Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pomocných věd historických a archivnictví
Archivnictví
Zuzana Machová
Samospráva Hrušovan nad Jevišovkou v letech 1850 – 1918 Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jiřina Štouračová 2012
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou bakalářskou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů, literatury a internetových zdrojů. 14. května 2012 …………………………………………….. Zuzana Machová 2
Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Jiřině Štouračové za cenné rady a za odborné vedení mé práce. Dále děkuji všem, co mi pomáhali při získávání informací, za jejich ochotu a čas. Děkuji i těm, kteří mi trpělivě naslouchali a dávali uţitečné rady. 3
Obsah ANOTACE .............................................................................................................................................. 6 ÚVOD ..................................................................................................................................................... 7 1
HISTORIE ....................................................................................................................................... 8 1.1
Jaroslavský okres ..................................................................................................................... 8
1.2
Historie území ......................................................................................................................... 8
1.2.1
Vznik názvu obce ............................................................................................................ 8
1.2.2
První zmínka.................................................................................................................... 8
1.2.3
Povýšení na městečko...................................................................................................... 9
1.2.4
Povýšení na město ........................................................................................................... 9
1.3
Obyvatelstvo ............................................................................................................................ 9
1.3.1 2
3
HRUŠOVANSKÉ PANSTVÍ ....................................................................................................... 12 2.1
Majitelé panství ..................................................................................................................... 12
2.2
Empírový trojkřídlý zámek.................................................................................................... 14
2.3
Zámek Emín .......................................................................................................................... 14
2.4
Kammelův dům – dnešní radnice .......................................................................................... 15
POLITICKÁ SPRÁVA ................................................................................................................. 16 3.1
František Josef I............................................................................................................. 16
3.1.2
Karel I. ........................................................................................................................... 16
6
Politická správa ..................................................................................................................... 17
ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA ........................................................................................................... 19 4.1
5
Panovníci za Rakouska-Uherska v letech 1848 – 1918 ......................................................... 16
3.1.1 3.2 4
Graf počtu obyvatel ....................................................................................................... 11
Obecní samospráva................................................................................................................ 19
4.1.1
Obecní samospráva od vydání Stadionova obecního zřízení ........................................ 20
4.1.2
Obecní samospráva od vydání Říjnového diplomu ....................................................... 21
HRUŠOVANY .............................................................................................................................. 23 5.1
Seznam představitelů městečka ............................................................................................. 23
5.2
Protokol o volbě členů do obecního výboru roku 1870......................................................... 24
5.3
Cukrovar ................................................................................................................................ 26
5.4
Vlakové nádraţí ..................................................................................................................... 26
CÍRKEVNÍ SPRÁVA ................................................................................................................... 28 6.1
Farnost ................................................................................................................................... 28
6.1.1
Kostel............................................................................................................................. 28
6.1.2
Fara ................................................................................................................................ 29 4
6.2
Nemocnice ............................................................................................................................. 31
6.2.1 7
Dějiny Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ................................. 31
ŠKOLSKÁ SPRÁVA .................................................................................................................... 33 7.1
Hlavní škola (měšťanská) ...................................................................................................... 33
7.2
Obecní škola .......................................................................................................................... 33
7.3
Zápisy z kroniky místní školní rady ...................................................................................... 34
ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 40 POUŢITÉ PRAMENY, LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE .............................................. 42 OBRAZOVÁ PŘÍLOHA ...................................................................................................................... 44
5
ANOTACE Samospráva Hrušovan nad Jevišovkou v letech 1850 – 1918. The self-goverment Hrušovany nad Jevišovkou of the years 1850 – 1918. Anotace: Bakalářská diplomová práce na téma Samospráva Hrušovan nad Jevišovkou v letech 1850 – 1918 popisuje situaci v Hrušovanech od vzniku obecní samosprávy do vyhlášení Československa. Obsahuje historii a seznam majitelů Hrušovan, popis politické správy a územní samosprávy za Rakouska-Uherska, seznam představitelů obce, vznik církevní a školské správy. Annotation: The Bachelor diploma thesis on the subject of The Self-government Hrušovany nad Jevišovkou of the years 1850 – 1918 describes the situation in Hrušovany from formation the municipal government into the publication of Czechoslovakia. It contains the history and the list of owners of Hrušovany, a description of the political administration and territorial self-government of the Austro-Hungarian Empire, list of municipal leaders, formation of the ecclesiastical and of scholastic administration. Klíčová slova: Hrušovany, samospráva, majitelé, církevní správa, školská správa. Keywords: Hrušovany, self-government, owners, ecclesiastical administration, scholastic administration.
6
ÚVOD Tématem
této
diplomové
práce
je
Samospráva
Hrušovan
nad
Jevišovkou
v letech 1850 – 1918. Jejím cílem je popsat situaci v tehdejším městečku, a to v době kdy byla obecní samospráva oficiálně uvedena v činnost, aţ do doby kdy se monarchie definitivně rozpadla a vznikl Československý stát. Zhledem k tomu, ţe dochovaného materiálu o obecní samosprávě Hrušovan není mnoho, zabývám se v této práci ve větší míře církevní a školskou správou, věnuji pozornost i majitelům hrušovanského panství. Popisuji zde také stručně politickou správu od vydání Konstitučního patentu dne 15. března 1848 císařem Ferdinandem I. do vyhlášení Československa dne 28. října 1918. Dále zde uvádím vznik územní správy a zahájení činnosti obecních volených orgánů, obecního výboru a představenstva. Práce je rozdělena do 7 kapitol. V první kapitole se věnuji historii Hrušovan a obyvatelstvu. V druhé kapitole uvádím seznam majitelů od první zmínky tehdejší osady do doby, kdy patřily Hrušovany do majetku posledních hrabat z rodu Khuen-Bellassi. V třetí kapitole zmiňuji panovníky Rakouska-Uherska a politickou správu dané doby. Ve čtvrté kapitole se věnuji popisu územní samosprávy. Pátá kapitola obsahuje seznam představitelů městečka v letech 1745 – 1945, výpis z protokolu z voleb do obecního výboru pro volební období 1870 – 1873, vznik cukrovaru a ţeleznice. V šesté kapitole se zabývám církevní správou, do které jsem zařadila i zmínku o nemocnici, protoţe její vedení bylo svěřeno Kongregaci sv. Karla Boromejského. Sedmá kapitola pojednává o vzniku školské správy v Hrušovanech a uvádím zde také zápisy z kroniky místní školní rady. Tato práce by teda měla být zdrojem informací o historii Hrušovan a jejich samosprávě.
7
1
HISTORIE
1.1
Jaroslavský okres Jaroslavský okres byl původně slovanský (český). Nejstaršího zaloţení jsou osady
s českými jmény patronymickými (od jmen zakladatelů odvozená; jak se jmenovaly rodiny, které ve vsi bydlely), a to Jaroslavice, Micmanice, Dyjákovice, Mackovice, Křídlovice a jiné. Mezi nejstarší patří Hrádek a Hrušovany. Mladší osady mají jiţ německá jména: Grafendorf (Hrabětice) a Höflein (Hevlín).1 1.2
Historie území Území Hrušovan bylo osídleno jiţ v době paleolitu. Z tohoto období se dochovaly tři
velká pazourková jádra s negativy odštípaných čepelí. Po odchodu Keltů z našich krajů se zde usadily germánské kmeny, v 5. století zde byli Vandalové a Hunové. V období stěhování národů sem přišli Slované, kteří v 9. století zaloţili Velkomoravskou říši.2 1.2.1
Vznik názvu obce Místní jméno je patronymické, odvozené od osobního „Hruš“. Název Hrušované tedy
označuje lidi pocházející z Hrušova (Hrušovjané). Německý název Grusbach, vznikl zkomolením českého názvu, a to tak, aby dával tzv. německému sluchu nějaký význam. Název Grusbach je přejato ze starého lokálu Grušovás.3 1.2.2 První zmínka Nejstarší písemný doklad o existenci Hrušovan se dochoval v pravé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131 (J. Bystřický ji řadí do druhé poloviny roku 1141 nebo na začátek roku 1142), ta byla pořízena v Olomouci u příleţitosti přenesení biskupského sídla od sv. Petra k sv. Václavu. Jindřich Zdík v ní také nechává sepsat statky, které budou náleţet kostelu sv. Václava. Hrušovany se zde jmenují "Grusouaz." Podle této listiny náleţela znojemskému kostelu tři popluţí v Hrušovanech.4
1
PEŘINKA, František Vácslav.: Vlastivěda Moravská. II. místopis. Jaroslavský okres. Brno 1905, s. 7 - 8. FOUSEK, Miroslav: Soukromý archiv. Hrušovany nad Jevišovkou, 24. 3. 2012. 3 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, s. 86.; Tamtéţ, s. 9. 4 Popluţí je stará česká měrná jednotka plošného obsahu neurčité velikosti, uţívala se především v zemědělství. Hodnota jednoho popluţí je odhadována od 20 aţ do 60 hektarů.; Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. I. Ed. Gustav Friedrich. Pragae 1904 – 1907, s. 116 - 123.; KRMÍČKOVÁ, Helena: Středověká diplomatika česká (přednášky). Brno, podzimní semestr 2010.; Odkaz na název osady v CDB1 115. HOSÁK, Ladislav - ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Sv. 1. A-L. Praha 1970, str. 304.; Jaroslav Stejskal – Hrušovany nad Jevišovkou. Nejstarší písemné zmínky o osadách Hrušovanska. Dostupné na http://stejskal-jaroslav.webnode.cz/osady/ (Stahováno: 21. 4. 2012). 2
8
1.2.3 Povýšení na městečko Roku 1495 na ţádost Vratislava z Pernštejna povýšil Vladislav II. Jagellonský Hrušovany na městečko a dal mu znak (2 plovoucí ryby), 2 výroční trhy a týdenní trh. Znak a privilegia potvrdil roku 1557 Ferdinand I. Roku 1711 daroval Josef I. Hrušovanům týdenní trh. Na přelomu 19. a 20. století se v Hrušovanech konaly 4 výroční trhy a úterní týdenní trh, spojený s trhem na vepřový dobytek. V letech 1619, 1786 (17835), 1827, 1828, 1832 a 1893 bylo městečko postiţeno poţáry. Epidemické nemoci v Hrušovanech v letech 1801 a 1892 měly za následek pád dobytka, v roce 1892 to byla plicní nákaza. Na náměstí stojí dodnes socha sv. Trojice z roku 1711. Roku 1885 ji Dominik Kammel na své náklady nechal obnovit. V 16. století byly zaloţeny rybníky: Pančocha, Čípek a Hozenteich. Přibliţně do čtvrtiny 19. století se v okolí městečka nacházely velké rybníky. Kolem poloviny 19. století byly tyto rybníky vypuštěny a po nich zbylé území se změnilo na zemědělskou půdu.6 Velký rozvoj městečka nastal v polovině 19. století, v té době Hrušovany spravovali páni z rodu Hardeggu. Kromě cukrovaru (uvedeného do provozu roku 1851) byla postavena či zmodernizována řada staveb, zřízena nemocnice, postavena nová škola a roku 1868 zahájena stavba ţeleznice. Také postavena kruhová cihelna a mlýn. Dnešní radnice je postavena roku 1885 (byly v ní nalezeny malby Alfonse Muchy).7 1.2.4 Povýšení na město Hrušovany nad Jevišovkou byly podle § 2 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a v souladu s § 29 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jmenovány městem, s účinností od 1. února 1996. Zákon byl vydán v Praze dne 31. ledna 1996. 8 1.3
Obyvatelstvo Hlavním zdrojem výţivy obyvatelstva bylo polní hospodářství a vinařství. Z řemesel
to byly ty, které se týkaly kaţdodenní potřeby lidu, a to obuvnictví, krejčovství, stolařství, kovářství apod. Průmyslu se zde nedařilo. Obchod tu vzkvétal, a to zejména díky obchodu s obilím a vínem. 5
PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, str. 85. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl: H-Kole. Praha 1997, s. 337 – 340.; PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, str. 84 - 85. 7 FOUSEK, M.: Tamtéţ. 8 Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou, 26. 4. 2012. 6
9
Počet obyvatelstva v letech 1834 – 1900: POČET OBYVATEL 1117 2274 2162 2362
ROK 1834 1880 1890 1900 Roku 1834 domů 171. Roku 1880 domů 315. Roku 1890 domů 356. Roku 1900 domů 422.9
Pro období 1869 – 1923 je počet lidí, kteří se hlásí ke katolickému náboţenství 1900, ţidů je 14 a k evangelickému náboţenství se hlásí pouze 2 lidé. Počet obyvatelstva v letech 1850 – 1921: POČET OBYVATEL 1231 2024 2274 2362 2569 2643
ROK 1850 1869 1880 1900 1910 1921
V roce 1880 se k české národnosti hlásí 16 lidí, k německé 2255, k jiné 3. V roce 1900 se k české národnosti hlásí 189 lidí, k německé 2138, k jiné 35. V roce 1910 se k české národnosti hlásí 178 lidí, k německé 2374, k jiné 20. V roce 1921 se k české národnosti hlásí 300 lidí, k německé 2228, k jiné 115.10
9
PEŘINKA, F. V.:Tamtéţ, s. 19.; Tamtéţ, s. 78. BARTOŠ, J. – SCHULZ, J. – TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek IX. Okresy: Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov. Ostrava 1984, str. 109. 10
10
1.3.1 Graf počtu obyvatel Počet obyvatel 3000 2569
2500 2274 2024
2000
2643
2362 2162
1500 1000
1117
1231
500
0 rok 1834
rok 1850
rok 1869
rok 1880
11
rok 1890
rok 1900
rok 1910
rok 1921
2
HRUŠOVANSKÉ PANSTVÍ Na panství hrušovanském se nacházelo 12 osad, z nichţ po 30leté válce zůstaly pouze
tři: Hrušovany, Hevlín, Hrabětice. Z ostatních zpustlých osad byla pak osazena pouze jedna, a to Šanov. U těchto obcí byly panské dvory. Poddanské poměry zde byly mnohem mírnější, v porovnání s jinými krajinami. Poddaní platili celoroční úrok (domovní a luční), dávali vejce (jen Hrabětice i slepice) a robotu vykonávali týdně po celý rok.11 2.1
Majitelé panství Velmoţ Konrád daroval v polovině 12. století Hrušovany kníţecímu podkancléři a proboštu johanitů Martinovi (potvrdil král Vladislav 1158/5912), který je přenechal řádu, Hrušovany se tak staly zřejmě prvním johanitským majetkem na Moravě, později se však 13
v drţení řádu neuvádějí.
