časopis pro záchranáře, hasiče, policisty a krizové manažery

č a s o p i s pro záchranáře, hasiče, policisty a krizové manažery

3/2010 59 Kč/2,49 €

www.rescue.cz

obsah

editorial

tiráž Vydává: IKARIA CZ a. s., MUDr. Jana Bradáčová, MBA

Šéfredaktor: Jaroslav Čuřík, tel.: +420 721 278 811, [email protected]

Předseda redakční rady: Ing. Jindřich Lesný

Redakční rada: Genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc., MUDr. Jiří Franz, Ing. Roman Váňa, MUDr. Jiří Štětina, Mgr. Jiří Brožek, pplk. Ing. Milan Fiala

Adresa redakce: IKARIA CZ a.s., Lidická 51, 602 00 Brno Tel.: +420 531 010 910, fax: +420 531 010 919, [email protected]

Inzerce: Bc. Zuzana Kozáčková, tel.: +420 774 615 140, [email protected]

Cena výtisku: 59 Kč/2,49 €

Celoroční předplatné: 330 Kč/13,93 €

Jazykové korektury: Vilém Kmuníček

Fotografie na titulní straně: Štěpán Mikulka (digitálně upraveno)

Fotografové redakce: Michaela Žabžová

Ilustrační foto: Fotobanka Istockphoto

Předplatné ČR a SK: IKARIA CZ a. s., Petra Prokopová, tel.: +420 531 010 910, tel. SK: +421 911 911 012, [email protected]

Grafická úprava: Jiří Doležal, [email protected]

Registrační číslo: MK ČR 7905, ISSN 1212-0456 Vychází 6x ročně. Příští číslo vyjde v srpnu 2010. Tituly u jmen jsou uváděny pouze na výslovnou žádost autorů. Podepsané články vyjadřují názory autorů a nemusí se ztotožňovat se stanoviskem vydavatele a redakce. Kopírování, další publikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu lze pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na stylistické úpravy a krácení článků. Za obsah inzerce redakce nezodpovídá.

Milí čtenáři, od doby, kdy se vám dostalo do rukou předchozí číslo Rescue reportu, se toho hodně událo – což mimo jiné znamená, že i v tomto čísle časopisu toho budete mít hodně ke čtení. V čísle, které máte v rukou, najdete například shrnutí výsledků Rallye Rejvíz spolu s reportážními fotografiemi Davida Modrého a s galerií vítězů. K Rallye Rejvíz patří i zamyšlení ředitelky odboru krizové připravenosti ministerstva zdravotnictví Dany Hlaváčkové nad (ne)přípravou studentů lékařských fakult na lékařské zásahy v rámci přednemocniční péče o pacienty v akutním ohrožení života. Na dalších stránkách najdete text věnovaný letošnímu lipskému veletrhu Interschutz a představení jedné z mnoha tamních novinek – fólie vyvinuté britskou firmou k zajištění skla při vyprošťování po autohaváriích. Barbora Drachovská pro vás pak připravila informace z červnových litoměřických hasičských slavností, na které zavítalo více než 15 tisíc lidí. Problematiku speciálních přestaveb vozidel pro hasiče, zdravotníky či policisty přibližuje rozhovor s jednatelkou jedné z firem, která se touto činností zabývá. Renata Kortusová zjistila spoustu informací o e-learningu určeném pro záchranáře, za nímž stojí Tomáš Ježek, záchranář ve výjezdové skupině rychlé záchranné pomoci na královéhradecké záchrance a především David Machálek, zdravotnický záchranář Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje Ostrava, v jehož hlavě se nápad zrodil. Vše o e-learningu si můžete přečíst na stranách 14 a 15. Tématem čísla na následujících stranách je zajímavý materiál Reakce nemocnice na kolaps kritické infrastruktury od docentky Jarmily Drábkové, vedoucí oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče pražské motolské fakultní nemocnice. K další nabídce už jen telegraficky – můžete si přečíst, že na cvičení Rozkoš rescue 2010 přijel rekordní počet účastníků, o tom, že potravinové dávky nemusí být jen pro vojáky, o policejních ochranných prostředcích sloužících k ochraně sluchu a zraku, Pavel Černý vám poradí, jak v případě potřeby komunikovat se sebevrahem a duševně nemocným člověkem, a Tibor A. Brečka zase osvětlí, jak funguje strach a stres. I v tomto čísle samozřejmě najdete také obvyklé seriály zaměřené na hasičskou techniku či recenzi nože a svítilny a na konci vás opět čekají oddechové Reskáčkovy historky. P. S. Stále platí, že vítáme vaše podněty a tipy na zajímavá témata – psát můžete na e-mailovou adresu [email protected].

Partner časopisu:

Přeji zajímavé počtení. Jaroslav Čuřík šéfredaktor

Vítězi Rallye Rejvíz se stali studenti medicíny ...4 Mladí lékaři nejsou připraveni na péči o akutně ohrožené pacienty ...6 Galerie vítězů Rallye Rejvíz 2010 ...7 Interschutz 2010 – roboti, software i simulace nehod ...8 Interschutz 2010 – fólie jako novinka v zabezpečení skla ...9 Hasiči slavili v Litoměřicích ...10 Dobrovolní hasiči znají své nejlepší weby ...11 Speciální přestavby vozidel – hasiči přesně vědí, co chtějí. Jako jediní ...12 E-learning pro záchranáře ...14 Reakce nemocnice na kolaps kritické infrastruktury ...16 Na Rozkoš rescue 2010 přijel rekordní počet účastníků ...20 Potravinové dávky nemusí být jen pro vojáky – test vybraných potravinových balíčků ...22 Policejní ohlédnutí ...24 Sprejová svítilna ESP Huricane – pomocník do každé kapsy ...25 Policejní ochranné prostředky – ochrana sluchu a zraku ...26 Komunikace v krizových situacích – specifika komunikace se sebevrahem a duševně nemocným člověkem ...28 Využívání psů integrovaným záchranným systémem je podceňováno ...31 Činnost policistů skupiny dopravních nehod – způsoby řešení dopravních nehod ...32 Recenze navigace Garmin Nüvi 1490 TV ...34 Strach a stres – dobrý sluha, špatný pán ...36 Podnikoví hasiči – Hasičský záchranný sbor Spolana ...38 Ohlédnutí za požárními automobily z let 1945–1990 – Praga V3S ...40 Přestavby po česku – „Mates“ z Čimelic ...42 Victorinox Dual Pro – další záchranářský speciál z rodiny Victorinox ...44 Svítilna Mag-LED 4D Cell – obr, který zaspal dobu ...46 Příběh rekordu v dopravě vody na dálku ...48 Reskáčkovy historky – ze života záchranáře Pepy ...49

www.rescue.cz

RESCUE REPORT 3/2010

3

cvičení

cvičení

Vítězi

Rallye Rejvíz

se stali studenti medicíny Vítězný tým nazvaný Moravští nadšení záchranáři si možnost startovat v soutěži pro profesionální záchranáře vybojoval letos v lednu v soutěži Rescue ski. Soutěž pro posádky bez lékaře (RZP) vyhrál tým středočeských záchranářů z Jesenice a v mezinárodní části zvítězili záchranáři z chorvatského Splitu. Čtvrtého ročníku soutěže Zlaté sluchátko určené dispečerům zdravotnických operačních středisek obsluhujících tísňové linky 155 se zúčastnilo přes třicet soutěžících. Nejlépe se vedlo Daně Bejrové ze Zdravotnické záchranné služby Královehradeckého kraje. Klání MUC. RR určené medikům vyhráli studenti 2. lékařské fakulty z Prahy.

Záchranáři řešili porod, pokousání i nehodu Rallye Rejvíz je automobilová soutěž, při které posádky záchranných služeb z různých zemí

4


s rozdílnými systémy organizace přednemocniční neodkladné péče plní na trase odborné úkoly z oboru urgentní medicíny, se kterými se setkávají ve své denní záchranářské praxi. „Organizátoři a autoři soutěžních úkolů kladou důraz na opravdovost, a tak plnění úkolů vypadá přesně jako výjezd záchranky,“ řekl mluvčí Rallye Rejvíz Jiří Pavlík. Téměř všechny připravené úkoly mají svůj reálný základ ve skutečných výjezdech záchranné služby. Letos se záchranáři museli vypořádat ve dne i v noci se dvanácti různými úkoly a několika etapovými vsuvkami. „V okolí Koutů nad Desnou na Šumpersku tak například radili přes vysílačku hasičům, jak vést porod, a potom za nimi museli slanit a porod dokončit. Ošetřovali také dva pacienty po pokousání pitbulem, paraglidistu po pádu z výšky, pacienty otrávené oxidem uhelnatým, či šest lidí zraněných při dopravní nehodě,“ uvedl Pavlík. Pořadatelé nachystali také několik netypických úkolů – například výjezd ke zcela zdravému pacientovi zaměře-

Studenti Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Stanislav Popela a Roman Remeš pod vedením lékařky Martiny Polanské z Kliniky anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Olomouc se letos stali překvapivými vítězi národní části Rallye Rejvíz v kategorii lékařských posádek (RLP).

Výsledky soutěže Národní soutěž posádek RZP (bez lékaře):

3. místo:

Falck Záchranná – Košice (Slovensko)

1. místo:

Moravští nadšení záchranáři (dva studenti lékařské fakulty plus lékařka z fakultní nemocnice – Olomouc)

2. místo:

Nemocnice Poprad – RLP Vysoké Tatry (Slovensko)

3. místo:

Air Transport Europe – Kežmarok (Slovensko)

Mezinárodní soutěž:

Video ze cvičení Rallye Rejvíz lze zhlédnout hlédnoutt na internetových stránkách Rescue reportu.

www.rescue.cz

1. místo:

EMS Split (Chorvatsko)

2. místo:

Flagler County Local 4337 (USA)

3. místo:

Hungarian Air Ambulance (Maďarsko)

Zlaté sluchátko (Soutěž dispečerů zdravotnických operačních středisek):

ný na precizní vyšetření nebo navádění vrtulníku letecké záchranné služby na přistání v terénu. „Ověřili jsme si, že formát soutěže jako součást prohlubování odbornosti profesionálních záchranářů včetně lékařů je správná cesta a budeme v tom pokračovat. Rallye Rejvíz je samozřejmě soutěž, ale hlavním cílem je praktický nácvik a výcvik. I proto je již nedílnou součástí dalšího vzdělávání zdravotníků,“ řekl mluvčí soutěže.

Svou vlastní soutěž MUC. RR měli letos poprvé studenti lékařských fakult českých a slovenských vysokých škol. MUC. kvůli tomu, že to je titul studenta 4. a vyššího ročníku lékařské fakulty. Studenti absolvovali několik úkolů připravených pro profesionální záchranáře a v den samotné ral-

ÚSZS Středočeského kraje – Jesenice Falck Záchranná – Martin (Slovensko)

Národní soutěž posádek RLP (s lékařem):

Video

Budoucí lékaři měli vlastní soutěž

1. místo: 2. místo:

1. místo:

Dana Bejrová (ZZS Královéhradeckého kraje)

2. místo:

Róbert Nádaský (Operačné stredisko ZZS SR – Slovensko)

3. místo:

Marie Stránská (ÚSZS Středočeského kraje)

MUC. RR (soutěž studentů lékařských fakult):

lye se stali figuranty v simulovaných úkolech přichystaných pro zdravotníky. Do studentské části se přihlásilo deset týmů. Rozhodčí z týmu doktorky Milany Pokorné, kteří výkon mediků hodnotili, se shodli, že si studenti vedli velmi dobře a v mnohém se vyrovnali svým kolegům ze záchranných služeb. Umí pacienta vyšetřit a ošetřit, zvládají složitost situace, stejně jako odlišnost prostředí v rámci přednemocniční péče od nemocničního, vědí, jak se k pacientům chovat. Bylo vidět jejich na-

1. místo:

2. lékařská fakulta UK Praha

2. místo:

LF Univerzity Palackého Olomouc

3. místo:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

sazení, zájem, navíc vysoké právní povědomí a důkladná příprava. Soutěž MUC. RR je vyvrcholením víkendových kurzů přednemocniční neodkladné péče pro studenty lékařských fakult. „Letošní nultý ročník studentské soutěže nám ukázal, že výuka formou nácviku a výcviku je správnou cestou,“ řekl mluvčí Pavlík. Letos se Rallye Rejvíz zúčastnilo zhruba osmdesát lékařských či nelékařských záchranářských týmů z Česka, Turecka, Japonska, Srbska, Slo-

venska, Polska, Chorvatska, USA, Maďarska, Slovinska, Rakouska, Nizozemska a Řecka. Rallye připravuje Sportovní klub Rallye Rejvíz, jehož členové jsou zaměstnanci mnoha záchranných služeb z celého světa a mnozí platí ve svém oboru za uznávané odborníky. Text: Jaroslav Čuřík Foto: David Modrý

www.rescue.cz


5

názor

Mladí lékaři

Galerie vítězů

nejsou připraveni

na péči o akutně ohrožené pacienty

Rallye Rejvíz 2010

Zaujalo vás téma? Diskutujte na

www.rescue.cz Výběr zajímavých h názorů uveřejníme v příštím čísle Rescue reportu.

Společné foto oceněných

Posádky RLP – národní

Vzdělávání a příprava studentů lékařských fakult na lékařské zásahy v rámci přednemocniční péče o pacienty v akutním ohrožení života nebo při řešení hromadných úrazů, toxických, biologických a psychických postižení většího počtu osob nejsou systematicky zařazovány do vzdělávacích programů na lékařských fakultách. Při poskytování neodkladné zdravotní péče při velkých dopravních nehodách, chemických haváriích, násilných teroristických činech a podobně je zasahující nucen reagovat rychle a pružně, ale především odborně. Mladý lékař po získání diplomu však není schopen vyhodnotit počty, rozsah a závažnost poranění, nebezpečnost vyvolávající příčiny úrazu nejen pro pacienta, ale i pro zasahující zdravotníky, zhodnotit prognózu a určit priority ošetření při postižení velkého počtu osob. Jediným medicínským oborem, který má tuto problematiku ve svém vzdělávacím programu, je urgentní medicína a medicína katastrof. Tedy obor, který se zabývá především léčbou závažných a život ohrožujících stavů a náhlých závažných změn zdraví. V tomto oboru promovaný lékař získává znalosti a dovednosti pro poskytování neodkladné zdravotní péče v terénních podmínkách, především prostřednictvím zdravotnické záchranné služby nebo na takzvaném centrálním vstupu do nemocnic – odděleních urgentních příjmů.

6


Aby tato mezera ve vzdělávání mediků byla vyplněna, uskutečnil organizační tým Rallye Rejvíz na základě požadavku odboru krizové připravenosti ministerstva zdravotnictví od roku 2008 několik víkendových kurzů s teoretickou, nácvikovou i výcvikovou náplní v oboru urgentní medicíny, včetně medicíny katastrof. Dosud prošlo tímto vzdělávacím programem několik stovek mediků. Obrovský zájem o kurzy ze strany studentů nebylo možné z kapacitních důvodů vždy uspokojit, proto budou i nadále pokračovat. K medikům z Olomouce a Brna se přidali kolegové z lékařských fakult v Plzni, Hradci Králové a Praze. Kurzy jsou pořádány pod odbornou záštitou České společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof – České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Lektory jsou přední čeští a slovenští odborníci tohoto oboru. Letos poprvé se vybraní studenti účastní také své medické soutěže při Rallye Rejvíz. Tato část je nazvána MUC. RR (MUC. je titul studenta 4. a vyššího ročníku lékařské fakulty) a odborně ji připravuje tým lékařky Milany Pokorné z Prahy. Při „rallye mediků“ plní studenti stejné úkoly, jako později skutečné profesionální posádky. Po vyhodnocení soutěže se celý projekt podrobí průběžnému vyhodnocování potřeb pregraduální-

ho vzdělávání mediků v oboru urgentní medicína. Aby si studenti mohli vyzkoušet pocity, dojmy a zážitky pacientů, kterým neodkladnou zdravotní péči poskytuje profesionální tým záchranné služby, přichystali jsme pro ně role figurantů – „pacientů“ v hlavní soutěži národních i zahraničních týmů. I tyto zkušenosti se budou vyhodnocovat. Zájem a nasazení studentů při víkendových kurzech je známkou atraktivity oboru urgentní medicíny a medicíny katastrof. Jejich začlenění do soutěže a možnost zažít práci posádek záchranné služby na vlastní kůži je novým prvkem mezinárodního odborného zaměstnání zdravotnických záchranných služeb a pomáhá překlenout propast mezi nedostatkem výuky urgentní medicíny na vysokých školách a nezbytností zajistit profesionální neodkladnou lékařskou pomoc při záchraně životů. Záchrana života je totiž jedním ze základních lidských práv a priorita zdravotnických systémů kdekoliv v civilizovaném světě. Text: MUDr. Dana Hlaváčková, ředitelka odboru krizové připravenosti ministerstva zdravotnictví, hlavní rozhodčí národní soutěže Rallye Rejvíz Foto: David Modrý

Ocenění v soutěži Zlaté sluchátko

Vítězové mezinárodní soutěže

Posádky RZP – národní

Foto: Jiří Holý, RCS

Nové knihy Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska

Stručná historie profesionální požární ochrany v českých zemích

Autor: MUDr. Ondřej Franěk

Autor: JUDr. Zoltán Szaszo

Vydal: Computer Press a. s. Brno Objednávky: www.zachrannasluzba.cz

Vydal: Hasičský záchranný sbor České republiky

Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska je prvním uceleným návodem pro zdravotníky dispečinku záchranné služby, navíc zasazeným do českých reálií. Autorem je Ondřej Franěk, který už více než deset let pracuje jako vedoucí lékař operačního střediska Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Cena: 299 Kč

Kniha přináší ucelený přehled vývoje profesionálních hasičů v českých zemích od roku 1853 až do současnosti.

Cena: 690 Kč

www.rescue.cz


7

veletrh

veletrh

Fólie jako novinka

Veletrh Interschutz roboti, 2010 software i simulace nehod

v zabezpečení skla

Jak efektivně zabezpečit sklo při autonehodách? Moderní řešení tohoto problému přichází z Velké Británie, kde byla vyvinuta samolepicí fólie určená k zajištění skla používaná při vyprošťování po autohaváriích – nejčastěji po bočním nárazu. Výrobce ji představil na lipském veletrhu Interschutz. Britská firma Packexe, specializující se původně na výrobu ochranných fólií na nábytek, podlahové krytiny, okenní skla a podobně, se nechala inspirovat návr-

žít rovněž ěž při ři zabezpečení b č í skla kl po využít vloupání do bytů. Díky těmto svým výhodám se fólie stává stále více populární a je pozitivně přijímána záchranáři a hasiči na celém světě. Tento systém postupně nahrazuje stávající metody užívající například plechy či ochranné štíty.

Více informací na www.interschutz.de

Nejaktuálnější novinky ze světa hasičů a záchranářů představil lipský Mezinárodní veletrh Interschutz 2010, který se konal v první polovině června. „Interschutz byl opět prezentací inovací pro návštěvníky z celého světa,“ řekl Stephan Ph. Kühne, člen správní rady Deutsche Messe.

Robot, který projde ohněm Jednou ze zajímavých novinek, které vystavovatelé do Lipska přivezli, je robot, který dokáže projít skrz plameny. Robot vypadá jako kříženec tanku s futuristickým vozidlem. Robot MVF-5 firmy Dok-Ing z chorvatského Záhřebu může být snadno nasazen tam, kam nelze z bezpečnostních důvodů poslat lidi. Devítitunové pásové vozidlo je vybaveno nádrží, která pojme až 1 400 litrů vody nebo 500 litrů pěny. Jeho vodní dělo má dosah až 90 metrů. Robot je ovládán dálkově a může být převezen na místo zásahu na nákladním automobilu.

Životy zachraňující software Při vážných dopravních nehodách rozhodují o životě nebo smrti doslova vteřiny. Některé nové materiály a systémy v automobilech však mohou práci záchranářů ztížit. Potenciálními zdroji nebezpečí jsou airbagy, které nevystřelily, hybridní plynové generátory nebo řídící systémy. Proto je velmi důležité rozeznat tato nebezpečí ještě před zahájením záchranné akce. Řešením potíží je Crash Recovery System (CRS) nizozemské firmy Moditech Rescue Solutions. CRS je softwarová databáze, která obsahuje veškeré informace o všech v současnosti dostupných vozidlech. Databáze byla vyvinuta speciálně pro záchranářské týmy a pomáhá velmi efektivně co nejrychleji osvobodit lidi, kteří uvíznou v nabouraných autech. Databáze může být nainstalována do téměř všech moderních počítačů, notebooků a tabletů.

8


Trénink pro nehody v tunelu Oheň v silničním tunelu se může rychle změnit v katastrofu. Dolnosaské ministerstvo vnitra, sportu a integrace představilo speciální tréninkový program připravený přesně pro tyto případy. Nový systém může být využit pro simulaci podmínek po nehodě v silničním tunelu. Mobilní tréninkový systém obsahuje dvanáctimetrový tunel, vjezd do tunelu a úsek silnice. Systém je určen pro tréninky jednotek nejen v Dolním Sasku, ale i v celém Německu.

Výstavní plocha letošního veletrhu Interschutz zabrala více než 90 tisíc čtverečních metrů. Třiadvacet procent návštěvníků veletrhu bylo ze zahraničí – z 53 zemí. Více než 1 300 vystavovatelů reprezentovalo 46 států včetně České republiky. „Z hlediska hasičské asociace byl tento ročník velmi úspěšný,“ zhodnotil prezident Německé hasičské asociace Hans-Peter Kröger. Text: Barbora Drachovská Foto: (c) 2010 Deutsche Messe AG

hem hasiče, který používal fólii této společnosti při vedlejším pracovním úvazku malíře. Tohoto hasiče-malíře napadlo, že by dosud vyráběné fólie mohly být využity na výrobky sloužící záchranářům k zajištění skla, a staly se tak řešením při vyprošťování. Poté byla zahájena dvouapůlroční spolupráce s britskými hasičskými stanicemi, na základě níž vznikl výrobek nazvaný Packexe Smash. Při vývoji fólie výrobci použili speciální lepidlo, dostatečně silné na to, aby udrželo rozbité sklo pohromadě. Přizpůsobena byla také šířka role na rozměry vhodnější k polepení vozidla. Dále muselo být vyvinuto speciální zařízení na nanášení fólie, které by umožnilo snadnou aplikaci jediným záchranářem. „Je fantastické, že jsme mohli spolupracovat s hasiči a vytvořit tak výrobek odborníkům na míru. Jsme hrdi na to, že inovujeme a vyrábíme produkt, který umožňuje nejvyšší standard ochrany s nespornou a bezkonkurenční snadností použití,“ řekl hlavní výkonný ředitel firmy Packexe Andrew Orchard. Testováním výrobce zjistil, že vyvinutý systém zdvojnásobuje pevnost skla a snižuje riziko rozbití o 42 procent. Zkoušky dále ukázaly, že fólie funguje dobře i za vlhkého a větrného počasí. Doporučováno je použití fólie ještě před rozřezáním karoserie. Metodu je možno

Hlavní výhodou je rychlejší a snadnější pomoc pasažérům, neboť umožňuje hasičům odstranit sklo rychle a najednou, čímž snižuje riziko dalšího poškození skla a možného následného zranění. Text: Aneta Hyrníková Foto: Packexe Ltd.

Video s možnostmi použití lze zhlédnout na www.packexesmash.com/ sh com/ en/in_action

www.rescue.cz


9

hasiči

hasiči

Více než 15 tisíc lidí zavítalo druhý červnový pátek a sobotu na litoměřické hasičské slavnosti. Unikátní akce, která se koná jednou za tři roky, se zúčastnilo přes 200 vystavovatelů s technikou a ve slavnostním průvodu šlo zhruba 300 hasičských sborů. Už pátý celorepublikový sraz hasičů doplnila také výstava moderní i historické techniky. Hasiči na srazu zároveň oslavili 10. výročí Hasičského záchranného sboru České republiky, 20 let České hasičské jednoty a 160 let od vzniku 1. rakousko-uherského dobrovolného hasičského sboru v Zákupech.

