Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti

Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti Journal of Safety Research and Applications JOSRA

Číslo: 2/2008

Září 2008

JOSRA 02/2008 Září 2008

OBSAH ČÍSLA 1.

Recenzovaná část.............................................................................................................. 3 1.1. OVĚŘENÍ MODELU ŠÍŘENÍ PROJEVŮ A ÚČINKŮ OHROŽJÍCÍCH UDÁLOSTÍ – PROJEKT SPREAD – ČÁST 1: Příprava a provedení terénních testů ......... 3 1.2. K problému multidisciplinárního pojetí BOZP........................................................ 13 1.3. KULOVÝ STEREO TEPLOMĚR – NOVÝ PŘÍSTROJ VYVINUTÝ VE VÚBP PRAHA ................................................................................................................................ 18 1.4. Systémy managamentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle požadavků normy BS OHSAS 18001:2007 v kontextu integrovaných systémů řízení ......................... 25 2. Nerecenzovaná Část ....................................................................................................... 33 2.1. studenti VŠE v praze spoluvytvářejí podobu e-learningových kurzů VÚBP, v.v.i. 33 2.2. Komplexní výzkum a management technologických a přírodních RIZIK – VÝSLEDKY řešení doktorského projektu........................................................................... 35 2.3. Informace o konferenci „Věk jako příležitost“ ........................................................ 39 2.4. Konference věnovaná prevenci rizik, úrazů a negativních projevů chování dětí a mládeže................................................................................................................................. 41 2.5. Několik poznámek k výzkumu BOZP ..................................................................... 46

2

JOSRA 02/2008 Září 2008

1.

RECENZOVANÁ ČÁST

1.1. OVĚŘENÍ MODELU ŠÍŘENÍ PROJEVŮ A ÚČINKŮ OHROŽJÍCÍCH UDÁLOSTÍ – PROJEKT SPREAD – ČÁST 1: PŘÍPRAVA A PROVEDENÍ TERÉNNÍCH TESTŮ VERIFICATION OF THE SPREAD MODEL OF LIFEENDANGERING EVENTS EFFECTS AND IMPACTS – SPREAD PROJECT - PART 1: PREPARING AND FIELD TESTS Michaela Havlová1, Petr Skřehot2 1

T – SOFT spol. s r.o., [email protected]

2

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., [email protected]

Abstrakt K ohrožení obyvatelstva a životního prostředí nebezpečnými látkami může v současné době dojít nejen při havarijních únicích z technologických a výrobních zařízení nebo při dopravních nehodách, ale také při teroristickém útoku. Aby mohly být tyto události věrohodně numericky modelovány, je nutné vyvinout a ověřit příslušný model šíření a účinků. Již nyní je k dispozici celá řada softwarových nástrojů, avšak není mnoho těch, které dokáží modelovat rozptyl oblaků aerosolů. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že aerosoly mohou představovat vážné ohrožení obyvatelstva, protože mohou sloužit jako nosiče nebezpečných látek, je vývoj příslušného rozptylového modelu aktuální potřebou. Žádný skutečně kvalitní model se však neobejde bez praktického ověření v reálných podmínkách. Pro tento účel je potřeba provést za předem definovaných podmínek terénní testy a za využití nejmodernějších metod detekce a vyhodnocení naměřených dat pak získat informace nutné pro zpřesnění navrženého modelu i určení okrajových podmínek jeho možného použití. Výše uvedená problematika je v uvedeném rozsahu a kvalitě v současnosti řešena jen několika málo výzkumnými institucemi na světě. V České republice se tomuto problému věnuje v rámci řešení projektu „1H-PK2/35: Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí“ společnosti T – SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Projekt je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Klíčová slova: modelování, rozptyl, terénní testy, atmosféra

Abstract Nowadays, the inhabitants and environment can be endangered by dangerous substance not only when they escape from processing and manufacturing facilities, but also in case of a terrorist attack. To be able to provide credible numerical models of the events, it is necessary 3

JOSRA 02/2008 Září 2008 to develop and verify a relevant model of spread and impacts. Although there is a wide range of software tools already available, very few of them are capable of modelling the spread of aerosol clouds. Regarding the fact that aerosols can pose a serious threat to inhabitants, as they can serve as carriers of dangerous substances, the development of an adequate spread model is necessary. However, no high-quality model can do without being tested and verified in real conditions. For this reason it is necessary to carry out field tests under pre-defined conditions and using the latest detection methods, and to evaluate the measured data in order to gain information necessary for the improvement of the model and specification of boundary conditions for its future use. The above described issue is – in the defined scope and quality – resolved by only a few research institutions in the world. In the Czech Republic this issue is covered by the project of “1H-PK2/35: Verification of the model of spread and impacts of life-threatening events” carried out by T – SOFT Company, Occupational Safety Research Institute, ISATech Company and the Association for Chemical and Metallurgical Production. The project is financially supported by the Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic. Key words: modelling, dispersion, field tests, atmosphere

Úvod Výzkumný projekt 1H-PK2/35 „Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí“, pracovně označovaný jako SPREAD, má za cíl ověřit model šíření prachových částic, resp. aerosolů, které mohou v případě mimořádné události plnit také roli nosičů toxických, radioaktivních či biologických informací. Většina modelovacích programů pracuje převážně s událostmi typu průmyslových havárií, ale v dnešním světě nelze vyloučit ani použití „špinavé bomby“ při teroristickém útoku. Cílem projektu je proto vytvořit matematický model pro rozptyl oblaku pevného aerosolu uvedeného do vznosu jednorázovou iniciací. Unikátní součástí projektu SPREAD je ověřování navrženého modelu za reálných podmínek v terénu. Projekt, který byl zahájen v roce 2005 a který v roce 2008 končí, je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Řešiteli jsou společnosti T – SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Dalšími spolupracujícími organizacemi jsou například Český hydrometeorologický ústav, Ústav pro životní prostředí University Karlovy, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, Ústav termomechaniky Akademie věd ČR, Pyrotechnický odbor Policejního Prezidia ČR, Policejní akademie ČR a Univerzita obrany v Brně. Na terénních testech se aktivně podíleli také vojáci z 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany Armády ČR.

Terénní testy Hlavním výstupem projektu je ověřený matematický model ve formě funkčního softwaru. Tento modul je postupně vyvíjen již od konce roku 2006, přičemž v letech 2007 a 2008 byl postupně ověřován a zpřesňován na základě výsledků získaných ze čtyř sérií terénních testů. Ověřování matematického modelu v terénu je poměrně významnou a nejnáročnější součástí vývoje modelovacích softwarů. Ovšem ne každý software, který je k dispozici na trhu, je takto ověřen, což jejich uživatelé většinou ani nevědí. Výsledky poskytované těmito programy lze proto z mnoha důvodů považovat na velmi nejisté a pro účely přesného modelování následků mimořádné události je nelze použít. Z tohoto ohledu je projekt SPREAD unikátní, protože v podobném rozsahu nebyly u nás během posledních let žádné modely ověřovány. Prvním krokem při přípravě terénních testů je vždy výběr nejvhodnější lokality, která musí splňovat několik kritérií. Tento úkol byl jedním z nejdůležitějších ale i nejtěžších. Dalším 4

JOSRA 02/2008 Září 2008 krokem byl výběr stopovače, který by byl vhodný k provedení testů. Se stopovačem velmi úzce souvisí další krok, kterým je výběr trhaviny. Trhavina pro tento typ použití nesmí spékat vybraný stopovač a musí mít dostatečnou výbuchovou rychlost. Jelikož projekt uvažuje jako iniciační událost použití tzv. špinavé bomby, měla by být trhavina i relativně snadno dostupná. Všechny tyto aspekty byly při výběru zohledňovány.

Výběr lokality Již v roce 2006, rok před provedením hlavních testů, byly provedeny „předtesty“, které měly za cíl prověřit správnost navržené metodiky a identifikovat možné problémy, se kterými se lze při provádění hlavních testů setkat. Pro tento účel byla vybrána lokalita Tisá, kde se nachází vojenský výcvikový prostor 31. brigády chemické, biologické a radiační ochrany AČR v Liberci. Polygon v lokalitě Tisá (okres Ústí nad Labem) představuje travnatou plochu přibližně oválného tvaru uzavřenou po obvodu lesním porostem. Plocha polygonu byla pokryta travnatou vegetací, která byla v době terénních testů posekána. Odstraněna byla také většina náletových dřevin, které by mohly svou přítomností ovlivnit charakter proudění vzduchu nad plochou polygonu. Provedení testů však ukázalo, že je tato lokalita zcela nevhodná, protože proudění vzduchu zde bylo výrazně ovlivňováno místní topografií, terénními překážkami a také velikostí a tvarem otevřené plochy. Tyto testy ukázaly, že otevřená a rovná krajina s dostatečným volným prostorem pro rozmístění detekčních míst je pro tento typ terénních zkoušek naprosto nezbytná. Pro hlavní testy bylo tedy nutné vytipovat a zajistit jiný prostor, kde by bylo možné provádět báňskou činnost. Lokalitou pro hlavní testy se stalo polní letiště v Ústí nad Labem (viz obr. 1 a 2), kde bylo Českým báňským úřadem povoleno provádět řízené výbuchy. Testy byly provedeny v roce 2007 a to ve třech etapách – v dubnu, červnu a září. Kromě aspektů čistě odborných byly při výběru lokality zohledněny také její dostupnost, možnost zajištění technických a materiálních potřeb a finanční náročnost.

Obrázek 1: Letecký snímek lokality Ústí nad Labem a jejího nejbližšího okolí; Zdroj: www.mapy.cz

5

JOSRA 02/2008 Září 2008

Obrázek 2: Pohled na jihozápadní polovinu plochy letiště v Ústí nad Labem; Autor: Michaela Havlová.

Výběr termínů a klimatologické charakteristiky lokality Výběr termínů vhodných pro provedení testů byl proveden na základě výsledků analýzy klimatických charakteristik lokality a analýzy rozptylových podmínek, které zpracoval Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem. Základními požadavky pro volbu termínů byly: ƒ

Různá roční období s absencí extrémních podmínek pro rozptyl aerosolu v ovzduší – zcela vyloučena byla taková období, kdy se v lokalitě vyskytuje nejvíce dní s příliš dobrými rozptylovými podmínkami, resp. nepříznivými. Pro to, aby bylo možné ověřit rozptylový model pro tzv. nejpravděpodobnější scénář, bylo nutné testy provést nejlépe při částečně zhoršených podmínkách rozptylu, které statisticky nastávají nejčastěji (viz obr. 3).

ƒ

Období s rozdílnou insolací – tento požadavek je důležitý z hlediska zohlednění vlivu energie slunečního záření dopadajícího na povrch. Připravovaný softwarový modul bude totiž uživateli nabízet možnost volby ročního období.

ƒ

Pokud možno období s nízkou mírou uplatnění termické konvekce – výrazné zahřívání zemského povrchu vede ke vzniku výstupných proudů, které mohou výrazným způsobem negativně ovlivnit průběh měření. Z tohoto důvodu je nutné testy provádět mimo nejteplejší měsíce roku a v denních hodinách, kdy ještě není zemský povrch příliš prohřátý (nejlépe v dopoledních hodinách).

ƒ

Období s malým počtem dnů s nárazovým větrem, větrem proměnlivého směru a s co nejnižší průměrnou rychlostí větru – vítr je hlavní faktor, který se uplatňuje při rozptylu vzniklého oblaku v atmosféře (viz obr. 4). Kolísání rychlosti větru a proměnlivost směru proudění je však faktor, který výraznou měrou ovlivní průběh experimentu. Díky této skutečnosti může být trajektorie postupu oblaku komplikovaná, což výrazně ztěžuje jak vyhodnocení výsledků, tak i jejich využitelnost pro validaci matematického aparátu, který je postaven na Suttonově modelu, jež uvažuje neměnné podmínky v proudění vzduchu. Nízká průměrná rychlost (cca do 3,5 m/s) je pak vhodná pro to, že za takových podmínek se oblak příliš nerozšiřuje do prostoru a koncentrace částic proto se vzdáleností od epicentra výbuchu klesá pomaleji. Tato skutečnost je důležitá pro pasivní detekci částic záchytem na terčících. 6

JOSRA 02/2008 Září 2008 Při vyšších rychlostech větru jsou terčíky také výrazněji obtékány vzduchem, což snižuje účinnost záchytu částic na jejich povrchu. ƒ

Vysoká relativní četnost jihozápadního až západního proudění – pro získání co možná nejlepších výsledků, je nutné, aby orientace sítě korelovala s převládajícím směrem větru v této lokalitě. Síť je proto orientována ve směru JZ-SV.

ƒ

Období s nízkou pravděpodobností výskytu srážkové činnosti a mlh – srážková činnost nebo zvýšená vlhkost vzduchu výraznou měrou ovlivní depozici částic, která však pro účely testů není zohledňována. Proto, aby nebyly výsledky zkreslovány výrazným úbytkem počtu částic tímto způsobem, je nutné provádět testy mimo období s největší četností srážek a výskytu mlh (viz obr. 5).

ƒ

Terén, kde je možné zajistit požadovanou výšku rostlinného pokryvu (požadovaná hodnota koeficientu drsnosti povrchu z0) pro všechny testy. Pro statistické vyhodnocení úspěšných testů je nutné, aby nebyly při žádném z nich výrazněji měněny podmínky, vyjma podmínek atmosférických. Tento požadavek se vztahuje také na drsnost povrchu, která se výrazně uplatňuje při šíření oblaků těžších než vzduch.

ƒ

Minimální časový odstup mezi jednotlivými testy – nejen z důvodu průběžného vyhodnocení, ale také pro zajištění pokrytí jednotlivých ročních období s různými atmosférickými podmínkami, je vhodné, aby minimální časový odstup mezi jednotlivými sériemi testů byl alespoň 2 měsíce.

Tato výše uvedená kritéria jsou nejlépe splněna v měsících dubnu, červnu a září, což lze doložit i níže uvedenými výsledky analýz provedených Českým hydrometeorologickým ústavem. Ne všechny aspekty jsou sice splněny zcela, nicméně tyto termíny představují optimální kompromis.

Obrázek 3: Charakteristika rozptylových podmínek během roku v lokalitě letiště v Ústí nad Labem (šipky znázorňují vybrané termíny); Zdroj: studie ČHMÚ.

7

JOSRA 02/2008 Září 2008

Obrázek 4: Průměrné rychlosti větru během roku v lokalitě letiště v Ústí nad Labem (šipky znázorňují vybrané termíny); Zdroj: studie ČHMÚ.