O roku 1209 se zmiňuje Beneda a jeho syn Thirsech de Grussovan. Roku 1234 je zmíněn Vrš de Hruš. Alšík de Gruspan se zmiňuje k roku 1314. Ve 14. století měli v Hrušovanech také své pozemky vladykové z Bukovin (1349), vladykové z Hrušovan (1350) a Mabka a její bratr Šlěpán z Dobronic (1353), pak Smil z Fröhlichsdorfu (Lestnice14). Roku 1378 Gebl z Kučerova koupil tvrz, k ní dvůr a pozemky i s právem viničním jako markraběcí léno. V tomto roce se jmenují Hrušovany "Kruschpan". Gebl z Kučerova zaloţil rod Geblů z Hrušovan. Za husitské války byl hrušovanský zámek v rukou Husitů a ty roku 1428 Jan Krajíř z Krájku vypudil. Roku 1431 je zde zmiňován Gewle z Rušovan.15 V druhé polovině 15. století náleţely Jiříkovi z Eynczingu, ten je prodal před rokem 1481 bratřím Benešovi a
11
PEŘINKA, F. V: Tamtéţ, s. 11 - 13. v originální listině pro praţský johanitský špitál, jemuţ dává král Vladislav I. pozemek v Praze, statky v Čechách a na Moravě. KRMÍČKOVÁ, Helena: Středověká diplomatika česká (přednášky). Brno, podzimní semestr 2010.; Hrušovany se v této listině nazývají Grusovan. Odkaz na název osady v CDB1 245. HOSÁK, Ladislav - ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Sv. 1. A-L. Praha 1970, s. 304.; Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. I. Ed. Gustav Friedrich. Pragae 1904 – 1907, s. 214 - 215. 13 KUČA, K.: Tamtéţ, s. 337.; Hrušovany patřící řádu Johanitů měly v roce 1159 pouze jednu malou kapličku, která byla darována v roce 1200 Adalbertem, hrabětem z Kaunitzu. Jaroslav Stejskal – Hrušovany nad jevišovkou. Kapitoly z dějin Hrušovan nad Jevišovkou. Dostupné na http://stejskal-jaroslav.webnode.cz/dejiny/ (Stahováno: 21. 4. 2012). 14 KUČA, K.: Tamtéţ, s. 338. 15 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, s. 87 – 88. 12
12
Ludvíkovi z Vajtmile.16 Roku 1524 majitelem Jan z Pernštejna. Jeho syn Vratislav roku 1560 postoupil Hrušovany Janovi staršímu ze Ţerotína, ten krátce na to Berchtoldovi (Pertoldovi17) z Lipého. Berchtold je roku 1570 (od roku 156518) prodal Petrovi Čertorejskému z Čertorej. A ten je odkázal svým synům. Jedna část roku 1588 prodána Melicharovi z Hernšperka, ale ten však brzy na to zemřel a zanechal po sobě sirotky. Město Znojmo prodalo tuto část Jakubovi Vojskému na Veselém a Količíně (po bitvě na Bílé Hoře o tuto část přišel kvůli své účasti ve vzpouře), ve prospěch sirotků. Druhá část stále v rukou Čertorejských. Po roce 1620 byly jim tyto statky zkonfiskovány, kvůli účasti v povstání. Roku 1623 prodala královská komora celé Hrušovany císařskému radovi Siegfriedovi Krištofovi Breunerovi (Brennerovi19) svobodnému pánu ze Staufinka. Ten je odkázal své choti Zuzaně rozené hraběnce z Thurnu a ta roku 1651 jejich synu. Roku 1668 byly Hrušovany prodány Michalovi Adolfovi hraběti z Althanu. Hrabě Michal Adolf byl zakladatelem hrušovanské linie svého rodu. Roku 1799 je spravovala hraběnka Maximiliána z Hardeggu, rozená z Althanu. Roku 1833 je zdědila její dcera Anna hraběnka z Hardeggu a roku 1880 její dcera Emanuela hraběnka Khuen-Bellassi.20 Podrobný seznam majitelů panství od 1623: JMÉNO
ROK
Seifried Christof hrabě Brenner
od 1623
Seifried Franz hrabě Brenner
od 1651
Seifried Leonhard hrabě Brenner
od 1668
Michael Adolf hrabě Althan
1668 – 1693
Michael Ehrenreich hrabě Althan
1696 – 1714
Michael Anton hrabě Althan
1714 – 1765
Michael Gundakar hrabě Althan
1765 – 1773
16
HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. II. vydání. Praha 2004, s. 110.; Rod Vajtmilnarů z Ţerotic. PEŘINKA, F. V.:Tamtéţ, s. 88. 17 KUČA, K.: Tamtéţ, s. 338. 18 Tamtéţ. 19 KUČA, K.: Tamtéţ, s. 339. 20 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, s. 89 – 91.
13
Michael Franz de Paula hrabě Althan
1773 – 1784
Michael Maximilian hrabě Althan
1789 – 1794
Maximiliána hraběnka z Althanu
1799 – 1833
Anna hraběnka z Hardeggu
1833 – 1879
Emmanuela Kammel komtesa z Hardeggu
1880 – 1927
Hrabě Karl Khuen
1927 – 1945
Maximiliána hraběnka z Althanu byla provdána za Dominika z Hardeggu. Anna hraběnka z Hardeggu byla provdána za Karla Kammela. Emmanuela Kammel komtesa z Hardeggu byla provdána za Eduarda hraběte Khuena. Hrabě Karl Khuen se oţenil s Norou hraběnkou u Lützowa. Jejich syn Hans – Jakob hrabě Khuen měl být jeho nástupcem (oţenil se s italskou hraběnkou). Po odsunutí odešel hrabě Karl Khuen na své panství, zámek Gandegg v Jiţních Tyrolích.21 2.2
Empírový trojkřídlý zámek Roku 1669 nechal hrabě Michal Adolf Althan vybudovat barokní zámek. Předpokládá
se, ţe je postaven na místě, kde stála původní tvrz z druhé poloviny 14. století. Hrušovanská tvrz se připomíná v letech 1378 – 1588. Za Čertorejských byla tvrz po roce 1572 renesančně přestavěna. Za jejich dílo se povaţuje východní část zámku. Roku 1804 byl zámek klasicistně přestavěn. Aţ do roku 1896 zde byl umístěn spolek Červeného kříţe, protoţe vrchnost obývala Emín. Další zásahy do úprav zámku se prováděly aţ ve 20. století. V období socialismu slouţil zámek armádě.22 Dnes je nevyuţíván. 2.3
Zámek Emín Byl postaven majiteli hrušovanského panství roku 1882. Nechal jej postavit hrabě
Eduard Khuen-Bellassi pro svoji manţelku Emanuelu. Je postaven podle plánů architekta Friedricha Ohmanna. Název zámku pochází ze jména Emmahof a pravděpodobně se vztahuje ke jménu 21
Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historie kostela svatého Štěpána. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/kostel-sv-stepana2/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 22 KUČA, K.: Tamtéţ, s. 339.; Hrušovany nad Jevišovkou. Historie města Hrušovany nad Jevišovkou. Dostupné na http://www.hrusovany.cz/historie/d-1013/p1=52 (Stahováno: 13. 4. 2012).; Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Empírový trojkřídlý zámek. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/empirovy-zamek/ (Stahováno: 27. 3. 2012).; PEŘINKA, F. V.:Tamtéţ, s. 83.
14
hraběnky. Další názvy: Emin dvůr; Emin zámeček; Lesní zámeček Emín; Emín. Od konce 19. století sídlo majitelů hrušovanského panství. Zámek byl majetkem rodu Khuen-Bellassi do roku 1945, do svého zestátnění. Dnes se v něm nachází ústav sociální péče. Vymalováním některých interiérů byl pověřen Alfons Mucha. Jeho dílo se však nedochovalo, protoţe roku 1948 vypukl na zámku poţár a Muchovy malby shořely. Hrabě Eduard Khuen-Bellassi vzal pod svou ochranu tehdy ještě neznámého malíře Alfonse Muchu, stal se jeho mecenášem a podporoval jej na studiích. Pobýval zde také profesor vídeňské univerzity Dr. Max Dvořák, který byl přítelem hraběte Karla Khuena. Dr. Dvořák byl významný evropský historik umění. Je pohřben na místním hřbitově.23 2.4
Kammelův dům – dnešní radnice Dominik Kammel z Hardeggu (syn Anny a Karla Kammela) pocházel ze zámku
Hrušovany a dostal jako dědictví panství v Dolním Rakousku. Kvůli citovým vazbám k Hrušovanům zde koupil stavební parcelu na náměstí a nechal postavit budovu, které se od té doby říká "Kammelhaus". Přízemí domu bylo vjezdovou branou, rozdělenou na dvě části. Nalevo se nacházelo schodiště vedoucí do prvního patra a bylo ukončeno freskou Alfonze Muchy (znázorněn Apollo ve slunečním voze). Vedle schodů se nacházela kuchyň, spiţírna, jídelna a pokoj. Napravo od vjezdu byly dětské pokoje. V první poschodí bylo několik sálů a obývacích pokojů. Ve dvoře se nacházely pokoje pro sluţebnictvo, konírna, garáţ a zásobovací místnost. Do základního kamene byla zazděna listina a zlaté mince. Kameny pouţité na základ stavby pocházejí údajně z Cheopsovy pyramidy. (Dominik Kammel podnikl cestu po Africe, ze které se vrátil v roce 1885.) Do roku 1930 patřil Kammelhaus do majetku rodiny.24
23
Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Emín. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/lesni-zamecekemin/ (Stahováno: 27. 3. 2012).; Castles.cz. Emin zámek. Dostupné na http://www.castles.cz/emin-zamek/ (Stahováno 27. 3. 2012).; Castles.cz. Emin zámek. Historie objektu. Dostupné na http://www.castles.cz/eminzamek/historie.html (Stahováno: 27. 3. 2012).; KUČA, K.: Tamtéţ, s. 339.; FOUSEK, M.: Tamtéţ. 24 Dominik Kammel byl velkým cestovatelem. Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Radnice. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/radnice/ (Stahováno: 27. 3. 2012).; Rok, kdy je radnice postavena se v různých pramenech liší. Uvádí se roky 1862 a 1885. Jisté je, ţe v roce 1885 stála. Například: Pan Fousek ji uvádí jako radnici z roku 1885 a ve Vlastivědě moravské je zmíněna k roku 1862. Na samotné budově je však vsazena pamětní deska s rokem 1862.
