Pøehledné èlánky
PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ÈESKÉ REPUBLICE V ROCE 2006 OCCUPATIONAL DISEASES NOTIFIED IN THE CZECH REPUBLIC IN 2006 ZDENKA FENCLOVÁ1,2, PAVEL URBAN1,2, DANIELA PELCLOVÁ2, JINDØIŠKA LEBEDOVÁ1,2 Centrum pracovního lékaøství, SZÚ, Praha Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha 1
2
Úvod Autoøi pøedkládají ètenáøùm vybraná statistická data o poètu a složení hlášených profesionálních onemocnìních v Èeské republice v roce 2006. Èlánek vychází z dat Národního registru nemocí z povolání, která jsou dostupná na URL:http://www.szu.cz/chpnp/? cat=NZP&page=NZP
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
Profesionální onemocnìní V roce 2006 bylo u 1122 pracovníkù diagnostikováno celkem 1216 profesionálních onemocnìní. Šlo o 1150 nemocí z povolání a o 66 ohrožení nemocí z povolání (tabulka 1). U 87 osob byly v prùbìhu roku hlášeny dvì, u dvou osob tøi a u jedné osoby ètyøi nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejèastìji se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu a nìkterého dalšího onemocnìní buï pøi práci s vibrujícími nástroji a zaøízeními (dále jen „z vibrací“), nebo z pøetìžování konèetin (38 pøípadù) a kombinace onemocnìní astmatem a alergickou rinitidou (24 pøípadù). Z tabulky 1 je patrné, že stejnì jako v letech 1996–2004 i v roce 2006 nadále pøetrvával klesající trend incidence i absolutního poètu hlášených profesionálních onemocnìní. Absolutní poèet hlášených onemocnìní se snížil o 184,
Tab. 1: Profesionální onemocnìní hlášená v Èeské republice v letech 1996–2006 Roky 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Poèet pacientù
2483
2326
2081
1863
1713
1661
1567
1506
1316
1317
1122
Nemoci z povolání
2519
2350
2054
1845
1691
1627
1531
1486
1329
1340
1150
24
26
57
41
60
50
69
72
59
60
66
Profesionální onemocnìní celkem
2543
2376
2111
1886
1751
1677
1600
1558
1388
1400
1216
Muži
1565
1551
1261
1192
1104
1034
977
972
826
817
708
Ženy
978
825
850
694
647
643
623
586
562
583
508
Incidence na 100 000 pojištìncù
55,2
49,2
44,1
41,2
38,8
37,4
35,8
35,1
31,6
31,5
27,5
Ohrožení nemocí z povolání
72
tj. o 13,1 % pøípadù. Pouze u hlášených ohrožení nemocí z povolání byl zaznamenán nárùst o 6 pøípadù. Incidence profesionálních onemocnìní klesla v roce 2006 oproti roku 2005 z 31,5 na 27,5 pøípadù na 100 tisíc pojištìncù. Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo, podobnì jako v minulých letech, vyvoláno pùsobením fyzikálních faktorù – kapitola II – 534, tj. 43,9 % pøípadù (tabulka 2). Ve srovnání s rokem 2005 byl zaznamenán pokles poètu hlášených profesionálních onemocnìní o 1–114 pøípadù ve všech kapitolách seznamu nemocí z povolání a také pokles poètu tìchto onemocnìní v 10 krajích Èeské republiky. Nejvíce se snížil poèet hlášených onemocnìní v kraji Plzeòském a Olomouckém (pokles o 60 a 48 pøípadù). U 13 pracovníkù vzniklo profesionální onemocnìní pøi plnìní pracovních úkolù na rùzných místech Èeské republiky a 14 pracovníkù onemocnìlo pøi práci v zahranièí. Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo hlášeno z Moravskoslezského a Støedoèeského kraje (253 a 152, tj. 20,8 % a 12,5 % pøípadù). Nejpoèetnìjší kategorii profesionálních onemocnìní v Moravskoslezském kraji pøedstavovala onemocnìní zpùsobená fyzikálními faktory – 166, tj. 31,1 % všech hlášených pøípadù v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci periferních nervù z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování konèetin (položka II.10 – 48 pøípadù) a o nemoci periferních nervù z vibrací (položka II.7 – 43 pøípadù). Ve
Èíslo kapitoly
Kraj vzniku
I
II
III
IV
Moravskoslezský
4
166
55
23
Støedoèeský
1
60
64
16
Jihoèeský
-
47
10
21
Jihomoravský
3
12
36
20
Ústecký
-
23
6
Královéhradecký
3
18
Plzeòský
4
50
Celkem V
VI
Poèet
Procenta
5
-
253
20,8
11
-
152
12,5
25
-
103
8,4
21
-
92
7,5
34
23
1
87
7,2
18
32
16
-
87
7,2
6
16
8
-
84
6,9
Olomoucký
-
41
8
23
6
-
77
6,3
Pardubický
4
27
7
28
9
-
75
6,2
Vysoèina
2
20
6
9
13
-
50
4,1
Zlínský
2
25
11
8
1
-
47
3,9
Hlavní mìsto Praha
2
15
3
7
9
-
36
3,0
Liberecký
-
15
2
3
3
-
23
1,9
Karlovarský
7
4
6
5
-
-
22
1,8
Nerozlišené území ÈR
-
11
1
1
-
-
13
1,1
Mimo území ÈR
-
-
-
-
14
-
15
1,2
