Počátky
okupace Porýní
Britská okupační zóna v Kolíně nad Rýnem a jeho okolí v letech 1918-1919 (Příspěvek
ke studiu
britsko-německých vz tahů
po první světové válce a k příčinám politiky appeasementu)l
JAROMÍR SOUKU!'
Úvod Spojenecká okupace
něklerýc h čás tí Německa
a problémy s ní
spojené patří k tématttJ11, jimž se historikové, zabývající se Evropou mezi dvěma světový mi
die je
třeba říci,
válkami,
věnují
déle než piH století. Na úvod této stu-
že myšlenka na potrestání
Německa,
"hlavnillO vin íka
války", dozrávala v dohodových slátech už za války; francouzská nost i francouzští politici volali mimo jiné po
veřej
zatlačení Německa
na
východ od Rýna.' V lednu 1917 nastínil Aristide Briand francouzské válečné cíle v osobním dopise velvys lanci v Londýně Paulu Cambonovi-'
Druhým dokumentem, který se týkal téhož problé mu. byla franco uzskoru ská smlouva ze 14. února 1917,
I
uzavřená
bez
vědomí
Velké Británie.
Tato studie vznikla \' r.ímci Výzkumného zámčl1J České zcmč uprostřed Evropy
v minulosti a dnes (Blok lIUC: Evmpské souvislosti českého vývoje; oklUh 3 - 206 903). :!
Srv. Stcvcnson, D., Frcnch War Aims AgainsL OClmany, 1914·1919, Oxford 1982;
McDougall, W. A., Francc's Rhinclnnd Diplomacy, 1914-1924. Thc Lasl Bid for a Balnnce ol' Powcr in Europe, Princclon 1978, s. 17-32; Slcinmcycr, O., Die GrundIngen der franzosischen Deutschlandpolitik, 1917- I919, Slullgnn 1979. J Srv. W:lchendorf, K., Zchn Jahre FremdherrschafL
)113{
.Jnromír Soukup
Francouzi požadovali navrácení Alsaska, Lotrinska a Sárska, tedy "historickou hranici" z roku 1790. Na levém Německa,
měl
břehu
Rýna,
odděleném
od
prozatímně
vzniknout autonomní a neutrální stát,
okupovaný francouzskou armádou.'1Po převzetí moci bolševiky v Rusku
však tato dohoda pozbyla platnosti;' britský ministr zahran ičí sir Arth ur
J. Balfour navíc prohlásil, že myšlenka "velkého Alsaska s hranicemi z roku 1790 nebo 1814 se nikdy nestane válečným cílem spojencll.,,6 Cílem této studie je analýza loho, jak
těžce
se mezi spojenci rodila
dohoda o budoucnosti Porýní, a také problému, které na Brity
čekaly
v jejich okupační zó n č.
1. Dne 4.
října
1918 zaslal nový
německý kancléř
Max Bádenský do vyjádřil
Washiglonu první ze svých diplomatických nót, v níž
ochotu
uzavřít příměří na základě Wilsonových Čtrnácti bodll. Depeši však za7
chytila francouzská tajná služba, a urychlila tak rozhodnutí Dohody sepsat vlastní podmínky
příměří,
pohotově
reagovat, s až budou ofici<.ílllí cestou informováni O německé nótě z Washingtonu.
V té
době
se konala ve Versailles konference
Británie, Francie a Itálie (5.-9. měří uzavřeného soustřed il a
)114(
aby mohli
představitelil
říjen
1918),
představitelů
kteří jednali
o
Velké
důsledcích pří
s Bu lharskem dne 29. zML Posléze se jejich pozornost
i na možnost
uzavření příměří
s Německem. 6.
října
1918
~ King, J. C., Foch versus Clcmcnceau . France and Gcrman Dismemberment, 19 1819 19, s. 12- 13. ~ Nadler, H. E., The Rhenish Separati sl Movemenls During lhc Ear1y Weimnr Republic 1918- 1924, Ncw York and London 1987, s. 2-3. (, Schukcr, S. A., Thc Rhincland Qllcstion: WCSl Europcan Sccurily nllhc Paris Pence Confcrcncc ol' 1919, in: Bocmcke M. F. - Fcldman, G. D. - GIOIscr, E., The Trealy af VersOlillcs. A RCOlssessmcnl After 75 Years, Cambridge 1998, s. 280· 1. 7 Tempcrley, H. \V . . V., A Hislory Ihc Pcacc Conferencc ol' Paris, Vol. I, Lomlon 1920, s. 115-136. ); Rothwcll, V. H., Brilish War Aims :tnd Pcacc Diplom:tcy, 1914·18, Oxford 1971, s. 251.
ar
Počntky okupace Por)'IIí. 8ril'i'k:í okupační zónu v Kolíuě uad Rýnem II jeho okolí v letech 1918-1919
L10yd George, Clemenceau a Orlando sepsali hrubý koncept podmínek "klidu zbraní". Na západní
frontě
požadovali, aby
německá
armáda
vyk lidila Belgii, Lucembursko, okupovaná úze mí ve Francii a stáhla se za řeku Rýn . Berlín měl dále zastavit ponorkovou válku' Následující den zaslali ministerští předsedové své návrhy ke konzultaci vojenským představitelem) v Nej vyšší vojenské radě. lo Ti celou z,íležitost 8. října
zvážili a došli k závěru, že ministerské plány na
uzavření příměří
jsou
málo tvrdé, a tudíž neposkytují dostatečnou záruku k vytvoření vojenské převahy spojenccl."
Dne 9. října předstoupil maršál Ferdinand Foch na konferenci s vlastní iniciativou. Jeho nástin podmínek "klidu zbraní" se lišil jak od
návrhu ministerských předsedů Velké Británie, Francie a Itálie, tak jejich vojenských poradcll.
Fochův
území okupovaných
německou
příměří.
plán obsahoval armádou do
tři
hlavní body: I) vyk lizení
čtrn;lcti dnů
od podepsání
(Foch mezi tato území zahrnul kromě Francie, Belgie a Lucem-
burska také Alsasko a Lotrinsko); 2) ok upaci předmostí na pravém
břehu
Rýna (pllvodně mělo jít o území u měst Rastadt, Štrasburk a NeuBreisuch) jako bezpečnostní záruky;l:! 3) okupaci území na levém břehu Rýna jako záruku pro plánované splácení reparací (německá armáda se
měla z tohoto území stáhnout do třiceti dllll od podepsání příměří).1 3
Protože představitelé dohodových mocností neznali odpověď prezidenta
Watson, D. R.. Georges Clemenceall. A Political Biography, London 1974, s. 332. Nel son, K. L., Victors Oivided. America and the Allies in Gennany, 191 8- 1923. London 1975, s. 9-10; Nclson, H. 1. , Land and Power. British and Allied Policy on Germany's Frontiers 1916-19, London and Toronto 1963; Jordan, W. M., Great Britain, France. and the German Problem 1918-1939, London 1971, s. 14. II Podle jejich mívrhll mě l být požadavek stažení německé armády za Rýn doplněn odevzdáním zbraní, munice a zásob, které se nacházely na území mezi frontovou linií a levým břehem řeky Rýn. Srv. Callwell, C. E. (cd .), Field-Marshal Sir Henry Wilson. Hi s Life and Diaries, VoLil, New York 1927, s. 134. 11 Hlavním cílem tohoto bodu bylo zajistit vojenské z,íkladny pro přechod spojeneckých anmld do německého vnitrozemí v případě, ic ztroskotají jed nání o míru. IJ Srv. Nelson, K. L., Victors Oividcd .... London 1975, s. 10- II; Jordan, W. M., Greal Britain ... , Londoll 1971, s. 15.
!l
Itl
}115(
,Taromír Soukup
Wilsona na
německou
celé záležitosti na
nótu, dohodli se, že bude lepší přenechat diskusi o
pozdější
účastníci
dobu. Po tomto rozhodnutí se
konference rozešli. uzavření příměří
s Německem, a
tedy i budoucnost Porýní, britská vláda. Lloyd George
vyjádřil během
Po tomto setkání
řešila
problém
jed míní kabinetu názor, že bezvýhradné přijetí Wilsonových Čtrnácti bodli spojenci mllže mít za následek válečných
cílll. 13.
října
obětování nejdllležitěj ších
dokonce "polekal"
členy
britských
kabinetu prohlášením,
že je znepokojen myšlenkou na uzavření míru na základč Čtrnácti bodlI a vyjádřil
ným
názor, zda by nebylo lepší dosáhnout tohoto cíle
vítčzstvím.
porážky
raději
Dále se svých kolegll otázal, zda dosažení
Německa
a uk,ízka
příchutě
v,Hky
Němcům
mír dllležitější, než složení zbraní v době, kdy
"sk ute čné
jsou pro
nčmecké
rozhod-
světový
armády pobývají
na cizím území."J'1 Premiérova vllle
pokračovat
ve válce až do úplné porážky
ka vyvolala mezi ministry obavy. Jejich dllvodem byl stav vojenských jednotek a struch, že pokud vstoupí do
Němec
některých
Německa,
které se
podle nich ocitlo na pruhu bolševické revoluce, budou " na kaženy" myšlenkami radikální levice." Proto byl do Londýna povolán sir
Douglas Haig, aby se zapojil do debat Opříměří. 19. Henrym Wilsonem zúčastnil schllze kabinetu.
16
října
se již se sirem
Henry WiIson trval na
odzbrojení. které prosazovali vojenští experti v Paříži 8.
října.
a na
vyklizení a následné okupaci levého břehu Rýna. Douglas Haig naopak 17
)116(
tvrdil, že
n ě mecká
arm,ída je stále bojeschopná a že se tyto "tvrdé"
podmínky pouze dotknou hrdosti
Němcll
a
přimějí
je v zoufalství bo-
Gilbert, M., The Roots oF Appenscmcnl , London 1966, s. 38-39. Tamtéž, s. 39. 1(, Srv. Blake, R. (cd.), Tbc Privntc Papcrs ol' DOllglass Haig 1914-1919, London
14
15
1952, s. 332-333. 17
Cnllwcll, C. E. (cd.), Ficld-Mnrsbal Sir Henry Wilson ... , II, New York 1927, s.
138.
l'oč:ílky okupacc l'orýní. Dritskú okupační zóua v Kolínč lIad Rýncm ajeho okolí v letech 1918·1919
jovat
S ještě větší
odvahou. Sám navrhoval jen okamžité vyklizení Bel-
gie, Francie, Alsaska, Lou-inska a spojeneckou okupaci Met a Štrasburku. Podle jeho názollJ bylo ,.tFeba žádat
II pt-ímělY
ponechat, .. . britská armáda lIebude bojovat za
Ilěco,
o to, co si chceme co není její záleži-
tosti," řekL " Také britští ministři, kteří se schllzky účastnili, byli rozdě leni na dva tábory. Zatímco Bonar Law a Balfour se klonili k Wilsonovým argumentllm, Lloyd George a lord Milner byli spíše na straně.
