ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU ( )

ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU (1497-1753)

Bakalářská práce

Studijní program: Studijní obory:

B7507 – Specializace v pedagogice 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání

Autor práce: Vedoucí práce:

Květuše Kočovská PhDr. Milan Svoboda, Ph.D.

Liberec 2015

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala v prvé řadě vedoucímu mé bakalářské práce, PhDr. Mgr. Milanu Svobodovi, Ph.D., za pozornost, kterou věnoval mé práci, za cenné rady, vstřícnost a trpělivost. Dále chci poděkovat své rodině za podporu ve studiu. Poděkování, patří také pracovníkům Státního oblastního archivu Zámrsk, Státního okresního archivu Rychnov nad Kněžnou a Národního památkového ústavu Josefov za vstřícný přístup při dohledávání pramenů.

ANOTACE: Bakalářská práce se zabývá historickou zástavbou města Rychnov nad Kněžnou v letech 1497–1753. Snaží se charakterizovat hlavní architektonické památky a jejich postupný vývoj od prvopočátků až do současné podoby. Práce nabízí ucelený přehled stavebního vývoje vybraných objektů v Rychnově nad Kněžnou. V úvodu práce je stručně objasněna historie města jako celku. V dalších částech jsou přiblíženy jednotlivé architektonické památky. Zaměřuji se na jejich popis z hlediska architektonického i historického. Práce vychází ze studia regionální literatury a archivních pramenů. Je doplněna fotodokumentací, která umožní přiblížit si jednotlivé stavby. Klíčová slova: historie, šlechta, architektura, stavby, Rychnov nad Kněžnou, zámek, kostel sv. Havla, kostel Nejsvětější Trojice, jízdárna

ABSTRACT:

The bachelor thesis deals with the most important historical buildings of the town Rychnov nad Kněžnou in the years 1497-1753. It tries to characterize the main architectural monuments and their gradual development from the earliest beginnings to its present form. The work offers a complete overview of the construction development of selected objects in Rychnov nad Kněžnou. In the beginning of the work there is the history of the city explained as a whole. Other parts demonstrate various architectural monuments with focus on their description in terms of their architectural and historical aspects. The work is based on the study of regional literature and archive sources. It is complemented by photographs that will allow the readers to visualize individual buildings.

Key words: history, nobility, architecture, buildings, Rychnov nad Kněžnou, castle, church St. Havel, the Holy Trinity Church, riding hall

ANOTATION:

Die vorliegende Bakkalaureusarbeit erforscht die historischen Bauten der Stadt Rychnov nad Kněžnou zwischen 1497–1753. Das Ziel ist die wichtigsten architektonischen Sehenswürdigkeiten zu charakterisieren und die allmähliche Gestaltung dieser von dem Anbeginn bis die gegenwärtige Form zu schildern. Die Arbeit bietet einen gesamten Überblick der Bauentwicklung von ausgewählten Bauten in Rychnov nad Kněžnou dar. In der Einleitung der Arbeit wird die Geschichte der Stadt als Ganzes kurz gefasst. In den nächsten Teilen werden die einzelnen architektonischen Denkmäler näher gebracht mit Fokus auf die Schilderung sowohl der architektonischen als auch der historischen Hinsicht. Die Bakkalaureusarbeit geht von der Erforschung der regionalen Literatur und Archivquellen aus. Als Ergänzung gibt es eine Fotodokumentation, die es den Lesern ermöglicht sich die einzelnen Sehenswürdigkeiten anzusehen. Schlüsselwörter: Geschichte, Adel, Architektur, Bauten, Rychnov nad Kněžnou, Schloss, St.-Havel-Kirche, Dreifaltigkeitskirche, Reitschulhaus

OBSAH 1

Úvod ................................................................................................................................... 7

2

Stručné dějiny Rychnova nad Kněžnou ........................................................................... 11

3

Významné šlechtické rody Rychnova nad Kněžnou ........................................................ 17 3.1

3.1.1

Heřman z Rychnova ........................................................................................... 17

3.1.2

Vilém z Pernštejna ............................................................................................. 17

3.1.3

Burian Trčka z Lípy ........................................................................................... 18

3.2

4

5

6

Zakladatelé města ...................................................................................................... 17

Stavebníci města ........................................................................................................ 19

3.2.1

Kryštof Betengl z Neuenperka ........................................................................... 19

3.2.2

František Karel Libštejnský z Kolovrat ............................................................. 20

3.2.3

Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat ........................................................... 20

Světské stavby .................................................................................................................. 22 4.1

Rychnovský hrad ....................................................................................................... 22

4.2

Starý zámek ............................................................................................................... 24

4.3

Nový zámek ............................................................................................................... 27

4.4

Zámecká jízdárna ....................................................................................................... 31

Církevní stavby ................................................................................................................ 34 5.1

Kostel svatého Havla ................................................................................................. 34

5.2

Komplex areálu kostela Nejsvětější Trojice .............................................................. 36

5.3

Kaple Proměnění Páně............................................................................................... 40

Závěr................................................................................................................................. 42 PRAMENY A LITERATURA .................................................................................... 44 SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 47 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 50

5

SEZNAM ZKRATEK

ANM

Archiv Národního muzea

Inv. č.

Inventární číslo

JMC

Jeho Milost císařská

Kart. č.

Karton číslo

MěÚ

Městský úřad

NA

Národní archiv

NPÚ, ú. o. p.

Národní památkový ústav, ústřední odborné pracoviště

RA

Rodinný archiv

SHP

Stavebně historický průzkum

SOA

Státní oblastní archiv

SOkA

Státní okresní archiv

SPS

Státní památková správa

6

1 Úvod Cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled stavebního vývoje vybraných objektů v Rychnově nad Kněžnou a následně jej porovnat se současným stavem. Součástí bakalářské práce je nahlédnutí do historického vývoje města jakožto celku a stručné medailonky členů rodů pro město důležitých v souvislosti s jeho vývojem. K práci je také přiložena fotodokumentace popisovaných staveb a mapová dokumentace s jejich lokalizací. Blíže se věnuji historii významných budov církevních i světských od jejich návrhů přes výstavbu až do dnešní podoby. Přikládám též technické nákresy světských a církevních objektů.1 Sledovala jsem historické stavby Rychnova nad Kněžnou zapsané v NPÚ, ú. o. p. Josefov. Jedná se o kostel sv. Havla, kostel Nejsvětější Trojice, piaristickou kolej, zvonici při kostele Nejsvětější Trojice, kapli Proměnění Páně, rychnovský hrad (stál v místech dnešního zámku), starý a nový zámek i zámeckou jízdárnu. Některé tyto stavby, jejich popis a historie, byly přehledně a obsáhle zpracovány ve stavebně historických průzkumech uložených v NPÚ, ú. o. p. Josefov, které se zároveň staly hlavním zdrojem, s nímž jsem pracovala a využila informace, které poskytují kompletní architektonický popis objektů. Ve Státním okresním archivu ve městě Rychnov nad Kněžnou jsem pracovala s dostupnými materiály z fondu Archiv města Rychnov nad Kněžnou 1527–1945. Zde jsem shledala jako přínosné pro bakalářskou práci mapy města, plány a dobové fotografie vybraných historických objektů v časovém rozsahu 18.–20. století. Potřebný textový materiál se mi nepodařilo získat. Ten totiž náleží do soukromého vlastnictví dokumentů z fondu Rodinný archiv Kolovratů-Krakovských. Jedná se o materiály osobní povahy a záleží na vlastnících, zda archiválie zpřístupní pro badatelské účely. Kastelánka rychnovského zámku Ing. Zdeňka Dokoupilová mě obeznámila s tím, že nahlédnout do archiválií této povahy není možné z důvodu požadavku vlastníků uchovat je pouze pro vlastní potřebu. Státní oblastní archiv v Zámrsku poskytl další prameny. Ty jsou součástí fondu Velkostatek

Rychnov

nad

Kněžnou

1597–1949,

který

obsahuje

písemnosti

hospodářsko-správní povahy. Pro bakalářskou práci jsem využila plány historických staveb města Rychnov nad Kněžnou. Větší část archiválií textové podoby týkající se velkostatku je uložena v RA Kolovratů.

1

Viz přílohy BP.

7

Národní archiv a Archiv Národního muzea v Praze neobsahují potřebné informace týkající se zadání bakalářské práce.2 Při studiu využívám kromě dostupných pramenů i informace z regionální a odborné literatury. Ta se pro bakalářskou práci stala přínosným materiálem. Součástí mého historického průzkumu bylo nejen sledovat historické objekty Rychnova nad Kněžnou, ale i stavebníky výše jmenovaných památek a jejich zásluhy o výstavbu a rozvoj. Proto využívám nemalé množství textových materiálů, které potřebné informace poskytují. Prvotní literaturou pro zpracování kapitoly o významných šlechticích města jsou Dějiny Rychnova nad Kněžnou od gymnaziálního profesora PhDr. Tomáše Kouřila a ředitele měšťanské školy Antonína Svobody z roku 1924. Toto dílo hodnotím jako přehledně zpracovanou historii města a významných osobností. Autoři se zde zmiňují o historických událostech, které jsou s městem a osobnostmi úzce spojeny. Umožňuje dále odkazy na jiné zdroje. Jiří Hás věnoval několik stran význačným šlechticům v knize Šlechtické rody na Rychnovsku. Je abecedně uspořádána a autor se v ní zaměřuje na stručné dějiny rodů a popisy jejich znaků a genealogických tabulek. Velice důležitou literaturou pro zpracování zadaného tématu je dílo Františka Musila a Ladislava Svobody Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Tato publikace popisuje světské stavby, na které se zaměřuji při psaní. Jedná se převážně o popis, historický i architektonický, rychnovské tvrze, starého a nového zámku. Tyto informace jsou doplněny nákresy půdorysů a celkového vzhledu objektů.3 Zajímavé informace o světských stavbách dokládá i kolektivní dílo Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (VI.), Východní Čechy, na které se podílelo více autorů pod vedením dr. Tomáše Šimka. V roce 2000 vyšla publikace Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. Ve stručných dějinách Rychnova nad Kněžnou, které jsou součástí díla a pocházejí od historika umění Jakuba Pavla, je kladen důraz především na historický a stavební vývoj města a zámku.

Při bádání v NA, jsem studovala archiválie fondu Státní památkové správy (kart. č. 517) a dále fond Fideikomisní spisy (kart. č. 65 a 550). V badatelně ANM v Praze bylo mé studium zaměřeno na práci s Topografickou sbírkou F (kart. č. 167), listiny města i panství, 1562–1865, a Eichlerovu sbírkou G (kart. č. 26), Rychnov n. Kn. město a Rychnov n. Kn. všeobecný. 3 Viz přílohy. 2

8

Ilustrovaná encyklopedie českých zámků od Pavla Vlčka4 je strukturou a do značné míry i obsahem totožná s informacemi uváděnými v publikaci Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou od Františka Musila. Nic nového tedy nepřináší. Ucelený přehled o vývoji města, zástavbě a událostech je zpracován v díle Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, která je doplněna o katastrální mapy a dobové fotografie objektů a města.5 Z tohoto díla využívám fotografii datovanou před rokem 1935, která zobrazuje pohled na zámek v Rychnově nad Kněžnou od jihu. Dále snímek kostela sv. Havla datovaný před rokem 1930, piaristickou kolej u kostela Nejsvětější Trojice po požáru z roku 1918 a panorama jižní části města od západu v popředí s hřbitovní kaplí Proměnění Páně z třicátých let 20. století. Ty jsou součástí příloh bakalářské práce. Při příležitosti oslavy 750 let od první písemné zmínky o Rychnovu nad Kněžnou vyšla stejnojmenná publikace, na které se podíleli Jiří Frýzek a Lubomír Imlauf. Za odbornou se označit nedá, podobně jako text Oldřicha Petráše z roku 1958, který vyšel k výročí 700 let města Rychnova, protože neposkytuje odkazy na použitou literaturu a prameny. Součást bakalářské práce tvoří i kapitola zabývající se historií a architektonickým rázem budov církevní povahy. V tomto případě využívám studie Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého, (II.), Hradecko a Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný. Dějiny Rychnova nad Kněžnou z roku 1924 od Tomáše Kouřila a Antonína Svobody z díla A. Sedláčka čerpají. Jednou z mála prací, která se zabývá dějinami a stavebním vývojem památek církevní povahy je Domus sancte od regionálního historika PhDr. Rudolfa Zrůbka. Kvalita díla je dostatečná, protože obsah knihy je přehledně uspořádán a zpracován. Poskytuje ucelený přehled a odkazy na další literaturu a prameny o historii a stavebním vývoji církevních objektů v Rychnově nad Kněžnou. V řadě případů jsem při studiu literatury jiných autorů význačných jmen dospěla ke zjištění, že jimi uváděné informace se opírají o dosud zveřejněné poznatky historika Augusta Sedláčka, které uvádí v publikacích: Rychnov nad Kněžnou: pokus dějepisný, anebo Hrady, zámky a tvrze Království českého, (II.), Hradecko. Nepřinášejí proto žádná nová zjištění. Jedná se tedy o „kopírování“ již napsaných faktů. Takováto literatura se nedá zcela považovat za prostředek potřebný pro doplňování faktů uváděných v bakalářské práci. Při studiu literatury regionální povahy je třeba nahlížet na daný problém kriticky, jelikož z velké

V příloze je znázorněn půdorys celého areálu zámku v Rychnově nad Kněžnou, In: VLČEK, Pavel.: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 441. 5 Autor uvádí u fotografií dataci jejich pořízení. 4

9

části není možnost porovnávání s jinou prací. Značná část takovýchto publikací je založená na velmi podobné struktuře výkladu faktů. Vedle studia regionální literatury a archivních materiálů jsem využívala také tvorbu místního historika Josefa Kráma. Ale ani ve vydaných textech Josefa Kráma nebyly informace, které jsem potřebovala k doplnění již získaných podkladů. Jedná se hlavně o historii světských a církevních objektů, které jsou v nich velice stručně popsány. Při studiu jmenovaných materiálů je obtížné dohledat zdroje, ze kterých autor čerpal. Proto není možné považovat tyto materiály za zcela věrohodné. Nejspíše to bude tím, že vystudovanou aprobací Josefa Kráma je španělština, čeština a filozofie. Kultuře a historii Rychnova se věnuje ve svém volném čase. Činnost, zaujatost, nadšení a ochota doktora Kráma jsou velice obdivující. V dostatečné míře poskytuje množství materiálů, kterých mohou občané i turisté využívat při zájmu o historii města. Z dílny Josefa Kráma pocházejí průvodce v knižní, ale i DVD podobě, které dokládají informace týkající se historie města a obsahují množství dobových i soudobých fotografií, které bohužel nejsou doplněny potřebnými údaji o autorovi a dataci pořízených snímků. Pro vznik této práce jsem si zvolila téma, které je mi velice blízké a mám zájem o hlubší nahlédnutí do dějin města. Pocházím z Rychnova nad Kněžnou a dějiny spojené s rodištěm poutají moji pozornost.

