III. Návrh ZÁKON ze dne ……………. 2016, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ Změna zákona o myslivosti Čl. I Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č.170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 357/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. b) se za slovo „držení“ vkládají slova „a chov“.
2.
V § 1 odst. 1 písm. j) se slova „provádění lovu“ nahrazují slovem „usmrcování“.
3.
V § 2 písm. c) se za slova „rys ostrovid (Lynx lynx),“ vkládají slova „tchoř stepní (Mustella eversmannii),“ slovo „Bonasa“ se nahrazuje slovem „Tetrastes“ a slovo „Larus“ se nahrazuje slovem „Chroicocephalus“.
4.
V § 2 písm. d) se slova „ , tchoř stepní (Mustela eversmannii)“ a slova „špaček obecný (Sturnus vulgaris),“ zrušují, slovo „zibethica“ se nahrazuje slovem „zibethicus“ a slova „orebice horská (Alectoris graeca)“ se nahrazují slovy „orebice rudá (Alectoris rufa)“.
5.
V § 2 písm. e) se slova „a školky řádně ohrazené“ nahrazují slovy „nebo školky ovocných, lesních nebo okrasných dřevin“.
6.
V § 2 se na konci písmene o) doplňují slova „a není-li taková právnická osoba zřízena nebo založena, tak organizační složka státu, která je příslušná s takovým majetkem státu hospodařit“.
7.
V § 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až t), která znějí: „p) přikrmováním předkládání krmiva zvěři do krmných zařízení v době nouze, q) vnaděním předkládání krmiva zvěři mimo krmná zařízení za účelem usnadnění jejího lovu, r) drobnou zvěří menší savci a ptáci, zejména bažant královský, bažant obecný, kachna divoká, koroptev polní, králík divoký, křepelka polní, krocan divoký a zajíc polní,
s)
t)
spárkatou zvěří prasatovití, jelenovití a turovití sudokopytníci, zejména jelen evropský, daněk skvrnitý, sika japonský a sika Dybowského, muflon, srnec obecný, kamzík horský, jelenec běloocasý a prase divoké, mládětem spárkaté zvěře jedinec ve věku od data narození do 31. března roku následujícího; u prasete divokého sele ve věku od data narození do stáří 12 měsíců.“.
8.
V § 3 odst. 2 se slovo „jarní“ nahrazuje slovem „početní“.
9.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
a) b) c) d) e) f) g)
„(3) Je zakázáno ponechávat v krmných zařízeních jakékoliv krmivo mimo dobu nouze, vyjma léčiv, minerálních lizů a minerálních směsí, umisťovat vnadiště do vzdálenosti kratší než 200 m od krmného zařízení, umisťovat vnadiště do vzdálenosti 200 m od hranic sousední honitby, nedohodnou-li se jejich uživatelé písemně jinak, umisťovat v honitbě více vnadišť než 1 na 50 ha, umísťovat na vnadiště více než 10 kg krmiva na den, na vnadišti se nesmí najednou nacházet více než 10 kg krmiva, umisťovat vnadiště blíže než 200 m od sebe, umisťovat vnadiště bez souhlasu vlastníka pozemku a osoby, která na pozemku zemědělsky či lesnicky hospodaří.
Tyto zákazy neplatí pro obory. Pro vědecké účely může orgán státní správy myslivosti udělit výjimku z písm. a).“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 10.
V § 3 odst. 4 se slova „zvěře srnčí, jelence“ nahrazují slovy „srnce obecného, jelence běloocasého“ a slova „tetřev, tetřívek, jeřábek“ se nahrazují slovy „tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní“.
11.
Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění vyhlášky č. 164/2005 Sb. Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.“.
12.
V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „ ; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody“ nahrazují slovy „ , včetně chovů v zoologických zahradách“.
13.
V § 5 odst. 2 se slova „po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo“ zrušují, za slova „chovů zvěře“ se vkládají slova „sloužících k zazvěřování honitby“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vypouštění zvěře ze zavedených intenzivních chovů zvěře sloužících k zazvěřování honitby může být prováděno průběžně, nejpozději však 30 dnů před dobou lovu stanovenou pro daný druh zvěře.“.
14.
V § 6 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 6 a 36 zní: „(1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly ulovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za 2
tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Na stanovení termínu konání chovatelské přehlídky trofejí a ustavení hodnotitelské komise se nevztahují obecné předpisy o správním řízení36). Pořádání chovatelské přehlídky může orgán státní správy myslivosti svěřit myslivecké organizaci.6) O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou uživatelé honiteb uvědomí způsobem v místě obvyklým. Trofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem. 6) 36)
§ 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 6 odst. 2 se slova „a pověří některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí České republiky“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo zemědělství vede evidenci význačných trofejí České republiky.“.
16.
V nadpisu § 7 se za slovo „Dohledávka“ vkládají slova „a dosled“.
17.
V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Držení a chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání5),7) k navrhovaným podmínkám držení a chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za držení a chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a záchranné stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody8). Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.“.
18.
V § 7 odst. 2 se slova „orgánu na ochranu zvířat proti týrání“ nahrazují slovy „krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání“.
19.
V § 7 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při změně podmínek, za kterých byl souhlas k držení a chovu zvěře v zajetí udělen, může orgán státní správy myslivosti z vlastního podnětu tento souhlas odejmout, totéž platí i v případě, že podmínky pro držení a chov zvěře jsou nevyhovující. (4) Osoba, která drží či chová zvěř v zajetí podle odstavce 1 a 2, musí zajistit, aby u této zvěře nedocházelo k rozmnožování. Povinnost podle věty první neplatí pro chov loveckých dravců.“.
20.
V § 9 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
3
21.
V § 9 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 37 znějí: „(3) Z podnětu uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době rozmnožování, hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, opatřením obecné povahy nařídit přiměřená omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, s výjimkou pozemních komunikací37). Uvedená omezení nebo zákazy se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, nájemců popřípadě pachtýřů honebních pozemků. (4) Vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3 je prvním úkonem postupu při vydávání opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy podle odstavce 3 nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu státní správy myslivosti, který jej vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Orgán státní správy myslivosti, který opatření obecné povahy podle odstavce 3 vyvěsil, jej nejpozději v den vyvěšení zašle též obecním úřadům, v jejichž územní působnosti má opatření obecné povahy mít účinky a které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. (5) Osoby, jejichž práva mohou být opatřením obecné povahy podle odstavce 3 přímo dotčena, jsou oprávněny podat proti němu do 30 dnů ode dne jeho vyvěšení písemné odůvodněné námitky. (6) Orgán státní správy myslivosti zruší nebo změní opatření obecné povahy podle odstavce 3 bezodkladně poté, co pominuly nebo se změnily důvody pro jeho vydání; odstavce 4 a 5 se použijí obdobně. 37)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7. 22.
V § 10 odst. 1 se za slova „zájmových chovů“ vkládají slova „ , chovů zvěře v zajetí“.
23.
V § 10 odst. 2 se za slovo „nájemci“ vkládají slova „nebo pachtýři“.
24.
V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vlastníci nehonebních pozemků nesmí na svých pozemcích záměrně vytvářet vhodné podmínky pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře, která působí škody, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků. Uvedený zákaz se vztahuje i na druhy živočichů vymezené v § 14 odst. 1 písm. f).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
25.
V § 10 odst. 4 písm. a) se slova „vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době,“ nahrazují slovy „subjekty zemědělsky hospodařící na honebním pozemku oznámit s předstihem nejméně 24 hodin uživateli honitby dobu a místo“.
26.
V § 11 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé honiteb povinni zakládat a pečovat o dočasné a trvalé remízky, políčka pro zvěř a jiné vhodné úkryty pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník a nájemce nebo pachtýř honebních pozemků na
4
jejich žádost písemně povolí; vlastník a nájemce nebo pachtýř lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích12). 12)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
V § 11 odst. 2 se za slovo „nájemců“ vkládají slova „nebo pachtýřů“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“.
28.
V § 11 odst. 4 se slova „krmelce, zásypy“ nahrazují slovy „krmná zařízení“.
29.
V § 11 odst. 6 se za slova „popřípadě nájemci“ vkládají slova „nebo pachtýři“.
30.
V § 12 odst. 1 se slovo „povinen“ nahrazuje slovem „oprávněn“.
31.
V § 12 odst. 2 se ve větě třetí slovo „Nesplní-li“ nahrazuje slovem „Nenavrhne-li“ a slovo „povinnost“ se nahrazuje slovy „mysliveckou stráž“.
32.
V § 12 odst. 4 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. c)“.
33.
V § 12 odst. 5 se slovo „opisu“ nahrazuje slovem „výpisu“, věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 16 a slova „a opis z evidence Rejstříku trestů“ se zrušují.
34.
V § 14 odst. 1 písm. f) se slovo „zavlečené“ zrušuje.
35.
V § 18 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Každému honebnímu společenstvu lze uznat pouze jednu honitbu.“.
36.
V § 18 odst. 5 se slova „veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7)“ nahrazují slovy „krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání5),7)“.
37.
V § 19 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Právní poměry honebních společenstev neupravené tímto zákonem se řídí ustanoveními občanského zákoníku upravujícími právní poměry spolků6).“.
38.
V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Orgán státní správy myslivosti rozhodne o zrušení registrace, pokud byla pravomocně zamítnuta žádost o uznání honitby. Rozhodnutí se doručuje honebnímu společenstvu, jehož registrace se zrušuje.“.
39.
V § 21 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) schvalovat účetní závěrku21),“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
40.
V § 22 odst. 3 se slova „honebního pozemku, který v“ nahrazují slovy „všech honebních pozemků, které v této“.
41.
V § 28 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní: „(1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný rejstřík právnických osob ve smyslu jiného právního předpisu38), do kterého 5
se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy. 38)
42.
§ 120 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vlastníci honebních pozemků, které mají být přičleněny k honitbě, jsou v řízení o uznání honitby účastníky řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu a je jim doručováno veřejnou vyhláškou. Pro řízení o změně a zániku honiteb (§ 31) platí věta první obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
43.
V § 31 se na konci odstavce 4 doplňují slova „ , pokud se vlastník honebních pozemků nedohodne s držitelem honitby jinak“.
44.
V § 31 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Honitba nezaniká v případě, že je na části jejích honebních pozemků uznána obora, pokud zbývající honební pozemky splňují požadavky podle § 17.“.
45.
V § 32 odst. 3 písmeno b) se slova „sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6)“ nahrazují slovy „spolku6) vzniklému“.
46.
V § 32 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují a organizační složky státu, které jsou příslušné s takovým majetkem státu hospodařit, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení, na které se nevztahují obecné předpisy o zadávání veřejných zakázek39).“. Poznámka pod čarou č. 39 zní: „39) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
V § 32 odstavec 6 zní: „(6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému spolku, je tento myslivecký spolek povinen upřednostnit přihlášky k členství podané vlastníky, popřípadě nájemci nebo pachtýři honebních pozemků, jež jsou součástí této honitby. Myslivecký spolek může přijmout nové členy jen v případě, že nejprve přijme za členy vlastníky, popřípadě nájemce nebo pachtýře honebních pozemků podle věty první, a to v pořadí, v jakém požádali o přijetí do mysliveckého spolku. Věta první neplatí v případě, že byl žadatel v posledních 5 letech od podání žádosti o přijetí za člena mysliveckého spolku vyloučen z tohoto mysliveckého spolku z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o tom, že spáchal trestný čin pytláctví nebo přestupek tím, že neoprávněně lovil zvěř.“.
48.
V § 33 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě pronájmu honitby honebním společenstvem je honební společenstvo povinno při uzavírání nájemní smlouvy zohlednit svou povinnost podle § 32 odst. 2 a ve sjednaných smluvních podmínkách umožnit účast na užívání honitby svým členům. (4) Ve smlouvě o nájmu honitby se smluvní strany dohodnou na 6
a)
b)
osobě nebo osobách, kterým bude předkládána jako zástupcům držitele honitby ke kontrole ulovená spárkatá zvěř uživatelem honitby, místě nebo místech, kde k předložení bude docházet a způsobu průkazného potvrzení o provedené kontrole, vymezení podmínek smlouvy o nájmu honitby, které jsou důvodem pro její výpověď.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 5 až 11. 49.
V § 33 odst. 11 se slova „v odstavci 6“ nahrazují slovy „v odstavci 8“.
50.
V § 35 odst. 1 písm. g) se slovo „a“ zrušuje.
51.
V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j)
absolvovala odborné školení, jehož pořádání bylo zajištěno ministerstvem, což doložila orgánu státní správy myslivosti potvrzením o tomto školení, jež není starší než 5 let.“.
52.
V § 35 odst. 2 se slovo „opis“ nahrazuje slovem „výpis“ a slovo „opisu“ se nahrazuje slovem „výpisu“.
53.
V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci potvrzení podle odstavce 1 písm. j).“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.
54.
V § 35 odst. 5 písm. e) se slova „e) a g)“ nahrazují slovy „e) až g)“.
55.
V § 35 odst. 7 se za slovo „úkon“ vkládá slovo „prokazatelně“ a slova „odstavce 3“ se nahrazují slovy „odstavce 5“.
56.
V § 35 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Ministerstvo může pověřit pořádáním odborného školení podle odstavce 1 písm. j) vysokou školu, na které je myslivost povinným studijním předmětem. Toto pověření zveřejní ve Věstníku ministerstva.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
57.
V § 35 se na konci textu odstavce 10 doplňují slova „a obsah odborného školení podle odstavce 1 písm. j)“.
58.
V § 36 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Na stanovení termínu sčítání zvěře v honitbě se nevztahují obecné předpisy o správním řízení36).“.
59.
V § 36 odst. 2 větě první se slovo „plán“ nahrazuje slovy „návrh plánu“ a větě druhé se za slova „sčítání zvěře,“ vkládají slova „z celoročního sledování výskytu zvěře a jejích početních stavů,“.
60.
V § 36 odstavec 3 zní:
7
„(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Plán následně uživatel honitby předloží orgánu státní správy myslivosti ke schválení, u pronajaté honitby současně s vyjádřením držitele honitby nebo bez něj v případě podle věty druhé. Pokud se orgán státní správy myslivosti nevyjádří do 30 dnů od předložení plánu, má se za to, že plán schválil. V ostatních případech je orgán státní správy myslivosti povinen o schválení plánu rozhodnout, přičemž je oprávněn jej v rámci schvalování i změnit. Odvolání proti schválenému plánu nemá odkladný účinek. Do doby schválení hospodaří uživatel honitby podle předloženého návrhu plánu.“. 61.
V § 36 odst. 4 se slova „zaslaných mu“ nahrazují slovem „schválených“ a za slova „podle § 37“ se vkládají slova „a § 39“.
62.
V § 36 odst. 5 se slova „po vyjádření orgánu státní správy myslivosti“ zrušují, za slova „samičí zvěř“ se vkládají slova „bez ohledu na věk“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud uživatel honitby uloví v hospodářském roce (od 1. 4. do 31. 3.) 5 nebo více kusů jednoho druhu spárkaté zvěře, pro který nejsou stanoveny minimální a normované stavy, je povinen pro následující hospodářský rok vyhotovit plán lovu i pro tento druh zvěře.“.
63.
§ 37 včetně nadpisu zní: „§ 37 Změny a plnění schváleného plánu (1) Za změny schváleného plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, včetně rozhodnutí o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Do plnění plánu se započítává i zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá. (2) Splnění plánu lovu se posuzuje samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Plán u každého druhu zvěře se považuje za splněný, je-li a) splněn tak, jak byl schválen orgánem státní správy myslivosti, nebo b) splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž plánovaný počet samců může být zcela nebo částečně nahrazen ulovením odpovídajícího počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře. (3) V případě prasete divokého se uznávají do plnění plánu lovu pouze ty kusy zvěře, které lze doložit protokolem o provedeném vyšetření na svalovce (trichinella sp.) obsahujícím potvrzení o odevzdaném ocasu (pírku). V případě, že se vyskytne potřeba prokazovat plnění plánu lovu i u jiného druhu spárkaté zvěře, určí ministerstvo vyhláškou další markanty, jejichž odevzdání orgánu státní správy myslivosti bude podmínkou pro uznání uloveného kusu zvěře z hlediska plnění plánu lovu. (4) Plán lovu je splněn v případě, že je splněn u všech druhů spárkaté zvěře. (5) V případě nalezení kusu uhynulé spárkaté zvěře je možné tento kus zvěře zahrnout do plnění plánu lovu pouze v případě, že jej lze doložit.“.
64.
V § 39 se za slovo „nájemce“ vkládají slova „nebo pachtýře“.
65.
V § 40 se slova „ , lovu poraněné zvěře“ zrušují.
8
66.
V § 41 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud uživatel honitby nebo osoby pověřené podle odstavce 1 neprovádí lov v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivosti jiného uživatele či jiné osoby, které mají platný lovecký lístek.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
67.
V § 41 odst. 3 se za slovo „nájemce“ vkládají slova „nebo pachtýře“.
68.
V § 42 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Stanovenou dobou lovu u zvěře uvedené v § 2 písm. c) se rozumí časový rozsah výjimky, popřípadě odchylného postupu, udělené orgánem ochrany přírody40).“. Poznámka pod čarou č. 40 zní: 40)
69.
§ 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.
V § 42 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Z dob lovu spárkaté zvěře stanovených vyhláškou podle odstavce 2 může orgán státní správy myslivosti povolit výjimku pro uživatele honitby u samičí zvěře a mláďat v případech, kdy to vyžaduje zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo zájem mysliveckého hospodaření. (4) Osoby, které se účastní společného lovu na spárkatou zvěř, s výjimkou sokolníků, jsou povinny nosit reflexní prvek na oděvu.“.
70.
V nadpisu § 43 se za slovo „Dohledávka“ vkládají slova „a dosled“.
71.
V § 43 odst. 1 se slova „sledování a dohledání zvěře“ nahrazují slovy „dosled spárkaté zvěře a dohledání drobné zvěře“.
72.
V § 43 odstavec 2 zní: „(2) Osoby provádějící dohledávku nebo dosled zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, nájemce popřípadě pachtýře nehonebních pozemků, který se může dohledávky nebo dosledu zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky nebo dosledu umožnit. Dohledávku nebo dosled na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce nebo pachtýře.“.
73.
V § 43 odst. 3 se za slovo „Dohledaná“ vkládají slova „nebo dosledovaná“.
74.
V § 44 odst. 1 se slovo „uznaného“ nahrazuje slovy „s průkazem původu vystaveným plemennou knihou uznávanou“ a slova „s průkazem původu“ se zrušují.
75.
V § 45 odst. 1 písm. d) se za slova „na výrovkách“ vkládají slova „s pomocí živých živočichů (sov) jako návnad“.
9
76.
V § 45 odst. 1 písm. k) se slova „kulovnicí s“ nahrazují slovy „loveckou zbraní s kulovým“, slovo „brokovnicí“ se nahrazuje slovy „loveckou zbraní brokovou nebo kombinovanou“ a slova „selete a lončáka“ se zrušují.
77.
V § 45 odst. 1 písm. p) se slovo „střílet“ nahrazuje slovem „lovit“.
78.
V § 45 odst. 1 písmeno s) zní: „s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic sousední honitby a v této vzdálenosti umisťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení, dále lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v této vzdálenosti přikrmovat zvěř,“.
79.
V § 45 odst. 1 se na konci textu písmene t) doplňují slova „ , v odchytových zařízeních lze použít dlouhou loveckou zbraň kulovou nebo kombinovanou s kulovým nábojem s úsťovou energií nejméně 600 J“.
80.
V § 45 odst. 1 písmeno u) zní: „u) střílet na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a siky japonského, muflonek a muflončat, daněl a dančat, prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,“.
81.
V § 45 odst. 1 písm. v) se slova „orebici horskou“ nahrazují slovy „orebici rudou“ a za slova „zbraní brokovou“ se vkládají slova „nebo kombinovanou za použití brokových nábojů“.
82.
V § 45 odst. 1 písm. w) se za slova „brokové náboje“ vkládají slova „s olověnými broky“ a slovo „olověné“ se zrušuje.
83.
V § 45 odstavec 2 zní: „(2) Orgán státní správy myslivosti může povolit výjimku ze zakázaných způsobů lovu uvedených v odstavci 1 písm. g), j), m), t) a u) v rozhodnutí o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře. Výjimku ze zákazu podle odstavce 1 písm. g) a j) lze udělit jen pro užití zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů.“.
84.
V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Jednotlivé zákazy podle odstavce 1 písm. s) neplatí, pokud se uživatelé sousedících honiteb písemně dohodnou na jejich změně nebo zrušení a jedno vyhotovení písemné této dohody předají orgánu státní správy myslivosti.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
85.
Za § 45 se vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu zní: „§ 45a Zvláštní případy usmrcování poraněné a nemocné zvěře (1) V případech, kdy se v honitbě nachází jedinec druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem [§ 2 písm. d)], který a) je zraněný způsobem vyvolávajícím trýznivé utrpení a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení, 10
b)
vykazuje jiné zjevné projevy nemoci, která vyvolává trýznivé utrpení, a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení, jsou osoby, zmocněné k tomu uživatelem honitby v povolence k lovu, oprávněny tohoto jedince ulovit, a to i mimo dobu lovu, nebo i na nehonebních pozemcích, pokud jsou k tomu pověřeny (§ 41). (2) K ověření toho, zda bylo ulovení jedince mimo dobu lovu v souladu s odstavcem 1, je povinen uživatel honitby tento lov prokazatelným způsobem nahlásit orgánu státní správy myslivosti a umožnit mu kontrolu uloveného jedince. V případě pochybností může orgán státní správy myslivosti nařídit na náklady uživatele honitby provedení veterinárního vyšetření veterinárním lékařem vykonávajícím činnost na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů, který o prohlídce provede záznam.“. 86.
V § 46 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Uživatel honitby může povolenku k lovu vydat i k usmrcování mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrie říční a dalších prováděcím právním předpisem stanovených druhů živočichů v přírodě nežádoucích [§ 14 odst. 1 písm. f)] a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři.“.
