Arvita P, spol. s r.o

Arvita P, spol. s r.o.

Arvita P spol. s r.o. Otrokovice

Revitalizace a doplnění nadregionálního biokoridoru K 154 k.ú. Ostrožská Lhota

OBSAH: 1 TEXTOVÁ ČÁST ........................................................................................................................ 3 1.1 OBECNÁ ČÁST ....................................................................................................................... 3 1.1.1 Úvod .............................................................................................................................. 3 1.1.2 Základní údaje................................................................................................................ 3 1.1.3 Použité podklady ............................................................................................................ 4 1.1.4 Charakteristika lokality.................................................................................................... 4 1.1.4.1 Klimatické poměry .......................................................................................................... 4 1.1.4.2 Geologické poměry......................................................................................................... 6 1.1.4.3 Geomorfologické poměry................................................................................................ 6 1.1.4.4 Půdní poměry................................................................................................................. 7 1.1.4.5 Hydrologické poměry...................................................................................................... 8 1.1.4.6 Biogeografické poměry ................................................................................................... 8 1.1.4.7 Širší vztahy..................................................................................................................... 9 1.1.4.8 Aktuální stav................................................................................................................... 9 1.1.5 Návrh řešení a význam akce......................................................................................... 10 1.1.5.1 Segmenty řešeného území ........................................................................................... 11 1.2 NÁVRH OPATŘENÍ.................................................................................................................21 1.2.1 Majetkoprávní vztahy k půdě ........................................................................................ 21 1.2.2 Charakteristika akce ..................................................................................................... 22 1.2.2.1 Výběr vhodných druhů dřevin ....................................................................................... 22 1.2.2.2 Požadavky na rostlinný materiál.................................................................................... 22 1.2.2.3 Popis navrhovaných opatření........................................................................................ 23 1.2.2.4 Návrh vegetačních úprav .............................................................................................. 31 1.2.2.5 Doporučení pro PUPFL ................................................................................................ 48 1.2.2.6 Následná péče o výsadby............................................................................................. 50 1.2.2.7 Postup prací ................................................................................................................. 53 1.2.2.8 Časový harmonogram .................................................................................................. 55 1.2.2.9 Návrh dlouhodobého managementu ............................................................................. 56 1.2.3 Vymezení střetů zájmů ................................................................................................. 57 1.2.4 Bezpečnost práce......................................................................................................... 57 1.2.5 Financování akce ......................................................................................................... 57 1.3 NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU A HARMONOGRAM PRACÍ .....................................................58 1.4 ZÁVĚR....................................................................................................................................58 2 TABULKOVÁ ČÁST...................................................................................................................59 3 FOTODOKUMENTACE .............................................................................................................60

2



1 TEXTOVÁ ČÁST 1.1 OBECNÁ ČÁST 1.1.1 ÚVOD Dílo bylo zpracováno na základě objednávky obce Ostrožská Lhota. Předmětem smlouvy 13/2010 je zhotovení technické pomoci pro revitalizaci a doplnění nadregionálního biocentra K 154 na k. ú. Ostrožská Lhota. Záměr je v souladu s územním plánem obce a respektuje hranice vymezené schválenou KPÚ. Geometrické zaměření lokality nebylo provedeno, návrhy vycházejí z aktuálního stavu v terénu a schváleného plánu společných zařízení KPÚ Ostrožská Lhota (zpracovatel PÚP Uherský Brod, 2010). Zájmová lokalita se nachází ve východní až jižní části k. ú. Ostrožská Lhota (výkres č. 1). Předmětem dokumentace je revitalizace a doplnění neregionálního biokoridoru K 154 na k. ú. Ostrožská Lhota na nelesní půdě. Pozemky s příslušností k PUPFL nejsou řešeny jako návrh, ale pouze formou doporučení.

1.1.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE AKCE

:

Revitalizace a doplnění NRBK K154 na k.ú. Ostrožská Lhota

OBJEDNATEL

:

Obec Ostrožská Lhota

KRAJ

:

Zlínský

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

:

Ostrožská Lhota

PŘEHLED DOTČENÝCH PARCEL KN

:

viz tabulková část

VÝMĚRA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

:

293 349 m2 192 832 m2

z toho plocha zásahů

ZPRACOVATEL

:

ARVITA.P spol. s r.o. Příčná 1541 765 02 Otrokovice tel.: 577 938 161

Zodpovědný projektant

:

Ing. Hedvika Psotová Autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability

Projektant

:

Mgr. Kristýna Marvanová Ing. Lubomír Šálek 3



1.1.3 POUŽITÉ PODKLADY ∙ ∙ ∙ ∙ ∙ ∙ ∙

Chytrý a kol., eds.: Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha 2001 Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha, 1996 Kadavý J. a kol.: Nízký les na nelesních půdách – alternativa pro budoucnost [online]. Nízký a střední les, 7.3.2008. Dostupné na Neuhäslová Z. a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Academia, Praha, 1998 Veverková, Z.: Boj s akátem, metodický list, DAPHNE ČR, České Budějovice, 2009 vlastní terénní průzkumy archivní materiály ARVITA P, spol. s r.o. a další

Mapové podklady: • •

základní mapa ČR mapa KN

M = 1 : 10 000 M = 1 : 2 880

1.1.4 CHARAKTERISTIKA LOKALITY Řešené území je situováno východně až jihovýchodně od obce Ostrožská Lhota (výkres č. 1). Celková výměra zájmové lokality je 293 349 m2. Záměr řeší část nadregionálního biokoridoru K 154, který zasahuje k.ú. Ostrožská Lhota.

1.1.4.1 Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v teplé oblasti T2 (členění podle Quitta, 1984). Řešené území je charakteristické dlouhým létem, teplým a suchým. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu:

POČET LETNÍCH DNŮ POČET DNŮ S PRŮMĚRNOU TEPLOTOU 10°C A VÍCE POČET MRAZOVÝCH DNŮ POČET LEDOVÝCH DNŮ PRŮMĚRNÁ TEPLOTA LEDNA PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ČERVENCE PRŮMĚRNÁ TEPLOTA DUBNA PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ŘÍJNA PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE SRÁŽKAMI 1 MM A VÍCE SRÁŽKOVÝ ÚHRN ZA VEGETAČNÍ OBDOBÍ SRÁŽKOVÝ ÚHRN V ZIMNÍM OBDOBÍ POČET DNŮ SE SNĚHOVOU POKRÝVKOU POČET DNŮ ZAMRAČENÝCH POČET DNŮ JASNÝCH

4

T2 50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 - -3 18 – 19 8–9 7–9 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50



LETNÍ DEN

: tmax ≥ 25°C

MRAZOVÝ DEN

: tmin ≤ -0,1°C

LEDOVÝ DEN

: tmax ≤ -0,1°C

VEGETAČNÍ OBDOBÍ

: měsíce IV - IX

ZIMNÍ OBDOBÍ

: měsíce X - III

JASNÝ DEN

: Nd ≤ 2/10

ZAMRAČENÝ DEN

: Nd ≤ 8/10

[Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy)]

Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem 4000 MJ.m2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje mezi 6,0 - 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší srpnu. Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 8,5 - 9,0°C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují kolem hodnoty 25°C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -4,5 až -5°C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12°C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu Průměrná denní teplota vzduchu 0°C  charakterizuje nástup a  0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima v druhé dekádě prosince a končí začátkem druhé dekády února. Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná začátkem poslední dekády března, podzim zde končí v druhé dekádě listopadu. Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území na přelomu druhé a třetí dekády dubna a končí v druhé dekádě října. Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu druhé a třetí dekády května a končí v druhé dekádě září. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 76%, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 550 - 600 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují kolem 850 mm.

5



Vítr Co se týká převládajících větrů, převahu mají směry z jihovýchodu. Mezoklimatické poměry Řešené území nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu.

1.1.4.2 Geologické poměry Geologický podklad území je budován sedimenty neogenními a třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat. Sedimenty magurského flyše jsou zde zastoupeny bělokarpatskou a račanskou jednotkou. Jedná se o flyšové vrstvy jílovců zčásti vápnitých a pískovců převážně drobových. Podle poměru složky pelitické a pískovcové i podle převažujícího složení hlavních typů pískovcových rozlišujeme ve vrstvách svrchního oddílu paleogénu série bělokarpatské vývoj vlárký a vývoj hlucký. Vývoj hlucký vyznačuje silná vápnitost složky pelitické i psamitické a převaha složky pelitické. Jílovce a slínovce vystupují ve vrstvách 0,02 - 5 m silných, výjimečně až 15 m silných. Jsou šedé až tmavošedé i zelenošedé, vzácně hnědé nebo černošedé, často světle žlutohnědavé, lavičkovité, hrubě nebo ploše lasturnaté nebo břidličnaté. Často jsou jemně moučkovité, písčité, někdy proužkovitě písčité. Občas jsou v nich vložky (až 2 - 3 m) modrošedých pevných slínovců, nerovně deskovitě odlučných, běložlutavě-okrově žlutě navětrávajících (bystrický typ). Nehojně a roztroušeně se objevují lávky světle šedých, bělavých, tříšťnatých, slínitých vápenců (12 - 20, výjimečně až 50 cm silné) čočkovitých. Navětrávají bělošedě nebo okrově žlutavě. Infiltrované Fe-oxidohydroxidy často v nich vytvářejí kresby typu zříceninového mramoru. Význačnou složkou hluckého vývoje jsou světle šedé, šedé až modrošedé, převážně aleuritické až jemnozrnné silně vápnité drobové pískovce až písčité vápence v lávkách a lavicích 2 - 40 cm, nejčastěji 4 150 cm silných. Vzácněji jsou středně hrubě zrnité, drobně slídnaté. Silnější lavice mají často rozpad nepravidelně balvanitý, odlučnost mají hlavně lavicovitou, deskovitou až tabulkovitou. avětrávají šedohnědě, žlutohnědě, žlutohnědavě, rezavě hnědě. Místy jsou vyvinuty i pískovce hrubě zrnité, světle šedé - bělošedé, arkózovité (1 m), někdy až drobně slepencovité; klastický materiál (do 4 - 6 mm) je hlavně různobarevný křemen, šedé - černé rohovce, tmavošedý a sericitický fylit, živce; někdy mají nummulity, lithothamnia. Pleistocenní uloženiny řešeného území jsou fluviálního (náplavy vodních toků) a eolického (spraše) původu. K holocenním sedimentům zde patří sedimenty údolních niv, svahových sutí a hlín.

1.1.4.3 Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provinci Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled:

Subprovincie Oblast Celek

:

Vnější Západní Karpaty

:

Slovensko - moravské Karpaty

:

Vizovická vrchovina

6



Podcelek

:

Hlucká pahorkatina

Okrsek

:

Boršická pahorkatina

Subprovincie

:

Vnější Západní Karpaty

:

Slovensko - moravské Karpaty

Celek

:

Vizovická vrchovina

Podcelek

:

Hlucká pahorkatina

Okrsek

:

Hlucká kotlina

Oblast

Řešené území leží na rozhraní geomorfologických okrsků Boršická pahorkatina a Hlucká kotlina. Boršická pahorkatina je členitá pahorkatina budovaná flyšovými horninami. Převažuje erozně denudační, strukturně litologicky podmíněný reliéf širokých krátkých hřbetů a vyvýšenin s velkými zbytky zarovnaného povrchu. Ty jsou odděleny krátkými průlomovými údolími nebo obklopeny sníženinami místy se sprašovým pokryvem. Hlucká kotlina má charakter strukturně litologicky podmíněné sníženiny na středním toku říčky Okluky. Dno má členitý reliéf s kryopedimenty a širokou údolní nivou.

1.1.4.4 Půdní poměry MATEČNÍ PŮDNÍ MATERIÁLY:

Fluviální uloženiny: Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Fluviální uloženiny jsou zde většinou nevápnité. Karpatský flyš: Pro horniny karpatského flyše je typické střídání jílovců a pískovců, většinou slabě vápnitých. Půdy vyvinuté na karpatském flyši mají v závislosti na procesu zvětrávání různě hloubkově omezený půdní profil. Povaha flyšových zvětralin je písčitá až jílovitá. Všeobecně jsou v půdách rozšířeny pískovcové úlomky, neboť vložky pískovců se vyskytují i v břidlicových souvrstvích. Půdy vzniklé na takovémto podkladu mají horší fyzikální i chemické vlastnosti, písčitou až písčito-hlinitou zrnitost s nejrůznější příměsí skeletu. Jedná se o půdy vysychavé se slabě kyselou reakcí. Obsah skeletu v ornici je 0 - 10 %. Spraše: Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle žluté až hnědavé barvy, časté jsou vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. Na takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným materiálem pro černozemě a hnědozemě.

7



Sprašové hlíny: Je to nezpevněný sediment velmi podobný spraši. Vzniká obvykle vyluhováním CaCO3 ze spraše působením srážkové vody za vzniku jílu. PŮDNÍ TYPY:

Plochu řešeného území zaujímají hnědozemě a fluviální půdy (niva Okluky) a ve vyšších a svahových polohách kambizemě.

1.1.4.5 Hydrologické poměry Podzemní vody: V oblasti karpatského flyše jsou prosté podzemní vody chudé a jsou vázané na málo mocné vrstvy rozpukaných pískovců flyšových souvrství. Prameny toků jsou v oblasti puklinových podzemních vod s malou vydatností. Zásoby podzemních vod jsou doplňovány sezónně, nejvyšších úrovní hladiny dosahují v květnu až červenci, nejnižších v říjnu až listopadu. Minerální vody jsou v řešeném území nevýznamné. Povrchové vody: Zájmovým územím protéká vodohospodářsky významný vodní tok Okluky. Na území katastru se do Okluky vlévají i bezejmenné levostranné přítoky. Ústí zleva do Petříkovce těsně před soutokem s Moravou. Toky mají poměrně rozkolísaný průtok, poněvadž retenční schopnost povodí je nízká. Nejvyšší odtok je v březnu až dubnu, nejnižší je koncem léta do zimních měsíců.

1.1.4.6 Biogeografické poměry Biogeograficky náleží řešené území do provincie středoevropských listnatých lesů, do podprovincie karpatské a leží v biogeografickém regionu hluckém. V zájmovém území je vymezena biochora: 2PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 2. v.s. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří mozaika dubohabřin panonských (Primulo verisCarpinetum) a zejména karpatských. Na konvexních tvarech je doplňují teplomilné doubravy, zpravidla ze svazu Quercion petraeae (asociace Potentillo albae-Quercetum). V potočních nivách lze předpokládat vegetaci asociace Pruno-Fraxinetum. Na odlesněných plochách se objevují teplomilné trávníky ze svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. Pole jsou zde velká, v členitějším terénu středně velká, dělená sítí polních cest, větrolamů a vegetačních mezí vrstevnicového i spádnicového průběhu. Lesy mají podobu drobných fragmentů zarůstajících strží a strmých svahových partií, menších až středně velkých lesních celků, jakož i velkých celků a rozsáhlých komplexů, majících těžiště své plochy v sousedních biochorách. V současné dřevinné skladbě lesů k dubu a habru jako hlavním dřevinám přistupují borovice, buk, modřín, smrk, akát, bříza, lípy a další. Travní porosty jsou reprezentovány zbytky obhospodařovaných luk ve vlhčích partiích i pestrou škálou převážně xerotermních travnatobylinných a křovitých společenstev. Vodní plochy jsou reprezentovány řadou menších vodních toků, vesměs co do morfologie, čistoty vod i biotického bohatství zasažených agrárním charakterem intenzivně 8



obhospodařované krajiny. Sady a vinice jsou vázány jednak bezprostředně na sídla, jednak vytvářejí velké bloky ve volné krajině.