Hasiči slavili

v Litoměřicích V programu hasičských slavností nechyběly akce pro veřejnost ani odborné přednášky. Součástí sobotního slavnostního nástupu a průvodu hasičů s technikou byla rovněž ukázka hašení podle dobových povelů, kterou předvedli hasiči z obce Jamnice u Opavy, a přehlídka historických praporů. „Vystavena je především historická hasičská technika z majetku dobrovolných hasičských sborů, doplněná o prezentaci současné nejmodernější techniky Hasičského záchranného sboru České republiky i armády. Podobné akce mají kořeny v první polovině minulého století, kdy nad všeslovanskými sjezdy hasičstva měl záštitu sám T. G. Masaryk,“ řekla místopředsedkyně pořádajícího sdružení Alena Borlová. Právě rozsáhlá výstava hasičské techniky byla nosným prvkem oslav. Nechyběly historické ruční a parní stříkačky, historické automobily, expozice hasičských uniforem, přileb, tiskovin a modelů. Vystavena byla také nejnovější hasičská a záchranářská technika včetně speciální techniky užívané při chemických haváriích a moderní policejní i armádní vrtul-

10


níky. „Slavnosti spojují dobrovolné a profesionální hasiče, kteří jsou nedílnou součástí integrovaného záchranného systému,“ uvedla Borlová. Vrcholem programu pro veřejnost byl sobotní večer na Lodním náměstí, který byl zaměřen na ukázky speciální techniky nasazované v boji proti živelním katastrofám. Závěrem večera pak představili dobrovolní hasiči hasičskou hudební fontánu. Návštěvníci slavností mohli rovněž navštívit stanici profesionálních hasičů v Litoměřicích, která se nachází přímo naproti výstavišti. Akci pořádalo Sdružení pro obnovu a zachování historických hasičských tradic. První hasičské slavnosti se v Litoměřicích uskutečnily už v roce 1998 a od té doby se celorepublikový sjezd hasičů koná každé tři roky. „Jedná se o největší setkání tohoto druhu u nás. Už v roce 2007 se dvoudenních oslav zúčastnilo na patnáct tisíc návštěvníků. Akce si získala své jméno také v zahraničí. Mezi vystavovateli se objevily i hasičské sbory z okolních států,“ dodala místopředsedkyně pořádajícího sdružení Alena Borlová. Text: Barbora Drachovská Foto: GŘ HZS ČR

Dobrovolní hasiči znají své nejlepší weby Vítězné internetové stránky. Zdroj: www.sdhtopolany.cz

Zlepšit dostupnost elektronických informací o dobrovolných hasičích, podpořit komunikaci s nimi, přiblížit hasičské tradice veřejnosti a navázat kontakt s mladou generací, která patří mezi nejčastější uživatele internetu – právě takové jsou cíle soutěže o nejlepší internetové stránky sboru dobrovolných hasičů. Výsledky letošního třetího ročníku soutěže zveřejnili organizátoři v sobotu 12. června na litoměřickém výstavišti, kde se v té době konaly celorepublikové hasičské slavnosti. Nejlepšími internetovými stránkami roku 2010 se stal web Sboru dobrovolných hasičů Topolany (www.sdhtopolany.cz). Na druhém místě se umístilo Nové Město na Moravě (sdh.nmnm.cz) a třetí příčku obsadil Třebotov (sdhtrebotov.net). Konečné pořadí sestavila porota složená z odborníků i laiků z vybraných deseti webových stránek, které postoupily do užšího výběru. Komise rozhodovala podle následujících kritérií: · · · · ·

rozsah informací o sboru, rozsah úvodní stránky, intuitivní navigační lišty, historie sboru, aktuální informace, informace pro případ krizové situace, originalita zpracování, jednotný vizuální styl, zajímavé nápady, možnost

· · ·

·

občanů aktivně se zapojit do požární prevence, přehlednost a funkčnost www, využití odkazů, vlastnosti vyhledávacího nástroje „search/vyhledat“, provázanost stránek s jinými weby, kontakt na sbor dobrovolných hasičů (poštovní adresa, e-mail, telefon, dopravní spojení, mapa a podobně), fotografie, audio, video, způsoby poskytnutí samostatných dokumentů.

Soutěž o nejlepší web dobrovolných hasičů byla poprvé představena na Hasičských slavnostech v Litoměřicích v roce 2004. V roce 2007 se konal druhý ročník, ve kterém zvítězili dobrovolní hasiči ze Slatiny (hasici. obecslatina.cz/).

Internetové stránky, které se umístily na 2. místě. Zdroj: sdh.nmnm.cz

Text: Barbora Drachovská

Celkové pořadí finalistů 1.

SDH Topolany

2.

SDH Nové Město na Moravě

3.

SDH Třebotov

4.

SDH Dobroslavice

5.

SDH Suchý

6.

SDH Myslejovice

7.

SDH Blížkovice

8.

SDH Věžnice

9.

SDH Topol

10.

SDH Minice

Internetové stránky, které se umístily na 3. místě. Zdroj: www.sdhtrebotov.net

www.rescue.cz


11

rozhovor

rozhovor

Speciální

přestavby vozidel

Hasiči přesně vědí, co chtějí.

Jako jediní

Výrobou nástaveb a vestaveb speciálních požárních, sanitních a jiných automobilů se v tuzemsku zabývají desítky firem. Protože český trh je malý, mnohé z nich se specializují. „Nedá se říct, že bychom si zasahovali do svých rybníčků. Existují například zástavbáři hlavně na sanitky, k tomu třeba dělají pohřebáky a podobně – a mají zmapovaný trh, umí svou práci dokonale. My kdybychom udělali třeba jednu sanitku za rok nebo za půl roku, nemůžeme jim konkurovat,“ řekla jednatelka společnosti Vesta auto Jana Vychánková. Vesta auto, společnost založená v roce 2004, je jednou ze zmíněných firem. Vyrábí na zakázku především pro státní organizace, jako je například policie, hasiči, celníci, složky patřící pod ministerstvo obrany a podobně. „Z devadesáti procent děláme státní zakázky,“ uvedla Vychánková.

12


Vědí vždycky vaši zákazníci, co přesně chtějí? Bohužel někdy zadavatelé nevědí, co chtějí. Zjistili jsme, že někdy jsou v technických specifikacích při výběrových řízeních nesmysly. Nebo je tam špatná technická specifikace pro ten účel, na který to potřebují. Například když bude vůz jezdit jenom po Berouně, nepotřebuje mít pohon 4 x 4. Neexistují třeba nějaké sjednocené požadavky například na policejní vozy? Jediní, kteří mají zákonem popsaná vozidla, jsou hasiči. Nikdo jiný to nemá. Takže když je vyhlášeno výběrové řízení na dopravní automobily pro hasiče, stačí nalistovat příslušnou vyhlášku a je jasné, jak má to auto vypadat a co v něm asi tak má být. Hned lze také zjistit, zda je v poptávce zodpovězeno všechno. Takže taková jasná pravidla vám usnadňují práci… Specifika by měla být někde stanovena. Za prvé to usnadňuje práci, za druhé jsou si ta upravená auta podobná. Myslím, že něco takového by potřebovala třeba i policie a celníci. Například každé auto pyrotechniků vypadá jinak. Pomalinku se to ale mění. Máme otevřený trh, takže se někdy „opisují“ auta ze zahraničí. Přijde nám poptávka s technickou specifikací a sami policisté nebo i hasiči se přiznají, že to mají z Německa nebo z Rakouska. Ovšem samozřejmě si tam přidají i něco svého, takže se nám pak přijdou pochlubit, že to zase Němci koukali.

Sjednocení neexistuje ani v rámci Evropské unie? Říká se, že unie má normy na všechno. Jsme sice v Evropské unii a měly by existovat i jednotné zákony, jak má vypadat auto. Ovšem ne vždy, když přijde auto z unie, je v Česku postavitelné na silnici. Někdy si říkám, že jsme papežtější než papež, ale co se týká bezpečnosti v autech, zaplaťpánbůh za ty naše přísné zákony. Jde přece o bezpečnost člověka a technika, co je zapotřebí do auta, to je až druhotná věc. Třeba v Německu, když člověk kouká, co tam všechno mají v autě například policisté, to nemá s bezpečností co dělat. Jenže oni jsou policisté a kdo je víc. Ale i oni jsou jenom lidi a bezpečnost člověka by měla být na prvním místě. Říkáte, že v České republice jsou přísné zákony. Nemáte kvůli tomu potíže při schvalování přestavěných automobilů? Snažíme se problémům vyhnout. Už víme, co se smí a co se nesmí, víme třeba, jaká musí být úchytová místa na sedačky, kde se musí dát pevná přepážka a podobně. Například když je auto dělené na část pro posádku a část pro zástavbu, musí být obě části vždy odděleny pevnou přepážkou, v prostorách, kde sedí lidé, nesmí být žádný ostrý úhel, aby se nezranili, a tak dále. Pokud tohle zástavbář ví, ví také dopředu, čemu se vyhnout. Nebo když děláme něco, co jsme ještě nedělali, už dopředu raději konzultujeme s ministerstvem dopravy, co si můžeme dovolit a co ne. Protože pokud bychom už něco postavili, přišel by schvalovatel a řekl, no to jste se zbláznili, to už by bylo těžké s tím něco dělat...

Který typ vestaveb děláte nejčastěji? Speciály pro policii – například takzvané schengenské kontrolní vozidlo. Nebo různé mobilní kanceláře.

Máte hodně práce – kolik uděláte za rok vestaveb? To záleží na tom... Někdy je to vestavba celého auta, někdy jen zadní část. Já nevím, šedesát až sto...

Jak dlouho práce na automobilu podobného typu trvá? Těžko se to odhaduje, protože většinou toho děláme víc najednou. Ale dejme tomu, že jedno auto děláme měsíc. Protože jde nejenom o zástavbu různých stolečků a skříněk, ale dovnitř montujeme i různou techniku, počítačové rozvody a podobně.

Projevila se ve vašem oboru nějak ekonomická krize? My děláme hlavně takzvaně čistou práci, nástavby a uložení věcí do nástavby. Ale i do toho našeho ranku vnitřních zástaveb se teď vrhli nástavbáři, kteří dosud dělali valníky, sklápěčky a boudy. Někteří se to učí stylem pokus–omyl, takže třeba nakonec postaví příšerný hybrid a pak těžce dopadnou na zadek a zase od toho jdou pryč. Pro zákazníka někdy může být těžké si vybrat. Zákazník například zná jednu firmu, ale jiná, kterou nezná, mu nabídne mnohem lepší cenu. Své zákazníky se proto snažíme naučit, že nejde jenom o cenu. Jde o kvalitu, o volitelné materiály, které lze použít, a podobně. Třeba zrovna materiály jsou hodně dopředu, už lze poskládat dokonalé auto, aniž je potřeba jediný svar.

Vyznáte se v tom, když pokaždé děláte něco trochu jiného? Někdy to není jednoduché. Například u toho schengenského kontrolního vozidla byly přístroje, o kterých jsme v životě neslyšeli, skoro jsme to ani neuměli přečíst – třeba videospektrální komparátor. Je to zařízení, které slouží ke zkoumání pasů, víz, průkazů a podezřelých dokumentů. K čemu to schengenské vozidlo slouží? Vůz není policejně označen, slouží cizinecké policii ke kontrole osob. Hodně lze taková vozidla potkat u vietnamských tržnic nebo u státních hranic. A kolik taková přestavba, třeba toho schengenského automobilu, stojí? Tohle stálo ke dvěma a půl milionu korun. Celé auto včetně přestavby. Cena auta je tak osm set devět set tisíc a zbytek je vestavba včetně techniky, kterou jsme tam dodávali.

Co všechno tedy jste schopni udělat? Ze zástaveb takřka všechno. To znamená všechno, co je schvalitelné na českém trhu. Téměř veškeré naše vestavby podléhají homologaci ministerstva dopravy. Pokud je to schvalitelné, na základě poptávky jakéhokoliv zákazníka uděláme nabídku. I s konstruktérským výkresem, pokud si nedokáže představit, jak to bude vypadat. Jsme schopni opravdu na přání postavit auto, jaké si zákazník přeje. To musíte mít k dispozici hodně dobrých specialistů. Někdy s tím jsou problémy. Spousta pracovníků třeba neumí číst ve výkresech. Například když sháním

zámečníka nebo svářeče, beru už jenom toho, kdo to umí. Ze sta jsou to tři. Opravdu? Ano. Mnozí řeknou, udělejte mi prototyp a já už to podle toho sfouknu. My třeba sami neděláme s nerezem a hliníkem, ale máme na to člověka, který to pro nás dělá. Je to fachman, super. Ale když od něj chceme něco nového, musíme mu to nejprve udělat ze železa a teprve podle toho nám to on vyrobí z nerezu. Ale podle výkresu, to ne… Na předváděcí terénní akci Firefighting Off Road Day, kterou jste dělali pro hasiče, policisty a další budoucí či stávající klienty, bylo možné vidět mimo mercedesy, fordy, suzuki, mitsubiši či nissany také ruský vůz Lada Niva. Jaké to je dnes auto? Je to stejné auto jako dřív, ale dnes už má třeba posilovač řízení, takže už to není takový hybrid, který jste ani pořádně nemohl zaparkovat. Už se s ní jezdí líp. Je to takové obyčejné pracovní terénní auto, o které se ale nemusíte bát. Do terénu je ideální. Jenom říkáme, že s tím nikdo ze státních služeb nechce jezdit, protože to není kočkolap. Jiný problém v tom není. Třeba starší policajti, kteří v Brně objíždějí přehradu a chatové oblasti, si to nemohou vynachválit. Ale říkají, že mladí se jim do toho neposadí. To si raději vezmou oktávku a při první příležitosti na ní v takových podmínkách něco urvou. S tím ale bohužel nic nenaděláme. Text: Jaroslav Čuřík Foto: autor

www.rescue.cz


13

nové trendy

E-learning pro záchranáře

Více informací na www.studium.komorazachranaru.cz

E-learning neboli elektronické vzdělávání vstoupilo v posledních dvou desetiletích na území české kotliny a razantně se rozvíjí. Postupně se daří zavádět tento progresivní typ vzdělávání do mnoha oblastí a oborů. E-learning pro záchranáře má jako každé dítě své rodiče a ti mají představy o tom, kam by mělo jejich dítko směřovat a jak by se mělo vyvíjet. Za projektem elektronického vzdělávání Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky stojí Tomáš Ježek, záchranář ve výjezdové skupině rychlé záchranné pomoci na královéhradecké záchrance, a především David Machálek, zdravotnický záchranář Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje Ostrava, v jehož hlavě se nápad zrodil.

14


Všichni registrovaní zdravotničtí pracovníci mají nepopulární povinnost dokládat své vzdělávání kredity, které se přidělují za jednotlivé vzdělávací aktivity. Minimální počet kreditů za registrační období čtyř až šesti let je čtyřicet. „E-learning, který považuji za moderní formu vzdělávání, je jedním ze způsobů, a velice elegantním, jak tyto kredity získat a dozvědět se něco nového a zajímavého,“ řekl David Machálek. Podle současné platné úpravy (vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 4/2010 Sb.) lze za e-learningovou formu vzdělávání získat dva nebo tři kredity. „A to už je podle mne zajímavé,“ míní Machálek. E-learningem lze podle něho minimálně ušetřit čas i peníze oproti běžnému semináři, na němž musí být člověk fyzicky přítomen. Hlavním smyslem či cílem e-learningu je podle Davida Machálka nabídnout členům komory záchranářů další benefit za jejich členství a přízeň, kterou komoře záchranářů projevují. „A protože jsme profesní organizací, chceme členům nabízet i vzdělávací aktivity. Hlavním cílem je tedy vzdělávání. Alespoň tomu věříme,“ shrnul Machálek, který pracuje ve vedení komory záchranářů.

Výhody e-learningu E-learning má několik významných výhod, které napomáhají jeho vzrůstajícímu využití. Flexibilita, uspořádání do malých přehledných modulů, možnost doplnění multimediálními prvky, jež napomáhají zapamatování, přináší studujícím vyšší efektivnost výuky. Student může studovat tehdy a tam, kde se mu to nejvíce hodí, e-learning je dostupný kdykoliv (just-intime). Další výhodou je individuální přístup k uživateli ze strany tutora (lektora), což umožňuje vytvořit každému uživateli profil odpovídající jeho životnímu i studijnímu stylu, konkrétním potřebám či zájmům. Nemalou výhodou jsou také menší náklady na vzdělávání, a to nejen pro studujícího, ale i pro společnost jako celek. Odpadávají například náklady na distribuci a tisk materiálů, doprava, ubytování nebo náhrada ušlého zisku. Student má dále větší možnosti testování znalostí a vyšší míru interaktivity. Pro vzdělavatele a studenta současně platí snadná aktualizace vzdělávacího

obsahu i použitých metod a zvyšování znalostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vzdělavateli e-learning přináší výhodu ve formě snadné administrace.

Nevýhody e-learningu Stejně jako mince, i elektronické vzdělávání mě dvě strany. Vedle výhod existují i určitá omezení či nevýhody, které e-learning doprovázejí. Nejčastějším omezením bývá závislost na technologiích. Software ani hardware nejsou levnou záležitostí a jejich nižší úroveň může výrazně ovlivnit efektivitu výuky. Lze jmenovat například nízkou přenosovou rychlost, limitovaný objem obsahu nebo cenu internetového připojení, které musí být pro e-learning trvalé. Druhou nejčastěji zmiňovanou nevýhodou e-learningu je nevhodnost pro určité typy studujících. Obvykle jde o cílové skupiny s nižším dosaženým vstupním vzděláním, s chybějícími dovednostmi práce s počítačem, je třeba počítat také s věkem. Studující si často stěžují na fyzickou nepřítomnost a chybějící zpětnou vazbu spolužáků.

„Záchranářský“ e-learning bude pro všechny E-learning je benefitem pro členy komory záchranářů. Zdaleka ne všichni záchranáři jsou ale členy komory záchranářů.

„Prozatím je vzdělávací portál určen jen členům komory, kteří mají přístup zdarma, nicméně na přelomu roku chceme portál za poplatek zpřístupnit všem zájemcům. Do té doby budeme systém zkoušet a vylepšovat. Snažíme se vyřešit také otázky administrace certifikátů, účetnictví a podobně,“ vysvětlil David Machálek. Členové komory záchranářů mohou již nyní bezplatně studovat otevřené kurzy a zkoušet testy na webových stránkách http://studium.komorazachranaru.cz.

Americká kolébka e-learningu Elektronické vzdělávání vzniklo v USA. Základní americké pojetí e-learningu neboli CBT (Computerbased training) znamená vzdělávání za podpory počítačů. Druhý užívaný termín TBT (Technology-based training) neboli vzdělávání podporované technologiemi je širší a vysvětluje e-learning jako podskupinu distančního vzdělávání. Vzdělávací proces pojímá jako interakce mezi studentem a zdrojem informací, který je fyzicky uložen ve vzdáleném místě. Třetí termín, se kterým se lze setkat, je WBT (Webbased training) neboli vzdělávání za pomoci webových technologií. E-learning určený záchranářům na stránkách Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky zahrnuje všechny tři původní definice. Představuje něco zásadně nového, přístupného, pružného a potřebného. Zavedení e-learningu do vzdělávacího systému pro záchranáře přináší nové možnosti, jak splnit povinnost celoživotního vzdělávání a získat potřebné kredity příjemnou cestou za poměrně nízké nároky na peníze a volný čas.

nové trendy a tvůrce jsem dospěl k názoru, že tento systém by našel využití i pro vzdělávání členů komory, potažmo všech záchranářů,“ vysvětlil Machálek. Oslovil Tomáše Ježka, spolužáka z vysoké školy, který měl se systémem Moodle dostatečné zkušenosti a navíc sdílel jeho názory, a společně začali vytvářet e-learningový portál záchranářské komory. Ježek nyní pracuje jako systémový správce portálu. Vzdělávací portál v podobě, v jaké ho komora nabízí na svých stránkách, zapadá do její koncepce tím, že participuje na principu vzájemné pomoci a svépomoci. Podle názoru tvůrců e-learningové vzdělávání pro záchranáře navazuje na motto z konferencí komory „Nepoučujme se, ale učme se jeden od druhého“ či „Komorníci sami sobě“. „Právě v nezávislosti a soběstačnosti vidíme naše největší know-how. Je to jeden ze způsobů, jak nabídnout členům komory a později i dalším záchranářům kvalitní vzdělávací akce při nízké finanční spoluúčasti. Součástí know-how je i ochota lektorů, bez nichž by výuka nemohla kvalitně fungovat,“ shrnul s úsměvem David Machálek. Text: Renata Kortusová Foto: David Michálek, Tomáš Ježek

Projekt nestál komoru ani korunu Celý projekt nestál komoru záchranářů ani korunu. „Vše zatím dotujeme s Tomášem vlastním časem. Neobešli bychom se ale bez ochoty a pomoci lektorů, kteří nám své materiály poskytují rovněž zdarma. Je to jedna ze součástí našeho know-how,“ uvedl David Machálek. Prakticky systém funguje tak, že po schválení tématu a materiálu lektor (autor studijního materiálu) nahraje studijní oporu (studijní text), vytvoří jednotlivé kapitoly a testové otázky. Ty se generují náhodně. Po nastudování tématu má studující na zpracování testu 40 minut. Do budoucna tvůrci uvažují o zkrácení limitu na 20 až 30 minut. Aby se záchranář testující své znalosti nemusel stresovat pohledem na hodinky, na obrazovce je časovač ukazující zbývající dobu. Kurz je úspěšně završen, pokud studující odpoví správně alespoň na 70 procent otázek. „Kurz se musí s časovým odstupem opakovat, stejně jako ve škole,“ upřesňuje Machálek. Virtuální prostředí kurzů zároveň funguje na podobném principu jako sociální sítě. Je možné blogovat, komunikovat on-line s lektorem i se spolužáky. Lze také vytvářet fóra, komentovat jednotlivé odpovědi a podobně. Lektor může komunikovat se všemi studujícími nebo jen s jednotlivci.

Jak to všechno začalo Vytvořit funkční a kvalitní e-learningový portál není vůbec snadné. Davida Machálka inspirovala jeho osobní zkušenost s elektronickým vzděláváním, kterou získal na portálech NATO School Oberammergau, Germany, The Advanced Life Support Group a The Partnership for Peace Consortium of Defense Academies and Security Studies Institutes. Při studiích na Ostravské univerzitě pak měl Machálek možnost seznámit se blíže s e-learningem v systému Moodle z pozice tvůrce a lektora. „Po absolvování kurzů pro studenty, lektory

E-learning v České republice Pojem e-learning se dostal do České republiky koncem minulého století a jeho nástup byl velmi rychlý. Razantně se rozvíjel především na akademické půdě a v oblasti firemního vzdělávání. E-learning je tedy v českých poměrech někde na konci puberty a jako každý náctiletý má trochu mezigenerační problémy. Stále ještě vázne i správné chápání této specifické formy vzdělávání. Mezi nejčastější nedorozumění patří v současné době zaměňování e-learningu s pouhou distribucí elektronických výukových materiálů prostřednictvím počítačové sítě. Ovšem e-learning musí být vždy řízen. Pouhá distribuce materiálů po síti se zpravidla označuje jako e-reading, tedy materiály určené ke čtení. V současné době má e-learning dvě základní podoby: On-line e-learning, který umožňuje reálné propojení mezi lektorem a studujícím v čase (nikoli v prostoru). Off-line e-learning nevyžaduje připojení počítače studenta prostřednictvím sítě, materiály se předávají prostřednictvím nosičů. On-line forma je plná interakce, a proto je výhodnější především pro studujícího. Tuto formu zvolili i tvůrci e-learningu komory záchranářů.

Miniinterview

David Machálek David Machálek doufá, že se e-learning záchranářské komory bude záchranářům líbit a budou portál používat. A že bude v něčem výjimečný. Co bylo vaší osobní motivací k zahájení projektu? Těžká otázka... Asi přesvědčení, že by to mohlo vyjít. A taky trochu ega – je to dobrý pocit, když se něco povede. Snaha dělat vzdělávání lépe než konkurence a vylepšit curriculum vitae komory záchranářů. Věřím, že to bude další z důvodů, proč někteří kolegové záchranáři začnou uvažovat o vstupu do komory a začnou věřit, že jsme opravdu odborná společnost a ne politická.

Kolik času věnujete projektu vy a Tomáš Ježek? Na portálu jsme oba prakticky každý den alespoň hodinu. Pokud se ale nahrává nějaký kurz, je to více. Jak dlouho jste záchranářem a jakou máte za sebou praxi? V oboru pracuji od roku 1993. Mám za sebou civilní službu, byl jsem řidičem, sestrou a nyní pracuji jako zdravotní záchranář.

www.rescue.cz


15

téma

téma

Reakce nemocnice na kolaps kritické infrastruktury Infrastruktura velké nemocnice má občasné dysfunkce, z nichž lze usuzovat i na kritické výpadky. Například v době takzvaných delších víkendů o svátcích nemusí být dostatek čistého prádla pro lůžka anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) či pro jednotku intenzivní péče (JIP). Pak je třeba si prádlo přerozdělit s odděleními standardní péče, která nemají urgentní příjmy. Nebo se zahltí či je zastavena potrubní pošta v době špičkového provozu, když je do laboratoře dodána kapsle s „bílým práškem“ (až ex post se zjistí, že se jednalo o recesi a ne o antrax). Další problém může nastat, když se před víkendem porouchá počítačový tomograf (CT), ale servis je dostupný až v pondělí – traumacentrum dětí a dospělých je potom odkázáno na převoz pacientů za náhradním přístrojem. Anebo jsou všechna lůžka JIP obsazena už v pátek večer a časový skluz umístění pacienta z urgentního příjmu pak velmi zkrátí takzvané úzké terapeutické okno optimální léčby. Uvedené body jsou sice občasnou realitou, ale úspěšná a procvičovaná improvizace vždy situaci „nějak“ – to znamená nesystémově – vyřeší.

16


Podstatně náročnější než uvedené příklady nebo plánované odstávky vody, kontrola rozhlasu, prověření IT systému, proplach stoupaček nárazy horké vody, které brání usídlení Legionelly pneumophily, kdy časový plán pomáhá v hledání alternativ, jsou náhlé a nečekané výpadky, které postihují některý článek kritické infrastruktury dané nemocnice a zasahují tak velmi nepříznivě do provozu.

Zaujalo vás téma? Diskutujte na

www.rescue.cz Výběr zajímavých h názorů uveřejníme v příštím čísle Rescue reportu.

Část problémů lze zmírnit preventivní připraveností se zásadou nazývanou back to basics. Připravenost se cíleně zaměřuje na rizika výpadků, na zajištění nejnutnějších podmínek pro náhradní činnost na konkrétním pracovišti. Personál je informován o zjednodušené, ale cílevědomé a přitom nechaotické činnosti při možném výpadku. Předpokladem úspěšného zvládnutí nečekané a výjimečné situace je disciplína.

Několik příkladů kritických výpadků: Výpadek kyslíku ohrožuje zejména intenzivní a resuscitační péči, urgentní příjem a operační sály. Preventivně jsou na všech exponovaných pracovištích deponovány kyslíkové lahve v kombinaci s ručními dýchacími přístroji u všech pacientů. K nim je třeba rychle rozmístit dostupný a instruovaný zdravotnický personál, dohlížet na nouzový provoz, informovat se o délce výpadku a ohlásit jej vedení zdravotnického zařízení. Výpadek stlačeného vzduchu je rovněž vysoce rizikový – vzduch ovládá pohon dýchacích přístrojů a centrálních odsávacích zařízení. Na rozdíl od tlakových lahví kyslíku není výpadek zajištěn tlakovými lahvemi vzduchu, ale kompresory s předepsanými filtry. Pokud si uvědomíme, že pohon dýchacího přístroje vyžaduje pro vdech pacienta krátký proud až 60 litrů za minutu, že hyperbarická komora vyžaduje při kompresi 100 litrů kyslíku za minutu a při izopresi 16 litrů kyslíku za minutu, je zřejmé, že největší rizika postihnou pacienty v závažném stavu, při operacích, při diagnostických a urgentních léčebných výkonech.

