UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ASIJSKÝCH STUDIÍ
BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého v Čínské lidové republice v roce 1952 The Czechoslovak Army Vit Nejedly Song and Dance Ensmeble in People's Republic of China in 1952
OLOMOUC 2011 vedoucí práce: doc. Lucie Olivová M.A., PhD.
Hana Suchá
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla veškeré použité prameny a literaturu.
Olomouc, 24. 4. 2011
…………………….
Anotace Cílem této práce je zpracování dostupných materiálů vztahujících se k tříměsíčnímu kulturnímu zájezdu Československého armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého do Čínské lidové republiky v roce 1952. Obsahově je práce rozdělena do několika kapitol, v nichž popisuje konkrétní průběh a organizaci zájezdu v jednotlivých městech, program vystoupení a repertoár souboru, film natočený v průběhu zájezdu a nakonec další kulturní výměnu, která navázala na tento zájezd.
Klíčová slova: Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého AUS VN, kulturní výměna, československo – čínské vztahy, rok 1952
Děkuji doc. Lucii Olivové, M. A., PhD. za odborné vedení mé práce a cenné připomínky k formě zpracování materiálu. Dále bych chtěla poděkovat doc. Augustinu Palátovi, CSc. za poskytnutí cenného materiálu a vyprávění o pobytu souboru v Číně. In memoriam děkuji dirigentovi Pavlu Vondruškovi za jeho vzpomínky, které oživily tuto práci.
OBSAH OBSAH ................................................................................................................... 5 EDIČNÍ POZNÁMKA ......................................................................................... 7 1 ÚVOD .................................................................................................................. 8 2 VZNIK SOUBORU .......................................................................................... 10 3 ZÁJEZD DO ČLR ........................................................................................... 12 3. 1 ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU .................................................................................... 12 3. 1. 1 Reprezentativní a technická část delegace......................................... 12 3. 1. 2 AUS VN .............................................................................................. 13 3. 2 PLÁN TRASY ZÁJEZDU.................................................................................. 14 3. 2. 1 Cesta Praha – Beijing (Peking) ......................................................... 14 3. 2. 2 Organizace zájezdu v ČLR ................................................................. 17 3. 2. 3 Beijing (Peking) ................................................................................. 19 3. 2. 4 Nanjing (Nanking).............................................................................. 21 3. 2. 5 Shanghai (Šanghaj) ............................................................................ 23 3. 2. 6 Hangzhou ........................................................................................... 24 3. 2. 7 Nanchang ........................................................................................... 25 3. 2. 8 Guangzhou (Kanton) .......................................................................... 26 3. 2. 9 Wuhan ................................................................................................ 26 3. 2. 10 Tianjin .............................................................................................. 27 3. 2. 11 Chongqing ........................................................................................ 28 3. 2. 12 Shenyang (Mukden), Harbin, Manzhouli ......................................... 31 3.3 PROGRAM, PŘEDSTAVENÍ A REPERTOÁR ....................................................... 32 3.4 ZHODNOCENÍ ZÁJEZDU ................................................................................. 36 4 FILM LIDÉ JEDNOHO SRDCE ................................................................... 38 4.1 AUTOŘI FILMU .............................................................................................. 38 4.2 VYSTŘIŽENÉ SCÉNY ...................................................................................... 40
5
5 POZDĚJŠÍ KULTURNÍ VÝMĚNA............................................................... 41 6 ZÁVĚR .............................................................................................................. 44 7 ABSTRAKT V ANGLIČTINĚ ....................................................................... 47 8 POUŽITÉ PRAMENY .................................................................................... 48 9 SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V PRÁCI ........................................... 50 10 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................ 51 11 PŘÍLOHY ....................................................................................................... 53 11.1 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA .................................................................................. 53 11.2 ZÁZNAMY ROZHOVORŮ S PAMĚTNÍKY ........................................................ 72
6
Ediční poznámka V práci je důsledně použita transkripce pinyin a zjednodušené znaky. Nezjednodušené znaky jsou použity pouze v citovaných titulcích novinových článků, neboť tak tomu bylo i v originále. V citacích je zachována transkripce originálu. Znaky jsou uvedeny vždy tam, kde se pojem v textu objevuje poprvé. Zeměpisná
jména
jsem
vždy
uvedla
jak
v transkripci
pinyin,
tak ve zjednodušených znacích. V případech, kdy k zeměpisnému názvu existuje české exonymum či starší již nepoužívané označení, jsou tyto názvy uvedeny v závorce např. Beijing (Peking), Nanjing (Nanking), Shanghai (Šanghaj), Guangzhou (Kanton), Shenyang (Mukden). Oficiální jména institucí a organizací použitých v textu jsem při prvním výskytu uvedla celým názvem spolu se zkratkou, kterou používám dále v práci. Seznam všech užitých zkratek je přiložen v závěru bakalářské práce.
7
1 Úvod Ve své práci se budu zabývat tříměsíčním zájezdem československého Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (AUS VN) v Čínské lidové republice (ČLR), který se uskutečnil v měsících srpnu až listopadu roku 1952. Dosud o tomto tématu nebyla napsána žádná souhrnná práce, jež by ucelovala všechny dostupné informace. Především jsem vycházela z materiálů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí (Archiv MZV) a Archivu Akademie věd České republiky (Archiv AV ČR). V prvním z uvedených archivů se jednalo hlavně o oficiální zprávy československých a čínských velvyslanců, informace týkající se celkové organizace zájezdu a pozdější kulturní výměny, které jsou uloženy ve dvou fondech Teritoriální odbory obyčejné (TO – O) 1945 – 1959 a Teritoriální odbory tajné (TO – T) 1945 – 1955. Z Archivu AV ČR byly nejvíce užitečné výstřižky z čínských novin uložené v Osobním fondu doc. Augustina Paláta, CSc., který byl jedním z účastníků zájezdu. Pomocí nich jsem mohla zmapovat cestu den po dni, program jednotlivých koncertů či názory čínského obyvatelstva. Veškeré informace získané z výše uvedených archívů jsem musela vzájemně konfrontovat, neboť byly poměrně zmatené a často se objevovaly sporné údaje. Nejvíce problematické byly údaje o reálném počtu účastníků a informace týkající se odjezdu souboru do ČLR. Údaje z archívů jsem následně doplnila dvěma cestopisnými knihami a filmem, jejichž autory jsou účastníci zájezdu. První z nich byl cestopis Čína v skizzáři od Františka Skály, druhou kniha Jaroslava Čecha Byli jsme v zemi květu, jejímiž spoluautory jsou Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa, autoři zmíněného dokumentárního filmu Lidé jednoho srdce (Quanshijie renmin xin ). Důležitou
součástí
práce
jsou
rozhovory
s pamětníky
zájezdu
s Augustinem Palátem a Pavlem Vondruškou, které celé práci daly osobnější nádech. Jejich přepis je přiložený v závěru práce.
8
Bakalářskou práci jsem strukturovala do čtyř kapitol. V první kapitole jsem uvedla stručnou historii a vznik souboru. Následující druhá kapitola je nejrozsáhlejší a v několika podkapitolách jsem popsala celý zájezd, jeho účastníky, trasu, koncerty a repertoár. Ve třetí kapitole jsem se věnovala cestopisnému filmu Lidé jednoho srdce, který byl natočen během cesty. Na závěr jsem zmínila pozdější kulturní výměnu a zhodnotila význam zájezdu. Celá práce je zpestřena bohatou obrázkovou přílohou, kterou jsem získala z novinových výstřižků a z osobních fotografií A. Paláta.
9
2 Vznik souboru Československý vojenský soubor AUS VN vznikl roku 1942 při První československé brigádě v Buzuluku pod Uralem v tehdejším Sovětském svazu. Původně to byla poměrně malá šestadvacetičlenná skupina, která se po roce vyvinula ve vojenský hudební kroužek na vojenskou dechovou hudbu. Československá moskevská emigrace (Gottwald, Kopecký, Nejedlý, Šverma, aj.) žijící
v Kujbyševě
umožnila
skupině
vystupovat
v českém
vysílání
v kujbyševském rozhlase. Na podnět Zdeňka Nejedlého se vedení této skupiny ujal jeho syn Vít Nejedlý, který v té době řídil české hudební pořady v moskevském rozhlase a rovněž komponoval celou řadu skladeb. Jeho příchod 19. května 1943 k hudební četě je považován za oficiální datum založení AUS VN. V té době se hudební kroužek rozšířil o dalších několik členů. Pod vedením Víta Nejedlého se utvářel celkový profil souboru, který se měl co nejvíce podobat sovětským vojenským souborům. Základní sestava tvořená dechovým orchestrem o dvaceti sedmi členech byla nyní rozšířena o osmnáctičlenný symfonický orchestr a čtyřicetičlenný pěvecký sbor po vzoru sovětského Alexandrova souboru Rudého praporu písní a tanců. Až po tragické smrti Víta Nejedlého roku 1945 se soubor rozrostl do podoby, ve které absolvoval zájezd do ČLR (1952). Rovněž od té doby nese soubor jméno svého zakladatele. V roce 1949 byl do čela postaven hudební skladatel Radim Drejsl a stal se tak úspěšným pokračovatelem prvního velitele. Nejdůležitějším cílem bylo přizpůsobit AUS VN co nejvíce sovětským Alexandrovcům. Na počátku 50. let prošel náš umělecký soubor velkou reorganizací a byl postaven na profesionální základnu a to na rozkaz tehdejšího ministra národní obrany armádního generála dr.
Alexeje
Čepičky.
Nyní
se
skládal
z osmdesátičlenného
orchestru,
stodvacetičlenného pěveckého sboru, třicetičlenného tanečního souboru, dále byl rozšířen o estrádní, folkloristickou a zájezdovou operu. Po těchto důkladných proměnách absolvoval AUS VN první zájezd do Maďarské lidové republiky, po němž v roce 1952 následovalo vyslání do Polské lidové republiky a ještě téhož roku zájezd do Čínské lidové republiky,
10
který byl nejdelší v historii souboru. 9. května před odjezdem do ČLR obdržel AUS VN titul Laureát státní ceny.1
1
Archiv AV ČR, fond Zdeněk Nejedlý – Vít Nejedlý, Armádní umělecký soubor I 50/09, KROH, Miroslav. Předmluvy, březen 1952
11
3 Zájezd do ČLR Na pozvání vrchního velitele Čínské lidové osvobozenecké armády ) generála Zhu De
(Zhongguo Renmin Jiefangjun
odjel
soubor v létě roku 1952 na tříměsíční umělecký zájezd do Čínské lidové republiky na oslavy 25. výročí vzniku Čínské lidové osvobozenecké armády, dále jen ČLOA.2
3. 1 Účastníci zájezdu Zájezd do ČLR pojala Československá vláda opravdu velkolepě. Dohromady tuto cestu podniklo dvě stě šedesát tři osob. Naprostá většina z nich byla tvořena členy AUS VN. Menší měrou byla zastoupena reprezentativní a technická část. Již počet členů nám může poskytnout představu o důležitosti celého zájezdu. Účastnili se ho politici a zaměstnanci vlády na nejvyšších pozicích. Pro potřeby AUS VN bylo dokonce naverbováno několik dalších vynikajících umělců, kteří v něm dosud nepůsobili.3
3. 1. 1 Reprezentativní a technická část delegace Tato část účastníků kulturního zájezdu do ČLR čítala celkem třicet členů. Deset z nich bylo pracovníky Československé vlády na nejvyšších postech, nejčastěji šlo o ministry. Zbytek členů se skládal ze tří pracovníků delegace, osmi poradců, tří technických pracovníků a čtyř administrativních pracovníků. Vedoucím delegace se stal tehdejší předseda vlády Vilém Široký, s nímž celou cestu podnikla i jeho žena. Na seznamu členů československé delegace se rovněž objevují další jména předních politiků a představitelů komunistické strany, mezi něž patřili předseda Státního plánovacího výboru Otakar Šimůnek,
2
ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954, s. 5 3 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Delegace AUS, Seznam cestujících
12
tajemník ÚV KSČ Oldřich Černík, ministr zahraničních věcí Václav David, ministr financí Julius Ďuriš, předseda Státního výboru pro výstavbu Emanuel Šlechta, ministr zdravotnictví Josef Plojhar, ministr místního hospodářství Josef Kyselý, náměstek ministra zahraničního obchodu Otto Kocour a československý velvyslanec v ČLR Antonín Gregor s chotí. Zájezdu se také zúčastnili pracovníci, jejichž úlohou bylo zajistit dobré fungování průběhu. Tím byli pověřeni zejména tajemník delegace Zdeněk Hrdlička, jeho tajemník Vladimír Janků a pracovnice sekretariátu ministerského předsedy Marie Hemelková. Dále pak poradci delegace František Stránský ve funkci zástupce vedoucího kanceláře ministerského předsedy, František Vavřička, vedoucí odboru diplomatického Úřadu předsednictva vlády, Miroslav Galuška, vedoucí odboru ministerstva zahraničních věcí, František Brabec, prorektor Pražské techniké univerzity, František Tien, lékař delegace, pracovníci ministerstva vnitra podplukovník (ppl) Jaroslav Čech, nadporučík Novotný a poručík Klapotka. Zájezdu se rovněž účastnili filmaři Karel Kachyňa a Vojtěch Jasný, kteří měli celý zájezd zdokumentovat. Důležitou úlohu měli techničtí pracovníci, jejichž pracovní náplní bylo tlumočit. Delegace se účastnil česko čínský překladatel Josef Ševčík, ruský překladatel Ivan Synek, česko – francouzská překladatelka Eva Střížová a česko - čínská překladatelka určená potřebám uměleckého souboru Dana Kalvodová, která se později stala přední odbornicí na čínské divadlo u nás a přednášela na Univerzitě Karlově. Další podporou byli administrativní pracovníci Antonie Stará – Němečková, velvyslanecký rada Augustin Palát a velvyslanečtí překladatelé J. Přibyl a J. Pravda.4
3. 1. 2 AUS VN Dle seznamu cestujících, uloženého v archivu AV ČR v osobním fondu Augustina Paláta, bylo členů AUS VN dohromady dvě stě třicet tři. Na seznamu
4
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Delegace AUS, Seznam cestujících
13
jsou uvedeny kromě jmen v českém a čínském jazyce i další podrobnosti, jako například hodnost v armádě. AUS VN se skládal z několika částí, největší sestávala z mužského pěveckého sboru, který měl sto dvacet členů. Spolu s ním vystupoval symfonický orchestr o osmdesáti členech. Důležitou roli měli sólisté, kterých bylo hned několik, například Zdeněk Švehla, Ladislav Mráz, Jiří Dědek, Jindřich Janda, Ladislav Blum, Ilja Doležal, Jiří Šiler či Zdeňka Valášková, Celé toto velké uskupení vedli dva dirigenti Pavel Vondruška a Jindřich Rohan. Další menší skupinou byl třicetičlenný baletní soubor, kde jednu polovinu tvořili ženy a druhou muži. V jeho čele stál tehdejší vedoucí baletu Národního divadla Luboš Ogoun.5
3. 2 Plán trasy zájezdu 3. 2. 1 Cesta Praha – Beijing (Peking) Celý umělecký zájezd byl dlouhodobě a pečlivě plánovaný. AUS VN měl navštívit největší kulturní a průmyslová centra na celém území ČLR. Dle zprávy č. 124.221/52 ze dne 16. července 1952 čínská vláda naznačila československé straně, že by velice ráda uvítala soubor již k 1. srpnu. Vedení Ministerstva národní obrany (MNO) vyslovilo svůj předběžný souhlas čínskému velvyslanectví v Praze. Soubor měl odletět letadly sovětské společnosti Aeroflot 19. července, avšak již v Praze na Ruzyňském letišti nastal problém ze strany MNO, která předem v depeši ze dne 18. července neoznámila konkrétní informace o počtu cestujících, potřebných financích a letenkách.6Letecká společnost Aeroflot měla poskytnout normální a speciální letadla, která nutně musela být koordinována s čínskou linkou Irkutsk – Peking. Ještě v den odjezdu obdrželo vedení AUS VN telegram, kde bylo uvedeno, že charterová letadla jsou pro přepravu naprosto 5
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, delegace AUS, Seznam cestujících Archiv MZV ČR, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 124.437/52-AO/1, 1952, 16. 7., Praha
6
14
vyloučena, neboť jsou čtyřikrát dražší. Mimořádné letadlo by tedy stálo 142 600 rublů. Pro přepravu potřebovali čtrnáct letadel, jednalo by se o 1 996 400 rublů, tedy 15 milionů korun. AUS VN neměl dostatek finančních prostředků na dorovnání ceny a tak dne 20. července odletělo pouze jedno letadlo, v němž byla asi polovina reprezentativní části zájezdu, která čítala třináct lidí, mezi nimiž byli vedoucí delegace, velitelé, lékař a tlumočník. Ostatní členové vedení letěli v příštích letadlech začátkem dalšího týdne v doprovodu Dany Kalvodové a ppl Jaroslava Veselého. Let z Prahy do Pekingu trval čtyři dny a měl několik zastávek. První, kratší přestávka byla v Minsku na trase do Moskvy, kde Iljušin přistál 20. července odpoledne.
