Časopis pro pěstování astronomie a věd příbuzných. Vědění všem ROC. XXIX. DUBEN 1948

R

I

S

E

H

V

Ě

Z

D

Časopis pro pěstování astro n o m ie a věd p ř í b u z n ý c h

Vědění všem

ROC. X X I X .

D U B E N 1948

ASTRONOMIE (SLUNEČNÍ SOUSTAVA) S a m o s ta tn á č á s t nového p o p u lárn íh o d íla p ro širší v rstv y , n a n ě m ž spolu­ p ra c u jí odborníci p ra ž s k é a b rn ě n sk é u n iv e rsity spolu s a stro n o m y S tá tn í h v ězd árn y v P ra z e : D r. V. G u t h, doc. D r. F . L i n k , p ro f. D r. J . M. M o h r a D r. B. Š t e r n b e r k . P odrobný, so u stav n ý p řeh led všech oborů a p ro b lém ů so u časn é astro n o m ie. S tr a n 344, o b ra z ů 153 v te x tu , 12 p řílo h n a k říd ě.

Vydala Československá společnost astronomická nákladem Jednoty československých matematiků a fysiků. C ena brož. 180 K čs. Č len sk á c e n a 150 Kčs. (Č lenskou slevu a p říp a d n ě n á ro k n a s p lá tk y m ohou u p la tň o v a ti členové ČAS pouze v k a n c e lá ři S polečnosti, resp . v a d m in is tra c i to h o to časopisu.) K oupím 5 m m o k u lá r je n bezv ad n ý . D r. M iloš V aA átko, P ra h a -N u sle , čp. 800. H ledám a m a té ra v P ra z e , k te r ý b y m ěl v h odné m isto k p o sta v e n í 20 cm N ew to n o v a re fle k to ru . R. S eerein er, P r a h a X II., P ís e c k á 11.

Ř Í Š E

H V Ě Z D

Řídil dr B. Šternberk s akčuím výborem . '

* *

A

V

P re s id e n t re p u b lik y D r. E . B E N E Š .

P a n p re s id e n t re p u b lik y D r. E d v a r d B e n e š , k te r ý k a te g o ric k y p ro h lásil, že v lá d a re p u b lik y je n e m y s lite ln á b ez sp o lu ú č a sti n e jv ě tší s tr a n y v rep u b lice a bez p ře d se d y K S Č K l e m e n t a G o t t w a l d a , ja k o ž to p ře d ­ sed y v lád y . A u to rita a ro z v a h a p a n a p re s id e n ta , rá z n o s t a p ře d v íd a v o st p a n a p ře d sed y v lá d y z a c h rá n ily n a š i re p u b lik u p ře d v elik ý m n e š tě s tím těžk éh o , v n itřn íh o ro z v ra tu .

M in iste rsk ý p ře d s e d a K L . G O TTW A LD . v

Prohlášení akčního výboru Československé společnostj astronom ické v Praze. Akční výbor Os. společnosti astronomické v Praze jedno­ myslně se staví za novou vládu Klementa Gottwalda a za svornou jednotu všeho pokrokového českého a slovenského pracujícího lidu proti reakci a zradě. Připojuje se k prohlášení kulturních pracov­ níků ze dne 25. února 19Jf8 a bude upřímné spolupracovati na uskutečnění požadavků pracujícího národa a na konečném vyře­ šení naléhavých požadavků kulturních pracovníků, jako je reorganisace našeho školství, vědeckých ústavů, základní školský zá­ kon, zákon o čs. kulturním fondu, hospodářské zajištění tvůrčích pracovníků, poctivé plánování ve všech oborech kulturní práce a budovatelsky odpovědná účast na ní. Zejména v oboru astronomie bude akční výbor prosazovat ve smyslu kulturní linie nové Gottwaldovy vlády tyto nejnutnější požadavky:

D r. ZD. N E JE D L Y , m in is tr šk o lstv í a o sv ěty .

K OPECKÝ m in is tr in fo rm a c í.

V zácn í p říz n iv c i Čs. a stro n o m ic ­ k é sp o lečn o sti a L idové h v ě z d á rn y Š te fá n ik o v y v P ra z e o ce ň u jí rev o lu čn í tra d ic e a v eliké lidovýchovné p o k ro ­ k ov é p o slán í n a š í Společnosti.

D r. J. D O L A N SK Ý , m in is tr fin a n c í.

1. Vybudování velké a dobře organisované astronomické spo­ lečnosti, ve které se soustředí všichni pokrokoví přátelé astrono­ mie a příbuzných véd. 2. Vybudování nové moderní lidové hvězdárny s planetariem v Praze a podobně i ve všech větších městech republiky. 3. Vydávání dokonalého a všem lidovým vrstvám přístupného, populárně vědeckého časopisu astronomického ,JZíše hvězd”, který by pracující vrstvy národa vedl k poznání krás a smyslu astro­ nomie a ukazoval jim cestu k užitečné účasti na vědecké práci a vědecké metodě myšlení. Jf. Odstranění všech československé astronomii nepřátelských živlů, které její vývoj úmyslně podrývaly a ani skutečné popularisaci vědy nepřály a mravní i kulturně politické hodnoty obsažené v astronomii násilně potlačovaly. 5. Přispěti k reorganisaci a vybudování československé vě­ decké astronomie na lidově demokratické a naší vědě prospěšné základně, čímž bude zaručen nerušený vývoj a rozkvět této těžce zanedbávané vědy v našem národě. 6. Navázání nejužších styků s vědeckými pracovníky a popalarisátory astronomie ve všech spřátelených slovanských a jiných lidově demokratických státech a zejména v Sovětském Svazu, s intensivní podporou výměny pracovníků i publikací. 7. Zařazení astronomie jako samostatného předmětu do osnov středních šJcol a v populární formě do učiva škol obecných a měš­ ťanských k uskutečnění systematické výchovy v duchu socialistic­ kého názoru světového. Žádáme všechny členy Cs. společnosti astronomické a všechny upřímné přátele československé vědy, aby nás v těchto našich sna­ hách podporovali a k vybudování nové československé astronomie v kulturních intencích nové vlády Klementa Gottwalda každý po­ dle svých možností co nejusilavněji přispěli. Akční výbor Čs. astronomické společnosti Předsedkyně:

I. místopředseda:

n . místopředseda:

Luisa LandovárStychová

Dr. H. Slouka

Dr. B. Šternberk

Jednatel: L. Černý.

D r. V. V A C E K , p rim á to r hl. m ě s ta P ra h y .

V Á C L A V JA R O Š , o sv ě to v ý r e f e r e n t hl. m . P ra h y .

P a n p r im á to r JU D r. V á c l a v V a c e k je v n a šic h k ru z íc h z n ám ý a v á ž e n ý p říte l čs. a s tro n o m ic k é vědy, d a l p řík a z , p odle n ěh o ž s e v z ác n ý m pochopením p ře v z a l p. o sv ěto v ý r e f e r e n t V á c l a v J a r o š v e šk e ru in ic ia ­ tiv u v e v ěci z a řa z e n i s ta v b y n o v é L id o v é h v ě z d á rn y n a P e tř ín ě do p ě tileté h o p lá n u hl. m . P ra h y . N a p lá n e c h p ra c u je p. In g . J i ř í Š t ě p á n e k v do­ hodě s p. a rc h . In g . J a r o s l a v e m P o k o r n ý m , p ře d se d o u A k čn íh o v ý b o ru SIA . P o d le n á m ě tu p. m in is tra V. K o p e c k é h o b u d e v p lá n u i p la n e ta riu m p ro šk o lsk é a lid o v ý ch o v n é ú če ly podle so v ě tsk é h o v zo ru .

Luisa Landová-Stych-csw: Význam socialistického převratu pro Čs. astronom ickou společnost. T. G. Masaryk napsal ve svém díle „Demokratism v politice” (viz Knihovna Studentské revue, sv. VI., str. 13) mimo jiné toto: „Problém revoluce je pro moderního člověka důležitý; j í b y l l i d n a d o b r o p r o h l á š e n z a s u v e r é n a . Revolucí roz­ umím stálý stav nového člověka, revolučnost; revolucionář je kri­ tik všeho starého a r e v o l u č n o s t j e s t n e j e n v p o l i ­

t i c e , n ý b r ž i v l i t e r a t u ř e , f i l o s o f i i atd., jest to ideál postaviti společnost na docela jiný základ. Proto znamená revo­ luce převrat z gruntu. Proto jsou revoluce, jež přinášejí málo užitku. R e v o l u c e v p r a v é m s l o v a s m y s l u , j a k o u s i m o d e r n í d e m o k r a t přeje, jest, aby lid byl při­ praven převzít otěže ad m in istrativy; konsti­ t u c e a p a r 1a m e n t a r i s m j e s t p o u z e z a č á t e k t o ­ hoto nedokončeného převratu.” Tato slova našeho velikého myslitele a státníka je třeba si připomenouti, aby nebylo pochybnosti o tom, že i naše Čs. astro­ nomická společnost má k událostem posledních týdnů co říci. Osudným omylem by byla domněnka, že k historickým faktům je možno se obrátit zády, přečkat až se vše přežene a vrátit se pak jako lhostejný neutrál k své činnosti. Tato idyla osobní nebo korporační neutrality v osudových dějinných epochách rovnala by se zradě národa. Co se stalo? Rozvíření soustavné, protisovětské propagandy v mezinárodním měřítku mělo svůj ohlas i u nás. Především v kru­ zích kapitalistických kolaborantů a i v té části inteligence a vy­ sokoškolské mládeže, která, jsouc politicky neškolena a nezkušena, stala se obětí desorientace. Tato propaganda byla řízena ze zahraničí, reakční špionáž měla u nás (a má dosud) celou síť placených agentů a politických exponentů. Pracovali systematicky. Ze svého podzemí vysílali otravný materiál pro šeptanou propagandu i pro veřejný, jimi vydržovaný tisk. Účelem akcí bylo vyvolávat v předvolebním ob­ dobí nepokoje, ovládnout veřejné mínění a rozvrátit poměry tak dalece, aby se stal nemožným lidově demokratický režim spoluvlády stran Národní fronty. V důsledcích tohoto úsilí západnické reakce ve spojení s re­ akcí u nás hrozilo naší republice smrtelné nebezpečí. Národ měl být rozdvojen a postaven v bratrovražedném boji proti sobě. Ze­ jména mělo být narušeno přátelství s největším slovanským stá­ tem, naším skutečným osvoboditelem a jedinou spolehlivou zášti­ tou naší národní svobody a státní nezávislosti, se Sovětským Sva­ zem. Měla být rozvrácena slovanská jednota, která zaručuje všem malým, lidově demokratickým státům i těm neslovanským v celém světě nezávislost na zotročujících, gangsterských podmínkách ka­ pitalistických suverénů západních mocností. Reakční tisk západu komentuje události u nás nepravdivě. Skreslená fakta měla nás v očích pracujících vrstev západu posta­ vit do falešného, nepříznivého světla. Účelem bylo znemožnit socialisační vývoj, který jsme suchou cestou nastoupili znárodňova­ cími akcemi. Všechny obtíže a závady, které jsou nezbytným

průvodním zjevem při takovém dalekosáhlém společenském pro­ cesu, jsou našimi nepřátely a zrádci zveličovány a daleko více je přilháno. Všechny kladné stránky a sebevětší úspěchy jsou zlehčovány nebo prostě zamlčeny. Toto nemá s tvůrčí kritikou nic společného. Záškodníka poznáte ihned podle toho, jak se staví k principu znárodňování — a pak, i když zdánlivě kladně, tedy určitě podle způsobu jeho kritiky závad a vedoucích osobností ve státě. Jaký zájem na tom všem má naše Čs. astronomická společ­ nost a vůbec věda? Především ten, že stát sccialisací zachraňuje nadhodnoty vy­ tvořené prací mozků a rukou, že tyto nadhodnoty se nebudou ne­ kontrolovatelně ztrácet v nemravném přepychu vrchních deseti­ tisíc, že budou moci býti použity na zabezpečení zdraví a na zvý­ šení kulturní a civilisační úrovně pracujícího národa. Troufám si říci, že i my, nejstarší generace, ještě se dočkáme přímo zázračného rozmachu československé vědy a umění. Co to pro nás znamená, vyslovujeme v prohlášení našeho akčního výboru. Co žádá pan president Dr. E. Beneš a pan předseda nové vlády Klement Gottwald speciálně od čs. pracující inteligence? Užší přimknutí k pracujícímu lidu. Upřímnou a činorodou lásku k němu. Politické uvědomění v tom smyslu, že vědci stejně jako umělci ne­ mohou nadále tvořit uzavřenou, vybranou společnost, pěstující vědu pro vědu nebo umění pro umění. Taková politická neutralita v revoluční epoše, ve které žijeme, znamenala by politickou slabomysinost, mimovolné přisluhování reakci. Kdo se nestará o to, zda svým věděním prospívá nebo v cizích službách škodí své vlasti, svému státu a národu, chtě nechtě se stává jeho zrádcem. Víme, jak výsledky vědeckých bádání spolupůsobí k velkým společenským převratům. Je-li převrat cílevědomě, pokrokově orgamsován, zabrání rozvratu. Socialistický převrat u nás jasně a přesně potvrzuje Masarykovu definici revolucionáře a moderního demokrata. Vidíme ostře její ideovou souvislost se znárodňovacím procesem, který je úvodem k sccialisaci. Kdo by o tom pochyboval, nechť porovná program naší první národní revoluce, obsažený ve Washingtonské deklaraci z roku 1918, s Programem košickým. Je stejný až na to, že ve Washingtonské deklaraci je též — odluka církve od státu. Autory Washingtonské deklarace jsou T. G. Ma­ saryk a Ed. Beneš — autorem Košického programu je Klement Gottwald a potvrdil jej Ed. Beneš. Taková je skutečnost. Lidé vědecky myslící berou za základ svých úvah a definicí fakta. Také politika je věda. Také zde má inteligent použít vědecké metody myšlení. Moderní politik, chce-li být poctivým spolutvůrcem štěstí, blahobytu a svobody svého ná­

roda, také nesmí pěstovat politiku pro osobni potěšení nebo osobní zisk Politiku pro politiku, ve službách kohokoli. Je strašné, jest­ liže ať vědec nebo politik není víc než jen placeným sluhou v zajetí reakce. Vždycky jsme slučovali pojmy věda a pokrok, věda a svo­ boda. Socialističtí myslitelé a politikové vždy slučovali toto pojetí a mnozí pro ně umírali. Je jisto, že ti z našich členů, kdož si dopisují s jinonárodními kolegy v zahraničí, zejména na západě, mají dnes zvýšenou odpo-

3NG. J A R O S L A V STÝCH Z A K L A D A T E L CSL SPOL EČ N O ST I ASTKONOHICKÍ A S P O L U Z A K L A D A T E L LIDOVÉ HVEZDARHY Š T E F A N I K O V y V PRAZE *

13

XI 1 8 8 1

t

4 I 1941

S n ím ek n á h ro b n í d e sk y z a k la d a te le Č A S In g . J . ŠT Y C H A . Ve v ý k len k u , v y h lo u b en ém v e z d ěn ém sloupu, n a k te r é m sp o č ív á v e lk ý Z eíssů v a s tr o g r a f L idové h v ě z d á rn y Š te fá n ík o v y v P ra z e , je u m ís tě n a u m a s p o pelem In g . J a r o s la v a Š ty c h a , z a k la d a te le Čs. a s tro n o m ic k é sp o ­ lečn o sti a Š te fá n ík o v y h v ě z d á rn y n a P e třín ě . Z em ře l 4. le d n a 1941 v P ra z e . J s o u je n dvě ta k o v é h ro b k y n a sv ětě. U n á s a d ru h á n a L ick o v ě h v ě z d á rn ě n a M o u n t H a m ilto n u v K alifo rn ii, k d e je v h la v n ím p ilíři z a z d ě n a ra k e v s tě le m z a k la d a te le J a rn e s a L ick a.

