UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ OBOR: DĚJINY VÝTVARNÝCH UMĚNÍ
Architektura a urbanismus Lipníku nad Bečvou v letech 1900 – 1950 BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Daniela Kaňáková
Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.
Olomouc 2011
P r o h l á š e n í Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. Ve Frýdlantě nad Ostravicí ...................
dne 23.června 2011
Poděkování Za vstřícný postoj a pomoc děkuji všem zaměstnancům státních
institucí
a
dalším
soukromým
a
právnickým
osobám, které mi umoţnily studium pramenného materiálu, fotografické dokumentace nebo samotných staveb. Další poděkování směřuji osobám, které se na vzniku bakalářské práce nepodílely přímo, ale svou podporou mi napsání
této
Grygarové,
práce
svým
umoţnily,
rodičům,
jmenovitě
Bc.Veronice
Dominice
Kaňákové
a
Bc.
Martinu Kocurkovi za technickou podporu celé práce. Zvláštní
poděkování
patří
profesoru
Šváchovi
za
jeho
motivační roli, povzbuzování při pátrání po archiváliích, literatuře trpělivosti.
a
samotném
psaní
práce
a
velkou
dávku
„Nikoli nejmenší město na Moravě…“
Obsah 1. Úvod __________________________________________________ 1 2. Lipník nad Bečvou. Historie a urbanismus ______________ 2 2.1
Historie Lipníku nad Bečvou do 19.století ___ 2
2.2
Urbanismus 19.století _______________________ 3
3. Lipník nad Bečvou 1900 – 1950 _________________________ 5 3.1
Období 1900 – 1918 __________________________ 5
3.2
Prvorepublikový Lipník nad Bečvou ___________ 6
3.3
Období 1940 – 1950 __________________________ 9
4. Architektura a urbanismus ____________________________ 12 4.1
1900 – 1920 ________________________________ 12
4.2
1920 – 1930 ________________________________ 14
4.3
1930 – 1940 ________________________________ 17
4.4
1940 – 1950 ________________________________ 20
5. Vybrané stavby _______________________________________ 22 5.1
Sokolovna, Alois Pilc, 1926 ________________ 22
5.2
Městské domy, Bohumil Čermák,1932 – 1933 __ 29
5.3
Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933 __ 33
5.4
Wawerkova vila, Oskar a Elly Oehlerovi, 1937 ______ 34
6. Závěr ________________________________________________ 37 7. Resumé bakalářské práce v anglickém jazyce ___________ 39 8. Poznámky _____________________________________________ 40 9. Bibliografie – chronologicky _________________________ 50 10. Prameny _____________________________________________ 52 11.Seznam vyobrazení ____________________________________ 54 12. Seznam vyobrazení na CD _____________________________ 58 13. Obrazová příloha ____________________________________ 62
1.Úvod Předkládaná
bakalářská
práce
„Architektura
a
urbanismus Lipníku nad Bečvou v letech 1900 – 1950“ si klade za cíl zmapovat vývoj architektury a urbanismu ve vymezeném období. Zohledňuje historický vývoj města do roku 1900, s důrazem na první polovinu 20.století, včetně obou světových válek. Práci
jsem
několika
rozdělila,
kapitol,
19.století, Následuje –
Habsburské
úvod
navazuje
s časovým
pojednává
monarchie,
o
a
do
urbanismus
do
vývoj
rozmezím.
Lipníku
1.světové
orientaci,
historie
architektonický
kapitoly
1920
snadnější
historický
který
samotný
jednotlivé 1900
na
na
pro
20.století. rozdělený
Kapitola
nad
Bečvou
války
a
na
z let
v rámci
poválečného
uspořádání města nezávislého na německém občanstvu. Část o letech 1920 – 1930 mapuje rozkvět stavitelství První republiky let.
a
Další
následný období
hospodářský
let
1930
–
zlom
1940
konce
bylo
dvacátých
v Lipníku
ve
znamení mnoha novostaveb odlišné kvality. Poslední etapa 1940 – 1950 se s ohledem na průběh 2.světové války dá v Lipníku
charakterizovat
útlumem
celého
stavitelství.
Poslední část bakalářské práce, vybrané stavby Lipníku nad
Bečvou,
poukazuje
na
čtyři
nejvýznamnější
stavby,
které ovlivnily město. Staly se jimi sokolovna (1926), blok
městských
(1933)
a
domů
Wawerkova
(1932 vila
–
1933),
(1937),
které
Rozsypalova jsou
vila
jednotlivě
vymezeny obsáhlejšími kapitolami. V závěru práce shrnuji provedené bádání a uvádím cesty, kterými tato bakalářská práce při svém vzniku prošla, a některé mnou vybrané metody postupu osvětluji.
1
2.Lipník nad Bečvou. Historie a urbanismus 2.1.Historie Lipníku nad Bečvou do 19.století Město Lipník nad Bečvou [1] se rozkládá na zeměpisné šířce 49°31´43“ a zeměpisné délce 17°35´08“ v přerovském okrese [1]. Zaujímá strategickou polohu v Moravské bráně, kterou
vedly
obtéká
řeka
zaručoval
důleţité Bečva,
krajinný
obchodní
stezky.
přirozenou
profil
–
Z jihu
ochranu
na
severu
po
Lipník staletí
Oderské
vrchy,
z jihu hřbet Maleníku. Odkrýt K nejstarší
počátky historii
Lipníku města
lze
obtíţně.1
značně
neexistují
písemné
doklady.
V roce 1238 dokládá listina markraběcího kaplana Valtera, farář „De Lipnik“.2 Nevíme ale jistě, zda šlo o označení dnešního
Lipníku
nad
Bečvou.
Po
celé
13.a
14.století
nemáme o městě ţádné písemné zprávy. Lze usuzovat, ţe byl Lipník
podřízen
zeměpanskému
v Přerově.3 Německý
hradu
tvar farářova jména by mohl naznačovat, ţe jiţ v této době
probíhala
v Lipníku
změna
ze
slovanské
osady
k sídlišti městského charakteru, ač rozsáhlejší německou kolonizaci v této části Oderských vrchů prokazují prameny aţ po polovině 13.století.4 Existenci Lipníku, jiţ jako rozvinutého
města,
Nejpravděpodobněji
dokládá můţeme
listina lokaci
1349.5
z roku Lipníku
přidat
k zásluhám Přemysla Otakara II., který roku 1256 zaloţil královské
město
Přerov.6 Současná
lokace
Lipníku
moha
potvrdit mocenské zajištění Moravy a strategické obsazení Moravské brány. Největší rozkvět Lipníku ohraničuje 15.století, kdy se stal součástí pernštejnských statků.7 V první třetině 16.století se zformovala ve vnitřním městě (vně hradeb) významná ţidovská čtvrť.8 Celé 16.a 17.století se neslo ve znamení
stavebního
rozkvětu 2
a
z tohoto
období
se
zachovalo mnoho hodnotných památek – renesanční zvonice9, luteránský kostel10 a další. Třicetiletá
válka
znamenala
pro město
katastrofu.
Třetina domů srovnali průchozí vojska se zemí, nastalá situace
město
ochromila.
Na
konci
17.a
v průběhu
18.století se v Lipníku stavělo v barokním slohu – areál piaristické koleje11 a několik barokních kaplí.12 I přes tyto stavby ale město v 18.století stavebně i ekonomicky stagnovalo. konci
Přírůstek
18.století.
domů
na
Důvodem
předměstí
se
stala
započal
stavba
aţ
ke
císařské
silnice z Olomouce na Nový Jičín a Těšín.13 Z nedostatku plochy
ve
vnitřním
městě
rada
rozhodla
v roce
1813
o
přeloţení ţidovské čtvrti na severozápadní okraj města, na Horecko.14 V letech 1769 – 1834 se v Lipníku postavilo 149 nových domů.15 Ve 40.letech 19.století se musely zbořit obě městské zdi a do města se přeloţila císařská silnice. 2.2. Urbanismus Lipníku nad Bečvou 19.století Znalost urbanismu 19.století a jeho vývoj,16 aţ do roku 1900, povaţuji pro svou práci signifikantní, ráda bych
ho
chtěla
zdůraznit
a
věnovat
mu
samostatnou
podkapitolou. Výchozí stav roku 1900 sestává z celé řady faktorů, které zde zmíním. Největším 19.století
a
nejvýznamnějším
v Lipníku
se
stala
stavebním
stavba
Severní
počinem dráhy.17
Ţeleznice vedla do Lipníku z Vídně. V letech 1842 – 1847 udělala
z města
rakouské
jedno
monarchii.
z největších Ţeleznice
překladišť
znamenala
pro
v celé město
obrovský význam – přibyly zde dobytčí trhy, se dřevem, obilím
a
vlnou.18
Od
roku
1847
Lipník
představoval
zastávku na trase Vídeň – Nový Bohumín, ale na obchodním významu mu to neubralo. 3
Větší přestavbu města si vynutil poţár roku 1858, který zničil na 73 domů. Roku 1881 město podlehlo módní vlně zakládání plánovaných přírodních ploch – například areál
zámku
obohatil
park
a
celý
Lipník
zpříjemnilo
několik zahrad.19 Celistvost vnitřního města se půdorysně nenarušila, postupně ale majitelé domů na náměstí zazdívali podloubí, strhávali renesanční a barokní štíty a přestavovali je v historizujícím slohu.20 Lipník neměl vypracovaný urbanistický plán, stavělo se ve větší míře náhodně, v období od poloviny 19.století do 1.světové války nepřibyla ţádná nová ulice. Ke konci 19.století si situace v Lipníku vynutila stavby velkých školních budov, ale ani to nepodnítilo vznik nových tříd nebo větší plánování novostaveb a parcel.21 Velkou volnou plochu, vzniklou poloţením ţeleznice, která obíhala okolo města ve větší vzdálenosti na severozápadě, nevyuţili
k plánování
nových
ulic
a
stavebníci
v průběhu
let
zde
vyrostly průmyslové areály města. Nádraţí se situovalo na Horecku, které bylo tratí přeťato jiţ roku 1839 na dvě části.
Mezi
tratí
a
silnicí
k Hranicím
na
Moravě
se
rozkládala velká Wawerkova cihelna (1896, poté strojírny 1909)22 a další podniky. Za první republiky vyrostla velká kasárna.
4
3. Lipník nad Bečvou 1900 - 1950 3.1. Období 1900 – 1920 V roce 1900 zaznamenal Lipník celkem 6886 obyvatel, 5142 Čechů a 1610 Němců.23 Radnici i celou městskou správu ovládala německá komunita. Ke konci 19.století se české většina
podařilo
prosadit
stavby
škol.24
českých
Do
29.století vykročil Lipník s mnoha problémy, stejně jako jiná malá města s početným německým obyvatelstvem. Roku 1892 podařilo se v Lipníku zaloţit Sokolskou jednotu, ale dlouho
Sokolové
nedokázali
najít
podporu
u
lipenské
honorace, kterou tvořili převáţně Němci. Do
1.světové
s rakouskou
války
monarchií
vstoupil
v létě
1914.
Lipník Ve
společně
městě
panoval
strach a obavy z budoucnosti. Českému obyvatelstvu se do války nechtělo, zvláště na straně Němců proti Slovanům. Osobní dopravu na ţeleznici zastavily přesuny vojáků a nákladních vagónů. Po obsazení Lvova a části Haliče ruským vojskem se muselo tamější obyvatelstvo přestěhovat do západní části monarchie, Lipník nevyjímaje. Ve městě zůstala početná skupina uprchlíků z Polska, kteří jeli vlaky směrem na Vídeň. Emigrantům zajistilo město nutné zázemí,
dokonce
ve
škole
otevřeli
pro
děti
polskou
třídu.25 Emočně vyhrocenou dobu v Lipníku zhoršovaly případy udavačství rusofilství
mezi
lidmi,
odsoudili
které
řešil
některé
válečný
lipenské
soud.
členy
Pro
Sokola
a
další české přední představitele města. Severní dráha se ve válečných letech projevila i ze své
negativní
stránky.
Na
nádraţí
vykládali
z vlaků
nemocné tyfem a dalšími nemocemi. Především díky osvětě a včasnému
očkování
epidemie.
Školy
v Lipníku se
měnily 5
nepropukla na
ţádná
provizorní
infekční
nemocnice
a
lazarety. Důkazem, ţe Lipník ve válce hrál roli jedné obrovské nemocnice, skýtá fakt, ţe ke dni 10.června 1915 dosáhl ve městě počet raněných dovezených z různých front neuvěřitelného čísla 3600.26 Rok 1916 začal i pokračoval smutně, náměstí prázdné, mládeţ pryč. Kdysi čilý společenský ţivot z města jakoby vymizel. Ke špatné náladě mezi lidmi přispělo rekvírování zvonů z klášterního kostela v říjnu 1916. Zvláště ztrátu zvonu „Jeţíš“, odlitého roku 1699 v Olomouci, nesli lidé těţce.
Roku
1917
následovalo
zabrání
dalších
zvonů
z farního kostela sv.Jakuba.27 V zimě 1917/18 přišla do Lipníku španělská chřipka. Její řádění si vyţádalo mnoho ţivotů, pohřbívalo se aţ pětkrát denně.28 Prohlášení
o
samostatnosti
se
do
psychicky
zdecimovaného města dostalo aţ 29.října 1918, ale o to větší
radost
vyvolalo.
Občané
svou
radost
neskrývali.
Správy nad městem se urychleně ujal Národní výbor v čele s dr.Václavem ţidovská
obec
Vítkem.29 V roce připojením
1919
k Lipníku.
zanikla Název
samostatná města
česká
samospráva doplnila a pozměnila na Lipník nad Bečvou.30 Po
roce
1920
se
městská
správa
počeštila,
ovšem
obměna úředníků probíhala postupně, aby nenarušila chod města.31 3.2. Prvorepublikový Lipník nad Bečvou Ve dvacátých letech 20.století se Lipník nad Bečvou měnil v mnoha ohledech. Občané, plni společenských změn, po dlouhé době cítili, ţe se město nachází plně v českých rukou a mohou tudíţ udávat směr jeho vývoje. Po první světové
válce
se
ekonomika
státu
nacházela
v období
konjunktury a ta se odráţela především v zakládání nových podniků. Situace v Lipníku byla obdobná.32 6
Roku 1920 vyšla z voleb jako nejsilnější politická strana
ve
městě
sociální
demokracie,
která
však
neobsadila post starosty.33 Národnostní sloţení obyvatel se za první republiky změnilo.