7
„Čtyřicet minut po půlnoci následujícího dne startovali dále
ke Kazani a Sverdlovsku8 na úpatích Uralu a k velkým sibiřským městům - Omsku, Novosibirsku, Krasnojarsku a Irkutsku.“ 9 Po zastávce v Irkutsku absolvovali poslední etapu cesty s mezipřistáním v hlavním městě Mongolské lidové republiky Ulánbátaru, kde museli projít nezbytně nutnou pasovou kontrolou. Poslední zastávkou letu byla stanice Sajnšand na okraji pouště Gobi nedaleko hranice s ČLR. Do Pekingu dorazili 23. července, tedy o několik dní dříve než zbytek souboru. Hned po příjezdu do sídelního města nastal problém s komunikací se zbytkem souboru. Ostatní členy se nepodařilo kontaktovat a tak nikdo nevěděl, zda–li bude cesta vůbec pokračovat. Ve zprávě MZV ze dne 24. července je vystoupení AUS VN v plném počtu k 1. srpnu v Pekingu naprosto vyloučeno, avšak k velkému politickému významu je nutno u Aeroflotu vyjednat, aby alespoň sólisté, orchestr a balet byli v Pekingu do 29. července a mohlo tak být uspořádáno vystoupení menších rozměrů. Hned téhož dne se podařilo odletět dalším osmi členům z Moskvy do Pekingu. 25. července bylo zařízeno normální kursové letadlo z Prahy do Moskvy pro třicet dva členů, kteří měli pokračovat vlakem do Irkutsku
7
Archiv MZV ČR, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 24.487/52-AO/1, 1952, 19. 7., Praha 8 dnešní Jekatěrinburg 9 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 7
15
a následně využít čínských aerolinek pro přepravu do Pekingu. Velitelem této skupiny byl por Hlucháň. Díky nedorozumění mezi společnostmi Čedok a Intursit, které domlouvaly dopravu do Pekingu, čínská letecká společnost zrušila patnáct mimořádných letů Irkutsk – Peking v domnění, že AUS VN pojede vlakem přímo až do Pekingu.10 Zbylá část uměleckého zájezdu se musela z Prahy do Pekingu dopravit vlakem po Transsibiřské magistrále. Cestu ukončili v Irkutsku, kde na vojáky čekalo asi dvacet čínských čtrnácti sedadlových iljušinů, aby je dopravily do Pekingu za ostatními členy zájezdu, kteří byli již na místě. Celý zájezd byl tak rozdělen na několik skupin. Část, která se nacházela v Pekingu, mezitím podnikala výlety po významných památkách. Navštívili nejznámější pekingská místa – Zakázané město (Gu Gong (Tian Tan
), náměstí Tian'anmen (Tian'anmen Guangchang
Letní palác (Yihe Yuan 11
), Chrám nebes
) a Bílou Pagodu (Dabaita
),
) v Beihai
. Průvodce jim dělali členové osvobozenecké armády, kteří jim připravili
kulturní program u jezera Kunming (Kunming Hu
). Členové AUS VN tak
mohli shlédnout představení čínského armádního uměleckého souboru, tradiční čínskou operu či korejský lidový tanec „Vítání jara“. 12 Součástí programu byla i prohlídka Školy „1. srpna“, která vychovává děti kádrových vojenských pracovníků, jež bojovali v Tibetu a Koreji.13 Rovněž se zúčastnili oslav 25. výročí založení ČLOA konajících se dne 1. srpna na nově vybudovaném sportovním stadionu.14Spolu s dalšími příslušníky armády, dobrovolníky z korejské fronty, příslušníky bezpečnostních oddílů, studenty a pionýry vyslechli projevy generála Zhu De a předsedy Výboru pro boj 10
Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 125.266/52, 1952, 26. 7., Praha 11 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Czechoslovak army ensemble arrives in Nanking. Daily news release, 1952, 19. 8., Nanjing 12 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 53 13 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 27 14 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Jiekesiluofake jundui wengongtuan quanbu renyuan di jing . Renmin Ribao , 1952, 9. 8., Beijing
16
proti americké agresi, Guo Moruo
. „Následovala vystoupení
několikatisícových útvarů studentů vojenských učilišť věnovaná zejména vojenským tancům, v nichž zobrazili svůj výcvik a použití zbraní.“ Vyvrcholením byl dvacet pět minut dlouhý ohňostroj. 15 Dosud se tedy nekonalo žádné vystoupení, protože zbylá část AUS VN byla teprve někde na cestě. 16 Osmdesátičlenná skupina dorazila na pekingské letiště 8. srpna. Přišlo je přivítat na tři sta členů různých čínských vojenských souborů a škol. K nim se připojil československý delegát František Komzala a velitel AUS VN Jaroslav Veselý, který do sídelního města dorazil o osm dní dříve, spolu s ostatními členy souboru. Generál Chen Yi
pronesl uvítací řeč
doprovázenou předáváním květin dětským uměleckým souborem. Následovalo poděkování velitele AUS VN a vyjádření radosti nad bratrskou spoluprací.17
3. 2. 2 Organizace zájezdu v ČLR Pro AUS VN byl vypraven speciální vlak, který jim byl k dispozici po celou dobu cesty. Vše bylo perfektně zorganizované tak, že čínští pracovníci jeli vždy o den dříve do příští zastávky a vše v předstihu nachystali, aby nebyla žádná zpoždění. Ve městech pak měli k dispozici několik autobusů, kde každý znal číslo svého sedadla. Podobné to bylo i v hotelech, všichni členové souboru měli dopředu určená čísla pokojů. O kufry se nemuseli starat, protože byly označeny stejnými čísly jako hotelové pokoje, takže je vždy po uvítání každý našel ve svém pokoji.18 Většinou byli ubytováni v luxusních hotelech, což na tu dobu bylo poměrně neobvyklé. Pokaždé měli v pokojích nachystané různé maličkosti, od zubních kartáčků, ručníků, až po dopisní papíry a inkoust. Na každém pokoji 15
ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 31 16 Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6. 17 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Jiekesiluofake jundui wengongtuan quanbu renyuan di jing . Renmin Ribao , 1952, 9. 8., Beijing 18 Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6.
17
rovněž nechyběla mísa s tropickým ovocem. 19 Několikrát však neměli možnost ubytování v hotelu a tak byli nuceni přespat ve vlaku. Například v Nanchangu nebyl dostatečně velký hotel, tak spali přímo na kolejích, protože bylo asi šedesátistupňové horko. Naopak v Manzhouli
, kde bylo mínus dvacet
stupňů, museli být jejich vagóny na noc napojeny na elektrické vedení.20 Stravu dostávali převážně evropskou, ale na oficiálních recepcích bylo jídlo vždy tradiční čínské. V každé zastávce jim čínští kuchaři vždy připravili nějakou specialitu z dané oblasti. Pavel Vondruška se zmínil například o kaprovi se šlehačkou nebo ptačích hnízdech.21 Augustin Palát v rozhovoru uvedl, že každý dostával po celou dobu zájezdu kapesné padesát tisíc yuanů. To znamená dnešních padesát yuanů, neboť v roce 1954 proběhla měnová reforma, kdy deset tisíc yuanů se rovnalo jednomu yuanu. Nicméně ve zprávě z Archivu MZV je uvedené, že každý člen měsíčně obdržel sto padesát tisíc yuanů, dnešních sto padesát yuanů.22 „Vedoucí AUS VN ppl Veselý oznámil, že z kapesného, které dostávají členové AUSu od svých hostitelů, chtějí udělat sbírku na pomoc čínským dobrovolníkům. Každý člen má měsíčně sto padesát tisíc jüanů, dvě stě čtyřicet osob bude mít za tři měsíce sto osm milionů jüanů, tedy asi dvě stě padesát tisíc Kčs. Tyto peníze by chtěli věnovat na nějaké sanitární zařízení a léky, snad jeden sanitní vůz, který by byl dodán z ČSR.“23 V pozdějších zprávách už chybí další zmínka o daru, takže není jisté, zdali předání proběhlo. V každém městě jeli na prohlídku nejvýznamnějších památek. Vždy je doprovázelo několik tlumočníků do ruského jazyka. Poslední den před odjezdem měli určený na nákupy dárků v baihuo dalou 19
. Budova byla vždy
ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s 12 20 Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6. 21 Z rozhovoru s P. Vondruškou, 2009, 29. 5. 22 V roce 1952 byl kurz čínské měny vůči české koruně asi tři koruny šedesát haléřů. Plat se odvíjel od vojenské šarže, která byla jednotná pro celý svět. Drahota v dané zemi určovala koeficient, jímž se násobilo. Pro Čínu byl 0,6 a pro Mongolsko 4, takže toho tehdy AUS VN využíval, aby vojáci dostali více peněz. Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6. 23 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 127.112/52 – AO – 1, Dar AUSu čínským lidovým dobrovolníkům, 1952, 13. 8., Praha
18
uzavřena pro veřejnost, takže nakupovali jen členové AUSu. Ve městech, kde nebyl baihuo dalou, šli na trh. To se stalo například v Chongqingu
, kde je
na trh doprovázelo tolik Číňanů, že na každého byli dva, kteří je hlídali a v určenou hodinu odvedli zpět k autobusu. Navzdory dokonalé organizaci se nepodařilo předejít všem problémům, neboť soubor nebyl natolik dochvilný. Stále někdo chyběl a vždy když měli nahlásit počet lidí, byl jiný než ten skutečný. Dle českého hlášení byl celý soubor nastoupen, dle čínského dvacet osob chybělo. Po vystoupeních se vždy konaly recepce. V Nanjingu
se ale poprvé
a naposled konala před představením a nedopadla dobře, neboť členové souboru měli neomezený přístup k alkoholu Maotai
. Nakonec AUS VN zazpíval,
ale to co mu ubylo na kvalitě, přidali na síle. Číňané nebyli moc nadšení, ale přešli to bez povšimnutí. Každý večer po poradě se konaly zkoušky orchestru. Naši dost často měnili hodinu i místo konání a nikdy to nikomu nenahlásili. Tak se nejednou stalo, že hudební nástroje a členové souboru se vůbec nepotkali, tudíž se žádná zkouška nekonala. Program na příští den se většinou připravoval až po půlnoci, takže první české slovo, které se Číňané naučili, bylo slovo „změna“. 24
3. 2. 3 Beijing (Peking) Hlavní město ČLR se stalo místem, kde proběhla první vystoupení AUS VN. Jak jsem uvedla výše, souboru se nepodařilo uskutečnit vystoupení k 1. srpnu, které bylo původně v plánu. Úplně první vystoupení se konalo o pět dní později, tedy 6. srpna v Experimentálním divadle při Ústřední akademii dramatického umění (Zhongyang xiju xueyuan shiyan juchang ). Tohoto vystoupení se účastnila pouze část souboru. Hlavním účelem vystoupení bylo zjistit, jak na jednotlivé části programu reaguje čínské publikum, a popřípadě ještě upravit volbu písní a tanců. Další vystoupení proběhlo 8. srpna, které bylo podobné předchozímu a konalo se i ve stejném divadle.
