časopis žáků ZŠ Zeleneč

„ časopis žáků ZŠ Zeleneč „

Je jaro Slunce svítí, roste kvítí. A hrdlička zahradní, holuby tu nahradí. Kos má žlutý nos, a Honza chodí bos. Po těch kytkách žlutých, proběhne se s chutí! Lucie Krekulová, 5. B

ŽÁCI ZE 3. A A 5. C NAVŠTÍVILI FESTIVAL JEDEN SVĚT Proč? Protože se zajímáme o domácí i světové dění. Chceme chápat události v souvislostech. Chceme se stát aktivními žáky spoluodpovědnými za svět. Tasním Bouadene, 3. A Ve středu 9. března jsme šli do kina Lucerna. Viděli jsme filmy z festivalu Jeden svět. První byl o holce, která měla nadváhu a děti se jí smály a o tom, co s tím dělala. Pak byl film Rok bez rodičů o klukovi, co odešel se strejdou do Holandska a rok neviděl své rodiče. Poslední byl o bláznech, co žijí v domě s ostatními lidmi a jak se mají. Cestou zpátky jsme viděli svatého Václava a synagogu.

Marek Kománek Dne 11.3 2016 jsme navštívili festival Jeden svět. Byly to tři příběhy délky zhruba 20min. A paní nám ke každému z příběhů něco řekla. I.

II.

III.

Příběh o holce, která byla tlustá. Děti se jí posmívaly za to, že je nejtěžší ze třídy. Ona to řešila tak, že jedla sladkosti. Nakonec však šla k nějaké psycholožce, která jí poradila, ať nejí sladkosti a jí jen ovoce a zeleninu. A opravdu to pomohlo, pomalu hubla, přišla o 1kg (asi tak za týden). Měla sestru a kamarádku, které ji pomáhaly. Tento příběh byl o klukovi, který přišel ze Sýrie do Evropy a za tři měsíce mu měli přijet rodiče. Jeho rodiče nepřijeli, ale byl s nimi ve spojení přes internet. Chodil do školy, kde měl hodné spolužáky. Byl bez rodičů, mladšího bratra a sestry celý ROK. Naštěstí po roce přijeli a on byl strašně šťastný. Bohužel, jeho rodina byla v uprchlickém táboře daleko od něj, a tak se navštěvovali jen občas, protože to bylo drahé. Ten poslední příběh byl o rodině, se kterou bydlelo 8 nebo 9 mentálně postižených lidí, kterým bylo 20 a více let. Postižení, společně s dcerou pěstounů, vymysleli písničku o snech a pak ji zazpívali na zahradní party se sousedy.

Je to příběh o přátelství mezi zdravými lidmi a postiženými lidmi. O tom, že je důležité dělat něco pro jiné i bez nároku na peněžní podporu. Fanda Blecha Měl jsem šanci zhlédnout tři krátké filmy, které byly součástí projektu Jeden svět. V prvním filmu jsem viděl, jaké problémy může mezi dětmi dělat posmívání se někomu. Představitelku filmu takové posmívání dohnalo až k velké obezitě, kterou musela řešit s odborníky. Kristýna Králová Nejvíce mě zaujal film o obézní dívce, která s pomocí lékařky dokázala zhubnout. Aneta Šimáková Mně se líbil třetí příběh. Je hezké, když se rodina chopí mentálně postižených. Díky celé rodině se mohou cítit v bezpečí, budou mít s kým se bavit a hlavně mít stabilitu, což je pro ně velmi důležité. Ríša Paulík

Velmi se mi líbilo, jak jedna holčička s rodinou pomáhají duševně nemocným lidem a příběh o rodině ze Sýrie mě dojal. Některým spolužákům bylo do pláče. Míša Špaňhelová Musím se přiznat, že jsem u příběhu o rodině ze Sýrie brečela. Nechtěla bych být odloučená od své rodiny, jako byl malý Tarek.

Stázka Horáková

Filmy se mi moc líbily. Přála bych si, aby společnost Jeden svět tvořila filmy dál, protože se i ostatní děti dozví, co se děje ve světě.

Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka. Figuru Smrtky vytvářely dívky z došku a oblékaly ji do ženských šatů nebo ovinuly do hadrů. Figura byla také různě zdobena, například stuhami nebo kraslicemi. Z barev se používala především bílá a černá. Poté byla nastrčena na tyč. Smrt je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země. Podívejte se, jaké Moreny vynášeli žáci ze ZŠ Zeleneč.

V pondělí 25. dubna jsme vyjeli poznat naše přátelské školy na Slovensku a v Polsku.

 „Nejvíce se mi líbila diskotéka v úterý. Nejdříve jsem seděl, ale pak to bylo super.“ Matěj  „Nejvíce se mi líbila diskotéka a opékání buřtů. Ale je škoda, že to není na dýl dní. Jinak to bylo super.“ Dominik  „Nejvíce se mi líbil pobyt v rodinách a výlet. Byla suprová nálada slovenských kamarádů. Rád bych se vrátil zpátky do Zelenče.“ Honza  „Nejvíce se mi líbila diskotéka a vybíjená. Škoda, že to není třeba na dva týdny. Bylo to ale super.“ Mirek  „Nejvíce se mi líbilo úterý, protože jsme měli spoustu času na to, abychom se lépe poznali a pokecali. Nejvíc mě mrzí, že jsme na Slovensku nemohli zůstat déle.“ Tomáš  „Nejvíce se mi líbila návštěva stadiónu.“ Filip  „Myslím, že nejlepší bylo, že jsem poznala spoustu fajn lidí. Moc jsem chtěla zůstat déle, protože jsem si vás zamilovala. Myslím, že tři dny bylo velmi málo. Slovensku zdar!“ Veronika  „Moc se mi to zde líbilo, ráda bych zůstala mnoho déle, ale nejde to. Poznala jsem nejen fajn holky, ale i rodina, u které jsem byla ubytovaná, byla velice sympatická. Byli jste přátelští, ráda vás ještě někdy uvidím. Čau!“ Kateřina  „Jsem strašně ráda, že jsme mohli poznat tak super lidi. Došlo mi, že i za téměř krátkou dobu jsme se toho o sobě dozvěděli. S někým toho máme spoustu společného. A i přes to, že se známe chvíli, tak máme pocit, jako bychom se znali celý život. Děkuju za všechno!“ Maky  „Nejvíce se mi líbila diskotéka a sport. Dost mě překvapilo, že ti Slováci byli moc přátelští.“ Lukáš  „Mně se nejvíce líbil každý prožitý den s vámi. Jsem ráda, že byla možnost vás potkat a lépe poznat. Děkuji!“ Kája  „Nejvíce se mi líbil každý den. Jsem moc ráda, že jsem mohla poznat něco nového. Sice byl pobyt u vás krátký, ale to nevadí. Těším se, až přijedete k nám do Zelenče .“ Niki  „Každý den byl hezký, ale nejvíce se mi líbilo úterý. Jak jsme šli na stadión a na hrad. Jsem ráda, že jsem poznala nové kamarádky .“ Lucka

 „Každý den s vámi se mi „páčil“!!! Myslela jsem, že to nebude tak dobrý, ale VY jste úžasní a dokázali jste sestavit program, který bavil všechny!!! Hlavně jste byli hodně přátelští a budu na vás pořád myslet. A „naozaj“ chci poděkovat Saše (hlavně), Emě, Sabče, Vanesce, ale i ostatním. Mám vás ráda. Myslela jsem si, že nebudu brečet, ale…. Mám vás ráda .“ Tereza  „Tento pobyt na Slovensku se mi moc líbil. Chtěla bych hlavně poděkovat Marianke za dobrý pobyt. A ostatním také za příjemnou zábavu. Nejvíce mě bavila diskotéka a opékání buřtů, ale i ostatní programy byla také fajn. Doufám, že k nám do školy někdy přijedete a ještě se někdy uvidíme. Nejdříve jsem si myslela, že si s vámi nebudeme rozumět, ale nakonec to bylo fajn. Každý den s vámi se mi „páčil“.“ Anežka  „Čím jsem starší, tím více si vážím podobných setkání. Seznámila jsem se s příjemnými a přátelskými dospěláky, kteří jsou naladěni na stejnou strunu a pro které není nic nemožné. Viděla jsem zdvořilou, sportovní a vtipnou mládež, která ovládá a rozumí česky (i německy ). Poznala jsem další historická a zajímavá místa na mapě, kde jsem dosud nebyla. Jen mě mrzí, že jsem si nezatancovala na diskotéce .“ Marcela H.  Děkuji mnohokrát za vřelé přijetí, vlídnost, vstřícný přístup, přirozené chování, spontánní jednání, bohatý program a celkově báječnou atmosféru.Cítila jsem se u Vás jako mezi svými.“ Lenka B.