10

2 Stručné dějiny Rychnova nad Kněžnou Město Rychnov nad Kněžnou bylo založeno okolo roku 1258. Přesnější informace o založení města nemáme, jelikož zakládací listina se nedochovala.6 První zmínka písemného charakteru vypovídající o existenci Rychnova nad Kněžnou je obsažena v listině českého krále Přemysla Otakara II. z let 1258. V listině je zapsán Heřman z Rychnova (Hermanus de Richenawe). Jelikož se jeho otec jmenoval Václav z Drnholce, nesl i Heřman přídomek z Drnholce. „Jeho otec Václav z Drnholce držel v 1. polovině 13. století Ústí nad Orlicí.“7 Předpokládá se, že kolonizaci Orlických hor započal již v druhé polovině 13. století již zmíněný rod pánů z Drnholce. Tehdy byl pravděpodobně založen kostel Panny Marie, který nyní nese název kostel svatého Havla. „Rychnovský farní kostel sv. Havla je zmíněn poprvé k roku 1313 a patřil k děkanátu kosteleckému.“8 Z podhradí se stávala tržní osada, ze které postupně rostlo středisko obchodu. Obchod se stal jedním z hlavních zdrojů obživy místních obyvatel. Roku 1372 získala tato osada statut městečka. Městečko bylo patrně prostšího vzhledu s dřevěnou zástavbou. Ani později nebylo opevněné a jeho hlavní chloubou se stal zámek z roku 1670. „Na jižním svahu stojí hlavní část města, kdežto ostatek v údolí řeky rozset jest. Na nejvyšším místě levého břehu viděti jest budovu gymnasialní čili bývalou kolej piaristův, pod tím jest něco níže zámek nový a pod ním město.“9 V citaci je uváděn pojem město, avšak tento statut získal Rychnov nad Kněžnou až v roce 1757.10 Tato formulace je v pořádku, August Sedláček píše své první vydání práce v roce 1883. Vedle dosavadního obchodu se rozšiřovalo také soukenictví, které bylo hlavním prvkem obživy městečka i pozdějšího města. Písemné zprávy z počátku 16. století dokládají působnost řemeslníků. Jejich počet rychle rostl. „Tradice soukenické výroby domácké byla od samých počátků města velmi vyspělá, neboť téměř v každém domě či chalupě býval stav.“11 „Městská obec zaujala v 16. století velikou část panských pozemků, takže nabyla velikosti třikráte větší, nežli bývalo před tím. Měloť městečko kromě náměstí jen několik dlouhých ulic

PETRÁŠ, Oldřich.: Rychnov nad Kněžnou 1258–1958, Hradec Králové: Krajský dům osvěty, 1958, s. 10. NPÚ Josefov, stavebně historický průzkum 5b), vedoucí střediska Eduard Stach, ateliér Dobroslav Líbal, zpracovala Ludmila Koběrská, 1989, Dějiny Rychnovského panství do zahájení stavby Nového zámku, s. 4. 8 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 4. 9 SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého: II Hradecko. 3. vyd. Praha: Argo, 1994, s. 181. 10 KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI. díl. 1. vyd. Ilustrace Lubomír Zeman. Praha: Libri, 2004, s. 516. 11 BORŮVKA, Pavel, KRÁM, Josef: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. Praha: Onyx, 2000, s. 147. 6 7

11

a hrazeno bylo plaňkami či plotem z prken sroubených. Na náměstí bývalo hlučno, kdykoliv bývaly trhy. Písař panský obcházel svědomitě, kde kdo měl krámy aneb vyložené zboží, aby od něho vybral tržně a na hradě do panské truhličky odvedl.“12 O původu názvu města existuje několik teorií. Regionální pověsti zmiňují, že městu se z počátku říkalo Rychlov. Údajně podle rychlého běhu jelena, kterého má město ve svém znaku. Jedná se o naivní etymologii. Historikové se ovšem přiklánějí k německému spojení „auf der reichen Aue“, což v překladu znamená „na bohaté nivě“. Možnou variantou je i slovanský původ jména vycházející ze slova rajnava. Z této podoby se odvozují označení reichnava či richnava s významem „lučinaté, lesní údolí.“13 Některé prameny uvádějí, že Rychnov byl pravděpodobně zalidněn původně německými osadníky, kteří osadě na vymýceném místě říkali Richenawe.14 Od 16. století se užívalo označení Rychnov Soukenický. Současné pojmenování Rychnov nad Kněžnou je záležitostí od druhé poloviny 19. století.15 Město má znak, jehož symbolem je panna sedící na jelenu. Znak byl poprvé potvrzen v privilegiu českého krále Vladislava II., a to dne 6. března 1488. Touto listinou král potvrdil právo města pečetit zeleným voskem a pořádat konání dvou výročních trhů. Původ podoby znaku města je doplněn pověstí. „Za dávných časů sídlil v pevném hradě (v Liberku) na skalnatém ostrohu mocný vladyka. Patřil mu veškerý podhorský kraj až k horám Orlickým. Měl jednu dceru, jedináčka, kterou nade vše miloval, proto se snažil vyhovět jí ve všem, co jí viděl na očích. Dívka byla náruživá lovkyně a odvážná, obratná jezdkyně. Ale nestačila jí už jenom jízda na bujném koni. Zatoužila po tom, aby s vichrem o závod mohla pádit na statném jelenu jako lesní panna, o které jí kdysi vyprávěla chůva. Dlouho se otec rozpakoval, svírán úzkostí o život milované dcery, splnit její nerozumné přání, posléze však přece jen podlehl perličkám slz v jejích očích. Poručil tedy čeledi, aby v okolních hvozdech byl chycen jelen, spoután a dopraven na hrad, a tam krocen. Zvěře bylo v tehdejších zdejších nepřehledných lesích nadbytek, a tak byl vladykův rozkaz brzy splněn. Krocení plachého a mohutného pána hvozdů bylo ovšem velmi obtížné. Ale síla mužů hradní posádky a neumdlévající něžná péče dívčina o lapeného paroháče přece jen dokázaly, že za nějaký čas přilnul ke své paní důvěřivou příchylností a nevzpouzel se ani pak, když na hradním nádvoří jej sedlala a pokoušela se o jízdu na jeho SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého: II Hradecko, s. 182. FRÝZEK, Jiří, IMLAUF, Lubomír: Rychnov nad Kněžnou 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Fotoateliér Imlauf, 2008, s. 97. 14 SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého: II, s. 183. 15 FRÝZEK, J., IMLAUF, L.: Rychnov nad Kněžnou, s. 97. 12 13

12

hřbetu. Netrvalo dlouho a panna se odvažovala bez obav vyjíždět na něm i za hradební zeď. Jednou si zase vyjela po svahu hradebního ostrohu do zalesněného údolí, ale zapomněla, že právě toho dne loví její otec v okolí hradu za četné účasti hostí a honců. Její jelen poplašený hlučným křikem honců a zuřivým štěkotem psí smečky se dal do šíleného úprku údolím podél toku potoka a přihnal se až nad příkrý skalní sráz. Nescházelo mnoho a zdivočelé zvíře bylo by se vrhlo i s pannou do závratné hlubiny. Ale úzkostné volání bezmocné jezdkyně zaslechli ještě včas dřevorubci a uhlíři, kteří pracovali na nedaleké mýtině. Bez váhání se postavili pádícímu jelenu v cestu, zachytili jej a strhli k zemi dříve, než doběhl v okraj srázu. Tak byla panna zachráněna a vladyka z vděčnosti povýšil osadu, kterou zachránci jeho dcery obývali, na město a do znaku mu dal obraz panny sedící na jelenu.“16 Vedle této pověsti existuje i jiná verze. Říká se, že při divoké jízdě na skále nad řekou jezdkyně zahynula. Za údajného vladyku je považován Heřman z Drnholce (první doložený majitel panství). Jeho dcera se jmenovala Ofka. Bohužel z historického hlediska není doložena žádná Heřmanova dcera.17 První přesná podoba znaku není s určitostí známa. Popis lze vyjádřit takto: „Na červeném štítě je jelen se dvěma rohy nahoře zdviženými, an jest spolehl na nohy, na kterémžto panna na prostředku po straně sedí v modré sukni, podávající témuž jelenu dvú lístků k ústům.“18 K podobě městského znaku se váže vyobrazení, jak panna podává jelenu k tlamě dvě lekna (lístky). „Tato dvě lekna jsou vzata ze znaku pánů z Drnholce, tudíž určují zde majitele poddanského města.“19 V rámci rychlého růstu, zalidnění a rozvoje byl Rychnov rozdělen na dvě části. První, která neměla žádné sídlo, ovládali bratři Jindřich a Heřman z Rychnova. Druhá část spadala pod vládu Albrechta a Heřmana z Rychnova. Ti se později oddělili tak, že Albrecht ovládal rychnovský hrad a Heřman tvrz zvanou dubenskou. Městečko zůstalo pod společnou správou bratrů.20 Zajímavý je záměr Albrechta z Rychnova vymoci pro městečko od krále Vladislava II. Jagelonského městský znak (pannu na jelenu) a konání dvou výročních trhů, přičemž první připadal na středu po sv. Vítu a druhý na pondělí po sv. Matouši. Král Vladislav II. potvrdil na žádost Albrechta z Rychnova městečku roku 1488 právo pečetit zeleným voskem.21 Rod pánů z Rychnova vlastnil panství Rychnov dlouhá léta, až do roku 1497. V té době jej koupil Vilém z Pernštejna. „Nový držitel Rychnova, pan Vilém, byl jedním FRÝZEK, J., IMLAUF, L.: Rychnov nad Kněžnou, s. 98. PETRÁŠ O.: Rychnov nad Kněžnou 1258 – 1958, s. 11. 18 ČAREK, Jiří: Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985, s. 340. 19 PETRÁŠ, O.: Rychnov nad Kněžnou, s. 11. 20 SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého: II, s. 184. 21 SEDLÁČEK, August: Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný. 2. vyd. Rychnov nad Kněžnou: Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou, 2004, s. 11–12. 16 17

13

z nejznamenitějších pánů, kteří kdy v Čechách panovali, a vzorný svého času hospodář. Brzo po převzetí panství hleděl si získati lásku svých poddaných; lidem svým ve vesnicích v Dlouhé Vsi, Lupenici, Lhotce, Jedlině, Dobřínově a Lipovce udělil právo, aby mohli o statcích svých volně říditi bez obmezování strany vrchnosti. Rychnovským daroval roku 1498 pastviště řečené Láň, na němž později část města vzrostla.“22 Značný zájem o rozvoj městečka a řemesel na panstvích měli převážně páni z Pernštejna, jak je uvedeno již v předešlé citaci. Pro městečko samotné a řemeslnické cechy to přineslo řadu výsad. Rychnov bohatl spolu se svými měšťany. V městečku byly postaveny například cihelna, mlýny, valchy, fara, masné krámy, škola, dvůr, hrad, kostel, hřbitov. Zakládaly se též lomy, rybníky, pastviny, ovčíny a stodoly. Město vlastnilo některé pozemky i lesy. V roce 1556 se rychnovské panství ocitlo na dobu čtyř let v rukou Arnošta, falckraběte rýnského. „Kníže Arnošt byl biskupem pasovským a od roku 1540 působil také jako arcibiskup salzburský.“23 V následujících letech 1560–1677 připadlo panství jako odúmrť postupně císařům Ferdinandovi I., Maxmiliánovi II. a Rudolfovi II.24 Ferdinand I. obdržel jako první z císařů panství Rychnov a udělil mu 20. srpna 1561 mnohé výsady. Rychnov měl stejná práva jako královská města, včetně práva volného stěhování. Ferdinandův nástupce císař Maxmilián roku 1567 potvrdil, aby veškerá privilegia byla zapsána do desek zemských.