24
Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6.
19
Vystoupení v plné sestavě AUS VN bylo uspořádáno o den později večer 9. srpna v jedné z vládních budov v koncertní síni Huai Ren Tang za účelem oslav 25. výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády. Při této příležitosti nevystoupil jen AUS VN, ale i další čínské armádní umělecké soubory.25 Toto představení bylo určeno zejména pro Ústřední lidovou vládu v čele s Mao Zedongem
a jeho nejbližšími spolupracovníky Liu Shaoqim
, Zhu Deem a Zhou Enlaiem
, dále pak pro delegáty jednotlivých
provincií. O přestávce mezi jednotlivými vystoupeními se předseda Mao Zedong sešel s velitelem AUS VN Jaroslavem Veselým a československým ambasadorem Františkem Komzalou 26 , aby jim poděkoval za vystoupení československého souboru a zároveň vyjádřil nadšení z prohloubení vzájemné spolupráce a československo-čínského přátelství.27 V Pekingu se dále konaly ještě tři vystoupení. 11. srpna proběhlo vystoupení pro ČLOA na stadionu Chrámu Nebes, které nebylo moc úspěšné zejména kvůli nevhodně instalovanému rozhlasovému zařízení a rozlehlosti stadionu. 12. srpna proběhlo oficiální zahájení pro širší veřejnost, kde svůj projev přednesl Chen Yi
, vedoucího oddělení pro kulturní záležitosti, a vedoucí
AUS VN Jaroslav Veselý.28 Poslední srpnové vystoupení v hlavním městě se opět konalo v Experimentálním divadle. 29 Později se AUS VN do Pekingu vrátil na oslavy tříletého výročí založení ČLR. Dorazil v předvečer státního svátku 29. září. Velkolepé oslavy se konaly 25
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Mao Zedong zhuxi lihui canguan biaoyan . Renmin Ribao , 1952, 10. 8., Beijing 26 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 133.124/52, 11. 8. 1952 27 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Mao Zedong zhuxi lihui canguan biaoyan . Renmin Ribao , 1952, 10. 8., Beijing 28 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Jie jundui weyi gongzuotuan yinyue wudao yanchu zai jing kaimu . Renmin Ribao , 1952, 13. 8., Beijing 29 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 18, Kulturní zprávy (1952), zpráva č. 132.324/52 Vystoupení AUSu v Pekingu
20
na náměstí Tian'an men. Českoslovenští vojáci se jich zúčastnili jako diváci spolu s příslušníky Armádního souboru Rumunské a Maďarské lidově demokratické republiky. V deset hodin ráno vše začalo vojenskou přehlídkou, účast byla povinná pro všechny vojenské útvary, pionýry i studenty. Později ve večerních hodinách se konal ohňostroj jako završení celého dne.30 Během desetidenního říjnového pobytu se uskutečnilo několik vystoupení souboru, na nichž se vojáci setkali s významnými zástupci politického, hospodářského a kulturního života.31
3. 2. 4 Nanjing (Nanking) Po poledni 15. srpna AUS VN opustil Peking, aby mohl pokračovat v cestě směrem na jih do Nankingu. Cesta vlakem přes Tianjin
a Suzhou
trvala
jeden den. Jedinou komplikací byl přejezd Dlouhé řeky (Chang Jiang
),
neboť přes ni dosud nevedl železniční most, proto byl vlak rozdělen na tři části a postupně převezen na nákladních lodích ze severního břehu na jižní. 32 Druhý den (16. srpna) v šest hodin večer dorazil AUS VN na vojenské nádraží Shimonoseki, kde čekalo více než 1300 zástupců pozemních i vzdušných vojenských sil, škol, lidových organizací, umělců a spisovatelů. Zhao Rongya , vedoucí propagandy armády třetího pluku, ve své uvítací řeči uvedl, že tato kulturní spolupráce napomůže prohloubit spojení československého a čínského lidu a jejich armád. Vzájemný vztah se tak stane nezbytně nutný pro udržení světového míru a harmonie. Velitel AUS VN Jaroslav Veselý shrnul prvotní zážitky z cesty a popsal Čínu jako nejkrásnější zemi, se kterou nás pojí čím dál
30
SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 148 - 159 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52-AO/1, Vystoupení AUSu v ČLR, 1952, 15. 10., Praha 32 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 39 31
21
více intenzivnější pocity přátelství a náklonnosti. Závěrem uvítacích formalit bylo předávání kytic dětským uměleckým souborem.33 Téhož dne ve 20:00 se konal večírek, kterého se spolu s členy AUS VN zúčatnili zástupci pozemních a vzdušných vojenských sil. Slavnostní přípitek na počest prezidenta Gottwalda, předsedy Mao Zedonga a generalissima Stalina pronesl Zhang Aiping
, velitel třetí polní armády a velitel východní
vojenské oblasti. Hlavní událostí večera bylo představení čínského armádního uměleckého souboru. Dle Nankingského deníku AUS VN velice kladně ohodnotil bojovný projev čínských umělců a celkové propojení tanců a zpěvů s politickou ideologií. 34 Na závěr velitel východočínského vojenského okruhu Chen Yi vyznamenal členy souboru dvěma pamětními medailemi, první za překročení řeky Chang Jiang a druhou za dobytí železničního uzlu na trati Peking – Nanking.35 Následující dny soubor navštívil spolu s Dong Xiaowu, vedoucím celého zájezdu, významná nankingská místa. V Sunjatsenově parku kultury a oddechu se u jezera Xuanwu Hu
36
konalo setkání s čínskou mládeží. V průběhu
celého dopoledne probíhala krátká improvizovaná představení čínských souborů. Součástí byla hra na tradiční čínský nástroj erhu
nebo písně s výchovným
záměrem, například „Píseň o hygieně“. Na oplátku AUS VN předvedl několik ukázek ze svého programu. Nakonec se vždy tancoval tanec Yangge wu Rovněž vykonali pouť na Pahorek květinového deště (Yühua Tai
37
.
), kde
v Sunjatsenově mauzoleu slavnostně položili pamětní věnce.38 33
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Zuo dida benshi shoudao gejie relie huanying . Xinge Ribao , 1952, 17. 8., Nanjing 34 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Czechoslovak army ensemble arrives in Nanking. Daily News Release, 1952, 19. 8., Nanjing 35 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52 – AO/1 Vystoupení AUSu v ČLR, 1952, 4. 9. 1952 36 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Jiekesiluofake jundui wengongtuan zai Nanjing . Xinge Ribao , 1952, 20. 8., Nanjing 37 Yangge wu – rytmický živý čínský lidový tanec oblíbený hlavně na venkově, nejčastějším námětem jsou historické mýty a legendy, hudební doprovod tvoří bubny, většinou se tančí ve větších skupinách. 38 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 47
22
AUS VN v Nankingu strávil dohromady sedm dní, během nichž měli pět vystoupení. Město opustili 23. srpna v dopoledních hodinách a pokračovali vlakem směrem na jihovýchod do Šanghaje (Shanghai
).
3. 2. 5 Shanghai (Šanghaj) Cesta rychlíkem netrvala dlouho. Již kolem druhé hodiny odpoledne soubor dorazil na hlavní vlakové nádraží, kde už je dohromady čekalo asi 2000 obyvatel města, mezi nimiž byli hlavní představitelé, zástupci pozemních i námořních vojenských sil, umělci a studenti. Projev pronesl starosta generál Chen Yi. Velitel souboru Jaroslav Veselý poděkoval za vřelé přivítání a vyjádřil velká očekávání od návštěvy moderního velkoměsta. Autobusy dopravily celý soubor do hotelu, kde se později v osm hodin večer konal oficiální večírek na přivítanou. 39 Návštěva Šanghaje byla pojata v komunistickém duchu mnohem více než v předchozích městech. Hned druhý den při dopolední prohlídce AUS VN navštívil ulici Xingjie Lu
, dům číslo 78, kde byla 21. července 1921
založena Komunistická strana Číny (KS Číny). Dalším důležitým bodem prohlídky města byla budova v ulici Taicang Lu
, v níž se konal historicky
první sjezd strany.40 27. srpna se soubor rozdělil na dvě skupiny. První, větší skupina zůstala v Šanghaji, aby navštívila textilní závody a nově postavená sídliště pro dělnictvo. Druhá, asi čtyřicetičlenná skupina, vyjela spolu s filmaři z města na vesnici Changan Cun
, kde jim místní rolníci darem na přivítanou předali tradiční
široké klobouky z bambusových štěpin, které byly velice užitečné, neboť bylo velice horké počasí.41Názorně jim předvedli, jak se pěstuje rýže i jak probíhala
39
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Jieke jundui wengongtuan zuo di Shanghai . Jiefang Ribao , 1952, 24. 8., Shanghai 40 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 54 - 56 41 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 88 - 90
23
pozemková reforma (Tudi gaige
), která zde trvala celé tři roky.
K večeru si soubor společně s místními zazpíval a zatančil na Slavnostech úrody.42 První z pěti vystoupení AUS VN v Šanghaji se konalo druhý den po příjezdu ve večerních hodinách, tedy 24. srpna, ve velké koncertní síni za přítomnosti vedení města. Koncert zhlédlo na dva tisíce diváků. Projev pronesl ředitel kulturního oddělení politického úřadu východočínské oblasti Zhao Shihui, který poděkoval souboru za vystoupení a mimo jiné nastínil možnost další podobné návštěvy.43 Nejdůležitější akcí, jež pro ně byla v Šanghaji nachystána, byla šestihodinová plavba ústím Dlouhé řeky do Východočínského moře (Dong Hai ). Loď Jinggang shan
vyrazila z přístavu postaveném na přítoku Dlouhé
řeky Huangpu Jiang
kolem desáté hodiny ráno. Teprve po čtyřech
hodinách se loď dostala na volné moře. Během plavby se AUS VN setkal s námořním uměleckým souborem třetí polní armády v čele s velitelem Sun Minem
, který jim zatančil a zazpíval, například písně „Kupředu, lidové
námořnictvo!“či
„Stráž
na
moři“.
Z tanců
předvedli
„Turkistanský
tanec“ a korejský lidový „Tanec svěžího jitra“. AUS VN pobavil čínské námořníky písní „Tancuj, tancuj“ nebo „Když jsem k Vám chodíval“. Na závěr soubor zazpíval čínskou píseň „Pochod čínských dobrovolníků (Zhiyuanzhe )“ zpívaný zčásti česky, většinu slok však čínsky.44
zhange
3. 2. 6 Hangzhou Dny na přelomu srpna a září využil soubor k návštěvě města Hangzhou na březích Západního jezera Xihu
, které byly pojaty v poklidnějším
42
ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 110 43 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52-AO/1, Vystoupení AUSu v ČLR – prodloužení pobytu, 1952, 4. 9., Praha 44 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 69
24
duchu. Podle dostupných zdrojů, zde AUS VN neměl naplánována žádná vystoupení. Jednalo se tedy spíše o rekreaci. Byli ubytováni v bývalých sídlech šanghajské buržoazie, které nyní sloužily jako ozdravovny a rekreační střediska pro dělnické odbory. Uspořádali několik výletů do okolních hor, kde navštívili buddhistické kláštery - Klášter nefritového kamene, Klášter Ztrojené síly a Pagodu šesti spojení (Liuhe Tan
). Ve společnosti čínských rekreantů strávili celý den plavbou
na loďkách a lovem ryb na jezeře. Soubor měl také možnost shlédnout tradiční čínskou operu. Jaroslav Čech uvedl v knize, že toto nebylo první setkání s čínskou operou, že téměř v každé předešlé zastávce měli možnost vidět nepatrnou část, ale teprve v Hangzhou se jim poštěstilo shlédnout kompletní čtyřhodinové představení klasického pohádkového příběhu „Pastýř a nebeská přadlena“.45
3. 2. 7 Nanchang Tehdy nevelké město Nanchang ze Šanghaje do Guangzhou
bylo dvoudenní zastávkou na cestě
. Návštěva se konala kvůli významu města
v dějinách KS Číny. Bylo to místo, kde 1. srpna 1927 proběhlo povstání a byly vytvořeny první sovětské oblasti46. I když bylo toto povstání neúspěšné, dodnes zaujímá v kalendáři čestné místo - slaví se jako den zrodu ČLOA. V Nanchangu soubor absolvoval pouze jednu oficiální návštěvu, a to u starosty města, který byl přímým účastníkem již zmíněného povstání. Noc soubor strávil ve vlaku: „Přesto, že v oknech vagonů jsou drátěné síťky, je uvnitř vedro k zalknutí. Venku také dlouho nevydržíš, protože tam nesnesitelně štípou komáři, a taky nezbývá nic jiného, nežli se podvolit této poslední zkoušce pro kantonské podnebí.“ 47 Pravděpodobně 6. září kolem páté hodiny ranní mohl vlak opět pokračovat v cestě do Kantonu. 45
ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 82 - 83 46 Tzv. sověty – organizace vojáků, zemědělců nebo pracujících, kteří spravovali danou oblast (např. Jinggangshan ), byli součástí oficiální vlády. 47 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 114
25
3. 2. 8 Guangzhou (Kanton) Na kantonské nádraží dorazil vlak AUS VN 7. září ve tři hodiny odpoledne.48 Čekalo na ně velkolepé přivítání v čele s Huang Yongshengem a dalšími představiteli města a veliteli středo-jižní vojenské oblasti. Po vzájemných děkovných projevech a po předání květin byl soubor autobusy dopraven do hotelu – mrakodrapu o čtrnácti poschodích na březích Perlové řeky (Zhu Jiang
).
