časopis žáků Mateřské školy a Základní školy Želešice ROČNÍK 1 2. KVĚTEN, ČERVEN 201 2 číslo: DEVĚT
autoři: žáci speciálních tříd – kombinovaná technika
Všechno kolem nás už kvete, skoro i ta silnice, Pak se divte, můj ty světe, že lidi blbnou velice!
Jaro - to je čásek lásky, zamotaných srdíček, nezbedné zlobivé chásky, rozcuchaných hlaviček. 1
Heslem všech je v této době do konce to vydržet. To ví i to malé roběvůle, víra drží svět! MiŠo
Obsah: Úvodní strana..............................................................1 Obsah, spolupracovali, Exkurze IKEA.........................2 Masarykův okruh.........................................................3 Malování s panem Jakubiskem, vzpomínka na Velikonoce..............................................................4 Benefiční galvečer v SND .......................................5-6 -Momentky ze školy.....................................................7 Kluci si zahráli i ve filmu..............................................8 Krajské kolo ve florbalu...............................................9 Praha 201 2...........................................................1 0-11 Praha očima našich žáků - malířů a grafiků.........1 2-1 3 Tancování a Fidorkou, Loukademiie..........................1 4 Vaňkovka v oblacích..................................................1 5 Knihovna Ořechov.....................................................1 6 Divadelní festival Drápek...........................................1 7 Workshop v Pohořelicích, Run up.............................1 8 Holky v akci..........................................................1 9-20 Výtvarné práce.....................................................21 -22 Deváťáci vás zdraví!..................................................22
EXKURZE IKEA -
Spolupracovali: Texty:
Miroslav Andrysík, Michal Komenda, Sabina Veselá, Nikola Ondrášková, p.u. Lvovský, p.z. Matějková, p.v. Kučera, p.v. Taušová p.u. Šotová
Obrázky: Plodková, Čoupková,Kohoutek, Holub, Urban, Procházka, Michal Švábenský, žáci PŠ Foto: p.u. Tomešek, p.v. Kučera, p.z. Matějková, p.u. Dvořáková,p.u.Coufalová, p.v. Taušová, p.u. Šotová , internet redaktorka: p.u. Šotová
úředním jazykem
Jelikož nám RVP ZV pro vzdělávání žáků s LMP ukládá mimo klasicky pojatého edukativního procesu utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků také pomocí průřezových témat, vydali jsme se koncem března na exkurzi do IKEA. Sortiment IKEA odráží švédské tradice a tudíž návštěvou tohoto centra se nám podařilo splnit VMEGS/2 a VMEGS/3. Po proškolení žáků o BESIP, bezpodmínečně nutném pro minimalizaci vzniku úrazu při dopravě pomocí IDS JMK, došlo k přesunu na místní zastávku. K tomuto výkonu bylo nezbytně nutné využít schopnosti rozvíjené pomocí OSV OR/1 . Po zdařile absolvované cestě veřejným dopravním prostředkem, určeným k hromadné přepravě osob, jsme se ocitli u obchodního a zábavního centra Olympia. Odtud jsme dále pokračovali po cyklistické stezce směrem na Brno. Cestou žáci vedli konverzaci na různá společenská témata. Rozvíjeli dialog a obzvláště rétoricky zdatní jedinci vedli i sáhodlouhé monology. Tímto bylo zadostiučiněno i průřezovému tématu OSV SR/3. Pozorováním okolního ekosystému a debatou o něm jsme naplnili požadavky kladené na enviromentální výchovu EV/1 a EV/3. V IKEA, z důvodu cvičení rozvoje samostatnosti a sebeorganizace (OSV OR/3), si směli žáci individuálně prohlédnout a projít celý obchodní komplex. Mohli se tak lépe obdivovat vystaveným výrobkům a vnímat kreativitu exponátů. Podařilo se jim tedy splnit OSV OR/5. Jelikož kognitivní procesy účastníků exkurze byly tímto vystaveny enormní zátěži, jevilo se jako nutné zařadit v tento okamžik psychohygienickou přestávku. Naštěstí RVP ZV – LMP na toto pamatuje začleněním tematického okruhu OSV OR/4. Zakončili jsme tedy prohlídku zakoupením a následnou konzumací nápojů a potravin v prostorách určených k rychlému občerstvení zákazníků. Po vyčerpání časové dotace určené k prohlídce, jsme se vydali na zpáteční cestu. Stihli jsme ještě krátkou zastávku v oddychovém biokoridoru Olympia a už se žáci, plni optimismu a pozitivních emocí nabytých v průběhu exkurze, těšili do výchovně vzdělávacího procesu. Nemohli se dočkat, jak písemnou formou popíší své zážitky a tím splní poslední průřezové téma MV/4.
