SBORNÍK P R A C l FILOZOFICKÉ F A K U L T Y BRNĚNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA F A C U L T A T I S PHILOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS F 30—31, 1986—1987
B O H U M I L
S A M E K
ARCHITEKTURA V DlLE
F. R. I. E C K S T E I N A
Vše p o d s t a t n é ze života a tvorby brněnského b a r o k n í h o malíře F r a n t i š k a Ře hoře Ignáce Ecksteina, v ý z n a m n é h o představitele velkého slohu na Moravě a ve Slezsku, bylo z n á m o již starší l i t e r a t u ř e . M o d e r n í m u v ý z k u m u se pak podařilo doplnit umělcovo dílo, v němž p ř e v l á d á m o n u m e n t á l n í fresková malba, upřesnit jeho chronologii, vystopovat směry umělcova poučení a přistoupit k hodnocení v ý t v a r n ý c h kvalit jeho obrazů. P ř i t o m byl v Ecksteinově t v o r b ě zdůrazněn m i m o ř á d n ý podíl architektonické složky, k t e r ý je ostatně v jeho freskách na první pohled d o b ř e p a t r n ý . Vždyť děj bohatých figurálních kompozic tu obepíná sce nérie p o r t á l ů a schodišť, r ů z n o r o d ě profilovaných, zalamovaných a z p r o h ý b a ných říms, konzol a volutových k r a k o r c ů , celá t v a r o v á škála p o s t a m e n t ů , slou pů, pilířů či pilastrů, nik, a r k á d a kleneb. Zpravidla jsou provedeny ve výrazné perspektivní zkratce a v y t v á ř í tak silný prostorový dojem. B y l nalezen i pra men, z něhož umělec čerpal inspiraci pro tyto kreace: vedle oblíbené p ř í r u č k y o p e r s p e k t i v ě od Andrey Pozza z roku 1693 to byly především jeho n ě k t e r é fresky v Římě a ve Vídni, jež tam Eckstein za svého studijního pobytu poznal a jejichž prvky si osvojil. F. R. I. Eckstein nebyl však vždy nahlížen pouze jako malíř. V rámci b á d á n í o m o r a v s k é b a r o k n í a r c h i t e k t u ř e se Zdeněk K u d ě l k a setkal t a k é s jeho po kusy o p r o n i k n u t í do oblasti reálné architektury (návrhy na svaté schody v k n ě žišti kostela b r n ě n s k ý c h minoritu z p ř e l o m u let 1721—1722 a na ú p r a v u k n ě žiště svatotomášského kostela v Brně) a již roku 1961 vyslovil názor, že se snad „poznatky o této Ecksteinově činnosti podaří časem rozmnožit a s jeho j m é n e m p o p ř í p a d ě i spojit n ě k t e r o u z b r n ě n s k ý c h nebo m o r a v s k ý c h staveb, vzniklých v prvních čtyřech desetiletích 18. století". Ze se tak až dosud nestalo, 1
2
1
2
F. R. I. Ecksteinem se z a b ý v a l p ř e d e v š í m J . S e d l á ř , nejprve ve s v é d i p l o m n í práci, pak v n ě k o l i k a d í l č í c h s t u d i í c h . N e j n o v ě j i se k t é m a t u vyslovil v p o s l e d n í z nich, na z v a n é Příspěvek k dílu F. R. I. Ecksteina. U m ě n í 15, 1967, s. 421—427. Do širšího kon textu m o r a v s k é malby z a ř a d i l Ecksteinovu tvorbu I. K r s e k ve s v ý c h p ř e h l e d e c h d ě j i n m o r a v s k é h o m a l í ř s t v í , n e j n o v ě j i v Malířství 1. poloviny 18. století na Moravě. In: S P F F B U F 23—24, 1979—1980, s. 61 n. K u d ě 1 k a, Z . : Příspěvek k dějinám barokní architektury v Brně. In: S P F F B U F 5, 1961, s. 297.