Výpadek elektrického proudu je velmi obáván v době, kdy je tma, kdy se pracuje v prostorách bez venkovního osvětlení. Je třeba se omezit v činnosti pouze na náhradní zdroje, které neumožňují větší využití sítě a její zatížení (zobrazovací metody, činnost na angiolinkách). Je ohrožen přenos elektronické dokumentace včetně rentgenových snímků pro operativu a podobně. Monitory, perfuzory pro nitrožilní podávání potentních léků mají časovou rezervu bateriového pohonu na několik málo desítek minut. Kvůli úspoře energie se zastaví automatizovaný dopravní vozíkový systém a velká část výtahů. Největší omezení léčebné a ošetřovatelské péče se dotýká intenzivních a urgentních pacientů. Na ostatní pacienty působí nejistota, tma, zákaz splachování WC, zákaz dobíjet mobily, nutnost přejít na jinou lůžkovou stanici bez pohodlí vlastního lůžka, obava z krádeže osobních věcí a tak dále. Zdravotnický personál se snaží improvizovaně zvládnout provoz, uklidnit pacienty, případně i návštěvy a očekává informace o situaci a o časovém výhledu. Pokud se energetický výpadek, omezení světla, nedostatečný přívod vzduchu a kyslíku vyřeší do 20 až 30 minut, je možno situaci pohotovou a kreativní improvizací zvládnout. Delší výpadky jsou

Kritická infrastruktura má v obecném pojetí i v nemocnici – včetně nemocnice velké, s traumacentrem, kardiocentrem, ozařovnami a podobně – osm sektorů: 1. Energie: elektřina, plyny včetně medicinálních, teplo, pohonné hmoty. 2. Zásobování: voda, strava, prádlo, léky, zdravotnický materiál. 3. IT: jednotné systémy databází o pacientech – UNIS, ULIS a PACS, to znamená přenos rentgenových obrazů a nálezů, objednávání konzilií, prádla, léků, jídla ze stravovacího provozu. 4. Management: součinnost a integrace činností, organizace za omezených a improvizovaných podmínek. 5. Doprava a přeprava v areálu nemocnice: převozy pacientů, ale i zemřelých. 6. Pojištění, finance: vztah ke zdravotním pojišťovnám, úhrady, servis včetně nouzového servisu pro techniku a IT. 7. Speciální látky: speciální zdravotnický materiál. 8. Ostatní: profesionální zdravotnický personál, pacienti včetně dětí a specifických pacientů – závislých na přístrojích, na podávání anestezie a na chodu operace, na chodu inkubátorů, hemodialyzačních přístrojů, na přístrojích robotické chirurgie a podobně.

obecně pojednány v havarijním plánu, který však neuvádí konkrétně a podrobně jednotlivé situace – kolik a kterých energeticky náročných zobrazovacích přístrojů lze zapnout, kolik defibrilačních výbojů je možno provést, není-li přístroj možno ihned zapojit do sítě k dobití, a podobně. Kolaps infrastruktury ohrožuje chod zdravotnického zařízení – nemocnice různou měrou a jeho závažnost má určitou hierarchii a časovou naléhavost. Velká nemocnice s rozsáhlou činností, monobloková, s využitím prostor bez přímého osvětlení a obtížněji přístupných – zahloubených do více minus podlaží, s automatizovanou dopravou, závislá na systému databází o pacientech UNIS, IT technologiích, s početnými centralizovanými operačními

sály a mnoha desítkami intenzivních lůžek, je kolapsem infrastruktury více zranitelná. Malé nemocnice pavilonového typu mají větší možnosti přejít takzvaně back to basics, improvizovat v systému psané zdravotnické dokumentace, donáškové služby léků, ručního ovládání vozíků a tak dále a mezitím případně přesunout své pacienty a činnosti podle havarijního plánu.

Závažnost a časová naléhavost V akutní fázi, to znamená již v prvních chvílích, ohrožuje výpadek kyslíku, tlakového vzduchu, elektřiny, vody, selhání jednotných IT systémů databází o pacientech – UNIS a ULIS.

www.rescue.cz


17

téma

www.singingrock.cz

V zimě se jedná o výpadek dodávky tepla, zejména na dětských odděleních a na operačních sálech. Nejzávažnější jsou výpadky v době noční a o víkendech, kdy je poměrně málo zdravotnického personálu pro rychlé zahájení zástupných činností a vedoucí pracovníci nemocnice nejsou přítomni. Personál není o zástupných činnostech na jednotlivých exponovaných pracovištích informován a není pro ně školen. Improvizace závisí v dané chvíli na vedoucím zdravotnickém pracovníku, na jeho znalosti prostředí, jeho pohotovosti, na správném určení priorit, na schopnosti rychle najít vhodnou improvizaci a podobně.

SINGING ROCK POSTROJE - NOVÁ DIMENZE

V další časové kategorii do několika hodin se jedná o výpadek stravovacího provozu, úklidu operačních a intervenčních sálů, o rozvoz stravy a léků, zdravotnického materiálu v areálu nemocnice, odvoz zemřelých a vyřešení akutních příjmů do nemocnice, zajištění servisu pro výpadky důležitých přístrojových celků. V časově poslední kategorii několika málo dnů je vystavování účtů pacientům, doplňování rezerv ústavní lékárny, doplnění rezerv nemocničního prádla a tak dále. Jako příklad může sloužit třeba prověřování pohotového dodání léků – antivirotik, antibiotik – do dvou dnů, navýšení kapacity servisní prádelny po uvolnění nemocničních rezerv prádla a podobně.

Rozhodují i mnohdy podceňované drobnosti: ·

· · ·

dostupné bateriové svítilny v provozech mimo přímé osvětlení, kde nepostačují nouzová světla; jasné informace, které přístroje je možno zapojit; jak dlouhou dobu přemostí bateriový pohon monitorů a perfuzorů; jak zajistit pacienty na dýchacích přístrojích současně ručními dýchacími přístroji; znalost přesných instrukcí pro inkubáto-

inzerce

· ·

ry, pro hemodialyzační přístroje v chodu, pro výtahovou službu; systém přesměrování akutních příjmů na určitou dobu mimo urgentní příjem dané nemocnice; seznam přístrojů, které je možno na operačních sálech užít bez přetížení náhradního zdroje dodávky elektřiny atd.

Havarijní plány jako součást plánů krizové připravenosti většinou neobsahují instrukce pro případy méně rozsáhlé, a přesto ohrožující při kolapsu kritické infrastruktury. Česká republika je považována za low risk country z hlediska přírodních katastrof, větších průmyslových havárií a výpadků i teroristických akcí. Opakované záplavy v Praze a na Moravě nebyly komplikovány překvapivými výpadky kritické infrastruktury nemocnic. Zásada nácviku na back to basics rozšiřuje připravenost na nečekané provozní výpadky a problémy. Za těchto situací rozhoduje pohotová nacvičená improvizace, přechodné poskytování pouze základní medicínskoošetřovatelské péče standardní i intenzivní

a zachování sanitační péče, které zajistí instruovaný personál pracoviště. Dosud je personál školen v kardiopulmonální resuscitaci (KPR), v požární bezpečnosti, v nácviku akutní fáze traumaplánu a havarijního plánu. Má informace o pandemickém plánu, o povinnostech a postupu, o vlastní ochraně. Systém alternativních činností při kolapsu kritické infrastruktury ale není zpracován pro charakter a činnosti konkrétní nemocnice. Přitom se liší se od traumaplánu i od havarijního plánu a je reálně potřebný. Je důležitý zejména v případě akutních výpadků hlavních zdrojů energií, pro specifické a dětské pacienty, je životně důležitý pro rizikové pacienty, závislé na současných medicínských technologiích. Mění i standardní činnosti – je nutná pohotová improvizace a zjednodušení, aniž by byla ohrožena kvalita péče. Text: Jarmila Drábková, Fakultní nemocnice Motol Foto: archiv Fakultní nemocnice Motol

Připojovací body pro slanění.

Speciálně tvarované polstrování a popruhy v oblasti krku pro větší komfort při práci ve visu.

Elastické popruhy. Sloty pro karabiny.

Jmenovka + místo pro identifikaci. Polohovací body:

Park (parkovací poloha)

Připojovací body podle EN 361. Kovový připojovací bod. Minimální pevnost 15 kN.

Práce (pracovní poloha)

Polohovací body jsou umístěny symetricky dle EN 358, testovány na 15 kN. Tyto body z lehké slitiny jsou konstruován tak, aby umožňovaly zaklapnutí do tzv. polohovací polohy. V této pozici nepřekážejí při práci.

EASY LOCK – unikátní spona s pohyblivou příčkou je v souladu s přísnými americkými standardy (ANSI, NFPA). Její minimální pevnost je 17,2 kN. Popruh ve sponě optimálně prokluzuje. Konstrukce spony zaručuje dlouhodobé fungování a efektivitu (snadné uvolňování a zapínání, dokonce i když je popruh špinavý a tuhý). Odolnost vůči korozi je testována nástřikem v solné komoře po dobu 48 hodin.

HYPNOS key lock karabina K0007 pro připojení ramenních popruhů s pasem.

Přední a zadní připojovací body dle EN 813.

Zadní část: sloty na pase poskytují bezpečné a dostatečně pevné body pro zavěšení těžkého vybavení (např. motorová pila, vrtačka, apod.) Tyto sloty jsou ideální pro plastovou karabinu PORTER.

Doplňkové oka s garantovanou pevností 5 kg pro lepší organizaci materiálu na postroji.

Oplétaná poutka s garantovanou pevností 10 kg poskytují dostatečný prostor pro uložení 10 ks HMS karabin.

Anatomicky tvarované nohavičky

18


fotoreportáž

fotoreportáž

Na Rozkoš

rescue 2010 přijel rekordní počet účastníků

Hromadná dopravní nehoda, zavalení dělníci, chlapec zraněný po pádu z horolezecké stěny, zastřelený milenec a postřelený manžel. To jsou jen některé z případů, které museli řešit účastníci záchranářského cvičení Rozkoš rescue. Cvičení, které už pátým rokem pořádá Vodní záchranná služba Náchod, se letos o posledním dubnovém víkendu zúčastnil rekordní počet soutěžících. K přehradní nádrži Rozkoš u České Skalice se sjelo sedmatřicet družstev. „Například v pátek jsme při nočním cvičení soutěžícím nasimulovali hromadnou dopravní nehodu sedmi osobních automobilů na smyšlené dálnici. Záchranářům při tomto zásahu asistovala Městská policie Červený Kostelec a Sbor dobrovolných hasičů Zájezd, Malá Skalice a Červený Kostelec,“ řekla vedoucí cvičení Milena Vrábelová. Soutěžící tak měli možnost vyzkoušet si zásah ve spolupráci s ostatními složkami integrovaného záchranného systému v nelehkých podmínkách – potmě, v minimálním prostoru a za účasti dalších nežádoucích účastníků.

20


Denní stanoviště byla rozmístěna v autokempu Rozkoš a po celé České Skalici. Na celkem jedenácti stanovištích si družstva vyzkoušela zásah ve vodě, kdy bylo potřeba pomoci vytáhnout potápěče, kterého při vynořování postihl akutní infarkt myokardu, cestou pak záchranáři potkali cyklistku s cukrovkou v bezvědomí, kdy bylo hlavním úkolem objasnit a odstranit příčinu bezvědomí. V další závažné simulované nehodě v Maloskalické ulici dominovali dva dělníci, které při výkopu sklepa zavalily kameny a suť. Jeden z nich vyvázl s lehkým zraněním a byl schopen přivolat pomoc pro kamaráda, který byl zavalen celý a jen tiše sténal. V Maloskalické tvrzi se při prohlídce krás zhoršil stav mladého cizince, s nímž se nebylo možné domluvit kvůli jazykové bariéře. Při detailním vyšetření však vyšlo najevo, že potíže přetrvávají už několik dní a předcházel jim pád s úrazem hlavy, který nebyl vyšetřen lékařem. „Dalším úkolem bylo ošetřit asi desetiletého

chlapce, který spadl z horolezecké stěny z výšky šesti metrů a vážně si poranil hlavu i krční páteř a měl otevřenou zlomeninu bérce. Velký důraz se zde kladl na ošetření ran, znehybnění končetin, krční páteře a přípravu pacienta k transportu do traumacentra. Zároveň bylo potřeba sehnat kontakt na rodiče a uvědomit je co nejšetrněji o úrazu syna,“ vysvětlila Vrábelová. Na následující stanoviště záchranáře přivolali sousedé, kteří slyšeli hádku, snad i střelbu a zoufalý pláč. Soutěžící řešili manželský trojúhelník – manžel načapal manželku in flagranti. Mladému milenci už nebylo možno pomoci a manžel byl postřelen do hrudníku. Nehoda se soutěžícím nevyhnula ani ve dne. Tentokrát to byla srážka dvou osobních automobilů, při níž řidič, který nehodu zřejmě zavinil, vyvázl bez poranění a utekl. V druhém autě však cestovala rodina s malými dětmi. „Po tomto fyzickém výkonu, kdy soutěžící museli zraněné imobilizovat a vyprošťovat z vraků osobních automobilů, je čekal úkol méně fyzicky

náročný, museli však prokázat odborné znalosti, vyznat se v projevech srdečních nemocí a správně diagnostikovat vzácný druh srdeční arytmie,“ uvedla organizátorka cvičení. Při přechodu mostu přes přivaděč pak bylo nutno pomoci mladíkovi na šlapadle, který se zdál být v bezvědomí. Po slanění z mostu přímo na šlapadlo to bylo jasné – turista na šlapadle pouze usnul a nechal se houpat ve vlnách. V předposledním úkolu soutěžící pomohli mladé ženě, která byla nalezena v křoví u nádraží. Předchozí noc byla přepadena a znásilněna cizím mužem. Byla v šoku, podchlazená a vystrašená. Nakonec se soutěžící museli co nejrychleji přemístit do centra města, kde bylo na dispečink záchranné služby ohlášeno napadení a pokousání dítěte neznámým psem. „Výkony hodnotili lékaři a záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. K tomu, aby vše vypadalo reálně, bylo nutno stanoviště umístit tam, kde by se příslušná událost mohla skutečně stát. Dovezli jsme

pouze velké množství rekvizit a realitu dotvářely i zkušené maskérky,“ řekla šéfka cvičení Milena Vrábelová. Letos si na cvičení prověřovali své znalosti a dovednosti například profesionální záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, Středočeské záchranné služby, studenti z pardubické a českobudějovické univerzity a studenti několika vyšších odborných zdravotnických škol. Ze Slovenska přijeli studenti Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře a dvě družstva profesionálních záchranářů. Z řad dobrovolných záchranářů se pak účastnili členové Vodní záchranné služby Českého červeného kříže Náchod a několika dalších, zástupci Českého červeného kříže z Jaroměře a Kladna, studentky ze Střední zdravotnické školy v Hradci Králové, 121. pěší rota armádních aktivních záloh a zástupci libereckého policejního ředitelství. Vítězem záchranářského cvičení Rozkoš rescue 2010 mezi profesionály se stalo družstvo

mladých záchranářů ze Slovenska nazvané Bratislava Ultimate – Slovakia team, druhé místo patří studentům Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře a třetí záchranářům z různých míst České republiky, kteří se cvičení účastní už potřetí pod názvem Bogni-team. Řadu dobrovolných záchranářů s přehledem porazilo družstvo Poldové z Liberce – PČR 158, druhé místo obsadily armádní zálohy soutěžící pod názvem RES to death a třetí byl tým Antonki složený ze studentů 1. ročníku pardubické vysoké školy. Text: Jaroslav Čuřík Foto: David Modrý Více informací na www.vzs-nachod.cz

www.rescue.cz


21

recenze

recenze

Potravinové dávky nemusí být jen pro vojáky Test vybraných potravinových balíčků

Potravinové dávky bývají určeny na jeden nebo na dva dny. Jedná se o kvalitní zdroj energie pro člověka, který se nachází v prostředí, které neumožňuje zajistit přísun stravy standardním způsobem. Takové podmínky jsou nejenom ve válce, ale také například při živelních pohromách. Potravinové dávky tak lze využít i na úrovních státních a krajských plánů řešení krizových situací.

Potravinové dávky. Mnozí si při vyslovení tohoto pojmu zřejmě představí nevábně vypadající hmotu, kterou například voják sní z donucení nebo z hladu. Ovšem opak je pravdou. V České republice si potravinové balíčky řada mužů zapamatovala z dob povinné vojenské služby pod zkratkou KD. Takzvané kádéčko se skládalo z konzerv, v nichž bylo připravené jídlo a také cigareta se zápalkami, toaletní papír a podobně. Ze zahraničí jsou asi nejznámější dávky pro vojáky americké armády označované jako MRE – Meal, Ready-to-Eat, Individual. Odlišnost zahraničních dávek je zejména ve způsobu ohřevu hlavního menu lihovým vařičem, tedy otevřeným ohněm, nebo pomocí ohřívače, který funguje na základě chemické reakce.

22


Francouzská varianta Francouzská varianta potravinové dávky je v kartonové krabičce velikosti 30 x 16 x 7 cm, která je zabalena do průhledné zpevněné fólie. V nabídce je několik typů jídel (vegetariánské, kuřecí maso, hovězí maso). Expirace balení je v rozmezí 3 až 5 let. Váha je 1 500 g a energetická hodnota činí 3 200 kcal / 13 380 kJ. Cena balení je 250 korun. Dávka po osobním vyzkoušení velice pozitivně překonala očekávání. Jedná se opravdu o propracovanou skladbu potravinových doplňků a velice chutných jídel. Tato potravinová dávka v uvedeném složení zcela jistě zaručí velmi kvalitní a chutný příjem potravy po dobu dvou dnů. Mírnou nevýhodou je velikost dávky, ale není problém ji rozbalit a do batohu rozložit jednotlivě. U tohoto typu je přiložen skládací lihový vařič pro ohřátí hlavních jídel. Po mírné úpravě lze vařič využít i jako svítilnu.

Americká varianta

V neposlední řadě lze potravinové dávky použít i při rekreačních a sportovních aktivitách. Potravinová dávka obsahuje základní potraviny v takovém složení, aby pokryly denní kalorickou a nutriční potřebu jednotlivce vykonávajícího fyzicky i duševně náročnou činnost. Každá dávka je také složena z komponentů, které lze podle potřeby kombinovat při současném zachování celkové nutriční i kalorické hodnoty.

Francouzská potravinová dávka Množství 2 kusy 1 kus 1 sáček 1 kus 1 balení

2 kusy 1 kus 1 balení 1 balení 4krát 1 balení 3krát 1krát 1 balení 1krát 2krát 1krát 1 balení

Popis obsahu jedné dávky velká konzerva s hlavním vařeným jídlem plus 2krát sůl, 2krát pepř menší konzerva – předkrm – ryba instantní polévka konzerva – tavený sýr, paštika větší obal se sušenkami/keksy (3krát balení slaných, 3krát sladkých) nugátová/ovocná tyčinka čokoládová tyčinka žvýkačky karamelky bonbony papírové ubrousky/kapesníky instantní káva cappucino instantní smetana instantní čaj cukr skládací lihový vařič esbit (plus tuhý líh a sirky) tablety k dezinfekci vody

Americká armádní potravinová dávka je uložena ve velmi praktickém balíčku. Na výběr je celkem z 24 druhů menu – každé z nich má svoje číslo pro lepší orientaci při výběru. Lze si vybrat bezmasou dávku, dávku s kuřecím či hovězím masem a podobně. Obsah balení vystačí pro jednu osobu na celý den a zaručuje dodávku velmi kvalitní a hlavně chutné potravy. Hlavní jídlo se ohřívá opět pomocí chemického ohřívače. Ze všech vyzkoušených typů jídel je tato dávka nejkvalitnější. V porovnání s francouzskou variantou je obsahově chudší, ale jde o jednodenní dávku (francouzská je na dva dny). Všechny části balíčku jsou jednotlivě vakuově balené, a tak i po rozbalení hlavního obalu jsou všechny části odolné vodě. Na rubové straně každého výrobku je rozepsané složení a energetická hodnota s procenty denního příjmu energie. Pořizovací cena dávky je v rozmezí 120 až 180 korun.

Americká potravinová dávka Množství

Polská varianta Polská potravinová dávka i jednotlivé potraviny v ní jsou vakuově zabalené v pogumovaných sáčcích, čímž se prodlužuje expirace. Rovněž v tomto případě si lze vybrat z několika druhů jídel. Výběr je však menší než u francouzských či amerických dávek. Ohřev je zajištěn pomocí chemické reakce. Jídlo je přitom potřeba v sáčku vložit do dalšího sáčku, který je součástí balení, a nalít vodu po rysku. V ohřívacím sáčku jsou čtyři menší polštářky, které při kontaktu s vodou začnou uvolňovat teplo. Pro dostatečné ohřátí stačí 15 minut. Opět po osobním vyzkoušení lze říci, že hlavní jídlo je velmi chutné, ale příslušenství k samotné dávce je základní a nikterak bohaté. V porovnání s nabídkou jiných typů potravinových dávek (obsahu a ceny) se tato dávka řadí ze všech zkoušených na poslední místo. Pořizovací cena tohoto typu balení je 230 korun.

Polská potravinová dávka Množství 1 balení 1krát 1 kus 1 kus 1krát 1krát 1 sáček 1krát 1krát 1krát 1 kus 1krát 1 kus 1krát

Popis obsahu jedné dávky hlavní jídlo – kuřecí se zeleninou (300 g) suchary (90 g) bonbon kávový bonbon s vitamínem C žvýkačka kávový extrakt rozinky čaj lžíce, vidlička a nůž sáček PE hygienický ubrousek sůl a pepř toaletní papír (1 metr) cukr (10 g)

1 balení

1 kus 1 balení 1krát

1krát 1krát 1 kus 1 balení

Popis obsahu jedné dávky hlavní jídlo (podle výběru, například hovězí mleté v barbecue omáčce) sladká buchta (čokoládová) džus v prášku (objem 0,5 l) něco na zakousnutí ( m&m, slané tyčinky, mix oříšků a podobně) něco na styl toastu sýrová pomazánka plastová lžička sirky, koření (tabasco), sůl, cukr, káva, pevný líh, ubrousek na utření rukou

Přehled menu amerických potravinových dávek MENU 1

MENU 2

MENU 3

MENU 4

Chili w/Beans Mexican Style Corn Crackers Jam Dairy shake Candy III Red Pepper Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Pork Rib Clam Chowder Raisin Nut Mix w/Chocolate Candies Tortilla Cheese Spread, Plain Beverage Base, CHO Fortified BBQ Sauce Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Beef Ravioli Beef Snacks Toaster Pastry Cookie Vegetable Crackers Cheese Spread, JalapenoCHO Electrolyte Beverage Hot Sauce Accessory Packet D Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Cheese & Vegetable OmeletGranola w/blueberries Toaster Pastry Crackers Apple Butter Cinnamon Scone Coffee, French Vanilla Salsa Verde Accessory Packet C Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

MENU 5

MENU 6

MENU 7

MENU 8

Chicken Breast Corn Bread Stuffing Caramel Apple Bar Wheat Snack Bread Cheese Spread, Jalapeno Coffee, French Vanilla Candy II BBQ Seasoning Accessory Packet B Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Chicken w/Noodles Fig Bar Crackers Cheese Spread Candy II Cocoa Beverage Hot Sauce Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Meatloaf w/Gravy Mashed Potato Cookie Jelly Crackers Cocoa Beverage Candy I Butter Buds Accessory Packet B Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Beef Patty Mexican Macaroni & Cheese Nacho Cheese Pretzels Cheese Spread w/Bacon 2 Wheat Snack Bread Jalapeno Ketchup Beverage Base, CHO Fortified Hot Sauce Accessory Packet B Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

MENU 9

MENU 10

MENU 11

MENU 12

Beef Stew Cheese Spread Crackers HooAH! Bar Dairy Shake Hot Sauce Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Chili & Macaroni Wet Fruit Pack Toaster Pastry Jalapeno Cheese Spread Wheat Snack Bread Candy III Sugar Free Beverage Red Pepper Accessory Packet C Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Vegetable Lasagna Pound Cake Wet Pack Fruit Peanut Butter Crackers Cocoa, Hazelnut Hot Sauce Accessory Packet B Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Veggie Burger w/BBQ Sauce Dried Fruit Chocolate Banana Muffin Top 2 Wheat Snack BreadCHO Electrolyte Beverage Hot Sauce Accessory Packet B Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

MENU 13

MENU 14

MENU 15

MENU 16

Cheese Tortellini Spiced Apples HooAH! Bar Peanut Butter, Chunky Crackers Candy II Sugar Free Beverage Seasoning Blend Accessory Packet C Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Spicy Penne Pasta w/ Vegetarian Sausage Dried Fruit Pound Cake Peanut Butter Crackers Beverage Base, CHO Fortified Seasoning Blend Accessory Packet C Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Beef Enchiladas Refried Beans Cookies Jalapeno Cheese Spread Vegetable Crackers Picante Sauce Beverage Base, CHO Fortified Red Pepper Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Chicken Fajita Tortilla Chocolate Pudding Baked Snack Cracker, cheese Cheese Spread Coffee, Irish Cream Seasoning Blend Accessory Packet C Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

MENU 17

MENU 18

MENU 19

MENU 20

Sloppy Joe Filling Tortilla Jalapeno Cheese Spread 2 Wheat Snack Bread Nut Raisin Mix Fudge Brownie CHO Electrolyte Beverage Hot Sauce Accessory Packet D Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Meatballs w/Marinara Nuts Cheddar Cheese Spread 2 Wheat Snack Bread Cheddar Cheese Pretzels Beverage Base, CHO Fortified Pizza Seasoning Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Pot Roast w/Vegetables Dried Fruit Pound Cake Chocolate Peanut Butter Spread Crackers Beverage Base, CHO Fortified Steak SauceAccessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Spaghetti w/Meat Sauce Baked Snack Cracker, Hot & Spicy Cheese Spread Chipotle Snack Bread Cherry Blueberry CobblerCHO Electrolyte Beverage Hot Sauce, Green Accessory Packet ASpoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

MENU 21

MENU 22

MENU 23

MENU 24

Tuna in Pouch Tortillas Cookie Pretzels Fat Free Mayo Candy I Dairy Shake Seasoning Blend Accessory Packet C Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Chicken w/Dumplings Shortbread Cookie Jelly Wheat Snack Bread Candy I Dairy Shake Hot Sauce Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Chicken Pesto & Pasta Wet Pack Fruit Vanilla Pudding Cheese Spread w/Bacon Wheat Snack Bread Beverage Base, CHO Fortified Red Pepper Accessory Packet A Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Chicken w/Salsa Fried Rice Patriotic Shortbread CookieCheese Spread, JalapenoVegetable Crackers Candy II Coffee, MochaHot Sauce, Green Accessory Packet B Spoon Flameless Heater Hot Beverage Bag

Text: Michal Petržela Foto: autor

www.rescue.cz


23

policie

policie

í t u n d é l h o í n j e Polic Tentokrát se za děním v policii ohlížíme v době opravdu zlomové – skončily volby do Poslanecké sněmovny a s nimi i dočasné obavy politiků, zda něco „nevyplave“. Případ Kubice před čtyřmi lety ukázal, že policie může mít zcela zásadní vliv na dění mezi volebními cykly – politické špičky se z vystoupení exšéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu těsně před minulými volbami vlastně nevzpamatovaly dodnes a do poslední chvíle trvaly obavy, zda se něco podobného nebude opakovat. Hodnotit, co konkrétně přinesou výsledky voleb, je předčasné – nejde ani tak o to, co slibují volební programy vítězných stran, ale o to, zda jako obvykle budou znamenat personální obměny na důležitých postech uvnitř policie, a pokud se tak stane, zda přinesou větší autonomii či naopak větší závislost policie na vůli vládnoucích stran. Uvidíme, jak živá bude „společenská rubrika“ policejního ohlédnutí v následujících měsících...