Zatímco
v roce
1910
se
při
sčítání
obyvatel
Lipníku zaznamenal počet občanů 6928, přičemţ bylo 4598 Čechů, 2241 Němců a 89 obyvatel jiné národnosti, v roce 1921
se
obyvatel
tento se
podíl
propadl
výrazně
na
6556,
změnil. z toho
Celkový
5750
počet
Čechů,
ale
největší úbytek nastal u Němců – 453 evidovaných občanů.34 Tento skok nemusí ale nutně znamenat, ţe němečtí občané po roce 1918 odcházejí z města. Většina licí, kteří se před první světovou válkou označovali za Němce, nebo o sobě
tvrdili,
spíše
ţe
jsou
z hlediska
Vyhlášením
německé
národnosti,
politického
samostatnosti
se
neţ
ve
tak
činila
národnostního.
velké
části
občanů
probudilo nacionální cítění a nadšení, pociťovali nutnost přihlásit se k nově probuzené české sounáleţitosti. Po
náboţenské
stránce
v Lipníku
převaţovali
katolíci. Opět můţeme porovnat údaje z let 1900, 1921 a 1930. Roku 1900 se ke katolické víře hlásilo 6316 lidí, k ţidovské
534
(pro
zajímavost
v roce
1880
se
hlásilo
k tomuto vyznání 773 lidí), k evangelické víře pouze 36 občanů.
V roce
1921
se
v náboţenském
výčtu
objevuje
vyznání československé. V roce 1930 se ve městě vyskytuje jiţ 6399 příslušníků katolické církve, 154 ţidovské, 156 evangelické, 53 k víře jiné, k československé 618 a bez víry
je
úřadně
zapsáno
150
lidí.35
Výrazný
úbytek
přívrţenců zaznamenala za první republiky pouze ţidovská víra.
Kromě
československé
církve
ţádná
jiná
početně
neposílila, naopak se objevil atheismus. V květnu 1924 začal Jakub Mráček36 psát pamětní knihu města
Lipníku
(dále
„kronika“).
Kronika
poskytuje
všeobecný přehled o městě k roku 1924 i s pohledem do 7
minulosti. Vyjmenovává všechny úřady, osoby zde působící i městské podniky. Najdeme zde i seznam činných spolků, českých i německých.37 V roce 1926 byla v Lipníku postavena sokolovna, o které
bude
práce.
Její
pojednávat stavba
samostatná
kapitola
představovala
vrchol
bakalářské
národnostních
snah Čechů ve městě. Tato důleţitá budova ovlivnila město ve více směrech. Do Lipníku společně s ní vtrhl zájem o funkcionalismus
a
o
nové,
moderní
stavitelství,
které
přesněji vyhovovalo české měšťanské vrstvě. S příchodem situaci
světové
v Lipníku
hospodářské
tvrdě
krize,
podepsala,
která
souvisí
se
na
nestabilní
ekonomické zázemí investorů. Krize vedla ke stagnaci ve stavitelství i rozvoji města. Výjimku tvoří, na začátku třicátých let, stavba nového poštovného úřadu s městskými domy.
O
tomto
projektu,
zásadním
pro
překonání
těţké
situace v Lipníku, pojednává taktéţ samostatná kapitola. Ve
třicátých
antisemitismu
a
1935
Česká
vyhrála
letech
se
protičeské
ve
nálady.
sociální
městě Při
zvedly
volbách
demokracie
vlny v roce
s počtem
hlasů
3895, na druhém místě Česká strana lidová a 1180 hlasy. Úspěch
u
německé
části
obyvatel
zaznamenala
Sudetendeutsche Partei, která získala 208 hlasů.38 Situace ve městě se vyvíjela obdobně jako na jiném území
Československa.
15.května
1938
se
po
městě
roznášely letáky vyzývající k jednotě Čechů, Slováků a Podkarpatorusů. Ten samý den se však mezi lidmi objevily i letáky stoupenců Henleina. 20.května proběhla v Lipníku tichá mobilizace.39 Události nabíraly spád, 15.září městem projíţděly vojenské jednotky. Lidé začali cítit strach a ze
záloţen
se
vybíraly
peníze.
Ke
konci
září
byla
vyhlášena celonárodní mobilizace a lidé uţ věděli, ţe se schyluje obranu
k válce, republiky.
ale
stále
V těchto 8
převaţovalo dnech
se
nadšení
výborně
pro
dařilo
obchodníkům,
kronikář
zaznamenal
zvýšení
trţeb
snad
e
všech obchodech, lidé se zásobovali.40 Po
Mnichovské
hranický
pěší
pluk
jednotky
ustupují
konferenci od
severu,
směrem
na
přichází všechny
jih.
Po
do
Lipníku
další
vojenské
10.říjnu
začíná
demobilizace. V listopadu se objevují zprávy, ţe by Němci mohli obsadit i Lipník, ale koncem měsíce se rozhodlo, ţe se tak nestane.41 Němci obsazují Lipník aţ 15.března 1939 společně se zbytkem Československa a je ustanoven Protektorát Čech a Moravy.42 Ve městě se usidluje vojenský Orstkommandant.43 Nálada obyvatel se radikálně mění. Vojsko se ubytovalo v sokolovně,
která
vţdy
představovala
pomyslný
vrchol
československého národního smýšlení a proto její obsazení místní obyvatelstvo bere velmi osobně. Období první republiky končí v Lipníku s atmosférou strachu u budoucnosti. Doba je pro lidi těţká, německá část
obyvatelstva
Přejmenovávají
se
si
tvrdě
ulice,
z demokratické republiky.
aby
podřizuje
město.
nepřipomínaly
nic
44
3.3. Období 1940 – 1950 V říjnu
roku
1940
zatýká
Gestapo
první
lipenské
občany a odváţí je do vězení.45 Ve městě převaţuje silná protiněmecká
nálada
Čechů
a
víra
v brzký
konec
války.
V létě 1941 přichází do Lipníku nařízení, ţe na chodníky, cesty, stěny, vrata, ploty bude napsáno písmeno „V“ jako „Victoria“,
na
znamení
budoucího
vítězství
Německa
ve
válce. Další rána přišla se zrušením české reálné školy v květnu
1941.
O
její
konec
usilovalo
německé
obyvatelstvo od začátku války. Od září 1941 musí všichni Ţidé nosit znamení ţluté hvězdy.46 Tíseň války dosahuje pomalu svého vrcholu. Jedno vládní nařízení stíhá druhé, 9
neţádoucí pozornosti se nevyhne ani TJ Sokol, který je zakázán.47 Válka bezpochyby nejvíce doléhá na lipenské Ţidy. Ţivot se jim ztěţoval, jak jen to šlo, nemohli si skoro nic koupit. Němci je označují za původce všeho špatného ve společnosti.48 Kdysi početná skupina komunita ţijící poklidně ve městě se nyní octla na společenském pranýři. Mnohé
rodiny,
které
vedle
Ţidů
po
léta
bezproblémově
ţily, s nimi nesmějí ani promluvit. Roku
1942
dojde
na
nepopulární
zvonů.49
odvádění
V Lipníku zůstaly pouze zvony Michal a Jakub ze Zvonice. Po
atentátu
vyhlášeno
na
Reinhardta
stanné
právo,
Heydricha50
je
probíhají
v Lipníku
četné
domovní
prohlídky. V červnu 1942 se museli všichni lipenští Ţidé přestěhovat do sběrných táborů.51 V roce 1943 okupanti rozhodli o uzavření podniků, které
nemají
význam
pro
vedení
války.
V Lipníku
to
postihlo továrnu na zátky a na domácí obuv.52 Rok 1944 plyne ve městě pomalu, lidé jsou apatičtí, na nucené práce do Německa muselo odejít mnoho dvacetiletých lidí.53 Začátkem
května
1945
německé
vojsko
ztrácí
nad
Lipníkem kontrolu, ozývá se střelba z kulometů, Němci se snaţí
udrţet
své
pozice.
Lidé
se
zabarikádují
ve
sklepech. 8.května vstupuje do Lipníku sovětské vojsko.54 Lidé ho nadšeně vítají, znamená to pro ně konec válečných časů a německé poroby. Po válce se opět přejmenovávají ulice, značný vliv na to má vděk a radost z příchodu osvobozujících vojsk.55 Válka
Lipník
poznamenala
nejen
ekonomicky,
ale
i
společensky. Bude trvat ještě delší dobu, neţ se město a celé Československo vzpamatují z proţité doby a německé okupace a neţ se vydají na cestu, která bude znamenat
10
nová společenský, ale i architektonický a urbanistický vývoj. Rok podniků
1948 a
společenské
tím
znamenal i
vrstvy,
zestátnění
definitivní která
si
všech
konec oblíbila
lipenských
významu
jedné
architekturu
moderní, nadčasovou, funkcionalistickou. Vítězstvím nové ideologie
byl
nastíněn
i
stavitelský směr budoucnosti.
11
další
architektonický
a
4.Architektura a urbanismus 4.1. 1900 – 1920 Začátek urbanistické
dvacátého stránce
století nijak
nebyl
v Lipníku
plodný.
Město
po
nejvíce
ovlivnila stavba jiţ zmiňované Severní dráhy, která jasně definovala svou trajektorií severozápadní okraj Lipníku. Mezi ní a zastavěnou plochou vzniklo volné prostranství. Mapa z roku 1906 [2], uloţená ve Státním okresním archívu v Přerově, nám ukazuje síť ulic a část ţelezniční tratě. Jasně na ní vidíme, ţe nádraţní budova je od centra města poněkud
vzdálená.
vyhlíţející
Nevede
ulice.
k ní
ţádná
Důvod
reprezentativně
spočíval
v absenci
urbanistického plánu pro Lipník. Tato mapa z roku 1906 měla
slouţit
jako
polohový
a
regulační
plán
rozšíření
Lipníku.Přestoţe má mapa jen skicovitý ráz, nevíme, jaké rozšíření města se původně plánovalo. Aţ do konce 1.světové války se Lipník rozšiřoval nekoordinovaně,
nevznikla
novostavbami
vyčnívá
1903,
postavili
který
Perštýnská vliv
a
Gutmannův
B.Vlčka.
eklektické
ţádná
nová
nadační
ulice. dům
[3]
Gutmannové56 na
bratři Stavba
architektury
Mezi z roku
rohu
ulic
odráţející
přetrvávající
19.století
v Lipníku
se
v minulosti několikrát přestavovala a původní fasáda se na
domě
straně
zachovala domu
přestavby Stavebního
od
pouze
ze
vnitřního
v sedmdesátých úřadu
dvou dvoru
letech.
v Lipníku
čelních
pohledů.
spatřujeme K domu
nedochovala
Na
následky
se
v archívu
ţádná
stavební
dokumentace, ani ve Státním okresním archívu v Přerově. Bratři
Guttmannové
byli
spolumajiteli
Vítkovických
ţelezáren a na místě, kde stál v Lipníku dům, kde zemřela jejich matka, se rozhodli postavit nadační dům. Ztráta
12
dokumentace můţe souviset s konfiskací ţidovského majetku na začátku 2.světové války. V přízemí se nacházela zimní modlitebna a v prvním patře
ţidovský
rekonstrukcí
a
chudobinec. zachovala
si
Fasáda původní
domu
prošla
charakteristické
prvky. Dům je dvoupatrový, přízemí má zdůrazněné bosáţí, čelní
stranu
Perštýnské
budovy s okny,
trojúhelníkového nevýrazný
tvoří
jejichţ
tvaru.
rizalit
pětiosé
Ve
s velkým
průčelí
do
suprafenestry střední
ose
půlkruhovým
ulice jsou
vystupuje
oknem
v prvním
patře, které lemují iónské polosloupy a zakončuje ho malý šít vyčnívající lehce nad úroveň sedlové střechy. Těsně po římsou obíhá fasádu zubořez. Na průčelní straně je do fasády
zapuštěna
kamenná
deska
s nápisem
„Gutmannův
nadační dům“. Na začátku dvacátého století se modernizují některé podniky, stavějí se nové haly či prostory. Mezi ně se řadí i výstavba továrny na zápalky pro Kupeckou akciovou sirkárnu v Lipníku [4].57 V archívu v Přerově se nachází, jako k málokteré komerční výstavbě těchto let, ucelená dokumentace. protáhlého přiléhá
Jde
o
nízkopodlaţní
obdélníku,
vystupující
ke
rizalit
kterému
budovu ve
na
půdorysu
středové
dvoupatrové
části
administrativní
budovy. Dominantu stavby tvoří komín. Boční strany niţší budovy
jsou
z jednoho
pohledu
ukončeny
ostrým
zakrajováním střechy, z druhého střechou pilovou, která umoţnila dostatečný přívod přirozeného světla [5]. Okna bočních stran stavby mají nadokenní oblouk z červených cihel, s výrazným středním klenákem. Výraznější
stavební
počiny
v období
do
konce
1.světové války Lipník nezaznamenal. Situace se začala pozvolna
zlepšovat
aţ
s příchodem
roce 1918.
13
české
samosprávy
po
4.2. 1920 – 1930 Po válce se ekonomika nově vzniklé země nacházela v období
mírné
konjunktury.
Musel
se
zabezpečit
chod
státu, po celé zemi se stavěly budovy pro nejrůznější účely
nejen
reprezentativní,
ale
i
vojenské
nebo
společenské. V Lipníku trvalo nějaká čas hluché období, kdy
se
nestavělo
tak
houţevnatě,
ale
mezi
lidmi
se
probudil zájem o stavbu, která by evokovala český duch města.
Stavbu,
reprezentantkou
která
by
národního
se
smýšlení
stala
důstojnou
Lipníku,
sokolovnu.
Sokol se nejen v Lipníku pevně spojoval s českou myšlenou pospolitosti.58 Za první světové války byl vzat do vězení, ve
kterém
představitel
později Sokola
zemřel, ve
dr.Brzobohatý,
městě.
