Aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů VŠ ve Zlínském kraji

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů VŠ ve Zlínském kraji Diplomová práce

Vedoucí práce: JUDr. Andrea Hrdličková, Ph.D.

Bc. Barbora Staníková

Brno 2014

Zde bych ráda poděkovala JUDr. Andree Hrdličkové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za její cenné rady, ochotu a čas, který mi věnovala při zpracování diplomové práce. Dále poděkování patří Ing. Ivoně Macůrkové, zaměstnankyni Úřadu práce ve Zlínském kraji, za čas a cenné informace poskytnuté ke zpracování této práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci:

Aspekty

ovlivňující

nezaměstnanost

a

uplatnění

absolventů VŠ ve Zlínském kraji, vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 19. května 2014 …………………………………………… podpis

Abstract Staníková, B. Aspects affecting unemployment and finding employment of universities in the Zlín Region. Diploma thesis. Brno: Mendel University, 2014. The aim of the thesis, which focuses on aspects affecting unemployment and finding employment of university graduates in the Zlín Region, is to assess the ability of university graduates to succeed in the labour market. The data analysis, based on responses of randomly selected university graduates working or seeking employment in the Zlin Region, has become an important point in order to accomplish the objective. The diploma thesis consists of two parts. The first part is theoretical, dealing with the problems of the labour market and unemployment, while the second part is practical. The practical part is based on the analysis of the survey results, afterwards recommendations for students / graduates and universities were implemented. Keywords Labour market, graduate, unemployment, university.

Abstrakt Staníková, B. Aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů vysokých škol ve Zlínském kraji. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Cílem diplomové práce, která se zaměřuje na aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů vysokých škol ve Zlínském kraji, je zhodnotit, jakou mají absolventi vysokých škol schopnost uplatnit se na trhu práce. Důležitým bodem ke splnění tohoto cíle se stala analýza dat plynoucích z odpovědí náhodného vzorku absolventů vysokých škol, kteří pracují nebo hledají zaměstnání ve Zlínském kraji. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, zabývající se problematikou trhu práce a nezaměstnaností, na kterou navazuje část praktická. Praktická část je založena na rozboru výsledků z dotazníkového šetření a následně stanovuje doporučení pro studenty/absolventy a vysoké školy. Klíčová slova Trh práce, absolvent, nezaměstnanost, vysoká škola.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod....................................................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce................................................................................................................................ 16

1.3

Metodika práce .................................................................................................................. 17

Literární rešerše

18

2.1

Trh práce ............................................................................................................................. 18

2.2

Nezaměstnanost ............................................................................................................... 19

2.2.1

Typy nezaměstnanosti ......................................................................................... 19

2.2.2

Míra nezaměstnanosti .......................................................................................... 20

2.2.3

Přirozená míra nezaměstnanosti ..................................................................... 21

2.3

Základní pracovněprávní vztahy: .............................................................................. 21

2.3.1

Pracovní poměr....................................................................................................... 21

2.3.2

Dohoda o provedení práce ................................................................................. 22

2.3.3

Dohoda o pracovní činnosti ............................................................................... 22

2.4

Závislá práce....................................................................................................................... 23

2.5

Subjekty pracovněprávních vztahů ........................................................................... 23

2.5.1

Zaměstnavatel ......................................................................................................... 23

2.5.2

Zaměstnanec ............................................................................................................ 23

2.5.3

Absolvent ................................................................................................................... 24

2.6

Specifika zaměstnávání absolventů vysokých škol ............................................. 24

2.7

Důvody pro přijetí či odmítnutí absolventů........................................................... 25

2.8

Získávání a výběr zaměstnanců .................................................................................. 26

2.9

Přijímací pohovor ............................................................................................................. 28

2.10 Aspekty ovlivňující nezaměstnanost ........................................................................ 29 2.10.1

Politika zaměstnanosti ......................................................................................... 29

2.10.2

Evropský sociální fond ......................................................................................... 32

2.11 Rekvalifikace ...................................................................................................................... 33 2.12 Podpora v nezaměstnanosti ......................................................................................... 34

10

Obsah

2.13 Důsledky nezaměstnanosti ........................................................................................... 36 3

4

Vlastní práce

38

3.1

Situace na trhu práce ve Zlínském kraji................................................................... 38

3.2

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích České republiky ...................... 40

3.3

Dotazníkové šetření ......................................................................................................... 41

3.3.1

Metodika průzkumu .............................................................................................. 41

3.3.2

Pracovní hypotézy .................................................................................................. 41

3.4

Interpretace výsledků výzkumu ................................................................................. 42

3.5

Shrnutí nejvýznamnějších poznatků plynoucích z dotazníkového šetření 77

3.6

Ověření hypotéz ................................................................................................................ 78

Diskuse

80

4.1

Rozbor výsledků ............................................................................................................... 80

4.2

Volná pracovní místa s požadavkem na VŠ vzdělání .......................................... 82

4.3

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo .................................................... 83

4.4

Odhad nákladů nezaměstnanosti ............................................................................... 83

4.5

Návrhy a doporučení ....................................................................................................... 85

5

Závěr

87

6

Literatura

90

A

Dotazník

95

Obsah

11

Seznam obrázků Obr. 1 Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve Zlínském kraji a ČR k 31.8.2013

39

Obr. 2

Míra nezaměstnanosti v České republice

40

Obr. 3

Na jaké univerzitě jste studoval/a?

43

Obr. 4

Obor, který jste studoval/a?

45

Obr. 5

Pracoval/a jste během studia?

46

Obr. 6

Pracoval/a jste?

47

Obr. 7

Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž?

48

Obr. 8

Po ukončení studia jste hledal/a práci?

49

Obr. 9

Jak dlouho jste hledal/a práci po ukončení studia?

51

Obr. 10

Jaký je Váš aktuální pracovní stav?

52

Obr. 11

Jako OSVČ jste získal/a živnostenské oprávnění ve vystudovaném oboru?

53

Obr. 12

Vyžaduje Vaše současná pracovní pozice vysokoškolské vzdělání?

54

Obr. 13

Jaký stupeň vysokoškolského vzdělání vyžaduje?

55

Obr. 14

Koresponduje Vaše současná pracovní pozice s Vámi vystudovaným oborem?

56

Obr. 15

Jste spokojen/a ve Vašem současném zaměstnání?

58

Obr. 16

Pracoval/a jste i v jiném zaměstnání?

59

Obr. 17

Kolikátá pracovní zkušenost po absolvování studia to je?

60

Obr. 18

Jaká je celková délka Vaší praxe?

61

Obr. 19

Byl/a jste registrován/a na úřadu práce?

63

Obr. 20

Kolika pohovorů jste se účastnil/a?

64

Obr. 21

Absolvoval/a jste nějaký rekvalifikační kurz?

65

12

Obsah

Obr. 22

Jaké si myslíte, že jsou nejčastější příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání?

69

Obr. 23

Jak byste ohodnotil/a své šance na získání zaměstnání v oboru, který jste studoval/a?

70

Obr. 24

Byl/a byste ochoten/na se kvůli práci přestěhovat na jiné místo?

71

Obr. 25

Jaký je Váš hrubý měsíční příjem?

72

Obr. 26


73

Obr. 27

Jaké je Vaše pohlaví?

74

Obr. 28

Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

75

Obr. 29

Jaký je Váš věk?

76

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1

Základní údaje

39

Tab. 2


40

Tab. 3


42

Tab. 4


44

Tab. 5


46

Tab. 6

Pracoval/a jste?

47

Tab. 7


48

Tab. 8


49

Tab. 9


50

Tab. 10


52

Tab. 11


53

Tab. 12


54

Tab. 13


55

Tab. 14


56

Tab. 15


58

Tab. 16


59

Tab. 17


60

Tab. 18


61

Tab. 19


62

Tab. 20


64

14

Seznam tabulek

Tab. 21


65

Tab. 22


67

Tab. 23


70

Tab. 24


71

Tab. 25


72

Tab. 26

Jste spokojen/a se svými platovými podmínkami?

73

Tab. 27


74

Tab. 28


75

Tab. 29


76

Tab. 30

Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo

83

Tab. 31

Výpočet sociálního a zdravotního pojištění

84

Tab. 32

Výpočet podpory v nezaměstnanosti

84

Úvod a cíl práce

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Trh práce je místo, kde se střetává poptávka po práci, v podobě firem či zaměstnavatelů, s nabídkou práce, kterou nabízejí jednotliví uchazeči o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání jsou chápani, jako osoby starší patnácti let věku, a kteří také splňují nutná kritéria pro zařazení mezi zaměstnané nebo nezaměstnané osoby1. Absolventi škol patří mezi jednu z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Pro účely diplomové práce definujeme absolventa jako uchazeče o zaměstnání, evidovaného na úřadu práce podle jeho místa trvalého bydliště k určitému datu, a zároveň, u něhož doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřesáhla 2 roky. (Definice absolventa pro potřeby statistického sledování, 2014) Jednotliví zaměstnavatelé vidí problémy absolventů zcela odlišně. Podle analýz bylo zjištěno, že zaměstnavatelé u absolventů všech studijních oborů postrádají širší profesní dovednosti. Tyto dovednosti zaměstnavatelé preferují před hlubokými a vysoce zaměřenými teoretickými znalostmi. Schopnosti, znalosti a dovednosti absolventů musí tedy co nejvíce odpovídat požadavkům zaměstnavatelů, proto je uplatnění absolventů v současné době často nejisté. V současné době existuje velké množství absolventů vysokých škol různých oborů. Vizitkou každé vysoké školy je uplatnění absolventů, proto by se každá vysoká škola měla snažit o neustálý rozvoj a zdokonalování studijních oborů a tím zvyšovat konkurenceschopnost na trhu práce. Velmi důležité je, aby absolventi po ukončení studia byli vybaveni jak teoretickými poznatky, tak převážně poznatky praktickými. Tyto praktické poznatky mohou být získávány např. v podobě nasimulování skutečného pracovního prostředí nebo zadávání seminárních prací pro konkrétní podniky, apod. Zaměstnavatelé od všech zaměstnanců vyžadují ochotu neustále se učit novým věcem a vést zodpovědnost za své pracovní výsledky a rozhodování. Pravděpodobně platí tvrzení, že čím vyšší vzdělání absolventi mají, tím se nároky na ně kladené také zvyšují. Podle některých studií hodně zaměstnavatelů odmítá tolik známý předpoklad o odmítání nových absolventů škol, protože většina z nich si uvědomuje spoustu výhod, které absolventi mají oproti starším zaměstnancům. V České republice zaměstnavatel stále raději sáhne po zaměstnanci, který má více zkušeností. Tento trend zde mění zejména zahraniční zaměstnavatelé, kteří hledají mladé lidi, s cílem vnést jim kulturní a pracovní návyky. Výhody, které mají Hlavním kritériem pro zařazení mezi zaměstnané je vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není rozhodující, jestli pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, příležitostný nebo sezónní charakter, zda měly jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo studovaly. Mezi nezaměstnané řadíme osoby, které ve sledovaném období musely splňovat 3 základní podmínky: byly bez práce, aktivně hledaly práci a byly připraveny k nástupu do práce. 1

16

Úvod a cíl práce

absolventi oproti zkušenějším zaměstnancům, se nejčastěji týkají práce s počítačem nebo hlavně znalosti cizích jazyků. Absolventi nejsou zatíženi předchozími návyky z jiných pracovních míst, jsou flexibilnější, umí se přizpůsobovat novým podmínkám a jsou ochotní se dále vzdělávat. Zaměstnavatelé se domnívají, že pokud se dotyčná osoba o studovaný obor zajímala během svých studií, jistě nějaké praktické zkušenosti musela získat. Na druhou stranu ale absolventi vysokých škol mívají přehnané nároky, a to ať už se jedná o konkrétní pracovní pozici nebo např. o peněžní ohodnocení. V dnešní době spíše musí absolvent brát práci, která se mu naskytne než čekat, že ho přijmou na jeho “vysněné“ místo. Situace, kdy se na trhu práce nachází větší počet uchazečů o zaměstnání, než je počet volných pracovních míst, se nazývá nezaměstnanost. V současné době Česká republika zaznamenala rekordní stav nezaměstnanosti, a to 8,6 %2. Příčinou takto vysoké nezaměstnanosti může být fakt, že v zimních obdobích končí drtivá většina sezónních prací, a také že ke konci roku 2013 spoustě zaměstnanců končily dočasné pracovní úvazky. I když dochází k tvorbě nových pracovních míst, stále není možné pokrýt počet nezaměstnaných osob. V dnešní době patří mezi velmi zajímavé trendy dostudovat v České republice a ihned po ukončení studia odjet za prací do zahraničí. Ať už tam absolventi mají domluvenou nějakou pracovní stáž nebo tam jedou na vlastní pěst zdokonalit se v cizím jazyce.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení schopnosti uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce ve Zlínském kraji. Stěžejním bodem pro dosažení tohoto hlavního cíle bude provedení dotazníkového šetření mezi jednotlivými absolventy vysokých škol z celé České republiky, kteří se ucházejí o zaměstnání nebo pracují v některém z míst ve Zlínském kraji. Na základě výsledků z kvantitativního šetření budou předložena doporučení pro vysoké školy i absolventy. Dílčí cíle diplomové práce, které povedou k dosažení cíle hlavního, budou zjišťovat:  kolik procent vysokoškolských studentů pracovalo již během studia,  zda absolventi nacházejí práci v oboru, který vystudovali, nebo obor změní s pomocí rekvalifikačních kurzů,  jak jsou absolventi v současném zaměstnání spokojeni,  jaké jsou nejčastější příčiny úspěchu či neúspěchu při hledání zaměstnání,  kolik absolventů po ukončení studia nastoupilo do svého prvního zaměstnání. Z dílčích cílů práce budou vycházet hypotézy, které budou ověřovány v praktické části této práce. 2

Jedná se o informaci z února 2014.

Úvod a cíl práce

1.3

17

Metodika práce

Diplomová práce bude rozdělena na dvě hlavní části, a sice literární rešerši, která bude obsahovat teoretická východiska pro zpracování vlastní práce, a část praktickou. Literární část bude sloužit k vysvětlení základních pojmů s použitím současně platných právních norem. V teoretické části bude rozebrána problematika trhu práce, nezaměstnanosti, základních pracovněprávních vztahů, podpory v nezaměstnanosti, aspektů ovlivňujících nezaměstnanost a důsledků nezaměstnanosti. Zvolenou metodou pro zpracování teoretické části se stává metoda deskripce. Na teoretickou část bude navazovat vlastní práce, kde budou shrnuty základní informace o Zlínském kraji a vymezena současná situace na trhu práce v tomto kraji. Byl proveden kvantitativní výzkum, zahrnující názory a současnou situaci absolventů na trhu práce ve Zlínském kraji. Tato část bude obsahovat návrhy a doporučení, jak pro samotné absolventy, tak pro vysoké školy. V praktické části došlo k propojení vztahů a souvislostí do určitého celku, což je typické pro metodu syntézy. Před samotným sběrem dat byl proveden předvýzkum, aby došlo k odstranění chyb a nejasností z dotazníku. Po jeho správné kompletizaci do finální podoby byl dotazník zveřejněn k vyplnění. Metodou kvantitativního výzkumu se stává elektronické dotazování. Za pomoci dedukce byly nejprve zformulovány hypotézy. Následně probíhalo dotazování, na jehož základě bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo nezamítnutí stanovených hypotéz. Podle metody dedukce byly také interpretovány výsledky a navržena příslušná doporučení. Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 193 osob, z toho bylo 121 žen a 72 mužů.

18


2 Literární rešerše Literární rešerše bude vymezena do pěti hlavních celků, a to trhu práce, nezaměstnanosti, základních pracovněprávních vztahů, aspektů ovlivňujících nezaměstnanost a důsledků nezaměstnanosti.

