DOPAD VÁLEČNÝCH UDÁLOSTÍ NA ŽIVOT OBYVATEL MĚSTA RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU V LETECH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ PEDAGOGICKÁ FAKULTA HISTORICKÝ ÚSTAV

DOPAD VÁLEČNÝCH UDÁLOSTÍ NA ŽIVOT OBYVATEL MĚSTA RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU V LETECH 1914–1918

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vendula Michalcová

Studijní program:

B7507 Specializace v pedagogice

Studijní obor:

P – DEB Historie se zaměřením na vzdělání P – ONB Společenské vědy se zaměřením na vzdělání

Vedoucí práce:

Hradec Králové

Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D

2015

Zadání bakalářské práce Autor:

Vendula Michalcová

Studium:

P121173

Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice Studijní obor:

Historie se zaměřením na vzdělávání, Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání

Název Dopad válečných událostí na život obyvatel města bakalářské Rychnova nad Kněžnou v letech 1914–1918 práce: Název bakalářské The Great War in Rychnov nad Kněžnou, 1914–1918 práce AJ: Anotace: Cílem bakalářské práce je analyzování dopadu válečných událostí první světové války na život lidí v Rychnově nad Kněžnou a v jeho blízkém jeho okolí. Pozornost je zaměřena na všechny změny ve městě a v životě jeho obyvatel související s válkou, především na hospodářskou situaci města. Archiv města Rychnova nad Kněžnou, Kronika města Rychnova nad Kněžnou, články regionálního periodika Posel z Podhoří, Dušan Tomášek: Únos válečné lodě. Garantující pracoviště:

Historický ústav, Filozofická fakulta

Vedoucí práce:

Mgr. Jiří Hutečka, Ph.D.

Oponent:

Zbyněk Sturz

Datum zadání závěrečné práce:

20.12.2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne ...............................

...............................................

Anotace MICHALCOVÁ, Vendula. Dopad válečných událostí na život obyvatel města Rychnova nad Kněžnou v letech 1914–1918. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 57 s. Bakalářská práce.

Bakalářská práce analyzuje dopady válečných událostí první světové války na život lidí v Rychnově nad Kněžnou a jeho blízkém okolí v letech 1914–1918. Pozornost je zaměřena na všechny změny ve městě a životě jeho obyvatel spojené s válkou. Práce se snaží popsat vstup do války, celkovou situaci ve městě, hospodářské a sociální problémy a dopady na kulturní život. Cílem této práce je vytvoření syntézy tohoto období pro vybranou oblast.

Klíčová slova: první světová válka, Velká válka, Rychnov nad Kněžnou, situace v zázemí, regionální historie.

Annotation MICHALCOVÁ, Vendula. The Great War in Rychnov nad Kněžnou 1914–1918. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2015. 57 pp. Bachelor Degree Thesis.

This Bachelor thesis analysis the impact of the First World War upon life of the inhabitants in Rychnov nad Kněžnou and its surrounding in the years 1914–1918. Attention is focused on all the changes in the town and life its people associated with the war. Work tries to describe the entry into the war, the overall situation in the town, economic and social problems and impacts on cultural life. The aim of this work is to make analysis of this period for the selected region.

Keywords: World War I, the Great War, Rychnov nad Kněžnou, situation in background, regional history.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Jiřímu Hutečkovi, Ph.D. za jeho milý a vstřícný přístup, trpělivost a důležité postřehy a rady při kontrolách mé práce. Mé poděkování také míří k ochotným pracovníkům Státního okresního archivu a Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou za jejich ochotu a pomoc při shromažďování archivních materiálů. V neposlední řadě patří velký dík mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu studia a tvorby práce velmi podporovali. Děkuji.

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 8 1

Město Rychnov nad Kněžnou ..........................................................................11

2

Počátek války a reakce na atentát .....................................................................12

3

4

2.1

Vypuknutí bojů .........................................................................................13

2.2

Mobilizace v Rychnově ............................................................................13

2.3

Komunikace s vojáky................................................................................15

Válečné hospodářství .......................................................................................17 3.1

Finanční situace a válečné půjčky .............................................................17

3.2

Nedostatek potravin a zásobování .............................................................20

3.3

Drahota .....................................................................................................27

3.4

Válečné rekvizice......................................................................................29

Dopady na populaci .........................................................................................31 4.1

Proměny elit .............................................................................................31

4.2

Nedostatek pracovních sil .........................................................................34

4.3

Sociální péče.............................................................................................36

4.4

Nezaměstnanost dělnictva .........................................................................38

4.5

Sbírky .......................................................................................................39

4.6

Spolek České srdce ...................................................................................41

4.7

Nemoci .....................................................................................................41

4.8

Lazarety a ranění vojáci v okresní nemocnici v Rychnově.........................43

4.9

Uprchlíci z Haliče .....................................................................................44

4.10 Invalidé.....................................................................................................46 5

6

Dopady na život ve městě ................................................................................47 5.1

Oslavy a veřejné akce všeho druhu ...........................................................50

5.2

Školství.....................................................................................................53

Konec války a samostatnost .............................................................................54

Závěr ......................................................................................................................55 Seznam pramenů a literatury ...................................................................................56 Seznam příloh .........................................................................................................57

Úvod K sepsání bakalářské práce s tématem první světové války mě inspirovalo nedávné výročí sta let od jejího vypuknutí. Vybrala jsem si studium dopadů válečných událostí na město Rychnov nad Kněžnou především díky jeho blízkosti mému bydlišti a dobré dostupnosti zdejšího okresního archivu. Při bližším zkoumání jsem zjistila, že válečné období let 1914–1918 v Rychnově není v literatuře nijak blíže zpracováno, a proto jsem se rozhodla, že se s pomocí místních archivních materiálů pokusím o syntézu daného období sama. Základní prameny ke studiu mnou vybraného tématu se nacházejí ve Státním okresním archivu přímo v Rychnově nad Kněžnou. Jako hlavní pramen celé práce jsem si zvolila příslušné ročníky regionálního periodika Posel z Podhoří vydávaného v Rychnově nad Kněžnou v letech 1886–1935. Tento pramen má podtitul List české státoprávní demokracie, od března 1919 jako List Československé národní demokracie, který však není na titulních stranách uváděn, proto ho v citacích také nepoužívám. Mnou využité ročníky byly kompletně přístupné v rychnovském archivu, pouze část novin z roku 1918 (č. 1–32) jsem získala z Národní knihovny v Praze, protože se v Rychnově nedochovala. Dalšími prameny jsou archiválie týkající se první světové války z fondu Archiv města Rychnov nad Kněžnou, kde byla nejpřínosnější kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva z let 1912– 1923 a kniha obecních rozpočtů z let 1853–1920. Využila jsem také archiválie z kartonu 443, který je součástí fondu Archiv města Dobruška, kde se zachovala slušná sbírka mobilizačních vyhlášek, provolání a výzev z rozmezí let 1914–1919. A v neposlední řadě jsem také čerpala z kroniky města Rychnova nad Kněžnou let 1836–1940. Kromě archiválií Státního okresního archivu v Rychnově jsem také získala kopie sbírky několika desítek korespondenčních lístků rychnovské rodiny Dohnálkových z archivu rychnovské Galerie a muzea Orlických hor. Při zpracování tématu mobilizační problematiky jsem využila online internetové databáze padlých vojáků v 1. světové válce vytvořenou Vojenským ústředním archivem pro přibližné zmapování oblastí a pluků, ke kterým rychnovští rodáci rukovali. Jak jsem již zmiňovala, literatura s tematikou zázemí první světové války na Rychnovsku je velmi slabá. Ve většině publikací, které jsem ve své práci použila je skoro vždy jen pár všeobecných informací o válce, ale žádné bližší specifické 8

informace k Rychnovu. Důležité je také zmínit, že použité publikace týkající se Rychnova vyšly téměř všechny před rokem 1989, což je v některých pasážích jejich textu nadmíru patrné. Nejpřínosnější z daných prací pro mě byla monografie Antonína Svobody a Tomáše Kouřila s názvem Dějiny Rychnova nad Kněžnou, i když velká část kapitoly o první světové válce kopíruje zápisy městské kroniky. Dalšími využitými knihami, nebo spíše brožurami, byly práce vydané roku 1988 Městským národním výborem v Rychnově. Rychnovské pohledy i Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech jsou poměrně odborně zpracovány, ale opět zde nebylo mnoho použitelných informací k danému tématu. Stejný problém se týká i monografie Oldřicha Petráše Rychnov nad Kněžnou 1258–1958, kde je k první světové válce pouze jeden obecný odstavec. Mezi poslední literaturou využitou v mé práci bych zmínila Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný od rychnovského rodáka Augusta Sedláčka a monografii Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, které jsem využila při tvorbě úvodní kapitoly seznamující s Rychnovem jako historickým městem a rodištěm mnoha významných osobností. A nakonec k pochopení mobilizačních problémů a jejich interpretaci ve spojení s dochovanými rychnovskými mobilizačními vyhláškami jsem čerpala z publikace Ivana Šedivého Češi, české země a Velká válka 1914–1918. Při postupu tvorby jsem kopírovala metody historické práce, tedy využila jsem heuristiku, kritiku, interpretaci a syntézu pramenů a literatury. Nejprve jsem se zaměřila na shromažďování relevantních archivních pramenů a bibliografie k danému tématu, a poté jsem zhodnotila pravdivost a relevantnost shromážděných zdrojů a vyhodnotila jejich možné využití při tvorbě práce. Následná analýza a interpretace pramenů a literatury mě dovedla k závěrečnému shrnutí veškerých poznatků, které tvoří tuto práci. Ve své práci se zaměřuji na to, jak válka ovlivnila život města a jeho obyvatel. Práce si klade za cíl zachytit, s jakými nejdůležitějšími událostmi, problémy a nově příchozími změnami se Rychnov musel mezi roky 1914–1918 vypořádat a jak válka zasáhla především hospodaření města, včetně situace zásobovaní. Celou práci jsem strukturovala do 6 kapitol a několika podkapitol. První a druhá kapitola zahrnují seznámení s městem Rychnovem nad Kněžnou, jeho vstup do války, mobilizaci a problematiku komunikace mezi odvedenci a jejich rodinami. Třetí kapitola mapuje 9

hospodářskou situaci města za války, tedy finanční situaci, stoupající drahotu, problém zásobování a nedostatku potravin a neutuchající válečné rekvizice. Čtvrtá kapitola reflektuje dopady války na život obyčejných lidí, zahrnuje problematiku nezaměstnanosti dělnictva, ale i celkového nedostatku práce, záležitost uprchlíků na Rychnovsku, sociální problémy a sbírky na jejich zmírňování a samozřejmě otázku lazaretů pro raněné vojáky. Pátá kapitola by měla nastínit situaci ve městě především z kulturního hlediska a šestá kapitola seznamuje s příchodem zprávy o vzniku samostatného československého státu, který už není součástí tématu mé práce, proto se mu již samostatně nevěnuji.

10

1

Město Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou se nachází v severovýchodních Čechách v podhůří

Orlických hor a v současnosti patří mezi okresní města Královéhradeckého kraje. Poprvé se o Rychnově zmiňuje český král Přemysl Otakar II. ve své listině z roku 1258. Od té doby město překypuje dlouhou a bohatou historií. 1 Mezi významné rychnovské rodáky patří mimo jiné například historik a první profesor českého jazyka na pražské univerzitě František Martin Pelcl, jehož jméno nese i zdejší gymnázium, dále filolog a překladatel antické poezie Otmar Vaňorný nebo známý spisovatel a novinář židovského původu Karel Poláček. 2 V letech 1869–1875 působil na rychnovském gymnáziu historik August Sedláček, který takto popsal Rychnov v jednom ze svých děl: „Město Rychnovské, […], zaujímalo v 17. století asi tutéž prostoru, kterou nyní zaujímá, dělíc se na Staré a Nové město. Prvnější tvoříc jádro města obsahovalo v sobě přední stavení městská, druhé z velké části panské stavby. Náměstí až do novější doby bylo neschůdné. Radnice městská nacházela se na náměstí, na témž místě, kde se nyní spatřuje, a první zmínka o ní se děje 1596.“3 Město mělo v roce 1914 celkem 36 ulic a jeho plocha činila necelých 105 hektarů.4 Dále disponovalo kostelem sv. Havla, k němu přidruženou farou, a také zámkem, kostelem sv. Trojice či špitálem. 5 Rychnovští se pyšnili i nádhernou a netknutou okolní přírodou, zejména lesem ve Včelném. 6 Zlaté a klidné časy města byly narušeny vypuknutím první světové války, která zasáhla obyvatele a dočista změnila zdejší poměry.

1

STRÁŽNICKÁ, Alena – Josef JUZA – Jindřich ŠROM. Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 6. 2 Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Okresní úřad, 2001. s. 225, 334, 237–238. 3 SEDLÁČEK, August. Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný. Praha: Tiskem a nákladem knihtiskárny J. Otta, 1871. s. 26–27. 4 STRÁŽNICKÁ, Alena, Josef JUZA a Jindřich ŠROM. Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 49. 5 SEDLÁČEK, August. Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný, s. 27–29. 6 Posel z Podhoří (dále jen PzP) ročník 29, č. 35 z 29. 8. 1914, s. 3. Knihovna Státního okresního archivu Rychnov nad Kněžnou (dále jen Knihovna SOkA RK), signatura (dále jen sign.) M-0032/29

11

2

Počátek války a reakce na atentát Dne 20. června 1914 napsal poprvé regionální týdeník Posel z Podhoří, List

české státoprávní demokracie, o nebezpečí války. Šlo ale o hrozbu války mezi Řeckem a Tureckem, jejichž vzájemný vztah byl už dlouhou dobu napjatý.7 Nikdo z rychnovských obyvatel v té době však nemohl tušit, že se k dlouhé a vyčerpávající válce opravdu schyluje. Zlomovým a osudovým okamžikem se stal úspěšný srbský atentát z 28. června 1914 v Sarajevu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženu. Projevy lítosti a rozhořčení rychnovských obyvatel nad touto „neuvěřitelnou událostí sarajevskou“8 na sebe nenechaly dlouho čekat. I když Posel z Podhoří informoval o atentátu až 4. července, už v pátek 3. července 1914 se v kostele sv. Trojice konala smuteční mše za „Jasné zesnulé“.9 Vedl ji děkan vdp.10 František Kubánek za přítomnosti dalších církevních představitelů sv. Trojice. Mše se zúčastnili rychnovští i okolní obyvatelé včetně úřednictva, c. k. četnictva a představitelé a studenti místních škol. Vlastní smuteční akty rovněž uspořádala rychnovská náboženská obec izraelitská, ale i ostatní sousedské obce.11 Stejného dne se také v budově c. k. okresního hejtmanství v Rychnově sešli úředníci, političtí představitelé a mnoho dalších při „příležitosti slavnostních bohoslužeb Božích za Jeho c. a k. Výsost pana arcivévodu následníka Františka Ferdinanda a jeho vznešenou choť“12 Opět byly na pořadu projevy soucítění s císařskou rodinou a roztrpčení nad sarajevským zločinem. Mezi významnými osobami účastnícími se tohoto projevu byli mimo jiné přednosta politického úřadu a c. k. místodržitelský rada Adolf Wunsch, říšský poslanec František Chaloupka či ředitel kostelecké reálné školy Vyskočil. Hlavní slovo zde však měl rychnovský starosta JUDr. Čeněk Langer. 13 Nálady, napětí a politická situace vzniklé atentátem nakonec vyústily v rakouské vyhlášení válečného stavu Srbsku a v následnou řetězovou reakci vedoucí 7