Jeho
úmrtí
významný
bylo
jedním
z impulsů pozdější stavby sokolovny. Ve
dvacátých
letech
se
v Lipníku
stavěly
rodinné
domy. Většina výstavby se situovala mimo dřívější městské hradby. Domy se stavěly na volných parcelách a utvářela se tak kontinuitní zástavba, domy zaplňovaly volná místa v uţ postavených ulicích. Největší výstavba v druhé polovině dvacátých let se soustředila
do
ulic
Tyršova
a
Na
Horecku,
které
se
nacházely za sokolovnou stojící od roku 1926. Další nové domy se rozprostíraly na území kolem lipnického centra s náměstím
směrem
k jihu
–
byly
to
ulice
Smetanova,
Souhradní a Na Bečvě. Město se pozvolna rozrůstalo směrem od centra k periferii. Rekonstruovaly se ale i některé jiţ
stojící
eliminovaly hřbitov,
domy některé jehoţ
v centru.
Výstavbu
faktory, velká
jako
plocha
do
značné
například se
míry
městský
rozprostírá
v severozápadní části města, těsně přiléhající k centru vymezenému ulicemi Neffova, Komenského a Novosady.
14
Jednu
z nejhezčích
ukázek
architektonické
tvorby
ranných dvacátých let v Lipníku představuje rodinná vila (č.p.591)
z roku
1923
[6]
pro
manţele
Gottfriedovy
od
stavitele Karla Herinka z Brodku u Přerova. Vila, původně koncipovaná s fasádou,
jako na
s načervenalou
dvoupodlaţní
níţ
plně
dominovaly
střešní
podsklepený
červené
krytinou,
prvky
byla
dům
ladící
v roce
1940
přestavěna. Dům stojí na vnějším okruhu ulic (přesněji Novosady),
které
tvoří
exponovaném
místě,
ale
ruchu
náměstí,
se
centrum
zároveň
dům
města.
Na
v dostatečném
opravdu
tomto
klidu
vyjímal.
od
Prostorová
kompozice vnitřku byla stvořena pro menší rodinu, nejvíce obytného kladen
prostoru
na
se
nacházelo
společenské
prostory.
v přízemí, Při
důraz
vchodu
z ulice
byl se
vešlo přímo do kanceláře, poté do jídelny a následoval salón.
Poměrně
blízko
vchodu
se
nacházela
loţnice
majitelů a koupelna. Zbytek prostoru zabíraly místnosti zajišťující technické
chod
zázemí
domu a
–
kuchyně,
schodiště,
pokoj
vedoucí
pro
do
sluţku,
sklepení
a
v opačném směru do podkrovního pokoje pro hosty a půdních prostor. Přestavbu vily v roce 1940 zahrnu do náleţité kapitoly
pro
uchování
časové
chronologie
lipnického
stavitelství. Ve dvacátých letech se markantně zvedl počet domů v Lipníku. Z větší části šlo o domy s malou zastavěnou plochou,
dvoupatrové,
pro
jednu
rodinu.
Pro
názornou
ukázku vybírám z celého Lipníku dům s číslem popisným 770 na
ulici
Blahoslavově
představuje
typický
z roku
vzorek
1928
[11].
Tato
architektonické
stavba
tvorby
ve
městě. Dům jednou stranou navazuje na starší zástavbu, parcela je úzká a dlouhá. Budova svou kapacitou odpovídá jedné rodině, je plně podsklepen a spíš neţ na estetickou sloţku se u něj klade důraz na praktickou stránku. Na fasádě
přetrvávají
eklektické 15
prvky
v podobě
profilace
oken
se
segmentovou
nadokenní
římsou
a
mírně
vystupujícího dvoupatrového rivalitu v pravé přední části domu
s viditelným
patrovým
dělením.
Schodiště
je
asymetricky umístěno k východní straně domu. Domů
podobného
typu
se
v tomto
období
postavilo
velké mnoţství. Domnívám se, ţe šlo o oblíbený způsob rodinného bydlení, které nebylo nijak výstřední pro malé moravské
město,
splňovalo
veškeré
praktické
poţadavky
stavebníků, a navíc jako finančně nenáročné odpovídalo dobovým konvencím. Všimněme si také, ţe v Lipníku se, aţ na výjimky, dodrţuje uliční čára a ulice, na nichţ stojí domy postavené v různém časovém odstupu, vypadají i přes odlišnou formu domů velice stylově jednotně a celistvě. Na
Tyršově
ulici,
která
se
celá
vybudovala
ve
dvacátých letech a její stavební vrchol se prolínal se stavbou
nedaleké
sokolovny,
najdeme
půvabnou
stavbu
z roku 1927. Projekt rodinného domu vypracoval přerovský zednický mistr Antonín Barašík pro manţele Ferdinanda a Františku Sasákovy . Dům s důrazem na přízemí, kde se nachází
většina
prostor,
cihlovým
ohraničením
stavitel
oken
od
konce
s citem soklu,
dekoroval obíhajícího
celou stavbu ve výšce přibliţně 80cm, aţ po horní okraj trojdílného okna. Vytváří se tak prvek udávající tón celé stavbě. Zajímavým detailem a jistě i ozvláštněním celé malé vilky se na západní straně stal kabinet vystupující z půdorysného
řešení,
který
má
polygonální
zakončení.
Slouţí tak zároveň jako nosný prvek balkónu o stejném půdorysu v prvním patře. Působivě se propojují místnosti prvního patra a rozšiřují se tak reprezentativní moţnosti domu. Ve stejné ulici byl v roce 1927 vystavěn i dům s číslem popisným 748 [9, 10]. Jde o stavbu výjimečnou i osobou
stavebníka,
nebyl
jím
nikdo
jiný
neţ
budoucí
starosta František Látal.59 Projekt zhotovil v dubnu 1927 v Praze architekt Karel Bíbr.60 16
Dům stojí v těsném sousedství sokolovny, která ho do značné která
míry
ovlivnila.
smýšlela
velmi
František
Látal
pokrokově,
a
byl
osobností,
Lipníku
nad
Bečvou
udával svými názory kurs k moderně. Dům má dvě patra, půdorys
patra
se
objemově
shoduje
s přízemím.
Čelní
pohled z ulice odpovídá severní straně, architekt tedy zvolil střídmější fasádu, která se otevírá třemi osami oken
pouze
v přízemí,
patro
tvoří
masa
zdi.
Vchod
architekt umístil na východní závětrnou stranu, není tedy od severu vidět. Struktura domu má čistý ráz, hlavními motivy se zde stávají okna, která jsou pětidílná, v dolní části dělená na tři okenní tabule, v horním překladu na dvě.
Zdobný
obloţením autor
prvek
na
zajišťuje
jihozápadním
výrazově
odlišil
členění
zdi
cihlovým
nároţí.
Stejným
materiálem
schodišťový
rizalit
a
samotný
vchod. Uţ na architektonickém plánu je vyznačeno výtvarné doplnění v podobě dřevěné mříţky na popínavé rostliny, které měly přizpůsobit fasádu zahradě. Celou stavbu obíhá nízký sokl z háklíkového zdiva. Dvacátá objevování opatrného
léta
jsou
moderních pronikání
v Lipníku
trendů do
ve
znamení
v architektuře
maloměstského
pomalého a
jejich
prostředí.
Ještě
několik let bude trvat, neţ si občané města a zadavatelé staveb uvědomí výhody moderního stavitelství a začnou po architektech poţadovat domy, který b plnily nejen funkci praktickou, ale i estetickou, a odpovídaly tak své době. 4.3. 1930 – 1940 Velká hospodářská krize, odstartovaná ve Spojených státech amerických v roce 1929,61 se záhy přenesla na půdu evropského
kontinentu
Československo. která
nepřijala
Vinou ţádné
a
dolehla
pasivity
na
tehdejší
československé
rozhodující 17
i
kroky
vlády,
směřující
k potlačení situace
dopadu
ekonomického
kolapsu
zhoršovala.62 V Lipníku
rychle
na
občany.
znamenal
Se
příchod
krize davy nezaměstnaných a hladových. Největší problémy v této době zaznamenala střední vrstva, která přicházela o velká procenta svého majetku. Tatáţ společenská třída byla ale v Lipníku symbolem výstavby nové tváře města. Pomníkem boje proti hospodářskému úpadku, nezaměstnanosti a krizi se stala stavba bloku městských domů s poštovním úřadem, spořitelnou a pohřebním ústavem. Nepopiratelnou důleţitost dobové stavby shrnuji v samostatné kapitole. Druh architektury se ve městě v časech ekonomického propadu zakonzervoval. Nevyvíjely se tvarové modifikace. Pokud
se
účelu,
stavělo,
bez
stavbu,
zvláštního
přestoţe
nadprůměrnou ulici
šlo
architekta profesor
kvalitativně můţeme
Čecha
a
důrazu.
jde
Za
takovou doby
rodinný
popisným
809
Nepřekvapí
budovy
Přízemí
podřízené
v kontextu
povaţovat
s číslem
majitelem
v Lipníku.
jednoduché,
Mlčocha.63
Stanislava
objednavatelem
stavby
estetického
stavbu,
Svatopluka
o
byl
dvoupatrové
o
dům
na
[16]
od
nás,
ţe
Jakub
Mráček,64
vily
slouţilo
výhradně společenským účelům, tvořily je dva prostorné pokoje, kuchyně a pokoj pro sluţku. V prvním patře se nacházely tři obytné pokoje a místnost určena pro lázeň. Zaujme přítomnost toalety v obou patrech a také přesunutí technického Čelní
zázemí
pohled
se
do
podsklepené
nachází
na
přední
severní
části
straně,
domu.
směrem
do
ulice. Architekt si se severní stranou poradil nejlépe, jak mohl – do této části situoval okna do kuchyně, pokoje sluţky
a
stranu
ústí
toalety. největší s vysokým
toalety okna
Okna
do
moţnou
v přízemí, do
menší
v prvním loţnice,
koupelny
a
míru
vytvořil
mnohadílným
a
oknem
toalet
patře
na
koupelny zmenšil z nich,
osvětlujícím
severní
a
rovněţ
autor
na
společně schodiště,
výrazné a zdobné prvky fasády. Výraznou část vystupující 18
z hmoty
stavby
do
zahrady
se
stal
půlkruhový
výběţek
obývacího pokoje prosvětlený oknem obíhajícím po celém obvodu. Následky hospodářské krize se celosvětově podařilo mírnit
aţ
ve
překonání,65
druhé
polovině
můţeme
mluvit
třicátých
aţ
ke
let.
konci
O
jejím
desetiletí.
V Lipníku tehdy vrcholila výstavba nových domů. Vznikla celá nová čtvrť v jihozápadní části města, za sokolovnou. Ulice
Boţeny
Antonína
Němcové,
Dvořáka
a
Blahoslavova,
U
chmelnice
Národních
byly
hrdinů,
postaveny
takřka
souběţně. Všechny zde stojící domy můţeme datovat do let 1937 – 1939.66 Architektonická kvalita domů je přibliţně vyrovnaná.
Převáţně
jde
o
dvoupatrové,
občas
dvougenerační domy s velkými okny, kovovým zábradlím a detaily. Svou relativní odlehlostí od městského centra a uprostřed
klidné
třicátých
let
čtvrť.
můţe
aspirovat
na
těchto
několik
označení
ulic
lipenská
ze
vilová
Vzhled těchto domů si můţeme přiblíţit několika
ukázkami Němcové
oblasti
–
například
nebo
ve
dům
stejné
č.p.847 ulici
[12]
stavba
provedena stavitelem Janem Holešovským, přejímá
některé
prvky
funkcionalismus,68 ale
v ulici s č.p.935
67
Boţeny [14],
z roku 1939. Dům
charakteristické
pracuje
s nimi
pro
eklekticky.
Jádro
půdorysu tvoří útvar podobný čtverci, který protaţením a zaoblením
severozápadního
rohu
a
na
straně
druhé
vystupujícím půlkruhovým schodištěm ztratil svůj hranatý tvar. Jiţní okna v obou patrech umístil projektant tak blízko u sebe, ţe nám tento prvek evokuje aţ pásové okna funkcionalismu.
Výrazným
detailem
je
také
trubkové
v Lipníku
početná,
zábradlí. Výstavba kvalitativně
třicátých ale
velmi
let
byla
kolísala.
Na
jedné
straně
se
stavěly domy ve velkém, ale jejich forma byla do jisté míry aţ prefabrikovaná, stylově se od sebe nelišily. Na 19
straně druhé v Lipníku vyrostlo několik velmi kvalitních vil zastupující nejmodernější trendy v architektuře první republiky. 4.4. 1940 – 1950 Výstavba v této době se jednoznačně ocitla v útlumu, vlivem
událostí
přestavovalo,
druhé
aby
světové
více
války.
vyhovovaly
Několik
domů
aktuálním
se
účelům.
Majetek i domy ţidovské populace města se zabavoval.69 Přírůstek domů stagnoval. Příklad
povedené
přestavby
můţeme
uvést
u
domu
s č.p.591 [7, 8] na ulici Novosady. Původní projekt jsme podrobněji
probrali
1920
1930.
–
pravděpodobně jednotky.
v kapitole Přestavba,
souvisí
Původně
v pozměňovacích
o
byl
plánech
architektuře
datována
s potřebou dům
z roku
rokem
vybudovat
postaven 1940
pro se
v letech
dvě
1940, obytné
manţelský jako
pár,
majitelka
uvádí paní Marie Valíková, majitelka sladovny v Lipníku. Původní stavba nebyla rozšířena půdorysně, ale změnilo se celé druhé patro a celkový ráz fasády i střechy. Zdi se pročistily, odstranil se předešlý dekor červené barvy, celý
dům
tím
opticky
zmohutněl
a
zváţněl.
V přízemí
zůstal zachován půlválcový prvek vystupující směrem do ulice,
na
něm
byl
patra.
Zvednutím
umístěn
střechy
se
balkón
přístupný
vytvořily
další
z prvního prostory,
které umoţnily rozdělení domu na dvě samostatné bytové jednotky, které ale nejsou zcela stejné, horní byt má odlišné dělení. Během
druhé
světové
války
vznikl
v Lipníku
70
stavitelský monopol Karla Holešovského , jeho účast je doloţena
na
několika
stavbách
plánech.
20
a
jejich
projektových
Celá
etapa
let
stavitelské
projekty.
zadávanými
úkoly
1940 Lidé
– měli
převaţovaly
1950 jiné
chudší
starosti.
přestavby,
vznikalo méně neţ v předešlých letech.