Veškerá vystoupení, která se v Guangzhou konala, proběhla v nově vybudovaném divadle osmiúhelníkového půdorysu, jež pojme asi šest tisíc diváků. 49 Jedno improvizované představení s vypůjčenými nástroji od čínského uměleckého
námořního
souboru
proběhlo
na
lodi
pojmenované
„1. květen“ při příležitosti výletu na Jihočínské moře (Nan Hai
). Vyjížďku
pro soubor připravil velitel čtvrté polní armády.50 Šedesátistupňové horko znemožnilo souboru vykonat mnoho návštěv a výletů. Většinu času vojáci strávili v plaveckém bazénu a tak během šestidenního pobytu navštívili pouze ostrov Shamian Dao
na Perlové řece,
který býval mezinárodní koncesí.51
3. 2. 9 Wuhan Cesta vlakem z Guangzhou do Wuhanu
trvala dva dny.
Pravděpodobně dne 15. září dorazil AUS VN na hlavní vlakové nádraží v městské části Hankou
. Tentokrát je však na nádraží k překvapení všech nečekalo
žádné přivítání. Nastoupili do autobusů, které projely předměstím až k Dlouhé řece, kde pro ně byl přichystaný parník, aby je přivezl na druhý břeh 48
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Zhongnan junqu, siye canmouzhang Huang Yongsheng, zhengzhibu zhuben taozhu . Lianhe Bao , 1952, 8. 9., Guangzhou 49 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 126 50 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 102 - 103 51 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 99 - 101
26
do Wuchangu
. Tam je na nábřeží čekalo uvítání jaksepatří. Po potřebných
oficialitách byl soubor převezen do nedalekého hotelu. Hlavním účelem návštěvy Wuhanu bylo připravit se na řadu vystoupení na počest čínského národního svátku, která byla naplánována na začátek října v Pekingu. To však neznamenalo, že by soubor neuspořádal vystoupení pro místní obyvatele. Další denní program nebyl tak zaplněn oficiálními návštěvami nebo poznáváním okolí. Během osmidenního pobytu vykonal soubor jedinou oficiální návštěvu. A to návštěvu Wuhanské univerzity (Wuhan Daxue
), kde
se vojáci seznámili se životem studentů a byly jim představeny národního hnutí )52 a Boj proti pěti zlům (Wu-fan
Boj proti třem zlům (San-fan yundong yundong
)53.
Zbytek času vojáci strávili v Sunjatsenově parku kultury a oddechu (Zhongshan gongyuan
), který patří mezi nejstarší parky a nachází
se v městské oblasti Hankou. Součástí parku byla zoologická zahrada a přírodní divadlo asi pro osm tisíc diváků, kde se konala vystoupení AUSu.54Jedno z nich navštívili delegáti z jihozápadní Číny a z Indonésie, jež byli na cestě do Pekingu, kde se konal Sjezd obránců míru asijských a tichomořských národů(Yazhouji taipingyangquyu hepinghui
).
3. 2. 10 Tianjin Odpoledne 23. září dorazil soubor do Tianjinu. Na vlakové nádraží je přišli přivítat zastupitelé města. Uvítací projev pronesl velitel tianjinské politické oblasti Zhong Bing
. Ve své řeči vyjádřil radost nad prohlubujícím se přátelstvím
obou našich národů a armád. Velitel AUS VN Jaroslav Veselý mu za celý soubor srdečně poděkoval a vyjádřil nadšení, že zde soubor může vystupovat. Na závěr 52
Boj proti třem zlům (San-fan yundong ) – kampaň probíhající od konce roku 1951 do května 1952 zaměřená na boj s korupcí, plýtváním a byrokratismem 53 Boj proti pěti zlům (Wu-fan yundong ) – kampaň podobného charakteru tentokrát zaměřená proti soukromým podnikatelům. Zasahovala proti braní úplatků, defraudaci, spekulaci založené na státním tajemství, okrádání státních zakázek a kalkulaci. 54 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 117
27
projevů nechyběla zvolání „Ať žije Gottwald, Mao Zedong a Stalin! (Getewaerde, wansui! Mao Zedong, wansui! Sidalin, wansui! ,
,
!
,
!
!)“.
Téhož dne v odpoledních hodinách byl uspořádán banket, kde jim dětský umělecký soubor zatančil a předal květiny. Později ve večerních hodinách proběhlo první vystoupení AUS VN v Tianjinu ve Velkém čínském divadle ) pro vedení a obyvatele města. 55 O tři dny
(Zhongguo daxiyuan
později, tedy 26. září uspořádal soubor představení určené dělníkům, které trvalo dvě hodiny. Autor novinového článku vyzdvihuje uměleckou úroveň souboru. Největší ohlas měla píseň zpívaná jak česky, tak čínsky, „Východ je rudý (Dongfang hong
)“.56
Den před odjezdem do Pekingu připadl na svátek sv. Václava. Několik členů souboru se proto rozhodlo oslavit václavské posvícení jako překvapení pro hostitele a také jako slavnostní završení dvouměsíční cesty, kterou měli doposud za sebou. 28. září hned zrána museli začít s přípravami, neboť museli připravit večeři pro několik set lidí. Spolu s několika čínskými tlumočníky připravili vepřové pečeně, knedlíky, zelí a v městské pekárně upekli posvícenské koláčky. Slavnostní večeře se konala po vystoupení a trvala až do druhého dne.57
3. 2. 11 Chongqing 9. října odjel vlak AUS VN z pekingského hlavního nádraží směrem do Wuhanu, kde soubor 11. října v pět hodin ráno přestoupil na lodě, které je proti proudu Dlouhé řeky dopravily až do Chongqingu 58 . Celý soubor doprovázel
55
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Zuo zai Jin shouci yanchu jingcai gewu . Tianjin Ribao , 1952, 24. 9., Tianjin 56 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Jie jundui wengongtuan zuo juxing di-san ci yanchu . Tianjin Ribao , 1952, 27. 9., Tianjin 57 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 141 - 147 58 Železnice Wuhan – Chongqing byla uvedena do provozu až po roce 1965
28
zástupce československého velvyslanectví v Číně Lengler, který měl vést školení o ČLR při cestě lodí do Chongqingu a zpět.59 První vyplula starší vojenská loď, na níž jel orchestr a taneční skupina, druhá vyplula loď se sborem. Krajina poblíž Chang Jiang byla první dva dny neměnná rovina, až třetí den se na jejích březích začala zdvíhat příkrá skaliska, která komplikovala plavbu po řece. Tok řeky byl na několika místech prudce zúžen a byl tam silný proud, proto většina lodí musela využít práce burlaků.60 V průběhu plavby museli zastavit v přístavních městečkách Yichang a Wanxian
, aby mohlo být doplněno palivo - uhlí a potraviny.
Do chongqingského přístavu lodě dorazily ve čtvrtek 16. října ve čtyři hodiny odpoledne.
61
Během plavby bylo zakázáno fotografovat přístavy, přehrady
a mosty. Tento zákaz byl porušen, proto si čínská vláda zpětně vyžádala snímky a negativy.62 Po velkolepých uvítacích oficialitách, na které se přišlo podívat tři sta tisíc lidí, autobusy odvezly členy souboru do ubytovny asi dvacet minut od centra.
63
Stejný den večer byl AUS VN pozván do místního divadla
na představení chongqingského vojenského souboru. Struktura čínského souboru byla podobná tomu našemu symfonickému, jen v čínském používali i typické čínské lidové nástroje. Soubor předvedl tance národnostní menšiny Miao a tibetské lidové tance.64 První vystoupení československého souboru se konalo 17. října. Koncert byl zahájen o půl osmé večer v Chongqingshi banyun gongren dasha a trval celé tři hodiny. Zúčastnilo se ho něco přes tisíc lidí. Součástí představení byl uvítací projev, který přednesl velitel jihozápadní vojenské oblasti 59
Archiv MZV ČR, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. 139.593/52-AO/1, Zájezd do Čunkinu – doprovod Lenglera, 1952, 15. 11., Praha 60 Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6. 61 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 184 62 Archiv MZV ČR, III/1 TO – obyčejné (1945 – 1959), karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. 140/93852, AUS – vyžádání fotografií, 1952, 29. 11., Praha 63 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Huanying Jiekesiluofake Weite Niyedeli jundui wenyi gongzuotuan . Chongqing Ribao , 1952, 25. 10., Chongqing 64 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 193 - 195
29
Wang Xinting
. 65V následujících dnech se konalo dalších šest koncertů
v síni Xinan junqu dalitang wenhuagong
a v dělnickém centru Renmin
.66
V Chongqingu proběhla tisková konference. Ve zprávách z archivu MZV jsou uloženy dvě zprávy. V první zprávě je uvedeno, že se měla konat na popud Lenglera – zástupce československého velvyslanectví v ČLR, ale byla zakázána.67 Z druhé zprávy vyplývá, že se konference nakonec konala z iniciativy čínských novinářů, kteří si chtěli pohovořit zejména o kulturním životě v ČSR. „Lengler se jí zúčastnil z vlastní iniciativy. Údajně mu byly zodpovídány čínskými novináři otázky týkající se ČLR. O této poradě nebylo informováno vedení AUS VN.“68 Ve zprávě již není uvedeno, jaké důsledky byly vyvozeny. Během svého pobytu se vojáci seznámili se železárnami v Dadukou , které produkují kolejnice pro železniční tratě Chongqing – Chengdu a Chongqing – Guangzhou.69 Soubor také navštívil dvě školy. 18. října to byla škola určená pro děti, jejichž rodiče jsou kádroví pracovníci. Později 22. října navštívili Druhou vojenskou školu (Di-er bubing xuexiao
). V obou
jim děti uspořádaly představení.70
65
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Jiekesiluofake jundui wengongtuan zuowan zai Chongqing ju kaimushi yanchu . Xinge Ribao , 1952, 18. 10., Chongqing 66 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Jiekesiluofake jundui wengongtuan tuanzhang he yishu zhidao xiang Chongqing wenyi gongzuozhe zuo youguan benguo wenyi gongzuo de baogao . Xinge Ribao , 1952, 24. 10., Chongqing Xinan junqu zhengzhibu juxing wenyi wanhui zhaodai Jiekesiluofake jundui wengongtuan . Chongqing Ribao , 1952, 21. 10., Chongqing 67 Archiv MZV ČR, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. 140/93852, AUS – vyžádání fotografií, 1952, 29. 11., Praha 68 Archiv MZV ČR, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. č.129.779/52-AO/1, Tisková konference v Čunkinu, 1953, 20. 1., Praha 69 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 203. 70 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Delegace AUS – výstřižky z novin. Jiekesiluofake jundui wengongtuan zuo zai benshi juxing di-wu ci yanchu . Chongqing Ribao , 1952, 23. 10., Chongqing
30
26. října AUS VN odplul po Dlouhé řece zpět do Wuhanu, odkud pokračoval do severovýchodní Číny, do Shenyangu
.71
3. 2. 12 Shenyang (Mukden), Harbin, Manzhouli První týden v listopadu dorazil soubor do severovýchodní části ČLR. První zastávkou bylo průmyslové město Shenyang, vzdálené asi dvě stě kilometrů od korejské fronty. Byli ubytováni v hotelu nedaleko nádraží. Uskutečnila se zde dvě vystoupení. První z nich bylo menších rozměrů. V divadle Rudá hnězda (Shenyang hongxing juchang
) bylo představení určeno zejména
pro vedení města, velitele severovýchodní vojenské oblasti a pro pár stovek obyvatel města, dohromady asi třináct set diváků. Celý program byl zahájen hymnami ČSSR, ČLR a tentokrát i hymnou KLDR. Po nich přišlo na řadu uvítací slovo velitele severovýchodní vojenské oblasti a ředitele kulturního oddělení. Oficiálně přivítal AUS VN a poděkoval mu za uskutečnění představení v Shenyangu. Nechyběly fráze o vzájemném nerozborném přátelství, které je stále pevnější. Za AUS VN poděkoval jeho velitel ppl Jaroslav Veselý. Řekl, že pro celý soubor je potěšením vystoupit právě zde ještě před odjezdem. Krátce shrnul program a vyjádřil přání, aby se vystoupení obecenstvu líbilo. Celý večer proběhl v přátelské atmosféře.72 Následující den v odpoledních hodinách soubor vystoupil pro vojáky lidové osvobozenecké armády na sportovním stadionu. Jednalo se o vystoupení mnohem větších rozměrů. Přišlo několik tisíc diváků, kteří se nevešli do areálu, proto si mnoho z nich muselo sednout na zem. O přestávce se členové souboru setkali s některými vojáky bojujícími na korejské frontě.73
71
Archiv MZV ČR, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52-AO/1, 29. 10. 1952 72 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Jie jundui wengongtuan zuo zai Shen juxing shouci biaoyan . Dongbei Ribao , 1952, 3. 11., Shenyang 73 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 145
31
3. listopadu se soubor přesunul do nedalekého Harbinu (Ha'erbin
).