1.1.4.7 Širší vztahy Samotné řešené území je nadregionálním biokoridorem s vloženými lokálními biocentry. Řešená část NRBK K154 navazuje na RBC Kobylí hlava a na RBC Svatý Antonínek. Nejbližší lokalita soustavy Natura 2000 se nachází cca 2 km od trasy biokoridoru – EVL Milejovské Louky, EVL Kobylí hlava a EVL Údolí Okluky. Maloplošná zvláště chráněná území jsou v blízkosti biokoridoru reprezentována PP Střečkův kopec, PP Okluky a PP Pod Husí horou (výkres č. 2). Návrh je v souladu s Generelem nadregionálního a regionálního ÚSES Zlínského kraje. Jeho trasa je stabilizovaná v ZUR a v územním plánu obce.

1.1.4.8 Aktuální stav Řešené území je situováno při jihovýchodním okraji katastrálního území Ostrožská Lhota (výkres č. 1). NRBK 154 na katastrálním území Ostrožská Lhota vede od RBC Sv. Antoníček po jižní hranici katastrálního území, dále vede severním směrem podél bezejmenných přítoků Okluky a podél samotné Okluky až na SV okraji k.ú. opouští. Je označen za částečně funkční s vloženými lokálními biocentry. Trasa nadregionálního biokoridoru reprezentuje především teplomilná hájová společenstva dubohabřin a zajišťuje přechod do Hluckého bioregionu. Velká část biokoridoru je situována podél bezejmenného přítoku Okluky, na tzv. žlebu který je výrazně modelován erozí v okolí řešeného území. Katastrální území obce Ostrožská Lhota lze zařadit do kategorie zemědělské krajiny polní se sady v nižších pahorkatinách. Zájmové území náleží do krajinného typu B – harmonická krajina (dle Kocourkové, 1974) s průměrnou krajinářskou hodnotou. Charakter vizuálně vnímaných prostorů je na horizontu otevřený, místy uzavřený s průhledy. Lesní porosty zaujímají necelých 5 % katastrálního území, přičemž souvislé lesní celky zcela chybí. Původní listnaté lesy - s dominujícím dubem, bukem a javorem byly od konce 19. stol. a především v tomto století nahrazovány krátkodobě technicky i ekonomicky výhodnějšími dřevinami, jako akát a jehličnany, především smrk a borovice, vtroušeně je přítomen modřín. Lesní porosty v řešeném území jsou poplatny době a účelu vzniku. Podél potoka Okluka je směs listnatých dřevin, kde dominuje akát, ve žlebech je směs dřevin včetně jehličnatých (smrk, borovice), kde opět akát hraje jednu z důležitých rolí. Obecně byl akát zaváděn v oblasti v 19. století, protože pro potřeby produkce palivového dříví byl nejvhodnější dřevinou a porosty se obnovovaly kořenovou a pařezovou výmladností. Žleby byly terénně upraveny v období 60. a 70. let a z hlediska myslivosti (krycí dřeviny) byly osázeny i jehličnany. Akát je z hlediska původnosti dřevinnou nepůvodní, pochází ze Severní Ameriky – východní pobřeží USA po prérijní oblasti. V mládí má velmi dobrou výmladnou schopnost, převážně z kořenů. Vzhledem k jeho nepůvodnosti a některým negativním vlastnostem (změna chemismu půdy) je nutné akátové porosty a příměs akátu postupně nahradit.

9



Na základě terénních průzkumů a dostupných podkladů byly v řešeném území identifikovány následující biotopy (výkres č. 3): K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny Křoviny se v řešeném území nachází v několika místech. Často se však jedná o porosty ostružiníku, případně nálety nepůvodních dřevin (škumpa ocetná) nebo ruderální bylinné porosty s bezem černým. L.3.3 Karpatské dubohabřiny Část lesních porostů byla zařazena do karpatských dubohabřin, i když jejich druhové složení je pozměněné. Nenacházejí se zde však invazivní nepůvodní druhy a vhodnými zásahy či ponecháním bez zásahu lze předpokládat postupné obohacení druhového složení. T1 Louky a pastviny V biokoridoru se nachází drobný segment udržovaného travního porostu. X2 Intenzivně obhospodařovaná pole Velká část řešeného území je v současné době intenzivně zemědělsky využívanou ornou půdou. X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla Do této kategorie byly zařazeny části biokoridoru, kde je převaha bylinné vegetace s řídkým porostem stromů. X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami Jedná se o porosty s akátem, smrkem ztepilým, modřínem. X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami Jedná se o porosty listnatých dřevin s dominancí akátu. X11 Paseky s nitrofilní vegetací Jedná se o plochu s travním porostem a pozůstatkem starší výsadby stromů. Porost dřevin je však natolik řídký, že se v místě udržuje nelesní travní porost. X12 Nálety pionárských dřevin Plocha zarostlá nejen keři, ale i nálety stromů. V druhovém složení jsou zastoupeny také nepůvodní druhy. Plocha řešeného území činí 293 349 m2 a na této ploše je také vytvořen návrh řešení a návrh doporučení. Samotný návrh řešení, tedy realizační část projektu, zahrnuje plochu 192 832 m2.

1.1.5 NÁVRH ŘEŠENÍ A VÝZNAM AKCE Realizací akce bude NRBK K154 na k. ú. Ostrožská Lhota doplněn na finální výměru dle dokončené KPÚ Ostrožská Lhota a obměněn tak, aby druhová skladba porostů vyhovovala nárokům na územní systém ekologické stability. Tak dojde po zapojení výsadeb k plnění vymezených funkcí biokoridoru. Zájmové území je situováno v intenzivně zemědělsky využívané kulturní krajině na otevřené krajinné scéně. Biokoridor prochází krajinou a jeho řešená část je zakončena na výrazné dominantě kraje, Blatnické hoře s poutním kostelíkem sv. Antonína. Koncepčně je biokoridor navržen jako prostorově, strukturně i barevně rozmanitý celek, jehož základem jsou stávající lesní porosty doplněné nově navrženými segmenty. Tak dochází ke střídání ploch lesa, lučních porostů, luk s rozptýlenou zelení a rozvolněných křovin (výkres č. 4). Návrh nových segmentů respektuje uspořádání krajiny a nebrání významným pohledům. Propojením dílčích segmentů bude dosaženo plné funkčnosti této části biokoridoru. Do kompozice budou zároveň zahrnuty prvky k vytvoření zázemí pro hmyz a další drobné živočichy (kamenné zídky, broukoviště, zimoviště).

10



Cílem záměru je vytvoření stabilního, funkčního a druhově bohatého segmentu biokoridoru, který umožní migraci organismů a obohatí přírodu i krajinu ve svém okolí. Nadregionální biokoridor má ochranné pásmo 2 km na každou stranu od osy. Výhledově se doporučuje v tomto prostoru zvýšit diverzitu využití území a podpořit obnovu původních krajinných struktur. Funkční část NRBK je tvořena zejména trnovníkem akát, proto jsou navrženy zásahy i zde, s cílem vytvořit porosty druhově vhodných dřevin. V plochách PUPFL pak jsou návrhy zpracovány formou doporučení, která budou zapracována do LHO. Návrh revitalizace a doplnění biokoridoru je zpestřen drobnými enklávami bezlesí (luční porosty) a křovinami tak, aby byla podpořena nejen lesní biota, ale také druhy vyžadující travní porosty a rozvolněné porosty (zejména ptáci a hmyz) (výkres č. 4). Návrh řešení vegetačních úprav vytváří také další nášlapné kameny k propojení lokalit výskytu bourovce trnkového v oblasti JV Moravy (viz Studie možného propojení některých vybraných stanovišť bourovce trnkového v oblasti JV Moravy). Realizací K154 dojde k pozitivnímu ovlivnění krajinného rázu, zůstanou zachovány průhledy v krajině a zvýší se pestrost zemědělské krajiny.

Návrh je v souladu s Generelem nadregionálního a regionálního ÚSES Zlínského kraje. Jeho trasa je stabilizovaná v ZUR a v územním plánu obce. Návrh byl v rozpracovanosti opakovaně konzultován s pracovníky AOPK ČR.

1.1.5.1 Segmenty řešeného území Díky ploše řešeného území a rozmanitým potřebám zásahů byl biokoridor na k.ú. Ostrožská Lhota pro potřeby tohoto projektu rozdělen na dílčí části (výkres č. 5). Jedná se o 10 segmentů, vymezených na základě dělení biokoridoru vloženými lokálními biocentry. Segmenty jsou pak dále dle navrhovaných zásahů a cílového stavu děleny na podsegmenty.

Segment S1 Jedná se o segment biokoridoru, označený z větší části za funkční. S1 zasahuje i malou část LBC Koruny, jehož většina leží na k.ú. Hluk. V severní části trasa segmentu kopíruje tok Okluky, po asi 750 m se stáčí k jihu podél bezejmenného přítoku Okluky k lokálnímu biocentru Nad Oklukou. Plocha segmentu činí cca 3,5449 ha.

S1a, 19 919 m2 Popis současného stavu V porostu „funkční“ části naprosto převažuje trnovník akát (Robinia pseudoacacia), dále je zastoupena olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vrba (Salix sp.), bez černý (Sambucus nigra), topol bílý (Populus alba), šlechtěné euroamerické topoly (Populus sp.), třešeň ptačí (Prunus avium), lípa malolistá (Tilia cordata), jilm vaz (Ulmus

11



laevis), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), ořešák královský (Juglans regia), hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami. Na říčce byl zjištěn výskyt bobra evropského (Castor fiber). Podél toku, zejména v jeho jižní části, je silný výskyt podražce křovištního (Aristolochia clematitis) v bylinném lemu, který je potenciálním stanovištěm entomofauny.

Návrh cílového stavu Břehový porost geograficky původních druhů stromů s keřovým lemem.

S1b, 523 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů lze segment zařadit do X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Břehový porost geograficky původních druhů stromů.

S1c, 2157 m2 Popis současného stavu Jedná se o řídký porost dřevin podél bezejmenného přítoku Okluky. Bylinný podrost lze zařadit do biotopu X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla. Nebyly zde zjištěny žádné geograficky nevhodné dřeviny.

Návrh cílového stavu Porost geograficky původních druhů stromů.

S1d, 6396 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů lze segment zařadit do X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Břehový porost geograficky původních druhů stromů (teplomilná doubrava) s keřovým lemem.

S1e, 6454 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Rozvolněný porost jasanu ztepilého s bylinným podrostem – předpokládá se samovolné rozšíření podražce křovištního do řídkých výsadeb. Vzhledem k zjištěnému výskytu motýla pestrokřídlec podražcový v blízkosti řešeného území (výše po toku Okluky), je cílem rozšířit do podsegmentu porost podražce a vytvořit tak vhodné stanoviště pro tento druh.

12



Segment S2 Část nadregionálního biokoridoru K 154 je tvořena biocentrem kompaktního tvaru. Větší díl jeho centrální části je zařazen do segmentu S3 díky shodnému stavu a navrhovaným opatřením. Zbytek centrální části tvořen funkčním porostem, obklopeným z obou stran plochami k doplnění. Plocha segmentu činí cca 2,5764 ha.

S2a, 2181 m2 Popis současného stavu Jedná se o funkční část segmentu s porostem geograficky vhodných dřevin podél bezejmenného přítoku Okluky. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do L3.3 Karpatské dubohabřiny.

Návrh cílového stavu Porost geograficky původních druhů stromů (teplomilná doubrava).

S2b, 12484 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Porost geograficky původních druhů stromů (teplomilná doubrava) s keřovým lemem.

S2c, 11099 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Travní porost s rozvolněnými křovinami a hraniční výsadbou dřevin, keřový lem.

Segment S3 Část biokoridoru kopíruje trasu bezejmenného přítoku Okluky od LBC Nad Oklukou k jihu je v celé délce označena za funkční. Z větší části je segment tvořen dřevinnou vegetací, při západním okraji ostrůvkovitě odolávají plošky travního porostu, místy doplněné ovocnými dřevinami. Plocha segmentu činí cca 7,757 ha.

S3a, 54 772 m2 Popis současného stavu Jedná se o porost ve žlebu, v němž dominují nevhodné druhy dřevin – trnovník akát, modřín opadavý, borovice. V porostu se ojediněle nachází také vhodné listnaté dřeviny – jasan ztepilý, vrba, třešeň ptačí, olše lepkavá, dub. 13



Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami. Žleb plní v lokalitě funkci zachytávání povrchových vod.

Návrh cílového stavu Porost geograficky původních druhů stromů (teplomilná doubrava) s keřovým lemem v kombinaci s porostem křovin.

S3b, 12 207 m2 Popis současného stavu Podsegment je tvořen travními porosty doplněnými o skupinové porosty dřevin při hranici s ornou půdou. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do T1 Louky a pastviny.

Návrh cílového stavu Travní porost s dřevinami na hranici s ornou půdou.

S3c, 10 261 m2 Popis současného stavu Plochu tvoří hustý porost křovin, vzniklý náletem na původně travním porostu. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.

Návrh cílového stavu V konečné fázi na ploše vznikne porost lesního charakteru. Bude ho postupně dosaženo přirozenou sukcesí, která v podsegmentu již probíhá.

S3d, 321 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit do X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Vysoké mezofilní křoviny.

Segment S4 Část biokoridoru je tvořena biocentrem nepravidelného tvaru, které je v centrální části tvořeno plochou, označenou za funkční. Ta je tvořena lesním porostem s dominancí akátu. Nefunkční plochy jsou součástí bloku orné půdy. Plocha segmentu činí cca 4,16 ha.

S4a, 2 015 m2 Popis současného stavu Jedná se o porost s dominancí akátu. Dále se v porostu vtroušeně nachází olše, jilm, jasan, dub, třešeň a modřín. Přítomné jilmy trpí grafiózou. Plocha je součástí PUPFL. Dle katalogu biotopů podsegment S4a mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.

Návrh cílového stavu Porost geograficky vhodných dřevin – lipo-buková doubrava s keřovým lemem.

14



S4b, 2 410 m2 Jedná se o porost s dominancí akátu. Dále se v porostu vtroušeně nachází olše, jilm, jasan, dub, třešeň a modřín. Přítomné jilmy trpí grafiózou. Plocha je součástí PUPFL. Dle katalogu biotopů podsegment S4a mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.

Návrh cílového stavu Porost geograficky vhodných druhů stromů (teplomilná doubrava) s keřovým lemem.

S4c, 1 304 m2 Popis současného stavu Na ploše S4c se nachází náletové křoviny, stanoviště je díky přítomnosti prameniště podmáčené, vegetace je spíše ruderální. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4c mezi K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.


S4d, 2 892 m2 Popis současného stavu Plocha S4d zahrnuje porost lesního charakteru s dominancí akátu a příměsí jasanu a olše. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4d mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.


S4e, 1 393 m2 Popis současného stavu Porost lesního charakteru se nachází také v podsegmentu S4e, zde je však složen z geograficky vhodných dřevin. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4e mezi L3.3 Karpatské dubohabřiny.


S4f, 10 232 m2 Popis současného stavu Jedná se o porost s dominancí akátu. Plocha je součástí PUPFL. Dle katalogu biotopů podsegment S4a mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.