Obrázek 5: Počty dní s mlhou během roku v lokalitě letiště v Ústí nad Labem (šipky znázorňují vybrané termíny); Zdroj: studie ČHMÚ.

Stopovač Výběr nosiče pro testy byl další velmi důležitou otázkou. Z analýz vyplynulo, že lidskému tělu bude působit nejvážnější problémy nosič, který je velmi malý a může do těla pronikat. Ideální velikost frakce dle vlivu na lidský organismus, bez ohledu na to, jakou látku nosič bude obsahovat, je velikost od 2 do 10 µm. Jedná se tedy o respirabilní frakci, kterou je člověk schopen vdechnout až do plicních sklípků. Tento nosič kromě toho, že musí být velmi malý, musí být navíc snadno dostupný, snadno detekovatelný a nesmí při výbuchu měnit frakci. Z tohoto důvodu byl pro testy vybrán mikromletý sklářský písek z lokality Střeleč nebo práškový, mikromletý grafit. Z ekologických i praktických důvodů, jako je např. opakování testů v krátkém sledu za sebou, byl zvolen mikromletý sklářský písek obsahujícího 99,9 % SiO2 (CAS: 14808-60-7). Z hlediska mineralogicko – petrografického se jedná o písek vyrobeného z pískovce o převažující frakci 0,1 až 0,6 mm. Pro praktické ověření spékavosti stopovače bylo za laboratorních podmínek provedeno žíhaní pěti náhodně vybraných vzorků křemenného písku. Při stanovení podmínek žíhání bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že při výbuchu by případně probíhalo suché slinování čistého 8

JOSRA 02/2008 Září 2008 křemene bez přítomnosti taveniny. Lze-li počítat s počáteční teplotou tání křemene kolem 1500 oC a s tím, že slinování nastává přibližně při 0,8 absolutní teploty tání křemene, byla stanovena teplota žíhání na 1200 oC. Působení tlaků se při této zkoušce neuvažovalo. Zkoumané vzorky byly volně nasypány na podložku a umístěny do žíhací pece. Vzorky byly žíhány při stanovené teplotě v časových intervalech 1 až 5 minut. Uvedený časový interval řádově převyšoval působení teplot při výbuchu. Při porovnání snímků před a po žíhání je zřejmé, že za atmosférického tlaku nemá teplota 1200 oC žádný vliv na změnu částic křemene. Nedocházelo k žádným pevným srůstům mezi částicemi a ani k patrným deformacím na povrchu částic (viz obr. 6 a 7).

Obrázek 6: Detail jednotlivých zrn písku před žíháním; Autor: Petr Dvořák.

Obrázek 7: Detail jednotlivých zrn písku po žíhání; Autor: Petr Dvořák.

Specifikace výbuchů Prováděné testy měly kromě samotného uvádění jemně mletého křemene do vznosu a sledování jeho rozptylu v atmosféře také za cíl ověřit, zda má druh použité výbušné slože vliv na následný průběh rozptylu vzniklého oblaku. Pro tento účel byly proto specificky vybrány vhodné trhaviny, které se lišily ve sledovaných parametrech, především pak v detonační rychlosti. Tato veličina totiž určuje rychlost rozletu materiálu uváděného do vznosu, což může mít v konečném důsledku vliv na tvar vzniklého oblaku. Dalším parametrem, který bylo nutné při výběru vhodné trhaviny také zohlednit, bylo výbuchové teplo. Pro minimalizaci vzniku aglomerátů je nutné, aby bylo co nejnižší, tj. aby nedocházelo ke spékání částic a vytváření tak větších celků. Tato skutečnost by totiž výraznou měrou ovlivnila průběh testů, protože by tak došlo ke znatelnému úbytku množství materiálu, který by se v podobě oblaku šířil přes polygon, na kterém byly rozmístěny detekční body. Jelikož není snadné určit množství, které by tímto nežádoucím procesem bylo vyloučeno z rozptylu v atmosféře, potažmo hmotnost materiálu tvořícího vzniklý oblak, je zjevné, že tento parametr je značně důležitý.

9

JOSRA 02/2008 Září 2008 Výběr výbušniny by měl zohledňovat také požadavky na bezpečnost práce. Z tohoto ohledu jsou nejvhodnější zejména trhaviny s nižší detonační rychlostí a nižším výbuchovým teplem. Vybrané charakteristiky nejpoužívanějších průmyslových trhavin jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Vybrané charakteristiky nejpoužívanějších průmyslových trhavin. Název trhaviny

Druh trhaviny Hustota a její konzistence nálože (g/cm3)

Detonační rychlost (m/s)

Výbuchové teplo (kJ/kg)

DAP 1A

povrchová sypká

0,95

3 000

3 768

PERMONEX V 19

skalní sypká

1,0

4 800

4 086

PERMON EXTRA 18

skalní sypká

1,35

3 900

2 931

PERUNIT 20

skalní plastická

1,48

5 600

4 668

DANUBIT 1

skalní plastická

1,45

5 000

4 396

DANUBIT GEOFEX

speciální plastická

1,55

6 400

4 459

SEMTEX 1A

speciální plastická

1,4

7 300

4 980

SEMTEX P 30

speciální tvrdé desky

1,3

2 500

1 591

SEMTEX 10

speciální plastická

1,4

7 200

5 030

SYNTHESIT V 18 důlně bezpečná sypká

1,05

3 800

3 349

HARMONIT

důlně bezpečná poloplastická

1,1

1 900

2 093

VESUVIT TN

speciální sypká

1,7

2 050

3 050

Po provedené analýze výše uvedených vlastností byly pro provádění testů vybrány trhaviny: SEMTEX 1A, Semtex P 30, Ostravit C a Permon 10.

Stanovení konstrukce výbušného systému Pro základní pohled na sestavení nálože s ohledem na slinování je nutno zohlednit skutečnost s působením tlakového účinku na malých vzdálenostech (do 10 poloměrů nálože), který je způsoben hlavně zplodinami výbuchu, ve větších vzdálenostech od nálože pak rázovou vlnou. Nutnost snížení tlakového efektu výbuchu na křemenný písek lze alespoň z části řešit zamezením vlastního kontaktu trhaviny s pískem. Vzdálenost písku od trhaviny může být zajištěna různými obaly (papírová krabice, karton, měkký plast apod.) nebo i sypkou látkou 10

JOSRA 02/2008 Září 2008 jako je například chlorid sodný ve slabé vrstvě. Pro účely terénních testů byly využívány převážně kartony nebo polyethylen. Celý výbušný systém byl tedy řešen jako vrstevnatá nálož, kdy trhavina byla oddělena od křemenného písku přepážkou s tím, že celý systém byl bez pevného obalu (viz obr. 8). Důležitou součástí systému je také dostatečně masivní, pevná podložka, která umožní využít maximum energie vzniklé při explozi pro uvedení písku do vznosu. Pro tento účel byla použita dvou až třívrstvá litinová podložka (viz obr. 9), která poměrně dobře odolávala výbuchu používaných náložek (podle typu trhaviny byly používány náložky o hmotnostech 0,5 kg až 3 kg), ačkoli se po výbuchu vždy zdeformovala středově centrovaným průhybem (viz obr. 10).

Obrázek 8: Výbušný systém připravený k explozi; Autor: Michaela Havlová.

Obrázek 9: Výbušný systém před umístěním křemenného písku; Autor: Michaela Havlová.

11

JOSRA 02/2008 Září 2008

Obrázek 10: Epicentrum po provedeném výbuchu; Autor: Michaela Havlová.

Pokračování v příštím čísle časopisu JOSRA.

12

JOSRA 02/2008 Září 2008

1.2. K PROBLÉMU BOZP

MULTIDISCIPLINÁRNÍHO

POJETÍ

TO MULTIDISCIPLINARITY OF OCCUPATIONAL SAFETY AND HEALTH BRANCH PhDr. Oldřich Matoušek

Abstrakt Článek je věnován tématu, kterým je diskuse nad současným pojetím BOZP z hlediska odborného systémového přístupu. Autor předkládá stručnou rekapitulaci historického vývoje vědění o lidské činnosti a jejího vlivu na zdraví člověka. Lze tak získat obrázek o postupném rozvoji v této oblasti, ze které se zrodila dnes samostatná vědní disciplína – hygiena práce. Autor zmiňuje také pojem kultura bezpečnosti, který dává do kontextu s předkládaným tématem a v části věnované popisu jednotlivých typů pracovních systémů blíže presentuje některé její prvky. Klíčová slova: BOZP, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní systémy, multidisciplinární přístup, úvahy

Abstract The article deals with a discussion on today’s OSH concept viewed from an expert system approach. The author puts forward a brief recapitulation of the historical development of knowledge on man’s activities and their influence on human health. It seems to find out a picture on progressive development in this area, from which an individual scientific discipline – occupational hygiene has originated. In the context of the investigated subject the author also mentions a concept of safety culture. In the section describing particular types of the working systems a number of elements of safety culture are presented in more detail. Keywords: OSH, occupational safety and health, workind systems, multidisciplinarity

Úvod V letošním roce začíná vycházet nový časopis „Journal of Occupational Safety Research and Applications“. Je zaměřen na přenos a sdílení nejnovějších poznatků z teorie a praxe (výzkum a aplikace) v multidisciplinární oblasti, jakou představuje bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Činnosti a snahy, včetně normativních opatření, jejichž cílem je vytváření takových pracovních podmínek (kultury bezpečnosti), při nichž jsou rizika pracovních úrazů, nemocí z povolání a dalších zdravotních poškození, včetně stresogenních faktorů, buď zcela odstraněna, nebo alespoň snížena na ekonomicky únosnou míru, jsou v angličtině označovány jako Industrial (occupational) health and safety, ve francouzštině Securité du travil, v němčině jako Arbeitsschutz, v ruštině Bezopasnost truda. Mezi první průkopníky, kteří se zaměřili na vliv určitých profesí či činnosti na zdraví, patří řecký lékař a filosof Hippokrates (460 – 380 př.n.l.). Ve spise Corpus Hippocraticum o vlivu prostředí na organismus mimo jiné uvádí, že je mnoho povolání, jež jsou spojena

13

JOSRA 02/2008 Září 2008 s rozmanitým ohrožením zdraví a tudíž je nutné u každého nemocného zjistit, jaké povolání vykonává. Švýcarský lékař, přírodovědec a filosof Paracelsus (1493 – 1541) studoval mimo jiné účinek různých chemických látek na člověka, prosazoval celostný pohled na člověka a význam osobnosti. Německý lékař G. Agricola (1494 – 1555) je autorem dvanáctisvazkového díla o hornictví a hutnictví, v němž podrobně zkoumal účinky práce na člověka v těchto odvětvích a formy poškození zdraví. Počátky oboru hygieny práce jako samostatné medicínské discipliny spadají do druhé poloviny 19. století, která sehrála rozhodující úlohu v oblasti vlivu faktorů prostředí na člověka. Současně dochází k uplatnění poznatků oboru fyziologie práce, která se zaměřuje na stanovení limitů přijatelnosti pracovní zátěže, jako je tělesná námaha, energetický výdej, stanovení fyziologicky vhodných pracovních poloh a pohybů, režimu práce a odpočinku atd. K doplňujícím oborům, jejichž poznatková základna se v období po 2. světové válce výrazně rozšířila a prohloubila právě v souvislosti s pracovními aktivitami, patří psychologie práce (např. otázky kapacity při detekci a interpretaci zrakových a sluchových informací, aktivace vyšší nervové činnosti (paměť, představivost, rozhodování, kognitivní procesy, adaptabilita, zátěžová tolerance, funkce motivátorů včetně vlivu sociálního klimatu na výkonnost atd.). Významné jsou dále poznatky z oblasti statické a dynamické antropologie. Záměr chápat studium pracovní činnosti jako fenomén vyžadující nový přístup vycházející z požadavku součinnosti či kooperace řady oborů, podnítil vznik tzv. vědy o práci. Jejími propagátory byli zejména psychologové v Německu v období mezi první a druhou světovou válkou. Byli to např. F. Gieze, autor publikace Handbuch der Arbeitswissentschaft (1925 – 1932), O. Lipmann – Lehrbuch der Arbeitswissentschaft (1932) a další. Vědu o práci chápou jako vědu o podmínkách (určujících faktorech) práce a symptomech připravenosti (pohotovosti) k výkonu. Ve výčtu faktorů jsou mimo jiných uvedeny „faktory věcné“ tj. pracovní klima, osvětlení, akustické podmínky, uspořádání pracovního místa atd. Problémy lidské práce včetně ochrany života a zdraví nelze studovat z úzkého, izolovaného pohledu jednoho faktoru a jedné disciplíny. V pracovním systému je chápán člověk jako biologická jednotka, jehož reakce a jednání nemůže být plně pochopeno bez vztahu k ostatním složkám a podmínkám pracovního systému. To předpokládá součinnost více oborů, přičemž, který oborový přístup bude dominantní, záleží na povaze studovaného problému. Potřeba syntetizujícího pohledu na pracovní činnost prostřednictvím volně spojených oborů vznikla v průběhu druhé světové války v souvislosti s obrannými a útočnými vojenskými systémy, jejichž dramatický rozvoj kladl mimořádné požadavky na práci s nimi. V této souvislosti se ukázalo, že je nutné rozšířit poznatky o člověku, o jeho výkonové kapacitě, zvládání mimořádných situací, spolehlivosti atd. Po druhé světové válce byly získané zkušenosti doplněny a v jistém ohledu transponovány do oblasti pracovních činností v nejrůznějších odvětvích. Vznikla tak „ergonomie“ jako multidisciplinární obor (nebo snad věda), sjednocující tradiční obory. Nově vytvořený název (ergonomie) vznikl spojením řeckých pojmů „ergo“ = práce a „nomos“ = zákon. Podle Encyclopaedia of Occupational Health and Safety (ILO) je pojem ergonomie užíván jednak jako označení oblasti vědeckých a technických znalostí ve vztahu k člověku a jeho práci, jednak jako ukazatele, jak jsou tyto znalosti využívány k dosažení vyšší úrovně vzájemné adaptace mezi člověkem a jeho prací z humanitního (zdravotního) i z ekonomického hlediska (produktivita práce). Ve starších publikacích Mezinárodní organizace práce je ergonomie lapidárně vyjádřena sloganem: Ergonomics = making work human.