vědnost za každý slovní obrat. Svoboda je přece přísnou sebekázní a odpovědností. Nelze ji vykládat primitivně. Záleží tedy na tom, aby obraz našich poměrů zůstal v dopisech a projevech neskreslen. Proděláváme všechny průvodní bolesti zrodu nového řádu, lepšího, ušlechtilejšího způsobu života. Kdo jiný má v těchto chvílích státi věrně při svém národě než vědec ? Jehož vědění má zmnožit mravní, kulturní i brannou sílu jeho? V tom smyslu má být provedena také očista v řadách našeho členstva. Musí ovšem být činěn rozdíl mezi skutečnými exponenty

reakce a mezi těmi, kdož byli desorientováni zrádným tiskem a podzemní propagandou. Všichni musíme stát na stráži, protože jde opět o samu existenci národa. Zájmy světové reakce, sudetských Němců a čs. kolaborantů jsou v nejužším spojení. Připravují na­ šemu národu nový Mnichov a s většími hrůzami. Československá astronomie však se může svobodně rozvíjet jen svobodným náro­ dem v kruhu bratrských národů a států slovanských, lidově demo­ kratických. Dr. Hubert Slouka: Úkol astronom ie v lidovýchově moderního státu. Základním podkladem lidovýchovy moderního státu musí býti: 1. Vytvoření přírodovědeckého názoru světového na základě výzkumů vědy a pokroku techniky. 2. Podložení filosofického a politického názoru, který je pří­ mým důsledkem předchozího. Pokrok přírodních věd, zejména astronomie, fysiky a chemie, během minulých třiceti let byl tak veliký, že radikálně pozměnil naše dřívější staleté názory a otevřel badateli i laikovi nové, pře­ kvapující pohledy do nesmírné a nevyčerpatelné dílny přírody. Nejstarší ze všech věd, astronomie, vykonávala od prvopočátku dalekosáhlý vliv na duševní vývoj lidstva. Vedla k poznání, že dění v přírodě je ovládáno přesnými a neměnícími se zákony. Zkoumá­ ním nebe byl člověk veden k tomu, aby nevěřil klamnému zdání, nýbrž hledal vždy podstatu věci a vytvořil svůj správný poměr k vesmíru. Astronomie vedla k poznání nepatrnosti člověka v gran­ diosním prostoro-časovém dění kosmu. Tento velký vliv astronomie na duševní vývoj lidstva probíhal až dosud zcela samočinně. Někdy byl téměř neznatelný, jindy se uplatnil v tak značné míře, že vedl k největším duchovním revo­ lucím vědeckého světa. Jemu děkujeme za zlom samolibé víry člo­ věka v zeměstřednou soustavu Ptolemajovu, podle které obíhaly Slunce, Měsíc a planety kolem Země, nepohyblivě a majestátně trůnící ve středu vesmíru, stvořené jen pro člověka, krále všech tvorů. Díky badatelům jako Koperník, Galilei, Kepler a j. byl do­ mýšlivý člověk zbaven tohoto výsadního postavení a přikázáno mu nepatrné místo na nepatrné zeměkouli, kroužící jako jiné planety kolem Slunce. Vliv poznání této pravdy nezůstal bez vlivu na filo­ sofický a náboženský vývoj člověka — objevuje se ve všech vel­ kých revolučních proudech pozdějších dob. Tento tak významný a nepopiratelný vliv na duševní vývoj člověka během tisíciletí zůstal až dosud nevyužit pro plánovité

vytváření základního podkladu výchovy širokých mas. Vzbuzení jejich zájmu i jeho udržení je právě v tomto odvětví lidské kultury velmi snadnou prací. Zkušenost učí, že lidové hvězdárny a popu­ lárně astronomické přednášky vždy patřily k nejnavštěvovaněj­ ším kulturním podnikům. Pouze jejich nedostatečný počet a zpra­ vidla i nevyhovující přístrojové vybavení kladly neustále rostou­ címu počtu návštěvníků meze. Když by tyto nedostatky byly od­ straněny, následoval by nepřetržitý a stálý příliv zájemců, kteří by si z hvězdáren odnášely nesmazatelné dojmy mohutnosti Kosmu a své vlastní nepatrnosti, kteréžto poznatky by měly dříve nebo později citelný vliv na vytváření správného poměru k životu. Šířením astronomických poznatků přednáškami i pozorová­ ním dalekohledy zabývaly se v našich zemích různé astronomické společnosti a kroužky, z nichž největší byla Československá astro­ nomická společnost v Praze, o počtu přibližně 2600 členů. K plnému využití výše uvedených výchovných momentů astronomie bylo by zapotřebí: 1. Přebudovat celostátní Československou astronomickou spo­ lečnost, sdružující všechny astronomické a přírodovědecké společnosti, kroužky a odbory u nás a všechny odborníky i laiky v astronomii a v příbuzných vědách pracující aneb o ní se zajímající. 2. Zavésti vyučování základním astronomickým poznatkům na všech školách, a to v míře odpovídající dnešnímu mo­ dernímu stavu vědy v rámci celkové vyučovací osnovy. 3. Zakládati lidové státní hvězdárny ve všech větších městech při domech lidové osvěty, do jejichž činnosti astronomie by zapadala. 4. Odborným vedením těchto lidovýchovných hvězdáren a společností pověřili odborníky státní astronomické služby, kteří by tvořili spojku mezi nimi a vědeckými ústavy. Uskutečnění tohoto návrhu vedlo by k plnému využití mohut­ ných výchovných sil ležících v astronomii, a to v měřítku až dosud v kulturním světě neviděném. F. Link: O naší profesionální astronom ii. Vážná a velká doba, v níž žijeme, nutí nás k zamyšlení nad naší profesionální astronomií a k zpytování svědomí našich astro­ nomů. Je smutným faktem, že naše profesionální astronomie je ve velkém nepoměru s kulturní úrovní našeho národa a že nesnese ani zdaleka přirovnání s astronomickými poměry v jiných zemích.

Ve světě jsou proslulí čeští lékaři, filologové, hudebníci i sklada­ telé, krejčové, chemici, spisovatelé, státníci i cestovatelé a mnoho dalších našich pracovníků rukou i mozkem. Velmi těžko bychom však mezi námi našli hvězdáře z povolání, který v astronomii za­ nechal trvalejší stopu. Když nedávno u příležitosti Tychových oslav v Dánsku byla promována honoris causa řada cizích astro­ nomů, chyběl mezi nimi Čech, ne z nějaké animosity proti našemu národu, ale prostě proto, že se přes všechno snaženi nenašla osoba hodná této pocty. A takových mezinárodních měřítek naší nízké úrovně v astronomii máme několik. K tomuto smutnému faktu se musíme přiznat a hledat příčiny a nápravu. Příčin je zde několik a byli bychom neupřímní sami k sobě, kdybychom zakrývali jednu nejdůležitější z nich, t. j. lidský fak­ tor. Astronomii dělali odedávna vždy lidé a budou ji dělati i na­ dále. Ku pomoci mají přístroje a jiné pomůcky, ale ty vždy nestačí k zdaru jejich prací a mnohdy nejsou ani podmínkou. Mohli bychom ' snésti řadu příkladů cizích i našich o tom, jak se skrovnými pro­ středky dá dosáhnouti výsledků světové úrovně a že zase pro­ středky světové úrovně nevedou často ani ke skrovným výsledkům. Nesmírně mnoho záleží na astronomech samých. Namítnete snad, že je nám třeba geniů. Genialita v takovém případě není nic jiného než 99% potu a 1% štěstí, jehož los si zakoupíte právě těmi 99% potu. Četli jsme na těchto místech různé úvahy o naší astronomii. V těchto úvahách zjevně a ještě více jen jaksi spodním tónem se omlouval stav naší astronomie nedostatečným přístrojovým vyba­ vením a nedostatkem pomocných sil asi takto: Nemáme dost pro­ středků a proto nepracujeme. Já bych tento úsudek obrátil: Pro­ tože nepracujeme, nemáme dost prostředků. Mnoho prostředků se totiž vytvoří právě prací. A naprosto nemůžeme souhlasiti s pesi­ mistickými slovy, určenými našemu astronomickému dorostu. Buďme realisty! Ne však pesimisty, ale raději optimisty. Máme zatím, a neváhám to zde říci, částečně též naší vinou skrovné instrumentální vybavení. Nebudeme tedy v nejbližší bu­ doucnosti studovati u nás rozpínání vesmíru, supernovy ve vzdá­ lených galaxiích a řešiti otázku kanálů na Marsu. Přesto na nás zbývá slušná řádka problémů sice méně bombastických, ale stejně důležitých pro pokrok vědy nebo dokonce pro denní život: pro­ měnné hvězdy, meteory, komety, zatmění Měsíce, zákryty hvězd, světlo noční oblohy a sluneční vlivy na Zemi, abych tu citoval jen nejdůležitější problémy experimentální povahy. Na to všechno stačí naše prostředky, které můžeme rok od roku doplňovati a zá­ měrně zdokonalovati. Ovšem musíme o ně žádat, starat se a vůbec jevit silnou iniciativu. Sedávej hvězdáři v koutě a zapomenou tě.

S nedostatkem pomocných sil zápasí u nás všechny obory a každý si pomáhá, jak může. U nás v astronomii by nebyl faktický nedostatek sil, jako spíše nedostatek placených míst pro ně. A tak jsme se chopili svépomoci. Pomáhají nám posluchači university, kteří pracují ve volných termínech, jichž je v roce na universitě jistě dosti, na hvězdárně v Ondřejově a jsou za tuto pomoc placeni. Není to řešení ideální pro střídání osob, ale je to řešení dobře možné. Studenti se nadto zapracují do různých oborů astronomie, poznáme jejich schopnosti a můžeme orientovat jejich úsilí urči­ tým směrem v zájmu plánované vědecké práce. Mezi astronomickým dorostem máme dnes řadu jedinců, kteří jeví velký zájem o astronomii. Máme zabít jejich zájem a znechu­ tit jim další studium astronomie chmurnými statistikami jako, že v nejlepším případě jednou za pět i více let se uvolní jedno místo na hvězdárně? Máme jim ukazovat na nedostatky našeho astro­ nomického vybavení včetně splachovacích klosetů, máme jim my starší bráti tu krásnou ilusi mládí, kterou jsme měli i my, že jed­ nou z nás budou velcí astronomové s velkými objevy — vzpruhu, která nás pudila k horečné práci a posilovala v hodinách zklamání, kdy naši puncovaní astronomové nám házeli byrokratické klacky pod nohy a vedli stejnou řeč, jakou bohužel slyšíme i dnes. Tak nelze a nechceme mluvit. Dám našim mladým lidem — našim nástupcům — radu. Není moje, dal mi ji kdysi můj učitel prof. Kladivo, a přál bych všem, kteří ji poslechnou, aby se jim osvědčila alespoň tak dobře jako mně samotnému a celé řadě našich badatelů. Nevzdávejte se na­ děje, že se jednou dostanete na hvězdárnu. Studujte astronomii, ale pamatujte na zadní dvířka. To jest v našem případě, studujte v prvé řadě s cílem státi se středoškolským profesorem (na př. M-F) a kromě toho se připravujte také k doktorátu. Tím si za­ jistíte určitou a třebas i skrovnou existenci a současně neztratíte kontakt s vědou. Prokážete-li určitou vědeckou činnost (publika­ cemi), přikáží vás školské úřady službou do některého universit­ ního města, kde budete mít příležitost k další vědecké práci. Bu­ dete sice každého roku skládat supliku k novému přidělení a do­ kládat ji novými pracemi, ale to jen prospěje vašemu vývoji a bude vás nutit k intensivní činnosti. Mnoho jedinců v tomto závodě odpadne a cíle dojdou jen ti nejvytrvalejší. I to je dobré zařízení. Nic vám nebude bránit, abyste o prázdninách i během roku pra­ covali na hvězdárně nebo jiném ústavě, kde budete jen vítáni. A tak časem, až se uvolní některé placené místo (třeba to pěti­ leté) , budete na řadě vy, kteří jste vytrvali a svou činností doká­ zali, že něco umíte. Není to jediný recept na astronomickou kariéru, ale je to recept všem přístupný a osvědčený. Vždyť 75% našich

Výroční zpráva výboru Československé společnosti astronomické za rok 1947. Zpráva jednatele. V roce 1947 o sla v ila Č A S 30. v ý ro č í sv éh o založení. O slav ila je n ejlép e in ten siv n í, širo ce zalo žen o u č in n o stí p o p u la risa č n í i p ro h lo u b en o u čin n o stí o d b o rn ý ch sekcí. V d ů sle d k u to h o b y ly v u p ly n u lé m ro c e z a z n a m e n á n y n e jv ě tš í n á v š tě v y n a h v ě z d á rn ě od dob je jíh o p o sta v en í. Z aslouženého u z n á n í d o sta lo se „ Č tv rth o d in k á m ve v e sm íru ” , k te r é ve 24 re la c íc h během ro k u š ířily n o v é a s tro n o m ic k é p o z n a tk y v širo k ý c h v rs tv á c h lidových. S ú sp ěch em s e tk a l se ro v n ěž k u rs p o p u lá rn í astro n o m ie, p o řá d a n ý od d u b n a do č e rv n a a o d z á ř í do k o n ce ř íjn a k a ž d é n ed ěln í do­ poledne. 19 p ře d n á še k k u rs u absolvovalo v ja rn ím b ěh u 543 a n a podzim 174 ú č a stn ík ů . P ro p o slu ch ače ro z h la su b y l u sp o řá d á n v k v ě tn u a v z á ří k u rs p o z n á v á n í souhvězdí. V 17 v e č e re c h p o zn alo 87 p o slu c h a č ů ro z h la su so u ­ hvězdí oblohy. P ro J u n á k a k o n a l se k u r s a stro n o m ie s p rů m ě rn ý m p o č tem 60 ú č a s tn ík ů v p ě ti v ečerech . P ro š irš í v e ře jn o st b y l v rá m c i o sla v 30. v ý ro čí z alo ž en í Č A S u sp o řá ­ d án cy k lu s p ě ti p o p u lá rn íc h p ře d n á š e k , n a z v a n ý V ývoj a stro n o m ie z a 30 le t. M ěl te n to p o řa d : doc. D r. F . L in k : M o d ern í a s tro lo g ie (O slu n ci a slu n eč ­ n íc h v livech n a . Z em i), doc. D r. V. N ech v íle : J e ž iv o t n a p la n e tá c h ? (O M arsu , V en u ši a o s ta tn íc h p la n e tá c h ), doc. D r. A . Z á to p e k : N a še p la ­ n e ta Zem ě p ře d m ě te m v ěd eck éh o b á d á n í, D r. V. G u th : N á v š tě v y z v e sm íru (K o m ety a m e te o ry ) a n a z á v ě r doc. D r. F . L in k : H v ě zd n ý v e sm ír (Je h o složení, v elik o st a s tá ř í) . P ře d n á š k y m ě ly zaslo u že n ý ú sp ě c h a z ís k a ly a stro n o m ii z á je m v e ře jn o sti. M im o P r a h u b y li v y slá n i pp. F . K a d a v ý , Z. B o ch n íček a O. L h o tsk ý k e 12 p ře d n á š k á m v C hocni, V y so k ém M ýtě, P lzn i, V a la šsk é m M eziříčí, V setíně, R ožnově, Jič ín ě a Č áslav i. T a k é v to m to sm ě ru h o d lá m e svoji čin ­ n o s t ro z š íří ti zn a č n o u m ěro u . T a b u lk a n á v š tě v n a L H S . R ok 1929— 1945 1946 1947 1929— 1947

Č lenů 46.265 5.677 5.199 57.141

S p o lk ů 775 28 56 859

Škol 809 36 180 1.025

P očet ú č a stn ík ů O b ecen stv o 47.807 67.893 2.553 2.409 7.976 8.870 79.172 58.336

Ú h rn e m 161.965 10.639 22.045 194.649

V ro ce 1947 bylo 129 ja s n ý c h d n ů a v ečerů . P rů m ě rn ý p o č e t n á v ště v obecen stv a, ú č a s tn ík ů v ý p ra v šk o l a sp o lk ů n a L H Š d o sá h l 131 n á v š tě v n ík a ■v jed n o m dnu, m im o n á v š tě v y členů. Č íslice jis tě ra d o s tn á , v š a k u k a z u je , že n á m p rá v ě p ro lidovýchovnou č in n o st d o sav ad n í h v ě z d á rn a již n e s ta č í a p o ž a d a v e k nové, m o d ern í h v ěz­ d á rn y j e více n e ž o p rá v n ě n ý . Sliby vedoucích p ře d s ta v ite lů h la v n íh o m ě s ta P r a h y d á v a jí n á m jisto tu , že n a š e p lá n y b u d o u v p rv é p ě tile tc e re a liso v á n y . J e tř e b a k o n sta -