54
BOHUMIL
SAMEK
nemusela ovšem způsobit jen nedostatečná badatelská aktivita. Vysvětlení lze hledat i jinde. Leccos mohou napovědět dva další Ecksteinovy architekto nické n á č r t y a tři rozměrné rytiny jeho nedochovaných realizací. Studium oněch nových p r a m e n ů snad t a k é přispěje k odpovědi na otázku, do j a k é m í r y je možno uvažovat o malířově projekční činnosti a nakolik signatura „Frantz Egstein Architectus" jednoho z minoritských plánů odpovídá skutečnosti a po skytuje naději na odhalení anonymity některé ze staveb ve prospěch Ecksteinova autorství. *
*
*
C h a r a k t e r i s t i c k ý m jevem doby vrcholícího náboženského vzepětí v zemi dva cátých a třicátých let 18. století byly vedle poutí okázalé slavnosti, soustře děné především k m a r i á n s k é m u kultu. Po delším j e d n á n í s v a t i k á n s k ý m i i n stitucemi (od r. 1727) dosáhli t a k é brněnští augustiniáni povolení k u s p o ř á d á n í jedné z nich ve svém městě. Mělo jí být k o r u n o v á n í uctívaného obrazu „Černé madony", chovaného v klášteře od doby jeho založení a obestřeného gloriolou zázraků. Ovšem daleko dříve než byl 15. července 1735 v flímě v y d á n konečný souhlas s k o n á n í m korunovace, augustiniáni podnikli praktické kroky k o p a t ř e ní všeho nezbytného, čím chtěli podpořit dojem m i m o ř á d n o s t i chystané slav nosti. Tak již 4. října 1734 uzavřeli smlouvu s a u g s b u r s k ý m zlatníkem Johannem Georgem Herkommerem na zhotovení s t ř í b r n é h o oltáře pro m a r i á n skou kapli, do nějž měl býtí deskový obraz zasazen. Shromažďovali drahokamy do korun P. Marie a dítěte (do 13. března 1736 jich bylo p ř i p r a v e n o 486. z toho 410 d i a m a n t ů různé velikosti, 72 r u b í n ů , 2 safíry, 1 velký briliant a 1 smaragd)' a klášterní historik a příležitostný básník, p o d p ř e v o r Hyacint Czuppa koncipoval program slavnosti a ideovou náplň výroby, k t e r á měla na dobu nejméně osmi dnů krášlit okolí kláštera. (Podle v a t i k á n s k ý c h předpisů mělo být vyzdobeno a slavnostně osvětleno t a k é město, avšak na svůj náklad.) Za základ výzdoby prostoru před k o n v e n t n í m kostelem a prelaturou byly zvoleny dvě s l a v o b r á n y : tzv. Velká, překrývající celé průčelí svatotomášského c h r á m u a „Malá", obrácená čelem ke k l á š t e r n í m u kostelu a umístěná při vstu pu do města, kudy se jezdilo od prelatury k Solnému ú ř a d u . N á v r h obou slavobrán načrtl F. R. I. Eckstein, k t e r ý pro augustiniány pracoval již dříve.'' Od zadavatele Eckstein zřejmě obdržel základní dispozice týkající se hlavně rozměrů zamýšleného díla. Velká slavobrána měla být 26 sáhů vysoká a 19 1
3
4