Pravděpodobně to byla jednodenní zastávka na cestě do Manzhouli. V žádném ze zdrojů nejsou uvedené podrobnější informace o nějakém koncertě či ubytování. Úplně poslední zastávkou na cestě po Číně bylo město na hranicích se SSSR Manzhouli, kam soubor dorazil 5. listopadu. AUS VN zde přestoupil do sovětského vlaku, protože šířka kolejí v SSSR se lišila. V tomto vlaku soubor přečkal i noc. Vagony musely být napojeny na elektrické vedení, protože začátkem listopadu teplota klesla hluboko pod bod mrazu.74 „Viděli jsme tedy, že tu s mrazem nejsou žerty a opatřili jsme se proti němu, jak se dalo. Stáhli jsme si polní čapky přes uši nebo jsme si uši převázali šálou. Přimyslíte – li si k tomu čínské vatované kabáty, dostanete obraz velmi malebný.“75 V Manzhouli se konalo poslední neplánované představení celého zájezdu. Soubor byl požádán, aby vystoupil alespoň s krátkým programem v nově otevřeném kulturním klubu. Velká část zpěváků měla ve zdejších mrazech problém s hlasivkami, proto vystoupení bylo přizpůsobeno. To znamená, že soubor vystoupil hlavně s orchestrálními a tanečními čísly. Následujícího dne ve večerních hodinách vyjel vlak po transsibiřské magistrále zpět do Prahy.76
3.3 Program, představení a repertoár Program AUS VN byl dopředu naplánován, v průběhu cesty po ČLR však docházelo k drobnějším obměnám. Armádní velení v Praze vybralo asi padesát skladeb vhodných pro interpretaci. Jednalo se zejména o budovatelské písně, české a moravské lidové písně a několik árií z tvorby Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Choreografii pro taneční soubor měl na starosti tehdejší vedoucí baletu Národního divadla Luboš Ogoun. Představení se konala na velkých prostranstvích, většinou na fotbalových stadionech, v kulturních domech, větších divadlech či parcích kultury a oddechu.
74
Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6. SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 219 76 SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. s. 217 75
32
Hudební soubor byl vždy uspořádán tak, jak je obvykle zvykem, to znamená, že dole byl orchestr, na stupních mužský pěvecký sbor a vpředu sólisti.77 Každé představení bylo vždy zahájeno československou, čínskou a sovětskou hymnou. Poté následovala čínská propagandistická píseň oslavující KS Číny a Mao Zedonga „Východ je rudý“. Melodie pocházející z tradiční čínské hudby provincie Shanxi
s textem Li Youyuana
se stala neoficiální
hymnou zájezdu a soubor ji vždy zpíval jak v češtině, tak v čínštině. 78 Hlavní část programu trvala dvě až tři hodiny a byla rozdělena na čtyři části, mezi kterými byly přestávky. Prvních dvacet devět skladeb bylo určeno pro sborové těleso (Hechang
) a jeho sólisty. Nejčastěji zde zněly písně
s budovatelskou tématikou převážně z tvorby Radima Drejsla, Miloslava Barvíka a sovětských hudebníků Dmitrije Šostakoviče a Alexandra Vasiljeviče. Dále pak české, moravské a slovenské lidovky, několik operních árií a severokorejské národní písně. Největší podíl tvořily skladby Radima Drejsla s texty Miloslava Zachaty. Byly to pochodové písně s rytmickým textem a údernými hesly proklamující jednotu, soudržnost kolektivu, spojenectví a přátelství se SSSR a dalšími zeměmi lidově demokratického tábora. Mezi nejznámější patřila píseň práce „Rozkvetlý den (Kaihua de rizi
)“, dále píseň věnovaná tehdejšímu
československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi „Za Gottwalda vpřed! (Wie Getewa'erde qianjin
)“ a spisovateli Juliu Fučíkovi
„Píseň o Fučíkovi (You Fuqike zhige
)“. Několik skladeb bylo
věnováno československé armádě. To byly například písně „Armádě zdar (Guangrong shuyu jundui
)“, „Pochod (Xingjun xiaodaio
)“ a „Sláva tankům (Guangrong shuyu dankeshou
)“. Dvě
poslední zmíněné skladby byly otextovány Miroslavem Krohem. Ten pro potřeby AUS VN přeložil i sovětskou masovou píseň Dmitrije Šostakoviče známou
77
Z rozhovoru s Pavlem Vondruškou, 2009, 29.5. Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Czechoslovak army ensemble premiere. China News Release, 1952, 14. 8., Beijing 78
33
z filmu Pád Berlína (1949) „Sláva Stalinu (Guangrong shuyu Sidalin )“. V repertoáru AUS VN nechyběly ani protikapitalistické a protiamerické písně. Mezi ně například patřila skladba Miloslava Barvíka „Ruky preč od severní Koreje (Gunchu Chaoxian qu
)“, která pojednává o odchodu
amerických imperialistů ze severní Koreje. Vedení AUSu do programu zařadilo i několik severokorejských národních písní s texty přeloženými do češtiny - „Severní Korea, vpřed! (Qianjin a! Chaoxian
!
)“, „Tak daleko (Yaoyuan de difang
„Slunce nad horami (Taiyang zhaobianle gaoshan jednu zahradu (Wo zhidao yi ge huayuan
)“, )“ a „Znám
)“.
Jak jsem uvedla výše, v repertoáru bylo zařazeno i několik českých a slovenských lidovek např. „Když jsem k Vám chodíval (Dang wo dao ni nar qu de shihou
)“, „Tancuj, tancuj, vykrúcaj (Tiao ba!
a „Ej, hory čierne (Gechang heishan
!)“
)“. Většina lidových písní prošla
úpravou Miloše Vacka speciálně pro potřeby AUSu. Pěvecký sbor nacvičil i husitský chorál „Kdož sú boží bojovníci (Shenbing
)“. 79 Augustin Palát
v rozhovoru uvedl, že některé z lidových písní přeložil do čínštiny, aby byly více přístupné čínskému publiku. Hovořil např. o písni „Strejček nimra, koupil šimla“.80 Druhou část programu tvořila vystoupení taneční skupiny (Wudao
).
Autorem choreografie většiny tanců byl Luboš Ogoun. Na některých z nich se s ním podíleli choreografové J. Kovaříková a L. Hermanová. Hudební doprovod byly písně Radima Drejsla, Miloše Vacka a hudba z oper Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Nejoblíbenější tance čínského obecenstva byly ty s vojenským námětem. Bojový tanec „Tanec výsadkářů (Sanbing wu
)“ vytvořil Luboš Ogoun
ve spolupráci s L. Hermanovou na hudbu zkomponovanou Radimem Drejslem. 79 80
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Delegace AUS, Program vystoupení Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6.
34
Další vojenské tance vyjadřovaly zejména pozitivní perspektivu o spojenectví a o vzájemném přátelství lidově demokratických zemí. Představovaly symbolické závazky k usilovnému postupu směrem k socialistické budoucnosti. Těmi byly zejména „Tanec československo-korejského přátelství armád (Jiexian jundui youyi wu
)“ a „Tanec čínsko-českého přátelství (Zhongjie jundui
youyi wu
)“, se kterými soubor vystupoval většinou až v závěru.
V repertoáru nechyběly ani tance lidové. „Český lidový tanec (Jieke minzu wudao
)“ L. Ogouna za doprovodu První árie z opery Prodaná
nevěsta Bedřicha Smetany a „Moravský lidový tanec (Molaweiya minzu wudao )“ J. Kovaříkové na hudbu Leoše Janáčka. Mezi čísla s uvolněnějšími náměty patřil „Tanec klaunů (Wanpi wu )“ opět Luboše Ogouna, tentokrát za doprovodu hudby J. Neubauera a „Šavlový tanec (Jian wu
)“ s choreografií Jana Čumpelíka inspirovaným mužským
koledním tancem „Pod šable“. Jeden z tanců vznikl přímo na cestě po ČLR, pravděpodobně v Šanghaji při výletu lodí na Východočínské moře. Byla to baletní scéna „Setkání na řece Jang C' “s hudbou v úpravě Miloše Vacka a choreografií Luboše Ogouna. Domnívám se, že autoři se inspirovali představením čínského námořnického souboru, neboť tanec obsahoval podobné prvky, např. organizaci námořníků při poplachu. Třetí část programu byla určena sólovým zpěvům (Duchang
).
Jednalo se především o árie z oper Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany a Rusalka Antonína Dvořáka v podání sólistů Ladislava Mráze, Jindřicha Jandy, Ladislava Bluma, Jiřího Šilera, Zdeňka Švehly, Ilji Doležala, Oldřicha Dědka a Zdeňky Valáškové. Nejoblíbenější číslo byl duet Kecala a Jeníka z Prodané nevěsty. Číňané pokaždé skandovali, že chtějí přídavek: „ahalubu, ahalubu!“. 81 Také „Pastýřka“ v podání tenoristy Zdeňka Švehly a sopranistky Zdeňky Valáškové vždy sklidila úspěch.
81
Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6.
35
Poslední částí představení byly skladby určené pouze pro orchestr (Yuedui ). Opět se hrály skladby B. Smetany, konkrétně První árie
yanzou
z Prodané nevěsty a symfonická skladba Vltava. Z tvorby A. Dvořáka umělecké vedení zařadilo Slovácký tanec a Koncert pro dvoje housle a flétnu. V úplném závěru nechyběly skladby Víta Nejedlého „Vítězství je naše (Shengli shi women de
)“ a „Lidová symfonie (Renmin jiaoxiangqu
)“.82
Zajímavostí je, že v repertoáru byl zařazen i chorál „Deep river“ pocházející ze Spojených
států
amerických
slavný
díky
Paulu
Robesonovi.
Stalo
se tak pravděpodobně díky tomu, že zpěvák po Druhé světové válce jako jeden z mála tehdejších intelektuálů otevřeně podporoval Sovětský svaz.83 Celkově by se dalo říci, že program AUS VN byl poměrně rozmanitý, nejednalo se pouze o masové písně či písně s budovatelskou tématikou, přestože šlo o čistě komunistický zájezd. Uměleckému vedoucímu Radimu Drejslovi se podařilo sestavit pro soubor velice pestrý repertoár.