to v a ti, že z a 30 le t tr v á n í S p o lečn o sti n e s e tk a la se n a š e p rá c e n ik d y s t a ­ k o v ý m u z n án ím a podporou. Jm é n e m s p rá v n íh o v ý b o ru v z d á v á m p a n u p rim á to ro v i D r. V. V ackovi, p. k u ltu rn ím u a o sv ěto v ém u re fe re n to v i V. Ja ro š o v i a ú s tře d n ím u n á ro d ­ n ím u v ý b o ru h lav . m ě s ta P r a h y z a p o s k y tn u tí fin a n č n í po d p o ry , u ry c h le n í dokončení o p ra v h v ě z d á rn y a v zácn é p o chopení a p o d p o ru n a š ic h sn a h u p řim n ý dík. H v ě z d á rn u n a v š tív ily m ístn í i m im o p ra ž sk é šk o ly v še c h d ru h ů a ze spolků n e jč a stě ji D ěln ick á ak ad em ie, Ju n á k , R evoluční odborové h n u tí, So­ kol, K lu b tu r is tů a h ro m a d n é e x k u rs e z a m ě s tn a n c ů to v á re n a z áv o d ů . P r o ­ v ád ěn i n á v š tě v o b ece n stv a , šk o l a sp o lk ů , p ře d n á š k á m a v ý k la d ů m v ě n o ­ v a li se tito člen o v é: F . K a d a v ý 1 6 5 k rát, F . M a tě j 6 6 k rá t, R. K ra to c h v íl 6 1 k rát, K . S ad il 4 7 k rá t, L. Č e rn ý 2 2 k rá t, K. H o rk a 1 8 k rá t, V. C h m e lařo v á 1 4 k rát, M. T oulec 1 2 k rá t, Z. M ato u šek , O. P e tr á č e k a K . M ich o v sk ý l l k r á t , V. L e tfu s 9 k rá t, Z. B ochníček 7 k r á t a 21 člen ů m én ě n ež 5 k rá t. Z a je jic h o b ětav o u p rá c i p a tř í jim m ů j dík. S p rá v n í v ý b o r k o n a l v ro ce 1947 14 sch ů z í v ý b o ro v ý c h z a p rů m ě rn é ú č a s ti 16 členů v ý b o ru a 3 sch ů z e p ře d se d n ic tv a . P ře s m n o h é p o tíže d b a l sp rá v n í v ý b o r o u m o žn ěn í o dborné p rá c e sek c í i členů, d o sáh l sp ln ě n í p ře d ­ p o k lá d a n ý c h cílů v lidov ý ch o v ě a u d rž e l fin a n č n í h o sp o d á řstv í v ro v n o v áze. P oložil tím d o b rý z á k la d k d a lším u z d ra v é m u vývoji. U m ožnil v y d á n í p rá c e D r. VI. V a n d a : „ T h e o ry o f fo rm a tio n o f th e p la n e ta ry sy s té m ” a p rá c e doc. D r. F . L in k a : „T ab les ď a p e x so laire ” v p u ­ b lik aci M em oirs a n d O b se rv a tio n s o f th e C zech o slo v a k A stro n o m ic a l So­ ciety, p řija l a p řip ra v u je k v y d á n í d a lší v ěd eck é p rá c e . B y l v y d á n d ru h ý díl A stro n o m ie, L. Č ern éh o : M a p k y se v e rn í oblohy, p řik ro č e n o k v y d á n í A stro n o m ic k é h o slo v n íč k u a p u b lik a c e : T ř ic e tk r á t k o le m Slunce. T ak é odb o rn á p rá c e sek cí byla, ja k z ře jm o z p řip o je n ý c h zp ráv , ú sp ěšn á, i k d y ž v ále č n ý m i u d á lo stm i ro z ru še n o u síť p o z o ro v ate lů n e p o d a ­ řilo se je š tě z c e la v y b u d o v a t! V edoucím v šec h s e k c í d ě k u ji z a m im o řád n o u péči, k te ro u o rg a n isa c i o d b o rn é č in n o sti věnovali. S p rá v n í v ý b o r p řip ra v il u sta v e n í d a lšíc h s e k c í a b u d e p e č o v a ti o v ě tš í ro z šíře n í a p ro h lo u b e n í od­ b o rn é a m a té rs k é č in n o s ti v še m i v h o d n ý m i p ro s tře d k y . Z a sp o lu p rá c i se s p rá v n ím v ý b o re m d ě k u ji v še m č le n ů m k o m ise p ří­ stro jo v é, z v lá š tě pí M. R ežá b k o v é a p. V. Izero v i, k o m ise časo v é — p. Č. C h ram o sto v i a H . K unzovi, k o m ise p ro p a g a č n í, k te r á sp o lu s v ý sta v n ím v ý b o rem p řip ra v u je v elk o u a stro n o m ic k o u v ý sta v u , z v lá š tě p. J . K lep ešto v i z a ú činnou pom oc. V ro ce 1947 b y lo sv o lán o 8 č le n sk ý c h sch ů zí p ři p rů m ě rn é ú č a s ti 66 členů, v esm ěs n a L H Š , s tě m ito p ře d n á š k a m i: doc. D r. V. N e c h v íle : O n o ­ v ý c h p o zo ro v án ích p la n e ty M arsu , k p t. K . H o rk a : O dpor v z d u c h u a m e­ te o ry , doc. D r. E . Z á to p e k : O slu n e č n íc h a m a g n e tic k ý c h b o u řích , Z. B o ch ­ n íč e k : O h v ězd n ý ch te p lo tá c h , p ro f. D r. E . B u c h a r: K o u zeln ý p ro u te k novo­ dobé g ra v im e trie , D r. H . S lo u k a : O s t á ř í v esm íru , doc. D r. In g . J . P r o ­ c h á z k a : N ové s m ě ry g e o d e tic k é a stro n o m ie , k p t. K. H o rk a : Co n e v íte o sv ětle. S la v n o stn í sch ů ze n a o slav u 80. n a ro z e n in p ře d se d y p ro f. D r. F . N u šla a 30. v ý ro čí zalo ž en í ČAS, k o n an é v p ro sin c i v e S lo v a n sk é m dom ě, se ú č a s t­ n ili z á stu p c i odb o rů a sp řá te le n ý c h sp o lečn o stí, o ficiáln í h o sté a 274 členové. N a z a č á tk u ro k u 1947 m ě la S p o lečn o st 2736 členů. B ě h e m r o k u p ř i­ sto u p ili 2 z a k lá d a jíc í členové a 199 n o v ý ch řá d n ý c h členů. Z em ře lo 17 a v y sto u p ilo 152 člen ů . N ovou re v isí čle n sk é k a r to té k y b y lo v y řa z e n o 62 členů. O bjevil se o č e k á v a n ý s la b ý p o k les n a s ta v 2706 člen ů . N e m a lo u ro li h rá ly u d á v a n é fin a n č n í d ů v o d y n ě k te rý c h v rs te v n a še h o č len stv a .

Z em řeli tito členové: A d am O sk ar, ú č e tn í, K rn o v ; D a n e š Jo sef, stu d u jíc í, P ra h a -B ra n ík ; H o e fn e r E m an u e l, sp iso v atel, Č ak o v ; In g . F á h n ric h F ra n tiš e k , P r a h a ; F lo ria n Jo ac h im , S ta r á Ř íše : F rid ric h Jin d řic h , B m o -H u so vice; D itric h Jo sef, P r a h a ; In g . D o le n sk ý E v žen , ře d ite l Š kodových závodů, P r a h a ; J e ž e k P e tr , ry te c , R a d o tin ; P o k o rn ý V av řin ec, dílo­ vedoucí, P r a h a ; D r. S ta š e k Jo s e f, ře d ite l u č ite lsk é h o ú sta v u , B rnoZ idenice; B a lc a r K are l, fa r á ř , K ra k o v a n ý ; D r. Š v a rc F r a n t., soudce, T lu m ačo v ; B ě le h rá d e k Jo sef, p o d p lu k o v n ík , P r a h a ; J iro u š e k F ra n t., prof., J ič ín ; In g . S n ížek E m a n u e l, p ro f. čes. vys. u če n í te c h n ., P ra h a . Č est je jic h p a m á tc e ! Z v ý šen á p u b lik a č n í a p o p u la risa č n í č in n o st p ro je v ila se i ve v z rů s tu a d m in is tra tiv n í ag en d y . B y lo v y říze n o 4591 je d n a c íc h čísel m im o p o zv án k y , u p o m ín k y a h ro m a d n é zá silk y . P ř íš tí s p rá v n í v ý b o r b u d e n u c e n v á ž n ě u v a ž o v a ti o p řije tí d a lší a d m in is tra tiv n í síly. P a n u ta je m n ík o v i F . K ad av ém u a p a n í R. Jích o v é d ě k u ji z a p řík la d n é p ln ě n í je jic h p o v inností. S m ístn ím i o d b o ry ČAS a s p řá te le n ý m i sp o lečn o stm i js m e je š tě n e ­ d o sáh li p ře d p o k lá d a n é a žád o u cí sp o lu p rác e . P o p ro v ed en í z a m ý šlen é re o rg a n isa c e S p o lečn o sti bude m u s it p říš tí v ý b o r v ě n o v a ti p rá v ě té to o tázc e v z á jm u lep ší b u d o u cn o sti česk o slo v e n sk é a s tro n o m ie n e jv ě tší p o zo rn o st. S p rá v n í v ý b o r sled u je bedlivě č in n o s t v še c h odborů, sp o le čn o stí a sk u p in v B ra tisla v ě , B rně, Č esk ý ch B u d ějo v icích , H ra d c i K rálo v é , Jič ín ě , O lom ouci, O strav ě, P lzn i, P řero v ě , R o k y c a n e c h , T áb o ře, T eplicích, V a la šsk é m M eziříčí a Z líně a h o d lá ji v h o d n ý m zp ů so b em p o d p o ro v ati. D o u fám , že se s n a h á m o o rg an ick é sjednocení a upev n ěn í v z áje m n ý ch v z ta h ů n ep o sta v í do cesty v ážn é p ře k á ž k y a p ře ji v šem tě m to ú tv a r ů m v p říš tím ro ce p ln éh o z d aru . M ezin áro d n í sty k , z e jm é n a v ý m ě n a p u b lik ací, z a č ín á se zn ov u slibně v y v íjeti. M in iste rstv u šk o lstv í a o sv ěty a Z em sk ém u n áro d n ím u vý b o ru u p řím n ě d ě k u ji jm é n e m Č A S z a p o s k y tn u to u fin a n č n í p odporu. Z a v zácn é úsilí o ú sp ě šn o u p rá c i n a sp o lečn ém díle d ě k u ji p a n u ře d i­ teli D r. A. B ečv ářo v i a je h o sp o lu p ra c o v n ík ů m n a Š tá tn é m o b se rv a to riu n a S k a ln a té m P lese, S tá tn í h v ě z d á rn ě v P ra z e a O n d řejo v ě a v y so k o šk o lsk ý m ú sta v ů m v P ra z e a v B rn ě. Č lenům sp ráv n íh o vý b o ru , re d a k to ru „Ř íše h v ězd ” a býv. K lu b u m lá ­ deže d ě k u ji z a úsp ěšn o u sp o lu p rá c i a p ro sím je, a b y i p říš tě se sem k li je š tě u p řím n ěji, ve v z á je m n é d ů v ě ře se v ším o s ta tn ím člen stv em , k tv o řiv é p rá c i p ro sla v n ě jší b u d o u cn o st Č e sk o slo v en sk é sp o lečn o sti a stro n o m ick é . F ra n tiše k M atěj.

Zpráva o činnosti skupiny pozorovatelů planet. U p ly n u lý ro k n eb y l n a š í č in n o sti p říliš p řízn iv ý , n eb o ť k ro m ě p la n e ty J u p ite ra a S a tu r n a b y ly v še c h n y o s ta tn í v p o m ě rn ě velm i n e p říz n iv ý c h p o ­ lo h ách k pozorování. N a z a č á tk u ro k u se se k ce čin n ě z ú č a s tn ila sp o lu p rác e n a p o zo ro v án i p la n e ty S a tu r n a s B ritsk o u a stro n o m ic k o u společností. T a to sp o lu p rá c e b y la vděčně k v ito v á n a v y sta v e n ím n ě k o lik a k re s e b p la n e t n a š ic h p ozoro­ v a te lů n a sch ů zi B A A , k o n a n é d n e 30. d u b n a 1947 (T h e J o u rn a l o f th e B ritis h A stro n o m ic a l A sso ciatio n , 5 7 /4 ) a d á le n a sch ů zi dne 28. k v ě tn a 1947 (5 7 /5 ). O d a lší sp o lu p rá c i n a s ta n o v e n í d o b y ro ta c e S a tu rn o v a k o to u č k u byl p o d án r e f e r á t již v R . H ., 1948/1. I ta to sp o lu p rá c e b y la k v ito v á n a n a v aln é schůzi B ritsk é společnosti d n e 29. říjn a 1947 (J. 57 — S u p p le m e n t).

P r a ž š tí členové z a ved en í k p t. H o rk y v ěn o v ali se k ro m ě té to čin n o sti z v lá š tě so u s ta v n ý m k re s b á m V enuše. N ě k te ré k re s b y J u p ite r a a S a tu r n a b y ly o tiště n y v Ř. H . P la n e ta U ra n b y la sle d o v án a ja k o p ro m ě n n á h vězda. D ále byl v P ra z e p o zo ro v án z á k r y t U ra n a , a p u ls J u p ite r a s M ěsícem , sp e k ­ tr u m J u p ite r a a S a tu r n a a td . B rn ě n š tí p o zo ro v ate lé z a sla li sek c i n ě k o lik k re s e b p la n e ty S a tu rn a . Z d o sažen ý ch v ý sle d k ů je zřejm o , že sp o lu p ra c í řa d y p o z o ro v a te lů m ožno d o cíliti i o m eze n ý m i p ro s tře d k y slu šn ý c h v ý sle d k ů a je si p ro to j e ­ n o m p řá ti, a b y se n a š e řa d y co n e jv íc e rozm n o žily . V ě n u jte se v n ejb ližší době pozo ro v án í M a rsu , S a tu r n a a J u p ite r a a v y u ž ijte ta k é v elm i p řízn iv é polohy p la n e ty V enuše. D ě k u ji v šem p o z o ro v ate lů m z a je jic h sp o lu p rá c i a p ře ji jim do d a lší p rá c e m noho z d aru . P rof. B. P ólesný.

Zpráva fotografické sekce. V roce 1947 bylo zak o u p e n o n ě k o lik n e jn u tn ě jš íc h p řís tr o jů : p ro m í­ ta c í p řís tro j n a d ia p o sitiv y 5 X 5 cm a n a d ia p o sitiv n í p á s y n a n o rm á ln ím kin o film u ; p řís tr o j k e k o p íro v á n í d ia p o sitiv ů n a n o rm á ln í k in o film a z v ě t­ šovací p řís tr o j „ M a g n ita ru s ” p ro ro z m ě ry n e g a tiv ů o d 2 4 X 2 4 m m do 13X 18 cm. A s tr o g ra f s P e tz w a llo v ý m o b je k tiv e m v d o m ečk u by l ro z m o n to v á n a p ro v ed en a n a n ě m g e n e rá ln í o p ra v a . J u s ta c i a z a o s tře n í p ro v ed l kol. L etfu s, dosud v š a k chybí o sv ětlen í v lá k n o v éh o k říž e . P o d a lšíc h m e n šíc h o p ra v á c h do m ečk u b ude d á n p řís tr o j v n e jb liž ší době do provozu. B o hužel s o s ta tn ím i s tro ji h v ě z d á rn y se fo to g ra fic k y p ra c o v a t s tá le je š tě n e d á. D o p o dzim u leto šn íh o ro k u b u d e sn a d n a m o n to v á n n o v ý d a le k o h le d se z rc a d le m o p rů ­ m ě ru 40 cm a dále z rc a d lo o p rů m ě ru 30 cm , k te r é p ře v á ž n ě js o u u rč e n y p ro fo to g ra fii. S ekce zh o to v ila řa d u d ia p o sitiv ů 8,5 X 8,5 cm p ro rů z n é p ře d n á š k y (Č ern ý ) a dále řa d u d ia p o sitiv ů n a n o rm á ln ím k in o film u (Č e rn ý ). V m ete o ric k é fo to g ra fii bylo z ís k á n o 35 n e g a tiv ů , n a n ic h ž bylo z a ­ chyceno celkem 13 sto p lé ta v ic , h la v n ě p e rse id (Č e rn ý a B o ch n íč ek ). F ilm o v á s k u p in k a p ři fo to g ra fic k é se k c i z h o to v ila titu lk y k film u J . K le p e šty : „ T a tr a n s k á p íseň k o sm ic k á ” a p o k ra č o v a la v e v y p ra c o v á n í sc é ­ n á ře n a d alší č á sti k re sle n é h o film u „ P o h y b y tě le s n e b e sk ý c h ” . S ek ce m á p řip ra v e n d ů k la d n ý p ro g ra m p ro le to šn í ro k , k te r ý b ude v n ejb ližší době u v e ře jn ě n . Z v lá ště n a k u rs y p ro z a č á te č n ík y se v to m to p ro g ra m u p a m a tu je . V edoucí sek ce d ě k u je všem , k te ř í pom ocí p řisp ě li a doufá, že pom ohou i letos, k d y sp o lu p rá ce v šech bude z v lá š tě žádoucí, n eb o ť sek ce p ra c u je n a ro zsáh lé o b raz o v é č á s ti p ro v ý sta v u S polečnosti, k te r á b u d e p o řá d á n a v to m to roce. L a d isla v Č erný.

Zpráva sekce pro pozorování proměnných hvězd. Z a u p ly n u lý ro k 1947 n a sh ro m á ž d ila se k ce n e jv ě tš í m n o ž stv í pozoro­ ván í z a p osledn ích 15 le t svého trv á n í, to tiž 7671. S ta lo se ta k p řed e v ším o b ě ta v o stí n ě k o lik a v y trv a lý c h členů. D o u fám e, že tito s e trv a jí u své z d á rn é p rá c e i v p říštíc h le te c h a o s ta tn í je b u d o u n á sled o v a t. Z a ro k 1947 d ali sek ci k disp o sici sv á p o zo ro v án í tito členové:

Z. B alík , S v íd n ice .................................. 846 Z. B o ch n íček . M o d ř a n y ......................... 2287 D r. J. K v íčala , M o ra v sk á O s tra v a . . 481 K . M ichovský, P r a h a . . ............... 521 R . P o sp íšil, V elem ín ............................. 347 D. R y šav ý , B r n o ...................................... 138 M. S ed láček , B rn o .................................. 48 M. S ova, B r n o ........................................... 42 M. T oulec, P r a h a .................................. 2888 J . V orel, B r n o . ........................... 73 C e lk e m

7671

P ro g r a m tv o řilo o p ě t sled o v án í ja s n ě jš íc h n e p ra v id e ln ý c h p ro m ěn ­ n ých. D isk u se o to m to p ro g ra m u , ja k o ž i z p ra c o v á n i n ě k te rý c h v y b ra n ý c h hvězd se p řip ra v u je . P o v elm i d o b rý c h z k u še n o ste c h s u rč o v á n ím m in im z á k ry to v ý c h p ro m ě n n ý c h v ro c e 1946 p o k ra č o v a lo se v té to p rá c i i v r. 1947. U v e ře jn ě n a b y la p o z o ro v án í o R U C as. Z p ra c o v a n á p o zo ro v án í z á ­ k ry to v ý c h p ro m ě n n ý c h b y la z a s lá n a n a h a rv a rd s k o u h v ě z d á rn u . Ze záv ažn ý ch důvodů u p u stilo se od fo to g ra fic k é h o sledování p ro m ěn ­ n ý c h podle d řív ě jšíc h p ro g ra m ů . Z d árn é v ý sle d k y u p ly n u léh o ro k u z a v a z u jí k d a lší p rá c i a o b rac ím se p ro to n a v šech n y členy S polečnosti, k te ř í m a jí v á ž n ý z á je m o p ra v id e ln á p ozorování, ab y se p řih lá sili k o rg a n iso v a n é sp o lu p rá c i. Z á víš B ochníček.