15
3 3.1
POLITICKÁ SPRÁVA Panovníci za Rakouska-Uherska v letech 1848 – 1918
3.1.1 František Josef I. František Josef I. se narodil 18. srpna 1830 na zámku Schönbrunn ve Vídni a tam také zemřel 21. listopadu 1916. (Jako místo jeho narození uváděn také Laxenburg.) Pohřben byl v kapucínské kapli. Byl synem Ţofie Bavorské a Františka Karla Habsbursko-lotrinského. V Olomouci dne 2. prosince 1848 se bratr jeho otce Ferdinand I. zřekl trůnu a svěřil mu vládu (bylo mu 18 let). Byl císařem rakouským, v letech 1848 – 1916 králem českým a uherským, králem lombardským a benátským, dalmátským, chorvatským a slavonským. Roku 1854 se oţenil s Alţbětou Bavorskou. S ní měl čtyři děti: Ţofii, Giselu, Rudolfa a Marii Valérii.25 3.1.2 Karel I. Karel I. řečený blahoslavený se narodil 17. srpna 1887 v Persenbengu a zemřel 1. dubna 1922. Syn arcivévody Oty Františka Josefa Rakouského a princezny Marie Josefy Luisy Saské. V roce 1911 se oţenil se Zitou Bourbonsko-Parmskou. S ní měl osm dětí: Ottu, Adelheidu, Roberta, Felixe, Karla Ludvíka, Rudolfa, Charlotte a Alţbětu. Vládu převzal 21. listopadu 1916 a stal se téţ vrchním velitelem armády. V letech 1916 – 1918 byl posledním císařem rakouským, posledním králem českým (jako Karel III.) a uherským (jako Karel IV.). Celé jméno v češtině: Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria HabsburskoLotrinský; v němčině: Franz Josef Ludwig Hubert Georg Otto Maria von HabsburgLothringen; v maďarštině: Károly Ferenc József (IV. Károly). Po vyhlášení Republiky se odmítl vzdát trůnu a v roce 1919 musel Rakousko opustit. Svůj ţivot doţil ve Španělsku v Madridu.26
25
Wikipedie. Otevřená encyklopedie. František Josef I. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_I. (Stahováno: 20. 4. 2012).; Panovníci.cz. František Josef I. Rakouský císař. Dostupné na http://www.panovnici.cz/frantisek-josef-i (Stahováno: 20. 4. 2012). 26 Wikipedie. Otevřená encyklopedie. Karel I. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I. (Stahováno: 20. 4. 2012).; Panovníci.cz. Karel I. Rakouský císař, uherský král. Dostupné na http://www.panovnici.cz/karel-I (Stahováno: 20. 4. 2012).
16
3.2
Politická správa Revoluce 1848 – 1849 v Rakouském císařství začala v březnu 1848 povstáním ve
Vídni a v Uhrách. Panovník vydává dne 15. března 1848 Konstituční patent, ve kterém slibuje vytvoření nové ústavy. Mělo dojít k posílení zemských sněmů tím, ţe do nich budou začleněni příslušníci měšťanstva. Pro Čechy vydává panovník dne 8. dubna Kabinetní list, ve kterém slibuje nové sloţení českého zemského sněmu. Měli zde být zastoupeny všechny stavy. Tento sněm se ale nikdy nesešel. Moravský zemský sněm podává vlastní návrh na nové sloţení sněmu a panovník jej schvaluje. Sešel se pouze jednou. Jak panovník slíbil, vychází dne 25. dubna 1848 Pillersdorfova ústava. Dubnová ústava ovšem nesplnila očekávání a v květnu 1848 vypuklo ve Vídni další povstání. Nejdůleţitějším rozhodnutím bylo zrušení poddanství. O obcích je tu pouze jeden paragraf: „§ 57. Obecní zřízení (Die Gemeindevarfassungen) jest upraviti podle zásady, aby v nich byly zastoupeny všechny zájmy obce a jejich členů.“ Ústava nevstoupila v platnost. Dne 4. března 1949 byla vyhlášena Stadionova ústava (č. 150 ř. z.). Posiluje moc panovníka, ten je nejvyšší zákonodárce a má i výkonnou moc. Prostřednictvím ministrů přenáší výkonnou moc do jednotlivých zemí. Ústava nevstoupila v platnost. Dne 17. března 1849 bylo vydáno Stadionovo prozatímní obecní zřízení (č. 170 ř. z.). V květnu 1849 nastoupil na Stadionovo místo minstra vnitra Alexandr Bach, ve funkci byl do roku 1859. Vytváří podobu konzervativní správy a výrazně se zasadil o přechod k absolutismu. Bachova správa se monarchii velmi prodraţila. Říjnovým diplomem ze dne 20. října 1860 končí doba absolutismu. Zaveden demokratický parlamentarismus. Panovník se zříká neomezené vlády. Struktura správy odpovídala potřebám dané doby. Šlo zde o změnu společenské struktury a o větší národnostní uznání, ale to se splnilo jen částečně. České měšťanstvo chtělo svébytnost, ale bezúspěšně, zatímco v Uhrách ji měli. Schmerlingovou ústavou ze dne 26. února 1861 se českému měšťanstvu uzavírá cesta k získání svébytnosti. Ústava neobsahovala záruku občanských práv, nebyla zde ustanovení o ohraně národnosti a o poslanecké imunitě. Proti této ústavě se zvedl velký odpor. Roku 1863 byl vydán zemský obecní zákon pro Slezsko (č. 17 z. z.), roku 1864 pro Moravu (č. 4 z. z.) a pro Čechy (č. 7 z. z.). Zákon ze den 12. června 1867 rozděluje monarchii na Zalitavsko (země uherské koruny) a Předlitavsko (rakouské císařství). Dne 21. prosince 1867 byla vyhlášena prosincová ústava. 17
Obecní zřízení pak byla několikráte novelizována. Vyhlášené moravské zemské zákony: č. 19/1868, č. 23/1883, č. 104/1888, č. 26/1890, č. 11/1891, č. 48/1895, č. 45/1898, č. 54/1898, č. 24/1912 a č. 43/1912. Zmíněná novelizovaná obecní zřízení i starší zákony, na nichţ tato zřízení spočívají, se stala součástí platného československého právního řádu podle zákona o zřízení československého státu ze dne 28. října 1918 č. 11 Sb. Tento zákon říká, ţe veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstanou prozatím v platnosti. Důsledkem vyhlášení první světové války 28. července 1914 byly odsunuty národnostní otázky v monarchii do pozadí. Prosazuje se nacionalistický německý ruch. František Josef I. nedokázal zabránit vypukující válce. Jeho následovníkem se stal Karel I., který se snaţil o vyhlášení separátního míru, ale nepovedlo se mu to a tak se Rakousko dostalo do války. V roce 1918 se Rakousko-Uhersko rozpadá a dne 28. října vzniká Československo. Prvním československým prezidentem se stal 14. listopadu 1918 Tomáš Garrigue Masaryk.27
27
ŠTOURAČOVÁ, Jiřina: Státní správa od r. 1848 (přednášky). Brno, jarní semestr 2011.; KLIMENT, Josef: Obecní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1936, s. 29 – 33.
18
4
ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA V roce 1848 se začala přestavovat politická správa, a to zejména díky zavedení
ústavnosti. Rozhodovalo se, na které úřady přenést správu, kterou dříve vykonávaly patrimoniální úřady. Řešením bylo, aby politická správa v zemi byla svěřena do rukou státních politických úřadů. Vrchnostenská správa ale byla velmi rozsáhlá a zřízení velkého mnoţství těchto úřadů by mělo za následek odvedení značného mnoţství financí ze státní pokladny. Jako řešení tohoto problému se objevila myšlenka, aby část politické správy byla svěřena občanstvu, a to správa na nejniţší úrovni. Samospráva byla v českých zemích novou institucí. Občanstvo mělo být na základě této myšlenky organizováno vertikálně i horizontálně jako veřejné korporace. Takto vedená samospráva byla výhodná i pro samotné měšťanstvo, tímto si zajišťovalo podíl na vedení správy, a to tam, kde se mu to nejvíce hodilo (v obcích, později v okresech, částečně v zemích). Samospráva umoţňovala navázat na dosavadní vývoj, a to na jednotlivé korunní země. Tyto země byly odedávna stavovskými korporacemi, které vykonávaly zákonodárnou moc a i část veřejné správy prostřednictvím zemských sněmů a stavovských zemských výborů. Nyní tedy měly zákonodárnou kompetenci, správní moc se jim rozšířila a správou byly pověřeny volené orgány. Vedle zemského zastupitelstva byly vytvořeny v jednotlivých zemích také niţší správní celky, a to obce, okresy a kraje. Těmto byla svěřena část veřejné správy, kterou vykonávaly svými volenými orgány. Tato samospráva tedy byla korporační neboli komunální. Tzv. politická samospráva, která spočívala v tom, ţe by v úřadech pracovali občané vedle státních úředníků z povolání, nebyla vzata v úvahu. I tak české měšťanstvo spatřovalo v této samosprávě moţnost rozšíření svých mocenských pozic. Samosprávné orgány se staly prvořadými mocenskými pozicemi české burţoazie, zejména v Čechách. 4.1
Obecní samospráva V návrhu kroměříţské ústavy se objevily hlavní zásady samosprávy, které pak byly
přejaty do Stadionovy ústavy. Patřila sem svobodná volba zástupců obce, přijímání členů do obecního svazku, správa vlastního jmění, výkon místní policie, veřejnost výsledků obecního hospodářství a veřejnost jednání. Dne 17. března 1849 bylo vydáno Stadionovo prozatímní obecní zřízení, které dalo obcím první zákonnou úpravu. Bylo uvedeno zásadou „základem svobodného státu je svobodná obec“. Podle této ústavy měly být zřízeny obce místní, okresní a krajské, byly však zřízeny pouze obce místní. Obce se tak staly nejniţšími instancemi územní samosprávy. 19
Od roku 1848 rozeznáváme obce místní, také se jim říká politické (místní obec tvoří společenství lidí, kteří obývají přesně vymezené území, uvnitř kterého si sami spravují své záleţitosti a určené politické správní úkony), obce katastrální (území vyměřené pro ukládání pozemkové daně), obce školní (tvoří ji jedna nebo více obcí místních, náleţící k jedné škole) a obce farní (náboţenská společnost stejného církevního vyznání, můţe se skládat z jedné nebo více politických obcí). Prozatímní obecní zřízení bylo jednotným zákonem s platností pro všechny obce, okresy a kraje, pouze pro zemská hlavní města měla být vydána obligatorně a pro krajská města měla být vydána (pokud o to poţádají) zvláštní městská obecní zřízení, tzv. statuty. Obecní samospráva zahájila činnost v roce 1850. 4.1.1 Obecní samospráva od vydání Stadionova obecního zřízení Podle Stadionova obecního zřízení měly obce přirozenou a přenesenou působnost. Do přirozené působnosti obce spadalo vše, co se jí přímo týkalo. Přenesená působnost obce spravovala záleţitosti veřejné správy, které obci ukládal zákon. V kaţdé obci se zřizovaly dva povinné orgány, obecní výbor a obecní představenstvo. Obecní výbor byl širším orgánem, volený na tři roky, rozhodoval většinou hlasů a byl orgánem kolegiálním. Měl pouze usnášecí a dozorčí moc. Obecní představenstvo bylo voleno z obecního výboru. Tvořil jej purkmistr (starosta) a minimálně dva radní. Netvořilo kolegium, radní byli pouze pomocným orgánem purkmistra. Purkmistr měl výkonnou moc, prováděl usnesení obecního výboru a měl právo sistace, tzn. zrušení či odloţení rozhodnutí obecního výboru,
pokud
se
příčilo
zákonům
nebo
mohlo
způsobit
obci
nějaké
škody.