2.1

Trh práce

Definice trhu práce podle Elliota (1991):,, Trh práce je abstrakce, je to analytická konstrukce používaná k označení prostředí, v němž se prodávající a kupující práce setkávají, aby určili cenu a rozdělení služeb práce.“ Práce bývá řazena mezi primární výrobní faktory. Podle Armstronga (2007) pod pojmem práce si můžeme představit účelové vynakládání úsilí využitím znalostí a dovedností. Trh práce je místo, kde se setkává poptávka po práci, kterou zabezpečují potenciální zaměstnavatelé a nabídka práce, kterou poskytují jednotliví uchazeči o zaměstnání, předmětem koupě je pracovní síla. (Tuleja, 2007) Jedním z důvodů zvyšování nároků na dovednosti, kvalifikaci, vzdělání a mobilitu pracovní síly jsou změny v České republice, které souvisí s přechodem k tržní ekonomice, otevřením se Evropské unii a začlenění se do procesu globalizace.(Burdová a kol., 2012) Nelze také opomenout skutečnost, že společnosti nejsou statickými organizacemi, ale mění se. Změny se neustále dějí, jak v samotném podnikání, tak i v prostředí, ve kterém společnost operuje, tím se také mění i lidé, kteří v této společnosti pracují. (Armstrong, 2006) Obrovská dynamika patří k charakteristickým rysům současných trhů práce. Dynamika se týká, jak kvalifikačních požadavků, organizace produkce, typů produktů, tak i vzrůstajících nároků na produktivitu, kvalitu a přidanou hodnotu. Trh práce se dá považovat za segmentovaný systém, nikoli za homogenní systém, utvářený pouze na základě nabídky a poptávky. To vyplývá hlavně z rozdílných požadavků na pracovní místa. (Syrovátka, Winkler, Žižlavský, 2009) Trh práce může být rozlišen na vnější a vnitřní trh práce: 1.

Vnější trh práce – tvořen čtyřmi trhy práce, a to: lokálním, regionálním, národním a mezinárodním. V případě, že se rozhodujeme, kde hledat potřebné lidi, důležitým se stává provedení analýzy, která výše uvedeným trhům práce bude nabízet nejlepší zdroje. Trhy práce také tvoří různé druhy kvalifikace a povolání. Např. existuje trh specialistů ohledně informačních technologií a s tím souvisí určitá úroveň přítomnosti pracovních sil a určitá cena.

2.

Vnitřní trh práce – v tomto případě se jedná o trh práce uvnitř firem. Týká se tedy pracovníků, kteří jsou ve firmě zaměstnáni a jejich pohybu uvnitř firmy,


19

a to již od jejich vstupu do podniku přes různé úrovně jejich kariéry až po jejich opuštění firmy. Vnitřní trh práce může být jeden z hlavních zdrojů pokrytí budoucí potřeby pracovníků prostřednictvím politiky rozvoje pracovníků, plánování kariéry, vzdělávání a řízení následnictví ve funkcích. (Armstrong, 1999)

2.2

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost patří k jednomu z nejsledovanějších a nejvíce diskutovaných jevů tržního hospodářství. V ekonomii se mezi nezaměstnané řadí osoby v produktivním věku splňující dvě podmínky:  nemají placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání, dále jsou dočasně uvolněny z práce a předpokládají, že budou znovu zaměstnány;  hledají aktivně práci, do které jsou ochotni ihned nastoupit. Při splnění těchto podmínek může být obyvatelstvo rozděleno na ekonomicko aktivní nebo neaktivní. Obyvatelstvo ekonomicky aktivní zahrnuje zaměstnané osoby nebo osoby nezaměstnané, které si aktivně hledají práci. Naopak ekonomicky neaktivní obyvatelstvo se skládá z osob, které jsou nezaměstnané a práci si aktivně nehledají. (Holman, 2008) 2.2.1

Typy nezaměstnanosti

Podle příčin, které nezaměstnanosti:

nezaměstnanost

vyvolávají,

vyčleňujeme

tři

typy

 Frikční nezaměstnanost – v tomto případě mluvíme o nezaměstnanosti, která vzniká v důsledku neustálého pohybu osob mezi místy nebo pracovními příležitostmi. Na trhu práce se nacházejí i ti lidé, kteří byli propuštěni v důsledku vzniku nebo zániku firem nebo v důsledku technologických či organizačních změn. Do frikční nezaměstnanosti se řadí i osoby, které dobrovolně opustily svoji práci s vidinou najít si práci jinou, a to zejména lépe placenou. Další možností může být situace, že lidé opouští zaměstnání z důvodu stěhovaní se do nového místa bydliště. A v neposlední řadě jsou zde ti, kteří hledají své první zaměstnání – mluvíme tedy o absolventech škol. (Buchtová, 2002)  Strukturální nezaměstnanost – zde se jedná o složitější poruchu než v případě frikční nezaměstnanosti. Její vyvolání zapříčiní nedostatečná poptávka po určité produkci statků a postihuje některé výroby nebo odvětví. Tento útlum některých výrob či odvětví doprovází růst výrob v jiných odvětvích. Strukturální nezaměstnanost charakterizuje, že uvolňovaná

20


pracovní síla nachází na trhu práce možnost uplatnit se na pracovních místech vyžadujících jinou kvalifikaci. Strukturální nezaměstnanost se často spojuje s nerovnováhou na regionálních trzích práce. Může být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly3. Patří mezi hlavní faktor, který ovlivňuje regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce. (Buchtová, 2002)  Cyklická nezaměstnanost – spojována s cyklickým poklesem produktu ekonomiky. Tato složka narůstá v případě hospodářských poklesů, naopak při hospodářském růstu výkonnosti ekonomiky bývá potlačována. Vznik cyklické nezaměstnanosti můžeme spojovat s poklesem agregátní poptávky v ekonomice. (Buchtová, 2002) Jiný úhel pohledu rozděluje nezaměstnanost na:  Dobrovolná – mluvíme o nezaměstnanosti, kdy počet volných pracovních míst absolutně převyšuje počet nezaměstnaných osob. Dobrovolně nezaměstnané osoby mohou dávat přednost volnému času nebo např. studiu před zaměstnáním při mzdové sazbě, která jim byla nabídnuta. Tyto osoby mohou být také frikčně nezaměstnané a přecházet z jednoho zaměstnání do jiného, kdy jejich cílům patří nalezení pracovního místa, které bude mít lepší pracovní podmínky. (Holman, 2010)  Nedobrovolná – nastává tehdy, když počet uchazečů o práci absolutně převyšuje počet volných pracovních míst. Jedná se i o situaci, kdy celková poptávka po práci vykazuje menší hodnotu než celková nabídka práce. (Klíma, 2004) Mezi negativní dopady nedobrovolné nezaměstnanosti patří, že může postihovat osoby, které nemají dobré alternativní příležitosti, a pro které se stává velmi obtížným, dosáhnout požadované rekvalifikace nebo najít jiný zdroj obživy. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak pro člověka stává zdrojem velkých existenčních potíží, a také v lidech vyvolává silný pocit zklamání a beznaděje. (Holman, 2010) 2.2.2

Míra nezaměstnanosti

Mezi nejvíce používané nezaměstnanosti:

3

ukazatele

Bydlení nebo dopravní omezení, atd.

vývoje

na

trhu

práce

patří

míra


21

Kde u znamená míru nezaměstnanosti v procentuálním vyjádření, U počet nezaměstnaných a L počet zaměstnaných osob. Prakticky se míra nezaměstnanosti zjišťuje tak, že do výpočtu jsou zahrnuty i osoby, které jsou registrované na úřadu práce. Tímto způsobem zjištěná nezaměstnanost se nazývá jako nezaměstnanost registrovaná. Většina osob, které jsou nezaměstnané, se na úřad práce hlásí z důvodu nabídek práce ze strany úřadu práce nebo také proto, že podporu v nezaměstnanosti podmiňuje právě registrace na úřadu práce. Může nastat i situace, kdy se nezaměstnaní na úřad práce nenahlásí. Důvodem může být jejich krátkodobá nezaměstnanost4 nebo dlouhodobá nezaměstnanost, kdy osoby už ztratily nárok na podporu v nezaměstnanosti, žijí tedy ze sociální podpory a už ztratili víru, že jim úřad práce nějaké zaměstnání najde. Z tohoto důvodu bývá skutečná nezaměstnanost vždycky o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost.(Holman, 2010) 2.2.3

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti se rovná takové míře nezaměstnanosti, při které jsou trhy práce v zemi v rovnováze a dále jsou v ekonomice vyrovnány tlaky na mzdové a cenové hladiny. Mluvíme o nejníže udržitelné míře nezaměstnanosti, které může být v tržní ekonomice dosaženo, aniž by inflace měla tendenci se zvyšovat nebo snižovat. Jinak řečeno, přirozená míra nezaměstnanosti vyjadřuje nejvýše udržitelné míry zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu ekonomiky. (Jurečka, 2010)

2.3

Základní pracovněprávní vztahy:

Mezi základní pracovněprávní vztahy řadíme pracovní poměr, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. 2.3.1

Pracovní poměr5

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem6. Před uzavřením pracovní smlouvy má zaměstnavatel povinnost seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, Osoba z práce odejde v červnu, ale již má předem sjednané nové zaměstnání, do kterého nastoupí, ale až v září. 5 §33 Zákoníku práce 6 Například § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 312/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 102 odst. 2 písm. 4

22


popř. jmenováním na pracovní místo, vyplynuly. Dále s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru. (Bělina, 2010) Pracovní smlouva musí obsahovat:  druh práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,  místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,  den nástupu do práce. Od pracovní smlouvy lze odstoupit jen v případě, že zaměstnanec do práce nenastoupil. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení. Pracovní poměr vzniká v den, který byl ve smlouvě stanoven jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. (Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.) 2.3.2

Dohoda o provedení práce7

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba, kterou zaměstnanec vykonal pro zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Nutno uvést dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá. Dohoda se uzavírá písemně a jedna kopie musí být vydána zaměstnanci. (Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.) 2.3.3

Dohoda o pracovní činnosti8

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat ve stejném kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu, který v průměru překračuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše možného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Jestliže není sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Sjednává se na dobu určitou nebo neurčitou. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy existuje možnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Dohoda musí být uzavřena písemnou 7 8

§75 Zákoníku práce §76 Zákoníku práce


23

formou. Zaměstnavatel má povinnost jedno vyhotovení dát zaměstnanci. (Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.) 2.4

Závislá práce

Pod pojmem závislá práce9 si představíme práci, kterou vykonává zaměstnavatel ve vztahu nadřízenosti a zaměstnanec ve vztahu podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává pro zaměstnavatele osobně. Musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném místě, které bylo dohodnuto. Pokud není upravena zvláštními předpisy10, může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. (Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.)

2.5 2.5.1

Subjekty pracovněprávních vztahů Zaměstnavatel

Zaměstnavatelem11 je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Za Českou republiku v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která jménem státu v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu. (Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.) 2.5.2

Zaměstnanec

Zaměstnancem12 je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. (Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb.)

§2 Zákoníku práce Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 11 §7, §9 a §11 Zákoníku práce 12 §6 Zákoníku práce 9

10

24

2.5.3


Absolvent

Osoby po ukončení přípravy na povolání mají největší potíže s hledáním pracovního uplatnění. (Úlovcová a kol., 2006) Vážným problémem se stává skupina osob ve věku od 20 – 24 let, tvořena jak lidmi se základním vzděláním, tak nezaměstnanými absolventy středních škol. Také se zde ale stále více objevuje skupina absolventů bakalářských studijních programů. K hlavním specifickým znakům absolventů oproti jiným skupinám na trhu práce řadíme absenci zkušeností z praxe, které zahrnují nejen zkušenosti vyplývající z aplikace teoretických poznatků v praxi, ale i základní pracovní návyky. (Kuchař, 2007) Vstup absolventů na trh práce můžeme spojit nejen s možností realizovat získané znalosti a dovednosti, ale i s odkladem osvojování si návyků. K dalším rysům absolventů patří značná heterogenita této skupiny. Na trh práce vstupuje každá vzdělanostní skupina v jiné situaci, přičemž tím hlavním indikátorem je právě věk. První skupinu absolventů tvoří ti, kteří mají pouze základní vzdělání a odcházejí pracovat ihned po ukončení základní školy. Do druhé skupiny patří absolventi středních škol, kdy alespoň polovina z nich se pokouší o studium na vysoké škole, a tím také oddaluje vstup na trh práce. Třetí skupina zahrnuje absolventy vysokých škol, a také vyšších odborných škol, kdy to lze dále dělit na absolventy bakalářských či magisterských studijních programů. Musíme zde ale poukázat na skutečnost, že spousta vysokoškolských studentů již pracuje při studiu, a proto pro ně přechod do praxe bývá méně problémový. Zhruba polovina z těchto absolventů už práci má, nebo pokračuje v dalším studiu nebo z nějakého důvodu pracovat zatím nechce. (Kuchař, 2007)

2.6

Specifika zaměstnávání absolventů vysokých škol

Absolventi vysokých škol se setkávají s velkým handicapem v podobě chybějící praxe. Mnozí studenti nemohou praxi z různých důvodů získávat již při svém studiu, a tak i když mají patřičné vzdělání, klesá jejich atraktivita v očích zaměstnavatelů. V rámci diplomové práci bylo z konkrétních zdrojů zjištěno, že situace absolventů se v minulém roce zlepšila alespoň v platových podmínkách, kdy nástupní platy lidí bez praxe výrazně rostly. Důvodem může být součastná situace na trhu, kdy jsou firmy nuceny zvyšovat odměny kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Průzkumu společnosti LMC13 se účastnilo 28 předních českých zaměstnavatelů. Lze hovořit, že absolventi mají více šancí než před pár lety najít dobré zaměstnání ihned po ukončení školy. (Třetina absolventů vysokých škol si vybírá prestižní zaměstnavatele, 2008) Společnost je lídr na trhu práce a vzdělávání. Pomáhá firmám s náborem, péčí o zaměstnanci i běžným papírováním. Jednalo se o průzkum, který byl realizován v rámci akce Měsíc absolventů on-line. 13


25

S názorem, že v posledních letech přijímali výrazně více absolventů než dříve, se ztotožnilo až 43 % zaměstnavatelů. Z počtu dotazovaných více než 40 % společností uvádí, že si na jedno absolventské místo vybírá z více než deseti uchazečů. Uchazeči, o které firmy nejvíce stojí, ale také vybírají z několika nabídek, na druhé straně ti na konci žebříčku mají před sebou dlouhou frontu. Svět práce stále více odměňuje vzdělanou elitu, nejlepší mezi dobrými. Z výsledků studie vyšel fakt, že skutečný a požadovaný profil kandidátů se stále více sbližují. Téměř 90 % respondentů studie připustilo, že jejich požadavkům vyhovuje nejméně polovina účastníků výběrového řízení. 47 % firem zaznamenalo, že mladí vysokoškoláci o mnoho lépe ovládají cizí jazyky a 21 % si všimlo, že umí komunikovat lépe než dříve. Tento jev firmy přičítají tomu, že studenti mají větší kontakt se zahraničím, tedy stážemi a jinými zahraničními pracovními zkušenostmi. Firmy se ale často setkávají s velkou neskromností dnešních mladých vysokoškoláků. I ti, kteří by sítem požadavků firem neprošli, mají přehnané nároky, a to nejen ty finanční. Z průzkumu 18 % personalistů potvrzuje, že špičkoví absolventi pochopili, že trh práce je na jejich straně, a proto se toho snaží využít. Dobré jméno, prestiž a značka zaměstnavatele hraje stále větší roli při náboru zaměstnanců. 31 % studentů odpovědělo, že pro ně při výběru zaměstnání hraje velkou roli prestiž zaměstnavatele, a že sledují nabídky zaměstnání cíleně u známých vybraných firem. Dvě třetiny dotazovaných tvrdí, že se výhradně rozhodují na základě náplně práce daného pracovního místa a 3 % si raději volí malé, nepříliš známé firmy. (Třetina absolventů vysokých škol si vybírá prestižní zaměstnavatele, 2008)

2.7

Důvody pro přijetí či odmítnutí absolventů

Hlavní rozdíl mezi tím jestli společnost přijme čerstvého absolventa nebo ostatní uchazeče, kteří se již pohybují na trhu práce delší dobu, spočívá zejména v získaných pracovních zkušenostech. Spousta vysokoškolských studentů pracuje již během studia, proto v momentě kdy opustí půdu školy, už nějakou praxi mají. Pokud uchazeč o zaměstnání praxi má, hodnotí se potom, zda jde o praxi v oboru, délka, charakter a odborná kvalifikace praxe. V případě absolventa vysoké školy, který během studia nepracoval, takže žádnou praxi nezískal, se poté posuzuje stupeň a obor, ve kterém vzdělání dosáhl. (Kalousková, Vojtěch 2008 ; Zálešáková, 2012) Pro zaměstnávání absolventů existuje několik důvodů, např. flexibilita, nezatíženost předchozími pracovními návyky, nadšení pro novou práci, ochota neustále se učit novým věcem, přínos nových nápadů a poznatků do firmy, zběhlost v používání informačních technologií a ve většině případů dobrá znalost cizího jazyka. Přijetí absolventa je často spojená s nižšími náklady na mzdu.