Soupis ve S t á t n í m o b l a s t n í m a r c h í v u v B r n ě , í o n d E 4, 5 : 31, fol. 53. Z c e l k o v é h o počtu 486 d r a h o k a m ů bylo 155 z í s k á n o od dárců, z b ý v a j í c í c h 331 k u s ů p o c h á z e l o z d o m á c í c h zásob. V y t v o ř i l n a p ř í k l a d p ř e d l o h u k r y t i n ě V á c l a v a Daniela Gutweina, z n á z o r ň u j í c í kostel sv. T o m á š e a k l á š t e r n í prelaturu v p o d o b ě , jak ji v y s t a v ě l J. K. Erna, s charakteristic k ý m n á r o ž n í m a r k ý ř e m o b d o b n ý m b r n ě n s k é m u Ú s t a v u š l e c h t i č e n . V oblacích se v z n á š í polopostava madony s d í t ě t e m , její c t i t e l é a a n d ě l s k ý chór. M ě d i r y t r á m o v a n ý d v ě m a linkami o r o z m ě r e c h 202 X 161 mm je d a t o v á n v chronogramu rokem 1724 a s i g n o v á n F. Eckstein del., W. D. Gutwein sc. (K r y t i n ě viz S a m e k , B . : Brno v obrazech pěti staletí. Brno 1969. Katalog v ý s t a v y , č. 30.) G r a f i c k ý list byl p o ř í z e n jako í r o n t i s p i c e knihy o b s a h u j í c í s t r u č n ý soupis o d p u s t k ů a p r i v i l e g i í a u g u s t i n i á n y v e d e n é h o arcibratrstva č e r n é h o k o ž e n é h o p á s k u sv. Moniky, v y t i š t ě n é č e s k y a n ě m e c k y J. M . Svobodou v B r n ě . ( Ú p l n ý titul a popis obou t i s k ů u D o k o u p i l a , V . : Soupis brněnských tisků. Brno 1978, č. 1724 5 a 1724/10.) S a m o s t a t n ý list je u l o ž e n ve S O A v B r n ě , fond E 4, 2 : 12, fol. 1.
A R C H I T E K T U R A V D I L E F . ft. I. E C K S T E I N A
55
sáhů široká, tj. přibližně 46 X 34 m, Malá slavobrána 18 sáhů vysoká a 10 sáhu široká, tj. 32 X 18 m), načež postupoval asi samostatně v duchu obecných do bových představ, neboť příležitostné stavby jako slavobrány, castra doloris i konstrukce pro ohňostroje nebyly v baroku ničím neobvyklým. A u g u s t i n i á n ů m pak předložil dvě kresby: A. Návrh velké slavobrány, průčelní, perspektiva (obr. 18). Kresba zahnědlou tuší. šedě lavírovaná, na p a p í ř e 427 X 328 mm, bez m ě ř í t k a . Filigrán: dvouhlavá orlice se srdčitou hrudí. Na dorzu ukládací označení Z : Z : Dnes v S O A v Brně, fond E 4. 5 : 31, fol. 104. B. Návrh malá slavobrány, průčelní perspektiva (obr. 19). Kresba zahnědlou tuší, šedě lavírovaná, na p a p í ř e 510 X 313 m m ; m ě ř í t k o bez popisu. Filigránpísmeno K s korunkou n a h o ř e . Na dorzu ukládací označení Z : Z : Pod kresbou text psaný zřejmě H . Czuppou a obsahující jednak d v ě varianty hesel (Hoc geniale Nemus Thomae astruebat Eremus I seu / U t Nemore hocce tenus confluat omne genus), jednak označení v ý k r e s u s letopočtem 1736 v chronogramu: Porta triumphalis altera neo-coronatae deiparae virginis a brunensi augusti niána pietate posita. S O A Brno. E 4, 5 : 31, fol. 105. Obě b r á n y jsou pojaty jako n e h l u b o k á sloupová stavba proložená schodišti s balustrovým zábradlím. Výrazně se uplatňují římsová kládí, prolomené štíty a segmentové oblouky, kupolové klenbičky a jehlany. V podstatě klasicizující architekturu, působící m o n u m e n t á l n í m dojmem, doplňují figury a t l a n t ů a skulptury umístěné v nikách nebo na volných podstavcích. Nechybí dekorační vázy, k a r t u š e a festony. K r e s e b n ý duktus je uvolněný, v dekoračním detailu snad p o n ě k u d nervni. přece však výstižný, modelující tvary k r á t k ý m i črtami pera a globálním stínováním. Stejnou jistotou se vyznačuje perspektivní zkrat ka. Není to architektura „rýsovaná", ale