Haigově
19
Dne 23.
října
1918 Wilson ve své
znamenal, že veškerou korespondenci spo l ečně
třetí nótě německé vládě
předal
po-
spojeneckým vládám, aby
s vojenskými odborníky vypracovaly konkrétní podmínky
příměří. Odpověď říšské vládě
obsahovala také požadavek, že toto
příměří má zabránit Německu , aby obnovilo boje.:!O
Nejrychleji reagoval Clemenceau, který následující den pozva l představitele spoj enců
nařídil
Fochovi, aby se sešel s ostatními spojenecký mi vrchními veliteli a
ozmímil jim, že břehu
na jednání o podmínkách "klidu zbraní". Dále
so u čás tí příměří
Rýna. Dne 25.
října
musí být vojenská okupace levého
se v hlavním francouzském velitelství v Senlis
sešli Foch, Haig, Pershing a Pétain. Na
závěr
setkání Foch sepsal vlastní
návrh, který následujícího dne předal Clemenceauovi a prezidentu Poincurému.
21
V ně m požadoval vyklidit do čtrnácti dnll Belgii. Francii,
Alsasko, Lotrins ko a Lucembursko, do dvaadvaceti dnů levý břeh Rýna a obsadit
předmostí
v Mohuči, Koblenci,
Kolíně
nad Rýnem a ve
Štrasburku. Na pra vém břehu Rýna měla být vytvořena 40 km široká neutrální zóna, kterou měl poslední německý voják opustit pětadvacet I" Blakc, R. (cd.), Thc PriV
)117{
Jnromír Soukup
dní po podpisu
příměří.
Foch navrhova l tak krátkou dobu pro německá
tohoto území proto, aby válečného
nestačila
armáda
materiálu, který zde skladovala.
ukázalo, že Fochovy
představy plně
odvést
Během
opuštění
z načnou část
schllzky v Senlis se
sdílí pouze Pélain. Naopak Haig je
považoval za "příliš kruté".22 účastí
Britská vláda nakonec vyslovila souhlas s zajištění
okupaci jako pod mínky pro mecké
válečné
klíčovým
likvidace nebo alespOll redukce
říjnem
tlotily. Mezi 29.
své armády na
a 4. listopadem došlo k několika
jednáním mezi zástupcem prezidenta Wilsona, plukovníkem
Housem, a představiteli spojencll, z nichž posléze vzešly podmínky měří.
ně
I. listopadu se Lloyd George
přesvědčit ,
aby
ještě
přesto
pokusil své
zahraniční
pří
ko legy
jednou zvážili Haigovy argumenty proti okupaci.
Foch se pokusil Lloyda George
přesvědčit,
že návrhy britského generála
nesledují takové oslabení Německa , aby nebylo schopné c hopit se znovu zbraní. Pokud by doš lo ze strany strany jednání, zničit;
měli
být podle
pouze okupace
přerušení
mírových
a ovlúdnutí Rýna byla podle
něj klíčem
Nejvyšší vojensk.í rada nakonec 4. listopadu
příměří,
Pro Foche byla Jeho cílem se slalo
23
k
spojenci v takové pozici, aby je dokázali
předmoslí
k ovládnutí této zemč. schváli la podmínky
něj
Německa
mčla
oddělit
kleré bylo podepsúno o týden
okupace levého Porýní od
břehu
Německa
později.
Rýna zásadní význam. a
vytvořit
zde satelitní
státy orientované na Francii. Vzhledem k nezájmu sira Douglase Haiga a Davida Lloyda George na
)118(
Fochovi. Ten
vytvořil
dny po podepsání
slaly
počet
:!:!
okupace
připadl
tento úko l
pnívě
již 9. listopadu podrobný plán, který byl schválen
čtyři
:!J
přípravě
příměří. Klíčem
k
přidčlení
jednotlivých zón se
vojákll,jež pos kytly jednollivé zemč a pozice jejich armád na
JOI'dan, W. M., Grcnt 8rilain ... , London 1971, s. 18-19. Tamtéi, s. 21.
Poč:ítky
"Kolínč
bitevním poli. Francouzi získali
Rýna ,
Belgičané klíčov,í
hranici;
okupacc ]lOr)'IIi. Britská okupačuí zóna nad R)'lIcm ajcho okolí \' Ictech 1918-1919
téměř
polovinu území na levém
nevelkou oblast táhnoucí se od Cách k nizozemské politická a
ho spodářská
centra Porýní, tj. Koblenc a
Kolín nad Rýnem s jejich okolím, získali pll vod n ě navrhoval, aby
předmostí
Američané
Kolín, Koblenc a
a Britové. Foch
Mohuč
mezi spojenecké síly, ale Haig to odmítl, protože se problémllm couze
břehu
spo leč ného
vedení.
vytvořil překážku
Zpočátku
okupovaly
chtě l
vyhnou t
ani netušil, že tak pro Fran-
ke vzniku nezávislého Porýní - Kolín nad Rý-
nem byl totiž hlavním politickým a
hosp odářský m
centrem Porýní a
že l ezničním uzlem celého západního Nčmecka.::!'1
Fochovi
podřízení
poté sepsali pokyny pro okupaci Porýní, které
sloužily jako základ nařízení pro velitele zbývajících okupačních armád. Vojenské jednotky se v Porýní J 899.::!5
měly řídit
haagskými konvencemi z roku
Na okupovaném území bylo vyhl:.íšeno stanné právo, ale civilní
instituce nadále Poř.ídek
pokračovaly
mezi civilisty
soudy, pouze se dostaly
případy
před
v činnosti pod dohledem vojenských
měly zabezpečovat německá
porušení
nařízení,
vyhlášenýc h
ú řadl!.
policie a
n ěmecké
okupační
sp rávou,
vojenský soud. Dále bylo zakázáno jakékoli spojení mezi
okupovaným územím a zbytkem
Německa,
pokud to nebude
nezbytně
nutné pro chod továren nebo zásobování obyvatelstva.::!G KVldi zásobovacím potížím v Německu dostali vojáci zákaz nakupovat zboží od místních obyvatel.::!1 Aby se zajistila jednotná správa Porýní mčli velitelé okupač n íc h
zón posílat každý týden do Fochova
ústředí
s tyčné
di1Stojníky.
)119( ~4 Williamson, D. O. , The British in Oermany, 1918-1930. The Reluctant Occupicrs, New York andOxrord 1991,5.15. ~~ Edmomls, J., Thc Occupalion ol' thc Rhincland, 1918- 1929, London 1987, s. 360-362. ~(, Kromč přcch.ízcní obyvatel z okupovaného na neokupované úzcmí a naopak byly zaknzané telefonní hovory mezi občma oblastmi a poštovní a telegrafní spojení bylo cenzurov.íno. ~7 Edmonds, J. , The OcclI[Jation ... , London 1987. s. 62-66.
Jnromk Soukup Ještě
30. listopadu 1918 navštívili Clemenceau a Foch Londýn, protějšky vyměnili
aby si s britskými světové
válce. Foch na
oddělení států
Německa,
Porýní od
na levém
schůzce
břehu
názory na osud Porýní po první
s L10ydem Gem'gem nenavrhl pouze
ale také
případné
zapojení nezávislých
Rýna do vojenské a ekonomické soustavy, která by
sdružila Francii, Belgii, Lucembursko a Velkou Británii. Britští politici ale tento plán odmítli." Několik
před
dní
zahájením Versailleské konference, 10. ledna
1919, poslal Ferdinand Foch
představitellml
velmocí nótu, v níž zopako-
val myšlenky, které předs tavil koncem listopadu 1918 v Londýně." Proti další Fochově iniciativě se ostře vyslovil L10yd George. 30 Plukovník House se
rovněž
postavil proti
vytvoření
nárazníkového státu v Porýní.
Na setkání s Arthurem J. Balfourem 9. února 1919 vytvoření
práva
Rýnské republiky nemllže být stálým
národů
na
sebeurčení
pojení k Německu. leČ/lost
JI
vyj,ídřil
názor, že
řešením, neboť
mají tamní obyvatelé nárok na
podle
opětovné při
" Jedillolllladějí Francie do budoucl/a zlistál'á Spo-
lIárodli ... Pokud po jejím založe"í budeme tak hloupí, že Ilec/uíme
Německu vycvičit
a vyzbrojit velkou arll/ádu, jež se
opět
stalle
světollou
hrozbou, zasloužfme si t(lkov); osud, který nám lato noJe omezel1ost zplisobí, "JO napsal. Během dalšího setkání s Balfourem o deset dní později byl House ochoten
pod pořit
francouzskou okupaci
předmostí
než Němci splní závazky dané mírovou smlouvou.
)120(
Jl
do doby,
Odmítavé stano-
~)! L10yd Gcorgc, D.• Thc Truth Aboul the Pence Trcalics, I, London 1938, s. 77-80. ~9 Srv. Nelson, H. 1.. Lnnd nnd Po\Vcr. British
Frontiers 1916-1919. London nnd Toronto 1963, s. 199; King, J. C., Foch versus Clemenccau ... , s. 24. JlI L10yd Gcorge, O., The Troth ... , I, London 1938, s. 395-6. I I Schukcr. S. A., The Rhincland QucsLion: WCSL Europenn SecuriLy nI (hc Paris Pcace Confcrence of 1919. in: Boemcke M. F. - Feldman. G. D. - Glaser. E., Thc Trealy of Versailles .... Cambridgc 1998. s. 291-2. l~ Seymour, C. (ed.), Thc Intimatc Papcrs of Colonel House IV. Thc Endillg of thc War. BosLon nnd Nc\V York 1928, s. 345. Jl Tamtéž, s. 346.
Počátky okupacc Porýní.llrH.'ik:'1 okuplIční zóna v Kolínč nad Rýncm njcho okolí v Ictcch 1918-1919
visko k Fochově plánu zastával také prezident Wilson, jenž 20. února
Houseovi napsal: " Vím, že Vám i našim koleglim mohu
věj'!;t,
že takové-
mu projeklll odoláte ... "J4
Clemenceau se na Nejvyšší rýní Vllbec
nevyjadřoval,
radě
až do poloviny února 1919 o Po-
naopak se snažil se spojenci
ochotně
spolupra-
covat, například na vzniku Společnosti národl!." Během dllvěrných setkáních s Wilsonem a L10ydem GeOl'gem se pokoušel zjistit jejich
názory na možnost vytvoření autonomního Porýní. lG Dne 22. února se francouzský premiér sešel s plukovníkem Housem, kterému podporuje
vytvoření
Na druhé
straně neměla
měla
Rýnské republiky, která platit
odškodnění.
neměla
sdělil,
že
mít vlastní armádu.