PzP 29, č. 25 z 20. 6. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 29, č. 28 z 11. 7. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 9 Tamtéž, s. 2. 10 Děkan má právo na oslovení vysoce důstojný pán (zkratka vdp.) Srov. Děkan. In BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha: Libri, 1994. s. 90. 11 PzP 29, č. 28 z 11. 7. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 12 PzP 29, č. 27 ze 4. 7. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 13 Tamtéž, s. 2–3. 8

12

až ke globálnímu konfliktu, jakým se bezpochyby první světová válka stala. Bylo tak narušeno dlouhé období míru. Jak na lid říše, tak na obyvatele Rychnova byl kladen požadavek zachování „klidu a plného sebezapření“.14

2.1

Vypuknutí bojů Rychnovská kronika vypuknutí války reflektuje takto: „Občané rychnovští žili

v spokojenosti oddávajíce se radostně práci. Náhle r. 1914 byl klid všeho obyvatelstva rakouského porušen. Po zdařeném atentátu na rakouského následníka Františka Ferdinanda z Este a jeho choť dne 28. června v Sarajevě nespokojili se státníci vídenští s odpovědí království srbského na své ultimátum a císař František Josef 28. července vypověděl mu válku. […] Obyvatelstva se zmocňovalo rozčilení.“15 První opatření a nevítané změny, které válka přinesla do života Rychnováků, byly pocítit hned. Důležité komunikační spoje jako například dráha, obecní pošta, telefon a telegraf byly dány k dispozici vojenské službě.16 K ochraně železničních tratí byla určena bezpečnostní služba. Občanům také byla pro jistotu připomenuta řada zákonů, které museli dodržovat. Mezi ně patřila mimo jiné povinnost hlásit přítomnost cizinců ve městě pod hrozbou přísných trestů.17

2.2

Mobilizace v Rychnově Hlavní velkou změnou, která zasáhla rychnovské obyvatele, byl odchod vojáků

na frontu. Ke konci července se začaly množit vyhlášky nařizující svolání domobrany, částečnou a všeobecnou mobilizaci. Výzvy ke svolání císařské královské a královské uherské domobrany byly vypisovány již na 26. července a probíhaly podle příslušných vojenských legitimačních listin, tzv. určovacích a svolávacích lístků a domobranných pasů. 18

14

PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou (dále jen SOkA RK), fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou (dále jen f. AMRK), inventární číslo (dále jen inv. č.) 858, kniha (dále jen kn.) 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 158; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 16 Tamtéž, s. 158. 17 PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 18 SOkA RK, fond Archiv města Dobruška (dále jen f. AMDO), inv. č. 1023, kart. 443, Mobilizační vyhlášky, provolání a výzvy 1914–1919. 15

13

Domobrana byla postupně svolávána dvěma výzvami a sloužila především „k ochraně pořádku a majetku v domovině“19 Do frontové linie měla být volána jen velmi výjimečně. K této rezervní armádě v první řadě náleželi vysloužilí vojáci nebo lidé neodvedení s potvrzením, že jsou domobrany schopní. Dále pak ostatní státní občané neevidovaní v rozmezí od 19 do 42 let. Tato část armády se měla mobilizovat v případě využití první domobrany v poli. Třetí částí byly všechny osoby s možným využitím při válečných úkonech, například v manipulační a zdravotnické službě. Jejich hraničním věkem bylo 50 let.20 O částečné mobilizaci pro případ války informovaly od 26. července 1914 občany žluté plakáty. Všichni neaktivní muži se měli nejméně do 24 hodin dostavit na místo určení podle svého určovacího lístku, ostatní do vyzbrojovacích stanic podle

svých

vojenských

nebo

zeměbranných

pasů.

Částečná

mobilizace

nepovolávala nováčky a náhradníky, ti mohli prozatím zůstat doma. Po předložení příslušných legitimačních listin směli budoucí vojáci cestovat po železnici zadarmo, pokud tyto dokumenty neměli, mohli si požádat o vystavení ověřovacích lístků k dopravě zdarma. Vyhláška také přikazovala k celkem rozsáhlému odvodu koní. Odvodním místem byl nedaleký Kostelec nad Orlicí, kam měli být koně předvedeni dne 29. července v 5 hodin ráno.21 Již 27. července odjížděli ke svým útvarům první záložníci. Rychnovské nádraží se tak najednou zaplnilo mnoha plakajícími a loučícími se rodinami. Od jedenácti hodin dopoledne se díky tomu i načas zastavila tovární výroba. 22 Muži z Rychnova a jeho okolí rukovali do územně nejblíže situovaných pluků. Nejvíce vojáků proto nastupovalo k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové a také k 30. zeměbraneckému pluku ve Vysokém Mýtě. Dále působili Rychnovští například u 11. domobraneckého a 11. zeměbraneckého pluku v Jičíně, u 98. pěšího pluku ve Vysokém Mýtě, u různých kanonových a houfnicových pluků v Litoměřicích a dalších specializovaných pluků. 23

19

PzP 29, č. 37 z 12. 9. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. Tamtéž, s. 3. 21 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 504, sign. 4/29, kart. 111, Mobilizace. 22 PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 23 Vojenský ústřední archiv. Databáze padlých v 1. světové válce [online]. 2012 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase. 20

14

Dne 31. července přikročila monarchie k vyhlášení všeobecné mobilizace kvůli hrozbě válečného konfliktu s Ruskem. 24 Nástup vojáků byl vymezen stejně jako vyhláškou o částečné mobilizaci. Z nejvyššího rozkazu však byli do náboru zahrnuti i nováčci a náhradní záložníci. Odvod se opět týkal i koní a dopravních prostředků, které by mohly být využívány. 25 Během válečných let byly stavy vojsk doplňovány díky dalším svolávacím vyhláškám značených písmeny A až W. 26 Přesné počty odvedených vojáků z Rychnova nad Kněžnou nelze v dostupných archivních pramenech dohledat. V jednom z článků Posla z Podhoří se ale můžeme dočíst, že z přibližných 5 100 obyvatel jich na vojnu odešlo asi 700. 27 Podle monografie Oldřicha Petráše k 700. výročí založení města přišlo o život na bojištích nejméně 80 rychnovských občanů,28 podle seznamu padlých z okresního archivu jich bylo dokonce něco kolem 130 obětí.29

2.3

Komunikace s vojáky Pro rychnovské obyvatele, tak jako pro všechny ostatní, bylo důležité alespoň

nějaké komunikační spojení s jejich muži, otci, syny či bratry ve válečných službách a na bojištích. Díky tomu a nejen pro tento účel se zřizovaly polní poštovní úřady, jejichž úkolem bylo zprostředkovávání služebních a úředních zásilek, ale také soukromých zásilek z domova vojákům a od vojáků domů. Příslušná vyhláška stanovovala velikostní a hmotnostní omezení zasílaných balíků. Určovala pravidla soukromé korespondence a vyplňování adres. Vojenské osoby a ostatní příslušníci v armádních službách měli dopisnice polní pošty zdarma, cena pro ostatní byla stanovena na 1 haléř za kus.30 Ceny se během války pochopitelně mnohokrát změnily. Velmi často se však stávalo, že adresátům nebyla pošta z různých důvodů

24

ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914-1918. Praha: Lidové noviny, 2001. s. 32. SOkA RK, f. AMDO, inv. č. 1023, kart. 443, Mobilizační vyhlášky, provolání a výzvy 1914–1919, fol. 2. 26 SOkA RK, f. AMDO, inv. č. 1023, kart. 443, Mobilizační vyhlášky, provolání a výzvy 1914–1919. 27 PzP 29, č. 35 z 29. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 28 PETRÁŠ, Oldřich. Rychnov nad Kněžnou 1258–1958. Hradec Králové: Krajský dům osvěty, 1958. s. 59. 29 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 493, kart. 110, 1. světová válka – seznamy padlých. fol. 2–3. 30 SOkA RK, f. AMDO, inv. č. 1023, kart. 443, Mobilizační vyhlášky, provolání a výzvy 1914–1919. fol. 104. 25

15

doručena. Proto se některé dopisy a zásilky vracely svým odesílatelům. Každý měsíc pak noviny vypisovaly seznam nedoručitelé korespondence. 31 V archivu Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou se dochovalo několik desítek korespondenčních lístků z fronty a na frontu rodiny Dohnálkovy bydlící v Rychnově. Nejvíce dopisnic pochází z let 1915 až 1918 a je adresováno rychnovskému řezníkovi Stanislavu Dohnálkovi pravděpodobně od jeho bratra Miroslava a kamarádů Josefa Černíkovského, Pavla Potočka či Jana Rothanzla. Z jednotlivých psaní můžeme vyčíst, že pisatelé mimo Rychnov byli původně odvedeni do kasáren v Hradci Králové nebo České Lípě. Lze také předpokládat, že se muži občas potkávali, protože se v psaních domů o sobě navzájem zmiňují a pozdravují. Někteří z nich poté odjeli na frontu.32 Podle rodinné korespondence pobýval během srpna 1915 Miroslav Dohnálek ve špitálu v Rakouském Slezsku v Bílsku. Sestra Marie mu tam píše pár informací z domova v Rychnově: „Milý Mirouši! Přijmi od nás ode všech srdečný pozdrav. Stále na Tebe vzpomínáme, jak se Ti daří a jestli tam zůstaneš stále. Pohledy jsme obdržely. J. Černíkovský měl dovolenou na 3 neděle a nyní jest v Terezíně u pioneru. Ješina a Mináříček jsou u marškom. Láďa chodí pořád do Vamberka. Řemeslo neděláme maso jest pořád drahé vepřové 2.20 zl hovězí 1.80 zl. P. Chaloupka má štěstí jest v Uhrách u řemesla. Jiného nevím co psát, můžeš li piš hodně a často. Ještě jednou Tě zdraví sestra Mařka.“33 Během září se Miroslav přesunul do C. k. záložní nemocnice Červeného kříže v Karlíně v Praze a později opět do bojů. V jednom z příštích dopisů ze srpna 1916 adresovaných Stanislavovi žádá „o zaslání bedničky švestek, aby mohl ochutnati letošní ovoce“.34 Ve většině korespondence se osoby pozdravují, vzpomínají na sebe, přejí si zdraví a síly a podporují se do budoucna. Z dopisů také můžeme zjistit, že Miroslav Dohnálek sloužil u c. a k. pěšího pluku číslo 18 pocházejícího z Hradce Králové. 35 Ve sbírkách Muzea je také fotoalbum rodiny

Emanuela

Biedermanna

z Rychnova

obsahující

několik

dopisnic,

které Emanuel psal z vojny své rodině. 31

PzP 29, č. 37 z 12. 9. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov nad Kněžnou (dále jen MOH RK), archiv Muzea, inv. č. 22-K-102. 33 Tamtéž. 34 Tamtéž. 35 Tamtéž. 32

16

3

Válečné hospodářství Se vznikem každého válečného konfliktu je vždy zákonitě spojeno zhoršení

životní situace. Lidé v zázemí trpí kvůli nedostatku potravin a dalších hmotných zdrojů, nedostatku pracovních sil, díky kterému klesá průmyslová i zemědělská výroba, nedostatku ekonomických zdrojů či vysokými daněmi a mnoha dalšími problémy. Na špatné situaci v zemědělství mělo velký podíl také nepříznivé počasí. Strádání a přežívání prakticky ze dne na den se během neutuchajících bojů 1. světové války neustále stupňovalo.

3.1

Finanční situace a válečné půjčky Hned na počátku války se objevil problém s nedostatkem kovových mincí.

Díky strachu ze znehodnocení rakousko-uherských peněz se mnozí lidé rozhodli k výměně papírových peněz za peníze kovové a jejich shromažďování a zadržování doma. Bankovky odmítali přijímat i někteří prodejci, kteří se také obávali ztráty jejich hodnoty. 36 Podle městské kroniky došla situace tak daleko, že drobné peníze prostě nebyly k dostání. Proto byla pro přesvědčení lidu o nepravdivosti těchto domněnek a pomluv 10. srpna 1914 vydána vyhláška. Nabádala v boji proti těmto lživým tvrzením a ubezpečovala o zachování trvalé hodnoty papírových bankovek i do budoucna. Při nepřijímání těchto peněz hrozila vyhláška ukládáním pokut nebo několikadenním vězením. 37 Další problémy se objevovaly kvůli obavám, že by díky válce mohlo dojít k hromadnému zabavování peněz uložených v peněžních ústavech ve prospěch státu. Mnoho lidí se unáhlilo k tomu, že vybíralo své vklady u bank a spořitelen, protože se domnívali, že u nich doma budou peníze ve větším bezpečí. Před tímto jednáním varovaly obyvatele jak další vyhlášky, tak i noviny. Hrozilo tím zhoršení ekonomické situace a poměrů a plošné ohrožení daných finančních institucí. 38 Kvůli předpokládaným finančním zádrhelům bylo na počátku války vyhlášeno moratorium, lhůta odkládající splatnost například směnek či jiných pohledávek. Ti, kterým nebylo zaplaceno, pak nemohli zaplatit jiným. Vznikl tak řetězec 36

PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. SOkA RK, f. AMDO, inv. č. 1023, kart. 443, Mobilizační vyhlášky, provolání a výzvy 1914–1919. fol. 123. 38 PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 37

17

neplacení, kvůli kterému se zvyšovaly ceny různého zboží, a celkově tak docházelo k omezení důležitého peněžního oběhu, který zaručoval fungování ekonomiky. 39 Nakonec na tom tratili všichni. Již v roce 1914 město hospodařilo se schodkovým rozpočtem, který byl schválen obecním úřadem 25. listopadu 1913, a kde chybělo celkem 50 578 K. Největší část této částky tvořily úroky a chybějící peníze na úmor obecních dluhů. 40 Dodatečně proto byla schválena 120% přirážka k velkým příjmovým daním a 100% přirážka k potravní dani z vína. 41 Na řádném zasedání obecního zastupitelstva z 19. prosince 1914 byl jednohlasně schválen rozpočet města na rok 1915, tentokrát s nepatrně nižším schodkem 49 015 K 99 h. Předem byl řádně projednán a nebyly k němu vzneseny žádné námitky. 42 Opět velkou část chybějící částky tvořily opět peníze na úmor dluhů, výdaje obecní a správní a také příspěvky a na chudinství. 43 Podle protokolů zápisů zasedání obecního zastupitelstva z 9. října 1915 se Rychnov účastnil II. válečné půjčky obnosem 14 000 K. Na to si však byl nucen vzít zástavní úpis u Zemské banky na 20 000 K. Zároveň bylo schváleno, aby se město přidalo i k III. válečné půjčce nejméně dalšími 20 000 K. K tomu měly být využity státní úpisy místního sirotčince u sv. Havla. 44 Podle čísel uvedených v Poslu z Podhoří se bylo v Rychnově na II. válečnou půjčku Městskou spořitelnou upsáno Rakousku celkem 148 500 K. Mezi upisovateli byla se 14 000 K rychnovská obec, se 54 500 K rychnovští občané a 80 000 K upsala sama spořitelna. 45 Občanská záložna přispěla 25 000 K.46 Za účelem agitace III. válečné půjčky se 10. října 1915 konala schůze pod vedením c. k. místodržitelského rady pana Adolfa Wunsche, který se snažil půjčku co nejvíce propagovat a přimět lidi k dalšímu upisování. Město tentokrát u Městské spořitelny přispělo celými schválenými 20 000 K. Sama spořitelna upsala 39