S4g, 2983 m2 Popis současného stavu Plocha S4g zahrnuje porost lesního charakteru s dominancí akátu.

15



Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4g mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.

Návrh cílového stavu Porost geograficky vhodných druhů stromů (teplomilná doubrava).

S4h, 4 532 m2 Popis současného stavu Podsegment S4h tvoří pole. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4h mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.


S4i, 2247 m2 Popis současného stavu Plochu tvoří travní porost s dřevinami, většinou ovocnými. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4i mezi X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla s řídkým porostem ovocných dřevin.

Návrh cílového stavu Travní porost s rozvolněnými dřevinami s postupnou samovolnou přeměnou v lipovou doubravu.

S4j, 1328 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy, sousedí zčásti s porostem dřevin s dominancí akátu, zčásti s rozvolněným porostem převážně ovocných dřevin. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4j mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Křoviny při okraji porostů dřevin – vysoké mezofilní křoviny.

S4k, 10 264 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S4k mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Travní porost s rozvolněnými křovinami a hraniční výsadbou dřevin.

Segment S5 Segment biokoridoru propojuje LBC Podstolní, ležicí na prameni bezejmenného přítoku Okluky a LBC Losky, ležicí na hranici katastrálního území na levostranném přítoku Loskového járku. Z větší části je koridor označen za funkční, v porostu však převažují stanovištně a geograficky nevhodné dřeviny (trnovník akát, smrk ztepilý).

16



S5a, 362 m2 Popis současného stavu Plochu tvoří porost křovin a stromů s třešní ptačí, slivoní, vrbou jívou. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S5a mezi L3.3 Karpatské dubohabřiny.

Návrh cílového stavu Porost s postupnou samovolnou přeměnou v dubohabřinu.

S5b, 10 411 m2 Popis současného stavu Jedná se o porost s dominancí akátu. Dále se v porostu vtroušeně nachází jasan, dub, borovice, javor babyka a jilm habrolistý. Plocha je součástí PUPFL. Dle katalogu biotopů podsegment S4a mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.


S5c, 3 079 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S5c mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Travní porost se soliterními a hraničními dřevinami.

Segment S6 Segment je tvořen lokálním biocentrem Losky, které se nachází na hranici katastrálního území Ostrožská Lhota a v rámci řešeného katastru je celé území označeno za funkční, nicméně je tvořeno z větší části porostem smrku ztepilého. Plocha segmentu činí cca 1,0715 ha.

S6a, 638 m2 Popis současného stavu V podsegmentu se nachází břehový porost přítoku Okluky. Nebyly zde zjištěny žádné nevhodné druhy dřevin. Dle katalogu biotopů lze pod segment zařadit do L.3.3 Karpatské dubohabřiny (s částečně pozměněným zastoupením druhů).


S6b, 745 m2 Popis současného stavu Plocha S6b zahrnuje porost křovin (zejména bez černý) a ruderální, křovinami zarůstající plochy. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S6b mezi K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.

17




S6c, 9 332 m2 Popis současného stavu Jedná se o smrkovou monokulturu. Cca 90letý porost je první generací smrku. Dle katalogu biotopů lze podsegment zařadit mezi X9 Lesní kultury s nepůvodními dřevinami.


Segment S7 Segment biokoridoru propojuje LBC Losky a LBC Chmelnice. Koridor přesahuje do k.ú. Blatnice pod sv. Antonínkem. Na k.ú. Ostrožská Lhota je biokoridor označen za funkční. V porostu převažuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), třešeň ptačí (Prunus avium), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor klen (Acer pseudoplatanus), bez černý (Sambucus nigra). Jedná se o rozvolněný porost, který se strukturou blíží přirozenému lesu. Dle katalogu biotopů lze funkční část segmentu zařadit do L3.3 Karpatské dubohabřiny (s částečně pozměněným zastoupením druhů). Plocha segmentu činí cca 0,6649 ha.


Segment S8 Segment je tvořen lokálním biocentrem Chmelnice, jež se nachází na hranici katastrálního území, přechází do k.ú. Blatnice a je označeno jako funkční, nicméně se zde nachází nálety invazních dřevin, přehoustlá tyčkovina či historická výsadba stromů se zanedbanou péčí a přerostlá křovinami. Plocha segmentu činí cca 3,4479 ha.

S8a, 9939 m2 Popis současného stavu Rozvolněný porost jasanu s příměsí lípy, olše, klenu, topolu. Strukturou se blíží přírodnímu lesu. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S8a mezi L.3.3 Karpatské dubohabřiny.


S8b, 8343 m2 Popis současného stavu Podsegment je tvořen křovinami, které se samovolně zahušťují a rozšiřují do dalších ploch. Při hranici plochy se zemědělskou půdou se nachází několik ořešáků královských, které zůstanou ponechány.

18



Dle katalogu biotopů náleží podsegment S8b mezi K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.

Návrh cílového stavu Rozvolněné křoviny, tvořené zejména hlohem, jako plocha pro potenciální rozvoj bourovce trnkového.

S8c, 3498 m2 Popis současného stavu Jedná se o svah zarůstající křovinami. V porostu ojediněle přežívají zbytky dřívější neudržované výsadby stromů. Mezi křovinami jsou ložiska škumpy ocetné. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S8c mezi K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.


S8d, 4283 m2 Popis současného stavu Jedná se o svah s prořídlou historickou výsadbou, která je ohrožena pokračujícím rozšiřováním křovin z S8c. Z původní výsadby přežívají jedinci jilmu, dubu a klenu. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S8d mezi T1 Louky a pastviny, a to díky nízkému zastoupení dřevin a dosud nezarostlému travnímu porostu.


S8e, 8416 m2 Popis současného stavu Jedná se o mladý porost převážně klenu, vytvářející místy až monokulturu. Velmi hustá tyčkovina vyžaduje okamžitou probírku. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S8e mezi L.3.3 Karpatské dubohabřiny.


Segment S9 Segment biokoridoru směřuje z LBC Chmelnice na jihozápad k RBC 74. Koridor je z větší části označen za nefunkční. Funkční část je tvořena z části přehuštěným porostem převážně lip a zčásti mladým přehuštěným porostem převážně dubů. Plocha segmentu činí cca 2,5621 ha.

S9a, 3 460 m2 Popis současného stavu Jedná se o cca 15letou tyčkovinu se zanedbanou výchovou. Druhové složení je lípa, jasan, dub. Dle katalogu biotopů náleží podsegment do L3.3 Karpatské dubohabřiny.

19




S9b, 3 896 m2 Popis současného stavu Jedná se o lipovou pařezinu s modřínem. Porost je přehuštěný. Dle katalogu biotopů náleží podsegment do L3.3 Karpatské dubohabřiny.


S9c, 4540 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy, jedná se o úzký pruh kolem stávající tyčkoviny. Biokoridor je sem rozšířen na vhodnou šířku. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S9c mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.


S9d, 6 869 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S9d mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.

Návrh cílového stavu Travní porost se soliterními a hraničními dřevinami.

S9e, 6 856 m2 Popis současného stavu Podsegment je součástí orné půdy. Jedná se o pruh pole mezi stávajícím porostem a dalším podsegmentem, tvořeným ornou půdou. Dle katalogu biotopů náleží podsegment S9d mezi X2 Intenzivně obhospodařovaná pole.


Segment S10 Segment S10 je tvořen malou části regionálního biocentra. Na katastrálním území Ostrožská Lhota se nachází pouze malá část tohoto biocentra a ta je celá označena za funkční. Část plochy je tvořena mladým porostem, z menší části je porost starší. Plocha segmentu činí cca 2,1659 ha. Všechny podsegmenty jsou zde evidovány jako PUPFL a návrhy jsou zde zpracovány formou doporučení (kapitola 1.2.2.5).

20



1.2 NÁVRH OPATŘENÍ Návrh opatření bude proveden na ploše 192 832 m2. Bude provedeno kácení trnovníku akát jakožto nepůvodní invazní dřeviny. Trnovník akát je agresivně se šířící invazní dřevina, u níž lze předpokládat intenzivní šíření v řešeném území. Akát navíc způsobuje nitrifikaci půdy (obohacení dusíkem) a tím negativně ovlivňuje druhové složení bylinného patra (podporuje růst ruderálních rostlin - kopřiv, bezu černého apod.) a negativně působí na nové výsadby (jak nevyhovujícím chemickým složením půdy, tak konkurencí ruderálních druhů). Jeho likvidace v řešeném území bude sama o sobě přínosem pro oživení druhového složení porostů v lokalitě, avšak pouhé kácení by nepřineslo kýžený dlouhodobý efekt, jelikož hrozí opětovné obražení pařezů díky výborné výmladnosti druhu. Návrh řešení dále zahrnuje přípravu území pro výsadby, výsadby dřevin a založení travních porostů a následná péče o výsadby i travní porosty. Předmětem řešení je dále instalace jednotlivých opatření pro zvýšení biodiverzity, konkrétně loggerů, zimovišť a suchých zídek. Realizace projektu bude velmi pravděpodobně mít významný pozitivní vliv na populace významných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., Červeného seznamu druhů ČR a Směrnice o stanovištích 92/43/EHS. Konkrétně se jedná o bourovce trnkového (Eriogaster catax), pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena) (více viz dokladová část – Prohlášení o předpokládaném významném pozitivním vlivu).

1.2.1 MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY K PŮDĚ Přehled parcel (tabulka č. 1 v tabulkové části dokumentace, výkres č. 6) je vypracován na základě parcelace po schválené pozemkové úpravě (zpracovatel PÚP Uherský Brod, 2010). Na některé parcely je zpracován návrh řešení, další jsou vypracovány formou doporučení (viz tabulka č. 1 v tabulkové části dokumentace). Z celkové plochy řešeného území (29,3349 ha) budou opatření realizována na 19,2832 ha. Z toho je 1,7363 ha v soukromém vlastnictví, zbylé plochy, na nichž dojde k realizaci navržených opatření, jsou ve vlastnictví obce Ostrožská Lhota. Další parcely, pro které je zpracováno pouze doporučení, jsou zahrnuty do tabulky č. 1 v tabulkové části dokumentace. Podle druhu pozemků je většina řešeného území tvořena kategorií ostatní plocha (69, 91%), dále vodní plocha (7,37 %), orná půda (1,15 %), PUPFL (21,54 %) a trvalý travní porost (0,03 %) (výkres č. 7). Veškeré pozemky zůstanou beze změny druhu pozemku.

21



1.2.2 CHARAKTERISTIKA AKCE 1.2.2.1 Výběr vhodných druhů dřevin Cílové druhové složení nadregionálního biokoridoru K 154 na k.ú. Ostrožská Lhota odpovídá dubohabřině, vegetačním typem osy biokoridoru je teplomilná doubrava. Podkladem pro výběr vhodných druhů dřevin byla skupina typů geobiocénů vymezená v rámci biogeografického členění ČR, Katalog biotopů České republiky a také vlastní terénní průzkum. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu lokality, stanovištním a prostorovým limitům a stavu okolních porostů byla provedena volba stanovištně původních druhů dřevin. Tabulka (tab. 1) obsahuje celkový soupis použitých druhů, které jsou v jednotlivých segmentech použity v různém zastoupení. Tabulka 1: Druhy dřevin použité pro návrh doplnění a revitalizace K 154

Stromy

Keře

dub letní habr obecný hrušeň polnička jasan ztepilý javor babyka jeřáb břek jeřáb oskeruše jilm vaz lípa malolistá olše lepkavá topol bílý třešeň ptačí vrba bílá brslen evropský brslen bradavičnatý dřín obecný hloh jednosemenný hloh obecný kalina obecná kalina tušalaj krušina olšová líska obecná ptačí zob obecný řešetlák počistivý svída krvavá vrba jíva vrba nachová vrba šedivá zimolez obecný

Quercus robur Carpinus betulus Pyrus pyraster Fraxinus excelsior Acer campestre Sorbus torminalis Sorbus domestica Ulmus laevis Tilia cordata Alnus glutinosa Populus alba Prunus avium Salix alba Euonymus europaeus Euonymus verrucosus Cornus mas Crataegus monogyna Crataegus laevigata Viburnum opulus Viburnum lantana Frangula alnus Corylus avellana Ligustrum vulgare Rhamnus cathartica Cornus sanguinea Salix caprea Salix purpurea Salix elaeagnos Lonicera xylosteum

1.2.2.2 Požadavky na rostlinný materiál Pro výsadbu bude použit materiál výhradně z výpěstků místní provenience, dřevinný materiál z místních školek. Specifikace sazenic je pak uvedena v popisu navrhovaných opatření níže. Volba druhů nebo velikosti může být po konzultaci upravena dle aktuální nabídky školek.

22



Pokud se nejedná o poloodrostky a odrostky, budou použity sazenice minimálně dvouleté, životaschopné a nenarašené. Zatravnění bude provedeno regionální trávobylinnou směsí (např. z produkce ČSOP Bílé Karpaty) s vyšším zastoupením dvouděložných rostlin (cca 20 %). Travinobylinné směsi musejí být z kvalitních, zralých, nepřeležených semen.

1.2.2.3 Popis navrhovaných opatření Nadregionální biokoridor K154 zahrnuje na k.ú. Ostrožská Lhota některé plochy označené za funkční, které však svým druhovým složením neodpovídají přirozené vegetaci a je třeba zde provést obnovu porostů. V porostu předmětných ploch je vysoké zastoupení trnovníku akát, který je invazní dřevinou a jeho existence by ohrožovala budoucí výsadby. Akátové porosty také nemohou plnit všechny funkce územního systému ekologické stability, jelikož negativně ovlivňují vlastnosti půdy a dokáží se agresivně šířit a potlačovat další druhy, čímž snižují biodiverzitu všech pater dřevinného porostu. Z výše uvedených důvodů se navrhuje likvidace trnovníku akátu, a to jak vzrostlých jedinců, tak akátových výmladků. Pro podporu biodiverzity fauny i flory jsou dále navrženy jednotlivé prvky, jako loggery, suché zídky nebo zimoviště, které budou umístěny na vhodných místech v rámci K 154 (výkres č. 8). Kácení dřevin v rámci přípravy území shrnuje výkres č. 3 a tabulky č. 2 a 3 v tabulkové části dokumentace. Dále se v ploše biokoridoru na k.ú. Ostrožská Lhota nacházejí plochy nefunkční, které budou zakládány na orné půdě. Budou provedeny následující zásahy:

a) Vytyčení hranic řešeného území Bude provedeno před samotnou realizací jako první krok. Vytyčení není vhodné provádět v časovém předstihu z důvodu vandalismu.

b) Kácení trnovníku akátu Trnovník akát je agresivně se šířící invazní dřevina, u níž lze předpokládat intenzivní šíření v řešeném území. Akát navíc způsobuje nitrifikaci půdy (obohacení dusíkem) a tím negativně ovlivňuje druhové složení bylinného patra (podporuje růst ruderálních rostlin - kopřiv, bezu černého apod.) a negativně působí na nové výsadby (jak nevyhovujícím chemickým složením půdy, tak konkurencí ruderálních druhů). Z tohoto důvodu se navrhuje kácení trnovníku akátu. Kácení je řešeno lesnickým způsobem (viz box 1) – jedná se o obdobu těžby v lese, což je způsob vhodný pro zapojené porosty jako je tomu v našem případě. Kmeny budou uřezány nízko nad zemí a čerstvý pařez bude ihned zatřen totálním herbicidem (Roundup biaktiv). Použit bude 1 ml na 10 cm obvodu pařezu zředěný 25 ml vody. Kácení proběhne ke konci vegetačního období (srpen – září), neboť pak bude herbicid nejúčinněji natažen do kořenů a omezí se tím výmladkovost. Nutná je okamžitá likvidace zbytků po kácení (listy, větve, …), a to spálením na místě samém, čímž se sníží riziko rozšíření semen akátu na minimum. Ošetření je nutno provést do 8-9 hodin po kácení.