Roku 1850 vznikla místní policie, která měla udrţovat pořádek v obci. Na základě Zásad o organických zařízeních v korunních zemích rakouského císařství z roku 1852 byly provedeny značné zásahy do obecní samosprávy: skončilo veřejné jednání obecních výborů, obecní představenstva byla potvrzována okresním úřadem a při potvrzování museli členové představenstva sloţit přísahu věrnosti. Po uplynutí funkčního období obecních orgánů v roce 1854 nebyly vyhlášeny nové volby, členové těchto orgánů zůstali na svých místech. Pouze tam, kde se počet členů zmenšil (úmrtí, rezignace), ţe nebylo moţné vést agendu, jmenoval ministr vnitra na návrh místodrţitele chybějící členy. Nové obecní zřízení (č. 58 ř. z.) bylo vydáno v roce 1859, ale v platnost vstoupilo pouze ustanovení o domovském právu.
20
4.1.2 Obecní samospráva od vydání Říjnového diplomu Po vydání Říjnového diplomu byly zásahy omezující obecní samosprávu částečně odstraňovány. Volby do obecních orgánů byly vypsány na jaře 1861, české měšťanstvo zvítězilo nad německým a opět bylo zavedeno veřejné jednání obecních výborů. V březnu roku 1862 byl vydán rámcový říšský obecní zákoník, ten navazoval na Stadionovo obecní zřízení. Vedle místních obcí měly být zřízeny i obce okresní, krajské (ţupní) a zemské. V roce 1863 bylo vydáno obecní zřízení a volební řád pro Slezsko, pro Moravu a Čechy aţ v roce 1864. Tyto obecní zákoníky měly stejnou osnovu, ale shodovaly se pouze v zásadách. Byly platné pro všechny obce příslušné země s výjimkou statutárních měst. Obce se mohly slučovat, rozlučovat nebo měnit své hranice, o čemţ s konečnou platností rozhodovaly zemské sněmy. Volební právo do obecních orgánů bylo podmíněno majetkovým censem. Měli jej pouze občané muţského pohlaví, ale museli být zletilí, svéprávní a platit přímou daň v předepsané výši. Volební právo měli také akciové společnosti, obchodní společnosti, druţstva apod. Bez ohledu na to, zda platili daň nebo ne, bylo volební právo přiznáno pouze honoracím (státní úředníci, zemští úředníci, duchovní křesťanské církve, rabíni ţidovských obcí, doktoři, učitelé apod.). Volby se konaly ve třech voličských sborech a kaţdý sbor volil třetinu do obecního výboru. Do těchto sborů byli voliči rozděleni podle výše odváděných daní. Obecní výbor byl volen na 3 roky, v této době se mu také říkalo obecní zastupitelstvo. Počet členů závisel na počtu obyvatel v kaţdé obci. V Čechách byl počet členů obecního výboru od 8 do 36 a na Moravě od 7 do 30. Obecní výbor měl usnášecí a dozírací moc, vyřizoval zvlášť důleţité záleţitosti a tvořil kolegium. Zasedání byla veřejná. Obecní představenstvo bylo opět voleno z výboru a tvořil ho starosta s obecními radními (museli být minimálně dva). Počet členů představenstva nesměl být větší neţ třetina členů výboru. Obecní představenstvo netvořilo kolegium a vyřizovalo běţné záleţitosti. Řádně zvolený občan musel funkci přijmout. Museli být zvoleni také náhradníci, kteří zastupovali členy výboru v jejich nepřítomnosti. Působnost obcí se nyní dělila na samostatnou a přenesenou. Do samostatné působnosti patřila správa obecního jmění a záleţitosti týkající se obecního majetku, udělování domovského a měšťanského práva, udělování čestného občanství, záleţitosti místní policie, školství, správa cest a silnic apod. Přenesená působnost byla obci dána zákonem a patřilo sem: zdravotní záleţitosti, některé zemědělské a lesní záleţitosti, spolupůsobily při sčítání lidu, volební záleţitosti, vojenské záleţitosti (provádění branného zákona, obstarávání 21
ubytování vojska aj.), spolupráce se soudnictvím apod. Soud v obci byl tvořen starostou a dvěma radními, ti tvořili obecní soudní senát. Řešili především přestupky proti zákonům. V trestních záleţitostech mohl obecní soudní senát ukládat peněţitou pokutu (připadla chudinskému fondu obce), vězení nebo vedlejší tresty. Všechna obecní zřízení rozeznávala dvě základní skupiny osob, a to občany a přespolní. Občany tvořili obecní příslušníci (měli v obci Domovské právo) a obecní společníci (měli v obci nemovitost nebo ţivnost, ale nemuseli v obci bydlet). Přespolní byli ti, co v obci bydleli, ale nebyli občany (neměli volební právo a nemohli mluvit do obecního hospodářství). Domovské právo poskytovalo příslušníkovi obce nerušený pobyt v obci a za určitých okolností poskytovalo chudinské zaopatření. Osoby, které se dopustili trestného činu, byly z obce odstraněny tzv. postrkem, ale domovské právo neztratily. Domovské právo je dáno zákonem ze dne 3. prosince 1863, č. 105 říšského zákoníku pro Čechy a Moravu. Pro Slezsko je toto právo vyhlášeno dne 5. března 1862. Obce mohou občanům, kteří získali zvláštní zásluhy (vykonali něco pro stát nebo přímo pro danou obec) propůjčit čestné občanství (podle § 9 ob. zř.). Čestní občané pak mají práva údů obce (obecních příslušníků), ale ţádné závazky k obci (§ 10 ob. zř.). 28
28
HLEDÍKOVÁ, Zdeňka - JANÁK, Jan - DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha 2005, s. 297 - 302.; KLIMENT, J.: Tamtéţ, s. 30.; KLAPKA, Otakar – FLÖGEL, Jaroslav: Obecní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Slaný 1927, s. 8 – 20.; HEITER, František: Příručka k obecnímu zřízení moravskému. Sestavena se zřetelem na nyní platné zákony. Brno [192.], s. 5 – 7.
22
5
HRUŠOVANY Hrušovany leţí v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 26 km východně od Znojma,
5 km od hranic s Rakouskem, 15 km východoseverovýchodně od Jaroslavic a 18 km západně od Mikulova.29 Leţí v Dyjsko-svrateckém úvalu při řece Jevišovice a částečně na vysokém svahu Drnholecké pahorkatiny. 5.1
Seznam představitelů městečka
Seznam rychtářů a starostů:30 V LETECH 1745 - 1850 RYCHTÁŘI
V LETECH 1850 – 1945 STAROSTOVÉ
Simon Sahler
Franz Hantschk
Jakob Kudler
Johan Bendl
Simon Wolf
Anton Hantschk
Mathias Wolf
Ferdinand Ecker
Ludwig Schleifer
Mathias Hiebinger
Peter Rapf
Thomas Polster
Simon Bendl
Josef Waldherr
Johann Brunner
Theodor Hantschk
Michael Waldherr
Johann Keck
Josef Hantschk
Jakob Wottle
Jakob Polster
Johann Keck
Johann Hommer
Mathias Hiebinger
Anton Bendl
Heinr. Glaser
Jakob Bendl
Johann Osond Josef Fettinger
Anton Hantschk starostou v letech 1870 – 1873. Josef Waldherr starostou v roce 1908. 29
Wikipedie. Otevřená encyklopedie. Hrušovany nad Jevišovkou. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Hru%C5%A1ovany_nad_Jevi%C5%A1ovkou (Stahováno: 24. 4. 2012).; HOSÁK, Ladislav - ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Sv. 1. A-L. Praha 1970, str. 304. Zde je také uveden název s přívlastkem, tedy Hrušovany nad Jevišovkou poprvé v roce 1924.; Tomzanovy internetové stránky. 500 let města Hrušovany nad Jevišovkou (1495 – 1995). Dostupné na http://tomzan.borec.cz/ (Stahováno: 16. 4. 2012). 30 FOUSEK, M.: Tamtéţ.
23
5.2
Protokol o volbě členů do obecního výboru roku 1870
Volební protokol Záznam volební komise o hrušovanském představenstvu z 1. srpna 1870. Mezi 18 členy výboru obce Hrušovany: Heinrich Thermger písař, Anton Höfer účetní. Volební období 1870 – 1873. Nejstarší člen výboru Anton Polster jako předseda této volební komise. I. Při hlasování pro představitele obce podle hlasování uvedeném v hlasovacím seznamu A a hlasovacích lístků B obdrţeli: Pan Anton Hantschk 14 hlasů. Pan Johan Bendl 1 hlas. Pan Michael Freischlag 1 hlas. Pan Anton Polster 1 hlas. Pan Ferdinand Ecker 1 hlas. II. Při hlasování pro prvního obecního radního obdrţeli na základě hlasovacího seznamu A a hlasovacích lístků C: Pan Michael Freischlag 11 hlasů. Pan Ferdinand Ecker 4 hlasy. Pan Johan Schleifer 2 hlasy. Pan Simon Steif 1 hlas. III. Při hlasování pro druhého obecního radního obdrţeli na základě hlasovacího seznamu A a hlasovacích lístků D: Pan Ferdinand Ecker 13 hlasů. Pan Johan Schleifer 3 hlasy. Pan Johan Bendl 1 hlas. Pan Paul Eischer 1 hlas. IV. Při hlasování pro třetího obecního radního obdrţeli na základě hlasovacího seznamu A a hlasovacích lístků E: Pan Johan Hiebinger 12 hlasů. Pan Johan Bendl 2 hlasy. Pan Anton Berger 1 hlas. Pan Franz Rapf 1 hlas. Pan Johan Schleifer 1 hlas. Pan Mathias Gast 1 hlas.