PzP 29, č. 37 z 12. 9. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 1392, kart. 125. Obecní rozpočty. fol. 797. 41 Tamtéž, fol. 810. 42 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 43 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 1392, kart. 125. Obecní rozpočty. fol. 829. 44 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 45 PzP 30, č. 28 z 10. 7. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 46 PzP 30, č. 29 ze 17. 7. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 40

18

na svůj účet 150 000 K47 a v příštích týdnech získala na úpisech dalších 94 400 K, z nichž 30 000 opět přispěla sama. 48 Dne 30. prosince 1915 byl opět jednohlasně schválen rozpočet pro rok 1916. 49 Schodek tentokrát stoupl na 57 906 K 28 h, při čemž zhruba 36 000 K tvořily opět peníze potřebné na zaplacení úroků a vypůjčovaných částek.50 Pro popularizaci IV. válečné půjčky, ke které se město chystalo připojit, se po celém okrese za přičinění c. k. místního rady Adolfa Wunsche v květnu 1916 konaly propagační schůze. Zde byly obecenstvu poskytonány informační brožury či upravené přihlašovací lístky.51 Městská spořitelna tedy získala 212 000 K a Občanská záložna 29 000 K, které byly dále upsány filiálce Živnostenské banky v Hradci Králové.52 Následovalo vypsání i V. rakouské válečné půjčky, které Městská spořitelna upsala 250 000 K53 a Občanská záložna v Rychnově 50 000 K.54 Rozpočet na rok 1917 byl jednohlasně schválen obecním zastupitelstvem dne 20. prosince 1916. O proti předchozím rozpočtům se ale dostálo drobným změnám. Po delším jednání a mnoha připomínkách bylo přijato zvýšení dotace starosty z 1200 K na 1800 K, dotace lesního hospodáře z 210 K na 600 K a dotace odborného lesního dozoru ze 100 K na 200 K. Dále se přikročilo ke zvýšení mimořádných

drahotních

příspěvků

pro

čtyři

hlavní

městské

úředníky

z 300 K na 600 K, třem policejním strážníkům a pracovníkům městské elektrárny také na 600 K, opatrovnicím městské opatrovny na 300 K a ošetřovatelce v Městském sirotčinci na 180 K 80 h.55 Výsledkem bylo, že podle zápisů obecního úřadu z 28. listopadu 1916 činil deficit rozpočtu 44 249 K 97 h,56 a podle usnesení obecního zastupitelstva z 20. prosince se zvedl finální naplánovaný schodek

47

PzP 30, č. 42 z 16. 10. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. PzP 30, č. 44 z 30. 10. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 49 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 50 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 1392, kart. 125. Obecní rozpočty. fol. 867. 51 PzP 31, č. 19 z 13. 5. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 52 PzP 31, č. 24 ze 17. 7. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 53 PzP 31, č. 48 z 2. 12. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 54 PzP 31, č. 49 z 9. 12. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 55 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 56 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 1392, kart. 125. Obecní rozpočty. fol. 896. 48

19

na 49 570 K 77 h. 57 Na dalším zasedání ze 17. března 1917 bylo rozhodnuto o upsání celkem třikrát 20 000 K na III., IV. a V. válečnou půjčku. Společně s II. válečnou půjčkou činila částka již 74 000 K. Dne 25. srpna 1917 bylo rozhodnuto také o zapojení se města do VI. válečné půjčky obnosem 5000 K a zastavením půjček předcházejících. 58 Na schůzi 22. prosince 1917 se mělo jednat o dalším rozpočtu. Kvůli nečekaným problémům s tiskem však nebyly návrhy rozpočtů v dostatečně dlouhé době dopředu doručeny všem členům zastupitelstva. I tak ale bylo rozhodnuto o konání hlasování. Přijat byl opět schodkový rozpočet s chybějícími 65 235 K 41 h. Takto vysoký deficit ale nebránil městským představitelům ke schválení příspěvku 5000 K na VII. válečnou půjčku. A o půl roku později dne 17. července 1918 bylo podle návrhu městské rady ve prospěch VIII. válečné půjčky povoleno uvolnění dalších 10 000 K.59

3.2

Nedostatek potravin a zásobování Zajištění výživy obyvatelstva v zázemí se stalo hlavním problémem, který se

nedařilo uspokojivě řešit. Nejkritičtější situace byla ke konci války. Problém zásobování se z počátku nezdál tak velký, ale už na konci srpna 1914 se nad problémem možného nedostatku potravin zamýšlel v Poslu z Podhoří místní učitel František Koláček. Napsal, že lidé zhýčkaní předválečným dostatkem a vysokou kvalitou zboží se budou muset uskromnit a ze svých nároků slevit. Doporučoval, aby se ve výrobě chleba ušetřilo návratem ke starému způsobu zpracování a nabádal, aby si lidé pekli chleba doma sami. K tomu měli využívat směs ječné a žitné mouky. Úkol a doporučení hospodaření s moukou pro jednotlivé obce prezentoval takto: „Obec koupí jisté zásoby obilnin a semele případné občas jisté množství a mouku potřebným lidem odprodá za výrobní cenu s připočtením nákladů a úroků. Způsob prodávání musil by býti zvláště upraven, aby znemožněno bylo podvodné a nadbytečné kupování některými jednotlivci. Lid by si pekl chléb

57

SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 58 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 59 Tamtéž.

20

sám, jak již podotknuto. Mouka byla by poměrně levná.“60 Svá tvrzení doplnil příslušnými výpočty dané smíšené mouky či cenou podomácku vyrobeného chleba. 61 Doporučení se bohužel neujalo. Vzhledem k hrozícímu zvyšování cen potravin a předmětů každodenní potřeby byli jejich prodejci a provozovatelé hospod a hostinců nuceni viditelně „vyvěsiti ceny tohoto zboží a nápojů dle množství a jakosti“62, aby se zabránilo přílišnému nadhodnocování a stanovování neúměrných a neodpovídajících cen. Za to hrozily postihy podle živnostenského řádu.63 Díky tomu nakonec byly stanoveny maximální ceny předmětů denní potřeby platné až do odvolání. 64 Tyto tarify byly na počátku roku 1915 odvolány a opět platila povinnost vyvěšování cen. Například díky zdlouhavým dodávkám soli se začaly množit obavy z jejího nedostatku. C. k. ministerstvo financí ujišťovalo občany, že nouze soli v některých místech je pouze přechodná, kvůli zatížení železniční dopravy pro vojenské účely. 65 Neustálé upozorňování a výstrahy proti předražování potravin či jejich černý prodej byly v Poslu z Podhoří dne 13. listopadu 1915 podpořeny rozsudkem c. k. okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Za tento přestupek bylo obžalováno celkem 9 lidí, mužů i žen z Vamberka. Soud obžalované uznal vinnými za to, že „v září 1915 ve Vamberku, využitkovávajíce mimořádných stavem válečným způsobených poměrů za nepostradatelné předměty spotřební, totiž pšeničnou mouku, ceny zřejmě přemrštěné žádali, čímž dopustili se přestupku […]“ Odsouzení dostali jako trest tří až pětidenní pobyt ve vězení. Později jim však bylo odnětí svobody změněno na peněžité pokuty ve výši od 60 do 100 K. 66 V jednání obecního výboru se první zmínka o případných problémech zásobování objevuje až 28. listopadu 1914. Starosta na této chůzi oznamuje přítomným, že obec zakoupila některé potraviny pro případ nouze. Nakoupené zásoby činily 350 q obilí, 50 q rýže a 400 kg brambor. Na tento nákup byly městu poskytnuty bezúročné půjčky místních podnikatelů – 5000 K od Zikmunda

60

PzP 29, č. 35 z 29. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. Tamtéž, s. 1. 62 PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 63 Tamtéž, s. 2. 64 PzP 29, č. 32 z 8. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 65 PzP 29, č. 34 z 22. 8. 1914 s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 66 PzP 30, č. 46 z 13. 11. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 61

21

Fleischera a 2000 K od firmy Goldmann a Wertheimer.67 Potravinová nouze se postupně začala projevovat hlavně kvůli válečným rekvizicím. V listopadu tedy c. k. okresní hejtmanství v Rychnově nad Kněžnou nařídilo zákaz vývozu obilnin, o dva dny později rozšířeného i na brambory, veškerou mouku a vejce, z jeho politického okresu.68 O pár dní později byl zákaz díky očekávané reformě na trhu zrušen. 69 Nic méně žádná větší změna se nekonala. Postupně došlo také k zákazu vývozu dobytka z okresu. Objevily se totiž obavy z nedostatku jatečních kusů a stoupání cen masa, a to kvůli velkým vojenským rekvizicím. 70 Zákaz byl však 30. ledna 1915 zrušen.71 V červnu začínal Rychnovu docházet cukr a mnoho lidí bylo obviňováno, že ho hromadí doma na celé měsíce dopředu.72 Město proto stále častěji apelovalo na lidi, aby více šetřili s potravinami, nakupovali jen to nejnutnější a dodržovali doporučených denních dávek obilí, mouky nebo chleba. 73 Noviny zase dávaly lidem rady jak nejlépe chléb uchovávat, aby vydržel pokud možno čerstvý co nejdéle. Nevýhodou bylo, že chléb pečený z náhražkových surovin jako byla například kukuřičná mouka, daleko rychleji podléhal zkáze. Proto se nevyplatilo nakupovat chleba více, než se v blízké době spotřebovalo. Zakoupený chléb bylo nejlepší skladovat na chladném a suchém místě.74 20. února 1915 zavedli rychnovští pekaři pečení jednotného pečiva. K tomuto nutnému kroku je donutil nedostatek mouky. 75 Velmi důležitou náhražkovou surovinou se v této oblasti stala kukuřice.76 „Obyvatelstvo zvykej si již teď na kukuřičnou mouku, na kukuřičnou stravu a na kukuřičný chléb.“77 Aby mohli rychnovští obyvatelé nakupovat chléb a další mlynářské výrobky, potřebovali k tomu speciální výkazy. Jejich výdej byl spojen se soupisem veškerých mlynářských výrobků v domácnostech. Výdejními místy pro Rychnov byly určeny okresní 67

SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 68 PzP 29, č. 46 ze 14. 11. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 69 PzP 29, č. 48 z 28. 11. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 70 PzP 30, č. 4 z 23. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 71 PzP 30, č. 6 z 6. 2. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 72 PzP 30, č. 25 z 19. 6. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 73 PzP 30, č. 17 z 27. 4. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 74 PzP 31, č. 29 z 22. 7. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 75 PzP 30, č. 8 z 20. 2. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 76 PzP 30, č. 19 z 8. 5. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 77 PzP 30, č. 12 z 20. 3. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30.

22

stravovna, policejní strážnice, sborovna dívčí školy a panský pivovar. Pod každou z těchto výdejen spadaly určité ulice a oblasti města. 78 Již 7. a 8. dubna 1915 bylo přikročeno k výdeji brambor z obecních zásob. 79 Ty však začaly docházet už v dubnu 1916 a město již nemělo možnost koupit nové.80 V srpnu 1915 byla v Rychnově zřízena aprovizační ústředna pro celý politický okres. Jejím předsedou se nestal nikdo jiný než starosta Čeněk Langer a místopředsedou libelský rolník a říšský poslanec František Chaloupka. Stala se poradním orgánem při zásobovacích záležitostech. Dále pak byla vytvořena okresní úřadovna pro rozdílení mouky v rychnovském okresu.81 Obchod s chlebem a moukou byl díky tomu v Rychnově po polovině roku 1916 postupně tzv. rajónován. To znamená, že město bylo rozděleno na jednotlivé části, rajóny, mezi kterými se nesmělo obchodovat s mlynářskými výrobky. Lidé z jednoho rajónu směli nakupovat pouze u svého pekaře. Aprovizační komise se tak snažila zabránit „honění za chlebem“, který nebyl z náhražkových surovin. 82 Od srpna 1916 byly v rychnovském okrese také rajónovány i námezdní mlýny. Místní producenti obilí byli nuceni poskytovat obilí pouze určitým mlýnům. Oblast Rychnova spadala pod mlynáře z Městské Habrové Antonína Rottera. Naopak rychnovský mlynář Tlapák měl pod sebou obce Peklo, Roveň, Jahodov, dvůr Bezděkov a osadu Pohodlí. 83 Na přelomu let 1915 a 1916 se začal projevovat nedostatek uhlí. Město se snažilo situaci všemožně řešit, hlavně i díky tomu, že místní majitel obchodu s uhlím pan Löwy musel narukovat a jeho obchod byl mimo provoz. Dovážené dodávky uhlí ale zdaleka pro celé město nestačily. 84 Při nedostatku uhlí měly přednostní právo na příděly především pekařské podniky a poté živnosti, pro jejichž fungování bylo uhlí nebytné. Přihlášky na příděly soukromníků byly vyřizovány až po těchto.85 Válečné události také vedly ke zvýšení cen elektrické energie. 86

78

SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 600, kart. 118. Potravinové lístky. fol. 1. PzP 30, č. 14 z 3. 4. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 80 PzP 31, č. 14 z 8. 4. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 81 PzP 30, č. 33 ze 14. 8. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 82 PzP 31, č. 27 z 8. 7. 1916, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 83 PzP 31, č. 43 z 24. 10. 1916, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 84 PzP 31, č. 7 z 19. 2. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 85 PzP 32, č. 27 ze 7. 7. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 86 PzP 31, č. 2 z 15. 1. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 79