p.u.Lvovský
Poznámka Našich Novin: Tak vidíte, jak se dá učeně popsat obyčejná exkurze! Kdybyste chtěli, tak pan učitel Lvovský 2 vám určitě vysvětlí každou zkratku a cizí slovo :-)))
M AS ARYKŮ V O KRU H - ZAH ÁJ E N Í M O TO S E ZO N Y - P ŘE KO N ÁN Í RE KO RD U S otcem jsme ráno kápánek nestíhali, oběd, který jsme měli, byl sice velice dobrý (řízky s bramborem), ale to bylo vedlejší. Rychle jsme to tam naházeli a honem oblíct a opláchnout motorku. A jedem. Kapánek jsme nestíhali, tak to táta solil, co se dalo(což mi navadilo). Po cestě jsme potkali ještě nějaké opozdilce, ale ti jeli jinudy. Ke konci jsme potkali dva krásný litráky, jeli na kudlu. Tak jsme za to taky zatáhli a dojeli jsme ve skupině. Pořadatelé nás vítali a nasměrovali nás na startovní rovinku, kde jsme dostali samolepku, která sloužila k tomu, aby věděli, kolik tam bylo motorek. Pak jsme se zařadili za ostatní motorkáře a jelikož jsme byli skoro poslední, tak před náma bylo plno motorek. Neviděli jsme nic jinýho, než motorky. Čekali jsme pět minut, za tu dobu dojeli další a už jsme nebyli poslední. Pak bylo odstartováno. Vepředu byly čtyři kápa, který nikdo nesměl předjet. Motocykloví závodníci Karel Abrahám, Jakub Kornfeil a kaskadér Pepa Šiler (alias Sršen). Jeli jsme dvě kola, všude kolem nás samý motorky, jeli jsme v poklidu. Bylo nás tolik, že jsme se roztáhli po celé délce okruhu. Po většinu cesty jsem natáčel jak vzteklej. Byla to skvělá jízda, všude byly krásné motorky např...YAMAHA R1 SUPERSPORT. A samé super motorky. Ale mně se stejně nejvíc líbila YAMAHA Viraco dvouválec do vé, které jsem tam viděl hned tři, takže super zážitek. Přijeli tam i krásné roštěnky a moc jim to slušelo. Ti, kteří chtěli, si mohli dál jezdit po okruhu za peníze a pak jezdili střelbou, takže jsme se měli stále na co dívat. Poté bylo kaskadérské vystoupení od známého kaskadéra a držitele několika světových rekordů Pepy Šilera (Sršeň). Bylo sice krátké, ale velice zajímavé. Škoda, že nebylo větší teplo, ale jinak super den a skvělý zážitek. REKORD BYL 1 349 účastníků. Příští rok bude o jednoho víc, protože tam budu i já se svou stopětadvacítkou. Mirek Andrysík
3
M a l o v á n í s p a n e m J a ku b i s ke m Nadační fond Plaváček před časem vyhlásil výtvarnou soutěž An d ě l , v rámci níž se sešlo na 250 prací dětí z celé České republiky. Z došlých obrázků pan režisér Juraj Jakubisko vybral 3 děti, z nichž dva byli žáky naší školy Jan Holub a Jaroslav Sivák. Tyto děti pak čekala cesta do Prahy, kde společně s panem Jakubiskem namalovali obraz, který byl následně vydražen v rámci benefečního galavečera Vítr do Plachet. Na to, jak se jim společné malování povedlo, se můžete podívat zde.