26


Někteří zaměstnavatelé se ale přijímání absolventů vyhýbají, a to hlavně z důvodu právě absence praktických znalostí, zkušeností a návyků. Naskytuje se zde otázka, co je horší, jestli špatné návyky nebo žádné návyky. Dalším důvodem mohou být vyšší náklady na zapracování, nereálné požadavky absolventů, nízká pracovní morálka či vyšší fluktuace. (Kalousková, Vojtěch 2008 ; Zálešáková, 2012) Zaměstnavatel má jen jeden cíl, a to obsadit volné pracovní místo někým, kdo podle jeho názoru na takové pozici obstojí. Spousta zájemců se na osobní pohovor nedostane na základě životopisu, ve kterém uvede jen velmi málo konkrétní informace, které zaměstnavatele skutečně zajímají. Uchazeč má za cíl dostat pozvání na osobní pohovor, a to do značné míry může sám ovlivnit. Při zpracování životopisu by měl uchazeč vycházet z toho, že životopis bude posuzovat osoba, která dostala pověření k výběru, a tedy ví, jakou pozici bude uchazeč zastávat a zná pracovní náplň pozice. (Siegel, 2012)

2.8

Získávání a výběr zaměstnanců

Obecným cílem získávání a výběru pracovníků by mělo být, aby se s vynaložením minimálního množství nákladů získalo takové množství a kvalita zaměstnanců, které je žádoucí pro uspokojení podnikové potřeby lidských zdrojů. (Šikýř, 2012) Stýblo (2003) se také zabýval procesem získávání zaměstnanců a rozčlenil jej do následujících kroků:  zpracování profilu pracovního místa,  zpracování profilu zaměstnance,  vyhledávání potenciálu pracovníků,  předložení žádosti o zaměstnání. (Stýblo, 2003) Proces, který bývá obecně považován za jednu z nejdůležitějších součástí oblasti řízení lidských zdrojů, se nazývá výběr zaměstnanců. Podle Bláhy (2005) jde o dvoustranný proces, kdy si nejen sama organizace vybírá svého nového zaměstnance, ale i uchazeč si vybírá organizaci. Jedná se o proces, na který navazují další personální činnosti. Mluvíme tedy o komplexním procesu, který se skládá z mnoha dílčích činností. Specifikace požadavků na pracovníka Dle Armstronga (1999) specifikace požadavků na pracovníka definuje kvalifikace, zkušenosti a schopnosti požadované od držitele daného pracovního místa, a také jakékoliv další nezbytné informace o zvláštních požadavcích pracovního místa, jako jeho fyzická kondice, méně obvyklá pracovní doba nebo služební cesty a pobyt mimo trvalé bydliště pracovníka.


27

Sedmibodový model specifikace pracovního místa se zaměřuje na:    

Fyzické vlastnosti – zdraví, tělesná stavbu, vzhled, držení těla a mluva. Vědomosti – vzdělání, kvalifikace a zkušenosti. Všeobecná inteligence – základní intelektuální schopnosti. Zvláštní schopnosti – mechanické, manuální zručnost, obratnost v používání slov nebo čísel.  Zájmy - intelektuální, praktické, tvůrčí, sportovní, společenské a umělecké aktivity.  Dispozice (sklony) – přizpůsobivost, schopnost ovlivňovat ostatní, vytrvalost, sklon k závislosti, spoléhání na sebe sama.  Okolnosti – soukromí, rodina, povolání a zaměstnání členů rodiny. (Armstrong, 1999) Pětistupňový model specifikace pracovního místa se zaměřuje na:    

Vliv na ostatní – tělesná stavba, vzhled, mluva a způsoby. Získanou kvalifikaci – vzdělání, odborný výcvik, pracovní zkušenosti. Vrozené schopnosti – přirozenou rychlost chápání a schopnost učit se. Motivace – osobní cíle, důslednost a odhodlání za těmito cíli jít, úspěšnost v jejich dosahování.  Emocionální ustrojení – citová stabilita, schopnost překonávat stres a schopnost vycházet s lidmi. (Armstrong, 1999) Sedmibodový model specifikace pracovního místa má delší historii, ale na druhou stranu je pětistupňový model daleko jednodušší a klade poněkud větší důraz na dynamické aspekty uchazečovy kariéry. Oba dva modely mohou poskytovat vhodný rámec pro přijímací pohovor, ovšem stále více se jako východisko pro specifikaci požadavků na pracovníka a pro strukturovaný pohovor používají kritéria založené na schopnostech. (Armstrong, 2006)

28


2.9

Přijímací pohovor

Osobní pohovor můžeme definovat jako jednání zaměřené na posílení nebo zpochybnění naší vhodnosti zastávat danou pracovní pozici, kdy je cílem přesvědčit o svých kvalitách, resp. o schopnosti kvalitního pracovního výkonu. ( Jak se připravit na pohovor, 2013) Účel přijímacího pohovoru spočívá v získání potřebných informací o uchazeči a jejich následné vyhodnocení. Takto získané informace by měly umožnit předpovědět jeho budoucí výkony na obsazovaném pracovním místě. Z hlediska zaměstnavatele cíl přijímacího pohovoru sestává z nalezení odpovědí na 3 základní otázky:  Může jedinec vykonávat danou práci? Má pro to schopnosti?  Chce jedinec vykonávat danou práci? Je k tomu motivován?  Jak asi jedinec zapadne do organizace? (Armstrong, 2011)

Výhody a nevýhody pohovorů:  Výhody: o Pohovor umožňuje setkat se tváří v tvář s uchazečem. Osoba, která pohovor vede, může posoudit, do jaké míry bude uchazeč pro organizaci vhodný, a také jak zapadne mezi ostatní zaměstnance, se kterými bude přicházet do styku na pracovišti. o Pohovor poskytuje osobě, která ho vede příležitost pokládat otázky do hloubky, a tím se lépe dozvědět o dosavadních zkušenostech uchazeče. o Poskytují uchazeči příležitost zeptat se na podrobnosti o obsazovaném pracovním místě a vyjasnit si veškeré důležité záležitosti. o Umožňují, aby uchazeče posuzovalo více tazatelů. (Armstrong, 2011)  Nevýhody: o Spoléhá se na dovednost osoby vést pohovor, i když mnozí lidé ve skutečnosti pohovory vedou špatně. o Může dojít k tomu, že se pohovor odkloní stranou od hodnocení schopností uchazeče. o Mohou vést k chybám a subjektivnímu posouzení uchazeče ze strany osoby, která pohovor vede. (Armstrong, 2011)


29

2.10 Aspekty ovlivňující nezaměstnanost 2.10.1

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti může mít různá vymezení, např. se může jednat o soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití efektivních sil. Nejčastěji se jedná o výsledek úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Tyto orgány usilují o zpružnění mechanismů působících mezi nabídkou a poptávkou a o harmonizaci mezi nimi. Dle jiného vymezení mohou politiky zaměstnanosti rozdílně chápat cíle a používat rozdílné strategie. Z pohledu tohoto vymezení politika zaměstnanosti představuje určitou soustavu makroekonomických opatření, kterými mohou být fiskální, monetární či mzdová opatření a tato opatření pak více nebo méně ovlivňují i stranu poptávky na pracovním trhu. (Halásková, 2008) Politika zaměstnanosti se orientuje zejména:  na rozvoj infrastruktury na trhu práce,  podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností 14,  zaměřuje se na zvýšení adaptibility pracovní síly, přispívá k organizování a podpoře rozmanitých rekvalifikačních programů,  podílí se na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými, formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. (Halásková, 2008) Politika zaměstnanosti se obvykle dělí na:  aktivní politiku zaměstnanosti – politiky řadící se do této skupiny stimulují aktivní přístup pracovní síly ke změně vlastního postavení na trhu práce.  pasivní politiku zaměstnanosti – zde se jedná buď o využití možnosti předčasného odchodu do důchodu, nebo o vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Z pohledu širšího pojetí se v tomto případě jedná o různé formy kompenzace ztráty na výdělku v době nezaměstnanosti. (Halásková, 2008) Hlavní cíle politiky zaměstnanosti:  dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách,  zabezpečení práva občanů na zaměstnání,  usilování o produktivní využití zdrojů pracovních sil, Poskytuje např. finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům, podporuje veřejně prospěšné práce, usnadňuje zaměstnávání mladistvích a handicapovaných občanů. 14

30


 zvyšování kvalifikace pracovníků,  snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména u problémových skupin osob. (Halásková, 2008)

Typy nástrojů politiky zaměstnanosti: Veřejné výdaje – veřejnými výdaji se rozumí výdaje ze státního rozpočtu, které jsou určeny na zvyšování zaměstnanosti. Skládají se ze dvou složek, a to z aktivní a pasivní složky. Pasivní složka představuje stimulace předčasného odchodu do důchodu a hmotné zabezpečené uchazečů formou podpory v nezaměstnanosti. Tyto výdaje mají formu transferů. Podstatně větší aktivní složka, bývá členitější a vyžaduje větší část výdajů. Aktivní složka zahrnuje výdaje na služby zaměstnanosti, administrativu politiky zaměstnanosti, rekvalifikaci, tvorbu nových pracovních míst, odstraňování bariér vstupu na trh práce apod. Daňová politika – touto politikou se rozumí tvorba nových pracovních příležitostí a stimulace k práci formou daňových úlev. Regulační opatření – směřující k ochraně vnitřního trhu a zachování zaměstnanosti. Legislativní opatření – chápeme jako práva a povinnosti občanů, zaměstnavatelů a státních orgánů na trhu práce. (Halásková, 2008)

Politika zaměstnanosti v ČR V České republice politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílí se na ní všechny další subjekty činné na trhu práce, a to zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti v ČR vykonávají:  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – jedná se o ústřední orgán státní správy zabývající se pracovněprávními vztahy, bezpečností práce, zaměstnaností a rekvalifikací, kolektivním vyjednáváním, civilní službou, mzdami a jinými odměnami za práci, důchodovým zabezpečením, nemocenským pojištěním, atd.  Úřady práce – zde se jedná o územní orgán státní správy s právní subjektivitou. Nadřízeným orgánem úřadů práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále už jen MPSV). (Halásková, 2008)


31

Úřady práce zajišťují zejména tyto úkoly15:          

sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky, informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil, zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací, vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti, rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení, organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jeho rodinnými příslušníky, hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadu práce. (Halásková, 2008)

Nástroje politiky zaměstnanosti v České republice:  Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v ČR o rekvalifikace o investiční pobídky o veřejně prospěšné práce o společensky účelná pracovní místa o překlenovací příspěvek o příspěvek na dopravu zaměstnanců o příspěvek na zapracování o příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program  Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti v ČR o Podpora v nezaměstnanosti o Podpora při rekvalifikaci (Halásková, 2008)

15

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky ve znění pozdějších předpisů

32


Nejvýznamnější cíle politiky zaměstnanosti v České republice zahrnují:  podporu vzniku nových pracovních míst, nabídku rekvalifikačních kurzů, zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti,  prohlubování souladu mezi přípravou pracovní síly a potřebami trhu práce,  zvyšování motivace k práci,  zvýšení geografické a profesní mobility obyvatel,  zvyšování adaptability pracovních sil a pružnost trhu práce,  přiměřenou ochranu domácího trhu práce proti nekalé konkurenci,  organizační, finanční a institucionální reformaci služeb na trhu práce,  úsilí o odstranění všech forem diskriminace na trhu práce,  sladění národní politiky trhu práce s koordinovanou politikou zaměstnanosti Evropské unie,  vytvoření programových a organizačních předpokladů pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. (Halásková, 2008) 2.10.2

Evropský sociální fond

Evropský sociální fond patří k jednomu ze tří strukturálních fondů, mezi jejichž společná poslání patří snižovat rozdíly v životní úrovni obyvatel a regionů EU. Původní poslání Evropského sociálního fondu bylo velmi úzce zaměřeno na zaměstnanost. Nejdříve se fond zaměřil na podporu rekvalifikace a pomoc pracovníkům, kteří se museli přestěhovat do jiného státu EU, při hledání nové práce. Postupně se ale úloha Evropského sociálního fondu („dále jen ESF‘‘) rozšiřovala. ESF můžeme zařadit mezi finanční nástroje pro EU pro investice do lidí. Byl členských státům nápomocen při investování do kvalifikace jejich pracovní síly. (Evropský sociální fond v ČR, 2008) Hlavní oblastí ESF:  rozvoj a podpora aktivní politiky zaměstnanosti,  podpora rovných příležitostí pro všechny v přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, kterým hrozí vyloučení ze společnosti,  podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jako součást politiky celoživotního vzdělávání,  podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovací a flexibilní organizace práce a rozvoje podnikání,  konkrétní opatření na zlepšení přístupu žen na trh práce. (Halásková, 2008) Cíle ESF:  pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce,  rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce,  sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce,


    

33

celoživotní vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce, boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce. (Evropský sociální fond v ČR, 2008)

2.11 Rekvalifikace Rekvalifikace16 umožní všem fyzickým osobám získat potřebnou kvalifikaci pro nové zaměstnání nebo udržet zaměstnání stávající. Pod pojmem rekvalifikace se tedy rozumí získání nové kvalifikace nebo zvýšení, rozšíření či prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování. Mezi rekvalifikaci se také řadí získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzických osob, které zatím žádnou kvalifikaci nezískaly. Při určování rozsahu a obsahu rekvalifikace se vychází z dosud získané kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována, formou získání nových praktických a teoretických dovedností pro své další profesní vzdělávání. (Rekvalifikace, 2012) Pro zařazení fyzické osoby do rekvalifikačního kurzu je nutné:  být v evidenci Úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání,  mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz a pro výkon profese, na kterou se rekvalifikuje17,  být zdravotně způsobilý/lá pro absolvování rekvalifikačního kurzu a pro výkon nové profese,  rekvalifikace musí být potřebná – dosavadní kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání neumožňuje získání vhodného pracovního místa,  rekvalifikace musí být účelná - po ukončení rekvalifikace je reálná šance získat zaměstnání. (Rekvalifikace, 2012) Náklady rekvalifikace za uchazeče nebo zájemce o zaměstnání hradí úřad práce, pokud jej na rekvalifikaci doporučí a uzavře s nimi ještě před začátkem rekvalifikačního kurzu písemnou dohodu o rekvalifikaci. V rámci dohody o rekvalifikaci má uchazeč povinnost plně uhradit náklady rekvalifikace, a to v případě, kdy uchazeč o rekvalifikaci bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, které odpovídá kvalifikaci, kterou nově získal. Na úhradu nákladů spojených s rekvalifikací není právní nárok. Uchazeč o zaměstnání, který se zúčastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a zároveň není poživatelem starobního důchodu, a to ke dni

16 17

Právní úprava rekvalifikace je provedena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Např. příslušný stupeň vzdělání, některé znalosti a dovednosti – záleží na typu rekvalifikace.