21
byla
na Mezi
novostaveb
5. Vybrané stavby Lipníku nad Bečvou Do
této
samostatné
kapitoly
bych
ráda
vyčlenila
stavby, o kterých jsem se jiţ zmínila, ale zasluhují si dostatečný
prostor
jsem
stavbu
zde
pro
ucelenější
sokolovny
prezentaci.
roku
1926,
Zařadila
přičemţ
jsem
přihlédla i k dějinám Sokolstva v Lipníku nad Bečvou. Třicátá ovlivnila úřadem
léta
stavba
z let
největší,
po
architektonické
bloku
1932
–
tří 1933.
doprovázela
periodikách,
jejichţ
městských Tento jsem
domů
velmi
s poštovním
projekt,
pro
diskuze
v dobových
věnovala
rozhodující
emotivní
výzkumu
stránce
město
pozornost i čas a nejvíce z nich při psaní této kapitoly vycházím. Nové
principy
v architektuře
a
také
nejkrásnější
stavby Lipníku nad Bečvou v této kapitole reprezentují hned dvě stavby vilového typu – Rozsypalova vila z roku 1932
a
Wawerkova
Oehlerových71
vila
z roku
architektů
1937.
Tyto
Elly
a
stavby
Oskara završují
architektonický vývoj města, Zařadila jsem je na konec práce,
nejen
díky
kvůli
významu
a
městečku
dosáhl
jejich pro
časové
chronologii,
objasnění,
vliv
moderní
kam
aţ
ale
v tomto
architektury.
Ta
také malém zde
nezapustila kořeny hluboko, ale právě těmito počiny se dostala na nejvyšší dobovou úroveň. 5.1. Sokolovna, Alois Pilc, 1926 Sokolskou Miroslav
Tyrš
jednotu a
zaloţili
Jindřich
Fügner.
roku 72
1862
Tělocvičný
v Praze spolek,
jehoţ základní a nosnou myšlenku představovala antická idea kalokagathie, tedy krása ducha i těla, byl prvním svého druhu, který vzal za své národnostní ideály Čechů.
22
U
jeho
zrodu
stáli
tehdejší
vrcholní
představitelé
politického i společenského ţivota.73 První
sokolovna,
budova
výhradně
pro
účely
tělocvičné a organizační, byla vybudována podle návrhu Vojtěcha
Ignáce
Ullmana
v Sokolské
ulici
č.p.1437
v Praze.74 Do té doby probíhaly akce Sokola v divadelních sálech a později v jiţ postavených školních tělocvičnách. Stavba sokolovny se záhy stala reprezentativním počinem měst, ve kterých existovaly sokolské jednoty. Časem se architektonický typ sokoloven osvobodil od eklektické
architektury
19.století
moderního
funkcionalismu,
republiky
populární
Závazným
vzorem
pro
který
napříč výstavbu
a
přebral
se
stal
za
společenskými tohoto
formu První
vrstvami.
architektonického
typu se stala právě první sokolovna v Praze a později také Tyršův dům.75 V Lipníku nad Bečvou byl Sokol zaloţen v roce 1892 a to jako důleţitý činitel národního cítění. Představoval posilu české majority, která ovšem neměla prakticky ţádné pravomoci,
a
německého
obyvatelstva
středomoravský
symbol venkov
odboje
proti
převládající
germanizovaného
pronikla
myšlenka
města. Sokola
a
moci Na jeho
zakládání aţ na počátku 20.století. V přerovském okrese bylo
zakládání
zaloţení
pozvolné,
v porovnání
Lipník
představoval
s ostatními
rannější
obcemi.76 K roku
1933
existovalo v přerovském okrese 11 sokolských jednot.77 První pokus o zaloţení Jednoty sokolské v Lipníku se přitom
odehrál
jiţ
roku
1884,
za
finanční
podpory
obchodníka Martina Broţka. Přestoţe se ještě téhoţ roku ustanovily sokolské stanovily (11.12.1884), Jednota ještě nevznikla.
Samotnému
Sokolu
ve
městě
předcházelo
mládenecké sdruţení „Slza“.78 Ustavující schůze se konala 23.července 1892 za přítomnosti 37 zakládajících členů.79 Ţenský sbor se v Lipníku ustavil aţ roku 1904.80 Jiţ na 23
valné hromadě 11.února 1894 se diskutovalo o návrhu na zaloţení
stavebního
fondu
pro
stavbu
sokolského
domu,
hlavně tedy tělocvičny. V roce 1905 se jiţ přemýšlelo o jejím
vybudování.
Plán
se
však
neuskutečnil,
částečně
kvůli problémům s finančními prostředky, protoţe radnici Lipníku v této době opanovala německy mluvící menšina, k jejímţ
veřejným
Sokola.81 Nadále piaristického
zájmům
se
tedy
nepatřila cvičilo
kláštera,
podpora
českého
v prostorách
bývalého
později
v tělocvičně
české
reálky. mezi
Začátkem
první
světové
Čechy
Němci
značně
proběhly
a
domovní
války
se
vztahy
vyostřily.
prohlídky
u
v Lipníku
V prosinci
představitelů
1914
lipenského
Sokola.82 V prvních poválečných letech se správy nad městem ujali
právě
členové
Sokola.
Jako
předseda
Národního
výboru byl ustanoven dr.Vítek, který se stal také prvním prvorepublikovým situace
českým
zlepšila
aktualizovala
se
starostou
a
města.83
Jakmile
se
vyvstala
a
tentokrát
jiţ
zkonsolidovala,
opět
stavba
sokolovny,
podporována z nejvyšších míst města. V očích veřejnosti měli
také
bratři
Sokolové
velkou
zásluhu
na
udrţení
pořádku a převzetí moci do českých rukou. Začátek
realizace
sokolovny
komplikoval
fakt,
ţe
stále nebyla dostatečně vhodná parcela. V roce 1919 se Sokol
neúspěšně
ucházel
o
pozemek
při
parcelaci
velkostatku. Aţ roku 1921 byl ustanoven stavební výbor s počátečním sokolské
jměním
povedlo
900
korun.
získat
Roku
pozemek
1924
při
se
Jednotě
dalším
dělení
velkostatku – Státní pozemkový úřad jim ho prodal za cenu 6800 korun.84 Jiţ realizaci
roku
1921
sokolovny.
se
začalo
Kaţdou
s vypalováním sobotu
cihel
propůjčoval
pro svou
cihelnu k práci továrník František Wawerka a významně tak 24
celému
pomohl.85 U
projektu
práce
se
střídali
členové
Sokola. Připravovaná stavba byla velmi očekávána a budila v Lipníku listy
velké
z ledna
emoce. 1926
V lipenském
můţeme
najít
periodiku
články
Lipenské
připomínající
důleţitost stavby pro celé město.86 Stavební výbor musel prvně
vyřešit
otázku
financování
tohoto
ohromného
podniku. Náklad na celou stavbu byl vyčíslen na 700 000 korun,87 na začátku stavby měl Sokol k dispozici 200 000 korun, zbývající částku měly tvořit dobrovolné dary členů Sokola i jiných představitelů a občanů Lipníku. Počítalo se
i
s výtěţkem
z akcí
pořádaných
Sokolem.
Sokolští
bratři se také rozhodli, ţe kaţdý člen bude mít pracovní povinnost 100 hodin na stavbě nebo přispěje částkou 200 korun.88 Na
samotný
projekt
jejíţ
uzávěrka
soutěţ,89
vypsal
Sokol
proběhla
architektonickou
30.listopadu
1924.
Sedmičlenná porota, která měla vyhodnotit všechny došlé návrhy se sešla 21.prosince 1924.90 První cena ve výši 3000 korun udělena nebyla, druhou cenu ve výši 2000 korun získal návrh s označením „HB“ [23], třetí cenu ve výši 1000
korun
vypracoval Tento
do
okresní koupi
porota architekt
detailů archív
návrh
neudělila. Mojmír
Kyselka
propracovaný
v Přerově.
s označením
Jediný plán
Komise „Disk“
oceněný
z Králova dnes
ještě [20]
chová
návrh Pole.91 Státní
doporučila od
ke
přerovského
architekta Aloise Pilce,92 který sice nesplňoval kritéria soutěţe, ale jeho práci porota označila za vyhovující a pěkně propracovanou.93 Samotnou z Valašského
stavbu Meziříčí,
provedl tesařské
stavitel práce
Alois
Sedlář
zadali
Josefu
Číhalovi z Rakova u Hranic.94 O nemáme
tom,
jak
přesnou
vypadaly představu. 25
jednotlivé
soutěţní
V Archívu
Stavebního
návrhy, úřadu
v Lipníku nad Bečvou lze nalézt stavební plány neoznačené datem či jménem architekta, které ale zachycují přesnou podobu
sokolovny.
návrh,
ale
Vyčteme
změnilo
se
z něj,
u
něj
ţe
jde
především
o
zakoupený
průčelí.
Pilc
navrhoval původně symetrickou fasádu, kde by převaţovalo horizontální
dělení
na
patra
[18].
Vstup
situoval
do
přízemí, bez potřeby schodiště, první patro tvořil široký pás oken táhnoucí se téměř přes celou šířku této strany budovy.
Druhé
střecha
měla
orientace
patro
vyprojektoval
sedlový
budovy.
tvar.
Pilc
s velkou
Modifikovala
předpokládal
terasou,
se
umístění
i
celá
hlavního
pohledu na budovu ze západní strany, dnes by šlo o pohled z ulice Tyršovy směrem k městu.95 Nynější sokolovna se ale obrací čelní stranou k městu, hledí tedy na východ [19]. Dnes je přední strana sokolovny asymetrická [17]. Do středu projektant umístil hlavní vchod, přístupný mělkým schodištěm a orámovaný balkónovou kulisou. Na levé straně v blízkosti
středu
vystupuje
rizalit.
Oproti
původnímu
projektu se změnila patra budovy, starší plán ukazuje tři podlaţí, postaveny byly ale dvě nadzemní patra a jedno podúrovňové, které má okna s parapetem ve stejné výšce jako terén. Pozměnily se i fasády na dalších stranách, stejně tak architekt odebral a přidal jednotlivé prvky. Koncepce severní a jiţní zdi ale zůstala bez velkých zásahů. Na dalších světových
dochovaných stran,
plánech
které
nalezneme
odpovídají
jiţ
dnešní
označení orientaci
stavby. Nevíme tedy, zda nejsou v archívu uchovány plány sice
k jedné
stavbě,
ale
v různých
etapách
projektu.
Z uloţených písemností nedokáţeme určit, zda se projekt změnil ještě ve fázi plánovací, tedy u architekta Pilce, nebo
aţ
při
samotné
stavbě,
Sedláře.
26
vlivem
stavitele
Aloise
Pro severní stranu stavby zamýšlel Alois Pilc bohaté členění
okny
–
objem
hlavního
tělocvičného
sálu
charakterizují okna ve dvou řadách nad sebou [20, 21]. Níţe umístil okna mírně protáhlého čtvercovitého tvaru, nad nimi okna zdvojená, tvořící vertikální prvek. Čtyři osy oken nad sebou oddělil Pilc tvarově čistými pilastry. Okenní
otvory
umístěné
účelně
s ohledem
na
půdorysnou
dispozici vnitřního prostoru odpovídají funkcionalistické metodě. V zadním traktu okna odpovídají poloze menšího sálu slouţícího také jako jeviště. Druhou,
delší
stěnu
sokolovny,
obrácenou
směrem
k jihu, Pilc koncipoval podobně. Vysoká okna přiznávají velký sál, opakuje se dělení pilastry, ale do projektu se zde
vkomponoval
ochoz
se
zábradlím,
slouţící
k běţné
údrţbě stavby. K jihu se obrací několik vstupních dveří z přízemí, opět
směřujících
spolupracují
schodišťovou
k venkovním
s vnitřním
šachtu
a
prostory
sportovištím.
prostorem, určené
Okna
osvětlují
k převlékání
a
technické zázemí. Vnitřní členění je klasického typu [22]. Na vchod navazuje schodiště vedoucí do menší haly, ze které se vchází do jednotlivých částí, vpravo do větší místnosti o rozloze 80m2. Přímo naproti schodiště se nacházejí dveře do
hlavního
sálu,
za
ním
druhá,
o
poznání
menší
tělocvična, oddělitelná. Jedním z kritérií sokolovny bylo její všestranné vyuţití nejen pro tělocvičné účely, ale i funkce reprezentativní a kulturní.96 Při k několika
samotné
realizaci
úsporným
v roce
řešením.
1926
Především
se
přistoupilo
se
potlačila
plocha oken vedoucí do hlavního sálu. Také ostatní okenní otvory stavitel modifikoval a přizpůsobil účelu. Ve čtyřicátých letech proběhly v sokolovně drobnější stavební
úpravy,
které
se
týkaly
převáţně
šaten
a
technického zázemí. V roce 1941 byl také Sokol v Lipníku 27
oficiálně
zrušen
a
budova
se
začala
vyuţívat
k jiným
účelům, většinou pro potřeby okupantů.97 Architekt
Mojmír
Kyselka,
který
získal
v soutěţi
druhé místo, řešil svůj projekt o poznání elegantněji, ale
pro
Počítal
Lipník se
se
ukázal
stejným
pravděpodobně
umístěním,
ale
příliš
drahý.
v půdorysu
se
odlišoval. Kyselka vyprojektoval mohutnější stavbu, která vyuţívala
motivy
továrny.
Uplatnil
převzatých ve
svém
z architektonického,
návrhu
střechy
bez
typu
říms
či
dekoru a prvek, převzatý z díla Le Corbusiéra, rozměrný otvor
ve
zdi,
Umístěním
rámující
prostor
se
pohled
šatnami
do
krajiny
vedle
[23,
hlavního
24].
sálu
a
odstupňováním jednotlivých střech (včetně pouţití rovné střechy typické pro stavby tělocvičen)98 architekt celou budovu opticky scelil a odlehčil. Všechny okolních
nám
prostor
známé pro
projekty
venkovní
počítaly
cvičiště
a
s vyuţitím
zpracovaly
i
urbanistickou otázku sokolovny [25]. Do jejího areálu se mělo
umístit
prostná,
lemované
tribunami, seřadiště
hřiště
vrhy,
atletickou
umístěnými a
pro
zahrada
na
seřadiště
dráhou.
východě,
sokolníka.
se
Celé
a
cvičení
Za
přilehlými
mělo
vybudovat
sportoviště
měly
lemovat stromy. Podobný projekt se opravdu realizoval, ale do dnešní podoby se nedochoval. Seřadiště nehradily tenisové kurty, později vzniklo fotbalové hřiště a další sportoviště mimo sokolský
areál,
jiţněji.