Celkem
32
534
239
246
164
1
1216
Procenta
2,6
43,9
19,7
20,2
13,5
0,1
Pøehledné èlánky
Tab. 2: Profesionální onemocnìní hlášená v Èeské republice v roce 2006, rozdìlení podle kraje vzniku a podle kapitol seznamu nemocí z povolání
100,0
Legenda: I – nemoci zpùsobené chemickými látkami; II – nemoci zpùsobené fyzikálními faktory; III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobøišnice; IV – nemoci kožní; V – nemoci pøenosné a parazitární; VI – nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli
vznikala nejèastìji u osob pracujících v odvìtví ekonomické èinnosti výroba kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 – 144, tj. 11,8 % pøípadù). Odvìtví zdravotní a sociální péèe, veterinární èinnosti (OKEÈ N85) a odvìtví tìžby uhlí, lignitu a rašeliny (OKEÈ CA10) s 139 a 127 pøípady obsadily v roce 2006 až druhé a tøetí místo. Pracovníci v odvìtví výroby kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28) onemocnìli nejèastìji v dùsledku nepøíznivého pùsobení fyzikálních faktorù (kapitola II – celkem 92 pøípadù) a profesionálními dermatózami (kapitola IV – celkem 41 pøípadù). Ostatní onemocnìní se vyskytovala ménì èasto – astma 5krát, aler-
Tab. 3: Odvìtví ekonomických èinností s nejvyšším poètem hlášených profesionálních onemocnìní v Èeské republice v roce 2006 Poøadí
Èíslo a název odvìtvové klasifikace ekonomické èinnosti
Poèet
Procenta
1
DJ28
Výroba kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù
144
11,8
2
N85
Zdravotní a sociální péèe; veterinární èinnosti
139
11,4
3
CA10
Tìžba uhlí, lignitu a rašeliny
127
10,4
4
DA15
Výroba potravináøských výrobkù a nápojù
96
7,9
5
DI26
Výroba ostatních nekovových minerálních výrobkù
83
6,8
6
F45
Stavebnictví
63
5,2
7
A01
Zemìdìlství, myslivost a související èinnosti
59
4,9
8
DJ27
Výroba základních kovù a hutních výrobkù
52
4,3
9
DM34
Výroba motorových vozidel (kromì motocyklù), výroba pøívìsù a návìsù
52
4,3
10
DK29
Výroba a opravy strojù a zaøízení
49
4,0
11–44
Ostatní odvìtví
352
29,0
1216
100,0
Celkem
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
Støedoèeském kraji bylo naproti tomu hlášeno nejvíce profesionálních onemocnìní postihujících dýchací cesty, plíce a pohrudnici – 64 , tj. 26,8 % ze všech pøípadù hlášených v rámci kapitoly III seznamu nemocí z povolání. Jednalo se zejména o onemocnìní zpùsobená prachem s obsahem volného krystalického oxidu køemièitého (35 pøípadù), o onemocnìní z azbestu (17 pøípadù) a o rakovinu plic z radioaktivních látek (9 pøípadù). Tabulka 3 uvádí deset odvìtví ekonomických èinností s nejvyšším poètem hlášených pøípadù profesionálních onemocnìní v Èeské republice v roce 2006 podle kódù odvìtvové klasifikace ekonomických èinností (dále OKEÈ). Z tabulky je zøejmé, že profesionální onemocnìní
73
Pøehledné èlánky
Tab. 4: Kapitola I – nemoci z povolání zpùsobené chemickými látkami Èíslo a název položky
Poèet
Muži/ Ženy
I.28
Nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíkù
10
9/1
I.22
Nemoc z fosgenu
5
5/0
I.36
Nemoc z homologù benzenu
2
2/0
I.42
Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíkù
2
2/0
I.17
Nemoc z oxidu uhelnatého
1
0/1
I.21
Nemoc z izokyanátù
1
1/0
I.27
Nemoc z halogenovaných uhlovodíkù
1
0/1
I.40
Nemoc z aromatických nitro nebo amino slouèenin
1
1/0
I.41
Nemoc z polychlorovaných bifenylù, dibenzodioxinù
1
1/0
I.53
Nemoc z anorganických kyselin
1
1/0
25
22/3
Celkem kapitola I Vìk – medián
38 let
Vìk – rozmezí
23-75 let
Expozice – rozmezí
1 den – 16 let
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
gická rinitida, silikotuberkulóza a onemocnìní zpùsobená chemickými látkami po dvou pøípadech. V rámci odvìtví ekonomické èinnosti zdravotní a sociální péèe a veterinární èinnosti (OKEÈ N85) onemocnìlo celkem 62 sester, 25 sanitáøù-ošetøovatelù, 17 lékaøù, 7 rehabilitaèních pracovníkù, 7 sociálních pracovnic, 5 ošetøovatelù zvíøat v ZOO, 4 zubní technici, 4 kuchaøky, 3 uklízeèky, 2 vychovatelky, jedna uèitelka, jedna zdravotní