14

JOSRA 02/2008 Září 2008

Pracovní systémy a BOZP Pracovním systémem se rozumí systém skládající se z osoby (osob), pracovních prostředků (nástroje, stroje a různá technická zařízení), jejichž součinností (interakcí) v rámci pracovního procesu je splněn určitý pracovní úkol v daném prostředí a za okolností daných úkolem (ČSN ISO 6385 – 83 3510). Jeho komponenty tj. člověk – stroj – prostředí a jejich vzájemné vztahy a ovlivňování jsou chápány jako elementy adaptivního systému, přičemž interakce mohou být značně složité, mohou být kladné i nežádoucí. Např. mohou rozšiřovat a prohlubovat profesionální způsobilost, získání nových znalostí a dovedností, příznivě ovlivňovat pracovní kapacitu, seberealizaci a spokojenost. Na druhé straně mohou být příčinou různých pracovních stresorů, porušení duševní rovnováhy, tělesné a duševní únavy (lokální, celkové, chronické), příčinou nežádoucích situací a okolností, jejichž důsledkem je vznik pracovního úrazu, poškození zdraví, narušení funkcí biologických systémů (změny vegetativních procesů), profesionální onemocnění apod.

Typy pracovních systémů a jejich možný vliv na BOZP Práce s nástrojem bez použití jiného zdroje energie, tj. pouze lidské. Jde o elementární formu vztahu člověk – ruční nástroj, nářadí apod., jehož efektivnost je z hlediska dosahovaných účinků relativně malá. Je to nejjednodušší typ pracovního systému. Nástroje jsou většinou jednoúčelové, pracovní úkony (pohyby) se opakují a výsledek je ovlivněn relativně stabilními, opakovanými pohybovými stereotypy horních končetin a požadavky na vizuálně motorickou koordinaci. Pracovní prostředí je touto činností jen minimálně ovlivňováno. BOZP: Zvýšený (nežádoucí) podíl statické práce, jednostranné přetížení stále stejných svalových skupin, často nefyziologická pracovní poloha, výskyt lokální únavy, přetížení pohybového aparátu, vznik otlaků (traumat) ruky v důsledku nevhodných (neergonomických) tvarů úchopových částí nástrojů a jiných ručních pomůcek. Drobná zranění nástrojem. Práce s nástrojem s vnějším přívodem energie. Složitější vztah vyžadující určité znalosti při používání elektrických a pneumatických nástrojů. Efektivnost je ve srovnání s předcházejícím typem větší. Pohybové stereotypy se často mění, zatěžují horní končetiny včetně malých svalových skupin a při neobvyklých pracovních polohách např. v omezeném prostoru, v různých výškách apod., vyžadují zaujímání různých pracovních poloh. BOZP: Lokální i celkové přetížení hybného aparátu při nefyziologických polohách. Riziko přenosu lokálních vibrací na horní končetiny případně na celé tělo, zasažení elektrickým proudem, tlakovým vzduchem, hlučnost, případně prašnost. Stacionární stroj či strojní zařízení. Jde o pracovní systém, kde vztah mezi obsluhou a pracovním prostředkem je složitější. Vyžaduje nejen určité pohybové stereotypy, ale klade též nároky na percepci a identifikaci informačních zdrojů (přímých i zprostředkovaných – sdělovače), na odborné znalosti při seřizování stroje, měření výstupů, dodržování pracovního postupu při výměně (montáži) přídavných zařízení jako jsou upínací přípravky, dělící hlavy apod. BOZP: Většinou trvalá pracovní poloha v stoji (přetížení hybného aparátu). V hromadné a sériové výrobě (časté zásobování a odebírání obrobků), jednostranné a dlouhodobé přetížení různých svalových skupin, monotonie. Mechanická a energetická rizika v důsledku odletu třísek, zachycení rotujícími částmi stroje, uvolnění (pád) části stroje, materiálu, kluzká podlaha, omezený pracovní prostor, nepořádek, zasažení elektrickým proudem, přímý styk se škodlivými látkami (chladící media), nevhodná umístění ovládačů požadované síly. Celkové a místní osvětlení se zřetelem na zrakové nároky, viditelnost míst přímo zrakem sledovaných,

15

JOSRA 02/2008 Září 2008 umístění, rozlišitelnost a čitelnost sdělovačů, tvarová rozlišitelnost ovládačů, ovzduší (znečištění) v důsledku prašnosti, aerosolů apod. Poloautomatické a automatické stroje a zařízení. Pracovní systémy s částečně či s úplným programováním strojních i mezioperačních úkonů a operací samočinně probíhajících, NC stroje (numeric control – stroje řízené počítačem). Jsou to většinou specializovaná technická zařízení, jejich různé sestavy jako např. obráběcí linky, případně linky na výrobu balení různých výrobků. Podstatně jsou zvýšeny požadavky na kvalifikaci, odborné znalosti a zkušenosti na seřízení a kontrolu (programování). Do této skupiny lze zařadit též různé typy manipulátorů, průmyslových robotů při montáži složitých výrobků, povrchové úpravě dílců apod., vybavené senzory a zpětnou vazbou. BOZP: Omezení vstupu a zásahu do systému – tj. rizika z mechanických příčin (kryty, zástěny, signalizace), hlučnost, únik škodlivých aerosolů do ovzduší např. u svařovacích robotů, při lakování a úpravě povrchů včetně záření. Pásová výroba – montážní linky. Typickým znakem je rozdrobenost pracovních úkolů na krátké časové úseky a jejich neustálé opakování, kdy pracovní tempo je dáno rychlostí pohybu pásu či dopravního zařízení. Při montáži drobných výrobků, jejich balení apod. jde o činnosti vykonávané trvale vsedě, často spojených s nežádoucí polohou horní části trupu a s přetěžováním svalových skupin (ruky a paží). Montáž velkých celků např. spotřební elektroniky, dopravních prostředků apod. výrazně zvyšuje nároky na pohybový systém, někdy též fyzickou námahu a zaujímání nefyziologických pracovních poloh, např. práce v předklonu, v různých pracovních výškách, v podřepu apod. Ve většině případů jde o nepřetržitý provoz. BOZP: Monotonie, riziko vzniku onemocnění kloubů, šlachových úponů a svalů horních končetin. Rychlost pohybu dopravníku se zřetelem na výkonnost, časový tlak. Způsob rotace pracovních směn, noční směny, střídání pracovníků na jednotlivých pozicích. Mechanická rizika různého typu. Hluk a osvětlení. Dálkové kontrolované a řízené systémy (velíny, dozorny, řídící centra apod.). Požadavky na tělesnou zdatnost, fyzickou zátěž a pohybový systém jsou zanedbatelné. Zvýšené až vysoké nároky na psychické funkce jako jsou kognitivní procesy (detekce a interpretace různým způsobem kódovaných informací – používání počítačů, rozhodovací procesy na základě různých kritérií, operativní a dlouhodobá paměť, představivost atd.). Racionální uvažování, odolnost a stabilita chování při mimořádných stavech systému (poruchy, havárie). BOZP: Celkové uspořádání a vybavení pracoviště. Viditelnost, čitelnost a jednoznačnost zrakových informačních zdrojů (soustavy scelovačů, technologická schémata, tabule, signalizace poruch atd.). Způsob přípravy a ověřování způsobilosti, nácvik havarijních postupů. Rotace pracovních směn. Osvětlení, ovzduší, komunikace s technologicky souvisejícími pracovišti, s venkovní obsluhou. Velkoplošná kancelářská pracoviště. Jsou to nově budovaná pracoviště nebo rekonstruované prostory v budovách, které předtím sloužily jinému účelu. Motivem k jejich zřizování jsou jednak důvody ekonomické (určité snížení nákladů), jednak představa, že se zvýší produktivita a efektivnost práce. Do této skupiny pracovních systémů patří např. výpočetní střediska, zpracování různých dokladů stejného typu, poskytování informací zákazníkům, nabídkové služby atd. Typickým znakem je větší počet stejně vybavených jednotlivých pracovních míst, většinou pracovní stůl, sedadlo, monitor. Při nesplnění hygienických požadavků na pracovní prostředí se může jednat o budovy, mající nežádoucí důsledky na pracovní pohodu a o výskyt objektivních příčin zdravotních potíží. To je případ tzv. syndromu nemocných budov – sick building syndrom. Zdravotní potíže se nejčastěji týkají zrakových

16

JOSRA 02/2008 Září 2008 funkcí (trvalé sledování monitorů), ovzduší a mikroklimatických podmínek (čistota, proudění, vlhkost vzduchu, průvan, nevhodná teplota). Z psychologického hlediska pocit ztráty soukromí, připoutanost k pracovnímu místu, trvalý dozor a další. BOZP: Plošné a výškové rozměry prostoru kanceláře, u klimatizovaných kanceláří funkce klimatizačního systému (množství přiváděného hygienicky nezávadného vzduchu, regulace proudění a teploty vzduchu), údržba a kontrola. Prašnost a mikrobiální znečištění, osvětlení (odrazivost ploch, intenzita), svítidla (umístění, jasy, reflexy), rušivé účinky hluku. Pracovní pojíždějící stroje a zařízení jsou v jistém smyslu též pracovní systémy. Do této skupiny lze zahrnout zemědělské, stavební a silniční stroje, jeřáby, prostředky vnitrozávodové dopravy atd. Společným znakem většiny je řídící kabina s nezbytným vybavením pro daný účel. BOZP: Rozměry kabiny (přístup, únik), umístění ovládačů a scelovačů, vnucená pracovní poloha, riziko celotělového přenosu vibrací, výfukové plyny, kouř, klimatické vlivy, riziko převrhnutí (ochranné konstrukce ROPS), pracovní úrazy (připojování přídavných agregátů) při poruchách apod.

Závěr Z uvedených příkladů pracovních systémů vyplývá, že v každém z nich mohou být různé typy ohrožení, či vznikat nežádoucí události, které je nutno identifikovat a hodnotit jejich závažnost. Rizikovým faktorem mohou být určitě konstrukční vlastnosti pracovních prostředků, vlastnosti energií, materiálu, chemických látek atd., vlastní technologický proces, okolnosti a podmínky ztěžující bezpečný výkon. Těmito podmínkami se rozumí např. omezený prostor pro práci, práce ve výškách, nevhodné typy ručních nástrojů, ruční manipulace s těžkými břemeny, hluk, vibrace, mikroklima, záření atd. Většinou dochází ke kombinovanému (společnému působení rizikových faktorů povahy fyzikální, chemické, biologické, psychologické, které působí současně nebo následně na organismus např. v souvislosti se zvýšenými nároky na energetický výdej, na mentální a senzorické procesy, na imunitní systém atd. Důležité jsou např. kombinované účinky některých chemických látek. Jejich některé kombinace zesilují účinek (agravují). Známý je poznatek působení celotělových vibrací a značné hlučnosti, což představuje účinek aditivní, překročení limitů mikroklimatu a hlučnosti, limitů přípustnosti hmotnosti břemen (energetického výdeje) a prašnosti, hlučnosti jsou dalšími příklady. V praxi se často setkáváme s tím, že v případech různých šetření na pracovištích je problém BOZP formulován izolovaně, bez ohledu na další pracovní podmínky a tudíž k jeho řešení je povolán odborník např. hygienik, fyziolog, psycholog. Výsledky jejich šetření a měření s použitím specifických metod používaných v tom či onom oboru mohou být sice užitečné, nicméně by bylo vhodnější např. „problém hlučnosti“ posuzovat v širších souvislostech a nikoliv jako zjednodušenou souvislost: příčina – následek. Víceoborový přístup, systémový způsob hodnocení úrovně BOZP vyžaduje většinou kooperaci pracovníků příslušných oborů a globální pohled na daný problém. Systémové, globální, integrované řešení problémů v BOZP jak v konkrétních provozních podmínkách, tak v metodice konstruování, projektování nových pracovišť nepochybně přispívá ke zvýšení kultury práce a k ochraně života a zdraví.

17

JOSRA 02/2008 Září 2008

1.3. KULOVÝ STEREO TEPLOMĚR – NOVÝ PŘÍSTROJ VYVINUTÝ VE VÚBP PRAHA GLOBE STEREOTHERMOMETER – A NEW INSTRUMENT DEVELOPED IN OCCUPATIONAL SAFETY RESEARCH INSTITUTE IN PRAGUE Miloslav V. Jokl1, Stanislav Malý3, Zdeněk Jirák2, Hana Tomášková4, Daniel Šebesta1 1

Czech Technical University , Prague, [email protected]

2

University of Ostrava,[email protected]

3

Occupational Safety Research Institute, Prague,[email protected]

4

Institute of Public Health in Ostrava,[email protected]

Abstrakt Dle EN ISO 7730 je předepsáno hodnocení RTA (trA-trB). Měření bylo provedeno v analytickém zařízení vnitřního klimatu. Bylo potvrzeno, že nový nástroj, tj. stereoteploměr, který byl vyvinut ve výzkumném týmu Dr. Malého, může být pro tento účel aplikován. Je to koule o průměru 15 cm, která je rozdělena do šesti segmentů; plošná teplota každého segmentu se nazývá stereoteplota (tstereo). Průměrná hodnota všech šesti stereoteplot je rovná teplotě koule (tg). Asymetrie sálavého tepla může být vyčíslena z rovnic (6), (7) a (8) a z obrázku č. 7. Stereoteploměr je vyráběn SIPOCH, s.r.o. Praha. Tato společnost vyvíjela rovněž elektroniku a příslušnou techniku tohoto nástroje (Ing. L. Vajner). Tento příspěvek představuje novou metodu hodnocení asymetrie sálavého tepla. Klíčová slova: sálavé teplo, tepelná zátěž, komfort, stereoteploměr

Abstract According to EN ISO 7730 the estimation of RTA (trA-trB) is prescribed; it has been measured by Indoor Climate Analyzer of Bruel and Kjaer. It was proved that a new instrument, globe stereothermometer, developed in Malý´s research group, can be applied for this purpose.It is a globe of 15cm in diameter divided into 6 segments; the surface temperature of each segment is called stereotemperature (tstereo). The mean value of all six stereotemperatures equals to globe temperature (tg). Radiant Temperature Asymmetry can be estimated from equations (6),(7)and (8) and from Fig. 7.Stereothermometer is produced by SIPOCH Ltd. Prague. The company also developed electronics and technology of the instrument (dipl. Ing. L. Vajner). This paper introduces new method for radiant temperature asymmetry estimation. Keywords: radiant temperature asymmetry, local comfort criteria, thermal comfort

18

JOSRA 02/2008 Září 2008

Figure 1. One side irradiation at the workplace from the window

Introduction The so called Radiant Temperature Asymmetry (RTA) is the recommended criterion for nonuniform thermal load on human body, e.g. from radiating window (Fig. 1), heated floor, heated or cooled ceiling, the workplaces at furnaces in iron and glass works, by the standard EN ISO 7730. It is valid for three categories A, B, C depending on various predicted percentage of dissatisfied people (PPD): A is the most comfortable, for the lowest PPD, C for the highest PPD. An example of prescribed values of RTA is presented in Tab. 1 (Tab. A4 EN ISO 7730) (JOKL, 2002)(PETRÁŠ…[et al.], 2004). Table 1. RTA by EN ISO 7730:2005

Category A B C

Radiant Temperature Asymmetry - RTA Warm ceiling Cool wall Cool ceiling Warm wall <5 < 10 < 14 < 23 <5 < 10 < 14 < 23 <7 < 13 < 18 < 35

The estimation of RTA up to now RTA is measured up to now by Indoor Climate Analyzer type 1213, Bruel and Kjaer, Denmark. There is a special sensor for this purpose with this instrument, so called RTA (Radiant Temperature Asymmetry) transducer MM 0036 (Fig. 2), By means of PT100 radiant heat is estimated coming from two opposite sides A and B: surface temperatures trA and trB of a small plane are measured and their difference (trA - trB) is the RTA. 19

JOSRA 02/2008 Září 2008

Figure 2. RTA transducer (MM 0036) of Indoor Climate Analyzer from Bruel and Kjaer

A new way of RTA estimation It is based on a new instrument application, the so called globe stereothermometer.