Velká
zatravněná
plocha
sousedící se sokolovnou se dnes nevyuţívá a připomínkou zůstává jen původní stromovou alej. Celá
stavba
probíhala
během
roku
1926.
Slavnost
uloţení pamětního kamene do zdí sokolovny se uskutečnila 2.května
1926.99 Slavnostní
otevření
Sokolovny
5.prosince 1926 na svátek sv.Mikuláše.100
28
proběhlo
5.2. Blok městských domů s poštovním úřadem, Bohumír Čermák, 1932 – 1933 Hospodářská krize třicátých let citelně zasáhla i Lipník.
Souhra
recept,
jak
krizi
začínala
být
situace
nepokoje
ze
rozhodla
vypsat
úřadu.
101
několika
okolností
překonat.
strany
Koncem
nejváţnější
a
nezaměstnaných
projekt
na
přivedla
radní
roku
1931,
hrozily
i
dělníků,
výstavbu
kdy
občanské
se
nového
na
radnice
poštovního
Posléze se rozhodlo, ţe poštu pojme nový blok
tří městských domů se spořitelnou, pohřebním ústavem a obchody.
Ambiciózní
plán
města
obsahoval
nejen
řešení
nedostatečné kapacity poštovního úřadu na Osecké ulici, ale
hlavně
dával
šanci
na
uplatnění
dělníkům,
kteří
v této době těţce hledali práci.102 Průběh celé stavby můţeme sledovat v archivním fondu periodika Přehled uchovaného ve Státním okresním archívu v Henčlově. Jeho redakce se tomuto tématu bohatě věnovala především
díky
významu
a
důleţitosti
celé
akce
pro
Lipník. Její pozornost zůstala na stavbu upřena po celou dobu jejího vzniku, zejména kvůli několika kontroverzním kauzám, které ji provázely. Plán kterého
vyhotovil brněnský architekt Bohumír Čermák,103 také
pověřila
lipenská
radnice
vybráním
provádějícího stavitele na základě výběrového řízení [26, 27, 28, 29, 30]. Ve stavebních plánech se nalézá označení Bohumil Čermák, nevím proč bylo křestní jméno zaměněno. Na
začátku
roku
1932
probíhala
v novinách
širší
debata, zda Lipník potřebuje pouze poštu, nebo i jiné reprezentativní společně
budovy.104
s poštovním
Stavební
úřadem
se
rada
postaví
i
rozhodla,
ţe
prostory
pro
spořitelnu, městský pohřební ústav105 a několik moderních bytů
pro
bydlení
vojenské poţadované
gáţisty106, úrovně. 29
kteří
Samotné
do
té
doby
oficiální
neměli
schválení
rozsáhlé
novostavby
následovalo novou
proběhlo
vysvětlení
spořitelnu.
probíhala
v únoru
občanům,
proč
Pravděpodobně
diskuze,
protoţe
o
1932.
V novinách
Lipník
potřebuje
městě
paralelně
ve pouhý
týden
později
následovala jakási Obhajoba spořitelny107. Pokrytí rozdělila
nákladů
Občanská
na
vybudování
záloţna
si
v Olomouci,
mezi
která
sebou
poskytla
půjčku ve výši 1 200 000 korun a město. Rozpočet stavby se
předběţně
celého
odhadoval
projektu
na
1 600 000
znamenaly
dohady
korun.108 Ohroţení ohledně
výběrového
řízení na stavitelskou firmu, jejímţ vyhodnocením město pověřilo samotného architekta Čermáka jakoţto odborníka. Celkem obálek
došlo
na
lipenskou
s nabídkami,
radnici
jejich
třináct
otevření
zalepených
proběhlo
dne
17.června 1932. Přesné sumy známe jen u několika nabídek. Mezi firmami, které stály o účast na projektu se objevili například
architekt
z Olomouce,
Alois
Alois
Pilc
Sedlář
z Přerova,
z Valašského
Ing.Hublík
Meziříčí
nebo
Ing.Chlup z Olomouce.109 Čermák doporučil k uţšímu výběru dvě společnosti – brněnskou stavitelskou firmu Jungmann a Svoboda a firmu Hudec z Hranic.110 Peněţní ústavy v této době odvolávaly půjčky, Lipník proto rozhodl urychleně pro firmu Jungmann a Svoboda a chtěl začít neprodleně stavět. Výběr Brněnské firmy se ale příliš nezamlouval patrioticky uplynutím
smýšlejícím
doby
nutné
občanům
pro
právní
města. nabytí
Těsně moci
před
úředního
rozhodnutí, koncem července 1932, bylo u okresního soudu podáno
odvolání
proti
tomuto
výběrovému
řízech
ní.111
Nervozita města jako investora se nevyhnula pozornosti novin,
podrobně
se
probíralo,
kdo,
proč
a
za
jakých
okolností podal rekurs. Celá situace se zpolitizovala, podavatelé
odvolání
byli
téměř
pranýřování,
protoţe
v očích veřejnosti zdrţovali stavbu, která zaměstná nejen lipenské občany, ale spoustu nájemních dělníků z celého 30
okresu. Vysvětlení tohoto zdrţení spočívalo ve snaze o šetrnost
v rozpočtu
novostavby.
Přestoţe
okresní
soud
celou záleţitost odmítl přehodnotit, bylo toto rozhodnutí napadeno
ještě
u
Zemského
zamítnul.112
opět
úřadu,
Začátek
který
stavby
se
rekurs
tak
posléze
posunul,
ale
realizaci to opět výrazně neohrozilo. V průběhu přizvaný
prací
ještě
architekt
vyvstalo
Čermák
podezření,
dostatečnou
zda
má
kvalifikaci
k provádění takto sloţité budovy.113 Celé záleţitosti se chopil
stavební
referent
Wawerka,
který
vydal
obhajuje
architekta
a
města,
továrník
František
v tisku
prohlášení,
ve
dokazuje
na
mnoha
příkladu
kterém jím
vybudovaných staveb, ţe jde o vyškoleného mistra. Nařčení Čermáka
z toho,
Františka
ţe
Wawerky
je
velmi
pouhým
řadovým
dotklo,
stolařem,
protoţe
ho
sám
se jako
schopného architekta pro účel této stavby doporučil114. Při
kopáním
základů
dělníci
objevili
zdivo
hradebního příkopu a znaky trojího opevnění Lipníku z dob středověku. Došlo také na dodatečné změny projektu, které si
vyţádalo
ředitelství
pošt
a
telegrafů
v Brně.
Přepracování plánů hradil na své náklady poštovní úřad, město se distancovalo115. Další provádějící zpočátku
pozdviţení firma
okolo
Jungmann
k projektu
a
novostavby Svoboda,
nechtěla
vyvolala
která
přizvat
údajně lipenské
ţivnostníky. Firma argumentovala tím, ţe vyloučila pouze několik
předraţených
nabídek,
ale
kladné
přijetí
u
veřejnosti uţ tím nezískala. Firma se zavázala postavit hrubou stavbu do konce roku 1932, v listopadu zazimovala staveniště a pokračovala na jaře roku 1933. Nelehkým
úkolem
se
stalo
vyřešení
celé
koncepce
vzhledem ke sloţitější stavební parcele [26]. Jako vhodný se
jevil
pozemek
na
rohu
ulic
28.října
a
Novosad.
Předpokládalo se další rozrůstání města směrem k Hranicím 31
na Moravě, na východ. Zároveň ulici 28.října zvolili pro blízkost k hlavnímu náměstí, do této ulice byl umístěn poštovní úřad. Místo mírně klesá k jihu, tím se vyuţily i tyto úrovňové stupně pro umístění obchodů, které značně zvedly
rentabilitu
celého
bloku.
Všechny
úřady
–
poštovní, spořitelní i pohřební – se zde umístily tak, aby navzájem nenarušovaly svůj chod. Hmotu zastavěného bloku Čermák pročlenil a podřídil danému
účelu.
Důraz
poloţil
na
zaoblené
nároţí
viděné
dobře z ulic Smetanova, Komenského sady a Hranická [30]. Umístění se povedlo, dopravní tepna přivádějící motoristy od Hranic na Moravě do Lipníku, ulice Hranická, poskytuje na
celou
navrhl
moderní
Čermák
budovu
krásný
následující:
pohled.
v první
Členění
budově
stavby
v přízemí
a
prvním poschodí se nacházel poštovní úřad, nad ním (ve druhém patře) dva byty, z toho jeden patřil poštovnímu správci. Ve zvýšeném poschodí druhého nároţního domu se nacházely
prostory
určené
pro
městskou
spořitelnu,
v suterénu poté obchody a ve zbývajících patrech moderní byty. Ve třetím domě, zasahujícím do ulice Novosady, se umístil pohřební ústav, obchody a v patrech opět bytové jednotky.
Problém
osvětlení
prostoru
uvnitř,
vyřešil
tak, ţe uprostřed traktu vybudoval malý dvůr. Prostory oddělená
určené
schodiště
jednotlivým
do
vyšších
účelům pater,
měly
vlastní,
která
slouţila
zároveň jako únikové východy. Do Lipníku s tímto projektem přišel moderní způsob bydlení. Poprvé tady při stavbě byla k dispozici městská kanalizace vojenské
a
vodovod.
gáţisty,
Samotné
kteří
do
byty
té
určilo
doby
moţnost bydlení s poţadovaným standardem Členění prvek
tvořilo
celé
fasády
umístění
zůstalo oken
a
pro
v Lipníku
116
.
čisté.
Nejvýraznější
horizontální
v podobě kovového zábradlí na střeše. 32
neměli
město
dekorace
Blok těchto tří městských domů se v Lipníku stal nejmodernějším
areálem
své
doby,
znamenal
z eklektického
stavitelství malého města.117
vymanění
se
5.3. Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933 Vlivem stavby sokolovny a bloku městských domů do Lipníku vstoupila poptávka po novém, modernějším bydlení, které
by
K této
dokládalo
vrstvě
František
rostoucí
obyvatel
Rozsypal118.
Sokolovny,
v jejímţ
sebevědomí
patřil
za
První
Pravděpodobně
výboru
střední
republiky
ovlivněn
působil,
třídy.
roku
i
stavbou
1933
zadal
projekt na stavbu své rodinné vily architektu Stanislavu Mlčochovi.119 Svatopluka centrem.
Vybraný
pozemek
se
Čecha, spojnici města Parcela
měla
mírně
nacházel
na
ulici
s nádraţím a nejuţším
obdélný
tvar
od
severu
k jihu, kde byla zakončena zkosenou stranou. Čelní pohled domu musel architekt projektovat jako severní stranu do ulice
[31].
vedoucí
do
Sem
umístil
jídelny.
hlavní
vchod
Celý
byt
a
dvojité
vyřešil
okno
Mlčoch
s přihlédnutím k jednotlivým funkcím prostorů. Do závětří u vchodu ústí okno přijímacího pokoje, majitelé tak mohou vidět příchozí návštěvu.
Obývací pokoj a jídelní kout se
obrací
odpočinkovou
do
zahrady,
reprezentativními
mezi
prostory
v severní
zónou části
majitelů
a
domu
se
nachází kuchyně s oddělenou přípravnou a spíţí, také z ní vede
přístup
na
zahradu
za
dům.
Předsíň
poskytuje
dostatek místa pro prostorné schodiště vedoucí do patra. V prvním poschodí se nacházejí dvě loţnice obrácené na sever, ale s okny na východ a západ, pokoj pro hosty s oknem na jih, pokoj pro sluţku, prádelna, lázeň a vstup na velkou slunnou jiţní terasu, která je pohledově kryta hmotou zdiva [35]. 33
Řešení
fasády
ukazuje
čisté,
jednoduché
členění
objemu stavby s prvky oken a bílého zdiva [31, 32, 33, 34]. Vila zůstala ve svém konceptu a provedení dlouho v Lipníku samotná. Důvody, proč se v tomto malém městě plně
nerozvinula
v jaké
ji
vidíme
funkcionalistická v jiných
architektura
okolních
městech,
v míře,
se
nabízí
hned několik. Lipník tvořil regionální centrum, nestal se okresním městem, jeho správní závislost na větším Přerově vývoj
města
značně
determinoval.
Lipenští
občané
funkcionalismus nepřijali za svůj, stále stavěli podle svého vkusu. Ve městě v První republice nepůsobilo mnoho význačných architektů, opakovala se stále ta samá jména, většinou z řad místních stavitelů. Patriotismus a silné vyhranění
se
vůči
okolním
vlivům
rázně
zasáhl
ve
třicátých letech. Domnívám se, ţe celý náhled na „cizí“ vlivy ve stavitelství ovlivnil neustálý mocenský boj mezi „českým
a
19.století
a
přetrvávala občané
německým do silná
raději
pohledem
vytvoření
město“
Československa.
nedůvěra
zadávali
na
k jiným
stavby
v průběhu Ale
směrům.
svých
domů
i
poté
Lipenští do
rukou
stavitelů, které znali. 5.4. Wawerkova vila, Elly a Oskar Oehleovi/Olárovi, 1937 K významným František
lipenským
Wawerka.120 Ve
městě
občanům
patřil
zastával
post
továrník stavebního
referenta, zaslouţil se o stavbu Sokolovny, angaţoval se v projektu stavby bloku městských domů v roce 1933. Jeho syn,
František
Wawerka
ml.121 ,
se
na
studiích
v Brně
seznámil se svou pozdější manţelkou Miladou.122 Krátce po svatbě v roce 1937 si nechal mladý pár postavit v Lipníku novou vilu [36] nedaleko domu rodičů a rodinné továrny. 34
Wawerkovi
zde
ţili
poklidně
pouze
necelé
desetiletí,
v roce 1948 byl celý jejich majetek včetně továrny a vily zestátněn, František byl odsouzen k odnětí svobody na pět let.