Vzpomínka na Velikonoce "Vstával jsem v 6:35 hodin, skoro jako do školy. Táta mě odvezl do Unkovic, kde čekal kamarád.Takže jsem začal mrskat kolem sedmé ráno, ale jenom pár domů. Pak jsme kolem 9:30 došli do Hrušovan. Tam jsme nabrali druhého kamaráda a vymrskali jsme Hrušovany. Nejmenovaná dívka měla takový strach, že ani neotevřela dveře, že jo Lenko, a proto to bude příští rok ještě horší. Některé slečny byly tak drzé, že si myslely, že když jdou na druhé straně po chodníku, tak že je nevidíme. Tak to byly krutě a nemilosrdně na omylu, dostaly ještě víc. Poté jsme došli do Vojkovic, tak kolem 1 2:00. Sice už by se nemělo, ale nám to bylo celkem jedno, jenom jsme si dali majzla na kýble s vodou. Ale ženy se stejně nechaly vymrskat. Tam jsme to zapíchli u kamarádky. V 1 8:30 pro mě dojel táta a odvezl mě domů. Ke snidani jsme měli vajíčka s chlebem a máslem. Škoda jen, že lidi nedávají stužky, ne všude jsme je totiž dostali. Ale u jednoho domu jsme dostali krásné medové perníky. Byly moc dobré, já jsem byl tak drzý, že jsem si vzal ještě tři velké na cestu." Mirek Andrysík 4
B enefiční galavečer ve S lovenském národním divadle
S příchodem jara začala pro naše capoeiristy opět hektická část roku. Nejdříve je čekalo výběrové řízení v Praze, v rámci něhož si manželé Deana a Juraj Jakubiskovi vybírali děti pro benefiční galavečer ve Slovenském národním divadle. Naši capoeiristé sice přišli na řadu až poslední, ale svým energií nadupaným vystoupením dokázali probudit a zaujmout v té době již poklimbávající porotu. Velký aplaus tak kluci sklidili nejen u poroty, ale i u ostatních účinkujících. Úspěch ve výběrovém řízení ovšem znamenal jen malý díl toho, co kluky následně čekalo. Nejdříve kluci museli každý víkend na tréninky do Prahy, kde se v Yemiho Dance Academy připravovala společná taneční choreografie dětí a profesionálních tanečníků pod vedením choreografky Anety Antošové. Naši kluci měli navíc ještě jeden úkol. Připravit si vystoupení s několikanásobným mistrem s věta v karate Romanem Volákem, který na první trénink přijel za klukama dokonce k nám do školy. Týden před plánovaným vystoupením jsme se přesunuli do Bratislavy, kde nám ten skutečně perný týden teprve začal. Tréninky od rána do večera přímo v prostorách Slovenského národního divadla. V době, kdy ostatní tanečníci měli chvilku na odpočinek, naši kluci trénovali své vystoupení s Romanem Volákem a tak pořád dokola, celý týden bez zastavení. Odměnou klukům za tuhle velkou dřinu byl luxusní pobyt v hotelu, plno skvělých nových kamarádů a setkání s hvězdami showbysnysu jako např. jejich oblíbeným Michalem Davidem nebo Mirem Šmajdou. Pak nadešel den „D“: budíček před šestou hodinou, generálka, světelná a kamerová zkouška a přesně v 8 hodin večer vystoupení na prknech Slovenského národního divadla v přímém přenosu Slovenské televize. Po skončení galavečera nás čekal ještě raut. Do postelí jsme se dostali až dlouho po půlnoci. Loučení a odjezd následující den se samozřejmě neobešel bez slz. Naši kluci se vrátili do školy sice unavení a nevyspalí, ale plní skvělých zážitků a ještě dlouho vzpomínali na své nové kamarády, s nimiž strávili jeden z nejúžasnějších týdnů v životě. Pavel Kučera
5
6
Podívejte se, jak pracují naši žáci v hodinách pracovní a výtvarné výchovy.