23

Vzhledem ke skrovným zásobám veškerých potravin bylo Rychnovským doporučeno, aby na léto nepřijímali žádné hosty, jelikož město nebude moci až do příští sklizně zvyšovat příděly pro jednotlivce.87 Od 28. dubna 1917 bylo určitými vybranými osobami možné nakoupit tzv. levné maso pro chudé. Prostředky k nákupu levného masa pro město a jeho následného prodeje nejpotřebnějším byly dány Královéhradeckým krajem. Množství tohoto levného masa bylo omezeno na 10 kg na osobu, přičemž cena za kilogram činila pouze 3 K. 88 Nezbytnou součást výživy chudších vrstev tvořil také sběr hub a lesního ovoce.89 V květnu 1917 byl zakázán příjem potravinových zásilek pro raněné vojáky, kteří na tom byli s výživou i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v nemocnicích a lazaretech lépe, než zdravé civilní obyvatelstvo.90 Situace došla až tak daleko, že na nakupující ženy z lepších rodin, které měly za co nakupovat, bylo veřejně hanlivě pokřikováno, byly napadány a uráženy. Několikrát se i stalo, že jim nenasytné kolemjdoucí ženy násilně prohlížely košíky s nákupem. Závist a strach z toho, že se na chudší vrstvy nedostane, byly na každém kroku.91 Stále častější šeptanda a stížnosti rychnovských obyvatel, ale i obyvatel celého okresu na to, že všeho je nedostatek, protože jsou veškeré zásoby odvezeny pryč, donutily okresní aprovizační komisi ke zveřejnění určitých údajů o spotřebě. Z nich plyne, že okres nebyl soběstačný. Za posledních 10 měsíců (od 1. července do 30. dubna 1917) bylo celkově spotřebováno „5 108,15 q pšenice, 6 646,66 q žita, 5 896,61 q ječmene, 17 651,42 q celkem, z čehož však nakoupeno v našem okrese pouze 14 790,66 q chlebovin a z cizích okresů zasláno k nám 2 860,76 q, což teprve činí nahoře uvedené množství 17 651,42 q čili 176½ vagonů obilí, z čehož namleto 14 710 q“. Kvůli neúrodě bylo také našemu okresu Válečným obilním ústavem přiděleno 5 348 q již namleté mouky a ani tak její celkové zásoby nedostačovaly. Podporován byl Rychnov i zasláním 1 012 q osiva a 3 vagonů brambor. K vývozu za vojenským účelem bylo svoleno jen zásob ovsa, sena a slámy. 92

87

PzP 32, č. 18 z 5. 5. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 32, č. 18 z 5. 5. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 89 PzP 31, č. 29 z 22. 7. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 90 PzP 32, č. 18 z 5. 5. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 91 PzP 32, č. 34 z 25. 8. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 92 PzP 32, č. 18 z 5. 5. 1917, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 88

24

21. července 1917 byla ve městě ustanovena Obecní hospodářská rada, která měla za úkol starat se o zásobování obyvatel ve městě. Do jejího čela byl zvolen pan doktor Jirsa. 93 Dne 2. září 1917 se konala v místním Národním domě důležitá schůze „o zásobování obyvatelstva a jeho výživě v politickém okrese rychnovském nad Kněžnou“. Mezi účastníky nesměli chybět hlavní představitelé okresu, starostové větších měst, členstvo městských rad a funkcionáři žňových komisí, aprovizačních komisí a obecních hospodářských rad. Zde bylo podotknuto, že otázka zásobování je pro okresní elity prioritní a musí se co nejdříve radikálně řešit. Velmi nepříznivá zásobovací situace na Rychnovsku plynula už z předválečného období, kdy nebyl okres sám o sobě soběstačný a mnoho chlebovin a výrobků z mouky muselo být dováženo z okolních okresů. Do kritické situace byl nedostatek vyhnán neúměrnými válečnými rekvizicemi obilovin a potravin a také poměrně velkou neúrodou. Letošní sklizeň byla totiž abnormálně nízká. Lidé se nadcházející situace velmi obávali, hlavně proto, že by měl rychnovský okres do 15. října 1917. odvést Válečnému obilnímu ústavu celkem 125 vagónů obilí. Naléhavou se také stala otázka opatření krmiva pro domácí zvířata, otázka zásobení mlékem a otázka nedostatku paliv, ať už uhlí či dřeva. Lpěno bylo na solidaritě a společném národním soucítění. Všichni se museli společně s nepřízní osudu vypořádat. Konkrétní návrhy na změny a zlepšení se však neprezentovaly. C. k. vrchní okresní komisař Pravoslav Wagner přítomným oznámil, že nezbytné kroky vedoucí k nápravě již byly nebo budou v nejbližší době provedeny a sděleny příslušným orgánům a organizacím. Výsledkem celého zasedání byla rezoluce odeslaná c. k. ministerstvu pro výživu a c. k. místodržitelství pro království České. Bylo také odhlasováno vytvoření deputace, která pojede do Prahy a do Vídně a dohlédne na splnění všech požadavků rezoluce. 94 Na schůzi místní aprovizační komise konané 3. srpna 1917 bylo navrženo, aby se předsedou komise stal obchodník pan Rudolf Vostřebal, a to kvůli velkému vytížení dr. Čeňka Langera zastávajícího různé funkce v okrese.95 Na další schůzi 17. srpna 1917 tentokrát již pod vedením předsedy Vostřebala bylo jednáno například o častějších a pečlivějších kontrolách jakosti chleba, na kterou si mnohdy 93

PzP 32, č. 32 z 11. 8. 1917, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 32, č. 36 z 8. 9. 1917, s. 1–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 95 PzP 32, č. 32 z 11. 8. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 94

25

lidé stěžovali. Pokud by nedošlo ke zlepšení situace, byla by aprovizační komise nucena spoléhat pouze na výrobu chleba u zaručených a poctivých pekařů. 96 Před blížící se zimou řešila komise hlavně vytváření zásob. Jednalo se o nákupu zelí, brambor, marmelády. Stále častěji se také objevovaly upozornění o nedostatku mýdla, což velmi nelibě nesly hlavně ženy. 97 Protože to vyžadovala situace, konaly se od 22. září schůze místní aprovizační komise každou sobotu.98 Jedna z posledních zpráv datovaných rokem 1917 shrnuje stručně činnost komise za poslední období: „Zavedena byla kontrola výroby chleba co do váhy i jakosti jeho, podniknuty s výsledkem kroky co do zlepšení jakosti mouky vůbec opatřeno bylo velké množství ovoce, cibule a něco mrkve, opatřeno hojnost zelí, které částečně rozprodáno, částečně usušeno bylo. Nyní prodáno bude na 150 kop vajec, opatřeno a prodáno více centů dobré a levné marmelády, která při panujícím nedostatku cukru a tuku jistou mezeru ve výživě zvláště dítek uhraditi dovede. Zásobování bramborami bylo letos velice hladké. Poslední dobou upraven byl nákup a příděl másla a syrového sádla. …“99 Dále se okresní komise jako vyšší instance zasazovala o zrušení vývozu obilí, brambor, luštěnin a dalších polních plodin z okresu. Zákaz se měl vztahovat i na pícniny a krmivo pro domácí a zemědělská zvířata.100 Komise určila, že z množství brambor určeného k rekvizici bude část odebrána a z ní připravována bramborová moučka, která by měla být využita v horších dobách. V rychnovském okrese byl ke zpracování brambor určen již zařízený strojní pivovar místního sládka pana Mikše. 101 Díky intervencím okresní aprovizační komise na ministerstvu veřejných prací a pomoci poslance dr. Franty se v srpnu 1917 podařilo vyprosit malý příděl hnědého uhlí využitého především pro pekařské podniky. Menší množství pak bylo rozprodáno i obyvatelům. Jednalo se celkem o 9 vagónů uhlí, kterými byl podělen Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Solnice, Týniště, Častolovice, Skuhrov a Kvasiny. Každé z měst získalo jeden vagón, Rychnov obdržel dva. 102 Původně však bylo přislíbeno, že od července 1917 bude Rychnovsko zásobováno každý měsíc dvěma 96

PzP 32, č. 35 z 1. 9. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 32, č. 39 z 29. 9. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 98 PzP 32, č. 40 ze 7. 10. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 99 PzP 32, č. 50 z 15. 12. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 100 PzP 32, č. 37 z 15. 9. 1917, s. 1–2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 101 PzP 32, č. 41 z 13. 10. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 102 PzP 32, č. 35 z 1. 9. 1917, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 97

26

vagóny uhlí. Dosud však dorazily pouze již zmíněné dvě dodávky. Poslanecké elity se proto snažily získat alespoň dodávky, které by zajistily celistvost zimní školní výuky. 103 Také problém s nedostatkem dřeva komise zatím nedokázala efektivně řešit. Palivová nouze gradovala během zimy 1917–1918. V nedalekém lese ve Včelném se hromadně kácely stromy, a jelikož nebyl dostatek lidí k jejich opracování, prodávaly se k topení mnohdy i celé kmeny. Dřevo pak bylo podle zápisů městské kroniky zpracováváno a rozřezáváno na rychnovských ulicích. 104 „Zvláštní podívaná byla tyto dny na rychnovském nádraží. Válečný obilní ústav dirigoval sem odjinud ranné brambory, kterých je tu nedostatek a týž den dal odtud odvážeti ranné brambory, kterých prý tu je nadbytek – až se musí zasílati jinam! A tak z jednoho vagonu se brambory skládaly a do druhého vagonu nakládaly. – To se děje v době nedostatku vagonů, uhlí, pracovních sil atd. Léta Páně 1918 při zdravém prý rozumu!“105 25. září 1918 byla v Rychnově založena Okresní hospodářská rada s heslem: Jeden za všechny, všichni za jednoho. Úkolem této rady bylo starat se o zabezpečení výživy lidí, aby se ve zdraví dočkali míru. 106

3.3

Drahota Jen za první válečný půlrok stoupla velmi výrazně drahota potravin. Posel

z Podhoří upozorňuje na to, že cena za 100 kg mouky stoupla z 36 na 70 korun. Vajíčka podražila o 60 %, sádlo o 40 %, luštěniny o 80 až 90 % a zdvojnásobila se také cena brambor.107 V jednotlivých číslech Posla jsou proto čas od času uváděny tržní ceny různých dílčích potravin. V červenci 1915 se začalo na celém Královéhradecku uvažovat o uzavření dohody mezi městy a venkovem. Vyřešily by se tím vztahy mezi venkovskou produkcí a městskými konzumenty, aniž by byla potřeba stanovovat násilně maximální ceny potravin. 108 Ale i přesto dne 17. července informoval Posel z Podhoří o vyhlášce okresního hejtmanství v Rychnově, která stanovovala nejvyšší ceny pro máslo, tvaroh a vejce. Ceny pro městské obyvatelstvo 103

PzP 32, č. 41 z 13. 10. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnova nad Kněžnou 1836–1940. s. 168; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 105 PzP 33, č. 36 ze 7. 9. 1918, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/33. 106 PzP 33, č. 39 z 28. 9. 1918, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/33. 107 PzP 30, č. 2 z 9. 1. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 108 PzP 30, č. 27 z 3. 7. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 104

27

byly vyšší než na venkově. Například tvaroh ve městě měl stropní cenu 50 h, kdežto na vesnici pouze 44 h.109 V polovině roku 1916 byly tržní ceny potravin na Rychnovsku mnohonásobně vyšší než v jiných okresech. Posel z Podhoří uvádí, že například vejce zde stála až o 2 haléře více a za husu se platilo 16–22 K, kdežto jinde jen 12–16 K. Takové ceny si mnozí lidé již nemohli dovolit zaplatit. 110 I kronika potvrzuje stoupání drahoty a stanovování maximálních cen všeho. Kilogram chleba stál v Rychnově od srpna 1916 44 h. Před válkou přišel pouze na 24 h. Srovnání předválečných cen a cen z roku 1916 ukazuje následující tabulka. 111 Tabulka č. 1: Srovnání maximálních cen před válkou a během ní

1 kg mouky 1 kg rýže 1 kg hovězího masa

Maximální cena válečná (1916) 1 K 20 h 3K 6 K 60 h

Maximální cena předválečná: 84 h 44 h 1 K 12 h

1 kg vepřového masa 1 kg sádla 1 kg másla 1 kg cukru 1 kg nepražené kávy 1 kg mýdla

10 K 12 K 8 K 80 h 1 K 04 h 12 K 5 K 20 h

2 K 40 h 2 K 40 h 2K 72 h 2 K 40 h 80 h

vejce 1 m sukna 1 m plátna velká cívka nití pár bot

22 h 26 K 4K 2K 48 K

5h 8K 80 h 48 h 12 K

Zboží:

Během roku 1917 nebral růst konce. Posel z Podhoří uveřejnil zamyšlení se nad touto těžkou dobou a problémem nepoctivého nabývání peněz. Stále víc a víc se objevovaly problémy lichvy, podvodů a různých jiných praktik, kterými bylo obyvatelstvo obíráno o poslední úspory. 112 1. května 1917 se v Rychnově konala

109

PzP 30, č. 29 ze 17. 7. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. PzP 31, č. 30 z 20. 5. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 111 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 164–165; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 112 PzP 32, č. 32 z 11. 8. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 110

28

obrovská demonstrace, jíž se účastnilo téměř 3000 žen. Tento veřejný nesouhlas s válkou, drahotou a hladem byl ale potlačen příslušníky četnictva. 113

3.4

Válečné rekvizice Po celou dobu války probíhaly rekvizice, tedy nařízené odevzdávání určitých

předmětů pro válečné účely. Zrekvírovat se dalo prakticky cokoliv od zvířat a úrody až po dopravní prostředky. Během března 1915 docházelo k rekvizicím všech možných kovů a jejich směsí. Rychnováci odevzdávali předměty z hliníku, olova, mědi, mosazi, niklu, cínu a různých jejich slitin. Speciální císařsko-královská komise pro přijímání kovů a kovových směsí sídlící v Praze pak posuzovala možné použití těchto předmětů pro válečné účely. Pokud využití nebylo uznáno, putovaly dané předměty na náklady vojenské správy zpět k jejich majitelům. 114 Na sbírání se opět ve velké míře podíleli i školní děti a studenti z c. k. vyššího gymnázia v Rychnově. Společně obcházeli rychnovské občany a shromažďovaly darované kovové předměty. Do sbírky značně přispěl i rychnovský hrabě Bohuslav z Kolowrat 98 kilogramy. Podle Posla z Podhoří se dokonce objevily případy, kdy se Rychnováci nezdráhali odevzdat i předměty vyrobené z drahých kovů. „Jak na tuto akci pohlíželi jednotlivci je patrné z těchto případů: Kdosi daroval kliky mosazné a místo nich dal si kliky železné. Jiný občan přinesl svícny a když byl upozorněn, že jsou dosud dobré, pravil: Svíčku si postavím třeba do brambory, jen když pomohu vojákům.“115 Celkem bylo získáno a příslušnému c. k. vojenskému skladišti odesláno celkem 13 beden obsahujících 973 kg kovů.116 Vlastenecká sbírka kovů se opakovala také v prosinci 1915, kdy vojákům opět docházelo střelivo do jejich zbraní. 117 Rekvírované zboží bylo shromažďováno u pana Frankla, majitele firmy provozující v Rychnově železářský závod.118 Na počátku roku 1917 bylo rozhodnuto vojenským velitelstvím v Litomyšli o nutnosti rekvizice rychnovských zvonů. V neděli 7. ledna se tedy místní zvony rozezněly naposledy – na rozloučenou. Zrekvírovány byly prozatím největší 113

STRÁŽNICKÁ, Alena – Josef JUZA – Jindřich ŠROM. Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 49. 114 PzP 30, č. 15 z 10. 4. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 115 PzP 30, č. 19 z 8. 5. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 116 PzP 30, č. 22 z 29. 5. 1915, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 117 PzP 30, č. 48 z 27. 11. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 118 PzP 31, č. 6 z 12. 2. 1916, s. 4. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31.