Další ekonomická lákadla
ukázat obyvatelllOl Porýní nevýhody setrvání v německé federaci.
Zákaz
připojení
k Německu
měl
být vydán v případě, že by místní
populace přece jen inklinovala spíše k Berlínu.]7 André Tardieu sledoval
umírněnější
menceauova lhostejnost k právu
národů
na
strategii. Ze strachu, že Clesebeurčení
posílí opozici
vllči
francouzským návrhlll11, následující den House ujistil, že Francouzi nebudou usilovat o to, aby Rýnské republice bylo zakázáno znovu se
spojit s Německem. "Po pěti, deseti nebo jiném počtll let, až bude Společnostmírocfli spolehlivě
pracovat jako záruka proti válce, /lebudol/mít
[Francouzi, 1. S.J námitek, aby se obyvatelé
JI)~ád;-:iIi,
ke kOJIl U se
chtějí
plVpojil. ,,)8 Francouzská vláda ale formálně tento návrh nepodpořila. 39
Prvním oficiálním stanoviskem v otázce Porýní se stalo memorandum z 25. února 1919, jež na žádost Clemenceaua sepsal André Tardieu. Podle tohoto dokumentu
měla
být západní hranice
J~
Německa
Tamtéž, s. 335-336. MacMillanov,í, M., Mírotvorci. Pařížskíí konferenec 1919, Praha 2004, s. 184. Jr, McCrum, R., Frcnch Rhillcland Policy at thc Paris Pcaec Confcrcllcc, 1919, in: Thc Historieal Journal, Vol. 21,1978, No. 3, s. 626. J7 Scymour, C. (cd.), Thc Intimatc Papcrs ... , Boston and Ncw York 1928, s. 334. lS
JI<;
Tnmléz, s. 346-347.
J!1
Nclson, H. 1.. Land and Powcr... , London nnd Toronto 1963, s. 205.
y
)121 (
.Jnroll1ír Soukup předmostí měla permanentně
stanovena na Rýnu,
okupovat spojenecká
armáda a v tomto prostoru nemělo dojít k žádným trvalým anexím:1O Německa
Tardieu odmítl tvrzení, že odzbrojení poskytnou Francii
dostatečné
demilitarizaci Porýní.
záruky
Německo
bezpečnosti.
navíc podle
něj
německých
hranic.
Právě
hospodářs ké
toto pokušení vyjádřil
v Porýní. Tardieu se také
Společnost
národll
Odmítl také pouhou
bude nadále
touhou "zdolat" Francii tak dlouho, dokud mezi existovat nerovnováha sil a
a
poháněno
oběma zeměmi
bude
jádro Francie bude ležet blízko měl
odstranit nárazníkový stát
o politických a
hospodářských
výho-
dách nového územního celku. Jeho obyvatelé sice podle tradice a jazyka patřili
do
Německa,
bylo mezi nimi však možné sledovat protiprllské
nálady. Pakliže by vlastní dářského
Německo
chaosu, lidé na západním
upadlo do politického a hospobřehu
Rýna by uvítali stabilitu,
kterou jim nabízelo začlenění do západoevropského systému.~1 Velmoci jim navíc byly ochotny nabídnout další híkadla,
například zproštění
od
vojenské služby, da110vé úlevy, celní unii a nezávislou vládu pod dohle-
dem Společnosti národll. 42 Na předmostí
přelomu
února a
britská vláda.
března
Většina
1919 jednala o problému okupace
ministrll byla
zásadně
proti trvalé oku-
paci. Na schilzi kabinetu z 28 .. února Winston Churchill svým kolegilm radil , aby o možnosti okupace dllvodil: I) Británie bude východu; 2)
)122(
smířlivá
v Paříži získat
větší
přemýšleli,
potřebovat
a to
především
ze dvou
pomoc Francie v otázkách Blízkého
politika Londýna dovolí britským
vyjednavačlIm
vliv na vývoj konference. Aby zmírnil francouzský
strach z Německa , navrhl Churchill vybudovat pod La Manchem tunel,
JOI·dan. W. M .• GreaL Britain, Frnnce nnd the German Problcm. 1918-39. London t971, s. 173 . 4] Viz Fochův návrh z 10. ledna 1919. ol:! Nclson. H. 1.. Land and Powcr. ... London ,Hld Toronto 1963. s. 205-206. 411
Počátky
\'
Kolínč
olmpllcc Porýní. Britská okupačuí zóna !lad Rýnem II jeho okolí \' letech 1918-1919
který by usnadnil přepravu vojska na kontinent. mini s tři
na dalším zasedání kabinetu
armúdy v Porýní. Lloyd George uspokojí odzbrojení Společnosti
Německa,
vyjadřovali
Dne 4. března se
tl3
proti
vyjúdřil naději,
umístění
britské
že Francii nakonec
demilitarizace Porýní a pomoc ze strany
národel. Lord Curzon odmítl vyhlídku trvalé britské okupace
Porýní jako nemyslitelnou,"" Austen Chamberlain, který se obával velkých
finančních
nákladl\ poznamenal, že "žcídl1á britská l'láda .'. RJ~lIa
nelllliž.e navrlll/olfl obsazení
vlaSllIími l'ojáky
f/(/
dobu dear, než
z Německa dostane od.~kodllěllí",'15 Churchill nato cynicky poznamenal, že pokud by
měly
být l1'ancouzské návrhy odmítnuty, dal by
přednost tomu, aby konečné veto prosadili Američané.
raději
46
Analytici z britského ministerstva války navíc poukazovali na to, že
řeka během
těžké
první
světové
války žádnou armádu nezastavila a vývoj
vojenské techniky a letectva do budoucna význam
toků
jako hranic
ještě zmenší. Ředitel vojenské rozvědky vyjádřil názor, že okupace před
mostí bude mít pouze nepatrný význam, naopak
n
vloH III110ho otráve-
ných (rmi do bolestil,)ích mísl, které máme za tikol hojit".'17 Také prezident, Wilson memorandum z 25. února a snahu o oddělení
Porýní od
Německa
čemu
takol'él1ll1 nesmí dojít. Tito lidé
Pokl/d bychom 1010 lízel1lí NěmClim pNčiflll
kritizoval. Admirálu Greysonovi
Německu
k nenávisti.
Chtěli
chtějí
Ht
sdělil:
uK ni-
II podstatě tl Německlf.
odebrali, zavdali bychom tím všem
by obilo vil válkll kVlili stejné I/Ol~kos
li, již. pocit'ovala Fl'lIlIcie vlia Německu pro sl'é ztracené provincie. ,,48
)123( Boadle, D. G., Winston Churchill and the German Question in British Forcign Policy, The Haguc 1973, s. 28. ~.J Tamtéž, s. 29. ~5 Williamson, D. G., Tbe Britisb in Germany, 1918-1930. Thc Rcluctant Occupiers, NewYorkandOxford 1991,s.26. ~(i Tamtéž. ·17 Schuker, S. A., Tbc Rhincland Qucstion ... , Cambridge 1998, s. 295 . .JH MacMillanová, M., Mírolvorci ... , Praha 2004, s. 184.
.J3
Jaromír Soukup
Dne 7.
března
se L10yd George sešel s Clemenceauem a plukov-
níkem Housem," aby dosáhli v otázce Porýní shody. House však ještě tentýž den telegrafoval do USA Wilsonovi, že Clemenceau zaujal "nebřehu
smys lný postoj" a obhajoval odu'Žení levého s k o n č ila n eúspěche m , p ře de vším kvů li
ka tak
premiéra. Tardieu se
nicméně
pokusil svého
od
Německa.
Schí.z-
zatvrzelos ti francouzského
nad řízenéh o p řesvědč it,
aby
své stanovisko zmírnil. House proto Wilsonovi v telegramu navrhoval, že pokud Clemenceau ustoupí, mohl by prozatím akceptovat nárazníkový stát a oku paci Ráno 10.
předmostí.
března
se seš li L10yd George, Clemenceau a House, aby
sestavili tajný výbor, který
mě l
pracovat na
ur čení
hranic Německa,
čímž
sledo va li zrychlení práce míro vé konference. Čl eny výboru se stali Philip Ke.l', André Tardieu a Houseův švagr Sydney Mezes.'· Ve stejný či nno s t
den však
vý boru podkopala instrukce prezidenta Wilsona
Houseovi, aby nedával ani prozatímní souhlas s oddčl ením Porýní od Nčmecka března.
a
vyč kal
na jeho návrat do
Paříže.
Výbor se sešel II. a 12.
Ostré diskuze mezi KelTem a Tardieuem pouze ukázaly na velké
rozpory mezi britským a francouzským stanoviskem. Jednání uvízla na mrtvém
bo dě.
Po
Wilsonově
nová fáze.
Ještě
návratu z USA
začala
14.
března
ve vyj ednávání
toho dne se na lajném jednání sešli Wilson, L10yd
George a Clemenceau. Americký prezident a britský premiér francouzskému
)124(
před s t av ite li sděl ili ,
že pod porují krátkou okupaci Porýní, a to
pouze jako ga ranc i splácení reparací. Na oplátku nabíd li brilsko-ame-
dckou ochranu v případě napadení Francie Německem. Dne 17. svou
března předal
odpověď.
Clemenceau L10ydu Georgeovi a Wilsonovi
Francouzský premiér byl ochoten vzdát se za britsko-
Prezident USA Wilson nebyl 14. línora až [3. března J9 19 přítomen jedl1ííní mírové konferencc. sn Scymour, C. (cd.), The l\ltimate Papers... , Boston and New York 1928 , s. 359.
.\9
Počátky oknpace Porýní. BrHská okupační zóna v Kolínč lIad Rýnem ajeho okolí v letech 1918-1919
oddělení
americkou ochranu
břehu
levého
znamenal ale, že samotná garance problém ProlO požadoval demilitarizaci levého zóny na pravém ské
inspekční
Německem.
zóny
mělo
Německa.
Francie
Po-
nevyřeší.
Rýna a padesátikilometrové
stálé britsko-americko-francouz-
komise, jež by dohlížela na dodržování
Jakékoli
"vkročení" německé
těchto nařízení
armády do demilitarizované
být považováno za akt agrese, který by uvedl plánovaný sys-
tém garancí v Rýna a
bezpečnosti
břehu
břehu řeky, vytvoření
Rýna od
činnost.
předmostí,
Nadále
měla pokračovat
ne však na
"neurčitý časový
Francouzi navrhovali, ale na dobu mecká vláda bude plnit
finanční
určitou
úsek", jak
břehu
pí'Ivodnč
a pouze jako záruka, že
ně
podmínky mírové smlouvy. Francouzi
dále požadovali, aby i po stažení okupovat Porýní, pokud by
okupace levého
okupačních
inspekční
vojsk
měli
právo znovu
komise ohlásila vstoupení
nč
mecké armády do demilitarizované zóny nebo porušení vojenských klauzulí mírové smlouvy." O den později L10yd George a Wilson označili měsíc
Clemenceauovy podmínky za
nepřijatelné.