87.
V § 47 odst. 3 písm. c) se za slova „na vysoké škole,“ vkládají slova „nebo na vyšší odborné škole,“.
88.
V § 47 odst. 3 písmeno d) zní: „d) je bezúhonný, za bezúhonného se pro účely vydání loveckého lístku nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku myslivosti podle tohoto nebo podle zvláštního zákona14) nebo komu byla v posledních třech letech pravomocně uložena více než jedna pokuta podle tohoto zákona,“.
89.
V § 47 odst. 4 se věta třetí nahrazuje větou „Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti v posledních třech letech nebyla pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku myslivosti podle tohoto nebo podle zvláštního zákona14), ani jí v posledních třech letech nebyla pravomocně uložena více než jedna pokuta podle tohoto zákona.“ a věta druhá se zrušuje.
90.
V § 47 odst. 4 se slova „2 roky“ nahrazují slovy „3 roky“.
91.
V § 47 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Po uplynutí doby, na kterou byl lovecký lístek odebrán, nelze vrátit lovecký lístek osobě, která nesplňuje podmínky pro jeho vydání stanovené v odstavci 1 až 4.“.
92.
V § 47 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Orgán státní správy myslivosti vydá nový lovecký lístek náhradou za lovecký lístek poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo neupotřebitelný nebo při změně jména nebo příjmení.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
11
93.
V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) V případě ulovení prasete divokého se neprodleně po ulovení odebírá vzorek na laboratorní vyšetření na svalovce (trichinella sp.), který se spolu s ocasem (pírkem) předává k vyšetření v souladu s veterinárními předpisy5).“.
94.
V § 52 odstavec 2 zní: „(2) Uživatel honitby hradí škody způsobené zvěří poškozenému podle odstavce 1 písm. b) v případě, že poškozený prokáže uživateli honitby, že učinil opatření k zabránění škod způsobených zvěří podle § 53.“.
95.
V § 53 se za slovo „nájemce“ vkládají slova „nebo pachtýř“ a za slovo „nájemcům“ se vkládají slova „nebo pachtýřům“.
96.
V § 53 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti o opatřeních k zábraně škod působených zvěří.“.
97.
V § 54 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dále se nehradí škody způsobené zvěří, prokáže-li uživatel honitby, že učinil veškerá opatření k zabránění škod a neporušil zákonem jemu uložené povinnosti.“.
98.
V § 54 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nehradí se škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích, kde jedna plodina je pěstována na souvislé ploše o výměře větší než 30 ha. Věta první neplatí v případě souvislých ploch tvořených pozemky s trvalým travním porostem. Za oddělení souvislých ploch se považuje pás o šíři v nejužším místě minimálně 12 m, který je tvořený lesním porostem, vodním útvarem povrchových vod, liniovým interakčním prvkem doprovodné zeleně nebo osetý či osázený takovou plodinou, která usnadňuje lov spárkaté zvěře.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
99.
V § 56 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a věta poslední se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje.
100. V § 56 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Nárok na náhradu škody na zvěři musí uživatel honitby uplatnit u toho, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti, nejdéle do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, v případě, že tato osoba není v době zjištění škody známá, do 20 dnů ode dne, kdy bylo příslušným soudem či správním orgánem pravomocně rozhodnuto o tom, kdo tuto škodu způsobil, pokud o náhradě škody a její výši nebylo rozhodnuto v adhezním řízení. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody na zvěři vyčíslí uživatel honitby výši této škody. (3) Ustanovení § 55 odst. 3 až 4 se použijí obdobně.“. 101. V § 57 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Výkon státní správy myslivosti zajišťuje územní samosprávný celek 12
v přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří splňují odbornou způsobilost v rozsahu § 35 odst. 1 písm. h).“. 102. V § 58 odst. 2 písm. g) se slova „pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí“ nahrazují slovy „vede evidenci význačných trofejí“. 103. V § 58 odst. 2 písm. k) se slova „s občanskými sdruženími“ nahrazují slovy „se zapsanými spolky“. 104. V § 58 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) zajišťuje pořádání odborných školení podle § 35 odst. 1 písm. j) a odst. 9.“. 105. V § 59 odst. 1 a 2 se slovo „Kraj“ nahrazuje slovy „Krajský úřad“. 106. V § 59 odst. 1 písm. d) se za slova „za nehonební“ vkládají slova „a jejich opětovné prohlášení za honební“. 107. V § 59 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) výjimky ze stanovené doby lovu (§ 42 odst. 3),“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 108. Nadpis § 60 zní: „§ 60 Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností“. 109. V § 60 se na konci textu doplňují slova „a rozhodují o uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3)“. 110. V § 61 odst. 2 se slova „Kraje a obce“ nahrazují slovy „Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností“. 111. V § 62 odst. 1 se slova „uvedené v této části“ nahrazují slovy„podle tohoto“. 112. V § 62 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i)
zařízení pro selektivní lov.“.
113. § 63 a 64 znějí: „§ 63 Přestupky
a) b) c) d)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že ponechává v krmných zařízeních krmivo mimo dobu nouze nebo umisťuje vnadiště v rozporu s § 3 odst. 3, vypustí do honitby zvěř nebo zvířata v rozporu s § 5, v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) zavede v honitbě další druhy zvěře, v rozporu s § 7 odst. 1 až 4 drží a chová zvěř v zajetí bez souhlasu orgánu státní správy myslivosti nebo takto chované jedince využívá k hospodářským účelům nebo nezajistí zamezení rozmnožování této zvěře, 13
e)
f)
g) h) i) j)
a) b) c)
plaší zvěř, ruší ji při hnízdění, kladení mláďat a provádí další činnosti záporně působící na život zvěře, ničí myslivecká zařízení nebo poruší omezení nebo zákaz nařízené orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 1 až 3, v rozporu s § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat mimo svůj vliv domácí zvíře, včetně zvířete ze zájmového chovu či chovu zvěře v zajetí nebo zvíře z farmového chovu, nečiní opatření k zabránění škod působených na zvěři podle § 10 odst. 2 a 4, v rozporu s § 10 odst. 3 na svých nehonebních pozemcích záměrně vytváří vhodné podmínky pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře, nesplní nebo poruší povinnost uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) až d), nebo neoprávněně loví zvěř. (2) Držitel loveckého lístku se dopustí přestupku tím, že loví zvěř v rozporu s pravidly lovu podle § 41 až 45, není pojištěn podle § 48, nebo v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře nesnímatelnou plombou.
(3) Fyzická osoba, která je mysliveckou stráží, se dopustí přestupku tím, že překročí rozsah svých oprávnění podle § 14. (4) Přestupku se dopustí fyzická osoba i tím, že poruší jinou povinnost nebo překročí rozsah svých oprávnění stanovených tímto zákonem, než které jsou uvedeny v odstavci 1 až 3.
a) b) c) d)
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) a h) nebo odstavce 4, 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), i) a j) nebo odstavce 2, 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d).
(6) Byl-li přestupek spáchán opakovaně v období jednoho roku, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky stanovené v odstavci 5. (7) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit rovněž zákaz činnosti do doby dvou let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; rovněž lze vyslovit propadnutí věci. (8) Přestupky projednávají orgány státní správy myslivosti, řízení o přestupku lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k němu došlo. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, pro přestupky, řízení o nich a výnosech z uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích18). (9) Přestupky podle odstavce 1 písm. i) a j) a podle odstavce 2 písm. a) a c) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (10) Přestupek, který se podle odstavce 8 nebo podle zákona o přestupcích zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i) v blokovém řízení, zapíše do evidence přestupků orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení.
14
§ 64 Správní delikty (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) ponechává v krmných zařízeních krmivo mimo dobu nouze nebo umisťuje vnadiště v rozporu s § 3 odst. 3, b) doveze, vyveze nebo vypustí živou zvěř nebo její vývojová stádia v rozporu s § 4 odst. 2, c) vypustí do honitby zvěř nebo zvířata v rozporu s § 5, d) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) zavede v honitbě další druhy zvěře, e) v rozporu s § 7 odst. 1 až 4 drží a chová zvěř v zajetí bez souhlasu orgánu státní správy myslivosti nebo takto chované jedince využívá k hospodářským účelům nebo nezajistí zamezení rozmnožování této zvěře, f) plaší zvěř, ruší ji při hnízdění, kladení mláďat a provádí další činnosti záporně působící na život zvěře, ničí myslivecká zařízení nebo poruší omezení nebo zákaz nařízené orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 1 až 3, g) v rozporu s § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat mimo svůj vliv domácí zvíře, včetně zvířete ze zájmového chovu či chovu zvěře v zajetí nebo zvíře z farmového chovu, h) nečiní opatření k zabránění škod působených na zvěři podle § 10 odst. 2 a 4, i) v rozporu s § 10 odst. 3 na svých nehonebních pozemcích záměrně vytváří vhodné podmínky pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře, j) nezajistí využívání honitby podle § 32 odst. 1, k) pronajme honitbu subjektu, který nesplňuje podmínky podle § 32 odst. 3, l) v rozporu s § 32 odst. 5 rozdělí honitbu na části a přenechá v nich jinému provozování myslivosti nebo přenechá jinému lov zvěře za úplatu, i když nejde o poplatkový odstřel s doprovodem, m) přepravuje spárkatou zvěř bez vyplněného lístku o původu zvěře nebo v rozporu s § 51 odst. 3 neuschová lístek o původu zvěře a sejmutou plombu po dobu stanovenou v § 51 odst. 2 nebo nakupuje zvěř těch druhů zvěře, jejichž doba lovu je rozdílná podle pohlaví, aniž by bylo možné bezpečně určit pohlaví kusu zvěře, nebo n) nesplní povinnost uloženou opatřením orgánu státní správy myslivosti k odstranění nedostatků a ke zlepšení, nebo nerespektuje omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin podle § 61 odst. 3.
a)
b)
c) d)
e)
f)
(2) Uživatel honitby se dopustí správního deliktu tím, že nezajišťuje chov zvěře nad minimálním stavem zvěře podle § 3 odst. 2 nebo nesplní povinnosti uložené opatřením vydaným orgánem státní správy myslivosti podle § 39, nerespektuje omezení obvyklého způsobu myslivecké užívání honitby, nebo stanovené podmínky jeho užívání nebo pokyny pro myslivecké hospodaření podle § 4 odst. 1, v rozporu s § 11 odst. 1 nepečuje o dočasné a trvalé remízky, políčka pro zvěř a jiné vhodné úkryty pro zvěř, v rozporu s § 11 odst. 2 až 4 neučiní potřebná opatření k záchraně zvěře při obhospodařování pozemků, nebo nečiní dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře v době nouze, nebo neprovozuje krmná zařízení a v době nouze zvěře řádně nepřikrmuje, v rozporu s § 11 odst. 6 neprojedná alespoň 7 dní předem s vlastníky, popřípadě nájemci nebo pachtýři honebních pozemků konání činností, které by mohly omezit obhospodařování těchto pozemků, neprovede v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti sčítání stavů zvěře, 15
v rozporu s § 36 odst. 2 nebo 5 nevypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě nebo v rozporu s § 36 odst. 3 nezašle orgánu státní správy myslivosti plán mysliveckého hospodaření v honitbě, nebo v rozporu s § 36 odst. 4 nepředloží hlášení o plnění plánu, h) uvede orgánu státní správy myslivosti nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní, i) neprovede lov zvěře povolený nebo uložený mu orgánem státní správy myslivosti na nehonebním pozemku podle § 41, j) v rozporu s § 42 umožní lov jiné zvěře, než kterou je možné podle zákona lovit, nebo umožní lov zvěře mimo stanovenou dobu lovu, k) v rozporu s § 43 nezajistí dosled spárkaté zvěře a dohledání drobné zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, l) nepoužívá v honitbě lovecké psy nebo používá v honitbě lovecké dravce bez příslušného povolení (§ 44 odst. 1 a 2), m) loví nebo umožní lov zvěře zakázaným způsobem lovu, n) nevystaví lístek o původu zvěře, nebo na společných lovech nezajistí označení spárkaté zvěře plombou, o) v rozporu s § 51 prodá zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející z jiné honitby, než kterou užívá nebo nevede evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě, p) nesplní povinnost uloženou opatřením orgánu státní správy myslivosti podle § 61 odst. 3, nebo q) nesplní plán lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře; ve zvláště odůvodněných případech může orgán státní správy myslivosti považovat plán lovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře za splněný v případě, že celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů zvěře dosáhne alespoň 70 %, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně. g)
(3) Správního deliktu se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí také tím, že nesplní jinou povinnost nebo překročí rozsah svého oprávnění stanoveného tímto zákonem, než jsou uvedeny v odstavci 1 a 2.
a) b) c)
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a e) nebo podle odstavce 3, 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) a g) nebo odstavce 2 písm. b) a k), nebo 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) až n) nebo odstavce 2 písm. a), d), f) až j) a l) až q).
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (6) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo. (7) Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené. O opakované porušení povinnosti jde tehdy, pokud ode dne, kdy k porušení téže povinnosti došlo, neuplynul 1 rok. (8) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději do tří let ode dne, kdy k němu došlo. 16
(9) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (10) Výnos z pokuty je příjmem rozpočtu obce nebo kraje, jejichž orgán o jiném správním deliktu rozhodl v prvním stupni, nebo státního rozpočtu, pokud byla pokuta udělena ministerstvem nebo vojenským lesním úřadem.“. 114. § 65 se včetně poznámky pod čarou č. 33 zrušuje. 115. V § 66 se slova „§ 9 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 3 a 7“ a slova „§ 39, 40“ se nahrazují slovy „§ 39, § 40“. 116. V § 68 se slova „§ 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2,“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 5, § 12 odst. 8, § 35 odst. 10, § 36 odst. 6, § 37 odst. 3, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 7, § 49 odst. 2, § 53 odst. 2,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Myslivečtí hospodáři musí splnit podmínku podle § 35 odst. 1 písm. j) nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Územní samosprávné celky jsou povinny zajistit výkon státní správy myslivosti v souladu s ustanovením § 57 odst. 7 nejpozději do 3 let ode dne nabytí jeho účinnosti. 3. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona musí být uvedeny do souladu s ustanovením § 33 odst. 3 až 4 formou uzavření dodatku do 31. 12. 2017, jinak zanikají k 31. 3. 2018.
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o přestupcích Čl. III Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., 17
zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., se mění takto: 1.
V nadpisu § 35 se slova „a myslivosti“ zrušují.
2.
V § 35 odst. 1 písm. e) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
3.
V § 35 odst. 2 se slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f)“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o obecní policii Čl. IV V § 20 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „c)
k usmrcení poraněného zvířete či zvěře23) za účelem ukončení jejich útrap způsobených viditelným poraněním, pokud tím nedojde k ohrožení životů či zdraví lidí.
23)
§ 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. V Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 273/2008 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1.
V § 56 odst. 1 se slovo „nebo“ zrušuje.
2.
V § 56 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje slovem „ ,nebo“ a doplňuje se písmeno i), které včetně poznámky pod čarou č. 35 zní: „i)
k usmrcení poraněného zvířete či zvěře35) za účelem ukončení jejich útrap 18
způsobených viditelným poraněním, pokud tím nedojde k ohrožení životů či zdraví lidí. 35)
§ 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ Čl. VI ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
19
V. P L ATN É Z N ĚNÍ vybraných ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: 449/2001 Sb. ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ §1 Předmět a účel úpravy (1) Tento zákon upravuje chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky, výjimečné držení a chov zvěře v zajetí, dovoz a vývoz živé zvěře, dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky, tvorbu a využití honiteb, postavení a právní poměry honebního společenstva, ochranu myslivosti, užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře, regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích, j) provádění lovu usmrcování živočichů, kteří nejsou zvěří, k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních, l) kontrolu ulovené zvěře, m) výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností, n) státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti. a) b) c) d) e) f) g) h) i)
(2) Tento zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata.1),2) §2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí
1)
2)
§ 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 1 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví, b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d), c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,3) nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4) a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: - savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), tchoř stepní (Mustella eversmannii), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra), - ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa Tetrastes bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus Chroicocephalus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo), d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem: - savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica zibethicus), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus), - ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca) orebice rudá (Alectoris rufa), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené nebo školky ovocných, lesních nebo okrasných dřevin, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,1),2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se a)
3)
4)
Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4. listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č. 338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
2
zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené, g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami, h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků, i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona, j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat, k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice, l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě, m) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána, n) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal, o) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena a není-li taková právnická osoba zřízena nebo založena, tak organizační složka státu, která je příslušná s takovým majetkem státu hospodařit., p) přikrmováním předkládání krmiva zvěři do krmných zařízení v době nouze, q) vnaděním předkládání krmiva zvěři mimo krmná zařízení za účelem usnadnění jejího lovu, r) drobnou zvěří menší savci a ptáci, zejména bažant královský, bažant obecný, kachna divoká, koroptev polní, králík divoký, křepelka polní, krocan divoký a zajíc polní, s) spárkatou zvěří prasatovití, jelenovití a turovití sudokopytníci, zejména jelen evropský, daněk skvrnitý, sika japonský a sika Dybowského, muflon, srnec obecný, kamzík horský, jelenec běloocasý a prase divoké, t) mládětem spárkaté zvěře jedinec ve věku od data narození do 31. března roku následujícího; u prasete divokého sele ve věku od data narození do stáří 12 měsíců. ČÁST DRUHÁ CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE §3 Zásady chovu (1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům
3
zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav. (2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní početní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce. (3) Je zakázáno ponechávat v krmných zařízeních jakékoliv krmivo mimo dobu nouze, vyjma léčiv, minerálních lizů a minerálních směsí, b) umisťovat vnadiště do vzdálenosti kratší než 200 m od krmného zařízení, c) umisťovat vnadiště do vzdálenosti 200 m od hranic sousední honitby, nedohodnou-li se jejich uživatelé písemně jinak, d) umisťovat v honitbě více vnadišť než 1 na 50 ha, e) umisťovat na vnadiště více než 10 kg krmiva na den, na vnadišti se nesmí najednou nacházet více než 10 kg krmiva, f) umisťovat vnadiště blíže než 200 m od sebe, g) umisťovat vnadiště bez souhlasu vlastníka pozemku a osoby, která na pozemku zemědělsky či lesnicky hospodaří. a)
Tyto zákazy neplatí pro obory. Pro vědecké účely může orgán státní správy myslivosti udělit výjimku z písm. a). (3)(4) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence srnce obecného, jelence běloocasého a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území. (4)(5) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd. §4 Omezení směřující k zachování druhu zvěře (1) Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbách. (2) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených. K dovozu a vypouštění geograficky nepůvodních druhů živočichů, které jsou považovány za zvěř Mezinárodní mysliveckou organizací (CIC), je nutný předchozí souhlas orgánu ochrany
4
přírody, orgánu státní správy myslivosti a dodržení veterinárních předpisů.5) Po takto povoleném vypuštění druhu se tento druh stává zvěří podle tohoto zákona.
a) b) c) d)
§5 Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře (1) V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech, 1),2) nebo jejich mláďata, vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat, vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody, včetně chovů v zoologických zahradách, zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
(2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře sloužících k zazvěřování honitby. Vypouštění zvěře ze zavedených intenzivních chovů zvěře sloužících k zazvěřování honitby může být prováděno průběžně, nejpozději však 30 dnů před dobou lovu stanovenou pro daný druh zvěře. §6 Chovatelské přehlídky (1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Pořádání chovatelské přehlídky mohou svěřit myslivecké organizaci.6) O pořádání chovatelské přehlídky a její organizaci jsou uživatelé honiteb uvědoměni způsobem v místě obvyklým. Trofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem. (1) Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly ulovené zvěře jsou orgány státní správy myslivosti ve svých územních obvodech, popřípadě pro oblast chovu zvěře oprávněny každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí a za tím účelem ustavit hodnotitelskou komisi. Na stanovení termínu konání chovatelské přehlídky trofejí a ustavení hodnotitelské komise se nevztahují obecné předpisy o správním řízení36). Pořádání chovatelské přehlídky může orgán státní správy myslivosti svěřit myslivecké organizaci.6) O pořádání chovatelské přehlídky a její 5)
5)
36) 6)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu. Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty. Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění vyhlášky č. 164/2005 Sb. Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
5
organizaci se uživatelé honiteb uvědomí způsobem v místě obvyklým. Trofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem. (2) Pro hodnocení význačných trofejí (trofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí České republiky. Ministerstvo zemědělství vede evidenci význačných trofejí České republiky. (3) Před vývozem význačné trofeje do zahraničí musí být trofej ohodnocena alespoň jedním členem ústřední hodnotitelské komise, vystavena hodnotitelská tabulka a pořízena fotodokumentace trofeje. Hodnotitelskou tabulku je povinna osoba převážející význačnou trofej do zahraničí předložit celnímu úřadu vývozu. §7 Chov Držení a chov zvěře v zajetí (1) Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody.8) Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby. (1) Držení a chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání5),7) k navrhovaným podmínkám držení a chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za držení a chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a záchranné stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody8). Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.