Principle of stereothermometer First have a look at an ordinary globe thermometer (GT). There is a big difference in success of GT and other instruments, developed for the same purpose: GT is used from the year 1923 continuously as a part of many national standards, government directives and hygienic 20

JOSRA 02/2008 Září 2008 prescriptions. There is a simple reason for it: – GT does not try to be a model of human body, it is only a part of human body thermal equilibrium equation, operative temperature can be substituted by globe temperature. Of course, globe temperature includes exactly only air and radiant temperature thus as a criterion of human comfort the relationship on other factors must be taken into account, on air velocity and humidity, clothing, activity, adaptation and exposure time. What is valid for the whole GT can be written approximately also for a part of it, for its segment. For GT of 15cm in diameter six segments have been proved quite satisfactory (originally 18 segments were tested). The surface temperature of each segment is called stereotemperature, i.e. the mean value of all six stereotemperatures equals globe temperature. For the scheme of instrument see Fig. 3 and Fig. 4 there is a photo. It is produced by SIPOCH Ltd. Prague. The company also developed electronics and technology of the instrument (dipl. Ing. L. Vajner). Supposing a) the equality of heat transfer coefficients for irradiated and non-irradiated segment, b) the stereotemperature of non-irradiated segment equals globe temperature, the simple equation based on segments heat balance can be derived

where trA - trB

RTA [°C]

tstereo

stereotemperature, i.e. temperature of exposed segment [°C]

tg

globe temperature [°C]

hc

heat transfer coefficient by convection [W-1.m2.K]

hr

heat transfer coefficient by radiation [W-1.m2.K]

These equations cannot be applied in practice because the calculation of heat transfer coefficients is a difficult problem. Therefore the experimental estimation of equations is necessary.

Experimental estimation of the relationship between RTA and the difference stereotemperature minus globe temperature The impact of vertical and horizontal surface has been tested in the climatic chamber (dimensions 3x2x2 m) (Fig. 5). Keeping globe temperature constant 24 °C the temperatures of the vertical surfaces was chosen 14, 19, 24, 29, 34 a 44 °C ,the temperatures of the horizontal surfaces 45, 53 a 58 °C (Tab. 2). Tab. 2 Conditions in climatic chamber

Vertical radiant surface trA Δ trA-tg Exp. tg Exp. tg o o No. ( C) ( C) (oC) No. (oC) 24 24 24 1 0 4 24 14 24 2 -10 5

trA o

( C) 29 34

Δ trA-tg (oC) +5 +10

21

Horizontal radiant surface trA Exp. tg Δ trA-tg W/m2 o o No. ( C) ( C) (oC) 24 45 7 21 100 24 53 8 29 150

JOSRA 02/2008 Září 2008

Figure 5. Measurements in climatic chamber, where 1. vertical warm radiant panel, 2. vertical cool radiant panel, 3. radiant temperature, 4. stereothermometer, 5. air velocity, 6. globe thermometer Vernon-Jokl, 7. direction of air flow, 8. ceiling radiant panel, 9. control room window, 10. entrance.

RTA, trA, trB, air flow velocities( chosen 0.25 m/s, 0.5 m/s a 1.0 m/s) air temperatures, relative air humidities were measured by Indoor Climate Analyzer Type 1213(Bruel and Kjaer) respecting EN ISO 7726. The stereotemperatures tstereo (the temperature of the exposed segment) and globe temperature were measured by stereothermometer. The results are presented in Fig. 6 a 7. The temperature trA (temperature of the irradiated plane side) against the stereotemperature (temperature of the irradiated segment) for three velocities (0.25 m/s, 0.5 m/s and 1.0 m/s) is presented in Fig. 6. Correlation coefficients are high (R2=0.9797 up to 0.9908), thus the graph can be applied to practice for the estimation of trA on the basis of measured stereotemperature trA= 3.4153 tstereo-57.004 [°C] for v=0.25 m/s

(3)

trA= 4.14 tstereo-74.971 [°C] for v=0.5 m/s

(4)

trA= 5.46 tstereo-108.33 [°C] for v=1.0 m/s

(5)

RTA (=trA - trB) depends on the difference stereotemperature minus globe temperature (tstereo minus tg), see Fig. 7.and following equations: trA-trB= 3.6242(tstereo – tg) – 0.5098 [°C] for v=0,25 m/s (6) trA-trB= 4.3807(tstereo – tg) – 1.3907 [°C] for v=0.5 m/s

(7)

trA-trB= 5.1507(tstereo – tg) – 0.2010 [°C] for v=1.0 m/s

(8)

22

JOSRA 02/2008 Září 2008

Figure 6. Relationship trA=f(tstereo) for various v from experiments

Figure 7. Relationship RTA = trA-trB= f(tstereo-tg) from experiments.

Discussion The estimation of RTA has been possible only by Indoor Climate Analyzer (Bruel and Kjaer) up to now. The instrument is highly sophisticated and thus expensive. A new instrument, globe stereothermometer, can be also used for this purpose being much more simple and thus cheaper. Electronics and technology of this instrument was also a problem; being solved enough is now produced professionally by SIPOCH Company.

23

JOSRA 02/2008 Září 2008

Conclusion The new instrument - globe stereothermometer – is a globe of 15cm in diameter divided into 6 segments; the segments temperature is called stereotemperature. Based on measurements in climatic chamber it has been proved that instrument allows estimation of RTA from the difference tstereo minus tg , see Fig.7 and equations (6),(7)and(8).

References EN ISO 7726. Ergonomics of the thermal environment-Instruments for measurements of physical quantities. 1998. EN ISO 7730. Ergonomics of the thermal environment – Analytical determination and interpretation of thermal comfort using calculation of the PMV and PPD indices and local comfort criteria. 2005. JIRÁK, Z.; JOKL, M. V., ŠEBASTA, D.; TOMÁŠKOVÁ, H., BERNATÍKOVÁ, Š.; MALÝ, S. 2007. Use of Globe Stereo Thermometer for Evaluation of Irregular Radiation Load. Central European Journal of Public Health, 2007, Supplement, vol. 15 (JHEMI vol. 51), p. S24. JOKL, M. V. 1966. The way of infrared heat load estimation over the human body surface.In Cech, Patent No. 117894, Prague. JOKL, M. V.; TŮMA, V. 1988. Directional globe thermometer. In Czech.Patent No.236203.Prague. JOKL, M. V. 1990. The stereothermometer: A new instrument for hygrothermal constituent nonuniformity evaluation. ASHRAE Transactions 96, 1990, No. 3435, p. 13-18. JOKL, M. V. 1991. Feuchtemessung nach “Kunstkopf” : prinzip. Heizung-LuftungHaustechnik, 1991, vol. 42, no. 1, p. 27-32. JOKL, M. V. 1991. Stereoteploměr : nový přístroj pro hodnocení nerovnoměrnosti tepelněvlhkostní konstituenty prostředí. Československá hygiena, 1991, vol. 36, no. 1, p. 14-23. JOKL, M. V. 2002. Health Residental and Working Environment. Prague : Czech Academia, 2002. JOKL, M. V.; VAJNER, L. 2003. Globe Thermometer : Useable Pattern No. 13547. Written down 1.8.2003. Owner VÚBP Prague. PETRÁŠ, D., KOUDELKOVÁ, D.; KABELE, K. 2004. Hydronic and Electrical floor Heating. Bratislava : Czech. Jaga,, 2004.

24

JOSRA 02/2008 Září 2008

1.4. SYSTÉMY MANAGAMENTU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI PODLE POŽADAVKŮ NORMY BS OHSAS 18001:2007 V KONTEXTU INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ OCCUAPATIONAL HEALTH AND SAFETY MANAGEMENT SYSTEMS IN ACCORDANCE WITH BS OHSAS 18001:2007 IN THE CONTEXT OF INTEGRATED MANAGEMENT SYSTEMS Ing. Šárka Horehleďová1 1

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, 11652 Praha 1, Oddělení prevence rizik a ergonomie, [email protected]

Abstrakt Bezpečnost při práci a pracovní pohoda zaměstnanců velmi úzce souvisejí s organizací a řízením podniku. Dobře fungující manažerský systém vždy přináší nejen užitek, a to jak v efektivitě či produktivitě vykonávané práce, ale významnou měrou se promítá také do míry pracovní úrazovosti. V tomto směru proto moderně smýšlející podniky zavádějí systémy managementu, které si nechávají certifikovat u akreditovaných společností. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se jedná o systém managementu BOZP, který se zavádí podle požadavků normy OHSAS 18001 a je už i u nás pro tuto problematiku jedním z nejčastěji implementovaných. Tato norma v loňském roce prošla novelizací, která posunula systém managementu BOZP ještě blíže k filozofii norem ISO 14001 a ISO 9001. Tento příspěvek se proto zabývá nejen pojednáním o těchto změnách, ale také jednou z možností integrace systému managementu BOZP se systémy managementu kvality a systémy environmentálního managementu. Tento článek byl zpracován v rámci řešení Výzkumného záměru VÚBP, v.v.i. 2006 – 2010, projekt č.1: Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému. Klíčová slova: OHSAS 18001, systém managementu BOZP, bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), integrace

Abstract Occupational safety and employees work well-being are very closely connected with organisation and management of the company. Well operating management system always brings not only benefits in the effectiveness or productivity, but also significant effect in the work accident rate. That is why companies implement management systems with certificates from accredited institutions. It is the occupational health and safety management system in accordance with BS OHSAS 18001:2007 and it is one of the most often implemented management systems in this field. This standard was amended last year and this action advanced occupational health and safety management system closer to philosophy of standards ISO 14001 and ISO 9001. That is why this contribution deals not only with these

25

JOSRA 02/2008 Září 2008 changes, but also with some possibility for integration of occupational health and safety management system and management system for quality and environment. This article was prepared within the frame of Research Project of Occupational Safety Research Institute 2006 – 2010, project part Nr. 1: Human work well-being and reliability in the work system. Key words: OHSAS 18001, occupational heath and safety management system, occupational heath and safety, integration

Úvod V historii bezpečnosti práce je zásadními změnami a mnohými zvraty ve vlastním vývoji poznamenáno především uplynulých padesát let. Vznik a rozvoj problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je spojen především s průmyslovou revolucí; významné změny však nastaly po druhé světové válce, kdy došlo ve světě k výraznému urychlení rozvoje průmyslu a technologií. Prudký rozvoj průmyslu byl provázen vysokou pracovní úrazovostí. Důvodem byly nedostatečné zkušenosti a příprava pracovníků, což úzce souviselo se zaváděním nových technologií, koncentrací výroby, výstavbou nových, rozsáhlejších a efektivnějších podniků. Z toho časem vyplynuly nové nároky na bezpečnost a spolehlivost provozu. První systematický a moderní pokus o formulování systému k řízení aspektů BOZP vznikl ve Velké Británii, kde bylo v r. 1993 vydáno doporučení HS(G) 65 (Successful health and safety management), které bylo v r. 1996 transformováno do normy BS 8800 (Occupational health and safety management systém) [1]. Tato norma znamenala důležitý posun v oblasti řízení BOZP, avšak neumožňovala certifikaci systému managementu. To byl také jeden z důvodů, proč byla v roce 1999 vydána mezinárodně uznávaná specifikace OHSAS 18001 (Occupational Health and Safety Assessment Series), která stanoví požadavky na systém managementu BOZP, podle nichž lze zavedený systém posuzovat a certifikovat. Doprovodným dokumentem je OHSAS 18002:2000 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – směrnice pro zavádění OHSAS 18001 [3], která cituje specifické požadavky OHSAS 18001 a poskytuje potřebné návody k jejich implementaci do praxe. V druhé polovině roku 2007 byla vydána norma BS OHSAS 18001:2007, která novelizuje specifikaci OHSAS 18001:1999. V březnu 2008 byl následně vydán český překlad této normy ve formě ČSN OHSAS 18001:2008 – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky. Novelizace OHSAS 18002:2000 se v současné době připravuje a předpokládá se rovněž vydání jejího překladu formou ČSN v následujícím roce. Přechodné období pro zavedení systému managementu BOZP podle požadavků normy OHSAS 18001:2007 bylo stanoveno do 1.7.2009, kdy končí platnost specifikace OHSAS 18001:1999. Do této doby by tedy měly organizace implementovat nově stanovené požadavky na systém managementu BOZP, pokud chtějí obhájit jeho certifikaci.