Generálové v krajích, plukovníci (ve výslužbě) na kandidátkách Když už jsme otevřeli toto téma, stojí za připomenutí, že prezident Václav Klaus jmenoval u příležitosti Dne osvobození

24


nové generály – krajské policejní ředitele z Ústí nad Labem a Hradce Králové Jiřího Vorálka a Petra Přibyla, oba do hodnosti brigádní generál. Budiž jim to přáno. Pokud správně počítáme, má policie v současné době v aktivní službě čtyři generály – kromě dvou nově jmenovaných brigádního generála Miloslava Mašteru a policejního prezidenta, generálmajora Oldřicha Martinů. Do společenské rubriky zřejmě patří ještě jeden postřeh. Mezi kandidáty do sněmovny se objevilo několik bývalých policistů. Kandidát ČSSD sice odstoupil po zjištění médií, že se účastnil zákroku proti studentům na Národní třídě v roce 1989, ale minimálně dva další kandidáti se slušnou šancí na zvolení zůstali – za VV usiloval o poslanecký mandát ze sedmého místa kandidátky bývalý ředitel středočeské dopravní policie Stanislav Huml, za SPOZ ze třetího místa bývalý dlouholetý ředitel policie v Jihočeském kraji Bohumil Bezemek. Byť o jejich osobních motivech ke kandidatuře nevíme nic, v obecné rovině to lze určitě komentovat jako příznivý jev. Jedná se totiž o docela přirozenou návaznost – stále se jedná o službu státu, jen se mění působiště. Huml uspěl, Bezemek nikoliv – uvidíme, zda bývalý kolega bude policistům ve službě k užitku. Jeho strana má v programu v bezpečnostní oblasti bezkonkurenčně nejdivočejší návrhy – například zřizování metropolitních policií ve velkých městech či sloučení ministerstev vnitra a obrany.

Policie ve volbách Zůstaňme ještě u voleb. Aspoň někdy se hodí, že policie je pro politiky a jejich vzájemné pošťuchování tak oblíbené téma – kromě toho, že mají jistě chuť dostat policii pod svou kontrolu a využít její sílu či sílu jejích informací v politickém boji, navzájem se současně hlídají, aby tuto sílu nezneužíval některý z oponentů. Hezky to dokresluje případ kontrol totožnosti politických odpůrců ČSSD, kteří na její mítinky chodili protestovat s transparenty nad hlavami. Není podstatné, zda policie skutečně plnila něčí přímou objednávku, nebo zda se jednalo jen o samostatnou akci několika nesoudných snaživců. Podstatné je, že podobný postup, k němuž podle všeho neexistovaly důvody, si policie po kritice od médií a zástupců ostatních politických stran napříště rozmyslela – a to i přesto, že bezprostředně po události si policejní mluvčí stáli pevně za názorem, že policie nedělala nic, co by bylo v nepořádku.

Budeme platit za zákroky policie? Už podruhé se aktivistům hnutí Greenpeace podařilo proniknout na střechu Úřadu vlády. A to i přesto, že po prvním úspěšném pokusu byla zesílena bezpečnostní opatření a aktivisté pronikli na střechu stejným způsobem – s pomocí auta s vysokozdvižnou plošinou. Je jasné, že členové Greenpeace nemají na střeše vlády co dělat, a stejně tak je jasné, že jsou si toho

dobře vědomi. Za ten mediální efekt jim to zkrátka stojí. A „za to“ stály i velice rychlé reakce ze strany ministerstva vnitra a policie. Padly různé návrhy, jak situaci do budoucna řešit – třeba legislativním zpřísněním trestu za podobné činy či posílením dohledu, terénními úpravami a omezením vjezdu automobilů v okolí Strakovy akademie. Na tom není nic překvapivého. Překvapivé ale bylo vyjádření policejního prezidia, že účet za akci pošlou přímo Greenpeace. Nejedná se o nijak vysokou částku (něco přes dvacet tisíc korun), navíc Greenpeace akci policie svým jednáním skutečně přivolali, ale přesto je to zarážející. Policie totiž dělala přesně to, co se od ní v takovém případě očekává. A v ničem se to nelišilo od reakce na jiné přestupky nebo trestné činy. Není zvykem, že by například odsouzený kriminálník zpětně dostal účet za to, že při jeho zadržení asistovala zásahová jednotka. Tak proč v tomto případě? Jediné vysvětlení, které se nabízí, je, že se jednalo o velký trapas – sídlo vlády by mělo být jednou z nejlépe střežených budov v zemi – a takové sdělení směrem k veřejnosti aspoň trochu vyvolává dojem, že policie má situaci stále pod kontrolou. Ve skutečnosti by policie měla Greenpeace spíš poděkovat – pořád se jednalo o relativně bezpečnou prověrku kvality střežení vládních budov. Kdyby ji takto „prověřoval“ někdo s opravdu zlými úmysly, bylo by na posílání účtu už pozdě. Celá věc má ještě trochu pikantní rozměr – vystavit účet za „služby“ policie totiž zákon v jednom případě připouští. A sice tehdy, kdy pořadatel nějaké akce nezajistí dostatečná bezpečnostní opatření. Policie se nové oprávnění pokusila uplatnit zatím jenom v jednom případě – po fotbalovém řádění baníkovců v Brně loni na jaře. Přesto, že se všechno zdálo jasné, peníze policie dodnes na účtu nemá a ani mít nebude. Předložený účet nakonec stáhla a znovu se o to v jiných případech už nepokusila. Když to nešlo ani tehdy, kdy existovaly zákonné nástroje k požadování peněz za policejní „služby“, jenom těžko lze očekávat, že to v případě Greenpeace dopadne jinak. Případný soud by tak pro policii spíše než zadostiučiněním byl dalším kolem ostudy za fiasko při ostraze Strakovy akademie.

Průlom: V kauze „Pandury“ nikdo za nic nemůže V minulých měsících došlo na ještě jedno doposud nebývalé vyjádření. Ač to nemá ve zvyku, vedení policie se veřejně ohradilo proti vyjádřením nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké

na adresu policistů a jejich schopnosti vyšetřovat korupci. Podstatou sporu bylo vyšetřování některých závažných kauz, které se v poslední době objevily v médiích – nákup obrněnců Pandur a pronájem stíhaček Gripen. Při obhajobě vlastního postupu Vesecká na adresu policie uvedla, že práce v terénu, shromažďování informací i aktivní vyhledávání problémů se zhoršily. Policejní prezident Martinů přes média kontroval, že brzdou vyšetřování podobných kauz je naopak státní zastupitelství, protože nedodržuje lhůty a odrazuje policisty od vyšetřování. Pozorovateli zvenčí by se nejspíše chtělo spor uzavřít s tím, že pravdu (a tedy svůj díl másla na hlavě) budou mít nejspíše oba dva a jediné, co bychom si proto mohli přát, je další pokračování v debatě. Doložit to z konkrétních případů je pochopitelně těžké, ale takový závěr potvrzuje dojem, který ústavou předepsaná symbióza policie a státního zastupitelství zanechává. Často je – mírně řečeno – rozpačitý.

Návrat debaty o policejním střelivu? Debata o policejním střelivu se úplně nevrací, ale vrátit by se měla. Na dotaz novinářů totiž Státní zastupitelství pro Prahu 1 nedávno potvrdilo, že loni na podzim zastřelený pražský kriminalista zemřel po zásahu odraženou částí policejní střely. Inspekce případ uzavřela už v březnu, ale detaily si nechávala pro sebe – pouze uvedla, že „ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě vyřídit věc jinak“. Může to tedy být tak, že střelu vypálil sám zastřelený – protože se ale nejedná o první nešťastnou náhodu podobného druhu, bylo by dobré se z ní nějak poučit (stejně jako z jiných případů zkratů ve fungování policie). Tady by inspekce mohla hrát mnohem aktivnější roli, než je zvykem – místo sdělování nutného minima by měla naopak zveřejnit vše, co zveřejnit lze. A pokud možno i poukázat na klíčové momenty, které vedly k tragédii. Asi si lze jenom těžko představit, že by se policii do posledního bodu chtělo jít po takto naznačené cestě k prevenci podobných průšvihů v budoucnu, ale minimálně inspirovat by se mohla. A co víc, iniciativa inspekce by umožnila ptát se, co a proč policie v tomto směru ne/udělala. Policie by tím získala větší transparentnost, která podle průzkumů přináší i větší důvěru ze strany veřejnosti. Porozumění vůči inspekci na straně veřejnosti i samotných policistů by nejspíš také vzrostlo. A to není vůbec málo. Text: Michal Tošovský Foto: Pavel Černý

Sprejová svítilna

ESP Huricane Pomocník do každé kapsy

Jedním z účinných prostředků řešení ní seeletálbeobranných konfliktů je použití neletálních zbraní, tedy zbraní, které dokážou žou vyřadit člověka z činnosti, aniž byy ohrozily jeho život. Účinnou neletální, navíc bezkontaktní zbraní je takzvaný pepřový sprej. Podstatná část konfliktů se odehrává za snížené viditelnosti nebo v noci. Řešením obou těchto problémů najednou může být kombinace obranného spreje a kompaktní svítilny – sprejová svítilna. Sprejová svítilna Huricane má kompaktní rozměry a v kapse nebo na opasku mnoho místa nezabere. Novější varianta je vybavená klipsem, kterým jde svítilna připnout na opasek nebo na hranu kapsy. Díky malým rozměrům a hmotnosti je její nošení opravdu komfortní. Miniaturní svítilna, napájená čtyř-mi knoflíkovými bateriemi, docela slušně svítí, jde ji běžně používat Základní parametry: k osvětlení vstupu do domu, chodby, Celková délka 82 mm na které nesvítí světlo, a podobně. Hmotnost s klipem 60 g Případného útočníka s ní sice neoObjem nádobky 15 ml slníte, od toho jsou taktické svítilny s úplně jiným světelným výkonem, ale siluetu zevlujícího nepřizpůsobivého spoluobčana nebo povalujícího se bezdomovce na vzdálenost několika metrů spolehlivě rozeznáte. Účinný osvit, kdy spolehlivě rozeznáte obličej útočníka, je někde na hranici tří metrů, což je současně největší vzdálenost, kam sprej účinně dostříkne. Pokud je sprejová svítilna správně sestavená, platí, že kam svítíte, tam stříkáte, což výrazně zjednodušuje intuitivní zamíření. Možná sebeobranná situace by mohla vypadat následovně: Jdu večer domů, odemykám vchod – už zase nesvítí světlo na společné chodbě. Vytahuji sprejovou svítilnu, osvětluji prostor u výtahové šachty, vidím chlapa, svítím mu do obličeje. Varianta a) – je to soused, který přišel minutu přede mnou a čeká na výtah. Lekli jsme se oba stejně, pozdravím, zhasínám svítilnu, cestou výtahem společně nadáváme na ne zcela ideálně fungující správcovskou firmu. Spreje v mé ruce si soused nevšiml, považoval ho za svítilnu. Varianta b) – je to nepřizpůsobivý spoluobčan. Lekl jsem se jenom já, na moji zdvořilou žádost, aby opustil dům, reaguje přímo hrozícím útokem. Ze vzdálenosti dvou metrů mu vyprázdním půlku spreje do obličeje a volím taktický ústup, volám policii. Spreje v mé ruce si útočník všiml, až když začal mít intenzivní zážitek z jeho působení. Sprejová svítilna Huricane může být spolehlivým průvodcem každého, kdo přijímá odpovědnost za svoje bezpečí. Text: vip Foto: www.eurosecurity.cz

www.rescue.cz


25

policie

policie

V každém povolání, zvláště v těch, v nichž je vážně ohroženo zdraví člověka, se používají prostředky, které mají pomoci těmto hrozbám čelit. V tak nebezpečné práci, jakou je bezesporu profese policisty, nastávají nezřídka situace, kdy je nutné pomocí speciálních pomůcek snížit riziko. Leckdy tak lze přímo odvrátit bezprostřední hrozbu a ochránit zdraví těch, kteří se rozhodli vykonávat tuto náročnou službu. Lidské tělo je křehké a zranitelné, a to přes jakýkoliv výcvik a osobní schopnosti. Když v akci selže připravený plán či máme jen prostý nedostatek potřebného štěstí, zbývá jako poslední šance pasivní ochrana.

Střelecké brýle

Ochrana rukou

Jednou z nejzranitelnějších částí lidského těla je lidské oko. Ač je každému jasné, že ztráta zraku je jednou z největších možných tragédií, je stále používání ochrany očí v policejním resortu poměrně opomíjenou záležitostí. To je nejpatrnější zvláště při střeleckém výcviku, a to přes velmi častá rizika a varující události na střelnicích. Lidský zrak je ohrožen nejen odletujícími nábojnicemi (které mají často dostatečnou energii pro poškození oka), ale především zákeřnými odrazy. Tím jsou míněny poměrně časté případy zásahů přítomných osob buď celými vrácenými střelami, nebo jejich odraženými letícími fragmenty. Je to běžné zvláště při střelbě na kovové

Na policisty při výkonu jejich nelehké profese číhají mnohá nebezpečí, která na první pohled nemusí být vždy patrná. Těžká zdravotní újma totiž nemusí být, jak by někdo očekával, způsobena jen bodnutím nože či výstřelem z pistole. Existují mnohá, ne tak zřejmá, ale o to zákeřnější rizika. Ta mohou být ve službě překvapivě četnější než přímé násilné útoky. Při své běžné činnosti jsou totiž příslušníci policie nezřídka nuceni vést zákroky proti lidem, kteří je mohou přímo ohrozit nějakou formou nebezpečné nakažlivé choroby. Jde nejen o obávaný vir HIV, ale také například o těžké formy tuberkulózy nebo hepatitidy. Nákaza se může v takových situacích stát neviditelným nepřítelem, který může v ex-

cíle (nebo na střeliště z pneumatik) a na kovové terče (ty by nikdy neměly být od střelce vzdáleny méně než 8 až 10 metrů!). Z vlastní zkušenosti autora (celkem bolestivé) lze potvrdit, že zpět odražený projektil může mít ještě více než dostatečnou energii (v jeho případě kupříkladu skončil čtyři centimetry hluboko ve stehně). Každý si asi umí přestavit následek podobného zásahu v oblasti oka. Nemluvě o občasných destrukcích zbraně – nebyli byste prvními, komu z rozličných příčin pistole doslova explodovala v ruce. Noste proto na střelecký výcvik vždy vhodné brýle – pokud se vám dosud nic nestalo, nemusí tomu tak být věčně… Nečekejte na to, až se poučíte vlastní zkušeností, pak může být už pozdě. Při výběru podobného ochranného prostředku by se rozhodně nemělo šetřit. Střelecké brýle by neměly být nahrazovány například lacinými cyklistickými typy. Měly by totiž nejen krýt oči i ze stran (také odtud může přijít osudný zásah), ale mají být vyrobeny ze speciálního netříštivého materiálu. Také by měly splňovat určitou míru odolnosti proti létajícím tělesům. Kupříkladu ochranné střelecké brýle ESS (používané třeba některými instruktory na policejních školách) jsou certifikovány i na zadržení zásahu broků 3 mm o rychlosti 350 m/s. To dává jistotu, že jednou neinkasujete tam, kde by to opravdu už zamrzelo…

trémních případech mít za následek i nejzávažnější zdravotní újmu. Nejlepší obranou bývá prevence – určitá míra obezřetnosti a aplikace rutinních taktických úkonů. Tím je míněno například tipování zájmové osoby (zda nepatří do nejčastěji ohrožených skupin – narkomanů, bezdomovců, osob živících se prostitucí a podobně) a zjišťování potřebných informací o jejím zdravotním stavu. Další prevencí je omezení přímého dotyku na minimum. Tomu se však při určitých úkonech (například při užití donucovacích prostředků, prohledávání osoby a podobně) zpravidla vyhnout nelze. Proto je v praxi zapotřebí chránit si především ty části těla, které nejvíce nesou daň přímého styku – především ruce. Jedním ze samozřejmých ochranných prostředků by tedy měly logicky být nějaké vhodné rukavice – mají v praxi obvykle dvě podoby, jednak jde o běžné silné služební rukavice, vyrobené z kůže, jednak o gumové rukavice, podobné těm, které se používají ve zdravotnictví. Kožená varianta rukavic by se měla užívat nejen jako ochrana rukou před chladem v zimním období a jako alternativní prostředek proti poranění u některých činností (například při rozbíjení skla při násilných vstupech do oken a automobilů), ale

y k d e ř t s o r p é n n a r h Policejní oc

O c h ra n a s lu c h u a z ra k u Střelecká sluchátka Vzhledem k nutné pravidelné střelecké přípravě policistů jsou jednou z nejpoužívanějších ochranných pomůcek střelecká „sluchátka“. Vzhledem k zvukovému efektu výstřelů z nejobvyklejší služební ráže, tedy 9 milimetrů Luger, je nanejvýš nutné použít toto vybavení vždy při jakémkoliv výcviku, a to v kvalitním vhodném provedení. Zvuk takového výstřelu (a zvláště u munice vzor 43 – 7,62 x 39 nebo 5,56 mm NATO) může způsobit nevratné změny na sluchu nejen samotných střelců, ale i dalších přítomných osob. Jakýkoliv výcvik by se proto neměl obejít bez sluchátek (měla by být nasazena i při použití pyrotechniky, například zásahových výbušek P1 v místnostech). Střelba bez ochrany není úctyhodnou frajeřinou či ukázkou osobní tvrdosti, ale trestuhodnou hloupostí. Pravidelnější střelba bez ochrany může zanechat následky na zdraví a mimo jiné průvodní problémy pak často dochází k nemožnosti úspěšného absolvování lékařské-

26


ho audiovyšetření, nutného například pro přijetí k některým zvláštním útvarům Policie České republiky. Podobné potíže ale mohou nastat i při pouhém použití „špuntů“ nebo při nouzovém ucpání uší nějakým nábojem, jak je často zvykem. Člověk totiž nevnímá zvuk pouze ušním otvorem, ale i celou plochou boltců. Příslušníci speciálních jednotek také čím dál více používají ochranu sluchu i při samotných zákrocích. Neúměrný hluk (zvláště v místnostech) totiž může mít nejen zdravotní následky, ale také může výrazně omezit možnosti vzájemné komunikace. V akci totiž může nezřídka nastat nejen ohlušení vlivem střelby při samotném použití zbraně, ale také při jiných činnostech – například při vystřelování dveří brokovnicí, případně při použití ohlušujících granátů či vstupní pyrotechniky. Do speciálních sluchátek, která díky vestavěnému elektronickému systému umožňují slyšet jakýkoliv zvuk do určité výše decibelů, bývají integrovány i příposlechové reproduktory radiostanice.

i jako nouzová pomůcka pro zamezení přímého dotyku s rizikovou osobou, proti níž policista zakročuje. Ale nejen to, vrstva odolného materiálu může také zamezit odření, či dokonce roztříštění kloubů při použití donucovacích prostředků – hmatů, chvatů a úderů. Zvláště v případech střetu s vážně nemocným člověkem může být i drobné poranění pro policistu osudné. Při používání rukavic pokud možno dbejte na tyto dvě „maličkosti“: 1. Zažitá představa, že těmito rukavicemi neprojde jehla injekční stříkačky (pozor – možná infikovaná) je zcela mylná. 2. Po každém opravdu „důvodném užití“ je třeba tuto část své výstroje důkladně vydezinfikovat.

Druhý typ rukavic – tenké pryžové – jsou cennou jednorázovou pomůckou, která je velmi skladná a přitom nanejvýš užitečná. A to nejen z hlediska zachování kriminalistických stop na místě trestného činu. Měla by proto být běžnou a zcela samozřejmou součástí každodenního vybavení všech příslušníků policie. Zvláště při osobní prohlídce rukavice chrání zdraví policisty a současně zachovávají schopnost hmatu, nutnou pro odhalení i velmi drobných předmětů. Text: Pavel Černý Foto: autor

www.rescue.cz


27

krizová komunikace

krizová komunikace

Život policisty by neměl být zbytečně obětován při méně šťastném pokusu o záchranu sebevraha. Ten totiž i po momentálním „happy endu“ může v nejbližší době svůj čin zopakovat a dokonat jej. Proto je třeba v takových případech vždy především dbát o svou bezpečnost a vyvarovat se nevhodných hrdinských pokusů, zvláště ve výškách a nad hloubkou – například při rizikových pokusech o zachycení a podobně. Jiná situace ale může nastat v případech takzvaných rozšířených sebevražd, kdy by policista z hlediska své profese možná musel podstoupit nutné riziko, zvláště kdyby hrozily sebevražedným jednáním nějakého člověka nejen nedozírné škody (exploze, požár a podobně), ale byli dokonce v bezprostředním nebezpečí i nevinní lidé.

Člověk, který jeví známky sebevražedného jednání, obvykle také může mít úmysl zemřít, ale také se demonstrací snahy o sebezničení často snaží: · · · ·

dosáhnout něčeho pro něj významného, upoutat pozornost ke své osobě, manipulovat svým okolím, případně zkoušet reakce, často také „hrát si se smrtí“ nebo takzvaně „čekat na zachránce“.

Mezi nejběžnější důvody sebevražedného jednání patří: · · · ·

nešťastná láska, partnerská krize, ztráta zaměstnání, nemoc (někdy i duševní, závislost na drogách, alkoholu a podobně), pocit viny, beznaděje, bezvýchodnosti.

Policista, který jedná s takovým jedincem, musí brát jeho proklamovaný úmysl vždy naprosto vážně (zejména nemá nahlas zpochybňovat pravděpodobnost činu a vůli osoby skutek vykonat). Naopak nesmí při vyjednávání přejímat vlastní odpovědnost za rozhodnutí člověka vzít si život (pokud tak sebevrah udělá, nesmí nikdo brát, že je to vina policisty, ale jen a pouze „svobodná vůle“ tohoto jedince).

·

· ·

· ·

· · ·

zeptat na plán – „jak to chce udělat“); kupodivu to patří k preventivním úkonům, hledat klíčový důvod („povězte mi, co se stalo, že…“), nebo člověka, který má za jeho čin „nést odpovědnost a trpět“, zkoušet postupy jako „vše ještě může být jinak, uvidíme, jestli společně na něco nepřijdeme…“, dát znát zájem a empatii „je mi jasné, že teď asi hrozně trpíte, ale možná něco ve vás snad ještě hledá naději“, trvat na svém, ale snažit se nevyvolat hněv na svou osobu, nepřít se a podobně, zmiňovat se o tom, že sebevražda může být jen „jedním z mnoha řešení, ale definitivní a neměnné“, možná existuje ještě jiné – „to můžete udělat vždycky, ale…“, pokládat otázky jako „myslíte, že by se něco stalo, kdybyste si zatím sedl trochu dál od okraje?“, získávat sliby („tak mi alespoň slibte, že alespoň dokud se budeme bavit, nic nepodniknete…“), u žen se snažit poukázat na to, jak po takové smrti budou vypadat („víte, jak budete vypadat roztříštěná na té zemi, viděla jste, jak pak vypadá ten, kdo skočil z takové výšky?“) – je to možná k nevíře, ale obvykle jim zále-

Komunikace v krizových situacích

5

Specifika komunikace se sebevrahem a duševně nemocným člověkem 28


Hlavní úkoly: · určit problém, · podpořit účelné řešení. · Zásady jednání: · nepoučovat, · nemoralizovat, · neudělovat rady.

Co tedy nejlépe dělat v podobné situaci: ·

při nejistotě se zeptat rovnou „chcete spáchat sebevraždu?“ (případně se

ží, jak i v takové chvíli mohou vyhlížet, využijte proto jejich zakořeněnou péči o vzhled, snažit se co nejvíce získat čas, aby dotyčný měl šanci lépe se vyrovnat s problémy a svými emocemi.