7
Kluci si zahráli i ve filmu V nově připravovaném Česko – slovenském filmu „Moj pes Killer“ režisérky Miry Fornay si zahráli naši žáci Arpád Balog, Rudolf Rézmuves a David Šarišský. Kluci uspěli v několikakolovém castingu, který probíhal v Čechách i na Slovensku , v rámci kterého si režišérka Mira Fornay vybírala postavy, vhodné pro svůj film. Kluci následně absolvovali několikadenní natáčení ve slovenské Skalici a v Hodoníně a na vlastní kůži si vyzkoušeli, jaké to je, hrát ve filmu. Sami se přesvědčili, že filmařina je hlavně o nesmírné trpělivosti. Některé scény se točily i na dvacetkrát, prostě dokud nebyla paní režisérka spokojená. Někdy se čekalo, až odjede vlak (to když se točilo na nádraží) a jindy se prostě čekalo, až na kluky dojde řada. I přesto bylo natáčení pro kluky úžasným zážitkem. Arpád se dokonce na základě této zkušenosti rozhodl, že by chtěl v herecké dráze pokračovat a začal chodit do dramatického kroužku na Cyrilometodějském gymnáziu. Film Moj pes Killer bude mít premiéru na jaře roku 201 3. Pavel Kučera
8
Worksh op ca p oe i ry n a ZŠ n á m . 2 8 . říj n a V minulém měsíci naši capoeiristé připravili workshop capoeiry pro žáky základní školy na náměstí 28. října. Náplní workshopu bylo seznámit děti s capoeirou a umožnit jim, aby si vyzkoušely, jaké to je, být capoeiristou a jak takový capoeiristický trénink vypadá. Naši kluci nejdříve žákům z „Osmecu“ vyrazili dech svým vystoupením plným akrobacie a pak už čekal všechny společný trénink. K tomu, aby si děti z „Osmecu“ šly capoeiru vyzkoušet na vlastní kůži, jsme je nemuseli dlouho přemlouvat. Původně plánovaný dvouhodinový workshop se protáhl na 3 hodiny. Všichni trénovali naplno, naši kluci pomáhali s výukou. A jak nakonec prohlásili místní vysvalení deváťáci: tento týden už do posilovny nemusí ! . Celá akce měla velký ohlas jak u dětí, tak u učitelů a na Osmecu jsme určitě nebyli naposledy. Pavel Kučera
Krajské kolo ve florbalu
1 8. dubna 201 2 v 7:1 5 jsme odjížděli do Znojma, kde se konalo krajské kolo ve florbalu. Jako každý rok soutěž probíhala za účasti 6 družstev okresů z Jihomoravského kraje, vlastně jen 5, protože na poslední chvíli se družstvo Vyškova omluvilo pro velkou nemocnost hráčů. Nevadí, rozhodčí se poradili a změnili taktiku her – hrál každý s každým.
Cestou tam jsme potkávali velké množství srnek, které se zdržovaly okolo silnice uprostřed polí. Už ani nevím, kolik jsme jich cestou potkali, ale na co asi Eda Lakosil nezapomene je, jak na nás cestou zaútočilo „útočné káně“, které si nás spletlo s myší :-) ?
ZNOJMO 1. 2. 3. 4. 5.
ZNOJMO ŽELEŠICE HODONÍN BŘECLAV BRNO
X 1 :2 5:3 2:8 0:6
ŽELEŠICE HODONÍN 2:1 X 2:1 3:4 3:3
3:5 1 :2 X 2:6 5:5
8:2 4:3 6:2 X 6:3
6:0 3:3 5:5 3:6 X
BŘECLAV BRNO body skóre pořadí 6 1 9:8 2. 3 9:1 0 4. 7 1 8:11 1. 0 1 0:24 5. 4 1 4:1 7 3.
Soutěže se zúčastnilo celkem 50 lidí z toho 33 závodníků. A jak vlastně celé klání dopadlo? Vyhrálo družstvo Hodonín, druzí byli domácí hráči ze Znojma a třetí místo obsadilo družstvo z Brna. Na nás Želešice zbyla medaile bramborová – 4.místo.