V pondělí ráno jsme nasedli do autobusu. Čekala nás dlouhá šestihodinová štreka do Namyslówu, kterou jsme si zkrátili a zpříjemnili zpíváním písniček a pouštěním hudby . Po příjezdu jsme se hned ubytovali v ,,hotelu´´ a šli jsme najít své polské průvodce. Ze začátku jsme se s nimi všichni do řeči hned nedali, ale to trvalo jen chvíli. Druhý den jsme si přivstali, v půl deváté ráno jsme společně nasedli do autobusu a odjeli do Wroclawi, kde jsme navštívili věž, vysokou 220 metrů se 49-ti patry a s výhledem na Wroclaw. Když jsme se pokochali výhledem a dofotili, tak jsme zamířili do ZOO. Po návštěvě ZOO jsme popojeli busem a dostali rozchod v obchodním centru. Večer nás už čekal jen táborák. Ve středu jsme se prošli po Namyslówu, navštívili jejich školu a podívali jsme se do mlýna. Dostali jsme ochutnat nanuk vyráběný v tamější továrně. Zahráli jsme si fotbal nebo basketball a potrénovali na hrazdě. Po návratu na hotel jsme se zkulturnili a šli jsme na diskotéku :D. Zpočátku nám pouštěli svoje polské hity, ale pak už jsem se DJ pultu raději ujmul já :D. Té noci jsem si s holkama z osmičky a Honzíkem Moravečkem připravil ,,zpříjemnění spánku´´, nebo-li „kanadskou noc“ :D. Ráno nás už čekal fotbalový zápas, vyhlášení vítězů, poděkování a odjezd. Samozřejmě jsme se nevyhnuli dlouhému, smutnému a dojemnému loučení. Našli jsme si spoustu nových kamarádů a přátel, se kterými si píšeme. Na závěr bych chtěl moc poděkovat především paní ředitelce, která nám výjezd umožnila a domluvila a dále paní učitelce Pařízkové a Semecké, které to s námi ty 4 dny vydržely. Díky patří i všem, co se na výlet přihlásili a prožili společné báječné dny.

Kuba Červencl, 8. třída

Kolektivní práce: Družiny: 1. 2. 3.

místo ŠDF místo ŠDA místo ŠDD

1. 2. 3.

místo 1. B místo 7. třída místo 1. C

Třídy:

Nejoriginálnější vajíčko: Mladší žáci: 1. 2. 3.

místo Matyáš Horský 2. A místo Petr Bříza 1. B místo Žofie Feřtrová 2. B

Starší žáci: 1. 2. 3.

místo Michaela Mičková 6. B místo Anna a Karolína Bradovi 2. A + 5. A místo Emma Chmátalová 4. A

Nejkrásnější vajíčko: 1. 2. 3.

místo Jiří Tureček 4. B Kristýna Vašková 4. B Valerie Michálková 4. B

Tuláček (zájmový kroužek) na svých cestách navštěvuje zajímavá a naučná místa.

V ZEMĚDĚLSKÉM MUZEU

V NÁPRSTKOVĚ MUZEU

V pátek 1. dubna jsme si chtěli trochu zablbnout a užít si Apríla. Parlament vyhlásil soutěž Ukažte, jaký jste tým. Nikoho jsme nenutili, aby se do akce zapojil. V čem spočívala soutěž? Třída se měla dohodnout na prvku, který je bude charakterizovat. Ten prvek si na sebe všichni vzali. Mohli si ho i namalovat, nalepit, atd. Zároveň měly třídy udržet v tajnosti, jaký prvek jejich třídu charakterizuje. Podle fotografií můžete uhádnout, co sjednocovalo třídu. Potěšilo nás, že se do akce zapojily VŠECHNY TŘÍDY .

PROMĚNA NAŠÍ ŠKOLNÍ ZAHRADY Před

Po

Děkujeme všem, kteří se postarali o to, že na naši zahradu byly namontovány zajímavé herní prvky .