Roku
1968
byl
symbolicky
rehabilitován,
po
listopadovém převratu 1989 rodina restituovala vilu zpět. Vzhledem ke svému vysokému věku ji nabídli městu, to ale odmítlo. letech
Vila
změnila
prošla
několik
necitlivou
majitelů,
přestavbou
v padesátých
a
v současnosti
chátrá.123 Stavba je dílem manţelů Elly a Oskara Oehlerových a vyniká
jednoduchou
okny
a
základní
efektivně
řešenou
prvky.124
Corbusierovskými
formou
hranolu
střešní
Zadní
s pásovými
terasou
průčelí
s Le
vytvořili
Oehlerovi z neomítaných cihel a výrazným prvkem se stala skleněná stěna doplněná kruhovým okenním otvorem Bílá
barva
zdi
kontrastuje
s karmínovým
[37].
zabarvením
podhledů a sytě zeleným orámováním oken a dveří. Proporce stavby jsou vyváţeny prvky vycházejíce z teorie zlatého řezu
a
uţívání
vnitřního
magických
prostoru
koncipovalo
do
se
tří
čísel
uplatnilo
základních
3,
5,
7.
číslo částí
Při
3. –
členění
Přízemí
se
komunikační,
kuchyňský trakt a obývací pokoj.125 Tento půdorysný typ můţeme nalézt jiţ v díle několika předešlých architektů, především u olomouckého Karla Fischera (vila W.Giebela v Olomouci,
1928)
Oehlerovi,
o
nebo
u
kterých
bratří
se
Šlapetových.126 Manţelé
František
Wawerka
dozvěděl
pravděpodobně od stavitele Říhovského, tento typ vyuţili ve formě jasně determinovaného kubusu, cele otevřeného v zahradní
průčelí
s uspořádáním Technicistně
[38,
zahrady tvarované
39]. Přízemí pomocí
těleso
jasně
komunikuje
francouzských
stavby
přijímá
oken.
osobitost
skrze zarámovanou střešní terasu, která umoţňuje efektní hru světla a stínu. Lipenské dílo Oehlerových se vyznačuje
35
jasnou
rytmizací
vertikálních
modelací
okenních
a
dveřních otvorů.127 Vnitřní
vybavení
majitelům.
Celek
slavnostně
[40].
Oehlerové.
Dramatický
vysoká
krbová
navrhovali
působí
harmonicky,
Interiér
římsa
vstupní
otevřené
na
míru
reprezentativně
vypracovala
prvek a
architekti
převáţně
haly
schodiště
a
Elly
představuje vedoucí
do
prvního patra [41]. Nejzajímavější technickou součástí se stala
skleněná
stěna,
která
se
pomocí
zabudovaného
systému, dala zapouštět do země, a spojit tak interiér se zahradou.128
36
6. Závěr Předkládaná práce o architektuře a urbanismu Lipníku nad
Bečvou
z čistě
v letech
1900
–
architektonického
Autorka
při
a
shromaţďování
k přesvědčení,
ţe
se
středomoravském
městě
1950
nemapuje
město
stavitelského
archivního
vyvíjela
hlediska.
materiálu
architektura
pouze
dospěla
v tomto
odlišně
neţ
malém v jiných
okolních obcích. Modernistické tendence ve stavitelství se zde neprosadily tak široce a rychle jako například v blízkém Přerově či Hranicích na Moravě. Specifika první poloviny dvacátého století v Lipníku se v této bakalářské práci
objasňují
nejen
na
pomocí
vymezenou
uceleného
dobu
historického
padesáti
let,
náhledu
ale
i
na
retrospektivní pohled do minulosti, která předcházela a do značné míry determinovala vývoj města. Cíl této práce, zpočátku jasně definovaný pohledem na realizované domy a projekty, se během bádání měnil a vyvíjel. Hlavní příčina spočívala v problému archivního bádání.
Potřebné
různých
místech,
archivní největší
materiály část
byly
poskytl
uloţeny
Státní
na
okresní
archiv v Přerově, archiv Stavebního úřadu města Lipník a majitelé
daných
nemovitostí.
pochopení
situace
Lipníku
Pamětní v archivu objasnit
kniha
Lipníku
v Přerově. námi
Cenným
v průběhu
nad
upřednostňované
let
Bečvou,
Zdrojem,
pramenem
představovala
dnes
který
pro
uchovávána
nejvíce
architektonické
pomohl projekty
v průběhu vymezené doby, byly lipenské noviny Přehled a Lipenské Listy. Literatura o Lipníku nad Bečvou představovala jiný podstatný
problém.
Z námi
vymezené
doby
pochází
hned
několik knih, ale ţádná není přímo o architektuře. Je-li zde
stavitelství
či
aktuální
zmíněny, tak pouze okrajově. 37
architektonické
realizace
Výběr domů uvedených v bakalářské práci byl proveden na
základě
znalosti
projektové
dokumentace,
archivních
pramenů, literatury a stupně významu pro samotný Lipník nad
Bečvou.
Zohledněn
byl
i
moţný
přístup
k této
projektové dokumentaci a spolupráce majitelů nemovitostí. Bakalářská
práce
se
v pracovním
v architektonicko-sociologickou dvacátého
století
architektura roli,
Lipník
ve se
sondu
v Lipníku
stavebních nikdy
procesu do
nad
první
poloviny
Bečvou.
Moderní
projektech
zcela
proměnila
nehrála
nevymanil
hlavní
z regionální
konvenční architektury, ale přesto zde vyrostlo několik pozoruhodných staveb, které se pokusily vnést do města moderní tendence a vyjádřit novou dobu první republiky. Autorka
neměla
před
psaním
této
práce
k Lipníku
osobní vazby, ale studiem dobových materiálů a pramenů se její
vztah
k městu
změnil
pochopení.
38
a
uzrál
v jeho
hlubší
7. Resume of bachelor thesis in english language Bachelor architecture,
thesis
discusses
urbanism
and
its
the
development
overall
concept
years 1900 - 1950 in Lipník nad Bečvou. documents
the
extensive
image
in
of the
The work also
attachment
sorted
thematically defined period. The Lipník
chosen
nad
theme
Bečvou
in
of the
"Architecture years
1900
-
and
Urbanism
1950"
clearly
defined the content of the thesis. In the course of her writing were taken into consideration factors that are shaping the architectural tone of the city which did not participate directly, but it significantly affected. Thus we can use tables of demographic, political and religious development to observe the historical stage in the first half of the 20th century Lipník. The work shows the clear influence of the regional architecture
and
architecture
as
a
strong
well
as
the
domestic
tradition
penetration
of
of
modern
influences from outside the city. The emphasis of work is based
on
the
projects
of
the
thirties,
which
can
be
considered as the tip of the architectural development Lipník
and
put
them
into
architecture of its time.
39
the
context
of
most
modern
8. Poznámky 1
Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku, díl III., Praha 1998, s. 492. 2
ibidem s. 492 „1238 Valter plebanus de Lipnich…“.
3
Ladislav Hosák, Dějiny Přerova v době předhusitské, in
Ladislav Hosák, Dějiny města Přerova, Přerov 1970, s. 127 – 144, zde 132. 4
Ibidem.
5
„…1349 Sigillum Civium de Lipnik…“, viz pozn.1, s. 492.
6
viz pozn.3, s. 133.
7
viz pozn.3, s. 171 – 182.
8
Petr Dvořáček, Zbyněk Ţůrek (ed.), Lipník nad Bečvou,
klíč k Moravské bráně, Lipník nad Bečvou 2002, s. 53 – 57. 9
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek
II., Praha 1999, s. 356. 10
viz pozn.9, s. 353.
11
viz pozn.9, s. 365 – 360.
12
Kaple sv.Kateřiny (1610), kaple sv.Josefa (1695), kaple
sv. Rocha (1716), kaple sv. Anny (1.polovina 18.století), kaple Panny Marie (1.polovina 18.století). Viz pozn. 9, s. 361 – 362. 13
Se
stavebními
hranici
v
Těšínskou,
roce
pracemi 1727.
se
se
započalo
Silnice
zvaná
na téţ
dostavila
dolnorakouské Slezskou roku
nebo 1740.
http://vyskovsky.denik.cz/publicistika/silnice-vedouci-zbrna-do-olomouce20080523.html
(vyhledáno
26.
června
2011). 14
viz pozn. 8, s. 53 – 54.
15
Státní okresní archiv Přerov, Fond Archiv města Lipníka
nad Bečvou, i.č. 427.
40
16
Vývoj
urbanismu
v Lipníku
nad
Bečvou
probíhal
nekoordinovaně, město se rozrůstalo organicky, vývoj se systematicky neplánoval. 17
Bedřich Zbořil, Stavba a rozvoj dráhy v Lipníku nad
Bečvou,
in:
Bohumil
Vaňák,
Nikoli
nejmenší
na
Moravě.
Lipník nad Bečvou 1965. s. 67 – 76. 18
Ibidem.
19
viz pozn. 9, s. 351.
20
viz pozn. 8, s.18.
21
Historie školy na Osecká ulici 315 in: Lipenské listy,
č.7, 12.7.2000, s.4.; Škola v Lipníku slaví 100 let in: Mladá Fronta Dnes, č.209 (7.9.2000). 22
Bohumil Vaňák, 700 let města Lipníka nad Bečvou, Lipník
nad Bečvou 1965, s.171. 23
Ibidem.
24
viz pozn. 21.
25
Lipník za války, z válečných pamětí ředitele Františka
Jansy 1914
–
1918, in:
Karel Ţůrek (ed.),
Lipník nad
Bečvou, město a okres, Lipník nad Bečvou 1933, s. 137 – 141, zde s. 159. 26
viz pozn. 25, s. 141.
27
viz pozn. 25, s. 139.
28
viz pozn. 25, s. 141.
29
Ibidem.
30
Ivan Krška, Archiv města Lipníka nad Bečvou, Lipník nad
Bečvou 1991, s. 32. 31
viz pozn. 30, s. 36.
32
viz pozn. 30, s. 32.
33
viz pozn. 30, s. 36.
34
viz pozn. 22, s. 171.
35
Ibidem.
36
Jakub Mráček (nar. 1877 v Kojetíně), učitel dějepisu a
zeměpisu,
od
roku
1904
v Lipníku.
Roku
1924
pověřen
vedením Pamětní knihy Lipníku nad Bečvou. Státní okresní 41
archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou, i.č. 427. 37
Českých spolků je k roku 1924 evidováno 43, německých
13. 38 39
viz pozn. 22, s. 161. Václav
Kural,
Cesta
k Mnichova
in:
Zdeněk
Beneš,
Rozumět dějinám. Vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848 – 1948. Praha 2002, s. 104. 40
Jakub Mráček v kronice
zaznamenal, ţe lidé v těchto
dnech kupovali veškeré zboţí. 41 42
viz pozn. 39, s. 105. Sydney
Morrell,
Viděl
jsem
ukřižování.
Události
v Československu v roce 1938 očima anglického novináře, Brno 2002, s. 12 – 16. 43
Orstkommandant,
označení
místního
velitele
německé
protektorátní správy za druhé světové války. 44
Přejmenování ulic: Masarykova – Olomouckou, Neffova –
Hřbitovní,
28.října
–
Josefova,
Ţidovská
–
Stará,
Brzobohatého – Nádraţní, Jiráskova – Školní, Tyršova – Osecká.
Státní
okresní
archiv
v Přerově,
Fond
Archiv
města Lipníku nad Bečvou, i.č. 428. 45
Ibidem. Gestapo vzalo do vazby továrníka Karla Dostála,
advokáta Dokládala a profesora Kunderu jako rukojmí za roztrţení plakátu. 46
Helena Krejčová, Jana Svobodová, Anna Hyndráková, Ţidé
v Protektorátu
Čechy
a
Morava
od
15.března
1939
do
15.června 1942 in: Helena Krejčová, Židé v Protektorátu – Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. Dokumenty, Praha 1997, s. 51 – 64. 47
Jan
Waldauf,
Sokol,
malé
dějiny
velké
myšlenky,
Luhačovice 2007, s. 75. 48 49
viz pozn. 46, s. 51 – 64. Státní
okresní
archiv
v Přerově,
Lipníku nad Bečvou, i.č. 429. 42
Fond
Archiv
města
50
Vojtěch
Mastný,
Protektorát
a
osud
českého
odboje,
Praha 2003, s. 203. 51
viz pozn. 46.
52
viz pozn. 49.
53
Detlef
Brandes,
Češi
pod
německým
Protektorátem.
Okupační politika, kolaborace a odboj 1939 – 1945, Praha 1999, s. 371. 54
Státní
okresní
archiv
v Přerově,
Fond
Archiv
města
Lipníku nad Bečvou, i.č. 429. 55
Přejmenovávání ulic po 2.světové válce ovlivnila snaha
města
vrátit
Svobody
–
se
k osobnostem
Náměstí
dr.
První
Edvarda
republiky:
Beneše,
Osecká
Náměstí ulice
–
ulice Boţeny Němcové. 56
David
Guttmann
bratranecem
Maxem
spolumajiteli
(zemřel
1912)
s bratrem
zbohatli
obchodováním
Vítkovických
dolů
a
s uhlím, a
svým byli
ţelezáren.
http://muzeum.mineral.cz/vapenictvi/ceske-a-moravskevapenky/stramberk.php (vyhledáno 26.6.2011). 57
Dnešní podnik SOLO Sirkárna a.s. byla zaloţena roku
1839
v Sušici
truhlářem
Vojtěchem
Scheinostem.
http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna
(vyhledáno
24.6.2011). 58 59
Miroslav Tyrš, Náš úkol, směr a cíl, Praha 1971. František Látal představoval v Lipníku lídra sociální
demokracie. V roce 1932 se stal první starostou města za tuto stranu. 60
Karel
Bíbr,
stavitel
původem
z Čelákovic.
Pracoval
například na stavbě Volmannovy vily v Čelákovicích podle projektu
Jiřího
Štursy
a
Karla
Janů
v roce
1939,
in:
Rostislav Švácha (ed.), Slavné vily Středočeského kraje, Praha 2010. 61
John Kenneth Galbraith, The Great Crash 1929, London
1992, s. 34 – 70.