Nejlepší hráč družstva – Michal Homola
Družstvo hráčů Želešice 9
Napsala: Mgr. Matějková
P R A HA 2 0 1 2 Jako každým rokem i letos jsme byli pozváni na 1 8. festival integrace SLUNCE 201 2 do paláce Akropolis v Praze. 1 6. 5. 201 2 jsme odjížděli do Prahy autobusem od školy v 6:1 5. Cestou mnozí dospávali a nabírali síly na procházku Prahou. Letos jsme na festival přispěli tancem i hrou. Žáci z pomocné školy s paní učitelkou Šotovou nacvičili tanec s deštníky „Zpívání v dešti“ a žáci z divadelního kroužku pod vedením pana učitele Salneka a paní vychovatelky Dobrovodské, Kristové a pana vychovatele Jachnického hráli pohádku „Královna Koloběžka“. Odpoledne jsme vyjeli lanovkou na Petřín a po vydatném posilnění (měli jsme řízky jako kola od vozu, Kuba dokonce guláš) jsme se vydali na procházku Prahou. Cestou necestou, okolo Strahovského kláštera na Pražský Hrad (byli jsme tam včas a viděli jsme střídání stráže), ke Katedrále sv. Víta a Královskou cestou po Nerudově ulici na Staré Město. Kampa, Karlův most, Národní divadlo a nakonec jízda METREM. Pražáci říkají: „Jedu krtkem na Slinták“ v překladu to znamená „Jedu metrem na zastávku I. P. Pavlova.“( a je to proto, že Dr. Pavlov vyvinul teorii podmíněného reflexu a zkoušel ji na psech - ukážu psovi buřta a začne slintat.. proto ten slinták :-)) ) Metrem jsme se svezli dvě zastávky s přestupem a už jsme na Staroměstském náměstí „na Staromáku“. Tady jsme bohužel přišli o 5 minut pozdě, propásli jsme orloj. Tak snad příště. Ještě malá přestávka na jídlo a pak přes Václavské náměstí (Václavák) na zastávku před Hlavní nádraží, kde nás čekal autobus a hurá domů do Želešic, do Ořechova, do Rajhradic, do Ivančic, do Kounic, do Brna. Žáci 9. a 8. ročníku, Ludmila Matějková, Miroslava Šotová
10
Ve středu jsme jeli do hlavního města České republiky. Bylo to tam moc pěkné, až na tu zimu. Chodili jsme po Praze asi čtyři hodiny. Procházeli jsme se historickým centrem Prahy. Když jsme měli u stánků na Havelském náměstí rozchod, tak jsem si tam koupil za 1 00 Kč zapalovač s vyrytým obrázkem Prahy. Zpátky jsme odjížděli o půl páté a v Želešicích jsme byli až v půl osmé. Byl to fakt skvělý den. Michal Komenda
11
Dne 1 6.5.201 2 jsme jeli do Prahy. Od školy jsme odjížděli v 6:1 5. Cesta trvala maximálně 2 hodinky. Před Prahou jsme se zastavili na Benzině. Já a Nikča jsme usnuly v Autobuse. Pak jsme se probudily až když jsme byli v Praze. Nejprve jsme jeli do divadla, kde vystupovali naši žáci s divadlem a s paní Šotovou. Bylo to pěkné, moc se jim to povedlo. A pak nastal ten dobrej pocit, když jsme jeli lanovkou a pak metrem. A pak jsme měli 20min rozchod nebo 1 5 min... Praha se mi moc líbila, bylo to všechno pěkný.. a do školy jsme se vraceli kolem sedmé hodiny večerní. Veselá Sabina
P R A H A O Č IM A N A Š IC H Ž Á K Ů MALÍŘŮ A G RAF I KŮ Michal Homola - kombinovaná technika
Praha je věčná inspirace pro umělce různých směrů, druhů a žánrů. Píší se o ní básně, skládají se pro ni hudební díla a je předlohou pro tvorbu malířů. Také žáci naší školy se pustili do výtvarného ztvárnění stověžaté matičky. A povedlo se, co říkáte? Veronika Plodková – kombinovaná technika
Michal Komenda – kombinovaná technika 12
Irena Balogová – kombinovaná technika
Nikola Čoupková – kombinovaná technika
Lukáš Kohoutek – kombinovaná technika
13
Tancování s Fidorkou
S tím, jak se blíží konec školního roku, blíží se i výběrová řízení Nadačního fondu Plaváček. V květnu na naši školu přijela z Prahy profesionální tanečnice Fidorka, kterou můžete znát např. z televizního seriálu První krok, aby pomohla našim dětem při přípravě na toto výběrové řízení. Fidorka strávila na naší škole 2 dny a s vybranými žáky chystala a pilovala taneční choreografii. Děti i Fidorka si společné tréninky náramně užili . Jak při odjezdu sama Fidorka řekla: Čas s dětmi byl pro ni zázračný a již se těší na další návštěvu u nás na škole.