Nemoci z povolání Pøehled a poèty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek seznamu nemocí z povolání jsou uvedeny v tabulkách 4–6 a v tabulkách 8–9. Kapitola I – nemoci zpùsobené chemickými látkami V roce 2006 bylo hlášeno celkem 18 akutních intoxikací, 3 chronické intoxikace a 4 nádorová onemocnìní vyvolaná chemickými látkami. Pøehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly I uvádí tabulka 4. Nejvíce akutních intoxikací vzniklo v Karlovarském kraji, kde se 4 hasièi a 3 pøíslušníci policie nadýchali metylmetakrylátu a n-butyl metakrylátu (položka I.28). Nádor štítné žlázy (položka I.41) byl diagnostikován u 63letého zámeèníka, který byl intoxikován 2,3,7,8tetrachlordibenzo-p-dioxinem v letech 1967–1968 (doba latence 38 let). Nádor moèového mìchýøe (položka I.40) vznikl u 75letého pracovníka chemické výroby, který byl exponován výparùm benzidinu v letech 1964–1974 s dobou latence 41 let. Karcinom varlete a nádor pravé mandle (položka I.42) byly zjištìny u dvou zámeèníkù ve vìku 48 a 57 let, kteøí byli exponování polycyklickým
Tab. 5: Kapitola II – nemoci z povolání zpùsobené fyzikálními faktory Èíslo a název položky
Poèet
Procenta
M/Ž
Roky Medián/Rozmezí Vìk
Expozice
II.1
Nemoc zpùsobená ionizujícím záøením
5
1,0
5/0
77,0 (60-82)
9,0 (3,2-18,6)
II.3
Zákal èoèky zpùsobený tepelným záøením
1
0,2
1/0
46
45d
II.4
Porucha sluchu zpùsobená hlukem
22
4,6
20/2
57,0 (31-70)
20,0 (8m-44,0)
II.5
Nemoc zpùsobená atmosférickým pøetlakem a podtlakem
1
0,2
1/0
56
15,0
II.6
Nemoci cév rukou z práce s vibrujícími nástroji
26
5,4
26/0
49,0 (23-62)
10,2 (6m-45,0)
II.7
Nemoci periferních nervù z práce s vibrujícími nástroji
119
24,8
110/9
50,0 (29-62)
9,1 (1m-43,0)
II.8
Nemoci kostí a kloubù z práce s vibrujícími nástroji
15
3,1
15/0
54,0 (40-62)
18,7 (2,5-39,0)
II.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponù, svalù a kloubù z pøetìžování konèetin
103
21,5
57/46
51,0 (26-61)
10,0 (1m-46,0)
II.10
Nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin nebo z tlaku, tahu a torze
179
37,3
72/107
50,0 (24-62)
10,0 (5m-43,0)
II.11
Nemoci tíhových váèkù z tlaku
9
1,9
6/3
49,0 (34-53)
23,0 (1,2-27,0)
480
100,0
313/167
51,0 (23-82)
10,0 (1m-46,0)
Celkem kapitola II
74
laborantka a jeden veterináø. U uvedených pracovníkù nejèastìji vznikala pøenosná a parazitární onemocnìní s interhumánním pøenosem (položka V.1 – 98 pøípadù). Jiná profesionální onemocnìní byla zjišśována ménì èasto – profesionální dermatózy 24krát, syndrom karpálního tunelu z pøetìžování konèetin 6krát, trichofycie pìtkrát, epikondylitida dvakrát, skákavý prst, syndrom karpálního tunelu z práce s vibrujícími nástroji, tularémie a chronická hepatopatie po expozici halotanu po jednom pøípadì.
Legenda: M – muži; Ž – ženy; m – mìsíce; d - dny
Kapitola II – nemoci zpùsobené fyzikálními faktory Fyzikální faktory zpùsobily v roce 2006 celkem 480 onemocnìní, což pøedstavovalo 41,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Postiženi byli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 – 83, tj. 17,3 % pøípadù) a pracovníci ve stavebnictví (OKEÈ F45 – 46, tj. 9,6 % pøípadù). Nejvíce pøípadù bylo hlášeno v kraji Moravskoslezském (142, tj. 29,6 % pøípadù). Pøehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 5. Pod položkou II.1, nemoc zpùsobená ionizujícím záøením, bylo hlášeno pìt nádorových onemocnìní. Bazaliom kùže (jednou ve spojení se spinaliomem) vznikl u ètyø bývalých dùlních dìlníkù ve vìku 72–82 let,
kteøí byli exponováni ionizujícímu záøení v uranových dolech v letech 1948–1969 po dobu 3 až 13 let (doba latence 52–58 let). Izolovaný spinaliom byl diagnostikován u 60letého lamaèe, který pracoval v uranových dolech v letech 1968–1986 celkem 18 let a 7 mìsícù (doba latence 38 let). Rakovina plic z radioaktivních látek bude uvedena zvlášś v rámci kapitoly III pod položkou 6. Zákal èoèky (položka II.3) vznikl u 46letého sváøeèe, který byl exponován tepelnému záøení 45 dnù. Porucha sluchu zpùsobená hlukem (položka II.4) byla zjištìna u 20 mužù a u dvou žen. Onemocnìli pracovníci v 18 rùzných profesích z 15 rùzných odvìtví ekonomických èinností. V rámci položky II.5 (nemoc zpùsobená atmosférickým pøetlakem a podtlakem) byla v roce 2006 diagnostikována dysbarická osteonekróza kyèelních kloubù u 56letého dùlního záchranáøe – potápìèe. Jde o tøetí
Pøehledné èlánky
aromatickým uhlovodíkùm v letech 1990–2005 a v letech 1987–1993 s dobou latence 15 a 18 let.