29

(ø 150 cm) a nejmenší (ø 110 cm) zvon z velké věže a tzv. poledňáček (ø 72 cm) z malé věže. Všechny tři zvony pocházely z 16. století. První dva z nich byly přelity v roce 1871, třetí zvon byl přelit hned dvakrát a to v letech 1843 a 1884. Celková hmotnost železa, z něhož byly vyrobeny, činila 3055 kg. Před odevzdáním byly zvony důkladně vyfotografovány a jejich fotky předány do místního muzea. Všichni Rychnovští, ale především starší občané, se cítili zdrceně, i když městu zůstal prostřední zvon z velké věže, „Umíráček“, „Sanctus“ a hlavně památný rychnovský zvon „Krištof“.119 Na rozloučenou Posel zrekvírovaným zvonům zaveršoval: „S Bohem zvony, drahé zvony, nezazní již vaše tóny, v naše shony, plesy, skony.“120 Během června 1917 začalo docházet k dalším ještě přísnějším rekvizicím všech možných prostředků.121

119

PzP 32, č. 2 z 13. 1. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. Tamtéž, s. 2. 121 PzP 32, č. 23 z 9. 6. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 120

30

4

Dopady na populaci Válka přinesla do života města nemalé změny. Každodenní bytí jeho obyvatel

se změnilo v neustálou starost o vlastní přežití i o přežití svých rodinných příslušníků bojujících daleko na frontě. Eduard Weis, městský kronikář zhodnotil válečné poměry ve městě takto: „Ve válečné hrůzné atmosféře se žilo dobře jedině keťasům – ostatní živořili. Kulturní i hospodářský rozvoj města nadobro ustal. Denní starosti se soustřeďovaly jen na opatření si ubohé výživy pochůzkami po okolních vesnicích a prosbami u hluchých vrat statků, kde poslední kousky někdejšího rodinného majetku – prádlo, šatstvo atd. – se měnily za trochu omastku, baňku mléka, bochník chleba, pytlíček mouky nebo kousíček brambor – a ty nakonec zkonfiskoval nelítostný žandarm nebo financ. Zle bylo teď i lidem poměrně dobře situovaným, a což teprve dělné třídě, ubohým ženám matkám, žijícím tak říkajíc z ruky do úst a ze dne na den. […] Hlad a nepopsatelná bída jsou strašliví organizátoři kořistných výprav utýraného lidu, a bolestný pláč dětí prosících marně o kousek jídla, zní jako zoufalý hlas polnice k odhodlanému zápasu na život i na smrt.“122 Život byl neustále ovlivňován a řízen vyhláškami o odvodech k vojsku nebo nařízeními různých organizací. S odchodem branců do města ale přicházeli i nové osoby – ranění vojáci, invalidé, různí pomocní dělníci shánějící práci nebo uprchlíci z válkou zasažených oblastí.

4.1

Proměny elit Změny ve vedení města či jiných vysokých funkcích by během válečných

strastí byly na místě, nicméně v Rychnově všechno zůstalo na svém místě. Starostou města byl v mezidobí let 1905 až 1918 JUDr. Čeněk Langer. 123 Když město překročilo hranici tisíce voličů, mělo obecní zastupitelstvo volených 30 členů a 18 náhradníků. Městská rada měla původně 6 členů včetně starosty, později se ale volilo i přes 10 radních.124 Volební období obecního zastupitelstva skončilo během

122

Rychnovské pohledy. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 36. STRÁŽNICKÁ, Alena – Josef JUZA – Jindřich ŠROM. Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 15. 124 SVOBODA, Antonín – Tomáš KOUŘIL. Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924. s. 399. 123

31

prvních válečných let, ale i tak zůstali zvolení zastupitelé po dobu války ve svých funkcích.125 K výjimečným obměnám městských či okresních reprezentantů docházelo při jejich odchodu k armádě, do výslužby nebo smrtí. Například na mimořádném zasedání obecního zastupitelstva z 5. února 1916 se jednalo mimo jiné o vytvoření žádosti, aby byli pan Rudolf Vostřebal a Theodor Deutschmann jako nepostradatelní lidé v rychnovské veřejné správě zproštěni domobranecké služby. Návrh na podání žádosti byl přítomnými pány schválen.126 Dne 30. října 1915 zemřel rychnovský c. k. školní inspektor Eduard Geisler, 127 kterého ve funkci nahradil pan Augustin Matolín. 128 Dne 1. září 1916 skončil ve své službě a odešel do důchodu c. k. místodržitelský rada, přednosta okresního hejtmanství a iniciátor mnoha pomocných akcí v době válečné Adolf Wunsch.129 Jeho nástupcem se stal klatovský rodák dosud působící jako c. k. vrchní okresní komisař pan Pravoslav Wagner. 130 Dne 17. května 1917 byl zveřejněn Manifest českých spisovatelů upozorňující na to, že Češi nejsou spokojeni s tím, jak se k nim monarchie chová a jak k nim přistupuje. Až díky této události se výrazněji probouzí rychnovská politická reprezentace a představenstvo a s touto nespokojeností národa se slučuje. Proto se Městská

rada

rozhodla

adresovat

pražskému

spisovateli

Aloisi

Jiráskovi

svá podpůrná stanoviska. „Českému svazu na radě říšské ve Vídni! Městská rada v Rychnově n. Kn. připojuje se k slavnému projevu českých spisovatelů zaslanému českému poselstvu ve Vídni v plném jeho znění, vítá s radostným a hrdým nadšením státoprávní ohražení českého poselstva na radě říšské, žádajíc, aby toho i dále mužně, sebevědomě a neoblomně hájilo všechna nezadatelná a svatá práva

125

SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 175; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 126 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 127 PzP 30, č. 44 z 30. 10. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 128 PzP 31, č. 40 ze 7. 10. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 129 PzP 31, č. 35 z 2. 9. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 130 PzP 31, č. 38 z 23. 9. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31.

32

národa českého v plném jich rozsahu a obsahu, beze všech zkratek a omezení tak, jak toho vyžaduje nynější velká doba, čest, sláva a budoucnost českého národa. Z městské rady v Rychnově nad Kněžnou, dne 5. června 1917 Starosta Dr. Langer Slovutný Pane! Městská rada v Rychnově n. Kn. s povzneseným nadšením přijala krásný a mužný projev českého spisovatelstva k českému poselstvu na radě říšské a prosí Vaši Slovutnost, jakožto přední mezi nimi, aby laskavě tlumočila vroucí díky a vděk náš za krásný, české srdce radostně rozechvívající projev duševních a kulturních vůdců národa, v jichž čele stojí Vaše Slovutnost, která tak nádherným způsobem podala lidu českému skvělou minulost českého národa v dobách světlých i temných a povzbudila národ náš k dalšímu boji za práva svá. Vaší Slovutnosti v hluboké úctě oddaná Městská rada v Rychnově nad Kněžnou Starosta: Dr. Langer“131 I tak se ve městě objevovali tací, kteří s daným počínáním nesouhlasili. Posel z Podhoří informuje o jistých kruzích, které na veřejnosti mezi ryze českým rychnovským obyvatelstvem úmyslně a vyzývavě mluvily německy. Posel to označil za provokaci.132 26. ledna 1918 se konala mimořádná slavnostní schůze obecního zastupitelstva Rychnova nad Kněžnou. Hlavním bodem programu schůze bylo hlasování o zvolení Aloise Jiráska čestný občanem města Rychnova. Vychváleny zde byly Jiráskovy národní počiny a také kulturní přínos. Alois Jirásek byl po skončení starostova projevu všemi 24 hlasy přítomných pánů jednomyslně zvolen čestným občanem. 133

131

PzP 32, č. 23 z 9. 6. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 32, č. 27 ze 7. 7. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 133 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 878, kn. 228, Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923. 132

33

4.2

Nedostatek pracovních sil Kvůli narukování mnoha mužů se město ocitlo bez velké části pracovní síly.

K práci proto bylo využíváno každé volné ruky. Mnoho rodin zůstalo bez svého živitele, a proto se musely do pracovního procesu začlenit i ženy, aby tak uživily své děti. Městská opatrovna díky tomu nově poskytovala delší čas věnovaný hlídání dětí pro matky, které musely pracovat.134 V únoru 1916 vznikla po vzoru jiných okresů v Rychnově Okresní komise pro péči o mládež,135 která později na dobu prázdnin 1916 zřídila jakési útulky pro osiřelé děti nebo děti, jejichž rodiče pracovali při žních a děti by museli nechat bez dozoru.136 Noviny a vyhlášky apelovaly také na pomoc dětí školou povinných od 11 let, kterých bylo potřeba například při žňových pracích. 137 I rychnovské školy a jejich činitelé nabádali děti, aby vypomáhaly v zemědělství. Učitelé a absolventi, kteří zůstali doma, se snažili pomáhat v administrativní činnosti kanceláří c. k. okresního hejtmanství nebo se účastnili různých zdravotnických školení a kurzů. Například absolventky rychnovské městské dívčí průmyslové školy se na požádání vracely do svých škol a pomáhaly pro Červený kříž vyrábět různé oblečení či ložní prádlo a staraly se o jeho úpravy a údržbu. Počítalo se s nimi i pro pomoc při sbírkách nebo s eventuálním ošetřováním raněných vojáků.138 Děti kromě práce na venkově dále připravovaly cupaninu či pomáhaly s různými dodatečnými pracemi při výrobě oděvů pro vojáky. 139 Mládež dále vyráběla papírové vložky do bot. Tyto vložky sice dlouho nevydržely, ale díky lacinosti materiálu se mohly skoro denně vyměňovat. Posel informuje, že do počátku března 1915 bylo z Rychnova odesláno téměř 30 tisíc papírových podešvů. 140 Houfně se také sbíralo ostružinové listí, kterého v polovině listopadu 1914 bylo již 170 kg.141 Vojáci byli za každý kus hlavně zimního oblečení doručený na frontu velmi vděčni. Dokazuje to také děkovný dopis jedné z pracujících žákyň rychnovské školy, který 6. března 1915 otiskl Posel z Podhoří. Poručík K. H. píše: „Milé děvče! Můj 134

PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 31, č. 6 z 12. 2. 1916, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 136 PzP 31, č. 31 z 5. 8. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 137 PzP 29, č. 32 z 8. 8. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 138 PzP 29, č. 35 z 29. 8. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 139 PzP 29, č. 44 z 31. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 140 PzP 30, č. 10 z 6. 3. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 141 PzP 29, č. 46 ze 14. 11. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 135

34

sluha je Polák a já Němec. Promiň tedy, když dělám chyby. Prosil mě můj sluha, abych Ti v jeho jméně co nejsrdečněji za ten šál poděkoval. Chudákovi stály slze v očích, jak ho dostal. Nebojíme se nepřátelských kulek, ba i granát, zima je náš největší nepřítel. A proto Vy, drazí děvčata, nám pomáháte bojovati za naši drahou vlast, za našeho dobrého císaře. Bůh Vám to odměň. Též Vy bojujete doma za vlast. Na préd! Srdečný pozdrav od mého sluhy i ode mě.“142 Uveřejňování takovýchto dopisů mělo především propagandistický účel, jehož cílem bylo přimět lidi, aby byli vojákům stále víc a víc nápomocni. S postupujícími boji se postupně rozšiřoval okruh válečných zajatců. Ti brzy začali být využíváni jako levné pracovní síly. Případní zájemci si mohli prostřednictvím města vyžádat několik zajatců k zaměstnání. Do Rychnova přišli zajatci z Ruska, Srbska a Itálie.143 Například nedalekému Jedlinskému velkostatku pana Vinaře bylo na pomoc při polních pracích v březnu 1916 přiděleno 35 ruských zajatců.144 I jiní rychnovští obyvatelé, mezi nimiž byli pánové Antonín Plachetka, Rudolf Pohl, Alois Ješina, Josef Pinkas, Josef Jaroš či Antonín Beránek, si vyžádali jednoho až dva zajatce na polní práce. 145 Zaměstnavatelé byli z nařízení okresního hejtmanství nuceni zajistit očkování proti neštovicím a zdravotní prohlídky svých pracovníků.146 V květnu 1918 však došlo k výrazné změně. Informuje o ní vyhláška č. 12589 z c. k. okresního hejtmanství v Rychnově nad Kněžnou „Uzavřením míru s Ruskem a Ukrajinou nastala podstatná změna v právní postavení ruských válečných zajatcův. Tito mají nyní u nás postavení svobodnější. Každý ruský zajatec má u nás počínaje 1. květnem 1918 nárok na denní mzdu, kterou dostává svobodný dělník stejné kategorie v téže době a na témže místě.“ Nárok na bydlení a stravu byl dělníkůmzajatcům odečítán ze mzdy, která byla původně vyměřena na 5–6 korun denně. 147

142

PzP 30, č. 10 z 6. 3. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 162; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 144 PzP 31, č. 12 z 24. 3. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 145 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 493, kart. 110. Váleční zajatci. fol. 5. 146 Tamtéž, fol. 6. 147 Tamtéž, fol. 22. 143

35

4.3

Sociální péče Situace vzniklá vypuknutím války s sebou přinášela mimo jiné mnoho

sociálních problémů, se kterými se musela rychnovská obec potýkat. Finanční problémy jednotlivých rodin, jejichž živitel musel narukovat, se snažily řešit různé sociální a výživové příspěvky. Byl stanoven příspěvek na výživu příslušníků k činné službě povolaných rakouských státních občanů. O výši daného příspěvku rozhodovaly příslušné okresní vyživovací komise, k nimž náleželo místo bydliště činícího příslušníka. Nárok na příspěvek si mohli činit například manželka a potomci dané osoby, manželští předkové, manželští i nemanželští sourozenci, tchán a tchýně nebo nemanželská matka a nemanželské děti. Důležitým požadavkem však byla závislost obživy na výdělku osoby povolané k činné službě a následné ohrožení živobytí jejích uvedených rodinných příslušníků.148 Vyživovací podporu rodinám vyplácely berní úřady. Jen do konce roku 1916 vyplatil c. k. berní úřad v Rychnově nad Kněžnou v okrese na vyživovacích příspěvcích pro rodiny, jejichž členové narukovali, celkem 2 825 317 K a 18 haléřů.149 Čísla v kronice vypovídají, že celková výše vyplacených podpor v Rychnově nad Kněžnou od roku 1914 do roku 1918 činila 9 717 106 K. Stávalo se také, že některé rodiny získávaly větší obnosy peněz, než se kterými byly zvyklé hospodařit.150 Ale i tak se mnozí bídě nevyhnuli. Jak jsem již uvedla, v počátcích konfliktu se objevovaly různé výzvy a vyhlášky apelující na vlastenectví, lidskou solidaritu a soucítění s ostatními. Jednu z prvních takovýchto výzev podávala Správa svazu rakouského červeného kříže. Výzva umožňovala ženám a dívkám od 18 let, aby se věnovaly péči o raněné v c. k. všeobecné nemocnici v Praze. Obyvatelky Rychnova a okolí se tak mohly skrze Ženský výbor odštěpný spolku Červeného kříže pro království České v Rychnově podílet na ošetřování nemocných. 151 Ošetřovatelský kurz pro ženy se konal v okresní nemocnici v Rychnově nad Kněžnou každé pondělí od 10. srpna 1914 a vedl ho zdejší doktor MUDr. Vojtěch Mašek. 152