Co nedělat: ·

·

neproklamovat nevhodně vcítění („chápu, co asi zažíváte…“) – pro tuto osobu to pochopit většinou nemůžete, nepřistupovat na „poslední přání“ a „veřejná prohlášení“, pak obvykle

·

· ·

brzo následuje dokonání činu („nic nebudete nikomu vzkazovat…“), také pro nikoho nikdy zásadně nepřebírat „odkázané dary“ (hodinky, řetízky a podobně), pokud možno nevodit požadovanou osobu, která iniciovala tento problém (matku, přítelkyni, šéfa, který jej vyhodil, a podobně) na místo incidentu, přestože to dotyčný (i vehementně) vyžaduje. Může to být vítané „obecenstvo“ pro jeho čin, nebo chce, aby si za to trpěl „ten, kdo to celé způsobil“, neumožnit to, že jeho čin bude zachycen médii (to může být důvodem pro konečné rozhodnutí – s jeho „obětí“ tak bude seznámena celá veřejnost), ukvapené, příliš optimistické závěry, když se zdá, že situace spěje ke zdárnému konci; vůle k sebepoškození kolísá a zvláště u případů sebevražedného jednání se může vývoj vždy nečekaně zvrátit,

www.rescue.cz


29

krizová komunikace ·

·

nepoužívat výrazy jako „skončit to“; pro dotyčného to může být rozhodující impuls k osudovému rozhodnutí, snažit se nepoukazovat na to, že „někdo tím bude trpět“ (například manželka, rodiče, a podobně) – je velmi reálné, že to zrovna možná právě proto chce udělat.

Zvláštním případem může být takzvaná „sebevražda policistou“. Jde o případy, kdy jedinec v krizi nemá odvahu sám dokončit čin sebezničení a snaží se svým jednáním (obvykle přímou agresí či napodobením aktu útoku) dohnat přítomné policisty, aby to „udělali za něj“, to znamená donutit policisty k použití služebních zbraní proti němu. Na taková jednání, která se v praxi mohou bohužel vyskytnout, je třeba proto být vždy připraven. V takových občasných, velmi nebezpečných případech zpravidla dochází k přímému ohrožení přítomných policistů či okolních zúčastněných osob.

Komunikace s duševně nemocným člověkem Jednou z nejsložitějších situací je komunikace s duševně nemocným člověkem. Je to přitom jedna z nejčastějších situací – například v USA byly podle statistik situace s rukojmími až v 80 procentech zapříčiněny duševně postiženými osobami. Podstatným přínosem by byl v těchto případech zkušený psychiatr, který ale bude jen sotva brzy na místě události. Bez podobného specialisty se dá mnohdy jen těžko fundovaně radit, jak postupovat. Nezbývá proto než nastínit si alespoň pár nejtriviálnějších zásad: ·

· ·

·

· ·

30

vyslechnout, nechat mluvit – nepolemizovat, neoponovat v diskusi o politice, náboženství, ekologii, ochraně zvířat, „očistě světa“ a podobně, nenechat se vtáhnout do „jejich světa“, ani se je nesnažit nějak „léčit“, nepochybovat nahlas o logice bludů nebo halucinací, které vám líčí, nevymlouvat je, ale také nepotvrzovat, nikam nepospíchat, mluvit srozumitelně, nechodit k nim příliš blízko, nedělat příliš rychlé pohyby (když už, tak je na to dopředu připravit, oznámit jim to), v konverzaci se zaměřit na bezprostřední budoucnost a aktuální fyzický stav, nereagovat smíchem, posunky RESCUE REPORT 3/2010

·

kolegům, přezíravostí; nepůsobit takovým dojmem, že je „neberete vážně“, připravit se na neadekvátní reakce; pozor na zmínky o doktorech – mnoho duševně nemocných k nim může mít až nečekanou averzi.

Vliv alkoholu a drog na komunikaci Alkohol a drogy mohou pochopitelně velmi ovlivnit chování a tak zásadně ztížit policistům jednání. Pro komunikaci s člověkem pod vlivem alkoholu či drog lze uvést několik pomocných bodů o tom, jak se v takových případech chovat: ·

·

· · · ·

·

odrazovat od další konzumace alkoholu, zjistit, co už vypil (počítat ovšem, že možná bude lhát o konzumovaném množství a také o své případné závislosti), počítat vždy s proměnlivostí nálad (euforie a veselost, pak lítost a pláč, jindy zase nadávky a agrese), nepřekřikovat osobu a nezvyšovat zbytečně napětí, upozornit, že jde o běžný rutinní úkon a dokud se bude s vámi bavit, nepodniknete žádnou akci, slíbit rychlé vyřešení problému, pokud bude akceptovat, co říkáte, a spolupracovat, nenechat se vtáhnout do nekonečných diskusí, nepřesvědčovat v názorech, nehádat se, zbytečně neargumentovat, pokládat otázky iniciující představivost, například: „co si myslíte, že bude, když se nedohodneme…“ nebo „představte si, co asi bude následovat, když nepřestanete“,

kynologie · ·

kvitovat ochotu a pochválit za pokroky: „tak vidíte, že se dokážeme domluvit…“, ve větším kolektivu se snažit izolovat příslušnou osobu od skupiny, což většinou podstatně zjednoduší situaci.

Splnit požadavek na alkohol se sice pro podobná jednání většinou ze zásady nedoporučuje, ale při jednání s hluboce závislým člověkem mohou nastat patové situace, kdy sehnání alkoholu může naopak pomoci k celkovému zklidnění situace a částečnému řešení problému. Text: Pavel Černý Foto: autor

Využívání psů

integrovaným záchranným systémem

je podceňováno

V mnoha případech se stává, že psovodi nejsou povoláni vůbec nebo až velice pozdě. Přitom pes by měl být na zásahu jeden mezi prvními. Jeho nos jsou oči záchranářů, jak poznamenal už před lety podporučík Petr Vodička z pražského hasičského záchranného sboru. Pojmem integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací a likvidačních prací. V integrovaném záchranném systému by měl každý vědět, za co je zodpovědný, kam až sahají jeho pravomoci a jaké jsou možnosti povolávání dalších složek. V opačném případě ztrácí integrovaný záchranný systém smysl. Ve většině případů jsou na místě jako první hasiči. Právě z nich se v drtivé většině rekrutuje velitel zásahu, který by měl v maximální míře využít všech možností, které mu integrovaný záchranný systém nabízí k záchraně životů, zdraví a majetku. Pes je přitom v některých případech jediný, kdo může vstoupit do narušeného objektu, u kterého hrozí zřícení. Jsou však známy případy, kdy velitel zásahu ani neví o možnosti, že si může vyžádat pomoc atestovaného psovoda. V těch horších případech dokonce nechce, jak dokazují některé případy z minulosti. Mám na mysli především plošné vyhledávání a spolupráci s policií. Velitel by měl ovšem na druhé straně také zajistit, aby se do terénu nedostal nějaký dobrodruh s neatestovaným psem. Na základě zmíněných skutečností se členové Sboru dobrovolných hasičů Hejnice dohodli ve spolupráci s Lucií Wágnerovou na součinnostním cvičení integrovaného záchranného systému, které se konalo koncem února v Bruntálu. „Dala jsem dohromady profesionály z různých oborů, kteří si vzájemně mohou vyměnit cenné zkušenosti a seznámit se s možnostmi, které jednotlivé týmy při řešení dané situace nabízí,“ uvedla organizátorka cvičení Lucie Wágnerová. Cvičení se zúčastnili psovodi hejnických hasičů, Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje a dobrovolní hasiči z Bruntálu. Cílem bylo obeznámit ostatní složky integrovaného záchranného systému s možnostmi nasazení záchranných psů při katastrofách, například při zřícení objektu kvůli výbuchu, porušení statiky a podobně, kdy je pravděpodobné, že v době neštěstí mohli v budově být lidé. Nechyběla ani ukázka plošného vyhledávání v lese, v těžko přístupných terénech a v lavinovém poli. „Živelné pohromy jsme tady už měli, víme, že takový způsob prevence je na místě. Jsem proto velmi rád, že se tato akce konala právě

Integrovaný záchranný systém jako celek funguje spolehlivě. Přesto ale existují nedotažené nebo spíše podceněné situace – jednou z nich je nasazování záchranných psů.

v Bruntále,“ uvedl místostarosta města Václav Mores. Hasiči mohli na vlastní oči vidět práci psů, takzvané překrývání, ověřování a následné vyproštění nalezených zraněných osob. Cvičení trvalo tři dny, takže všechny tři směny hasičského záchranného sboru měly možnost pozorovat práci záchranného psa při prohledávání sutiny. Cvičení se konalo v době dostatečného množství sněhu, takže na řadu přišla i krátká ukázka hledání osob zavalených lavinou. Výměna zkušeností byla oboustranná – hasiči psovodům ochotně poskytli vysokozdvižnou plošinu pro nácvik slaňování psovoda se psem do nepřístupných míst. Hasiči tak měli možnost seznámit se s manipulací se psem při jeho vykládání z koše nad volnou hloubku. Psovodi si zase mohli vyzkoušet výcvik profesionálních hasičů na polygonu. V České republice bohužel přetrvává názor, že dobrovolník rovná se amatér. Dobrovolní záchranáři ale cvičí stejně tvrdě a při zkouškách jsou na ně kladeny stejné nároky jako na jejich profesionální kolegy. Velká část atestovaných psovodů pochází právě z řad záchranářů, kteří se této činnosti věnují dobrovolně bez nároku na jakoukoliv finanční náhradu. Jejich odměnou je zachráněný lidský život. V tuzemsku je několik organizací zabývajících se výcvikem záchranářských psů čítajících stovky psovodů na různé úrovni vycvičenosti. Tyto organizace jsou líhně, ze kterých se rekrutují budoucí držitelé kynologických atestů. Další podobné cvičení se mělo konat v létě. Bohužel především květnové a červnové dny bičoval postupně celou Českou republiku neustávající déšť a i bruntálští hasiči museli věnovat své síly záchraně životů a majetku obyvatel postižených povodněmi. Proto bylo naplánované cvičení přesunuto na jaro příštího roku. „Cvičení rozhodně mělo smysl. Setkání s kynology ze Sboru dobrovolných hasičů Hejnice bylo pro členy naší jednotky přínosem profesním i lidským. Navázali jsme kontakt s lidmi, kteří svou práci mají rádi a je jim posláním. Vyhledávání osob je samozřejmě náplní činnosti i naší jednotky, ale v této formě jsme to dělali poprvé. Zejména zajímavé bylo vyhledávání osob v simulovaném lavinovém poli. Uvítali bychom, kdyby se společná akce s kynology v budoucnu ještě někdy opakovala například s tématem práce na vodě,“ řekl Roman Bernát ze Sboru dobrovolných hasičů Bruntál. Text: Martin Brandner www.sar-dog.estranky.cz Foto: autor, Martin Šíbl, Štěpán Mikulka www.ordinaryangels.net

www.rescue.cz


31

představujeme

představujeme

Kdy se nehoda musí nahlásit

Činnost policistů skupiny dopravních nehod

Řidič je povinen neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi vždy, pokud byl někdo usmrcen nebo zraněn nebo nastala hmotná škoda převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku sto tisíc korun. Tato povinnost platí i v případě, kdy při dopravní nehodě nastane hmotná škoda na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě, nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle. Rovněž platí, byla-li poškozena nebo zničena součást nebo příslušenství pozemní komunikace a účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích. V praxi činí největší problémy odhad škody, která musí „zřejmě převyšovat 100 000 Kč“. Pokud si některý z účastníků není výší škody jistý, je vhodné využít asistenčních služeb, které poskytují některé pojišťovny a jejichž pracovníci jsou schopni v těchto situacích pomoci. Protože škodu pak posoudí likvidátor stejné pojišťovny, je tento postup vhodnější a rychlejší. Způsoby řešení dopravní nehody policisty upravuje zákon o přestupcích 200/1990 Sb. těmito základními variantami:

Způsoby řešení dopravních nehod

1. Možnost policisty vyřešit dopravní nehodu na místě za podmínek upravených v § 84 přestupkového zákona. 2. Policista přestupek oznámí podle § 58 zákona o přestupcích, anebo podle téhož ustanovení odstavce třetího písmena a) odevzdá, či podle odstavce třetího písmena b) odloží.

Pokud jsou policisté přivoláni k dopravní nehodě, mají k dispozici několik možností, jak ji vyřešit. O tom, jak budou postupovat, však nemohou rozhodnout sami, jsou vázáni zákonem. Podle článku dva Ústavy České republiky, odstavce čtvrtého „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“. Z toho vyplývá právo každého občana na svobodné rozhodnutí, které však nesmí překročit meze stanovené zákonem, a zároveň povinnost státních orgánů respektovat toto právo. Policie České republiky je vázána opačným principem, který upravuje také článek druhý Ústavy České republiky, avšak odstavec třetí: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Tímto článkem zákonodárce stanovil zákonné meze, ve kterých nejen policisté, ale všechny orgány státní správy vykonávají svou činnost a rozhodují. Policista je na místě dopravní nehody vázán zákonem a nemůže svévolně zvolit způsob řešení, který se mu zrovna hodí, nýbrž ten, který v dané situaci ukládá zákon.

32


Účastníci nehody se mohou dohodnout Primárním právem účastníků dopravní nehody je možnost dohody na místě bez přivolání policistů. Jedná se o případy, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii. Účastníci dopravní nehody jsou v těchto případech povinni sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli. Záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků. Důležité je nejen vše správně popsat, ale i zakreslit tak, aby bylo zřejmé, kdo byl na hlavní silnici, tvar křižovatky či silnice, výhledové podmínky, zda se srážka stala ve dne nebo v noci, klimatické podmínky, roční období, povrch vozovky a zejména, a to je velmi důležité, místo, kde nastal střet, a postavení vozidel po srážce. K dokumentaci posledních údajů je doporučeno používat fotoaparát – některé, zejména zahraniční pojišťovny přidávají k pojistce balíček, který obsahuje vše potřebné, včetně fotoaparátu na

jedno použití. Pokud jde o fotografie, měly by být jasné, zřetelné a měly by obsahovat výše uvedené informace včetně rozsahu poškození vozidel. Důležité je vědět, že tento způsob řešení je založen na spolupráci účastníků, která je povinností řidiče upravenou v § 47 zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Základní úskalí, které by mohlo poškodit účastníka dopravní nehody, spočívá v nedostatku relevantních informací o dopravní nehodě. Proto je v případě nespolupracujícího účastníka vhodnější přivolat policisty, kteří zajistí důkazy, nestranně posoudí situaci a pak zvolí příslušný způsob řešení. Na druhou stranu je možno konstatovat, že v mnoha případech není přítomnost policistů nutná. Většinou se jedná o situace, kdy se účastníci dohodnou na zavinění. Naopak vhodné je policisty přivolat zejména tehdy, pokud je některý z účastníků pod vlivem návykových látek – alkoholu nebo omamných či psychotropních látek. Nebo také v případě, když řidič nezastaví a ujede, anebo pokud odmítne prokázat svou totožnost.

První variantu policista použije za podmínek upravených v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, konkrétně se jedná opět o § 47 upravující dopravní nehodu. Další podmínky vyřízení dopravní nehody jako přestupku jsou upraveny v přestupkovém zákoně, jedná se zejména o ustanovení uvedená v obecné, zvláštní části a třetí části upravující řízení o přestupcích. Vyřízení přestupku na místě v blokovém řízení upravuje § 84 zákona o přestupcích. Přestupek musí být spolehlivě zjištěn, což v těchto případech obvykle nečiní zvláštní potíže. Další podmínkou je, že nepostačí domluva, a poslední podmínkou je, že řidič je ochoten pokutu zaplatit.

Domluvu nelze použít vždy Vyřešit dopravní nehodu domluvou je přáním každého řidiče, avšak skutečnost je taková, že domluvu nelze použít vždy. Policisté takto nemohou vyřešit přestupky s taxativní výší pokuty. Jde například o tyto případy: ·

Tomu, kdo drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, se uloží pokuta (v blokovém řízení) 1 000 korun.

·

·

·

Tomu, kdo nezastaví vozidlo na signál, který mu přikazuje zastavit vozidlo podle zvláštního právního předpisu, nebo na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu podle zvláštního právního předpisu, se uloží pokuta 2 500 korun. Tomu, kdo nedá přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinen dát přednost v jízdě podle zvláštního právního předpisu, se uloží pokuta 2 500 korun. Tomu, kdo vjíždí na železniční přejezd v případech, kdy je to podle zvláštního právního předpisu zakázáno, se uloží pokuta 2 500 korun.

Tyto přestupky a další, kde je taxativně upravena výše pokuty v blokovém řízení, tedy nemůže policista vyřešit domluvou, ale musí uložit pokutu ve výši, kterou stanoví zákon. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pokud přestupce nesouhlasí s uložením pokuty v blokovém řízení, je policista povinen sepsat oznámení o přestupku a přestupek oznámit místně příslušnému správnímu orgánu.

Opakované přestupky Některé přestupky je sice možno vyřešit poprvé v blokovém řízení, což ale neplatí, pokud policista lustrací v evidenci řidiče zjistí, že přestupek spáchal v uplynulých dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsících opakovaně, tedy dvakrát a vícekrát. Policista pak musí přestupek oznámit místně příslušnému správnímu orgánu k projednání. Tyto přestupky nelze vyřešit na místě v blokovém řízení! Pachatele v těchto případech čeká pokuta, kterou uloží správní orgán v rozmezí od 2 500 korun do 5 000 korun, a zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců. V poslední době přibývá případů, kdy policista nezjistí, zda se přestupce nedopustil výše uvedených přestupků opakovaně (viz následující odstavec), a uloží pokutu v blokovém řízení. Vzhledem k tomu, že není přípustné odvolání jako řádný opravný prostředek, je ke zrušení neoprávněně uložené pokuty v blokovém řízení nutno použít přezkumné řízení podle správního řádu, což znamená značnou administrativní zátěž zejména pro nadřízené funkcionáře.

Kdy se ukládá zákaz činnosti Některé nejzávažnější přestupky nelze vůbec projednat v blokovém řízení. Jedná se o přestupky, za které se podle zákona o přestupcích ukládá zákaz činnosti. Například jde o tyto přestupky:

·

je to podle zvláštního právního předpisu (zákona 361/2000 Sb.) zakázáno. Otáčení, jízdu v protisměru nebo couvání v provozu na dálnici nebo na silnici pro motorová vozidla v místě, kde to není dovoleno podle zvláštního právního předpisu (zákona 361/2000 Sb.).

Za tyto přestupky uloží správní orgán pokutu od 5 000 korun do 10 000 korun a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku. Povinností policisty je tyto přestupky podle § 58 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. prošetřit a do třiceti dnů oznámit správnímu orgánu k projednání. Na místě dopravní nehody je policista povinen pořídit náčrtek jako základ budoucího plánku, provést fotodokumentaci a pak zpracovat protokol o ohledání místa činu. Prošetřit znamená povinnost policisty provést nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných skutečnostech sepíše policie úřední záznam, který přiloží k oznámení.

Přestupky členů bezpečnostních sborů Jde-li o dopravní nehodu, při níž je účastníkem fyzická osoba, která vykonává službu v bezpečnostním sboru (zákon č. 361/2003 Sb. o služebním poměru) – v Policii České republiky, Hasičském záchranném sboru České republiky, v Celní správě České republiky, ve Vězeňské službě České republiky, Bezpečnostní informační službě a v Úřadu pro zahraniční styky a informace – pak policie věc odevzdá nadřízenému funkcionáři účastníka, neboť hovoříme o takzvaném jednání majícím znaky přestupku, které se projednává podle zvláštních předpisů.

Odložení dopravní nehody Poslední možností řešení dopravní nehody podle přestupkového zákona, kterou policista disponuje, je, že věc odloží, není-li podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak. Odložení má takzvaně mezitímní charakter, proto pokud pominou důvody odložení, například policista zjistí pachatele dopravní nehody, ve lhůtě jednoho roku pokračuje ve vyšetřování přestupku a věc oznámí. Po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupek nelze projednat. Text: Jindřich Komárek

·

·

Překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem nebo dopravní značkou v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více. Předjíždění vozidla v případech, ve kterých

www.rescue.cz


33

recenze

recenze

Navigace

Garmin nüvi 1490TV Začátkem února letošního roku uvedla společnost Garmin na trh nový model nüvi 1490TV, který překvapí svými mi doplňkovými funkcemi.

Úvodní obrazovka Síla signálu Připojení Bluetooth

Aktuální čas Nabití baterie

Profil auto

Multifunkční zařízení do auta Na první pohled nás navigace nepřekvapila ani tolik svojí velikostí jako spíše množstvím příslušenství, které bylo v balení obsaženo. Výrobce dodává na trh tento model také ve variantě Lifetime, tudíž s doživotní aktualizací map 42 zemí Evropy. V krabičce naleznete přísavný stojánek do auta, lepicí disk na palubní desku, dvě antény na příjem DVB-T signálu, USB datový kabel na propojení k počítači, autonabíječku, koncovku do sítě 220 V a napáječ do auta s přijímačem dopravních informací FM TMC. Pokud chcete ovládnout přístroj co nejdříve s využitím všech jeho funkcí, vezměte si k ruce uživatelskou příručku. Na první pohled vám sice padnou od oka anglická hesla, v závorce za nimi však najdete český překlad.

Handsfree Navigace je vybavena dotykovým displejem. Během testování fungoval výborně a na všechny příkazy obratem reagoval. Jelikož je zařízení vybaveno technologií Bluetooth, našli jsme rychlou náhradu za handsfree ke svým telefonům. Po připojení telefonu k navigaci se načte telefonní seznam s kontakty a poslední hovory. Když máte v telefonu uloženo na jeden kontakt více telefonních čísel, zobrazí se u jména počet telefonních čísel a po rozkliknutí si můžete ze všech čísel vybrat. Zkoušeli jsme připojit více typů telefonů. U Sony Ericssonu jsme na problém nenarazili, ovšem u starších Nokií (N 70 a 6131) ani u HTC Desire nám naviga-

34


ce telefonní ce te elle effon onn níí seznam se ezzn na am s kontakty ko ont ntak aktyy nenačetla. akty nen enač aččet etla tla la. Z Za ařříízze en níí Zařízení vvám vá ám zo obr b az azzíí stav ssttav av ttelefonu elle effon nu – sílu ssíílu lu signálu sig gná nállu u a hodnotu ho od d dno notu no notu tu zobrazí nabití baterie, telefonní hovory můžete ignorovat nebo přijmout, pokud vám volá někdo, od koho nechcete být během jízdy rozptylován, jednoduše mu hovor odmítnete. Telefonní spojení při rychlosti 120 km/h na rychlostní silnici v benzinovém autě bylo na přijatelné úrovni. V autě bylo slyšet krásně (při nastavení nejvyšší hlasitosti), na druhém konci trochu hůře. Hovor byl sice srozumitelný, ale účastník na druhém konci slyšel kromě našeho hlasu i doprovodné hučení a šum z auta. Pro rychlé hovory je to určitě dostačující.

Televizní a rozhlasový přijímač Další funkci, kterou jsme si vybrali k bližšímu prozkoumání, byla televize. Lépe řečeno přijímání DVB-T signálu, neboť jeho prostřednictvím přijímáte ímá ímát ím átte jak jak televizní, ja tte elevi ele le evi vizn zní, zní, í, tak tak ak rozhlasový rozhl ozzhl o hla assov ový signál. Sílaa signálu sig gnálu nálu ná u a počet počet očče o ett sstanic tan ta niic se eo odvíjí dvííjjíjí o dv od d pokrytí dané né é lokality, lok okal aliittyy,, ve ve které kktter teré erré se e se nacházíte. na acchá ázzííte te. e. Přístroj jsme me testovali test te stovval ali převážně přev př eváž ážn ně ě na na jižní jjiižžn ní MoMoMo ravě. Navigace ga g acce e našla naš ašla la 12 12 televizních tele te levviizn zníc ích programů ích prog pr ogra ramů mů a 8 rozhlasových so ový výcch h stanic. sta tani nic. c. Ke Ke každé kažžd ka dé stanici dé sttan anic nic ici je je k dispozici také také ké aktuální akkttuá álln ní program. prog pr ogra ram ram. m.. PřeklikáváPřekl řekl ře klik ikáv ává á-ní mezi programy ogra og amy my i změna změ měna a hlasitosti hlasi la asi sito tosstti jsou jsou js ou užiuži živatelsky velmi elm elm el mii jednoduché jedno ed e dno nod du ucch hé a příjemné. příjíjem příj př je em mn né é é.

Připojený telefon přes Bluetooth

Zobrazení mapy ve 2D

Zobrazení mapy ve 3D

Aktuální rychlost (při překročení povolené rychlosti se zobrazuje červeně)

Režim chodce, zobrazení turistické mapy Topo Czech

Příchozí hovor

Nastavení TV

Televize (zásuvný panel pro nastavení hlasitosti, přepínání kanálů) Seznam kanálů

Příslušenství

Doživotní aktualizace map

Řazení do pruhů

Automaticky přístroj obsahuje sadu map 42 zemí Evropy. Pokud si připlatíte dva tisíce korun, dostanete společně s navigací kódy k registraci turistické mapy a automapy, které si můžete doživotně aktualizovat. V tomto případě – verze Lifetime – si prostřednictvím webu Garmin stáhnete na svůj počítač turistickou mapu Topo Czech 3, automapu Atlas Czech 1 a Adresy 1, které si po instalaci potřebného softwaru následně přehrajete do navigace. Jelikož jsme byli „skromní“ na množství stažených dat, vlezly se nám všechny mapy do originální 4 GB paměti. Rozšířit kapacitu přístroje je však možné přidáním micro SD karty.

Drobným zádrhelem na tomto přístroji je řazení do pruhů před křižovatkami. Tuto funkci se nám nepodařilo po dobu zapůjčení přístroje vyzkoušet, protože na všech místech byla nedostupná, nevyzkoušeli jsme si tak ani zobrazení tvaru křižovatky.