Tab. 6: Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice Èíslo položky/diagnóza
Poèet
Procenta
M/ Ž
Roky Medián/Rozmezí Vìk
Expozice
25/1
63,5 (39–81)
11,3 (11m–35)
Silikóza komplikovaná
3
2/1
67,0 (61–74)
15,1 (7,3–38)
III.1.4
Silikotuberkulóza
5
3/2
67,0 (48–83)
21,0 (7,7–34)
III.1.5
Pneumokonióza uhlokopù s pøihlédnutím k dynamice vývoje
1
1/0
35,0
18,3
III.1.6
Pneumokonióza uhlokopù s typickými rtg znaky
54
54/0
53,0 (36–74)
19,3 (3,6–35)
III.1.7
Pneumokonióza uhlokopù komplikovaná
3
3/0
62,0 (33–70)
28,0 (4,8–30)
III.1.8
Pneumokonióza uhlokopù ve spojení s tuberkulózou
4
3/1
51,0 (38–72)
14,5 (12–20)
91/5
55,5 (33–83)
18,1 (11m–38)
Silikóza prostá s typickými rtg znaky
III.1.3
III.1 celkem
96
41,0
III.2.a
Azbestóza
1
0/1
77,0
29,0
III.2.b
Hyalinóza pleury s poruchou plicních funkcí
17
14/3
68,0 (53–80)
24,0 (1–43)
III.2.c
Mezoteliom pleury
5
4/1
55,0 (52–70)
8,5 (7,0–29)
III.2.d
Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury
5
4/1
69,0 (63–69)
18,0 (4–35)
III.2 celkem
28
12,0
22/6
68,0 (52–80)
20,5 (1–43)
III.6
Rakovina plic z radioaktivních látek
16
6,8
16/0
75,0 (65–83)
12,4 (2,5–25,7)
III.7
Rakovina dýchacích cest a plic zpùsobená koksárenskými plyny
2
0,9
2/0
55,5 (54–57)
33,0 (33–33)
III.8
Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních z døevìného prachu
1
0,4
1/0
54,0
23,0
III.9
Exogenní alergická alveolitida
1
0,4
0/1
55,0
9,0 7,0 (5m–33)
III.10.1
Astma bronchiale
47
19/28
44,0 (27–60)
III.10.2
Alergická rinitida
43
11/32
42,0 (23–56)
7,0 (1m–26,3)
III.10 celkem Celkem kapitola III Legenda: M – muži; Ž – ženy; m – mìsíce
90
38,5
30/60
42,0 (23–60)
7,0 (1m–33)
234
100,0
162/72
53,0 (23–83)
12,5 (1m–43)
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
26
III.1.2
75
Pøehledné èlánky ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
76
výskyt onemocnìní z pøetlaku v Èeské republice od roku 1965 (jeden pøípad byl diagnostikován v roce 1986 a druhý v roce 1988). Práce s vibraèními nástroji zpùsobila v roce 2006 celkem 160 onemocnìní, což bylo o 54, tj. o 25,2 % pøípadù ménì než v roce 2005. Onemocnìní cév rukou z vibrací (položka II.6) bylo diagnostikováno u 26 mužù. Onemocnìli zejména brusièi kovù-cídièi odlitkù (12krát) a zámeèníci (5krát). V dalších šesti profesích byli postiženi jeden až tøi pracovníci. Poškození periferních nervù z práce s vibraèními nástroji (položka II.7) vzniklo u 119 osob, což bylo o 45 pøípadù ménì než v roce 2005. Syndrom karpálního tunelu byl zjištìn u 97 mužù a 9 žen, syndrom kubitálního tunelu vznikl u 12 mužù a ischemické poškození ulnárního i mediálního nervu z vibrací bylo diagnostikováno u jednoho muže. Onemocnìli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28–32, tj. 26,9 % pøípadù) a pracovníci ve stavebnictví (OKEÈ F45–21, tj. 17,6 % pøípadù). Jednalo se pøevážnì o zámeèníky (17krát), horníky (12krát), brusièe kovù (9krát), lesní dìlníky (8krát) a stavební dìlníky (7krát). V dalších ètyøiceti profesích byli postiženi jeden až tøi pracovníci. Nemoci kostí a kloubù z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u 15 mužù. Artróza loketních kloubù byla zjištìna u 10 pracovníkù a artróza ruèních a zápìstních kloubù u 5 pracovníkù. Nejèastìji onemocnìli horníci (ètyøikrát) a zámeèníci (tøikrát). V dalších osmi profesích byl postižen pouze jeden pracovník. Nemocí z pøetìžování konèetin (položky II.9 – II.11) bylo v roce 2006 diagnostikováno celkem 291, což pøedstavovalo 25,3 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Poškození šlach, šlachových pochev, úponù, svalù a kloubù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování konèetin (položka II.9) bylo zjištìno u 103 osob, což bylo o 19 pøípadù ménì než v roce 2005. Onemocnìli pracovníci z 25 odvìtví ekonomické èinnosti, pøièemž poèty hlášených onemocnìní pøipadajících na jednotlivá odvìtví se pohybovaly v rozmezí 1–16 pøípadù. Nejèastìji byli postiženi montážní dìlníci (16krát), zámeèníci a øezníci (po sedmi pøípadech). V dalších 45 profesích onemocnìl jeden až ètyøi pracovníci. Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována u 31 mužù a 25 žen, z toho ve 37 pøípadech šlo o radiální, v 15 pøípadech o ulnární a u 4 osob o radiální i ulnární epikondylitidu. Nejmladšímu pracovníkovi bylo v dobì hlášení onemocnìní 31 let, nejstaršímu 59 let (medián 49,5 let). Nejkratší doba expozice u postižených osob byla 1 mìsíc, nejdelší 35 let (medián 9,0 let). Impingement syndrom III. stupnì (dvakrát) nebo syndrom manžety rotátorù (tøikrát) byl diagnostikován u jedné ženy a u ètyø mužù. Nejmladšímu pracovníkovi bylo 52 let, nejstaršímu 58 let (medián 56,0 let). Nejkratší doba expozice byla 20 let, nejdelší 32 let (medián 30,7 let). Nemocemi šlach a šlachových pochev bylo v roce 2006 postiženo celkem 13 žen a 4 muži. Stenozující tendovaginitida (skákavý prst) vznikla šestkrát, tendosynovitida v oblasti bodcovitého výbìžku kosti vøetenní (Morbus de Quervain) byla zjištìna pìtkrát a tendovaginitida flexorù nebo extenzorù pøedloktí se vyskytla šestkrát. Onemocnìli pracovníci ve vìku 26 až 58 let (medián 46 let) po 3,5 mìsících až 30 letech práce v riziku pøetìžování konèetin (medián 2 roky).