43
62
Situaci vzrůstající nezaměstnanosti a zoufalství lidí
zachytila
ve
své
nezaměstnaných
práci:
,
Květa
v Československu
Kořalková,
v letech
1929
Hnutí
–
1933,
Praha 1962. 63
O Stanislavu Mlčochovi prozatím archívy mlčí. Architekt
a stavitel je doloţen na dvou projektových dokumentací v Lipníku nad Bečvou, pocházel z Brna. 64 65
viz pozn. 36. Mnoho pohledů na hospodářskou krizi roku 1929: Marek
Louţek, Ladislav Tajovský (eds.), Velká deprese (sborník textů), Centrum pro ekonomiku a politiku Praha 2004. 66
V Lipníku nad Bečvou jsou domy číslovány chronologicky.
Stavbám
z let
1937
–
1939
odpovídají
čísla
popisné
v rozmezí zhruba 900 – 940. 67
Stavitel Jan Holešovský pochází ze stavitelské rodiny
Holešovských
pocházejících
z Lipníku
nad
Bečvou.
Je
v příbuzenském vztahu ke Karlu Holešovskému, který stavěl ve stejné době. 68
Charakteristické
prvky
funkcionalismu,
pásová
okna,
architekt projektu pouţívá jinak neţ ve funkcionalismu. Funkcionalismus pracuje s pásovými okny díky konstrukci, která to umoţňuje. Zde jsou tyto okna přebrána, avšak zasazena do eklektické konstrukce. 69
Livia
Rothkirchen,
Osud
Židů
v Protektorátu
1939
–
1945, Praha 1991, s. 53 – 54. 70
Karel
Holešovský,
za
Protektorátu
a
Druhé
světové
války, oblíbený stavitel v Lipníku nad Bečvou. Znám i pod německým tvarem jména Karl Holeschovsky. 71
Elly Oehler/Olárová (1905 – 1953), Oskar Oehler/Olár
(1904
–
1973),
projektující zejména
na
architektonická
stavby území
předválečné
tehdejšího
a
manţelská
moderní
dvojice
architektury
Československa.
In:
Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007. 44
72
viz pozn. 47, s.30.
73
Kromě Miroslava Tyrše a Jindřich Fügnera také například
Eduard
a
Julius
Grégrovi,
Rudolf
kníţe
Thurn-Taxis,
Emanuel Tonner a další. 74
A.V.Pragner,
Tělocvična
Sokola
praţského
in:
Josef
Müller, Ferdinand Tallowitz, Památník Sokola pražského, Praha 1883, s.78 – 82. 75
Alţběta Birmbaumová, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba,
Praha 1938, s.58. 76
TJ Sokol Lipník nad Bečvou byl součástí Středomoravské
– Kratochvílovy ţupy. Sokolské jednoty se v okolí Lipníku po
jeho
vzoru
zakládaly
pozvolna
aţ
na
začátku
20.století: Tršice (1905), Velký Újezd (1906), Daskabát (1912) a Prosebnice (1912). In: Jan Slimáček, Sokolstvo na okrese lipenském, in : Karel Ţůrek (ed.), Lipník nad Bečvou: Město a okres, Lipník nad Bečvou 1933, s.88. 77 78
Ibidem. Historie
lipenské
sokolské
Jednoty
je
sepsána
v Sokolské kronice, dnes uchované ve Státním okresních archívu v Přerově – Henčlově. Všechny uloţené dokumenty jsou
zde
obsahuje hromad
uceleny
v samostatný
kroniky,
sokolskou
1937-1939,
Sokolovny
a
doklady
rozpuštění
archivní
matriku, o
Sokola
stavbě
fond.
zápisy
Fond
valných
chodníků
1941-1942.
In:
okolo Státní
okresní archiv v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná jednota Lipník nad Bečvou, i.č.4. 79
Samotné
zaloţení
bylo
lipenských
občanů,
mj.
Františka Přerov,
Látala, Fond
Josefa
Sokol
–
iniciováno
podněty
dr.Františka Machance
tělocvičná
a
stran
Brzobohatého,
dalších.
jednota
ze In:
Lipník
SOkA nad
Bečvou, I.Knihy pamětní – Pamětní kniha Sokolovny, i.č.4. 80
viz pozn.76, s.80-81.
81
Sokol coby ryze české sdruţení bojovalo celou dobu, od
svého zaloţení v roce 1862 aţ do roku 1918, s nezájmem ze 45
strany
německé
části
obyvatel.
In:
Fond
Sokol
–
tělocvičná jednota Lipník nad Bečvou, I.Knihy pamětní – Pamětní kniha Sokolovny, i.č.4. 81
Zatčen byl dr.František Brzobohatý, hlavní představitel
Sokola ve městě. Následkem pronásledování a následného věznění,
ve
svých
78
letech
zemřel.
Jeho
smrt
jen
podpořila změnu vnímání Sokolské jednoty ve městě. Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná jednota Lipník
nad
Bečvou,
I.Knihy
pamětní
-
Pamětní
kniha
Sokolovny, i.č.4. 82
Domovní
prohlídky
se
konaly
kvůli
podezření
na
protiněmecké spiknutí členů lipenského Sokola, například u
jeho
náčelníka
v Přerově,
Fond
Václava Sokol
–
Vítka.
Státní
tělocvičná
okresní
jednota
archiv
Lipník
nad
Bečvou, i.č. 9. 83
JUDr.
Václav
v Lipníku
nad
Vítek,
Bečvou.
hlavní
V první
představitel poválečných
Sokolu
dnech
se
společně se Sokolem ujal kontroly nad městem. 84
Státní
okresní
archiv
v Přerově,
Fond
Sokol
–
tělocvičná jednota Lipník nad Bečvou, i.č. 4. 85
Ibidem.
86
Lipenské listy, č.4, 22.1.1926, SOkA Přerov, s.3-4.
87
Ibidem.
88
Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná
jednota
Lipník
nad
Bečvou,
I.Knihy
pamětní
-
Pamětní
kniha Sokolovny, i.č.4. 89
Státní okresní archiv Přerov, Fond Sokol – tělocvičná
jednota
Lipník
nad
Bečvou,
IV.Plány
–
Soutěžní
návrh
Sokolovny, i.č.14. 90
V porotě zasedli František Peška z Vyškova, František
Oplocký
z Hranic,
Stanislav
Andrlík
Jan
Horák
z Přerova,
z Uherského
dr.Václav
Hradiště,
Vítek,
Čestmír
Maška a Ladislav Parma v zastoupení stavebního rady Hory. Státní
okresní
archiv
Přerov, 46
Fond
Sokol
–
tělocvičná
jednota
Lipník
nad
Bečvou,
I.Knihy
pamětní
–
Pamětní
kniha Sokolovny, i.č.4. 91
Ing.
arch.
v letech
Mojmír
1921
–
Kyselka
1928
(1902
Techniku
–
1974)
v Brně,
od
studoval
roku
1928
pracoval jako samostatný projektant pro Statutární město v Brně. Soutěţní návrh na sokolovnu v Lipníku nad Bečvou v roce 1924 byl jedním z jeho prvních architektonických počinů. In: Petr Pelčák, Ivan Wahla (ed.), Generace 1901 – 1910, první absolventi české školy architektury v Brně, Brno 2001, s. 98 – 99, zde s.98. 92
Alois Pilc (1892 – 1965), stavitel z Přerova, působící
převáţně na střední Moravě. V Přerově provedl stavbu Vily Jindřicha
Lančíka.
Věra
Fišmitrová,
Přerovský
stavitel
Alois Pilc in: Nové Přerovsko, č.39, 1.10.2010. 93
viz pozn. 88.
94
Zadání samotných stavitelských prací proběhlo aţ v roce
1926. Lipenské listy, č.12, 19.3.1926, s.3. 95
Plán je označen písmenem „Z“.
96
Předepsané vybavení bylo shrnuto jiţ roku 1924 v knize:
Ludvík
Číţek
(ed.),
Stavby
sokoloven
a
cvičišť
sokolských, jejich úprava a vnitřní zařízení, Praha 1924. 97
Rozpuštění
Sokola
a
předání
do
správy
spolku
„Der
Treuhänder“. Sokolovna byla přeměněna na kino „Victoria“. Státní
okresní
archiv
Přerov,
Fond
Sokol
–
tělocvičná
jednota Lipník nad Bečvou, Spisový materiál – Opatření k rozpuštění Sokola 1941 – 1942, i.č.9. 98
Karel
Hannauer
ml.
(ed.),
Rovné
stavby č. 2, Praha 1929, s. 40. 99
Lipenské listy, č.19, 7.5.1926, s.2.
100
viz pozn.88.
101
Přehled, č.9, 26.2.1932, s.4.
102
viz pozn. 62.
47
střechy,
Knihovna
103
Bohumír
Čermák
vystudoval
(1882
Akademie
der
–
1961),
bildenden
brněnský
architekt,
Künste
ve
Vídni.
Společenský almanach Velkého Brna, Brno 1933, s. 8. 104 105
Přehled, č.9, 26.2.1932, SOkA Přerov, s.4. Licenci pro pohřební ústav koupilo městě roku 1925
společně
s inventářem
soukromé
pohřební
sluţby
Leopold
Homola a syn. Přehled, č. 34, 12.8.1932, s.5. 106
té
Vojenská posádka se v Lipníku umístila roku 1921 a od doby
neměli
vysocí
vojenští
činitelé
odpovídající
bydlení. Milan Pšenka, V Lipníku nad Bečvou je jiţ 80 roků stálá vojenská posádka, in: Lipenské listy, ročník 3., č.9, 1.9.2001, s.4. 107
Přehled, č.11, 12.3.1932,SOkA Přerov, s.4.
108
Přehled, č.24, 10.6.1932, SOkA Přerov, s.5.
109
Přijaté nabídky byly shodně ve výši okolo 2 000 000
korun. Došlé nabídky: arch.Pilc, stavitel Přerov za obnos 2.181.058 korun Ing. Hublík, stavitel Olomouc korun,
Alois
Sedlář
stavitel
z
2.514.065
Valašského
Meziříčí
2.195.211 korun, In: Přehled, č.25, 17.6.1932, s.5. 110
Architekt Čermák zaslal Městskému úřadu rozbor nabídek
na provádění stavby. In: Přehled, č.28, 8.7.1932, s.5., Podmínkám z Brna
a
vyhovuje firma
především Hudec
firma
Jungmann
a
Svoboda
z Hranic.
In:
Přehled,
č.29,
rekursu,
In:
Přehled,
č.32,
15.7.1932, s.3. 111
Informace
o
podání
29.7.1932, s.5., In: Přehled, č.33, 5.8.1932, s.4. 112
Obsáhlé
vysvětlení
podaného
rekursu
zveřejnil
v novinách Přehled jeho podavatel p.Vepřek, In: Přehled, č.38, 9.9.1932, s.4 – 6., Následné zamítnutí odvolání u zemského úřadu, In: Přehled, č.39, 16.9.1932, s.2. 113
Ve třicátých letech odstartovala kampaň za přiměřené
vzdělání architektů a stavitelů. Jediným titulem, který se
zdál
adekvátním
byl
titul
Ing.Arch.,
získaný
na
technické univerzitě. Do problémů se s sháněním zakázek 48
se
dostali
akademie.
architekti,
Příkladem
kteří
byl
vystudovali
Bohumír
Čermák,
výtvarné
jenţ
získal
vzdělání na Vídeňské Akademii Výtvarných umění. Situace se pro něj vyhrotila natolik, ţe roku 1933 zavřel své Uměleckořemeslné
dílny
v Brně.
Martina
Uměleckořemeslné
dílny
architekta
Straková,
Bohumíra
Čermáka
v Brně, in: Brno v minulosti a dnes, Brno 2003, s. 217 – 241. 114
František Wawerka uvádí obsáhlý seznam Čermákových
staveb, například Palác dělnické úrazovky v Brně (1912), zámek Alberta Herlansteina ve Střelicích (1914), Palác Škodových závodů pro Bukurešť (1930) či projekt radnice v Piešťanech (1928), Přehled, č.24, 10.6.1932, s.4. 115
Přehled, č.35, 19.8.1932, s.5.
116
viz pozn. 106.
117
Bohumír
Ţůrek,
Čermák,
Lipník
nad
Nový
Lipník
Bečvou,
město
nad a
Bečvou, okres,
in:
Karel
Lipník
nad
Bečvou, 1933, s. 107 – 108. 118
František Rozsypal, činitel lipenského Sokola, učitel
a pozdější ředitel České reálné školy v Lipníku. 119
viz pozn. 63.
120
Průmyslové
Bečvou,
in:
okres,
Lipník
velkozávody
Karel
Ţůrek,
nad
Fr.Wawerka Lipník
Bečvou
nad
1933,
v Lipníku Bečvou,
s.
146
nad
město –
a
148.
121
Ibidem.
122
viz pozn. 71, s. 74.
123
Pavel Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje,
Praha 2007, s. 140. 124
Ibidem.
125
viz pozn. 71, s. 74.
126
Ibidem.
127
viz pozn. 123.
128
viz pozn. 71.
49
9. Bibliografie chronologicky
Josef
Müller,
Ferdinand
Tallowitz,
Památník
Sokola
pražského, Praha 1883.
Miroslav Tyrš, Úvahy a řeči o věci sokolské, Praha 1912.
Ludvík
Číţek
(ed.),
Stavby
sokoloven
a
cvičišť
sokolských, jejich úprava a vnitřní zařízení, Praha 1924.
Karel Hannauer ml. (ed.), Rovné střechy, Knihovna stavby č.2, Praha 1929.
Karel Ţůrek (ed.), Lipník nad Bečvou, město a okres, Lipník nad Bečvou 1933.
Alţběta Birmbauová, Tyršův dům, jeho dějiny a stavba, Praha 1938.
Květa
KOřálková,
Hnutí
nezaměstnaných
v Československu
v letech 1929 – 1933, Praha 1962.
Bohumil Vaňák, 700 let města Lipníku nad Bečvou, Lipník nad Bečvou 1965.
Bohumil
Vaňák,
Nikoli
nejmenší
na
Moravě,
Lipník
nad
Bečvou 1965.
Ladislav Hosák (ed.), Dějiny města Přerova, Přerov 1970.
Miroslav Tyrš, Náš úkol, směr a cíl, Praha 1971.
Ivan Krška, Archiv města Lipníku nad Bečvou, Lipník nad Bečvou 1991.
Livia Rothkirchen, Osud Židů v Protektorátu 1939 – 1945, Praha 1991.
John
Kenneth
Galbraith,
The
Great
Crash
1929,
London
1992.
Helena
Krejčová
(ed.),
Židé
v Protektorátu
–
Hlášení
Židovské náboženské obce v roce 1942. Dokumenty, Praha 1997.
Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III., Praha 1998. 50
Detlef Brandes, Češi pod německým Protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939 – 1945, Praha 1999.
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek II., Praha 1999.
Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Generace 1901 – 1910, první absolventi české školy architektury v Brně, Brno 2001.
Zdeněk Beneš, Rozumět dějinám. Vývoj česko – německých vztahů na našem území v letech 1848 – 1948, Praha 2002.
Petr Dvořáček, Zbyněk Ţůrek (eds.), Lipník nad Bečvou, klíč k Moravské bráně, Lipník nad Bevou 2002.
Sydney
Morrell,
Viděl
jsem
ukřižování.
Události
v Československu v roce 1938 očima anglického novináře, Brno 2002.
Vojtěch Mastný, Protektorát a osud českého odboje, Praha 2003.
Marek
Louţek,
Ladislav
Tasovský
(eds.),
Velká
deprese
(sborník textů), Centrum pro ekonomiku a politiku Praha 2004.
Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007.
Jan
Waldauf,
Sokol,
malé
dějiny
velké
myšlenky,
Luhačovice 2007.
Pavel
Zatloukal
(ed.),
Slavné
vily
Olomouckého
kraje,
Praha 2007.
Rostislav Švácha (ed.), Slavné vily Středočeského kraje, Praha 2010.
51
10. Prameny Fondy státního archívu v Přerově
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná jednota v Lipníku nad Bečvou, i.č. 4.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná jednota v Lipníku nad Bečvou, i.č. 9.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Sokol – tělocvičná jednota v Lipníku nad Bečvou, i.č. 14.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou, i.č. 427.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou, i.č. 428.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou, i.č. 429.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou, i.č. 1.
Státní okresní archiv v Přerově, Fond Archiv města Lipník nad Bečvou, i.č. 2. Archiv Městského úřadu Lipník nad Bečvou
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 591.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 748.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 770.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 847.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 934. 52
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 935.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 951.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 809.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. 816.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, plány k sokolovně.
Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor Stavební, Archiv, č.p. plány k bloku městských domů. Periodika
Přehled, ročník 1932, č. 9, 10, 11, 24, 25, 28, 29, 30, 32, 33, 34, 35, 38, 39. Státní okresní archiv v Přerově.
Lipenské listy, ročník 1926, č. 4.
Internetové zdroje
http://vyskovsky.denik.cz/publicistika/silnice-vedouci-zbrna-do-olomouce20080523.html
(vyhledáno
26.
června
2011).
http://muzeum.mineral.cz/vapenictvi/ceske-a-moravskevapenky/stramberk.php (vyhledáno 26.6.2011).
http://www.solosirkarna.cz/solo-sirkarna 24.6.2011).
53
(vyhledáno
11. Seznam vyobrazení 1.
Lipník nad Bečvou, Plán města, stav k roku 2009. Foto: Město Lipník nad Bečvou.
2.
Lipník nad Bečvou, Regulační plán města z roku 1906, Státní
okresní
archiv
v Přerově.
Foto:
Státní
okresní
archiv v Přerově. 3.
Lipník nad Bečvou, Guttmannův nadační dům, 1903. Foto : Autorka.
4.
Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na zápalky, 1906. Foto : SOkA Přerov.
5.
Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na zápalky, 1906. Foto : SOkA Přerov.
6.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 1. stavební fáze, 1923. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
7.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 2. stavební fáze, Karel Holešovský,
1940.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
půdorysné
řešení
v Lipníku nad Bečvou. 8.
Lipník
nad
přestavby,
Bečvou,
Karel
Dům
č.p.
Holešovský,
591, 1940.
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 9.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, západní a východní fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
10.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, jiţní a severní fasáda, Karel
Bíbr,
1927.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 11.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
770.
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 12.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
847.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 13.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
934.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
54
14.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
935.
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 15.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
951.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 16.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
809.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 17.
Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Současný stav. Foto : Autorka.
18.
Lipník
nad
Bečvou,
Soutěţní
návrh
na
sokolovnu,
pravděpodobně Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 19.
Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Terénní situace.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku
nad
Bečvou. 20.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
21.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
22.
Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Půdorys přízemí.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku
nad
Bečvou. 23.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír Kyselka,
1924.
Severozápadní
pohled.
Foto
:
Státní
okresní archiv v Přerově. 24.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír Kyselka, 1924. Čelní pohled. Foto : Státní okresní archiv v Přerově.
25.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír Kyselka,
1924.
Urbanistická
studie
Státní okresní archiv v Přerově.
55
sokolovny.
Foto
:
26.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932
–
33.
Situace.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 27.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932
–
33.
Půdorys
přízemí.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu v Lipníku nad Bečvou. 28.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932 – 33. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
29.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932
–
33.
Východní
nároţní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 30.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932 – 33. Současný stav. Foto : Autorka.
31.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Severní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 32.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Západní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 33.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Východní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 34.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Jiţní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 35.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Koncept
zahrady.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 36.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Pohled na vilu. Foto : Pavel Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje, Praha 2007, s. 141.
37.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi,
1937.
Průčelí. 56
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová,
Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75. 38.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi,
1937.
Půdorys
přízemí.
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76. 39.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi,
1937.
Půdorys
1.patra.
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76. 40.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí. Dobová kresba. Foto : Elly
Oehler/Olárová,
Oskar
Oehler/Olár,
architektonické
dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75. 41.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí se schodištěm. Dobová kresba.
Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár,
architektonické
dílo,
katalog
2007, s. 75.
57
výstavy,
Brno
–
Olomouc
12. Seznam vyobrazení na CD 1.
Lipník nad Bečvou, Plán města, stav k roku 2009. Foto: Město Lipník nad Bečvou.
2.
Lipník nad Bečvou, Regulační plán města z roku 1906, Státní
okresní
archiv
v Přerově.
Foto:
Státní
okresní
archiv v Přerově. 3.
Lipník nad Bečvou, Guttmannův nadační dům, 1903. Foto : Autorka.
4.
Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na zápalky, 1906. Foto : SOkA Přerov.
5.
Lipník nad Bečvou, Stavební plány továrny na zápalky, 1906. Foto : SOkA Přerov.
6.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 1. stavební fáze, 1923. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
7.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 2. stavební fáze, Karel Holešovský,
1940.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
půdorysné
řešení
v Lipníku nad Bečvou. 8.
Lipník
nad
přestavby,
Bečvou,
Karel
Dům
č.p.
Holešovský,
591, 1940.
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 9.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, západní a východní fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
10.
Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, jiţní a severní fasáda, Karel
Bíbr,
1927.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 11.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
770.
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 12.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
847.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 13.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
934.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
58
14.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
935.
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 15.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
951.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 16.
Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
809.
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 17.
Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Současný stav. Foto : Autorka.
18.
Lipník
nad
Bečvou,
Soutěţní
návrh
na
sokolovnu,
pravděpodobně Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 19.
Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Terénní situace.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku
nad
Bečvou. 20.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
21.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
22.
Lipník nad Bečvou, Sokolovna, Alois Pilc, 1926. Půdorys přízemí.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku
nad
Bečvou. 23.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír Kyselka,
1924.
Severozápadní
pohled.
Foto
:
Státní
okresní archiv v Přerově. 24.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír Kyselka, 1924. Čelní pohled. Foto : Státní okresní archiv v Přerově.
25.
Lipník nad Bečvou, Soutěţní návrh na sokolovnu, Mojmír Kyselka,
1924.
Urbanistická
studie
Státní okresní archiv v Přerově.
59
sokolovny.
Foto
:
26.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932
–
33.
Situace.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 27.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932
–
33.
Půdorys
přízemí.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu v Lipníku nad Bečvou. 28.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932 – 33. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
29.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932
–
33.
Východní
nároţní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 30.
Lipník nad Bečvou, Blok městských domů, Bohumír Čermák, 1932 – 33. Současný stav. Foto : Autorka.
31.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Severní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 32.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Západní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 33.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Východní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 34.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Jiţní
pohled.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 35.
Lipník nad Bečvou, Rozsypalova vila, Stanislav Mlčoch, 1933.
Koncept
zahrady.
Foto
:
Archiv
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou. 36.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Pohled na vilu. Foto : Pavel Zatloukal (ed.), Slavné vily Olomouckého kraje, Praha 2007, s. 141.
37.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi,
1937.
Průčelí. 60
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová,
Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75. 38.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi,
1937.
Půdorys
přízemí.
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76. 39.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi,
1937.
Půdorys
1.patra.
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76. 40.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí. Dobová kresba. Foto : Elly
Oehler/Olárová,
Oskar
Oehler/Olár,
architektonické
dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75. 41.
Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Interiér přízemí se schodištěm. Dobová kresba. Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické
dílo,
katalog
2007, s. 75.
61
výstavy,
Brno
–
Olomouc
13. Obrazová příloha
1. Lipník nad Bečvou, Plán města, stav k roku 2009. Foto: Město Lipník nad Bečvou.
2. Lipník
nad
Bečvou,
Regulační
plán
města
z roku
1906, Státní okresní archiv v Přerově. Foto: Státní okresní archiv v Přerově.
62
3. Lipník nad Bečvou, Guttmannův nadační dům, 1903. Foto : Autorka.
4. Lipník zápalky,
nad
Bečvou,
1906.
Foto
Přerově.
63
Stavební :
Státní
plány
továrny
okresní
archiv
na v
5. Lipník
nad
zápalky,
Bečvou,
1906.
Foto
Stavební :
plány
Státní
továrny
okresní
na
archiv
v Přerově.
6. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 1. stavební fáze, 1923. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
64
7. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, 2. stavební fáze, Karel Holešovský, 1940. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
8. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 591, půdorysné řešení přestavby, Karel Holešovský, 1940. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
65
9. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, západní a východní fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
10. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 748, jiţní a severní fasáda, Karel Bíbr, 1927. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
66
11. Lipník nad Bečvou, Dům č.p. 770. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
12. Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
847.
Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 67
:
Archiv
13. Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
934.
Foto
:
Archiv
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
14. Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
935.
Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
68
15. Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
951.
Foto
:
Archiv
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
16. Lipník
nad
Bečvou,
Dům
č.p.
809.
Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
69
17. Lipník
nad
Bečvou,
Sokolovna,
Alois
Pilc,
1926.
Současný stav. Foto : Autorka.
18. Lipník
nad
Bečvou,
pravděpodobně
Soutěţní
Alois
Pilc,
návrh 1924.
na Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 70
sokolovnu, :
Archiv
19. Lipník Terénní
nad
Bečvou,
situace.
Sokolovna,
Foto
:
Alois
Archiv
Pilc,
1926.
Stavebního
úřadu
v Lipníku nad Bečvou.
20. Lipník
nad
Bečvou,
Soutěţní
návrh
na
sokolovnu,
Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
71
21. Lipník
nad
Bečvou,
Soutěţní
návrh
na
sokolovnu,
Alois Pilc, 1924. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
22. Lipník Půdorys
nad
Bečvou,
přízemí.
Sokolovna,
Foto
v Lipníku nad Bečvou.
72
:
Archiv
Alois
Pilc,
1926.
Stavebního
úřadu
23. Lipník
nad
Bečvou,
Soutěţní
návrh
na
sokolovnu,
Mojmír Kyselka, 1924. Severozápadní pohled. Foto: Státní okresní archiv v Přerově.
24. Lipník
nad
Bečvou,
Soutěţní
návrh
na
sokolovnu,
Mojmír Kyselka, 1924. Čelní pohled. Foto: Státní okresní archiv v Přerově.
73
25. Lipník Mojmír
nad
Bečvou,
Kyselka,
Soutěţní 1924.
návrh
na
sokolovnu,
Urbanistická
studie
sokolovny. Foto : Státní okresní archiv v Přerově.
26. Lipník Čermák,
nad
Bečvou,
1932
–
Blok 33.
městských
Situace.
domů,
Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
74
:
Bohumír Archiv
27. Lipník
nad
Bečvou,
Blok
městských
domů,
Bohumír
Čermák, 1932 – 33. Půdorys přízemí. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
75
28. Lipník
nad
Bečvou,
Blok
městských
domů,
Bohumír
Čermák, 1932 – 33. Severní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
29. Lipník
nad
Bečvou,
Blok
městských
domů,
Bohumír
Čermák, 1932 – 33. Východní nároţní pohled. Foto : Archiv Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 76
30. Lipník
nad
Bečvou,
Blok
městských
domů,
Bohumír
Čermák, 1932 – 33. Současný stav. Foto : Autorka.
31. Lipník Mlčoch,
nad
Bečvou,
1933.
Rozsypalova
Severní
pohled.
vila,
Stanislav
Foto
:
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
77
Archiv
32. Lipník Mlčoch,
nad
Bečvou,
1933.
Rozsypalova
Západní
pohled.
vila,
Stanislav
Foto
:
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
33. Lipník Mlčoch,
nad
Bečvou,
1933.
Rozsypalova
Východní
pohled.
vila, Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
78
Stanislav :
Archiv
34. Lipník Mlčoch,
nad
Bečvou,
1933.
Rozsypalova
Jiţní
pohled.
vila, Foto
Stanislav :
Archiv
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou.
35. Lipník Mlčoch,
nad
Bečvou,
1933.
Rozsypalova
Koncept
zahrady.
vila, Foto
Stavebního úřadu v Lipníku nad Bečvou. 79
Stanislav :
Archiv
36. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Pohled na vilu. Foto : Pavel Zatloukal
(ed.),
Slavné
vily
Olomouckého
kraje,
Praha 2007, s. 141.
37. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar
Oehlerovi,
1937.
Průčelí.
Foto
:
Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75. 80
38. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Půdorys přízemí. Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76.
39. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar Oehlerovi, 1937. Půdorys 1.patra. Foto : Elly Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 76.
81
40. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar
Oehlerovi,
kresba.
Foto
1937. :
Interiér
Elly
přízemí.
Dobová
Oehler/Olárová,
Oskar
Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75.
41. Lipník nad Bečvou, Vila Františka Wawerky, Elly a Oskar
Oehlerovi,
schodištěm.
1937.
Dobová
Interiér
kresba.
Foto
přízemí :
se Elly
Oehler/Olárová, Oskar Oehler/Olár, architektonické dílo, katalog výstavy, Brno – Olomouc 2007, s. 75 82