24
Členové představenstva: Pan Anton Hantschk ¼ láník č. 108 v Hrušovanech jako představitel obce. Pan Michael Freischlag ½ láník č. 20 v Hrušovanech jako první obecní radní. Pan Ferdinand Ecker ¼ láník č. 31 v Hrušovanech jako druhý obecní radní. Pan Johan Hiebinger drobný zemědělec č. 183 v Hrušovanech jako třetí obecní radní. Poté co došlo k uzavření volebního protokolu, bylo s poznámkou sepsáno, ţe váţení pánové předtavestva vyšli v první volbě s absolutní většinou hlasů. Z volební komise: Anton Polster výbor, Anton Berger výbor, Anton Hantschk výbor. Výsledek hlasování Volba členů představenstva obce Hrušovany pro období 1870 – 1873. V prvním hlasování pro představitele obce obdrţeli: Pan Anton Hantschk čtvrtinu ¼ láník číslo 108 v Hrušovanech 14 hlasů. Pan Johan Bendl polovinu ½ láník č. 23 v Hrušovanech 1 hlas. Pan Michael Freischlag č. 20 v Hrušovanech ½ láník 1 hlas. Pan Anton Polster ½ láník č. 35 v Hrušovanech 1 hlas. Pan Ferdinand Ecker ¼ láník č. 31 v Hrušovanech 1 hlas. V prvním hlasování pro prvního obecního radního obdrţeli: Pan Michael Freischlag ½ láník 11 hlasů. Pan Ferdinand Ecker ¼ láník 4 hlasy. Pan Johan Schleifer ¼ láník č. 6 v Hrušovanech 2 hlasy. Pan Simon Steif ¼ láník č. 12 v Hrušovanech 1 hlas. V prvním hlasování pro druhého obecního radního obdrţeli: Pan Ferdinand Ecker ¼ láník s 13 hlasy. Pan Johan Schleifer ¼ láník se 3 hlasy. Pan Johan Bendl ½ láník č. 23 v Hrušovanech s 1 hlasem. Pan Paul Eischer ½ láník č. 75 v Hrušovanech s 1 hlasem. V prvním hlasování pro třetího obecního radního obdrţeli: Pan Johan Hiebinger drobný zemědělec č. 183 v Hrušovanech s 12 hlasy. Pan Johan Bendl ½ láník s 2 hlasy. Pan Anton Berger drobný zemědělec č. 59 v Hrušovanech s 1 hlasem. Pan Franz Rapf drobný zemědělec č. 138 v Hrušovanech s 1 hlasem. Pan Johan Schleifer ¼ láník s 1 hlasem. Pan Mathias Gast drobný zemědělec č. 145 v Hrušovanech s 1 hlasem. 25
Hlasování bylo uzavřeno dne 1. srpna 1870 v 9 hodin dopoledne a mělo by být pozanmenáno, ţe volba byla zahájena o půl 9. Nové obecní zastupitelstvo představenstvo: starosta pan Anton Hantschk; obecní radní: pan Michael Freischlag, pan Ferdinand Ecker a pan Johan Hiebinger. členové výboru, páni: Anton Polster, Johan Schleifer, Johan Bendl, Anton Berger, Franz Rapf, Josef [Lynppel], Paul Eischer, Franz […..], Mathias Gast, Josef [Glehen], Anton Bruner, Wilhelm [Doneis], Alois Schleifer, Simon Steif.31 5.3
Cukrovar Historie cukrovarnictví na hrušovansku je spjatá s dějinami velkostatku. Po smrti
vlastníka Michala z Althanu zdědila panství dcera Maxmiliána, ta se provdala za hraběte Dominika z Hardeggu. Jejich dcera Anna se provdala za úředníka Karla Kammela, ti roku 1848 zaloţili cukrovar, jenţ byl uveden do provozu roku 1851. Měl denní kapacitu 30 tun cukru a zaměstnával 40 pracovníků, v kampani 300 pracovníků. Za Dr. Karla Khuen-Bellassi se zvýšila kapacita aţ na 250 tun za den. Další významný přelom nastal s připojením Hrušovan na ţeleznici. V roce 1889 byl cukrovar pronajat Dr. Karlem Khuenem firmě "Kürchner-Bachler a Co" a kapacita se zvýšila na 500 tun za den. Výroba kostkového cukru se zde objevila jiţ v roce 1904. Další vývoj byl příznivě ovlivněn vznikem akciové společnosti mezi firmou KürchnerBachler a Co., hrabětem Khuen-Bellassim a Vídeňskou baronkou v roce 1911. Akciová společnost měla název "Moravský cukerní průmysl a. s., cukrovar Hrušovany nad Jev.". Předsedou správní rady byl zvolen hrabě Dr. Karel Khuen-Bellassi. Roku 1970 byl polskými odborníky postaven nový (dnešní) cukrovar.32 5.4
Vlakové nádraţí Koncesní listinou z 1. prosince 1868 získala Společnost státních drah povolení
ke stavbě nových ţelezničních tratí, ty měly doplnit stávající síť. Nejvýznamnější z nich byla trať Stadlau - Laa an der Thaya - Grussbach (dnes Hrušovany nad Jevišovkou) - Frischau (Fryšava/Břeţany) - Strelitz (Střelice). Z Hrušovan nad Jevišovkou byla vybudována odbočka 31
Státní okresní archiv Znojmo, fond Hru/1 Archiv obce Hrušovany nad Jevišovkou 1850 – 1944. Protokol o volbě členů do výboru obce 1870, inv. č. 4, kart. 1, f. 1 – 2.; Do hranatých závorek jsem dala příjmení pánů z obecního výboru z toho důvodu, ţe si nejsem jistá správností přepisu, jedno příjmení nejsem schopná přečíst vůbec. 32 Korunní cukr. Historie cukrovarů. Dostupné na http://www.korunnicukr.cz/historie-cukrovaru (Stahováno: 21. 4. 2012).
26
do Znojma. Dne 15. září 1870 se jako první tratí zprovoznila trať z Brna přes Hrušovany do Znojma. Dne 24. listopadu téhoţ roku byla zahájena doprava na úsecích Hrušovany nad Jevišovkou - Stadlau - Vídeň. V roce 1872 byla otevřena trať Znojmo – Hrušovany – Břeclav.33
33
Obec Šanov. Historie nádraţí Hrušovany nad Jevišovkou (Grussbach – Schönau). Dostupné na http://www.sanov.cz/kultura/historie-obce-sanov/nadrazi-hrusovany-nad-jevisovkou-sanov/ (Stahováno: 27. 3. 2012).
27
6 6.1
CÍRKEVNÍ SPRÁVA Farnost Farnost v Hrušovanech byla částí děkanství Hradeckého a arcikněţství Mikulovského.34
Dnes patří římskokatolická farnost Hrušovany nad Jevišovkou děkanství znojemskému a náleţí do Brněnské diecéze.35 Patronem původně kapitula staroboleslavská, později johanitská komenda kounická a pak majitelé panství hrušovanského. Od roku 1588 byla celá farnost protestantská, po bitvě na Bílé hoře opět katolická, a to díky znojemským jesuitům. Do roku 1784 patřily do této farnosti také Hrabětice a Šanov.36 6.1.1 Kostel Kostel sv. Štěpána je postavený na místě středověkého kostela. Nechal jej postavit hrabě Michael Anton z Althanu a jeho manţelka Františka, rozená Eszterházy.37 Je postaven podle projektu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu38 v roce 1758 v barokním stylu na severovýchodě obce na tzv. kostelním vrchu. Je umístěn v blízkosti zámku. Kostel je zasvěcený sv. Štěpánu, postaven z pálených cihel, má dva vchody a je jednolodní. Na hlavním oltáři je obraz znázorňující Kamenování sv. Štěpána (obraz umučení sv. Štěpána je od Ignáce Weidlicha z roku 178739). Jsou zde dva postranní oltáře: oltář na straně evangelní sv. Anny a na straně epištolní sv. Jana Nepomuckého. V lodi je kazatelna, 14 obrazů kříţové cesty, sochy sv. Antonína (dárek od hraběnky Emmy z Götzen v roce 1919) a sv. Josefa. V roce 1894 byla při rekonstrukci postavena 50 m vysoká věţ s římsou. Věţ má z téhoţ roku zabudované hodiny. Varhany na kůru jsou označeny erbem hraběte Michaela Antona. Byly postaveny v roce 1786, prací byl pověřen znojemský varhanář mistr Josef Silberbauer. Staré varhany byly 5. září 1786 zničeny bleskem (6. září 178540). Hrabě Michael z Althanu má v kostele hrobku, ta byla postavena v roce 1758. V roce 1895 byla otevřena, prozkoumána a znovu uzavřena. Má dvě části, jedna z nich byla 34
PEŘINKA, F. V.:Tamtéţ, str. 18. Biskupství brněnské oficiální stránky brněnské diecéze. Detail farnosti. Dostupné na http://www.biskupstvi.cz/katalog/farnost.php?kod=g025 (Stahováno: 16. 4. 2012).; Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část. Brno 2007, str. 110. 36 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, str. 80. 37 KUČA, Karel: Tamtéţ, str. 339. 38 Hrušovany nad Jevišovkou. Hrušovanské pamětihodnosti. Dostupné na http://www.hrusovany.cz/pamatky/d1014/p1=53 (Stahováno: 13. 4. 2012). 39 Tamtéţ 40 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, str. 80. 35
28
pouţívána jako kostnice. Vlastní hrobka je nepravidelně členěna, má mnoho výklenků a je propojena s kostnicí. Do roku 1784 zde byli pochováni dva členové z rodu Althanů, ostatní byli pochováváni na starém hřbitově na epištolní straně kostela. Jako poslední tam byla pochována Anna Kammel, rozená hraběnka z Hardegga, v roce 1879. Její manţel Karel Kammel z Hardegga byl provizorně pochován od roku 1832 na novém hřbitově. V roce 1899 je
na novém hřbitově zřízena rodinná hrobka a Karlovy ostatky byly do ní přesunuty. Roku 1900 sem byly také přesunuty Aniny ostatky. Starý hřbitov, který byl kolem kostela, je dnes udrţován jako park. V roce 1830 byl definitivně zrušen. Do roku 1784 slouţil také pro Hrabětice a Šanov, dokud nebyla v Hraběticích postavená fara a tím i hřbitov. Nový hřbitov zaloţen roku 1832. 6.1.2 Fara Fara
je
poprvé
zmiňována
roku
1339
(byla
desátkem
povinna
klášteru
Oslavanskému41). V letech 1588 – 1622 zde působili pastoři, od roku 1629 katoličtí faráři. Roku 1764 postavena nová fara, neboť dřívější byla v chatrném stavu. Roku 1758 se o ní zmiňuje farář Ploský ve svém domácím protokole. Píše zde, ţe fara je na spadnutí, ale bude opravena díky sbírkám faráře, farníků a vrchnosti. Také se zmiňuje, ţe nějaký čas byly Hrušovany spojeny farně s Hevlínem, protoţe faráři neměli, kde bydlet. Od roku 1670 začínají matriky. Farní pamětní knihu zaloţil roku 1815 farář Ignác Satke.42 Seznam farářů, pastorů od roku 1339: JMÉNO FARÁŘE, PASTORA Wolfram Johann Passfeldt Hilarius Jakob Walter Balthasar Hulner Johann Sculeti Valentin Papenser Johann Gärtner Peter Sculteri Johann Meminger
ZMÍNĚN K ROKU 1339 1564 1565 1588 1595 1612 1614 1615 1617 1640
41
Tamtéţ, str. 87. Tamtéţ, str. 80.; Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historie kostela svatého Štěpána. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/kostel-sv-stepana2/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 42
29
Farář Wolfram (Olbram43) je zmiňován k roku 1339, kdy je také poprvé zmíněna fara v Hrušovanech. Farář Hilarius byl posledním katolickým knězem před třicetiletou válkou. Doba od Jakoba Waltera (byl jmenován Melicharem z Hernšperka44) do Petra Sculteriho je luteránská a místo kněţí jsou ve farnosti pastoři.45 Pastor Johann Sculeti označován také jako Jan Škultéty a pastor Peter Sculteri jako Petr Škultéty.46 Johann Meminger je opět katolický kněz, působil zde jen krátce.47 Seznam farářů od roku 1674: JMÉNO
ROK PŮSOBENÍ
Holzer Georg Glonitsch Franz Tyrolt Georg Holzer Georg Voigt Math Fr. Karl Mexner Bernhard Leber Maximilian Plosky Liborius Schmid Sebastian Satke Ignaz Hornig Josef Wurmbauer Ignaz Mann Laurenz Březina František
1674 – 1677 1678 1678 – 1679 – 1683 – 1707 1707 – 1727 1727 – 1748 1748 – 1795 1795 – 1814 1814 – 1829 1829 – 1839 1839 – 1859 1859 – 1883 1884 – 1919
Holzer Georg – za něj byla fara zničena poţárem. Glonitsch Franz – zemřel 6. července 1678 (pohřben v kostele). Holzer Georg – ten uţ jednou rezignoval kvůli špatnému stavu fary v Hrušovanech, ale obdrţel farnost znovu. Také se staral o Hevlín, kde i bydlel, protoţe fara v Hrušovanech nebyla vhodná k obývání. Voigt Math Fr. Karl – ze Znojma, zemřel v 53 letech. Mexner Bernhard – zemřel v 46 letech. Leber Maximilian – zemřel v 54 letech. 43
Tamtéţ, str. 87. Tamtéţ, str. 80. 45 Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historie kostela svatého Štěpána. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/kostel-sv-stepana2/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 46 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, str. 89. 47 Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historie kostela svatého Štěpána. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/kostel-sv-stepana2/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 44
30
Plosky Liborius – z Ţelezné Rudy, zemřel v 86 letech. Schmid Sebastian – z Fulneku, zemřel v 67 letech. Satke Ignaz – z Seitendorf, zemřel v 54 letech. Hornig Josef – z Jihlavy, zemřel v 48 letech. Wurmbauer Ignaz – zemřel v 52 letech. Mann Laurenz – zemřel v 81 letech. Březina František – zemřel v 70 letech.48 6.2
Nemocnice Postavena v roce 1878 Annou hraběnkou z Hardegga, provdanou Kammelovou a jejím
manţelem Karlem Kammelem. Byla určena k péči o zraněné vojáky, později o nemocné zaměstnance panství. Nemocnice pokračovala ve svých sluţbách i za nových majitelů panství Khuen-Bellassi.