7) 8)
§ 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. § 50 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 16 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6
(2) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti. (3) Při změně podmínek, za kterých byl souhlas k držení a chovu zvěře v zajetí udělen, může orgán státní správy myslivosti z vlastního podnětu tento souhlas odejmout, totéž platí i v případě, že podmínky pro držení a chov zvěře jsou nevyhovující. (4) Osoba, která drží či chová zvěř v zajetí podle odstavce 1 a 2, musí zajistit, aby u této zvěře nedocházelo k rozmnožování. Povinnost podle věty první neplatí pro chov loveckých dravců. ČÁST TŘETÍ OCHRANA MYSLIVOSTI A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVĚŘE HLAVA I OCHRANA MYSLIVOSTI §8 Základní povinnosti (1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty; ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení. (2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek. §9 Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany (1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny. (2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů9) tím nejsou dotčena. (3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo 9)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7
i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků. (3) Z podnětu uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době rozmnožování, hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, opatřením obecné povahy nařídit přiměřená omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, s výjimkou pozemních komunikací37). Uvedená omezení nebo zákazy se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, nájemců popřípadě pachtýřů honebních pozemků. (4) Vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3 je prvním úkonem postupu při vydávání opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy podle odstavce 3 nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu státní správy myslivosti, který jej vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Orgán státní správy myslivosti, který opatření obecné povahy podle odstavce 3 vyvěsil, jej nejpozději v den vyvěšení zašle též obecním úřadům, v jejichž územní působnosti má opatření obecné povahy mít účinky a které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. (5) Osoby, jejichž práva mohou být opatřením obecné povahy podle odstavce 3 přímo dotčena, jsou oprávněny podat proti němu do 30 dnů ode dne jeho vyvěšení písemné odůvodněné námitky. (6) Orgán státní správy myslivosti zruší nebo změní opatření obecné povahy podle odstavce 3 bezodkladně poté, co pominuly nebo se změnily důvody pro jeho vydání; odstavce 4 a 5 se použijí obdobně. (4)(7) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě, 10) a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek. § 10 Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků (1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů, chovů zvěře v zajetí a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího. (2) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci nebo pachtýři pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena.7) Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.11) (3) Vlastníci nehonebních pozemků nesmí na svých pozemcích záměrně vytvářet vhodné podmínky pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře, která působí škody, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků. Uvedený zákaz se vztahuje i na druhy živočichů vymezené v § 14 odst. 1 písm. f). 37) 10)
11)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Například § 20 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.
8
(3)(4) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, subjekty zemědělsky hospodařící na honebním pozemku oznámit s předstihem nejméně 24 hodin uživateli honitby dobu a místo kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin, b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji, c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře. § 11 Povinnosti uživatelů honiteb (1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.12) (1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé honiteb povinni zakládat, popřípadě pečovat o dočasné a trvalé remízky, políčka pro zvěř a jiné vhodné úkryty pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě nájemce nebo pachtýř honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce nebo pachtýř lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích12). (2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců nebo pachtýřů honebních pozemků podle § 10 odst. 3 4 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře. (3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou. (4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy krmná zařízení, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě. (5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.13) (6) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci nebo pachtýři honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
12) 12) 13)
Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. § 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
9
HLAVA II MYSLIVECKÁ STRÁŽ § 12 Ustanovení myslivecké stráže (1) Uživatel honitby je povinen oprávněn pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby. (2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li Nenavrhne-li uživatel honitby povinnost mysliveckou stráž podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitby.
a) b) c) d) e) f) g)
h) i)
(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která je starší 21 let, má bydliště na území České republiky, je bezúhonná, má způsobilost k právním úkonům, je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže, prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“, má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48), vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
(4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona odstavce 3 písm. c) nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti14) nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. (5) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivosti o vydání opisu výpisu z evidence Rejstříku trestů.15) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.16) Žádost o vydání opisu výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).
14) 15) 16)
§ 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. § 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
10
(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny. (8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování. § 13 Zrušení ustanovení mysliveckou stráží
a) b) c) d) e)
(1) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže, zánikem nájmu honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce této honitby, smrtí myslivecké stráže, doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti o skončení výkonu funkce, nebo zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivosti.
(2) Orgán státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností tento zákon. (3) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti, který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici. § 14 Oprávnění myslivecké stráže
a)
b)
c)
d)
17)
(1) Myslivecká stráž je oprávněna požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu, zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích17) v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře, zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“), odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň nebo zakázanou § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
11
e)
f) g)
h) i) j)
loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout, usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení, usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí, usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován, požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky, ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu,18) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit. (3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř. § 15 Povinnosti myslivecké stráže
a) b) c)
(1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak, dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti, oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy.
(2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal. § 16 Odpovědnost za způsobenou škodu (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu na zdraví v některých zvláštních případech. 18)
Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12
Při škodě na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci, se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (2) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži. (3) Stát odpovídá obdobně podle odstavce 1 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů a dále za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů, pokud se nejedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (4) Náhradu škody za stát poskytuje orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil. ČÁST ČTVRTÁ TVORBA A VYUŽITÍ HONITEB HLAVA I NAVRHOVÁNÍ HONITEB § 17 Obecné zásady tvorby honiteb (1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby. (2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. (3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici. (4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). (5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. (6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.
13
(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.
§ 18 Uznání honitby (1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby. (2) Návrh na uznání vlastní honitby může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17. (3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby. Každému honebnímu společenstvu lze uznat pouze jednu honitbu. (4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby. (5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání5),7) k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice. (6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů. HLAVA II HONEBNÍ SPOLEČENSTVO § 19 Založení honebního společenstva
a)
b)
(1) Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle tohoto zákona, jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen „vlastník“), souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, a která zajišťuje sama výkon práva myslivosti, anebo společenstevní honitbu pronajme podle tohoto zákona.
14
(2) Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat,19) nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky. Právní poměry honebních společenstev neupravené tímto zákonem se řídí ustanoveními občanského zákoníku upravujícími právní poměry spolků6). (3) Název honebního společenstva tvoří označení „honební společenstvo“ a jméno obce, případně městského obvodu nebo městské části (dále jen „obec“),20) v jejímž území je většina honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu. Má-li honební společenstvo stejný název s jiným honebním společenstvem v téže obci, je povinno doplnit název dostatečně odlišujícím dodatkem. (4) Návrh na registraci honebního společenstva spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby podávají alespoň dva vlastníci honebních pozemků, kteří dosáhli věku 18 let, (dále jen „přípravný výbor“). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Podpisy členů přípravného výboru musí být úředně ověřeny. (5) K návrhu na registraci přípravný výbor nebo honební společenstvo připojí ve dvojím vyhotovení a) seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva (dále jen „seznam členů“), s uvedením jména, příjmení a bydliště, b) mapový zákres honitby, c) souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu.
a)
b)
(6) K návrhu na registraci honebního společenstva přípravný výbor dále připojí zápis z jednání ustavující valné hromady honebního společenstva, na kterém byl zvolen honební starosta, případně honební výbor a schváleny stanovy, v nichž musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon, stanovy honebního společenstva ve dvojím vyhotovení.
(7) Ustavující valné hromadě předsedá při zahájení člen přípravného výboru zmocněný k tomu ostatními členy tohoto výboru, dokud není zvolen předsedající ustavující valné hromady. Pro rozhodování ustavující valné hromady platí ustanovení § 22 odst. 3 až 5 obdobně. Zápis z ustavující valné hromady podepíší valnou hromadou zvolený honební starosta a zapisovatel. (8) Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti. § 20 Vznik honebního společenstva (1) Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy myslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději
19) 20)
§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku. § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
15
do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno. (2) Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace. (3) Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. (4) Orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku a uznat společenstevní honitbu, jestliže a) celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby, b) předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a). (5) Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstva doručí orgán státní správy myslivosti zmocněnci přípravného výboru. (6) Orgán státní správy myslivosti rozhodne o zrušení registrace, pokud byla pravomocně zamítnuta žádost o uznání honitby. Rozhodnutí se doručuje honebnímu společenstvu, jehož registrace se zrušuje. § 21 Valná hromada honebního společenstva (1) Do působnosti valné hromady náleží volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku, c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, d) rozhodnutí o změně stanov, e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva, f) schvalovat účetní závěrku21), f) g) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada. a)
(2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor. § 22 Jednání valné hromady (1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty.
16
(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva. (3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v všech honebních pozemků, které v této honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas. (4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů. (5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí. (6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence. (7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům. (8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7. § 23 Honební starosta (1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný. (2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva.
17
(3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou. (4) Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. (5) Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstva. (6) Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi. § 24 Honební výbor (1) Pokud počet členů honebního společenstva přesahuje 10, je honební společenstvo povinno zvolit honební výbor, který tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně jeden a nejvýše 5 dalších členů honebního společenstva; počet členů určí stanovy. Pro svolávání honebního výboru platí ustanovení o svolávání valné hromady obdobně. (2) Neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. O jednání honebního výboru musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší všichni přítomní členové honebního výboru. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy z jednání honebního výboru po celou dobu jeho existence. (3) Stanovy mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání honebního výboru, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové. (4) Při obstarání záležitostí honebního společenstva má honební výbor postavení honebního starosty, s výjimkou práva zastupovat honební společenstvo navenek. § 25 Zrušení a zánik honebního společenstva (1) Honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku honebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvo se zrušuje a) dnem zániku společenstevní honitby, b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno, c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva o nájmu honitby, je-li uzavřena, d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem. V tomto případě se likvidace neprovádí, e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
18
(2) Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstva je předlužen, je povinen podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách. (3) Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval. (4) Zánik honebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu. § 26 Členství v honebním společenstvu (1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí. (2) Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební. (3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno. (4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy. (5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce. (6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství. § 27 Majetek honebního společenstva (1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva, ručí za závazky honebního společenstva.
a) b) c) d) e)
(2) Příjmem honebního společenstva mohou být příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet, příjmy z nájmu společenstevní honitby, dary a dědictví, půjčky a úvěry a úroky z vkladů, jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
19
(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona.21) § 28 Rejstřík honebních společenstev (1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy. (1) Rejstřík honebních společenstev vedený orgánem státní správy myslivosti je veřejný rejstřík právnických osob ve smyslu jiného právního předpisu38), do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy. (2) Rejstřík honebních společenstev je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
a) b) c) d) e) f) g) h)
(3) Do rejstříku honebních společenstev se zapisují tyto údaje: název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace, zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu, identifikační číslo osoby honebního společenstva, jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a to slovním popisem hranice honitby, zrušení honebního společenstva, vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora, zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.
(4) Do rejstříku honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3. (5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvu orgán státní správy myslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu státní správy myslivosti správce základního registru osob21a). HLAVA III UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY § 29 Řízení o uznání honitby (1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků. (2) Vlastníci honebních pozemků, které mají být přičleněny k honitbě, jsou 21)
38) 21a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 120 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
20
v řízení o uznání honitby účastníky řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu a je jim doručováno veřejnou vyhláškou. Pro řízení o změně a zániku honiteb (§ 31) platí věta první obdobně. (2)(3) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší. (3)(4) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem a jejich minimální a normované stavy.
výměra honitby, důvodů honitby
(4)(5) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání.13) § 30 Přičlenění (1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. (2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva. § 31 Změna a zánik honiteb (1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna honitby“). Při změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné. (2) Návrh na změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo. (3) Změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.
21
(4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal, pokud se vlastník honebních pozemků nedohodne s držitelem honitby jinak. (5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.
a) b) c)
d)
e)
(6) Honitba zaniká zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání honitby, zrušením honebního společenstva, poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo, prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo, rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.
(7) Honitba nezaniká v případě, že je na části jejích honebních pozemků uznána obora, pokud zbývající honební pozemky splňují požadavky podle § 17. HLAVA IV VYUŽITÍ HONITEB § 32 Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití (1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout. (2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.
a) b)
c)
(3) Pronajmout lze honitbu jen české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek, mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6) spolku6) vzniklému za účelem nájmu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a), české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a).
(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují a organizační složky státu, které jsou příslušné s takovým majetkem státu hospodařit, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení, na které se nevztahují obecné předpisy
22
o zadávání veřejných zakázek39). Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby: a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby, b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost, c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána, d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům. V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los. (5) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem. (6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby. (6) Pokud je honitba pronajata mysliveckému spolku, je tento myslivecký spolek povinen upřednostnit přihlášky k členství podané vlastníky, popřípadě nájemci nebo pachtýři honebních pozemků, jež jsou součástí této honitby. Myslivecký spolek může přijmout nové členy jen v případě, že nejprve přijme za členy vlastníky, popřípadě nájemce nebo pachtýře honebních pozemků podle věty první, a to v pořadí, v jakém požádali o přijetí do mysliveckého spolku. Věta první neplatí v případě, že byl žadatel v posledních 5 letech od podání žádosti o přijetí za člena mysliveckého spolku vyloučen z tohoto mysliveckého spolku z důvodu pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o tom, že spáchal trestný čin pytláctví nebo přestupek tím, že neoprávněně lovil zvěř. § 33 Smlouva o nájmu honitby (1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti. (2) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) V případě pronájmu honitby honebním společenstvem je honební společenstvo povinno při uzavírání nájemní smlouvy zohlednit svou povinnost podle § 32 odst. 2 a ve sjednaných smluvních podmínkách umožnit účast na užívání honitby svým členům. (4) Ve smlouvě o nájmu honitby se smluvní strany dohodnou na a) osobě nebo osobách, kterým bude předkládána jako zástupcům držitele honitby ke kontrole ulovená spárkatá zvěř uživatelem honitby, místě nebo místech, kde k předložení bude docházet a způsobu průkazného potvrzení o provedené kontrole, b) vymezení podmínek smlouvy o nájmu honitby, které jsou důvodem pro její 39)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
23
výpověď. (3)(5) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti. (4)(6) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé. (5)(7) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
a) b) c) d) e) f) g) h)
(6)(8) Smlouva o nájmu honitby zaniká uplynutím doby, zánikem honitby, zánikem nebo smrtí nájemce honitby, přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3, dohodou, výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet, výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu, rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
(7)(9) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny. (8)(10) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 v odstavci 8 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. (9)(11) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán. § 34 Evidence využití honiteb (1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností. (2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.
24
ČÁST PÁTÁ MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV HLAVA I MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ § 35 (1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba a) má způsobilost k právním úkonům, b) je starší 21 let, c) je bezúhonná, (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky, d) má bydliště na území České republiky, e) má platný lovecký lístek, f) má platný zbrojní průkaz skupiny C, g) je pojištěna (§ 48), a h) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou., j) absolvovala odborné školení, jehož pořádání bylo zajištěno ministerstvem, což doložila orgánu státní správy myslivosti potvrzením o tomto školení, jež není starší než 5 let. (2) Orgán státní správy myslivosti, který rozhoduje o ustanovení mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) opis výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uložena sankce za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým sankcím za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. (3) Orgán státní odstavce 1 písm. j).
správy
myslivosti
vede
evidenci
potvrzení
podle
(3)(4) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavření smlouvy o nájmu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.
a)
b)
(4)(5) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby, zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
25
c) d)
e)
f)
a) b) c) d)
e)
f) g)
h) i) j)
kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby, požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit, usmrcovat toulavé psy a kočky, další zvířata škodlivá myslivosti, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g) e) až g), vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní. (5)(6) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře, zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře, navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření, vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti, evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence, nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů, vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit, provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře, oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil, zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.
(6)(7) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon prokazatelně přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 3 odstavce 5 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let. (7)(8) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13. (9) Ministerstvo může pověřit pořádáním odborného školení podle odstavce 1 písm. j) vysokou školu, na které je myslivost povinným studijním předmětem. Toto pověření zveřejní ve Věstníku ministerstva. (8)(10) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek a obsah odborného školení podle odstavce 1 písm. j).
26
HLAVA II PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ § 36 Vypracování plánu (1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Na stanovení termínu sčítání zvěře v honitbě se nevztahují obecné předpisy o správním řízení36). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání. (2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán návrh plánu mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, z celoročního sledování výskytu zvěře a jejích početních stavů, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře. (3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti. (3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Plán následně uživatel honitby předloží orgánu státní správy myslivosti ke schválení, u pronajaté honitby současně s vyjádřením držitele honitby nebo bez něj v případě podle věty druhé. Pokud se orgán státní správy myslivosti nevyjádří do 30 dnů od předložení plánu, má se za to, že plán schválil. V ostatních případech je orgán státní správy myslivosti povinen o schválení plánu rozhodnout, přičemž je oprávněn jej v rámci schvalování i změnit. Odvolání proti schválenému plánu nemá odkladný účinek. Do doby schválení hospodaří uživatel honitby podle předloženého návrhu plánu. (4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu schválených podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37 a § 39. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo. (5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř bez ohledu na věk a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. Pokud uživatel honitby uloví
27
v hospodářském roce (od 1. 4. do 31. 3.) 5 nebo více kusů jednoho druhu spárkaté zvěře, pro který nejsou stanoveny minimální a normované stavy, je povinen pro následující hospodářský rok vyhotovit plán lovu i pro tento druh zvěře. (6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu. § 37 Změny a plnění plánu Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá. § 37 Změny a plnění schváleného plánu (1) Za změny schváleného plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, včetně rozhodnutí o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Do plnění plánu se započítává i zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá. (2) Splnění plánu lovu se posuzuje samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Plán u každého druhu zvěře se považuje za splněný, je-li a) splněn tak, jak byl schválen orgánem státní správy myslivosti, nebo b) splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž plánovaný počet samců může být zcela nebo částečně nahrazen ulovením odpovídajícího počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře. (3) V případě prasete divokého se uznávají do plnění plánu lovu pouze ty kusy zvěře, které lze doložit protokolem o provedeném vyšetření na svalovce (trichinella sp.) obsahujícím potvrzení o odevzdaném ocasu (pírku). V případě, že se vyskytne potřeba prokazovat plnění plánu lovu i u jiného druhu spárkaté zvěře, určí ministerstvo vyhláškou další markanty, jejichž odevzdání orgánu státní správy myslivosti bude podmínkou pro uznání uloveného kusu zvěře z hlediska plnění plánu lovu. (4) Plán lovu je splněn v případě, že je splněn u všech druhů spárkaté zvěře. (5) V případě nalezení kusu uhynulé spárkaté zvěře je možné tento kus zvěře zahrnout do plnění plánu lovu pouze v případě, že jej lze prokazatelně doložit držiteli honitby a orgánu státní správy myslivosti. § 38 Myslivecká evidence a statistika (1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování.22)
22)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
28
(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti. HLAVA III POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH § 39 Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce nebo pachtýře honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce nebo pachtýře honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí. § 40 Povolení lovu mimo dobu lovu Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců. § 41 Povolení lovu na nehonebních pozemcích (1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany. (2) Pokud uživatel honitby nebo osoby pověřené podle odstavce 1 neprovádí lov v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivosti jiného uživatele či jiné osoby, které mají platný lovecký lístek. (2)(3) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nebo pachtýře nehonebních pozemků.
29
HLAVA IV DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY § 42 Doba lovu a podmínky lovu (1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody rozhodne o odlovu živočichů, kteří nejsou zvěří, může tento odlov provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona (držitel loveckého lístku). Stanovenou dobou lovu u zvěře uvedené v § 2 písm. c) se rozumí časový rozsah výjimky, popřípadě odchylného postupu, udělené orgánem ochrany přírody40). (2) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu. (3) Z dob lovu spárkaté zvěře stanovených vyhláškou podle odstavce 2 může orgán státní správy myslivosti povolit výjimku pro uživatele honitby u samičí zvěře a mláďat v případech, kdy to vyžaduje zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo zájem mysliveckého hospodaření. (4) Osoby, které se účastní společného lovu na spárkatou zvěř, s výjimkou sokolníků, jsou povinny nosit reflexní prvek na oděvu. § 43 Dohledávka a dosled zvěře (1) Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře dosled spárkaté zvěře a dohledání drobné zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. (2) Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. (2) Osoby provádějící dohledávku nebo dosled zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, nájemce popřípadě pachtýře nehonebních pozemků, který se může dohledávky nebo dosledu zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky nebo dosledu umožnit. Dohledávku nebo dosled na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce nebo pachtýře. (3) Dohledaná nebo dosledovaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5)
40)
§ 5 a § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
30
§ 44 Používání loveckých psů a loveckých dravců (1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného s průkazem původu vystaveným plemennou knihou uznávanou Mezinárodní kynologickou federací (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou. (2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.6) (3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek. HLAVA V ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU § 45 (1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší, b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem, c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum, d) lovit zvěř pernatou na výrovkách s pomocí živých živočichů (sov) jako návnad, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad, e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm, f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci, g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod., i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům), j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24) k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s loveckou zbraní s kulovým nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo 23) 24)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
31
nátlačce střílet i brokovnicí loveckou zbraní brokovou nebo kombinovanou s jednotnou střelou, l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky, n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk, o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu, p) střílet lovit zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda, r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků, s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení, s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic sousední honitby a v této vzdálenosti umisťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení, dále lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v této vzdálenosti přikrmovat zvěř, t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí, v odchytových zařízeních lze použít dlouhou loveckou zbraň kulovou nebo kombinovanou s kulovým nábojem s úsťovou energií nejméně 600 J, u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách, u) střílet na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a siky japonského, muflonek a muflončat, daněl a dančat, prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách, v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou orebici rudou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou nebo kombinovanou za použití brokových nábojů na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů, w) používat olověné brokové náboje s olověnými broky k lovu vodního ptactva na mokřadech. (2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u). (2) Orgán státní správy myslivosti může povolit výjimku ze zakázaných způsobů lovu uvedených v odstavci 1 písm. g), j), m), t) a u) v rozhodnutí o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře. Výjimku ze zákazu podle odstavce 1 písm. g) a j) lze udělit jen pro užití zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů. (3) Jednotlivé zákazy podle odstavce 1 písm. s) neplatí, pokud se uživatelé sousedících honiteb písemně dohodnou na jejich změně nebo zrušení a jedno vyhotovení písemné této dohody předají orgánu státní správy myslivosti.
32
(3)(4) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny.25) § 45a Zvláštní případy usmrcování poraněné a nemocné zvěře (1) V případech, kdy se v honitbě nachází jedinec druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem [§ 2 písm. d)], který a) je zraněný způsobem vyvolávajícím trýznivé utrpení a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení, nebo b) vykazuje jiné zjevné projevy nemoci, která vyvolává trýznivé utrpení, a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení, jsou osoby, zmocněné k tomu uživatelem honitby v povolence k lovu, oprávněny tohoto jedince ulovit, a to i mimo dobu lovu, nebo i na nehonebních pozemcích, pokud jsou k tomu pověřeny (§ 41). (2) K ověření toho, zda bylo ulovení jedince mimo dobu lovu v souladu s odstavcem 1, je povinen uživatel honitby tento lov prokazatelným způsobem nahlásit orgánu státní správy myslivosti a umožnit mu kontrolu uloveného jedince. V případě pochybností může orgán státní správy myslivosti nařídit na náklady uživatele honitby provedení veterinárního vyšetření veterinárním lékařem vykonávajícím činnost na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů, který o prohlídce provede záznam.