Změny v systému managementu BOZP v návaznosti na novelizaci OHSAS 18001 Jedním z cílů novelizace OHSAS 18001 bylo přiblížení struktury normy OHSAS struktuře norem ISO řady 14000 a 9000, a tím zlepšení kompatibility systému managementu BOZP se systémy managementu kvality a péče o životní prostředí. Novelizací specifikace OHSAS 18001 došlo k revizi a doplnění některých pojmů a definic. Nedílnou součástí ČSN OHSAS 18001:2008 jsou pak i národní poznámky a vysvětlení těch definic, které mohou mít z pohledu českého překladu různý výklad. 26

JOSRA 02/2008 Září 2008 Jedná se o například o pojem „výkonnost v oblasti BOZP“, který nevyjadřuje jen „výkonnost“ ve smyslu produktivity, tj. podání určitého objemu práce v daném čase, ale zahrnuje mnohem širší rámec postavený na souboru ukazatelů, podle nichž lze vyhodnotit úroveň dosažených výsledků při realizaci systému managementu BOZP. Pro bližší vysvětlení lze použít i definici podle všeobecné encyklopedie Universum, která výkonnost definuje jako „vyhodnocovací veličinu pro očekávání, že systém v daném stavu splní svůj účel“ [11]. Dále se jedná o „závazky“, které vyhlašuje vedení společnosti, aby navenek prokázalo záměr firmy zajišťovat, na základě určitých zásad, bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců i ostatních osob pohybujících se na jejích pracovištích. Ve smyslu normy OHSAS znamenají tyto závazky především osobní přesvědčení a zainteresovanost vrcholového vedení do problematiky BOZP v organizaci a jeho aktivní zapojení při zvyšování úrovně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích. Podobně je vysvětlen termín „výcvik“, který v kontextu normy zahrnuje rovněž školení, výcvik i celkově výchovu a vzdělávání zaměstnanců v oblasti BOZP. Zajímavým termínem z pohledu českého překladu normy OHSAS je výraz „řízený organizací“, který představuje souhrnně všechny osoby, které pracují v dané organizaci nebo pro ni pracují v jiném vztahu 1. V rámci novelizace OHSAS 18001 jsou nově definovány některé pojmy (např. přijatelné riziko, incident, poškození zdraví, posuzování rizika, preventivní a nápravná opatření) a stávající jsou revidovány, to především tak, aby byly co nejblíže termínům definovaným v normách ISO pro systémy managementu kvality a environmentálního managementu. Požadavky na systém managementu BOZP byly upřesněny požadavky, některé byly nově přidány, a to především proto, aby byla organizacím usnadněna integrace systému managementu BOZP se systémy managementu kvality a systémy environmentálního managementu. Již zavedené systémy managementu BOZP není v návaznosti na novelizaci nutné zcela transformovat, protože princip zůstal stejný, došlo pouze k přesnější a podrobnější specifikaci jednotlivých požadavků. Jedná se zejména o proces identifikace nebezpečí a posuzování rizik. Norma stanoví základní podmínky, které musí být při tomto procesu brány úvahu a vyzdvihuje nezbytnost zaměření organizace především na podstatu celého procesu, kterou je stanovení adekvátního způsobu řízení daného rizika. Při určování způsobu řízení rizika pak musí organizace podle požadavků normy postupovat v souladu se stanovenou hierarchií (1. odstranění, 2. nahrazení, 3. technická opatření, 4. značení a organizační opatření, 5. osobní ochranné prostředky), což rovněž odpovídá požadavkům právních předpisů. Novým požadavkem z pohledu systému managementu BOZP je povinnost provádět hodnocení souladu řízení veškerých činností s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a s dalšími požadavky, které se na danou organizaci vztahují (požadavky dodavatelů, zákazníků, spolupracujících subjektů a dalších zainteresovaných stran). Dále jsou detailněji stanoveny např. požadavky na vyšetřování incidentů, spoluúčast zaměstnanců nebo přezkoumání systému managementu vedením organizace.

1

V tomto směru lze požadavky normy OHSAS na systém managementu BOZP přirovnat k povinnostem plynoucím z české legislativy, kde zákon č. 309/2006 Sb. upravuje požadavky na zajištění BOZP osob, které v organizaci nepracují v pracovněprávním vztahu.

27

JOSRA 02/2008 Září 2008

Požadavky normy OHSAS 18001 v souvislosti s požadavky právních předpisů ČR Základním cílem organizace při zajišťování BOZP je z pohledu požadavků právních předpisů předcházení vzniku úrazů, nemocí z povolání nebo jiného poškození zdraví v souvislosti s výkonem pracovních činností. Toho lze dosáhnout prostřednictvím systematického přístupu organizace k problematice bezpečnosti na základě zákoníkem práce stanovené povinnosti „vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům“ [9]. V terminologii české legislativy lze tohle vše shrnout pod pojem prevence rizik. Prevencí rizik se podle zákoníku práce rozumí „všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik“ [9]. Podstatou prevence rizik je tedy především důsledná identifikace nebezpečí, posouzení rizik a stanovení potřebných opatření za účelem maximálního snížení negativních důsledků na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že riziko lze odstranit zcela výjimečně, jedná se především o činnosti a opatření realizované ve většině případů za účelem snížení rizika, hovoříme tedy o řízení rizik. Tento princip sleduje i systém managementu BOZP podle normy OHSAS 18001. Systém managementu BOZP je podle normy OHSAS 18001 „část systému managementu organizace, která se používá k vytvoření a implementaci její politiky BOZP a řízení jejích rizik v oblasti BOZP“ [2]. Jak je uvedeno výše, zákoník práce stanoví základní povinnost vytvářet bezpečné pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP. Je zřejmé, že konkrétní způsob, jak by měla být tato organizace BOZP zajištěna, striktně žádným právním předpisem stanovit nelze. Proto je vhodné implementovat systém řízení BOZP, a to např. podle standardů, které byly vydány na mezinárodní i národní úrovni 2. Hlavním důvodem je zejména to, že vzhledem k neustále se zvyšujícím nárokům právních a ostatních předpisů na zajištění BOZP roste potřeba řešit tuto oblast strategicky a cíleně – nejlépe na úrovni systémového řízení. Je třeba podotknout, že tyto standardy sice detailně specifikují požadavky na systém managementu BOZP, avšak rovněž nestanovují konkrétní způsob, jak lze naplnění těchto požadavků v praxi dosáhnout. Určitou podporou zde mohou být současně publikované komentáře, návody k implementaci nebo, v případě normy OHSAS, směrnice pro zavádění (jedná se o normu OHSAS 18002:2000 [3]). Základem řízení BOZP podle uvedených standardů je včlenit problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví do celkového řízení organizace a rovněž do povědomí všech zaměstnanců jako nedílnou a běžnou součást výkonu jejich pracovních činností. To je možné pouze prostřednictvím jasně definovaných kroků a systematicky prováděných řídících činností. Další požadavky normy OHSAS 18001 na systém managementu BOZP, které lze nalézt rovněž mezi povinnosti stanovenými právními předpisy (zejm. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce), jsou se např. o následující: ƒ

vedení dokumentace o identifikaci nebezpečí a posouzení rizik,

ƒ

pravidelné provádění školení z BOZP,

ƒ

přijímání opatření ke zmírnění negativních důsledků nehod a pracovních úrazů a preventivních opatření k zamezení jejich opětovnému vzniku,

2

Těmito standardy jsou myšleny např. doporučení HS(G) 65 [4], britský standard BS 8800 [5], Metodické návody Mezinárodní organizace práce ILO-OSH 2001 [6], český podpůrný program Bezpečný podnik [7] nebo norma OHSAS 18001 [2].

28

JOSRA 02/2008 Září 2008 ƒ

vyšetřování příčin a okolností vzniku pracovních úrazů,

ƒ

účast zaměstnanců na řešení otázek v oblasti BOZP, atd.

Podstatou systémového přístupu (nejen) k řízení BOZP je provázání jednotlivých prvků a procesů v komplexní fungující celek. Výsledkem je pak zajištění toho, že organizace bude kontinuálně dosahovat shody s vyhlášenou politikou BOZP, stanovenými cíli v oblasti BOZP a se všemi požadavky právních předpisů, které se na ni vztahují, a že bude postupně zvyšovat úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Systém managementu musí být chápán a realizován jako dynamický proces. Ve srovnání s tím je plnění legislativních požadavků jen nezbytným minimem k efektivnímu řízení BOZP, jeho dílčí částí.

Požadavky normy OHSAS 18001 v kontextu norem ISO pro systémy managementu Systémy managementu, nejčastěji zaváděné podle norem ISO řady 9000 a 14000, jsou dnes nedílnou a nezbytnou součástí podnikového řízení. Díky jejich velkému množství a různým oblastem jejich zaměření, je nyní v popředí snaha systémy managementu zavedené v organizaci vzájemně provázat a celkové řízení tak zjednodušit. Avšak vzhledem k různému stupni jejich praktické implementace a právě různorodosti oblastí, které jsou jimi řízeny, se mnohdy jedná o nelehký úkol. Novou situaci a klima na světových trzích po druhé světové válce plně pochopili japonští stratégové, průmyslníci a manažeři, kteří jako první docenili teorie W. E. Deminga. S pomocí jeho metod komplexního chápání kvality předvedli „zázrak japonského managementu“ v podobě exploze vývozu kvalitní japonské produkce na světový trh. Tento tzv. Demingův přístup (ve zkratce PDCA) je založen na čtyřech základních krocích, kterými jsou Plan (plánuj) – Do (dělej) – Check (kontroluj) – Act (jednej), jejichž smyslem je dosažení trvalého zlepšování v řízené oblasti (původně pouze kvality). Schématické znázornění tohoto principu ilustruje následující obrázek.

Obrázek 1: Schématické znázornění Demingova principu trvalého zlepšování Obecný český výklad Demingova schématu: Plan - Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení požadovaného výsledku Do - Dělej: implementuj procesy (tj. proveď, co jsi naplánoval)

29

JOSRA 02/2008 Září 2008 Check - Kontroluj: monitoruj a měř procesy ve vztahu k politice, cílům a stanoveným požadavkům, vypracuj zprávy o výsledcích (tj. kontroluj, co jsi provedl) Act - Jednej: prováděj opatření podle výsledků kontroly, uprav cíle a procesy směrem ke zvyšování výkonnosti a k trvalému zlepšování. Úspěch praktického pojetí Demingova přístupu u japonských podniků vedl k tomu, že i další průmyslové společnosti začaly v sedmdesátých letech 20. století obracet pozornost na kvalitu v širokém pojetí a zejména v Americe a Evropě začaly vznikat první modely jejího řízení založené na Demingově principu neustálého zlepšování a celých soustav nástrojů pro jeho uplatnění. Série norem ISO je právě jedním z takových vysoce úspěšných nástrojů, které pomáhají zavést a udržovat různé systémy managementu, jež jsou v dnešní době pro organizace a jejich ekonomický růst klíčové. Tyto normy mají univerzální charakter, což znamená, že nezávisí ani na charakteru procesů, ani na povaze výrobků. Jsou tedy aplikovatelné jak ve výrobních organizacích, tak i ve službách, bez ohledu na velikost organizace [8]. Z výše uvedeného vyplývají podobnosti struktury jednotlivých manažerských systémů. Na základě principu PDCA je aplikován i systém managementu BOZP podle normy OHSAS 18001, která je záměrně zpracována tak, aby byla kompatibilní s ostatními normami ISO pro systémové řízení. Specifikace většiny požadavků přímo vychází z norem ISO 9001 (systémy managementu kvality) a ISO 14001 (systémy environmentálního managementu). Součástí příloh normy OHSAS je proto srovnání obsahu těchto tří norem, z něhož je kompatibilita uvedených systémů managementu zřejmá. Vybrané prvky a procesy systému managementu BOZP odpovídají rovněž prvkům a procesům stanoveným dalšími normami, jako např. ISO 19011 (směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu) a ISO/IEC Guide 73:2002 (management rizika – slovník). Důležitou součástí příloh normy OHSAS 18001 je také srovnání jednotlivých prvků systému managementu BOZP požadovaných normou OHSAS 18001 s prvky stanovenými Metodickými návody mezinárodní organizace práce pro systémy řízení BOZP – ILO-OSH 2001. Podle těchto návodů nejsou zavedené systémy managementu BOZP v organizacích ČR certifikovány. Uvedené srovnání popisuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými prvky včetně konstatování, že systém managementu BOZP zavedený podle požadavků OHSAS 18001 bude kompatibilní rovněž s doporučeními těchto metodických návodů. Základní prvky a procesy systémů managementu jsou následující: 1. vymezení rozsahu systému 2. vyhlášení politiky pro danou oblast 3. plánování určení jednotlivých požadavků a způsobu jejich zavedení a udržování v praxi 4. implementace jednotlivých požadavků do praxe a jejich řízení 5. provádění a vyhodnocování kontrol 6. provádění přezkoumání fungování systému managementu vedením organizace Pokud organizace naplní tyto prvky a procesy v souladu s požadavky jak na systém managementu kvality, tak i na systém managementu BOZP a ochrany životního prostředí, může tím nastavit funkční integrovaný systém managementu.