34


k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, má nárok na podporu při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl dosažen uchazečem v posledním zaměstnání. Uchazeči, který provádí samostatně výdělečnou činnost, je podpora při rekvalifikaci stanovena procentní sazkou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. (Rekvalifikace, 2012) Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Rekvalifikaci zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce na základě písemně uzavřené dohody o provedení rekvalifikace s rekvalifikačním zařízením. Rekvalifikace se provádí v rámci dalšího profesního vzdělávání, tj. mimo počáteční vzdělávání. Útvar zaměstnanosti kontaktního pracoviště Úřadu práce při výběru zájemců o účast v rekvalifikaci provádí profesně-poradenský pohovor. Útvar také podává návrh na zařazení do rekvalifikace referátu zprostředkování a poradenství Úřadu práce. Konečné stanovisko k návrhu o zařazení do rekvalifikace má tento referát. Uchazeči o zaměstnání, kteří byli zařazení do rekvalifikačních kurzů jsou k podpisu zvaní útvarem zaměstnanosti kontaktních pracovišť nebo referátem zprostředkování a poradenství Úřadu práce. (Rekvalifikace, 2012)

2.12 Podpora v nezaměstnanosti Existují dvě formy podpory příjmu v nezaměstnanosti, a to pojištění v nezaměstnanosti18 a státní podpora v nezaměstnanosti19. Změnou v zákoně o zaměstnanosti20, platném od 1.1.2011, vstoupila v platnost nová pravidla poskytování podpory v nezaměstnanosti. Člověk, který přišel o práci a evidoval se na úřadu práce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti. Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti závisí na věku uchazeče o práci a výše podpory v nezaměstnanosti se odvozuje od předchozího čistého výdělku. Podpora v nezaměstnanosti má stanovený strop, a to jako necelých 60 % průměrné hrubé mzdy v ekonomice. Každý uchazeč musí o podporu v nezaměstnanosti požádat a dodržovat stanovené povinnosti, jinak mu může úřad práce podporu zastavit. (Sociální dávky 2014 – Podpora v nezaměstnanosti, 2014)

Vyjadřuje systém podpor v nezaměstnanosti, Vyjadřuje ji systém sociálních dávek. 20 Zákon č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů 18 19


35

Na podporu v nezaměstnanosti má nárok každý uchazeč o zaměstnání, který byl zaměstnaný minimálně dvanáct měsíců ve třech letech před žádostí o podporu. Zároveň nesmí pobírat starobní důchod. Naopak na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok osoby, které dostaly v době šesti měsíců před zařazením do evidence úřadu práce výpověď kvůli hrubému porušení pracovní kázně, nebo které ve stejné době sami opakovaně odešli z práce, kterou jim zprostředkoval úřad práce. Pokud někdo dostane odstupné, tak se mu podpora odloží na tolik měsíců, za kolik dostal odstupné. Dojde tedy jen k odložení vyplácení podpory, podpora se mu neruší, ani nekrátí. Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se liší podle věku. Osoby do 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti pět měsíců. Osoby od 50 do 55 let mohou podporu pobírat osm měsíců a osoby starší 55 let mají na podporu nárok jedenáct měsíců. Po skončení výplaty podpory zůstávají uchazeči v evidenci úřadu práce. Díky tomu za ně stát platí zdravotní pojištění. (Státní sociální podpora, 2014) Vyplácení státní podpory v nezaměstnanosti je vázáno na tzv. sociální potřebnost, tzn. že, je poskytováno na základě uznání potřebnosti, resp. na prokázání výše příjmů domácnosti. Jeho výše nezávisí na dřívějším výdělku, ale garantuje určitou minimální úroveň příjmu a jeho doba poskytování není omezená. Systém státní podpory upraven v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. (Státní sociální podpora, 2014) Dle zákona se poskytují následující dávky:  přídavek na dítě – příspěvek na dítě patří mezi dlouhodobé a základní dávky, které jsou poskytovány rodinám s dětmi. Mají na něj nárok rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima21. Příspěvek na dítě se poskytuje podle věku dítěte ve třech výších. Na dítě do 6 let připadá 500 Kč měsíčně. Děti od 6 do 15 let mají nárok na 610 Kč měsíčně a od 15 do 26 let na 700 Kč.  rodičovský příspěvek – Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle se však jedná o dobu 4 let věku dítěte. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajišťovat péči o dítě jinou zletilou osobou.  příspěvek na bydlení – Stát touto dávkou přispívá rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy na bydlení. Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů Výše životního minima vyplývá ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Základní životní minimum jednotlivce je ve výši 3410 Kč. Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 21

36


rodiny nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižších než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena, a to na 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let. Omezení však neplatí pro domácnosti skládající se výhradně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, kdy tyto osoby bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.  Porodné – jedná se o jednorázový příspěvek na náklady spojené s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí, které předchází narození dítěte, musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny22. Výše porodného na první živé dítě činí 13 000 Kč. Pokud se s prvně narozeným dítětem narodí jedno nebo více živých dětí, výše porodného činí 19 500 Kč.  Pohřebné – osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to při podmínce, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky, má nárok na pohřebné. Výše pohřebného je dána jednorázovou pevnou částkou, a to 5 000 Kč. (Státní sociální podpora, 2014) 2.13 Důsledky nezaměstnanosti Můžeme rozlišit dva druhy důsledků nezaměstnanosti, a to ekonomické a sociální. Důsledky ekonomické jsou spojeny s hrubým domácím produktem, který má svou úroveň pod hodnotou potenciálního hrubého domácího produktu. Mezi další ekonomické důsledky nezaměstnanosti patří náklady na nezaměstnanost, tzn. podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky, předčasné důchody, náklady na úřady, rekvalifikace apod. Nezaměstnaný pobírá sociální dávky, které jsou dávkami nezdanitelnými, a proto žádným způsobem nepřispívá na státní sociální politiku, právě naopak ji zatěžuje. Životní minimum rodiny upraveno zákonem o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, v platném znění. Životní minimum rodiny závisí na počtu členů rodiny. Jako rodina se zde započítávají všichni členové společné domácnosti. Částky životního minima za měsíc pro rok 2014:  Pro jednotlivce 3410 Kč  Pro první osobu v domácnosti 3140 Kč  Pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2830 Kč  Pro nezaopatřené dítě ve věku: o Do 6 let 1740 Kč o 6 až 15 let 2140 Kč o 15 až 26 let 2450 Kč Platné částky životního a existenčního minima jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního a existenčního minima. 22


37

Nezaměstnanost má značný vliv na zhoršení zdraví jedince, a to vyžaduje náklady na léčení, rehabilitaci, a s tím souvisí zvýšené náklady ve zdravotnictví. S nezaměstnaností lze spojit nedostatek finančních prostředků, a tím dochází ke snížení životní úrovně, která se odráží v nižší kupní síle, nižší spotřebě a nižším využíváním služeb. (Špaleková, 2011) Sociální důsledky charakterizují chování a postoje nezaměstnaných. K nejvýznamnějším důsledkům jsou řazeny - klesající životní úroveň, negativní vliv na rodinu, vliv na fyzické a psychické zdraví. (Krebs, 2005) Čím déle se stává osoba nezaměstnanou, tím menší má naději nalézt práci zpět. Nejdůležitější je motivace nezaměstnaných k aktivnímu hledání práce. Tyto osoby ztrácejí pracovní návyky, základní kontakt s běžným společenským životem, rychle pohodlní a začnou si zvykat na štědrý systém sociálních dávek. Právě systém sociálních dávek se stává nejčastější příčinou nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných. (Dlouhodobá nezaměstnanost a její dopady, 2005) Nezaměstnané osoby se vyhýbají zaměstnaným osobám, ale i těch, kteří jsou stejně jako oni bez práce, protože se v nich často prohlubuje deprese, a to dále může vést k úplné sociální izolaci. Každý jedinec tuto situaci prožívá jinak a adaptace závisí na osobnosti jedince, jeho zázemí a vlivu podpory v rodině a okolí. Podle Vágnerové (2000) společnost se k nezaměstnaným staví negativně a na nezaměstnanost je nahlíženo jako na zahálku a je odsuzováno jako negativní chování. Mezi negativní sociální důsledky patří snížení životní úrovně, snížení kvalifikace, růst napětí v rodině, stres, deprese, zdravotní problémy, alkoholismus a zvýšená kriminalita. (Vágnerová, 2000)

38

Vlastní práce

3 Vlastní práce 3.1

Situace na trhu práce ve Zlínském kraji

Zlínský kraj patří mezi jeden ze 14 územně samostatných celků České republiky. Skládá se ze čtyř okresů, a to Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín. Jedná se o čtvrtý nejmenší kraj České republiky, s rozlohou 3 963 km2. Průmyslový potenciál kraje tvoří zejména podniky zpracovatelského průmyslu. Hlavně jde o podniky kovodělného, dřevozpracujícího, elektrotechnického a textilního průmyslu. Ve Zlínském kraji žilo k 31. 12. 2013 586 299 obyvatel, což je asi 5,6 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Zaznamenaná hustota zalidnění byla 148 obyvatel/km2 a významně to převyšuje republikový průměr 133 obyvatel/km2. Věkové složení obyvatel se dá charakterizovat zvyšujícím se podílem lidí v poproduktivním věku, ale i tak vypadá věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivě. (Základní charakteristika kraje, 2013) Kraj se celkem skládá z 307 obcí, z toho 30 měst. Nejvíce významnými městskými a průmyslovými aglomeracemi jsou Zlín-Otrokovice-Napajedla, s koncentrací přes 100 tisíc obyvatel, další aglomerace Uherské HradištěKunovice-Staré město, s koncentrací téměř 40 tisíc obyvatel a města Kroměříž, Vsetín a Valašské Meziříčí, kde každé z nich má 25-30 tisíc obyvatel. Zlínský kraj se pyšní oblíbenými turistickými oblastmi, mluvíme o velmi atraktivní oblasti zejména z existence množství přírodních, kulturních a historických památek. K originalitě kraje výrazně přispívá skutečnost, že se zde nacházejí tři národopisné celky – úrodná Haná, pohostinné Slovácko a svérázné Valašsko. (Základní charakteristika kraje, 2013) Ekonomika ve Zlínském kraji se zakládá zejména na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. K tvorbě hrubého domácího produktu se kraj řadí na 7. místo mezi kraji v České republice. V roce 2012 byla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 322 246 Kč. K 31. 12. 2013 Český statistický úřad registroval v kraji celkem 138 269 právnických a fyzických subjektů, z nichž 14 379 mělo zaměstnance. S počtem 25 a více zaměstnanců se v kraji nachází 1 382 firem. Úřady práce k 31. 12. 2013 evidovaly celkem 31 043 uchazečů o zaměstnání, registrovaná míra nezaměstnanosti byla 10,42 %. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci Zlínského kraje měl okres Vsetín (11,95 %) a naopak nejnižší míru nezaměstnanosti měl okres Zlín (8,76 %). Průměrná hrubá mzda ve Zlínském kraji byla evidována ve výši 21 994 Kč. Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu ve věku od 15 – 64 let) je k 28. 2. 2014 8,34 %. (Charakteristika kraje, 2013)

Vlastní práce

Obr. 1 Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve Zlínském kraji a ČR k 31.8.2013 Zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Tab. 1

Základní údaje

Zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně

39

40

3.2

Obr. 2

Vlastní práce

Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích České republiky


Zdroj: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR, 2014 Tab. 2


Kraje Počet obyvatel Míra nezaměstnanosti v % Hlavní město Praha 1 243 201 4,52 Středočeský 1 302 336 7,52 Jihočeský 636 707 8,36 Plzeňský 573 469 7,31 Karlovarský 300 309 10,84 Ústecký 825 120 14,02 Liberecký 438 609 10,26 Královéhradecký 551 909 8,61 Pardubický 515 985 9,16 Vysočina 510 209 10,23 Jihomoravský 1 170 078 10,42 Olomoucký 636 356 11,86 Zlínský 586 299 10,42 Moravskoslezský 1 221 832 12,34 Zdroj: Vlastní práce

Nejmenší míra nezaměstnanosti se nachází v kraji Hlavní město Praha (4,52 %). Naopak největší míra nezaměstnanosti se nachází v Ústeckém kraji (14,02 %). Zlínský kraj spolu s krajem Jihomoravským má míru nezaměstnanosti 10,42 %. (Míra nezaměstnanosti v krajích ČR, 2014)

Vlastní práce

3.3 3.3.1

41

Dotazníkové šetření Metodika průzkumu

Zde bude vycházeno z primárních a sekundárních dat, která byla postupně získána. Primární data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření. Tento dotazník byl vytvořen za pomoci univerzitních webových stránek Umbrela a byl zveřejněn v lednu a únoru roku 2014. Sekundární data potom byla čerpána z internetu a odborné literatury. Dotazník se skládá jak z otevřených, tak i z uzavřených otázek. Celkově se v dotazníku nachází 33 otázek, z toho 21 je uzavřených, 3 polootevřené, 8 otevřených a 1 maticová. Dotazník vyplnilo celkem 193 respondentů, z toho 121 žen a 72 mužů. Po skončení výzkumného období byla data importována do programu Excel, kde následně probíhalo jejich zpracování do podoby tabulek a grafů. 3.3.2

Pracovní hypotézy

Reichel (2009) tvrdí: „Hypotéza je domněnka, podmíněně pravdivý výrok o vztahu mezi dvěma či více jevy, který propojuje teoretickou rovinu s empirickou rovinou“. Hypotéza č. 1 : 70 % absolventů pracuje v oboru, který vystudovalo. Hypotéza č. 2 : Méně než 10 % respondentů absolvovalo rekvalifikační kurz. Hypotéza č. 3 : U více než 50 % absolventů se jedná o první zaměstnání. Hypotéza č. 4 : Více než 70 % absolventů pracovalo během studia v oboru. Hypotéza č. 5 : Vyšší procento úspěchu mají muži než ženy.

42

3.4

Vlastní práce

Interpretace výsledků výzkumu

Otázka č. 1: Na jaké univerzitě jste studoval/a? Tab. 3


Odpověď Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoké učení technické v Brně Masarykova univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Ostravská univerzita v Ostravě České vysoké učení technické v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Celkem

Absolutní četnost 58

Relativní četnost 30

42

22

29

15

23

12

20

10

14

7

5

3

2

1

193

100

Zdroj: Vlastní práce

Dotazníkového šetření se účastnilo nejvíce respondentů z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (30 %). Další zastoupení zde mají absolventi Vysokého učení technického v Brně (22 %), Masarykovy univerzity v Brně (15 %), Mendelovy univerzity v Brně (12 %), Univerzity Palackého v Olomouci (10 %), Ostravské univerzity v Ostravě (7 %), Českého vysokého učení technického v Praze (3 %) a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (1 %).

Vlastní práce

43


7%

3% 1% 30%

10%

12% 15%

Obr. 3 Na jaké univerzitě jste studoval/a? Zdroj:Vlastní práce

22%

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoké učení technické v Brně Masarykova univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Ostravská univerzita v Ostravě České vysoké učení technické v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně

44

Vlastní práce

Otázka č. 2: Obor, který jste studoval/a? Tab. 4


Odpověď Ekonomické vědy Technické vědy pedagogika, učitelství a sociální péče zemědělsko-lesnické a veterinární vědy zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy právní vědy humanitní a společenské vědy vědy a nauky o kultuře přírodní vědy Celkem

Absolutní četnost 74 50 35

Relativní četnost 38 26 18

4

2

14

7

4 3

2 2

2 7 193

1 4 100


Druhá otázka se týkala oboru, který respondenti už absolvovali nebo který ještě studují. Největší četnost zde mají absolventi/studenti ekonomických věd (38 %). Ostatní obory dopadly následovně: technické vědy (26 %), pedagogika, učitelství a sociální péče (18 %), zemědělsko - lesnické a veterinární vědy (2 %), zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy (7 %), právní vědy (2 %), humanitní a společenské vědy (2 %), vědy a nauky o kultuře (1 %) a přírodní vědy (4 %).

Vlastní práce

45


Technické vědy

2% 1% 4% 2% 7% 2% 38% 18%

Ekonomické vědy

pedagogika, učitelství a sociální péče zemědělsko-lesnické a veterinární vědy zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy právní vědy humanitní a společenské vědy vědy a nauky o kultuře

26%

Obr. 4 Obor, který jste studoval/a? Zdroj:Vlastní práce

přírodní vědy

46

Vlastní práce

Otázka č. 3: Pracoval/a jste během studia? Tab. 5


Odpověď Ano Ne Celkem




Většina respondentů na otázku, zda pracovali během studia, odpověděla, že ano (76 %). Je zde tedy patrná snaha přivydělávat si při studiu, a to ať už z důvodu, že si vydělávat musí, aby v nákladech ulehčili svým rodičům, nebo i když by pracovat nemuseli, tak myslí na svoji budoucnost a sbírají zkušenosti, kde se dá. Zbylá část respondentů (24 %) odpověděla, že během studia nepracovala. Opět zde mohou být různé důvody, např. náročnost studovaného oboru a s tím spojen nedostatek času na práci nebo lenivost studentů, kteří dávají přednost zábavě před prací.


24%

Ano Ne

76%

Obr. 5 Pracoval/a jste během studia? Zdroj:Vlastní práce

Vlastní práce

47

Otázka č. 4: Pracoval/a jste? Tab. 6

Pracoval/a jste?

Odpověď Ve studovaném oboru Mimo studovaný obor Celkem




76 % respondentům, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně, byla položena otázka, zda práce, kterou vykonávali, byla ve studovaném oboru nebo nikoli. Dřívější zkušenost s prací v oboru má 40 % respondentů. Více než polovina respondentů (60 %) během studia nepracovala ve studovaném obor. Důvodem může být, že práci v oboru hledali, ale nemohli najít, a proto jim z finančních důvodů nezbyla jiná možnost než vzít práci, která se jim zrovna naskytla. Další možností proč většina studentů pracovala mimo obor, je fakt, že např. studenty pedagogiky nikdo v oboru bez titulu nezaměstná, takže jim nezbývá jiná možnost než si najít práci např. v kavárnách, čajovnách, barech či v supermarketech. V neposlední řadě je zde možnost, že někteří studenti nemají dostatečné sebevědomí na práci v oboru, a proto si raději hledají zaměstnání, které je méně náročné.

Pracoval/a jste?