3.4 Zhodnocení zájezdu Cesta začala v Pekingu v srpnu 1952 a měla být zakončena začátkem října téhož roku opět v hlavním městě. Původně dvouměsíční zájezd byl 30. srpna na žádost čínského vedení prodloužen do 1. listopadu 1952 s tím, že soubor se svým programem vystoupí v severovýchodní Číně.84Během své cesty ujel vlak AUS VN čtrnáct tisíc kilometrů, navštívil třináct čínských velkoměst, v nichž uspořádal 46 celovečerních a 12 estrádních vystoupení, které shlédlo přes 400 tisíc diváků.85 Přestože soubor nikdy neměl dostatek prostoru pro nácvik představení, slavil v Číně velké úspěchy. Čínští odborníci byli spokojeni s volbou programu 82
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Delegace AUS, Program vystoupení Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Czechoslovak army ensemble premier. Daily News Release, 1952, 14. 8., Beijing 84 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52-AO/1, Vystoupení AUSu v ČLR, 1952, 30. 8., Praha 85 ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 154 83
36
a bohatostí repertoáru, který svou pestrostí zaujal široké spektrum obyvatel. Nejkladněji ohodnotili písně zpívané čínsky. Poměrně negativní ohlasy měl pouze taneční projev, neboť údajně nebyl Číňanům plně srozumitelný.86
86
Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 18, Kulturní zprávy (1952), zpráva č. 132.324/52, Vystoupení AUSu v Pekingu
37
4 Film Lidé jednoho srdce Barevný dokumentární film československého Armádního filmu byl natočen na popud československé vlády, která chtěla zdokumentovat nejdelší a pravděpodobně nejdůležitější zájezd v historii AUS VN. Čínská vláda přijala návrh s tím, že by se rovněž chtěla podílet na natáčení. Naše vláda vyslala na zájezd do ČLR Karla Kachyňu a Vojtěcha Jasného, k nimž se pak připojilo několik dalších čínských filmařů. Dokument nás provází spolu se souborem po celé Číně, zachycuje krajinu i historické památky, avšak převážná část scén je tvořena vystoupeními AUS VN či představeními čínských souborů. Ve filmu je také možné shlédnout několik záběrů z oficiálních návštěv a jednání. „Dosavadní filmy laureátů státní ceny Kachyni a Jasného se vyznačují tím, že jejich autoři nejdou vyšlapanými cestami dokumentárního filmu, ale že se pokoušejí hledat způsoby, jak co nejlépe přiblížit zobrazovanou skutečnost i ideový záměr zobrazení divákovi. Jejich nový film „Lidé jednoho srdce", vytvořený za spolupráce čínských filmařů, je toho dalším důkazem. Z reportáže o zájezdu našeho nejlepšího vojenského uměleckého souboru dovedli vytvořit překrásný film, který hovoří nadšeně o nové Číně a jejím lidu. Co je na práci obou mladých filmařů nejcennější — snaha přiblížit se člověku a dobýt filmem nejen jeho rozumu, ale i jeho srdce. To znovu potvrzuje tento film. Učí lásce k bratrské Číně a je jistě nejen krokem vpřed v dokumentaristické práci Kachyni a Jasného, ale především také velkým přínosem pro družbu našich národů s národy velké Číny.“87
4.1 Autoři filmu Jak jsem uvedla výše, na tvorbě dokumentu Lidé jednoho srdce se podíleli jak českoslovenští tak čínští pracovníci. Celý tým neměl dohromady více 87
Lidé jednoho srdce [online]. Praha: Národní filmový archiv, Filmový přehled, č. 37, 1953 [cit. 20. 2. 2011]. Dostupné na www: http://www.csfd.cz/film/4772-lide-jednoho-srdce/
38
než třicet členů. Autory scénáře a režie byli kromě Jasného a Kachyňi tři čínští fimaři Qu Baiyin, Dong Xiaowu a Liu Ling ve funkci pomocného režiséra. V terénu natáčeli Jasný s Kachyňou, kteří byli vždy doprovázeni dalšími čínskými kameramany Cao Jinyun, Tian Li, Tang Yuqi, Yu Chengzhi a Zhang Kangnong.88 Vojtěch Jasný v rozhovoru pro časopis Týdeník rozhlas uvedl několik podrobností týkajících se přímo natáčení a cesty do ČLR. Například zmínil, že veškerá technika potřebná k natáčení byla příslušnými sovětskými úřady zapečetěna, tudíž se mohlo začít natáčet až v Číně. SSSR jim pravděpodobně chtělo znemožnit získání záběrů z chudé Sibiře, kde bylo tehdy mnoho vyhnanců ze zemí východního bloku. Hlavním vedoucím natáčení byl tehdejší předseda vlády Zhou Enlai, který Jasnému dal k dispozici velký pokoj a k ruce pracovní tým včetně sekretářky a příslušnic čínské armády, které vše překládaly do ruštiny, aby mohl napsat co nejlepší scénář. „A pan předseda mi vzkázal, že mám za úkol napsat scénář pro náš velký dokument, a dokud jej nenapíšu, tak tam budu zamčený, ale že čínští přátelé a hoši a dívky z jejich uměleckého souboru mě tam smějí navštěvovat.“ K napsání scénáře Jasný nakonec využil knížku o velkém pochodu Mao Zedonga, aby měl film vyšší uměleckou hodnotu, doplnil ho překlady čínské poezie Zpěvy staré Číny Bohumila Mathesia. Po napsání scénáře mohli spolu s Karlem Kachyňou začít natáčet v terénu. K dispozici jim byl celý technický tým včetně letadla. Natáčení nebylo zcela pod jejich taktovkou. Byly jim uděleny pokyny, které museli dodržovat. Jednalo se o zanedbatelné požadavky např. museli ukázat jen padesát rikšů na ulicích, nikoliv stovky, které spíše odpovídaly pravdě. Celkově se jim v Číně podařilo sehnat spoustu zajímavého materiálu a tak mohly vzniknout i dva kratší poetické filmy Klasická čínská opera a Z čínského zápisníku.89 Celý film se nepodařilo dokončit během zájezdu a tak 8. listopadu 1952 vláda z podnětu Československého armádního filmu pozvala čtyři čínské filmové 88
Film Lidé jednoho srdce PILÁTOVÁ, Agáta. Vojtěch Jasný: Duch je důležitější než hmota [online]. Praha: Týdeník rozhlas, č. 40, 20. 9. 2004 [cit. 10. 3. 2011]. Dostupné na www: http://www.radioservisas.cz/archiv04/4004/40titul.htm.
89
39
pracovníky do ČSR, za účelem dokončení prací na dokumentu v lednu až březnu roku 1953 v pražských ateliérech na Barrandově.90 Během těchto tří měsíců probíhaly střihačské práce, které měl na starosti Ján Chaloupek. Dále pak úprava zvuku pod vedením K. Cajthamla, J. Zavadila a Liu Zhao. Hudební doprovod tvořený symfonickým orchestrem pod vedením Otakara Paříka zkomponovali skladatelé Svatopluk Havelka, Miloš Vacek a Huang Ge. Celý film byl doprovázen komentáři namluvenými Karlem Högrem.91 Později film získal cenu Mao Zedonga.
4.2 Vystřižené scény Ve zprávě ze dne 21. srpna 1953 MZV apeluje na tvůrce filmu, aby vystřihli pouze jedinou scénu. Jednalo se o odstranění záběru z výstavy o bakteriologické válce, kterou AUS VN navštívil v Pekingu. MZV kontaktovalo čínskou stranu, jelikož vše muselo proběhnout s jejím souhlasem. Ve zprávě byly uvedeny dva důvody k vystřižení scény. Prvním bylo členství ČSR v neutrální komisi v Koreji, druhým promítání dokumentu na mezinárodním festivalu v Benátkách.92 Pravděpodobně bylo vystřiženo více záběrů. Vedení československé armády se nelíbily části, kde členové AUSu nemají uniformu, ale jen plátěné kalhoty a košili. Rovněž nesouhlasili se záběry vojáků, kteří vypadali neoholeně. Tyto scény byly pak znovu natočeny v ateliérech na Barrandově.93
90
Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína /karton 16, 38 Zájezdy AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52-AO/1, Pozvání čínských delegací v roce 1953 do ČSR, 1952, 8. 11., Praha 91 Národní filmový archiv (NFA), Film Lidé jednoho srdce 92 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 8, Filmy (1952 – 59), zpráva č.132 881/53 Vyjádření MZV k československo-čínskému filmu, 1953, 21. 8., Praha 93 Z rozhovoru s A. Palátem, 2010, 13. 6.
40
5 Pozdější kulturní výměna Zájezd AUS VN do ČLR odstartoval sérii vzájemných návštěv. První z nich proběhla ještě téhož roku 16. listopadu, kdy do Prahy přijela kulturní delegace ČLR vedená náměstkem ministerstva školství Wei Qu. Během pobytu se zúčastnili slavnostního ustavení Československé akademie věd. Rovněž navštívili větší česká i slovenská města, například Ostravu či Bratislavu. Návštěvu ukončili dva dny před Vánoci téhož roku.94 Následujících několik návštěv bylo zejména z oblasti filmu. Již mezi 2. a 8. říjnem 1952 se konaly v Praze Dny čínského filmu, v rámci kterých došlo k vzájemné návštěvě artistických skupin.95 Ještě téhož měsíce 27. října měly naše dva české filmy s čínským dabingem Zocelení a Němá barikáda slavnostní premiéru v Pekingu. 96 Ve dnech od 15. do 24. dubna 1953 odletěla do ČLR šestičlenná delegace filmových pracovníků vedená spisovatelem a zástupcem předsedy kolektivního vedení
studia
uměleckých
filmů
Miloslavem
Fáberem
na
Festival
československého filmu. 97 Zpočátku roku 1953 přijela do ČSR již zmíněná delegace pracovníků čínského filmu, jež byli pozváni za účelem dokončení prací na dokumentárním filmu Lidé jednoho srdce.98 V říjnu téhož roku byla do ČLR vyslána kulturní delegace, která čítala sedmnáct členů, například spisovatele Marii Majerovou, Marii Pujmanovou, Pavla Kohouta, Adolfa Hofmeistera , Máriu Medveckou aj.. Dohromady v Číně strávili dva a půl měsíce. Navštívili největší kulturní centra jižní a severovýchodní Číny.
94
Archiv MZV, TO – T 1945 – 1955, Čína / karton 3, Čsl. – čínské vztahy (1951 – 1955), zpráva č. 107.447/53, Styky mezi ČSR a ČLR za IV. čtvrtletí 1952, 1953, 12. 3., Praha 95 Archiv MZV, TO – T 1945 – 1955, Čína / karton 3, Čsl. – čínské vztahy (1951 – 1955), zpráva č. 410.532/54, Čs. – čínské styky, 1954, 24. 4., Praha 96 Archiv MZV, TO – T 1945 – 1955, Čína / karton 3, Čsl. – čínské vztahy (1951 – 1955), zpráva č. 107.447/53, Styky mezi ČSR a ČLR za IV. čtvrtletí 1952, 1953, 12. 3., Praha 97 Archiv MZV, TO – T 1945 – 1955, Čína / karton 3, Čsl. – čínské vztahy (1951 – 1955), zpráva č. 410.532/54, Čs. – čínské styky, 1954, 24. 4., Praha 98 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 129.779/52-AO/1 Pozvání čínských delegací v roce 1953 do ČSR, 1952, 8. 11., Praha
41
V Pekingu se setkali s vyslanci z Polska a Rumunska a upořádali několik společných vystoupení. V následujícím roce 1954 byl dokončen další dokumentární film Čínské jaro, který natočil režisér Vladimír Vlček při návštěvě Číny s filmovou delegací. Podobně jako Lidé jednoho srdce i tento film vznikal ve spolupráci s čínskými filmaři, kameramany Su Heqin a Chen Mo. 99 V měsíci červnu a červenci zorganizoval Ministr národní obrany armádní generál dr. Alexej Čepička zájezd čínského armádního uměleckého souboru do ČSR. Dvěstěsedmdesátičlenný čínský armádní umělecký soubor pod vedením generála Chen Yi přiletěl do Prahy koncem července. Po celou dobu zájezdu je doprovázelo několik pracovníků MNO v čele s pl Hemlem. Celý zájezd byl rozčleněn do tří etap. Dny mezi 24. červencem a 3. srpnem soubor strávil v hlavním městě a jeho okolí. Tam se i 26. července uskutečnilo první představení čínského souboru ve Smetanově divadle určené pouze pro československou vládu. V Praze proběhlo i v pořadí druhé představení, a to 31. července. Proběhlo na zimním stadionu Štvanice za účasti třiceti tisíc diváků. Ve zprávě z archivu MZV je uvedeno přesné rozdělení vstupenek s tím, že padesát procent vstupenek bylo určené pro veřejnost a padesát pro armádu. 27. července uspořádalo Ministerstvo kultury na počest Souboru písní a tanců Čínské lidové osvobozenecké armády v prostorách Ledeburských teras besedu, na níž se čínští vojenští umělci sešli s význačnými pracovníky ze všech oborů kultury. Besedy se zúčastnili ministr národní obrany dr. Alexej Čepička, ministr kultury Václav Kopecký, předseda Národního shromáždění Zdeněk Fierlinger, zástupci MZV a členové pražského diplomatického sboru. Během večera vystoupili sólisté a členové orchestru AUS VN, kteří přednesli skladby Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, P. I. Čajkovského a árii z čínské opery „Dívka s bílými vlasy“.100
99
Archiv MZV, TO – T 1945 – 1955, Čína / karton 3, Čsl. – čínské vztahy (1951 – 1955) zpráva č. 410.532/54, ČS – čínské styky, 1954, 24. 4., Praha 100 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin. Přátelská beseda čínských umělců s československými kulturními pracovníky. Obrana Lidu. Ústřední orgán MNO. 1954, 28. 7., roč. VIII., č. 181.
42
O dva dny později 29. července přijal ministr kultury Václav Kopecký náčelníka čínského uměleckého souboru generála Chen Yi s ostatními členy vedení, kteří mu při této příležitosti předali dary ČLOA.101 4. srpna se soubor vydal na dvaceti čtyřdenní cestu po větších československých městech. Byl jim vypraven speciální vlak, který měli k dispozici po celou dobu. Organizace zájezdu byla podobná té, jež měl AUS VN v ČLR. Soubor byl uvítán již v nádražní hale, kde byly proneseny děkovné projevy, jak zástupců našich měst, tak velení čínského souboru. Oficiální recepce se konala vždy před anebo po vystoupení souboru. V časovém plánu byl i dostatek místa na prohlídky měst. Cestu soubor ukončil v Praze, kde se konala dvě poslední vystoupení na zimním stadionu Štvanice, konkrétně 31. srpna a 3. září. Vstupenky byly tentokrát rozděleny tak, že osmdesát procent připadlo veřejnosti a dvacet procent armádě.102 V repertoáru sto tříčlenného pěveckého souboru byly písně v čínském, ruském i českém jazyce, jejichž nejčastějším námětem byl šťastný život v „Nové Číně“ a oslavné nápěvy o Mao Zedongovi a armádě. Tance, podobně jako písně, vyjadřovaly radostný život v jednotkách čínské armády, například tanec „Vojenský buben“. Pro tanec byly charakteristické pohyby, které provádí čínský voják při pochodu či při práci na poli. V programu představení nechyběla ani tradiční čínská opera „Opičí císař dostává zbraň v paláci dračího císaře“.103
101
Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Přátelé z Číny. Svět v obrazech. Obrazový týdeník, 1954, 7. 8., č. 32. 102 Archiv MZV, TO – O 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně, zpráva č. 123.624/54, 1954, 29. 7., Praha 103 Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Přátelé z Číny. Svět v obrazech. Obrazový týdeník, 1954, 7. 8., č. 32.