HLAVA VI POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A POVINNÉ POJIŠTĚNÍ § 46 Povolenka k lovu (1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby. (2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti. (3) Uživatel honitby může povolenku k lovu vydat i k usmrcování mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrie říční a dalších prováděcím právním předpisem stanovených druhů živočichů v přírodě nežádoucích [§ 14 odst. 1 písm. f)] a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři.
25)
Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33
§ 47 Lovecký lístek (1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.
a) b) c)
(2) Druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro české občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, lovecký lístek pro cizince.
(3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že je starší 16 let, má způsobilost k právním úkonům, složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, nebo na vyšší odborné škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou, d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4), d) je bezúhonný, za bezúhonného se pro účely vydání loveckého lístku nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku myslivosti podle tohoto nebo podle zvláštního zákona14) nebo komu byla v posledních třech letech pravomocně uložena více než jedna pokuta podle tohoto zákona, e) je pojištěn (§ 48). a) b) c)
(4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uložena sankce za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti v posledních třech letech nebyla pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku myslivosti podle tohoto nebo podle zvláštního zákona14), ani jí v posledních třech letech nebyla pravomocně uložena více než jedna pokuta podle tohoto zákona. K uloženým sankcím za přestupky na úseku myslivosti 14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky 3 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence Rejstříku trestů15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu. (5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64. Po uplynutí doby, na kterou byl lovecký lístek odebrán, nelze vrátit lovecký lístek osobě, která nesplňuje podmínky pro jeho vydání
34
stanovené v odstavci 1 až 4. (6) Orgán státní správy myslivosti vydá nový lovecký lístek náhradou za lovecký lístek poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo neupotřebitelný nebo při změně jména nebo příjmení. (6)(7) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti. § 48 Povinné pojištění (1) Každý, kdo loví zvěř, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 20 000 000 Kč a za škodu na věci s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 500 000 Kč na jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného. (2) Za členy mysliveckých organizací,6) které mají uzavřeny hromadné pojistné smlouvy s pojišťovnami a jejichž členové platí pojistné současně s členským příspěvkem, je potvrzením o povinném pojištění členský průkaz myslivecké organizace, v němž je potvrzeno zaplacení členského příspěvku na běžný rok a uvedena poznámka, že v členském příspěvku je placeno i povinné pojištění podle tohoto zákona. (3) Jiné osoby než uvedené v odstavci 2 prokazují své pojištění pojistkou pojišťovny.
HLAVA VII KONTROLA A ZUŽITKOVÁNÍ ZVĚŘE § 49 Způsob kontroly ulovené zvěře (1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. (2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně. § 50 Ošetření ulovené zvěře (1) Ošetření zvěře po jejím ulovení se řídí veterinárními předpisy;5) to platí i pro ošetření usmrceného zdivočelého hospodářského zvířete nebo označeného zvířete z farmového chovu zvěře.
35
(2) V případě ulovení prasete divokého se neprodleně po ulovení odebírá vzorek na laboratorní vyšetření na svalovce (trichinella sp.), který se spolu s ocasem (pírkem) předává k vyšetření v souladu s veterinárními předpisy5). § 51 Uvádění ulovené zvěře do oběhu (1) Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5) (2) Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.5) Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu. (3) Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy.5) Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou. ČÁST ŠESTÁ ŠKODY ZPŮSOBENÉ UŽÍVÁNÍM HONITBY, ZVĚŘÍ A NA ZVĚŘI § 52 Odpovědnost uživatele honitby
a)
b)
(1) Uživatel honitby je povinen hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení,6) ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. (2) Uživatel honitby hradí škody způsobené zvěří poškozenému podle odstavce 1 písm. b) v případě, že poškozený prokáže uživateli honitby, že učinil opatření k zabránění škod způsobených zvěří podle § 53. (3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá. § 53 Opatření k zábraně škod působených zvěří (1) Vlastník, popřípadě nájemce nebo pachtýř honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.
36
Ustanovení zvláštních právních předpisů26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům nebo pachtýřům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena. (2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti o opatřeních k zábraně škod působených zvěří. § 54 Neuhrazované škody způsobené zvěří (1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří. Dále se nehradí škody způsobené zvěří, prokáže-li uživatel honitby, že učinil veškerá opatření k zabránění škod a neporušil zákonem jemu uložené povinnosti. (2) Nehradí se škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích, kde jedna plodina je pěstována na souvislé ploše o výměře větší než 30 ha. Věta první neplatí v případě souvislých ploch tvořených pozemky s trvalým travním porostem. Za oddělení souvislých ploch se považuje pás o šíři v nejužším místě minimálně 12 m, který je tvořený lesním porostem, vodním útvarem povrchových vod, liniovým interakčním prvkem doprovodné zeleně nebo osetý či osázený takovou plodinou, která usnadňuje lov spárkaté zvěře. (2)(3) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. (3)(4) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.27) § 55 Uplatnění nároků (1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období.
26) 27)
Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.
37
(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. (3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. (4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud. § 56 Náhrada škod způsobených na zvěři (1) Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.28) (2) Nárok na náhradu škody na zvěři musí uživatel honitby uplatnit u toho, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti, nejdéle do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, v případě, že tato osoba není v době zjištění škody známá, do 20 dnů ode dne, kdy bylo příslušným soudem či správním orgánem pravomocně rozhodnuto o tom, kdo tuto škodu způsobil, pokud o náhradě škody a její výši nebylo rozhodnuto v adhezním řízení. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody na zvěři vyčíslí uživatel honitby výši této škody. (3) Ustanovení § 55 odst. 3 až 4 se použijí obdobně. ČÁST SEDMÁ STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI HLAVA I ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST § 57 Orgány státní správy myslivosti (1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. (2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.
28)
§ 101 občanského zákoníku.
38
(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem. (4) Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností. (5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí. (6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací,6) zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivosti. (7) Výkon státní správy myslivosti zajišťuje územní samosprávný celek v přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří splňují odbornou způsobilost v rozsahu § 35 odst. 1 písm. h). § 58 Působnost Ministerstva zemědělství
a) b) c) d)
(1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1), dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 2), myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany, uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).
(2) Ministerstvo zemědělství dále řídí výkon státní správy myslivosti, organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti, vypracovává koncepce rozvoje myslivosti, účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech, dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1), ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2), pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí vede evidenci význačných trofejí (§ 6 odst. 2), h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7), i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5), j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti, k) spolupracuje s občanskými sdruženími se zapsanými spolky, které působí v myslivosti, l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3), m) podporuje vybrané činnosti myslivosti poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře, n) zpracovává statistická hlášení o myslivosti., o) zajišťuje pořádání odborných školení podle § 35 odst. 1 písm. j) a odst. 9. a) b) c) d) e) f) g)
39
(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška. § 59 Působnost krajů (1) Kraj Krajský úřad v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1), omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1), vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3), prohlášení dalších pozemků za nehonební a jejich opětovné prohlášení za honební (§ 17 odst. 2), e) výjimky ze stanovené doby lovu (§ 42 odst. 3), e)f) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2), f)g) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3), g)h) poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1). a) b) c) d)
a) b) c) d) e) f) g)
(2) Kraj Krajský úřad v přenesené působnosti vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3), organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1), určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1), zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38), podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu, spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností, provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků(§ 62 odst. 1). § 60 Působnost obcí Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností a rozhodují o uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3). § 60a (1) Orgánům státní správy myslivosti jsou pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona poskytovány a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
a) b) c) d)
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou příjmení, jméno, popřípadě jména, datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu
40
e) f)
o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, adresa místa pobytu, státní občanství, popřípadě více státních občanství.
a) b) c) d) e)
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, adresa místa trvalého pobytu, státní občanství, popřípadě více státních občanství.
a) b) c) d) e)
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
HLAVA II DOZOR V MYSLIVOSTI § 61 (1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem,29) jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě. (2) Kraje a obce Krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře. (3) Orgány státní správy myslivosti ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin. (4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj. (5) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení. 29)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
41
HLAVA III PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI § 62 (1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části podle tohoto zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na a) zlepšování životního prostředí zvěře, b) podporu ohrožených druhů zvěře, c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy, d) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců, e) použití dravců v ochraně rostlin, f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře, g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin, h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti., i) zařízení pro selektivní lov. (2) Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích30) a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí.31) Na poskytnutí finančního příspěvku není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši vrátit (3) Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu životního prostředí31), nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona. (4) Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.“. (5) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona. ČÁST OSMÁ SANKCE § 63 Přestupky
a)
b)
30) 31)
(1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 9 odst. 3, až do výše 30 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo § 14 odst. 1 písm. a) až d).
§ 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
42
(2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 30 000 Kč držiteli loveckého lístku, který se dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu uvedené v § 41 až 45 nebo v § 49 odst. 1; může přitom uložit zákaz činnosti do doby 2 let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; lze rovněž vyslovit propadnutí věci. (3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2. (4) Pro přestupky, řízení o nich a výnosech uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích18) (5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) spočívající v nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) až d) a podle odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (6) Přestupek, který se podle odstavce 5 nebo podle zákona o přestupcích zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i) v blokovém řízení, zapíše do evidence přestupků orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení. § 64 Pokuty (1) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 40 000 Kč právnické osobě, která nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 a § 32 odst. 3, 4 nebo 5. (2) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 200 000 Kč tomu, kdo nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo uložené podle § 61 odst. 3.
a)
b) c)
(3) Orgán státní správy myslivosti uloží pokutu až do výše 10 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1, § 44 odst. 1 nebo 2 nebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní, až do výše 40 000 Kč uživateli honitby, který neplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 43 odst. 1 nebo uložené podle § 4 odst. 1, až do výše 200 000 Kč uživateli honitby, který nesplní nebo poruší povinnosti uvedené v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41, § 42, § 43 odst. 2 a 3, § 45, § 49 odst. 1 nebo § 51 odst. 1.
(4) Při nesplnění lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, lze uložit uživateli honitby pokutu až do výše 200 000 Kč; stejnou pokutu lze uložit i při nečinnosti v plnění povinností podle § 11 odst. 5 a § 36 odst. 2 a 3. (5) Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené. (6) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo.
43
(7) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k němu došlo. (8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (9) Výnos pokuty je příjmem Státního fondu životního prostředí.31) § 63 Přestupky
a) b) c) d)
e)
f)
g) h) i) j)
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že ponechává v krmných zařízeních krmivo mimo dobu nouze nebo umisťuje vnadiště v rozporu s § 3 odst. 3, vypustí do honitby zvěř nebo zvířata v rozporu s § 5, v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) zavede v honitbě další druhy zvěře, v rozporu s § 7 odst. 1 až 4 drží a chová zvěř v zajetí bez souhlasu orgánu státní správy myslivosti nebo takto chované jedince využívá k hospodářským účelům nebo nezajistí zamezení rozmnožování této zvěře, plaší zvěř, ruší ji při hnízdění, kladení mláďat a provádí další činnosti záporně působící na život zvěře, ničí myslivecká zařízení nebo poruší omezení nebo zákaz nařízené orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 1 až 3, v rozporu s § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat mimo svůj vliv domácí zvíře, včetně zvířete ze zájmového chovu či chovu zvěře v zajetí nebo zvíře z farmového chovu, nečiní opatření k zabránění škod působených na zvěři podle § 10 odst. 2 a 4, v rozporu s § 10 odst. 3 na svých nehonebních pozemcích záměrně vytváří vhodné podmínky pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře, nesplní nebo poruší povinnost uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) až d), nebo neoprávněně loví zvěř.
(2) Držitel loveckého lístku se dopustí přestupku tím, že a) loví zvěř v rozporu s pravidly lovu podle § 41 až 45, b) není pojištěn podle § 48, nebo c) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné spárkaté zvěře nesnímatelnou plombou. (3) Fyzická osoba, která je mysliveckou stráží, se dopustí přestupku tím, že překročí rozsah svých oprávnění podle § 14. (4) Přestupku se dopustí fyzická osoba i tím, že poruší jinou povinnost nebo překročí rozsah svých oprávnění stanovených tímto zákonem, než které jsou uvedeny v odstavci 1 až 3. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) a h) nebo odstavce 4, b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), i) a j) nebo odstavce 2, c) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d). (6) Byl-li přestupek spáchán opakovaně v období jednoho roku, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky stanovené v odstavci 5.
44
(7) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit rovněž zákaz činnosti do doby dvou let; při uloženém zákazu činnosti se odebere lovecký lístek; rovněž lze vyslovit propadnutí věci. (8) Přestupky projednávají orgány státní správy myslivosti, řízení o přestupku lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k němu došlo. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, pro přestupky, řízení o nich a výnosech z uložených pokut platí obecné předpisy o přestupcích18). (9) Přestupky podle odstavce 1 písm. i) a j) a podle odstavce 2 písm. a) a c) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (10) Přestupek, který se podle odstavce 8 nebo podle zákona o přestupcích zapisuje do evidence přestupků a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i) v blokovém řízení, zapíše do evidence přestupků orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení. § 64 Správní delikty (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) ponechává v krmných zařízeních krmivo mimo dobu nouze nebo umisťuje vnadiště v rozporu s § 3 odst. 3, b) doveze, vyveze nebo vypustí živou zvěř nebo její vývojová stádia v rozporu s § 4 odst. 2, c) vypustí do honitby zvěř nebo zvířata v rozporu s § 5, d) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) zavede v honitbě další druhy zvěře, e) v rozporu s § 7 odst. 1 až 4 drží a chová zvěř v zajetí bez souhlasu orgánu státní správy myslivosti nebo takto chované jedince využívá k hospodářským účelům nebo nezajistí zamezení rozmnožování této zvěře, f) plaší zvěř, ruší ji při hnízdění, kladení mláďat a provádí další činnosti záporně působící na život zvěře, ničí myslivecká zařízení nebo poruší omezení nebo zákaz nařízené orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 1 až 3, g) v rozporu s § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat mimo svůj vliv domácí zvíře, včetně zvířete ze zájmového chovu či chovu zvěře v zajetí nebo zvíře z farmového chovu, h) nečiní opatření k zabránění škod působených na zvěři podle § 10 odst. 2 a 4, i) v rozporu s § 10 odst. 3 na svých nehonebních pozemcích záměrně vytváří vhodné podmínky pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře, j) nezajistí využívání honitby podle § 32 odst. 1, k) pronajme honitbu subjektu, který nesplňuje podmínky podle § 32 odst. 3, l) v rozporu s § 32 odst. 5 rozdělí honitbu na části a přenechá v nich jinému provozování myslivosti nebo přenechá jinému lov zvěře za úplatu, i když nejde o poplatkový odstřel s doprovodem, m) přepravuje spárkatou zvěř bez vyplněného lístku o původu zvěře nebo v rozporu s § 51 odst. 3 neuschová lístek o původu zvěře a sejmutou plombu po dobu stanovenou v § 51 odst. 2 nebo nakupuje zvěř těch druhů zvěře, jejichž doba lovu je rozdílná podle pohlaví, aniž by bylo možné bezpečně určit pohlaví kusu zvěře, nebo
45
n) nesplní povinnost uloženou opatřením orgánu státní správy myslivosti k odstranění nedostatků a ke zlepšení, nebo nerespektuje omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin podle § 61 odst. 3.
a)
b)
c) d)
e)
f) g)
h) i) j) k) l) m) n) o)
p) q)
(2) Uživatel honitby se dopustí správního deliktu tím, že nezajišťuje chov zvěře nad minimálním stavem zvěře podle § 3 odst. 2 nebo nesplní povinnosti uložené opatřením vydaným orgánem státní správy myslivosti podle § 39, nerespektuje omezení obvyklého způsobu myslivecké užívání honitby, nebo stanovené podmínky jeho užívání nebo pokyny pro myslivecké hospodaření podle § 4 odst. 1, v rozporu s § 11 odst. 1 nepečuje o dočasné a trvalé remízky, políčka pro zvěř a jiné vhodné úkryty pro zvěř, v rozporu s § 11 odst. 2 až 4 neučiní potřebná opatření k záchraně zvěře při obhospodařování pozemků, nebo nečiní dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře v době nouze, nebo neprovozuje krmná zařízení a v době nouze zvěře řádně nepřikrmuje, v rozporu s § 11 odst. 6 neprojedná alespoň 7 dní předem s vlastníky, popřípadě nájemci nebo pachtýři honebních pozemků konání činností, které by mohly omezit obhospodařování těchto pozemků, neprovede v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti sčítání stavů zvěře, v rozporu s § 36 odst. 2 nebo 5 nevypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě nebo v rozporu s § 36 odst. 3 nezašle orgánu státní správy myslivosti plán mysliveckého hospodaření v honitbě, nebo v rozporu s § 36 odst. 4 nepředloží hlášení o plnění plánu, uvede orgánu státní správy myslivosti nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní, neprovede lov zvěře povolený nebo uložený mu orgánem státní správy myslivosti na nehonebním pozemku podle § 41, v rozporu s § 42 umožní lov jiné zvěře, než kterou je možné podle zákona lovit, nebo umožní lov zvěře mimo stanovenou dobu lovu, v rozporu s § 43 nezajistí dosled spárkaté zvěře a dohledání drobné zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, nepoužívá v honitbě lovecké psy nebo používá v honitbě lovecké dravce bez příslušného povolení (§ 44 odst. 1 a 2), loví nebo umožní lov zvěře zakázaným způsobem lovu, nevystaví lístek o původu zvěře, nebo na společných lovech nezajistí označení spárkaté zvěře plombou, v rozporu s § 51 prodá zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející z jiné honitby, než kterou užívá nebo nevede evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě, nesplní povinnost uloženou opatřením orgánu státní správy myslivosti podle § 61 odst. 3, nebo nesplní plán lovu celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře; ve zvláště odůvodněných případech může orgán státní správy myslivosti považovat plán lovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře za splněný v případě, že celkový počet ulovených kusů jednotlivých druhů zvěře dosáhne alespoň 70 %, přičemž každý druh spárkaté zvěře se posuzuje samostatně.
(3) Správního deliktu se právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí také tím, že nesplní jinou povinnost nebo překročí rozsah svého oprávnění stanoveného tímto zákonem, než jsou uvedeny v odstavci 1 a 2. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do
46
20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a e) nebo podle odstavce 3, b) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) a g) nebo odstavce 2 písm. b) a k), nebo c) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) až n) nebo odstavce 2 písm. a), d), f) až j) a l) až q). a)
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (6) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům nesplnění nebo porušení povinností a k okolnostem, za nichž k nim došlo. (7) Za opakované nesplnění nebo porušení povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku částky v nich uvedené. O opakované porušení povinnosti jde tehdy, pokud ode dne, kdy k porušení téže povinnosti došlo, neuplynul 1 rok. (8) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy myslivosti dověděl o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději do tří let ode dne, kdy k němu došlo. (9) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (10) Výnos z pokuty je příjmem rozpočtu obce nebo kraje, jejichž orgán o jiném správním deliktu rozhodl v prvním stupni, nebo státního rozpočtu, pokud byla pokuta udělena ministerstvem nebo vojenským lesním úřadem. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 65 Vztah ke správnímu řádu Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.33) § 66 Vztah k předpisům o ochraně přírody Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4 § 9 odst. 3 a 7, § 36 odst. 1, § 39, 40 § 39, § 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2, jen po dohodě s orgány ochrany přírody,34) pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
33) 34)
Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 65 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47
§ 67 Vztah k řízení podle jiných předpisů V řízení podle zvláštních právních předpisů,35) které se dotýká honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní správy. § 68 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k), § 3 odst. 4, § 12 odst. 8, § 35 odst. 7, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5, § 49 odst. 2, § 3 odst. 5, § 12 odst. 8, § 35 odst. 10, § 36 odst. 6, § 37 odst. 3, § 42 odst. 2, § 44 odst. 3, § 47 odst. 7, § 49 odst. 2, § 53 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhlášku k provedení § 14 odst. 1 písm. f).
§ 69 Přechodná ustanovení (1) Honitby a obory uznané podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány; to platí i pro obory o výměře nižší než 50 ha a samostatné bažantnice uznané podle dosavadních předpisů, které se stávají honitbami podle tohoto zákona, i když nedosahují výměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je osoba, které byla honitba uznána podle dosavadních předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003. (2) Právní povaha honebních společenstev vzniklých podle dosavadních předpisů se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne jeho účinnosti. Honební společenstvo přijme stanovy, popřípadě je přizpůsobí úpravě podle tohoto zákona a zvolí orgány nejpozději do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak honební společenstvo a společenstevní honitba zanikají. Po zániku honebního společenstva se provede likvidace. (3) Smlouvy o nájmu honiteb, obor a samostatných bažantnic uzavřené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti. (4) Platnost vydaných loveckých lístků, složených zkoušek mysliveckých, sokolnických a loveckých psů, jmenování mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů a povolení k držení loveckých dravců ke dni účinnosti tohoto zákona zůstává zachována. (5) Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (6) Okresní úřady vykonávají až do svého zrušení státní správu na úseku myslivosti v rozsahu vymezeném pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 60). § 70 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. 35)
Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
48
ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 71 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2002, s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. l), které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, a ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2010.
Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: § 35 Přestupky na úseku zemědělství a myslivosti
a) b) c) d) e)
f)
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin, znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek, nesplní opatření uložené podle zvláštních právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebo o myslivosti, poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami, neoprávněně provede změnu druhu pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,. neoprávněně loví zvěř.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f). Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: § 20 Použití služební zbraně
a) b) c)
16) 17)
23)
(1) Strážník je oprávněn použít služební zbraň za podmínek nutné obrany16) nebo za podmínek krajní nouze,17) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet., nebo k usmrcení poraněného zvířete či zvěře23) za účelem ukončení jejich útrap způsobených viditelným poraněním, pokud tím nedojde k ohrožení životů či zdraví lidí. § 13 trestního zákona. § 14 trestního zákona. § 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
49
(2) Použití služební zbraně v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné. (3) Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zvláštního zákona7) obec. (4) Před použitím služební zbraně je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito služební zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (5) Při použití služební zbraně je strážník povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život a zdraví osoby, proti níž zákrok směřuje. Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: § 56 Použití zbraně (1) Policista je oprávněn použít zbraň a) b) c) d) e) f)
g)
h) i)
v nutné obraně nebo v krajní nouzi, jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt, aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet, nelze-li jinak překonat aktivní odpor směřující ke zmaření jeho závažného zákroku, aby odvrátil násilný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt anebo prostor, nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život nebo zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle jiného právního předpisu10) nezastaví, jestliže osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozba namířenou střelnou zbraní nebo varovný výstřel, neuposlechne příkazu policisty směřujícího k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby, nebo ke zneškodnění zvířete ohrožujícího život nebo zdraví osoby., nebo k usmrcení poraněného zvířete či zvěře35) za účelem ukončení jejich útrap způsobených viditelným poraněním, pokud tím nedojde k ohrožení životů či zdraví lidí.
(2) Použití zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) je přípustné pouze za podmínky, že užití donucovacího prostředku by bylo zřejmě neúčinné. (3) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je 7)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. § 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
35)
50
policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou lze upustit v případě, že je ohrožen život nebo zdraví policisty nebo jiné osoby a zákrok nesnese odkladu. (4) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména neohrozit život jiných osob a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje. (5) Zbraní podle této hlavy se rozumí zbraň střelná včetně střeliva a doplňků zbraně, vyjma vrhacího prostředku majícího povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky, dále zbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo.
51
II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA Ministerstvo zemědělství předkládá vládě ke schválení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Navrhovaná právní úprava prostřednictvím souboru opatření reaguje na zvýšené početní stavy některých druhů spárkaté zvěře a z toho vyplývajícího nárůstu škod způsobovaných zvěří na zemědělských kulturách a lesích. Současně se na základě zkušeností vyplývajících z aplikace zákona o myslivosti upravují některá další ustanovení zákona. Navrhované změny posílí pravomoci státní správy myslivosti ve věci opatření k optimalizaci početních stavů zvěře a zvýší rovněž ochranu práv vlastníků honebních pozemků, resp. osob, které na honebních pozemcích fakticky hospodaří (nájemců a pachtýřů). Předkládaný návrh obsahuje zejména: a) Přínosy pro vlastníky a uživatele honebních pozemků: - posílení postavení vlastníků honebních pozemků v rámci honebního společenstva při schvalování plánů lovu a kontrole ulovené zvěře, - upřesnění povinností uživatelů honiteb (mysliveckých spolků) ve věci vlastníků honebních pozemků účasti při výkonu práva myslivosti, - zkrácení doby správních řízení o uznání honitby v důsledku umožnění doručování veřejnou vyhláškou vlastníkům přičleněných honebních pozemků v řízeních s velkým počtem účastníků, - snížení škod způsobených zvěří prostřednictvím nastavením podmínek a omezení (zařízení pro přikrmování a vnadiště, zjednodušení lovu spárkaté zvěře, možnost budovat myslivecká zařízení včetně zařízení určených k lovu do 200 m od hranic sousední honitby v závislosti na dohodě uživatelů honiteb, zavedení možnosti lovit prase divoké bez ohledu na věk a pohlaví na společných lovech spolu s rozšířením okruhu osob oprávněných lovit zavlečené druhy živočichů). b) Přínosy pro držitele honiteb: - rozšíření možností pro jednání s uživateli honiteb za účelem dosažení optimálního způsobu hospodaření v honitbě, - zpřesnění chodu honebních společenstev a jejich postavení, - rozšíření a zpřesnění možností výpovědi smlouvy o nájmu honitby, - zavedení schvalování plánů mysliveckého hospodaření uživatelům honiteb za účasti držitelů honiteb orgánem státní správy. c) Přínosy pro uživatele honiteb: - snížení administrativní zátěže v případě lovu „nenormované“ zvěře, - rozšíření možnosti využití některých z obecně zakázaných způsobů lovu, pokud je to nezbytné, - vyrovnání vztahu odpovědnosti za škody zvěří mezi držitelem honitby a uživatelem honebních pozemků. Návrh zákona nepředpokládá negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Vychází z požadavků, které vyplynuly z dosavadní aplikace zákona a rovněž z výsledků jednání u kulatých stolů konaných za účasti subjektů zastupujících jak držitele, tak i uživatele honiteb. Pozn. Bude upraveno a doplněno na základě výsledků mezirezortního připomínkového řízení.
IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA Shrnutí Závěrečné zprávy RIA Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
Ministerstvo zemědělství
1. 1. 2017
Implementace práva EU: NE - uveďte termín stanovený pro implementaci: NENÍ - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: NE 2. Cíl návrhu zákona Zákon o myslivosti v současné podobě neumožňuje potřebný rozsah regulace početních stavů zvěře a neupravuje přiměřeným způsobem práva a povinnosti nejen uživatelů honiteb, ale také vlastníků, nájemců nebo pachtýřů honebních pozemků. Zákon je adaptován na stávající podmínky, které vyžadují rozšíření možnosti lovu spárkaté zvěře, snížení škod působených zvěří a na zvěři a dále větší zapojení vlastníků, nájemců nebo pachtýřů honebních pozemků do mysliveckého hospodaření jako takového. Rovněž se upouští od pokutování překročení normovaných stavů zvěře a zavádí se sankce za nesplnění plánu lovu spárkaté zvěře. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE Návrh nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet. Zvýšení administrativních nákladů nových kompetencí státní správy myslivosti bude kompenzováno jejich snížením u jiných stávajících kompetencí, popř. jejich vypuštěním (státní správa myslivosti se již například nebude vyjadřovat k lovu nenormované zvěře a předpokládá se snížení počtu rozhodnutí podle § 39 zákona ohledně opatření ke snížení stavů zvěře). 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: NE Myslivost není podnikatelskou činností, ale zájmovou činností ve veřejném zájmu (viz nález Ústavního soudu č. 49/2007 Sb.) Honební společenstva rovněž nejsou podnikatelskými subjekty. Subjektům podnikajícím v zemědělství a lesním hospodářství by měly poklesnout škody 20
způsobené zvěří. Jejich vyčíslení však není možné. Dopad novely, která v maximální možné míře umožňuje zefektivnění regulace početních stavů zvěře, tak bude vyhodnocován průběžně. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE Nepředpokládají se negativní dopady na samosprávné celky. Náklady na schvalování plánů mysliveckého hospodaření budou vyrovnány zrušením povinnosti vyjadřovat se k lovu nenormované zvěře. Dále se předpokládá omezení rozhodování podle § 39 o ukládání opatření ke snížení stavů zvěře, protože vyvážené myslivecké hospodaření již bude nastaveno schváleným plánem mysliveckého hospodaření, především plánu chovu a lovu spárkaté zvěře. 3.4 Sociální dopady: NE Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry. 3.5 Dopady na životní prostředí: NE Předpokládají se pozitivní dopady na životní prostředí. V důsledku podpory členění půdních celků s monokulturními plodinami dělícími pásy s plodinou usnadňující lov spárkaté zvěře dojde ke zvýšení pestrosti krajinného pokryvu, zmenšení klidových, krytových a potravních zón pro některé druhy spárkaté zvěře, a tím i snížení případných škod zvěří na těchto pozemcích a plodinách. Zároveň s tím dojde k podpoře rozvoje drobné zvěře, která je díky současné podobě zemědělského hospodaření na ústupu.
1.
Důvod předložení a cíle
1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 1.2 Definice problému Praktické zkušenosti získané při uplatňování právní úpravy stanovené zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, poukázaly na některé obtíže s jeho aplikací, zejména ve vztahu ke škodám působeným zvěří na zemědělských kulturách a lesích, k právům jednotlivých vlastníků honebních pozemků, vztahům držitelů a uživatelů honiteb, jakož i na problémy s uznáváním honiteb v souvislosti s velmi roztříštěnou majetkovou držbou. Dalším problémem je slabé postavení státní správy myslivosti ve vztahu k uživatelům honiteb, kdy státní správa myslivosti nemá účinné nástroje k ovlivnění mysliveckého hospodaření v honitbě. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Návrh zákona je předkládán na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2016, s termínem předložení vládě do konce prosince 2015, po prodloužení termínu Legislativní radou vlády do konce března 2016 a s předpokládaným termínem nabytí účinnosti novely zákona od 1. ledna 2017. 21
Základní právní úpravou pro výkon práva myslivosti je zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 449/2001 Sb.“). Tento zákon upravuje pravidla pro uznávání honiteb, jejich využívání, péči a chov zvěře, jakož i udržování jejích početních stavů v takovém množství, aby jejími životními projevy nebyly devastovány další složky životního prostředí a nebyly působeny nadměrné škody, které v mnoha případech u zemědělců lze považovat za velmi závažné. Z dosavadní aplikace předmětného zákona se však v praxi ukázalo, že daná pravidla jsou nedostatečná a je třeba je zpřesnit a rozšířit. Stejně tak se ukázalo jako nezbytné umožnit v širší míře zapojení vlastníků honebních pozemků prostřednictvím honebních společenstev do rozhodování a kontroly mysliveckého hospodaření v honitbě. V současné době jsou největším problémem škody působené spárkatou zvěří, zvláště pak prasetem divokým a sikou japonským. Početní stavy prasete divokého rostou od roku 1990 v celé Evropě. V České republice je problém obdobný, a to i přes intenzivní lov, který dosáhl v roce 2012 rekordních 185 tisíc kusů a od té doby neklesl pod 164 tisíc kusů ročně. Tento trend je způsoben i špatnou zemědělskou praxí, tedy zejména pěstování monokultur řepky a kukuřice na velkých souvislých plochách a absence zelených pruhů na krajích polí sousedících s lesními porosty. Kromě škod na zemědělských plodinách a pozemcích škodí prase divoké i tím, že vytváří predační tlak na drobnou zvěř (koroptev polní, bažanta obecného, zajíce polního). V poslední době v důsledku prudkého nárůstu populace prasete divokého a rostoucího tlaku na krajinu člověkem může docházet ke kontaktu s touto zvěří i v intravilánech obcí. Pokud tedy má dojít ke snížení početních stavů prasete divokého, mělo by se ulovit cca 200 tisíc kusů ročně. Lokálně na lesích působí významné škody rovněž sika japonský. Podle poznatků České inspekce životního prostředí, ale i podle poznatků Ministerstva zemědělství získaných v rámci jeho kontrolní a dozorové činnosti, jsou na některých lokalitách škody loupáním na většině mladých porostů. Sika japonský je v České republice nepůvodní zvěří, která se do volné přírody dostala teprve na konci druhé světové války. Jeho vysoké početní stavy jsou rovněž nežádoucí z důvodu ochrany genofondu původního druhu zvěře jelena evropského pro jejich mezidruhové křížení. 1.4 Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou: Vlastníci honebních pozemků, Uživatelé honebních pozemků, Pachtýři honebních pozemků, Držitelé honiteb, Uživatelé honiteb, Státní veterinární správa, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zemědělství, Krajské úřady a obecní úřady obce s rozšířenou působností, 22
Myslivecké organizace. 1.5 Popis cílového stavu Cílem předloženého návrhu je zlepšení podmínek pro optimalizaci početních stavů zvěře (snižování škod zvěří i na zvěři, úprava životního prostředí zvěře a krajiny) a též i podpora vzájemných vztahů mezi vlastníky honebních pozemků, zemědělsky a lesnicky hospodařících subjektů s uživateli honiteb. Nově se zavádí opatření dělení půdních bloků osetých jednou plodinou dělícím (bio) pásem umožňující uživatelům honiteb efektivněji se podílet na zabránění škod zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích. Zároveň i hospodařící subjekt se tímto krokem bude podílet na ochraně pěstovaných plodin. Současně se tak zrovnoprávní vztah hospodařícího subjektu a uživatele honitby. Navrhovaná úprava i plně koresponduje s nově zaváděnou dotační politikou v rámci greeningu, agroenvironmentálních opatření apod. V předkládaném návrhu je rovněž kladen důraz na rozšíření možností státní správy řešit nečinnost všech subjektů v oblasti myslivosti, podporu odbornosti myslivců i státní správy, odstranění diskriminujících, vágních a proklamativních ustanovení, dále též i uvedení zákona do souladu s ostatními právními předpisy, zejména novým občanským zákoníkem, legislativně-technické úpravy, odstranění možných duplicitních výkladů a zpřesnění zákona. 1.6 Zhodnocení rizika Hlavním důvodem předložené novely zákona č. 449/2001 Sb. je vytvoření lepších podmínek pro snížení početních stavů zvěře působící škody na zemědělských i lesních pozemcích, jakož i pro uplatňování práv vlastníků honebních pozemků za současného respektování možnosti zapojení do myslivosti i zemědělských a lesnicky hospodařících subjektů. 2. Návrh variant řešení 2.2.1 Varianta 1 („nulová“) Nulová varianta není vhodná, neboť nenaplňuje cíl, kterým jsou především opatření ke snížení početních stavů vybraných druhů spárkaté zvěře, a tudíž i snížení škod, které tato zvěř působí. Nulová varianta umožňuje zapojení zemědělských a lesnicky hospodařících subjektů do myslivosti pouze v omezené míře. V neposlední řadě nejsou ve stávajícím zákoně zohledněny změny právní úpravy, k nimž dochází v souvislosti s novým občanským zákoníkem. 2.2.2 Varianta 2 („příprava novely zákona č. 449/2001 Sb.“) Touto variantou dojde ke zvýšení možnosti optimalizace početních stavů zvěře působící škody a ve svém důsledku i ohrožujících bezpečnost, zdraví a život obyvatel, ke zlepšení postavení vlastníků honebních pozemků při schvalování plánů lovu (plánu mysliveckého hospodaření), při poskytování náhrad za škody na jejich pozemcích. Rovněž dojde k upřesnění možností úpravy vzájemných vztahů mezi vlastníky honebních pozemků, držiteli honiteb a uživateli honiteb, což by mělo vést ke zlepšení a posílení komunikace. Průlomové je zakotvení kontroly plnění plánu lovu spárkaté zvěře držitelem honitby v případech, kdy je honitba pronajata. Dojde též k ústupu od diskutabilního sankcionování překročení normovaných (maximálních stavů zvěře) a zavedení sankce za nesplnění plánu lovu 23
spárkaté zvěře. Současně dojde k vymezení opatření, která by měla být prováděna ze strany vlastníků, resp. uživatelů zemědělských pozemků. Jako nástroj využitelný v odůvodněných případech je zakotvena možnost udělit výjimku z doby lovu daného druhu zvěře krajskými úřady za účelem mj. eliminace škod způsobených zvěří. Z důvodu zvýšení kontroly skutečných odlovů je součástí této varianty rovněž zavedení povinnosti dokládat markanty (v podobě ocásků – pírek) u ulovených kusů prasete divokého. 2.2.3 Varianta 3 („příprava novely zákona č. 449/2001 Sb. spolu se změnou minimální výměry honitby a otevřením procesu tvorby honiteb“) Snížení minimální výměry honitby pod 500 ha není žádoucí z důvodu zachování péče o zvěř a její ochrany jako přírodního bohatství státu. Výměra honitby by se správně měla určovat podle převažujícího druhu zvěře, který je v honitbě chován, a to tak, aby jedinci tohoto druhu ve standardním roce nebyli nuceni migrovat z dané lokality – ať již za účelem klidových, potravních či reprodukčních potřeb. V tomto směru bychom měli uvažovat o případném zvýšení minimální výměry honitby, a to z důvodu výše uvedených. Rovněž by větší výměra honitby přispěla k efektivnějšímu monitoringu vyskytující se zvěře, její početnosti, ale i v případě potřeby k účinnější regulaci. Otevřením procesu tvorby honiteb by došlo k atomizaci honiteb, tj. zmenšení „průměrné výměry honitby“ v České republice, což by mělo za následek nemožnost hospodařit se zvěří (zvláště pak zvěří spárkatou), z důvodu majetkových a další sporů při tvorbě nových honiteb. Rovněž by nebylo možné určit míru odpovědnosti jednotlivých uživatelů honiteb za škody způsobené zvěří, která by tak přecházela i přes několik honiteb.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Problematika je dále podrobně uvedena v části „Náklady“ a „Přínosy“. 3.2 Náklady Varianta 1 Jak již bylo výše uvedeno, nulovou variantu nelze využít vzhledem k tomu, že by nedošlo k naplnění hlavního cíle předkládaného návrhu. Varianta 1 by sice nepřinesla zvýšené náklady na státní rozpočet ani veřejné rozpočty, ovšem znamenala by rostoucí náklady na straně uživatelů honiteb. Náhrada škod na zemědělských plodinách a pozemcích a lesních porostech by tak v budoucnu představovala tak vysoké náklady na honitbu za rok, že by mohlo být nadále obtížné zajistit do budoucna myslivecké hospodaření. V důsledku toho by došlo k neregulovanému nárůstu škod působených zvěří a vzrostly by náklady vlastníkům honebních pozemků a hospodařícím zemědělcům. V neposlední řadě by docházelo též ke vzniku škod na životním prostředí a zvláště pak na zvěři. Varianta 2 Navrhovaná změna bude mít minimální hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a veřejné rozpočty. Jedná se například o požadavky na odbornost úředníků státní správy myslivosti. Pokud jde o náklady na zaváděné markanty u odlovených prasat divokých, je 24
navrhováno zasílat tyto markanty spolu s již nyní povinnými vzorky na laboratorní vyšetření na svalovce, tj. pro adresáty normy zde nevzniknou zvýšené náklady. Náklady Státní veterinární správy na likvidaci markantů jsou odhadovány na 150.000 Kč ročně a byly by hrazeny v rámci dosavadní rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství bez nutnosti jejího dalšího navyšování. Varianta 3 Jak bylo již výše uvedeno, variantu 3 nelze využít s ohledem na tu skutečnost, že by nedošlo k naplnění hlavního cíle předkládaného návrhu. Naopak by došlo ke zhoršení životních podmínek zvěře, potažmo k nárůstu škod působených zvěří. To znamená, nutnost dalších finančních prostředků na kompenzaci negativních dopadů.
3.3 Přínosy Varianta 1 V této variantě nebyly identifikovány žádné přínosy. Varianta 2 Přínosy pro vlastníky a uživatele honebních pozemků: posílení vlastnického práva s ohledem na výměru honebních pozemků v jejich vlastnictví, zkrácení doby správních řízení o uznání honitby. Stejně tak budou zlepšena opatření proti rostoucím škodám působených zvěří a na zvěři, a to prostřednictvím omezení týkajících se zařízeních pro přikrmování a vnadišť, dále zjednodušením lovu spárkaté zvěře, možností budovat myslivecká zařízení včetně zařízení určených k lovu do 200 m od hranic sousední honitby, a také zavedením možnosti lovit samice a mláďata vybraných druhů zvěře na společných lovech spolu s rozšířením okruhu osob oprávněných usmrcovat druhy živočichů v přírodě nežádoucí. Zemědělsky hospodařící subjekt se zapojí do mysliveckého hospodaření i tím, že bude činit opatření k zabránění škod zvěří a na zvěři, k čemuž bude moci využít dotační politiku Ministerstva zemědělství. Pro držitele honiteb: rozšíření možností pro jednání s uživateli honiteb za účelem dosažení optimálního způsobu hospodaření v honitbě. Dále dochází i ke zpřesnění chodu honebního společenstva, vzniku členství vlastníka honebních pozemků v honebním společenstvu, ale i rozšíření a zpřesnění možností výpovědi smlouvy o nájmu honitby, stanovení lhůt pro předkládání plánů mysliveckého hospodaření držitelům honiteb a orgánům státní správy. Pro uživatele honiteb: snížení administrativní zátěže v případě lovu „nenormované“ zvěře, možnosti využití v případě potřeby i některých z obecně zakázaných způsobů lovu. Dále aplikací opatření k zabránění škod působených zvěří a na zvěři přispěje obecně ke zlepšení krajiny a životních podmínek zvěře a dalších volně žijících živočichů. Pro státní správu: zkrácení doby správního řízení v případě rozhodování o uznání a změně honitby spolu s rozhodováním o přičlenění pozemků. Zmírnění povinností kladené na uživatele honiteb, zejména možnost uživatele honitby navrhnout mysliveckou stráž, zmírnění podmínek pro ustanovení mysliveckého hospodáře, vypuštění ručení členů mysliveckého sdružení společně a nerozdílně. Rozšíření možnosti státní správy řešit nečinnost všech 25
subjektů v oblasti myslivosti, např. upřesnění možnosti ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Přínosem je rovněž uvedení zákona do souladu s ostatními právními předpisy, zejména novým občanským zákoníkem, např. zpřesnění údajů zapisovaných do rejstříku honebních společenstev. Vlastníci přičleňovaných pozemků budou považováni za další dotčené osoby podle předpisů o správním řízení, myslivecká sdružení, jež jsou podle stávající právní úpravy pouze občanskými sdruženími, budou mít statut mysliveckého spolku nebo obecně prospěšné společnosti. Nezbytné bylo rovněž provedení legislativně-technických úprav, odstranění duplicitních ustanovení a celkové zpřesnění zákona (např. § 1 odst. 1 písm. b), § 2 písm. p) až t), § 33 odst. 3 a 4, § 35 odst. 5 písm. e), § 45 odst. 1 písm. w), § 45 odst. 2, § 59 odst. 1 písm. d) a e), přechodná ustanovení). Varianta 3 Jak již bylo výše uvedeno, variantu 3 nelze využít vzhledem k tomu, že by nedošlo k naplnění hlavního cíle předkládaného návrhu, ba naopak by došlo ke zhoršení životních podmínek zvěře, potažmo k nárůstu škod působených zvěří. Pro kvalitní a efektivní management chovu a péče o zvěř spolu s řešením případných škod působených zvěří by bylo vhodnější zvýšit minimální výměru honitby v souladu s ekologickými a etologickými potřebami zvěře, avšak tato úprava není v tuto chvíli dostatečně podporována.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant Varianta 1 Tato varianta nepředpokládá (alespoň pokud jde o státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty) žádné náklady, ale ani přínosy. Tuto variantu nelze využít vzhledem k tomu, že by nedošlo k naplnění hlavního cíle předkládaného návrhu. Varianta 2 Navrhovaná úprava bude mít pozitivní dopad na optimalizaci početních stavů zvěře, a tím snižování škod působených zvěří, jakož i na vlastníky a uživatele honebních pozemků, stejně tak na držitele a uživatele honiteb. Navrhovaná změna nebude mít negativní finanční dopady na státní rozpočet, ani ostatní veřejné rozpočty. Varianta 3 Varianta nepřinese požadované pozitivní přínosy, ba naopak zhorší stávající stav. A to jak zvěře a ekosystému, tak i hospodářské efekty zemědělsky, lesnicky i jinak hospodařících subjektů.