40% Ve studovaném oboru 60%

Obr. 6 Pracoval/a jste? Zdroj:Vlastní práce

Mimo studovaný obor

48

Vlastní práce

Otázka č. 5: Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž23? Tab. 7






Všem respondentům byla položena otázka, zda absolvovali nějakou pracovní stáž během svého studia. Z celkového počtu 193 respondentů pouze 17 % odpovědělo „Ano“. Zbylých 83 % nepodstoupilo žádnou pracovní stáž. Ti, kteří uvedli, že jsou absolventy některé pracovní stáže, byli v další otázce tázání, o jakou stáž se jednalo.


17%

Ano Ne

83%

Obr. 7 Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž? Zdroj: Vlastní práce

Jedná se o delší pobyt na nějakém pracovišti, který slouží, jak k získání praktických znalostí, tak k rozšíření kvalifikace. Doplňuje teoretickou nauku. Ne vždy musí být placená. 23

Vlastní práce

49

Otázka č. 6: Jakou pracovní stáž jste absolvoval/a? Pouhých 17 % uvedlo, že během studia absolvovalo nějakou pracovní stáž. Často se jednalo o stáže, resp. povinné praxe v rámci plnění studijního plánu. Respondenti uvedli např. stáž ve společnosti Partners, povinná školní praxe na Finančním úřadě, stáž v rádiu, povinná školní praxe na Základní škole ve Valašských Kloboukách nebo v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Dále se jednalo o stáže u OSVČ – účetnictví, administrativa. Nejčastěji se zde objevovala odpověď stáž v rámci programu Erasmus. Otázka č. 7: Po ukončení studia jste hledal/a práci? Tab. 8


Odpověď Ve studovaném oboru Mimo studovaný obor Celkem




Po ukončení studia téměř většina respondentů (94 %) hledala zaměstnání v oboru, který vystudovala. Pouze 6 % respondentů hledalo práci v jiných oborech. Důvodem může být skutečnost, že je studovaný obor nebavil, ale z nějakého důvodu studium nepřerušili a dostudovali jej. Po ukončení studia jste hledal/a práci?

6%

Ve studovaném oboru Mimo studovaný obor

94%

Obr. 8 Po ukončení studia jste hledal/a práci? Zdroj: Vlastní práce

50

Vlastní práce

Otázka č. 8: Jak dlouho jste hledal/a práci po ukončení studia? Tab. 9


Odpověď Práci jsem již měl/a v průběhu studia, ve které jsem dále pokračoval/a Do 3 měsíců od státní zkoušky 3 - 6 měsíců od státní zkoušky 7 - 12 měsíců od státní zkoušky Déle než 1 rok od státní zkoušky Práci jsem stále nenašel/la Práci nehledám Celkem

Absolutní četnost 89

Relativní četnost 46

56

29

37

19

2

1

6

3

4

2

0 193

0 100


Téměř polovina respondentů (46 %) měla práci během studia a v této práci plynule pokračovala i po absolvování vysoké školy. 29 % respondentů našlo uplatnění do 3 měsíců od státní zkoušky. 19 % respondentů našlo práci mezi 3. – 6. měsícem od vykonání státní zkoušky. 1 % v době mezi 7. – 12. měsícem od státní zkoušky. 3 % hledala práci déle než jeden rok od státní zkoušky a 2 % práci stále nenašla.

Vlastní práce

51


1%

3%

Práci jsem již měl/a v průběhu studia, ve které jsem dále pokračoval/a Do 3 měsíců od státní zkoušky

2%

19%

3 - 6 měsíců od státní zkoušky 46%

7 - 12 měsíců od státní zkoušky

Déle než 1 rok od státní zkoušky 29%

Obr. 9 Jak dlouho jste hledal/a práci po ukončení studia? Zdroj: Vlastní práce

Práci jsem stále nenašel/la

52

Vlastní práce

Otázka č. 9: Jaký je Váš aktuální pracovní stav? Tab. 10


Odpověď Studuji a pracuji Zaměstnanec OSVČ Zaměstnanec + OSVČ Mateřská dovolená Nezaměstnaný Práci nehledám Celkem

Absolutní četnost 42 101 39 0 7 4 0 193

Relativní četnost 22 52 20 0 4 2 0 100


Z celkového počtu respondentů jsou více než polovina (52 %) zaměstnanci. 22 % ještě při práci i studuje. 20 % respondentů jsou osoby samostatně výdělečně činné. 4 % z dotazovaných byly ženy na mateřské dovolené a 2 % jsou osoby, které zaměstnání zatím nenašly.

Jaký je Váš aktuální pracovní stav? 4% 0%

2%

0% 22%

20%

Studuji a pracuji Zaměstnanec OSVČ Zaměstnanec + OSVČ Mateřská dovolená Nezaměstnaný Práci nehledám

52%

Obr. 10 Jaký je Váš aktuální pracovní stav? Zdroj:Vlastní práce

Vlastní práce

53

Otázka č. 10: Jako OSVČ jste získal/a živnostenské oprávnění ve vystudovaném oboru? Tab. 11






Pokud respondent na předchozí otázku odpověděl, že pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, byla mu položena otázka, jestli živnostenské oprávnění získal ve studovaném oboru nebo mimo obor. 36 % z celkového počtu OSVČ respondentů uvedlo, že živnostenské oprávnění získalo v oboru, který vystudovali. Zbylých 64 % uvedlo, že nemají živnostenské oprávnění z vystudovaného oboru.


36% Ano Ne 64%

Obr. 11 Jako OSVČ jste získal/a živnostenské oprávnění ve vystudovaném oboru? Zdroj: Vlastní práce

54

Vlastní práce

Otázka č. 11: Vyžaduje Vaše současná pracovní pozice vysokoškolské vzdělání? Tab. 12






Na otázku zda vyžaduje současná pracovní pozice absolventů vysokoškolské vzdělání většina respondentů (87 %) uvedla odpověď „ano“. Zbylých 13 % respondentů uvedlo, že jejich pracovní pozice vysokoškolský titul nevyžaduje.


13%

Ano Ne

87%

Obr. 12 Vyžaduje Vaše současná pracovní pozice vysokoškolské vzdělání? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

55

Otázka č. 12: Jaký stupeň vysokoškolského vzdělání vyžaduje? Tab. 13


Odpověď Bakalářské Magisterské Doktorské Celkem

Absolutní četnost 126 40 0 166

Relativní četnost 76 24 0 100


Pokud respondent uvedl u předchozí otázky, že jeho pracovní pozice vyžaduje vysokoškolské vzdělání, byla mu položena otázka, o jaký stupeň vysokoškolského vzdělání se jedná. 76 % z celkového počtu respondentů uvedlo, že jejich pracovní pozice vyžaduje bakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání. Zbylých 24 % uvedlo jako nejnižší požadovaný stupeň vzdělání pro jejich pracovní pozici magisterský stupeň.

Jaký stupeň vysokoškolského vzdělání vyžaduje? 0% 24% Bakalářské Magisterské Doktorské 76%

Obr. 13 Jaký stupeň vysokoškolského vzdělání vyžaduje? Zdroj: Vlastní práce

56

Vlastní práce

Otázka č. 13: Koresponduje Vaše současná pracovní pozice s Vámi vystudovaným oborem? Tab. 14






Další otázka se zaměřovala na skutečnost, zda absolventi opravdu pracují v oboru, který vystudovali. 70 % absolventů uvedlo, že pracuje v oboru, který studovali na vysoké škole. Zbytek, tedy 30 % si zaměstnání našlo v jiném než studovaném oboru.


30% Ano Ne 70%

Obr. 14 Koresponduje Vaše současná pracovní pozice s Vámi vystudovaným oborem? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

57

Otázka č. 14: Jaké jsou důvody toho, že nepracujete ve Vámi vystudovaném oboru? Tato otázka byla koncipována jako otevřená, zde měli absolventi možnost, resp. 30 % z celkového počtu dotazovaných, vyjádřit své důvody k tomu, proč nepracují ve vystudovaném oboru. Jedním z nejčastějších důvodů u respondentů byla nízká nabídka pracovních míst v oboru a s tím spojena vysoká konkurence mezi uchazeči. Dalším důvodem byla ztráta zájmu o studovaný obor v průběhu studia – absolvent od oboru očekával něco jiného, než jaká je realita. Častým důvodem také byla nespokojenost s platovými a pracovními podmínkami v oboru, nízký zájem o absolventy daného oboru, upřednostnění zkušenějších uchazečů o zaměstnání před čerstvými absolventy.

58

Vlastní práce

Otázka č. 15: Jste spokojen/a ve Vašem současném zaměstnání? Tab. 15


Odpověď Určitě spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Určitě nespokojen/a Celkem

Absolutní četnost 38 103 32 16 189

Relativní četnost 20 54 17 9 100


Co se týká otázky, zda absolventi jsou spokojeni ve svém současném zaměstnání, tak více než polovina z celkového počtu (54 %) uvedla, že jsou „spíše spokojeni“. 20 % se přiklonilo k možnosti „určitě spokojen/a“. 17 % uvedlo, že ve svém současném zaměstnání je „spíše nespokojen/a“ a našlo se zde i 9 % dotazovaných, kteří ve své práci jsou „určitě nespokojeni“.

Jak jste spokojen/a ve Vašem současném zaměstnání?

9%

20%

17%

Určitě spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Určitě nespokojen/a

54%

Obr. 15 Jste spokojen/a ve Vašem současném zaměstnání? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

59

Otázka č. 16: Pracoval/a jste i v jiném zaměstnání? Tab. 16






Na otázku „Pracoval/a jste i v jiném zaměstnání?“ většina respondentů (79 %) odpověděla, že ano. Pouhých 21 % nemá možnost srovnání více pracovních míst, protože se u nich jedná o první zaměstnání.


21%

Ano Ne

79%

Obr. 16 Pracoval/a jste i v jiném zaměstnání? Zdroj: Vlastní práce

60

Vlastní práce

Otázka č. 17: Kolikátá pracovní zkušenost po absolvování studia to je? Tab. 17


Odpověď


První Druhá Třetí Čtvrtá Celkem



Tahle otázka opět byla koncipovaná jako otázka otevřená. Zde měli absolventi možnost vyjádřit se k tomu, kolikátou pracovní zkušeností je pro ně zaměstnání, ve kterém zrovna pracují. Polovina (51 %) z nich uvedla, že se jedná o jejich druhé zaměstnání. 22 % uvádí, že mají zkušenosti pouze s prvním zaměstnáním. U 21 % respondentů se jedná o třetí pracovní místo a pouze u 6 % absolventů už mluvíme o čtvrtém zaměstnání.


6%

22%

21%

První Druhá Třetí Čtvrtá

51%

Obr. 17 Kolikátá pracovní zkušenost po absolvování studia to je? Zdroj:Vlastní práce

Vlastní práce

61

Otázka č. 18: Jaká je celková délka Vaší praxe? Tab. 18


Odpověď Do 6 měsíců 7 – 12 měsíců 13 – 18 měsíců 19 – 24 měsíců 25 – 30 měsíců Více než 30 měsíců Celkem

Absolutní četnost 6 17 27 64 40 39 193

Relativní četnost 3 9 14 33 21 20 100


Tato otázka byla formulována jako otevřená, z celkového počtu odpovědí bylo vytvořeno 6 intervalů. V rámci této otázky se měli respondenti vyjádřit, jaká je délka jejich praxe. 33 % z nich uvedlo možnost „19 – 24 měsíců“, 21 % uvedlo „25 – 30 měsíců“, 20 % vypočítalo, že je to „více než 30 měsíců“, 14 % absolventů už pracuje „13 – 18 měsíců“, 9 % pracuje již „7 – 12 měsíců“ a pouhé 3 % uvedla, že délka jejich praxe je kratší než 6 měsíců.


20%

3%

9% Do 6 měsíců 14%

7 – 12 měsíců 13 – 18 měsíců 19 – 24 měsíců

21%

25 – 30 měsíců Více než 30 měsíců 33%

Obr. 18 Jaká je celková délka Vaší praxe? Zdroj: Vlastní práce

62

Vlastní práce

Otázka č. 19: Byl/a jste registrován/a na úřadu práce? Tab. 19


Odpověď méně než 2 měsíce 3 - 4 měsíce 5 - 6 měsíců 7 - 8 měsíců 9 - 12 měsíců více než rok po VŠ jsem nebyl/a registrován/a na úřadu práce Celkem

Absolutní četnost 31 23 21 4 0 0 114

Relativní četnost 16 12 11 2 0 0 59

193

100


Často bývalo realitou, že čerstvý absolvent s titulem jako první zamířil na úřad práce, ale dnes je tomu jinak. 59 % respondentů po ukončení studia na vysoké škole vůbec nebylo registrováno na úřadu práce, protože plynule pokračovalo v zaměstnání, kam docházelo během svého studia. 16 % dotazovaných se přiznalo, že byli registrováni na úřadu práce, ale pouze po dobu kratší než jsou 2 měsíce. Dalších 12 % bylo registrováno na dobu 3 – 4 měsíců, 11 % respondentů na dobu 5 – 6 měsíců a 2 % z celkového počtu ukončilo svoji registraci po 7 – 8 měsících.

Vlastní práce

63

Byl/a jste registrován/a na úřadu práce? méně než 2 měsíce 16%

3 - 4 měsíce 5 - 6 měsíců 12%

59%

7 - 8 měsíců 9 - 12 měsíců

11% 2% 0%

0%

více než rok po VŠ jsem nebyl/a registrován/a na úřadu práce

Obr. 19 Byl/a jste registrován/a na úřadu práce? Zdroj: Vlastní práce

Otázka č. 20: Jakým způsobem jste doručoval/a životopisy? Zde se měli respondenti vyjádřit, jaké jsou jejich osvědčené způsoby doručování životopisů. Všichni respondenti uvedli, že životopisy posílají e-mailem. I když otázka byla sestavena tak, aby dotazovaní mohli zvolit i více možných odpovědí, nikdo nepřiznal, že by životopisy doručoval poštou nebo dokonce osobně.

64

Vlastní práce

Otázka č. 21: Kolika pohovorů jste se účastnil/a? Tab. 20


Odpověď

Absolutní četnost 24 17 36 61 32 12 7 4 193

1 2 3 4 5 6 7 Více než 7 Celkem

Relativní četnost 12 9 19 32 16 6 4 2 100


Otázka byla opět otázkou otevřenou. Dotazovaní zde psali počty navštívených pohovorů. Z výsledků opět bylo sestaveno 8 možných skupin odpovědí. Nejvíce osob (32 %) se účastnilo čtyř pohovorů. Dalších 19 % respondentů bylo na třech pohovorech. 16 % má zkušenost s pěti pohovory. 12 % z celkového počtu dotazovaných bylo pouze na jednom pohovoru, takže u nich není možnost srovnání. 9 % se zúčastnilo dvou pohovorů. Zbylých 6 %, 4 % a 2 % mají zkušenosti s šesti, sedmi a více než sedmi pohovory. Kolika pohovorů jste se účastnil/a?

6%

4% 2%

12%

1 9%

17%

2 3 4 5

19%

6 7

31%

Obr. 20 Kolika pohovorů jste se účastnil/a? Zdroj: Vlastní práce

Více než 7

Vlastní práce

65

Otázka č. 22: Absolvoval/a jste nějaký rekvalifikační kurz? Tab. 21






Všem respondentům byla položena otázka, zda absolvovali nějaký rekvalifikační kurz. Pouhých 8 % uvedlo, že jsou absolventi rekvalifikačního kurzu. Zbylých 92 % nemělo o rekvalifikační kurz zájem nebo nesplňovalo podmínky nutné pro zařazení do takového kurzu.


8%

Ano Ne

92%

Obr. 21 Absolvoval/a jste nějaký rekvalifikační kurz? Zdroj: Vlastní práce

66

Vlastní práce

Následujícími třemi otázkami bylo zjištěno o jaký kurz se jednalo, kdo kurz hradil a jakým způsobem byl kurz ukončen. Pouze 8 % uvedlo, že navštěvovalo některý rekvalifikační kurz. Otázka č. 23: O jaký kurz se jednalo? Otázka č. 24: Kdo hradil tento kurz? Otázka č. 25: Jakým způsobem byl kurz ukončen? Mezi zmíněnými kurzy byly jak kurzy hrazené úřadem práce, tak i kurzy, které si absolvent hradil sám, popř. zaměstnavatel. Mezi kurzy hrazené úřadem práce patřil kurz „Mzdová účetní“ a „Rekvalifikační kurz podvojného účetnictví“. Ke kurzům, které si uchazeč hradil sám patří „Cambridgeské zkoušky“, „Instruktor Pilates“, „ Instruktor fitness“, „Koordinátor BOZP na staveništi“, „Kurz odborné přípravy preventistů PO“ nebo „Počítačový grafik“. Všechny tyto kurzy byly ukončeny zkouškou, u některých se jednalo pouze o písemnou zkoušku, u jiných dokonce o písemnou i ústní část zkoušky. Pouze kurz „Počítačový grafik“ byl ukončen odprezentováním projektu. Po úspěšném absolvování kurzu účastník získá certifikát.