Následoval další
nesnadného vyjednávání. Někteří členové
rosti s
německou
britské delegace v Paříži si v této době dělali sta-
reakcí na mírové podmínky. L10yd George, znepo-
kojený prllběhel11 pařížských jednání, odjel s vybranými poradci" do Fontainebleau, kde sestavili memorandum, které premiér
předložil
25.
března5J a apeloval v něm na spravedlivý mír. " Mzižete zbavil Německo
k%l1ií, omea"1 jeho armádu .. .,
nicmél1ě
pokud bude cílil, že s ním bylo
)125( Srv. SclllIkcr, S. A., The Rhineland QlIcstion ...• Cambridge 1998, s. 297-8; McCrulll, R., Frcnch Rhinclnnd Policy... , s. 633-4; Nelson, H. 1., Land and Power. .. , London and Toronto 1963, s. 221-2; Jordan, W. M., Grent Britnin, France nnd the Germnn Problcm ... , London 1971, s. 174-175. ~:! Pnti"ili mezi nč generál Jan Smllts, geneníl sir Henry Wilsol1, lord Cunliffe (bývalý guvernér Bank ar England), J. M. Keynes, sir Mauricc Hnnkey n Philip KelT. S výjimkou ClInnrra všichni souhlasili s mírnčjším pf"ístupcm k Německu . .~J Morgan, K. O., L10yd Gcorgc and Gcrlllany, in: The Historical Journal, Vol. 39, [996, No. 3, s. 760. SI
.Jaromír Soukup během
nespravedlivě,
mírové konference l1aklcídtÍno
najde si proslled/..)'
k odplatě... Musf jít o takové UrDVluíllf, jež v sobě nebl/de obsahovat provoM kaci pro da/~Yvcílky a neposkytne možnost k rOZJYlenf bolševismu. ,,5,1 Francouzi reagovali protiútokem. 31. menceaua
předvolán před
další memorandum. V
Radu
něm
čtyř
března
byl na žádost Cle-
Ferdinand Foch, který
prohlašoval, že by se Rýn
měl
předložil
stát hranicí
mezi Německem a Francií. Podle něj země západní Evropy nikdy nebu-
dou v bezpečí, pokud velmoci Porýní pouze neutralizuji." Dne 2. dubna přišel
s dalším memorandem André Yardieu, když navrhl
zvětšit
demili-
tarizovanou zónu na pravém břehu Rýna a zpřísnit kontrolní procedury.Sfi
O další dva dny
později
se
před
Radou
čtyř
objevil belgický král Al-
bert 1., žádající O "zvláš tní zacházení" s Belgií ohledně raci. Clemenceau na
pořad
jednání
zařadil
německých
také otázku levého
repabřehu
Rýna v očekávání, že se mu dostane podpory od belgického panovníka. Albert však k nelibosti francouzského premiéra časově
podpořil
myšlenku
omezené vojenské okupace. a Clemenceau se proto rozhodl pro
strategický ústup.S7
Dne 14. dubna být
rozděleno
do
tří
přišel
Clemenceau s novým plánem - Porýní
zón, z nichž každá
měla
mělo pěti
být evakuována po
letech, takže okupace měla trvat patnáct let. Francouzský premiér dále
plukovníku Houseovi
sděli l ,
že pokud Wilson na jeho návrh kývne, bude
souhlasit s americkými podmínkami, jež se týkaly demilitarizovaného pásma a bezpečnostních garancí. S8 Následující den Wilson nový plán
)126{
odsouhlasil. House zprávu ihned
sdělil
C lemenceauovi, který
"pevllě
llchopillllé ruce CI poté /Ilě obja/".SfJ Americký delegát využil dobré ná-
Lloyd Gcorgc. O., The Truth ... , London 1938. s. 404M409. Nc lsOll, 1-1. I., Land and Powcr. .. , London and ToronLo 1963. s. 226 . .5(. Schukcr, S. A., Thc Rhineland QuesLion ...• Cambridge 1998, s. 303. 57 Jordan, W. M., Grcal BJitain, France and Ihe Gennan Problcm ...• London 1971. s. 176. 5H Seymour, C. (cd.), The Intimate Papcrs ..., BosLon and New York 1928, s. 406 407. ~'J Tamtéž, s. 407. 54 55
M
I'oč;itky "KoIíIlČ
lady a
p os těžoval
OkUpllCC Porj'lIi. llrilsk;í OkUPllČllí ZÓlIll IIl11l RÝIICllllljcho okolí \' Ictcch 1918-1919
si premiérovi na útoky francouzského tisku proti Wil-
sonovi i Spojeným státil m, které, jak tvrdil, n,wšov,ly dobré vztahy mezi oběma zeměmi. Clemenceau si zavolal svého tajemníka a dllraz n ě
mu
s d ě lil ,
že jakékoli invektivy proti Wilso novi a USA musí
skončit.
" Účinek b)'llllogick"f Ráno 16. dublla v§echll)' potIžské 1I0vill)' lIeJellil)' cfll'álollllO prezidenta Wi/sOlJo. ,.60
Nyní zbývalo pouze
přesvě d čit
Lloyd, George, který v
Pa říž i
v dob ě dohadování se nad novým francouzským plánem chyběl. Britský premiér byl ve složité situ,ci;
počátkem
dubn, toti ž dost, I z Londýna
kteří
s nevolí pozoro vali jeho stále
te legram, podepsaný 370 poslanci, smířlivější
politiku vllči Německu a připomínali mu j eho protin čmecká
předvo l ební
hesla. Lloyd George se proto
kde 16. dubn, na
půdě
Dolní s ně movny
urych l eně
před nes l
odebral do Londýn"
projev, jímž "zkrotil" své
kritiky·1 Když se Vš,k o dva dny později vrátil do P,říže, zjistil, že se situace značně zm ě nila, tj. že se Wil son n Clemenceau dohodli na oku-
paci Porýní. Pod tímto tlakem Lloyd George nakonec s francouzský m návrhem souh lasil. Koncem dubna ješ tě Wil son s po l ečn ě s Clemen-
ceauem "doladili" det,ily okupace, které Lloyd George schválil 30. dubna. Na
začátku června
se však britský premiér pokusil po kritice
z Londýna a dominií nad podmínkami míru zmčnit tuto část smlouvy na
jednání Rady
čtyř.
Požadoval kratší dobu okupace a redukci
poč tu
spo-
jenecké armády v Porýní." 16. června ale podepsa l s po l ečně s Clemencenuem a Wi lsonem deklaraci, jež se týkala právě trvání okupace a nákladů
na ni. Deklarace stano vila, že spojenci ukonč í okupaci Porýní, po-
kud Německo poskytne dostatečné garance pro s p l nění svých povinnos tí·'
(~I Tamléž,
s. 408.
(,) MacMillanová, M., MírOlvorci ... , Praha 2004, s. 199-200. (,~ Lloyd Gcorgc, D., Thc Trut h... , London 1938, s. 692-718. (,) Jordnn , W. M., Grcat Britnin, France and thc German Probl em... , London 1971 , s.
178.
)127(
Jaromír Soukup
II. Složitý problém
představovaly
obchodní vztahy mezi Němci
mocnostmi a okupovaným územím. potraviny. Velmoci středek
k nátlaku
nicméně
během
hospodářství
součástí příměří
stalo
příměří
zůstane
jednání o míru
káda, která ochromovala
stranu se
v dohodě o
potřebovali
vítěznými především
stanovily, že jako proi nadále v platnosti blo-
na obsazeném území. Na druhou
opatření,
podle
něhož
vítězové
mohli
"porušit" blokádu, pokud se jednalo o nutné dodávky potravin. Velitelé
čtyř
armád dostali již od
nách volné ruce. Nejvyšší velení, jenž vydávalo pouze vzorová
nařízení
počátků
mělo
okupace ve svých zó-
hlavní stan v Lucembursku,
pro jednotlivé velitele, kteří podle nich
sestavovali vlastní výnosy. Francouzi, příměří postů
především
pak Ferdinand Foch, usilovali po vyhlášení
o centralizaci správy okupovaných území, o ovládnutí
klíčových
a ovlivIiování politiky v Porýní. Dne 14. listopadu 1918
Fochllv generální štáb zvláštní výbor
tří expertů
vytvořil
pro správu obsazených
oblastí pod vedením Paula Tirarda. Tento orgán se poprvé sešel 22. listopadu, aby odeslal vrchním velitelllm spojeneckých armád pokyny pro ustanovení 1918
zřídil
okupační
správy v obsazených oblastech. Dne 22. prosince
výbor, nyní pod názvem Call1role gélléral de ,'Adlllillislra-
tioll des Territoires RhéIlCIIlS,
své
stanul Paul Tirard. Call1role gélléra!
diplomatické.
)128(
finanční
a
justiční
ústředí měl
v Lucemburku. V jeho
čele
zvláštní podvýbory pro správní,
otázky. Tirard organizoval setkávání
zástupcll jednotlivých zón. Navzdory snahám o existovaly mezi nejvyšším velením a
větší
centralizaci správy
představiteli okupačních
armád
potíže a napětí, které se nikdy nepodařilo překonat."' Jednou z příčin byl
(,-IKjcho činnosti srv. Edmonds, J., Thc Occupation of thc Rhinclnnd, 1918-1929, London 1987, s. 55-56; Fracnkcl, E., Military Occupation and thc Rulc ol' Law. Occupation Govcrnmcnt in thc Rhinelnnd, 1918-1923, London nnd Ncw York 1944,
s. 10.
Počátky
v
Kolínč
okupace Porýní. Dritsklí okll[)nční zóna lIad Rýncm ajcho okolí v Ictech 1918·1919
hlavně
i fakt, že COlllrole gél/éral ovládali
francouzští civilní a vojenští
zástupci, takže se stal "prodlouženou rukou" francouzské okupační armády" Kromě
toho Foch
zřídil ještě
Lucemburský
hospodářský
výbor
(Luxembllrg Ecollolllic COIllIll;lfee), jenž měl za úkol řídit ekonomické
vztahy mezi obsazeným a neobsazeným územím v Německu.
tento orgán břežnímu
formálně podřízen nově
byl
vzniklému spojeneckému Levo-
výboru (Left Bal/k COllllllillee)
stanovit obecné plány pro
Ačkoli
hospodářskou
S
centrem v Paříži , který
měl
politiku na okupovaném území,
stal se Lucemburský výbor fakticky "oddělením" COl/lrole gél/éral-'" podřídit
Fochova snaha vzbuzovala
podezření
britských a amerických
lase Haiga znepokojovala
1919. jež
nařizovala
jenecké podvýbory
hospodářskou
především
ekonomická
zástupců.
maršálova
Lucemburskému výboru
či
politiku Porýní Francii
oddělení,
Generála Doug-
směrnice
zřídit
která se
v každé měla
z 8. ledna zóně
spo-
zabývat hos-
podái-skými problémy. Proti tomu se zvedl silný odpor. Britové tvrdili, že žádný spojenecký orgán nebude zasahovat do správy jejich zóny, a tak Foch nakonec musel spojenecký prvek v jednotlivých ekonomických odděleních odslranit.