23



Dřevo bude využito pro potřeby obce, větve do průměru 7 cm budou spáleny ihned po kácení na místě samém. Box. č. 1: Objemy porostních skupin byly stanoveny takto: U všech dřevin se změří tloušťka ve výčetní výšce (1,3 m nad zemí). Ze změřených tlouštěk se stanoví střední tloušťka (ze střední kruhové základny) a vyhledají se stromy v porostu o této střední tloušťce. Změří se výšky těchto stromů a z nich aritmetickým průměrem se získá střední výška porostu. Obě získané hodnoty (střední tloušťka a střední výška) jsou rozhodující pro určení jednotné objemové křivky. V tabulkách jednotných objemových křivek se nalezne křivka odpovídající střední tloušťce a střední výšce dané dřeviny. Poté se podle tabulek zjistí objem jednoho kmene v daném tloušťkovém stupni a pronásobí se počtem kmenů příslušejících do tloušťkového stupně. Výsledky se sečtou a objem dané dřeviny v porostní skupině je hotov. Tabulky jednotných objemových křivek jsou schválené pro ČR Ministerstvem zemědělství a metodika výpočtu je popsána ve standardních učebnicích dendrometrie pro střední a vysoké školy lesnického směru (autoři Korf, Šmelko, Štipl, Sequens, Simon).

c) Odstranění akátových výmladků Výmladky trnovníku akátu budou rovněž káceny v období srpen – září. Jejich pařezy budou zatřeny totálním herbicidem (Roundup biaktiv). Nebylo však možné přesně spočítat počet a obvody výmladků, proto je v rozpočtu kalkulováno kácení výmladků na plochu, bude však probíhat stejně jako u vzrostlých akátů! Ošetření je nutno provést do 8-9 hodin po kácení. Akátové výmladky budou po kácení likvidovány spálením a jsou zahrnuty do položky „pálení klestu“.

d) Kácení nevhodných dřevin - stromy Ostatní dřeviny navržené ke kácení budou káceny ve stejném čase jako trnovník akát, tedy srpen – září, a to z důvodů ryze praktických a ekonomických. Je technicky vhodnější provést kácení najednou. Stromy, které by byly ponechány, by při kácení akátu byly poničeny, kácení by bylo náročnější. Dále by ponechané stromy ohrožovaly bezpečnost práce na lokalitě, jelikož by byly vystaveny nezvyklým stresovým podmínkám. Inventarizace dřevin ke kácení je předmětem tabulky č. 2 a 3 v tabulkové části dokumentace. Kácení je řešeno lesnickým způsobem (viz box 1) – jedná se o obdobu těžby v lese, což je způsob vhodný pro zapojené porosty jako je tomu v našem případě. Dřevo bude využito pro potřeby obce. Nehroubí bude štěpkováno a je kalkulováno jako 1/3 objemu hroubí.

e) Odstranění keřového podrostu Keřový podrost bude kácen současně se stromy. Vykácené dřeviny budou štěpkovány. Jelikož není možné přesně stanovit objem štěpky, je kalkulováno s 15 m3 štěpky na 1 ha keřových porostů se zapojením 30 – 35 %.

f) Odstranění keřových porostů Keřové porosty budou káceny mimo vegetační období a zejména mimo období hnízdění ptáků (do poloviny března). V takto vzniklých plochách bude věnována zvýšená pozornost ožinu, a to až do doby zapěstování sazenic. V opačném případě by zanedbáním péče došlo k zárustu výsadeb křovinami.

24



Vykácené dřeviny budou štěpkovány. Jelikož není možné přesně stanovit objem štěpky, je kalkulováno s 30 m3 štěpky na 1 ha keřových porostů se zapojením 60 – 70 %.

g) Příprava orné půdy Na plochách zakládaných na zemědělské půdě bude provedena mělká orba, dvojí vláčení a poté válení.

h) Suchá zídka Z kamene sesbíraného z nově zakládaných ploch biokoridoru budou vytvořeny „suché zídky“. Ty podpoří populace plazů, ale také např. bělořita šedého, různé druhy bezobratlých či suchomilné druhy rostlin. Zídka bude podlouhlého tvaru o šířce 2 m na základně, výšce 1 – 1,2 m a různé délce (dle segmentu). Kameny nebudou slepovány zeminou ani jiným materiálem. Kameny v zídce nemusí být uspořádány jako v klasických zahradních zídkách, bude se jednat spíše o jakýsi tvarovaný snos kamení (viz obrázek č. 1 a 2). Kameny budou nasbírány v řešeném území, jejich frakce bude tedy různá. Obrázek č. 1 a 2: Příklady řešení „suché zídky“ jako tvarovaného snosu kamení.

i) Umělé zimoviště pro plazy Zimoviště bude dalším prvkem, který podpoří zejména populace plazů, ale také další obratlovce i bezobratlé živočichy. Zimoviště je vlastně hromadou organického materiálu, jehož postupným tlením dochází k uvolňování tepla a jsou tak vytvořeny specifické mikroklimatické podmínky. Návrh zahrnuje vybudování dvou umělých zimovišť. Mohou však být zakládány i další podobné prvky, např. při probírkách a provádění managementu v biokoridoru jako hromady organické hmoty zatížené většími větvemi / kmínky. Bude-li třeba se zimovištěm manipulovat, musí být vhodně stanoveno načasování, aby plazi nebyli rušeni v období zimování, tedy v říjnu až březnu. Umělé zimoviště bude založeno z místního materiálu – kameny z ploch, kde budou realizovány vegetační úpravy, suché listí, větve a hrubší dřevo z odstraňovaných dřevin (mimo nepůvodní druhy). Průměr zimoviště bude 3 m, výška nad zemí 1,5 m, hloubka pod zemí 0,3 m. Spodní vrstva bude tvořena hrubým materiálem (kameny) o tloušťce 0,2 m. Další vrstvou bude jemnější materiál (suché listí, cca 7 m3), který bude na povrchu překryt většími větvemi (cca 14 m2), aby nedošlo k jeho rozfoukání (viz obrázek 3).

25



větve

suché listí kameny

Obrázek 3: Zimoviště pro plazy (dle Mikátová a kol. 1995).

j) Broukoviště (loggery) Loggery neboli broukoviště budou umístěny v porostu s již vzrostlými stromy, které je budou chránit před přímým slunečním světlem. Logger je tvořen celými neodkorněnými kmeny geograficky původních druhů stromů, které mohou být rozřezány na různě dlouhé části. Jednotlivé části kmenů pak budou zapuštěny cca 30 cm do volné půdy a vhodně uspořádány. Pro loggery budou použity kmeny stromů, které musely být káceny kvůli bezpečnosti apod., tedy starší stromy. Před jejich pokácením bude na kmeni jasně označena strana orientovaná k severu a tato orientace vůči světovým stranám pak bude zachována při ukládání částí kmene na své místo v rámci loggeru. Pokud bychom totiž pokácený strom ponechali na místě ležící, začne se v něm v důsledku kontaktu s půdou měnit mikroklima, což může být pro řadu hmyzích larev fatální. V broukovišti je proto vhodné postavit kmen do stejné pozice vůči světovým stranám, v jaké původně stál. Každé broukoviště (obr. č. 4) bude tvořeno nejméně jedním kmenem o výšce cca 2 m nad terénem, min. dvěma kmeny o výšce cca 1 m nad terénem a min. 7 kmeny o výšce cca 0,6 m. Jednotlivé části kmene o výšce 0,6 – 2,3 m budou zapuštěny nejméně 30 cm do země tak, aby nehrozily svalením a nebyly tak bezpečnostním rizikem. Správně označené kmeny pro broukoviště zajistí obec Ostrožská Lhota.

Obrázek č. 4: Příklad řešení loggeru. 26



k) Instalace ochranné oplocenky Ochranná oplocenka bude instalována před samotnou výsadbou, jednotlivé uzavřené oplocenky budou opatřeny jedním až dvěma přechodovými žebříky. Sloupky budou osazeny po čtyřech metrech, cca každý čtvrtý kůl bude zavětrován, zavětrovány budou i všechny kůly v lomových bodech. Bude použito lesnické uzlíkové pletivo 160 cm / 14 drátů / 2mm Zn.

Vlastní výsadby a) Zatravnění regionální trávobylinnou směsí Výsev trávobylinné směsi proběhne zjara v dubnu až květnu nebo koncem léta od srpna do poloviny září. Bude použito 20 kg osiva na 1 hektar. Použita bude bělokarpatská regionální trávobylinná směs např. z produkce ZO ČSOP Bílé Karpaty. Zatravnění může být navíc doplněno rozhozem sena z blízkých lokalit (PR Kobylí hlava, PP Babí hora, PP Nádavky, PR Hloží, apod.), které však není zahrnuto v rozpočtu. V roce výsadby budou zatravněné plochy dvakrát sečeny.

b) Iniciační výsadba keřového lemu Při hranici segmentů s ornou půdou je navržena výsadba keřového lemu. Jednotlivé sazenice o velikosti 36 – 50 cm budou vysazeny po 3 m. Jedná se o výsadbu iniciační a předpokládá se další samovolné rozšiřování keřů. Výsadbová schémata pro keřové lemy jsou pouze orientační. Jedinou zásadou výsadeb je střídání druhů max. po 3 sazenicích jednoho druhu za sebou. Sazenice budou vysazeny do jamek 25 x 25 cm, které budou zality vodou. Po výsadbě budou sazenice natřeny chemickou ochranou proti okusu a pravidelně ožínány. Sazenice ve výsadbách bez oplocenek budou opatřeny také mechanickou ochranou proti okusu. Plocha v bezprostřední blízkosti sazenic (0,25 m2 / sazenici) bude mulčována štěpkou získanou v rámci štěpkování nehroubí a keřů (mimo sazenic v segmentech S1a, S1b a S3a, kde jsou výsadby umístěny ve svahu). Výsadba proběhne v podzimním termínu nebo co nejdříve zjara z důvodů využití zásob vody v půdě po jarním tání. Ukončení výsadby bude do 30.4. Při výsadbě na podzim bude ožínání prováděno 1x v roce výsadby, při jarní výsadbě pak 3 – 4x v roce výsadby (podrobně viz výkaz výměr a rozpočet).

c) Výsadba prostokořenných keřů Další keře budou vysazovány v segmentech jako rozvolněné nebo zapojené porosty, podle typu segmentu. U rozvolněných porostů bude vysazena 1 sazenice na 100 m2 plochy, u zapojených porostů proběhne výsadba ve sponu 2 x 2 m. Pro výsadbu budou použity prostokořenné sazenice o velikosti 36 – 50 cm. Sazenice budou vysazeny do jamek 25 x 25 cm, které budou zality vodou. Po výsadbě budou pravidelně ožínány. Proti okusu budou chráněny chemicky i mechanicky, neboť jsou umístěny mimo oplocenky. Plocha v bezprostřední blízkosti sazenic (0,25 m2 / sazenici) bude mulčována štěpkou získanou v rámci štěpkování nehroubí a keřů (mimo sazenic v segmentech S1a, S1b a S3a, kde jsou výsadby umístěny ve svahu). Výsadba proběhne v podzimním termínu nebo co nejdříve zjara z důvodů využití zásob vody v půdě po jarním tání. Ukončení výsadby bude do 30.4.

27



d) Výsadba prostokořenných sazenic stromů Bude se jednat o sazenice minimálně dvouleté, životaschopné a nenarašené. Prostokořenné sazenice stromů o velikosti 36 – 50 cm budou vysazeny do jamek 35 x 35 cm. Jamky budou před výsadbou zality. Po výsadbě budou sazenice natřeny chemickou ochranou proti okusu a pravidelně ožínány. Sazenice ve výsadbách mimo oplocenky budou také opatřeny mechanickou ochranou proti okusu. Plocha v bezprostřední blízkosti sazenic (0,25 m2 / sazenici) bude mulčována štěpkou získanou v rámci štěpkování nehroubí a keřů (mimo sazenic v segmentech S1a, S1b a S3a, kde jsou výsadby umístěny ve svahu). Výsadba proběhne v podzimním termínu nebo co nejdříve zjara z důvodů využití zásob vody v půdě po jarním tání. Ukončení výsadby bude do 30.4.

e) Výsadba poloodrostků stromů Poloodrostky stromů o velikosti 51 – 120 cm budou vysazeny do jamek 35 x 35 cm. Jamky budou před výsadbou zality. Po výsadbě budou sazenice natřeny chemickou ochranou proti okusu a pravidelně ožínány. Plocha v bezprostřední blízkosti sazenic (0,25 m2 / sazenici) bude mulčována štěpkou získanou v rámci štěpkování nehroubí a keřů (mimo sazenic v segmentech S1a, S1b a S3a, kde jsou výsadby umístěny ve svahu). Výsadba proběhne v podzimním termínu nebo co nejdříve zjara z důvodů využití zásob vody v půdě po jarním tání. Ukončení výsadby bude do 30.4.

f) Výsadba odrostků stromů Odrostky stromů o velikosti 121 – 250 cm budou vysazeny do jamek 50 x 50 cm. Jamky budou před výsadbou zality. Po výsadbě budou sazenice natřeny chemickou ochranou proti okusu a pravidelně ožínány. Sazenice ve výsadbách mimo oplocenky budou také opatřeny mechanickou ochranou proti okusu. Plocha v bezprostřední blízkosti sazenic (0,25 m2 / sazenici) bude mulčována štěpkou získanou v rámci štěpkování nehroubí a keřů. Výsadba proběhne v podzimním termínu nebo co nejdříve zjara z důvodů využití zásob vody v půdě po jarním tání. Ukončení výsadby bude do 30.4.

g) Ožínání sazenic V roce výsadby budou sazenice pravidelně ožínány, a to 3x – 4x za rok při jarní výsadbě, 1 x při podzimní výsadbě. Ožínání je kalkulováno plošně nebo po jednotlivých sazenicích. Zejména v prvním roce výsadby je třeba věnovat ožinu zvýšenou pozornost, aby nedošlo ke zničení sazenic. Další ožínání bude prováděno v rámci následné péče.

h) Sečení porostu V některých podsegmentech, kde je již v současnosti travní porost, je v roce realizace navrženo dvojí kosení lehkou mechnizací nebo v případě zabuřeněných ploch celoplošné vyžínání buřeně.

l) Plochy pro bourovce trnkového Jako doplnění ploch vymezených „Studií možného propojení některých vybraných stanovišť bourovce trnkového v oblasi JV Moravy“ (zpracovatel Arvita P spol. s r.o., 2009) byly navrženy další plochy s řídkým porostem keřů (hloh), vhodných jako živná rostlina bourovce trnkového. Podobná plocha je v k.ú. Ostrožská Lhota navržena i pro lokální biocentrum Mezicestí, jehož založení bude dokončeno v nejbližší době. Nejbližší EVL s bourovcem trnkovým je Údolí Okluky, vzdálené od řešeného území cca 2,5 km.