Vlastní práce

67

Otázka č. 26: Jaké si myslíte, že jsou nejčastější příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání? Tab. 22


Nedostatečná praxe Nedostatečná znalost cizího jazyka Diskriminace pohlaví Neochota dojíždět do zaměstnání Vysoký nárok na plat Absence řidičského průkazu Neochota učit se Neznalost práce na PC

Určitě Ano 35

Relativní četnost v % Spíše Ano Spíše Ne 59 4

Určitě Ne 2

39

53

6

2

3

9

52

36

8

51

37

4

4

41

52

2

30

47

16

7

45 47

53 52

2 1

0 0


Nedostatečná praxe – více než polovina respondentů (59 %) uvedla, že je spíše pravda, že nedostatečná praxe je nejčastější příčinou neúspěchu při hledání zaměstnání. Dalších 35 % uvedlo, že nedostatečná praxe je určitě nejvíce častou příčinou neúspěchu. 6 % respondentů má názor zcela opačný, 4 % si myslí, že nedostatečná praxe spíše není příčinou neúspěchu a 2 % si stojí za názorem, že určitě nejde o nejčastější příčinu neúspěchu. Nedostatečná znalost cizího jazyka – 53 % dotazovaných si myslí, že pokud uchazeč o zaměstnání má malou nebo téměř žádnou znalost cizího jazyka, tak je to spíše nejčastější příčina neúspěchu u pracovních pohovorů. 39 % si je jisto, že je to určitě nejvíce častá příčina neúspěchu. 6 % si myslí, že to spíše není příčinou neúspěchu a 2 % si myslí, že to určitě není příčina neúspěchu při pohovorech.

68

Vlastní práce

Diskriminace pohlaví – více než polovina (52 %) si myslí, že zaměstnavatelé spíše nediskriminují jedno z pohlaví při pohovorech. 36 % dotazovaných si je jisto, že určitě zaměstnavatelé nediskriminují pohlaví u uchazečů o zaměstnání. 9 % z celkového počtu 193 respondentů si myslí, že se spíše o diskriminaci může jednat a 3 % tvrdí, že diskriminace pohlaví je určitě nejvíce častá příčina neúspěchu. Neochota dojíždět do zaměstnání – 51 % respondentů si myslí, že neochota dojíždět do práce je spíše příčina neúspěchu při hledání zaměstnání. 37 % si myslí, že to spíše příčina neúspěchu není. 8 % označilo, že se určitě jedná o častou příčinu neúspěchu a 4 % uvedla, že se určitě nejedná o příčinu neúspěchu. Vysoký nárok na plat – více než polovina (52 %) říká, že vysoký nárok na plat spíše není příčinou neúspěchu při hledání práce, ale naopak 41 % tvrdí, že to spíše příčina je. Pouze 4 % tvrdí, že se určitě jedná o příčinu neúspěchu a naopak 2 % zase tvrdí, že to určitě příčina není. Absence řidičského průkazu – 47 % respondentů si stojí za názorem, že absence řidičského průkazu je spíše příčinou neúspěchu a 30 % tvrdí, že za neúspěchem při hledání práce často stojí absence řidičského průkazu. 16 % si myslí, že se spíše nejedná o častou příčinu neúspěchu a 7 % říká, že to určitě není nejčastější příčina neúspěchu. Neochota učit se – podle 53 % respondentů neochota učit se je spíše příčinou neúspěchu a 45 % si myslí, že je to určitě nejčastější příčina neúspěchu při hledání zaměstnání. Pouze 2 % si myslí, že to spíše není nejvíce častá příčina neúspěchu. Neznalost práce na PC (Word, Excel, ) – 52 % si myslí, že neznalost práce na PC je spíše příčinou neúspěchu při hledání zaměstnání. Dalších 47 % si myslí, že je to určitě nejčastější příčina neúspěchu. Pouhé 1 % si stojí za názorem, že neznalost práce na PC spíše není příčinou neúspěchu při hledání zaměstnání.

Vlastní práce

69

Jaké si myslíte, že jsou nejčastější příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání? Neznalost práce na PC(Word, Excel) Neochota učit se Absence řidičského průkazu Určitě Ano

Vysoký nárok na plat

Spíše Ano Spíše Ne

Neochota dojíždět do zaměstnání

Určitě Ne

Diskriminace pohlaví Nedostatečná znalost cizího jazyka Nedostatečná praxe 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obr. 22 Jaké si myslíte, že jsou nejčastější příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání? Zdroj:Vlastní práce

70

Vlastní práce

Otázka č. 27: Jak byste ohodnotil/a své šance na získání zaměstnání v oboru, který jste studoval/a? Tab. 23


Odpověď Velmi vysoké Spíše vysoké Spíše nízké Velmi nízké Celkem




Otázka, která zjišťuje názory respondentů ohledně jejich šance na získání zaměstnání v oboru ukazuje, že 70 % respondentů se domnívá, že jejich šance jsou „spíše vysoké“. 28 % respondentů přiznává, že jejich šance jsou „velmi vysoké“. 2 % dotazovaných si myslí, že jejich šance jsou „spíše nízké“. Nutno podotknout, že tyto 2% (resp. 4 dotazovaní) jsou osobami, které jsou stále nezaměstnané. Nikdo nevyužil možnost, že šance na získání zaměstnání ve vystudovaném oboru jsou velmi nízké.

Jak byste ohodnotil/a své šance na získání zaměstnání v oboru, který jste studoval/a? 2% 0%

28% Velmi vysoké Spíše vysoké Spíše nízké Velmi nízké

70%

Obr. 23 Jak byste ohodnotil/a své šance na získání zaměstnání v oboru, který jste studoval/a? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

71

Otázka č. 28: Byl/a byste ochoten/na se kvůli práci přestěhovat na jiné místo? Tab. 24


Odpověď Určitě Ano Spíše Ano Spíše Ne Určitě Ne Celkem




Následující otázka se zaměřuje na skutečnost, jestli by byl respondent ochoten se kvůli práci přestěhovat na jiné místo. Nejčastěji se zde vyskytovala odpověď „spíše ne“ – 45 %. 24 % respondentů, pokud by mělo možnost dobré pracovní pozice na jiném místě než je jejich současné místo bydliště, by se spíše přestěhovalo. 20 % z celkového počtu dotazovaných by se kvůli lepšímu zaměstnání určitě nestěhovali. Najde se zde i 11 % dotazovaných, kteří by se za vidinou lepšího zaměstnání určitě přestěhovali.

Byl/a by jste ochoten/na se kvůli práci přestěhovat na jiné místo?

20%

11%

24%

45%

Obr. 24 Byl/a byste ochoten/na se kvůli práci přestěhovat na jiné místo? Zdroj: Vlastní práce

Určitě Ano Spíše Ano Spíše Ne Určitě Ne

72

Vlastní práce

Otázka č. 29: Jaký je Váš hrubý měsíční příjem? Tab. 25


Odpověď Méně než 15 tisíc Kč 15 - 20 tisíc Kč 21 - 25 tisíc Kč 26 - 30 tisíc Kč Více než 30 tisíc Kč Celkem

Absolutní četnost 32 83 36 24 14 189

Relativní četnost 17 43 19 13 8 100


Následující dvě otázky se týkaly platového ohodnocení respondentů, a také vyjádření, zda jsou se svým platovým ohodnocením spokojeni nebo ne. Nejpočetněji zastoupenou skupinou je zde druhá skupina – hrubý měsíční příjem v rozmezí „15 - 20 tisíc Kč“, tuto odpověď zvolilo 43 % lidí. 19 % osob z cílové skupiny uvedlo možnost „21 - 25 tisíc Kč“, 17 % zvolilo „Méně než 15 tisíc Kč“, 13 % „26 - 30 tisíc Kč“ a pouhých 8 % uvedlo, že jejich hrubý plat je vyšší než 30 tisíc Kč.


8%

17%

13%

Méně než 15 tisíc Kč 15 - 20 tisíc Kč 21 - 25 tisíc Kč 26 - 30 tisíc Kč

19%

Více než 30 tisíc Kč 43%

Obr. 25 Jaký je Váš hrubý měsíční příjem? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

73

Otázka č. 30: Jste spokojen/a se svými platovými podmínkami? Tab. 26


Odpověď


Ano Ne Celkem



55 %, tedy více než polovina respondentů, je spokojena se svým platovým ohodnocením. Zbylých 45 % respondentů spokojeno není.


45%

Ano 55%

Obr. 26 Jaký je Váš hrubý měsíční příjem? Zdroj: Vlastní práce

Ne

74

Vlastní práce

Otázka č. 31: Jaké je Vaše pohlaví? Tab. 27


Odpověď


Žena Muž Celkem



Z celkového počtu 193 respondentů se dotazníkového šetření účastnilo více žen (63 %) než mužů (37 %).


37% Žena Muž 63%

Obr. 27 Jaké je Vaše pohlaví? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

75

Otázka č. 32: Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab. 28


Odpověď Bakalářské Magisterské Doktorské Celkem

Absolutní četnost 49 144 0 193

Relativní četnost 25 75 0 100


Z celkového počtu 193 respondentů má 25 % nejvyšší dokončené vzdělání bakalářského stupně. 75 % respondentů jsou absolventi magisterského stupně vzdělání. Nikdo z dotazovaných neměl vyšší vzdělání než magisterské.

Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 0% 25% Bakalářské Magisterské Doktorské 75%

Obr. 28 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Zdroj: Vlastní práce

76

Vlastní práce

Otázka č. 33: Jaký je Váš věk? Tab. 29


Odpověď 22 – 25 let 26 – 29 let 30 – 33 let 34 a více let Celkem




Co se týká věku, nejpočetnější skupinou se zde stává druhá skupina, a to respondenti ve věku 26 – 29 let (44 %). Zbylé věkové složení respondentů sestává z následujícího pořadí: respondenti ve věku 22 – 25 let (35 %), 30 – 33 let (12 %), 34 a více let (9 %). Můžeme zde usoudit, že na výsledcích dotazníkového šetření se podíleli i absolventi kombinované formy studia, a to ať už bakalářského nebo magisterského stupně studia.


9% 12%

35%

22 – 25 let 26 – 29 let 30 – 33 let 34 a více let

44%

Obr. 29 Jaký je Váš věk? Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

3.5

77

Shrnutí nejvýznamnějších poznatků plynoucích z dotazníkového šetření

 mezi respondenty bylo nejvíce absolventů ekonomických věd,  76 % respondentů pracovalo během studia, z toho 40 % pracovalo ve studovaném oboru,  pouze 17 % respondentů absolvovalo nějakou pracovní stáž,  94 % absolventů po ukončení studia hledalo práci v oboru,  45 % absolventů po ukončení studia již práci mělo,  52 % respondentů jsou zaměstnanci firem,  nikdo není současně zaměstnanec a OSVČ,  87 % pracovních pozic vyžaduje vysokoškolské vzdělání  žádná z pozic nevyžaduje doktorské vzdělání, nejčastěji vyžadují alespoň bakalářský stupeň studia 76 %,  70 % osob pracuje v oboru, který vystudoval,  nejčastější důvody toho, proč někteří nepracují v oboru, jsou: nízká nabídka pracovních míst v oboru, krize ve stavebnictví, jiné očekávání od oboru, nespokojenost s platovými a pracovními podmínkami,  54 % je spíše spokojeno v současném zaměstnání,  79 % po absolvování studia pracovalo i v jiném zaměstnání,  52 % má zkušenost s druhým zaměstnáním – jednalo se o nejčetnější odpověď,  33 % osob má praxi v intervalu od 19 – 24 měsíců,  59 % respondentů vůbec nebylo registrováno na úřadu práce,  nejčastější způsob doručování životopisů je pomocí e-mailu,  pouze 8 % absolvovalo rekvalifikační kurz,  70 % hodnotí své šance na získání zaměstnání v oboru jako spíše vysoké,  45 % by se kvůli práci spíše nestěhovalo,  43 % udalo jako svůj hrubý měsíční příjem 15 – 20 tisíc Kč,  55 % je se svým platovým ohodnocením spokojeno,  dotazník vyplnilo celkem 63 % žen a 37 % mužů,  75 % absolventů má nejvyšší dosažené vzdělání magisterské,  44 % absolventů bylo ve věku od 26 -29 let,  pouze 4 osoby uvedly, že jsou nezaměstnaní,  nejčastější příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání: nedostatečná praxe, nedostatečná znalost cizího jazyka, neochota dojíždět do zaměstnání, absence řidičského průkazu, neochota učit se a neznalost práce na PC (Word, Excel).

78

3.6

Vlastní práce

Ověření hypotéz

Před začátkem výzkumného řízení bylo stanoveno pět pracovních hypotéz, jejichž platnost či neplatnost byla zkoumána prostřednictvím dotazníkového šetření. Informace byly získávány prostřednictvím elektronického dotazníku mezi absolventy vysokých škol, kteří své uplatnění v praxi hledají ve Zlínském kraji.

První hypotéza zněla: „80 % absolventů pracuje v oboru, který vystudovalo.“ Tato hypotéza byla ověřena otázkou č. 13. „Koresponduje Vaše současná pracovní pozice s Vámi vystudovaným oborem?“. 70 % absolventů z celkového počtu uvedlo, že pracuje v oboru, který studovalo na vysoké škole. Zbylých 30 % si zaměstnání našlo v jiném než studovaném oboru.

Hypotéza č. 1 byla zamítnuta.

Hypotéza č. 2 : Méně než 10 % respondentů absolvovalo rekvalifikační kurz. Druhá hypotéza byla ověřena otázkou č. 22: „Absolvoval/a jste nějaký rekvalifikační kurz?“. Všem respondentům byla položena otázka, zda absolvovali nějaký z rekvalifikačních kurzů, a to ať už přes úřad práce nebo si sami na vlastní pěst nějaký zaplatili. Pouhých 8 % respondentů uvedlo, že jsou absolventy některého rekvalifikačního kurzu. Zbylých 92 % nemělo o rekvalifikační kurz zájem nebo nesplňovalo podmínky nutné pro zařazení do takového kurzu.

Hypotéza č. 2 nebyla zamítnuta.

Hypotéza č. 3 : U více než 50 % absolventů se jedná o první zaměstnání. Třetí hypotéza byla ověřena otázkou č. 17: „Kolikátá pracovní zkušenost po absolvování studia to je?“. Otázka byla nastavena jako otázka otevřená. Absolventi se zde vyjadřovali k tomu, kolikátá je to jejich současná pracovní pozice po ukončení studia. 51 % uvedlo, že se jedná o jejich druhé pracovní místo. 22 % uvedlo, že jde o jejich první zaměstnání. 21 % má zkušenost se třemi pracovními místy. A dokonce 6 % respondentů má zkušenost se čtyřmi zaměstnáními.


Vlastní práce

79

Hypotéza č. 4 : Více než 70 % absolventů pracovalo během studia v oboru. Čtvrtá hypotéza byla ověřena pomocí otázek č. 3 a 4. Nejprve byli absolventi rozděleni do dvou skupin podle toho, zda vůbec během studia pracovali. Pokud během studia pracovali, byla jim položena otázka, jestli tato práce byla v oboru, který studovali nebo ne. Z celkového počtu respondentů během studia pracovalo 76 %, ale pouze 40 % pracovalo ve studovaném oboru.


Hypotéza č. 5 : Vyšší pravděpodobnost úspěchu mají muži než ženy. Tato hypotéza byla zkoumána podle několika kritérií. Prvním kritériem byla práce v oboru během studia. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že skoro dvakrát více mužů než žen pracovalo během studia v oboru. Druhým kritériem bylo, jak dlouho po ukončení studia našli absolventi práci. Z celkového počtu 193 lidí, 87 osob práci už mělo. Z těchto 87 lidí je právě 55 mužů a 32 žen. Navíc mezi respondenty byly i 4 osoby, které doposud práci nenašly, jednalo se o 4 ženy. Třetím kritériem byla skutečnost, kolik mužů a žen pracuje ve vystudovaném oboru. Téměř všichni muži našli uplatnění v oboru. Co se týká žen, tak v oboru pracuje pouze asi polovina z nich. Podle těchto kritérii bylo vyhodnoceno, že muži mají vyšší pravděpodobnost úspěchu než ženy.

Hypotéza č. 5 nebyla zamítnuta.