Vzhůru do cíle Tlačítko pro zahájení hovoru

Zobrazení příštího odbočení

Středem našeho zájmu u tohoto multifunkčního přístroje byla samozřejmě navigace. Zajímala nás efektivnost vybrané trasy, flexibilita při změně vytyčené trasy, přesnost navádění. Zařízení nabízí několik možných nastavení navigace – Rychlejší čas, Kratší vzdálenost, Méně paliva a Mimo silnice. Nejvíce nás zajímala varianta nejrychlejší a nejkratší trasy. U varianty Kratší vzdálenosti jsme sice občas byli návrhem trasy zaskočeni, leč neměli jsme důvod přístroji odporovat. U varianty Rychlejší čas jsme byli velmi často vyvedeni z míry, neboť navigace nepočítala se zdržením na semaforech, o hustotě provozu v centru města ve špičce raději pomlčme. Postrádali jsme variantu „optimální trasy“. Pokud jsme se rozhodli navigaci odporovat v naplánované cestě, museli jsme zadat na trasu několik záchytných bodů, přes které jsme se nechali vést. Uložit si můžete až 10 tras. Pro běžný provoz je to určitě dostačující. Cílovou stanici můžete zadat několika způsoby – přes GPS souřadnice, název města, přesnou adresu (vč. ulice a čísla popisného), vybráním cíle na mapě. Nejlépe se nám osvědčilo zadání cíle přes GPS souřadnice, u adresy jsme skončili vždy tak o jeden dva vchody jinde. Naváděcí funkčnost jsme zkoušeli také během bouřek a silných dešťů. Když jsme se odchýlili od naplánované trasy i na vzdálenost více než 500 m, přístroj nám trasu nepřepočítal. Za slunného počasí jsme ale již tento problém neměli. Navigace „přepočítávala“ i při odbočení na větší benzinku.

Body zájmu Při příjezdu do cizího města jsme ale velmi ocenili funkci Body zájmu. Navigace vám nabídne několik okruhů – Palivo, Ubytování, Jídlo a pití, Nemocnice, Parkoviště, Autoservisy... Po vybrání jedné z kategorií můžete svůj požadavek buď konkretizovat, nebo si necháte vyhledat všechna zařízení této kategorie. Řadí se podle vzdálenosti od vaší pozice od nejbližšího místa až po nejvzdálenější. Následně vás už navigace navede. Výborné také je, že lze vyhledávat body zájmu nejen kolem aktuálního místa, ale také kolem jakéhokoliv jiného místa, které máte zadané mezi Oblíbenými.

Rychlý pomocník Pokud se během cesty dostanete do nesnází, kliknete na ikonu vašeho auta na trase a objeví se vám vaše aktuální pozice v GPS souřadnicích, nejbližší adresa, nejbližší křižovatka, přehled nemocnic, policejních stanic, čerpacích stanic v okolí a kontakt na asistenční službu. Pokud máte občas problém všímat si omezení rychlosti, tak jistě oceníte, že na displeji se vám zobrazuje nejenom vaše aktuální rychlost, ale také maximální povolená rychlost v daném úseku. Je třeba upozornit, že ne všude jsou data aktuální, ve většině případů skutečnosti ale odpovídala.

Navigace nejenom do auta Garmin nüvi 1490TV je sice primárně určen do automobilu, avšak kromě profilu auta si můžete také vybrat kolo nebo chodce. Po doinstalování map Topo Czech 3 jsme se nechali po vystoupení z auta vést po lesních cestách a dorazili je až do naplánovaného cíle. Je třeba poukázat i na možnost dokoupení map cityXplorer aktuální městské oblasti, které pomohou naplánovat trasu v kombinaci chůze a použití městského hromadného prostředku.

Cena základního přístroje je 7 990 Kč, ve variantě Lifetime uvádí společnost Garmin na svých webech cenu 9 990 Kč. Navigaci k recenzi poskytl výhradní dodavatel pro ČR Picodas Praha spol. s r. o. www.garmin.cz

Navigace nüvi 1490TV je multifunkční přístroj, který v sobě spojuje televizní, rozhlasový přijímač, handsfree, auto i turistickou navigaci, parkovacího asistenta a hlásič dopravního zpravodajství. Autor: ap Foto: ap, Jiří Doležal

Hlavní funkce: -

Vestavěný přijímač DVB-T digitálního televizního vysílání. 5“ displej, 2D nebo 3D zobrazení mapy. Tloušťka pouze 16 mm. Integrované Bluetooth handsfee. Příjem dopravních informací TMC, TMC přijímač součástí dodávky. Kompatibilita s různými typy map, včetně cityXplorer pro orientaci v městské dopravě. Ovládání a hlasová navigace v češtině. Možnost uložení až 1 000 vlastních bodů do mapy. Změna ikony vozidla. Automatický přepočet při špatném odbočení. Možnost vyhnutí se místům s problémovou dopravní situací. Možnost nastavení omezení na trase. Možnost volby trasy (nejrychlejší, nejkratší, ecoRoute atd.). Nově možnost trasy ecoRoute, nejefektivnější trasa vzhledem ke spotřebě automobilu. Fotonavigace – po přiřazení souřadnic k fotografiím lze navigovat dle těchto fotografií. Prohlížeč obrázků, kalkulačka, světový čas, konvertor měn... Garmin Lock – možnost zabezpečení přístroje PIN kódem. Vnitřní paměť 4 GB, slot na micro SD karty. U verze Lifetime doživotní aktualizace map v ceně přístroje (aktualizace map jsou k dispozici v uživatelském účtu navigace ke stažení, nová verze mapy Evropy každých čtvrt roku po celou dobu životnosti navigačního přístroje).

www.rescue.cz


35

psychologie

psychologie

Strach a stres Dobrý sluha, špatný pán Strach je jednou ze základních emocí, kterou každý z nás prožívá. Strach (stejně jako stres, o kterém bude pojednáno níže), může být pozitivní1 i negativní. Cítit strach v situaci ohrožení (mimořádných, traumatických a podobně) je naprosto přirozené, naopak absence strachu se dá klasifikovat jakožto určitá porucha emočního prožívání daného jedince. Jak uvádí Kastová, „strach se vztahuje k budoucnosti a projevuje se nástupem nepříjemného napětí a vzrušení, obavnými fantaziemi, tělesnou reakcí a v chování… Pokud nelze určit příčinu nebezpečí, mluvíme o úzkosti, je-li příčina lokalizována, mluvíme o strachu.“2 Strach, jako každá emoce, nás ovlivňuje ve třech rovinách. Je důležité si uvědomit, že tyto tři roviny jsou propojené a dějí se (téměř) současně. Strach v rovině fyziologické pracuje s velkým množstvím energie, která se při jejím nedostatečném odbourání projevuje mnohými tělesnými obtížemi (třesem, potížemi s dýcháním a podobně). V prožitkové rovině (poté, co cítíme strach) vyvolává různé myšlenky či obrazy, které nám tento strach pojmenují (Bojím se dalšího deště, Co když znovu nabourám, To nemůžu přežít, Co když se to stane znovu…). Tyto myšlenky pak také samozřejmě ovlivňují tělesné reakce i naše chování. V rovině behaviorální se pak strach projevuje zpravidla chováním, které můžeme jednoduše popsat jako útěk nebo útok. Strach ovšem může fungovat v různých situacích u různých jedinců různě. U někoho může strach vyvolat strnutí, neschopnost pohybu (mrtvý brouk). Naopak, jelikož strach v nás mobilizuje hodně energie, může někomu pomoci k vyšším výkonům, než jakých by byl schopen bez subjektivního prožitku této emoce.

tepy za minutu … při této frekvenci se zhoršují pouze jemné motorické schopnosti, jako je psaní. Ostatní motorika, kterou používáme například při střílení z pistole, údery pěstí nebo kopání, zůstane v podstatě neovlivněna … je nutné udržet tělo, aby se jeho tepová frekvence tváří v tvář extrémnímu nebezpečí nezvýšila příliš. Zvýší-li se totiž nad oněch optimálních 145 tepů za minutu, začnete pomalu ztrácet schopnosti reagovat na nebezpečí.“3 Na každého z nás tedy strach působí individuálně. Ovšem se strachem, jako s jakoukoliv jinou emocí, lze nadále pracovat. To znamená, že i jedinec, který cítí velký strach například z opětovného řízení motorového vozidla, ho může potlačit, snížit na únosnou míru tak, aby nebyl blokem, ale naopak pozitivním elementem. Lze použít zejména dvě strategie, využívané hlavně v kognitivně-behaviorální terapii při léčbě fobií (chorobných strachů), a těmi jsou desenzibilizace a expozice. První (desenzibilizace) spočívá v tom, že jedinec je vystavován postupně stále vyšším zdrojům strachu, postupně si na něj zvyká, druhá (expozice) pracuje tak, že jedinec je vystaven podnětu, který u něj strach vzbuzuje, a čím dále v něm setrvává, tím méně strach pociťuje (strach je emoce, která vyžaduje velkou energii, tudíž čím déle trvá, tím méně energie se mu dostává a tím slábne). Prožívání strachu je spjaté s previktimní osobností, a tudíž také s přípravou na mimořádné události. Čím více informací má daný jedinec k dispozici, tím připravenější a kompetentnější se může cítit (viz takzvaná poučená oběť).

Fyziologické reakce na strach

Stres je další důležitý pojem, se kterým bychom se měli alespoň rámcově seznámit. Slovo stres používáme jako synonymum pro situace, ve které máme podat určitý (pro nás běžný) výkon, ovšem za ztížených podmínek, či jako synonymum pro spojení psychická zátěž.

Zastavme se ještě na chvíli u fyziologických reakcí na strach. „Ve chvíli ohrožení vyplaví naše tělo do krevního oběhu hormony a vy pocítíte nával, kterému se někdy říká adrenalinová pumpa. To by ve vás mělo spustit uvědomění, že směřujete k fyziologicky nejlepšímu nastavení pro řešení krizových situací. Ano, ten nával, který máme spojený se strachem, je ve skutečnosti užitečná věc! Jak vaše tepová frekvence stoupá, velmi rychle (během několika vteřin) se přehoupne k hormonálně podmíněnému vzestupu tepové frekvence, což se projevuje 115 až 145

36


Jak funguje stres

S pojmy strach a stres se lze setkat v problematice psychologie katastrof poměrně často. Podívejme se nyní alespoň na základní penzum informací o prožívání strachu a stresu a jejich vlivu na kvalitu lidského života, neboť i přesto, že jsou tyto termíny součástí našeho každodenního slovníku, ne vždy a ne všichni úplně přesně vědí, co se pod nimi vlastně skrývá.

Různé situace jsou pro různé jedince různě zátěžové (zde se objevuje rozdíl mezi profesionály a „civilisty“, pro profesionála bývá mimořádná událost přece jen mírnější zátěží než pro neprofesionála). Jak zmiňuje R. Lazarus, stres je individuální a teprve vlastní hodnocení rozhoduje o tom, co bude prožíváno stresově a co nikoli. Mluvíme o takzvaných stresových faktorech, stresorech. Tyto stresory můžeme rozdělit do šesti skupin (první tři jsou vnitřní a další jsou vnější stresory): · · · · · ·

tělesné stresory (hlad, bolest, námaha, …), emocionální stresory (obavy, strach, zlost, …), kognitivní stresory (negativní myšlenky, fantazie, postoje, …), fyzikální stresory (jasné světlo, tma, chlad, …), biochemické stresory (alkohol, kofein, léky, …), komplexní stresory (konfliktní situace, časový tlak, přemrštěné požadavky na výkon, …).4

O stresoru, který je spouštěčem stresové reakce, mluvíme jako o takzvaném triggeru. Pokud se chceme připravit na možnou situaci konfliktu, měli bychom mít všechny tyto stresory, tedy věci, které nám mohou výrazně ztížit situaci, na paměti a měli bychom se je snažit minimalizovat (což lze spíše u vnitřních stresorů) či se na ně dostatečně připravit (což je otázka spíše u stresorů vnějších).

Stres ovlivňuje schopnosti Stres velmi ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, tedy vnímání, myšlení, paměť a učení. To vede k tomu, že naše schopnosti správně vnímat a vyhodnocovat informace jsou omezené. Je to jeden z důvodů, proč se věnovat tréninku a přípravě na tyto situace. Reakce člověka na stres lze rozdělit do tří fází:5 · · ·

fáze aktivace, fáze (pokusů o) zvládání zátěže, fáze důsledková.

V první fázi dochází, jak už název napovídá, k aktivaci organismu. Je to de facto reakce na trigger, stresor-spouštěč. Organismus mobilizuje své síly. Ve druhé fázi se pokoušíme nastalou situaci zvládnout, respektive přežít. Toto zvládání nás stojí určité množství energie, kterou musíme na své přežití vynaložit. Existují situace, které se sice pokoušet zvládnout můžeme, ale není nám dáno uspět (více dále o dělení stresových situací). Ať tak či tak, v této fázi spotřebujeme nejvíce energie. Jako poslední fázi jsme uvedli fázi důsledkovou, jinak zvanou také fází vyčerpání. Je důležité si uvědomit, že i když náročnou situaci zvládneme (ve druhé fázi pokusů o její zvládnutí budeme úspěšní), vždy se dostaví únava, vyčerpání. Můžeme říci, že čím náročnější situace je, respektive byla, tím více jsme museli vynaložit energie ve druhé fázi a tím více vyčerpaní jsme ve fázi třetí. Velmi důležité je tedy ztracenou energii znovu dobíjet (například odpočinkem, spánkem, jídlem a podobně). I méně náročné situace, pokud je jich více v krátkém časovém úseku, mohou způsobit výrazné vyčerpání. Stresovou situací je, jak jsme již zmínili, taková situace, kdy máme podat určitý výkon za ztíže-

ných podmínek. Proto můžeme stresové situace rozdělit podle stupně obtížnosti takto: · · ·

·

běžné okolnosti (situace pro daného jedince běžná), zvýšená zátěž, hraniční zátěž (maximální možná zátěž pro daného jedince, kdy je ještě schopen obstát, druhá fáze reakce na stres může být úspěšná), extrémní zátěž (tato zátěž přesahuje naše možnosti, není možné daný výkon podat, druhá fáze bude vždy neúspěšná; zde nás zajímá pouze doba, po kterou je tuto zátěž jedinec schopen vydržet například bez závažných zdravotních obtíží, či za jakou dobu již může být ohrožen jeho život).

Stres jako výzva Stres má i své pozitivní stránky. Stres je výzva, je to něco, co na nás klade vyšší nároky a tím nás posunuje ve vývoji. Kdybychom od narození žili stále ve stejných či skoro stejných podmínkách, nikam bychom se neposunuli a zakrněli bychom. A nikoliv jen jako jednotlivci, ale nakonec jako lidstvo samo. Strach a stres tedy provázejí každého z nás. Pokud se s nimi naučíme zacházet a vnímat je, mohou nám velmi dobře posloužit. Je to jako s ohněm, i on je dobrý sluha, ale špatný pán. Text: Mgr. Tibor A. Brečka Použitá literatura: Brečka, T. A.: Psychologie katastrof, vybrané kapitoly. Triton, Praha 2009. ISBN 978-80-7387-330-1. Čírtková, L.: Policejní psychologie. Aleš Čeněk, Plzeň 2006. ISBN 80-86898-73-3. Interní materiály OPS MV ČR. Müller, L., Müller, A. (ed.): Slovník analytické psychologie. Portál, Praha 2006. ISBN 80-7178-863-5. Ruge, R.: Bojovníkova mantra. Triton, Praha 2006. ISBN 80-7254-850-6. Strach může ochraňovat srdce, časopis Psychologie dnes, ročník 14, 2008, č. 4, str. 33. ISSN 121-9607.

1 Pozitivní funkci strachu potvrzuje také studie Köllnera, který zjišťoval úzkostnost pacientů před vyšetřením cév a pak pacienty pět let sledoval. Bázliví pacienti měli lepší šance na přežití… Bázlivější lidé se doporučením lékařů řídí více než lidé bezstarostní. (Psychologie Heute, in: Strach může ochraňovat srdce, časopis Psychologie dnes, ročník 14, 2008, č. 4, str. 33.) 2 Kast V., in: Müller L., Müller A. (ed.): Slovník analytické psychologie. Portál, Praha 2006, str. 390. 3 Ruge R.: Bojovníkova mantra. Triton, Praha 2006, str. 49–50. 4 Materiály OPS MV ČR. 5 Viz Čírtková L.: Policejní psychologie. Aleš Čeněk, Plzeň 2006, str. 127.

www.rescue.cz


37

seriál

Akciová společnost Spolana patří mezi nejvýznamnější chemické společnosti v České republice. Vznikla 1. května 1992 transformací ze státního podniku. Od konce roku 2001 do listopadu 2006 byla Spolana součástí holdingové skupiny Unipetrol, která od května 2005 patří polskému koncernu PKN Orlen. V listopadu 2006 pak Unipetrol prodal svůj podíl ve Spolaně polské společnosti Zakłady Azotowe Anwil SA, která je rovněž součástí koncernu PKN Orlen. Hlavním předmětem podnikání Spolany je výroba a prodej chemických výrobků. Jedná se zejména o produkty na bázi etylenu (PVC), suroviny pro polyamidová vlákna a konstrukční plasty (kaprolaktam), průmyslová hnojiva (síran amonný), anorganické sloučeniny a ostatní chemické výroby (hydroxid sodný, chlor, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová), výrobu technických plynů (kapalný dusík a kyslík). V současné době firma zaměstnává necelý tisíc lidí a až 80 procent produkce jde na export. Sídlem společnosti jsou Neratovice, které leží 25 kilometrů severně od Prahy na řece Labe. Více o mateřském podniku se můžete dočíst na www.spolana.cz

38


seriál CAS 40 TATRA TERRNO

KHA 32 TATRA 815

Vozidlo se sedmimístnou kabinou je určeno k přepravě družstva hasičů a k technickým zásahům. Má nádrže na 3 500 litrů vody a 400 litrů pěny a je vybaveno jako technický automobil. Ve vozidle je hydraulické vyprošťovací zařízení, motorová rozbrušovací pila, motorová pila, zdvihací nízkotlaké a vysokotlaké vaky, vybavení na úniky nebezpečných látek (podtlakové ucpávky, klíny, sorbenty), elektrocentrála s osvětlovacím stožárem. Vozidlo dodala v roce 2006 firma THT Polička.

Kombinovaný hasicí automobil s osádkou 1+1. Vozidlo je postaveno na standardním podvozku Tatra 815 a má jiný poměr hasebních prostředků: 2 500 litrů vody, 4 000 litrů pěnidla, 1 000 kilogramů prášku. Rok výroby 1991, nástavba Rosenbauer.

CAS 40 TATRA 815

Letecký pohled na areál podniku

Podnikoví 3 hasiči

Hasičský záchranný sbor Spolana Vývoj firmy Historie chemického průmyslu na území Neratovic a dnešního průmyslového areálu Spolana sahá až do 19. století. První chemický podnik na území areálu založil už v roce 1898 V. B. Goldberg. Se svým zetěm tam začal vyrábět olej, stearin, mýdlo a svíčky. V roce 1905 pak zahájil své podnikání v chemické provozovně na zpracování čisticí plynárenské hmoty a čpavkové vody Gustav Šebor. Pak chemii na několik desetiletí z areálu vytlačilo potravinářství. V roce 1917, tři roky po zániku Šeborovy provozovny, získala prostory rakouská společnost GEC (Grosseinkaufsgessellschaft österreichischer Konsumvereine), která se zabývala potravinářskou výrobou. V nové továrně se vyráběla marmeláda, kávové náhražky, sladkosti, čokoláda. Postupně se začalo s produkcí hořčice, polévkového koření, rybích konzerv a octa. Potraviny se v Neratovicích vyráběly do roku 1939, kdy společnost odkoupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu a zahájil výstavbu chemického komplexu. Už v roce 1947 začal Spolek vyrábět viskózovou stříž. Ještě za okupace byla vypsána soutěž na obchodní ochrannou známku této stříže. Název měl vyjadřovat příslušnost ke Spolku. Od 1. ledna 1950 se stal závod v Neratovicích samostatným podnikem s názvem Spolana, národní podnik, Neratovice. Výroba ve Spolaně se postupně rozšířila o závod elektrolýzy produkující chlor a hydroxid sodný. Vznikly i další provozy na výrobu kostního klihu, tuku, celofánu a kyseliny chlorovodíkové. Počátkem června 1968 byl zahájen zkušební provoz výroby kaprolaktamu.

Od roku 1972, kdy byla zpracována projektová dokumentace petrochemického komplexu, se vytvářely podmínky pro úspěšné uskutečnění této stavby. V červnu 1975 byly vyrobeny první tuny PVC prášku a objem produkce podniku se více než zdvojnásobil. V roce 1977 se začalo s výrobou granulovaného PVC, o deset let později bylo rozhodnuto o výstavbě výrobní jednotky lineárních alfa olefinů. S výrobou alfa olefinů se začalo v roce 1992. Jednotka na jejich výrobu byla v červenci 2003 kvůli nízké efektivitě zastavena. Areál společnosti se rozkládá na ploše 262 hektarů a disponuje vlastním energetickým centrem a rozsáhlou energeticko-produktovou infrastrukturou v celém areálu. Na svém území má 40 kilometrů kolejí železniční vlečky, meziblokové komunikace umožňující kamionovou přepravu a pro přepravu zboží po Labi i vlastní lodní přístav.

Historie hasičského sboru Už za 2. světové války vznikla v podniku hasičská jednotka složená z příslušníků Feuerschutzpolizei. Po skončení války nahradili německou jednotku dobrovolní hasiči, z nichž v roce 1948 vznikl profesionální hasičský sbor. Zprvu závodní požární útvar, dnes moderní hasičský záchranný sbor. V dnešní budově je spolanská jednotka od roku 1973, kdy začínala výroba PVC. Přístavba s dalšími sedmi garážovými stáními, novým operačním střediskem, posilovnou a protiplynovým polygonem vznikla v souvislosti s výstavbou nové výrobní technologie LAO (lineární alfa-olefiny) v roce 1994.

Cisternová automobilová stříkačka je využívána u zásahů, kde je potřeba velké množství vody, zejména v případě úniků nebezpečných látek či v případě lesních požárů. Zásoba hasiva: 8 200 litrů vody, 800 litrů pěny. Vozidlo bylo vyrobeno v roce 1985, opravu nástavby provedla THT Polička.

KHA 12 MERCEDES-BENZ Kombinovaný hasicí automobil s osádkou 1+2 určený k prvotnímu zásahu. Je vybaven všemi druhy hasiva, z toho je 1 200 litrů vody, 200 litrů pěnidla, 100 kilogramů prášku a 120 kilogramů CO2. Ve výbavě vozu je například bezkontaktní teploměr, megafon, vzduchové dýchací přístroje, detekční trubičky, nádoby na odběr vzorků a přiměšovač Deltamatic. Vozidlo na podvozku Mercedes-Benz 814 D dodala v roce 1994 firma Rosenbauer.

KHA 32 TATRA 815 Kombinovaný hasicí automobil s osádkou 1+3. Vozidlo je vybaveno všemi hasebními prostředky, z toho je 2 000 litrů vody, 2 500 litrů pěnidla, 3 000 kilogramů prášku. Podvozek Tatra 815 v provedení s jednoduchou montáží pneumatik. Rok výroby 1991, nástavba Rosenbauer.

Postupem let se měnila i požární technika – od automobilových stříkaček a cisteren na podvozcích Škoda 256 a Praga RN v 50. letech minulého století, přes cisternové automobilové stříkačky na podvozcích Praga V3S a Škoda 706 či motocykl Jawa 175 (pro spojku) v letech šedesátých až k požárním automobilům CAS 32 na podvozcích Tatra 138 a 148 v letech sedmdesátých. Ve výbavě požárního útvaru byla také plošina PP-20 na podvozku Škoda 706, plynový hasicí automobil a protiplynový automobil, oba na podvozku Avia. S ohledem na rozvoj technologií a provozů (zejména petrochemie) byl pořízen také kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer na podvozku Tatra 148. Pro zásahy na etylenovodu byla útvaru dodána cisternová automobilová stříkačka na podvozku ZIL 131. V osmdesátých letech získal útvar nové požární vozy CAS 32 a PHA 32 na podvozcích Tatra 815, hadicové automobily GAZ a novou sanitu Škoda 1203. V roce 1987 byl zakoupen práškový hasicí automobil

PHA 40 TATRA 815 Pěnový hasicí automobil. Je určen zejména k zásahům při požárech zásobníků, jímek, nádrží. Zásoba hasiva: 4 000 litrů vody, 5 000 litrů pěnidla. Rok výroby 1991, opravu nástavby provedla THT Polička v roce 2005.

AP 42 TATRA 815 Automobilová plošina s dostupnou výškou 40 metrů, s vyložením do strany 19 metrů a pod úroveň terénu 5 metrů. Je vybavena suchovodem, proudnicí v koši a záchranným rukávem. Je určena k výškovým pracím, k zásahům ve výškách i k zásahům pod úrovní terénu. Mimo technické zásahy (uvolněné střešní krytiny, odstraňování rampouchů) slouží k evakuaci ohrožených či zraněných osob a také k výstupu a pro dopravu příslušenství a hasiva. Typ Bronto Skylift 40-2T1, rok výroby 1991.

PPLA MERCEDES-BENZ Protiplynový automobil na podvozku Mercedes-Benz 814 D. Slouží k dopravě záložních dýchacích přístrojů, chemických přetlakových obleků, protižárových obleků, zásobních tlakových lahví vzduchu pro dýchací přístroje. Ve vozidle je i detekce pro měření koncentrací nebezpečných látek v ovzduší a elektrocentrála s osvětlením. Automobil byl vyroben v roce 1997 firmou Rosenbauer.

ZA AVIA A 21F Záchranný automobil určený k poskytování první předlékařské pomoci. Ve výbavě je například ambuvak, křísicí dýchací přístroj, vakuové dlahy, obvazový materiál, krční límce, nosítka Sked, polohovací nosítka, převozová nosítka, dezinfekční prostředky. Rok výroby 1989.