28



Ve vybraných podsegmentech budou vysazeny hlohy nejblíže 10 m od hranice podsegmentu (viz obrázek č. 5 a 6) s ornou půdou. V podsegmentu, kde se hlohy vysazovat nebudou, ale naopak se bude ředit stávající porost, bude ono 10metrové pásmo vykáceno celé. Na hranici podsegmentu budou vysazeny prostokořenné odrostky, jejichž funkcí je vymezit segment vůči zemědělským plochám tak, aby nedocházelo k přiorávání. Účelem desetimetrového pásma mezi hraniční výsadbou a výsadbou hlohu je předejít zanášení zemědělské chemie až na živné rostliny.

m) Zatravnění regionální trávobylinnou směsí Zakládané travní porosty budou osety bělokarpatskou trávobylinnou směsí s vyšším podílem dvouděložných rostlin (alespoň 20 %). Při dodržování navrženého managementu vzniknou druhově bohaté květnaté louky, umožňující kompletní vývoj mnoha druhů bezobratlých živočichů (více viz výše).

Obrázek 5: Ukázka možného řešení nárazníkových zón. Hraniční stromy jsou vysazeny pouze na kontaktu nárazníkové zóny s intenzivně zemědělsky využívanou půdou.

29



Obrázek č. 6: Příklad řešení plochy pro bourovce trnkového.

Následná péče Návrh počítá s dvouletou následnou péčí o výsadby a dále pak s dlouhodobým managementem a výchovou porostů.

a) Vylepšení výsadeb V rámci následné péče bude provedena opětovná výsadba uhynulého materiálu. Ztráty jsou počítány na 20 % (zdůvodnění viz box č. 2). Vylepšení je kalkulováno jednorázově, avšak bude provedeno dle potřeby tak, že po ukončení dvouleté následné péče bude v místě 100 % navržených dřevin. Postup a časování výsadeb bude stejné jako při založení (viz výše a dále viz kapitola 1.2.2.7 a 1.2.2.8)., stejně tak kvalita a velikost sazenic bude stejná. Box č. 2: Zdůvodnění 20% vylepšení výsadby: Porosty jsou zakládány v méně příznivých stanovištních podmínkách, z toho důvodu bylo využito tzv. doplnění (vylepšení), tj. náhradu za ztráty způsobené úhynem sazenic – obdobně jako při zakládání lesních porostů podle metodiky tvorby zalesňovacích poměrů a dotačních titulů v lesnictví, kde procento vylepšení nesmí překročit 30 %. V daném případě bylo zvoleno 20 %, neboť nelze vyloučit poškození a úhyn sazenic z mnoha důvodů (buřeň, sucho, hlodavci), zejména ovšem z důvodu existence akátu v obnovovaném porostu. Akát vylučuje alelopatické látky, které až na výjimky brání růstu ostatních dřevin a má vysokou pařezovou a kořenovou výmladnost. Kalkulace sazenic včetně vylepšení je standardní součástí projektů výsadby porostů dřevin.

30



b) Ožínání sazenic V rámci péče o výsadby bude prováděno ožínání sazenic, a to dle segmentu celoplošné či individuální. Ožínání je navrženo 3x ročně. V některých podsegmentech je navrženo ožínání 4x za rok, z důvodu předpokladu vyššího rozvoje buřeně. Biomasa po ožinu bude odvážena. Při podzimní výsadbě se buřeň bude vyžínat jednou v roce výsadby a dále následný rok, a to poprvé na jaře (v polovině května), v pozdním jaru (červen) a poté ve vrcholném létě, to je srpen. V plochách, kde je navrženo čtvero ožínání, proběhne čtvrtý ožin časově dle potřeby, nejpozději však v říjnu. Získaná biomasa bude odvezena, spálena nebo kompostována mimo řešené území.

c) Nátěr proti okusu Chemická ochrana proti okusu v podobě nátěru bude opakována v obou letech následné péče. Jelikož není nutné stanovit, který přípravek bude pro nátěr použit, je materiál v rozpočtu kalkulován dle počtu sazenic, které bude nutno ošetřit, a to v jednotkách „ks“.

d) Zálivka sazenic stromů Vysazené odrostky a poloodrostky stromů budou min. jednou ročně zality.

e) Výchovný řez stromů Vysazené odrostky stromů budou po dva roky po výsadbě vždy jednou ročně ořezány s cílem vytvoření stabilní a estetické koruny. Budou-li pro výsadbu použity menší sazenice, protože nebude možné odrostky daných druhů sehnat, bude řez prováděn i u méně vzrostlých sazenic.

f) Kosení travního porostu lehkou mechanizací Správný rozvoj travního porostu bude zajištěn sečením 2x za rok Při podzimním výsevu se bude kosit následný rok, a to poprvé na jaře (v polovině května), v pozdním jaru (červen) a poté ve vrcholném létě, to je srpen. Při jarním výsevu se bude kosit také 2x v roce realizace. Biomasa bude likvidována stejně jako u vyžínání buřeně (viz výše). Kosení bude probíhat tak, že vždy pětina podsegmentu zůstane daný rok nesečena. Tím bude zajištěn kompletní vývoj bezobratlých živočichů. Tato nekosená pětina se bude každoročně stěhovat v rámci podsegmentu tak, že v 6. roce po výsadbě zůstane nekosena opět stejná pětina jako v roce prvním. Plochy budou koseny od středu plochy k jejímu okraji, v opačném případě by došlo k nahnání živočichů ze sečené plochy do středu a k jejich likvidaci.

g) Celoplošné vyžínání buřeně V rámci péče o výsadby bude prováděno vyžínání buřeně v podsegmentech, kde je prostor pro uchycení náletových akátů nebo riziko nežádoucího rozšiřování keřů. Vyžínání je navrženo 3x, v některých podsegmentech 2x za rok.

1.2.2.4 Návrh vegetačních úprav Nadregionální biokoridor K154 zahrnuje na k.ú. Ostrožská Lhota 6 vložených lokálních biocenter. Podle jejich polohy a na základě velikosti byl koridor rozdělen na 10 segmentů. V rámci těchto segmentů pak byly dle typu a průběhu výsadeb vymezeny podsegmenty (výkres č. 5). Navrhovaná opatření v jednotlivých podsegmentech shrnuje výkres č. 8 ve výkresové části.

31



Návrh řešení je z důvodů, uvedených níže, rozdělen na dvě etapy (výkres č. 9).

Segment S1 Příklad uspořádání výsadby, výsadbové schéma segmentu S1 je přiloženo jako výkres č. 10a ve výkresové části.

S1a, 19 919 m2 Navrhovaná opatření

V rámci přípravy území bude kácen trnovník akát (výkres č. 3). Celkem bude káceno 712 ks akátu, z toho 284 ks o obvodu nad 80 cm ve výšce 130 cm. Jelikož jde o kácení velkého rozsahu, je kalkulováno stejně jako těžba. Kubaturu kácení shrnuje tab. č. 2. Tabulka č. 2: Kubatura kácení trnovníku akát v podsegmentu S1a nadregionálního biokoridoru K154 Podsegment

Parcela

m3 těžeb

S1a

5240

467,83

Kácení proběhne ve vegetačním období (srpen – září) a akátové pařezy budou okamžitě! zatřeny totálním herbicidem (Roundup biaktiv). Zbytky po kácení budou ihned! po kácení zlikvidovány spálením na místě samém. Výmladky akátu budou odstraněny společně s keři a pařezy po výmladcích budou zatřeny totálním herbicidem stejně jako u akátů stromového vzrůstu. Jelikož nebylo možné v zapojeném porostu stanovit přesně počet pařezů po výmladcích, je zatírání výmladků v rozpočtu kalkulováno na plochu, jako desetina plochy porostu křovin. Dřevní hmota bude využita pro potřeby obce. Příprava území dále spočívá v kácení topolu šlechtěného. Jelikož jde o kácení velkého rozsahu, je kalkulováno stejně jako těžba (viz box. č. 1). Kubaturu kácení shrnuje tab. č. 3. Topol šlechtěný je nepůvodní kultivar nevhodný pro porost biokoridoru, proto bude nahrazen vhodnými dřevinami, které obohatí biodiverzitu dřevin a přeneseně i fauny v lokalitě. Tabulka č. 3: Kubatura kácení topolu šlechtěného v podsegmentu S1a nadregionálního biokoridoru K154 Podsegment S1a

Parcela 5240

celkem m3 78,26

Kácení proběhne ve vegetačním období (srpen – září) z důvodů popsaných výše. Dřevní hmota bude využita pro potřeby obce, zbytky po kácení budou štěpkovány. Dále bude odstraněn keřový podrost, který je tvořen zejména bezem černým. Keřový podrost bude kácen v celé ploše podsegmentu (po odečtení plochy vlastního toku a plochy akátových výmladků, které jsou řešeny výše). Zbytky po kácení budou štěpkovány společně s nehroubím po kácení stromů a společně s tím jsou také kalkulovány. Ochranná oplocenka bude společná pro podsegmenty S1a, S1b a S1e a bude rozdělena na tři části, mezi nimiž budou ponechány průchody o šířce 5 m, které budou sloužit k zachování kontaktu přilehlého okolí s říčkou Oklukou. V průchodech nebude provedena výsadba dřevin, ale bude zde vyžínána buřeň. Každá část oplocenky bude opatřena dvěma 32



přechodovými žebříky (jeden z každé strany toku). Následná výsadba stromů a iniciační výsadba keřového lemu bude provedena zároveň s realizací podsegmentu S1b a S1e. Z důvodu zachování potenciálního stanoviště entomofauny - bylinného lemu S1a - je nutné obnovu S1a započít co nejpozději v roce a ukončit do 28.2. Při těžbě samé i při vyžínání bude důsledně šetřen podražec! Po zapojování porostu se postupně předpokládá rozšíření tohoto stanoviště do samostatně vymezeného podsegmentu (S1e). Díky výskytu bobra je zde jistota velkých škod ohryzem a likvidací výsadby. Proto budou ve vzdálenosti 6 metrů od toku sázeny VR a TP ve sponu 1,5 x 1,5 m (4444 ks/ha). Pro zachování výsadby a snížení škod bobrem se doporučuje u bobřích ochozů ponechávat klest (větve) z atraktivních listnáčů (JIV, JB, VR) jako okusovou pastvu pro bobra. Dále od toku ve výsadbě přibude JS, OL, BB a JLV (tab. č. 4). Ve výsadbě se budou pravidelně střídat v řadách sázené JS, BB a OL a nepravidelně rozptýleně v porostu bude vysázen JLV v zastoupení 2%. Vyšší zastoupení není žádoucí z hlediska ohrožení druhu grafiozou jilmů. Grafioza je šířena kůrovci rodu Scolytus a rozptýlení jedinci jsou z hlediska šíření choroby ohroženi méně než skupinky jilmů. Sazenice VR a TP budou poloodrostky, u ostatních stromů půjde o prostokořenné lesnické sazenice o výšce 36 – 50 cm. Iniciační výsadba keřového lemu bude provedena při okraji výsadeb stromů, v jedné řadě při vzájemných vzdálenostech sazenic 3 m. Jedná se o výsadbu iniciační a předpokládá se další samovolné rozšiřování keřů. Druhové složení výsadeb je uvedeno v tabulce č. 5. Veškeré sazenice budou opatřeny také chemickou ochranou proti okusu a budou pravidelně, 3 x ročně, ožínány (v roce výsadby jednou – podzimní výsadba). Vyšší frekvence ožinu byla zvolena z důvodu výskytu akátu a předpokladu rychlého rozvoje buřeně v blízkosti vodního toku. Tabulka č. 4: Navrhované dřeviny pro vegetační úpravy S1a a S1b

zastoupení [%] hustota výsadby (ks/ha)

vrba bílá 28

topol bílý 28

4444

4444

dřevina jasan ztepilý olše lepkavá 14 14 10000

10000

Tabulka č. 5: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S1a

brslen evropský

kalina obecná

krušina olšová

ptačí zob obecný

svída krvavá

vrba nachová

vrba šedivá

zastoupení [%]

líska obecná

dřevina

15

15

15

15

10

10

10

10

33

javor babyka 14

jilm vaz 2

10000

10000



S1b, 523 m2 Navrhovaná opatření Tento podsegment bude osazen až po odkácení segmentu S1a, protože příliš úzké plochy by nevyhovovaly pro samostatné zalesnění z hlediska korunové konkurence stávajícího břehového porostu. Po odkácení segmentu S1a proběhne příprava území - v S1b spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Ochranná oplocenka bude společná pro podsegmenty S1a, S1b a S1e a bude rozdělena na tři části, mezi nimiž budou ponechány průchody o šířce 5 m, které budou sloužit k zachování kontaktu přilehlého okolí s říčkou Oklukou. V průchodech nebude provedena výsadba dřevin, ale bude zde vyžínána buřeň. Každá část oplocenky bude opatřena dvěma přechodovými žebříky (jeden z každé strany toku). Poté bude provedena plošná výsadba dřevin v řadách uspořádaných napříč svahu. Pro výsadbu budou použity prostokořenné lesnické sazenice o výšce 36 – 50 cm. Druhové složení výsadeb je uvedeno v tabulce č. 4, ve výsadbě se budou pravidelně střídat v řadách sázené JS, BB a OL a nepravidelně rozptýleně v porostu bude vysázen JLV v zastoupení 2%. Vyšší zastoupení není žádoucí z hlediska ohrožení druhu grafiozou jilmů. Grafioza je šířena kůrovci rodu Scolytus a rozptýlené jedince jsou z hlediska šíření choroby ohrožené méně než skupinky jilmů. Veškeré sazenice budou navíc chemicky chráněny proti okusu a budou pravidelně, 3 x ročně, ožínány (v roce výsadby jednou – podzimní výsadba).

S1c, 2157 m2 Navrhovaná opatření Porost zůstane bez zásahu, předpokládá se samovolné doplnění porostu nálety dřevin z nových výsadeb v sousední ploše a zejména ze stávajících porostů. Potenciálně hrozí také nálety trnovníku akátu, proto je v segmentu navrženo vyžínání buřeně 2x ročně, čímž je na mysli odstraňování akátových náletů a zásahy ve prospěch zarůstání geograficky vhodnými dřevinami, zejména stromy.

S1d, 6396 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Na takto připravené ploše bude instalována ochranná oplocenka s jedním přechodovým žebříkem. Poté bude provedena plošná výsadba dřevin v řadách uspořádaných napříč svahu. Pro výsadbu budou použity prostokořenné lesnické sazenice o výšce 36 – 50 cm. Druhové složení výsadeb je znázorněno v tabulce č. 6. Iniciační výsadba keřového lemu bude provedena při východním okraji podsegmentu v jedné řadě při vzájemných vzdálenostech sazenic 3 m. Jedná se o výsadbu iniciační a předpokládá se další samovolné rozšiřování keřů. Druhové složení výsadby je uvedeno v tabulce č. 7.

34



Tabulka č. 6: Navrhované dřeviny pro vegetační úpravy S1d

lípa malolistá 72 10000


dřevina třešeň ptačí dub letní 4 20 10000 10000

jeřáb břek 4 10000

Tabulka č. 7: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S1d

krušina olšová

25

25

25

ptačí zob obecný

kalina tušalaj

zastoupení [%]

brslen evropský

dřevina

25

S1e, 6454 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Ochranná oplocenka bude společná pro podsegmenty S1a, S1b a S1e. Na takto připravené ploše budou vysazeny odrostky jasanu ztepilého, které díky pozdnímu olistění a řidšímu listoví propustí více světla do podrostu, čímž bude umožněn rozvoj bylinné vegetace a podsegment se stane potenciálním stanovištěm entomofauny (podražec křovištní a pestrokřídlec podražcový). Odrostky budou vysazeny ve sponu 4 x 4 m.