Zpráva Klubu mládeže. K dyž vý b o r K lubu m ládeže p ře jím a l v b ře z n u 1947 své funkce, stá l p ře d velm i těžk ý m , ale ra d o stn ý m úkolem . Jeh o ú lohou to tiž bylo v ě sti K lub m ládeže sp ráv n o u cesto u v době je h o velkého k v a n tita tiv n íh o i k v a ­ lita tiv n íh o rů s tu . D oufám , že se svého ú k o lu zh o stil dobře. N e jra d o stn ě jším p o z n a tk e m m inulého ro k u byl v e lk ý p říliv m lad ý ch členů ČAS, k te ř í se činné a v elm i ú sp ěšn ě zú č a stn ili v šech p ra c í v K lubu m ládeže a s n em en ším ú sp ěch em i p rá c e v jed n o tliv ý ch sekcích. J im p řed e­ vším byly u rčen y d e b a tn í večery, p o řá d a n é v ždy p rv o u so b o tu v m ěsíci, k d e byly zodpovídány d o taz y a d e b ato v á n o o n ich. Č len sk ý ch sch ů zí bylo v u p ly n u lém ro ce u sp o řá d á n o d ev ět, k a ž d ý m ěsíc s v ý jim k o u červ en ce, s rp n a a prosince. P ře d n ášejíc ím i by li vedle p o slu ch ačů astro n o m ie n a K arlo v ě u n i­ v e rs itě zk u šen i odborníci i zk u šen í a m a té ři. B yl u sk u te č n ě n p lá n n a ro z ­ m nožování tě c h to p ře d n á še k p ro v en k o v sk é členy, a v ša k bylo jic h vydáno pouze pět, neboť k d alším n edodali je jic h a u to ři ru k o p isy . N a podzim 1946 d al K lub m ládeže p o d n ět k p o řá d á n i t. zv. praco v n ích schůzi sekce. B ěhem ro k u 1947 s ta ly se z n ich velm i oblíbené a h o dnotné večery, k te ré byly tech n ick o u i vědeckou trib u n o u všech n a šich sekcí a po­ m ohly ta k velm i v y d a tn ý m způsobem k ro z v in u tí a z in ten siv n ěn í jejich p ráce. V edoucím tě c h to v e čerů b y l kol. P lav ec. V ýbor K lubu m ládeže se za u p ly n u lý ro k sešel d v a n á c tk rá t a pro jed n al řa d u a k tu á ln íc h otázek , ja k o ž i m noho n á v rh ů a p o d n ětů k č in n o sti K lubu i Společnosti. M nohé z tě c h to n á v rh ů b y ly u sk u te č n ě n y spolu se sp rá v n ím výborem . K u rsy by ly v u p ly n u lém roce u sp o řá d á n y tř i: p o drobný k u rs m a ­ te m a tik y n ižší i vyšší, k u rs o re la tiv itě a k rá tk ý , in fo rm a tiv n í k u rs z a c h á ­ zení s p řístro ji. Členové K lu b u m ládeže z ú č a stn ili se s te jn ě ja k o dřiv é i loni

v elm i in ten siv n ě v šech p rá c i p ro re k o n s tru k c i i b ěžný p rovoz h v ě zd á rn y . Z de n u tn o jm en o v a ti p řed ev ším tec h n ick é p ra c o v n ík y H . K unze. F á h n ric h a a P e trá č k a , ja k o ž i k o leg y K ra to ch v íla, M ichovského a S adila, k te ř í b y li v elm i čin n ě nápom ocni p ři p ro v á d ě n í o b ecen stv a. A v ša k i v še m o sta tn ím p a tř í dík z a v y k o n an o u p rá c i. záviš B o chníček.

Zpráva početní sekce. V m in u lém ro c e b y la č in n o sti se k c e b rz d ě n a n e p říto m n o stí p řed sed y , k te r ý b y l v zá m o ří. P o n á v ra tu bylo za p o č a to s p říp ra v o u k tis k u ta b u le k k re d u k c i ra d iá ln íc h ry c h lo stí hvězd . N a tis k ta b u le k b y la z is k á n a su b v en ce M ezin áro d n í a stro n o m ic k é unie, Č s. n á ro d n í ra d y b a d a te lsk é v ed le p o d p o ry C. S. A . T a b u lk y js o u n y n í v tisk u . jyy p LMxk.

Zpráva sekce pro pozorování sluneční činnosti. P odobně ja k o v p ře d c h á z e jíc íc h le te c h b y la i v ro c e 1947 p ro v á d ě n a s t a tis tic k á p o zo ro v án í slu n eč n í č in n o sti. P o z o ro v á n í b y la p ro to k o lo v á n a z č á s ti s ta r ý m z p ů so b em , z č á s ti z p ů so b em n o v ě z a v ed en ý m , k te r ý d á v á p ře s n ý a ja s n ý p ře h le d rozložení a v ývoje sk u p in n eb o je d n o tliv ý c h s lu n e č ­ n ích s k v rn b ěh e m je jic h trv á n i. P ře h le d čin n o sti člen ů sek ce z a ro k 1947: Pozorovatel

Pozorovací místo

■Zs s** o

Z. C eplecha, P r a h a D r. A. D uchoň, P re š o v K . D u řp ek o v á, V al. M eziříčí K . G oňa, P r a h a S. H a a s, B enešo v F . H řeb ík , P r a h a Z. H v ížď aía, R o k y c a n y Sour. C h rb já to v i, V al. M eziříčí F . K ad av ý , P ra h a V. K rečm er, P r a h a J . K ru ťa , V al. M eziříčí I. P a ště k o v á , V al. M eziříčí P ro f. B. P olesný , Č. B udějovice J . P ro k e š, P r a h a M. S edláček, B rn o L. Schm ied, K u n ž a k P o z o ro v a te lé ze S k al. P le s a J . S ta rý , P r a h a In g . F . S v ě rá k , O s tra v a V. S ý k o ra, O s tra v a Č. Š iler, K ro m ě říž L. Š im ek, P r a h a J . Š p o tt, P lzeň V. Š p o tto v á, P lze ň M. V evera, B rno

20 130 125 60 125 81 75 150 100 65 150 58 150 60 100 40 130 30 50 120 110 75 84 84 100

Počet pozorování

>o > S

40 77 30 45 60 56 30 50 46 40 72 54 120 45 50 30 59 20 56 30 50 50 50

C e lk e m

s p ro j. p ro j. p ro j. p řím o p ro j. p ro j. p ro j. p ro j. proj. p ro j. proj. p ro j. p ro j. p řím o p řím o p ro j. p ro j. p ro j. p ro j. p řím o proj. p ro j. p řím o p řím o p řím o

g

III. 86 — 27 70 — 60 87 — 88 35 15 54 38 — — 69 85 50 80 74 33 19 50 53 —

IV. 41 — — — — — 19 — 43 — — — 10 — 14 27 65 — — — — 13 — — —

233 108 46 150 119 126 214 80 269 105 96 117 91 39 87 172 301 106 184 162 102 60 128 153 29

635 1337 1073

232

3277

I. 31 32 19 23 40 11 32 18 53 12 23 23 10 11 26 22 67 27 24 17 33 — 29 46 6

11.

75 76 — 57 79 55 76 62 85 58 58 40 33 28 47 54 84 29 80 71 36 28 49 54 23

Od z a č á tk u by lo p ro v ed en o celk e m 26.129 p o zorování.

D ě k u ji v šem člen ů m sek ce p ro p o zo ro v á n í slu n ečn í čin n o sti z a sv ě d o ­ m ito u a o bětavou sp o lu p rác i a p ře ji jim h odně z d a ru v je jic h d a lší p ráci. M ůj z v lá š tn í d ík p a tř í p. C eplechovi. jy r j D olejší.

Zpráva sekce pro pozorování létavic. R o k 1947 je po n ě k te r ý c h s tr á n k á c h o p ě t re k o rd n ím ro k e m z celé doby tr v á n í sek ce: p o č te m p o zo ro v a c íc h m ís t d o sá h l 30 a p o č e t p o zo ro v a­ telů, k te ř í se z ú č a stn ili p o zo ro v án í, d o sto u p il 126. T a k é s o u č e t p o zo ro v acích n ocí v p o čtu 1105 je n e jv ě tším , j a k ý k d y b y l d o sažen . S o u č et p o zo ro v acích h odin byl o m álo n ižší n ež v m in u lé m roce, ta k é c elk o v ý p o č e t z a z n a m e ­ n a n ý c h m e te o rů je n ižší, n e ž to m u bylo p ře d ešlé h o ro k u , a le n e sm ím e z a ­ p o m ín at, že v p o čtu m e te o rů z ro k u 1946 js o u z a sto u p e n y g iaco b in id y , k te r é v to m ro ce d o sá h ly m im o řá d n éh o p o čtu . Z p o zo ro v acích s ta n ic p o č te m n o cí (95) i p o č te m m e te o rů (4463) s tá le vede S k a ln a té P leso ; je p o těšite ln é , že č in n o s t p ra ž s k é sta n ic e (s p o č te m n o cí 75, s p o č te m m e te o rů 2534), z n a č n ě v z ro s tla p ro ti loňsku, p řip o m ín á m e v ša k , že pod „ P ra h o u ” js o u z a h rn u ty ty to s ta n ic e : P r a h a V II, P r a h a IV .-L H S , P ra h a -V y so č a n y , P ra h a -Z á b ě h lic e a P ra h a -Ž iž k o v . P r a h a ta k é vede p o č te m p o z o ro v atelů , jic h ž bylo 42 a i p o čtem p o zo ro v acích h o d in (224,6). T ře tí č estn é m ísto o b sa z u jí R o k y can y , sice je n s 9 pozorov ateli, a le s 34 rů z n ý m i n o cem i (53,2 hod.) a 836 m e ­ teo ry . N á sle d u je T u rn o v s 8 p o zo ro v ateli, s 27 rů z n ý m i n o cem i s 53 poz. hod in am i a 753 m eteo ry , p a k P lzeň, k te r á sice p o čtem p o z o ro v atelů 26 je po P ra z e n e jm o h u tn ě jší a p o č te m z a z n a m e n a n ý c h m e te o rů (1214) je n a m ístě tře tím , ale celkovým p o čte m nocí (26) i p o zo ro v ac íc h ho d in (44.7) je z a d řív e jm e n o v a n ý m i sta n ic e m i. K o n ečn ě u v ád ím e i B rn o s 5 p o zo ro v ateli, 20 nocem i, 29,7 hod. a 401 m ete o rem . Z je d n o tliv c ů b y l n e jp iln ě jší Z. C eplecha, k te r ý p o zo ro v al 74 nocí, 125 hodin a z a z n a m e n a l 952 m eteo rů , p a k n á sle d u jí p o zo ro v a te lé ze S k a ln a té h o P le s a : L. G a e rtn e r (56 nocí, 71,8 hod., 1250 m e te o rů ), E,. P a jd u š á k o v á (64 nocí, 66,1 hod., 1187 m e te o rů ) a A . M rk o s (64 nocí, 60,2 hod., 885 m e te o rů ). Ze z a č á te č n ík ů jm e n u je m e a lesp o ň D. K a lá b a z P ro s tě jo v a , k te r ý d o b ře p raco v al. C elkový p ře h le d č in n o sti se k c e je p a tr n ý z p řip o je n é ta b u lk y , k te ro u se sta v il R N C . O. L h o tsk ý . P o zo ro v ací m ís ta jso u s e řa z e n a ja k o o b vykle abecedně. K e jm é n ů m p o zo ro v atelů , k te r á jso u ta k é u v e d e n a v ab eced n ím pořadí, p řip o je n a js o u č ísla, u d á v a jíc í p o č e t nocí, h o d in a p o č e t m eteo rů . V z á v ě ru u v ed en je so u č e t v še c h čísel a p o č et nocí, h o d in a m e te o rů n a s ta n ic i ja k o jednotce. P řeh le d čin n o sti m eteo ric k é sek ce v ro ce 1947. nocí hodin meteoru nocí B an sk á B y stric a : 3. B ran d ý s n. L ab .: D rien sk y 1 1,5 2 8 H a rtm a n n o v á D rozd, p ro f. L.* 9 228 K re jc á re k 2 14,5 M a rtin k a 1 1,5 7 2 pozor. 4 R o senbach 1 7 1,5 2 4 pozor. 12 19,0 250 4. B rno-H usovice D iblík 9 14,5 250 16 K opáčková 1 B eneeko (K rkonoše) O kleštěk 5 C eplecha Z.* 5 10,3 133 R y ša v ý 1 F en d ry ch 3 6.8' 49 S edláček 19 2 pozor. 8 182 5 pozor. 17,1 42 5 10.3 157 20

hodin

meteor)

6.3 6,3 12,6 6.3

— — 189 189

24,1 1,6 10,4 1.6 29,1 66,8 29.7

155 3 29 3 239 429 401

nocí

hodin

5. Č elákovice: U ller V aaýsek* 2 pozor.

1 2,0 2 4,6 3 6,6 2 4,6 6. Č ern á H o ra (K rk o n o š e ): 1 K om orous* 0,5 7. Č ernošiee: G uth, D r. V.* 8. H o řice: B u šek J . B u šk o v á T. 2 pozor. 9. J ič ín : T re jb a l jun.* T re jb a l sen.* 2 pozor. 10.

11.

12. 13.

14. 15.

16.

17.

1

1,0

1 1 2 1

1,0 1,0 2,0 1,0

3 2 5 3 J in d řic h ů v H ra d e c : B ílek 1 E k šlá g r* 1 2 pozor. 2 1 K lato v y : B um ba 2 F á h n ric h 2 2 pozor. 4 2 K o u řim : H eyduk* 1 L ito l: B ře sk á J. 1 B ře sk ý L. 1 2 pozor. 2 1 N itr a : D rozd, D r. Š. 3 O ndřejov: G uth, D r. V.* 14 Š v e stk a 4 2 pozor. 18 14 O pava: Čech 1 M aschke, Ing-. 1 P a v e lk a 1 P íšala 2 4 pozor. 5 2 P lz e ň : B ísek 1

5,6 4,1 9,7 5,6 1,5 1.5 3,0 1,5 2,0 2.0 4,0 3,0 1,0 1,0 1,0 2,0 1,0 7,0 20,6 7,3 27,9 20,6 5,5 5,5 5,5 7,0 23,5 7,0 1.5

meteorů

nocí B oháč 3 13 B rož F r. 23 44 B rož J. 4 E re to v á 23 57 F e lix o v á 1 52 H o fm an n o v á 1 H rn eček 9 6 K a b á to v á 1 K ra u s 2 8 K řesad lo 1 K u čero v á 2 61 6 K u d ličk a 13 M aleček 22 74 M ichalová 1 62 M lad 1 N ov ák o v á 1 Pánek 36 9 20 P ánková 6 P e tř ík 7 56 Š p o tt 2 53 Š p o tto v á 2 Š tolba, D r. 3 3 Š ů ch a 5 2 T aišl 3 5 Z a ch aro v 9 4 26 pozor. 148 26 19 15 18- P o č á tk y : E k šlá g r* 1 34 L h o tsk ý * 6 29 2 pozor. 7 6 1 19. P o říč k o n. S áz.: K rato ch v íl* 1 _

— 20. P r a h a : 21 B a rta 1 21 B em ato v á * 6 B lah o v á N.* 5 B ochníček 126 7 C eplecha Z.* 53 C eplecha J. 1 369 Čech 2 145 Č ern ý 5 514 F a lla d a 1 490 G aertn er* 3 H eyduk* 2 0 H o rk a 1 0 H ru š k a 1 0 C h m elařo v á D. 11 13 C h m elařo v á V .* 2 K a d av ý 13 2 K om orous* 13 12 K ratochvíl* 20 K unz 6 1

hodin 2,8 40,8 4,8 42,3 1,0 0,5 12,8 0,6 2,6 1,0 3,5 13,8 39,1 1,0 0.5 0,6 10,8 5,6 11,6 3,4 3,4 1,6 6,0 8,6 21,2 241,3 44,7

meteorů 10 440 15 125 2 0 119 2 24 2 15 113 488 0 1 0 42 9 73 24 21 5 13 95 332 1976 1214

1,3 11,5 12.8 11,5

10 180 190 184

2,6

41

4,7 7,6 9,4 21,8 88,3 1,0 6,9 19,0 0,8 5,6 1,5 1.1 1,0 23,4 4,6 7,7 11,0 41,2 3,6

21 66 10 250 493 4 23 237 6 28 12 2 31 125 14 132 78 301 zap.

nocí 1 Landa L an g h a n so v á 2 L e tfu s 6 L hotský* 12 M atěj* 7 2 N ěm ec Olič 12 P a ro u b e k 8 P e ro u tk o v á 3 Plavec* 16 P le c h a tý 9 Ř íhová 4 S ta r á 1 Š tě p á n e k 1 T en k lo v á 1 T itlb a c h 1 T oulec 6 V alníček 5 V anýsek* 5 V rá tn ík 14 V oldřich 2 V ydrová 2 2 V erdan 42 pozor. 258 75 P ro stě jo v : K a lá b D. 26 K aláb o v á J. 2 K alábová V. 2 3 pozor. 30 27 R okycany, L H .: C eplecha Z.* 16 C inke 1 F r a n ta 3 H vížď ala 28 K ra ft 10 M arek, prof. 6 Šim ek J. 7 Šim ek L. 4 Šim ková 1 9 pozor. 76 34 Ř íčan y u B rn a Sova M.