Integrace systémů managementu Na základě výše uvedeného lze říci, že systémy managementu jsou po formální stránce vysoce kompatibilní, avšak to jistě není jedinou a postačující podmínkou pro úspěšné řízení 30

JOSRA 02/2008 Září 2008 a zlepšování integrovaného systému. Integrovaný systém environmentálního managementu, kvality a bezpečnosti práce přináší organizacím mnoho výhod a vývojová tendence k němu prokazatelně směřuje, avšak dosud chybí vhodná metodika, která by to dokázala účelně realizovat. V odborné literatuře a článcích se objevují náznaky, doporučené kroky a obecná pravidla procesu integrace, své vlastní postupy používají různé komerční poradenské firmy, pro něž je to know-how. Podpůrný nástroj, který by pomohl samotné organizaci účinně propojit zavedené systémy managamentu (resp. jejich prvky a procesy), však dostupný není. Je zřejmé, že každý doporučený postup a teorie musí být přizpůsobeny naprosto konkrétním podmínkám a následně ověřeny vlastní praxí. Obecně je cílem vytvořit systém, který bude pro podnik praktický a komplexní a bude představovat jednak metodický základ a jednak prostor pro specifika odvětví a podniku. Takový systém by mohl být založen např. na procesu řízení rizik. Jedná se však spíše o způsob myšlení o rizicích organizace, procesech a lidech, včetně otázek etiky a podnikové kultury, než exaktní návod pro výkon managementu. Tato idea účinného řízení bezpečnosti je založena ne na pouhé kompozici či kombinaci dosud odděleně zpracovávaných dat o rizicích (řízení ochrany životního prostředí, kvality, bezpečnosti a ochrany zdraví), ale na nutnosti vytvoření, pokud možno jednoduchého, systémového a sjednocujícího přístupu v posuzování a poměřování reálných rizik. Řada systémových nástrojů, jako plánování, řízení dokumentace, záznamů, interní audity, nápravná a preventivní opatření, neshody a přezkoumání systému managementu jsou již společné všem systémům managementu založených na požadavcích norem ISO, jak bylo již uvedeno dříve. Avšak proces řízení rizik je nezbytnou součástí pouze systému managementu BOZP a ve zjednodušené formě environmentálního systému managementu (identifikace a hodnocení environmentálních aspektů), ačkoliv prakticky všechny činnosti a aktivity organizací jsou nutně spojeny s různými riziky. Nejedná se pouze o rizika vzniku úrazů a nehod, ale také o rizika poškození životního prostředí, rizika spojená se zajišťováním kvality produktů a spokojenosti zákazníků nebo rizika čistě ekonomická související se ziskem, investicemi apod.. Tedy každá organizace musí s možnými riziky počítat a proto by tedy měla mít zavedeny mechanismy pro účinnou identifikaci zdrojů možných rizik a následnou analýzu a posouzení rizik, tj. nástroje pro zajištění účinné prevence všech potenciálních rizik. Principem integrace systémů managementu by tedy mohlo být zavedení a rozvíjení účinného systému řízení rizik, založeného na koncepci neustálého zlepšování, který povede danou organizaci k eliminaci a zvládání negativních jevů působících na organizaci, a to negativních jevů ve smyslu jak bezpečnosti, tak i ochrany životního prostředí a kvality. Hlavním cílem je trvalé snižování rizik na přijatelnou úroveň a zároveň využívání rizik jako příležitostí pro další rozvoj společnosti a dosahování konkurenčních výhod a tím dosahování strategických cílů společnosti. Řízení rizik musí být tedy součástí běžného řízení firmy, tzn. musí být integrováno do procesu plánování a řízení výkonu organizace. Zásadní etapou v tomto procesu je identifikace nebezpečí a posouzení rizik ve všech klíčových oblastech řízení (tj. ochrana životního prostředí, bezpečnost, kvalita) vycházející z koncepce systému managementu BOZP podle normy OHSAS 18001. Model založený na identifikaci nebezpečí a posouzení rizik má všechny potřebné vlastnosti, aby byl proces integrace realizovatelný a rozbor vývoje manažerských systémů taktéž ukazuje, že integrace s využitím rizik jako integrujícího prvku je možná. Nicméně bude při tvorbě tohoto integrovaného systému managementu třeba překonat některé myšlenkové bariéry, vytvořit srozumitelnou a snadno sdělitelnou koncepci integrace a nalézt vhodné motivační prvky a indikátory výkonnosti systému.

31

JOSRA 02/2008 Září 2008

Závěr V současné době se v organizacích aplikují manažerské techniky prakticky na všechny oblasti podnikání, jako je kvalita produktů, bezpečnost zaměstnanců a okolí podniku, bezpečnost informací, ovlivnění životního prostředí, rozhodování v oblasti financí, plánování, přerozdělování zdrojů atd. To vše nejčastěji za účelem upevnit pozici organizace na trhu, posílit konkurenceschopnost jejích produktů, zvyšovat prestiž a zisk. Vývoj v přístupu k řízení organizace ukazuje na tendenci k propojení jednotlivých řídících prvků a procesů v jediný komplexní systém managementu. Tento trend propojit řízení klíčových oblastí v jeden celek a zjednodušit a zefektivnit tak celkové řízení organizace je v současné době na svém vrcholu, a proto je stále v popředí zájmu hledat optimální přístupy k tomuto problému. Novelizace normy OHSAS 18001 je jedním z kroků, které lze považovat za přispívající k procesu integrace klíčových oblastí řízení, přestože lze stále nalézt určité nedostatky a prostor pro další zlepšování.

Použitá literatura [1] PUSKEILEROVÁ, L., KOTEK, L. Systémy managementu bezpečnosti. In V. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Sborník přednášek. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2005. s. 211 – 219. ISBN 80-86634-64-7. [2] ČSN OHSAS 18001:2008. Systémy managamentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Specifikace. Praha : ČNI, 2008. [3] OHSAS 18002:2000. Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – směrnice pro zavádění OHSAS 18001. BSI, 2002. [4] HSG65 – Successful Health and Safety Management. HSE Books, 1997. ISBN 0-71761276-7. [5] BS 8800 Guide to occupational health and safety management systems. BSI, 1996. [6] Metodické návody pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. ILO-OSH 2001. Praha : ČMKOS 2001. 29 s. [7] Bezpečný podnik : systém řízní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praha : Státní úřad inspekce práce, 2007. [8] NENADÁL, J.; PLURA, J.; HUTYRA, M.; PETŘÍKOVÁ, R. Základy managementu jakosti. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2005. ISBN 80-2480969-9. [9] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. [10] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. [11] Universum : všeobecná encyklopedie. Praha : Euromedia Group - Odeon, 2002.

32

JOSRA 02/2008 Září 2008

2.

NERECENZOVANÁ ČÁST

2.1. STUDENTI VŠE V PRAZE SPOLUVYTVÁŘEJÍ PODOBU E-LEARNINGOVÝCH KURZŮ VÚBP, V.V.I. STUDENTS OF THE UNIVERSITY OF ECONOMICS COCREATE FORM OF E-LEARNING COURSES OF THE OCCUPATIONAL SAFETY RESEARCH INSTITUTE Irena Kuhnová1 1Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., [email protected]

Abstrakt Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. se od roku 2004 systematicky zabývá otázkou celoživotního vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a metodou e-learningu jako nástroje pro jeho podporu. Usiluje přitom o praktické využití této moderní metody v dalším vzdělávání dospělých v BOZP. E-learning je řešen v rámci projektu „Management znalostí – podmínka úspěšného řízení BOZP“ výzkumného záměru VÚBP, v.v.i., na léta 2004 až 2010 (MPS0002595001). Klíčová slova: BOZP, e-learning, distanční vzdělávání

Abstract The Occupational Safety Research Institute has been concerned with lifelong learning in the field of occupational safety and health since 2004. E-learning is one of the tools which supports this way of lifelong learning and it is used as a modern method for further education. E-learning is solved within the frame of research project „Knowledge management – condition of successful safety management“ which is part of research programme of the Occupational Safety Research Institute of the Czech republic 2004-2010. Keywords: occupational safety and health, e-learning, education Po období studia a teoretické přípravy autorů e-learningových kurzů a celého e-learningového týmu jsou od r. 2007 postupně pro novou formu studia vyvíjeny kurzy známé veřejnosti jako témata distančního nadstavbového studia Bezpečnost práce, které VÚBP, v.v.i., organizuje od r. 2001. Téměř souběžně jsou v současné době jako e-learningové kurzy vyvíjena témata „Řízení a organizace bezpečnosti práce v podniku“ a „Ochrana zdraví a hygiena práce“. Zatímco kurz „Řízení a organizace bezpečnosti práce v podniku“ bude na podzim r. 2008 již pilotně ověřován, kurz „Ochrana zdraví a hygiena práce“ prochází korekcemi obsahu a formy. Na vývoji kurzu „Ochrana zdraví a hygiena práce“ se po předchozím ujednání podílí Katedra personalistiky Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (též VŠE). Její studenti byli v letním semestru akademického roku 2007/2008 aktivními účastníky testování kurzu.

33

JOSRA 02/2008 Září 2008 Elektronický kurz „Ochrana zdraví a hygiena práce“ byl testován studenty navazujícího magisterského studia. Do testování kurzu byli zapojeni prezenčně a distančně studující předmětu 3PA542 Pracovní podmínky a pracovní vztahy a předmětu 3PA548 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Prvořadným cílem testování bylo jednak získat názory na současnou rozpracovanou verzi kurzu, jednak kurz posloužil k rozšíření a prohloubení znalostí studentů v oblasti ochrany zdraví a hygieny práce. Problematika v kurzu obsažená je totiž součástí obou předmětů. Studenti, kteří jsou na VŠE v rámci specializace Bezpečnost práce připravováni pro výkon pracovních funkcí manažer bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – junior, specialista BOZP, poradce BOZP a auditor managementu BOZP v podnicích, neziskových organizacích a veřejné správě, hodnotili prostřednictvím 14 otázek elektronického dotazníku především strukturu kurzu, logickou posloupnost informací, přehlednost a srozumitelnost v rámci nezbytné odbornosti, formulaci a naplnění dílčích vzdělávacích cílů kurzu, věcnou/odbornou stránku kurzu z hlediska relevance a aktuálnosti obsahu, způsoby podněcování studijních a komunikačních aktivit distančně studujících a zařazení pramenů doporučené a související literatury. Zjišťovány byly také názory studentů na formu a obsah průběžného ověřování znalostí, studenti dále uváděli své další poznatky a doporučení pro výsledný kurz. Testování kurzu se nezaměřovalo na hodnocení vizuální podoby kurzu, jehož konečná verze bude umístěna a studována v e-learningovém řídicím systému eDoceo. Prostředí toho systému limituje svým způsobem konečnou podobu výsledného kurzu. Takto připravený e-learningový kurz bude podobně jako kurz „Řízení a organizace bezpečnosti práce v podniku“ pilotně ověřen skupinou dobrovolníků. Testování se zúčastnilo 75 studentů, kteří poskytli VÚBP, v.v.i., své náměty a připomínky jak pro interaktivitu kurzu, tak pro dílčí obsahová zlepšení. Podklady pro vyhodnocení představují nejen jejich názory a připomínky zaznamenané v databázi, ale i stanoviska ze společných rozborů vyučujících se studenty. Přínosné pro VÚBP, v.v.i., budou i názory samotných vyučujících Po prvním zběžném seznámení se získanými stanovisky je možné uvést, že studenti hodnotili kurz převážně pozitivně, a to zejména pokud jde o jeho komplexnost, přehlednost, jasnou a logickou strukturu, výběr a relevantnost informací (stručnost) a srozumitelnost. Detailní rozbor poznatků získaných testováním bude předmětem dalších výzkumných a vývojových aktivit VÚBP, v.v.i., v oblasti e-learningu pro vzdělávání dospělých v BOZP a podle možností se o ně VÚBP, v.v.i., podělí i se čtenáři tohoto periodika. Podíl studentů VŠE na vývoji kurzu je pro VÚBP, v.v.i., velmi cenný a patří jim velký dík. Svého úkolu se zhostili s velkou odpovědností. Poděkování kromě toho patří i pedagogům Ing. Lucii Václavkové a PhDr. Petru Berouškovi, bez jejichž pomoci a odborného i metodického vedení studentů by testování nemohlo proběhnout, a kteří ve shodě se svými studenty vyhodnotili testování kurzu jako přínosné jak z hlediska obecně prospěšného záměru, tak pro aktivní, obohacenou výuku. VÚBP, v.v.i., rovněž děkuje prof. Ing. Zuzaně Dvořákové, CSc., vedoucí Katedry personalistky, za vyslovení souhlasu s testováním a za celkovou podporu vzdělávání dospělých v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

34

JOSRA 02/2008 Září 2008

2.2. KOMPLEXNÍ VÝZKUM A MANAGEMENT TECHNOLOGICKÝCH A PŘÍRODNÍCH RIZIK – VÝSLEDKY ŘEŠENÍ DOKTORSKÉHO PROJEKTU COMPLEX RESEARCH AND MANAGEMENT OF TECHNOLOGICAL AND ENVIRONMENTAL RISKS – RESULTS OF DOCTORALS PROJECT Ing. Šárka Horehleďová1, Ing. Šárka Bernatíková2 1

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Oddělení prevence rizik a ergonomie, [email protected] 2

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Laboratoř výzkumu a managementu rizik, [email protected]

Abstrakt Článek shrnuje informace o doktorském projektu GAČR č. 105/03/H099 Komplexní výzkum a management technologických a přírodních rizik, jehož řešení probíhalo v letech 2003 – 2007 pod vedením prof. RNDr. Pavla Danihelky, CSc. (Fakulta bezpečnostního inženýrství, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava). Jednalo se o projekt s cílem propojit doktorandy a jejich školitele z různých pracovišť zabývajících se přírodními a technologickými riziky do jednoho výkonného týmu, který se bude zabývat nově se otevírající oblastí výzkumu na pomezí ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Klíčová slova: Bezpečnost, životní prostředí, environmentální, doktorský projekt, riziko

Abstract The article summarises information about doctoral project of the Czech Science Foundation Nr. 105/03/H099 Complex Research and Management of Technological and Environmental Risks. This project was solved in years 2003 – 2007 led by prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. (Faculty of Safety Engineering, VŠB – Technical University of Ostrava). The goal of the project was get through Ph.D. students and their supervisors from different workplaces deal with environmental and technological risks into one productive work team. This doctoral team was concerned with new opening research area containing both safety and environment. Key words: Safety, environment, environmental, doctoral project, risk

O projektu Řešení projektu se účastnily tři instituce s různým zaměřením, které do svých činností a výzkumu zapojují studenty doktorského studia. Hlavním řešitelským pracovištěm byla Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (pracoviště Fakulty bezpečnostního inženýrství, Hornicko-geologické fakulty, Fakulty strojní a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství), spoluřešitelskými institucemi pak byly Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. a společnost Dekonta, a.s. V rámci řešení projektu byla vytvořena fungující spolupráce také s jinými vysokými školami a jejich doktorandy, zejména s Fakultou

35

JOSRA 02/2008 Září 2008 strojní Technické univerzity v Liberci a s Fakultou speciálního inženýrství Žilinské univerzity. Do řešení grantového projektu byli zapojeni studenti prezenčního i kombinovaného doktorského studia VŠB – TUO, kteří byli kromě činností v rámci své fakulty a v rámci projektu samotného zapojeni do činností prováděných společně s neakademickými partnery projektu, tedy VÚBP, v.v.i a společností Dekonta, a.s. V průběhu řešení projektu docházelo k průběžné obměně složení doktorského týmu. Důvody odchodu doktorandů z týmu obvykle souvisely s dokončením doktorského studia, odchodem na stáž nebo nástupem do zaměstnání. V ojedinělých případech došlo i k tomu, že některý z členů týmu z něho byl pro malou aktivitu vyřazen. Celkem se řešení projektu v průběhu pěti let zúčastnilo 33 doktorandů, 7 akademických pracovníků a další spolupracovníci z praxe [1].

Průběh řešení projektu Všichni studenti pracovali na dílčích tématech v oboru bezpečnostního nebo environmentálního inženýrství. Komplexní pohled na bezpečnost tak zahrnoval nejen přírodní rizika, ale také rizika vyplývající z lidských činností počínaje těžbou surovin přes zpracovatelské technologie až po bezpečnost lidských sídel. V rámci tohoto široce pojatého pracovního týmu byly zpočátku vytvořeny tři specializované pracovní skupiny: ƒ

pracovní skupina managementu průmyslových rizik,

ƒ

pracovní skupina hodnocení technologických rizik,

ƒ

pracovní skupina pro přírodní rizika a životní prostředí.