Seznam doktorů: Dr. Ignaz Gaily
Pracoval zde krátký čas, je pochován na místním hřbitově.
Dr. Grill
Pracoval zde několik let.
Dr. Jendeln
Musel z místa odejít kvůli své nemoci.
Dr. Bela Spitzer
Pracoval zde 36 let, zemřel v roce 1918.
Dr. Walter Proksch Vedení nemocnice svěřeno Kongregaci sv. Karla Boromejského: Důstojná sestra Margarette Zell
První vrchní sestrou, působila zde asi rok.
Důstojná sestra Alcantara Neudecker
Pracovala zde 42 let.
Důstojná sestra Antilie Jirovky První milosrdné sestry přišly do Hrušovan dne 30. 9. 1878 z mateřského domova v Praze.49 6.2.1
Dějiny Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
„Podnět k zaloţení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského dal mladý advokát Josef Chauvenel ve francouzském městě Nancy, kde po třicetileté válce bylo velmi 48
Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historie kostela. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/historiekostela/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 49 FOUSEK, M.: Tamtéţ.
31
mnoho chudých, zbídačených lidí, dospělých i dětí.“ Otec Josefa Chauvenela zaloţil na synovo přání (ten zemřel v 31 letech nakaţen morem) "Dům milosrdenství" dne 18. června 1652. Sestry, které zde pracovaly, se dobrovolně vzdaly svých rodin a vytvořily zde "Společnost Svaté Rodiny Jeţíše, Marie a Josefa", ta byla dne 6. května 1663 státně schválena a dne 21. května téhoţ roku církevně schválena od toulského biskupa. Jméno sv. Karla Boromejského je pouţíváno proto, ţe jeho sochy zdobily průčelí a dvůr domu, kde sestry bydlely. Tento světec byl uţ od počátku příkladem zboţného chování u sester. Podle jejich činnosti se jim začalo říkat "milosrdné". Kněz P. Heřman Dichtl na prosbu pana Aloise Klára50 vyhledal dvě české dívky, které v roce 1834 vstoupily do noviciátu v Nancy. Za rok se k nim připojily další dvě. Roku 1837 se vrátily do Čech i s francouzskou sestrou Marií Terezií Helvigovou. Svou činnost započaly v Praze v ústavu slepých Na Klárově. Pod strahovskou zahradou zaloţily nemocnici a mateřský dům s kostelem sv. Karla Boromejského.51
50
Alois Klár byl německý filolog, pedagog a filantrop, profesor praţské univerzity, děkan filosofické fakulty, zakladatel a první ředitel Klárova ústavu pro slepce. Wikipedie. Otevřená encyklopedie. Alois Klár. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Klar (Stahováno: 24. 4. 2012). 51 Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského. Dějiny Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Dostupné na http://www.boromejky.cz/11.htm (Stahováno: 21. 4. 2012).
32
7
ŠKOLSKÁ SPRÁVA
7.1
Hlavní škola (měšťanská) Hrušovany jiţ dvakrát obdrţely podnět ke zřízení měšťanské školy, a to
prostřednictvím inspektora měšťanských škol Papouschka. Díky přeplnění obecní školy v roce 1908 bylo rozhodnuto, ţe se postaví nová škola. Se stavbou se začalo v roce 1910, dokončena byla v roce 1911. Škola vznikla také díky tehdejšímu starostovi Josefu Waldherru. Prvním ředitelem byl jmenován Heinrich Steiner dne 5. března roku 1912. Škola byla situována jako chlapecká (s hospitantkami). Církevně vysvěcena byla v říjnu téhoţ roku. Během 1. světové války se školní budova vyuţívala jako záloţní nemocnice a výuka probíhala v obecní škole. Dne 24. ledna roku 1916 se výuka v nové škole obnovila. 7.2
Obecní škola Nejstarší písemný doklad o hrušovanské škole pochází z roku 1678, je zde zmiňován
učitel František Stadelbauer. Stará školní budova byla postavena roku 1788 za Maxmiliána hraběte z Althanu. Měla
pouze jednu učebnu a byt pro učitele. V roce 1863 byla postavena nová budova, stavitelem Josefem Schweihoferem z Drnholce. Byla patrová, měla tři učebny, byty pro ředitele a dva učitele. Do roku 1863 byla škola jednotřídní, pak rozšířena na dvojtřídní. V únoru roku 1872 rozšířena na trojtřídní a roku 1874 na čtyřtřídní. V roce 1890 kvůli velkému počtu ţáků byla znovu rozšířena o jednu třídu. V tomto roce se postavila také přístavba, v té se nacházely dvě učebny, dvě místnosti na pomůcky, dvě místnosti pro učitele a toalety. Nejdéle působícími učiteli byli Jakub Groll (1810 – 1855) a Ignác Seifeth (1855 – 1888). Jakub Groll zaloţil roku 1819 školní kroniku. V roce 1858 byl učitelův příjem 588 zlatých 74 krejcarů, zastával také funkci varhanickou i kostelnickou. V roce 1871 byl zaloţen místní školní fond, díky němuţ se měly pořizovat pomůcky pro vyučování a pro chudé ţáky učebnice. Účinnosti nabyl aţ v roce 1895. Tehdy dosáhl výše 2000 zlatých. Obecní školní radu tvořilo v roce 1898 šest členů. V tomto roce byla jiţ škola pětitřídní s paralelní třídou u páté třídy, měla šest učeben, dva kabinety, obytné místnosti pro ředitele a dva učitele. Ke škole náleţelo také hřiště s nutným tělocvičným nářadím a zahrada. V roce 1901 byla pátá třída rozdělena na dvě části, podle pohlaví. 52
52
FOUSEK, M.: Tamtéţ.; PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, s. 82 – 83.
33
7.3
Zápisy z kroniky místní školní rady
1. 9. 1902 Schuljahr 1902 - 1903
1. 9. 1902 Školní rok 1902 - 1903
Beginn des neuen Schuljahres mit einer hl. Začátek nového školního roku s mší svatou. Messe. Zahl der Schüler: 14 Knaben, 25 Počet ţáků: 14 chlapců, 25 dívek. Nově Mädchen. Neueingetreten 6 Mädchen. Auf vstoupilo 6 dívek. Na letní osvobození má Sommerbefreiungen
haben
Anspruch:
6 nárok: 6 chlapců a 5 dívek. Do císařské
Knaben und 5 Mädchen. In die Kaiser König střední školy ve Znojmě vstoupil v tomto Realschule Znaim trat heuer 1 Knabe, in die roce 1 hoch, do tamější obecné školy také 1 dortige Bürgerschule auch ein 1 Knabe, im hoch, celkově tam studuje: 6 nováčků/z gesamten studieren dort: 6 Fröschauer.53 2.
9.
1904
Beginn
des
Břečkova.
Schuljahres 2.
1904 - 1905 mit einem hl. Geistamte Unterrichtet
wird
noch
9.
1904
Začátek
školního
roku
1904 - 1905 s mší svatou
im
alten Výuka je ještě ve staré školní budově. Počet
Schulgebäude. Zahl der Schüler: 21 Knaben, ţáků: 21 chlapců, 26 dívek. Nově vstupující 26 Mädchen. Neueingetretene Schüler: 1 ţáci: 1 hoch, 2 dívky. Na letní osvobození Knabe, 2 Mädchen. Auf Sommerbefreiungen má nárok: 8 chlapců a 9 dívek. Ve studiu se haben Anspruch: 8 Knaben und 9 Mädchen. nachází 1 hoch. Dohromady studuje 7 z In
Studium
befindet
sich
1
Knabe. Horního Břečkova.
Zusammen studieren 7 Ober Fröschauer.
18. 8. 1905
18. 8. 1905
75.
narozeniny
jeho
veličenstva
císaře
školního
roku
Der 75. Geburstag Sr. Majestät Kaiser Franz Františka Josefa I. Josefs I.54 1.
9.
1905
Beginn
des
Schuljahres 1.
9.
1905
Začátek
1905 - 1906 mit einem hl. Geistamte
1905 - 1906 s mší svatou
Zahl der Schüler: 18 Knaben, 29 Mädchen.
Počet ţáků: 18 chlapců, 29 dívek. Nově
Neueingetretene
Schüler:
4
Knabe,
6 vstupující ţáci: 4 chlapci, 6 dívek. Na letní
Mädchen.
osvobození má nárok: 5 chlapců a 8 dívek.
Auf Sommerbefreiungen haben Anspruch: 5 Knaben und 8 Mädchen.55 53
SOkA Znojmo, K-I 276 Kronika místní školní rady (německé) Hrušovany nad Jevišovkou 1873 – 1929, f. 1.; Sommerbefreiungen - letní výjimky nebo také osvobození, to se vyuţívalo dřív, kdyţ rodiče potřebovali, aby jim děti v létě pomáhaly třeba na poli apod. 54 SOkA Znojmo: Tamtéţ, f. 22 a f. 29.; Ober Fröschau – Horní Břečkov. HOSÁK, Ladislav - ŠRÁMEK, Rudolf: Tamtéţ, str. . 55 SOkA Znojmo: Tamtéţ, f. 30.
34
2.
9.
1907
Beginn
des
Schuljahres 2.
1907 - 1908 mit einem hl. Geistamte
9.
1907
Začátek
školního
roku
1907 - 1908 s mší svatou
Zahl der Schüler: 24 Knaben, 25 Mädchen. Počet ţáků: 24 chlapců, 25 dívek. Nově Neueingetreten
sind
3
Knabe
and
3 vstupující jsou 3 chlapci a 3 dívky. Na letní
Mädchen. Auf Sommerbefreiungen haben osvobození má nárok 6 chlapců a 7 dívek. Anspruch 6 Knaben und 7 Mädchen. Ein Jeden hoch navštěvuje obecnou školu ve Knabe besucht die Bürgerschule in Frain.56 2.