80

Diskuse

4 Diskuse 4.1

Rozbor výsledků

Z dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jaká je schopnost uplatnění absolventů vysokých škol ve Zlínském kraji, vyplynulo, že 76 % z celkového počtu respondentů pracovalo již během studia. Ale pouhých 40 % z tohoto počtu pracovalo v oboru, který studovalo. To ukazuje na snahu studentů získat praktické zkušenosti už při studiu, a tím zvýšit svoji pravděpodobnost úspěchu na trhu práce po ukončení vysoké školy. Nejvíce respondentů bylo studenty nebo absolventy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Vyplynulo, že pouhých 17 % respondentů absolvovalo nějakou pracovní stáž, resp. často se jednalo o povinnou školní praxi. V největším zastoupení se zde objevila stáž v rámci programu Erasmus. 94 % respondentů po ukončení studia hledalo práci v oboru, ale pouhých 70 % z nich našlo uplatnění v oboru. Důvody vedoucí ke změně oboru byly různé, jednalo se např. o nízkou nabídku volných pracovních míst, ztrátu zájmu o studovaný obor nebo nespokojenost s platovými a pracovními podmínkami. Téměř polovina respondentů po ukončení studia plynule přešla ze studentského života do života pracovního, aniž by se musela registrovat na úřadu práce. S tím souvisí situace, kdy 59 % respondentů uvedlo, že na úřadu práce nebyli nikdy registrováni. Více než polovina respondentů (54 %) uvedla, že ve svém současném zaměstnání je spíše spokojena. 51 % uvedlo, že současná pracovní pozice je jejich druhou pracovní zkušeností po absolvování studia. Pouhých 8 % uvedlo, že absolvovalo některý z rekvalifikačních kurzů. Každá rekvalifikace je posuzována individuálně, s ohledem na konkrétního uchazeče a situaci na trhu práce. Také byly ve Zlínském kraji zaznamenány situace, kdy uchazeč s vysokoškolským vzděláním absolvoval kurz pro obsluhu vysokozdvižného vozíku apod. Uvádíme zde 4 kurzy, které by mohly připadat v úvahu pro vysokoškolské uchazeče. Jedná se o kurzy, které vysoutěžil úřad práce. Ceny vycházejí z výběrového řízení a jsou bez DPH.  Účetnictví a daňová evidence (s využitím výpočetní techniky) – cena 7 200 Kč, délka kurzu cca 2 měsíce,  Mzdové účetnictví (s využitím výpočetní techniky) – cena 4 200 Kč, délka kurzu cca 1,5 měsíce,  Pracovník/pracovnice grafického studia (Photoshop, Illustrator, CorelDraw) – cena 7 680 Kč, délka kurzu cca 1 měsíc,  Tvorba www stránek – cena 7 680, délka kurzu cca 1 měsíc.

Diskuse

81

Kromě úhrady kurzu má uchazeč u zabezpečované rekvalifikace úřadem práce nárok na podporu při rekvalifikaci po dobu rekvalifikace a v případě, že se jedná o osobu, která dojíždí 24, úřad práce mu proplatí jízdné. Pak zde přichází v úvahu také možnost, že si uchazeč najde, jak vhodný kurz, tak i školitele sám, říká se tomu tzv. zvolená rekvalifikace, ale zde mohou být ceny a podmínky odlišné. Respondenti si myslí, že největší příčinou úspěchu u výběrového řízení se stává praxe v oboru a dostatečná znalost cizích jazyků. V současné době je např. angličtina brána už jako samozřejmost a zaměstnavatelé berou jako plus, když uchazeč umí alespoň ještě jeden další cizí jazyk. Naopak mezi největší příčiny neúspěchu patří nedostatečná praxe. Zajímavá praxe v oboru vypadá určitě lépe než krátkodobé brigády mimo obor. Další příčinou neúspěchu může být neznalost práce na počítači. V dnešní době snad jen velmi zřídka narazíme na osobu, na kterou bylo toto dotazníkové šetření zacíleno, která by neuměla zacházet s počítačem. Ale spousta osob se při svých studiích více dopodrobna nesetkala s prací ve Microsoft Word či Excel, které jsou u většiny zaměstnavatelů brány jako samozřejmost. Také v dnešní době se u absolventů zaměstnavatelé setkávají s vysokými nároky na platové ohodnocení, což hraje taky svou roli ze strany zaměstnavatele při výběru zaměstnance. Více než polovina respondentů není ochotna se kvůli práci stěhovat na jiné místo. Počet absolventů rok od roku neustále roste. Podle prováděných analýz na trhu práce bude nejvíce studentů ekonomických studijních oborů. Je tedy velmi pravděpodobné, že mezi těmito absolventy se bude odehrávat velký konkurenční boj o volná pracovní místa. Naopak nejmenší nárůst absolventů zaznamenaly školy s technických zaměřením, proto absolventi těchto oborů budou mít uplatnění na trhu práce příznivější. I když se současní absolventi vysokých škol docela dobře orientují na trhu práce, tak stále podceňují výběr vhodné univerzity, která by byla nejlepší z hlediska následného uplatnění v praxi. Mezi nejžádanější pracovní pozice patří technici, konstruktéři, strojaři, procesní inženýři, vývojoví konstruktéři, průmysloví inženýři. Mezi perspektivní pozice se řadí také obchodní pozice a žádná firma se neobejde bez specialisty na IT. Na úřadech práce se nejvíce evidují absolventi humanitních a společenskovědních oborů. Ze získaných informací od zaměstnanců úřadů práce také vyplynulo, že většina absolventů vysokých škol nezůstává v evidenci déle než 5 měsíců, výjimku zde ale tvoří absolventi ekonomických vysokých škol, kteří se v evidenci zdržují dokonce i více než 6 měsíců. Zpravidla se jedná o absolventy oboru ekonomika a management. V současné době se na trhu práce dobře vede absolventům lékařských a právnických fakult.

24

Mimo místo konání kurzu.

82

Diskuse

4.2

Volná pracovní místa s požadavkem na VŠ vzdělání

V období od 1.1.2014 – 31.3.2014 byla evidována na Úřadu práce tato volná pracovní místa pro uchazeče vysokoškoláky obecně ve Zlínském kraji:  1 volné místo pracovní místo bylo evidováno u pozic - odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě, specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech, řídící pracovníci v průmyslové výrobě, řídící pracovníci ve stavebnictví a zeměměřičství, řídící pracovníci v oblasti ubytovacích služeb, chemici (kromě chemického inženýrství), stavební inženýři, úředníci v oblasti účetnictví, všeobecní administrativní pracovníci, odborní pracovníci v oblasti sociální práce, odborní pracovníci v právní oblasti, bezpečnosti a v příbuzných oborech, odborní administrativní pracovníci v právní oblasti, nákupčí, technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech, praktičtí lékaři, farmaceuti, lektoři jazyků, specialisté v oblasti sociální práce, advokáti, státní zástupci a příbuzní pracovníci, systémoví administrátoři, správci počítačových sítí, specialisté v oblasti reklamy a marketingu, průzkumu trhu, specialisté a odborní pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení.  2 volná místa - řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu, výzkumu, vývoje, reklamy a styku s veřejností, řídící pracovníci v oblasti financí, řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu a v příbuzných oblastech, inženýři elektronici, učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, odborného výcviku a lektoři dalšího vzdělávání, programátoři počítačových aplikací, psychologové, strojírenští technici, odborní pracovníci v oblasti účetnictví, ekonomiky a personalistiky, odborní pracovníci v administrativě a správě organizace, odborní pracovníci úřadů práce a pracovních agentur, pracovníci péče o děti v mimoškolských zařízeních a domácnostech.  3 volná místa - inženýři elektrotechnici a energetici, specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech.  4 volná místa - specialisté v oblasti ekonomie, úředníci jinde neuvedeni.  5 volných míst - odborní pracovníci v oblasti rehabilitace, strojní inženýři.

Diskuse

4.3

83


Tab. 30


Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Počet uchazečů 2013

2014

26,1

23,9

24,3

20,4

19,9

16,5

16,8 14,2 13,4 13,7 12,3 11,8 12,6 13,3 15,3


Ve výše uvedené tabulce jsou zaznamenány počty uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. Můžeme vidět, že v zimních měsících se tento počet uchazečů na jedno pracovní místo postupně zvyšuje proti letním měsícům. Přikládáme to skutečnosti, že v zimních měsících neprobíhají sezónní práce, a také že ke konci roku mohou zaměstnancům končit jejich pracovní úvazky, které jim dále nejsou prodlouženy, proto nezbývá jiná možnost než se registrovat na úřadu práce. Zajímavá a určitě pozitivní je skutečnost, že ve srovnání s měsíci lednem, únorem a březnem roku 2013 a 2014 je vidět výrazný pokles počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo.

4.4

Odhad nákladů nezaměstnanosti

V následujícím bodě bude odhadem vyčísleno, o kolik korun průměrně stát přichází u jedné nezaměstnané osoby. Budeme vycházet ze situace, že se jedná o absolventa vysoké školy s praxí minimálně 1 rok, a tudíž má nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dále uvažujeme, že absolvent je bezdětný a nepobírá invalidní důchod ani žádné další sociální dávky.

84

Diskuse

Průměrná hrubá mzda Zlínského kraje byla vyčíslena na 21 994 Kč. Zaměstnavatel za zaměstnance odvádí sociální a zdravotní pojištění, které nabývá hodnot 25 % a 9 %. Zaměstnanec také odvádí sociální a zdravotní, v jeho případě se jedná o hodnoty 6,5 % a 4,5 %. Tab. 31

Výpočet sociálního a zdravotního pojištění

Průměrná hrubá mzda Sociální pojištění (25 %) Zdravotní pojištění (9 %) Sociální pojištění (6,5 %) Zdravotní pojištění (4,5 %) Záloha na daň Sleva na poplatníka

21 994 Kč 5 499 Kč 1 979 Kč 7 478 Kč 1 430 Kč 990 Kč 2 420 Kč 4 425 Kč 2 070 Kč 2 355 Kč


Odvody za zaměstnance státu: 7 478 + 2 420 + 2 355 = 12 253 Kč Tato osoba má nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti, která se počítá z průměrné čisté mzdy. Jedná se o osobu do 50 let věku, a proto má nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze po dobu 5 měsíců. Čistá mzda: 21 994 – 2 420 – 2355 = 17 219 Kč Tab. 32

Výpočet podpory v nezaměstnanosti

1. měsíc podpory 2. měsíc podpory 3. měsíc podpory 4. měsíc podpory 5. měsíc podpory Podpora celkem Zdroj: Vlastní práce

11 192 Kč 11 192 Kč 8 609 Kč 8 609 Kč 7 748 Kč 47 350 Kč

Diskuse

85

Kromě podpory v nezaměstnanosti stát za osobu, která je evidovaná na úřadu práce, hradí zdravotní pojištění. Pokud nezaměstnaná osoba není evidovaná na úřadu práce, musí si zdravotní pojištění hradit sama. Výše zdravotního pojištění vychází z minimální mzdy, která je v současné době v České republice 8 500 Kč. Počítá se jako 13,5 % z této minimální mzdy. Pokud bereme v úvahu, že osoba je nezaměstnaná právě jeden rok a po ukončení pobírání podpory v nezaměstnanosti nemá nárok na žádný jiný příjem od státu, jsou celkové náklady odhadnuty následovně:      

4.5

Podpora v nezaměstnanosti 47 350 Kč Měsíční odvody za zaměstnance 12 253 Kč Roční odvody za zaměstnance 147 036 Kč Zdravotní pojištění hrazené státem za 1 měsíc je 1 148 Kč Zdravotní pojištění hrazené státem za 1 rok je 13 776 Kč Celkem se jedná o 208 162 Kč

Návrhy a doporučení

Na základě informací, které byly získány zejména z primárních, ale i sekundárních zdrojů podáváme doporučení pro studenty/absolventy a vysoké školy. Každý student, který by se chtěl jednou dostat na dobrou pracovní pozici, by měl během studia sbírat co nejvíce zkušeností, protože ty se mu budou hodit do života. Velmi důležité jsou dostatečné pracovní a jazykové znalosti. Proto se musí studenti snažit obstát ve velkém konkurenčním boji a nalézt vhodnou práci, pokud možno v oboru i během studií. Závisí pouze na šikovnosti a aktivitě studenta, platí zde známé pořekadlo „každý svého štěstí strůjcem“. Jazykové znalosti student čerpá hlavně během studia na základní či střední škole. Pokud se nejedná přímo o studenta vysoké školy zaměřené na cizí jazyky, tak další rozvoj jazykových dovedností má většinou pouze ve svých rukách. Úroveň cizích jazyků na vysokých školách, kde je výuka cizích jazyků pouze doplňková, zpravidla není příliš vysoká, a proto pokud se student sám výuce nevěnuje ve svém volném čase, tak se může dostat do situace, kdy cizí jazyk úplně zapomene. Doporučení se vztahuje na zařazení pravidelné výuky cizích jazyků, ať už na některé z jazykových škol nebo se bude student sám připravovat s vlastní pomocí. Ti, kteří ovládají v současné době více cizích jazyků, si snáze najdou zaměstnání než ti, kteří mají sice stejný titul, ale nedisponují žádným cizím jazykem. Dalším doporučením je, aby studenti spíše vyhledávali praxe v oboru, než krátkodobé brigády. Budoucí zaměstnavatel to určitě velmi ocení. Proto by měli studenti odbourat strach a ucházet se o místo na vyšší úrovni. Pokud mají studenti možnost, tak určitě v životopisu hraje velkou a velmi zajímavou roli zahraniční pracovní zkušenost. Jedná se o velmi cennou zkušenost,

86

Diskuse

která osobě rozšíří obzory, přináší velké množství nových zkušeností a poznání cizí kultury. Vedle získání jazykových vědomostí, rozšíření komunikačních schopností, se lidé „na výjezdu“ naučí řešit problémy pod tlakem v cizím prostředí. Určitě velkým pozitivem na zahraniční pracovní stáži je získání nových přátel a kontaktů z různých částí světa. Vysoká škola by se měla snažit výuku zaměřit co nejvíce prakticky, prokládat teoretické poznatky příklady z praxe nebo zadávat studentům seminární práce pro reálné podniky, ne pro fiktivní společnosti, jak to v mnoha případech bývá. Další prvek, který bude velkým přínosem pro studenta, je práce v týmu. Studenti se prací v týmu učí spojit své schopnosti, prosadit přednosti a překonat nedostatky, aby dospěli k úspěšnému naplnění cílů týmu. Týmová spolupráce zvyšuje výkonnost pracovního kolektivu i celé firmy. Dalším doporučením by byla snaha vysokých škol na rozvoj většího množství soutěží pro studenty, které by byly zaměřeny na aplikaci jejich teoretických poznatků do praxe. Ať už by se jednalo o práce pro jednotlivce nebo práce v týmu. Nějaké ocenění by bylo hezkou motivací pro zapojení se studentů do programu. Také je důležitá podpora studentů na výzkumných pracích a zahraničních stážích. Studenti mnohdy ani netuší, že se mohou také zapojit do výzkumných prací, proto by bylo vhodné, kdyby školy více propagovaly podmínky účasti na výzkumných pracích. Absolventi, kterým se nedaří nalézt volné pracovní místo, jsou špatnou reklamou pro studovanou vysokou školu. Proto by se vysoké školy kritických oborů měly zamyslet, jestli by nebylo vhodné, snížit počet studentů přijatých ke studiu, a tím zamezit velkému konkurenčnímu boji. K těmto kritickým oborům se podle úřadů práce řadí zejména humanitní, společenskovědní a ekonomické obory.