DOPISY OD 5 . C Vážený pane Čapku,

13. dubna

Pozdravuji Vás z naší obce Zeleneč. Posílám Vám dopis s otázkami a pozdravy. Pane Čapku, chtěl bych se Vás zeptat: Jakou mezinárodní spisovatelskou organizaci jste založil? Je pravda, že se znáte s Tomášem Garrigue Masarykem? Psal jste jenom pohádky pro děti? Předem děkuji za odpovědi. Vsadil bych se, že jste měl život těžký a musel jste překonat mnoho překážek. Už asi víte, že Vás zná celá Česká republika a všichni si Vás vážíme. Děkuji, že jste mi věnoval pozornost. S pozdravem se loučí

MARTIN

KUDRNOVSKÝ Milý pane Wiliamsi, Chtěla bych Vám sdělit, že Vás obdivuji a líbí se mi Vaše knihy. Nejvíce mě zaujala kniha Babička drsňačka. Také bych se ráda zeptala, proč v každé knize vystupuje postava Rádže. Přeji mnoho nápadů při psaní dalších knih. S pozdravem

Kristýna Králová

Vážený pane J.Verne! Jste u nás v České republice velmi známý. Oblíbené jsou knihy: Tajuplný ostrov, Pět neděl v balóně, Cesta kolem světa za 80dní, Cesta do středu země, Dvacet tisíc mil pod mořem. Můj táta patří mezi Vaše obdivovatele. Má skoro všechny knihy, co jste kdy napsal. Mám jednu otázku. „Proč jste začal psát knihy?“ Pokud jste si přál být dobrým spisovatelem, tak se Vám to splnilo. Ráda jsem Vás pozdravila, dcera obdivovatele Romana Šimáka V Zelenčí 13. 4. 2016

Vážená paní Němcová,

Aneta

V Zelenči 13. dubna 2016

Je mi ctí Vám psát tento dopis. Ptám se Vás na Váš těžký život, když jste byla chudá a ztratila svého syna. Jak jste toto období prožívala a překonávala? Navštívil jsem místo, kde jste vyrůstala. Ve škole jste to neměli lehké, za trest jste museli klečet holeněmi na dřevě ve tvaru hranolu. Ratibořický zámek jsem také nezapomněl navštívit. V této době je svět úplně jiný. Děti hrají elektronické hry, létají na dovolené a používají různé moderní technologie. Těší mne, že jsem navštívil tak krásná místa. Rád bych žil tam, kde Vy jste vyrůstala. Musela jste se cítit hezky s Vaší milovanou babičkou. Krásný den přeje

Milý pane Šrute,

Patrik Novák

V Zelenči 13. 4. 2016

jsem Váš velký čtenář. Mám rád Vaše díla. Budu na Vás mít pár otázek. Zajímalo by mě, kde berete inspiraci u knihy jménem Lichožrouti. Tato kniha má zvláštní děj a příběh. Moc bych chtěl, aby se Vám povedlo napsat i čtvrtý díl knihy. Můj sen je se s Vámi seznámit.

Mám radost z knihy Lichožrouti. Už nemám co dodat.

S pozdravem Lukáš Kejha

Ve středu 20. dubna byl na naší škole projektový den. Každým rokem si vždy vybereme jeden světadíl, o kterém se dozvíme mnoho zajímavostí. Některé informace si sami připravíme a nastudujeme. Jiné se dozvíme prostřednictvím lidí, kteří toto místo na zeměkouli navštívili. Tentokrát do některých našich tříd přišli rodiče, kteří měli možnost v Austrálii žít nebo ji procestovat. Naše pozvání přijali i cestovatelé - manželé Špillarovi, kteří po Austrálii cestovali dva měsíce. Jejich fotografie a vyprávění všechny zaujaly. Dopoledne probíhalo i vrstevnické vyučování – starší ročníky prezentovaly mladším třídám. Odpoledne probíhaly workshopy. Pro zájemce byly připraveny typické australské specialitky: výroba bumerangu, kvízy, havajské věnce, tetování, australská angličtina, golf, aboriginal art, puzzle, papírová australská zvířata, atd. Snad se každý, kdo odpoledne zavítal do školy, pobavil a něco naučil.