kreslená jistou rukou se spolehlivým odhadem konečného dojmu. Svými n á v r h y F. R. I. Eckstein vytvořil hotové dílo, byť se nezabýval kon strukčními otázkami stavby (alespoň nic, co by o tom svědčilo, se nedochovalo). A přece jeho kresby p ř e d s t a v u j í jen „holou" architekturu, určenou k zaplnění dalšími m a l o v a n ý m i figurami, scénami, obrazy, znaky atd. Ty měly teprve b r a n á m vtisknou „život". K o n e č n ý m výsledkem pak byla o d s t u p n ě n á v podstatě jednopohledová kulisa klenoucí se přes cestu, kudy měl 10. k v ě t n a 1736 a o oktávě slavnosti (18. května) kráčet korunovační p r ů v o d a v mezidobí početná procesí p o u t n í k ů z Brna a jeho okolí. Shodou okolností se dochoval i program výzdoby, sestavený H . Czuppou pro Velkou bránu."' Je p o u č n ý jak z hlediska ikonografického, tak pro vytvoření představy o použitých v ý t v a r n ý c h prostředcích. S m ě r e m od vrcholu stavby k zemi popisuje obrazovou náplň a ke k a ž d é m u výjevu určuje vesměs biblický citát. Výzdoba se měla p a t r n ě malovat na dřevěné desky seříznuté podle kontur malovaných t v a r ů / ' Tak na vrchol stavby měl být umístěn nebeský zvěrokruh, ;
5
c
S O A Brno. E 4, 5 : 31, fol. 106—111. Jde o rukopis, podle n ě j ž byla v ý z d o b a s l a v o b r á n y s k u t e č n ě p r o v o d ě n a a k t e r ý sloužil za podklad popisu s l a v o b r á n ve s b o r n í k u Conehylium M a r i á n ů m . . . , v y d a n é m roku 1736 ve S v o b o d o v ě b r n ě n s k é t i s k á r n ě a j e h o ž re daktorem a spoluautorem byl r o v n ě ž H . Czuppa. Ú p l n ý n á z e v a popis díla u D o k o u p i 1 a, V . : 1. c, č. 1736 34. T a k o v á t o m o n u m e n t á l n í b a r o k n í m a l o v a n á deska (341 X 323 cm), p o c h á z e j í c í od b r n ě n s k ý c h minoritu, je u l o ž e n a ve sbírkách Muzea m ě s t a Brna, inv. č. 2286. Z n á z o r ň u j e obraz Brna se Spilberkem na konci 17. století, o b k l o p e n ý f r a n t i š k á n s k ý m i světci a ale goriemi Brna a Moravy, a d o r u j í c í m i P. Marii v z n á š e j í c í se v oblacích.
56
BOHUMIL
SAMEK
u jeho paty kresba Brna nebo Moravy (provedeny jako alegorické figury). Pod tím. ale ještě nad architekturou, měla být v mracích zpodobněna uprostřed boží všemohoucnost. nad bočními oblouky láska a ochrana. Uprostřed „ s t r u k t u r y ' řimská církev, pod ní milostný m a r i á n s k ý obraz (sc. jeho kopie) na t r ů n u Šalomounově, obklopený anděly a svatými. Nedaleko obrazu stojící kardinálové Dietrichštejn a Schrattenbach. ve stejné výši mezi oblouky (v provedení níže na podstavcích u paty schodiště) císař K a r e l IV. před pokladnicí, z níž vyjímá obraz. Naproti císař K a r e l VI., jemuž génius podává korunu. Na tomtéž místě v popředí se namaluje m a r k r a b ě Jan jako zakladatel kláštera, naproti němu jeho s y n ' J o š t jako spoluzakladatel, k t e r ý žezlem ukazuje na m a r i á n s k ý obra/:. K oběma f u n d á t o r ú m může být pro větší názornost, jak p o z n a m e n á v á H . Czuppa, přimalován klášter a kostel (stalo se). V téže rovině pak vpravo v obla