25

Císař Rudolf II. však v roce 1577 rychnovské panství

prodal Burianu Trčkovi z Lípy. Panství „obsahovalo: zámek a městečko Rychnov s pivovárem, vsi Dobřinov, Dubno, Dlouhou Ves, Jedlinu, Lhotku, Lipovku, Lukavici, Habrovou, Meziříčí, Javornici, městečko Rychemberk, vsi Hlásku, Prorub, Proroubek, Kačerov, Rampuš, Bílý, Popelov, Rybnou Nebeskou, Souvlastní, Kunčinu ves se dvorem řeč. Dubno.“26 Burian Trčka z Lípy udělil městečku právo konání třetího výročního trhu na sv. Lucii. Okolo roku 1578 v Rychnově vystavěl pivovar a blízko něj založil tzv. starý zámek. Došlo také ke změně vysvěcení chrámu Panny Marie na kostel sv. Havla. Roku 1584 Burian prodal svůj mlýn pod kostelem soukenickému cechu.27 V roce 1587 se Trčka z Lípy odhodlal k nečekanému činu, když rychnovské panství prodal Kryštofu Betenglovi. Ten koupil napřed panství Borohrádek a později Rychnov.28 Betengl se zasloužil o výstavbu chrámu Nejsvětější Trojice. Ta probíhala v letech 1594–1602. SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze Království českého: II, s. 184. NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 6. 24 Tamtéž, s. 6. 25 KUČA, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI, s. 518. 26 SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze: II, s. 186. 27 Tamtéž, s. 186. 28 SEDLÁČEK, A.: Hrady, zámky a tvrze: II, s. 186. 22 23

14

O dva roky později, v roce 1604, byla vybudována také renesanční zvonice, do které byl umístěn zvon Kryštof.29 V dobách po r. 1620 byl majetek Betenglů zkonfiskován. Po smrti Kryštofa Betengla se vedly spory týkající se jeho pozůstalosti. „Za účast na stavovském povstání propadla po Bílé Hoře Kryštofova panství fisku. Kryštof Betengl zemřel v roce 1623 a jednalo se o uspokojení nároků jeho vdovy Alžběty a syna Jana, který byl neplnoletý a nemohl být za účast na povstání trestán.“30 Než se záležitosti vyřídily, zakoupil konfiskát v roce 1623 Vincenc Museschinger z Gumpendolfu.31 „Po smrti Vincence Museschingera jeho panství zdědily dcery Marie Kateřina, která se provdala za hraběte z Mollartu, a dcera Marta Alžběta provdaná za hraběte Kurzova ze Senftenau. Panství Rychnov podle dědického rozdílu roku 1629 připadlo Marii Kateřině. Ta ho téhož roku prodala Vincencovi Zucconimu.“32 Vincenc Zucconi, hrabě z Benevella, biskup Rosonský a probošt Vyšehradský, zprostředkoval sňatek mezi Ferdinandem II. a Eleonorou, kněžnou Mantovskou. Zucconi zemřel roku 1635 a jeho ostatky se údajně nacházejí v kostele sv. Trojice. 33 Po jeho smrti zdědila Rychnov královna Eleonora, manželka císaře Ferdinanda II. Panství zahlcené dluhy Eleonora spolu s panstvím Borohrádek a Zámrsk prodala v roce 1640 Albrechtu Libštejnskému z Kolovrat. „Albrecht Libštejnský hrabě z Kolovrat odkázal rychnovské panství závětí z roku 1648 vloženou do Zemských desek roku 1650 svému nejstaršímu synovi Františkovi Karlovi.“34 V průběhu třicetileté války utrpělo město značné škody po nájezdu švédského vojska. Nejhorší vlnu utrpení zažilo město v roce 1652, kdy bylo zachváceno ničivým požárem. Ten napáchal mnoho škod. Shořela i městská privilegia. Město bylo zčásti zpustlé a pobořené. Po těchto krutých časech se postupně vracel do města život. Na jeho architektonickém vzhledu se podepsalo několik dalších požárů, nejen ten z roku 1652. I náměstí jakožto středisko veřejného dění získávalo postupem času podobu, kterou můžeme pozorovat například na starých malbách či fotografiích.

NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 7. Tamtéž, s. 7. 31 Vincenc Museschinger z Gumpendolfu byl významný císařský tajný rada a ředitel dvorské kanceláře. In: FRÝZEK, J., IMLAUF, L.: Rychnov nad Kněžnou, s. 102. 32 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 8. 33 Podle latinského nápisu na náhrobku, který česky zní: Zde odpočívá ctihodný a vysoce urozený Vincenc Zuccones, hrabě Benevellský, biskup Rosanský, probošt Vyšehradský a JMC. rada a pán na Rychnově, jenž nákladem Římské císařové a Uherské a České královny Eleonory z vévod Mantovských a na rozkaz svůj vlastní v tomto chrámě byl pochován 5. září 1635.“ In: Sedláček, A.: Rychnov nad Kněžnou, s. 26. 34 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 9. 29 30

15

Století sedmnácté je dokladem rozvoje města v důsledku řemesel a obchodu. V době selských bouří se cechy dočkaly nových potvrzení a privilegií. Od druhé poloviny 18. století se ve městě rozšiřoval německý jazyk, který se stal úředním. „Hrabětem Františkem Antonínem vymřela v roce 1861 větev LibštejnskýchKolovratů a její majetek přešel na rodovou větev Kolovratů-Krakovských.“35 Tím se započala nová éra dějin malebného Rychnova nad Kněžnou.

35

NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 5.

16

3 Významné šlechtické rody Rychnova nad Kněžnou 3.1 Zakladatelé města 3.1.1 Heřman z Rychnova Výše jmenovaný Heřman z Rychnova je považován za prvního majitele Rychnova. Od roku 1258 užíval Heřman přídomek z Rychnova; do té doby se označoval z Drnholce. Heřman pocházel ze starobylého panského rodu, který měl ve znaku dvě stříbrná lekna v červeném poli. Jeho otec Vilém byl pánem Ústecka a Lanškrounska.36 „Heřman byl dvořanem Přemysla II. Bojoval s ním r. 1260 proti uherskému králi Bélovi. V l. 1261–1266 byl ustanoven královským podkomořím a dohlédaje na nově založená města nabyl veliké moci.“37 Heřman z Rychnova zastával více funkcí, například byl nejvyšším maršálkem, nejvyšším komořím a purkrabím Pražského hradu. Měl několik potomků. Nejznámější z nich je Heřmanův syn Oldřich z Drnholce. 38 V první polovině 14. století drželi panství bratři Jetřich, Albrecht a Heřman, nepochybně vnuci Heřmana. Sám Heřman buď náhle zemřel, nebo se vystěhoval. Dále o jeho činnosti nejsou doloženy údaje.39 3.1.2 Vilém z Pernštejna Rychnov se koncem 15. století dostal do rukou nejbohatšího a nejslavnějšího českého rodu pánů z Pernštejna, kteří měli ve svém znaku zubří hlavu s houžví v nozdrách ve zlatém poli. „Během posledních třiceti let svého života (1491–1521) Vilém z Pernštejna systematicky pozemkový majetek rozšiřoval. V Čechách vytvořil především velký územní komplex, zasahující z Polabí do Orlických hor. Souběžně s vyplácením panství Kunětická hora z dílčích zástav získával další územní celky: Sezemice (1491), Jezbořice (1491), Pardubice, kam situoval i novou rodovou rezidenci (1491), Litice a Potštejn (1495), Rychmburk, Častolovice (1495), Rychnov nad Kněžnou (1497), Brandýs nad Orlicí (1506), panství Lanškroun a Lanšperk (1507), dále Holice, Dašice (1507), Nový Bydžov (1516), Přelouč (1518) a další menší. Na Moravě se Vilémovi z Pernštejna podařilo rozšířit majetek dědictvím po zemřelém bratru Vratislavovi (1496, Pernštejn, Plumov, Prostějov) a později

KOUŘIL, Tomáš, SVOBODA, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924, s. 9. 37 Tamtéž, s. 9. 38 HÁS, Jiří: Šlechtické rody na Rychnovsku. 1. vyd. Praha: Onyx, 2001, s. 77. 39 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 9. 36

17

koupí panství Tovačov s Kojetínem (1503).“40 Vilém od Jindřicha, knížete Minsterberského, koupil roku 1495 panství litické spolu s častolovickým a rychemberským. Roku 1497 odkoupil Vilém z Pernštejna rychnovské panství od Albrechta z Rychnova.41 Vilém z Pernštejna se stal nejpřednějším velmožem v Čechách. Díky svému zájmu o hospodářství nabyl značného množství statků. Hospodářsky vynikal v dobývání kovů, zakládání rybníků a vedl i rozmanité obchody. „Pan Vilém soustředil svou pozornost a své investiční možnosti na ten obor podnikání, který mu přinášel největší zisky – rybníkářství.“42 Snažil se zvelebit své statky a zvýšit jejich výnosy. „Rychnovským daroval pastviště Láň, k pozdvižení a odměnění jejich pilnosti, neboť takové pilné lidi prý miluje.“43 Od mladých let se Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně účastnil mnoha politických jednání i služeb. „Nejprve byl přívržencem Matyáše Korvína, pomáhal mu proti Vladislavovi, při čemž statečností vynikl dobyv Kolína a Nymburka. Po smrti Matyášově stal se věrným přítelem Vladislavovým a přičinil se i o jeho zvolení v Uhrách.“44 „Vilém z Pernštejna se po roce 1482 trvale přestěhoval na Moravský Krumlov.“45 V letech 1483 až 1490 zastával Vilém funkci nejvyššího maršálka, poté důležitý úřad nejvyššího hofmistra Království českého. Vilém z Pernštejna se dožil úctyhodného věku 85 let. Zemřel 8. dubna 1521 po těžké nemoci. „Rychnov spolu s Pardubicemi, Kunětickou Horou, Liticemi, Potštýnem, Brandýsem nad Orlicí, Lanškrounem a Lanšperkem připadl jeho synu Vojtěchovi. Druhý syn Jan obdržel rozsáhlé statky moravské.“46 3.1.3 Burian Trčka z Lípy Další významnou osobností Rychnova byl Burian Trčka z Lípy na Světlé, podkomoří Království českého. Přestože držel rychnovské panství pouze deset let, zasloužil se o jeho rozvoj. Významnou událostí bylo právo konání třetího výročního trhu, které Burian vymohl na králi Rudolfovi II. Za svého působení byl dobrým hospodářem. Zasloužil se o vybudování pivovaru a tzv. starého zámku. Roku 1584 potvrdil soukenickému cechu užívání valch a povolil k nim vést vodu bez překážek. Poddaným prodal též mlýn zvaný podkostelní a učinil

VOREL, Petr: Páni z Pernštejna: Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Vyd. 1. Praha: Rybka Publishers, 1999, s. 100. 41 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 20. 42 VOREL, P.: Páni z Pernštejna, s. 108. 43 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 20. 44 Tamtéž, s. 21. 45 VOREL, P.: Páni z Pernštejna, s. 76. 46 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 22. 40

18

jim mnohé výsady. V případě, že se Burian zdržoval mimo Rychnov, vedl za něj správu panství úředník Burjan Ledský z Chroustova.47 Roku 1587 se Rychnov ocitl v rukou nového majitele, Kryštofa Betengla z Neuenperka. Burian Trčka z Lípy zemřel roku 1591.48

3.2 Stavebníci města 3.2.1 Kryštof Betengl z Neuenperka Rodina Betenglů z Neuenperka49 dosti zbohatla obchodem.50 Kryštof starší Betengl se stal radním na Starém Městě pražském. Nespokojil se však se svými majetky v Praze, a proto koupil roku 1582 od Licků z Rýzmburka panství Borohrádek. Roku 1587 Burian Trčka z Lípy prodal Kryštofovi Betenglovi panství rychnovské.51 Kryštof Betengl se zasloužil o stavbu kostela Nejsvětější Trojice a zvonice v Rychnově. Krátce před svou smrtí roku 1602 Kryštof potvrdil Rychnovu veškeré jeho výsady. Přesné datum jeho smrti připadá na 24. července 1602. Kryštof se nedožil dokončení velkolepé stavby nového kostela, ve kterém byl pochován. „Tu mu byl zřízen náhrobek s nápisem: Léta Páně 1602 ve středu o vigilii sv. Jakuba, apoštola Páně, dokonal život svůj urozený pan Kryštof Betengl z Neuenperka na Rychnově a Borohrádku, věku stáří 63 léta.“52 Kryštof Betengl byl pohřben v zámeckém kostele v Rychnově.53 „Kryštof Wettengel po smrti manželky Evy z Olšan se znovu oženil s vdovou Johankou z Radče.“54 „S manželkou Johannou Radeckou z Radče měl tři syny, avšak všichni zemřeli v mládí.“55 „Měl syna Jana, který však v mladém věku zemřel. Jemu dal pan Kryštof v kostele Nejsvětější Trojice vystavěti nádherný náhrobek.“56 Podle jeho závěti se dědicem panství stal

KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 34. Během bádání se mi nepodařilo získat jinou vhodnou literaturu, která by se zabývala jednotlivými osobnostmi šlechtických rodů na Rychnovsku. Studovala jsem literaturu od Jana Halady: Lexikon české šlechty a podobné. Tato díla uvádějí pouze celkové přehledy o šlechtických rodech. 49 Údaje o tom, jak psát jméno rodu Betenglů jsou různé. August Sedláček užívá formu „Betengl z Neyenperku.“ In: Sedláček, A.: Rychnov nad Kněžnou, s. 20. Další literatura však uvádí několik variant. Nejčastěji psané možnosti jsou Betengl z Neyenperku nebo Neuenperku, dále pak Bettengl nebo Bettengel. Lze také nalézt tvar jména Wetengel, Wettengel, či Wetengl. 50 Erbovní rod Wettenglů pocházející snad původně ze Švýcarska a usedlý na Chebsku. In: ZRŮBEK, Rudolf: Památky Wettenglů z Neyenperka, in: Památky a příroda 16, 1991, č. 7, s. 395. 51 Kryštof z Neyenperka koupil toto panství od Buriana Trčky z Lípy za 33 750 grošů českých. In: ZRŮBEK, R.: Památky Wettenglů z Neyenperka, tamtéž, s. 395. 52 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 59. 53 HÁS, J.: Šlechtické rody na Rychnovsku, s. 11. 54 ZRŮBEK, R.: Památky Wettenglů z Neyenperka, tamtéž, s. 395. 55 HÁS, J.: Šlechtické rody na Rychnovsku, s. 11. 56 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 58. 47 48

19

bratr Eustach Betengl z Neuenperka.57 Za života nového majitele Rychnova i Borohrádku byla dokončena stavba kostela sv. Trojice i přiléhající zvonice. 3.2.2 František Karel Libštejnský z Kolovrat Za třicetileté války se Rychnov ocitl ve vlastnictví pánů z Kolovrat. František Karel Libštejnský, narozený roku 1620, zastával během svého života důležité veřejné úřady. Působil jako rada soudů dvorského a komorního v Království českém. Byl i hejtmanem Hradeckého kraje. Roku 1658 byl František Karel císařem Ferdinandem III. povýšen do hraběcího stavu. O šest let později se stal zemským hejtmanem na Moravě. Za jeho zásluhy obdržel Řád zlatého rouna.58 „V roce 1660 zprostředkoval mír mezi Švédskem a Polskem a v l. 1661–1667 byl prezidentem apelačního soudu.“59 Roku 1676 se František Karel Libštejnský z Kolovrat rozhodl pro stavbu nového zámku. Trčkův zámek jakožto dosavadní sídlo mu již nevyhovoval. Tato stavba byla považována za nejkrásnější panské sídlo v Čechách, neboť síně zámku měly bohaté zdobení obrazy. František Karel Libštejnský z Kolovrat se dožil úctyhodných osmdesáti let. Po jeho smrti se panství ujal jeho syn Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat.60 Mimo jiné měl vedle syna Norberta Leopolda ze dvou manželství s Magdalenou z Oppersdorfu a Isabelou z Nogarelu celkem deset dětí.61 3.2.3 Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat Hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat byl rytířem Řádu zlatého rouna a vyslancem ve Španělsku. Norbert Leopold byl dvakrát ženatý. První manželkou se stala Johanna Majdalena Hrzanka z Harasova, která roku 1685 zemřela. Avšak Norbertu Leopoldovi odkázala své statky. Hrabě dlouhou dobu truchlil po své zemřelé manželce a teprve roku 1691 se podruhé oženil s Marií Magdalenou Slavatovou z Chlumu. Ta zemřela roku 1700.62 Norbert se snažil co nejvíce zvelebovat rychnovské panství. Roku 1704 obnovil starý zámek a došlo i k výstavbě nového průčelí. Na sklonku svého života se zasloužil

Eustach byl majitelem domu na Starém Městě pražském. In: ZRŮBEK, R.: Památky Wettenglů z Neyenperka, s. 395. 58 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 188–189. 59 HÁS, J.: Šlechtické rody na Rychnovsku, s. 46. 60 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 189–190. 61 HÁS, J.: Šlechtické rody na Rychnovsku, s. 46. 62 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 190–191. 57

20

o vybudování velkolepého průčelí kostela sv. Trojice,63 jehož výstavba byla započata roku 1713. V následujícím roce byla ke kostelu přistavěna loretánská kaple. Největší zásluhy však získal za stavbu koleje piaristické. Hrabě Norbert Leopold byl významným šlechticem, který se dožil 63 let. Jeho syn František Karel II. pokračoval v budování staveb a rozvoji města.64

63 64

Viz přílohy. KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 191.