Artróza kloubù vznikla u 18 mužù a 5 žen, z toho 9krát byl postižen kloub loketní, 7krát klouby ruèní, 3krát klouby zápìstní a ètyøikrát kloub ramenní. Nejmladší pracovník mìl v dobì hlášení onemocnìní 41 let, nejstarší 61 let (medián 52 let). Nejkratší doba expozice byla 7 mìsícù, nejdelší 46 let (medián 14,0 let). U 40leté primabaleríny, která nadmìrnì a jednostrannì zatìžovala dolní konèetiny 7 let, byla v roce 2006 diagnostikována plochá noha a ztuhlý a zevnì vyboèený palec oboustrannì. Poškozením periferních nervù konèetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování nebo z tlaku, tahu nebo torze (položka II.10) onemocnìlo celkem 179 pracovníkù. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován u 65 mužù a u 103 žen, léze ulnárního nervu v oblasti kubitálního kanálu vznikla u 6 mužù a 4 žen a poškození lýtkového nervu bylo zaznamenáno u jednoho muže. Onemocnìli pracovníci z 31 odvìtví ekonomické èinnosti, pøièemž poèty hlášených onemocnìní pøipadajících na jednotlivá odvìtví se pohybovaly v rozmezí 1 – 21 pøípadù. Nejèastìji byli postiženi elektromechanici a montážní dìlníci (35krát), v sestupném poøadí následovaly šièky (12krát), zámeèníci (11krát), brusièi skla (10krát), øezníci a bouraèi masa (10krát). V dalších 57 profesích onemocnìl jeden až 4 pracovníci. Nemoci tíhových váèkù z tlaku (položka II.11) byly zjištìny u devíti pracovníkù. Jednou šlo o bursitidu prepatelární, dvakrát o bursitidu olekranonu a šestkrát vznikla bursitida subakromiální. Kapitola III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice V roce 2006 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 234 nemocí z povolání, což bylo o 7 pøípadù ménì než v roce 2005. Pøehled hlášených onemocnìní podle jednotlivých položek a diagnóz demonstruje tabulka 6. Pneumokoniózy zpùsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu køemièitého (položka III.1) byly diagnostikovány u 96 pracovníkù. Nejvíce onemocnìní bylo hlášeno z Moravskoslezského a ze Støedoèeského kraje (40,6 % a 36,5 % pøípadù). Onemocnìli zejména pracovníci pøi tìžbì uhlí v 68 pøípadech a slévárenští dìlníci (8krát). V dalších osmi profesích onemocnìlo jeden až ètyøi pracovníci. V roce 2006 bylo hlášeno celkem 28 nemocí plic a pohrudnice zpùsobených azbestem (položka III.2), což bylo o 14 pøípadù ménì ve srovnání s rokem 2005, kdy bylo hlášeno celkem 42 onemocnìní. Pokles (o 8, o 6 a o 3 pøípady) byl zaznamenán u azbestóz, u pleurálních hyalinóz a u mezoteliomù. Naopak nárùst (o 3 pøípady) byl zaznamenán u rakovin plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury. Mezoteliom pleury vznikl u 5 pracovníkù exponovaných azbestu v letech 1961–2003. Rakovina plic z azbestu byla hlášena u 5 osob, s expozicí azbestu v letech 1954–1992. Doba latence èinila u mezoteliomu 29–44 let (medián 37 let), u rakoviny plic z azbestu to bylo 38–50 let (medián 41 let). Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2006 hlášena u 16 osob, což bylo o 4 pøípady ménì než v roce 2005. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záøení pøi tìžbì a úpravì uranových rud zejména v letech 1943–1983. Nejkratší doba latence byla 38 let, nejdelší 63 let (medián 51 let).
Pøehledné èlánky
Tab. 7: Zastoupení vyvolávajících nox u profesionálních astmat a alergických rinitid hlášených v Èeské republice v roce 2006 Položka 3.10.1
Položka 3.10.2
Položka 3.10
Astma bronchiale
Rinitida
Celkem
43
45
88
Potraviny a potravinové pøípravky (kromì mouky)
7
8
15
Ropné výrobky
4
6
10
Krmné smìsi
7
5
12
Ostatní chemické látky
2
4
6
Organická barviva
1
4
5
Døevný prach a jiné rostlinné alergeny
3
3
6
Organická rozpouštìdla
2
3
5
Roztoèi
3
2
5
Textilní prach
1
2
3
Jiné noxy
4
2
6
Živoèišné alergeny
5
1
6
Lepidla a adheziva
2
1
3
Izokyanáty
2
1
3
Jiné biologické faktory
1
1
2
Kalafuna a spalné produkty pájení
0
1
1
Celkem poèet výskytu jednotlivých nox
87
89
176
Celkem poèet hlášených pøípadù onemocnìní
47
43
90
Název noxy
Mouka (pšenièná, žitná, sojová, kukuøièná)
Poznámka: Protože u nìkterých pacientù bylo uvedeno nìkolik vyvolávajících nox, je celkový poèet výskytù nox vìtší než poèet pøípadù hlášených onemocnìní.