hodin 1,2 4,6 13,6 36,1 11,0 5,5 27,4 16,9 6,1 36,4 18,0 6,5 1,6 4,0 1,0 1,0 12,4 9,1 11,7 46,6 4,7 8,3 6,8 550,7 224,6 28,4 0,8 1,5 30,7 28,7 26,6 1,2 4,0 35,3 14,2 8,3 9,7 5,7 1,1 106,1 53,2

meteorů zap. 6 43 281 54 25 156 59 7 187 48 19 7 35 2 22 59 93 68 577 26. 22 110 30 3743 2534 129 3 3 135 135

nocí 4 D rozd D.* D zu b ák M. 45 F o rg á č M. 12 G a e rtn e r E. * 53 G uth, D r. V .* 5 C h m elařo v á V.* 4 K u m u ro v itz M. 1 2 M a tě j F.* 64 M rk o s A. O lejník Š. 3 P ajd u šák o v álli. 64 4 P la v e c M.* 4 R o b ijn s R. Š iro k ý J. 8 8 V adovič F . V an ý sek V. * 3 20 pozor. 366 95 T řeb íč : K o sm ák 6 V eselý 6 2 pozor. 12 6 T u rn o v : B em a to v á * 9 B ro d sk ý 3 H aleš 1 Janků 14 N o v o tn ý 4 Š enfeld 1 Š k alo ud 18 V a r cl 4 8 pozor. 54 27

326 20 1 309 T ý n n. M t. 109 5 S teh lík 99 35 29. U h e rsk é H ra d iště : 120 1 B la h a F. 6 B láh o v á L. 7 •B lah o v á N .'* 11 1025 836 3 pozor. 19 11

2

3,6

13

S á zav a n. Sáz. : K om or ous* 8

7,9

74

25. S k a ln a té P leso: B ečvář, D r. A. 44 B ečvářová Kl. 23 B láhová N.* 10 B o u šk a J. 5

50,5 21,2 18,2 6,3

736 147 260 108

V elká Ú p a: T re jb a l jun. * T re jb a l sen. * 2 pozor. poz. míst poz. 30 156 126

3 3 6 3

nocí 1105 395

hodin 4,6 62,1 13,5 66,2 6,9 2,7 1,2 1,7 60,2 2,5 66,1 9,2 3.2 14,8 15,1 2,8 429,0 126,2

meteorů 59 834 235 1222 150 20 5 5 885 11 1187 226 7 119 54 27 6297 4463

4,8 4,8 9.6 4,8

26 zap. 26 26

18,6 6,6 0,3 24,8 7,6 2,1 34,4 6,3 100,7 53,0

207 22 2 149 48 3 315 12 758 753

7,4

10

1,0 9,6 15,1 25,7 15,1

1 zap. 205 206 205

5,2 5,2 10,4 5.2

59 47 106 99

hodin 1742.0 703,1

meteorů 16 565 12 439

Z v elk ý c h ro jů p o zo ro v án y ú sp ě šn ě ly rid y , p erse id y , orionidy, leo n id y a gem inídy, j a k se o to m p o d ro b n ě re fe ro v a lo v Ř íši hvězd . Z a jím a v é p o ­ z n a tk y z ís k á n y o b e ta -c a ssio p e id á c h a z e ta -c e fe id á c h . O v elk ý c h m e te o re c h — je jic h ž k a r to té k u v ed e O. L h o ts k ý — p řišlo 6 z p rá v o m e te o ru z 6. s r p n a 22,05 SE Č , 4 z p rá v y o m e te o ru z 17. d u b n a, po 3 z p rá v á c h o m e te o ru z e 7. z á ří (18,29) a 14. ř íjn a a po 2 z p rá v á c h o m e te o ru z 9. s r p n a 21,37. O bolidu z 14. k v ě tn a (20h36m), k te r ý se o b jev il n a v ý ch o d n ím S lo v en sk u , re fe ro v a li p o d ro b n ě L. G a e rtn e r a M. D z u b á k v R. H., 29, 66. S ta tis tik a v e lk ý c h m e te o rů : M ěsíc: Počet m e te o rů :

i.

n.

2

0

in . 2

iv. v. ví. vn. vm. rx. x. 3

2

0

4

22

5 5

xi. 1

x ii.

s.

2 4 8

S o u sta v n é fo to g ra fic k é v ý sle d k y z ís k á n y b y ly n a o b s e rv a to ři n a S k a l­ n a té m P lese. E x p o n o v án o bylo 120 n o c í n a 1040 n e g a tiv e c h v celk o v é d obě 568 h o d in ; za ch y cen o bylo 59 m e te o rů , ta k ž e 1 m e te o r p řip a d á p rů m ě rn ě n a 578 m in u t. 8 m e te o rů zac h y ce n o n áh o d n ě, m im o so u st, p ro g ra m . S ta tis tik a fo to g ra fic k y zach y c e n ý c h m e te o rů (S k a ln a té P le s o ): M ěsíc: p o č e t:

i. n. m. 3

2

1

iv. v. ví. vn. vin. ix. x. 5

1

0

8

5

11

15

xi. xn. 8

8

s. 67

F o to g ra fic k y vedle S k a ln a té h o P le s a b y la ú sp ě šn á i P ra h a , P lz e ň a O ndřejov. J e d e n z m e te o rů b y l so u ča sn ě z a c h y c e n fo to g ra fic k y ja k z P ra h y , t a k i z O n d ře jo v a (k o m o ra s ro tu jíc ím s e k to re m ) a p o sk y tn e tu d íž ú p ln é g e o m e tric k é i d y n a m ic k é elem en ty . A le i te le sk o p ic k ý m m e te o rů m b y la v ě n o v á n a p o z o rn o st h la v n ě n a h o rs k é o b se rv a to ři u S k a ln a té h o P le sa , ja k je p a tr n o z p řip o je n é ta b u lk y . T eleskopické m eteo ry v ro ce 1947. 1. P ra h a , L H Š : V rá tn ík 1 2. R okycany, L H .: C eplecha Z. 3 3. S á z av a n. S á z .: K om orous 1 4. S k a ln a té P leso : B ečv ář, D r. A . 15 B ečv ářo v á K. 1 B lah o v á N . 2 B o u šk a J . 2 B u ch ar, D r. E . 4 D rozd L. 1 D zu b ák M. 13 F o rg á č M. 3 G a e rtn e r L . 47 M rk o s A. 101 P a jd u šá k o v á D . 38 P lav ec M. 5 V an ý sek V. 2 13 pozor. 234 142 stanic poz. nocí LZ 4 16 239 2 16 147

1,5

1

6,8

20

0,3

0

10.3 1,5 3,9 1,8 2,8 1,8 16,7 4,3 63,3 141,7 33.5 5,2 1,3 288.1

22 7 15 3 5 1 • 88 14 239 356 79 10 8 847

hodin 296,7 296,7

meteorů 868 868

O d z a h á je n í čin n o stí m e te o ric k é se k c e z ís k a li n a š i členové z a 10 490 n ocí a 20 921,4 hod. z á z n a m y o 180 374 m ete o rec h . P o dobu p o z o ro v a te lsk é h o o bdobí b y ly m ěsíčn ě p o sílán y o b ěž n ík y je d ­ n o tliv ý m sta n ic ím . V ý sled k y b y ly p u b lik o v á n y v Ř íši h v ězd a p řip ra v e n y p ro V ě stn ík česk o slo v e n sk ý ch h v ě z d á re n (B A C ). T a k é z p ra c o v á n í o sta tn íc h r o jů i sp o ra d ic k ý c h m e te o rů se d o k o n ču je a z a m ý šlím e je ro v n ě ž u v e ře jn iti v BAC. L ístk o v ý k a ta lo g r a d ia n tů s e s ta v u je R. K o m o ro u s. Z k u še n o sti z lo ň ­ sk é p rá c e a p o k y n y p ro le to šn í r o k p řin e se m e v e z v lá š tn ím č lá n k u . P ř i z p ra c o v á n í p ro to k o lů v elm i p iln ě p o m á h a li p ře d e v ším Z. C ep lech a a dále V. B e m a to v á , M. T en k lo v á, R . Olič a P le c h a tý z P ra h y . D ěk u jem e všem , k te ř í svou h o u že v n ato stí a n ad še n ím se přičin ili o do­ sa ž e n é v ý sledky. D r. V. G uth.

M . Plavec.

Zpráva knihovníka. V n ově u p ra v e n ý c h a z a říz e n ý c h m ístn o ste c h k n ih o v n y b y la ko n cem le d n a 1947 z a h á je n a g e n e rá ln í re v ise k n ih , č a so p isů a p u b lik ací. To z n a ­ m en á, že k a ž d ý sv a ze k bylo n u tn o o p a tř iti z n a č k o u a tu to z a n é s ti do tř í k a ta lo g ů : do k a ta lo g u p řírů stk o v é h o , jm e n n é h o a heslového. A čk o liv ta to p rá c e p ři 5279 číslech p řírů stk o v é h o k a ta lo g u v y ž a d u je m n o h o č asu , dou­ fá m e ji b ěh em p říštíh o ro k u d o k o n čiti. V e lk ý p o č et d o sud n e k a ta lo g is o v a n ý c h p u b lik ací, b ě ž n á a g e n d a k n ih o v n y a n e u k á z n ě n o st n ě k te rý c h č te n á řů , k te ř í v y p ů jč e n é k n ih y n e v ra c e jí, z tě ž u je a z p o m a lu je je š tě tu to n a lé h a ­ v o u p ráci. P ř i g e n e rá ln í re v isi b y la z a lo ž e n a k n ih a z tr á t, k te r á v y k a z u je z tr á ty k n ih , v y řa z e n ý c h p ro ú p ln é o p o tře b e n í, k n ih o d cizen ý ch a z n a č n ý počet p u b lik ací, k n ih a časo p isů , zn ič e n ý ch p ři rev o lu ci v ro c e 1945. M im o to chybí m noho čísel, je ž p ře s o p ě tn é u rg e n c e n e b y la v rá c e n a . N eodpovídá tu d íž p oslední číslo p řírů stk o v é h o k a ta lo g u sk u te č n é m u s ta v u k n ih o v n y . H o d lám e do kon ce d v o u le tk y u č in iti p o řá d e k i v té to věci. Č ísla k n ih , p u ­ b lik a c í a č a so p isů zn iče n ý ch a d e fin itiv n ě v y řa z en ý c h , k te r é n e lz e n a h ra d iti, b u d o u p řid ě le n a d o su d n e k a ta lo g is o v a n ý m p u b lik acím . N ež t a k učiním e, p ro s ím e a v y z ý v á m e v še c h n y členy, k te ř í m a jí v y ­ p ů jč e n y k n ih y dosu d n e k a ta lo g is o v a n é , a b y je n ep ro d le n ě před lo žili k e k a ta lo g isaci a zanesení, ab y ch o m n eb y li n u cen i k o stře jším o p a třen ím . V ro ce 1947 p řib y lo do k n ih o v n y 411 čísel, z to h o je 13 k n ih k o u p e­ n ých , vý m ěn o u došlo 11 č a so p isů a 128 p u b lik ací, p ře d p la c e n ím získ án o 6 časopisů, re d a k č n íc h v ý tis k ů došlo 5. P a n p ro f. D r. Zd. K o p al n á m vě­ n o v al 21 sv azk ů , a je h o z á slu h o u n á m v ě n o v a la H a rv a rd s k á u n iv e rs ita 26 s v a z k ů A n n a ls o f th e H a rv a rd C ollege O b se rv á to ry . I C a m e g g ie In s titu tio n n á m n a p řím lu v u D r. K o p a la v ě n o v a la n e jo b š írn ě jší a n e jc e n n ě jši k a ta lo g hvězd : B o ssů v G en eral C a ta lo g u e v p ě ti sv azcích . P a n í L. L a n d o v á -Š ty cho v á v ě n o v a la la s k a v ě 18 ro č n ík ů Č aso p isu p ro p ě sto v á n í m a te m a tik y a fy sik y , a d alší šle c h e tn í d á rc i v ě n o v ali 26 sv a z k ů po je d n é a ž č ty ře c h k n i­ h á c h . Js o u to pp.: E . H einl, D r. K . H u je r, V. K lim en t, ře d . K. N o v ák , J. K lep ešta, doc. D r. J . P ro c h á z k a , D r. H . S lo u k a, D r. J . Š o u rek , p ro f. D r. R. S chneider, d á le S polek p řá te l S S S R a F o n d n á ro d n í obnovy. V šem d ě k u ­ je m e z celého srdce. B ěh em r o k u bylo za p ů jč e n o 402 č len ů m S p o lečn o sti 518 k n ih , z toho 27 s v a z k ů p oštou. V u p ly n u lé ro c e č in ila v y d á n í k n ih o v n y : z a za k o u p e n ý c h 13 k n ih K čs 1784,50, z a p ře d p la tn é č a so p isů K čs 906.— a z a v a zb u 173 k n ih K čs 8227,50, z a a d a p a tc i v ěn o v an é sk řín ě K čs 770,— z a rů z n á d ro b n á v y d á n í K čs 271,60, c elk e m K čs 11 959,60.

D ě k u ji p a n u ta je m n ík o v i F r. K a d a v é m u z a p rá c i, sp o jen o u s p ů jč o ­ v á n ím k n ih a v še m členům , k te ř i m a ji p o chopeni p ro p o řá d e k a p rá c i v n a š í k nihovně. \

M arie Bettelheimová.

Zpráva o činnosti hodinové sekce. Z člen ů hodinové sekce sledoval p. P e tr á č e k chod hodin, p o čítal v a ­ ria c i a vedl p o zo ro v án í z á k ry tů h v ězd M ěsícem . P a n K u n z p e čo v al sv ěd o ­ m itě o ele k tric k é za říz en i hodin, p. K ad av ý n a ta h o v a l sv ěd o m itě k až d ý tý d e n všechny h odiny h v ě z d á rn y a společně s pp. P e trá č k e m a K u n cem pečovali o hodinovou k o m ů rk u . N y n ějším n e d o sta tk e m tech n ick éh o chlo rid u v á p e ­ n atéh o sto u p la re la tiv n í v lh k o st v hodinové k o m ů rc e až n a p říp u stn o u m ez 60% • K a rel N o v á k .

Zpráva správce přístrojů. V roce 1947 b y ly v e stá lé m p rovozu h lavn ě d alekohledy v obou m enších kopulích a ve fo to g ra fic k é m dom ečku. V elkého d v o jitéh o re f ra k to r u v h la v n í k o p u li nem ohlo se je š tě u ž ív a t p rav id eln ě, neboť se u něho i po p ře d lo ň sk é o p rav ě objevily do d atečn ě jis té z á v a d y v chodu, zav in ěn é nepochybně o p ra ­ venou d ek lin ačn í osou (v revolučních dnech v ý b u ch em g ra n á tu p ře ra ž e n o u ), k te ro u bude p ravděpodobně n u tn o v y m ěn iti z a novou. K oncem ro k u byl ro zeb rán a v y č iště n re g u lá to r to h o to re fra k to ru . P rá c i p ro v ed l m ec h a n ik p. B rejla, jem u ž b y la v lé tě sv ě ře n a i v ě tší o p ra v a a s tro g ra f u z fo to g ra ­ fického dom ečku. U to h o to p řístro je byl n a h ra z e n s ta rý , zb y teč n ě tě ž k ý pointovací dalekohled novým . Z p řístro jů , k te rý m i byl loňského ro k u obohacen in v e n tá ř h v ě zd árn y , n u tn o jm en o v a ti: P ře n o sn ý dalekohled zn. „ S o m e t”, b in o k u lá r 0 100 m m , zv. 25 X , z a ­ ko u p en ý Č A S; přen o sn ý te r e s tr ic k ý dalek o h led b in o k u lá r 0 60 m m , zv. 16 X , d a ro ­ v a n ý p. št. k ap . In v ald em : dvě re la is speciální, jedno e x tin k č n í a d v a v te řin o v é k o n ta k ty , v še p ro hodiny h v ěz d á rn y vyro b il a ČAS věnoval p. řed. K. N ovák. D ále byl zak o u p e n p ro je k č n í p řístro j zn. „ P ro - E le k tr a ” n a d iap o sitiv y 5 X 5 cm , s vložkou n a p á s k in o film u 36 m m ; zv ětšo v ací p řis tr o j fo to g ra fic k ý zn. „ O p tik o te c h n a” ; u n iv ersá ln í k o p íro v ací p řís tro j „ K P 101” n a film ové d iap o sitiv n í p á sy a n a diapos. kin o film a 6 „sto p e k ” zn. „D oxa” a „ L e m a n ia ” p ro sek ci m eteo rick o u . N ě k te ré z tě c h to sto p e k jso u zap ů jč o v á n y v ždy dočasně i jin ý m pozo­ ro v a te lsk ý m sk u p in á m m im o h v ě zd árn u . Jm é n e m v ý b o ru S polečnosti d ě k u ji sv ý m sp o lu p ra c o v n ík ů m n a h v ě z­ d á rn ě z a je jic h v y trv a lo u a o b ětav o u p rá c i p ři u d ržo v án í a rů z n ý ch o p ra ­ vách p řís tro jů a kopulí. Jso u to pí M. R ežáb k o v á, In g C . A n t. F á h n ric h a m ech a n ik p. E m . K unc. K a rel Č acký.