Segment S2 Příklad uspořádání výsadby, výsadbové schéma segmentu S2 je přiloženo jako výkres č. 10b ve výkresové části.

S2a, 2181 m2 Navrhovaná opatření V ploše bude instalováno broukoviště – logger. Porost zůstane bez zásahu, předpokládá se samovolné doplnění porostu nálety dřevin z nových výsadeb v sousední ploše a zejména ze stávajících porostů.

S2b, 12 484 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Na takto připravené ploše bude instalována ochranná oplocenka s jedním přechodovým žebříkem. Poté bude

35



provedena plošná výsadba sazenic stromů v oplocence v řadách uspořádaných napříč svahu. Pro výsadbu budou použity prostokořenné lesnické sazenice o výšce 36 – 50 cm. Druhové složení výsadeb je znázorněno v tabulce č. 8. Iniciační výsadba keřového lemu bude provedena při východním okraji podsegmentu v jedné řadě při vzájemných vzdálenostech sazenic 3 m. Jedná se o výsadbu iniciační a předpokládá se další samovolné rozšiřování keřů. Druhové složení výsadby je uvedeno v tabulce č. 9. Tabulka č. 8: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S2b

dřevina třešeň ptačí dub letní 4 20



10000

jeřáb břek 4

10000

10000

Tabulka č. 9: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S2b

5

10

15

zimolez obecný

5

řešetlák počistivý

5

vrba jíva

kalina tušalaj 15

svída krvavá

15

ptačí zob obecný

15

hloh obecný

zastoupení [%]

brslen bradavičnatý

líska obecná

dřevina

15

S2c, 11099 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Na takto připravené ploše budou vysazeny hlohy. Průměrná hustota výsadeb bude 1 sazenice na 100 m2, výsadba keřů však bude provedena ve vnitřní části podsegmentu, minimálně 10 m od pole. Na hranici se stávajícím porostem podsegmentu S2a budou vysazeny prostokořenné sazenice keřů (tab. 10) jako iniciační výsadba keřového lemu, vzájemná vzdálenost sazenic bude 3 m. Jedná se o výsadbu iniciační a předpokládá se samovolné zapojení keřů v lemu. Na hranici segmentu s intenzivně obhospodařovaným polem budou prostokořenné odrostky hrušně polničky ve vzájemné vzdálenosti 15 m.

vysazeny

Po ukončení výsadeb bude podsegment zatravněn regionální trávobylinnou směsí.

36



Tabulka č. 10: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S2c

zastoupení [%]

25

25

25

dřín obecný

kalina tušalaj


líska obecná

dřevina

25

Segment S3 Příklad uspořádání výsadby, výsadbové schéma segmentu S3 je přiloženo jako výkres č. 10c ve výkresové části.

S3a, 54 772 m2 Navrhovaná opatření Podsegment bude realizován ve dvou etapách (viz výkres č. 9), aby nedošlo k nárazovému vykácení velké plochy porostu, druhá etapa bude realizována v následujícím roce po výsadbě etapy první. První etapa zahrnuje 7 úseků podsegmentu (S1aI), druhá etapa pak 6 úseků (S1aII). Samotný návrh je koncipován tak, aby byly zpevněny svahy žlebu, došlo k vysokému pokrytí půdy a bylo zabráněno opětovnému rozšíření akátu. Při jednání s uživateli přilehlé orné půdy bylo dohodnuto související opatření k ochraně proti erozi. To bude spočívat v pěstování širokořádkých plodin (vojtěška, jetelotráva) v min. 50 m širokém pásu sousedícím s podsegmentem S3a. Příprava území spočívá v kácení nevhodných dřevin. V podsegmentu budou vykáceny invazní dřeviny – trnovník akát. Jelikož jde o kácení velkého rozsahu, je kalkulováno stejně jako těžba. Kubaturu kácení shrnuje tab. č. 11 a 12. Kácení proběhne ve vegetačním období (srpen – září) a akátové pařezy budou okamžitě zatřeny totálním herbicidem (Roundup). Zbytky po kácení budou ihned po kácení zlikvidovány spálením na místě samém. Dřevo bude využito pro potřeby obce. Výmladky akátu budou káceny společně s keři a pařezy budou zatřeny totálním herbicidem stejně jako u akátů stromového vzrůstu. Jelikož nebylo možné v zapojeném porostu stanovit přesně počet pařezů po výmladcích, je zatírání výmladků v rozpočtu kalkulováno na plochu, jako desetina plochy porostu křovin. V podsegmentu budou dále vykáceny nevhodné dřeviny – smrk ztepilý, modřín opadavý a borovice. Jelikož jde o kácení velkého rozsahu, je kalkulováno stejně jako těžba. Kubaturu kácení shrnuje tab. č. 11 a 12. Tabulka č. 11: Kubatury kácení v podsegmentu S3a v první etapě prací (1. rok realizace) 3

Podsegment S3a

Parcela 5388,5599,5600

m těžeb AK 253,04

SM 142,73

37

BO 5,45

MD 131,81

celkem m

3

533,03



Tabulka č. 12: Kubatury kácení v podsegmentu S3a ve druhé etapě prací (2. rok realizace) Podsegment S3a

m3 těžeb

Parcela

AK

5388,5599,5600

SM

242,92

BO

137,02

celkem m3

MD

5,23

126,54

511,71

Kácení proběhne ve vegetačním období (srpen – září). Zbytky po kácení budou štěpkovány a použity pro mulčování sazenic. Dřevo bude využito pro potřeby obce. Dále budou káceny keře, aby byl uvolněn prostor pro nové výsadby. Na takto připravené ploše budou instalovány ochranné oplocenky, vždy s jedním přechodovým žebříkem. Výsadba sazenic stromů bude uskutečněna prostokořennými lesnickými sazenicemi o výšce 36 – 50 cm. Navrhované druhové složení dřevin shrnuje tabulka č. 13. Bude vysazena jedna sazenice na 1 m2. Tabulka č. 13: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S3a


habr obecný 53 10000

jasan ztepilý 33 10000

dřevina třešeň ptačí

jeřáb břek

7 10000

7 10000

Iniciační výsadba keřového lemu bude provedena při okraji zalesnění v jedné řadě při vzájemných vzdálenostech sazenic 3 m. Jedná se o výsadbu iniciační a předpokládá se další samovolné rozšiřování keřů. Druhové složení lemu shrnuje tabulka č. 14. Tabulka č. 14: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S3a

5

15

15

zimolez obecný

5


5

dřín obecný

kalina tušalaj 15

svída krvavá

15

ptačí zob obecný

10

hloh jednosemenný

zastoupení [%]


líska obecná

dřevina

15

V centrální části podsegmentu, podél vodního toku budou vysazeny keře se schopností stabilizovat svah svým kořenovým systémem. Bude vysazena jedna sazenice na 1 m2. Keře jsou velmi životaschopné a předpokládá se rychlé pokrytí půdy a rychlé plnění stabilizační funkce. Druhové složení porostu křovin shrnuje tabulka č. 15.

38



Tabulka č. 15: Navrhované dřeviny pro výsadbu křovin S3a

vrba jíva

vrba nachová

vrba šedá

svída krvavá 20

kalina obecná

20


30

brslen evropský

zastoupení [%]

ptačí zob obecný

líska obecná

dřevina

5

5

4

4

4

4

S3b, 12 207 m2 Navrhovaná opatření Segment bude ponechán a udržován v současném stavu. V roce realizace bude provedeno dvojí sečení porostu a poté v něm bude pokračováno v rámci péče a dlouhodobého managementu.

S3c, 10 261 m2 Navrhovaná opatření Bez zásahu.

S3d, 321 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Na takto připravené ploše budou vysazeny keře – prostokořenné sazenice o výšce 36 - 50 cm ve sponu 2 x 2 m. Druhové složení výsadeb je uvedeno v tabulce č. 16. Sazenice budou opatřeny mechanickou i chemickou ochranou proti okusu. Tabulka č. 16: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S3d

5

39

15

15

zimolez obecný

5


5

dřín obecný

kalina tušalaj 15

svída krvavá

15

ptačí zob obecný

10

hloh jednosemenný

zastoupení [%]


líska obecná

dřevina

15



Segment S4 Příklad uspořádání výsadby, výsadbová schémata segmentu S4 jsou přiložena jako výkresy č. 10d a 10e ve výkresové části. Podsegmenty S4a, S4b a S4f jsou evidovány jako PUPFL a návrhy jsou zde zpracovány formou doporučení (kapitola 1.2.2.5).

S4c, S4d, S4e, S4h, 10 121 m2 Navrhovaná opatření V podsegmentu S4d budou káceny akáty a akátové výmladky. Kácení proběhne ve vegetačním období (srpen – září) a akátové pařezy budou okamžitě zatřeny totálním herbicidem (Roundup biaktiv). Zbytky po kácení budou ihned po kácení zlikvidovány spálením na místě samém. Jelikož jde o kácení velkého rozsahu, je kalkulováno stejně jako těžba. Kubaturu kácení shrnuje tab. č. 17. Výmladky akátu budou káceny rovněž a pařezy budou zatřeny totálním herbicidem stejně jako u akátů stromového vzrůstu. Jelikož nebylo možné v zapojeném porostu stanovit přesně počet pařezů po výmladcích, je zatírání výmladků v rozpočtu kalkulováno na plochu, jako desetina plochy porostu. Dřevo bude využito pro potřeby obce, klest bude spálen. Tabulka č. 17: Kubatury kácení trnovníku akát v podsegmentu S4d Podsegment S4d

celkem m3

Parcela 5604 5605

56,52 5,22

Příprava území dále spočívá v odstranění ruderálního porostu a štěpkování keřů v S4c. V podsegmentu S4d bude odstraněn kěřový podrost, a to v 9/10 plochy podsegmentu. Zbylá desetina je tvořena výmladky akátu a je řešena výše. Biomasa bude štěpkována a štěpka využita pro mulčování výsadeb. V podsegmentu S4h bude provedena mělká orba, dvojí vláčení a poté válení, soliterní hrušeň a jasan, které se v podsegmentu nachází, zůstanou zachovány. Před samotnou výsadbou bude instalována ochranná oplocenka, která bude společná pro podsegmenty S4c, S4d, S4e a S4h, částečně také pro podsegment S4g. Tabulka č. 18: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S4c, S4d, S4e a S4h

zastoupení [%]

10

15

15

10

10

10

40

15

zimolez obecný


svída krvavá

ptačí zob obecný

hloh jednosemenný

kalina tušalaj


líska obecná

dřevina

15



Na takto připravené ploše S4c, S4d a S4h budou vysazeny stromy – prostokořenné sazenice o výšce 36 - 50 cm ve sponu 1 x 1 m. Druhové složení výsadeb je uvedeno v tabulce č. 19 a 20. Porost S4e zůstane zachován a bez zásahu, pouze bude z úsporných důvodů zahrnut do oplocenky. Při okraji porostu bude založen keřový lem, a to jako iniciační výsadba s předpokladem samovolného rozšíření vysazených křovin. Druhové složení iniciační výsadby je uvedeno v tabulce č. 18, celkem bude vysazeno 100 ks keřů. Veškeré sazenice budou opatřeny chemickou ochranou proti okusu. Část výsadeb v podsegmentu S4d je umístěna mimo oplocenku, tyto sazenice budou opatřeny individuálními chrániči z drátěného pletiva. Tabulka č. 19: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S4c


dřevina jasan ztepilý javor babyka 50 50 10000 10000

Tabulka č. 20: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S4d a S4h



třešeň ptačí 4 10000

dřevina dub letní 40 10000


hrušeň polní 4 10000

S4g, 2983 m2 Navrhovaná opatření Bude provedeno kácení akátu a akátových výmladků. Kácení proběhne ve vegetačním období (srpen – září) a akátové pařezy budou okamžitě zatřeny totálním herbicidem (Roundup biaktiv). Zbytky po kácení budou ihned po kácení zlikvidovány spálením na místě samém. Jelikož jde o kácení velkého rozsahu, je kalkulováno stejně jako těžba. Kubaturu kácení shrnuje tab. č. 21. Výmladky akátu budou káceny rovněž a pařezy budou zatřeny totálním herbicidem stejně jako u akátů stromového vzrůstu. Jelikož nebylo možné v zapojeném porostu stanovit přesně počet pařezů po výmladcích, je zatírání výmladků v rozpočtu kalkulováno na plochu, jako desetina plochy keřového podrostu. Dřevo bude využito pro potřeby obce. Klest bude spálen. Tabulka č. 21: Kubatury kácení trnovníku akát v podsegmentu S4g Podsegment S4d

Parcela 5605

celkem m3 76,52

Příprava území dále spočívá v odstranění keřového podrostu, a to v 9/10 plochy podsegmentu. Zbylá desetina je tvořena výmladky akátu a je řešena výše. Biomasa bude štěpkována a štěpka využita pro mulčování výsadeb. Před samotnou výsadbou bude instalována ochranná oplocenka, část porostu bude chráněna oplocenkou, společnou pro segmenty S4s, S4d, S4e, S4h a S4g. Na takto připravené ploše budou vysazeny stromy – prostokořenné sazenice o výšce 36 50 cm ve sponu 1 x 1 m. Druhové složení výsadeb je uvedeno v tabulce č. 22. Při okraji porostu bude založen keřový lem, a to jako iniciační výsadba s předpokladem samovolného 41



rozšíření vysazených křovin. Druhové složení iniciační výsadby je uvedeno v tabulce č. 23, celkem bude vysazeno 118 ks keřů. Výsadby mimo oplocenku budou chráněny proti okusu individuálně. Veškeré sazenice budou opatřeny chemickou ochranou proti okusu. Tabulka č. 22: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S4g dřevina lípa malolistá 100 10000


Tabulka č. 23: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S4g

svída krvavá


zimolez obecný

15

ptačí zob obecný

15

hloh jednosemenný

10

kalina tušalaj

15


zastoupení [%]

líska obecná

dřín obecný

dřevina

5

5

5

15

15

S4i, 2247 m2 Navrhovaná opatření Samotný porost bude ponechán bez zásahu. Cílového stavu bude dosaženo postupnou samovolnou sukcesí. V porotu bude instalováno broukoviště – logger.

S4j, 1328 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Na takto připravené ploše budou vysazeny sazenice keřů. Spon výsadeb bude 2 x 2 m. Druhové složení výsadeb je uvedeno v tabulce č. 24. Keře budou opatřeny mechanickou i chemickou ochranou proti okusu a budou pravidelně ožínány.

42



Tabulka č. 24: Navrhované dřeviny pro výsadbu křovin v podsegmentu S4j

zastoupení [%]

10

15

15

10

10

10

15

zimolez obecný


svída krvavá

ptačí zob obecný

hloh jednosemenný

kalina tušalaj


líska obecná

dřevina

15

S4k, 10 264 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Na takto připravené ploše budou vysazeny hlohy. Průměrná hustota výsadeb bude 1 sazenice na 100 m2, výsadba keřů však bude provedena ve vnitřní části podsegmentu, minimálně 10 m od pole. Na hranici segmentu s intenzivně obhospodařovaným polem budou prostokořenné odrostky hrušně polničky ve vzájemné vzdálenosti 15 m.

vysazeny

Po ukončení výsadeb bude podsegment zatravněn regionální trávobylinnou směsí.