Loukademie Blížící se konec roku již tradičně na Vinohradech patří Loukademii - přehlídce volnočasových aktivit Centra volného času Louka. Naši capoeiristé letos přijeli podpořit své vinohradské kamarády a výrazně přispěli k tomu, že vystoupení capoeiry bylo zcela nejlepším a nejdynamičtějším vystoupením letošní přehlídky.
p.v. Pavel Kučera
14
Vaňkovka v oblacích
Při pondělku, když ten týden ještě teprv‘ začíná, jela celá devátá bé na exkurzi do Brna. Cesta busem jako vždycky velmi rychle uběhla. Deváťák se chovat umí, nejsou žádná nemehla! Na nebi se sice trošku malé mráčky dělaly, ale nám to nevadilo, všichni se moc těšili! Ve Vaňkovce lákadel je skoro na statisíce. Nás však láká letadélko, padák, motor nejvíce. Kluky hnedle zaujalo motorové rogalo, staré auto, balón s košem, padák - to je bavilo!
Dívky zase divily se uniformám letušek. Prý jsou pěkné, elegantní, každý kousek fakt jim sek‘! Našli jsme tu informace o brněnském letišti, i modely letadélek, co si vzduchem jen sviští. Jeden pán nám pak nabízel simulátor létání, ale že to bylo drahé, nikdo nebyl z nás k mání. Během celé akce mohli různí lidé soutěžit. Poznat nejvíc státních vlajek – to chce znalosti a klid! Odměnou jim mohly býti tandemové seskoky nebo let balonem taky, prostě život divoký! „Hm,hm, dobré, zajímavé, jakpak tohle dělají?“ Kluci oči navrch hlavy, znalecky se koukají. Dívky, ty se rády fotí, pózovaly zkušeně. „Tohle budou krásné fotky!“ řekla úča nadšeně. Všechno ale jednou skončí, taky tahle prohlídka. Cestou zpátky nám zas zbyla z autobusu vyhlídka. Na výletech, na exkurzích (když dospělí dovolí) úplně nejlepší je, že nejdeme do školy!
text a foto MiŠo 15
Knihovna Ořechov 8. ročník
Už je to tu opět znova, zas chytřejší chceme být, jedeme do Ořechova, něčemu se naučit. Před knihovnou jsme coby dup, tam uvnitř na nás čekají, už otvírá se hlavní vstup, žáci se dovnitř strkají. Jak se všichni nahrnuli, což trvalo jenom chvíli, u vchodu si boty zuli, na pódium posadili. Když všechna děcka hačala a v tichosti si pěkně hoví, paní přednášku začala, o comicsu, že nám poví. Vtom hlas jí v hrdle poskočí, zachvěly se knížek stohy, slzy se derou do očí, „Někomu umřely nohy!“ Učitel v tom hrozném puchu, si raději židli vzal, zalapal po čerstvém vzduchu, pak si sedl opodál. Po přednášce hoši měli, složit vlastní comics prostý, dospělí se hrůzou chvěli, bude slušný nebo sprostý? Tupě zírá každé robě, neb nechápe zadání, pak papíry lepí k sobě, sem tam někdo zaclání. Nakonec to dokázali, každý odved práce kus a už rychle věci balí, spěcháme na autobus. Dál už nestalo se nic, jen jak žáci spěchali, rozjařeni škole vstříc, svačinu tam nechali. p.u. Lvovský
16
zdroj foto- internet, připravila MiŠo
Kluci 4. výchovné skupiny na divadelním festivalu Drápek
Téměř půlroční příprava předcházela vystoupení kluků ze 4. výchovné skupiny na divadelním festivalu Drápek na pedagogické fakultě. V první části roku si kluci pod vedením studentů sociální pedagogiky osvojovali některé základní herecké techniky a dovednosti a následně pracovali na vytvoření představení , které svým způsobem reflektovalo jejich život a zážitky ze života i z internátu. Kluci v rámci přípravy navštívili pedagogickou fakultu a vytvářeli malované komiksy, které se nakonec staly také součástí představení. Celé představení bylo koncipované podle zásad divadla fórum tak, aby nutilo diváky nad tématem se zamýšlet, řešit co je dobré a co špatné a také hledat možná řešení a východiska příběhu. Pro naše kluky byla zabávvou už samotná příprava představení, ale samozřejmě nejsilnějším zážitkem pro ně bylo samotné vystoupení před festivalovým publikem. text a foto: Pavel Kučera 17
Jeden z jarních víkendů naši capoeiristé věnovali dětem a lidem z Pohořelic, kam jsme přijeli na pozvání místního Centra volného času. Pro místní jsme si připravili malou ukázku a především workshop capoeiry, během něhož se zájemci mohli seznámit se základy capoeiry. Účastníci workshopu projevili velký zájem také o historii a další teoretické otázky capoeiry a brazilské kultury, takže workshop provázela i velice příjemná a zajímavá diskuse. Jako odměnu pro nás pracovníci centra připravili prohlídku místního Centra volného času a pod vedením vedoucího horolezeckého kroužku jsme si mohli rovněž vyzkoušet jejich horolezeckou stěnu.