astronomů z povolání jej použilo a z toho všichni se domohli vyš­ ších míst (docentura a pod.). Promarnili jsme v astronomii 20 let naší samostatnosti pla­ nými osobními spory a diskusemi o tom, co by mělo býti a co ne­ bylo a třeba nikdy nebude. Nechceme promarniti stejným způso­ bem i další léta. Situace je jasná. Máme v republice celkem 5 astronomických ústavů nebo hvězdáren a na nich pracuje na tucet hvězdářů z povolání placených státem. Všichni známe naše pra­ covní možnosti. I když nejsou ohromné, nejsou také malé. Máme Bulletin astronomických ústavů, kde můžeme uveřejňovati mezi­ národnímu foru přístupné výsledky našich prací. Co nám tedy chybí ? Vyhrnout rukávy a dát se do práce. Oprostit se všeho for­ malismu, který zakrývá jen nečinnost. Nač vykládat naší astro­ nomické veřejnosti v Říši hvězd, co navrhuje ten či onen. Raději se pochlubit vykonanou prací. A hlavně neodkládat práci a neče­ kat, až nám spadne do klína onen kýžený velký dalekohled. Mohl by třeba spadnout až na náš hrob. Šest set let astronom ie na K arlově universitě. Vzpomíná-li celý kulturní svět v těchto dubnových dnech šestistého výročí založení university Karlovy, oslavuje s ním, toto úctyhodné jubileum i československá obec astronomů a 'přátel hvězdářské vědy. Také jim byla Pražská universita alma mater; mezi sedmi svobodnými uměními přednášeli mistři mladé univer­ sity hned i astronomii. Z hloubi staletí defiluje před námi řada mistrů in artibus, učitelů naší milované vědy, z nichž nejstarší byli arci spíše hvězdópravci než hvězdáři. Tu přichází m istr Havel, snad prvý z nich, který přednášel na artistické fakultě „o rozmanitých a strašných polohách hvězd” a Karlu IV. prý předpověděl, že Staré Město bude zatopeno a Malá Strana lehne popelem. A učený přítel Husův, Křištan z Prachatic, podle BaTbína znamenitý matematik a hvěz­ dář; známá i zapomenutá jména mistrů vysokého učení, Jan Šin­ del, Polák Martin de Lancicia — snad prvý astronomus publicus, t. j. mistr, který psal pranostiky z úřední povinnosti, aby klidní občané nebyli klamáni předpovědmi nesvědomitých astrologů. V době útlaku university, jež spojila svůj osud s osudem strany pod obojí a marně se doprošovala vráceni statků na králi Zikmun­ dovi a jeho nástupcích, Václav z Pacova, Vavřinec z Rokycan, Pa­ vel ze Zátce. Václav Zatecký, který měl zlé trápení s mistrem Pav­ lem Příbramem*) pro chyby v efemeridách na rok 1518. *) U č ite l J a n a T á b o rsk é h o z K lo k o tsk é H o ry , o p rá v c e sta ro m ě s tsk é h o orloje.

Minuce a kalendáře byly i jindy podnětem ke sporům, zejména když se opovážil vydat je vedle povolaného „obecného astronoma”, mistra a mnohonásobného rektora university Jana Zahrádky i Si­ mon Načeradský, který přímluvou svých vznešených přátel stal se rektorem školy před Týnem. A děkan fakulty, Mikuláš Sud ze Semanína, si stěžuje v minuci na rok 1555 ,jže těchto let jest se již naplodilo hvězdářů víc než jich potřebí a každý chce vidin býti, a závidě druhému, chce sobě také mezi lidmi jméno a pověst způsobiti, s posměchem a s úštipky druhého, dělaje se mistrem nad ním a brouse svůj vtip o jeho, ježto by sám od sebe malou ostrost měl”.**) Z kvasu věků se vynořuje největší postava české středověké astronomie, Tadeáš Hájek z Hájku (1525— 1600), lékař a hvězdář, přítel Tycha Brahe, autor lidových českých minucí a pranostik i učených spisů latinských, zejména o nově z roku 1572 a kometě z roku 1577. Zastiňuje všechny své předchůdce i následovníky, jako byli Václav Zelotýn z Krásné Hory, přičinlivý rektor univer­ sity Petr Codicill z Tulechova — známý nejspíše tím, že vypustil ze svého kalendáře svátek Husův a Jeronýmův, čímž vzbudil mnoho pohoršení v obyvatelstvu pod obojím. Potom Marek Mora­ vec Bydžovský a FTorentino a zejména Martin Bacháček z Nouměřic, přítel Hájkův, Tychův a Keplerův, pravý otec university, jak napsal o něm mistr Kampanus. A pak už jen Matyáš Gryll z Gryllova a Daniel Basil z Deutschenberka, poslední astronom a děkan artistické fakulty učení Pražského, po němž se universita dostala do správy jesuitů. Roku 1622 opustili čeští profesoři svá místa, pouze Jan Kampanus a Basil z Deutschenberka zůstali a přihlásili se k římské církvi. Temno ulehlo na staletí na náš národ a universitu. V době útisku začíná se obrozovat naše astronomie teprve na Pražské hvězdárně, založené jesuity roku 1751. Někteří její ředitelé a uni­ versitní profesoři jsou syny českých rodičů, třebaže píší latinsky a německy. Tak hned prvý, Jos. Stepling, je aspoň po matce Čech a Čechem je zejména třetí ředitel Ant. Strnad (1781—1799). V dalším období působí tu vesměs Němci a teprve před rozdělením university na českou a německou roku 1882 vystřídalo se tu i ně­ kolik badatelů českých. Pracoval tam Aug. Seydler (zemřel roku 1891), jehož přičiněním se dostalo roku 1890 české universitě skrovného astronomického ústavu. Seydler napsal theoretické práce o problému dvou a tří těles, o řešení rovnice Keplerovy a vy­ počítal dráhy některých planetoid a komet. Pracovali tam i V. Strouhal a V. Láska, autor mnoha prací i astronomických, a ko­ nečně Gustav Gruss (zemř. r. 1922), později profescrr astronomie **) smolili, l. c.

na Karlově universitě a po Seydlerovi ředitel Astronomického ústavu. Vydal četná astrommická pojednání, výpočty drah planetoid i komet, prvou českou učebnici theoretické astronomie i do­ brou astronomii populární. V novém československém státě byla Pražská hvězdárna v listopadu r. 1918 převzata do české správy jakožto Státní hvěz­ dárna republiky československé a jejím prvým ředitelem stal se prof. Dr. F. Nušl. Tak jsme dospěli k žijící generaci našich astronomů, jež v le­ tech 1939—19Jf5 znovu byla postižena germánským útlakem a znovu musela začít budovat po šestiletém uzavření české univer­ sity. Kéž jí budoucnost přinese více štěstí a splní všechny duchovní i hmotné předpoklady rozkvětu staroslavné university Karlovy, české astronomií pak po staletích daruje vědecký ústav, moderní observatoř! J . S m olík: M a th e m a tik o v é v Č ec h á c h o d za lo ž en í u n iv e rs ity P ra ž s k é a ž do p o č á tk u to h o to sto le tí (Ž iva, roč. 12., 1864). D r. Q. V e tte r : T a d e á š H á je k z H á jk u , ftíše hvězd, ro č. 6., 1925. D r. O. S eydl: A stro n o m ie. Č aso ­ p is N á ro d n íh o m u sea , 1926. Š tk .

Doc. Dr. Vine. Nechvíle: O nových pozorováních planety Marsu. T e x t p ře d n á š k y , k o n a n é dne 25. le d n a 1947 v Čs. a s tro n o m ic k é společnosti. I.

Historie planety Marsu jest vám zajisté všem dobře známa, neboť není astronoma amatéra, který by nebyl se zájmem četl o kontinentech a mořích, polárních čepičkách, vegetaci a kanálech na Marsu a o podmínkách jeho obydlitelnosti. Nepověděl bych vám nic nového, kdybych chtěl mluviti o všech minulých pozoro­ váních této planety, tohoto zhýčkaného dítka sluneční soustavy, jež je pravděpodobně jediným světem — mohli bychom snad říci živým světem — který má analogie s naší Zemí a jehož povrch je nám dáno viděti. Chci-li něco připomenouti, než se obrátím k vlastnímu před­ mětu, tedy pak bych rád poukázal na to, v čem bývalá pozorování splnila svůj úkol a co nám zůstala dlužna, v čem nás neuspokojila. Mars jeví se nám na obloze jako hvězda průměrně první ve­ likosti, zářící klidným načervenalým světlem. Časem však zesiluje se jeho záře tak — vždy po patnácti letech — že dosahuje až ve­ likosti -—2,8 hvězdné třídy a je jasnější než Jupiter, což neušlo ani starým, antickým pozorovatelům.

Mars pozorován byl již v Egyptě, Assyrii a Babylonu, ne­ mluvě ovšem ani o Řecku, a je zajímavo, že ve vykopávkách v mě­ stě Ninive, z doby 1700 let př. Kristem, byly nalezeny hliněné destičky z pálené hlíny, popsané klínovým písmem, jež obsahují celou knihu věnovanou Marsu. Astronomická pozorování dala nám již dávno všechna data, týkající se dráhy této planety kol Slunce a jejích rozměrů, s přes­ ností ve všech směrech více než dostatečnou. My víme přesně, že Mars obíhá ve dráze, jejíž polosa jest 1,52369 jednotek (středních vzdáleností Země od Slunce), a to za 686,9797 středních dnů. Jeho dráha, skloněná o 1°51' k ekliptice, je po Merkurově dráze nejvíce excentrická, neboť e = 0,09334. Průměr Marsu je jen o něco větší než polovina průměru Země, totiž 0,528, jeho hmota, velmi přesně vypočtená podle oběžných dob jeho měsíčků, jest o málo větší než desetina hmoty Země, totiž 0,106, z čehož plyne pro hustotu planety Marse číslo 3,92, což je přibližně hustota granátu. Tíže na Marsu je jen 0,38 tíže na po­ vrchu Země. Velmi dobře známe dobu rotace planety kol osy na základě srovnání s dávnými výkresy Huyghensovými, je rovna 24h37ra 22,65s našeho středního slunečního času. Ježto Marsova osa rotace je skloněna o 25°10' k rovině jeho dráhy, má planeta roční období podobná našim, ale přibližně dvakráte delší: sezónu teplou, trvající 381 dní, a chladnou, 306 našich středních slunečních dní. Všecky elementy Maršový dráhy, i jejich saekulámí změny známe s naprostou přesností, jak ji vyžaduje mechanika nebes. Fysikální pozorování planety Marsu jsou ovšem daleko ob­ tížnější a daleko méně pokročilá. Synodická doba oběhu, jak snadno vypočítáme, je přibližně 780 dní, čili 2 roky 49 dní, a v tomto intervalu opakují se za sebou oposice této planety, jež jsou tedy — na štěstí — rozloženy po všech délkách ekliptiky. Nejpříznivější oposice jsou ty, když Mars je v perihelu své velmi excentrické dráhy, jež leží v délce, v níž Země je 29. srpna (X = 334"35'). V této nejpříznivější oposici je oběžnice od nás vzdálena 56 milionů kilometrů (v nejnepříznivější až 105 mil. km) a jeví se jako kotouč o průměru 25,5", takže v dalekohledu 420X zvětšují­ cím vidíme planetu t h e o r e t i c k y asi tak, jako Měsíc v trie­ dru 6X zvětšujícím. Ve skutečnosti ovšem mnohem hůře, jak uslyšíme. Fysikální pozorování, vykonaná až do dnešní doby, lze rozděliti do pěti období. První perioda začíná léty po objevení dalekohledu a jde až do roku 1830. Pro astronomy této doby byl ovšem Mars tvrdým oříš­ kem. Nejstarší pozorování Galileovo a Fontanovo, jež zjistila

pouze fázi planety, byla vykonána dalekohledy jen 30X zvětšují­ cími, ale i následovatelé Galileiho, tedy Cassini, Maraldi v Paříži, Lalande, Schroeter, Hook, Flamsteed, W. Herschel, Messier a mnoho dalších, pozorují buď malými stroji, nebo kovovými reflek­ tory, jejichž optické kvality byly buď žádné, nebo méně než dru­ hořadé. Výkresy, jež zanechali, jsou zcela primitivní, rudimen­ tární a veškeré výsledky, jichž bylo dosaženo, byly ty. že byla určena přibližně doba rotace planety, zjištěna existence polárních čepiček a tmavých skvrn, jež byly považovány za moře. kdežto světlé za kontinenty. Tato perioda, v níž pozorovatelé měli naprosto nedokonalé stroje, nám ničím nezůstala dlužna, v tom buďme spravedliví. Druhá perioda fysikálních pozorování začíná roku 1830 a trvá do roku 1877. Započali ji němečtí pozorovatelé Baer a Mádler, kteří po prvé užili dokonalého optického stroje, achromatického objektivu Fraunhoferova o průměru 11 cm! Po nich následující pozorovatelé měli k disposici dalekohledy již 6, 8 i 12palcové, do­ konalých kvalit, při čemž ovšem mnozí užívali zrcadlových tele­ skopů. V této periodě jsou kresleny první mapy areografické (Ares je řecké jméno pro boha války), zjištěna pravidelná změna polár­ ních čepiček za Marsova léta a zimy, jednotlivé útvary na povrchu planety nazvány jmény: modrozelené krajiny opatřeny jmény moří, světlé skvrny oojmenovány jako kontinenty. Přesně byl pro­ měřen průměr planety a doba rotace stanovena až na desetinu časové sekundy. Je zajímavo, že tmavší pásy byly všeobecně po­ važovány za údolí řek! Z pozorovatelů vynikli John Herschel, jenž měl k disposici 20stopový reflektor a Lasell, jenž pozoroval obrovským teleskopem lorda Rosse. dále velká řada astronomů na hvězdárnách v té době všude stavěných, mezi jinými Lockyer, Secchi, Daves, Galle, Kaiser v Leydenu, Gledhill a Burton a obzvláště Warren de la Rue, jenž 33 cm reflektorem podal dva z nejlepších výkresů této pe­ riody — naproti Trouvelotovi, jehož kresby 41 cm refraktorem Harvardské observatoře byly zcela nemožné. Tato druhá perioda nám též nic nezůstala dlužna, učinila, co bylo v jeiích silách; výjimku činí jen někteří astronomové, kteří, majíce již lepší stroje, nepodali to, co mohli správně viděti. Třetí perioda pozorování Marsu počíná objevem 2 měsíčků této planety dne 11. a 17. srpna 1877 americkým astronomem Asaphem Hallem ve Washingtonu, pomocí 66 cm refraktoru, tehdy největšího refraktoru světa. Tato perioda je nejrušnější. Pozorovatelé mají k disposici 9—24palcové objektivy (24 až 60 cm v průměru) Fraunhoferova typu a skvělých optických kva­ lit. Detaily Marsova povrchu jsou přesně proměřovány, „moře”,

„jezera”, „golfy”, „nížiny” a „ostrovy” nanášeny na přesnou areografickou mapu. Roku 1877 objevuje Ital Schiaparelli v Miláně 218milimetrovým refraktorem na povrchu planety síť záhadných tmavých linií, probíhajících světlými kontinenty. Schiaparelli na­ zval tyto linie kanály, ač jméno pochází od astronoma Secchiho. Po Schiaparellim vidí kanály Lowell, Pickering a Douglass na Lowellově observatoři ve Flagstaffu v Arizoně ve výši 2210 m nad mořem, pozorujíce 60 cm refraktorem. Okolo polárních čepi­ ček je pozorována tmavá zona, zvětšující se pod slunečními pa­ prsky v Maršově létě. Lowell a Pickering v ní vidí vodu z tajícího ledu a myslí, že obyvatelé Marsu užívají tuto vzácnou tekutinu a transportují ji směrem ke krajinám ekvatoreálním a severním, k většinou vyprahlým kontinentům. Ze za tím účelem vyhloubili, pomocí vědy daleko pokročilejší nežli naše, kanály, dosahující až 5000 km délky. A že my nevidíme sice tyto kanály, ale pásy vege­ tace o formách téměř přímočarých. Roku 1877 znal Schiaparelli jen 45 těchto útvarů, roku 1881 zjistil, že během několika dní asi 30 kanálů se objevilo zdvojeno! Zdvojené kanály byly složeny ze dvou linií navzájem rovnoběž­ ných. Roku 1886 zdvojen kanál jen jediný, roku 1888 již opět více a celý povrch planety stal se hádankou. Fantasie zmocnila se pozorovatelů, když i Flammarion roku 1876 dokázal změny na povrchu planety a odhodlal se soustřediti všechna pozorování planety na celém světě. Jeho kniha „La plu­ ralitě des mondes habités” (..Mnohost obydlených světů”) vyšla ve 40 vydáních a nadšení nad výsledky astronomů je takové, že v Paříži založil jeden z mecenášů akademie věd cenu pro toho po­ zorovatele, kdo dosáhne první spojení s obyvateli j i n é planety než Mars! Spojení s inženýry na Marsu bylo tehdy jakoby na do­ sah ruky . . . Jiní pozorovatelé vidí bílé skvrny v pohybu — tedy asi mraky — takže i otázka atmosféry zdá se býti rozřešena, ale první spek­ troskopická měření, jež vykonal Campbell na Lickově hvězdárně, jsou zcela negativní. Světlo odražené od Marsu je stejné jako světlo odražené od Měsíce, neukazuje zesílení absorpčních čar, jež by prozradily kyslík nebo vodní páry. Perioda přináší i první fotografie Marsu z 9. a 10. dubna 1890, zhotovené Campbellem na observatoři Mount Wilsonské 13palcovým refraktorem, jež ukázaly, že během 24 hodin část pla­ nety v rozsahu 9000 čtverečných mil (po 2,6 km'-) se pokryla bílou čepičkou — jako by napadl sníh. A dokonce nová spektroskopická měření Vogela a Mullera, pak Hugginse a Rutherforda, ukazují na jistý obsah kyslíku i vodních par v Maršově atmosféře. Mezi pozorovateli této periody nalezneme slavná jména. Vedle Schiaparelliho v Miláně je to Perrotin a Tholon v Nizze, Paul a