21

4 Světské stavby 4.1

Rychnovský hrad

Historie Během kolonizace Podorlicka, prováděné příslušníky moravského rodu z Drnholce, bylo potřebné zvolit správné místo pro budoucí panské sídlo. Rychnovské panství by zahrnovalo tvrz, která by se stala sídlem, dále město samotné společně s budovou pivovaru, množství okolních vsí, městečko Rychmberk a dvůr nesoucí označení Dubno.65 Rychnovský hrad, který byl centrem patrimoniální správy, nechal zřejmě vystavět první držitel Heřman z Drnholce, věrný stoupenec Přemysla Otakara II. Za zásluhy ho král Přemysl Otakar II. obdaroval územím v povodí řeky Kněžny. Heřman z Drnholce, respektive do této doby Heřman z Rychnova, se stal „vlastníkem“ tohoto území, které čelilo počátečním budovatelským akcím.66 „Současně s tvrzí vznikla pravděpodobně i osada, která byla zřejmě brzy po založení povýšena na město.“67 Kde hrad přesně stával, není s určitostí známo. „Pro město a hrad si zakladatel zvolil svah nad levým břehem Kněžny, který pozvolna stoupá od jihozápadu směrem k severovýchodu.“68 „Rychnovská tvrz pravděpodobně stávala v prostoru rozsáhlé parkové terasy před hlavním průčelím dnešního kostela v blízkosti kolovratského zámku. Ukazují na to i pomístní jména Na hradě či Na starém hradě, užívaná ještě koncem 19. století.“69 Jiné zdroje uvádějí, že poloha hradu byla nepatrně odlišnější. Ovšem podoba dřívější tvrze není známa. Z velké části byla tvrz dřevěná a nevelkých rozměrů. Na východní straně, tedy v místech dnešního zámku, stával až do roku 1503 panský dvůr s dalšími hospodářskými příslušenstvími hradu. Tvrz sloužila pouze pánům z Rychnova jako jejich dosavadní sídlo. Za působení dalších držitelů panství vykonávala tvrz údajně činnost správního střediska. „Vzhledem ke změnám podoby terénu, k nimž v souvislosti s pozdější výstavbou v těchto místech došlo, je provádění ještě přesnější lokalizace místa hradu prakticky nemožné.“70 Z hradu se žádné

ŠIMEK, Tomáš: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI – Východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 430. 66 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI, s. 430. 67 Tamtéž, s. 430. 68 MUSIL, František, SVOBODA, Ladislav: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998, s. 140–141. 69 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI, s. 430. 70 MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 141. 65

22

zbytky hradeb nedochovaly. Vzhledem k tomu existují i další hypotézy o jeho přesnější poloze.71 Hrad je poprvé doložen písemně v roce 1384. Písemná zmínka se týká vyšetřování krádeže věcí církevní povahy, které měly být uloženy na rychnovském hradě. 72 Bratři Jetřich, Albrecht a Heřman z Rychnova, pravděpodobně vnukové Heřmana, byli dalšími držiteli Rychnova. „Jetřich s Albrechtem roku 1378 potvrdili česky psanou listinu rychnovským soukeníkům. Po nich drželi panství synové Jetřicha z Rychnova Jetřich mladší, Heřman a Hynek, z nichž Jetřich mladší z Rychnova zasedal za krále Václava IV. na zemském soudu. Zemřel r. 1400 a zanechal nezletilé syny Jetřicha, Jana a Hynka, za něž jako poručník spravoval panství Boček z Kunštátu a Poděbrad. Do Jetřichovy smrti r. 1419 vládli bratři panstvím společně. Pak Hynek obdržel Pěčín a Jan Rychnov.“73 Koncem 15. století připadl hrad do rukou Albrechta z Rychnova, který sídlo i s městečkem v roce 1497 prodal Vilémovi z Pernštejna. „Vilém z Pernštejna připojil Rychnov ke svému rozsáhlému litickopotštejnskému panství.“74 Od Albrechtova bratra odkoupil Vilém i statek Dubno a připojil jej ke svému panství.

75

Později Vilém z Pernštejna postoupil dvůr i s pozemky rychnovským

měšťanům. Hrad přestal být tedy panským sídlem a ztratil význam. Tvrz byla ve velmi špatném stavu. Český král Maxmilián II. tedy nařídil hejtmanu kladského hrabství její opravu. K tomu nedošlo, protože kolem roku 1577 Burian Trčka z Lípy zhodnotil stav tvrze jako „zchátralá stavba.“ Proti toku řeky Kněžny směrem ke vsi Habrové bylo postaveno nové sídlo. Vzhledem k tomu, že koncem 16. století majitelé Rychnova nad Kněžnou pokládali za sídlo tzv. starý zámek, původní hrad (tvrz) zřejmě pustl a ztratil svůj význam. V oblibě byl starý zámek, jelikož více odpovídal požadavkům pro panské sídlo té doby.76 Tvrz tedy už nesloužila účelům, pro které byla vystavěna a postupem času se zařadila mezi neexistující stavby. Zbytky staré tvrze mohly být odstraněny za účelem plánovaných úprav místa, kde měla stát nová budova kolovratského zámku. „Definitivní zánik hradu či jeho zbytků mohl souviset i s výstavbou kostela Nejsvětější Trojice v letech 1595–1602 a piaristické koleje v roce 1714.“77 „Poslední zbytky tvrze zůstaly roku 1670 pod budovou dnešního zámku.“78

MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 141. Tamtéž, s. 141. 73 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 430. 74 MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 142. 75 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 430. 76 Tamtéž, s. 430. 77 MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 143. 78 ZRŮBEK, Rudolf: Hradiska a tvrze kraje Orlických hor, Ústí nad Orlicí: Okresní archiv, 1991, s. 204. 71 72

23

4.2 Starý zámek Historie Rychnovské panství přešlo v roce 1577 do vlastnictví Buriana Trčky z Lípy, který jej získal od Rudolfa II. Burian Trčka z Lípy byl významný šlechtic zaměřující se převážně na podnikání a je mu zřejmě připisována výstavba tzv. starého zámku. „Patřila mu ještě panství Veliš, Kumburk, Krupá, Habry a Světlá nad Sázavou, kde také sídlil. S nově vybudovaným zámkem vybudoval roku 1585 i panský pivovar se sladovnou.“79 Takzvaný starý zámek, přezdívaný také „trčkovský“, byl postaven v letech 1577–1585. Tento objekt nebyl ani zámkem, ani tvrzí, nýbrž prostým panským domem. Starý zámek byl spojen s pivovarem na severním okraji města Rychnova. Tato část města se dnes nazývá Habrová.80 Není jisté, zda Burian Trčka z Lípy dal opravdu starý zámek vystavět. K výstavbě tzv. starého zámku mohl přistoupit až „další majitel Rychnova nad Kněžnou, pražský erbovní měšťan Kryštof starší Betengl z Neuenperku, kterému v roce 1587 prodal Burian Trčka rychnovské panství. Tato stavba mohla navázat na starší pivovar a hospodářské objekty, vybudované snad již Burianem Trčkou či ještě jeho předchůdci.“81 Kryštof starší Betengl si za své sídelní město zvolil jemu oblíbený Rychnov nad Kněžnou a usiloval o jeho povznesení. „Betenglové byli pražská patricijská rodina švýcarského původu, která zbohatla obchodem. Kryštof Betengl přikoupil r. 1588 od Albrechta Absolona z Ledské dvůr Dobřinov a připojil jej k rychnovskému panství.“82 K jeho snahám povznést ducha města patřila výstavba nového renesančního kostela, dnes zvaného Nejsvětější Trojice, který byl původně zbudován pro účely modlitebny Jednoty bratrské. Tyto záměry Kryštofa Betengla mohou naznačovat, že právě on nechal vybudovat i tzv. starý zámek.83 „Z doby po roce 1602 máme k dispozici jediný, ne však zcela spolehlivý pramen pro poznání původní podoby starého zámku. Tímto pramenem je jeho vyobrazení na křídle oltářní archy, která byla určena pro zmíněný kostel Nejsvětější Trojice.“84 Oltářní archa s vyobrazením podoby starého zámku85 je dnes uložena ve sbírkách nového rychnovského zámku. V současné době je oltářní archa umístěna na hlavním vstupním zámeckém schodišti.

ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 430. MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 143. 81 Tamtéž, s. 143. 82 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 430. 83 MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 143. 84 Tamtéž, s. 143. 85 Podoba a půdorys starého zámku viz příloha č. 3, In: SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 493, inv. č. 6981. 79 80

24

Musí se však brát v úvahu, že dané vyobrazení může z části idealizovat původní podobu sídla. Přesto jde o jedno z nejstarších vyobrazení českého sídla s přídomkem šlechtický.86 Betenglové v tomto renesančním zámku sídlili až do roku 1623. V době účasti Betenglova syna Kryštofa mladšího Betengla v protihabsburském odboji byl Rychnov nad Kněžnou zkonfiskován. Vystřídal řadu majitelů až do jeho převzetí Eleonorou z Mantovy. Spolu s panstvím Rychnov vlastnila Eleonora z Mantovy také Zámrsk a Borohrádek. V době vlastnictví manželky krále Ferdinanda II. Eleonory z Mantovy byl Rychnov nad Kněžnou v roce 1639 vydrancován Švédy. Nejsou doloženy záznamy, zda byl zámek během švédského nájezdu poškozen, či dokonce zničen. Drancování a plenění Švédy donutilo Eleonoru rychnovské panství prodat. V roce 1640 jej získal významný český šlechtic, Albrecht Libštejnský z Kolovrat. Tento majitel je dodnes připomínán kolovratským erbem, který byl až do roku 1918 umístěn v prostorách starého zámku. Zámek tedy sloužil pouze jako sídlo správy. Starý zámek se začal měnit v komplex pomalu chátrajících a téměř nevyužitých prostor.87 Do dějin Rychnova výrazně zasáhl syn Albrechta Libštejnského. František Karel Libštejnský z Kolovrat si zvolil Rychnov za své sídlo, ovšem zámek spojený s pivovarem byl poměrně nevyhovující, proto se František Karel Libštejnský z Kolovrat rozhodl vybudovat sídlo v místech již zaniklého hradu.88 Je proto označován za zakladatele tzv. nového zámku. Důvodem výstavby nového zámku bylo špatné a nebezpečné obydlí toho starého. Na starém zámku hrozilo neustálé nebezpečí ohně, neboť pivovar dosahoval až k ložnici. Vrchnost, která na zámku bydlela, nebyla před ohněm dostatečně v bezpečí. Stavba nového zámku byla dokončena v roce 1679. Při dokončení stavby nového sídla se v místních poměrech vžilo rozlišení budov na „starý“ a „nový“ zámek.89 Vývoj starého zámku negativně ovlivnil nespočet požárů, které se podepsaly na jeho vzhledu. Starý zámek čelil poprvé požáru v roce 1704, kdy byl opraven a přestavěn Norbertem Leopoldem Libštejnským. Díky tomu vznikl nový impozantní vstupní portál v barokním duchu. K dalšímu požáru zámku došlo v roce 1784 za Františka Josefa II. Libštejnského z Kolovrat. Po této nešťastné události byl zámek přestavěn klasicistně. Z této doby můžeme datovat čtyřboký komín z tesaných kvádrů patřící k budově pivovaru. Další

MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 144. Tamtéž, s. 144. 88 Tamtéž, s. 145. 89 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 10. 86 87