43
6 Závěr Výsledkem celé práce je zpracování dostupných informací o konání a průběhu zájezdu AUS VN do ČLR a celkové zhodnocení významu celé této události, která byla jednou z nejdůležitějších v historii AUS VN. Zpracování jednotlivých zdrojů bylo poměrně obtížné, neboť některé údaje se lišily nejen v drobnostech. Od začátku jsem narážela na nesrovnalosti týkající se celého zájezdu. Nejproblematičtější byla část práce, v níž rozebírám odjezd souboru z Prahy do Pekingu. Informace z této kapitoly byly umístěny v Archivu MZV ve fondech TO – O 1945 – 1959 a TO – T 1945 – 1955. V tomto případě se jednalo především o telegrafní zprávy, v nichž se uvedené údaje měnily několikrát během dne a často v nich byly uvedeny protichůdné údaje. Proto jsem vždy veškeré informace ověřila v dalších dostupných zdrojích, tzn. v Archivu AV ČR v Osobním fondu Augustina Paláta a v cestopisných knihách Čína ve skizzáři a Byli jsme v zemi květu. Ve fondu TO – O 1945 – 1959 byly uloženy oficiální zprávy československé a čínské vlády, jež byly užitečné především ke zhodnocení kvality a úspěšnosti zájezdu. Rovněž tam bylo několik zpráv týkající se filmu Lidé jednoho srdce. Ty jsem však musela doplnit údaji přímo z filmu uloženého v NFA. Z fondu TO – tajné 1945 – 1955 byly nejvíce užitečné informace o následujících kulturních výměnách, které byly velice podrobné. Část práce, v níž se zabývám trasou zájezdu, jsem zpracovala pomocí výstřižků z čínských novin, které při cestě sesbíral A. Palát. Převážně se jednalo o kratší články, které informovaly o příjezdu AUS VN do daného města, ve většině případů byl také uveden program souboru na následující dny. Velmi často byly novinové články doprovázeny mnoha fotografiemi. Některé z nich jsem pro dokreslení představy o zájezdu vložila do přílohy. Naprostá většina výstřižků byla v čínštině, dva články byly v angličtině konkrétně z novin The Shanghai news a China News Release. Nejvíce novinových výstřižků pocházelo z měsíce srpna a října. Nejhůře se zpracovávala návštěva měst Hangzhou, Guangzhou a Wuhan, neboť v archivu nebyly uloženy žádné
44
konkrétnější údaje o první polovině měsíce září, proto jsem musela ke zpracování použít již zmíněné cestopisné knihy. Kapitolu věnovanou repertoáru AUS VN jsem zpracovala díky Programu vystoupení, který byl uložený v Archívu AV ČR v Osobním fondu A. Paláta, a také díky některých novinových výstřižků, v nichž byly uvedeny skladby či hodnocení souboru. K většině skladeb jsem uvedla názvy v čínštině, u několika z nich se mi to však nepodařilo dohledat. Také u několika jmen zejména v části věnované filmu a pozdější kulturní výměně uvádím jména jen v transkripci pinyin. Největší problém, se kterým jsem se neustále potýkala, byla silná komunistická propaganda. Nejvíce byla patrná právě ve filmu Lidé jednoho srdce a v knize Byli jsme v zemi květu. Oprostit se od ní mi nejvíce pomohly rozhovory s pamětníky, kteří o celé události dokázali hovořit kriticky a s nadhledem. V květnu
2009
se
uskutečnil
dvouhodinový
rozhovor
s Pavlem
Vondruškou, který mi z pohledu dirigenta AUS VN popovídal o struktuře souboru a jeho kvalitách. O rok později v červnu 2010 jsem se setkala s Augustinem Palátem, který byl tlumočník velitelů souboru. Od něj jsem získala údaje týkající se převážně organizace zájezdu a návštěvy jednotlivých měst. Informace z obou rozhovorů jsem vždy ověřovala s dalšími zdroji vzhledem k tomu, že probíhaly téměř po šedesáti letech. Zájezd uskutečněný v roce 1952 odstartoval spoustu dalších kulturních výměn, které se konaly v následujících letech. Za velice důležité považuji, že ČSR se díky čínským novinářům dostalo do povědomí čínské vlády a obyvatelstva. Tato akce byla v čínských novinách propagována. To je patrné zejména z toho, že v podstatě každý den vycházel alespoň kratší článek o AUS VN. V archivu AV ČR je uloženo i několik obsažnějších článků o životě a kultuře v ČSR. Československá vláda tak měla možnost získat potřebné kontakty, které by mohly pomoci dalším vzájemným stykům, a to pravděpodobně nejen v kulturní sféře. Toto téma by mohlo být dále rozpracováno zejména v oblasti týkající se repertoáru AUS VN, se kterým soubor vystupoval v Číně. Dokumenty k výběru a přípravě umělců, volbě programu a celkové vyhodnocení uměleckého
45
zájezdu by měly být uloženy ve Vojenském historickém archivu ve fondech MNO 1952 a 1953 a ve fondu AUS VN 1945 – 1991. Tyto zprávy však nejsou zpřístupněny, protože dosud nebyly archivně zpracovány a musí nejdříve projít odbornou rešerší.
46
7 Abstrakt v angličtině The Czechoslovak Army Vit Nejedly Song and Dance Ensemble visited People´s republic of China in 1952 at the invitation of the Chinese People´s Revolutionary Military Council. The three months long official visit was the principal aim of this work. The Czechoslovak Army ensemble arrived to Beijing at the beginning of August and left China in the first week in November. During their tour they visited thirteen chinese citites, held fourty six evening full-length performances and twelve variety shows, which were seen by over four hundred thousand spectators. During
the
journey,
two
books
of
travels
were
written
and
the movie People but with one heart was filmed. They were, together with the testimony of the surviving observers, the affairs and the
kicáři sof the Ministry of Foreign
kicáři sof Academy of Sience in Czech republic became
the main sources of my writing.
Key words: The Czechoslovak Army Vit Nejedly Song and Dance ensemble, cultural exchange, Czechoslovak – Chinese international relation, year 1952
47
8 Použité prameny Archivy: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v.v.i. Osobní fond doc. Augustina Paláta, CSc., karton 16, Delegace AUS, Zájezd AUS – výstřižky z novin fond Zdeněk Nejedlý – Vít Nejedlý (Armádní umělecký soubor I 50/09) Archiv Ministerstva zahraničních věcí České republiky fond Teritoriální odbory obyčejné 1945 – 1959, Čína / karton 8, Filmy (1952 – 59) fond Teritoriální odbory obyčejné 1945 – 1959, Čína / karton 16, 38 Zájezdy, AUS v Číně fond Teritoriální odbory obyčejné 1945 – 1959, Čína / karton 18, Kulturní zprávy (1952) fond Teritoriální odbory tajné 1945 – 1955, Čína / karton 3, Čsl. – čínské vztahy (1951 – 1955), Čsl. Vládní delegace do ČLR (1952), Odborářské delegace (1952) Národní filmový archiv Dokumentární film Lidé jednoho srdce
Literatura: ČECH, Jaroslav. Byli jsme v zemi květu. Fot. Vojtěch Jasný, Karel Kachyňa. Praha: Naše vojsko, 1954. 154 s. SKÁLA, František. Čína ve skizzáři. Praha: Mladá Fronta, 1954. 218 s.
Pamětníci: Doc. Augustin Palát, CSc. Pavel Vondruška Internetové zdroje: Lidé jednoho srdce [online]. Praha: Národní filmový archiv, Filmový přehled, č. 37, 1953 [cit. 20. 2. 2011]. Dostupné na www: http://www.csfd.cz/film/4772-lidejednoho-srdce/
48
PILÁTOVÁ, Agáta. Vojtěch Jasný: Duch je důležitější než hmota [online]. Praha: Týdeník rozhlas, č. 40, 20. 9. 2004 [cit. 10. 3. 2011]. Dostupné na www: http://www.radioservis-as.cz/archiv04/4004/40titul.htm.
49
9 Seznam zkratek použitých v práci AUS VN
Armádní
umělecký
soubor
Víta
Nejedlého Archiv AV ČR
Archiv Akademie věd České republiky
Archiv MZV
Archiv Ministerstva zahraničních věcí
ČLOA
Čínská lidová osvobozenecká armáda
KS Číny
Komunistická stana Číny
MNO
Ministerstvo národní obrany
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
NFA
Národní filmový archiv
PL
Plukovník
POR
Poručík
PPL
Podplukovník
TO - O
Teritoriální odbory – obyčejné
TO – T
Teritoriální odbory - tajné
50
10 Seznam příloh Obrazová příloha: Mapy:
Mapa č. 1: Cesta z Prahy do Pekingu Mapa č. 2: Cesta po ČLR
Fotografie:
Obr. č. 1: Setkání s Mao Zedongem v Experimentálním divadle 9. srpna 1952 v Pekingu Obr. č. 2: Návštěva Školy 1. Srpna Obr. č. 3: Přílet posledních členů souboru na pekingské letiště 8. srpna 1952 Obr. č. 4: Uvítání na nádraží Shimonoseki v Nankingu 16. srpna 1952 Obr. č. 5: Pahorek květinového deště v Nankingu Obr. č. 6: Přivítání v Šanghaji 23. srpna 1952 Obr. č. 7: Návštěva šanghajských dělnických domků (27. srpna 1952) Obr. č. 8: Taneční vystoupení na lodi Jinggang shan na Východočínském moři Obr. č. 9: Na březích Západního jezera, Hangzhou Obr. č. 10: Přivítání v Chongqingu 16. října 1952 Obr. č. 11: Přední strana Programu představení AUS VN Obr. č. 12: Vystoupení v Pekingu Obr. č. 13: Vystoupení v Šanghaji Obr. č. 14: Uspořádání souboru při zpěvu písně „Východ je rudý“ Obr. č. 15: Český lidový tanec Obr. č. 16: Moravský lidový tanec Obr. č. 17: Tanec výsadkářů Obr. č. 18: Tanec československo – korejského přátelství armád Obr. č. 19: Tanec čínsko – českého přátelství Obr. č. 20: Tanec klaunů
51
Obr. č. 21: Tanec s meči Obr. č. 22: Zdeněk Švehla a Zdeňka Valášková při zpěvu árie „Pastýřka“ Obr. č. 23: Oldřich Dědek při zpěvu árie z Prodané nevěsty Obr. č. 24: Vystoupení Souboru písní a tanců Čínské lidové osvobozenecké armády ve Smetanově divadle 26. července 1954 Obr. č. 25: Tanec „ Vojenský buben“ Obr. č. 26: Setkání ministra kultury Václava Kopeckého a generála Chen Yi 29. července 1954
Záznamy rozhovorů:
Zázn. č. 1: s Pavlem Vondruškou Zázn. č. 2: s Augustinem Palátem
52
11 Přílohy 11.1 Obrazová příloha Mapy
Mapa č. 1: Cesta z Prahy do
Pekingu
Zdroj: http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl, Google 2011, [4. 2. 2011].
53
Mapa č. 2: Cesta po ČLR
Zdroj: https://buy.garmin.com/shop/store/assets/images/products/010-11214-00/en/cm-md.jpg, phpBB Group 2007, [4. 2. 2011]
54
Fotografie
Obr. č. 1: Setkání s Mao Zedongem v Experimentálním divadle 9. srpna 1952 v Pekingu Zleva doprava: Mao Zedong, ppl. Jaroslav Veselý, velvyslanec František Komzala
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Renmin Ribao
, 1952, 10. 8.
55
Obr. č. 2: Návštěva Školy 1. Srpna
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, fotografie A. Paláta
Obr. č. 3: Přílet posledních členů souboru na pekingské letiště 8. srpna 1952
Zdroj: Archiv AV CR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, fotografie A. Paláta
56
Obr. č. 4: Uvítání na nádraží Shimonoseki v Nankingu 16. srpna 1952
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Xinge Ribao
, 1952, 20. 8.
57
Obr. č. 5: Pahorek květinového deště v Nankingu
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, fotografie A. Paláta
Obr. č. 6: Přivítání v Šanghaji 23. srpna 1952
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
58
Obr. č. 7: Návštěva šanghajských dělnických domků (27. srpna 1952)
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
59
Obr. č. 8: Taneční vystoupení na lodi Jinggang shan na Východočínském moři
Zdroj: ČECH, Jaroslav; JASNÝ, Vojtěch; KACHYŇA, Karel. Byli jsme v zemi květů. Praha: Naše vojsko, 1954. s. 69
Obr. č. 9: Na březích Západního jezera, Hangzhou
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, fotografie A. Paláta
60
Obr. č. 10: Přivítání v Chongqingu 16. října 1952
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Chongqing Ribao
, 1952, 25. 10.
Obr. č. 11: Přední strana Programu představení AUS VN
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Delegace AUS
61
Obr. č. 12: Vystoupení v Pekingu
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, fotografie A. Paláta
Obr. č. 13: Vystoupení v Šanghaji
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, fotografie A. Paláta
62
Obr. č. 14: Uspořádání souboru při zpěvu písně „Východ je rudý“
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Jiefang Ribao
, 1952, 30. 8.
Obr. č. 15: Český lidový tanec
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Chongqing Ribao , 1952, 24. 10.
63
Obr. č. 16: Moravský lidový tanec
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Chongqing Ribao , 1952, 24. 10.
64
Obr. č. 17: Tanec výsadkářů
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
65
Obr. č. 18: Tanec československo – korejského přátelství armád
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
Obr. č. 19: Tanec čínsko – českého přátelství
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Chongqing Ribao
, 1952, 25. 10.
66
Obr. č. 20: Tanec klaunů
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
67
Obr. č. 21: Tanec s meči
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
Obr. č. 22: Zdeněk Švehla a Zdeňka Valášková při zpěvu árie „Pastýřka“
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
68
Obr. č. 23: Oldřich Dědek při zpěvu árie z Prodané nevěsty
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, The Shanghai news, 1952, 30. 8.