Tab. 8: Kapitola IV – Kožní nemoci z povolání hlášené v Èeské republice v roce 2006, rozdìlení podle vyvolávajících nox
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
Èíslo položky a název noxy
Procenta
IV.1.06
Ropné výrobky
63
21,6
IV.1.10
Plastické hmoty
58
19,9
IV.1.11
Pryž a gumárenské chemikálie
39
13,4
IV.1.07
Chróm a jeho slouèeniny
33
11,3
IV.1.08
Nikl a jeho slitiny
16
5,5
IV.1.15
Dezinfekèní prostøedky
14
4,8
IV.1.04
Èisticí a kosmetické pøípravky
13
4,4
IV.1.17
Ostatní organické chemické látky
12
4,1
IV.1.20
Fyzikální faktory (kromì ionizujícího záøení)
12
4,1
IV.1.09
Kovy, metaloidy a jejich slouèeniny
10
3,4
IV.1.03
Kyseliny
7
2,4
IV.1.18
Rostliny a potraviny
4
1,4
IV.1.19
Jiné biologické látky
3
1,0
IV.1.01
Alkálie
3
1,0
IV.1.05
Organická rozpouštìdla
2
0,7
IV.1.16
Insekticidní látky, agrochemikálie
2
0,7
IV.1.13
Organická barviva
1
0,3
IV.1.02
Cement
0
0,0
IV.1.12
Dehet
0
0,0
292
100,0
Celkem poèet výskytu jednotlivých nox Celkem poèet kožních nemocí z povolání Muži/Ženy
78
Celkem
246 115/131
Vìk – medián
42 let
Vìk – rozmezí
19–62 let
Expozice – medián
1,5 roku
Expozice – rozmezí
1 hodina – 40 let
Poznámka: Protože u nìkterých pøípadù kožních nemocí z povolání bylo uvedeno nìkolik vyvolávajících nox, je celkový poèet výskytù nox vìtší než poèet pøípadù hlášených onemocnìní.
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2006 diagnostikováno celkem 246. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 160krát, iritaèní dermatitida 80krát, proteinová dermatitida tøikrát, akné dvakrát a kopøivka se objevila
Pøehledné èlánky
Nejèastìji byli postiženi pracovníci pøi výrobì potravináøských výrobkù a nápojù (OKEÈ DA15–53, tj. 58,9 % pøípadù) a pracovníci v zemìdìlství (OKEÈ A01–13, tj. 14,4 % pøípadù). Nejvìtší zastoupení mìli pekaøi–cukráøi (50krát) a ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (12krát). U 38,9 % pøípadù bylo onemocnìní zpùsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících pøípadech se na vzniku onemocnìní podílelo více nox. Nejèastìjším vyvolavatelem onemocnìní byla mouka (88krát), ostatní noxy byly zastoupeny ménì èasto nebo pouze ojedinìle (tabulka 7).
Rakovina dýchacích cest a plic zpùsobená koksárenskými plyny (položka III.7) byla diagnostikována u jednoho mistra na koksárenské baterii a u jednoho strojního zámeèníka. Oba tito pracovníci byli exponováni koksárenských plynùm v letech 1971–2004. Doba latence do manifestace onemocnìní byla 33 a 35 let. Rakovina sliznice nosní (položka III.8) vznikla u truhláøe, který byl exponován døevìnému prachu (dub) v letech 1982–2005. Doba latence do manifestace onemocnìní èinila 23 let. Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) byla diagnostikována u soustružnice kovù po expozici chladící kapalinì. Bronchiálním astmatem a alergickou rinitidou (položka III.10) onemocnìlo v roce 2006 celkem 90 pracovníkù, což bylo o 12 pøípadù více než v pøedchozím roce. Tab. 9: Kapitola V – nemoci z povolání pøenosné a parazitární Èíslo položky/diagnóza
No
Procenta
62,8
M/Ž
Roky Medián/Rozmezí Vìk
Expozice
15/88
40,0 (20–61)
4,5 (1d–38)
103
09
Svrab
53
4/49
38,0 (20–61)
2,0 (1d–29)
02
Tuberkulóza
14
5/9
44,0 (30–58)
10,5 (1d–38)
01
Virové hepatitidy
12
1/11
50,5 (23–58)
6,3 (37d–15)
39
Stafylokokové infekce
5
0/5
21
Keratokonjunktivitidy
4
1/3
12
Pásový opar
3
1/2
20
Bakteriální zánìty plic
3
1/2
03
Infekèní mononukleóza
2
1/1
05
Plané neštovice
2
0/2
07
Salmonelóza
2
0/2
11
Rùže (eryzipel)
1
0/1
16
Akutní zánìt mandlí
1
0/1
40
Akutní infekce horních cest dýchacích
1
1/0 21/25
43,0 (26–62)
4,0 (3m–41)
V.2 Antropozoonózy
46
01
Trichofycie
20
7/13
43,0 (28–62)
3,5 (7m–41)
18
Hrboly dojièù
8
2/6
40,5 (30–53)
0,47 (3m–29)
11
Lymeská borrelióza
6
4/2
56,0 (26–61)
8,5 (4m–20)
12
Klíšśová meningoencefalitida
4
2/2
02
Erysipeloid
3
2/1
04
Tularémie
3
2/1
05
Leptospiróza
2
2/0
V.3 Tropické nemoci
15
37,0 (25–57)
1m (10d–1)
05
Malárie
5
02
Lambliáza
3
3/0
22
Jiné bakteriální støevní infekce
3
3/0
04
Amébóza
2
2/0
09
Dengue
2
2/0 40,0 (20–62)
4,0 (1d–41)
Celkem kapitola V Legenda: No – poèet; M – muži; Ž – ženy; d – dny; m – mìsíce
164
28,0
9,2
14/1
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
V.1 Nemoci s interhumánním pøenosem
4/1
100,0
50/114
79