Francouzská
67
hospodářská
"ofenzíva" v Porýní však
pokračovala
i
nadále. Dne 15. ledna 1919 vydala
pařížská
před
krok k znovuzahájení obchodování
zrušením blokády -
s Porýním. Ve francouzské dělení
udělala
zóně
vláda výnos, kterým -
ještě
se této aktivity chopila ekonomická od-
- secliolls écol1omiqlles, která
udělovala německým
ce pro obchod s francouzskými podniky. Dále na
firmám licen-
německých
produ-
centech požadovala, aby vyph10vali složité dotazníky o jejich zásobách,
fi5
McCrum, R., Frcllch Rhincland Policy ... , in: Thc Historical Journal, Vol. 21,1978,
No. 3., s. 629. CiCi Ci7
Williamsoll, D. a., Thc British in Ocrmany... ,Ncw York
)129(
.Tnromír Soukup potřebách
a cenách. Tyto informace pak poskytovala francouzský m
protěj š ků m.
Akt ivity sectiolls écollollliques a metody francouzských z načno u
obchodníkí'i vyvo láva ly
riolls écol/omiques jako "centra n ě meckýc h
dírání
h ospodářské
obchod ník,. za
Ně mecké veřej n é mínění
li ti ky".
Ně mci
neli bos t.
ú če l e m
charakterizova li sec-
špionáže" a " nástroje k vyfra ncouzské mocenské po-
obvii\ova lo Franco uze z
nečestnos ti.
Sec/ions économiques se pod le nich zbavovala starých voje nských záso b j ako zk aženýc h potravin nebo vlh kýc h ciga ret.
Ně m c i
vinili Francouze
z toho, že do obsazeného území posílaj í velké množs tví luxusn fllO zboží, a
současn ě,
protože se obávají
n ěmecké
ko nkurence, zakazují svým
německý m protějškllm vyvážet zboží do Francie. GS Jak poznamenal
plu kovník fra ncouzské armády Leba ud, " okupované l(zemí bylo považováll o za lvestku Ill /{sí
pO I~Údll é
bohatě
obdaFell ol/ plody, kterou se pro mh': prospěch
zatFást. Cožpak jsme nebyli
I'
dobyté zemi ? A cožpak
lIeměl Skopčák platit ? •. 69
Tyto prakti ky našly kriti ky i v sa motné Franci i. Ekonom Georges B10nde l v roce 192 1 napsal: " Velký pFhUo do Por)íl1 í
spo l ec.':l1ě
počet
f /'{IIICO"",kých obc/lOdníkl;
s l1 a.~í armádou; jejich
6000. Mn ozí Z nich se poté Z(fc.':ali
věn ova t
p očet
se odhaduje Ila
aktivitám, které... I1Il1sí býl ve
skutečnosti oZJlllčelly jako pOd/Olldll)í obchod. ,,70 Je nicméně nu tné po-
zname nat, že tento "pochybný obchod" by nebyl možný bez spolupráce s
něk t e rý mi n ě mecký mi
obchodn íky.
Franco uzské akti vity
)130(
ri ča n y .
Ti si
pované vytvořit
s t ěžova li ,
s il ně
znepokojovaly
rov n ěž
Brity a Ame-
že Franco uzi paš ují ve velkém zboží i do neo ku-
část i Nčmecka.
Proto se snaž ili posílit vliv civilních
novou instituci, j ež by formu lovala
expertů
a
spol ečnou h ospodářskou
Fracnkct, E., Mi litary Occupat ion and thc Rulc or Law... , London and Ncw York 1944, 5. 17- 18. (,tJ Ta mtéž, s. 19. 711 Blondel, Gcargcs, La Rhénanc, sa n passé, san avc nir, Pnris 192 1, s. 20 1 an.
(.t:
Poč:ítky
\'
politiku
V
Kolíně
okupuce Porýní. llrilsk:í okupační zónu nad Rýnem ajeho okolí v letech 1918-1919
Porýní a byla "nezávislá" na Ferdinandu Fochovi; ani
Levobřežní
pařížská
komise ani Lucemburská komise nebyly totiž schopné
dohlížet na jednotlivá ekonomická
oddělení
na okupovaném území, ani
na "pochybné" francouzské obchodní iniciativy v Porýní. Poslední kapkou bylo, když se na líně
začátku března Levobřežní
nad Rýnem o existenci
1919 ukázalo, že Britové v Kokomise vllbec
nevěděli .
ká a britská delegace na mírové konferenci v Paříži proto na Nejvyšší
hospodářskou
radu, jež byla
vytvořena
Americ-
začala
naléhat
v únoru 1919
z inici ativy prezidenta Wilsona a jejímž úkolem bylo jednat o finančních
a
hospodářských
problémech v neokupovaných
převzala odpovědnost také zaPorýní.
částech Německa,
aby
71
Dne 14. března 1919 bylo během konference v Bruselu" rozhodnuto, že v otázce zásobování potravinami bude okupované i neokupo-
vané
Německo
před stavitel
považováno za jeden celek. Jak napsal E. F. Wise, britský
v Nejvyšší hospodářské
radě,
,, 111110110 Sporll)'ch otlÍzek, s ni-
miž je potleba se zabývat, je spíše civilního, IlOspodlÍl':ského nebo pn;m)'slového l1ež vojenského charakteru a jako takové mllsí b)'1
I~e.\:elly jako
obecl1é problélll)' hospodlÍl~ských vZlalu; s Německem jako celkem. ,,73 Wise
následně doporučil
nahradit Lucemburskou komisi Mezispoje-
neckou rýnskou komisí (Illter-Allied Rhinelal1d Comlllittee) pod vedením
Tirarda. Nejvyšší dvěma
hospodářská
rada Wiseovy návrhy
amer ickými dodatky, jež
I) Rýnská komise
měla
měly ještě
mít síd lo v
přijala
14. dubna se
více oslabit francouzský vliv:
Kolíně
nad Rýnem a ne v Lucem-
Williamson, D. a .. The Brilish in Germany.... New York and Oxford 1991, s. 40. n Bčhem konference vclmoci rozhodly poslal do Nčmecka 270 000 lun potravin a dovolit Berlínu každý mčsíc doviÍžct 70 lun luku a 300 000 lun obi lí. Vílčzné mocnosti pak mohly rozhodnoul, kolik jídla plljdc do okupované a kolik do neobsazcné části Němccka. Srv. Banc. S. L., Lutz, R. H. (cds.). Thc Blacadc af Gcrmany Aftcr thc Annisticc 1918-1919. Sclecled Documents of thc Suprcm!! Economic Counci l. Supcrior Blocílde Council. Amcricílll Rclicr Administľíltion. and Other Wartime Organizalions. London 1942. s. 246-256. 7J Nclson. K. L.. ViclOrs Dividcd. Amcrica and thc Allics in Gerlllílny, 1918-1923, Londoll 1975. s. 101. 71
)131 (
Jaromír Soukup
burku; 2) Tirard se ministrll měsíc ,
zahraničí
měl
vzdát funkce
ředitel e
Camró!e généra!. Rada
tyto dodatky schválila 21. dubna. Trvalo však další
než byla vymezena odpovědnost nového úřadu a nakonec bylo
jeho sídlo přeneseno do Kob lence." Vy tvoření Mezispojenecké rýnské komise představova l o důležitou kontrolu francouzské moci v Porýní; Britové a Američani nyní mohli efektivněji bránit francouzským pokusttm o vytvoření nezávislého Porýní prostřednictvím manipulace místního hospodářství?í
III. V
říjnu
příliš dobře.
a listopadu 19 18 situace v
Kolíně
nad Rýnem nevypadala
Nejprve zasú hla rýnskou metropoli epidemie
chř ipky,
která
měla během jednoho týdne na svědomí 324 obětí." Na počátku listopadu navíc do města pronikla revoluce námořníkll z Kielu.
17
Ke vzpouře
přitom došlo již na konci října, kdy se námořníci postavili proti rozkazu nadřízených , kteří
svých
bitvu s britským říj n a,
hodlali za zády nové vlády svést rozhodující
válečným loďstvem
přes
Wilsonllv požadavek z 20.
aby byla ponorková válka zastavena). Nás ledné
řencll"
vzbud ilo další vlnu nevole. Dne I. listopadu
povstání i na pevninu. O dva dny mořníkllI11 cvičišť
)132(
(i
se
přidá va li
i
dělníci)
pozděj i
se
tři
zatčení
"vzbou-
"přeskoč il a
tisícovky
jiskra"
povstalců
(k ná-
shromáždily na jednom z vojenských
a po srážce s vojenskou hlídkou zllstalo na ulicích ležet devět
Edmonds, J.• TheOccupatioll orthe Rhincland , 1918-1929, London 1987, s. 190- 19 1. Wi Jliamsoll, D. O., Thc Brilish in Gennany... , New York and Oxrord 199 1, s. 4 1-2. 1(, Schwan:, H-P., Adenaucr. Ocr Aufslicg: 1876- 1952, SluUgarl 1986, s. 186. 71 K revoluci srv. Schwabe, Klaus, Dcutsche Revolulioll Lind Wilson-Frieden. Die amcrikanischc und dcutschc Friedenstratcgie zwishen Ideologie und Machtpolitik 191 8119, DUsseldorf 1971, s. 144-175; Wehler, H. U., Deulschc GescllscJmrtsgeschichtc. VOlil Bcginn des Erslen Weltgricgs bis ZUl" Grundung der beiden deulschen Slaalen 1914-1949, Miinchc n 2003, s. 148-197; Schulze, H., Wcima r. Dculschland 1917-[933, Bcrtin 1989, s. 155-171; Winkler, H. A., Von der Revo lulion zur Slab ilisierLlng. Arbc i\er Lind Arhei\sbewcgung in der Weimarer Republik 1918 bis 1924, Berlin 1111<1 Bonn 1985, s. 34-67 .