69
Obr. č. 24: Vystoupení Souboru písní a tanců Čínské lidové osvobozenecké armády ve Smetanově divadle 26. července 1954
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Svět v obrazech. Obrazový týdeník. 1954, 7. 8., č. 32.
Obr. č. 25: Tanec „ Vojenský buben“
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Svět v obrazech. Obrazový týdeník. 1954, 7. 8., č. 32.
70
Obr. č. 26: Setkání ministra kultury Václava Kopeckého a generála Chen Yi 29. července 1954
Zdroj: Archiv AV ČR, Osobní fond Augustina Paláta, karton 16, Zájezd AUS – výstřižky z novin, Svět v obrazech. Obrazový týdeník. 1954, 7. 8., č. 32.
71
11.2 Záznamy rozhovorů s pamětníky Zázn. č. 1: Rozhovor s Pavlem Vondruškou po 57 letech, dne 29. 5. 2009 v Praze, zapsala Hana Suchá
Jak jste se stal dirigentem AUSu? Byl jsem odvolán z vojny do Prahy a tam jsme ihned začali zkoušet program AUS VN. Pak nás odeslali do Pekingu. Bylo to hrozně narychlo. Problémová byla i cesta do Číny. Byli jsme totiž rozděleni na části. Někteří letěli letadlem a někteří jeli vlakem. Já už si nepamatuju, v jaké skupině jsem byl.
Jaký jste měl vztah k vašemu kolegovi dirigentovi Jindřichu Rohanovi? S Jindřichem Rohanem jsme byli kamarádi. Poprvé jsme se potkali na Akademii múzických umění. Byl jsem jeho zástupce. On si vzal Milenu Švorcovou. Zemřel na přepracování a pak jsem byl jmenován hlavním dirigentem. Hodně jsme si rozuměli hudebně, táhla nás oba hlavně vážná muzika (Smetana, Dvořák,...), kterou jsme pak hráli i s AUSem v Číně.
Jak byste charakterizoval hudbu AUS VN? Byla podobná ruskému vojenskému souboru Alexandrovcům, ale v několika drobnostech jsme se lišili. Alexandrovci používali mandolíny a housle. My jsme sice taky hráli na housle, ale hodně jsme používali i harmoniky.
Jaký jste měl vztah k autorovi většiny písní a uměleckému vedoucímu AUS VN Radimu Drejslovi? Zabil
se.
Jel
s ostatními
československými
skladateli
(Svaz
československých skladatelů do SSSR a tam si z něj utahovali, že nedovede nic napsat. Říkali, že umí jen lidové častušky (např. Rozkvetlý den). Podle mě byl ale výjimečný. Lišil se od ostatních hlavně tím, že neskládal typické vojenské pochody. V Číně jsme hráli hlavně jeho písně a také skladby M. Vacka, který tam složil skladbu pro Číňany.
72
Jak se k AUSu stavěly nadřízené orgány? Nadřízené orgány těžce nesly, že AUS VN se nechtěl přizpůsobit ruským Alexandrovcům. Byly s tím problémy. S Alexandrovcema jsme se potkali i v ČLR. Hned jsme se skamarádili. Bylo to na den výročí světové armády, kdy byly do ČLR pozváni i umělecké soubory ostatních lidových republik (Polsko, Maďarsko).
Pamatujete si, kde jste v Číně většinou vystupovali a jaké bylo uspořádání souboru? Vystupovali jsme na obrovských prostranstvích i na fotbalových stadionech. Hudební soubor byl vždy uspořádán tak, jak je obvykle zvykem, to znamená, že dole byl orchestr, na stupních mužský pěvecký sbor a vpředu sólisti. Hrály jsme hlavně hymny a kantáty.
Máte nějaký zvláštní zážitek, který se Vám stal při vystoupení? Jednou se mi stalo, že nastoupil celý soubor, dal jsem znamení, že mají zpívat, ale všichni byli ticho. V první řadě seděl Mao – myslel jsem si, že je to kvůli němu, ale nebylo. Seděla tam prý krásná žena a všichni oněměli.
Jaká byla odezva čínského publika? Byla vždy jen kladná – komunismus ke komunismu sedá. V AUS VN nebyl skoro žádný komunista, myslím, že tam byli asi jen dva. Z našeho repertoáru se Číňanům nejvíce líbil duet Kecala a Jeníka ze Smetanovi Prodané nevěsty. Oblíbené byly také písně, které byly zčásti zpívané česky a z části čínsky. To se Číňané vždycky přidali.
Líbil se vám zájezd a jeho organizace? Ubytováni jsme byli vždy v luxusních hotelech, což na tu dobu bylo velice neobvyklé. Jídlo jsme dostávali evropské, ale na slavnostních recepcích vždy tradiční čínské (ptačí hnízda, kapr se šlehačkou). Každý kupoval čínské brokáty
73
manželkám. Měli jsme propůjčené hodnosti, asi pro srandu králíkům. Já jsem byl major. Všichni špatně snášeli vedra v Kantonu, ČLR
jim ušila lehounké šatičky.
V Manzhouli zase omrzly uši filharmonistům. Někteří zájezd nevydrželi nervově. Chtěli domů. Podařilo se jim je odeslat, i když s velkými problémy.
Zázn. č. 2: Rozhovor s Augustinem Palátem po 58 letech, dne 13. 6. 2010 v Praze, zapsala Hana Suchá
Jak jste se dostal k AUSu? V roce 1945 jsem byl u odvodu, ale dostával jsem odklady. Nakonec jsem navštěvoval vojenské kurzy na vojenské katedře. V červenci 1952 bylo vojenské cvičení v Berouně. Za čtrnáct dní mi bylo oznámeno, že jsem přeložen do Pekingu. V Praze mi přidělili hodnost četaře, to byla nejnižší hodnost v AUSu.
Pamatujete si, jak probíhala cesta do ČLR? Původně jsme měli letět letadly sovětské společnosti Aeroflot. Odlet byl naplánován na polovinu července. Ale hned na letišti v Praze nastaly problémy, takže nakonec odletělo jenom jedno letadlo s veliteli AUSu, lékařem a se mnou. Dohromady to nebylo více než patnáct lidí. Problém byl v tom, že společnost Aeroflot změnila podmínky letu. Bylo to několikanásobně dražší (asi o deset milionů) a AUS VN si to nemohl dovolit. Zbytek AUSu jel vlakem do Moskvy po magistrále. Byla to první cesta ČSR vojáků po magistrále od první světové války (Štefánik). Soubor skončil v Irkutsku, kam pro ně Čína poslala vojenská letadla – čtrnáctisedadlové iljušiny. My jsme zatím podnikali prohlídky Pekingu. Nemohli jsme vystupovat, neboť s námi nebyl sbor ani balet. Navíc se nám vůbec nepodařilo kontaktovat zbytek souboru, který trčel někde na cestě.
74
Jak byl organizovaný Váš pobyt v ČLR? Číňané pro nás vypravili speciální vlak, který nám byl k dispozici po celou dobu cesty. Měli všechno perfektně zorganizované. Čínští pracovníci jeli vždy o den dřív do příští zastávky a vše tam dopředu nachystali, aby nebyla žádná zpoždění. S organizací pomáhali i někteří z Čechoslováků. To byl např. hospodářský náčelník Shenghuo ganshi, asi padesátiletý bodrý chlapík. Nechápal, že nikdo neumí česky, snažil se mluvit rusky, ale vždycky z toho vyplynula jen lámaná slovenština. Číňanům všechno vysvětloval česky, ti pokaždé přikývli, ale stejně mu nerozuměli – nic se pak nedokázalo zařídit. Dále tam pak byl mládenec, který měl na starost balení věcí. Nic však nedělal na čas a vždy tak musel být odložen odjezd vlaku. Jednou se mu to podařilo přesně na čas. Zrovna přišla čínská delegace s dary pro AUS VN, ale ten jim neměl na oplátku co dát. Velitel si myslel, že mladík to zase nestihl, ale on už to měl hotové. Velitel: „ Nedá se spolehnout ani na to, že děláš všechno opožděně.“ V autobuse měl každý určené číslo svého sedadla a pak i číslo svého pokoje v hotelu. O kufry jsme se nemuseli starat, protože jsme byly označeny stejnými čísly jako čísla pokojů. Problémy dělali Češi. Nejsme totiž moc organizační typy. Pořád někdo chyběl a vždy jsme uvedli jiný počet lidí, než byl ten skutečný. Byli jsme ubytováni většinou v hotelích. V Nanchangu, který měl přezdívku Xiaogaolu – Vysoká pec, nebyl velký hotel. Museli jsme spát přímo na kolejích, protože bylo hrozné vedro. Zase v Manzhouli bylo asi mínus dvacet stupňů. Neměli jsme kabáty, tak jsme museli být přes noc napojeni na elektrické vedení. Na hranicích se SSSR ve městě Odpor jsme museli přestupovat kvůli jiné šířce kolejí. Většinou jsme dostávali evropské jídlo, ale na oficiálních recepcích čínské. Já jsem vždycky chodil na čínské. Před odjezdem jsem měl na letišti přednášku o jídle a zmínil jsem, že jedí hůlkami. Na to z jídelny zmizelo tři sta příborů.
75
V každém městě jsme šli na prohlídku, půl den pak bylo věnováno nákupů v baihuo dalou. Číňané vždy uzavřeli obchody pro veřejnost, takže nakupoval jen soubor. CHQ nebyl baihuo dalou, tam se šlo nakupovat na tržiště, velitel měl strach, že se ostatní nevrátí, každého sledovali dva Číňané, aby všichni přišli včas. Každý den se konali zkoušky orchestru – večer po vystoupení porady. Naši dost často měnili hodinu i místo konání a nikdy to nikomu neřekli, to znamenalo, že se většinou hudební nástroje a členové orchestru často vůbec nepotkali, tudíž nemohli cvičit. První slovo, které se Číňané naučili, bylo slovo „změna“. Po vystoupeních se vždy konaly recepce, v Nankinu se konala před a nedopadlo to dobře, neomezený přístup k alkoholu – Maodai (asi 80%). Xiaoganshi – Osvětový náčelník – jen přišel nahlásit: „Soubor je pod parou.“ Nakonec zpívali – ne moc hezky, ale hlasitě – Číňané to přešli bez povšimnutí. Pak už se recepce konaly jen po vystoupení.
Dostávali jste nějaké kapesné? Každý dostával kapesné (500000 yuanů – v roce 1954 proběhla měnová reforma 10000 yuan= 1yuan), tehdy byl yuan 3,60 KČS. Plat se odvíjel od vojenské šarže – bylo to jednotné pro celý svět – různá drahota, různý koeficient, kterým se násobilo - pro Čínu 0,6, pro Mongolsko 4 – dost se toho tehdy využívalo.
Jaká byla náplň Vaší práce? Já jsem byl především tlumočník velitele AUSu Jaroslava Veselého a Radima Dreislera. Jinak jsem připravoval program na vystoupení, také jsem přeložil několik písniček do čínštiny. Nejtěžší bylo přeložit „Strejček nimra, koupil šimla“ Strejček Matěj šel ven na frej, šel skrze kuchyni, a oni ho děvčata tam, celičkého polily“, problém, yong shui, nebo kaishui.
Jaká část programu byla nejúspěšnější? Jedno značně nejúspěšnější číslo byl duet Kecala a Jeníka z Prodané Nevěsty. Číňané pořád skandovali, že chtějí přídavek ahalubu, ahalubu. Populární
76
byly také scény z baletu s vojenským námětem. Dále se hráli vojenské písně v lidové úpravě Radima Dreislera a sóla z oper. Miloš Vacek během cesty složil Tance na Jang – C´.
Vzpomenete si na film Lidé jednoho srdce? Ano. Byl to film, který natáčel Karel Kachyňa, který byl rovněž členem našeho zájezdu. Film se jmenuje podle oblíbené čínské písně o Stalinovi a Maovi. Film vznikal legračně. Všude v ČLR bylo hrozné vedro a české vojenské uniformy jsou soukenné. Na kameře pak byli detaily zpocených tváří, které ve výsledku vypadali neoholeně. To se nelíbilo armádnímu veliteli v ČSR, když mu pustili film, dostali příkaz k vystřižení rádoby neoholených vojáků. Záběry se znovu museli udělat na Barrandově, kde postavili čínský stadion. Také se veliteli nelíbilo, že na některých záběrech jsou vojáci jen v kalhotách a košili.
Jaká část zájezdu se Vám nejvíce líbila? Největším zážitkem byla cesta lodí z Wuhanu do Chongqingu. Jeli jsme dvěma loděmi po Dlouhé řece, protože až od r.1965 tam byla k dispozici železnice. Tehdy tam bylo hodně burlaků, kteří museli tahat nákladní lodě. Řeka se tam totiž prudce zužovala a byl tam silný proud. Navíc lodě tehdy většinou neměly motor. Také se mi moc líbila oslava k svátku sv. Václava, kterou jsme uspořádali koncem září v Tianjinu. Uvařili jsme knedlo, vepřo, zelo a k tomu pili pivo. Číňané byli nadšení.
Jak probíhala cesta zpět? Vraceli jsme se vlakem přes Sibiř v polovině listopadu – měli jen tenké balonové pláště, celou cestu čekali, až jim ty teplejší pošlou z ČSR, přišly až do Moskvy. Tam jsme byly čtrnáct dní. Konalo se tam vystoupení AUS VN v Čajkovského síni, oplátka za vystoupení Alexandrovců. Péče SSSR byla mnohem horší, nic nebylo naplánované. Problémy i připraní prádla – nic nedokázali vrátit, hodili to na hromadu a vůbec nic neřešili.
77