25

úpravy stavby musely být provedeny po požáru v roce 1880.90 Zámek častými požáry měnil svoji podobu. Postupem času budova starého zámku změnila majitele a došlo k její celkové rekonstrukci a modernizaci. Z poměrně rozsáhlé budovy starého zámku se zachovala jen část obvodového zdiva a sklepení s valenou klenbou. Dnes tvoří pouze přízemí městského pivovaru. Architektura a mobiliář Starý zámek byl vystavěn v renesančním slohu. Obklopovala ho hradba se střílnami. Hlavní zámecká budova byla jednopatrová s využitým podkrovím a s řadou vikýřů v sedlové střeše. Křídla budov, zámku a pivovaru tvořila čtyřúhelník, uzavřený hradební zdí. Hlavní budova zámku se pravděpodobně nacházela v místech dnešního pivovaru. Zámeckou budovu pokrylo renesanční sgrafitové kvádrování. Okna budovy měla pískovcová ostění.91 „Celý komplex zámeckých budov byl obehnán bíle omítnutou hradební zdí se stříškou. Podél stavby se táhl vodní příkop, překlenutý lávkou a mostem.“92 „Nad jihozápadním křídlem byla na hřebeni střechy štíhlá hodinová věžička s bání. K pravému konci tohoto křídla se připojovala bohatě zdobená vstupní brána, vrcholící ozdobným volutovým štítem a velmi připomínající tehdejší bránu častolovického zámku, a dále přízemní budova, kryta rovněž valbovou střechou s vikýři.“93 „Portál, vyvrcholený římsou se segmentovými křídly a erbem Libštejnských z Kolovrat, je zdoben rytými rámci a nápisem se jménem stavebníka.“94 Hlavní vstupní brána byla cihlově červená se světlým kamenným obloukem. K zámecké budově se připojovala kaple a k ní přízemní budova bez oken se čtyřmi vysokými komíny. Jednalo se pravděpodobně o objekt pivovaru.95 Z původní podoby starého zámku se do dnešní doby téměř nic nedochovalo, jelikož zámek několikrát vyhořel a změnil svou podobu. Kolem roku 1639 byl zpustošen a kompletně vyloupen Švédy. Od té doby chátral. Před rokem 1704 dal objekt přestavět hrabě Norbert Leopold Libštejnský k ryze hospodářským účelům. „Z této přestavby se dochovala bývalá sladovna, klenutý sál s dvěma řadami čtverhranných pilířů a klenutý hlavní vjezd. Roku 1880 vyhořel i pivovar a byl přestaven přibližně do dnešní podoby.“96 Z jedné části starého zámku

MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 145. Tamtéž, s. 144. 92 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 431. 93 MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 144. 94 Tamtéž, s. 145. 95 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 431. 96 Tamtéž, s. 431. 90 91

26

se dochoval bývalý renesanční průjezd s půlkruhovým bosovaným portálem a hřebínkovou klenbou. Původně se jednalo nejspíše o průjezd, který vedl do zámecké zahrady.97 Významným majitelem starého zámku byl i Bohuslav Krakovský-Libštejnský z Kolovrat. Ten areál starého zámku prodal roku 1918 manželům Janovi a Anně Mikešovým. Noví majitelé po roce 1920 zahájili celkovou rekonstrukci a modernizaci budov.98 „V roce 1948 byl pivovar s celým areálem starého zámku znárodněn. Po znárodnění patřil různým pivovarským národním podnikům.“99 „V roce 1962 byl pivovar zrušen a objekt upraven na sodovkárnu, avšak i ta byla koncem 80. let zrušena a areál starého zámku zůstal prázdný a nevyužitý.“100

4.3 Nový zámek Historie O výstavbu tzv. nového zámku se zasloužil převážně František Karel Libštejnský z Kolovrat. „Tento český šlechtic byl jednou z nejvýznamnějších osobností své doby.“101 Nový zámek se měl stát honosným reprezentačním sídlem. Na místě dnešního zámku stávala dříve fara při kostelu Nejsvětější Trojice, škola, dvůr a množství chalup. „Tehdy se totiž hrabě František Karel obrátil na královéhradeckého biskupa Matouše Sobka z Bílenberka s žádostí, aby mu bylo povoleno přenést faru a školu při kostele sv. Trojice z dosavadního místa na místo jiné, neboť tam, kde tyto objekty stojí, chce zbudovat nový zámek.“102 Biskup žádosti hraběte Františka Karla z Kolovrat vyhověl. V roce 1669 Matouš Ferdinand Sobek mimo jiné posvětil novou hraběcí kryptu při kostelu sv. Trojice a k němu náležící hřbitov.103 Přípravy k zahájení stavby zámku byly započaty v roce 1670. Nejprve se jednalo o přípravy týkající se úpravy terénu. Dosavadní stavby musely být odstraněny. „Pro řemeslníky byly pod zámkem vybudovány dřevěné dvojdomky, které jsou vysoce zajímavým útvarem lidového stavitelství a kde se dodnes říká „v chaloupkách“. Příkrá stráň pod zámkem a těsně nad těmito chaloupkami byla pak zabezpečena mocnou opěrnou zdí.“104 Hlavním

MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 146. Tamtéž, s. 145–146. 99 Tamtéž, s. 145. 100 Tamtéž, s. 145. 101 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 431. 102 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 10. 103 Tamtéž, s. 11. 104 BORŮVKA, P., KRÁM, J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat, s. 149. 97 98

27

problémem při zahájení stavby zámku i koleje a kostela byl dovoz materiálu. Jako řešení pro zlepšení dodávek bylo poskytnutí dalších koní na přepravu. Na stavbě zámeckého komplexu se podílela řada zručných řemeslníků mnoha oborů, například zednický mistr z Kostelce nad Orlicí Prokop Češpivo nebo tesařský mistr z Dobrušky Pavel Kohout a další. Během budování bylo zjištěno, že se dochovala „podélná renesanční budova asi z 2. poloviny 16. století, která byla pojata do severozápadního křídla nového zámku.“105 Z této stavby jsou dodnes patrné části valené klenby. Nejspíše se jedná o část sídla správy panství vzniklé za Buriana Trčky z Lípy. Samotná výstavba raně barokního zámku byla započata roku 1676. Tento letopočet zaznamenávající zahájení stavby nového zámku je vyjádřen chronogramem nad hlavní branou.106 Letopočet 1676 údajně zaznamenává rok položení základního kamene budovy. V prvé řadě byl zpracován projekt budoucí stavby107 neznámým architektem severoitalského původu.108 Architekt v konečné verzi svého návrhu vytvořil impozantní stavbu s fascinujícím estetickým dojmem. V průběhu devadesátých let 17. století byl zámek včetně prostoru před ním upravován směrem k městu. V prostoru před zámkem byl umístěn mariánský sloup se sochou Panny Marie z kyšperského pískovce, pocházející z let 1692–1694. „Zajímavě členěná socha Panny Marie, obohacená ve dvacátých letech 18. století o postavy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka de Paula, je hodnotným dílem autora dosud neznámého.“109 Za syna stavitele Františka Karla Libštejnského z Kolovrat, Norberta Leopolda, byla zahájena přestavba v duchu vrcholného baroka. Norbert se stal zakladatelem a iniciátorem výstavby piaristické koleje při kostelu Nejsvětější Trojice. Tou dobou se začalo jednat i o úpravách samotného kostela, převážně mohutného průčelí z let 1714–1715. „Kolem roku 1722 bylo započato s další etapou výstavby, pravděpodobně pod vedením slavného italského architekta Giovanni Santiniho.“110 V roce 1724 byly dokončeny úpravy zámku. Předpokládá se, že již za syna Norberta Leopolda, a to Františka Karla II. Libštejnského z Kolovrat. Proti průjezdu při stájích se nachází kamenná fontána, která upozorňuje na nápis s letopočtem, který značí dokončení stavby.111 Během přestavby zámku se jisté úpravy dotkly i terénu v okolí budovy. Terénní úpravy byly spojené s budováním technicky poměrně náročných vysokých opěrných zdí MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 146. Viz přílohy. 107 Půdorys přízemí nového zámku v Rychnově viz příloha č. 4, In: MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 147. 108 Jméno architekta není v archiváliích ani literatuře uvedeno. 109 BORŮVKA, P., KRÁM J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat, s. 152. 110 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 432. 111 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 16. 105 106

28

a tunelu. Veškeré dostavby zámku byly dokončeny kolem roku 1730. Jednalo se o vybavení zámku, přilehlou jízdárnu, zahrady a kostel. Stavby propojily se zámkem chodby, a vše začleněno do místní krajiny. Po smrti Františka Antonína hraběte Libštejnského z Kolovrat, v roce 1861 připadlo panství do správy poslední kolovratské linie, Kolovratů-Krakovských, protože František Antonín zůstal bezdětný.112 Zámecký areál tvoří zámecké budovy, kostel Nejsvětější Trojice, jízdárna a zahrady. Zámek je jednopatrovou stavbou s barokní fasádou klasicizujícího stylu a zčásti dochovanými interiéry. Jelikož zámek se honosí vzácnou obrazovou galerií Kolovratů, která byla v objektu umístěna již před rokem 1743. Obrazárna převládá podobiznami a malbami s loveckým zátiším. „Z počátků 17. století je několik obrazů pocházejících z okruhu dvorských manýristických malířů císaře Rudolfa II.“113 Zastoupeni jsou mistři českého baroka, například Karel Škréta. „Podstatnou část obrazárny tvoří rodová galérie, druhou část pak sbírka obrazů, jež vznikla postupem doby z nákupů nebo přenesením z jiných kolovratských zámků. Obrazárna vytvořená Norbertem Leopoldem, a zvláště Františkem Karlem II. Libštejnským z Kolovrat sice prodělala řadu změn, ale její jádro zůstalo zachováno až do současnosti.“114 Součástí zámku je rovněž knihovna uchovávající vzácná díla. Architektura a mobiliář „Vznikl osově komponovaný, monumentální, avšak poměrně strohý objekt čtyřkřídlého patrového zámku o straně 60 m, na nějž k severovýchodu navázal o něco kratší přízemní dvůr s konírnami.“115 Přestavba zámku, probíhající v letech 1716 až 1724, neměla za cíl soudě podle objemu nových prostor zámku, zvětšit obytné a reprezentační místnosti, ale přepracovat jejich dosavadní uspořádání. Tento cíl byl uskutečněn „přistavěním bočních křidélek, ukončených věžemi, jednak středovými půdními nástavbami a vikýři na všech křídlech a konečně použitím mansardové střechy.“116 Nový zámek je popisován jako budova o jednom poschodí. Průčelí zámku zdobí dvě věže s účelovými hodinami.117 Nádvoří má tvar pravidelného čtverce s obloukovými chodbami. Zámek v Rychnově zahrnuje do svých prostor sklepy, zbrojnici, obytné pokoje, kuchyň, lázně, prádelnu, sallu terrenu, zahrady, stáje, studniční stavení, kamenný vodní rezervoár, jízdárnu, vodovod, kůlnu pro zahradnické nářadí a řadu dalších funkčních prostor. V přízemí zámku se nachází po levé straně knihovna, do které vedou dvoje dveře. Zámek je MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze, s. 148. BORŮVKA, P., KRÁM, J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat, s. 153. 114 ŠIMEK, T.: Hrady, zámky a tvrze: VI, s. 433. 115 MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze, s. 147. 116 Tamtéž, s. 147. 117 Viz přílohy. 112 113

29

doplněn o točité schodiště, které vede od sklepů pod průčelním křídlem až na půdu. Po celé délce průčelí jsou pod zemí krásné vinné sklepy.118 „Ze tří stran nádvoří jsou otevřené chodby, dole s kamennými pilíři a klenuté pokoje a komory pro služebné. Také velká klenutá kuchyně s několika kvelby a prádelna s kamennými nádržemi na vodu. Z tohoto nádvoří vede průjezd do zadního, také čtyřhranného „placu“, kde jsou klenuté stáje pro 50 koní, vedle několik komor na krmivo a obydlí stájníků, komory na postroje a stájové nářadí.“119 K hornímu podlaží zámku vede poměrně široké kamenné schodiště, které doplňuje pěkná železná mříž. Vedle se stáčí malé šnekové schodiště. Před zámkem se nachází vjezd doplněný dvěma kamennými pilastry. Na nich jsou vytesány dva kamenné znaky, které drží orel. Po pravé straně se rozprostírá hospodářský dvůr objektu, kde leží obydlí domovníka. Lépe řečeno obydlí kastelána. V prostorách dvora dominuje vyzděná studna, jako zásobárna vody. Na druhé straně vlevo je zahrada. Uprostřed zahrady našla své místo kamenná fontána i salla terrena. „V popisu inventáře je uvedena zámecká kaple, před níž byl velký pokoj, panský předpokoj a dále panský obytný pokoj, chodby s oblouky a byt klíčnice.“120 Vnější fasády zámecké budovy charakterizuje klasicizující barokní členění. Jako zdobný detail použita pískovcová ostění oken s římsami. Profil ostění je páskový s uchy a kapkami. Zdobení pod římsou doplňuje rozvinutý volutový motiv. Nejbohatším zdobením celé zámecké budovy bývá označována krásná vstupní brána jako součást hlavního průčelí.121 Jedná se o vstupní bránu s polokruhovým záklenkem rámovaným bosovanými pilastry nesoucími profilovanou římsu. Součástí ni je tesaný znak s kolovratskou orlicí. Pod římsou po obou stranách klenáku se nachází chronogram s datem začátku stavby zámecké budovy. Počátky její stavby jsou na vstupní bráně datovány roku 1676. Hlavní budova zámku má krytí mansardovou střechou doplněnou štítovými vikýři. Hranolové nárožní věže jsou zastřešeny šindelovými mansardami doplněnými lucernou. Vnitřní nádvoří zámku po jeho obvodu obíhají v přízemí otevřené arkádové ochozy. Součást zámku tvoří druhé nádvoří obklopené ze tří stran hospodářskými budovami.122 Raně barokního původu jsou vertikální konstrukce a klenby přízemí středního jádra i podélných křídel druhého dvora. Méně jasný je původ úprav vnějších i vnitřních fasád. Bez pochyby raně barokní prvky můžeme pozorovat na arkádových ochozech, vstupních portálech NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 31. Tamtéž, s. 16. 120 Tamtéž, s. 17. 121 Viz přílohy. 122 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 4. 118 119

30

i kvádrovém nárožním průčelí. Levé severozápadní křídlo zámku z hlediska vývoje vykazuje starší renesanční znaky. Do vrcholně barokní etapy vývoje zámku patří výstavba spojovací chodby ke kostelu Nejsvětější Trojice v roce 1714. Roku 1722 byl zámek rozšířen a obohacen vnější přestavbou. „Pří této stavební proměně byla hlavní zámecká budova zvýšena polopatrovými nástavci a štítovými vikýři, částečně byla změněna i průčelí prvního nádvoří, zejména úpravami prvního patra. Nejzajímavěji bylo dořešeno hlavní zámecké průčelí, na jehož nárožích byly postaveny věže s nízkými spojovacími křídly, uzavírajícími na levém boku francouzskou zahradu, na protilehlé pravé straně prostor třetího dvora, jehož správní budovy opět zřetelně prokazují Santiniho autorství.“123 Další úpravy v pozdějších letech do architektonického rázu zámku nijak výrazně nezasáhly. Z přelomu rokoka a klasicismu pocházejí výzdobné prvky stropů zahradních pavilonů a nástěnné malby v severozápadním křídle zámku.124