4. Návrh řešení 4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 1 (nulová) a varianta 3 s ohledem na skutečnosti uvedené výše nejsou přijatelné. 26
Jako nejvhodnější řešení daného problému je varianta 2, tedy novela zákona č. 449/2001 Sb. Důvodem pro zvolení této varianty je skutečnost, že nejvhodněji naplňuje cílový stav. Variantou doporučenou k dalšímu řešení je předkládaný návrh zákona, který oproti stávající právní úpravě umožní za stanovených podmínek lépe reagovat na skutečné početní stavy zvěře v přírodě a škody jimi působené, jakož i práva jednotlivých vlastníků či uživatelů honebních pozemků, stejně jako držitelů a uživatelů honiteb.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování Implementace a vynucování budou zajištěny zákonnými prostředky vyplývajícími ze zákona, tj. možnosti uložení pokuty za přestupek a za jiný správní delikt. Součástí je i prokazování ulovení spárkaté zvěře uživatelem honitby jejímu držiteli. Zemědělsky hospodařící subjekt se bude též podílet na preventivních opatřeních k zabránění škod působených zvěří a na zvěři.
6. Přezkum účinnosti regulace Přezkum nového předpisu bude prováděn jednotlivými orgány státní správy myslivosti na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti zavedených opatření. Jako referenční údaje poslouží zejména údaje z myslivecké evidence a statistiky např. počty ulovených kusů zvěře a rozsah škod zvěří a na zvěři.
7. Konzultace a zdroje dat Návrh zákona byl v průběhu přípravy konzultován s mysliveckými organizacemi, odbornou veřejností (zejména Státní veterinární správou, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Mendelovou univerzitou v Brně), držiteli honiteb (zejména Lesy České republiky, s. p., Vojenskými lesy a statky ČR, s. p., Státní pozemkový úřad), zástupci vlastníků a uživatelů honebních pozemků (zejména zástupci Agrární komory, Asociace soukromých zemědělců, Sdružení vlastníků obecních lesů) atd. K návrhu novely byly využity podněty členů Myslivecké rady ministra zemědělství spolu s projednáváním s členy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky.
8. Kontakt na zpracovatele RIA Mgr. Petr Dvořák Útvar: Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství Telefon: 221 812 105 e-mail:
[email protected] Ing. et Ing. Václav Kroutil Útvar: Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství Telefon: 221 812 792 e-mail:
[email protected]
27
B.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky, které se vztahují k předkládanému návrhu zákona.
C.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na navrhovanou právní úpravu se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, ani žádné mezinárodní smlouvy, jimiž bude Česká republika vázána, jakmile tyto smlouvy vstoupí v platnost. Mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána ohledně ochrany živočichů či jejich stanovišť (např. Bernská úmluva, Bonnská úmluva, AEWA, či tzv. systém NATURA 2000) nejsou předloženou novelou dotčeny. Toliko změna ve výčtu druhů zvěře, které lze a nelze obhospodařovat lovem v § 2 písm. c) a d) ohledně vypuštění orebice horské z druhů zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem. Ministerstvo zemědělství jako předkladatel novely napravuje chybu v současně platném zákoně a u orebice nahrazuje druhové jméno „horská“ za druhové jméno „rudá“ a patřičně upravuje latinské jméno. Tím současně naplňuje některá ustanovení směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění směrnice Rady 97/62/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003. K převedení tchoře stepního (Mustela eversmannii) do druhů zvěře, které nelze lovit, došlo na základě směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a z praktického poznání, že se tento druh na území České republiky prakticky nevyskytuje. Současně tedy dochází k jeho vynětí z druhů, které lovem obhospodařovat lze. Na navrhovanou právní úpravu se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a její protokoly. Na navrhovanou právní úpravu se nevztahuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva ani právní názory mezinárodních orgánů zřízených ke kontrole plnění závazků vyplývajících z takových smluv. S ohledem na výše uvedené navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána
28
D.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Myslivost není upravena předpisy Evropské unie, předkládaný návrh je však v souladu s těmi předpisy Evropské unie, které upravují některé okruhy činnosti dotýkající se myslivosti (např. tzv. systém NATURA 2000 - směrnice o ptácích, o stanovištích, Ramsarská úmluva), a je v souladu s právem Evropské unie. Předkládaný návrh zákona není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
E.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Hodnocení hospodářských a finančních dopadů návrhu zákona je uvedeno v předchozích částech odůvodnění návrhu zákona. Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Z navrhované právní úpravy nevyplývají žádné negativní dopady na životní prostředí a zvěř Naopak větší možnosti zásahu státní správy v případě nečinnosti při lovu zvěře, přispěje k úspěšné optimalizaci početních stavů zvěře působících škody. Jedná se zejména o snížení predačního tlaku prasete divokého na druhy živočichů, jejichž počty v posledních letech klesají, tedy zajíce polního, koroptve polní a bažanta obecného, ale i dalších druhů ptactva hnízdících na zemi. Pokud jde o náklady na zaváděné markanty u odlovených prasat divokých, je navrhováno zasílat tyto markanty spolu s již nyní povinnými vzorky na laboratorní vyšetření na svalovce, tj. pro adresáty normy zde nevzniknou zvýšené náklady. Náklady Státní veterinární správy na likvidaci markantů jsou odhadovány na 150.000 Kč ročně a budou hrazeny v rámci dosavadní rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství bez nutnosti jejího dalšího navyšování. Optimalizace početních stavů siky japonského a dalších vybraných druhů spárkaté zvěře v některých lokalitách se pak sníží škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. V neposlední řadě je věnována pozornost i regulaci druhů živočichů v přírodě nežádoucích. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá snížení či zvýšení finančních a administrativních dopadů na podnikatelské prostředí.
29
F.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona zakládá v rámci rejstříku honebních společenstev nové zpracování osobních údajů členů honebního společenstva, a to v rozsahu jejich jména, příjmení a bydliště. Uvedené zpracování je však zpracováním toliko údajů, které jsou ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, zveřejněnými údaji, protože jsou součástí údajů veřejného rejstříku – katastru nemovitostí. Z uvedeného důvodu se nejedná o zásah do soukromí nositele údajů. V rejstříku honebních společenstev (§ 28) dochází na základě stávající k sjednocení používaných pojmů se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
G.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika. Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh zákona neúměrně nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy. Příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace. Předkládaný návrh zákona stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy. Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí příslušných orgánů veřejné správy je pak dostatečně zajištěna postupem podle správního řádu.
30
ZVLÁŠTNÍ ČÁST K Čl. I K bodu 1 k § 1 odst. 1 písm. b) Navrhovaná úprava lépe vystihuje celou podstatu dané problematiky. Zákon se samostatně zabývá chovem zvěře v zajetí. Držení zvěře v zajetí je používáno pouze v souvislosti s držením loveckých dravců, z tohoto důvodu je třeba upřesnit předmět úpravy dle jejího obsahu a doplnit jej o chov zvěře, který je dále upraven v § 7 zákona. K bodu 2 k § 1 odst. 1 písm. j) Pojem lov je tradičně spojován toliko s lovem jedinců živočichů, kteří jsou zvěří (vymezení zvěře je uvedeno v § 2 písm. c) a d). V souvislosti s ostatními druhy živočichů je tradičně používán termín „usmrcování“. Jedná se tedy o přizpůsobení textu zákona odborné terminologii. K bodu 3 k § 2 písm. c) K převedení tchoře stepního (Mustela eversmannii) do druhů zvěře, které nelze lovit, došlo na základě směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a z praktického poznání, že se tento druh na území České republiky prakticky nevyskytuje. Současně tedy dochází k jeho vynětí z druhů, které lovem obhospodařovat lze. Latinské označení druhů zvěře je aktualizováno v návaznosti na platnou zoologickou terminologii (Akademie věd ČR). K bodu 4 k § 2 písm. d) V návaznosti na zařazení tchoře stepního (Mustela eversmannii) do zvěře, kterou nelze obhospodařovat lovem je nutno jej vyřadit ze seznamu druhů zvěře, kterou lovem obhospodařovat lze. Současně se z tohoto odstavce vypouští špaček obecný. Tento druh nikdy nebyl v předešlých právních úpravách zvěří, tedy loven podle zákona o myslivosti. Případný lov tohoto druhu lze účinně řešit v rámci § 41. Dále novela napravuje chybu v současně platném zákoně a u orebice nahrazuje druhové jméno „horská“ za druhové jméno „rudá“ a patřičně upravuje latinské jméno. Jedná se o nápravu chyby kdy namísto běžně chované orebice rudé, byl zařazen vzácnější druh orebice horské, která se s ohledem na uvedené nechová a nevypouští. Tím současně naplňuje některá ustanovení směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění směrnice Rady 97/62/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003.
31
Latinské označení druhů zvěře je aktualizováno v návaznosti na platnou zoologickou terminologii (Akademie věd ČR). K bodu 5 k § 2 písm. e) Jedná se o zpřesnění vymezení nehonebních pozemků, které přímo ze zákona o myslivosti nemohou být zařazeny do honitby, a nemůže na nich být tedy vykonáváno právo myslivosti. Uvedené zařazení vychází z toho, že vlastníci či provozovatelé uvedených pozemků, o které se výčet rozšiřuje, tedy školky ovocných, lesních a okrasných dřevin, musí činit opatření k ochraně před škodami zvěří, protože u těchto pozemků nelze škodám ze strany uživatelů honitby zabránit. Z uvedených důvodů je žádoucí je z honiteb vyčlenit přímo zákonem. Jde toliko o upřesnění stávající pojmu školky, jehož obsah není blíže stanoven. K bodu 6 k § 2 písm. o) Navrhovaná změna reaguje na změnu právní úpravy obsaženou v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2013. Došlo jím ke změně Pozemkového fondu České republiky, který byl právnickou osobou, a byl zřízen Státní pozemkový úřad, který je organizační složkou státu. K bodu 7 k § 2 písm. p) až t) Navržené definice pojmů „přikrmování“ a „vnadění“ mají eliminovat negativní jevy, kdy je za vnadění nebo přikrmování vydáváno vytváření tzv. hromad. Vytváření hromad je nežádoucí z hlediska zdravotního stavu zvěře, kdy na hromadách dochází k vývoji plísní a k nežádoucím změnám stravy, které mohou způsobit zdravotní problémy zvěře. Dále jsou hromady nežádoucí z toho důvodu, že dochází ke koncentraci zvěře a následně i ke zvýšeným škodám v dané oblasti. Definování pojmu „drobná zvěř“ a „spárkatá zvěř“ je vyvoláno potřebou jasně stanovit obsah těchto pojmů, které jsou dále užívány v zákoně a prováděcích předpisech. Z důvodu užití pojmu „mládě“ v dalších ustanoveních zákona, je třeba tento pojem pro jeho účely definovat. Mládě je definováno odlišně od obecně vnímaného pojmu. I přes skutečnost, že biologicky zůstává jedinec mládětem i po 31. březnu roku následujícího po roce jeho narození, je toto časové vymezení nutné z důvodů mysliveckého plánování a myslivecké statistiky. U prasete divokého, u kterého dochází k pohlavní aktivitě a následnému vrhu mláďat prakticky po dobu celého kalendářního roku, je pro účely zákona o myslivosti ve vztahu k plánování a lovu využita metoda skutečného stáří, tedy od data narození do 12 měsíců věku včetně. K bodu 8 (k § 3 odst. 2) Změna upravuje nejednotnou terminologii zákona, kdy původní pojem „jarní stav“ neodpovídá pojmu normovaný stav (jakožto nejvyšší přípustný stav zvěře), proto je upraven na pojem „početní stav“. 32
K bodu 9 (k § 3 odst. 3) Navrhované ustanovení obsahuje pravidla pro přikrmování, vnadění, umísťování vnadišť za současného respektování práv vlastníka pozemku, na němž má k takové činnosti docházet, případně osoby, která na takovém pozemku lesnicky či zemědělsky hospodaří. Krmeliště má sloužit pouze k přikrmování zvěře v době nouze a vnadiště nemá nahrazovat krmeliště či místo na ukládání odpadu. Dále je doplněna výjimka pro podávání léčiv, minerálních lizů a minerálních směsí. Dále i výjimka pro přikrmování pro vědecké účely, kterou uděluje orgán státní správy myslivosti. V důsledku vložení nového odstavce 3 se stávající odstavce přečíslují. K bodu 10 (k § 3 odst. 4) Změna názvů zvěře je odstraněním nesouladu užitých označení tak, aby odpovídaly označení druhů zvěře zavedené v § 2 písm. d) zákona. K bodu 11 (k poznámce pod čarou č. 5) Byl aktualizován text poznámky pod čarou. K bodu 12 k § 5 odst. 1 písm. c) Zákaz vypouštění zvěře se rozšiřuje i na jedince druhů zvěře chované v zoologických zahradách. Jedinci druhů zvěře chovaní v zoologických zahradách nemají návyky a instinkty potřebné pro přežití ve volné přírodě, jejich vysazení do volné přírody by tedy pro ně znamenalo týrání, čemuž je třeba zabránit. Uvedené vypouštění je natolik nevhodné, že není možné je akceptovat ani se souhlasem orgánu ochrany přírody. K bodu 13 (k § 5 odst. 2) Smyslem zazvěřování je vypouštění zvěře za účelem posílení početnosti stávajících populací snížené nemocí, povodní atp., popř. oživení krve. Avšak důležitým předcházejícím krokem zazvěřování, je příprava vhodných podmínek životního prostředí pro daný druh zvěře, do kterého je vypouštěna. V praxi však při současné úpravě často dochází k vypouštění zvěře za účelem lovu, v krajních případech i několik hodin před samotným lovem. Je přitom zcela opomíjen předchozí nutný krok, tj. snaha o úpravu prostředí tak, aby vypouštěná zvěř při zazvěřování honitby přežívala. Tato zvěř následně přestavuje pouze zjednodušeně řečeno „živé terče“, nikoliv však posilu stávající populace daných druhů zvěře. Tyto praktiky rozhodně nepřispívají ke zlepšování vnímání myslivosti a myslivců ve vztahu k veřejnosti. Stanovená lhůta 30 dní při vypouštění koresponduje s vyhláškou č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice.
33
K bodu 14 (k § 6 odst. 1) Jedná se o změnu formulace ohledně zmocnění orgánů státní správy myslivosti (obecních úřadů obcí s rozšířenou působností) k stanovení termínů přehlídek trofejí s upřesněním, že se nejedná o stanovení termínu ve správním řízení. Účast na přehlídce trofejí zůstává pro uživatele honiteb dobrovolná. K bodu 15 (k § 6 odst. 2) Dochází ke změně ohledně vedení evidence význačných trofejí. S ohledem na to, že se jedná o údaje reprezentující Českou republiku na úseku myslivosti, povede tuto evidenci nikoliv pověřená myslivecká organizace, ale Ministerstvo zemědělství. K bodům 16 až 19 (k § 7) K nadpisu a k odst. 1 Nově se zavádí pojem držení, a to jak v samotném názvu příslušného paragrafu, tak následně v odst. 1. Účelem je zpřesnění podstaty, cíle a smyslu problematiky, protože doposud využívaný termín „chov“ je spojen s cílem a možností dalšího rozmnožování, zatímco „držení“ je vztaženo spíše k samotnému vlastnickému právu a následnému řádnému ošetřování drženého jedince. Oba termíny jsou běžně používány např. v kynologii, kde chovatel psa je ten, který psa odchoval, a držitel je následný majitel. Současně se tím sjednocují pojmy např. s Evropskou dohodou o ochraně zvířat v zájmových chovech ze dne 13. 11. 1987. Nový dodatek „záchranné“ pouze zpřesňuje stávající text o dnes běžně využívaný výraz v oficiálních názvech stanic potřebné péče o zraněné živočichy. K odst. 2 V tomto odstavci byl pojem „orgán na ochranu zvířat proti týrání“ nahrazen pojmem „krajská veterinární správa nebo Ministerstvo obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání“. Tato úprava je nutná v návaznosti na povinnosti Státní veterinární správy dle současně platného znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů a zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. K odst. 3 Nově vložený odstavec logicky rozšiřuje pravomoc orgánu státní správy myslivosti, protože stávající platné znění zákona takovouto jasnou formulaci o možnosti odejmutí souhlasu postrádá. K odst. 4 Je žádoucí, aby u zvěře držené v zajetí v režimu zájmového chovu nedocházelo k rozmnožování, protože povolení na držení zvěře v zajetí zohledňuje i podmínky, ve kterých je zvěř držena. Tyto podmínky by se v případě chovu mohly značně změnit v neprospěch zvěře, ať již v podobě nedostatku prostoru nebo např. nekontrolovatelné reprodukce s možnými následky degenerace. Ten, kdo drží zvěř za účelem chovu, by měl využít možností farmového či jiného způsobu chovu, který má však svá pravidla a není řešen 34
zákonem o myslivosti. Uvedené však neplatí v případě chovu loveckých dravců, protože sokolnictví je naopak plně závislé na odchovech v zajetí držených ptáků. K bodům 20 až 21 (k § 9 odst. 3 až 6) V posledních zhruba dvou letech dochází k zostřeným konfliktům mezi uživateli honiteb, zejména obor, a veřejností. Konflikty spočívají v tom, že pohyb veřejnosti v honitbách, zejména oborách, komplikuje myslivecké hospodaření. V některých situacích je proto žádoucí, aby byl vstup do honiteb či jejich částí omezen, a to nově prostřednictvím opatření obecné povahy podle správního řádu, ovšem se stanovenými odlišnostmi oproti obecné úpravě obsažené v § 171 a násl. správního řádu, vyplývajícími ze specifik tohoto konkrétního opatření. K odst. 3 Zpřesňuje se možnost omezit nebo vyloučit vstup do honitby či její části. Omezení ani zákaz nelze nařídit ve vztahu k pozemním komunikacím, aby tak orgán státní správy myslivosti nezasahoval do právního režimu stanoveného zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, což by mohlo vést k znepřístupnění některých pozemků či dokonce obcí. V opatření obecné povahy bude stanovována řada podmínek. Jejich stanovení je nezbytné z toho důvodu, že v oborách se nachází např. rybářské revíry, kulturní památky, ale také cyklostezky vybudované z prostředků Evropské unie. Omezení nebo zákaz tedy musí být přiměřené, musí respektovat i zájmy ostatních subjektů odlišných od uživatelů honiteb (obor). K odst. 4 a 5 Stanovují se odchylky oproti obecné úpravě postupu při vydání opatření obecné povahy podle správního řádu. Z důvodu nutnosti rychlé reakce orgánu státní správy myslivosti, jež je v těchto případech typicky dána potřebou ochrany života a zdraví osob, se využívá možnosti dané v § 173 odst. 1 věta čtvrtá za středníkem a výslovně se stanovuje, že prvním úkonem postupu při vydání opatření obecné povahy je vydání tohoto opatření, tj. nepoužije se § 172 správního řádu upravující projednání návrhu opatření obecné povahy. K odst. 6 S ohledem na to, že omezení či zákaz vstupu do honitby může být významným zásahem do práva volného vstupu do krajiny či do lesa uvedených v § 63 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, je nutno též zakotvit možnost zrušení tohoto omezení v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za kterých k vydání omezení či zákazu došlo. K bodu 22 (k § 10 odst. 1) Rozšíření zákazu volného pobíhání zvířat v honitbě i na jedince z chovu zvěře v zajetí má zabránit těmto chovatelům, aby nechávali uniknout jedince druhů zvěře do honiteb – volné přírody. Jde o jedince, kteří nemají návyky a instinkty důležité pro přežití. V některých případech je též nežádoucí jejich křížení s jedinci zvěře volně žijícími. 35
K bodu 23 (k § 10 odst. 2) Jde o úpravu reagující na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doplnění pachtýřů vedle nájemců honebních pozemků tak reaguje na to, že honební pozemky mohou být užívány jak na základě nájemní, tak i pachtovní smlouvy. K bodu 24 (k § 10 odst. 3) V praxi se státní správa myslivosti setkává s tím, že na nehonebních pozemcích dochází k přikrmování zvěře a jiných druhů nežádoucích živočichů. Za stávajícího právního stavu je takové jednání nepostižitelné, přestože je to nežádoucí. Navržený zákaz a následně i možnost uložení sankce za takovéto zakázané jednání by měl přispět k omezení vytváření podmínek pro chov a rozmnožování spárkaté zvěře a nežádoucích živočichů. K bodu 25 k § 10 odst. 4 písm. a) Subjekty zemědělsky hospodařící na honebních pozemcích mají provádění vymezených prací oznamovat nejméně s 24 hodinovým předstihem, aby uživatel honitby mohl například plochu, na které má dojít k provádění prací, projít se psy a vyhnat tak alespoň část zvěře z této plochy (prevence škod na zvěři). S ohledem na to, že pro zvěř je provádění zemědělských prací nebezpečím nejen v noční době, rozšiřuje se povinnost oznamovat i práce prováděné ve dne a umožnit tak uživateli honitby provést preventivní opatření i v těchto případech. K bodu 26 (k § 11 odst. 1) Jde o úpravu reagující na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doplnění pachtýřů vedle nájemců honebních pozemků tak reaguje na to, že honební pozemky mohou být užívány jak na základě nájemní, tak i pachtovní smlouvy. Dále je text přepracován tak, aby byla přímo uložena povinnost zakládat a pečovat o dočasné a trvalé remízky, políčka pro zvěř a jiné vhodné úkryty pro zvěř, nikoliv tedy, jak je uvedeno v současném znění „pečovat o zakládání“. K bodům 27 a 29 (k § 11 odst. 2 a 6) Jde o úpravu reagující na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doplnění pachtýřů vedle nájemců honebních pozemků tak reaguje na to, že honební pozemky mohou být užívány jak na základě nájemní, tak i pachtovní smlouvy. Dále se mění odkaz na odstavec 4 namísto odstavce 3 v důsledku změny číslování odstavců.