cích génius božské n á d h e r y s ohnivým mečem, blesky a hromy v ruce, naproti n ě m u Ctnost. Na velkých p y r a m i d á c h (jehlanech) se znázorní alegorie p ř á t e l ství s klíči a štěstí s b e r á n k e m . Pod t r ů n e m uprostřed nebo p o n ě k u d stranou se vyobrazí sbor k a r d i n á l ů obklopujících červeně potažený stůl, na němž leží obě koruny. V této kongregaci bude t a k é v y m a l o v á n b r n ě n s k ý génius držící v ruce z a v ř e n ý dopis s nápisem Pro coronis. Mezi oběma pyramidami nechť jsou dva vodotrysky, k t e r é géniové korunují květy a věnci. Na podstavci vel kého portálu nebo mezi velkými pyramidami se umístí znaky k a r d i n á l ů Dietrichštejna a Schrattenbacha (zvolena prvni varianta). N a spodku velkého portálu budou čtyři symboly zobrazovat čtyři p r v k y : oheň s Apollonem, vzduch s Junonou, vodu s Neptunem a zemi s Cybelou. (Provedeno jako figurální dvo jice nesoucí příslušné atributy, nad nimi oválné medailony s obrazy antických bohů.) Ve velkém p o r t á l u (v přízemí) se mezi oblouky vymaluje pohled na město Brno, nad nímž se vznáší génius držící zelený věnec, na boku v obla cích pak m a r i á n s k ý obraz, z nějž vyzařují paprsky dopadající na věnec. N a d r u h é s t r a n ě oblouku to pak bude pohled na Špilberk. u nějž génius okopává strom a jiný génius, k t e r ý z nebes přináší vavřínovou ratolest; na boku ma riánský obraz vznášející se v oblacích a osvětlující oba génie. Na bocích s t ř e d ního oblouku znaky kláštera a jeho p ř e d s t a v e n é h o Ondřeje Zírkla, nad velkým vstupem nápis Cest, sláva a síla divotvorné bohorodičce p a n n ě na věky (vepsáno do kartuše). Před slavobránou se na zem umístí figury čtyř ročních, období. Všechna shora uvedená d r u h o t n á výzdoba Czuppova programu byla až na drobné odchylky do detailu realizována. Přesvědčivě to dokládá její následný popis v Conchyliu. dále pak rozměrné rytiny obou hran. ilustrující zmíněný m a r i á n s k ý tisk. Oba grafické listy věrně reprodukují kreslené n á v r h y a do nejmenších podrobností (včetně nápisů) znázorňují ideově v ý t v a r n é doplňky, které na kresbách chybí. Signatura u Velké b r á n y zajišťuje pak autorství n á v r h ů F. R. I. Ecksteinovi; v dochovaných písemnostech z augustiniánského ar chívu pro ně totiž nenacházíme jinou oporu. A. Velká slavobrána, m ě d i r y t na papíře obsahujícím obraz o výšce 658 mm a šířce 453 mm (obr. 20). Značeno pod obrazem: vlevo Franc. Egstein invenit, vpravo Balthas. Sigm. Setlezky Sculp. A . V . Uprostřed č t y ř ř á d k o v ý text hovo7
7
T a k é C e r r o n i , J . P.: Skitze eíner Geschichte der bildenden Kúnste in Máhren II, fol. 45 v. (SOA Brno, G 12, inv. č. 34) p ř i s u z u j e Ecksteinovi a u t o r s t v í V e l k é b r á n y (ví pouze o t é t o j e d i n é ) toliko na z á k l a d ě u v e d e n é h o g r a f i c k é h o listu. Na rozdíl od o s t a t n í c h ilustrací, z h o t o v e n ý c h v e s m ě s m o r a v s k ý m I. Zeidlerem, byl g r a f i c k ý list V e l k é brány s v ě ř e n a u g s b u r s k é m u rytci.
A R C H I T E K T U R A V D I L E F. R. I.