Rosenbauer na podvozku Tatra 815, který měl střešní monitor a zásobu dvakrát 3 000 kilogramů prášku. Tento automobil byl vyřazen v roce 2006.

Současnost hasičského sboru Nejčastějšími výjezdy jsou zejména reakce na signál čidel elektronické požární signalizace a plynové detekce, technologické a technické pomoci, různé drobné úniky nebezpečných látek, požáry, dopravní nehody, výjezdy záchranného automobilu a mnoho jiných. Mezi činnosti sboru patří také pomoc při technologických odstávkách, hlavně měření koncentrací látek před vstupem techniků nebo zapěnění rizikových míst při sváření a dohledy při prováděných pracích. Jednotka je vybavena i pro technickou pomoc a je využívána i k výjezdům mimo areál podniku.

Součástí stanice je i výcvikový klecový protiplynový polygon věrně simulující prostředí požáru včetně kouře, sálavého tepla nebo hluku, k dispozici mají hasiči i polygon v areálu podnikové skládky, kde nacvičují hasební postupy nebo testují nová hasiva. Hasičský záchranný sbor má v současné době 61 zaměstnanců, z toho tři pracují v denním režimu. S ohledem na chemickou výrobu a množství chemických látek je nedílnou součástí hasičského záchranného sboru chemicko-technická služba. Významnou roli v činnosti podnikových hasičů má také spojová a informační služba. Z původních dvou telefonů vzniklo postupem času moderní operační a dispečerské středisko, které zajišťuje spojení, výjezdy jednotek, zpracování výstupů signálů čidel elektronické požární signalizace a plynové detekce i komunikaci a spolupráci s externími složkami. Osobní výstroj hasičů sestává z obleků Deva Fireman Tiger, přileb Rosenbauer Heros, obuvi Haix Fire Flash, dýchací technika je zastoupena vzduchovými dýchacími přístroji Meva VDP 60 Pluto, kyslíkovými Dräger BG 174 a BG 4. Také ochranné obleky zastupuje hned několik značek, a to protichemické – Trellchem Super Extra, Dräger 720 PF, Dräger Team Master Pro a OPCH-90 PO – i protižárové – Excalor, Dräger Isotemp, B-3S a OL-2. Chemicko-technická služba disponuje několika přístroji na měření koncentrací škodlivých látek – Oldham MX21, Dräger Warnex, Multiwarn a CMS. Ve vybavení je i bezkontaktní teploměr Intratrace 801. Do výčtu zásahů spolanských hasičů patří například zásah při velkém bytovém požáru v Neratovicích v roce 1992, zásah při požáru polymerace v roce 1993, pomoc v postižených oblastech při povodních na Moravě v roce 1997, likvidace požáru kompenzačního transformátoru či zásah při úniku chloru v roce 2000. Hasiči se podílí i na záchraně lidských životů poskytováním účinné předlékařské pomoci. Samostatnou kapitolou v historii Spolany a jejích hasičů jsou povodně v roce 2002. V roce 2008 oslavil Hasičský záchranný sbor Spolana 60. let profesionální existence. Moderní historie jednotky je spjata s inženýrem Oldřichem Lukšem, který se stal velitelem jednotky v roce 1989 a který položil základy dnešního moderního hasičského sboru. V roce 2002 se velitelem jednotky stal inženýr Roman Hlinovský a na podzim 2004 ho vystřídal inženýr Jaroslav Vlašic. V současné době jednotku vede Kamil Daniš, který byl dlouhá léta náčelníkem Chemické a technické služby a zástupcem velitele jednotky. Velitelé Hasičského záchranného sboru Spolana byli zároveň i aktivními členy Asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků. Text: Kamil Daniš a Ing. Jaroslav Vlašic Foto: Jakub Seifert, archiv Spolana, a. s.

www.rescue.cz


39

požární technika

požární technika

Ohlédnutí za požárními automobily z let 1945–1990 3

Dnešní ohlédnutí je věnováno nákladním automobilům Praga V3S, hovorově „vejtřaskám“, odborně vojenským třítunovým speciálům. Tyto automobily se staly legendou z hlediska množství vyrobených vozů a nástaveb i z hlediska jejich řadu let trvajícího širokého uplatnění. Mnoho řidičů nákladních automobilů má své řidičské začátky spojené právě s těmito provozně jednoduchými a spolehlivými vozy. Tyto střední terénní automobily byly na základě požadavků armády zkonstruovány za několik měsíců v druhé polovině roku 1951. První prototypy byly vyrobeny již na počátku roku 1952 a sériová výroba automobilů Praga V3S začala v roce 1953. Největší počet vozů byl dodáván ve valníkovém provedení a v provedení se skříňovou karoserií s různým interiérem a vybavením podle potřeb armády. Na podvozku Praga V3S vznikla i řada dalších nástaveb použitelných nejen pro armádu, ale i pro civilní sektor, například sklápěče, fekály, autojeřáby a také požární automobily.

40


CAS 16 v původním khaki nátěru / Sbor dobrovolných hasičů Kostelec u Křížků

CAS 16 v pozdějším červenobílém nátěru / Sbor dobrovolných hasičů Skochovice

CAS 16 po úpravě – odstranění zadní kabiny / Sbor dobrovolných hasičů Tetín

CAS 16 po úpravě / Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Litvínova

CAS 16 vzniklá úpravou nástavby fekálního automobilu / Sbor dobrovolných hasičů Skomelno

Dopravní automobil – valník s plachtou / Sbor dobrovolných hasičů Penčice

Dopravní automobil – skřínová karoserie / Sbor dobrovolných hasičů Rokytnice v Orlických horách

Dopravní automobil – skříňová karoserie / Sbor dobrovolných hasičů Zvole

CAS 16 na podvozku Praga V3S V národním podniku Továrny na hasicí zařízení se sídlem ve Vysokém Mýtě začala v roce 1957 výroba cisternových automobilových stříkaček s původním označením ASC – 16/3,5. Na rozdíl od předchozího typu cisternových automobilových stříkaček na podvozku Praga RN, kde se část posádky přepravovala na venkovních lavicích, bylo u této nové nástavby požadováno umístění posádky v krytém prostoru. Konstrukce nástavby byla ovlivněna také použitím terénního podvozku. Vůz byl určen pro pětičlennou posádku a měl nádrže na 3 500 litrů vody a 200 litrů pěnidla. Velitel se strojníkem byli při jízdě v kabině vozu a zbývající tři členové posádky se přepravovali v samostatné kabině v zadní části nástavby. K dorozumívání velitele s mužstvem sloužila světelná signalizace. Čerpadlo poháněné klikovým hřídelem motoru bylo umístěno mezi kabinou řidiče a cisternou. Otočná proudnice byla na kuželovém stojanu na plošině nad čerpadlem. K uložení požárního příslušenství sloužily skříně na bocích nádrže. Postupem času dostala většina vozů nový červený nebo červenobílý nátěr. U některých vozů hasiči s ohledem na místní podmínky a své potřeby různě upravili ná-

stavbu, často odstranili zadní kabinu pro posádku a rezervní pneumatiky. Velká část vyrobených vozů se zejména díky odolnosti a spolehlivosti podvozku dochovala, mnoho z nich je dosud v provozu. Dalším požárním automobilem na podvozku Praga V3S byl sněhový hasicí automobil S 1000 vyrobený pouze v několika kusech. Jako hasivo u těchto vozů sloužilo 1 000 kilogramů oxidu uhličitého (CO2). Na stejném podvozku postupně vzniklo i několik cisternových automobilových stříkaček postavených svépomocí například s využitím nástavby z trofejního hasičského vozu či s využitím nástavby z fekálu. Potřebám dobrovolných hasičů posloužila jako dopravní automobily i řada dalších „vejtřasek“ ve valníkovém a skříňovém provedení. Své uplatnění našly vozy Praga V3S také u profesionálních hasičů, kterým ve své době dobře posloužil například autojeřáb či vyprošťovací automobil. Valníky byly u profesionálních hasičů používány jako nářaďové a ženijní vozy, skříňové nástavby sloužily jako zázemí při velkých požárech. Text: Jakub Seifer Foto: autor www.pohledyseifert.cz

www.rescue.cz


41

technický seriál

Přestavby po česku

Při rekonstrukci byly zachovány původní linie nástavby. Výfuk je vyveden nad plošinu a zbavuje tak strojníka nepříjemného pálení očí.

8

„Mates“ z Čimelic Obec Čimelice leží při silnici (takzvané strakonické) z Písku do Prahy na toku říčky Skalice v nadmořské výšce 420 metrů a čítá 1 028 obyvatel. První písemná zpráva o Čimelicích pochází z roku 1352. Až do poloviny 15. století byla ves majetkem královské komory. V 16. století přešla do majetku Dejmů ze Stříteže, kteří začali s budováním rozsáhlé rybniční soustavy v okolí. Po roce 1620 byly Čimelice Dejmům zkonfiskovány a od roku 1840 přešly do majetku Schwarzenbergů. Nejzajímavější památkou Čimelic je stejnojmenný barokní zámek stojící přímo ve vsi. Zámek byl vystavěn v letech 1728 až 1730, do dnešní podoby byl upraven při přestavbě po požáru v roce 1767. V jeho prostorách byla v období 1951 až 1982 umístěna střední průmyslová škola filmová, jediná v zemi (studentem byl například bavič a moderátor Karel Šíp a další). Na náměstí stojí empírový, původně gotický kostel Nejsvětější Trojice, založený zřejmě ve 13. století. Kostel s morovým sloupem na náměstí byl nejdříve barokně upravován, dnešní podobu dostal při přestavbě v roce 1822. V nedalekém mlýně U Diků (při silnici z Čimelic do Orlíka nad Vltavou) byla 11. května 1945 podepsána kapitulace německé Schörnerovy armády po porážce spojeneckými vojsky u Slivice. Zde tedy byly formálně skončeny poslední boje druhé světové války v Evropě.

42


inzerce

technický seriál

Nad kolem vytvořené dveře skrývají motorovou pilu s příslušenstvím. V předních dveřích naleznete po odsunutí svislého plata s dýchacími přístroji vysouvací bednu s hadicemi. V místě, kde byly původně akumulátory, je nyní elektrocentrála a plovoucí čerpadlo. Pravá strana nástavby – jak je patrno, vytvořené prostory jsou plně dostačující pro rozsáhlé vybavení jednotky, stále ještě nějaké místo zbývá. Bedna s hadicemi je i na této straně.

Elektrický vyprošťovací naviják je odnímatelný

V technickém seriálu o přestavbách starších požárních automobilů se tentokrát vracíme k dalšímu zástupci repasovaných CAS 25 RTHP Š706 a tím je „Mates“ z Čimelic. Jednotka sboru dobrovolných hasičů Čimelice je zařazena do kategorie JPO III a vyjíždí ročně více než čtyřicetkrát. Většinou jde o požáry lesa a trávy, budov, automobilů a technickou pomoc (dopravu vody, čištění vozovky či kanálů nebo odchyt a likvidace obtížného hmyzu). Jednotka disponuje dopravním automobilem Steyer Daimler Puch 1500A vyrobeným v roce 1943, který je ve výjezdu od roku 1962, a hlavním zásahovým vozidlem CAS 25 Š706 RTHP. V roce 2005 provedla firma Adamovičová – Pečky přestavbu požární nástavby tohoto vozidla. Důvodem byla potřeba renovace a obměny techniky. Firma udělala kromě závěrečného přelakování, montáže ochranného rámu a repase stávajících majáků na zábleskové především generální opravu čerpadla, výměnu vřetenových kohoutů za kulové a přemístění vývodů čerpadla pod nástavbu. Zvětšila také úložný prostor pro umístění plovoucího čerpadla a elektrocentrály, vyrobila úložné schránky nad zadními koly, namontovala výsuvné kufry na hadice, vyňala nádrž na pěnu a dorovnala nově vzniklý prostor a rovněž namontovala osvět-

lovací stožár a hliníkový kufr na plošinu nástavby. Hodnota těchto úprav činila 635 tisíc korun. Jakmile to dovolily finanční možnosti obce, začala v roce 2008 druhá etapa zhodnocení vozidla, která spočívala ve výměně pohonné jednotky. Této zakázky se zhostila firma Jonáš – Mimoň. Vyměnila stávající motor za Liaz M 634, agregovaný s převodovkou Praga 10P80, řízení bylo vyměněno za servohydraulické, byly instalovány dvouokruhové brzdy a přídavná převodovka pro čerpadlo. Tato úprava, včetně výměny zadních listových per, kompletní sady pneumatik a montáže bočních zábleskových majáků stála obec Čimelice dalších 456 tisíc korun. Vlastními silami pak čimeličtí hasiči uvedli do provozu zařízení pro prvotní zásah s elektricky ovládaným navijákem a tvarově stálou hadicí a elektrický vyprošťovací naviják. Ve voze nechybí ani vozidlová vysílačka a ruční vysílačky Motorola, proudnice C52 Rambojet Turbo a Rambojet D25 Turbo, přiměšovač na kartuše s Pyrocoolem, úhlová bruska, osvětlovací trojnožky a sorbenty pro likvidaci následků dopravních nehod. Text: Dušan Vokatý, SDH Čimelice a Bohdan Kalina Foto: SDH Čimelice

Zadní dveře nástavby se odklápějí nahoru a i zde je vidět, že by se sem díky praktickému uspořádání ještě něco vešlo

aramid STATIC ROPE

Zcela přepracované pracoviště strojníka se zařízením pro prvotní zásah. I zadní maják je zábleskový.

Na míru vyrobená hliníková bedna plošiny ukrývá přetlakový ventilátor. Vedle něj je ukryt třímetrový výsuvný osvětlovací stožár.

- průměr 10,0 mm a 11,0 mm - unikátní lano s kevlarovým opletem a polyamidovým jádrem - krátkodobá odolnost proti otevřenému ohni a sálavému teplu (až 400 °C) - speciálně vyvinuto pro rychlé slaňování např. z budov nebo vrtulníku Planeta Země je pro nás lidi zatím jediné místo k životu. Každý den můžeme všichni svou volbou přispět k zachování tohoto jedinečného prostoru pro další generace. Pošlete své staré nebo zničené lano k nám do Bolatic a my bezplatně zajistíme jeho recyklaci. Některá rozhodnutí jsou tak snadná.

www.lanex.cz

www.mytendon.com

www.rescue.cz


43

recenze

recenze

Victorinox Dual Pro

Další záchranářský speciál z rodiny Victorinox

Švýcarská nožířská firma Victorinox působí na trhu více než sto let. Za tu dobu si vydobyla pozici nejznámější světové firmy v produkci víceúčelových zavíracích nožů, současně je největší nožířskou firmou sídlící a vyrábějící v Evropě. Nože nesoucí logo helvetského kříže jsou skutečně vyráběny v Ibachu v kantonu Schwyz. Červené kapesní nože s délkou rukojeti 91 milimetrů se staly etalonem v oblasti malých zavíracích nožů. Z hlediska profesionálního využití je nejzajímavější řada zavíracích nožů Victorinox s délkou rukojeti 111 milimetrů, ze které pochází i dnes představovaný model.

44


Po nepřehlédnutelné nepřehlédnutelném m komerčním k úspěchu záchranářského nože Victorinox Victor Rescue Tool přichází firma Victorinox s dalším specializovaným zádal chranářským modelem m nazvaným n Dual Pro. Oproti modelu Rescue Tool jee Dual D Pro lehčí, užší o jednu řadu nástrojů, a po o odečtení de ceny pouzdra, které na rozdíl od modelu Rescue Res R Tool není součástí dodávky, je o téměř 30 pro p procent levnější. Název Dual dvo ou rozměrově a konstrukčně Pro je odvozen od dvou podobných, proti sobě ěu uložených čepelí, které tvoří hlavní část funkčního funkčníh ho vybavení nože. Testovaný nůž vychází vychá áz z osvědčené koncepce ucelené řady kombinovaných kombiin zavíracích nožů velikosti likosti 111 milimetrů (délka v zavřeném stavu) s pojistkou linerlock. Tato řada využívá stavebniT cové konstrukce, jednotlivé jedn typy se liší množstvím a kombinací nástrojů. Model Dual Pro je součástí inovativní řady Dual Density, pro kterou je charakteristické použití nové verze rukojeti s výraznými gumovými protiskluzovými prvky, které jednak dodávají rukojeti atraktivní vzhled, jednak se pozitivně projevují v komfortu úchopu nože. Kromě použití nového typu rukojeti vybočuje testovaný model z dosavadní produkce značky Victorinox uložením dvou čepelí proti sobě, takže se otevírají z opačných konců nože. Obě čepele jsou vybaveny oky na otevírání jednou rukou a obě jsou jištěny samostatnou pojistkou typu linerlock. Nůž obsahuje základní čepel s kombinovaným ostřím, rescue čepel, otvírák na láhve se šroubovákem, otvírák na konzervy s malým šroubo-

vákem použitelným i na křížové šrouby, bodec použitelný i jako nebozez, kroužek na uchycení závěsné šňůry a vývrtku. Oproti většině podobných modelů nemá tento nůž pinzetu a párátko uložené ve střenkách nože, což lze u profesionálního nože hodnotit kladně, protože se tím minimalizují vstupní brány pro nečistoty.

Vlastnosti jednotlivých nástrojů Rescue čepel je dlouhá 78 milimetrů, ostří je mírně prohnuté dovnitř, tupě zakončené (nabroušeno není posledních 5 milimetrů ostří). Toto tupé zakončení umožňuje pohodlnou manipulaci s čepelí na oděvu, případně pokožce zachraňovaného, aniž by hrozilo jeho poranění ostrou špičkou nože. Na ostří čepele jsou po celé její délce vybroušeny pravidelné mělké pravostranně zkosené zuby. Tyto zuby zajišťují vysokou řezivost materiálů ze syntetických vláken, například bezpečnostních pásů automobilů. Oproti rescue čepeli modelu Rescue Tool je čepel u Dual Pro vylepšená možností otevírání jednou rukou a zvětšením zakřivení, které se pozitivně projevuje na zlepšení řezání pásů a popruhů. Jestliže o řezivosti rescue čepele modelu Rescue Tool lze říci, že je vynikající, pak řezivost této inovované rescue čepele je bezpochyby excelentní. Společně s jednoručním otevíráním přestavuje tato inovace nepřehlédnutelný pokrok. Kombinovaná hlavní čepel je provedena tak, že na prvních dvou třetinách ostří od její špičky jsou na ní vybroušeny drobné pravidelné pravostranně

Technický popis: Délka čepele

85 mm

Délka rukojeti

111 mm

Hmotnost

154 g

Síla hřbetu čepele

2,4 mm

Materiál čepele

nerezová ocel, bližší údaje výrobce neuvádí

Výbrus hlavní čepele

symetrický „V“ výbrus s asymetrickou pravostranně zkosenou fazetkou, kombinované ostří

Výbrus rescue čepele

symetrický „V“ výbrus s asymetrickou pravostranně zkosenou fazetkou, zubaté ostří

Materiál střenek rukojeti

nylon v kombinaci s tvrzenou gumou

Pojistka obou čepelí

linerlock

Barva střenek

červená s černými protiskluzovými prvky

zešikmené zuby, na zbylé třetině je hladká, pravostranně zkosená fazetka. Od běžných kombinovaných ostří na nožích jiných světových výrobců se ostří nožů Victorinox liší především záměnou pořadí hladkého ostří a zubů (hladké ostří je obvykle použito u špičky čepele), záměnou poměru hladkého ostří a zubů (hladké ostří zabírá většinou dvě třetiny délky čepele, zuby pak jednu třetinu), změnou orientace výbrusu zubů a fazetky (výbrus je obvykle levostranný) a tvarem zubů. Prostorově úsporné konstrukční uspořádání přenechává dvě třetiny prostoru čepelím, které tvoří jednoznačnou funkční dominantu nože. Zbylou třetinu konstrukce zabírají pro Victorinox typické doplňkové nástroje, bez kterých by se záchranářský nůž asi obešel, nicméně v praxi je lze poměrně úspěšně využít. Šroubováky opravdu šroubují, a pokud nejsou vystaveny extrémnímu namáhání, povolit a utáhnout jimi například křížové šrouby na krytu motorové pily není žádný problém. Šídlo jde využít na drobné opravy výstrojních doplňků nebo vrtání do měkkých materiálů. Jakkoli to může být úsměvné, podle mínění autora není lepší nástroj na propichování otvorů ve výložkách při osazování hodnostního označení než šídlo na noži Victorinox. Jako poněkud zbytečná se na tomto modelu jeví vývrtka. Háček tvořený hrotem vývrtky je sice ideální nástroj na vyčesávání nečistot ze suchých zipů zásahového stejnokroje, nicméně malý křížový šroubovák, který je místo vývrtky osazen například na modelech Rescue Tool nebo Soldier, by na záchranářském speciálu asi posloužil častěji a lépe. Tradičně výborná ergonomie nože modelové řady 111 milimetrů je v tomto případě významně ovlivněna otevíracími oky čepelí, které při zavřeném stavu vystupují 12 milimetrů nad hranu rukojeti. Při řezání kombinovanou čepelí tlačí vystupující oko zavřené rescue čepele na ukazováček a malíček, což je zvláště nepříjemné při řezání tvrdších materiálů. Při uříznutí jednoho klacku na opékání uzeniny tento problém asi nepocítíte, při řezání desátého klacku už ovšem otlačování prstů o hranu oka bude intenzivním zážitkem. Při použití pracovních rukavic tento problém slábne. U rescue čepele není problém s vystupujícím okem zavřené kombinované čepele zdaleka tak vážný. Rescue čepelí je obvykle veden jen jeden razantní řez vedoucí k přetnutí pásu, popruhu nebo lana a otlaky prstů vznikají spíše při dlouhodobém pižlání, navíc při řezání pásů nebo oděvu na těle zachraňovaného je nůž obvykle držen ostřím směřujícím k palci, prsty se opírají o hladký hřbet nože a vystupující oko zavřené kombinované čepele v úchopu nijak nepřekáží. Koncept dvou proti sobě otevíraných čepelí s různým druhem ostří používají už řadu let některé americké firmy, ovšem s podobnými problémy s ergonomií. Někteří výrobci pravděpodobně právě kvůli ergonomii upustili od otevírání proti sobě uložených čepelí výrazně vystupujícími oky a přešli na otevírací kolíčky, které při vhodné konstrukci vystupují nad hranu čepele podstatně méně.

Možnosti nošení a otevírání Victorinox Dual Pro není vybaven klipem k nošení na opasku nebo na hraně kapsy. Nošení nože v zásahovém oděvu je možné buď v klasickém pouzdře na opasku kalhot, nebo v kapse. Absence klipu komplikuje nošení nože na zásahovém

oděvu hasiče. Při nošení nože v pouzdře na opasku kalhot je po oblečení zásahového kabátu Fireman nůž obtížně dostupný, při současném nošení kalhot Fireman pak zcela nedostupný, a tudíž při zásahu nepoužitelný. Další variantou – v praxi jedinou běžně používanou – je nošení nože v postranní kapse zásahového kabátu. Proti náhodné ztrátě nože (vypadnutí z kapsy) se lze pojistit přivázáním nože na zhruba 70 centimetrů padákové šňůry, přičemž druhý konec šňůry lze připevnit ke chlopni kapsy na předem přišité malé poutko ze stejného materiálu nebo navléct na rovněž předem přišitý masivní knoflík na vnitřní straně chlopně kapsy. Díky přivázané padákové šňůře lze nůž vyjmout z kapsy i v pracovních rukavicích, jinak je nutné rukavici sejmout a nůž vylovit z kapsy holou rukou. Obě čepele lze díky oku na hřbetu čepele poměrně snadno otevřít jednou rukou. Otevřít čepele švihem zápěstí není kvůli konstrukci pojistky možné. Čepele lze dobře otevřít i v pracovních rukavicích, je k tomu však zpravidla nutné použití obou rukou. Operativnost nože je nadprůměrná právě při ovládání v rukavicích. Na ovládání je sice nutné použít dvě ruce, ale právě díky výraznému oku na hřbetu obou čepelí je schopnost otevřít kombinovanou čepel prakticky v jakýchkoli běžně používaných pracovních ochranných rukavicích obdivuhodná. Oko rescue čepele je v zavřeném stavu naneštěstí z jedné strany částečně překryto sousední čepelí a je tak při současném úchopu palcem a ukazováčkem o něco méně dostupné než oko na kombinované čepeli. Tento handicap se ale výrazněji projeví pouze v opravdu silných zásahových rukavicích. Ostatní nástroje, mimo hlavní a rescue čepele, se otevírají pomocí nehetníků. Otevření nástroje vybaveného nehetníkem v pracovních rukavicích je prakticky nemožné, je nutné rukavici sejmout a nástroj otevřít holou rukou. Protože se ale jedná o nástroje v rescue režimu nepříliš využívané, nepředstavuje to pro komfort ovládání vážný handicap.