H
75
]'oč:ítky
v
mrtvých. Núsledující den revoluce rychle padu do
šířila
přístavll
Kolínč
okupace Porýní. Britská okupační zóna nad Rýnelll njeho okolí v lelech 1918·1919
vzbouřenci vytvoři li
do dalších
vojenskou radu. Poté se
měst Německa
- nejprve 5. a 6. listo-
na severu (LUbeck, Hamburk, Brémy, Wilhemshaven);
7. listopadu nepokoje propukly i v dalších
německých městech
(Han-
nover, Kolín, Mnichov); 9. listopad u se revoluce dostala do Berlína. Dne 6. listopadu 1918 obdržel starosta Kolína nad Rýnem Komad
Adenauer zprávy, že do nepodařilo
města směřují
kiel ští
námořníci.
Adenauerovi se
zastavit vlak, kterým do rýnské metropole
cestovali a 7. listopadu
město
vzbouřenci
naplno zasá hla revoluce, k níž se
připojili
také vojúci kolínské posúdky." Společně pak vytvořili revoluční radu a vyhlúsili republiku. Starosta pochopil, že c hce-I i udržet
pořádek,
musí
povstalce angažovat na správě města.'!> Vytvořil proto Výbor veřejného blaha
města
úředníci,
Kolína, v němž zasedali
místní
bankéři , odboráři
představitelé mčstské členové dělnických
a
rady, státní
a vojenských
rad.'o Nedovolil však, aby na radnici visela rud,í vlajka SI Během
listopadu
čeka l
kolínského starostu
ještě
jeden
těžký
úkol:
musel totiž zajistit ubytovúní a jídlo pro německou armád u, jež se stahovala ze západní fronty. Jednalo se pokračovat
dúle
přes
přibližně
o pCII milionu vojákl', k teří měli poté
Rýn do vnitrozemí
dem Britll. První vojác i dorazili do
Německa,
mě sta
a to
ještě před přícho
21. listopadu a obyvatelé je
při
víta li jako hrdiny. Poslední oddíl opustil Kolín 3. prosince." Zúkladem britských
okupačních
sil se stala Druhú armáda pod ve-
následně
jmenoval vojenským guvernérem
lením generála Plumera. Ten
britské zóny s odpovčdností za kontrolu civilního obyvatelstva generála Fergussona. Koch, P., Konrnd AdcllílUcr. Dic Biographic. DlIsscldorf2004. s. 35-36. Schwarz, H-P., Adcnaucr...• SLuHgm1 , s. 187-192. li{) Williams, C., Adcnaucr. Otcc nového Německa, Praha 2002, s. 82. NI Winkler, H. A., Von dcr Rcvoluliol1 zur Slabilisicrung ... , Bcrlil111nd BOI1I1 1985, s. 711
7\1
62-63. 111 Srv. Williams, C., Adcllílllcr... , Praha 2002, Stuttgart. s. 195.
5.
83-4; Schwarz, I·t-P., Adcnaucr. .. ,
)133(
.rnromír Soukup vkročili
První britští vojáci čtrnáct
Následujících
německými,
.. Každý dell
a
překročení
měl" sobě
ověJenýcll měst,
přes
hranice
cosi
2. prosince.
do kterých
území, jež donedávna byla
Německa
svěžÍho.
ještě
popsal Ferdinand Tuohy:
Obyvatelé osvobozených, vlajkami
vkročila
zhltíZ1Iili - tak jako v ClllIrleroi, IIlU,
německou půdu
dní postupovaly do Kolína nad Rýnem další vo-
jenské jednotky. Pochod Britl! .
na
'start' dobrá Dmluí amuída', se
osvětleného
od jednoho kOlice k druhé-
kde se obyvatelé srocovali kolelll vojákzi a
odtáhli pryč. Místní //lll ži ji//lnabízeli víno
(I
nechtěli
jim dovolit, aby
ženy, velice
často,
sallly se-
be. Nejtěž."fí v těchto dnech bylo dodržel pltíll postupu ... "S3 S prodlužujícím se pochodem a vstupem na nálada vojákl! zhoršovala. Mohly za to
a rozbřed l ý sníh, mokré boty pozorně
prohlíželi okolní lesy, zda v nich náhodou neuvidí schované
ostřelo
a
především nedo sta t ečné
území se
z.ísobování. Mnozí z nich
a
oblečení
déšť
německé
vače." Pochodovali však v ítězn ě, za doprovodu vojenských kapel. Vele-
ní Druhé armády se více než skry tých propagandy
II
s třelců
obávalo socialistické
přátelení se vojákll s německými ž~narni. s5 Strach panoval okupační zóně.
také z toho, jak se budou voj áci chovat ve své
Britský
zástupce v Mírové komisi generál Haking napsal polnímu maršálu Haigovi: " Na§i muži zabíjeli
Němce ČfyN
roky, proto jim nebude zabití
jednoho Němce pNpadalhorjV lIež ZlllJuíčknoul mouchu. ,,8ú První kontakty s domácím obyvatelstvem byly ké strany plné obava
)134(
očekávání.
civilisty, když "bílé, ustrašené
Poprvé
tváře
viděli
rozpačité ,
z
britští vojáci
němec
německé
vykukova ly ze záclon. Prv ní 'kon-
takt' se odelmil, když malá dívka, která slyšela klapání kopyt, od rodinnéh o stavení, aby zamávala.
Později
přiběhla
rolníci a další pocestní
10 Tuohy, F., Occupicd 1918-1 930. A Poslcripl (o thc Western Front. London 193 1,
5.26. !;,t Tamtéž, s. 30. \;S Willitllllson, D. G., .Thc British in Gcrmany... , Nc\V York and Oxford 199 [, s. 17. ~(, Williams, C., Adcnilucr... , Praha 2002, s. 85.
Poč:Hky okupace P orj"lIí. llri1sk:í ok up ač ní zóna v Kolínč mul UýnclII ajeho okolí,' letcch 1918·1919
sundávali klobouky, když vojáci procházeli,
někteří
z nich zdravili ve
franco uzštině .••87
Od 3. prosince nabádal Komad Adena uer Brity k urychlené okupaci Kolína nad Rýnem, aby se zaplnilo vakuum , jenž vzn iklo po odc hod u německé armády.ss Generál Plumer a maršál Foch bez vá hání souhlas ili a vys lali jezdeckou jednotku a
několik obrněných
VOZll pod
vedením brigádního generála AIgernona Lawsona, které dorazil y do Kolína v poledne 6. prosince. Lawson se ihned setkal s Adenauerem, aby spo l eč n ě
bezpečnosti
projednali otázky
generál trva l na
rozpuštění
a ubytování voj ákl!. Britský
domobrany a na
vyl oučení
vojenských a
dělnických rad zjedmí ní s představiteli okupační armády.SI) Adenauer
Lawsona požádalo ochranu
sk l adišť
se zásobami jídla. S
setkal starostilv požadavek o vojenskou m ěs t ě,
aby tím zastavil vlnu
s koncem války. Adenauer nedllvěřiví
ních
vojáci
c h lapců
plenění
během
nezaměilovali
neúspčchem
přehlídku ok upa čn í
se
armády ve
a rabování, které se roz mohlo
rozhovoru
vyjádřil
obavy z toho, aby
škodolibý, avšak nevi nný šprým míst-
- pokládat na tramvajové koleje rozbušky - s
počátkem
povstání. Pobavený Lawson jej uji stil, že britští vojáci a kolínští chl apci se "brzy stanou těmi nejlepšími přáteli".90 Na konci rozhovoru se staros ta zeptal na plá novaný
počet
vojákil.
kteří měli
být
l~bytováni
ve
Tuohy, F., Occupicd 19 18-1 930 ... , London 193 1, s. 30-3 1. Rcckcr, M-L.. Adcnnucr und dic cng li schc Bcsnlzungmnchl (1918-1926). in: Slchkiimpcr, H. (H rsg.), Konrad Adcnnucr. Obcrblirgcl11cistcr von Klihl. Fcstgabc der Sladl KtHn zum HlO. Gcburtslng ihrcs Ehrcnbii rgcrs 7
HH
)135(
Jnromír SoukUI) městě.
odpověděl,
Lawson na otázku
že jeho mu ži jsou ,,{JOl/ze pl'ed-
krmem lI eVlámého počtu clIOdli " .91 Během n ěko lika
divize.
Němečtí občané
následujících dní dorazily do sledovali vojáky s apatií
měs ta tři
tl mlč ením,
britské
avšak jeden
z voj ákll rados tn ě poznamenal: " lIlladd dámská populace lIás však vítala
poki'!iky a l1uívállÍm kapesllíG~kli. ,,9:!: Dne II. prosince dorazil do Kolína vojenský guvernér, si r Charles Fergusso n, a poté co vykázal
z hotelu Monopol, si zde nechal máždily, aby
viděly
zřídit
návštěv níky
velitelství. " Davy NělllCli se shro-
I/luže, kter)1 bude dohlížet na jejich živoly
britské okupace. Když ptijelo auto s guvernérem telé držell; opodál vlaSlllÍ
polřcří,
'Ul míl1lěstí,
během
byli obyva-
zatímco skupi" a skOlskf'ch dudák,;
hrála lIa pozdrav. ,,93 Následující den se Fergussoll sešel s Adenauerem a informoval ho o vyhlášení stanného práva. Adenauer se pokusil zmírnit dopady okupace tvrzen ím, že " obyvatelslvo Kolbm j e tak trochu jiné.
rozdíl od ostatflÍch
fl ěmeckých
liG
kmemi. Výsledkem mlloha stolelÍ se ko-
línské populaci natolik smíchala krev, že lze 11I1111'il o veselosli
či
optimismll fllI:\·("ÍcI, obyl'aler,.94 Fergusson ale odpovčdčl , že britská naříze ní
se shodují s
těmi,
sko n č il o
pesimistickou
které
Němci
předpovědí
kolínského starosty, že
k dispozici zásoby potravin pouze na s potížemi dopravy bude
třeba počítat
Do 14. prosince vojáci obsadili zača li
)136(
s kopáním
záko pů
uplati'lovali v Belgii. Jednání
pět
město
má
šest týdnil a v so uvislosti
s nejhorším. předmostí
na pravém
břehu
Rýna a
a pokládáním zá tarasll z os tnatých drátll pro
případ obnovení bojll.95 V polovině prosince bylo možno zkonstatovat,
že se " britski režim sice snes/na oblasl jeml1ě jako sníh ale pak Vll rzl
91
Prittie, T ., Konrad Adenauer, London 1972, s. 42; Williamson, D. G .• Cologne ... ,
s.696.