9.
1909
Beginn
des
Vranově.
Schuljahres 2.
1909 - 1910 mit einer Schulmesse
9.
1909
Začátek
školního
roku
1909 - 1910 s školní mší
Am Anfrage diese Schuljahres beträgt die Na ţádost je v tomto školním roce počet dětí Zahl der schulpflichtigen Kinder: 28 Knaben školního věku: 28 chlapců a 31 dívek. Jeden und 31 Madchen. Ein Knabe besucht hoch navštěvuje gymnázium ve Znojmě, Gymnasium in Znaim, ein Mädchen konnte jedna dívka nemůţe být pro fyzickou slabost wegen
körperlicher
schwäche
nicht zapsána.
Na
začátku
školního
roku
aufgenommen werden. Es besuchen also die 1909 - 1910 tedy navštěvuje školu: 27 Schule
am
Anfang
des
Schuljahres chlapců a 30 dívek, z nich nově nastoupilo 6
1909 - 1910: Knaben 27 und Mädchen 30, chlapců a 5 dívek. davon
sind
neueingetretene
Kinder:
6 3. 9. 1909
Knaben und 5 Mädchen.
Po odchodu vojska je škola důkladně
vyčištěna/uklizena, proto můţe výuka začít 3. 9. 1909 Nach dem Abmarsch der Truppen wird die poprvé v sobotu 4. září. Schule gründlich gereinigt der Unterricht kann deshalb erst Samstag den 4. September beginnen.57 2.
9.
1910
Beginn
des
Schuljahres 2. 9. 1910 Začátek školní roku 1910 - 1911 Kaţdoročně začínáme školní rok s školní
1910 - 1911
Wir alljährlich wurde das Schuljahr mit einer mší. Ve školním roce 1910 - 1911 je na Schulmesse
begonnen.
Im
Schuljahre začátku školního roku počet dětí školního
1910 - 1911 beträgt am Schulbeginne die věku: 28 chlapců a 27 dívek. Z toho Zahl der schulpflichtigen Kinder: 28 Knaben navštěvuje: 1 hoch gymnázium, 1 hoch und 27 Mädchen. Dawon besuchen: 1 Knabe obecnou školu a 1 dívka taktéţ obecnou das Gymnasium, 1 Knabe die Bürgerschule školu. Ve skutečnosti navštěvuje školu 26 56 57
Tamtéţ, f. 43.; Frain – Vranov. HOSÁK, Ladislav - ŠRÁMEK, Rudolf: Tamtéţ, str. . SOkA Znojmo: Tamtéţ, f. 54 - 55.
35
und 1 Mädchen eben falls die Bürgerschule. chlapců a 26 dívek. Es besuchen also tatsächlich die Schule 26 Knaben und 26 Mädchen.58 1.
9.
1911
Beginn
des
Schuljahres 1. 9. 1911 Začátek školního roku 1911 - 1912 1911 - 1912 Se školní mší začíná školní rok. Na začátku Mit einer Schulmesse nimmt das Schuljahres školního roku jsou ve školním věku: 31 einen Anfang. Am Anfange des Schuljahres chlapců, 31 dívek, dohromady 62. Školu sind schulpflichtige: Knaben 31, Mädchen navštěvuje: 29 chlapců, 31 dívek, dohromady 31, zusammen 62. Schulbesuchende: Knaben 60. Dva chlapci navštěvují Státní střední 29, Mädchen 31, zusammen 60. 2 Knaben školu ve Znojmě. Nově zaznamenáni na besuchen die Landes-Oberrealschule in škole jsou 3 chlapci a 4 dívky. Znaim. Neuaufgenommen wurden in die Schule 3 Knaben und 4 Mädchen.59 2.
9.
1912
Beginn
des
Schuljahres 2.
1912 - 1913
9.
1912
Začátek
školního
roku
1912 - 1913
Nach dem hl. Geistamte werden die Kinder Po mši svaté budou děti rozděleni do in die einzelnen Abteilungen werteilt. Laut oddělení. Podle školní matriky je 57 dětí ve Schulmatrik sind schulpflichtige 57 Kinder: školním věku: 28 chlapců, 29 dívek. Školu 28 Knaben, 29 Mädchen. Die Schule navštěvuje 26 chlapců a 29 dívek. Dva besuchen 26 Knaben und 29 Mädchen. 2 chlapci navštěvují Státní střední školu ve Knaben besuchen die Landes-Oberrealschule Znojmě. Do školy vstoupili 3 chlapci a 5 in Znaim. In die Schule traten ein 3 Knaben dívek. und 5 Mädchen.60 1.
9.
1913
Beginn
des
Schuljahres 1.
1913 - 1914 Das
Schuljahr
9.
1913
Začátek
školního
roku
1913 - 1914 beginnt
mit
einem
hl. Školní rok začíná se mší svatou. Děti budou
Geistamte. Die Kinder werden in die rozděleny do oddělení. Počet dětí ve školním einzelnen Abteilungen werteilt. Die Zahl der věku: 26 chlapců a 27 dívek. Školu schulpflichtigen Kinder beträgt: 26 Knaben navštěvuje 24 chlapců a 26 dívek. Střední und 27 Mädchen. Die Schule besuchen 24 školu navštěvují 2 chlapci a veřejnou školu 1 Knaben und 26 Mädchen. Eine Mittelschule dívka. Počet dětí, které se (nově) objevily ve 58
Tamtéţ, f. 60. Tamtéţ, f. 65. 60 Tamtéţ, f. 70. 59
36
besuchen 2 Knaben und eine Bürgerschule 1 škole: 2 dívky. Mädchen. Die Zahl der in die Schule eingetretenen Kinder beträgt: 2 Mädchen.61 1.
9.
1914
Beginn
des
Schuljahres 1.
1914 - 1915
9.
1914
Začátek
školního
roku
1914 - 1915
Wir alljährlich wird das Schuljahr mit einem Kaţdoročně budeme školní rok zahajovat s feierlichen Geistamte eingeleitet. Die Zahl oslavou mše svatou. Počet dětí školního věku der
schulpflichtigen
Kinder
beträgt
26 je 26 chlapců a 30 dívek. Školu navštěvuje
Knaben und 30 Mädchen. Die Schule 25 chlapců a 30 dívek. Jeden hoch navštěvuje besuchen 25 Knaben und 30 Mädchen. Ein střední školu ve Znojmě. Školu navštěvující Knabe besucht die Ober-realschule in Znaim. děti budou následně rozděleni na jednotlivá Die schulbesuchen den Kinder werteilen sich oddělení: auf
die
einzelnen
Abteilungen
I. Oddělení 3 chlapci, 6 dívek
folgendermassen:
II. Oddělení 8 chlapců, 9 dívek
I. Abt. 3 Knaben, 6 Mädchen
III. Oddělení 14 chlapců, 15 dívek
II. Abt. 8 Knaben, 9 Mädchen
Dohromady 25 chlapců a 30 dívek
III. Abt. 14 Knaben, 15 Mädchen
Z toho si do 1. listopadu 1914 uţívalo (těšilo
Suma 25 Knaben und 30 Mädchen
se na) úlevu ve školní docházce: 3 chlapci, 4
Dawon geniessen bis 1. Nowember der 1914 dívky. Schulbesuchserleichterung: 3 Knaben, 4 3. 9. 1914 Mädchen.
Dnes bude v Římě kardinál Giacomo della
3. 9. 1914
Chiesa jako Benedikt XV. zvolen papeţem.
Heute wurde in Rom Kardinal Giacomo della Chiesa als Benedikt XV. zum Päpste gewählt.62 1.
9.
1915
Beginn
des
Schuljahres 1.
1915 - 1916
9.
1915
Začátek
školního
roku
1915 - 1916
Das Schuljahr wird mit einem feierlichen Školní rok bude zahájen s oslavou mše svaté. Geistamte
eingeleitet.
Die
Zahl
der Počet dětí školního věku: 33 chlapců, 30
schulpflichtigen Kinder beträgt: 33 Knaben, dívek, dohromady 63 dětí školního věku. 30 Mädchen, zusammen 63 schulpflichtigen Školu navštěvuje 30 chlapců, 28 dívek, 61 62
Tamtéţ, f. 73. Tamtéţ, f. 77.
37
Kinder. Schulbesuchende Kinder sind 30 dohromady
58
dětí.
Obecnou
školu
Knaben, 28 Mädchen. zusammen 58 Kinder. navštěvují 2 dívky, 1 hoch, dohromady 3 Eine Bürgerschule besuchen 2 Mädchen, 1 děti. Střední školu navštěvují 2 chlapci. Knabe,
zusammen
3
Kinder.
Eine V prostorách školy byli ubytováni italští
Mittelschule besuchen 2 Knaben. Von den uprchlíci,
z
nově
zaznamenaných
děti
im Schulorte untergebrachten italienischen školního věku: 7 chlapců a 2 dívky, Flüchtlingen wurde von schulpflichtigen dohromady 9 dětí. Ve škole je nově Kindern aufgenommen: 7 Knaben und 2 zaznamenáni (první školní rok) 6 chlapců, 3 Mädchen, zusammen 9 Kinder. In die Schule dívky, dohromady 9 dětí. werden neu aufgenommen (1. Schuljahr) 6 Knaben, 3 Mädchen, zusammen 9 Kinder.63 1.
9.
1916
Beginn
des
Schuljahres 1.
1916 - 1917
9.
1916
Začátek
školního
roku
1916 - 1917
Wir immer wird das Schuljahr mit einem Stále se zahajuje školní rok s mší svatou. Na Geistamte eingeleitet. Am Schlusse des konci slavnostní bohosluţby se zpívá 1. a 4. Amtes wird die I. und IV. Strophe des sloka císařské hymny. Počet dětí školního Kaiserlindes
gesungen.
Die
Zahl
der věku je na počátku školního roku: 37
schulpflichtigen Kinder beträgt am Anfange chlapců, 28 dívek, dohromady 65 dětí. Z toho des Schuljahres: 37 Knaben, 28 Mädchen, navštěvují střední školu 2 chlapci a 1 dívka zusammen 65 Kinder. Dawon besuchen eine obecní školu. Tak na začátku školního roku Mittelschule 2 Knaben und 1 Mädchen eine 1916 - 1917 navštěvuje školu 35 chlapců a Bürgershcule. Es sind also im Schuljahre 27 dívek, dohromady 62 dětí. 1916 - 1917 am Beginne schulbesuchend 35 21. 11. 1916 Knaben und 27 Mädchen, zusammen 62 Náš dobrý císař je mrtvý. Na večer 21. Kinder.
listopadu přestalo jeho dobré srdce bít.
21. 11. 1916
František Josef I. měl 86 let. Téměř 68 let
Unser guter Kaiser ist tot. Am abende des 21. vedl silnou rukou osud své obrovské říše. Za Nowember hat sein gütiges Herz aufgehört nekonečně mnoho věcí je třeba děkovat zu schlagen. Franz Josef I. ist über 86 Jahre tomuto ušlechtilému princi/panovníkovi. Za alt geworden. Fast 68 Jahre lang hat er mit vlády tohoto velkého monarchy umění a věda starker hand die Geschicke seines grossen vykonali velký rozvoj! Moderní škola je jeho Reiches geleitet. Unendlich viel haben die práce. Nesmrtelné zůstane jméno Františka
63
Tamtéţ, f. 79.
38
Untertanen
diesem
edlen
Fürsten
zu Josefa I., kterého budou dějiny právem
verdanken. Welchen Aufschwung haben nazývat velkým. unter
der
Regierung
Monarchen
Kunst
und
dieses
grossen Císař Karel I. následuje svého velkého strýce
Wissen
schaft ve vládě.
genommen! Die moderne Schule ist sein 30. 11. 1916 Werk. Unsterblich bleibt der Name Franz Jeho Veličenstvo František Josef I. bude Josef I. welchen die Geschichte mit Recht pochován v hrobce svých předků. den Grossen nennen wird. Kaiser Karl I. ist seinen grossen Oheim in der Regierunggefolgt. 30. 11. 1916 Sr. majestat Franz Josef I. wird in die Gruft seiner Ahnen beigesetzt.64 1.