žimu přijdou noži do cesty. Rescue čepel je proti modelu Rescue Tool vylepšená především možností otevírání jednou rukou a v konstrukci rescue čepelí na nožích Victorinox představuje jednoznačný pokrok. Kdo si chce pořídit profesionální nůž za rozumnou cenu, pro toho může být Victorinox Dual Pro dobrou volbou. Nůž k recenzi poskytl dodavatel nožů Victorinox do České republiky, firma Rösler Praha, www.victorinox.cz Text: Vít Pernica Foto: Jan Kostík, www.victorinox.cz

Rodina nožů One Hand z modelové řady Dual Density

Dual Pro

Využitelnost nože v záchranářské praxi Testovaný nůž je určen pro profesionální využití. Tomu odpovídá kvalita zpracování a předpokládaná životnost – výrobce poskytuje doživotní záruku na materiál a výrobní vady, prostřednictvím dodavatelské firmy zajišťuje rovněž kompletní servis. K noži lze dokoupit značkové příslušenství – pouzdra, šňůry, doplňkové nástroje a podobně. V případě zakoupení nože této značky má majitel zajištěný slušný uživatelský komfort, zaručující, že mu zakoupený nůž bude úspěšně sloužit řadu let. Dalším nezanedbatelným aspektem hovořícím ve prospěch nožů Victorinox je jejich cena, zejména proto, že vybavení tohoto typu si záchranáři obvykle hradí z vlastní kapsy. Poměr výkonu a ceny je rozhodně nadprůměrný. Nůž Victorinox Dual Pro je koncipován především jako záchranářský speciál, umožňující příležitostné univerzální využití. Základní čepel Dual Pro je stejná jako základní čepel modelu Rescue Tool, díky kvalitnímu vlnkovitému ostří si čepel poradí se všemi obvyklými materiály, které v rescue re-

Foerster One Hand

Soldier

www.rescue.cz


45

recenze

recenze jako alternativního sebeobranného prostředku. Při úchopu těsně nad reflektorem může obránce koncem těla svítilny zasazovat intenzivní údery, které mohou vést v krajním případě až k usmrcení útočníka. Že takovéto zacházení svítilna vydrží, bylo již v praxi mnohokrát ověřeno. Výhodou použití svítilny pro sebeobranu je předpoklad, že ani takto robustní svítilna není primárně posuzována jako zbraň. Pokud půjdete uprostřed noci uklidňovat nepřiměřeně hlučného souseda s baterkou, je možné tvrdit, že jste si chtěli posvítit na cestu. Pokud ho půjdete uklidňovat s teleskopickým obuškem, je situace zcela jiná a každý, kdo bude vzniklou situaci posuzovat, může říci, že jste se cíleně vyzbrojili.

Svítilna

Mag-LED 4D Cell

Uživatelský komfort není nijak vysoký Absence závěsného řemenu diskvalifikuje použití svítilny při záchranných nebo hasebních pracích, kdy každý zasahující hasič nebo záchranář potřebuje většinou mít volné obě ruce. Svítilnu jde použít pou-

Obr, který zaspal dobu Když se do České republiky v devadesátých letech minulého století začaly dovážet svítilny Mag-Lite, představovaly naprostou špičku toho, co mohl profesionální uživatel na českém trhu získat. Perfektně vyrobené, výborně fungující, s atestem do výbušného prostředí a s funkčními doplňky, které jsme znali jen z filmů. Po dlouhou dobu byly svítilny Mag-Lite tím nejlepším, co se v dané kategorii dalo koupit, a jejich většímu rozšíření bránila jen poměrně vysoká nákupní cena. Pak ale nastal rozvoj diodových technologií a firmě Mag-Lite jako by začal ujíždět vlak. V současné době se snaží o návrat na výsluní s několika diodovými modely a upgradem diodovými sety. Na jeden z diodových modelů si „posvítíme“ v následujícím testu.

46


Svítilna Mag-LED 4D Cell používá standardní tělo Mag-Lite 4D z lehké slitiny. Kvalita zpracování je tradičně špičková, stejně jako předpokládaná odolnost. Všechny závity jdou hladce, vůle ve spojích je z pohledu běžného uživatele neviditelná. Tělo svítilny pojme čtyři primární baterie velikosti D/LR20. Povrch těla svítilny je v místě předpokládaného úchopu zdrsněn rybinou. Pět palců (127 mm) dlouhé zdrsnění je přesně v těžišti svítilny a výrazně přispívá k ergonomii úchopu. Tlačítkový spínač je umístěn v přední části těla svítilny, je dobře hmatný i v rukavicích a má funkci taktického spínače momentary on/off. Perfektně vyrobený reflektor svítilny umožňuje plynulé zaostření světelného paprsku.

Novinkou je výměnný diodový modul Testovaná svítilna je model vyráběný beze změny už řadu let. Jedinou změnou je nahrazení žárovky diodovým modulem o výkonu

Led 3W světelný modul svítí velmi dobře, na to jsme ale v době rozmachu LED technologií celkem zvyklí. Vzhledem k nezanedbatelným rozměrům a hmotnosti svítilny působí použitý světelný zdroj téměř titěrně. Při použití čtyř průměrných D/LR20 alkalických baterií o kapacitě kolem 17 Ah vydrží teoreticky svítilna v provozu nepřetržitě 34 hodin. Tuto dobu nedokáže téměř žádný běžný uživatel efektivně využít. Svítilně se zdrojem o takovéto nadstandardní kapacitě by více slušel výkonnější ší světelný modul, který by poskytoval oval výrazně intenzivnější osvit a který by smysluplněji využíval kapacitu apacitu zdroje.

3 W. Modul má vnější rozměry shodné s běžnou kryptonovou žárovkou, takže pasuje do lůžka žárovky bez nutnosti jakékoli úpravy původní svítilny. Jde ho pořídit i samostatně jako náhradní díl, jeho cena se ale blíží ceně celé svítilny. V případě poruchy diodového modulu ho jde jednoduše vyměnit za náhradní kryptonovou žárovku, která se jako u všech modelů MagLite nachází v dutině pod přítlačnou pružinou baterií ve víku bateriového pouzdra. Na těle svítilny se nenachází žádná oka pro uchycení závěsného popruhu, uživatel musí svítilnu celou dobu svícení držet v ruce. Mometary on/off spínač umožňuje v omezené míře i taktické využití, i když rozměry svítilny ho omezují na prohledávací techniku FBI a její modifikace. Při taktickém použití spínače a jeho ovládání prostředníčkem nebo ukazováčkem je nutné posunout úchop výrazně před těžiště svítilny, což při její hmotnosti přes jeden kilogram může být po nějaké době znát. Jedinou příležitostí, kdy je možné účinně využít hmotnosti a rozměrů svítilny, je její užití

Technický popis: Délka těla svítilny

375 mm

Průměr těla svítilny

40 mm

Průměr krytu paraboly

57 mm

Hmotnost bez baterií

484 g

Hmotnost včetně baterií

1 064 g

Zdroj

4 D baterie 1,5 V

Dioda

3W (typ nezjištěn)

Udávaná svítivost

až 140 lm

Doba svícení

34 hodin (záleží na kvalitě použitých baterií)

Diodový modul a standardní žárovka

Firma Mag-Lite je tradičně skoupá na technické informace, v minulosti například neuváděla na náhradní žárovky žádné údaje o výkonu, pouze do jakého modelu patří. Stejně tak o tomto upgradu diodového modulu se nepodařilo nic podstatného zjistit, kromě toho, že je určen do modelů 4C/D a 6C/D a je vybaven regulací výkonu, což je u těchto modulů beztak naprostou samozřejmostí. Měřením proudu při svícení jsme ověřili výkon 3 W, udávaný světelný výkon až 140 lumenů se jeví jako nadsazený.

Svérázná, ale funkční montáž ponosového řemene na starší model svítilny

Otlučení reflektoru je jedinou stopou mnohaletého intenzivního používání

ze při vyhledávání, případně ji může využívat velitelský sbor. Ačkoli je inovace svítilny minimální a svítivost použitého upgradu diodového modulu není vzhledem k rozměrům a váze svítilny nijak závratná, jedná se jednoznačně o vykročení správným směrem. V současné konkurenci kvalitních a cenově dostupných diodových svítilen se Mag-LED 4D Cell bude pravděpodobně prosazovat velmi těžce. Lze jen doufat v další inovace, které by značce Mag-Lite pomohly vrátit ztracené postavení. Text: Vít Pernica Foto: Jan Kostík Základní demontáž svítilny

www.rescue.cz


47

ze záchranářských webů

záchranářské lapálie

Reskáčkovy

Záchranářské události

historky

Ze života záchranáře Pepy

A je to tady. Sen se stal skutečností – 7. května 2010 odpoledne se začaly sjíždět hasičské vozy se svými posádkami na ojedinělou a rozsahem obrovskou akci. Celkem 288 sborů z celé republiky, mezi nimi i jeden ze Slovenska, mělo sraz v atraktivním prostředí westernového městečka Šiklův mlýn na Vysočině. Náš sbor dobrovolných hasičů je totiž požádal o pomoc při uskutečnění snu našeho velitele, připravovaného již třetím rokem – pokusit se překonat rekord v dálkové dopravě vody. Trasa byla vytyčena od nejníže položeného sboru žďárského okresu z obce Dolní Loučky do nejvýše položeného bodu, na vrchol Žďárských vrchů Devět skal. Tři obrovské rány z děla, kterými budil hasiče do nového deštivého dne místní pyrotechnik 8. května 2010 v 5.00, musely vzbudit i ty jedince, kteří to večer trošku přehnali. Po snídani se začaly sbory postupně rovnat u výjezdu z areálu. Rozjíždění vozidel bylo velice zdlouhavé, ale i přesto byli v 8.30 všichni na svých stanovištích. V 10.30 byla celá akce odstartována a voda se začala pomalu hýbat. Ovšem první úsek byl asi nějaký zakletý a chvílemi mi bylo jeho velitele Mirka Mateji až líto. Vždyť co on musel vyměnit stříkaček a hadic, to snad nikdo jiný na trati. A vlastně většina velitelů celou akci zvládla na výbornou. Jeden příklad za všechny. Velitel třetího úseku Karel Voneš perfektně zareagoval na to, že dlouho nedostal vodu, a tak ji začal

48


dodávat z potoka v obci Strážek. Než se k němu dostala z druhého úseku a mohl vedlejší zdroj odpojit, stihl dotlačit vodu až na konec sedmého úseku. To byla zásadní věc, která nás dovedla k úspěchu. Přiznám se, že kolem šestnácté hodiny jsem ztrácel naději i já, věčný optimista, a vyrazil jsem společně s Ivošem Němcem, Láďou Halíkem, Martinem Šmídem a Lenkou Neuvirtovou řešit problémy s nedostatkem vody na druhém úseku. Stanoviště po stanovišti jsme postupovali a na pár místech se snažili odstraňovat drobné chybičky. Věřím, že jsme tím přispěli tomu, že se voda začala opět hýbat. Ze všech stran jsem cítil obrovskou nervozitu a strach ze zklamání. Jako by to bylo před pár vteřinami, slyším v uších tu prosbu z prvního úseku, na který se snášela bouřka: „Jirko, kluci jsou unavený a je tady veliká bouřka, co kdybychom to ukončili?“ A já věděl, že se voda blíží na osmý úsek a ten byl perfektně zavodněný. A tak jsem je prosil, ať to vydrží aspoň deset minut, že už jsme skoro tam. Pak už to byl obrovský fofr. Malinko nám těch deset minut protáhla praská hadice C těsně před vrcholem a na poslední chvíli i prasklá poslední hadice B hned před parní stříkačkou.

Hlavně díky obrovskému odhodlání všech hasičů a zejména těch na prvním úseku se nám podařilo deset minut stříkat na vrcholku nejvyšším. My jsme nervózně chodili po zasetém poli někde u stanoviště 115 a čekali na oficiální uznání rekordu. A v 17.25 to přišlo. Ten obrovský balvan, který nám všem spadl ze srdíčka, když jsem do vysílačky všem velitelům hlásil, že rekord padl, ten si ani neumíte představit. Co potom nastalo, byl krásný pocit vítězství, který byl cítit ze všech stran. Všude panovalo nadšení, houkala hasičská auta a myslím, že snad každému, kdo se pohyboval okolo, bylo jasné, že jsme to dokázali. Pak už jen zbývalo vyřídit papíry s agenturou Dobrý den, posbírat vypůjčené vysílačky a jít na závěrečné vyhodnocení. Co se dělo tam, to snad nemusím nikomu povídat a ten, kdo to nezažil, nikdy nemůže ani tušit, co jsme tam prožívali. Ta neuvěřitelná energie, radost a pocit dobře vykonané práce byly cítit z každého přítomného hasiče. Jsem si jist, že každý z nás odjížděl domů s obrovskou fůrou zkušeností a že v případě potřeby u požáru vytvořit dálkovou dopravu vody nikdo nezaváhá a bez problémů svůj úkol splní. Z celého srdce vám děkuji, že jsme dokázali všem pochybovačům, kteří nás odsuzovali a tvrdili, že zničíme spoustu stříkaček a hadic, že neměli pravdu a že i nemožné věci se dají obrovskou vůlí, vytrvalostí a odhodláním dokázat. Text: Jiří Sáblík, velitel SDH Nové Dvory (redakčně upraveno) Více informací na www.novedvory.eu/hasici/ 206-jak-se-dela-rekord-vdalkove-doprave-vody

M

alebné stotisícové město, v němž sídlí záchranáři srovnatelní i se Supermanem, raději nebudu jmenovat – místní obyvatelé se bojí přílišného zvýšení turistického ruchu v jinak poklidné české kotlině. Vzhledem k nedostatku dispečerů začíná týden ostřílených hochů ze záchranky u telefonu. I tam mají dost příležitostí k využití dlouholetých zkušeností. Například včera v noci se ze sluchátka představil jakýsi Standa. „Dobrý den, přijeďte pro mě, mám zlomenou nohu,“ snažil se překřičet odkudsi hrající hudbu a hluk. „A kdo volá?“ ptal se záchranář Pepa. „No, Standa – mám zlomenou nohu.“ „Ale kdo volá?“ „No, víte, byla tu taková kočka, nevím, jak se jmenovala…“ Pepa vzdal snahu dozvědět se jméno: „A jak se vám to stalo s tou nohou?“ „Já jsem si zlomil nohu, když jsme spolu…“ „Mě nezajímá, co jste spolu dělali, ale jakým způsobem jste si zlomil nohu,“ nenechal se vyvést z trpělivosti zkušený záchranář Pepa. „Tak já vám to nebudu vyprávět, když vás to nezajímá,“ dopověděl Standa, zatímco se v telefonu ozýval smích z jeho okolí a v pozadí kdosi objednával ještě jednu rundu. „A myslíte to vážně?“ „Ano, asi jsem si vykloubil nohu a potřebuju to ošetřit.“ „A nemůžete přijet třeba taxíkem? My jezdíme jenom k vážným případům.“ „Aha, tak dobře, já přijedu,“ zakončil Standa a zavěsil. Směna na dispečinku skončila a ráno Pepa vyjel

k dušnému pánovi X. Záchranka prudce zabrzdila u čísla popisného 666 nejmenované vesničky a Pepa zabušil na dveře. Po chvilce otevřel zavalitý šedesátník. Potáhl z bezfiltrové startky a klidně pozval záchranáře dál, mezi vylitá piva, psí exkrementy a haldy starých novin. „Kde je pan X?“ ptal se Pepa. „To jsem já, jen pojďte, ať mi nevynesete spaní. Kafíčko?“ odpověděl tlouštík a oklepl cigaretu. „Ne, díky, spěcháme. Máme se zout venku nebo až v předsíni?“ „Nemusíte,“ odpověděl pan X a zakašlal: „To víte, ten sopečný prach, mám ho plné plíce. A jestli spěcháte, pojedeme,“ vypnul televizi a nastoupil do sanitky. Po příjezdu Pepa ani nestačil vyvětrat auto, když se ozval znovu dispečink. Třiadvacetiletá dívka – v záznamech několik napadení záchranářů a pokus o sebevraždu – odmítala jít k lékařce. A ošetřovatelka zavolala záchranku. Pepa i s řidičem vyběhl do třetího patra: Policie nikde, pacientka stála v kuchyni u otevřeného okna, na stole rozložené nože na maso. Přesvědčování nepomáhalo, dívka stále opakovala, že má jít na vyšetření až zítra. Plakala, vyhrožovala sebevraždou, významně se dívala na stůl. Situace neměla řešení – ani přivolaní strážníci nic nezmohli. Jen zavolali posily. Nakonec, ve chvíli, kdy po schodech přibíhal policejní psycholog s posádkami několika vozů, se ozval dispečink: ošetřovatelka si spletla týden v diáři. Kromě několika dalších poklidných výjezdů

ke zlomeninám vezl Pepa toho dne už jen paní s infarktem. Záchranka se přiřítila k chaloupce u starého mlýna a ptala se stařenky okopávající záhon na pacientku. „Ale ano, to jsem já, pojďte,“ odložila stařenka motyčku. „To víte, nerada čekám bez nějaké činnosti.“ Před chalupou už měla připravenou taštičku a balíček se županem a noční košilí. Z tašky vyndala záznam naměřeného tlaku a ukazovala Pepovi: „Podívejte se, pane doktore, tadyhle ten tlak, já se z toho snad zblázním!“ Sloupeček čísel s aktuálním datem s každým měřením stoupal: paní se lekla lehce zvýšeného tlaku, a ten se kvůli strachu minutu po minutě zvyšoval. Poslední hodnota byla dvakrát zakroužkovaná. „Tady jsem vás přece musela zavolat, aby se mi ještě něco nestalo!“ okomentovala stařenka své počínání. Pepa jí pomohl nastoupit, pět minut po konci směny ji dovezl na příjem, osprchoval se a odešel se najíst do místní hospody. Další nijak výjimečná služba skončila... Text: Vojtěch Pišl Kresba: Alena Davídková

inzerce

Radiostanice: občanské PMR 446 profesionální letecké námořní RCS Brno, s.r.o. Mošnova 18, 615 00 Brno tel. 548 216 942, fax 548 216 941 e-mail: [email protected]

Prodej - Montáže - Servis - Příslušenství - Půjčovna radiostanic

www.rescue.cz


49

komerční prezentace

Š P E C I Á L N E V O Z I D L Á Zúčastniť sa výstavy, akou je IDEB, je dôležitým medzníkom pre ďalší rozvoj každej spoločnosti. Najdôležitejšie dôvody sú dva: na jednej strane stretnutie s odbornou verejnosťou, ktorá hodnotí prácu vystavujúcej spoločnosti, na strane druhej nepochybne aj stretnutie s konkurenciou či ďalšími spoločnosťami pracujúcimi v danej oblasti, kde sa ukážu aj trendy, ktoré daným odborom hýbu.

Grand Prix pre bezpečnosť

v teréne. Z technologických noviniek azda najviac zaujalo komunikačné vozidlo v podobe prototypu na podvozku Mercedes Benz Zetros 1833 s pohonom 4x4, ktorý prešiel špeciálnou úpravou podľa požiadaviek ministerstva obrany a ministerstva vnútra ako pojazdné komunikačné stredisko. Vozidlo vzniklo ako spoločná objednávka silových rezortov vnútra a armády s cieľom nahradiť zastaralú techniku. Prototyp je plne funkčný a je schopný vytvoriť mobilnú komunikačnú stanicu pokrývajúcu veľké územie. Spĺňa svetové parametre a dokáže vytvoriť technologicky najprogresívnejšie možné prepojenie voda – zem – vzduch na prenos signálu – zvukového aj obrazového z kritických miest.

Priorita je bezpečnosť Letiskové špeciálne hasičské vozidlo TLF 16000

V prípade Medzinárodného veľtrhu obrannej techniky v máji v Bratislave spoločnosť Stražan s.r.o. mohla s hrdosťou konštatovať, že záujem odbornej verejnosti o viaceré z noviniek, ktoré predstavila, bol veľký. A porovnanie s konkurenciou a partnermi ukázalo, že snahy spoločnosti Stražan s.r.o. tvoria neraz technologický predvoj a často určujú trendy, ktoré týmto segmentom hýbu.

Grand Prix pre hasičský špeciál Spoločnosť Stražan s.r.o. sa dlhodobo venuje produkcii vozidiel, ktoré poskytujú zvýšenú ochranu posádke a zároveň sú určené pre mimoriadne situácie. Na tohtoročnom veľtrhu IDEB 2010 odbornú verejnosť najviac zaujalo letiskové špeciálne hasiace vozidlo postavené na podvozku Mercedes – Benz Actros 4160K s pohonom 8x4. Toto vozidlo je určené na mimoriadne udalosti a hasenie na letiskách či v priemyselných podnikoch, kde je nevyhnutný veľmi rýchly zásah a hrozí nebezpečenstvo výbuchov a extrémnych požiarov. Výnimočnosťou vozidla sú jeho vysoké výstupné parametre pri hasení vodou a penou, čo priaznivo vplýva na rýchlosť hasenia požiarov. Technická jednotka vozidla je vyrobená z hliníkových panelov, karosériu dopĺňajú úložné priestory pre výbavu hasičského vozidla. Nádrž na vodu je z vysokopevnostného sklolaminátu, nápravy vozidla sú chránené samostatnými chladiacimi vodnými tryskami. Celé vozidlo je ergonomicky upravené tak, aby sa dalo obsluhovať aj v ochranných požiarnických rukaviciach. Toto vozidlo si odnieslo z tohotročného veľtrhu IDEB ocenenie Grand Prix.

50


Najmodernejšie cisterny Veľmi veľký medzinárodný záujem vyvolal aj ďalší špeciál z dielne spoločnosti Stražan s.r.o., ktorý mal v Bratislave svoju svetovú premiéru. Je to model cisterny určenej pre armádne účely na prevoz palivových hmôt a iných tekutín vhodný aj na použitie v náročných bojových a terénnych podmienkach. Balisticky chránené cisterny sú postavené na špičkových podvozkoch Mercedes Benz Zetros 2733 s pohonom 6x6. Svetová premiéra je v tom, že doteraz sa nikomu nepodarilo vyrobiť na tomto podvozku určenom pre vojenské účely a pre najnáročnejšie podmienky bezpečnú cisternu. Takéto auto je výnimočné preto, že umožní prevážať pohonné hmoty alebo letecký petrolej do kritických miest, do ktorých sa štandardné cisterny nedostanú, alebo ak aj dostanú, hrozila by im explózia pri útoku protivníka. Vozidlo má nielen najväčšiu priechodnosť vo svojej triede, ale je aj mimoriadne bezpečné, čo je pri prevoze paliva v bojových podmienkach nevyhnutné. Jedinečnosť tohto modelu spočíva aj v tom, že od projektu a výkresovej dokumentácie až po finalizáciu a skúšky prebehla celá príprava na Slovensku.

Záujem o špeciálne vozidlá Výstava IDEB 2010 ukázala aj medzi návštevníkmi a odbornou verejnosťou, že najväčší záujem je o využitie bezpečnosti v kombinácii s najmodernejšími komunikačnými technológiami. V tomto smere sa spoločnosť Stražan mohla pochváliť pancierovými prevedeniami vozidiel napríklad na podvozkoch Mercedes-Benz G, ktoré už overila slovenská armáda aj v ťažkých podmienkach špeciálnych síl v Afganistane. Záujem vzbudili aj ľahké malé štvorkolky a šesťkolky pre rýchle nasadenie

Spoločnosť Stražan s.r.o. sa v oblasti úpravy vozidiel a ich servisu pohybuje už druhé desaťročie. Od svojich počiatkov sa špecializuje na prípravu vozidiel, ktoré z rôznych dôvodov potrebujú osobitné úpravy – pre potreby armády, hasičov, záchranných a bezpečnostných zložiek, polície. Dnes je dôležitým partnerom štátu a silových zložiek pri efektívnej, kvalitnej a vysoko sofistikovanej príprave vozidiel a techniky špeciálneho určenia. „Vozidlá, ktoré pripravujeme v našej spoločnosti

Předplatné časopisu Co získáte, když si nás předplatíte? Kvalitně provedený časopis pouze pro sebe. Odborný časopis, který ví o čem a pro koho píše. Množství zajímavých článků, které se zabývají skutečným životem hasičů, záchranářů, policistů a krizových manažerů. V každém čísle drobný dárek a malý plakát. Možnost vyhrát zajímavé ceny v našich soutěžích.

A k cteu d e n t y

Výsledky čtenářské ankety na www.rescue.cz

pro s

Anketní otázka:

Jak by měl být označovaný pracovník zdravotní záchranné služby?

Předplatné časopisu RESCUE report s 20% slevou. Zasláním platného potvrzení o studiu mohou čtenáři z řad studentů využít slevy na celoroční předplatné odborného časopisu.

Zdravotník

Záchranář

Paramedik

38%

29%

33% (výsledky hlasování k 28. 6. 2010)

objednací lístek Objednávku zašlete IKARIA CZ a. s., Lidická 51, 602 00 Brno, tel./fax: +420 531 010 910/919, e-mail:[email protected]

Objednávka: Závazně objednávám Lesný špeciál Zetros 2733/6x6, špeciálne cisternové vozidlo na prepravu pohonných hmôt (ADR).

pre armádu, hasičov, políciu, horskú službu, slúžia ako nenahraditeľní pomocníci v extrémnych podmienkach, neraz v situáciách, keď rozhodujú sekundy o bytí a nebytí,“ hovorí Ivan Stražan, riaditeľ spoločnosti. „Prioritou a celosvetovým trendom medzi výrobcami vozidiel aj medzi úpravcami je otázka bezpečnosti. Videli sme to aj na tohtoročnej výstave IDEB 2010. Bezpečnosť ľudí je tým najdôležitejším momentom, ktorý musí moderná mobilná technika poskytnúť. Sme radi, že výstava, akou je IDEB, potvrdzuje naše dlhoročné smerovanie a filozofiu spoločnosti, kde je na prvom mieste kvalita ochrany človeka v nebezpečných situáciách, či už ide o vojenské zásahy, alebo katastrofy a požiare, kde je život človeka v extrémnom ohrození.“

RESCUE report

roční předplatné, od čísla

(330 Kč/ 13,93 €/ 6 čísel), počet výtisků jednotlivých čísel

jednotlivá čísla

(59 Kč/ 2,49 €/ jedno číslo), počet výtisků jednotlivých čísel

Platba

fakturou

uplatnění studentské slevy 20%

poštovní poukázkou

Fakturační údaje

Časopis doručujte na adresu

Objednavatel:

(v případě, že odpovídá fakturační, nevypisujte)

Ulice:

Jméno:

PSČ, Město:

Ulice:

IČO:

PSČ, Město:

DIČ: Tel.: e-mail:

Datum: Podpis:

Svým podpisem stvrzuji svůj souhlas se zpracováním osobních údajů v souladu s § 11 zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a to pouze za účelem evidence předplatitelů spol. IKARIA CZ a. s., IKARIA SK, s. r. o.

časopis pro záchranáře, hasiče, policisty a krizové manažery

Recommend Documents