Prosper Henryové v Paříži, dále Green, Secchi, Keeler, Maunder, Huggins, Flammarion, Gledhill, Burton, Wilson, Denning, Pickering a konečně Antoniadi, jejž Flammarion pozval na svoji ob­ servatoř v Juvisy blízko Paříže, kde koncentrují se všechna pozo­ rování. Pozorovatelé této periody vykonali veliké dílo, zejména půso­ bili na učené i širší kruhy a zainteresovali i nejširší vrstvy oby­ vatel Země pro astronomii. Téměř všichni — s výjimkou několika málo vyvolených — nepodali objektivně co viděli, výkresy jejich jsou nedokonalé, skreslené, neodpovídají někdy ani základním zá­ konům perspektivy a jsou doplněny často fantasií. Stejné chyby měla i čtvrtá perioda od roku 1892 do r. 1909. Pozorovatelé přibyli zejména v Americe, kde byly stavěny velké stroje, refraktory i reflektory. K evropským pozorovatelům ve Francii, Itálii a Anglii přibývají jména Comstock, Young, Swift, Holden, Janssen, Plassmann, zatím co počtem pozorování vynikají Comas Solá v Barceloně a Brenner v Dalmacii. Měření všech jevů na planetě jsou opakována, zdokonalována, popisná mapa Marsu se ustaluje, ale počet těch pozorovatelů, kteří kanály neviděli, i když se počet kanálů Lowellových stále zvětšoval, přece jenom rostl. Byl to na nř. Campbell na hvězdárně Lickově, Barnard na observatoři Yerkesově a Hale na Mount Wilsonu, kteří neviděli kanály nikdy. Výslovně nutno zaznamenati, že dne 2. srpna 1894 Javelle v Nizze, Douglass ve Flagstaffu a Cerulli v Miláně viděli souhlasně a neodvisle protuberanci na Maršově terminátoru — útvar zřejmě mračnový. (P o k ra č o v á n í.) I Drobné zprdvy. N ové jád ro v é reak c e . P ro f. G leen T. S e a b o rg z k a lifo rn sk é u n iv e rsity p řed n ášel o nových p ro m ěn á ch p rv k ů b o m b ard o v án ím č á stic e m i s vysokou energií. P o u k á z a l n a to, že n o v é s tro je n a zry ch lo v á n í n a b itý c h č á stic jso u schopny dodati elek tro n y o en erg ii 100 m ilionů e lek tro n v o lt, d eu tero n y o en erg ii dvojnásobné a heliové io n ty s en e rg ií 400 m ilionů ev. P o zo ro v aly se zcela nové jád ro v é re ak c e. T a k arse n , b o m b ard o v án io n ty h e lia s energií 400 m il. ev., d áv á m im o jin é chlor. To značí, že já d ro a rs e n u z tr a tilo p ři té to re a k c i 16 p ro to n ů a 21 n e u tro n ů vedle dalšich dvou p ro to n ů a dvou n e u tro n ů , je ž byly do něho v střele n y . P ř i o b y čejn ý c h já d ro v ý c h re a k c íc h d o sud z n á ­ m ých šlo vždy o z tr á tu je d n é a ž dvou č á stic ; t. zv. š t ě p e n í lá m e já d ro n a dv a úlo m k y (to jso u n a p ř. re a k c e p ři explosi ato m o v é b o m b y ). Nově o bjevený d ru h já d ro v ý c h re a k c í b y l n a z v á n t ř í š t ě n í . — T ak o v é in te n ­ sivní b o m bardování p odporuje dále ště p e n í n ě k te rý c h p rv k ů ja k o vizm ut, olovo, th aliu m , b a i ta n ta l. S e k u n d á rn í č ástic e p ř i to m uvolněné m a jí v šak p říliš m alo u energii, ta k ž e n em ů že n a s ta t řetězo v á re a k c e ja k o u u ra n u . — T řištiv é re a k c e vedou k dosud n ez n ám ý m ra d io a k tiv n ím iso to p ů m a zejm én a k novým v zácn ý m v y silačů m p o sitro n ů . M nohých se d á p o u žít ja k o in d ik á­ torů. J e š tě v ý zn am n ě jší jso u v ša k f y s i k á l n í vy h líd k y zv ý šen í energie,

k te r á je k disposici. Z dá se, že bude m ožno z h m o tn it ji v m esony, n e u tro n y a p ro to n y (N a t. 27. X II. 1947). A ste ro id a W irta n e n m á p rů m ě r je n n ěk o lik k m . J e jí d rá h a je té m ě ř k ru h o v á a b lízk á d rá z e M aršově, k n íž se blíží n a 9% m il. k m . N e jm en ší je jí v zdálenost od Zem ě je 80 m il. km . O běžná doba 2,3 le t — nej k ra tš í po E ro su . A stro n o m ie v e filatelii. Z a sto le t trv á n í v y v íjely se z n á m k y ve sv ý c h n á m ě te c h od h la v v la d a řů a ž po n e jrů z n ě jší v ý jev y denního ž iv o ta, ale n a ­ leznou se m ezi n im i i m o tiv y astro n o m ick é. T a k n ěk o lik z n á m e k ze s t á tů jižní polokoule je ozdobeno Již n ím k řížem , dvě ra k o u s k é z n á m k y m a jí fi­ g u rá ln ě p o d an á zn am en í zv ířetn ík o v á, k te r á je m ožno n a lé z ti ta k é n a č ty ­ řech z n á m k á c h p o rtu g a lsk é serie, v y d an ý ch ro k u 1945 k s té m u v ý ro čí z a lo ­ žení n ám o řn í ak ad em ie. Za v á lk y v y d a la c h o rv a ts k á sp rá v a dvě z n á m k y s o b razem R . B oškoviče a D án o v é oslavili ned áv n o 400. vý ro čí n a ro z e n í T y g e B rah e z n á m k o u s jeho p o rtre te m . Z cela a stro n o m ic k ý rá z v ša k m a ji z n á m k y M exik a a G u atem a ly . P o sled n ě jm e n o v a n á zem ě v y d a la ro k u 1926 zelenou p ůlcen t. zn ám k u , u k a z u jíc í p rů čelí n á ro d n í h v ě z d á rn y se dvěm a kupolem i n a d p řízem n í stav b o u , zdobenou sloupovím . V M ex ik u v y d ali p ři založení a stro fy s ik á ln í o b se rv a to ře v T o n a n z in tla ro k u 1942 sé rii 3 z n ám e k , zo b razu jících tem n o u m lhovinu v O rionu, z a tm ě n í S lunce a s p irá ln í m lh o ­ vinu v H onících psech. In g . S y ro v ý . D alší sib iřs k ý m eteo r. D ne 30. č e rv n a 1908 dopadl, ja k znám o, d o stře d n í S ib iře zv lá šť h m o tn ý m eteo r, o n ěm ž jso u v novější a stro n o m ick é lite r a tu ře četn é zm ín k y ja k o o ta k zv. „ sib iřsk é m m e te o ru ”. Je h o p á d v y ­ volal teh d y velkou p říro d n i k a ta s tro f u . N y n í je odtud, te n to k rá t z východní Sibiře, h lášen d alší v ý zn am n ý p ád m eteo ru . P o d le z p rá v y V. G. F esen k o v a, p řed n o sty m eteo rick éh o k o m ité tu so v ětsk é ak a d em ie věd. to byl n a p ro s to vý jim ečn ý ú k a z , a to v m n o h a ohledech. P á d m e te o ru se u d á l dne 12. ú n o ra 1947. M ístem d o padu byl p ra le s v p o h o ří S ic h o ta A lin n a se v e r od V ladivosto k u . M eteor se p ři dopadu ro z tříš til ve sp o u stu úlo m k ů , k te r é p ro n ik ly povrchovým i v rs tv a m i zem ě a z a ry ly se do sk a ln a té h o podloží. V ýbuch, p ro v ázející dopad m eteo ru , zničil ú p ln ě p ra le s n a s ta m e trů kolem . V ý p rav a, k te r á dospěla asi z a tý d en n a m ísto dopadu, n a lez la zde n ěk o lik tu c tů k r á ­ terů , z nichž n e jv ě tší m ěří p ře s 20 m v p rů m ě ru a v y k o p a la zn ačn é m n o žstv í ú lo m k ů m eteo rick éh o železa, k te r é byly z a slá n y k d alším u věd eck ém u z p ra ­ cování do M oskvy. S o v ětští astro n o m o v é soudí, že je zcela m ožné, že to, cose událo n a d alek é m východě, byla srá ž k a p la n e to id y se Z em í j Sadil. S p e k tra b ílý ch trp a slík ů . R e fero v ali jsm e o B la ck e tto v ě v ý k la d u sp e k ­ te r b ílý ch tr p a s lík ů n e d á v n o (R H , 28, 229). E . S c h a tz m a n u p o z o rň u je n y n í v N a tu re , že z m izen í k o v o v ý ch č a r a ro z šíře n í č a r v o d ík o v ý ch v tě c h to sp e k tre c h lze v y sv ě tliti té ž jin a k . T y to h v ězd y m a jí h m o tu řá d o v ě s te jn ě velik o u ja k o Slunce, ro z m ě ry v š a k o d p o v íd ají sp íše Zem i. N á sle d k e m to h o je n a n ic h velm i siln é g ra v ita č n í pole, je ž p ů so b í z ře te ln é v rs tv e n í p rv k ů : ve v n itřn í č á s ti slu p k y se u k lá d a jí tě ž k é p rv k y , n a p o v rc h u v r s tv a v odíku. P o k le s k o n c e n tra c e tě ž k ý c h p rv k ů sm ě re m v e n je v elm i n á h lý . U h v ězd s d o sta te č n ě siln o u v rs tv o u v o d ík u (W o lf 489 a o m ik ro n 2 E r i B ) n eo b jev í se p ro to č á r y k o v ů v e s p e k tru vůbec. P ř i slab é v rs tv ě v o d ík u v y n e so u k o n ­ ven čn í p ro u d y tě ž k é p rv k y n a p o v rc h (v a n M a a n e n 2) a je jic h č á ry se sta n o u p a trn é . K v ý k la d u ro z š íře n í č a r io n iso v an éh o v á p n ík u s ta č í p rý s r á ž ­ k o v ý ú tlu m . — S to u to d o m n ě n k o u so u h lasí podle a u to r a ta k é v ý k la d v z n ik u e n erg ie re a k c í p ro to n -p ro to n o v o u , k te r ý ro v n ě ž vede k siln é v rs tv ě v o d ík u u W o lfa 489 a o m ik ro n 2 E r i B, k d e ž to u V a n M a a n e n o v a b ílého tr p a s lík a v y ž a d u je velm i slab o u v rs tv u . Š tk . P ís k á n í m e te o rů v rad iu . Za v á lk y sledovali in d ičtí fy sik o v é C h a m a n la l a V e n k a ta ra m a n z v lá š tn í p ísk n u ti, je ž trv a lo 2— 3 sec a b y lo s ly š e t v r a -

diovém p řijím a č i sk o ro k a ž d o u noc, z e jm é n a k o lem 4. h o d in y rá n o . V ý šk a tó n u p ři to m k le s a la a n ě k d y zn o v u s to u p a la ja k o p ři la d ě n í s p řita ž e n o u zp ě tn o u v azbou. Z jev v y lo žili in te rfe re n c í z e m n i v ln y k rá tk o v ln n é h o v y si­ lače s v lnou o d ražen o u od v rs tv y io n íso v an éh o v zd u ch u k o lem le tíc íh o m e­ teo ru . T a to o d ra ž e n á v ln a m á p o n ě k u d p o zm ěn ěn o u a m ěn ící se frek v e n c i podle D o p p lero v a p rin c ip u , p ro to ž e m e te o r se p o h y b u je v elm i ry c h le — v ý p o čet p rá v ě u k a z u je n a ry c h lo sti u m e te o rů běžné. T e n to v ý k la d by l po­ tv rz e n i v isu áln ě, s p a třili to tiž m e te o r, k te r ý h v íz d n u tí způ sob il. V y silač m u sí m ít fre k v e n c i 5— 15 m g c /s e c (60 m — 20 m ), je h o sig n á l n e sm í b ý t p rá v ě m o d u lo v án a je h o v z d á le n o st m á b ý t ta k o v á , a b y bylo sly š e t z em n í v ln u velm i sla b ě (N a t.) . S tk. H vězdná v eliko st M ěsíce. P ro ú p ln ě k u v ád í se — 12,5 m a g n . Podle v a n L ie m p ta je ja s n o s t n o v u — 2,4 m a g n . V ysílá S lunce v oboru sly šite ln ý c h fre k v e n c í? M enzel a S a lisb u ry po­ d á v a jí v N a tu r e z p rá v u o sv ý c h z a jím a v ý c h p o k u sech . D o su d b y l m i m slu n ečn í šu m o t v ob o ru 30— 1000 m e g a c y k lů (viz n a p ř. ftH , 28, 14). N a S lunci a n a h v ězd ách e x is tu jí m a g n e tic k á pole. M alé, ry c h lé p u lsa c e tě c h to polí m o h ly by b ý t zd ro je m e le k tro m a g n e tic k é h o z á ře n í o m a x im á ln í vlnové délce ro v n é a si ro z m ě rů m hvězd , č á s t e č n á a b so rp c e ta k o v ý c h v ln v e slu ­ n ečn í a tm o s fé ře b y v y sv ě tlila v y so k o u e x c ita c i c h ro m o sféry , p ro tu b e ra n c í i k o ro n y , lu m in iscen ci n o čn íh o n e b e a s n a d i p o lá rn í z á ře . Šlo b y o f r e k ­ vence 1— 500 c y k lů z a v te řin u . T a k o v é d lo u h é v ln y se k o lem Z em ě o h ý b ají a p ůsobí i n a je jí te m n é s tra n ě . K je jic h v z n ik u s ta č í a m p litu d a n ě k o lik a g a u ss ů v m a g n e tic k é m poli s k v r n y ; e n e rg ie p ři to m v y z á ře n á odpovídá asi e n e rg ii v y z a řo v a n é k o u sk e m fo to s fé ry o ploše ro v n é v e lik o sti s k v rn y — zde b y chom m ěli m o žn ý m ec h a n ism u s, v y sv ě tlu jíc í o ch la z o v á n í s k v rn ! — T a k é p ro v ý k la d sp o ra d ic k é v rs tv y E , u rč itý c h fá z í io n o sféric k ý ch b ouří, b a i k o sm ick ý ch p a p rs k ů o te v ře ly b y se n o v é m o žn o sti. V ý sled k y p o k u sů jso u z a tím ty to : A u to ři z ac h y c o v ali p ře d p o k lá d a n é z á ře n í v elik o u sm y č k o u n a la d ite ln é m p řijím a č i. O bjevili p o ru c h y o č e k á v a n é v e lik o sti n a fre k v e n c íc h 25— 400 cyklů. Z b ý v á je n p ře z k o u še t, jd e -li s k u te č n ě o z á ře n í S lu n ce — S tk . an ebo o m ik ro p u lsa c e zem sk éh o m a g n e tic k é h o pole. P ě tim e tro v ý dalekohled n a M t. P a lo m a ru . V eliké, p ě tim e tro v é zrcad lo to h o to o b řího s tro je bylo d o p rav e n o n a M t. P a lo m a r z P a s a d e n y ve dnech 18. a 19. listo p a d u m in u léh o ro k u . M o n tá ž je už d áv n o p řip ra v e n a a p rv é v ý sled k y m ožno o č e k á v a t le to s v lé tě . N a p ro g ra m u jso u t ř i p ro b lém y : o tá z k a k a n á lů n a M a rsu , p o m ě rn é z a sto u p e n í p rv k ů ve v e sm íru a če rv en ý posuv, t. j. ro zd ělen í g a la x ií v p ro s to ru , re sp . je jic h pohyb. (P o p . A s tr .) N ové dalekohledy v A nglii. V n o v ém sídle g re e n w ic h sk é o b se rv a to ře v H erstm o n c e u x m á b ý ti p o sta v e n lOOpalcový telesk o p . V e S k o tsk u , n a o b se rv a to ři u n iv e rs ity S t. A n d re w , s ta v í se 3 0 /3 6 p alco v é zrca d lo S chm idto v a -C a s se g ra in o v a ty p u podle n á v rh u L in fo o to v a. Sluneční č in n o st a nem oce. P o v á lc e vyšlo n ěk o lik d alších p řísp ě v k ů k otázce, e x istu je-li v z ta h m ezi slu n e č n í čin n o stí a p rů b ě h em chorob. T a k podle A rch iv es o f P e d ia tric s, ro č. 1945, b y l č a s to z jiš tě n so u h la s m ezí c y k ­ lem slu n ečn ích s k v rn a p ro c e n tu á ln í ú m r tn o s tí n a a k u tn í p o liom yelitidu (d ě tsk o u o b rn u ) v to m sm y slu , že v le te c h m a x im a slu n e č n í č in n o sti u m írá n a tu to chorobu m n o h em v ě tš í p ro c e n to p a c ie n tů , n ež v le te c h k o lem m i­ n im a. V tém že časop ise v y šla n á sle d u jíc íh o ro k u p rá c e o sm rte ln ý c h p říp a ­ dech c e re b ro -sp in áln í m e n in g itid y v N o v é m Y o rk u v le te c h 1866— 1945. T a k é zde leží m a x im a ú m rtn o s ti poblíž m a x im p o čtu slu n ečn ích s k v r n (p o ­ m ě r 2,2 a ž 2,6 ). J e tu s tá le o te v ře n é pole p ro k ritic k ý v ý z k u m n a poli a s tro ­ nom ickém , m a te m a tic k é m , biolo g ick ém , lé k a řs k é m , k lim a to lo g ic k é m , m etero lo g ick ém , zem ěp isn ém a j. (P o p . A s tr .) . P la n e to id a 2 4 7 -E u k ra te (víz ftH , X X IX , 1948, 4 3 ), je jíž posice s p ře d ­ b ěžným i e le m e n ty a e fem erid o u b y ly je š tě p ře d id e n tifik a c í o d e slá n y do