9~ Williamson. D. G., The British in Germany ... , New York and Oxford 199 1, s. 18. www.Jirstworldwar.eom/sourec/rhineltlndoccupation....gibbs. htm 94 WiIliamson, D. G., The Briti sh in Germany ... , New York and Oxford 199 1, s. 18. 9~ Edmonds, J., Tbe Occupation of thc Rhincland ... , Londol1 1987, s. 99-104. 93
Poč:ítky okupace )lo['ýní. Ddlská okupační zóna v Kolínč lIad Rýnem a jeho okolí v letech 1918-1919
liD tvrdý led " .9G Na hranicích mezi okupovanou a neokupovanou částí Německa
byly
Již od
zřízeny
počátků
kontrolní body. řadou
okupace se musela britská armáda potýkat s
problémll. Jedním z nich bylo separatistické hnutí." Do jeho čela se zpočátku postavily noviny Kolll;sclle Volksze;ll/llg;' které zahájily "ta-
žení" za Rýnskou republiku." Již 4. prosince, tedy těsně před příchodem Britů,
přijata
se v centru Kolína konala demonstrace, na níž byla
rezoluce, volající po ustavení nového
německého
"porýnských kraj II a Vestfálska." Dále se v ní I'it sttÍt
/lěl/leck)~
pod ochra/lou
okupačních
státu, složeného z
hovořilo
vojsk,
o
potřebě
povolall)~ch
"I/sla-
k tomu,
ab)' clzrtÍlli/y rÝllskou svobodu pPed nebezpečím revolucí z Berlfna,
1')'1'0-
lallýcIJ obávanoll propagandou sovětli".100 Podobná demonstrace se ko-
nala i následující dny. Vojenské velení si po zahájení okupace nebylo jisté, jak se má k rýnskému
separačnímu
Fergussonova politického
hnutí zachovat. Plukovník Ryan, oddělení, zpočátku
vzbuzoval, aby se separatismem flirtoval v
ředitel
Konrada Adenauera po-
naději ,
že se hnutí stane
probritské.'OI Adenauer proto na I. únor 1919 pozval do Kolína rýnské
I)(iTheTimcs, 14. 12. 19[8. ')7 Srv. Nadlcr, H. E., Thc Rhcnish Sepnratist Movements DlIring thc Em'ly Weimnr Republic 1918-1924, New York and London 1987; Erdmnnn, K. O., Adennuel' in der RhcinlandpoJilik nach dem Ersten Wcltkricg, Stultgart 1966; KOlller, H .• Adenaller. Eine politische Biographie, Berlin 1994, s. 86- [ 17. '.11. V červnu 1918 tento deník, který se potýkal s finančními problémy. koupila francou zská vláda za jeden milion marek. Francouzi využívali Kolnische Volkszeitung po válce pro své cíle v Porýní. SIV. Nadler, H. E.. Thc Rhenish Separalist Movements ... , New York and London 1987, s. 23; Kolller, H .• Autonomiebewegung oder Separatismus. Die Politik der Kolnischcn Volkszeilung 1918-1919,
Bcrlin 1974, s. 18-26. ')') SIV. Hliusscnmmn, E .• Konrad Adenaucr und die Presse VOl' 1933. in: Stehklimper, H. (Hrsg.), Komad Adcnaucr, ObcrbOrgcmeistcr von KOIn ... , Koln 1976, s. 216-229; Kohlcr, H., Autonomicbcwcgung .... Berlin 1974. IIK) Clcmcl1ceau. 0., Velikost a bída jednoho vítčzství, Praha 1930, s. 197-198. lUl K roli Konráda Adeaucra v tomto hnulí srv. Kolder, H., Adcnauel' ... , Bel'lin 1994, s. 86- 117; Erdmann, K. D .• Adenauer in der Rheinlandpolilik nach dem Ersten Wellkricg. Stultgarl 1966, s. 21-70.
)137(
.Jnromír Soukup
poslance, zvolené do národního
shromáždění,
a starosty z Cách, Bonnu,
Trevíru, Monchengladbachu, Neussu, Rheydtu, Saarbriickenu a Koblence, aby jednali o budoucnosti Porýní. Na
spo le č n é m
zasedání v bu-
dově kolínské radnice navrhl Adenauer vytvoření "Zá pad oněmecké
republiky" v rámci spolkového
Německ a.
tíkolem plipravit plcín založení
Západoněmecké
Dále byl sestaven výbor "s
meckého ústavního systém II, opírajícího se o
republiky 1Y.~skoll
II
rámci
ně
líslavu, klerou
navrhne Německé národní shromáždění". Jo::! Před sedou tohoto výboru se
stal Kom·ad Adenauer. Plukovník Ryan se k této
variantě stavěl
celkem
vstřícně, ovšem pouze do doby, než sVllj názor vyjádřilo britské mini-
sterstvo
za hraničí.
hování do pační
To tvrdilo, že úkolem britské politiky nemá být zasa-
vnitřních
záležitostí Německa. Od té doby zilStala britsk,í oku-
armáda neutrální, a to navzdory počá teč ní sympatii členil štábu
vojenského guvernéra k separatistí'llll. Když se na konci kvčtna 1919
pokusili
někteří představitelé
francouzské
okupační
arm ády zjistit, jak by
se jej ich britští kolegové zachovali k separatistickému převratu pod taktovkou Francouzil , byli informováni , že ok upační armáda je pouze od toho, aby udržova la ve své zóně pořádek .
generál Sidney Clive, dokonce odjel do
IOJ
Velitel Fergussonova štábu,
Paříže
pro radu k Davidu Lloydu
Georgeovi. Ten mu sdělil, že Německo je příliš dí'lIežitou bariérou proti
bolševickému Rusku , než aby bylo dále oslabeno odtržením Porýní. Neúspěšným
završením separatistických sna h bylo vyhlášení
Rýnské republiky ve Wiesbadenu a l.
)138(
června
I"
Mohuč i
a dalších rýn ských
městech
1919, za nímž stál za podpory vrchního velitele francouzské
zóny generála Charlese Mangina wiesbadenský prokurátor Adam DOl"!en.'·' Tyto události překvapily jak kolínského starostu, tak Brity.
Williams, C .• Adcnallcr... , Praha 2002, s. 89-90. Willi;lmsoll, D. G., Thc British in Gcrmany ... , Ncw York and Oxford 1991, s. 44. 1U4 Tamtéž. 11l~ Clcmcnccilu, G., Vclikosl a bída ... , Praha 1930, s. 204-213.
ln:! ln)
Poč:ítky okupucc Porýní. Drilsk:í okllpuční zónu v Kolínč nad Rýncm u jcho okolí v Iclcch 1918-1919
Generál Cli ve zakázal kolínskému tisku událost jakkoli komentovat a pak
pohřbil
naděje separatistů
zóně
tvrzením, že v britské
nedojde
k žádné změně bez dohody s okupačními úřady. 100 Vojenští představitelé v americké zóně ostře odmítli francouzskou žádost o poskytnutí prostředkll
aktivitě
separatistllm a podali o této
zprávu prezidentu Wilso-
novi. Ten protestoval u francouzské vlády. Clemenceau chováním francouzských vojenských
představitel'l
vyjádřil
nad
v Porýní zklamání,
protože podle něj netakticky odkryli francouzské plány'07 Francouzský premiér napsal: "Ge/leráf Mallgill si /ly/lí vzal do hlavy plekročit mé
illstrukce. Vyjedlllíl'á s Dortellem, jemuž schl/ll/uje nebo Zllmítá text)', nežli je propustí,
II
konečně
s vojellskými j':éJ)' spojencI; bez 11(1
začíná
zachází tak daleko, že vědomí jejich
jednat
v/cíd, zatímco se sám obrací
prezidellta [franco uzské. 1. S. ] republiky, ktelÝ II cní kvalifikováll, aby
rozhodol/al fil/o o/lÍzku, alli žádllOIl jil/Oll, bez millis/I'li, jež si vybral. ,, 108 Větším nebezpečím
pro stabilitu britské zóny se stal nedostatek
jídla a surovin a také nezaměstnanost, která napom:.íhala rozšiřování
bolševické agitace. V samotném liš veliké. Krátce po puštěny.
Na
sousedily s
Kolíně
příchodu Britů
nebylo bolševické nebezpečí
byly vojenské a
severovýchodě předmostí,
Porúřím , měli
Spartakovci
dělnické
pří
rady roz-
v průmyslových oblastech, jež s ilnější
pozice a jejich aktivity
sledovali britskou tajnou službou najatí agenti. V lednu 1919 se Spartakovci pokusili vyvolat nepokoje v mezi britské a americké vojáky,
kteří
řadách okupačních
toužili dostal se
armád, když
konečně
domll,
začali rozšii'Oval radikálně levicovou literaturu. Tento "komplot" se však příli š
nepovedl,
neboť
byl již
zpočátku
odhalen a hlavní viníci
byli
uvězněni . 1M Williams, C., Adcnauer.... Praha 2002, s. 92. PiggOll. J., Thc Rhincland Rcpublic, Vol. I, in: Hislory Today, Vol. 3. 1953, No. 12, s. 8 19. IUI\ Clcmenceau. G .. Velikost a bída .... Praha 1930. s. 211-212. lm Williamso n. D. G .• Colognc .... s. 697. III(;
lUl
)139(
Jaromír Soukup
V době, kdy britská armáda okupovala Kolín nad Rýnem, to vypadalo, že obchody a kavárny jsou
dobře
zásobeny jídlem. Tento
dojem se ale ukázal jako klamný. Vojáci brzy zjistili, že v koláčíc h chybí cukr a mouka, že se vyzáblé d ěti stále točí kolem nich a jsou rády za
každou kůrku ch leba nebo za zbytky jídla."o V únoru 191 9 se začaly š ířit
zprávy, že v Německu brzy propukne hladomor. Koncem února
navštívil Kolín nad Rýnem britský delegát v Nejvyšší ekonomické E. F. Wise. V memorandu britské
vládě
neustálý kontakt vojákl' s hlado vými civilisty varoval, že pokud dojde k
bou řím ,
března
z 6.
je velká
změni l
radě
191 9 tvrdil, že
jejich nazírání a
pravd ěpodo bnos t ,
že vojáci
odmítnou proti h l adovějíc ímu obyvatelstvu zakročil." , V březnu ved ly pokrnčující inflace a nedos tatek jídln k rí'tstu stávek a pracovních bo uří.
Fergusson se proto rozhodl poslat svého poradce, londýns kého L10yda George
bankéře
přesvědč it ,
Franka Tiarkse, do
a obchodního
Paříže.
Tiarks
měl
aby prosadi l okamžité odes lání potravin do
Kolína. Britské ministerstvo okupační
fin an č níh o
Ťinancí
slíbilo poslat do britské a americké
zóny 200 000 tun norfolkských brambor a přebytky vojenských
zásob. Potraviny
m čla
Britl,m zaplatit berlínská respektive wash ing-
tonská administrativa. Z ..ísoby dorazily do Kolína nž v dubnu, avšak
vzhledem k deval vaci marky neby lo možné za
ně
brambory nakonec vyloženy, až když z velké
čás ti
Generál Sidney Clive n ě m eckýc h
t é měř
zaplatit, a tak byly na lodích shnily.
po dvaceti letech vzpomínal, jak dav
žen nakládal brambory t é měř v "tekutém stavu" do tašek a
odnášel j e pryč. I I:!