Pøehledné èlánky ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
Kapitola V – nemoci pøenosné a parazitární Nemocí pøenosných a parazitárních bylo v roce 2006 hlášeno celkem 164, což bylo o 114, tj. o 41,0 % pøípadù ménì než v roce 2005. Jejich pøehled uvádí tabulka 9. Infekèních a parazitárních nemocí s interhumánním pøenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno celkem 103 pøípadù. Nejèastìji onemocnìli zdravotniètí pracovníci (OKEÈ N85 – 98, tj. 95,1 % pøípadù). Nejvíce onemocnìní vzniklo v Ústeckém kraji (22, tj. 21,4 % onemocnìní). Svrab byl zjištìn u 53 osob, což bylo o 71, tj. o 57,3 % pøípadù ménì než v roce 2005. Onemocnìlo 24 zdravotních sester, 16 ošetøovatelù–sanitáøù, pìt sociálních pracovníkù, tøi vychovatelky, dva lékaøi, jedna rehabilitaèní pracovnice, jedna peèovatelka a jedna uklízeèka. Nejèastìji byli postiženi zamìstnanci z interních oddìlení (16 pøípadù), z domovù dùchodcù (13 pøípadù) a z ústavù sociální péèe (11 pøípadù). Tuberkulózou plic (12 pøípadù), pohrudnice a ledvin (po jednom pøípadì) onemocnìlo šest lékaøù, tøi zdravotní sestry, dva sanitáøi a pomocná kuchaøka. Mimo resort zdravotnictví onemocnìla také pracovnice správy uprchlických zaøízení a policejní vyšetøovatel. Z 12 pøípadù virových hepatitid hlášených v roce 2006 byla chronická hepatitida typu C zastoupena šestkrát, akutní hepatitida typu A tøikrát, akutní hepatitida typu C a akutní i chronická hepatitida typu B vznikly po jednom pøípadì. Onemocnìlo celkem 8 zdravotních sester, jeden lékaø, sanitáø, zdravotní laborantka a uèitelka základní školy. Jedna pracovnice onemocnìla akutní hepatitidou
Kapitola VI – nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli Pod kapitolou VI byl v roce 2006 hlášen jeden pøípad onemocnìní hlasivek. Tìžkou hyperkinetickou dystonií onemocnìla 49letá uèitelka, která byla vystavena nadmìrné hlasové zátìži v základní škole 13 let. Ohrožení nemocí z povolání Pøehled a poèty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání
Tab. 10: Ohrožení nemocí z povolání hlášená v Èeské republice v roce 2006 Èíslo a název položky/diagnózy
Poèet
Procenta
M/ Ž
Roky Medián/Rozmezí Vìk
Expozice 1,3 (1,2–10,0)
I.01
Nemoc z olova nebo jeho slouèenin
6
9,1
3/3
51,0 (32–61)
I.36
Nemoc z homologù benzenu (toluen)
1
1,5
0/1
54
3m
II.4
Porucha sluchu z hluku
10
15,2
10/0
49,0 (35–61)
19,91 (5,3–19,5)
II.6
Nemoci cév rukou z práce s vibrujícími nástroji
1
1,5
1/0
37
1,00
II.7
Nemoci periferních nervù z práce s vibrujícími nástroji
8
12,1
8/0
51,0 (30–59)
7,6 (7m–15,0)
II.8
Nemoci kostí a kloubù z práce s vibrujícími nástroji
5
7,6
5/0
42,0 (34–51)
15,5 (4,3–19,9)
II.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù z pøetìžování konèetin
8
12,1
8/0
43,5 (40–57)
17,7 (1–28,8)
II.10
Nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin
22
33,3
11/11
50,0 (27–64)
20,0 (9m–40,0)
III.10.1
Astma bronchiale
4
6,1
0/4
50,5 (31–59)
5,0 (1,5–9,0)
III.10.2
Alergická rinitida
1
1,5
0/1
49
9
46/20
49,5 (27–64)
10,0 (3m–40,0)
Celkem
80
typu A, pøestože byla pøed 8 lety proti tomuto typu hepatitidy oèkována. Údaj o pøedchozím oèkování u dalších dvou pøípadù hepatitidy typu A a u pøípadù hepatitid typu B nebyl na hlášenkách uveden. U antropozoonóz (položka V.2), kterých bylo v roce 2006 diagnostikováno celkem 46 pøípadù (v roce 2005 to bylo 66 pøípadù), obsadily první dvì místa trichofycie a hrboly dojièù. Onemocnìní trichofyciemi bylo hlášeno ze 6 krajù Èeské republiky, nejvíce z kraje Jihoèeského (8 pøípadù). Postiženi byli ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (15krát) a ošetøovatelé zvíøat v zoologické zahradì (pìtkrát). Hrboly dojièù se vyskytly u osmi ošetøovatelù skotu, nejèastìji z kraje Vysoèina (4 pøípady). V rámci položky V.3, tropické nemoci pøenosné a parazitární, bylo v roce 2006 hlášeno celkem 15 onemocnìní (o 12 pøípadù ménì než v roce 2005). Malárií onemocnìli dva pracovníci v Kongu, dva v Libérii a jeden v Sierra Leone. Lambliáza byla diagnostikována u dvou osob v Indii a u jedné osoby na Srí Lance. Tøikrát byla zjištìna bakteriální støevní infekce – jednou byla získána v Indii, jednou v Etiopii a jednou v Thajsku. Amébózou onemocnìli dva pracovníci pøi pobytu v Indii. Nemoc dengue byla získána jednou v Indii a jednou v Indonésii.