ú stře d n y v C in cin n ati, Ohio, U SA , b y la o z n a č e n a ja k o 1947 T A . B y la ro v ­ n ě ž n ezáv isle n a le z e n a n a h v ě z d á rn ě v S a n F e m a n d o , Š p an ělsk o . Id e n ti­ fik a c i p ro v ed l L. G a e rtn e r. N y n í se dov íd ám e, že z n á m ý p o č tá ř d ra h L. E. C u n n in g h a m , ro v n ěž se z a b ý v a l tím to tě le se m a p o u žív aje poloh ze S an F e m a n d o , o b d ržel p ři v ý p o č tu d o sti v z á c n ý p řip a d d v o jitéh o ře š e n í d rá h y o m a lé ex c e n tric itě . Id e n tifik a c e s 2 4 7 -E u k ra té se p o tv rd ila . P la n e to id a b y la ro v n ě ž n a le z e n a n a sn ím k u z 8. a 9. p ro sin ce 1947 h v ě z d á rn y B erk ele y , C a lifo m ia , U SA . Bude nalez en a k o m e ta 1947n ? C irk u lá ř m ezin áro d n í a stro n o m ic k é unie č. 1132 p řin á š í v ý p o č e t z p ě tn é e fe m e rid y té to k o m e ty podle Z. B o ch n íčk a s výzvou, a b y se k o m e ta h le d a la n a p a tro ln íc h sn ím cích. V té m ze c irk u lá ři je u v e ře jn ě n a e fe m e rid a té to k o m e ty n a led en a ú n o r podle A . S c h m itta z A lžíru , a to podle je h o n e jn o v ě jšíc h e le m e n tů a p o zn ám k o u , že n ové posice se dobře sh o d u jí s B o ch n íčk o v o u efem erid o u . V an.

Z p ráv y a pozorování členů Č . A . S. Proměnná sekce. K dyž js e m p ře d ro k e m u v e ře jn il sv á p o zo ro v án í o R U C assio p eiae, dom n ív al js e m se, že se n a jd e m e zi n a š im i člen y d o sti těch , k te ř í se b u ­ dou c h tít z ú č a s tn it lá k a v é h o doko n čen í ře š e n í o tá z k y p ro m ě n n o sti té to hvězdy. U k á z a lo se v ša k , že je jic h m álo, z a to v š a k jso u to sp o leh liv í p o ­ zo ro v atelé. Je d n ím z n ic h je p. F . H ru š k a z O stra v y , k te r ý v ěn o v al noc z 15. n a 16. z á ří m in u léh o ro k u sy s te m a tic k é m u p o zo ro v án i R U Cos. Z p ra ­ c o v a n á p o zo ro v á n í u k a z u jí p ro m ě n n o st té to h v ězd y o a m p litu d ě 0,5 m ag n . a časo v ém p rů b ě h u sh o d n ém s m ý m i p o zo ro v án ím i: v z á ří ve v e č ern íc h h o ­ d in á c h ja s n o s t h v ězd y s to u p á a k rá n u d o sa h u je m a x im a . B u d e n y n í d ů le ­ žité, u r č it p ro je d n u noc p ře sn ě dobu m in im a n eb o m ax im a .. M a x im u m lze d o b ře sta n o v it k e k onci ro k u . m in im u m v d u b n u až k v ě tn u . P o z n a m e n á v á m je š tě , že R U C a s n e m u sí b ý t je n cepheidou, m o h la b y ro v n ěž n á le ž e t k n ě ­ k te ré m u ty p u z á k ry to v ý c h p ro m ěn n ý ch . P o zo ro v á n í F . H ru š k y b y la v y k o ­ n á n a m a lý m trie d re m 6 X 3 0 a v y k a z u jí z n a m e n ito u p ře s n o s t ± 0 ,0 7 m ag n . Z. B ochníček.

■ 1 ■* ■i

19

10

■ ■ ■ ' '

.....................| i i i i i i ..................i ......................... | i .

2.1

21

GR A F P R Ů B Ě H U Z M Ě N

li

l*

1

i ■ ■i

í

P OZ OR OV ANÝCH JASNOSTÍ.

. i

$ kol

K problému KU Cassiopeiae. Ve sn aze o v ě řit p o zo ro v án ím z a jím a v ý n á z o r, v y slo v en ý a sist. A stro n . ú s ta v u K a rlo v y u n iv e rsity Z. B o ch n íčk em (R H , 1947, čís. 3 ), že to tiž se h v ězd n á v e lik o st té to hvězd y m ěn í s je jím h o d in o v ý m úhlem , v y k o n a l jsem b ěh em noci ze 14.— 15. z á ří 1947 řa d u 27 p o zorování. V ý sled ek u v ád ím v g ra f u (S E Č ). K do b y ch těl tu to h v ězd u p o z o ro v a t se m n o u v ja r n ím období d u b en k v ě te n t. r., n e c h ť pošle sv á p o z o ro v án í n a m o u a d re s u (O stra v a -H ra b ů v k a , J u b ile jn í č. 1 3). P o k u sím e se z jis tit p ře sn o u k řiv k u sv ěte ln ý c h zm ě n té to prom ěnné.

P ře h le d n á m a p k a slu n ečn ih o p o v rc h u — o to č k a 1262. P o d le p o zo ro v án í F . K a d a v é h o s e s ta v il Zd. C eplecha.

Bolid na denní obloze. D ne 24. ú n o ra s p a třili m nozí n á h o d n í p o z o ro v ate lé z v ý ch o d n í poloviny C ech a z M o rav y z a p ln éh o slu n e č n íh o s v itu a s i v 11,32 SE C v elm i ja s n ý m eteo r. P o n ě k o lik a p rv n íc h z p rá v á c h js m e u v e ře jn ili v tis k u výzvu, ab y n á m p o zo ro v atelé po slali z p rá v y h la v n ě o d rá z e m e te o rů . D o d n ešn íh o dne (12. b ře z n a ) došlo n ě k o lik d e síte k h lá še n í, p ře v á ž n á v ě tš in a se v š a k o m e­ z u je je n n a popis zjev u . P ro to je u rč e n í d rá h y v elm i obtížné. P ro z a tím m ů ­ žem e je n říci, že m e te o r v z p la n u l n ě k d e n a d S lezsk em a le tě l sm ě re m se­ v e rn ím do P o lsk a . U p o zo rn ili js m e n a te n to v ý z n a č n ý z je v p o lsk o u hvěz­ d á rn u v K ra k o v ě a p o ž ád a li o z p rá v y p o lsk ý c h p o zo ro v atelů . J a k m ile d rá h u spolehlivě p ro p o čtem e, p o d ám e z p rá v u v d en n ím tis k u i v n a še m časopise. P ř i té to p říle ž ito sti zn o v u p ro sím e n a š e členy, a b y p ři p o zo ro v án í velk ý ch m e te o rů v ždy d bali h la v n ě u rč e n í tě c h veličin, je ž slouží k u rč e n í d rá h y (poloha p o č á tk u a konce d rá h y ) . Plavec.

Kdy, co a jak pozorovati Úkazy v květnu 1948. M e r k u r je p o z o ro v ate ln ý k o n c em m ěsíce a p o č á tk e m č e rv n a n a severovýchodní obloze z á h y po z á p a d u S lu n ce. K je h o v y h le d á n í n a ja sn é m so u m rak o v ém o b zo ru m ožno p o u ž ít m a p k y u v e ře jn ě n é v le to šn í H v ěz d ářsk é

ro čen ce n a s tr . 46, n e b o o b z o m ik o v ý c h so u řa d n ic d á le u v ed en ý ch . N e jv ě tš í v ýchodní elo n g ac e d o sáh n e 29. k v ě tn a (23°). V d a le k o h le d u m á vzhled m ěsíčného s r p k u o zd á n liv é m p rů m ě ru 8". N ěco v ý še n a d o b z o rem z á ři V e n u š e . M a r s p rá v ě ta k ja k o S a t u r n je p o z o ro v a te ln ý n a v e č e rn ím n eb i v souhvězd í L v a do půlnoci. J u p i t e r v y c h á z í po 21. h o d in ě v sou hvězdi S třelce. U r a n je již n ep o zo ro v a te ln ý . N e p t u n a je m ožno n a lé z ti m ezi h v ě z d a m i y a d V irg in is. K o n j u n k c e M ěsíce s J u p ite re m n a s ta n e 24. k v ě tn a p ře d půlnocí, k d y J u p ite r je 4° sev ern ě. Z m e te o ric k ý c h ro jů m ožno p o č á tk e m m ěsíce p o z o ro v a t r) a q u a rid y (ro j z n á m é k o m e ty H alle y o v y ). M a x im u m to h o to ro je m ožno o č e k á v a t 3. a ž 4. k v ě tn a , te d y v době, k d y n e b u d e r u š it sv ě tlo M ěsíce. A z im u t a v ý š k a M e rk u ra po z á p a d u S lu n ce: 20. 25. 30. 4.

h 5,5° 7,1® 7,0« 5,50

A 124,0° 122,5° 122,4° 122,1°

V. V. V. VI.

V a n ý se k .

Nová kometa objevena v Československu. D ne 13. b ře z n a t. r. n a le z li sp o lečn ě P a jd u š á k o v á a M rk o s novou k o ­ m e tu 10. v e lik o sti v so u h v ězd í H e rk u la . D v a sn ím k y , k te r é z ís k a li o b jev itelé n a S k a ln a té m P le se a k te r é p ro m ě řil n a S tá tn í h v ě z d á rn ě v P ra z e D r. B. Š te rn b e rk , b y ly D r. G u th o v i v O n d řejo v ě sp o lu s po sicí ta m z a m ě ře n o u z á k la d e m k v ý p o č tu d rá h y a efem e rid y . P o d le D r. G u th a p ro jd e k o m e ta p erih elem d ne 27. d u b n a 1948. P rv k y d rá h y js o u ty to : T = co = a = t= q—

1948, d u b en 27, 122, 57,7130, 245,5940, 91,4480, 2,18613. r

Z n ich v y p o četl D r. G u th d ále tu to e fe m e rid u : 3 7 11 15 19

18h44,5m 47,5 50,2 52,6 54,6

+31027' 34 49 38 14 41 41 45 9

A 1,997 1,969 1,947 1,932 1,922

r 2,204 2,199 2,194 2,191 2,188

P ř i u z á v ě rc e č ísla d o stá v á m e sm u tn o u z p rá v u , že dne 17. b ře z n a ze ­ m ře l je d e n ze z a k la d a te lů S po lečn o sti, č e sk ý se le n o g ra f K a r e l A n d ě l . B yl p o h řb en že h em v p ra ž s k é m k re m a to r iu d n e 23. b ře z n a .

ŘÍŠE HVĚZD R ed a kce a a d m in istra ce: P ra h a I V - P e třin , L idová h vězd á rn a Š te fá n ik o va . V ych ází d e s e tk r á t ro čn ě p rv ý den v m ěsíci m im o če rv en ec a srp e n . D otazy, o b jed n áv k y a re k la m a c e tý k a jíc í se č a so p isu v y řiz u je a d m in is tra c e . R e k la ­ m ace ch y b ějících čísel se p řijím a jí a v y řiz u ji do 15. k a ž d é h o m ěsíce. R e d a k č n í u z á v ě rk a č ísla 10. každ éh o m ěsíce. R u k o p isy se n e v ra c e jí, z a od b o rn o u s p rá v ­ n o st p řísp ě v k u odpovídá a u to r. K e v šem p ísem n ý m d o ta z ů m p řilo ž te z n á m k u n a odpověď. Roční p ře d p la tn é 120 K čs. C ena to h o to čísla 12 Kčs.

OBSAH P ro h lá še n í ak č n íh o v ý b o ru ČAS. — L. L a n d o v á - Š t y c h o v á : V ý zn am so cialistick éh o p ře v r a tu p ro Čs. sp o le č n o st a stro n o m ic k o u . — H . S l o u k a : Ú kol a stro n o m ie v lidov ý ch o v ě m o d e m ih o s tá tu . —• F . L i n k : O n a š í p ro ­ fesio n áln í a stro n o m ii. — Š e st s e t le t a stro n o m ie n a K a rlo v ě u n iv e rsitě . — V. N e c h v í l e : O n o v ý ch p o zo ro v án ích p la n e ty M a rsu . — D ro b n é zp rá v y . — K dy, co a j a k pozo ro v ati. — Z p rá v y a p o z o ro v án í člen ů Č A S. —- V ýroční z p rá v a Č A S z a ro k 1947.

Československá společnost astronomická P raha I V - P etřin , L idová h v ězd á rn a Š te fá n ik o v a . T elefon č. J/6S-05. Ú řed n í h o d in y : ve všed n í d n y od 14 do 18 hod., v n ed ěli a ve s v á te k se n e ú řa ­ duje. K n ih y z k n ih o v n y S p o lečn o sti se p ů jč u jí podle k n iho vn íh o řá d u členům vždy ve s tře d u a v so b o tu od 16— 18 hodin. Č len sk é p řísp ě v k y n a r. 1948: členové řá d n í: 120 K čs; v y so k o šk o láci, v o jín i v n o rm á ln í p re se n č n í slu žb ě a m ládež vůb ec do 20 le t: 80 K čs. N o v í člen o v é p la tí z á p isn é 10 K čs, resp. 5 K čs. Č lenové z a k lá d a jíc í p la tí 2000 K čs je d n o u p rovždy. V šich n i členové d o stáv ají časopis z d a rm a s v ý jim k o u d ru h ý ch a dalšich členů v jedné rodině, k te ř í p la tí člen sk ý p řísp ěv ek 20 K čs. Z m ěnu a d re s o z n a m u jte v p la tn ím líst­ k e m s p o u k azem 3 K čs. — V e šk e ré p la ty p ouze v p la tn ím i lís tk y p o što v n í sp o řite ln y n a šek o v ý ú č e t č. 38.629. (V p la tn í lís tk y b ian co u k a žd éh o p o š­ tov n íh o ú řa d u .)

Lidová hvězdárna Štefánikova P raha I V - P etřin . T elefon č. 4 6S-05. V d u b n u je h v ě z d á rn a p řís tu p n a je d n o tliv c ů m bez o h lášen í v e 20 hodin (21 hodin letn íh o č a su ) d en n ě k ro m ě p o n d ělk ů , šk o lá m a sp o lk ů m po te le ­ fonické dohodě, a v š a k v ý h ra d n ě z a ja s n ý c h večerů . M a je tn ík a v y d a v a te l časo p isu Ř íše h v ězd Č e sk o slo v e n sk á sp o le č n o st a s tr o ­ nom ická, P r a h a IV -P e třín . O dpov. zá stu p c e lis tu : P ro f D r. F . N ušl, P ra h a B řevnov, P o d L a d ro n k o u č. 1351. — T isk e m k n ih tis k á rn y P ro m e th e u s, P ra h a V III, N a R okosce 94. — N ovin o v é z n á m k o v á n í povoleno č. ř. 1 5 9 3 6 6 /IIIa /3 7 . — D ohlédací ú řa d P ra h a 25. — 1. d u b n a 1948.

Č eskoslovenská společnost astronom ická v Praze zve tímto své členy na

ř á d n o u valnou h r o m a d u k te ro u k o n á

v sobotu dne 24. dubna 1948 v 17 hod. 30 min. ve velké (Zengerově) posluchárně Fysikálního ústavu české techniky v Praze. N esejd e-li se v 17 hod. 30 m in. sta n o v a m i u rč e n ý p o č e t členů, z a h á jí se v a ln á h ro m a d a o p ů l h o d in y pozd ěji z a k a ž d é h o p o č tu n á v ště v n ík ů .

Pořad jednání: 1. 2. 3. Jf. 5. 6. 7. 8.

Zahájení. Čtení a schválení zápisu XXIX. valné hromady. Zprávy funkcionářů za rok 191fi. Zprávy předsedů sekcí. Zpráva revisorů účtů. Udělení ceny prof. Dr. Fr. Nušla. Volba nového správního výboru a revisorů účtů. Došlé návrhy.

N á v rh y k v a ln é h ro m a d ě n u tn o p o d a ti p ísem n ě n e jm é n ě 14 d n ů p řed e m v k a n c e lá ři Společnosti.

Po skončení valné hromady prosloví populární přednášku doc. Dr. Ing. Jar. Procházka: Astronomie a matematika.