)140(
Situace se dočasně zlepšila v če r ve n ci a srpnu 1919, a to v
dllSledku podepsání Versa illeské mírové smlouvy. Tehdy se zvýšil dovoz ml éčných výrobkí't z Francie a Nizozemí a snížení neza m ěstnanosti
Williamsol1, D. O., Thc 8rilish in Ocrmany... , Ncw York and OxFord 1991. s. 48. Tamtéž. s. 48-49. ll :! Tamtéž, s. 50.
1111 III
Poč:ítky
v
Kolínč
okupnce Porýní. Dritská oknpační zóna tlad Rýtlcllt njcho okolí v Ictcch 1918-1919
dovolilo mnoha rodinám zvýšit denní nastala již na
přelomu
příděl
potravin. Nová krize ale
roku 1919 a 1920.
Dl'lIežitou surovinou bylo uhlí, ..klíč" k znovuoživení plné
zaměstnanosti.
především
které se používalo hlavně
ležela
V britské
v neobsazené
zóně
hnědého
se nacházela ložiska
v domácnostech;
části Německa,
černé
průmyslu
a
uhlí,
uhlí, jehož naleziště
bylo základní surovinou pro
chod elektráren a továren. I když se hranice mezi okupovanou a neokupovanou
částí Německa
s měřovaly
V
březnu
pokles ností
na levý
břeh
1919 již tak
těžby
14. prosince 1918
uzavřela,
Rýna, ovšem v nedostatečném množství.
nedostatečný přísun černého
uhlí ohrozil náhlý
v Porúří. Tehdy Frank Tiarks , znepokojený nad budouc-
hospodářství
v britské
zóně, neúspěšně
naléhal na Lloyda George,
aby dal svolení k okupaci Vestfálska. Ke zvýšení došlo až
dodávky uhlí nadále
během
léta 1919, jeho nedostatek ale
těžby černého
stejně
jako v
uhlí
případě
potravin na konci roku 1919 ohrozil chod mnohých továren. Přítomnost
skličujícím
cizí
okupační
armády pl'lsobila na kolínské obyvatele
dojmem. Jak napsala jedna britská pozorovatelka, "ohromu-
jící je scenérie, kterou zažrvá cestovatel, když opustr [kolínské, J. S.] vlakové lIádraží. Vojáci v khaki IlIIiformách se hemžr Fe Fšech \fojcíci a zase vojáci; zaplavují vlakové nádražr,
náměstí,
směrech.
hohellzollem-
sÁ} most. POl/ze katedrála vynisfá ve své pochlllufIlos/i a vzpírá se mot-i
khaki barvy. " II:>
Vzájemné vztahy nebyly bez problémll a městsk<í například
místními
rada
na
zřídila okupační
ničení
těžkostí.
Kolínská
výbor, který brzy zaplavily stížnosti,
chodníkll vojenskými vozidly nebo
cvičení
RAP nad
hřbitovy.
II.' Markham, V. R., A \Voman ' s \Vatch on thc Rhinc. Skctchcs London 1920, s. 9.
af the Occupntion,
)141 (
Jnromír Soukup
Do podepsání versailleského míru zakázány jakékoli kontakty s
měli
německými
britští vojác i
oficiálně
dívkami. Tento zákaz však
často porušovali."" Některé prudérní obyvatele koketování mezi vojáky slečnami
a místními
pohoršovalo, zatímco anglické ženy
zaměs tnané
jako ošetřovatelky, sekretářky nebo kuchařky žárlil y'l5 Objevily i případy výtržností. 4. ledna 1919 dva opilí britští vojáci
pobouřili místní obyvatele tím, že umístili nočníky na hlavy soch císaře a císařovny.
V téže noci
přistoupilo
dožadovalo se, aby jim našel lostem. V
květnu
Jeden z nich
1919 míjeli
vykřik l
deset vojákll k nočnímu strážnému a
nějaké
tři
ženy. Došlo i k tragickým udá-
ch lapci na kole oddíl britských
na své kamarády:
"Nejezděte
voj áků .
tak I)'chle, hajzlové.
ff
Velitel oddíl u se domníval, že šlo o urážku, a proto vypá lil výstražné stře l y,
které jednoho chlapce
smrtelně
malou kompenzaci a degradovala
zranily. Armáda poskytla
zmíněného
rodině
velitele; ten se ale bránil
tím, že podobné metody využíval již v koloniích. [[G Další nepříjemností bylo zabavovaní domů pro vojenské účely.1I7 Britská armáda obsadila všechny tři
sta budov, z nichž
větší
hotely ve
vy tvoři la kanceláře.
šestadevadesát škol, které sloužily jako úřady
se
neúspěšně
středu města
a dal ších
Dále obsadila v kolínské
dočasná
zóně
kasárna. Místní školské
snažily najít náhradu v soukromých domech,
kostelech, kavárnách a knihovnách. liS Řada britských vojáků se setkala také s velkorysostí kolínských
obyvatel. Velitelé jim
)142(
před příchodem
do
města
zakázali brát si od
místních lidí jídlo, protože podle nich 1110hlo být otrávené.
toto
nařízení
Někteří
vojáci
porušovali; v dopisech domll psali, že je jejich domácí, kteří
11 4 Howard, T . 1-1., Talcs or E. O. T. A.: Thc Briti5h Anny or Ihc Rhinc, in: Anny Quarlcrly, Vol. 47,1943, No. 1,5.94. 11 5 Wil liamson, D. a., Thc Brilish in GClllmny ... , Ncw York and Oxford 1991, s. 57-8. II C> Williamson, D. a.. Co lognc ... , s. 700. 117 Schwarz. H-P., Adcllílucr.... SlulIgart. s. 197. lil! Williamson. D. G.. Colognc .... s. 699.
Poč :ít ky okll(Jncc Porýní. Dritská okupnční zónn v Kolín ě nnd Rýnem njeho okolí v Ictech 1918-1919
se obávali, co se bude dál dít, vítali horkou kávou a "okupanti" po náročném pochodu neodmítli." 9 Jedna žena viděla britské vojáky na p av lači .
ustrašená než její sousedi, nabídla jim odpověděli
lostpallt, hleděli
mén ě
a protože žila os mnáct let v Birminghamu, a byla tak
lili
čaj
n ějakou
a
sladkost. " 'Ne mi-
[vojáci, J. S.] (I kroutili hlavami,
/,,":ičem ž t o užebn ě
konvici s čajem. Žena pochopila. Nalila si Ilejprve čaj
0110
sOli/a a vypila jej, Jlačež si vojáci s radostí SVlřj 6aj užili. ,, 120 Na Vánoce roku 191 8 byli mu ži ubytovaní v rodinách
překvapeni,
když dostali
d,írky. Jed en nižší dllstoj ník psal domll, že poté. co se vrátil do svého příbytku
s
těžkým
koupel a poste l. Nato mu
přines l a
kašli ; příští ráno pak byla
potěšena ,
Když v
byl i
l étč
že rýma
tčchto
ještě
pocitech
Vio let Carrulhersová (jako
těžké
Německa. měF
téměř
zmizela.
stále
převládaly
výsti ž ně
nenávistné
protině
psala li berální britská novi-
novinářka
dívčí
však používala své oku pační
arm,ídy.
l')'jtídNr slov)' rozpor pocitl; ve své l1I)'sIi, když pNjedete do Zcela
jako .fok
jistě
jste pOpraveni lIa
;ji.flěnÍ,
že
n ěco
obyčejní Němci
dramatického. Poté je lé-
nemají rohy ani kopyta nebo
dal.fí atribllly Satll/UI. PFedellšÍm vypadajf jako kdokoli jillf' oblečení,
horkou
horké mléko s medem a kapky proti
jméno Markhamov,í), manželka plukov níka rýnské " Je
nařídila
vztahy, které mezi okupanty a místními
obyvateli panovaly. V Británii
mířka
bytná
1919 navštívili Kolín nad Rýnem první britští turisté,
pře kvape ni př:íte l ský mi
mecké nálady. O
německá
nach lazením, mu jeho
ohleduplní lidé ... Kdyžjselll pNjela
pNílelé a pNblfznÍ, zda to nebylo zda jsem nechodila po
městě
nebezp ečn é
sama, jestli ilO
nazpěl
čistt,
doble
danil;, ptali se IIlné
pobýval
lUl
I1Illě Němci
takovém
místě,
plivali ... a zda li
jsme měli lIa kaž.déllll'oh" kulomet pNpral'ellÝ zahájit hned pa/bu. ,, 121
Tynan, K., Li!"c in thc Occupicd Arca. London 1925, s. 4. Tam léž. s. 4-5. I ~ I Markham, V. R.. A Woman's \Valch olllhc Rhinc ... , London 1920, s. 6, 12.
11 9
I~(I
)143(
Jnromír Soukup
Právě
vojáci vracející se z Porýní se
jednotlivce a získali vlastní
kůži
naučili
"zdravější porozumění
zažili, jaké dopady
Jak ukazují jejich dopisy a
měla
paměti,
hodnotit
Němce
jako
situace" v Německu. Na německé
blokáda na
ženy a
děti.
místní obyvatelé s nimi zacházeli
z velké části s laskavostí a vřelostí. Závčr
Již
během
jednání o
příměří
a
hlavně během
versailleské mírové
konference se ukázalo, že jednotlivé velmoci mají odlišný názor nejen na budoucnost Porýní, ale také celého
Německa.
valy obsazení Porýní, aby zajistily svoji americké a Velká Británie se okupace
dem na jeho
bezpečnost;
účastnily
považovaly ti'ancouzskou kontrolu Porýní za bezpečností".
Francie a Belgie požado-
jen z toho dllvodu , že
neslučitelnou
Francie okupovala území na levém oddělení
od
Německa,
Spojené státy
břehu
se
"světovo u
Rýna s výhle-
zatímco anglosaské velmoci s per-
spektivou jejich zachování v jeho rámci. '" Jak napsal E. H. Carr, spo leč ná okupace s rozdílnými cíli vynesla na povrch odlišné názory Francie a Velké Británie na poválečný osud Německa'"
)144(
Fracnkcl, E., Milil<1ry Occupation and thc Rulc of Law ... , London and Ncw York 1944. s. 5-6. I:!J Cm", E. H.,lntcl'llational Rclatiol1s since Ihe Pence Trealics, London 1940, s. 49.
122