148

PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 32, č. 13 z 31. 3. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 150 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 159; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 151 PzP 29, č. 31 z 1. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 152 PzP 29, č. 32 z 8. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 149

36

Pro pomoc v těchto těžkých dobách byla 15. srpna 1914 ustanovena Okresní pomocná úřadovna válečná. Jejím úkolem bylo zajištění péče o raněné a nemocné vojáky, podporování rodin, jejichž příslušníci sloužili v armádě, podporování pozůstalých po obětech války a boj s nezaměstnaností dělnictva. Organizace nabádala k různým sbírkám jak už finančním, tak i materiálním. K velmi důležitým činnostem patřilo shromažďování šatstva, ložního prádla a obvazových materiálů. Obce měly veškeré příspěvky zasílat okresní pomocné úřadovně do Rychnova nad Kněžnou, kde o jejich rozdělování rozhodovalo plénum. 153 Na ustavující chůzi organizace byl zvolen předsedou c. k. místodržitelský rada Adolf Wunsch, místopředsedy rychnovský starosta JUDr. Čeněk Langer, kostelecký starosta Josef Schütz a advokátova choť Marie Flanderková. Jednatelem se stal c. k. okresní lékař MUDr. Karel Kšanda a pokladníkem c. k. okresní školní inspektor Eduard Geisler. K pomocným akcím se připojili mnozí učitelé a všechny okresní hasičské sbory. Celkem 26 žen se také přihlásilo k ošetřovatelskému kurzu v okresní nemocnici. Hrabě Kolowrat nabídl organizaci celé přízemí rychnovského zámku za účelem využití jako lůžkových prostor, stejně tak učinili i další představitelé a lidé v okrese.154 K 5. listopadu 1914 vznikl tzv. polévkový odbor pod patronátem rychnovského dámského spolku sv. Ludmily, který se plánoval starat o vaření polévek pro chudou školní mládež.155 Polévkový odbor fungoval vždy během zimního období, kdy ubývalo zásob. Například přes zimní sezónu od listopadu 1915 do dubna 1916 uvařil odbor celkem 15 824 porcí. Průměrně tak bylo nakrmeno kolem 190 dětí denně. Na přípravě polévek se podílelo několik desítek rychnovský žen a slečen. 156 Přes sezónu od prosince 1917 do června 1918 podělil spolek průměrně dalších 146 dětí denně, což představovalo 16 662 polévek. 157 Během dubna 1917 se Okresní výbor v Rychnově nad Kněžnou zapojil do akce pořádané Svazem českých okresů v království Českém, která se snažila vytvářet pro české vojáky odpočívající po bojích co nejlepší prostředí. Šlo o to, aby jim jejich okolí co nejvíce připomínalo domov, aby se zde cítili dobře a rychleji regenerovali 153

PzP 29, č. 34 z 22. 8. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. Tamtéž, s. 2. 155 PzP 29, č. 44 z 31. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 156 PzP 31, č. 21 z 27. 5. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 157 PzP 33, č. 28 z 13. 7. 1918, s. 2. Národní Knihovna Praha. 154

37

své síly. Vojákům měla být například poskytována vhodná četba, společenské hry, hudba k poslechu a jiné možnosti. Rychnovské instituce – Okresní výbor města a Městská rada – darovaly na tyto účely 250 korun a samozřejmě také nabádaly místní občany, továrny a obchody k dobročinnosti.158 Již delší dobu se na Rychnovsku uvažovalo nad vytvořením Válečné kuchyně. Její realizace začala být opravdu připravována až v srpnu 1918. K tomu byl založen komitét, jehož předsedou se stal MUDr. Josef Jirsa a místopředsedkyní choť okresního hejtmana Josefa Wagnerová.159 Kuchyně byla zřízena až během října 1918 a obec na ni přispěla finanční částkou 50 000 K. Obědy zde stály 50 h, později 70 h.160

4.4

Nezaměstnanost dělnictva Stále naléhavější se zdál být problém vysokého počtu nezaměstnaných dělníků.

Objevovaly se názory, že by se každý zaměstnavatel měl v dobré víře snažit o své zaměstnané dělníky pečovat a starat se o to, aby nebyli zasaženi bídou. To však nebylo ekonomicky, a v některých případech ani lidsky, možné. Pan Josef Vinař, účastník třetí schůze Okresní pomocné úřadovny válečné, zde proto navrhl, aby tato instituce převzala situaci do svých rukou. Konkrétně dal podnět ke vzniku speciálního fondu, ze kterého by byly financovány a pokrývány problémy a strasti nezaměstnaného dělnictva, a vzniku výboru, který by měl tyto záležitosti na starosti. Díky tomu byl jmenován devítičlenný komitét složený z c. k. místodržitelského rady Adolfa Wunsche, nájemce dvorů Josefa Vinaře, komerčního rady Antonína Bednáře, rychnovského starosty Čeňka Langera, kosteleckého starosty Josefa Schütze, MUDr. Smolíka a průmyslníků Pokerta, Seykory a Felsenburga. 161 V únoru 1915 se začala stavět silnice ze Skuhrova přes Debřec a Lukavici do Rychnova. Stavba byla potřebná pro spojení města Rychnova s Orlickými horami až do obce Deštná. V těchto těžkých časech to byla jedna z věcí, která částečně řešila

158

PzP 32, č. 14 ze 7. 4. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 33, č. 35 z 31. 8. 1918, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/33. 160 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 171; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/ 161 PzP 29, č. 38 z 19. 9. 1914 s. 1–2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 159

38

a snižovala nezaměstnanost v okrese.162 Na výstavbu byla okresu poskytnuta státní subvence ve výši 90 000 korun.163 V dubnu 1915 byla uspořádána demonstrace dělníků rychnovské textilní firmy Stiassny a syn. Dělníkům se nelíbily nedostatečné příděly potravin a stále stoupající drahota zboží.164 Brzy proto nabídla firma prostřednictvím ředitele pana Schika svým zaměstnancům vyplácení pravidelného čtrnáctidenního válečného příspěvku. 165 Okresní ústav pro bezplatné a všeobecné zprostředkování práce a služeb v Rychnově nad Kněžnou nabízel povětšinou volná pracovní místa jen pro ženy. Šlo o prozatímní činnosti po dobu trvání války a hledány byly jak odborně kvalifikované ženy (písařky, stenografky, …), tak i například kuchařky či švadleny. 166

4.5

Sbírky Za účelem získání určitých finančních i materiálních prostředků k zabezpečení

válkou postižených jedinců se konalo během let mnoho sbírek. Rychnov se tak stal hlavním místem v okrese pro vybírání peněžních darů a příspěvků. Na výběru se podílely mnohé organizace ve městě, mimo jiné například ženský odbor odštěpný spolku Červeného kříže či Okresní pomocná úřadovna válečná. Ženský odbor odštěpný uspořádal v srpnu 1914 v Rychnově a okolí sbírku na výlohy spojené s léčbou zraněných vojáků. Výtěžek byl nad očekávání. Jen obyvatelé Rychnova shromáždili za krátký čas bezmála 1330 K. Největšími částkami přispěli Olga a Bohuslav, hrabata z Kolowrat, firma A. M. Ledeč a syn, pan Bedřich Schük či Městská spořitelna. Některé firmy také nabídly přísun obvazových látek, pokrývek a podušek. Do sbírky se zapojily i Doudleby, Častolovice, Kostelec, Potštejn, Vamberk a Studánka.167 Vybírání peněžních darů a příspěvků se ujal pan Rudolf Vostřebal. Dívčí škola zase naopak shromažďovala dary věcné, především prádlo a lůžkoviny. 168 Sbírky se pro různé účely mnohokrát opakovaly nebo byly vyhlášeny dlouhodobě. Noviny poté často uváděly seznamy přispívajících s výsostným 162

PzP 30, č. 4 z 23. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. PzP 30, č. 8 z 20. 2. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 164 STRÁŽNICKÁ, Alena – Josef JUZA – Jindřich ŠROM. Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 49. 165 PzP 30, č. 33 ze 14. 8. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 166 PzP 32, č. 22 z 2. 6. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 167 PzP 29, č. 33 z 15. 8. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 168 PzP 29, č. 35 z 29. 8. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 163

39

poděkováním. Od začátku války do konce března 1915 byly okresní pomocnou úřadovnou válečnou v Rychnově vybrány materiální dary v ceně 8076 K 28 h.169 Pozadu nezůstaly ani děti školou povinné. Jejich příspěvky byly nemalé. Žáci s jistou pomocí pořádali různá vystoupení, sbírky a dětské dny, jejichž výtěžek pak šel na podporu sirotků po padlých.170 Celková částka, kterou děti ke konci roku 1914 získaly, činila 1780 K 94 h.171 Rychnov se také zapojil do výběru skleněných lahví pro vojáky. Vybrané lahve byly odesílány do lázeňských center, kde byly plněny minerální vodou. Poté byly posílány vojákům do léčeben nebo na frontu.172 Z Rychnova odešlo za pomoci ženského odštěpného spolku Červeného kříže 800 prázdných lahví do Karlových Varů.173 Pro sirotky po padlých vojácích byla z Prahy do rychnovské dívčí školy poslána zásilka pocházející ze sbírek amerických dětí, které tak chtěly pomoci svým vrstevníkům v Evropě. Balík obsahoval dětské oblečení, obuv, prádlo i několik hraček. Dar rozdělily členky pobočky Červeného kříže na menší části a bylo jím poděleno 23 rodin z Rychnova a okolí. 174 V termínu od 30. dubna do 7. května 1916 pak v Rychnově probíhal Týden Červeného kříže. Dvě třetiny výtěžku byly věnovány Červenému kříži a jedna třetina na péči o mládež. 175 Celkem bylo vyděláno z prodeje 6820 odznáčků 1374 K 60 h a ze vstupenek do biografu, na divadelní představení a ze sbírek 5132 K 55 h. Červený kříž také získal na Rychnovsku cca 580 nových členů, jejichž předpokládaný roční příspěvek činil 2062 K.176 V listopadu 1917 obdržela rychnovská okresní komise pro péči o mládež z fondu „Pro dítě“ Jejího Veličenstva královny Zity celkem 40 párů dětských bot s dřevěnou podrážkou.177 O pár dní později, 6. prosince 1917, byla ve městě vytvořena Okresní úřadovna pro lidové ošacení, jejímž předsedou se stal továrník R. Heřman. Důležitá byla pro ústřednu správa ošacení nejchudších vrstev obyvatel, 169

PzP 30, č. 17 z 27. 4. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. PzP 29, č. 44 z 31. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 171 PzP 29, č. 50 z 12. 12. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 172 PzP 30, č. 19 z 8. 5. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 173 PzP 30, č. 20 z 15. 5. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 174 PzP 30, č. 8 z 20. 2. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 175 PzP 31, č. 17 z 29. 4. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 176 PzP 31, č. 26 z 1. 7. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 177 PzP 32, č. 46 ze 17. 11. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 170

40

a proto bylo nezbytné veškeré oblečení a obuv šetřit pro nejnutnější případy. 178 O zaopatřování oblečení především pro chudé děti se také staral dobročinný spolek sv. Ludmily, který ve výše zmíněný den rozdal oděvy a obuv 83 chlapcům a 95 dívkám. Nadílku tvořily například boty, kabáty, kalhoty, šaty pro dívky nebo chlapecké košile. Dámy ze spolku se také podílely na šití různého oblečení ze získaných látek.179

4.6

Spolek České srdce Dne 6. ledna 1918 byl v Rychnově založen odbor pražské organizace České

srdce. Tato organizace se snažila podněcovat obyvatelstvo, aby nebylo lhostejné k trpícím dětem a zapojilo se do pomocných aktivit. V každé obci byl určen důvěrník, který zde měl dohlížet na místní výbory a sbírky. Okresní odbor si dal především za úkol umístit na Rychnovsku několik desítek dětí hlavně z pražských rodin, které válkou nebezpečně strádaly a trpěly hlady. Prvním zájemcem o tzv. „národní hostí“, jak byly děti brány, byl pan Rudolf Preclík z Dlouhé Vsi. 180 České srdce jako nová organizace poměrně rychle získávalo mnohé příspěvky. Podle X. výkazu darů a příspěvků složených ve prospěch Českého srdce, který byl uveden 6. dubna 1918 v Poslu z Podhoří, získal místní odbor již 11 776 K 17 h.181 Během června 1918 byl okresní odbor Českého srdce změněn na spolek s příslušnými spolkovými stanovami a pravidelnými příspěvky jeho členů. 182 S blížícími se prázdninami se spolek snažil, aby si někteří Rychnovští vzali pražské děti k sobě alespoň do doby, než se vrátí do školy. Díky intervenci paní Mazačové byla v Rychnově zřízena prázdninová kolonie pro 10 dětí. Nakonec bylo rozhodnuto o přijetí 15–20 chlapců z Prahy. 183

4.7

Nemoci Ve dnech válečných čím dál tím více hrozilo šíření mnoha nakažlivých nemocí.