9.
1917
Beginn
des
Schuljahres 1.
1917 - 1918
9.
1917
Začátek
školního
roku
1917 - 1918
Das Schuljahr wird wie alljährlich mit einem Školní rok bude jako kaţdoročně zahájen Geistamte
bei
dessen
Schlusse
die svatou mší na konci zazpívané národní
Volkshymne gesungen wird eingeleitet. Die hymny. Počet dětí ve školním věku je na Zahl der schulpflichtigen Kinder ist am začátku školního roku: 31 chlapců a 25 Anfangen des Schuljahre: 31 Knaben und 25 dívek. Z nich navštěvuje základní školu v Mädchen. Dawon besuchen die Volksschule Horním Břečkově 29 chlapců a 25 dívek. in Ob. Fröschau 29 Knaben und 25 Mädchen. Jeden
hoch
navštěvuje
státní
vyšší
1 Knabe besucht das Staats-obergymnasium gymnázium ve Znojmě a 1 hoch by měl být in Znaim und 1 Knabe der dieses Jahr in die v tomto roce osvobozen od školní docházky Schule eintretensollte musste auf Grund na základě lékařského potvrzení po dobu eines ärztlichen Zeugnisses noch auf ein Jahr jednoho roku. wom Schulbesuhe befreit werden.65
64 65
Tamtéţ, f. 83 - 84. Tamtéţ, f. 87.
39
ZÁVĚR Město Hrušovany změnilo od 12. století mnohokrát svého majitele, a to v dědičném svazku nebo prodejem. Za pánů z rodu Althanu, kteří vlastnili hrušovanské panství od roku 1668, se začalo se stavbami důleţitých historických budov a některé se do dnešní doby zachovaly. Althanové vlastnili Hrušovany téměř dvě století. Za jejich správy byl postaven trojkřídlý zámek, stará školní budova obecní školy a kostel zasvěcený sv. Štěpánu. Jejich nástupci se stali páni z rodu Hardeggu, sňatkem Maximiliány rozené Althanové s Dominikem Hardeggem. Za nich byl postaven cukrovar (dnes uţ nestojí), nemocnice (dnes Restaurace u Svídů, č. p. 290) a nová budova obecní školy (ta byla ještě několikrát přestavěna). Sňatkem Anny s Karlem Kammelem přešly Hrušovany do rukou dalších majitelů. Bylo postaveno nádraţí a jejich synem Dominikem Kammelem dnešní radnice. V letech 1880 – 1945 přešly Hrušovany do rukou hraběcího rodu Khuen-Bellassi. V drţení hrabat Khuen-Bellassi byly Hrušovany aţ do provedení první pozemkové reformy v roce 1925. Hraběti zůstaly jen Nový dvůr a Karlov. V této době bydlela rodina hraběte jiţ na Emíně. Majetek hraběte Karla byl konfiskován roku 1945. Za jejich správy vznikl zámek Emín a budova měšťanské školy. Z ústních pramenů starších občanů města Hrušovany jsem dostávala informace ve znění, ţe veškeré písemnosti týkající se města samotného odvezli němci, po skončení druhé světové války. Zejména prameny týkající se obecní samosprávy města. Ve Státním okresním archivu města Znojma se nachází z období, které je v názvu této práce, tedy 1850 – 1918, pouze jeden fond „Hru/1 Archiv obce Hrušovany nad Jevišovkou 1850 – 1944“ a dvě kroniky, týkající se škol. Tento fond je v inventáři zpracovaném paní Mgr. Irenou Sklenskou označen jako torzovitý. Z uvedeného fondu jsem pracovala s protokolem o volbě členů do výboru obce 1870 (inv. č. 4, kart. 1.) a s Kronikou místní školní rady (německé) Hrušovany nad Jevišovkou 1873 – 1929, ze které jsem vybrala zápisy o počtu ţáků na začátcích školních roků. Zápisy z kroniky jsem uvedla po přepsání z kurentu v němčině i v češtině a zápis z protokolu o volbě členů po přepsání z kurentu v češtině. Ve světě jsou zřejmě Hrušovany nejvíce známy dvěma okolnostmi, a to pobytem malíře Alfonse Muchy a jeho prací na zámku Emíně a Kammelově domě a taktéţ pobytem předního evropského historika a znalce dějin a umění, profesora vídeňské univerzity Maxe Dvořáka, který v Hrušovanech zemřel a je zde pochován.
40
Tato práce tedy dokazuje, ţe Hrušovany byly celkem významným městečkem se svou vrchností, dvěma zámky, vlastní farností, nemocnicí a dalšími „věcmi“, které přispívaly k nárůstu větší kulturnosti městečka. Bakalářskou práci jsem vypracovala na základě pramenů a literatury uvedených v poznámkách pod čarou a v konečném seznamu na konci práce. Do obrazové přílohy jsem zařadila zejména staré pohlednice, fotky a obrázky, které se většinou týkají uvedených informací v mé práci.
41
POUŢITÉ PRAMENY, LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE Prameny: Písemné prameny: FOUSEK, Miroslav: Soukromý archiv. Hrušovany nad Jevišovkou. Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou. Státní okresní archiv Znojmo: - fond Hru/1 Archiv obce Hrušovany nad Jevišovkou 1850 – 1944. Protokol o volbě členů do výboru obce 1870, inv. č. 4, kart. 1. - K-I 276 Kronika místní školní rady (německé) Hrušovany nad Jevišovkou 1873 – 1929. Ústní prameny: KRMÍČKOVÁ, Helena: Středověká diplomatika česká (přednášky). Brno. ŠTOURAČOVÁ, Jiřina: Státní správa od r. 1848 (přednášky). Brno. Literatura: BARTOŠ, J. – SCHULZ, J. – TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek IX. Okresy: Znojmo, Moravský Krumlov, Hustopeče, Mikulov. Ostrava 1984. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. I. Ed. Gustav Friedrich. Pragae 1904 – 1907. HEITER, František: Příručka k obecnímu zřízení moravskému. Sestavena se zřetelem na nyní platné zákony. Brno [192.]. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka - JANÁK, Jan - DOBEŠ, Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha 2005. HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. II. vydání. Praha 2004. HOSÁK, Ladislav - ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Sv. 1., A-L. Praha 1970. Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část. Brno 2007. KLAPKA, Otakar – FLÖGEL, Jaroslav: Obecní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Slaný 1927. KLIMENT, Josef: Obecní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1936. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl: H-Kole. Praha 1997. 42
PEŘINKA, František Vácslav: Vlastivěda Moravská II. místopis. Jaroslavský okres. Brno 1905. Internetové zdroje: http://erikarez.webnode.cz/historie-kostela/ (Stahováno: 27. 3. 2012) http://erikarez.webnode.cz/kostel-sv-stepana2/ (Stahováno: 27. 3. 2012) http://erikarez.webnode.cz/empirovy-zamek/ (Stahováno: 27. 3. 2012) http://erikarez.webnode.cz/lesni-zamecek-emin/ (Stahováno 27. 3. 2012) http://erikarez.webnode.cz/radnice/ (Stahováno: 27. 3. 2012) http://erikarez.webnode.cz/historicke-pohlednice/ (Stahováno: 27. 3. 2012) http://www.castles.cz/emin-zamek/ (Stahováno 27. 3. 2012) http://www.castles.cz/emin-zamek/historie.html (Stahováno: 27. 3. 2012) http://www.sanov.cz/kultura/historie-obce-sanov/nadrazi-hrusovany-nad-jevisovkou-sanov/ (Stahováno: 27. 3. 2012) http://www.hrusovany.cz/historie/d-1013/p1=52 (Stahováno: 13. 4. 2012) http://www.hrusovany.cz/pamatky/d-1014/p1=53 (Stahováno: 13. 4. 2012) http://www.biskupstvi.cz/katalog/farnost.php?kod=g025 (Stahováno: 16. 4. 2012) http://cs.wikipedia.org/wiki/Hru%C5%A1ovany_nad_Jevi%C5%A1ovkou (Stahováno: 16. 4. 2012) http://tomzan.borec.cz/ (Stahováno: 16. 4. 2012) http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Josef_I. (Stahováno: 20. 4. 2012) http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I. (Stahováno: 20. 4. 2012) http://www.panovnici.cz/frantisek-josef-i (Stahováno: 20. 4. 2012) http://www.panovnici.cz/karel-I (Stahováno: 20. 4. 2012) http://stejskal-jaroslav.webnode.cz/osady/ (Stahováno: 21. 4. 2012) http://stejskal-jaroslav.webnode.cz/dejiny/ (Stahováno: 21. 4. 2012) http://www.korunnicukr.cz/historie-cukrovaru (Stahováno: 21. 4. 2012) http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Klar (Stahováno: 24. 4. 2012) http://www.boromejky.cz/11.htm (Stahováno: 21. 4. 2012) http://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/1959-dvoak-max-1874-1921.html (Stahováno: 21. 4. 2012)
43
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Fara, kostel a škola - rok 1900
Pošta - rok 1900
44
Stará radnice - rok 190566
Kammelův dům - dnešní Radnice67
66
Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historické pohlednice. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/historicke-pohlednice/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 67 Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Radnice. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/radnice/ (Stahováno: 16. 4. 2012).
45
Náměstí se svatou Trojicí - rok 1905
Náměstí - rok 1910
46
Nádraţí - rok 1903
Starý cukrovar - rok 190668
68
Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historické pohlednice. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/historicke-pohlednice/ (Stahováno: 27. 3. 2012).
47
Karel Kammel a Anna z Hardeggu s dětmi - rok 185069
Nemocnice70
69
Korunní cukr. Historie cukrovarů. Dostupné na http://www.korunnicukr.cz/historie-cukrovaru (Stahováno: 21. 4. 2012). 70 PEŘINKA, F. V.: Tamtéţ, str. 85.
48
Trojkřídlý barokní zámek71
Zámek a hrabata - rok 190272
71
Tamtéţ, str. 84. Osobní stránky Hrušovany nad Jevišovkou. Historické pohlednice. Dostupné na http://erikarez.webnode.cz/historicke-pohlednice/ (Stahováno: 27. 3. 2012). 72
49
Zámek Emín - rok 1884
Erb hraběte Eduarda Khuen-Bellassi73
73
FOUSEK, M.: Tamtéţ.
50
Profesor Max Dvořák
Náhrobek profesora Maxe Dvořáka74
74
Městská knihovna Znojmo. Dvořák, Max (1874-1921). Dostupné na http://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/1959-dvoak-max-1874-1921.html (Stahováno: 21. 4. 2012).
51
Alfons Mucha - 187675
Obecní pečeť76
75
Korunní cukr. Historie cukrovarů. Dostupné na http://www.korunnicukr.cz/historie-cukrovaru (Stahováno: 21. 4. 2012). 76 PEŘINKA. F. V.: Tamtéţ, str. 16.
52
Znak města
Vlajka města77
77
Wikipedie. Otevřená Encyklopedie. Hrušovany nad Jevišovkou. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Hru%C5%A1ovany_nad_Jevi%C5%A1ovkou (Stahováno: 16. 4. 2012).
53
Povýšení na město78 78
Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou, 26. 4. 2012.
54
55
56
57
58
59
Záznam o volbě členů do výboru obce79
79
Soka Znojmo, fond Hru/1 Archiv obce Hrušovany nad Jevišovkou 1850 – 1944. Protokol o volbě členů do výboru obce 1870, inv. č. 4, kart. 1, f. 1 – 2.
60