Segment S5 Příklad uspořádání výsadby, výsadbová schémata segmentu S5 jsou přiložena jako výkresy č. 10f. Podsegment S5b je evidován jako PUPFL a návrhy jsou zde zpracovány formou doporučení (kapitola 1.2.2.5).

S5a, 362 m2 Navrhovaná opatření Bez zásahu.

S5c, 3 079 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. V ploše bude zbudováno zimoviště pro plazy a suchá zídka. Suchá zídka bude tvaru „L“ o delší straně 20 m a kratší straně 5 m. Na takto připravené ploše budou vysazeny stromy – prostokořenné odrostky jeřábu oskeruše. Průměrná hustota výsadeb bude 1 sazenice na 400 m2. Na hranici segmentu s intenzivně obhospodařovaným polem a polní cestou budou vysazeny prostokořenné odrostky hrušně polničky ve vzájemné vzdálenosti 10 m. Veškeré výsadby budou individuálně chráněny proti kusu a opatřeny nátěrem proti okusu. Po ukončení výsadeb bude podsegment zatravněn regionální trávobylinnou směsí.

43



Segment S6 Příklad uspořádání výsadby, výsadbová schémata segmentu S5 jsou přiložena jako výkresy č. 10g. Podsegment S6c je evidován jako PUPFL a návrhy jsou zde zpracovány formou doporučení (kapitola 1.2.2.5).


S6b, 745 m2 Navrhovaná opatření Bude provedeno prořezání křovin v ploše 0,02 ha a štěpkování biomasy, následně proběhne výsadba sazenic jasanu ztepilého a iniciační výsadba keřového lemu (viz tabulka č. 25). Tabulka č. 25: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S6b

zastoupení [%]

50


líska obecná

dřevina

50

Segment S7 Navrhovaná opatření Bez zásahu.

Segment S8 Příklad uspořádání výsadby, výsadbová schémata segmentu S8 jsou přiložena jako výkresy č. 10h.


S8b, 8343 m2 Navrhovaná opatření

44



Příprava území bude spočívat ve vysekání 80 % plochy křovin, tj. 0,6674 ha a štěpkování biomasy. Ponechaných 20 % bude tvořeno hlohem, případně trnkou, při hranici se zemědělskou půdou zůstanou také stávající mladé ořešáky královské. Kácení křovin proběhne mimo hnízdní období ptáků, do poloviny března. Při okraji plochy, na kontaktu se zemědělskou půdou, bude provedena výsadba prostokořenných odrostků hrušně polničky v 15m rozestupech. Jednotlivé sazenice i celá plocha po odstranění křovin bude v rámci založení intenzivně, 4 x ročně, ožínána, aby bylo zabráněno opětovnému zahuštění keřového porostu, to znamená, že po provedení ožinu zůstanou v ploše jen cíloví jedinci hlohu a trnky a hraniční stromy.

S8c, 3498 m2 Navrhovaná opatření V podsegmentu budou vyřezány křoviny. Při zásahu budou ponechány přežívající stromky z původní výsadby – jilmy, duby, kleny. Zásah bude proveden mimo hnízdní dobu ptáků – do poloviny března. Před samotnou výsadbou bude instalována ochranná oplocenka, která bude společná také pro podsegment S8d. Vykácená biomasa bude štěpkována a použita k mulčování výsadeb. Na uvolněné ploše budou vysazeny prostokořenné sazenice stromů a bude provedena iniciační výsadba keřového lemu. Druhové složení výsadeb popisují tabulky č. 26 a 27. Ožínání sazenic je navrženo 4x ročně, z důvodu vysokého rizika opětovného zarůstání křovinami. Tabulka č. 26: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S8c


lípa malolistá 60

dřevina třešeň ptačí 15

dub letní 26

10000

10000

10000

Tabulka č. 27: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S8c

15

10

15

10

zimolez obecný

5


5

dřín obecný

hloh obecný

kalina tušalaj 15

svída krvavá

15

ptačí zob obecný

zastoupení [%]


líska obecná

dřevina

10

S8d, 4283 m2 Navrhovaná opatření V podsegmentu bude pokosen travní porost a provedena dosadba dřevin. Před samotnou výsadbou bude instalována ochranná oplocenka, která bude společná také pro podsegment S8c. 45



Výměra výsadeb je o 10 % snížena oproti výměře segmentu z důvodu ponechání již existujících dřevin na ploše. Při zásahu budou ponechány přežívající stromky z původní výsadby – jilmy, duby, kleny. Ožínání sazenic je navrženo 4x ročně, z důvodu vysokého rizika opětovného zarůstání křovinami. Zásah bude proveden mimo hnízdní dobu ptáků – do poloviny března. Druhové složení výsadeb popisuje tabulka č. 28. Tabulka č. 28: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S8d


dřevina lípa malolistá třešeň ptačí 90 10 10000

10000

S8e, 8416 m2 Navrhovaná opatření

V podsegmentu je navrhována pouze probírka. Kubatury kácení shrnuje tabulka č. 29. Tabulka č. 29: Kubatury kácení v podsegmentu S8e Podsegment S8e

Parcela 5538

AK

m3 těžeb KL SM 11,64 -

TPS -

-

BO

celkem m3

MD -

-

11,64

Segment S9 Příklad uspořádání výsadby, výsadbové schéma segmentu S1 je přiloženo jako výkres č. 12i a S10j ve výkresové části. Podsegmenty S9a a S9b jsou evidovány jako PUPFL a návrhy jsou zde zpracovány formou doporučení (kapitola 1.2.2.5).

S9c, 4540 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Dále bude instalována ochranná oplocenka s jedním přechodovým žebříkem. Na takto připravené ploše budou vysazeny stromy – prostokořenné sazenice o výšce 36 – 50 cm. Průměrná hustota výsadeb bude 1 sazenice na 1 m2. Druhové složení výsadeb popisuje tabulka č. 30. Díky přítomnosti stávajícího porostu v sousedství hrozí korunová konkurence, proto je v 5metrovém pásu podél stávajícího porostu použity pro výsadbu LP, teprve dál se bude mísit s TR. Při okraji porostu bude založen keřový lem, a to jako iniciační výsadba s předpokladem samovolného rozšíření vysazených křovin. Druhové složení iniciační výsadby je uvedeno v tabulce č. 31. Veškeré sazenice budou opatřeny chemickou ochranou proti okusu.

46



Tabulka č. 30: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S9c

dřevina lípa malolistá třešeň ptačí 66 34 10000 10000


Tabulka č. 31: Navrhované dřeviny pro výsadbu keřového lemu S9c, S9e

svída krvavá


zimolez obecný

15

ptačí zob obecný

15

hloh jednosemenný

10

kalina tušalaj

15


zastoupení [%]

líska obecná

dřín obecný

dřevina

5

5

5

15

15

S9d, 6 869 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. V ploše bude zbudováno zimoviště pro plazy a suchá zídka. Suchá zídka rovného liniového tvaru o délce 20 m. Na takto připravené ploše budou vysazeny stromy – prostokořenné odrostky jeřábu oskeruše. Průměrná hustota výsadeb bude 1 sazenice na 400 m2. Na hranici segmentu s intenzivně obhospodařovaným polem a polní cestou budou vysazeny prostokořenné odrostky hrušně polničky ve vzájemné vzdálenosti 10 m. Veškeré stromy budou chráněny mechanicky i chemicky proti kusu. Po ukončení výsadeb bude podsegment zatravněn regionální trávobylinnou směsí.

S9e, 6 856 m2 Navrhovaná opatření Příprava území spočívá v mělké orbě, dvojím vláčení a poté válení. Dále bude instalována ochranná oplocenka s jedním přechodovým žebříkem. Na takto připravené ploše budou vysazeny stromy – prostokořenné sazenice o velikosti 36 – 50 cm. Průměrná hustota výsadeb bude 1 sazenice na 1 m2. Druhové složení výsadeb popisuje tabulka č. 32. Při okraji porostu bude založen keřový lem, a to jako iniciační výsadba s předpokladem samovolného rozšíření vysazených křovin. Druhové složení iniciační výsadby je uvedeno v tabulce č. 31. Veškeré sazenice budou opatřeny chemickou ochranou proti okusu. 47



Tabulka č. 32: Navrhované dřeviny pro výsadbu stromů S9e



třešeň ptačí 4 10000

dřevina dub letní 40 10000


hrušeň polní 4 10000

Segment S10 Plocha segmentu činí cca 2,1659 ha. Všechny podsegmenty jsou zde evidovány jako PUPFL a návrhy jsou zde zpracovány formou doporučení (kapitola 1.2.2.5).

1.2.2.5 Doporučení pro PUPFL Nadregionální biokoridor K154 zahrnuje na k.ú. Ostrožská Lhota také plochy PUPFL, celkem se jedná celkem o 6,3412 ha. Pro plochy jsou vypracovány lesní hospodářské osnovy, platné od 1.1.2007 do 31.12.2016. I v rámci ÚSES je možné vytvářet produkční porosty s produkcí cenných sortimentů a zároveň udržet veškeré environmentální funkce lesa, vyžaduje to však existenci kvalitních LHO. I když se LHO neschvalují, jejich tvorba by měla být mimořádně kvalitní s dlouhodobými cíli akceptovatelnými vlastníky. Lokalita se nachází na převážně živných půdách, na kterých existují reálné předpoklady dosáhnout kvalitní produkce lesních dřevin a to i na drobných majetcích v rámci lesních hospodářských osnov. Je nutné ale dodržovat určité principy vedoucí k dosažené této produkce: •

Při obnově je nutná péče o kultury, zejména v případě obnovy umělé.

•

Při využití obnovy přirozené, která se v oblasti vyskytuje (KL), jsou nutné řádné výchovné zásahy.

•

Porostní skupiny zaslouží pěstební zásahy, je velmi nevhodné ponechat porostní skupinu v mladším věku bez zásahu a je nutné pěstební zásahy v rámci LHO také plánovat.

•

Při přechodu z prořezávek do probírek je vhodné plánovat dva zásahy za decenium, ale druhý zásah musí být již probírka.

•

Při využití výmladkové činnosti jsou opět nutné velmi intenzivní výchovné zásahy, zvláště v případech více jedinců z jednotlivých pařezů.

•

I na těchto drobných majetcích lze dosáhnout velmi ceněné produkce při využití vzácných a cenných dřevin a jejich řádného pěstebního vedení.

•

Obnova by měla být zahájena v termínu obmýtí, není vhodné déle ponechávat proředěné porosty, neboť hrozí zabuřenění.

•

Při obnově je vhodné využít veškerých možností přirozené obnovy s výjimkou akátu.

•

V akátových porostech je vhodné již od mládí podporovat ostatní dřeviny, zejména jasan ztepilý, který v rámci konkurenčního boje dokáže akát potlačit. Tato možnost by se také měla objevit v LHO.

48


•


Při plánování obnov je vhodné využít i výplňové či pionýrské dřeviny (HB, LP, BR) a soustředit se na tvorbu více etážových porostů s produkcí většího spektra sortimentů od mimořádně kvalitních a ceněných dýhárenských výřezů až po palivové dříví či využití plodonosných dřevin.

V plochách PUPFL je revitalizace a doplnění nadregionálního biokoridoru K154 zahrnuto formou doporučení, která bude vhodné po dohodě s vlastníky pozemků zapracovat do LHO při jejich aktualizaci k roku 2016.

Segment S4 S4a, 2 015 m2 Doporučuje se obměna druhového složení podsegmentu, a to holosečí a následným zalesněním JS, LP, TR. Jilm bude obnoven z výmladků. Po kácení akátů bude proveden zátěr pařezů totálním herbicidem. Při holoseči budou vybráni dva jedinci olše, jasany, duby či třešně, kteří zůstanou ponecháni na místě jako mrtvé dřevo.

S4b, 2 410 m2 Doporučuje se obměna druhového složení podsegmentu, a to postupná. Akáty a modříny budou odstraňovány jednotlivě, nikoli po skupinkách, ostatní druhy zůstanou zachovány a podporovány.

S4f, 10 232 m2 Jedná se o porost s dominancí akátu. Doporučuje se obměna druhového složení podsegmentu, a to holoseč, realizovaná po třetinách s časovým odstupem min. 5 – 10 let. Pro zalesnění bude použit JS, LP a TR.

Segment S5 S5b, 10 411 m2 Doporučuje se obměna druhového složení podsegmentu, a to holosečí s ponecháním výstavků jasanu a dubu. K zalesnění budou použity lípa, jasan, třešeň, dub, břek a cílové dřeviny z výmladků: babyka, jilm, habr. Na západní straně se doporučuje ponechat cenný porostní plášť s jilmy na západní straně podsegmentu. V tomto plášti o šířce cca 4 m bude likvidován pouze akát, při zásazích v plášti bude nutno šetřit jilmy

Segment S6 S6c, 9 332 m2 Doporučuje se obměna druhového složení podsegmentu, a to mýtní těžbou holosečí, na dvě etapy. K opětovnému zalesnění se doporučuje použít jasan, lípa, třešeň, břek. V sousedství porostu se nachází akátiny, proto se pro zalesnění doporučuje vysokýá podíl jasanu, který dokáže akátu zdatně konkurovat. Na okraji porostu bude provedena iniciační výsadba keřového lemu.

Segment S9 S9a, 3 460 m2

49



Doporučuje se lesnická výchova s omezeným zásahem v porostním plášti. Zavětvené stromy při kraji porostu (v šíři 5 m) se nebudou obnovovat. Na okraji porostu bude provedena iniciační výsadba keřového lemu.

S9b, 3 896 m2 Doporučuje se intenzivní probírka - odstranění modřínů, vyjednocení výmladků. Krajové stromy se doporučuje ponechat. Doba obmýtí bude 60 let, po těžbě bude vhodné doplnit porost dubem a třešní a nechat vymladit znovu. Dub a třešeň sadit ve sponu 4 x 4 m. Zavětvené stromy při kraji porostu (v šíři 5 m) se nebudou obnovovat. Na okraji porostu bude provedena iniciační výsadba keřového lemu.

Segment S10 S10a, 4 416 m2 Jedná se o pěstebně mírně zanedbanou tyčkovinu. 20 – 30letý porost je tvořen dubem, jasanem, borovicí, klenem. Doporučuje se probírka, v první fázi 2x za 10 let, poté 1x za 10 let. Pěstebně nepodporovat borovice a postupně ji z porostu odstranit, podporovat jasan a dub. Cílový stav: doubrava s přimíšeným jasanem, o bmýtí 160 let, obnovní doba 30 let. Iniciační výsadba keřového lemu bude provedena na okraji porostu. Zavětvené stromy při kraji porostu (v šíři 5 m) se nebudou obnovovat.

S10b, 5 886 m2 Jedná se o porost s převahou akátu. Doporučuje se obnovní těžba - pařezy po akátu zatřít roundupem. Pro následné zalesnění bude použit jasan, lípa, dub, babyka, třešeň a využije se pařezové výmladnosti. V okrajovém pásu o šířce 5 m bude vykácen pouze akát a jeho pařezy zatřeny totálním herbicidem, statní dřeviny zde budou zachovány. Ojedinělé nadúrovňové jasany a vzrostlé třešně při hranici tyčkoviny a akátového porostu se doporučuje zachovat.