57
ECKSTEÍNA
řičí o k o r u n o v á n í m a r i á n s k é h o obrazu v Brně dne 10. k v ě t n a 1736 (letopočet v chronogramu). B. Malá slavobrána, m ě d i r y t na papíře, r á m o v a n ý d v ě m a linkami, v. 548 mm, š. 362 m m (obr. 21). Značeno vpravo pod obrazem: Zeidler sc. M . Neustadt. V Perle m a r i á n s k é (Conchyliu) je ještě vevázán samostatně vytištěný dvojlist, n a d e p s a n ý Crónung der allerseeligsten Jungfrauen und Mutter Gottes Mariae zu Kónigin im M á h r e n . . ., obsahující popis další b r á n y a v příloze její grafické znázornění: C. Slavobrána u Zemského domu, mědiryt na papíře, r á m o v a n ý d v ě m a l i n kami, v. 775 mm, š. 515 mm (obr. 22). Značeno dole v obrazu: vlevo Franz Egstein inv., vpravo Zeidler sc. M . Neustadt. Pod obrazem č t y ř ř á d k o v ý text s letopočtem 1736 v chronogramu na posledním ř á d k u : Regia Mariana Brunensis a c B . V . Mariae in Reginám Moraviae ab Inclytis D. D. Statibus Coronatio in magnifice extructo et splendide illuminato, Domus Provincialis Propylaeo representata, quando in festo exaltati Regis gloriae Regina coeli in Ecclesia Sancti Thomase Brunae festive coronata fuit. Podle údajů přiloženého popisu měla b r á n a u Zemského domu shodné roz m ě r y s druhou (Malou) slavobránou, t v a r o v ě však p ř e d s t a v u j e obdobu Velké b r á n y , s níž m á společné trojosé dvouetážové členění s v ý r a z n ý m dělicím klá dím neseným korintskými sloupy (na Velké b r á n ě se uplatňují ř á d y dórský a jónský), dále pak hloubkové členění stupni, doslova p ř e p l n ě n ý m i malovanou figurální stafáží. Zde j i tvoří reprezentanti moravských zemských stavů, alego rické fugury a žánrové scény. V p r ů h l e d u středního p o r t á l u se jeví zákoutí v ý chodního průčelí Zemského domu, v s u p r a p o r t ě k a r t u š e obsahující t a k é pohled na Brno s dosud p o b o ř e n ý m s v a t o p e t r s k ý m c h r á m e m . s
9
1
*
* *
F. R. I. Eckstein navrhl tedy pro k o r u n o v a č n í slavnosti všechny tři b r á n y , na jejichž realizaci augustiniáni vynaložili značnou částku pohybující se kolem šesti tisíc zlatých." Na rozdíl od Velké slavobrány, přiložené k průčelí svatotomášského kostela, stály obě menší s l a v o b r á n y ve volném prostoru. P ř i t o m b r á n a u Zemského domu byla provedena stejně kulisovitě jako Velká brána, kdežto s l a v o b r á n u u Solného ú ř a d u uzpůsobili pro o b o u s t r a n n ý pohled, byt hlavní průčelí se obracelo ke klášteru. Jen tak lze asi pochopit údaj, že pro střední pyramidu, na jejímž vrcholu se vznášela zlatá koruna, obklopovaly čtyři menší jehlany. Na k r e s e b n é m n á v r h u i na obrazu provedeného díla se na bocích jeví pouze dva jehlany; další dvojice se zřejmě kryje za nimi. Pro střední slavobrána m á tak nejblíže k volné a r c h i t e k t u ř e a svým pojetím se proto od obou kulis p o n ě k u d liší. Přece tu však autor pracuje se stejnými v ý razovými p r o s t ř e d k y , za jejichž základ zvolil jónský sloupový ř á d . N a bocích 1