36
K bodu 28 (k § 11 odst. 4) Namísto pojmů „krmelce a zásypy“ je užit obecný termín „krmné zařízení“, který postihuje veškeré typy krmných zařízení (např. i oborohy). K bodům 30 a 31 (k § 12 odst. 1 a 2) Ustanovení myslivecké stráže se podle dosavadních zkušeností se doporučuje ponechat na vůli uživatele honitby. Trvat na ustanovení myslivecké stráže jako povinnosti každého uživatele honitby se jeví jako nepřiměřené zatížení, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že ve většině případů zásahu vůči „pytlákům“ je vzhledem k faktické aplikovatelnosti oprávnění myslivecké stráže vyžadována součinnost Policie České republiky. S ohledem na vysoké nároky na osoby vykonávající tuto činnost – časové, odborné, zdravotní i požadavky na jejich bezúhonnost, je pro mnoho uživatelů honiteb splnění této povinné podmínky obtížně realizovatelné. Počet těchto stráží však nemůže překročit počet stanovený dosavadní právní úpravou. To navazuje na odpovědnost státu za škody způsobené mysliveckou stráží či myslivecké stráži při výkonu funkce nebo v souvislosti s ní. K bodu 32 (k § 12 odst. 4) Pro držitele loveckých lístků se v § 47 odst. 3 písm. d) zmírňuje požadavek bezúhonnosti. V případě mysliveckých stráží a mysliveckých hospodářů je však ponechána dosavadní úprava, tj. nadále platí, že za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti. K bodu 33 (k § 12 odst. 5) Zakotvuje se posuzování bezúhonnosti myslivecké stráže prostřednictvím výpisu z Rejstříku trestů, namísto opisu. Nově se tak bude přihlížet k zahlazení odsouzení. Jednou z podmínek pro ustanovení mysliveckou stráží je podle § 12 odst. 3 písm. h) podmínka toho, že je fyzická osoba držitelem zbrojního průkazu. Pokud tedy společnost, resp. stát uzná osobu natolik spolehlivou, aby mohla držet a nosit zbraň, je tato spolehlivost dostatečná i pro ustanovení mysliveckou stráží. K bodu 34 k § 14 odst. 1 písm. f) Nový text reflektuje na skutečnost, že ne každý nežádoucí živočich je živočichem zavlečeným. K jeho rozšíření na území státu mohlo dojít jiným způsobem než zavlečením, například migrací ze sousedních států.
37
K bodu 35 (k § 18 odst. 3) Jde o upřesnění právní úpravy, protože tuto zásadu bylo možné vyvodit již z dosavadního textu zákona. V praxi však bylo porušováno a z tohoto důvodu bylo přikročeno k navrhované úpravě. Každému honebnímu společenstvu může být uznána pouze jedna honitba. Honební společenstvo je ve smyslu § 19 odst. 1 zákona složeno z vlastníků honebních pozemků, které jsou součástí jedné honitby, a počty jejich hlasů se podle § 22 odst. 3 zákona odvozují od jejich výměry. Jedno honební společenstvo tedy nemůže spravovat dvě a více honiteb již proto, že by nebylo v některých případech patrné, kdo s jakým počtem hlasů o věcech honebního společenstva rozhoduje. K bodu 36 (k § 18 odst. 5) V tomto odstavci byly pojmy „orgán na ochranu zvířat proti týrání“ a „veterinární orgány“ nahrazeny pojmem „krajská veterinární správa nebo Ministerstvo obrany v rámci jeho působnosti z pohledu veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání“. Tato úprava je nutná v návaznosti na povinnosti Státní veterinární správy podle současně platného znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů a zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. K bodu 37 (k § 19 odst. 2) Právní úprava honebních společenstev není zcela komplexní. Proto se stanovuje, že právní postavení honebního společenstva se v otázkách neupravených zákonem řídí ustanoveními občanského zákoníku týkajícími se spolků. K bodu 38 (k § 20 odst. 6) Navržené znění umožní napravit stav, kdy byla historicky registrována honební společenstva, kterým následně nebyla uznána honitba. Stávající právní úprava neumožňuje takováto honební společenstva zrušit, přestože jejich trvání nemá žádný smysl a jsou jen zbytečně vedena v rejstříku honebních společenstev. K bodu 39 k § 21 odst. 1 písm. f) Vlastníci honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva, nejsou pravidelně o činnosti honebního společenstva informováni. Původní ustanovení, podle něhož měla být valná hromada svolána „nejméně jednou ročně“, bylo změněno novelou zákona č. 59/2003 Sb. na „zpravidla jednou ročně“. Zkušenost ukázala, že některá honební společenstva se nesešla ani jednou za uplynulých 10 let na valné hromadě. Tato situace je velmi nežádoucí a členové honebního společenstva mají právo být alespoň jednou za rok informováni o činnosti, příjmech či výdajích honebního společenstva. Proto se navrhuje povinně schvalovat účetní závěrku valnou hromadou honebního společenstva. Aby bylo zajištěno každoroční svolání valné hromady, je kompetence schválení účetní závěrky 38
zakotvena jako nepřenositelná na jiný orgán honebního společenstva. Mimořádné svolání valné hromady není dotčeno. Forma svolání valné hromady je na stanovách honebního společenstva. K bodu 40 (k § 22 odst. 3) V praxi dochází k nejednotnému výpočtu celkového počtu hlasů jednotlivých členů honebního společenstva. Upřesnění spočívá v tom, že teprve po součtu výměr všech honebních pozemků, které v honitbě vlastní jeden člen honebního společenstva, se výsledek stanoví tak, že za každý i započatý hektar náleží vlastníkovi jeden hlas. Uvedený postup zabrání účelovému výkladu, že se výměra každého jednotlivého honebního pozemku zaokrouhlí nahoru za započatý hektar. Výpočet hlasů podle nové právní úpravy je tak jednoznačný. Současně je zachován princip, který umožňuje drobným vlastníkům s výměrou honebních pozemků do 1 ha, zapojit se do společného rozhodování o věcech honebního společenstva (vlastnictví 1 m2 honebního pozemku dává možnost hlasovat se silou jednoho hlasu stejně jako vlastníkovi s výměrou pozemku 9 999 m2). K bodu 41 (k § 28 odst. 1) V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník je třeba upravit zákon o myslivosti tak, aby odpovídal § 120 občanského zákoníku, který obsahuje obecnou právní úpravu veřejných rejstříků právnických osob. Jde tedy o to, aby rejstřík honebních společenstev odpovídal této obecné právní úpravě veřejných rejstříků právnických osob. K bodu 42 (k § 29 odst. 2) Stávající právní úprava tím, že vlastníci přičleňovaných honebních pozemků jsou považováni za účastníky řízení o uznání honitby ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu, vede k nepřiměřenému prodlužování správního řízení v důsledku obtížnosti doručení všem účastníkům řízení. Někteří jsou neznámého pobytu, někteří o věc nemají vůbec zájem a nepřebírají zásilky, a tím „blokují“ uznání honitby jako celku. Práva vlastníků přičleňovaných honebních pozemků jsou navrhovanou úpravou dostatečně chráněna, neboť jsou ve své věci nadále považováni za účastníky řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, ovšem rozhodnutí se jim bude vždy doručovat veřejnou vyhláškou a neuplatní se tak § 144 správního řádu, podle něhož se účastníkům podle § 27 odst. 2 správního řádu doručuje veřejnou vyhláškou až v případě, kdy je ve správním řízení více než 30 účastníků. Důvodem speciální úpravy je nutnost rychlého řešení správních řízení týkajících se myslivosti z důvodu veřejného zájmu na efektivní regulaci početních stavů zvěře.
39
K bodu 43 (k § 31 odst. 4) Na základě změn v osobě vlastníků honebních pozemků dochází k požadavku, aby zákon o myslivosti upřednostnil termín stanovený dohodou mezi dosavadním držitelem honitby a novým vlastníkem honebních pozemků a aby ke změně honitby došlo dříve než k 31. 12. roku následujícího po podání žádosti. S ohledem na to, že by měla být v rámci právní úpravy tam, kde je to možné, dána přednost dohodě dotčených subjektů, navržená úprava toto umožňuje. K bodu 44 (k § 31 odst. 7) Navržený odstavec 7 je speciální právní úpravou vůči § 31 odst. 6 písm. a) zákona o myslivosti. V praxi dochází k tomu, že držitel honitby hodlá zřídit oboru na její části. V praxi je pak otázkou, zda se jedná o případ rozdělení honitby podle § 31 odst. 6 písm. a) zákona, kdy honitba zaniká, nebo nikoliv. Nová právní úprava zajistí zachování honitby za předpokladu, že po uznání obory bude stále splňovat požadavky kladené § 17 zákona, tedy minimální výměru 500 ha souvislých honebních pozemků. K bodu 45 k § 32 odst. 3 písm. b) V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je třeba upravit zákon o myslivosti tak, aby odpovídal platné právní úpravě. Zákon o sdružování občanů byl zrušen a nahrazen právní úpravou spolků obsaženou v občanském zákoníku. K bodu 46 (k § 32 odst. 4) Výběrové řízení směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby je specifickým řízením, které obsahově neodpovídá zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Doplnění textu zákona o vyloučení uvedeného zákona je jen potvrzením dosavadní praxe. K bodu 47 (k § 32 odst. 6) Upravuje se jednoznačným způsobem, jak má uživatel honitby, který má pronajatou honitbu, upřednostnit přihlášky vlastníků nebo nájemců honebních pozemků. Navržený způsob odpovídá možnostem praxe, protože u honiteb, kde se počet vlastníků a nájemců honebních pozemků pohybuje v rozmezí několika set až tisíců, nelze umožnit výkon myslivosti všem držitelům loveckých lístků. Právní úprava stanoví pořadí, ve kterém myslivecký spolek musí přijímat členy, ale současně vylučuje, aby nastal případ, kdy by vykonávalo právo myslivosti v jedné honitbě desítky až stovky držitelů loveckých lístků, což není z hlediska praktického možné ani žádoucí. Není současně vhodné, aby byly myslivecké spolky nuceny za členy přednostně přijímat osoby, jež z nich byly dříve vyloučeny pro spáchání trestného činu pytláctví nebo pro přestupek spočívající v neoprávněném lovu zvěře.
40
K bodu 48 (k § 33 odst. 3, 4 a 11) K odst. 3 Zohlednění povinnosti honebního společenstva podle § 32 odst. 2 zákona, tedy umožnit výkon práva myslivosti svým členům, je vhodné zakotvit přímo jako povinnou náležitost smlouvy o nájmu honitby, neboť v některých případech je tato povinnost vnímána pouze jako formální. K odst. 4 V souladu s požadavky vlastníků honebních pozemků se zakotvuje povinnost dohodnout se na kontrole ulovené spárkaté zvěře tak, aby vlastníci honebních pozemků, kterým vzniká škoda, mohli přímo ověřit, zda lov spárkaté zvěře skutečně probíhá. Za tím účelem se smluvní strany dohodnou i na zástupci a místě, kde bude zvěř ke kontrole předkládána. Dále je výslovně uvedeno, že v nájemní smlouvě mají být vymezeny další důvody pro její výpověď. K bodu 49 (k § 33 odst. 11) Změna je provedena v důsledku přečíslování odstavců v § 33. K bodům 50 a 51 k § 35 odst. 1 písm. g) a j) Zavádí se nová podmínka pro výkon činnosti mysliveckého hospodáře, a to absolvování školení organizovaného Ministerstvem zemědělství nebo pověřenou vysokou školou. Potvrzení o provedeném školení ne starší pěti let je myslivecký hospodář povinen předložit orgánu státní správy myslivosti. Znalosti mysliveckých hospodářů jakožto odborných garantů hospodaření v honitbě je třeba udržovat a prohlubovat. Poznatky z praxe ukazují, že mnoho mysliveckých hospodářů, kteří vykonávají svou funkci, již dlouhou dobu neudržují a neobnovují své znalosti, což má negativní dopad na hospodaření v honitbách. K bodu 52 (k § 35 odst. 2) Návrh opětovně snižuje požadavky na bezúhonnost u mysliveckých hospodářů tak, že se přihlíží k zahlazení odsouzení. K bodům 53 a 56 (k § 35 odst. 3 a 9) K odst. 3 V souvislosti se zavedením povinnosti mysliveckých hospodářů absolvovat periodická školení se zavádí i zmocnění orgánům státní správy myslivosti vést evidenci těchto osvědčení. K odst. 9 Doplňuje se zmocnění k přenesení organizování školení na vysoké školy. 41
K bodu 54 k § 35 odst. 5 písm. e) Oprávnění usmrcovat zvířata v přírodě nežádoucí, tj. i zavlečené druhy jako mýval severní, psík mývalovitý, norek americký a nutrie říční, je vhodné ponechat nejen na myslivecké stráži, ale dát toto oprávnění i mysliveckému hospodáři. Tato úprava byla obsažena v původním textu zákona, ale novelou provedenou zákonem č. 59/2003 Sb. bylo toto oprávnění z oprávnění mysliveckého hospodáře vyňato. K bodu 55 (k § 35 odst. 7) Ukládá se možnost převádět oprávnění mysliveckého hospodáře prokazatelným způsobem z důvodu případné kontroly. V důsledku změny číslování odstavců se rovněž mění vnitřní odkaz. K bodu 57 (k § 35 odst. 10) Rozšiřuje se zmocnění k vydání vyhlášky Ministerstva zemědělství o stanovení obsahu odborného školení podle odst. 1 písm. j) pro myslivecké hospodáře. K bodu 58 (k § 36 odst. 1) Jde o upřesnění toho, že stanovení termínu sčítání zvěře není rozhodnutím ve smyslu správního řádu. Povinnost provést sčítání zvěře vyplývá přímo ze zákona a stanovení termínu jeho provedení je jen upřesněním povinnosti, ale nikoliv jejím založením. Z tohoto důvodu se zpřesňuje ustanovení zákona tak, aby byly vyloučeny pochybnosti o formě stanovení termínu sčítání zvěře a výslovně tak bylo vyloučeno správní řízení podle části druhé správního řádu. K bodu 59 (k § 36 odst. 2) V souvislosti se změnou ohledně plánu mysliveckého hospodaření se ukládá povinnost uživateli honitby zpracovat návrh plánu, nikoli plán. Návrh plánu bude následně schvalován orgánem státní správy myslivosti. Při zpracování plánu se bude vycházet nejen z jednorázových sčítání zvěře, ale i z celoročního sledování výskytu zvěře v honitbě tak, aby byly co nejvíce korigovány výkyvy ve výskytu zvěře v honitbě. K bodu 60 (k § 36 odst. 3) Zakotvuje se kompetence orgánu státní správy myslivosti schvalovat plán mysliveckého hospodaření s tím, že jej může i v rámci schvalování změnit. Uvedené se ukazuje jako nezbytné z důvodu možnosti uložit lov spárkaté zvěře v dostatečném počtu v dané honitbě, a to bez nutnosti uvedený plán měnit podle § 37 a § 39 zákona. Změna plánu podle uvedených ustanovení bude tak vyhrazena jen pro mimořádné případy. Aby nenastala situace, kdy by nemohl uživatel honitby hospodařit z důvodu absence schváleného plánu mysliveckého hospodaření, je přímo zákonem odejmut odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o schválení plánu. 42
K bodu 61 (k § 36 odst. 4) V důsledky změny § 36 odst. 3 zákona, kdy se plán mysliveckého hospodaření neoznamuje, ale schvaluje orgánem státní správy myslivosti, je nutno změnit i znění odstavce 4. Dále je doplněno, že se plány mohou měnit jak podle § 37, tak i podle § 39 zákona. K bodu 62 (k § 36 odst. 5) Odstraňuje se nadbytečná povinnost předchozího vyjádření orgánu státní správy myslivosti. Zpřesnění výčtu zvěře odstraňuje spory o tom, zda věková hranice dvou let se vztahuje i na samičí zvěř a zda lov starší samčí zvěře je povolen bez jakéhokoliv omezení. Plán mysliveckého hospodaření v honitbě část Plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou se bude nově zpracovávat povinně i pro ty druhy zvěře, pro které se v honitbě nestanovují minimální a normované stavy, ale v honitbě se loví – nyní prostřednictvím ustanovení § 39. Praxe ukázala, že v některých honitbách je toto ustanovení záměrně zneužíváno z důvodu možnosti vyhnout se postihu za neplnění plánu chovu a lovu pro daný druh zvěře. Jako nastavovací kontrolní hodnota byl zvolen počet pěti kusů daného druhu zvěře. K bodu 63 (k § 37) K odst. 1 Jedná se o zpřesnění a vymezení toho, co se považuje za změny plánu mysliveckého hospodaření. K odst. 2 Nastavují se kritéria hodnocení splnění plánu lovu spárkaté zvěře. S ohledem na to, že prakticky na celém území republiky je u spárkaté zvěře nevhodný poměr pohlaví ve prospěch samičí zvěře, je možné nahradit splnění plánu namísto ulovení samců samicemi nebo mláďaty. K odst. 3 Uznávají se ty kusy prasete divokého, které lze doložit protokolem o provedeném vyšetření na přítomnost svalovce spolu s odevzdaným pírkem (ocasem). Současně může ministerstvo vyhláškou určit markanty i pro jiné druhy spárkaté zvěře v případě, že to bude nutné. Odevzdání těchto markantů orgánu státní správy myslivosti pak bude obdobně jako u prasete divokého podmínkou pro uznání uloveného kusu zvěře z hlediska plnění plánu lovu. K odst. 4 V tomto ustanovení se stanovuje kritérium hodnocení splnění plánu lovu. K odst. 5 Nalezený kus uhynulé zvěře bude možné zahrnout do plnění plánu lovu v případě, že to bude prokazatelně doložitelné. Toto opatření bude předcházet možnému klamavému vykazování úhynů a spotřebovaných plomb za účelem plnění plánu lovu. 43
K bodům 64 a 67 (k § 39 odst. 1 a § 41 odst. 3) Jde o úpravu reagující na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doplnění pachtýřů vedle nájemců honebních pozemků tak reaguje na to, že honební pozemky mohou být užívány jak na základě nájemní, tak i pachtovní smlouvy. K bodu 65 (k § 40) Vypouští se lov poraněné zvěře z toho důvodu, že je upraven dále v novém § 45a, který komplexně řeší danou problematiku. K bodu 66 (k § 41 odst. 2) Na základě poznatků z praxe je umožněno pověřit lovem na nehonebních pozemcích i jiné osoby než sousední uživatele honitby v případě, že tito neprovádí lov. Pokud nedochází k naplnění pověření lovem na nehonebních pozemcích, může to mít negativní vliv na hospodaření v sousední honitbě, nebo v případě intravilánů obcí, i na bezpečnost či zdraví občanů. Uvedené se týká i usmrcování živočichů, kteří nejsou zvěří. V návaznosti na vložení nového odstavce dochází k přečíslování původního odstavce 2. K bodu 68 (k § 42 odst. 1) Doplňuje se vysvětlení, že u živočichů a zvěře, kterou nelze obhospodařovat lovem, se dobou lovu rozumí časový rozsah výjimky (odchylného postupu) udělené orgánem ochrany přírody podle § 5 a § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. K bodu 69 (k § 42 odst. 3 a 4) K odst. 3 V důsledku lokálních podmínek se zavádí výjimka z doby lovu k lovu samičí zvěře a mláďat v případech, kdy to vyžaduje zájem zemědělské či lesní výroby, ochrany přírody nebo zájem mysliveckého hospodaření. S ohledem na to, že se jedná o významný zásah, který může mít zásadní vliv na chov zvěře, je tato pravomoc vyhrazena krajským úřadům. K odst. 4 Pro zvýšení bezpečnosti se zakotvuje povinnost nosit reflexní prvek na oděvu při společných lovech na spárkatou zvěř. Výjimkou jsou sokolníci, u kterých nehrozí ohrožení střelnou zbraní. K bodům 70 až 73 (k § 43) Při zachování původního významu tohoto odstavce dochází pouze k úpravě a zpřesnění výrazů, kdy ve vztahu ke spárkaté zvěři je využit termín „dosled“ a k drobné zvěři termín „dohledání“. Oba termíny jsou běžně používány a jsou součástí myslivecké mluvy, která tvoří část nehmotného kulturního dědictví české myslivosti. 44
Výraz „pachtýř“ bylo nutné doplnit v návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 74 (k § 44 odst. 1) Mění se požadavky na loveckého psa v tom smyslu, že nemusí jít jen o psa plemene uznaného Mezinárodní kynologickou organizací (FCI), ale o psa s průkazem původu uznávaným Mezinárodní kynologickou organizací (FCI). Uvedené umožní užití plemen psů, které podle dosavadní právní úpravy jako lovecké psy užívat nelze. K bodu 75 k § 45 odst. 1 písm. d) Lov na výrovkách za užití živé sovy není možný z toho důvodu, že by se jednalo o týrání zvířete (zvěře). Lov na výrovkách za užití neživé návnady je však možný a z hlediska tlumení zejména straky obecné i žádoucí. Z uvedeného důvodu se tento způsob lovu povoluje. K bodu 76 k § 45 odst. 1 písm. k) Terminologie zákona o myslivosti ohledně zbraní se slaďuje s terminologií užívanou v zákoně č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů K bodu 77 k § 45 odst. 1 písm. p) Změna pojmu ze „střílet“ na „lovit“ je zakotvena z toho důvodu, že zvěř je možné na hnízdech nejen střílet, ale i odchytávat či lovit loveckým dravcem, proto pojem „střílet“ nezohledňoval všechny nežádoucí (tj. zakázané) způsoby lovu. K bodu 78 k § 45 odst. 1 písm. s) Dohodnou-li se uživatelé sousedních honiteb na možnosti lovit na čekané do vzdálenosti nižší než 100 m od hranic sousedních honiteb nebo na zrušení dalších zákazů uvedených v odstavci 1 písm. s), není důvod, proč tomu bránit. V tomto případě jsou uživatelé sousedních honiteb povinni tuto dohodu uzavřít písemně a jedno vyhotovení předat orgánu státní správy myslivosti. Za současného právního stavu totiž existují v některých lokalitách enklávy při hranicích honiteb široké 400 m, ve kterých nelze lovit. Zvěř tyto lokality rozpozná a využívá je jako úkrytu, což znesnadňuje regulaci jejich početních stavů. K bodu 79 k § 45 odst. 1 písm. t) Z důvodu bezpečnosti osob je zakotvena možnost k lovu zvěře v odchytových zařízeních kulovou nebo kombinovanou zbraň s úsťovou energií střely nejméně 600 J, což podstatně snižuje riziko poranění nebo usmrcení osob, nebo jiných jedinců zvěře v odchytových zařízeních. Povolení nižšího výkonu střely je zde umožněno tím, že k usmrcování v odchytových zařízeních dochází na krátké vzdálenosti.