Město a noviny hýřily upozorňujícími nápisy, vyhláškami a různými varováními. 178

PzP 32, č. 48 z 8. 12. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 32, č. 50 z 15. 12. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 180 PzP 33, č. 2 z 12. 1. 1918, s. 1. Národní Knihovna Praha. 181 PzP 33, č. 15 z 6. 4. 1918, s. 3. Národní Knihovna Praha. 182 PzP 33, č. 23 z 8. 6. 1918, s. 3. Národní Knihovna Praha. 183 PzP 33, č. 26 z 29. 6. 1918, s. 3–4. Národní Knihovna Praha. 179

41

Posel z Podhoří často přinášel reklamy na léčebné přípravky či babské recepty, jak se s danými zdravotními problémy vyrovnat. Jednou z rad bylo například připravit si odvar z listů a semen šťovíku většího proti průjmu.184 Dne 16. ledna 1915 byl v Rychnově za pomoci Okresní pomocné úřadovny válečné zřízen hygienický odbor zajišťující ochranu a prevenci vůči nakažlivým nemocem. 185 Městská rada v Rychnově také vydala nařízení, které přísně zakazovalo tzv. „ohmatávání“ pečiva. Tento nešvar se totiž neustále opakoval, například „[…] když selka přinesla do trhu na prodej máslo. Dotyčná paní vzala celý kus do holých rukou a po zvědění ceny vložila máslo do košíku zpět, ruce o ubrousek v němž máslo uloženo bylo si utírajíc.“186 Noviny podotýkají, že zakázáno by mělo být také „rýpání nehty do másla“. Tímto jednáním sice mnozí obyvatelé zkoušeli a kontrolovali čerstvost potravin, ale neuvědomovali si, že tento zlozvyk může vést k přenosu mnohých nemocí. 187 Největší strach panoval z epidemie cholery, úplavice a skvrnitého tyfu, které byly často označovány za válečné nemoci. 188 V dubnu 1916 informovaly rychnovské noviny, že podle posledních průzkumů umírá nejvíce lidí na tuberkulózu (celkem 24 a ¾ %) právě v Čechách v Rychnovském okrese.189 První rok války přinesl hned 205 evidovaných osob nakažených různými chorobami. Nejčastěji je ve spisech zaznamenána právě tuberkulóza, ale hojně se objevují i tyfus a plané neštovice. Jen pro srovnání v letech 1910–1912 bylo na Rychnovsku dohromady evidováno celkem 186 osob nakažených různými chorobami. 190 Velké problémy také způsobovaly nemoci zvířat. V roce 1916 to byla prašivina koní191 a v roce 1917 se okres potýkal s vysokým výskytem vztekliny192. Podle zprávy obecního úřadu Rychnova nad Kněžnou ze dne 12. srpna 1914 zde na počátku války působilo hned několik lékařů. Mezi nimi byli c. k. okresní lékař MUDr. Karel Kšanda. 193 Poté, co byl povolán k vojenské službě, se stal jeho 184

PzP 29, č. 37 z 12. 9. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 30, č. 4 z 23. 1. 1915, s. 1–2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 186 PzP 31, č. 14 z 8. 4. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 187 PzP 29, č. 43 z 24. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 188 PzP 30, č. 4 z 23. 1. 1915, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 189 PzP 31, č. 14 z 8. 4. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 190 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 522, kart. 111, Epidemie a nakažlivé choroby. fol. 60–73. 191 PzP 31, č. 30 z 29. 7. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 192 PzP 32, č. 7 ze 17. 2. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 193 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 519, kart. 111, Lékaři a zdravotnický personál. fol. 61–62. 185

42

nástupcem c. k. vrchní okresní lékař z Nového Města nad Metují MUDr. Vilém Sýkora.194 Další rychnovští lékaři působící v okresní nemocnici jako primář MUDr. Vladimír Musil, druhý sekundář MUDr. Vítězslav Gold a obvodní a železniční lékař MUDr. Michal Hněvkovský byli již díky výkonu vojenské služby mimo Rychnov. Jediný, kdo v té době zabezpečoval chod nemocnice s kapacitou 100 lůžek, byl první sekundář MUDr. Vojtěch Mašek. 195 Na rohu Panské ulice a Nového náměstí ordinoval MUDr. Josef Jirsa. 196

4.8

Lazarety a ranění vojáci v okresní nemocnici v Rychnově Válka s sebou přinášela velké množství raněných a nemocných vojáků,

o které bylo potřeba se postarat. Takto postižení vojáci se vraceli z fronty do vojenských nemocnic v zázemí, a poté byli hromadně doléčováni ve vojenských lazaretech. O založení lazaretu se jednalo i v Rychnově. V sobotu 12. září 1914 se konala třetí schůze Okresní pomocné válečné úřadovny. Pokladník organizace Eduard Geisler informoval o dobrém stavu finančních i věcných příspěvků. V Rychnově bylo dáno k dispozici celkem 140 lůžek pro raněné vojáky, z toho bylo 80 lůžek umístěno v okresní nemocnici, 45 lůžek v lazaretu v Národním domě a 15 v lazaretu na novém zámku. O výživu zde umístěných raněných se měla starat Okresní pomocná úřadovna válečná s podporou a pomocí občanů města.197 Ke vzniku dalšího vojenského lazaretu poskytl v říjnu 1914 pan Plachetka prostory hotelu Labuť, kde byly ihned zahájeny potřebné úpravy. Hotelový sál byl využit k umístění lehátek pacientů a ostatní přilehlé místnosti sloužily například jako operační sál, místnost pro personál, sklady lékařských potřeb nebo prostory pro vojáky jako byla kuřárna a čítárna. 198 Lazarety byly samozřejmě zakládány v každé větší obci v okolí Rychnova – v Solnici, Vamberku, Kostelci nad Orlicí, Častolovicích a Týništi nad Orlicí. 199 V úterý 22. září 1914 kolem čtvrté hodiny odpolední dorazilo vlakem do Rychnova nad Kněžnou celkem 30 většinou lehce raněných vojáků, kteří zde měli 194

PzP 30, č. 23 z 5. 6. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 519, kart. 111, Lékaři a zdravotnický personál. fol. 61–62. 196 PzP 29, č. 37 z 12. 9. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 197 PzP 29, č. 38 z 19. 9. 1914 s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 198 PzP 29, č. 40 z 3. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 199 PzP 29, č. 51 z 19. 12. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 195

43

být ošetřeni a na nějakou dobu i ubytováni. Po srdečném uvítání rychnovskou honorací byli v doprovodu MUDr. Michala Hněvkovského doprovoděni do okresní nemocnice, kde si je jako pacienty přebral MUDr. Mašek. Mezi prvními ubytovanými byli muži pocházející z blízkého Týniště, Javornice, Tutlek či dokonce rychnovský rodák Jan Kosek, který sloužil jako pěšák u 12. setniny 18. pěšího pluku. Našli se zde však i cizinci například z Haliče či Pruského Slezska. 200 V sobotu 17. října 1914 dorazil do Rychnova druhý transport raněných vojáků. 201 V polovině prosince bylo v okresní nemocnici evidováno k ošetřování celkem 141 vojenských osob.202 1. března 1916 byla otevřena nová železniční zastávka na „Velké Láni“. Tato nová zastávka ve směru na Solnici byla strategicky umístěna blíže nemocnici, aby měli dopravení ranění vojáci mířící do okresní nemocnice kratší cestu. 203

4.9

Uprchlíci z Haliče Již v prvních válečných měsících začali do rychnovského okresu přijíždět

vystěhovalci z míst sužovaných bojem. Mnozí z nich přišli kvůli válce o své domovy a všechny své osobní věci. Během září přijely do města tři transporty. První přivezl přes 40 lidí. 27. září bylo dopraveno 143 osob a dalších 51 lidí dorazilo 30. září 1914. Všichni členové transportu byli vždy bezpodmínečně ihned po příjezdu prohlédnuti lékařem, a poté umístěni ve vesnicích v okolí Rychnova, například v Česticích, Častolovicích a jinde. Na rozmisťování osobně dohlížel c. k. místodržitelský rada Adolf Wunsch. Při jednání s cizinci působil i tlumočník, byl jím zeměpanský zvěrolékař Vladislav Sýkora, který dříve studoval v Krakově. 204 2. ledna 1915 bylo do rychnovského okresu dopraveno dalších asi 800 uprchlíků. Většinou šlo obyvatele severních Uher, západní Haliče a Bukoviny židovského vyznání. Posel z Podhoří informuje, že tito utečenci byli městem přijati jako bližní velmi vřele. „Někteří na nádraží přítomní pánové ochotně krájeli přinášené bochníky chleba a přítomné dívky, jichž hlavy nebyly ni kloboukem, ni vlajícím pérem zdobeny nevyzvány ochotné a křepce donášely občerstvení ke všem 200

PzP 29, č. 39 z 26. 9. 1914 s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 29, č. 42 ze 17. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 202 PzP 29, č. 50 z 12. 12. 1914, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 203 PzP 31, č. 9 ze 4. 3. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 204 PzP 29, č. 40 z 3. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 201

44

24 vagonům; a navařeny byly „u Krehanů“ 4 kotle čaje a nakrájena řada bochníků chleba, tak že téměř všechněm dostalo se nejnutnějšího občerstvení. Věru česká duše zazářila tu opět nejušlechtilejší stránkou svojí.“205 Přímo v Rychnově bylo s pomocí c. k. okresních úředníků 206 umístěno 105 lidí. 207 Rychnovští byli nadále žádáni, aby utečencům pomohli darováním oblečení a obuvi, které tak jako i celý majetek museli běženci nechat ve své domovině. Tyto sbírky si vzala pod patronát rychnovská obec izraelitská, za kterou dary shromažďovala v místním obchodu se suknem paní Fischerová.208 Nadšení z příchodu a vlna solidarity se spolubližními příchozími do města brzy vyprchalo. Zdejší obyvatelé se začali bát toho, že přesídlenci jsou nakaženi nebezpečnými chorobami. Nemocné byly z jednoho transportu pouze dvě děti, které však podle lékaře trpěly lehkými chorobami v zázemí běžnými. 209 Židovští přistěhovalci prý také způsobovali stoupání drahoty tím, že skupovali zboží ve velkém a přepláceli ceny. 210 Ve vesničce Lípa nedaleko Rychnova byla zřízena pro děti polských uprchlíků škola. Učitelem se zde pro 18 žáků stal polský rodák Karel Sokolowski z Kolomyje. Vyučování pochopitelně probíhalo v polském jazyce.211 Škola byla během března 1915 přesunuta do Rychnova nad Kněžnou a do Solnice. Rychnovská školní rada uvolnila pro jednu třídu místo v tělocvičně dívčí školy. Třída se tentokrát rozrostla na 40 dětí a opět zde vyučoval pan Sokolowski. Místní děti však nepřicházely s dětmi přistěhovalců vůbec do styku.212 Část rodin opustila rychnovský okres v červenci 1915 a vrátila se zpět do svých domovů v Haliči, 213 další rodiny však přijely v červnu a srpnu 1916 214 a byly opět ubytovány v okolních vesnicích – v Ličně, Olešnici, Tutlekách a Borohrádku.215

205

PzP 30, č. 2 z 9. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. Tamtéž, s. 2. 207 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 161; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 208 PzP 30, č. 3 z 16. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 209 PzP 30, č. 2 z 9. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 210 SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 858, kn. 208, Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940. s. 161; přístupná na http://vychodoceskearchivy.cz/. 211 PzP 29, č. 50 z 12. 12. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 212 PzP 30, č. 12 z 20. 3. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 213 PzP 30, č. 31 z 31. 7. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 214 PzP 31, č. 33 z 19. 8. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 215 PzP 31, č. 27 z 8. 7. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 206

45

4.10 Invalidé Mnoho vojáků se vracelo domů těžce raněných, nemocných nebo i zmrzačených nejen na těle, ale také na duši. Všem musela být poskytnuta ta nejlepší a nejkvalitnější péče, aby se z válečných bojů zotavili a vzpamatovali co nejdříve, a mohli se opět zapojit do normálního života a ujmout se zpět svých povolání, kterých museli kvůli válce zanechat. 216 15. června 1916 vznikl v Rychnově Odbor pro zmrzačené děti a vojíny invalidy. Jeho činností byla starost a péče o zmrzačené děti a vojáky s trvalými zdravotními následky z bojů. Snažil se poskytovat vojákům možnost znovu získat zaměstnání, opatřoval jim náhradní umělé končetiny, aby se jim se svým hendikepem žilo lépe. 217 Na konci roku pak vznikl odbor Jedličkova ústavu v Praze, který se snažil získávat další příspěvky na péči o zmrzačené. 218 Dne 6. června 1917 byla ustanovena v Rychnově Úřadovna pro péči o bojovníky domů se vracející. Jejím účelem byla pomoc navracejícím se vojákům a především invalidům s přechodem zpět do normálního života. Ideálem bylo, aby invalidé nabyli potřebného vzdělání, o které vlivem odvodů k vojsku přišli, dále, aby byli dostatečně ošetřeni, léčeni a případně opatřeni protézami chybějících údů. Úřadovna také měla zajistit dostatečnou finanční péči v nezaměstnanosti.219 U příležitosti císařových jmenin v roce 1917 byla uspořádána speciální invalidní akce. Účelem byl prodej odznaků Invalidní péče, který měl opět získat určité finanční obnosy na podporu invalidů v rychnovském okresu. Jeden kus odznaku s vyobrazením Jeho Veličenstva císaře a krále Karla I. bylo možné koupit za 1 K.220 Okresní válečná úřadovna evidovala na počátku roku 1918 celkem 165 invalidů, z toho bylo do různých pracovních oborů zařazeno pouze 25 lidí. Mnoho invalidů však navštěvovalo speciální kurzy, které se v Rychnově uskutečňovaly na c. k. odborné škole tkalcovské. Jejich ošetřování bylo zajištěno MUDr. Hněvkovským, MUDr. Maškem, MUDr. Mojžíšem či MUDr. Roubalem. 221

216

PzP 30, č. 24 z 12. 6. 1915, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. PzP 31, č. 25 z 24. 6. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 218 PzP 31, č. 48 z 2. 12. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 219 PzP 32, č. 25 z 23. 6. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 220 PzP 32, č. 44 z 3. 11. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 221 PzP 33, č. 4 z 26. 1. 1918, s. 2–3. Národní Knihovna Praha. 217

46

5

Dopady na život ve městě Chod města a život v něm byl od základů změněn. Někteří lidé se chtěli

na válečných strastech a starostech rodin o své příslušníky obohatit. O jednom takovém případu se zmiňuje již v listopadu 1914 48. číslo Posla z Podhoří: „Radostnou náladu způsobila minulou sobotu slušně oděná dívčice rodině pana V. Vyprávěla jim o synu Václavu, že je raněn na noze a že leží zajat v ruské nemocnici. Jinak prý je zdráv a má se velmi dobře. Ošetřovatelka jeho je prý Češka, dcera p. řed. L. z Vamberka, která o něm podrobný popis svým rodičům poslala. Jak se samo sebou rozumí, byla zpráva o synovi, o kterém rodina již delší čas nic nevěděla, s radostí přijata, poselkyně vyčastována a též peněžitě odměněna. Druhý den, když sestra pohřešovaného šla se k panu řediteli do V. za zprávu poděkovati, zvěděla s ustrnutím, že všecko, co poselkyně vyprávěla, je pouhý výmysl na oklamání rodiny a získání odměny. Po podvodnici se pátrá.“222 V novinách se také často objevovaly inzeráty nabízející sklíčeným rodinám za úplatu vypátrání jejich pohřešovaných rodinných příslušníků. Nemalé částky investované do těchto lidí však, ale nepřinášely žádné výsledky. Dotyční inzerenti se jen pouze pokoušeli vylákat ze zoufalých rodin peníze. 223 Podvodníci se často objevovali i mezi obchodníky. Nabízeli lidem například levnou a dostupnou mouku a nechali si zaplatit předem. Poté informovali kupce telegramem o termínu dovozu zboží, ale už se neobjevili ani neozvali. Několik takových případů se stalo i v Rychnově a okolí. Jedním z podezřelých byl jistý Jaroslav Mareček z Vamberka.224 Dále se stále častěji objevovaly problémy vylepování letáků s velezrádným obsahem225 a noviny také občas upozorňovaly na udavačství rychnovských občanů. Ti si v dopisech nebo i osobně stěžovali na to, že některé rodiny dostávaly větší podporu i přesto, že disponovaly majetkem.226 Závist se v těchto dobách obzvlášť gradovala. Činnost většiny rychnovských spolků byla během válečných let zastavena. 227 Například z nařízení z 8. února 1917 byla v c. k. okresním hejtmanství pozastavena 222

PzP 29, č. 48 z 28. 11. 1914, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 31, č. 30 z 29. 7. 1916, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 224 PzP 32, č. 26 z 30. 6. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 225 PzP 30, č. 1 z 2. 1. 1915, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 226 PzP 30, č. 6 z 6. 2. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 227 PzP 30, č. 2 z 9. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 223