* K n i h o p i s n é ú d a j e u D o k o u p i l a , V . : I. c, č. 1736 34. K r o m ě Conchylia se lze s uve d e n ý m i g r a f i c k ý m i listy setkat i s a m o s t a t n ě (např. list B v A r c h í v u m ě s t a Brna, sbírka fotografií Ie 18), kam se dostaly snad v y n ě t í m ze s b o r n í k u ; p ř í p a d n ě je m o ž n é , ž e byly rozšiřovány také volně. Viz t é ž D o k o u p i l . V . : I. c, s. 192. S a m o s t a t n ý list ve S t á t n í v ě d e c k é k n i h o v n ě v B r n ě , skř. 1-91416, č. 159, k t e r ý u v á d í t a k é B e d n á ř o v á , V . : Brno v obrazech. U n i v e r z i t n í knihovna v B r n ě 1964, č. 423, a v š a k s n e s p r á v n ý m i údaji o technice, době a m í s t u vzniku grafiky. 11
58
BOHUMIL
SAMEK
však přibyly podložené pilíře završené volutovými konzolami, jež se často a v mnoha obměnách objevují na Ecksteinových freskách. Co lze tedy vyčíst z korunovačních slavobrán vzhledem k t v ů r č í m u profilu jejich autora? Zajisté šlo o stavby k r á t k é h o t r v á n í , o provizória zaplněná p ř e mírou ..levné" n á d h e r y . Než tato skutečnost ovlivnila spíše volbu m a t e r i á l u a techniky než v ý t v a r n é uchopení úkolu. N á v r h y i realizace na grafických listech reprodukují skutečnost p a t r n ě v ě r n ě : Eckstein tu nebudoval zcela reálný archi tektonický prostor,' ale perspektivní zkratkou navodil jeho iluzi. Trojrozměrná sloupy, pilíře, vyložené římsy a schodiště zmenšující se a zužující do úběžniku daného m a r i á n s k ý m obrazem prostorovou iluzi úspěšně spoluvytvářely. A u t o r tedy postupoval jako m a l í ř - d e k o r a t é r , jako ..architectus" nikoliv ve smyslu architekta-stavitele, ale malíře architektur. Není ostatně výmluvné, že v době, kdy augustiniáni stavbou konventu realizovali velkolepý projekt Mořice G r i m ma. si na vytvoření slavobrán přizvali F . ít. I. Ecksteina? A srovnáme-li slavobrány se svatými schody v kostele sv. J a n ů . jeví se obě díla svým obsahem i pojetím velice blízká. Také u minoritu mělo b ý t do m a l é h o prostoru v m ě s t n á no mnoho. Protože se však po svatých schodech měli pohybovat opravdoví lidé ukázalo se, že autor se svým m o n u m e n t á l n ě pojatým úkolem ztroskotal. Zdá se tedy, že k Ecksteinově projekční činnosti bude nutno zaujmout velmi skeptický postoj. Všechno nasvědčuje, že se F. R. I. Eckstein sotva kdy přiklonil k architektonické tvorbě víc, než co obnášela potřeba iluzivního rámce jeho frosek. To ovšem nijak n e u m e n š u j e umělcovu hodnotu a jeho význam na poli barokní malby. Naopak n á v r h y korunovačních slavobrán na j e d n o t n é m díle dokázal, jak skloubením „ z h m o t n ě n é " iluzivní architektury s plastickými p r v k y a malbou se komplexně umí zhostit úlohy velkého dekoratéra, a to v ještě větších dimenzích, než j a k é mu poskytovaly omezené plochy interiérů. Z do chovaných p r a m e n ů není bohužel možné dovodit, do j a k é míry, nebo zda sn f
" Na v ý š i n á k l a d ů lze usuzovat ze soupisu v ý d a j ů na s l a v o b r á n u u Z e m s k é h o domu (SOA Brno, E 4, 5 : 31. fol. 49), k t e r ý podle p ř e p i s u M . F l o d r o v é z n í : Consignation deren bey Errichtung der Triumph-Porten ob dem allhiesigen Landhaus zu Ehren der gekronten Muttcr-Gottes bei S. Thomas aufgegangenen Unkosten als: dem Mahler 500 flr. Zimmermeister 560 flr. Tischler 530 flr. Schlosser, Schmied und Naglschmied vor Schrauben, Klammer. Hackl und Nagl 111 flr. 42 kr. Vor Schmalz und Lampen 164 flr. 21 kr. 2 d. Warttner 28 flr. 36 kr. Vor T a n n e n b á u m e r 30 flr. dem Lebzelter 14 flr. 12 kr. dem von andere Kleinigkeiten 9 flr. 45 kr. Summa
1948 flr., 36 kr. 2 d.
