Zdrobněliny v dětských říkadlech Metodika pracuje s textem, který je součástí článku: SCHEINOSTOVÁ, Alena. Krajiny slov a krajiny citu – nad romskými říkadly. In: Romano džaniben 2005, ňilaj (1), s. 136-144. Dostupné z: www.dzaniben.cz Úroveň: A1 Téma: - dětská říkadla a veršovánky Gramatika: - tvoření zdrobnělin a jejich použití - trénink časování sloves v přítomném čase Další jazykové úkoly: - rozšiřování slovní zásoby - vlastní písemný projev v romštině Čas: 2 x 45 minut + DU (DU je nejazykový - směřuje do oblasti kulturních reálií) Další materiály: Výklad o odvozování zdrobnělin od různých slovních druhů a další cvičení viz: Romaňi čhib - Učebnice slovenské romštiny (Praha: Fortuna, 1999): lekce 8, s. 63-70 (zdrobňování a funkce zdrobnělin) Další ukázky dětských říkadel: Romano džaniben 2005, 1 (průběžně: s. 28, 40, 55, 64, 144, 149). Dostupné z: www.dzaniben.cz ---------------------------------------------
Zdrobněliny v dětských říkadlech 1. Studenti si čtou říkadla (viz texty říkadel 1-7) a vypisují z textu všechna podstatná jména, která v nich najdou (viz texty říkadel). 2. Studenti se pokusí určit rod a základní tvar vypsaných slov a zapíší si je. 3. Nad poznámkami se studenti pokusí odvodit, jak se v romštině tvoří zdrobněliny. 4. Studenti se pokusí vytvořit zdrobněliny od dalších podstatných jmen, která znají, a pokusí se je použít v jednoduchých větách. 5. Studenti se zaměří na slovo „guľori“. Pokusí se odvodit, od jakého základu je odvozeno, a přeloží ho. Co o používání zdrobnělin v romštině toto slovo napovídá? 6. Studenti vytvářejí zdrobněliny od dalších slovních druhů a používají je ve větách. 7. Studenti si společně přečtou říkanku č. 8 a podtrhají v ní zdrobněliny. 8. Debata výsledku – která slova studenty zmátla? Jak by od nich zdrobnělinu vytvořili? -----1. S použitím nápovědy studenti doplňují již známá dětská říkadla (pracovní list 1 – viz níže). Společně s vyučujícím si je přečtou a přeloží. Thoven o lava odoj, kaj jekhfeder pasinen. 2. Slovní zásoba: ze slov z nápovědy vytvoří studenti společně mapu slov (slova podle významu uspořádají do skupin). Hledají další slova a fráze, která by mohli do takto vytvořených skupin slov přiřadit. Zapíší je a pokusí se od nich vytvořit zdrobněliny. Thoven ke peste o lava, so peren jekhetane. Džanen mek aver lava/frazi, so pasinen? Pisinen len tele. 3. Dokázali byste s pomocí zapsaných slov vytvořit krátký verš, dětské říkadlo nebo delší básničku? Dikhen pro lava, so peske pisinďan tele, keren lendar jekh charňi giľori. 4. DU: Pokuste se zjistit více informací k některému z autorů říkanek, se kterými jste pracovali. Džanen, ko sas o Emil Cina? Ko hin e Angesa Horváthová? Ola Roma na pisinen čak giľora vaš o čhave. Te len na prindžaren, roden buter informaciji pal lende.
Texty vybraných říkadel: 1. Bešel, rovel čhajori, khosel peske jakhori: De man, mamo, babkica, sivav lake rokľica. (Emil Cina) 2. Loľi, loľi phabori, kajsi lačhi, guľori, de man jepaš, pheňori. (Emil Cina) 3. Ciná mange lavutica the mek lačho vonocis, phirá mange pal o foros sar jekh baro grofocis. (Olga Giňová) 4. Pre blakica čirikloro, čhivav leske o phusoro: Dža, ker tuke o kheroro. (Emil Cina) 5. Khamoro, khamoro, imar hin šov ori, phuter tri jakhori! E jakhori phutereha, e phuvori taťareha. (Agnesa Horváthová) 6. Man hin khere rikonoro, bavinel pes sar čhavoro, kerel pre ma: Av, av, av u me phenav: Imar džav. (Helena Horváthová) 7. Imar som bari, daje miri, chuťav pal e kaľi piri,
paňi andre čhivava, haluškici tavava. Tavava me chabenoro vaš miro lačho dadoro, avla khere bokhalo, mi chal peske, mi čaľol. (František Demeter) 8. Guľori gruľica rakhlom andre ledňica. Chava me la korkori bo me kajsi šukori.
Pracovní list 1 Thoven o lava odoj, kaj jekhfeder pasinen.
Bešel, rovel __________, khosel peske __________: De man, mamo, __________, sivav lake __________. (Emil Cina) Loľi, loľi __________, kajsi lačhi, guľori, de man jepaš, __________. (Emil Cina) Ciná mange __________ the mek lačho __________, phirá mange pal o foros sar jekh baro __________. (Olga Giňová) Pre __________ __________, čhivav leske o __________: Dža, ker tuke o __________. (Emil Cina)
__________, __________, imar hin šov ori, phuter tri __________! E __________phutereha, e __________taťareha. (Agnesa Horváthová)
Man hin khere __________, bavinel pes sar __________, kerel pre ma: Av, av, av! U me phenav: Imar džav. (Helena Horváthová) Imar som bari, daje miri, chuťav pal e kaľi piri, paňi andre čhivava, __________ tavava. Tavava me __________ vaš miro lačho __________, avla khere bokhalo, mi chal peske, mi čaľol. (František Demeter)
BABKA BLAKA ČIRIKLO ČHAJ ČHAVO DAD GROFOS HALUŠKI CHABEN JAKH KHAM KHER LAVUTA PHABAJ PHEŇ PHUS PHUV RIKONO ROKĽA VONOS
Romano džaniben: Metodiky pro výuku romštiny Metodiky vznikly v rámci projektu „Romano džaniben – on-line přístup k romským textům“. Autoři: Pavel Kubaník, Helena Sadílková, Lada Viková www.dzaniben.cz ©2015
Projekt v roce 2015 finančně podpořili:
Úřad vlády ČR – program Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2015
Magistrát hl. m. Prahy – Celoměstské programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl. m. Prahy