Každá z pracovních skupin měla být zaměřena na určitou vymezenou problematiku a zároveň měla založit vlastní diskusní fórum. Toto uspořádání fungovalo pouze v prvním roce řešení doktorského projektu. Jakmile došlo ke změně ve složení doktorského týmu, tato dílčí komunikace přestala fungovat. Z důvodu relativně vysoké fluktuace po celou dobu řešení projektu nedošlo k původně zamýšlenému vytvoření stabilního doktorského týmu, který by se po celou dobu zabýval řešením projektu a související problematikou, což v konečném důsledku mělo jak negativa tak i pozitiva. Jednou ze základních podmínek vytvoření fungujícího multidisciplinárního týmu doktorandů, školitelů a mladých vědeckých pracovníků, zabývajících se různými aspekty bezpečnosti v průmyslové praxi, občanské společnosti a životním prostředí, bylo dosažení pravidelné komunikace a výměny vědomostí a zkušeností uvnitř tohoto týmu. Tato široce pojatá komunikace probíhala pořádáním společných vzdělávacích akcí jako např. semináře s prezentací výsledků práce jednotlivých členů doktorského týmu, přednášky externích odborníků a vzájemné exkurze mezi jednotlivými pracovišti. Velký důraz byl kladen na společné zapojení různě zaměřených doktorandů na řešení konkrétních problémů aplikovaného výzkumu nebo konkrétních potřeb společnosti a praxe včetně společného publikování výsledků s cílem získat zkušenosti a návyky týmové práce. V rámci odborných a publikačních aktivit doktorského týmu byla navázána spolupráce s obdobně zaměřeným kolektivem doktorandů a pedagogů na Technické univerzitě v Liberci. V průběhu řešení projektu proběhlo několik setkání obou týmů věnovaných především otázkám prevence závažných havárií a řešení katastrof, včetně bezpečnosti kritické infrastruktury. Nejdůležitější akcí organizovanou doktorským týmem se stala mezinárodní konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků „Věda a krizové situace“, která byla v rámci řešení projektu organizována pravidelně každý rok ve spolupráci s Žilinskou univerzitou, a to i na podzim v roce 2007, po oficiálním ukončení řešení projektu. Výstupy z těchto konferencí

36

JOSRA 02/2008 Září 2008 jsou odborné publikace doktorandů environmentálních a bezpečnostních oborů z několika českých i zahraničních vysokých škol. Jednou z hlavních oblastí zájmu při řešení tohoto projektu bylo také rozšíření mezinárodní spolupráce a zlepšení jazykové vybavenosti doktorandů. Tento záměr byl naplněn jednak formou stáží a výjezdů studentů do zahraničí a jednak prostřednictvím organizování odborných seminářů s účastí zahraničních lektorů.

Výsledky V rámci řešení projektu byla hodnocena a analyzována rizika technologická a environmentální, včetně postupů a přístupů k jejich řešení multidisciplinárním týmem doktorandů, jejich školitelů a odborníků z praxe. Byly analyzovány a hodnoceny problémy multidisciplinárního odborného týmu, problémy jeho vzájemné spolupráce, komunikace, motivace směřující k vytvoření nadkritické výzkumné kapacity. Byla zkoumána problematika doktorandského studia, jeho podmínek, přitažlivosti a zejména jeho potřebnosti a v návaznosti na to byly samotnými studenty navrženy možnosti zvýšení kvality studia a vědecké práce doktorandů. Hlavním výsledkem řešení projektu bylo vytvoření podpory doktorandského týmu a dosažení nadkritického množství výzkumné kapacity pro týmovou práci a komplexní řešení v multidisciplinární oblasti environmentální bezpečnosti. Tohoto cíle se podařilo dosáhnout a po překonání počátečních obtíží se podařilo vytvořit funkční pracovní tým. Vytvořený tým se stal atraktivním i pro doktorandy obdobného zaměření z jiných vysokých škol a podařilo se tak iniciovat vznik neformální platformy spolupráce doktorandů zabývajících se bezpečností a ochranou životního prostředí. Výsledkem byly zmíněné každoroční konference mladých vědeckých pracovníků, střídavě pořádané v Ostravě a v Žilině. Dalším výsledkem projektu je lepší porozumění potenciálním problémům doktorandů při jejich studiu a zlepšení komunikace mezi doktorandy a pedagogy. Z doktorandů zapojených do projektu úspěšně ukončili doktorská studia 4, 3 čekají na obhajoby a 8 je ve stádiu dokončování práce po úspěšném rigorózním řízení. V rámci projektu vznikly desítky publikací a další jsou připravovány. Projekt vedl k prohloubení mezinárodní spolupráce, a to na několika úrovních. V rámci projektu bylo uspořádáno několik návštěv zahraničních odborníků s přednáškami a semináři, projekt podporoval také výjezdy doktorandů do zahraničí. Dosažené výsledky a výzkumná kapacita vytvořená propojením doktorského týmu umožnily zapojení do výzkumných a aplikačních aktivit takových organizací jako NATO, UNECE a OECD [2].

Závěr Základním cílem tohoto doktorského projektu bylo vytvoření multidisciplinárního týmu doktorandů a posílení jejich vzájemné spolupráce, týmové komunikace a podpory při řešení jejich disertačních prací. Toho sice bylo v dostatečné míře dosaženo, ale až v posledních dvou letech projektu. Zejména v těchto dvou letech se studenti naučili mezi sebou komunikovat na odborné úrovni, sdílet potřebné podklady a informace a vytvořit společný výstup. Smyslem bylo umožnit nejen výměnu zkušeností a vytvoření týmové spolupráce, ale také přispět k celkovému rozvoji věd o nebezpečí a environmentálně orientovaných věd v České republice a ke zlepšení technik jejich zvládání. Výsledky projektu mají uplatnění v první řadě ve zvýšení kvality studia a vědecké práce členů doktorského týmu a dalších doktorandů na fakultách, a to díky vytvořené spolupráci při řešení výzkumných problémů a při společném zvládání metod vědecké práce včetně prohloubení týmové práce a využívání multidisciplinárního přístupu. Přímým uplatněním výsledků 37

JOSRA 02/2008 Září 2008 projektu je také vytvoření synergie mezi dvěma obory doktorského studia (Ochrana životního prostředí v průmyslu a Bezpečnost v průmyslu) a v prohloubení spolupráce mezi fakultami VŠB – TU Ostrava. V oblasti výzkumu a vývoje mají výsledky uplatnění v možnosti intenzivního zapojení členů kolektivu projektu (a dalších, na ně navazujících výzkumných pracovníků) do nově vytvářeného výzkumného prostoru věd na pomezí bezpečnosti a životního prostředí a v započaté systematické výměně zkušeností uvnitř vytvořeného týmu i neformální platformy. Spolupráce vyústila nejen ve společné publikace, ale také v propojení s praxí, hlavně s oběma neakademickými partnery projektu. Základní filosofie projektu spočívala ve snaze připravit doktorandy na dráhu vědeckého nebo akademického pracovníka a pokud možno doktorandy motivovat, aby pokračovali ve vědecké dráze. Tuto úlohu projekt splnil, z doktorandských členů týmu jich osm již nastoupilo na místa odborných asistentů nebo výzkumných pracovníků na vysoké škole a čtyři další na místa výzkumníků v resortních výzkumných ústavech. Ve výzkumné oblasti na pomezí životního prostředí a bezpečnosti došlo během projektu k dynamickému rozvoji a například bezpečnost se stala jednou z priorit výzkumu jak v EU tak v ČR. Aktivity v rámci projektu a dosažené výsledky vytvořily takové zázemí, které umožnilo aktivní účast členů doktorského týmu ve výzkumných i realizačních aktivitách, jako je příprava krizového plánu Ministerstva životního prostředí ČR, vytvoření platformy bezpečnostního výzkumu v ČR navázané na evropské struktury nebo zapojení řešitele do expertního panelu Environment Security NATO nebo ad hoc expertních skupin UNECE k bezpečnosti odkališť a k bezpečnosti potrubní přepravy s ohledem na environmentální havárie. V započatém výzkumu bude pokračováno i v rámci projektu VaV Ministerstva životního prostředí SPII 1a10 45/07 s názvem „Komplexní interakce mezi přírodními ději a průmyslem s ohledem na prevenci závažných havárií a krizové řízení“, kde budou výsledky uplatněny přímo a dále rozvíjeny. Tento článek vznikl na základě řešení a výsledků doktorského projektu GAČR č. 105/03/H099 Komplexní výzkum a management technologických a přírodních rizik.

Použitá literatura [1] Komplexní výzkum a management technologických a přírodních rizik: závěrečná zpráva k doktorskému projektu [interní dokument]. Ostrava : Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2008. [2] Přehled grantových projektů ukončených v roce 2007 [online]. Praha, 2008 [cit. 2008-0730]. Dostupný z www: .

38

JOSRA 02/2008 Září 2008

2.3. INFORMACE O PŘÍLEŽITOST“

KONFERENCI

„VĚK

JAKO

INFORMATION ABOUT CONFERENCE „AGE AS A OPPORTUNITY“ MUDr. Eva Hanáková1 1Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., [email protected]

Abstrakt Dne 13. 5. 2008 proběhla v Brně pod záštitou organizace Expertis Praha konference s výstižným názvem „Věk jako příležitost“ v rámci projektu Třetí kariéra, který je spolu financován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky. Projekt Třetí kariéra upozorňuje na problematický fenomén uplatnění „padesátníků“ na pracovním trhu a nabízí i řešení, jak jej eliminovat. Klíčová slova: věk, pracovní příležitosti, pracovní trh, konference

Abstract On 13 May 2008 conference called „Age as a opportunity“ took place in Brno under the sponsorship of Expertis Praha and within the project Third career. The development partnership Third Career is aimed at supporting lifelong education and improving the conditions in the labour market for the target group of “50+” people in the Central Bohemian region. The project is cofinancing by European social fund and national budget of the Czech republic. Keywords: age, job opportunity, labour market, conference V současné době na sto Čechů v produktivním věku (20–64 let) připadá asi 55 lidí, kterým je buď nad 65 let, nebo méně než dvacet. Tento poměr se však podle demografických odhadů má prudce změnit – v roce 2030 má na 100 produktivních lidí připadnout až 105 osob vyššího věku. Doporučení od OECD pro Českou republiku je jednoznačné: „Najděte práci pro staré lidi, umožněte práci těm, kteří pracovat chtějí a mohou.“ Problém není jen ryze český. V českých firmách byl ale díky historickým procesům narušen kontinuální vývoj managementu a vznikla zde velká věková propast. Většina lidí v ohrožené věkové skupině 50+ vyrostla v období socialismu. Změny na začátku 90. let 20. století byly pro řadu z nich obtížně přijatelné, náročné, někdy se staly příčinou deziluze. Navíc na konci devadesátých let zažili tito lidé poprvé masové propouštění. Dříve nabyté zkušenosti a dovednosti přestaly být dostačujícími, vyvstala potřeba učit se novým poznatkům, moderním, náročnějším technologiím. Zaměstnavatelé se dosud nenaučili, jak efektivně pracovat s touto skupinou, neexistují systémy práce se staršími zaměstnanci. Trend mladých manažerů, kdy mladí velí starším, vyvolává mezigenerační napětí a neporozumění. I celospolečensky je problém starších lidí na trhu práce zobrazován spíše schematicky, ve spojení s důchody, nemocemi apod.

39

JOSRA 02/2008 Září 2008 Pro firmy a HR manažery z projektu Třetí kariéra vzešla metodika na přípravu strategie pro práci s lidmi 50+, vitalizační kurzy zaměřené na osobnostní rozvoj padesátníků. Problém uplatnění 50+ je skutečně problémem mezinárodního rozsahu. Program konference byl zaměřen na demografický vývoj, poznatky ze sociologických výzkumů, poznání a využití potenciálu zaměstnanců nad 50 let a vitalizační program pro manažery nad 50 let. Bylo poukázáno na skutečnost, že lidé nad 50 let jsou stále vitálnější, ale pracovní trh se k nim nechová úplně férově.Podle průzkumů jsou nejvíce diskriminovanou skupinou na trhu práce a ztratí-li zaměstnání, těžko je pak hledají. Například z více než 60 tisíc nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji je celá třetina lidí ve věku nad 50 let. Přednostmi padesátníků jsou životní nadhled, schopnost řešit s klidem a přehledem složité a stresové situace. Firmy ale dávají přednost mladším lidem, důvodem je především neschopnost využít kapacitu lidí 50+. Současně zaznělo, že situace v naší republice je dosti vyrovnaná, neexistují hluboké a zásadní regionální rozdíly. To platí obecně, tedy i o vnímání skupiny 50+. Věkové rozdíly v naší společnosti existují a jsou významné. Dosavadní poznatky o diskriminaci skupiny 50+ jsou jen částečné a útržkovité. K tomu, abychom měli přehled o situaci v jednotlivých profesích či oborech, bychom museli mít k dispozici výsledky systematického sledování pracovního trhu. Projekt Třetí kariéra chce právě do této oblasti vnést novou inspiraci a dosud zaměstnaným lidem ve věkové kategorii 50+ poskytnout řešení, jak se udržet na trhu práce, neztrácet sebevědomí a sebedůvěru, jak zhodnocovat životní zkušenosti a získávat nové, jak být přínosem v moderních dynamických firmách. Medializací tématu a prezentací pozitivních zkušeností se snaží prolomit současné stereotypní mínění o věkové kategorii 50+ a přispět i ke změně obecného názoru na sebe sama v kategorii 50+. Výzkumem zaměstnávání 50+ v České republice se zabývá i společnost STEM, která spolupracuje na evropském projektu Třetí kariéra - dlouhodobě provádí aplikovaný sociologický výzkum, zaměřuje se na studium životních podmínek, hodnot, postojů a názorů obyvatelstva. Specializuje se zvláště na rozbory sociálních problémů, na výzkum komunikace a na politickou analýzu. Má bohatou zkušenost z domácích i zahraničních výzkumů, mezinárodních srovnávacích šetření a z řešení konkrétních problémů klientů z řad velkých institucí i menších soukromých firem.