jednou. Onemocnìli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28–41, tj. 16,7 % pøípadù) a zdravotníci (OKEÈ N85–24, tj. 9,8 % pøípadù). Zastoupení jednotlivých etiologických nox uvádí tabulka 8. Latex zpùsobil onemocnìní u 10 osob, izokyanáty se uplatnily dvakrát.
Legenda: M – muži; Ž – ženy; m – mìsíce;
66
100,0
infekèních a parazitárních onemocnìní, onemocnìní z azbestu a z vibrací, což je velmi pøíznivé zjištìní. Na druhé stranì je však nutno pøipomenout, že poèty hlášených profesionálních onemocnìní jsou s vysokou pravdìpodobností podhodnoceny a neodpovídají realitì. Práce na publikaci byla provedena s podporou IGA MZ NR/9338 a Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.
Pøehledné èlánky
v roce 2006 uvádí tabulka 10. Ve srovnání s rokem 2005, kdy bylo hlášeno celkem 60 pøípadù ohrožení nemocí z povolání, se celkový poèet diagnostikovaných ohrožení v roce 2006 zvýšil o 6 pøípadù. Nejvìtší nárùst hlášených ohrožení (o 15 pøípadù) byl zaznamenám u poškození periferních nervù zpùsobených pøetìžováním konèetin (položka II.10). V rámci této položky bylo diagnostikováno lehké oboustranné poškození ulnárního nervu v oblasti Guyonova tunelu u jednoho muže a lehký syndrom karpálního tunelu byl zaznamenán u 9 mužù a 11 žen. Nejvíce pøípadù ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2006 hlášeno z kraje Moravskoslezského (24, tj. 36,4 % pøípadù). Postiženi byli pøedevším pracovníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 – 22, tj. 33,3 % pøípadù).
MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN Na Bojišti 1 120 00 Praha 2
Závìr Ve srovnání s rokem 2005 byl v Èeské republice v roce 2006 zaznamenám pokles v poètu hlášených profesionálních onemocnìní. Zejména bylo hlášeno podstatnì ménì
Pøedloženo k publikaci: 15. 3. 2007
Z LITERATURY
Organických slouèenin cínu se používá jako tepelných stabilizátorù ve výrobì PVC. Pøidávání látek je automatizováno. V této práci šlo o zjištìní možných expozic pracovníkù a o ovìøení toho, že expozièní hodnoty se pohybují pod hodnotami pøípustných koncentrací TLV® (threshold limit value). Jde o to, zjistit jaké jsou nejmenší imunologické úèinky na rùzné orgány a o ochranu centrálního nervového systému, k jehož expozici dochází pøi vstupu látky dýchacími cestami. Látka se mùže též vstøebávat pokožkou; pøedpokládá se, že inhalaèní expozice se nevyrovná penetraci látky kùží nebo zažívacími cestami. Na pracovištích byly
vzorky odbírány metodou NIOSH 5504 a výsledky byly pøevádìny na hodnotu „celkového“ (èistého) cínu. K expozicím mùže docházet pøi ruèní (neautomatizované) manipulaci, pøedevším tedy pøi otevírání a zavírání zásobníkù s látkou, dále pøi ruèním plnìní výrobního zaøízení (pokud tento proces není automatizován), vedle toho pøi odstraòování zbytkù látky pøi pøipojování a odpojování potrubí k pumpì. Koneènì též pøi sbìru vzorkù pro analytické vyšetøení, pøi spojování, rozpojování a èištìní potrubí a koneènì pøi èištìní mísících zaøízení. U 96 % odebraných vzorkù se prùmìrná hodnota pohybovala pod 20% hranicí TLV. Pouze jeden vzorek ze 102 odebraných pøekraèoval nejvyšší pøípustné hodnoty (TLV). Ruèní manipulace s organickými slouèeninami cínu pøedstavují nejvìtší možné risiko expozice tìmito látkám. V. Erban
Správné odpovìdi na „olympijský“ test ze strany 110: 1a, 2a, 3b – 1896 v Athénách, 4b, 5b – 1924 v Chamonix, 6a, 7a – medaili získal Fr. Janda-Suk, 8b, 9a, 10b, 11a, 12a – narozen v Paøíži, zemøel v Lausanne
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2007
Carol Boraiko & John Batt: Evaluation of Employee Exposure to Organic Tin Compounds Used as Stabilizers at PVC Processing Facilities. (Vyšetøení pracovníkù exponovaných organickým cínovým slouèeninám, užívaným jako stabilizátorù pøi výrobì PVC.) J. Occup. Environ. Hygiene, 2; 73–76; February 2005.
81