Run up
- se jmenovalo velké soutěžní odpoledne, které probíhalo v květnu v rámci celé České republiky. Jde o závod v běhu do schodů, který se v Brně konal v nejvyšší budově Spielberk office centra, která má pětadvacet pater. Naši capoeiristé vystupovali v rámci doprovodného programu závodu společně s nejlepšími capoeiristy z Vinohrad. Jelikož jsme za odpoledne měli celkem tři vystoupení, strávili jsme na akci celé odpoledne, ale díky řadě atrakcí a díky bohatému programu jsme se rozhodně nenudili. Naši capoeiristé se zúčastnili rovněž závodu v dětských kategoriích, kde zvítězil náš Davídek v běhu do 5. patra a Arpád pak v kategorii do 1 5 let, kde se běželo do 1 0. patra , čímž si vysloužili kromě drobných cen i obdiv a uznání organizátorů. A pokud vás zajímá, za jakou dobu se dá vyběhnout 25 pater, tak vězte, že nejrychlejsí závodník kategorie dospělých je zdolal za neuvěřitelných 2,41 minuty.
18
Holky v akci
V úterý odpoledne šla naše holčičí skupina vařit s paní vychovatelkou Taušovou do cvičné kuchyně. Venku foukal studený vítr, hnala se bouřka a v kuchyňce nám bylo fajn, jen jsme se bály, aby nepřestala jít při bouřce elektrika. Všechny holky měly chuť na něco sladkého a tak jsme si upekly buchtu. Paní Taušová vybrala recept, naučila nás vážit na váze, každé holce dala nějakou práci a za chvíli bylo hotovo. Buchta byla výborná !!!!!!! Nakrájely jsme ji na čtverečky, naskládaly na velký talíř a večer jsme ji vzaly k televizi. Za 5 minut byla pryč, všem moc chutnala i klukům. Už se těším, až si to zopakujeme. Nikola Ondrášková. Recept: Buchta z jablek Na malý plech 350 g 250 g 250 g 2 dcl 1 4 1 00 g
Na velký plech 525 g 370 g 370 g 3 dcl 1 ,5 6 celá 1 50 g
nastrouhaná jablka na hrubém struhadle cukr krupice polohrubá mouka olej prášek do pečiva vejce nasekané vlašské ořechy rozinky dle chuti
19
Výrobní postup: Do mísy nastrouháme jablka, přidáme celá vejce, olej, cukr, mouku smíchanou s práškem do pečiva, posekané ořechy, rozinky dle chuti. Vše zamícháme a nalijeme na plech vyložený pečícím papírem nebo vymazaný tukem a vysypaný moukou. Pečeme v troubě vyhřáté 1 80 200°C asi 20 minut. Buchtu necháme mírně prochladnout a potřeme rozvařenou, ještě horkou meruňkovou marmeládou. Po vychladnutí a zaschnutí marmelády buchtu polijeme čokoládovou polevou – 50g másla, 30g kakaa, 1 50g cukru moučka, 4lžíce rumu.
Dobrou chuť přeje Nikola O., Jaruška B., Dana D., Kristýnka D., Milena G. 20
Přinášíme reprodukce povedených výtvarných prací žáků naší školy. Máme talentované výtvarníky!
Marcel Holub - tuš Jakub Urban – kombinovaná technika
Petr Procházka – pastel
21
Michal Švábenský – kombinovaná technika
Karel Kocián – akrylát
Martin Kaplan – pastel
Devátá bé vás zdraví!
22