40

JOSRA 02/2008 Září 2008

2.4. KONFERENCE VĚNOVANÁ PREVENCI RIZIK, ÚRAZŮ A NEGATIVNÍCH PROJEVŮ CHOVÁNÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE CONFERENCE ON RISK, ACCIDENT AND NEGATIVE BEHAVIOUR PREVENTION AMONG YOUNG PEOPLE Ing. Antonín Dušátko [email protected]

Abstrakt Současný výskyt úrazovosti, psychického a fyzického násilí ve školách, na pracovištích, ale i v době volna, jakož i vzrůstající agresivita i brutalita kriminálních činů mladé generace, signalizuje potřebu systematického prosazování prevence a uplatňování zásad bezpečného a zdraví neohrožujícího chování již na školách. Přitom jako nejúčinnější prevence se jeví již od nejútlejšího věku seznamovat děti a mládež s jednotlivými riziky a současně je učit též správným návykům každodenního chování, a tím i přispívat k uvědomování si hodnoty nejen svého života a zdraví, ale i života a zdraví svých blízkých a spolužáků. Takto budou mladí lidé vstupovat do pracovního procesu s postoji a způsoby chování, které si osvojili již v rodinách, ve škole a které budou zárukou postupného zlepšování uvedené oblasti. Klíčová slova: školní a pracovní úrazy dětí a mládeže

Abstract Present accident rate, physiological and physical violence at school, in the workplaces, but also during leisure time accompanied by rising aggression and brutality of young generation, heralds a need of systematic enforcement of prevention and safe and health-friendly measures dating back to the school. For young generation, the most efficient measure of prevention is to introduce pertinent risks since babyhood and teach the right habitudes of daily routine. This leads to not only being aware of value of one’s own life and health but ones of one’s own relatives and schoolmates as well. Thus, young people will face a routine of work with such attitudes and behaviour modes to have been contracted in the family, at school and will be stand for continual improvement in the pertinent area. Key words: accidents at school and at work of young people Konference „Prevence rizik, úrazů a negativních projevů chování dětí a mládeže“, kterou 11. června 2008 uspořádal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (VÚBP,v.v.i.) v budově Českého svazu vědeckotechnických společností v Praze. Konference byla uspořádána v rámci řešení projektu „Mediální a osvětové nástroje kultivace lidských zdrojů“ výzkumného záměru VÚBP, v.v.i., a byla určena zejména pro učitele, lektory, metodické a řídící pracovníky, vzdělávací instituce a veřejnou správu. Záštitu nad konferencí převzal státní tajemník a náměstek ministra práce a sociálních věcí ČR, JUDr. Petr Šimerka.

41

JOSRA 02/2008 Září 2008 Po zahájení konference, přivítání účastníků a představení přednášejících se ujal slova JUDr. Petr Šimerka. V úvodu svého vystoupení ocenil jednak vysokou účast na konferenci, jednak její organizaci. Současně zdůraznil, že v našich podmínkách umírá ročně 300 dětí – zejména utonutím, na otravy, při dopravních nehodách a z důvodu pádu. Další ohroženou skupinou jsou mladí lidé, kteří již nastoupili do pracovního procesu, u kterých je v rámci celé Evropy vykazována o 50 % vyšší úrazovost oproti jiným věkovým skupinám. Ve věku do 24 let žijí u nás téměř 3 miliony dětí a mládeže, kterým je dospělá a starší generace povinna předávat zkušenosti a poznatky jak si nejlépe chránit svůj život a zdraví, jakož i život a zdraví svých kamarádů, spoluzaměstnanců. Vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) nelze odkládat až do doby, kdy mladí lidé nastupují do pracovního procesu, základy je nutno získat již ve škole, na což by ale měly pamatovat i školní osnovy. Mladí lidé by měli na svoje pracoviště přicházet už se znalostmi nejen základů BOZP, ale i s kulturou prevence rizik. Současně je třeba zajistit, aby zaměstnavatelé poskytovali mladým zaměstnancům na úseku BOZP větší ochranu.

Obr. č. 1 JUDr. Petr Šimerka

Obr. č. 2 Účastníci konference

Z globálního pohledu lze uvést, že každoročně umírá na naší planetě na následky pracovních úrazů a nemocí z povolání více než 2 miliony lidí. Celková pracovní úrazovost v průběhu jednoho roku je odhadována na 270 milionů případů; kolem 160 milionů lidí onemocní nemocí z povolání. Ekonomické ztráty z titulu uvedených nežádoucích událostí jsou celosvětově odhadovány na 4 % HDP. V České republice celková pracovní úrazovost v průběhu posledních let stanuje a počet prostonaných dnů na jeden pracovní úraz dokonce narůstá. Ekonomické ztráty pro pracovní úrazy a nemoci z povolání dosahují 29,4 miliardy Kč

42

JOSRA 02/2008 Září 2008 a každoročně se zvyšují. Závažnou skutečností je vznik nových rizik – např. stresu, který podle provedených studií stojí v pozadí 50 % - 60 % všech zameškaných pracovních dní. Ing. Lenka Svobodová z VÚBP, v.v.i., seznámila účastníky konference s průběhem výzkumného záměru VÚBP „Mediální a osvětové nástroje kultivace lidských zdrojů“. Předmětem výzkumu v roce 2007 byla identifikace nejvhodnějších nástrojů osvěty a propagace u dětí a mládeže ve věku 14 let – 20 let. U mladé generace narůstá podíl virtuální reality na úkor reality přirozené. Z provedených analýz současně vyplynulo, že vzbuzení zájmu mladé generace o otázky BOZP bude problematické a čím dál obtížnější. Chovat se bezpečně znamená pro mladou generaci určité omezení, čímž dochází i k podceňování rizik; mládež v České republice vykazuje vyšší míru rizikového chování v porovnání s mládeží v Evropské unii. Učitel představuje hlavní autoritu v poučování o bezpečnosti a ochraně zdraví a současně i tvoří významný článek kultivačního procesu utváření správných postojů a kvalitní hodnotové orientace. Pro mládež sledované věkové skupiny je důležitým průvodcem ve světě informací. Proto také cílem řešení v letošním roce je navrhnout a prostřednictvím učitelů zahájit pilotní ověřování konkrétních forem osvěty, šíření a začleňování problematiky BOZP do výchovně vzdělávacích procesů k posílení prevence a zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a mládeže. Profesor MUDr. Miloš Velemínský, CSc., děkan Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích informoval o koncepci výuky v prevenci úrazů, otrav a násilí. Z dané problematiky byly prvé přednášky do předmětu pediatrie zařazeny v roce 1997 a již v letech 1998 – 1999 se v ročníkových a diplomových pracích objevila témata zabývající se prevencí úrazů, otrav a násilí v dětském věku. V dalších letech se tématika prevence úrazů rozšířila na další věkové skupiny – především seniory. Ve školním roce 2005 – 2006 vzniká první disertační práce týkající se monitoringu úrazů spojených s vodou. Současně začíná vycházet odborný a vědecký časopis Prevence úrazů, otrav a násilí. Vychází též monografie s tématikou topení a utopení v České republice. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) vystoupila k tématu Bezpečný a zdravý životní styl dětí a mládeže – význam a důležitost pro budoucí život a pracovní uplatnění. K rizikovým faktorům úmrtí patří zejména vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, kouření, nadváha, nízká spotřeba ovoce a zeleniny, nedostatek pohybu a vysoká konzumace alkoholu. JUDr. Petr Novák, ředitel odboru kanceláře úřadu, České školní inspekce (ČŠI) podal účastníkům konference informaci o zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví ve školství. Jednou z hlavních priorit vyvíjeného modelu ČŠI tvoří bezpečná a zdravá škola. Toto téma je sledováno se zvláštním zřetelem na zajištění bezpečného prostředí v mateřských školách a na 1. stupni základních škol. Na 2. stupni základních škol a ve středních školách se činnost ČŠI zaměřuje na posouzení podmínek pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů – zejména pak šikany a zneužívání návykových látek. JUDr. Eva Dandová, specialistka na otázky BOZP, hovořila o právních aspektech bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách. Konstatovala, že rodičovská zodpovědnost, specifikovaná v našem právním řádu, tvoří souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, jakož i povinnosti při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění. Současně specifikovala okruh závazných právních předpisů pro danou oblast. Ing. Michal Ronin, vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu se zaměřil na statistiku úrazovosti mladistvých zaměstnanců. Zdůraznil, že stoupá úrazovost

43

JOSRA 02/2008 Září 2008 v počátečním období pracovního nasazení – do 1 měsíce, 3 měsíců. Hlavní příčiny úrazovosti u mladistvých tvoří zejména: nedostatečné učební osnovy, malé pracovní návyky, formální příprava k výkonu povolání při nástupu do zaměstnání, přeceňování svých schopností, nemístné žertování apod. Lenka Charvátová, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, dlouhodobě působící jako bezpečnostní technik ve školství, hovořila o náročnosti a nedoceněnosti práce učitelů na všech stupních škol. Vzhledem k tomu, že za každé okolnosti je bezpečnost dětí, žáků a studentů nadřazena bezpečnosti učitelů, je často problematická aplikace základních práv zaměstnanců podle zákoníku práce. K mimořádně závažnému tématu, které v naší společnosti ještě nedávno tvořilo téměř tabu k problematice syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte vystoupila PhDr. Alexandra Fraňková z Dětského krizového centra. V současné době, která klade značný důraz na lidská práva, se i děti dočkaly zakotvení základních práv v „Úmluvě o právech dítěte“, přijatém OSN dne 20. 11. 1989. Z tohoto mezinárodního dokumentu vyplývá mj. povinnost chránit děti před týráním, sexuálním zneužíváním a zanedbáváním, ale také před psychickým přetěžováním dítěte a sekundární viktimizací – např. při jejich kontaktu s trestně právním systémem. S ergonomií školního věku a prevencí vadného držení těla, které často předchází bolestem zad, seznámila účastníky konference MUDr. Sylva Gilbertová, CSc. K základním ergonomickým příčinám vadného držení těla a bolestí zad u školní mládeže patří zejména: ƒ

školní nábytek – nerespektující individuální antropometrické rozměry dětí,

ƒ

počítače – nevhodné řešení počítačových učeben a dlouhodobé používání počítače (i mimo školu),

ƒ

školní brašny – hmotnost by neměla přesáhnout 10 % hmotnosti dítěte.

Milada Fišerová ze soukromé mateřské školy na Praze 5 hovořila o zkušenostech ze školního vzdělávacího programu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví. Jednotlivá témata (např. domov, zahrada, třída) jsou uspořádána do přehledných map, do kterých děti, při využívání metody kritického myšlení, uvádějí stavy a situace které by mohly vést k poškození jejich zdraví. RNDr. Václav Sedláček, ředitel základní školy v Březnici se zaměřil na prezentaci školy a jejich aktivit zaměřených jednak k motivaci dětí k celoživotnímu vzdělávání, jednak ke smysluplnému využívání volného času. O výchově k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na vyšších odborných školách hovořil Mgr. Martin Sekera, zástupce ředitelky Vyšší odborné školy a Obchodní akademie Chotěboř. V rámci konference dále vystoupila prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, která přítomné seznámila s přípravou manažéra BOZP – junior na jejich škole. Doc. PhDr. Bohumil Stejskal CSc. z Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci se ve svém příspěvku zaměřil na hlavní poznatky a zkušenosti z vykonávané odborné a metodické činnosti Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v oblasti násilí, agresivity a šikany mezi žáky, včetně jejich možné prevence na školách. K tématu výchovy a rozvoje osobnosti mladých jako prevence rizikového chování ještě vystoupil Mgr. Jaroslav Uzel z VÚBP. Součástí konference byla výstava dětské výtvarné soutěže k BOZP, která zaujala celou řadu účastníků a současně jim poskytla náměty pro jejich další činnost. 44

JOSRA 02/2008 Září 2008

Obr. č. 3 a 4 Dětská výtvarná soutěž k BOZP

45

JOSRA 02/2008 Září 2008

2.5. NĚKOLIK POZNÁMEK K VÝZKUMU BOZP SEVERAL REMARKS ON OSH RESEARCH Ing. Miloš Paleček, CSc.1 1Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., [email protected] Ve dnech 9. – 11. 6. 2008 se v Helsinkách konala pracovní schůzka ředitelů výzkumných ústavů bezpečnosti práce a ochrany zdraví sdružených v Sheffield Group a v programu PEROSH (Partnership for European Research in Occupational Safety and Health). Kromě vedoucích představitelů výzkumných ústavů Evropy, USA a Kanady se jednání účastnil i ředitel evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (Bilbao) Jukka Takala a ředitel Eurofoundu (Dublin) Jorma Korppinen. Kromě výměny informací a zkušeností bylo cílem jednání hledání cest a způsobů směřujících k rozvoji a zefektivnění výzkumu BOZP. Diskuze s oběma představiteli evropských organizací zabývající se problematikou BOZP ukázala na značnou obtížnost zařazení výzkumu, resp. vyhlášení výzkumných programů z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do programů výzkumu EU. O tom svědčí i skutečnost, že v 7. rámcovém programu je pouze nepatrný počet výzkumných témat věnován byť alespoň související problematice. Ukazuje se, že význam BOZP pro rozvoj ekonomiky i celé společnosti je jak na evropské úrovni (Evropská komise a parlament), tak i na národních úrovních značně podceněn. Nelze proto očekávat, že v nejbližší době dojde k významnému zlepšení financování výzkumných projektů z oblasti BOZP ze strany Evropské komise. Členové PEROSH jsou přesto přesvědčeni o důležitosti a významu výzkumu v oblasti BOZP a o možnostech jeho zkvalitnění vytvářením mezinárodních řešitelských týmů a seskupení. Aby bylo možno přesvědčit rozhodující pracovníky Evropské komise i členy Evropského parlamentu o oprávněnosti tohoto přesvědčení, je nezbytné prokázat jeho pravdivost. Proto se shodli na společném postupu zaměřeném na výběr několika klíčových témat z oblasti BOZP, významných i z pohledu národních potřeb, na jejichž řešení by mohli spolupracovat odborníci z výzkumných organizací PEROSH. Přitom by každá organizace sama hradila své náklady na řešení. Předpokládá se, že tento přístup by mohl ukázat nejen možnost širší spolupráce, ale také širší a hlubší poznání řešeného problému a zároveň i větší efektivnost výzkumu v důsledku synergie vzniklé součinností a spolupůsobením lidských, technických i finančních zdrojů. Pokud jde o výzkum BOZP v ČR, vycházejí střednědobé projekty i návrhy dlouhodobých programů z priorit výzkumu schválených Radou vlády pro BOZP. Bude záležet pouze na tom, jaká témata a problémy budou MPSV a MZ vybrány k řešení a jaké finanční prostředky budou na ně vyhrazeny.

46