O d e č t e m e - l i od c e l k o v é č á s t k y v ý d a j e za o s v ě t l e n í a hlídání brány, za jedle a jejich snad p e r n í k o v o u v ý z d o b u ( p e r n i k á ř o v i 14 zl. 12 kr.) a za drobnosti, č i n i l a p o ř i z o v a c í cena j e d n é m a l é b r á n y zhruba 1700, což o d p o v í d a l o n á k l a d ů m na dosti n á r o č n ě vypra v e n ý oltář. Vzhledem k tomu, ž e za b r á n u u Z e m s k é h o domu obdržel n e j m e n o v a n ý t e s a ř 560 zl., lze 71 zl. 48 3/4 kr., k t e r é p o ž a d o v a l t e s a ř Georg Lehener za práci na obou b r a n á c h u sv. T o m á š e (SOA Brno, E 4, 5 : 31, fol. 346—347) p o v a ž o v a t jen za n e p a t r n ý zlomek p e n ě z v y d a n ý c h při obou s t a v b á c h . T a k é v p ř í p a d ě b r á n y u Z e m s k é h o domu se zdá, ž e — byť v m e n š í m í ř e n e ž na o s t a t n í c h dvou — m ě l y stát plastiky. Je proto n á padné, že se v soupisu n á k l a d ů práce s o c h a ř e nebo štukátora neobjevuje. V š e bylo jen iluzivně malováno?
A R C H I T E K T U R A V D I L E F . R. I. E C K S T E I N A
59
vůbec Eckstein také podílel na realizaci svých n á v r h ů . J m é n o maliře, který obdržel za; b r á n u u Zemského domu 500 zlatých, soupis výdajů neuvádí. Jeho malířská účast na p r o v e d e n é m díle je však velmi pravděpodobná už vzhledem k tomu, že je uváděn jako inventor grafických listů.
DIE ARCHITEKTUR IM WERK V O N FRANZ GREGOR IGNATIUS ECKSTEIN Die erhaltenen jedoch nicht realisierten E n t w ú r f e der heiligen Stiege fur die B r ú n n e r Minoriteiikirche von der Jahreswendc 1721—1722 — mit der Signatur Frantz Egstein Architectus versehen — sowie ein Entwurf der Neugestaltung des Presbyteriums fur die St.-Thomas-Kirche in Briinn, dessen Urheberschaft vielleicht Eckstein zuzuschreiben isl, erwecken den Eindruck, als wiirde sich dieser B r ú n n e r M a l é r auch mit der Projektierung befassen. Die Untersuehung von Ecksteins realisierten jedoch nicht erhaltenen Projekten — dřel monumentalen T r i u m p h b ó g e n aus AnlaB der Kronung eines marianischen Gnadenbildes von der Augustinem im Jahre 1736 in Briinn erbaut und aus Ecksteins Zeichnungcn und graphischen B l á t t e r n bekannt — bemiiht sich d a r ů m , die Rolle Ecksteins als Archi tekt n á h e r zu beleuchten. Die Analyse dieser drei Werke kommt zu dem Ergebnis, dafi Ecksteins Projektierung eher mit Skepsis zu beurteilen ist. Es eracheint als in hohem MaBe wahrscheinlich, daB dieser bedeutende Vertreter des groBen Stils der Malerei in Mahren und Schlesien sich mit der Architektur kaum etwas mehr befaBte, als dies seine Freskokompositionen erforderten. Auch die K r ó n u n g s b o g c n í e a l i s i e r t e er nur als eine — wenngleich in Raum und Tiefe gegliederte — Kulisse.
Vbersetzt von J. Zeman