4.4 Zámecká jízdárna Historie Zámecká jízdárna je samostatným objektem, který stojí východně od zámku a obklopují ho rozlehlé zahrady. Stavba vznikla v souvislosti s přestavbou zámeckého areálu v období vrcholného baroka. Norbert Leopold hrabě Libštejnský z Kolovrat (1655–1716) byl činný na panství od roku 1697. Navázal na stavební činnost svého otce Františka Karla hraběte Libštejnského z Kolovrat, který do roku 1690 nechal zámecký areál přestavět a rozšířit v duchu raného baroka. Architektem během vlastnictví panství Norbertem Leopoldem byl Jan Blažej Santini. Ten navrhl roku 1704 přestavbu starého zámku i pivovaru.125 Podle archivních záznamů docházíme k závěru, že objekt jízdárny roku 1716 ještě nestál. Zámecká jízdárna byla tedy dílem Norbertových potomků. Objekt jízdárny vznikl v letech 1716 až 1723. V letech 1723–1724 nechal hrabě František Karel upravit zahradu pod jízdárnou. Již z roku 1817 je známa informace, že jízdárna změnila účely svého využití. V tomto roce byla opravena a přetvořena na sýpku. Tato změna naznačuje vztah vrchnosti k rychnovskému zámku v 19. století. Rychnov se v této době stal správním centrem majetku

Tamtéž, s. 9. Tamtéž, s. 8–9. 125 NPÚ Josefov, stavebně historický průzkum 6), vedoucí střediska Luboš Reml, ateliér Dobroslav Líbal, zpracoval Mojmír Horyna, 1985, Zámecká jízdárna, s. 1. 123 124

31

a dlouho zde nikdo nesídlil. Členové kolovratského rodu dávali raději přednost zámku v Černíkovicích.126 Zámeckou jízdárnu postihlo i několik ničivých etap. Chodba vedoucí ze zámku k jízdárně byla poškozena ohněm na sklonku druhé světové války. O několik let později se názor veřejnosti na objekt jízdárny dosti změnil. „V prosinci roku 1949 projevil Místní národní výbor v Rychnově zájem o pronájem objektu jízdárny ke kulturním účelům. Stav objektu byl tehdy dezolátní.“127 Zámek a jízdárna byly společně propojeny nadzemní chodbou, tzv. prampouchem, protínající ulici mezi nimi.128 V dubnu 1981 byla však nadzemní chodba zničena při průjezdu autojeřábu s nesklopeným ramenem. Jízdárna dnes slouží pro účely města, které ji má v pronájmu na dobu 99 let od majitele rychnovského zámku Jana z Kolovrat. Architektura a mobiliář Od roku 1861 je zámecká jízdárna charakterizována jako stavba zbudovaná z kamene. „Jízdárna patřila k úplnému vybavení velmožského sídla veškerým tehdy myslitelným pohodlím. Byla v Rychnově vybudována o něco později než zámek. Její vnitřek je bohatě členěn okny a pilastry s mocnými volutovými konzolami, strop je ozdoben rozměrnými malbami vynikajícího uměleckého provedení (Bitva na mostě z roku 1727) a obrovskou kolovratskou orlicí.“129 Jízdárna je obohacena barokními freskami, které vznikly roku 1727. Fresky130 tohoto významného malíře zobrazují antické mytologické příběhy, převážně heroické scény, které byly velice oblíbené u barokní šlechty.131 Jsou dílem malíře Jiřího Viléma Neunhertza. Vstupními dveřmi vejdeme do předsíně, dlážděné kamenem. Vpravo od vstupu se nachází kamenné schodiště, které vede do galerie. Do jízdárny je možné vstoupit ze zámecké zahrady. Jelikož byla kdysi adaptována na sýpku, má prkennou podlahu, na rozdíl od předsíně, kde je podlaha kamenná, jak již bylo zmíněno. Před stěnou jízdárny je v zahradě umístěna kamenná terasa s opěrnou zdí. Již zmíněné přemostění mezi zámkem a jízdárnou bylo strženo.132

NPÚ Josefov, SHP 6), s. 5. Tamtéž, s. 8. 128 Viz příloha č. 13, In: SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 521, inv. č. 7009. 129 BORŮVKA, P., KRÁM J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 152. 130 Viz příloha č. 12, In: NPÚ, ú. o. p. Josefov, SHP 6). 131 VLČEK, P.: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, s. 441. 132 NPÚ Josefov, SHP 6), s. 6. 126 127

32

„Negativním zásahem do zámeckého areálu bylo zpustnutí jízdárny.“133 V důsledku požárů bylo tedy nezbytné zahájit rekonstrukci zámeckého areálu. Zahájení se uskutečnilo až v sedmdesátých letech 20. století.

133

MUSIL, F., SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze, s. 149.

33

5 Církevní stavby 5.1 Kostel svatého Havla Historie Z historického hlediska je kostel svatého Havla považován za nejstarší místní dochovaný kostel. Počátky zasahují do raného středověku. Vznikl ve 13. století. V té době byl kostel zasvěcen Panně Marii. Tento svatostánek tvořil ve svých počátcích jádro původní tržní osady. „Půdorys města a stavby farního kostela Panny Marie (dnes sv. Havla), především jeho presbytáře s rovným závěrem, jsou dosud přímými svědky založení města.“134 Roku 1350 daroval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic kostelu sv. Havla dřevěnou polychromovanou gotickou sošku Panny Marie s Ježíškem. Tuto sošku údajně právě osobně vyřezal Arnošt z Pardubic. Rychnovští připisovali sošce ochranu nad městem a ctili ji. Vzácná soška však byla 18. července 1960 z kostela sv. Havla odcizena z hlavního oltáře, kde stála. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov, který dříve nesl označení „malý krchov“. „Hřbitov u farního kostela sv. Havla nestačil již v 16. století a proto byl zřízen za falckraběte Arnošta za městem větší hřbitov.“135 „Ze zrušeného hřbitova se dochovalo několik náhrobků.“136 Nový hřbitov byl založen roku 1577 za hradbami v blízkosti chrámu Páně. „Roku 1661 znově učiněna jest věž na kostele sv. Havla skrze tesaře Jana Menšíka z Helkovic a o té práci jakož i o současných hodnostářích zpráva dána do báně této věže.“137 Blíže kostela stála také dřevěná zvonice. Její základní tvar byl šestihranný. Zvonice dosahovala výše dvaceti metrů. „Roku 1871 byla zbořena a místo ní byla vystavěna věž zděná, nevalně pěkná a nedosti vysoká.“138 Kostel svatého Havla měl čtyři zvony. Dlouhou dobu sloužily k obřadům nekatolíků. Roku 1708 provedl nové svěcení biskup hradecký Tobiáš Jan. Největší zvon, který se nachází ve zvonici, byl posvěcen na počest svatého Tobiáše a Jana. Zvon prostřední byl posvěcen jako projev cti svatému Norbertu a Leopoldu a nejmenší na počest svatého Františka a Karla. Malý zvon ve vížce nad hlavní lodí byl posvěcen ke cti svatého Norberta a Vincence.139 Tato významná gotická stavba sakrálního typu dnes tvoří fascinující prvek městského historického jádra. BORŮVKA, P., KRÁM, J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat, s. 146. DVOŘÁK, Stanislav: Rychnovské hřbitovy a pohřebiště: otisk z Posla z Podhoří, roč. 48, 1934, č. 44–47, 1935. 136 FRÝZEK, J., IMLAUF, L.. Rychnov nad Kněžnou, s. 106. 137 SEDLÁČEK, A.: Rychnov nad Kněžnou, s. 61. 138 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 307. 139 SEDLÁČEK, A.: Rychnov nad Kněžnou, s. 63. 134 135

34

Architektura a mobiliář kostela Z pohledu architektonického se jednalo o objekt skromného vzhledu.140 „Kostel sv. Havla, stavení skrovné vzhledu starožitného, byl vystaven v gotickém slohu beze všech stavitelských ozdob.“141 V průběhu osídlování se kostel sv. Havla, dříve Panny Marie, začlenil do nového gotického městského rázu. Původní podoba kostela však není známa. Údajně byl dřevěný a zanikl, aniž po něm zůstala patrná stopa.142 „Podle archivních zpráv bylo kněžiště postaveno na samém prahu vrcholné gotiky, po roce 1300. Z roku 1313 pochází listina o zasvěcení hlavního oltáře.“143 Hlavní oltář byl zdoben obrazem svatého Havla. Postupem času utrpěl značné poškození. Bylo nutné jeho restaurování. Toho se ujal roku 1847 Leopold Brunner, dvorní malíř ve Vídni.144 Roku 1521 bylo zřízeno sanktuárium a chrámová loď se pyšnila dřevěným kazetovým stropem, doplněným bohatou výzdobou. V dnešní době ji není možné pozorovat, protože již neexistuje. V šedesátých letech 19. století byl starší dřevěný strop nahrazen rákosovým, jehož podoba zůstala zachována do dnešní doby.145 Kostel je prezentován jako „podélná, jednolodní orientovaná stavba s užším, pravoúhle uzavřeným presbyteriem, rozšířeným na severní straně obdélným prostorem sakristie.“146 K levé části jižní strany lodi přiléhá šnekové schodiště z období baroka. „Jižní stranu presbyteria prolamují dva nestejné okenní otvory, z nichž pravý je polokruhový, s gotickou výžlabkovou profilací ostění, levý lomený, velmi úzký, s kvádrovou špaletou.“147 Čelní stranu presbyteria zdobí lomené okno. Chrámová loď je na jižní straně osvětlena třemi okenními otvory. Dva z nich jsou pravé, lomené, z doby gotické. Levý segmentový otvor je bez ostění. Pod levým otvorem v přízemí se nachází boční vchod. Průčelí lodi je doplněno lomenými okny s plochými šambránami. Střecha lodi i presbyteria je sedlového typu. Štít nad vítězným obloukem zakončuje kamenný gotizující kříž.148 Interiér kostelní budovy se skládá z presbytáře, který má dvě pole gotické křížové klenby z první poloviny 14. století s kamennými, klínovými žebry. Ta vybíhají uprostřed

Viz příloha č. 14, In: SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 141, inv. č. 1435. 141 SEDLÁČEK, A.: Rychnov nad Kněžnou, s. 27. 142 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 3. 143 Tamtéž, s. 3. 144 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 306. 145 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 3–4. 146 Tamtéž, s. 1. 147 Tamtéž, s. 1. 148 Tamtéž, s. 1–2. 140

35

stěny ze štíhlých pilířů se skosenými patkami. V křížení žeber jsou patrné svorníky. Prostor sakristie je doplněn lomenou valenou klenbou gotického vzhledu.149 Kostel svatého Havla nachází využití i v 21. století. Každoročně se zde koná půlnoční a velikonoční mše. Jinak není moc využíván, po většinu roku bývá kostel veřejnosti nepřístupný. Občané Rychnova nad Kněžnou nejsou příliš nábožensky založení, proto není kostel plně užíván.

5.2 Komplex areálu kostela Nejsvětější Trojice Historie kostela Kostel Nejsvětější Trojice150 je součástí rozsáhlého zámeckého komplexu původně renesančního vzhledu. Úpravy začaly v době raného baroka. Počátky stavby kostela Nejsvětější Trojice spadají do přelomu 16. a 17. století. „Prostora mezi městem a zámkem starým Trčkou vystaveným sloužila za pole, když tedy roku 1594 Kryštof chtěl zde založiti kostel sv. Trojice, musil teprve některou částku přikoupiti ke svým gruntům.“151 Roku 1635 zemřel Vincent Zucconi, majitel panství, který mimo jiné zprostředkoval sňatek mezi Ferdinandem II. a Eleonorou kněžnou Mantovskou. Panství Rychnov jim odkázal. Zucconi byl v kostele sv. Trojice pohřben. Uprostřed chrámu se nacházel jeho náhrobek.152 Vincent byl prvním pochovaným v kostele sv. Trojice. Za třicetileté války byl chrám značně zdevastován, ovšem v roce 1666 znovu opraven a uveden do nové podoby. K významné přestavbě došlo v době působení rodu Kolovratů. Díky nim získal kostel barokní architektonické prvky. V době převzetí panství do rukou Františka Karla hraběte Kolovratského-Libštejnského byly kostel i zvonice znovu posvěceny. Úkon provedl arcibiskup kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu. V roce 1666 vysvětil Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka153 novou kolovratskou kryptu náležící ke kostelu sv. Trojice. Současně došlo k vysvěcení hřbitova při kostelu.154 „Ve své závěti z 29. června 1697 se František Karel hrabě Kolovrat-Libštejnský zmiňuje i o „krásném kostele Nejsvětější Trojice“. Přál si také být pohřben v tamější hrobce, ovšem jen v tom případě, že by jej smrt zastihla na panství. Pokud by zemřel v Praze, chtěl být NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 2. Půdorys kostela Nejsvětější Trojice, viz příloha č. 17, In: SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 540, inv. č. 7028. 151 SEDLÁČEK, A.: Rychnov nad Kněžnou, s. 21. 152 Tamtéž, s. 26. 153 Královéhradecký biskup, In: A. Sedláček: Rychnov nad Kněžnou, s. 61. 154 NPÚ Josefov, SHP 5b), II. část, s. 73. 149 150