Závěr

87

5 Závěr Cílem diplomové práce na téma: „Aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů vysokých škol ve Zlínském kraji“ bylo zhodnotit, jaká je schopnost absolventů uplatnit se na trhu práce. Dílčí cíle práce vedly k naplnění cíle hlavního a zjišťovaly, kolik procent vysokoškolských studentů pracovalo během studia v oboru, jestli absolventi nachází práci v oboru nebo využívají možnosti rekvalifikačních kurzů, jestli jsou zaměstnanci v současném zaměstnání spokojeni, jaké jsou nejčastější příčiny úspěchu a neúspěchu při hledání zaměstnání a kolik absolventů po ukončení studia nastoupilo do svého prvního zaměstnání. Z těchto dílčích cílů vycházely hypotézy, jejichž platnost byla ověřena v rámci praktické části. První část práce pod názvem Literární rešerše poskytuje teoretický rámec pro vypracování druhé části, a to části praktické. Teoretická část se zaměřuje zejména na trh práce, nezaměstnanost, aspekty ovlivňující nezaměstnanost, důsledky nezaměstnanosti, vyplácení podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikace. Podklady pro zpracování první části byly čerpány jak z internetových zdrojů, platných zákonů, výročních zpráv, tak i tištěné literatury. Na začátku praktické části byla zhodnocena situace na trhu práce ve Zlínském kraji. Zlínský kraj zahrnuje čtyři části, a to Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. V povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Populace Zlínského kraje je převážně tvořena venkovským obyvatelstvem a nenachází se zde žádné město, které by mělo více než 100 000 obyvatel. Počet mladých lidí v kraji převažuje nad počtem důchodců, což poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech. Celkový počet obyvatel kraje se od roku 1994 nepřetržitě snižuje. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje byl 41,7 let, do budoucna se ale předpokládá, že se bude průměrný věk neustále zvyšovat, a to až nad 50 let. Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíše pro pastevectví. Co se týká průmyslu ve Zlínském kraji, jde zejména o hutnický, kovodělný, dřevozpracující, elektrotechnický a textilní. Charakteristickou stránkou je jejich nízká úroveň modernizace ve srovnání s Českou republikou. Ve Zlínském kraji se nachází 2 vysoké školy, a to Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na 3 fakultách. Druhou vysokou školou je soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích . Ekonomika ve Zlínském kraji byla a je založena zejména na zhodnocování vstupních suroviny a polotovarů, proto se kraj řadí k ekonomický méně rozvinutým. Export ve Zlínském kraji je negativně poznamenán polohou kraje v rámci České republiky. Největší míra nezaměstnanosti na obyvatelstvu byla zaznamenána ve Vsetíně, naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla naměřena ve Zlíně. Zlínský kraj ve

88

Závěr

srovnání s ostatními kraji České republiky má míru nezaměstnanosti 10,42 %, spolu s krajem Jihomoravským zabírá 9. a 10. místo z celkového počtu 14 krajů. Následně byly rozebrány výsledky z dotazníkového šetření a na jejich základě bylo rozhodnuto o zamítnutí či nezamítnutí předem stanovených hypotéz. Dotazníkové šetření bylo cíleno na studenty/absolventy všech vysokých škol různých oborů, kteří pracují nebo zatím uplatnění hledají v některém z měst Zlínského kraje. Výzkumného šetření se účastnilo 193 respondentů, z toho byla 121 žen a 72 mužů. Všechna získaná data byla interpretována slovně a pro přehlednost byla sestavena do tabulek a grafů. Z dotazníku vyplynulo, že 76 % respondentů má zkušenosti s prací během studia, z tohoto počtu pouze 40 % pracovalo ve studovaném oboru. Dalším zajímavým poznatkem bylo, že téměř polovina z dotazovaných 45 % se nemuselo po ukončení studia hlásit na úřad práce, protože již zaměstnání mělo. 94 % respondentů po ukončení studia hledalo práci v oboru, ale ne všichni z nich takové uplatnění našli, pouze 70 % pracuje ve studovaném oboru. To, že někteří nepracují ve vystudovaném oboru, je přikládáno např. nízké nabídce volných pracovních míst v oboru, krizi ve stavebnictví, nespokojenosti s pracovními a platovými podmínkami. Následně byla zpracována doporučení pro absolventy a také pro vysoké školy. Absolventům bylo doporučeno, aby se pokud možno již při studiu snažili získávat praxi v oboru nebo aby se učili cizí jazyky. Dalším doporučením bylo snaha o zahraniční pracovní zkušenost, která by byla jistě zajímavým bodem v životopise. Díky zahraniční stáži absolvent získá spoustu zahraničních kamarádů a kontaktů, naučí se samostatnosti, ale hlavně zásadně prohloubí své jazykové schopnosti. Vysokým školám bylo doporučeno, aby svoji výuku založili co možná nejvíce na praktických poznatcích nebo aby studenty učili pracovat v týmu. Součástí vlastní práce bylo i zpracování dat, poskytnutých od pracovníků úřadu práce Zlínského kraje, např. se jednalo o vyčíslení počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo, nabídka volných pracovních míst nebo informace o rekvalifikačních kurzech. Dalším získaným poznatkem bylo, že trh práce začíná být přesycen absolventy ekonomických, humanitních a společenskovědních oborů. Naopak nedostatkovým zbožím se stále více stávají technici, proto jejich uplatnění na trhu práce v praxi bude příznivější. Ovšem je pouze na každém jedinci, jaký obor si zvolí. V současné době úřad práce ve Zlínském kraji eviduje 202 osob s titulem Ing., Mgr., JUDr., Ph.D, CSc. a 59 osob s titulem Bc. 25 Nezaměstnané osoby nijak nepřispívají na státní sociální politiku, ba právě naopak ji zatěžují. Proto nezaměstnaná osoba znamená pro společnost velkou ztrátu, a to jak ekonomickou, tak i sociální. Diplomová práce se zaměřila zejména na ekonomické náklady na nezaměstnanou osobu z pohledu veřejných rozpočtů.

25

K březnu 2014.

Závěr

89

Modelovým příkladem se stala nezaměstnaná osoba s praxí alespoň jeden rok. Jelikož se práce zabývá absolventy, tak v rámci pobírání podpory v nezaměstnanosti se tato osoba zařadila do první skupiny, a to osoby do 50 let. Osoba nemá žádné děti, nepobírá slevu na invalidní důchod ani nemá nárok na žádné další sociální příspěvky. Při výpočtu bylo vycházeno z průměrné hrubé mzdy pro Zlínský kraj, která je ve výši 21 994 Kč. Náklady byly vyčísleny na dobu jednoho roku. Roční odvody za zaměstnance od zaměstnavatele státu činily 147 036 Kč a podpora v nezaměstnanosti připadající za 5 měsíců byla vyčíslena na 47 350 Kč. Kromě toho po celou dobu evidence na úřadu práce platí stát za nezaměstnaného zdravotní pojištění. Toto pojištění bylo za jeden kalendářní rok vyčísleno na 13 776 Kč. Stát teda odhadem přichází o 208 162 Kč za jednu průměrnou nezaměstnanou osobu. Nutno podotknout, že se mezi respondenty tohoto dotazníkového šetření nacházely i čtyři nezaměstnané osoby. Jednalo se o dva absolventy humanitních a společenských věd, jednoho absolventa ekonomického oboru a jeden respondent byl absolventem nauky o kultuře. Všechny tyto čtyři osoby byly ženy, ve věku od 22 – 25 let. Žádná z nich během studia nepracovala v oboru, ani se nezúčastnila žádné pracovní stáže. Všechny čtyři se snaží nalézt práci v oboru, na který se připravovaly během studia. Dvě ženy jsou registrovány na úřadu práce méně než 2 měsíce, další žena 3 – 4 měsíce a poslední 5 – 6 měsíců. Ani jedna z žen by se určitě kvůli práci nestěhovala na jiné místo. Na závěr je nutno podotknout, že jak cíl hlavní, tak i všechny dílčí cíle byly naplněny.

90

Literatura

6 Literatura ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3. ARMSTRONG, M. Armstrong’s handbook of human resource management practice. London: Kogan Page, 2006. 1024 s. ISBN 978-07-4944-105-0. ARMSTRONG, M. How to manage people. London: Kogan Page, 2011, 175 s. ISBN 978-0-7494-6163-8. ARMSTRONG, M. Personální management. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 1999. 963 s. ISBN 80-7169-614-5. BĚLINA, M. Zákoník práce. Komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 1152 s. ISBN 978-80-7400-317-2. BĚLINA, M. A KOL. Pracovní právo. 5.vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012, 599 s. ISBN 978-80-7400-405-6. BLÁHA, J. Personalistika pro malé a střední firmy. CP Books, a.s., 2005. 284 s. ISBN 80-251-0374-9 BUCHTOVÁ, B. A KOL. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. BURDOVÁ A KOL. Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2011. Praha: NÚV, 2012, 100 s. ISBN 978-80-87063-93-4. DVOŘÁKOVÁ, Z. Management lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2007, 485 s. ISBN 978-80-7179-893-4. HALÁSKOVÁ, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. 146 s. ISBN 978-80-7368-522-5. HOLMAN, R. Základy ekonomie: pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xv, 372 s. ISBN 978-807179-890-3. HOLMAN, R. Středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, xv, 372 s. ISBN 978-80-7179-861-3. JUREČKA, V. A KOL. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010a. 336 s. ISBN 97880-247-3258-9.

Literatura

91

KALOUSKOVÁ, P.; VOJTĚCH, J. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled. Praha: NÚOV, 2008, 44 s. KLÍMA, J. Makroekonomie. Brno: Brno International Business School, 2004, 124 s. ISBN 80-865-7571-3. KREBS, V. A KOL. Sociální politika. 3. vyd. Praha: Aspi, 2005, 502 s. ISBN 80-7357050-5. KUCHAŘ, P. Trh práce: sociologická analýza. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2007. 183 s. ISBN 978-80-246-1383-3. LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem : včetně prováděcích předpisů k 15.2.2006. 3. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 271 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 807263-328-7. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6 SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zaměstnání. Rady a tipy pro uchazeče. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 108 s. ISBN 80-247-0612-1. SIROVÁTKA, T., WINKLER J., ŽIŽLAVSKÝ M. Nejistoty na trhu práce. Vyd. 1. Editor. Brno: Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, Boskovice, 2009, 197 s. ISBN 978-807-3261-726. STÝBLO, J. Personální řízení v malých a středních podnicích. Praha: Management Press, 2003, 146 s. ISBN 80-7261-097-X. ŠIKÝŘ, M. Personalistika pro manažery a personalisty. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 208 s. ISBN 978-80-247-4151-2. ŠPALEKOVÁ, H. Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti. Zlín, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. ÚLOVCOVÁ, H. A KOL. Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Praha: Národní Ústav Odborného Vzdělávání, 2010, 88 stran. ISBN 978-80-87063-28-6. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2000. 444 s. ISBN 80-7178-496-6. TULEJA, P. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, vi, 336 s. ISBN 978-80-251-1801-6.

92

Literatura

ZÁLEŠÁKOVÁ, P. Studenti vysokých škol a trh práce. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Zákon č. 73 / 2011 Sb., o úřadu práce Čské republiky.

Internetové zdroje Definice absolventa pro potřeby statistického sledování. Integrovaný portál MPSV. [ONLINE]. 2014 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: . Dlouhodobá nezaměstnanost a její dopady. Finexpert.cz [ONLINE]. 2005 [cit. 20144-30]. Dostupné z WWW: . Evropský sociální fond v ČR. Esfcr.cz [ONLINE]. 2008 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: . Charakteristika kraje. Czso.cz [ONLINE]. 2013 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: . Jak se připravit na pohovor. Prace.cz [ONLINE]. 2013 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: < http://www.prace.cz/poradna/prakticke-rady/detail/article/jakse-pripravit-na-pohovor/>.

Literatura

93

Míra nezaměstnanosti v krajích ČR. Czso.cz [ONLINE]. 2014 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: . Sociální dávky 2014 – podpora v nezaměstnanosti. Socialni-davky-2014.eu [ONLINE]. 2014 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: < http://socialni-davky2013.eu/socialni-davky-2013-podpora-v-nezamestnanosti/>. Rekvalifikace. Integrovaný portál MPSV. [ONLINE]. 2012 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: . Státní sociální podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [ONLINE]. 2014 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp >. Třetina absolventů vysokých škol si vybírá prestižní zaměstnavatele. Itbiz Vaše jednička mezi nulami. [ONLINE]. 2008 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: . Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně. Belov.cz [ONLINE]. 2013 [cit. 2014-430]. Dostupné z WWW: . Základní charakteristika kraje. Zlínský kraj. [ONLINE]. 2013 [cit. 2014-4-30]. Dostupné z WWW: .

94

Přílohy

Dotazník

95

A Dotazník Vážený respondente, jmenuji se Barbora Staníková a studuji druhý ročník magisterského studia na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Chtěla bych Vás požádat o pomoc při zpracování mé diplomové práce na téma Aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů vysokých škol ve Zlínském kraji. Cílem dotazníku je zjistit, zda absolventi nacházejí uplatnění ihned po ukončení studia, jestli musí podstoupit některý z rekvalifikačních kurzů nebo zvolit jiný obor. Dotazník je anonymní a jeho vyplnění Vám nezabere více než 5 minut. Vámi poskytnuté informace budou použity pouze ke zpracování mé práce. Děkuji. 1. Na jaké univerzitě jste studoval/a?        

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoké učení technické v Brně Masarykova univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Ostravská univerzita v Ostravě České vysoké učení technické v Praze jiné: ___________________________________

2. Obor, který jste studoval/a?          

ekonomické vědy technické vědy zemědělsko-lesnické a veterinární vědy pedagogika, učitelství a sociální péče zdravotnictví, lékařství a farmaceutické vědy právní vědy humanitní a společenské vědy vědy a nauky o kultuře přírodní vědy jiné:____________________

3. Pracoval/a jste během studia?  

Ano Ne

96

Dotazník

4. Pracoval/a jste?  


5. Absolvoval/a jste během studia nějakou pracovní stáž?  

Ano Ne

6. Jakou pracovní stáž jste absolvoval/a? 

Doplňte odpověď podle svých představ.

7. Po ukončení studia jste hledal/a práci?  


8. Jak dlouho jste hledal/a práci po ukončení studia?       

Práci jsem již měl/a v průběhu studia, ve které jsem dále pokračoval/a Do 3 měsíců od státní zkoušky 3 – 6 měsíců od státní zkoušky 7 – 12 měsíců od státní zkoušky Déle než 1 rok od státní zkoušky Práci jsem stále nenašel/a Práci nehledám

9. Jaký je Váš aktuální pracovní stav?       

Studuji a pracuji Zaměstnanec OSVČ Zaměstnanec + OSVČ Mateřská dovolená Nezaměstnaný Práci nehledám

Dotazník

97

10. Jako OSVČ jste získal/a živnostenské oprávnění ve vystudovaném oboru?  

Ano Ne

11. Vyžaduje Vaše současná pracovní pozice vysokoškolské vzdělání?  

Ano Ne

12. Jaký stupeň vysokoškolského vzdělání vyžaduje?   

Bakalářské Magisterské Doktorské

13. Koresponduje Vaše současná pracovní pozice s Vámi vystudovaným oborem?  

Ano Ne

14. Jaké jsou důvody toho, že nepracujete ve Vámi vystudovaném oboru? 


15. Jste spokojen/a ve Vašem současném zaměstnání?    

Určitě spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a Určitě nespokojen/a

16. Pracoval/a jste i v jiném zaměstnání?  

Ano Ne

17. Kolikátá pracovní zkušenost po absolvování studia to je? 


98

Dotazník

18. Jaká je celková délka vaší praxe? 


19. Byl/a jste registrován/a na úřadu práce?       

Méně než 2 měsíce 3 – 4 měsíce 5– 6 měsíců 7– 8 měsíců 9– 12 měsíců Více než rok Po VŠ jsem nebyl/a registrován/a na úřadu práce

20. Jakým způsobem jste doručoval/a životopisy? □ □ □

E-mailem Poštou Osobně

21. Kolika pohovorů jste se účastnil/a? 


22. Absolvoval/a jste nějaký rekvalifikační kurz?  

Ano Ne

23. O jaký kurz se jednalo? 


24. Kdo hradil tento kurz? 


25. Jakým způsobem byl kurz ukončen? 


Dotazník

99

26. Jaké si myslíte, že jsou nejčastější příčiny neúspěchu při hledání zaměstnání? Relativní četnost v % Určitě Ano Spíše Ano

Spíše Ne

Určitě Ne

Nedostatečná praxe Nedostatečná znalost cizího jazyka Diskriminace pohlaví Neochota dojíždět do zaměstnání Vysoký nárok na plat Absence řidičského průkazu Neochota učit se Neznalost práce na PC 27. Jak byste ohodnotil/a své šance na získání zaměstnání v oboru, který jste studoval/a?    

Velmi vysoké Spíše vysoké Spíše nízké Velmi nízké

28. Byl/a byste ochoten/na se kvůli práci přestěhovat na jiné místo?    

Určitě Ano Spíše Ano Spíše Ne Určitě Ne

100

Dotazník

29. Jaký je Váš hrubý měsíční příjem?     

Méně než 15 tisíc Kč 15 – 20 tisíc Kč 21 – 25 tisíc Kč 26 – 30 tisíc Kč Více než 30 tisíc Kč

30. Jste spokojen/a se svými platovými podmínkami?  

Ano Ne

31. Jaké je vaše pohlaví?  

Žena Muž

32. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?   

Bakalářské Magisterské Doktorské

33. Jaký je Váš věk?    

22 – 25 let 26 – 29 let 30 – 33 let 34 a více let

Děkuji za Váš čas.

Aspekty ovlivňující nezaměstnanost a uplatnění absolventů VŠ ve Zlínském kraji

Recommend Documents