45
K bodu 80 k § 45 odst. 1 písm. u) Záměna slova „lovit“ za slovo „střílet“ je nezbytná pro výrazné ujasnění statutu sokolnického lovu srnčí zvěře při lovu s loveckým dravcem. V současné době se na sokolnictví a lov s dravcem nahlíží jako na lov individuální, a to i v případě lovu na sokolnickém setkání, které lze brát jako společný lov. Je to však založeno především na výkladu historického lovu s dravcem, kdy je vždy loveno pouze s jedním dravcem (na zvěř se vypouští pouze jeden dravec) a ostatní účastníci lovu pouze přihlížejí. Terminologicky je rovněž upřesněn název siky japonského v souladu s vymezením pojmů v § 2 zákona. S ohledem na nutnost účinné regulace spárkaté zvěře se rozšiřuje možnost lovu na společném lovu o dospělé kusy prasete divokého, muflonek a muflončat, daněl a daňčat. Navrhovaná úprava tak umožní společný lov (naháňka, nátlačka) prasete divokého bez ohledu na věk a pohlaví. K bodu 81 k § 45 odst. 1 písm. v) Vymezení podmínek lovu je vztaženo k orebici rudé, nikoliv k orebici horské – odůvodnění viz výše k novelizačnímu bodu 4. Upřesňuje se, že uvedené druhy drobné zvěře lze lovit zbraní brokovou a kombinovanou za použití brokových nábojů. K bodu 82 k § 45 odst. 1 písm. w) Odstraňuje se nesprávný pojem „olověné brokové náboje“ a nahrazuje se pojmem „náboje s olověnými broky“. Náboje se z olova nevyrábějí a z hlediska ochrany mokřadů jde o zabránění vzniku zátěže prostředí těžkými kovy. K bodu 83 (k § 45 odst. 2) Vzhledem k tomu, že v návrhu novely je rozšířena možnost redukce početních stavů samičí zvěře a mláďat v návaznosti na plnění plánu lovu, tj. substituce za samčí zvěř, není třeba využívat ustanovení v § 45 pro splnění plánu lovu. Dosud v praxi byl § 45 v návaznosti na § 39 zneužíván. K bodu 84 (k § 45 odst. 3) Stanovují se bližší podmínky, za kterých lze snížit vzdálenost od hranice honiteb zakotvená v § 45 odst. 1 písm. s) ze stanovených 100 m. Podmínkou je zde písemné uzavření dohody sousedních uživatelů honiteb a předání jednoho vyhotovení orgánu státní správy myslivosti, aby tak mohla být zajištěna kontrola uvedeného ustanovení zákona. Další odůvodnění viz výše ke změně provedené v § 45 odst. 1 písm. s). K bodu 85 (k § 45a) Stávající právní úprava neumožňuje efektivní usmrcování poraněné a nemocné zvěře mimo dobu lovu a mimo území honitby. Navržená právní úprava tento nedostatek odstraňuje tak, aby mohla být zvěř poraněná nebo nemocná usmrcena legálním způsobem a byla tak 46
ušetřena trýznivého utrpení. Jedná se o aktuální problém mimo jiné v souvislosti s poraněním zvěře v důsledku střetů s dopravními prostředky. Je nastaven i kontrolní mechanismus tak, aby oprávnění usmrcení poraněné nebo nemocné zvěře nebylo zneužíváno k lovu zvěře mimo dobu lovu. K bodu 86 (k § 46 odst. 3) Uvedené druhy živočichů nejsou zvěří, v přírodě se nekontrolovatelně rozšiřují a narušují přirozenou rovnováhu ekosystému a mohou být i nositeli chorob přenosných na člověka (například vztekliny). Významným způsobem se podílejí na snižování počtu drobné zvěře, jakož i zpěvného ptactva a dalších volně žijících živočichů. Navrhuje se tedy možnost jejich usmrcování rozšířit na mysliveckého hospodáře, ale i na osoby, kterým toto bude umožněno na základě vystavené povolenky k lovu. K bodu 87 k § 47 odst. 3 písm. c) Rozšiřuje se výčet škol, u kterých se složení zkoušky z myslivosti považuje za splnění podmínky odborné kvalifikace pro vydání loveckého lístku. Obsahem rozšíření jsou vyšší odborné školy. K bodu 88 k § 47 odst. 3 písm. d) Podle stávajícího znění zákona ztrácí fyzická osoba způsobilost být držitelem loveckého lístku již při pravomocném potrestání za jeden přestupek na úseku myslivosti, a to nejméně na dobu dvou let. Návrh odstraňuje přílišnou tvrdost dosavadního textu zákona a stanoví, že způsobilost být držitelem loveckého lístku ztrácí fyzická osoba až poté, kdy je v průběhu tří let potrestána pravomocně za více než jeden přestupek na úseku myslivosti. S ohledem na to, že myslivost je činností vykonávanou ve vztahu k volně žijící zvěři – přírodě, nelze objektivně porušení právních předpisů – přestupku zcela vyloučit ani při běžné pozornosti. Z uvedených důvodů je tedy právní úprava změkčena na obvyklou úroveň, obdobně jako je tomu např. v zákoně č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu, v platném znění. K bodům 89 a 90 (k § 47 odst. 4) V návaznosti na změnu § 47 odst. 3 písm. d) je nutno změnit též obsah čestného prohlášení fyzické osoby ohledně splnění podmínek pro vydání loveckého lístku v tom smyslu, že v posledních třech letech nebyla pravomocně uznána vinnou ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku myslivosti podle tohoto nebo podle zvláštního zákona, ani jí v posledních třech letech nebyla pravomocně uložena více než jedna pokuta podle zákona. Současně se v návaznosti na změny § 47 odst. 3 písm. d) upřesňuje, že se k uloženým sankcím za přestupky na úseku myslivosti podle tohoto nebo podle zvláštního zákona a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 3 roky.
47
K bodu 91 (k § 47 odst. 5) Z důvodu procesní mezery v současné právní úpravě se zakotvuje, že po uplynutí doby, na kterou byl lovecký lístek odebrán, nelze vrátit lovecký lístek osobě, která nesplňuje podmínky pro jeho vydání stanovené v § 47 odstavci 1 až 4, kde jsou zakotveny podmínky pro vydání loveckého lístku. K bodu 92 (k § 47 odst. 6) Zakotvuje se možnost vydat duplikát loveckého lístku v souladu s položkou č. 16 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 93 (k § 50 odst. 2) Nově se zavádí povinnost předkládat spolu se vzorkem na vyšetření přítomnosti svalovce též pírko (ocas). Toto opatřením by mělo zabránit tomu, aby z jednoho uloveného kusu bylo odebráno a předloženo k vyšetření více vzorků (například z důvodu fiktivního naplnění plánu lovu, protože na žádance o vyšetření bylo u každého vzorku jiné číslo plomby, což v konečném důsledku ovlivnilo i mysliveckou statistiku). K bodu 94 (k § 52 odst. 2) Zrušuje se stávající úprava, která diskriminuje myslivecká sdružení (spolky) tím, že jejich členové ručili za závazek společně a nerozdílně celým svým majetkem, kdežto právnické osoby jako uživatelé honitby ve smyslu § 32 odst. 3 písm. c) zákona (společnost s ručením omezeným a akciová společnost ručí jen do výše svého základního jmění). Jde tedy o nerovnost před zákonem, která je změnou odstraněna. Nový text váže uhrazení škod zvěří, resp. pro její úspěšné uplatnění ze strany poškozeného, na prokázání přiměřených opatření k zabránění škodám zvěří ze strany poškozeného. Nelze totiž spravedlivě požadovat, aby byla povinnost prevence vzniku škod zvěří uvalena jen na uživatele honitby. K bodu 95 (k § 53) Jde o úpravu reagující na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doplnění pachtýřů vedle nájemců honebních pozemků tak reaguje na to, že honební pozemky mohou být užívány jak na základě nájemní, tak i pachtovní smlouvy. K bodu 96 (k § 53 odst. 2) V souvislosti se změnou navrženou v bodu 89 – změna § 52 odst. 2 zákona, kde je náhrada škody vázána na přiměřená opatření proti vzniku škod ze strany poškozeného, zmocnění k vydání vyhlášky pak přiměřená opatření vymezí. Teze vyhlášky, která se vztahuje ke zmocnění uvedenému v § 53 odst. 2:
48
Vlastník, nájemce nebo pachtýř hospodařící na pozemku je povinen činit opatření přispívající ke snížení škod působených zvěří, a to v podobě dodržování agrotechnických lhůt, střídání plodin na polních celcích v průběhu let a zavedení alespoň dvou typů agroenvironmentálních opatření a opatření v ekologickém zájmu (např. diverzifikace plodin, plochy s meziplodinami, biopásy, souvratě, krajinné prvky v ekologickém zájmu aj.). Opatření k zábraně škod zvěří musí být učiněna na daném půdním bloku resp. dílu půdního bloku, popřípadě na půdním bloku nebo jeho dílu s ním přímo sousedícím. K bodu 97 (k § 54 odst. 1) Nehradí se škody způsobené zvěří, prokáže-li uživatel honitby, že učinil veškerá opatření k zabránění škod a neporušil zákonem jemu uložené povinnosti. Není možné požadovat po uživateli honitby úhradu škod za předpokladu, že dodržel své povinnosti (tj. např. plní plán chovu a lovu) či zvěř se v honitbě běžně nevyskytuje (například divoké husy, které migrují a v honitbě se již několik let nevyskytovaly). K bodu 98 (k § 54 odst. 2) Nově se zavádí nutnost dělení ploch osetých jednou plodinou a to tak, že souvislá výměra jedné plodiny v rámci souvislé plochy pozemků může být v maximální výměře 30 ha a pak musí následovat předělení v podobě pásu o šíři minimálně 12 m s plodinou usnadňující lov spárkaté zvěře. Cílem této úpravy je umožnění uživatelům honiteb efektivněji se podílet na zabránění škod zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích. Zároveň i hospodařící subjekt se tímto krokem bude podílet na ochraně pěstovaných plodin. Současně se tak zrovnoprávní vztah hospodařícího subjektu a uživatele honitby. Zmenšení monokulturních polních celků má celou řadu dalších pozitiv, a to například zamezení eroze orné půdy, a tím odnosu nejhodnotnější části půdy, tj. ornice; dále omezení životního prostoru v podobě klidových a potravních zón pro prase divoké; dále zvýšení členitosti krajiny a její průchodnosti pro volně žijící živočichy atd. Navrhovaná úprava by měla korespondovat s nově zaváděnou dotační politikou v rámci greeningu, agroenvironmentálních opatření apod. navrhované ustanovení vychází z praxí ověřeného faktu, že pěstování monokultur na velkých plochách, a to zejména řepky a kukuřice, prakticky znemožňuje regulaci stavů spárkaté zvěře lovem. Za této situace tedy nelze spravedlivě požadovat náhradu škod zvěří po uživateli honitby, který je nemůže významně ovlivnit. K bodům 99 a 100 (k § 56) Upravuje se procesní postup uplatnění náhrady škody a její úhrady. V nově stanovených pravidlech jsou zohledněny podmínky, za kterých je možno se úhrady náhrady škody domáhat soudní cestou. 49
K bodu 101 (k § 57 odst. 7) Zavádí se kvalifikační předpoklad pro úředníky územně samosprávných celků vykonávající státní správu myslivosti v přenesené působnosti na obecních úřadech obcí s přenesenou působností a krajských úřadech. Tímto předpokladem je, aby tito úředníci složili zkoušku pro myslivecké hospodáře. Uvedený kvalifikační požadavek je adekvátní, protože úředníci vykonávají mimo jiné dozor nad uživateli honiteb, kteří jsou držiteli loveckého lístku a nad mysliveckými hospodáři, kteří mají vzdělání nebo zkoušky požadované pro ustavení mysliveckým hospodářem. Zkušenosti z praxe svědčí o tom, že osoba bez této kvalifikace není schopna řádným způsobem státní správu myslivosti v přenesené působnosti vykonávat. K bodu 102 k § 58 odst. 2 písm. g) Kompetenční ustanovení vymezující kompetence Ministerstva zemědělství je nutno upravit s ohledem na změny provedené v § 6 odst. 2 zákona. K bodu 103 k § 58 odst. 2 písm. k) Terminologická změna reflektuje novou právní úpravu zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se jedná nově o zapsané spolky, nikoliv již o občanská sdružení. K bodu 104 k § 58 odst. 2 písm. o) V důsledku změny § 35 odst. 1 písm. j) a § 35 odst. 9 zákona je nutno změnit v souvislosti s povinným školením pro myslivecké hospodáře i změnu kompetencí Ministerstva zemědělství. K bodům 105, 108 a 110 (k § 59 odst. 1 a 2, § 60 a § 61 odst. 2) Jde o sladění terminologie, výkon státní správy myslivosti v přenesené působnosti vykonávají krajské úřady případně obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nikoliv kraje resp. obce. K bodu 106 k § 59 odst. 1 písm. d) Krajským úřadům je svěřena kompetence prohlašovat pozemky za nehonební podle § 17 odst. 2 zákona o myslivosti, ale již není stanovena kompetence, kdo prohlašuje nehonební pozemky zpět za honební. V současnosti proto o prohlášení nehonebního pozemku za honební rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, protože jeho kompetence je v § 60 stanovena jako kompetence zbytková, tj. rozhoduje ve všech případech, kdy není stanovena kompetence jiného orgánu státní správy myslivosti. Uvedený stav je však krajně nežádoucí a změna tak přesouvá kompetenci zpětně prohlásit pozemek za honební na krajský úřad.
50
K bodu 107 k § 59 odst. 1 písm. e) V návaznosti na možnost udělit výjimku ze stanovené doby lovu zakotvené v § 42 odst. 3 je třeba doplnit tuto kompetenci příslušnému orgánu státní správy myslivosti, tedy krajskému úřadu. K bodu 109 (k § 60) Podle stávajícího znění § 61 odst. 3 zákona jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností patrně vyloučeny z možnosti ukládat opatření k odstranění jimi zjištěných nedostatků. Proto je navržena změna, kdy jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností k ukládání opatření výslovně zmocněny, aby byly odstraněny dosavadní výkladové pochybnosti. Kompetence vykonávat dozor nad dodržováním zákona je tak výslovně svěřena nejen krajským úřadům, ale i obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, které jsou orgány státní správy myslivosti prvního stupně, a tudíž je žádoucí, aby se svou místní znalostí dozorovaly a ukládaly opatření podle zákona. K bodu 111 (k § 62 odst. 1) Stávající znění zákona umožňuje podporovat vybrané činnosti mysliveckého hospodaření podle jeho části sedmé „Státní správa myslivosti“, kterou tvoří vymezení orgánů státní správy myslivosti, dozoru v myslivosti a podporu mysliveckého hospodaření a spolkové myslivosti. Změna umožňuje podporovat myslivecké hospodaření podle celého zákona o myslivosti, čímž napravuje terminologickou chybu. K bodu 112 k § 62 odst. 1 písm. i) V souvislosti s narůstajícím početním stavem vybraných druhů zvěře, zvláště pak prasete divokého, a současně omezenými možnostmi aktivních myslivců v méně přehledné zemědělské krajině, která neusnadňuje klasický lov, je snaha zavádět do praxe efektivnější způsoby redukce početních stavů zvěře. Jedním z takových nástrojů jsou např. stacionární a mobilní odchytová zařízení na prase divoké. S účinným lovem prasete divokého bude snižován jeho početní stav, a tím i škody zvěří na zemědělských plodinách a lesních kulturách. Dalším takovýmto zařízením je výroba a instalace umělé nory lišky obecné, které též pomáhá ke snižování predačního tlaku v přírodě. Již nyní je na pořízení a instalaci nebo výrobu a instalaci poskytován finanční příspěvek podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 113 k § 63 a 64 Zákon o myslivosti byl přijat v roce 2001 a tomu odpovídá i úprava správních deliktů, jež neodpovídá současnému standardu. Z tohoto důvodu je nezbytné sankční ustanovení komplexně upravit. Rovněž zákonem dosud stanovenou maximální výši pokut už nyní nelze považovat za přiměřenou ani s ohledem na funkci odstrašovací nebo funkci trestu. 51
Současně je založena sankční odpovědnost v souvislosti s některými nově zaváděnými povinnostmi, například v souvislosti se zavedením regulace přikrmování a vnadění zvěře v § 3 odst. 3. S ohledem na zavedení sankce za nesplnění plánu lovu spárkaté zvěře se jeví sankce za překročení normovaných stavů zvěře jako nadbytečná. Normované stavy zvěře jsou toliko orientační a jejich prokázání v praxi je značně náročné. Proto se sankce za jejich nedodržení zrušuje. Pouze ve výjimečných případech s ohledem na to, že mohou nastat v honitbě výjimečné podmínky v důsledku např. sucha, povodní atp. zavádí se liberační důvod, tj. dává se možnost orgánu státní správy myslivosti považovat plán lovu za splněný, pokud je splněn alespoň ze 70 %. Je zde tak zohledněno, že myslivost je vykonávána v přírodě, kde mohou nastat mimořádné situace. K bodu 114 (k § 65) Ustanovení o použití správního řádu je jako nadbytečné bez náhrady vypuštěno. Působnost správního řádu vyplývá z jeho § 1. K bodu 115 (k § 66) Vzhledem ke změnám provedeným v textu zákona se upravuje výčet odstavců a doplňuje se dosud chybějící značka „§“ před číslem 40. K bodu 116 (k § 68) Vzhledem ke změnám provedeným v textu zákona se upravuje se výčet odstavců, současně se doplňují nová zmocnění k vydání vyhlášek podle § 37 odst. 3 a § 53 odst. 2. K čl. II (k přechodným ustanovením) V návaznosti na změny zakotvené v § 35 odst. 1 písm. j) a § 57 odst. 7 je nutné stanovit přechodné období, do kdy mají myslivečtí hospodáři a územní samosprávné celky v přenesené působnosti splnit nově zakotvené zákonné podmínky. Pro absolvování odborného školení mysliveckých hospodářů a pro splnění podmínek kvalifikace pro úředníky územně samosprávných celků k zajištění výkonu přenesené působnosti na úseku myslivosti se stanovuje jako přiměřená lhůta 2 resp. 3 roky. Většina stávajících smluv o nájmu honiteb byla uzavřena v průběhu roku 2013. V souladu s ustanovením § 33 odst. 1 zákona o myslivosti byly tyto smlouvy uzavřeny na dobu 10 let, tedy do roku 2023. S ohledem na to, že navržené změny obsahu smluv (zapracování výpovědních důvodů aj.) je nutné aplikovat co nejdříve, a to ve všech případech, je navržena povinnosti uzavřít dodatek ke smlouvám uzavřeným před účinností novely ve lhůtě jednoho roku, která se jeví jako přiměřená. Pokud nedojde k uzavření dodatku v uvedené lhůtě, zanikne smlouva k 31. 3. následujícího roku, tedy ke konci hospodářského roku. Uvedený 52
následek spočívající v neplatnosti smlouvy lze považovat za dostatečnou motivaci k uzavření dodatku smlouvy. K čl. III V souvislosti s komplexní úpravou sankčních ustanovení zákona o myslivosti se doprovodnou novelou zákona o přestupcích přesouvá vymezení skutkové podstaty přestupku na úseku myslivosti do zákona o myslivosti. Současně se zvyšuje maximální výše pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (30 000 Kč, nyní podle zákona o přestupcích 8 000 Kč). K čl. IV až V Změna zákona o Policii České republiky a zákona o obecní policii rozšiřuje jejich pravomoci o pravomoc usmrtit poraněné zvíře či zvěř za účelem ukončení jejich útrap způsobených viditelným poraněním, pokud tím nedojde k ohrožení životů či zdraví lidí. Nejčastěji jsou na místo, kde se nachází poraněné zvíře či zvěř, přivoláni právě příslušníci Policie České republiky nebo obecní policie. Nově zavedená kompetence nemusí být příslušníkem policie provedena v případech, kdy by došlo k ohrožení životů či zdraví lidí. K čl. VI Účinnost od 1. 1. 2017 se jeví jako dostatečně vhodná doba pro uspořádání vztahů podle navrhované změny právní úpravy.
53