36

pohřben u malostranských jezuitů, v kapli, která teprve bude postavena (tj. v Kolovratské kapli u sv. Mikuláše), pokud by zemřel v Brně pak v tamějším dominikánském kostele. Srdce však mělo být z těla vyjmuto a pohřbeno v kostele sv. Trojice v Rychnově, vedle bratra Viléma (Jan Vilém hrabě Kolovrat-Libštejnský zemřel v květnu roku 1668).“155 Architektura a mobiliář kostela Jednolodní kostel s užším uzavřeným kněžištěm je situován v mírném svahu nad zámkem.156 Co se týče architektonické výstavby a renovací kostela, byl těmito úkoly pověřen architekt Santini. Kostel Nejsvětější Trojice se řadí mezi monumentální stavby města převážně díky mohutnému průčelí. To navazuje pouze z části na osu kostela. Zbývající část souvisí s osou zámku. Systém členění průčelí ve stylu barokním obsahuje řadu osmi sdružených pilastrů. Ve střední části s jónskými a na vnějších stranách s toskánskými hlavicemi. V letech 1710–1713 nechal Santini před chrámovou loď přistavět zmíněné barokní průčelí. Patro průčelí je doplněno sedmi polokruhovými uzavřenými okny. Ta jsou doplněna balustrovými parapety a nadokenními římsami. V supraportě nacházející se u středního okna je umístěna mohutná kamenná znaková kartuše zobrazující kolovratskou orlici s datací roku 1713.157 Zajímavostí z dřívějších dob je, že starý kostel měl v průčelí věž. V kostelní předsíni pod věží stávala socha sv. Kryštofa, kterou nechal vyhotovit a vztyčit zakladatel kostela a majitel panství Kryštof Betengl. Socha sv. Kryštofa byla zvolena na počest jména zakladatele a ke cti svatého mučedníka. Během přestavby musela být socha přesunuta. Jelikož neměla vhodné umístění, byla uložena v základech nového průčelí kostela sv. Trojice. Na místě staré věže bylo zbudováno nové průčelí. Spojení zámku s kostelem bylo zdůrazněno krytou chodbou, vycházející ze severovýchodního zámeckého křídla. Santini nechal vybudovat také Loretánskou kapli. Její výstavba probíhala současně při budování průčelí kostela. Kapli vysvětil královéhradecký biskup Jan hrabě Wratislav z Mitrovic.158 Součástí kostela jsou dva vstupy. „Dva sousední, přilehlé vstupy, segmentově zaklenuté, rámují shodné, podložené šambrány s uchy a mohutným klenákem, nesoucím zvlněný trojúhelný fronton.“159 Interiér hlavní lodi kostela je pojatý v novogotickém duchu.160 Prostor je sepnut žebrovou klenbou do tří polí, které spočívají na silných pilířích. V interiéru kostela se pod kněžištěm nachází místo posledního odpočinku členů kolovratského rodu. Jedná se o jejich NPÚ Josefov, SHP 5b), II. část, s. 73. Viz přílohy. 157 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 2. 158 NPÚ Josefov, SHP 5b), II. část, s. 75. 159 NPÚ Josefov, SHP 5b), s. 1. 160 Viz přílohy. 155 156

37

rodinnou hrobku, ke které vede novogotický portál z jižní vnější strany kněžiště. Hrobka sestává ze sedmi oddělení spojených klenutou chodbou.161 V interiéru jsou umístěny jeden velký a dva malé oltáře, kazatelna, na kruchtě varhany z 18. století. V kostele jsou také čtyři zpovědnice a řada dubových lavic. „Z vnitřní výzdoby upoutá obrovský hlavní oltář tvaru novogotické archy s trojdílným obrazem a baldachýnovým nástavcem s fiálami. Středem triptychu je obraz Nejsvětější Trojice a po stranách obrazy sv. Petra a Pavla s donátorem a jeho chotí. Autorem obrazů je význačný benátský kolorista Ludovico Lipparini.“162 Dále je zde sedm menších obrazů od malíře Josefa Vojtěcha Hellicha z Prahy, které představují české patrony sv. Václava, Vojtěcha, Jana Nepomuckého, sv. Ludmilu, sv. Ivana, sv. Víta a sv. Prokopa. Za hlavním oltářem se nacházejí dveře k depozitářům. Z chóru vedou dveře ke šneku do zámecké chodby. V oratoři je umístěn oltářní obraz s českým nápisem a letopočtem 1601. Nese také znak rodu Trčků z Lípy. Obraz představuje Ukřižovaného s apoštoly Petrem a Pavlem.163 Přiléhající stavby u kostela Po posvěcení loretánské kaple započala stavba piaristické koleje. Tato kolej a gymnázium jako součást zámeckého komplexu, jejichž základní kámen byl položen v roce 1714. Piaristická kolej byla vystavěna na symbolickém trojúhelníkovém půdorysu.164 Objekt převážně z kamene však nebyl omítnut ani vybaven podlahami, dveřmi, okny či kamny. Byl včleněn jedním svým křídlem do závěru presbytáře Nejsvětější Trojice.165 Do historie piaristické koleje a gymnázia výrazně zasáhla tereziánská reforma školství, když bylo v roce 1777 piaristické gymnázium zrušeno a nahrazeno normální školou.166 Dodnes není zcela jasné, kolik z plánovaných oprav kostela, zvonice a piaristické koleje bylo ve skutečnosti realizováno. Kostel i přiléhající budova piaristické koleje prošly během let řadou událostí. Z roku 1733 se dochovala zpráva, ve které se sděluje, že chrám byl v tomto roce vybílen. Do té doby byl až po římsu zelený. Zelená barva byla v oblibě v renesančním období a přetrvala až do

KALENDA, Daniel, Rodové pohřebiště pánů z Kolowrat v Rychnově nad Kněžnou (1651–2012). Bakalářská práce. Liberec: FP TUL 2014. 162 BORŮVKA, P., KRÁM J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 156. 163 NPÚ Josefov, SHP 5b), II. část, s. 89–90. 164 Viz příloha č. 23, In: SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 542, inv. č. 7030. 165 Viz příloha č. 24, In: SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 142, inv. č 1446. 166 NPÚ Josefov, SHP 5b), II. část, s. 76. 161

38

raného baroka. Špatná okna byla nahrazena novými, která dodala kostelu na reprezentativnosti.167 V roce 1798 zasáhl kostel i piaristickou kolej požár. Do kostelní věže udeřil blesk. V důsledku požáru se zřítila klenba kostela i budova piaristické koleje a objekt zůstal po čtyřicet let v troskách.168 Neporušená zůstala pouze loretánská kaple. Kolem roku 1800 se započalo s opravami poškozeného kostela. „Teprve František Antonín Kolovrat, státní ministr a odpůrce metternichovského absolutismu, dal v letech 1838–1843 vybudovat nový kostel podle plánů pražského architekta Františka Pávíčka.“169 V duchu romantismu byl kostel přestavěn do nynějšího novogotického vzhledu. Z původní goticko-renesanční stavby se dochovala pouze obvodová konstrukce hlavní lodi s kněžištěm. Dnes celý stavební komplex tvoří dominantu města. Součástí kostela Nejsvětější Trojice je neodmyslitelně i renesanční, jednopatrová hranolová stavba z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Kryštof Betengl nechal postavit v blízkosti kostela tuto renesanční zvonici, 170 jež je zastřešena nízkým stanem. V ose západního průčelí se nachází vstup s letopočtem 1604. Patro zvonice osvětlují čtyři dvojice polokruhově uzavřených oken. Vlastní prostor stavby v přízemí vyplňuje masivní trámová konstrukce. V patře se prostor otevírá do krovu. Zvonice se pyšní mohutným zvonem.171 Ten nese pojmenování po majiteli rychnovského panství Kryštofu Betenglovi, z jehož iniciativy byly zvon i zvonice realizovány. Zvon Kryštof, dílo zvonaře Jana Benešovského z Moravské Třebové, váží 7 840 kilogramů.172 Jeho průměr dosahuje dvou metrů a výška zvonu je 1,47 m. Kostel Nejsvětější Trojice spolu s rychnovským zámkem jsou nejvyhledávanějšími památkami města. Vedle církevních účelů slouží kostel také jako místo pro konání koncertů. Hlavně pěveckých sborů a umělců varhaníků. V kostele Nejsvětější Trojice je také umožněno uzavřít manželský svazek.

NPÚ Josefov, SHP 5b), II. část, s. 80. Viz přílohy. 169 BORŮVKA, P., KRÁM J.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 155. 170 Viz příloha č. 30, In: SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 141, inv. č. 1435. 171 Viz přílohy. 172 7 840 kg = 140 centů; viz http://www.rychnovsko.info/cs/pamatky/cirkevni-pamatky/item/95-zvonkrystof.html (staženo 26. 3. 2015). 167 168

39

5.3 Kaple Proměnění Páně Historie Historie kaple Proměnění Páně začíná již v 16. století. Při farním kostele sv. Havla se rozprostíral hřbitov, který se stal v 16. století již nedostačujícím, proto byl zřízen nový. „Na nově zřízeném hřbitově byla s povolením držitele rychnovského panství knížete Arnošta173 roku 1558 vystavěna a vysvěcena kaple Proměnění Krista Pána. Byla dřevěná a maltou ohozená. Strop byl rovný a ponurý a vchod nízký.“174 Roku 1650 započala stavba oplocení celého hřbitova a oprava márnice.175 Hřbitov sloužil svým účelům až do počátku 20. století, kdy byl celý hřbitovní areál zrušen. Od roku 1905 se na tomto hřbitově již nepohřbívá. Při jeho rušení několik vzácných náhrobních kamenů zmizelo. Zůstal jen pomník obětem prusko-rakouské války roku 1656 a jen několik náhrobků.176 Na místě původního dřevěného kostelíka byla postavena kaple byzantského stylu dle plánů pražského architekta Aloise Turka.177 „Stavba na půdorysu řeckého kříže s půlkruhovou apsidou. Střed nad křížením je sklenut kopulí, obě krajní pole podélné lodi plackami, příčné lodě valeně.“178 Základní kámen k počátkům stavby kaple Proměnění Páně byl položen 25. června 1865 pod oltář. „Do vyhloubené jamky vložena krabice s listinou a běžnými penězi. Vysvěcení kamene vykonal čestný kanovník Scholz.“179 Tato kaple byla dokončena roku 1868. Dne 9. srpna 1868 došlo k jejímu slavnostnímu vysvěcení za účasti královéhradeckého biskupa. „V ní se pak čtyřikrát v roce odbývaly veřejné bohoslužby, ostatní se tu obětovaly na žádost věřících za jejich mrtvé příbuzné.“180 Kaple disponuje impozantní kopulí, která je svrchu krytá mědí. Obraz Proměnění Krista Pána na zlaté půdě, pocházející z dílny Josefa Vojtěcha Hellicha, je umístěn v apsidě na zdi. Josef Vojtěch Hellich se zasloužil o výzdobu kaple, zvláště maleb na zdech, klenbách a kopuli.181 „V celé kopuli jsou namalovány biblické figurální výjevy z Nového zákona a na

Kníže Arnošt, falckrabě rýnský a biskup pasovský. Od roku 1540 působil také jako arcibiskup salzburský. In: NPÚ Josefov, SHP 5), s. 6. 174 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 322. 175 Tamtéž, s. 322 176 FRÝZEK, J., IMLAUF, L.: Rychnov nad Kněžnou, s. 107. 177 Viz příloha č. 35, In: NA Praha, SPS, kart. č. 517. 178 KUČA, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI, s. 522. 179 KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 322. 180 ZRŮBEK, Rudolf: Domus sancte: Průvodce historií církevních staveb v Rychnově nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Městský úřad, 1993, s. 28. 181 Viz přílohy. 173

40

rovných zdech svatyně svatí patroni čeští.“182 Interiér kaple působí jednoduchým dojmem. Jsou zde umístěny varhany a kazatelna.183 Již bývalý hřbitov nyní slouží jako park doplňující charakter kaple. Kaple Proměnění Páně je jednou ze staveb, jež se díky počátkům svého vzniku řadí mezi stavby „moderní doby“.

182 183

ZRŮBEK, R.: Domus sancte, s. 31. KOUŘIL, T., SVOBODA, A.: Dějiny Rychnova nad Kněžnou, s. 323.

41

6 Závěr Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila regionální téma, které je mi blízké. Hlavním cílem mělo být seznámit čtenáře s historií města a nejvýznamnějšími architektonickými památkami. V prvních částech práce se zaměřuji na stručné vyjádření dějin města Rychnova od první písemné zmínky až po století devatenácté, kdy se pro město otevírá nová etapa moderní výstavby. Kapitoly odkazují i na významné šlechtické rody a jejich představitele, kteří stáli u zrodu některých staveb a zasloužili se o rozvoj města. Bez jistého povědomí o historii města a osobnostech by nebylo možné hovořit blíže o architektonické výstavbě. Dále jsem sledovala architektonické památky. V práci popisuji jejich celkový vzhled, ale i historické pozadí vzniku. Nejprve se zaměřuji na popis světských budov. Nejdůležitější stavbou je převážně rychnovský hrad, který v dnešní době není možné pozorovat. Avšak část původního zdiva hradu se zachovala ve stavební hmotě dnešního zámku. Podle průzkumu, který jsem v terénu provedla, není snadné s přesností určit místo, kde se zbytky hradu nacházejí. I přesto, že není dochováno dostatečné množství informací o poloze a podobě hradu, řadí se tato stavba mezi ty, které stojí za připomenutí. Tyto zaniklé objekty bývají mnohdy v dějinách měst opomenuty. Z tohoto důvodu jsem pokládala za důležité ve stručnosti přiblížit tuto stavbu. V pořadí druhou významnou budovou je zámek. Rychnov nad Kněžnou je zajímavý tím, že v historii města se objevují zámky dva. Prvním z nich je tzv. starý zámek, někdy nazývaný též trčkovský, jehož zbytky je možné lokalizovat v prostorách budovy dnešního městského pivovaru. Druhý zámek je novějšího data a v dobrém stavu se zachoval do dnešní podoby. Byl vystavěn v prostorách již zaniklého rychnovského hradu. V závěrečných částech práce popisuji církevní stavby. Jedná se v prvé řadě o kostel sv. Havla, který je možné označit za první stavbu tohoto typu na území města Rychnov. Dále komplex areálu kostela Nejsvětější Trojice a kaple Proměnění Páně. Během pozorování staveb jsem došla ke zjištění, že mnozí občané přehlížejí okolní historickou zástavbu města a zaměřují se pouze na dvě dominantní stavby, kterými jsou zámek a kostel Nejsvětější Trojice. Stavby jako již zmíněný kostel sv. Havla nebo kaple Proměnění Páně nenacházejí u místních žádný obdiv. Hlavním důvodem, je nejspíše jejich lokalizace. Objekty jsou z velké části zakryty okolní zástavbou a není možné naplno pozorovat jejich architektonické prvky. Dalším odůvodněním může být i skutečnost, že