S10c, 11 357 m2 Jedná se o porost s dubem, lípou a jasanem, při okraji se nachází také akát. Doporučuje se akáty při kraji vykácet. Východní okraj ponechat v šířce 5 m bez zásahu. Cílem je vytvořit dvouetážový porost - dub s lípou v podúrovni. Některé předrůstavé lípy budou odstraněny.

1.2.2.6 Následná péče o výsadby

Segment S1 S1a, S1b, S1e V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb, a to poloodrostků i sazenic 36 – 50 cm. Péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu. Při ožínání a zásazích v S1e bude důsledně šetřen podražec křovištní! 50



S1c V podsegmentu bude prováděno v celoplošné vyžínání buřeně 2x ročně.

S1d V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb. Péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

Segment S2 S2b V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S2c V podsegmentu bude 2x ročně kosen travní porost. Sazenice stromů i keřů budou 3x ročně ožínány. Dále bude obnovena chemická ochrana proti okusu a sazenice stromů budou v suchém období zality. Po oba roky bude zjara proveden řez stromů za účelem vytvoření stabilní a estetické koruny.

Segment S3 S3a V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S3b Travní porost v podsegmentu bude kosen 2x ročně.

S3d Sazenice keřů budou ožínány 3x ročně a natřeny proti okusu.

Segment S4 S4c V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S4d, S4h V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

51



S4g V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S4j Péče o výsadby bude spočívat v ožínání sazenic, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S4k V podsegmentu bude 2x ročně kosen travní porost. Sazenice stromů i keřů budou 3x ročně ožínány. Dále bude obnovena chemická ochrana proti okusu a sazenice stromů budou v suchém období zality. Po oba roky bude zjara proveden řez stromů za účelem vytvoření stabilní a estetické koruny.

Segment S5 S5c V podsegmentu bude 2x ročně kosen travní porost. Sazenice stromů budou 3x ročně ožínány. Dále bude obnovena chemická ochrana proti okusu a sazenice stromů budou v suchém období zality. Po oba roky bude zjara proveden řez stromů za účelem vytvoření stabilní a estetické koruny.

Segment S6 S6b V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

Segment S8 S8b V podsegmentu bude provedeno celoplošné vyžínání buřeně 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu. Po oba roky bude zjara proveden řez stromů za účelem vytvoření stabilní a estetické koruny.

S8c V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S8d V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu. 52



Segment S9 S9c V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S9e V podsegmentu bude provedeno vylepšení výsadeb a péče o výsadby bude spočívat v celoplošném ožínání, které zde bude prováděno 3x ročně. Sazenice budou dále natřeny proti okusu.

S9d V podsegmentu bude 2x ročně kosen travní porost. Sazenice stromů budou 3x ročně ožínány. Dále bude obnovena chemická ochrana proti okusu a sazenice stromů budou v suchém období zality. Po oba roky bude zjara proveden řez stromů za účelem vytvoření stabilní a estetické koruny.

1.2.2.7 Postup prací Postup prací bude následující: Přípravné práce: -

zaměření území

-

orba, dvojí vláčení, válení

-

kácení stromů a křovin

-

instalace oplocenky

Výsadba dřevin a založení travních porostů: -

vykopání jamek pro stromy

-

zálivka jamek

-

výsadba stromů

-

chemické ošetření stromů proti okusu

-

instalace mechanické ochrany stromů proti okusu

-

osazení kůlů a vyvázání sazenic (1 kůl / sazenici)

-

vykopání jamek pro keře

-

zálivka jamek

-

výsadba keřů

-

chemické ošetření keřů proti okusu

-

instalace mechanické ochrany keřů proti okusu

-

výsev trávobylinné směsi 53



-

zálivka dle potřeby

-

ožínání sazenic a kosení travního porostu

Další opatření: -

instalace loggerů

-

zbudování zimovišť

-

zbudování suchých zídek

Upozornění: kácení dřevin a výsadby proběhnou částečně mimo vegetační období a částečně ve vegetačním období – podrobně viz popis návrhu jednotlivých podsegmentů výše a časový harmonogram níže.

54



1.2.2.8 Časový harmonogram časování etapa činnost 02/2013 02/2013 02-03/2013 02/2013 02/2013 02-03/2013 02-03/2013 04-05/2013 05/2013 05/2013 05-10/2013 10-11/2013 05-10/2013 08-09/2013 09/2013 09/2013 09/2013 09/2013 10-11/2013 10-11/2013 10-11/2013 10-11/2013 10-11/2013 2014 08-09/2014 09/2014 09/2014 09/2014 10-11/2014 10-11/2014 10-11/2014 2015 2016

segment / podsegment S1, S2b-c, S3a, S3d, S4c-e, S4g-h, S4j-k, S5c, S6b, S8b-e, 1. vytyčení hranic řešeného území S9c-e 1. kácení keřů S6b, S8b-d S1b, S1d-e, S2b-c, S3d, S4h, 1. příprava orné půdy S4j-k, S5c, S9c-e 1. probírka S8e 1. instalace ochranné oplocenky S1d, S2b, S6b, S8c-d, S9e, S9c 1. instalace loggeru S2a, S4i S1d, S2b, S4j-k, S5c, S6b, S8b1. výsadba veškerých sazenic stromů a keřů d, S9c-e 1. zatravnění S4k, S5c, S9d 1. zbudování suché zídky S5c, S9d 1. založení zimoviště S5c, S9d S1d, S2b, S4j-k, S5c, S6b, S8c1. ožínání sazenic stromů a keřů d, S9c-e 1. vyžínání plochy S8b 1. kosení lehkou mechanizací S3b, S4k, S5c, S9d 1. kácení trnovníku akát a akátových výmladků S1a, S3a, S4d, S4g kácení ostatních dřevin (stromy kromě 1. S1a, S3a akátu) 1. kácení ostatních dřevin - keře S1a, S3a, S4c-d, S4g 1. instalace ochranné oplocenky S1a-b, S1e, S3a, S4c-e, S4g-h 1. zatravnění S2c S1a-b, S1e, S2c, S3a, S4c-d, 1. výsadba veškerých sazenic stromů S4g-h S1a, S2c, S3d, S3a, S4c-e, 1. výsadba veškerých sazenic keřů S4g-h S1a-b, S1e, S2c, S3a, S3d, 1. ožínání sazenic stromů a keřů S4c-d, S4g-h 1. vyžínání plochy S1c 1. kosení lehkou mechanizací S2c 1. následná péče plochy 1. etapy 2. kácení trnovníku akát a akátových výmladků S3a kácení ostatních dřevin (stromy kromě 2. S3a akátu) 2. kácení ostatních dřevin - keře S3a 2. instalace ochranné oplocenky S3a 2. výsadba veškerých sazenic stromů S3a 2. výsadba veškerých sazenic keřů S3a 2. ožínání sazenic stromů a keřů S3a 1. a 2. následná péče plochy 1. a 2. etapy 2. následná péče plochy 2. etapy

Pro přehlednost byl zpracován přehled opatření v roce výsadby (tabulka č. 4 v tabulkové části dokumentace.

55



1.2.2.9 Návrh dlouhodobého managementu Cílem managementu je vytvoření podmínek pro trvalou existenci cílového společenstva. K řízeným zásahům především patří:

Každoročně -

Sečení travního porostu – V třetím a dalších letech po výsadbě bude dostačující sečení dvakrát ročně (v polovině až na konci června, koncem srpna) s odklízením sena. Každou vegetační sezónu bude vymezen úsek o výměře cca 1/5 travního porostu, který se nebude kosit. Takový travní porost umožní kompletní vývoj všech stadií bezobratlých živočichů, zejména hmyzu. Nekosená plocha se bude stěhovat v rámci jednotlivých podsegmentů s travními porosty tak, že za cca 5 let se začne znovu na 1. pětině. Zbývající plochy budou koseny od středu plochy k jejímu okraji, v opačném případě by došlo k nahnání živočichů ze sečené plochy do středu a k jejich likvidaci. Odklízení posečené biomasy nesmí být zanedbáno. Biomasa může být pálena nebo kompostována mimo řešené území. Kosení bude probíhat ve všech podsegmentech s travním porostem, tedy v S2c, S3b, S4k, S5c, S8b a S9d.

V raných stádiích výsadby - Průběžná péče o porosty dřevin - cílová hustota dřevin je stanovena na 200 – 400 jedinců / hektar (v podsegmentu S1e pak 150 – 200 jedinců / hektar) s dobou obmýtí 100 – 150 let. Po výsadbě budou provedeny min. dvě prořezávky (do věku porostu 15 – 20 let), následně pak nejméně 3 probírky (do věku porostu 40 – 50 let. Zásahy bude provádět vlastník, což je v naprosté většině plochy obec Ostrožská Lhota. Ve výjimečných případech, kdy má plocha soukromého vlastníka, lze zásahy provést prostřednictvím obce s tím, že kompenzací obci bude získaná dřevní hmota. - Průběžná péče o dževiny - výchovný řez koruny stromů (hraniční, soliterní a skupinové stromy) a zmlazování keřů v rámci dlouhodobé péče bude prováděno dle potřeby. Předpokládá se však, že výchovné zásahy v rámci dvouleté následné péče budou dostačující a nebude již třeba v dalších letech ošetřovat všechny jedince. Ožínání sazenic bude prováděno do zabezpečení výsadeb, to je dokud nebude porost vyšší než buřeň, tedy cca 5 – 10 let po výsadbě. Pozornost bude věnována zejména náletům či výmladkům akátu, případně dalších nepůvodních dřevin.

Upozornění - Péče o plochy pro bourovce trnkového - případné prořezávky křovin je možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesů. - Péče o plochy s podražcem křovištním – v segmentu S1e bude při vyžínání i při prořezávkách a probírkách důsledně šetřen podražec. Zásahy je nutné započít co nejpozději v roce a ukončit do 28.2.

56



1.2.3 VYMEZENÍ STŘETŮ ZÁJMŮ Byli obesláni správci sítí a dle jejich vyjádření ani dle dalších dostupných podkladů se v řešeném území nenachází sítě technické infrastruktury. Vyjádření správců sítí jsou přiloženy v Dokladové části dokumentace (B). Z dostupných podkladů také nebyla zjištěna existence sítí, limitujících využití území. Před zahájením realizace případné další střety s infrastrukturou ověří investor. K vyjádření byl dále osloven správce vodního toku LP č. 5 Okluky v km 11,0, ČHP 4-13-02007, Lesy ČR, který k návrhu neměl připomínky. Správce vodního toku Okluka, Povodí Moravy, s.p., vyjádřil souhlas a stanovil m.j. následující podmínky: 1. V dolní části biokoridoru podél neupraveného vodního toku Okluky budou navrženy především travní porosty snižující důsledky vodní eroze půdy okolních zemědělsky obhospodařovaných pozemků na zanášení koryta. V dolní části biokoridoru je navržena výsadba stromů a iniciační výsadba keřového lemu, jejíž vliv na snížení důsledků eroze bude stejný, ne-li vyšší, než u travních porostů. Při výsadbě nebude provedena plošná příprava území, jako orba apod., takže i po dobu realizace bude stávající bylinný podrost brzdit zanášení koryta erodovanou půdou. 2.Skladba biokoridoru bude umožňovat příjezd správce toku s technikou ke korytu. V předmětné části biokoridoru se v současné době nachází porost stromů a keřů, který částečně brání příjezdu techniky ke korytu. Tento stav nebude zhoršen. Naopak v dolní části biokoridoru bude výsadba probíhat v oplocenkách, mezi nimiž budou ponechány 5m průchody, kde nebude prováděna výsadba, ale které budou ožínány. Ty budou sloužit také pro přístup ke korytu.

1.2.4 BEZPEČNOST PRÁCE Všichni pracovníci musí být před započetím prací prokazatelně poučeni o bezpečnosti práce. Při všech stavebních pracích je nutno dodržovat všechny platné bezpečnostní předpisy, zejména vyhl. ČÚBP, ČBU č. 324/1990 Sb. a další.

1.2.5 FINANCOVÁNÍ AKCE Orientační rozpočet díla je samostatně přiložen. Rozpočet byl aktualizován v roce 2012.

57



1.3 NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU A HARMONOGRAM PRACÍ Před samotnou realizací bude vhodné kontaktovat uživatele orné půdy, sousedící s K154 a dohodnout s nimi související opatření k ochraně proti erozi. To bude spočívat v pěstování širokořádkých plodin (vojtěška, jetelotráva) v min. 50 m širokém pásu sousedícím s podsegmentem S3a. Toto opatření bylo již s uživateli předjednáno. Po realizaci navržených opatření se doporučuje pokračovat v revitalizaci na plochách PUPFL. Navrhovaná doporučení pro PUPFL jsou koncipována tak, aby porosty plnily jak funkci biokoridoru, ale byly také ekonomicky rentabilní pro majitele lesa a při vhodné péči jim přinesou dokonce větší zisky než stávající porosty. V ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru se doporučuje pokračovat v realizaci ekostabilizačních prvků. Část nadregionálního biokoridoru K154 na k.ú. Ostrožská Lhota samozřejmě navazuje na další části biokoridoru na dalších katastrálních územích. Proto se zde doporučuje pokračovat v realizaci či rekonstrukci biokoridoru. Práce budou realizovány dle potřeb a možností investora. Cílem je získat finanční prostředky na realizaci z dotačních programů, čemuž bude harmonogram prací rovněž přizpůsoben.

1.4 ZÁVĚR Realizací návrhu dojde ke vzniku mozaiky biotopů vhodných k existenci a vývoji řady druhů rostlin a živočichů, zvýší se potravní nabídka, vzniknou úkrytové možnosti. Bude vytvořena část nadregionálního biokoridoru, která bude již v krátkém časovém horizontu plnit také funkci nadregionálního biokoridoru. Porosty lesního charakteru s vhodným druhovým složením umožní rozvoj lesních společenstev teplomilných doubrav, Keřové porosty poskytnou bohaté potravní a úkrytové možnosti zejména ptákům a hmyzu, ale i drobným savcům. Řídké porosty hlohu vytvoří vhodné podmínky pro výskyt bourovce trnkového, ale i dalších. Travní porosty se soliterními stromy vhodně zapadnou do krajinné rázu oblasti a podpoří populace druhů kulturní krajiny, z nichž řada patří mezi druhy ohrožené. Řada prvků pro podporu biodiverzity (loggery, suché zídky, zimoviště) dále doplní a obohatí spektrum mikrostanovišť. Lze očekávat významný pozitivní vliv na populace bourovce trnkového a pestrokřídlece podražcového. Navržené druhové složení odpovídá stanovištním podmínkám a značně obohatí spektrum dřevin v blízkém okolí. Vzhledem k umístění lokality v sousedství orné půdy, dosavadnímu intenzivnímu zemědělskému obhospodařování některých částí a přítomnosti trnovníku akát v porostech, je v návrhu věnována zvýšená pozornost riziku šíření invazních a ruderálních druhů. Je navržena mechanická a chemická likvidace trnovníku akát a je kladen velký důraz na ožínání sazenic a kosení travního porostu s likvidací biomasy - jak během prvních dvou let po výsadbě, tak při soustavné následné péči o biocentrum.

58



2 TABULKOVÁ ČÁST 1

-

Majetkoprávní vztahy

2

-

Inventarizace dřevin ke kácení – stromy

3

-

Inventarizace dřevin ke kácení – keře

4

-

Přehled opatření v prvním roce výsadby

59



3 FOTODOKUMENTACE

60

Arvita P, spol. s r.o

Recommend Documents