42

občané Rychnova nad Kněžnou nejsou dosti nábožensky založeni. Proto jsou tyto stavby po většinu roku veřejnosti nepřístupné. Poměrně obsáhlou část práce tvoří kapitola zaměřující se na komplex areálu kostela Nejsvětější Trojice. V této části podrobně popisuji historii, ale i architektonické prvky chrámu. Nesmíme zapomenout ani na další význačné stavby, které stojí v blízkosti kostela a tím dotvářejí celkový dojem velkolepého zámeckého komplexu. Je zde zmíněna renesanční zvonice, která nepochybně vyniká mnohými detaily. Je důležité zmínit i piaristickou kolej, která byla od roku 1714 do roku 1798 součástí kostela, ale po řadě nešťastných událostí zanikla. Během prohlídky zámeckého komplexu mi bylo sděleno paní Ing. Dokoupilovou, že do budoucích let se místní a turisté, kteří v hojném počtu navštěvují město, možná dočkají názorné rekonstrukce půdorysu bývalé piaristické koleje. Jednou z otázek pro budoucí badatele je, zda v případě zájmu o historii budov zámeckého komplexu projeví jejich vlastníci ochotu zpřístupnit jen některé archiválie. Během bádání jsem se s tímto problémem setkala. Nebylo mi umožněno studovat archivní materiály, které jsou vlastnictvím rodu Kolovratů. Další otázkou je skutečnost, zda během bádání a studia historie města Rychnov nad Kněžnou a jeho dominant je možné získat poznatky dosud neznámé. Regionální historici se touto lokalitou široce zabývali. Proto není možné bez dalšího studia získat nové informace. Veškeré materiály jsou obsáhle zpracovány v dílech regionálních historiků. Problémem je, zda některé tyto informace můžeme pokládat za věrohodné kvůli nedostatečnému citování zdrojů a systému odkazů. Během terénního průzkumu a pořizování fotodokumentace popisovaných objektů jsem narazila na další problém. Přístupnost některých církevních staveb je značně omezena. Je obtížné dohledat správce těchto budov a vyžádat si povolení k prohlídce interiérů. Budovy jsou přístupné pouze v době křesťanských svátků, jako je vánoční a velikonoční mše. Malá návštěvnost těchto prostor je způsobena nerozvinutým křesťanským povědomím u místních. Jednotliví vlastníci města zde zanechali své stopy, které se nesmazatelně zapsaly do dějin Rychnova nad Kněžnou. Umožnili vznik velkolepých staveb, které jsou nepochybně nezbytnou součástí urbanistické koncepce města. Největší podíl na stavebním rozvoji města měli nepochybně Kolovratové. Jejich třísetleté působení je patrné doposud. Impozantní barokní zámecký komplex, kostel a jízdárna jsou nejproslulejšími objekty pocházejícími z iniciativy členů kolovratské linie. Zanechali stopy v mnoha dalších odvětvích, nejen ve stavitelství. Tento rod zůstal věrný městu Rychnovu až do současné doby, kdy nynější majitel pokračuje v tradici svých předků a obývá rychnovský zámek.

43

PRAMENY A LITERATURA Prameny Prameny archivní 1.

SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1949)

2.

SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945)

3.

NPÚ, ú. o. p. Josefov, Stavebně-historický průzkum 5b)

4.

NPÚ, ú. o. p. Josefov, Stavebně-historický průzkum 6)

5.

NA Praha, fond Státní památková správa (1946–1964)

6.

NA Praha, fond Fideikomisní spisy (1564–1953)

7.

ANM Praha, fond Topografická sbírka F

8.

ANM Praha, fond Topografická sbírka G Eichlerova

Prameny vydané 1.

Posel z Podhoří XVIII, 1934, č. 44–47.

Literatura 1.

BORŮVKA, Pavel, KRÁM, Josef: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. Praha: Onyx, 2000.

2.

BŘEZINA, Karel: Dějiny rychnovského gymnasia. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924.

3.

ČAREK, Jiří: Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985.

4.

DURDÍK, Tomáš: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002.

5.

DVOŘÁK, Stanislav: Rychnovské hřbitovy a pohřebiště: otisk z Posla z Podhoří, roč. 48, 1934, č. 44–47, 1935.

6.

FRÝZEK, Jiří, IMLAUF, Lubomír: Rychnov nad Kněžnou 750 let od první písemné zmínky. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Fotoateliér Imlauf, 2008.

7.

HALADA, Jan: Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti 1–3. 1. vyd. Praha: Nakl. Akropolis, 1992–1994.

8.

HÁS, Jiří: Šlechtické rody na Rychnovsku. 1. vyd. Praha: Onyx, 2001.

9.

HORYNA, Mojmír: Rychnov nad Kněžnou zámecká jízdárna. Stavebně-historický průzkum. Praha, 1985.

44

10. HUDCOVÁ, J., SEKOTOVÁ, V., KŘÍVÁNEK, M., ZAHRÁDKA, F.: Velkostatek Rychnov nad Kněžnou 1597–1949, I-IV. Inventář, 1983. 11. KOUŘIL, Tomáš, SVOBODA, Antonín: Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924. 12. KRÁL Z DOBRÉ VODY, Vojtěch: Znaky rodů českých. 2. vyd. Praha: Agentura Pankrác, 2009. 13. KRÁM, Josef: Kněženskorychnovský průvodce. Rychnov nad Kněžnou, 1996. 14. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 15. MUSIL, František, SVOBODA, Ladislav: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998. 16. Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 22. díl. Rozkošný-Schloppe. Praha: J. Otto, 1904. 17. PETRÁŠ, Oldřich: Rychnov nad Kněžnou 1258–1958, Hradec Králové: Krajský dům osvěty, 1958. 18. PILNÁČEK, Josef: Staromoravští rodové. 4. vyd. Velehrad: Ottobre 12, 2004. 19. REML, Luboš, LÍBAL, Dobroslav, HORYNA, Mojmír: Státní zámek Rychnov nad Kněžnou: Stavebně-historický průzkum. Praha: Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze, 1980. 20. SEDLÁČEK, August: Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný. 2. vyd. Rychnov nad Kněžnou: Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou, 2004. 21. SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého: II, Hradecko. 3. vyd. Praha: Argo, 1994. 22. STRÁŽNICKÁ, Alena, ŠROM, Jindřich, JUZA, Josef: Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor a okresní archiv, 1988. 23. ŠIMEK, Tomáš a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 24. VLČEK, Pavel: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 25. VOREL, Petr: Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 1999. 26. ZRŮBEK, Rudolf: Domus sancte: Průvodce historií církevních staveb v Rychnově nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Městský úřad, 1993.

45

27. ZRŮBEK, Rudolf: Památky Wettenglů z Neyenperka, In: Památky a příroda 16, 1991, č. 7, s. 395–402. 28. ZRŮBEK, Rudolf: Rychnov nad Kněžnou: Tváře města v zrcadle času, MěÚ, 1993. 29. ZRŮBEK, Rudolf: Hradiska a tvrze kraje Orlických hor. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Okresní archiv, 1991.

46

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

Katastrální plán města, zámkový komplex – SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 131, inv. č. 1411.

Příloha č. 2

Katastrální plán města, kostel sv. Havla a kaple Proměnění Páně – SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 131, inv. č. 1411.

Příloha č. 3

Půdorys starého zámku v Rychnově nad Kněžnou – SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 493, inv. č. 6981.

Příloha č. 4

Půdorys přízemí nového zámku v Rychnově nad Kněžnou – MUSIL, František, SVOBODA, Ladislav: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 147.

Příloha č. 5

Nový zámek – KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 526.

Příloha č. 6

Nový zámek, pohled na průčelí zámku – fotografie autorky BP.

Příloha č. 7

Nový zámek, pohled od kostela Nejsvětější Trojice – fotografie autorky BP.

Příloha č. 8

Půdorys zámecké jízdárny – MUSIL, František, SVOBODA, Ladislav: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 148.

Příloha č. 9

Zámecká jízdárna – NPÚ , ú. o. p. Josefov, SHP 6).

Příloha č. 10

Zámecká jízdárna – fotografie autorky BP.

Příloha č. 11

Interiér zámecké jízdárny – NPÚ, ú. o. p. Josefov, SHP 6).

Příloha č. 12

Interiér zámecké jízdárny, obraz s mytologickým tématem – NPÚ, ú. o. p. Josefov, SHP 6).

Příloha č. 13

Přechod od zámku k jízdárně – SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 521, inv. č. 7009.

Příloha č. 14

Kostel sv. Havla – SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 141, inv. č. 1435.

Příloha č. 15

Kostel sv. Havla – fotografie autorky BP.

Příloha č. 16

Kostel sv. Havla – KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI. díl, s. 524. 47

Příloha č. 17

Půdorys kostela Nejsvětější Trojice – SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 540, inv. č. 7028.

Příloha č. 18

Kostel Nejsvětější Trojice – fotografie autorky BP.

Příloha č. 19

Kostel Nejsvětější Trojice, průčelí – fotografie autorky BP.

Příloha č. 20

Kostel Nejsvětější Trojice, průčelí detail – fotografie autorky BP.

Příloha č. 21

Vstup do kolovratské hrobky – fotografie autorky BP.

Příloha č. 22

Interiér kostela Nejsvětější Trojice – fotografie autorky BP.

Příloha č. 23

Půdorys piaristické koleje – SOA Zámrsk, fond Velkostatek Rychnov nad Kněžnou (1597–1948), kart. č. 542, inv. č. 7030.

Příloha č. 24

Piaristická kolej pohled od řeky Kněžná – SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 142, inv. č 1446.

Příloha č. 25

Piaristická kolej po požáru – KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: VI. díl, s. 525.

Příloha č. 26

Piaristická kolej, pohled od řeky Kněžná – fotografie autorky BP.

Příloha č. 27

Rychnovské gymnázium po požáru – BŘEZINA, Karel: Dějiny rychnovského gymnasia. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924.

Příloha č. 28

Rychnovské gymnasium po požáru – BŘEZINA, K.: Dějiny rychnovského gymnasia. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924.

Příloha č. 29

Půdorys a pohled zvonice – MUSIL, František, SVOBODA, Ladislav: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, s. 149.

Příloha č. 30

Zvonice – SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 141, inv. č. 1435.

Příloha č. 31

Zvonice – SOkA Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (1527–1945), kart. č. 141, inv. č. 1435.

Příloha č. 32

Exteriér zvonice – fotografie autorky BP.

Příloha č. 33

Zvon Kryštof – fotografie autorky BP.

Příloha č. 34

Zvon Kryštof detail – fotografie autorky BP.

Příloha č. 35

Kaple Proměnění Páně – NA Praha, SPS, kart. č. 517.

Příloha č. 36

Kaple Proměnění Páně – BORŮVKA, Pavel, KRÁM, Josef: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat. Praha: Onyx, 2000, s. 159. 48

Příloha č. 37

Interiér kaple Proměnění Páně – NA Praha, SPS, kart. č. 517.

Příloha č. 38

Výzdoba kaple Proměnění Páně – NA Praha, SPS, kart. č. 517.

Příloha č. 39

Kaple Proměnění Páně – fotografie autorky BP.

Příloha č. 40

Kaple Proměnění Páně – fotografie autorky BP.

Příloha č. 41

Kaple Proměnění Páně – KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 526.

Příloha č. 42

Půdorys celého areálu zámku v Rychnově nad Kněžnou – VLČEK, Pavel: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 441.

Příloha č. 43

Pohled na Rychnov nad Kněžnou – fotografie autorky BP.

Příloha č. 44

Pohled na zámek v Rychnově nad Kněžnou. Dobová veduta zachycuje pohled na tzv. rychnovské Hradčany v roce 1798 před požárem – Zrůbek, Rudolf: Rychnov nad Kněžnou: Tváře města v zrcadle času, MěÚ, 1993.

Příloha č. 45

Kresba zámku a kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou z konce 18. století od místního malíře Vojtěcha Novotného – Zrůbek, Rudolf: Rychnov nad Kněžnou: Tváře města v zrcadle času, MěÚ, 1993.

Příloha č. 46

Areál zámku s patronátním kostelem Nejsvětější Trojice s budovou piaristického gymnázia (zanikla po požáru r. 1918). Akvarel ze sbírky královéhradeckého kanovníka Antonína Jana Venuto, která byla darována císaři Františku Josefu I. při návštěvě města Hradec Králové. Možno ji datovat okolo roku 1800 – Zrůbek, Rudolf: Rychnov nad Kněžnou: Tváře města v zrcadle času, MěÚ, 1993.

49

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

h

50

Příloha č. 2

51

Příloha č. 3

Příloha č. 4

52

Příloha č. 5

Příloha č. 6

53

Příloha č. 7

Příloha č. 8

54

Příloha č. 9

Příloha č. 10

55

Příloha č. 11

Příloha č. 12

56

Příloha č. 13

Příloha č. 14

57

Příloha č. 15

Příloha č. 16

58

Příloha č. 17

Příloha č. 18

59

Příloha č. 19

Příloha č. 20

60

Příloha č. 21

Příloha č. 22

61

Příloha č. 23

Příloha č. 24

62

Příloha č. 25

Příloha č. 26

63

Příloha č. 27

Příloha č. 28

64

Příloha č. 29

65

Příloha č. 30

Příloha č. 31

66

Příloha č. 32

67

Příloha č. 33

Příloha č. 34

68

Příloha č. 35

69

Příloha č. 36

70

Příloha č. 37

Příloha č. 38

71

Příloha č. 39

72

Příloha č. 40

73

Příloha č. 41

Příloha č. 42

74

Příloha č. 43

Příloha č. 44

75

Příloha č. 45

Příloha č. 46

76