47

veškerá činnost divadel, biografů a jiných podobných kulturních institucí s ohledem na úsporná opatření díky nedostatku uhlí. 228 Zákaz však netrval dlouho. Veškerá městská kultura buď utichla, nebo byla rozvíjena v rámci podpory válkou postižených lidí – vojáků, invalidů, vdov a sirotků. Všechna představení a vystoupení místních i cizích se snažily vyburcovat lidi, aby přispěli na dobrou věc. Dobročinné koncerty se konaly hlavně před Vánoci. Dne 20. prosince 1914 pořádaly děti v sálu Národního domu vánoční besídku, jejíž výtěžek byl opět věnován ve prospěch vojínů.229 Hudební spolek „Dalibor“ z Rychnova pořádal 11. dubna 1915 též v Národním domě v Rychnově hudební akademii a výnos z ní byl opět předán k pomoci pozůstalým po padlých vojácích.230 Zpráva z konání této hudební akce byla dokonce otištěna v Národních listech. Pro Rychnov to byla moc pěkná reklama.231 Další dobročinný koncert se konal v sobotu 11. prosince 1915. Byl uspořádán Okresní pomocnou válečnou úřadovnou ve spojitosti s oslavami výročí císařova nástupu na habsburský trůn. Akce vynesla přes 500 K. 232 Ale nejen akce typického kulturního rázu pomáhaly získávat peníze. V září 1914 se pro pomoc Červenému kříži a nezaměstnaným lidem konal exhibiční fotbalový zápas družstev S. K. Rychnova a S. K. Holic. Finanční výtěžek celého utkání byl opět věnován pro pomocné účely. 233 Tato událost nebyla svého druhu poslední. 12. září 1915 se v nedalekém dvoře Jedlině konala dožínková slavnost na oslavu právě končících žní. Byl tak dán dík, za to, že lidé přežili celý rok bez výraznějšího hladovění. Téměř každá z přítomných dam napekla či připravila nějaké dobroty. Součástí oslav byly bohoslužby vedené vdp. děkanem Františkem Kubánkem, hudební vystoupení, představení školní mládeže a dožínkový průvod. 234 Akce proběhla i přesto, že byly ve městě a okolí okresní vyhláškou zakázány všechny

taneční

zábavy

kvůli

a nepřístojnostem s nimi spojenými.

vážnosti

doby

a

mnohým

235

228

PzP 32, č. 7 ze 17. 2. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 29, č. 51 z 19. 12. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 230 PzP 30, č. 14 z 3. 4. 1915, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 231 PzP 30, č. 19 z 8. 5. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 232 PzP 30, č. 51 z 18. 12. 1915, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 233 PzP 29, č. 39 z 26. 9. 1914 s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 234 PzP 30, č. 38 z 18. 9. 1915, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 235 PzP 30, č. 37 z 11. 9. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 229

48

problémům

V únoru 1916 se konalo v rychnovském okrese vojenské cvičení mládeže. Zúčastnění mladíci z Rychnova, Habrové, Panské Habrové, Lukavice, Lipovky a Slemena prováděli tělesná cvičení a absolvovali přednášky o první pomoci. 236 Šlo o to, aby mladíci zůstali zdraví, sportovně aktivní, silní a zdatní. Jen díky tomu potom budou moci sebevědomě plnit své vojenské povinnosti, kterým se jistě nevyhnou. „Člověk vycvičený, sebevědomý a prozíravý dovede se nástrahám vyhýbati, dovede vystihnouti situaci, dovede zachovati sama sebe, dovede zachovati četu, k níž náleží.“237 Tato cvičení byla jakýmsi vojenským výcvikem na nečisto, který by mohl mladíkům do budoucna velmi pomoci. Během válečných let byly správná životospráva a dobrá tělesná kondice velmi oceňovány. Proto dne 6. ledna 1917 uspořádaly ženy z rychnovského Sokola společně se sokolkami solnickými tělocvičný večer s ukázkami pohybových soustav a rytmu těla. 238 Celý večer se skládal ze dvou vstupů. První část zahrnovala přednášku slečny C. Nykysové o rytmickém podkladu připravovaných vystoupení a zpěvné číslo slečny Ady Štěpánkové. Následovaly dvě tělocvičné sestavy dorostenek ze Solnice cvičících se švihadly a dorostenek z Rychnova, které předvedly choreografii s tamburínami. Druhá část večera byla věnována rytmickým cvičením. Všechna jednotlivá vystoupení byla pečlivě nacvičena a odměněna vřelými ovacemi publika. Celý večer opět probíhal ve prospěch místního fondu vdov a sirotků po padlých vojínech. 239 Ve dnech od 8. do 16. května 1917 se konal na počest narozenin Jejího Veličenstva císařovny a královny Zity „Týden ochrany kojenců“. Akce měla opět dobročinný charakter. Snažila se pomoci Ústřednímu ústavu pro rodičky a kojence v boji proti stále se zvyšující kojenecké úmrtnosti. 240 Studenti c. k. rychnovského gymnázia ve spolupráci s žáky národních škol chodili dům od domu a vybírali příspěvky jednotlivých rodin. V místním biografu byla pořádána promítání pro mládež i dospělé a dobrovolné dívky po městě prodávaly květiny jako upomínku

236

PzP 31, č. 3 z 22. 1. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. PzP 31, č. 6 z 12. 2. 1916, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 238 PzP 31, č. 52 z 30. 12. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 239 PzP 32, č. 5 z 3. 2. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 240 PzP 32, č. 17 z 28. 4. 1917, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 237

49

na tuto bohulibou událost.241 Celkový výtěžek akce činil 698 K 4 h. Převážná část této sumy zůstala rychnovské Okresní komisi pro péči o mládež. 242 Dne 8. května 1917 byla v Rychnově uspořádána stromková slavnost za účelem uctění památky padlých rychnovských vojínů. „… o 3 hodině odpolední sešlo se žactvo národních škol v chlapecké tělocvičně, kdež v průčelí umístěn byl obraz Jeho Veličenstva císaře a krále Karla I., ozdobený prapory barev říšských i zemských a květinami.“243 Slavnosti se pochopitelně zúčastnily místní a okresní politické elity, mezi nimiž byli samozřejmě c. k. okresní hejtman Pravoslav Wagner, starosta Rychnova dr. Čeněk Langer nebo městský radní a člen místní školní rady pan Jozef Říha. Studenti zpívali vlastenecké písně, pronášely se proslovy a zněla císařská hymna. „Potom odebral se průvod k chrámu sv. Havla, kdež za zpěvu národní hymny „Kde domov můj“ vsadilo žactvo tři lípy, aby byly upomínkou na nynější bouřlivou dobu a hlásaly i pozdním potomkům památku statečných bojovníků Rychnovanů, kteří v těžkých bojích obětovali životy za císaře a za vlast.“244 V témže roce 16. září byl blízký nově zrenovovaný chrám sv. Havla nacházející se nedaleko náměstí slavnostně vysvěcen. Na shánění prostředků oprav, které se vyšplhaly zhruba na 10 000 K, se nejvíce zasloužil rychnovský děkan vdp. František Kubánek. V kostele byl také ctihodným mnichem bratrem Pantaleonem nově zrestaurován Škrétův portrét sv. Havla, patrona děkanského chrámu. Cena obrazu byla vyčíslena přibližně na 100 000 K.245

5.1

Oslavy a veřejné akce všeho druhu Kvůli zisku dalších peněz se také konaly jakési mini trhy s různým zbožím,

jejichž výdělek byl dán například ve prospěch raněných vojáků. Jeden takový se konal v Rychnově 4. října 1914, kdy slavil císař František Josef svátek. Prodávaly se „medailonky s podobiznou Jeho veličenstva a žlutočerné kokardy“. 246 Lidé také mohli vojákům posílat různé potraviny a nápoje, nejlépe předem nahlášené, aby se případně nekazily, dále knihy, denní tisk či kuřivo, které se shromažďovaly 241

PzP 32, č. 19 z 12. 5. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. PzP 32, č. 22 z 2. 6. 1917, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 243 PzP 32, č. 19 z 12. 5. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 244 Tamtéž, s. 2. 245 PzP 32, č. 39 z 29. 9. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 246 PzP 29, č. 40 z 3. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 242

50

ve sběrném místě Červeného kříže v rychnovské dívčí škole. Vše pak bylo mezi vojáky postupně rozdělováno.247 Město však probouzely ke kulturnímu životu hlavně oslavy týkající se osoby Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. Dne 2. prosince 1914 se Rychnov ponořil do oslav 66. výročí jeho vlády. Slavnost byla doprovázena mnoha studentskými aktivitami od citování básní přes tvorbu živých obrazů až po poslední představení žákovské hry „Sůl nad zlato“.248 Na oslavu 85. výročí narození císaře byla 17. srpna 1915 uspořádána umělecká akademie, jejíž zisk byl opět použit na podporu sirotků a vdov. Na počest Jeho Veličenstva se konaly také bohoslužby a sešlost ve dvoraně Národního domu v Rychnově nad Kněžnou. Všechno proběhlo za hojné podpory obyvatelstva města.249 Oslavy podobného rázu se samozřejmě konaly i v okolních městech. Zkrátka nepřišli ani vojáci a další pacienti v okresní nemocnici, kteří na den oslav dostali bohatou večeři. 250 Oslavovaly se samozřejmě i panovníkovy jmeniny. Naopak plánované velké oslavy stého výročí upálení Mistra Jana Husa byly kvůli těžké situaci a mezinárodním událostem odloženy. Uctění památky tohoto velkého Čecha se konalo mlčky bez velkých okázalých obřadů.251 Dalším oslavným dnem v Rychnově bylo veselí při příležitosti 67. výročí císařovy vlády, které připadalo na 2. prosince 1915. Doprovodné ceremonie začaly již den před tím konáním dětského dne v Národním domě.

2. prosince se konaly různé oslavy

na místních školách, dále bohoslužby v chrámu Nejsvětější Trojice a sešlost doplněná projevy opět v Národním domě. Účast byla jako vždy hojná. 252 Dne 13. července 1916 se konala slavnost se zatloukáním hřebů do Štítů zbrojnoše k uctění památky padlých rychnovských vojáků. Ráno se konala bohoslužba, a poté se všichni přesunuli na slavnost do Národního domu. Shromáždili se zde významní reprezentanti Rychnova a okolí. Po dlouhém proslovu pana řídícího učitele Františka Hanzala velebícím Jeho c. k. Veličenstvo a zdůrazňujícím významnost sešlosti přešla honorace k zatloukání hřebů. Páni zatloukali do štítu 247

PzP 29, č. 40 z 3. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 29, č. 49 z 5. 12. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 249 PzP 30, č. 33 ze 14. 8. 1915, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 250 PzP 30, č. 34 z 21. 8. 1915, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 251 PzP 30, č. 5 z 30. 1. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 252 PzP 30, č. 49 ze 4. 12. 1915, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 248

51

pro chlapecké školy a přítomné dámy do štítu pro dívčí školy. Štíty měly sloužit jako trvalá památka na Velkou válku. Celou slavnost jako součást loajálních školních oslav zakončilo zpívání hymny „Kde domov můj“. 253 Podobná akce se udála i v době od 29. července do 2. srpna 1917. V Národním domě byla velitelstvím c. a k. náhradního praporu pěšího pluku č. 18 z České Lípy umístěna speciální socha zbrojnoše. Záměrem bylo uspořádání slavnosti ve prospěch fondu vdov a sirotků po padlých vojínech c. a k. pěšího pluku č. 18, při které byla socha opět symbolicky pobíjena hřeby. 254 Časté oslavy ale také čas od času vystřídaly i smutné zprávy. Dne 1. listopadu 1915 se město rozloučilo se zesnulým c. k. okresním školním inspektorem Eduardem Geislerem. Pohřbu se zúčastnili všichni vysoce postavení představitelé města a okresu. Mnozí z nich zde na památku zesnulého promluvili. 255 Dne 25. listopadu informoval Posel z Podhoří rychnovské občany o smrti Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. Šestaosmdesátiletý panovník zemřel 21. listopadu ve své vídeňské rezidenci v Schönbrunnském paláci. 256 Město se hned druhého dne zahalilo do černé barvy, vyvěšeny byly smuteční prapory. Vyučování na rychnovských školách bylo pro tento den zrušeno.257 S příchodem panovníka Karla I. se objevily nové naděje na lepší budoucnost a opět vznikaly příležitosti k oslavám. Dne 17. srpna 1917 se v Rychnově konaly slavnosti narozenin Jeho Veličenstva císaře a krále. Veselice byly znovu spojeny s velkým množstvím proslovů, například c. k. okresního školního inspektora Augustina Matolína či c. k. okresního hejtmana Pravoslava Wagnera, v nichž zazněly naděje na brzké ukončení války, a samozřejmě s velkolepou slavnostní mší v kostele Nejsvětější Trojice, na níž se podíleli mimo jiné vdp. děkan František Kubánek za asistence gymnazijního katechty vdp. Ludvíka Novotného či kaplana Františka Machače. 258

253

PzP 31, č. 28 z 15. 7. 1916, s. 2–3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. PzP 32, č. 30 z 28. 7. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 255 PzP 30, č. 45 z 6. 11. 1915, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/30. 256 PzP 31, č. 47 z 25. 11. 1916, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 257 Tamtéž, s. 2. 258 PzP 32, č. 33 z 18. 8. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 254

52

5.2

Školství Fungování rychnovských škol bylo počátkem války ohroženo. Původně se

vůbec se zahájením výuky v září 1914 nepočítalo. K odvodům odešlo velké množství učitelů, a proto se zvažovalo odložení počátku školního roku až na leden nebo únor 1915. Do té doby se plánovalo s využitím školních budov jako lazaretních prostor a s uplatněním pomocné dětské práce na venkově. 259 Některé rychnovské školy, mezi nimi například c. k. vyšší gymnázium, ale i ostatní obecné a měšťanské školy, však výuku v září 1914 neplánovitě zahájily. 260 Jak už jsem zmiňovala výše, chod škol byl částečně omezen. Kromě toho, že učitelé pomáhali ve spoustě administrativních záležitostí pro město, rozhodli se také přispívat finančně. Profesoři z rychnovského gymnázia se jednohlasně shodli na tom, že každý z nich bude dávat na činnost pražské Zemské válečné pomocné úřadovny jedno procento ze svých platů. 261 Školy jako instituce shromažďující a předávající vědomosti a zkušenosti novým generacím se rozhodly založit v Rychnově válečné školní muzeum. To bylo uloženo v měšťanské a obecní chlapecké škole za účelem zachování válečných artefaktů, vyhlášek, listin, dopisů a jiných věcí pro další generace.262 Od 5. února 1917 byly na čtrnáct dní uzavřeny národní školy, živnostenská pokračovací škola, městská ženská průmyslová škola a odborné školy pokračovací. Důvodem přerušení výuky byl žalostný nedostatek uhlí ve městě. 263 Vyučování nakonec znovu započalo až ve dnech 16. a 17. dubna 1917.264 Na počátku prosince 1914 bylo rozhodnuto, že prostory rychnovského gymnázia již nejsou vyhovující. Stavební rada c. k. ministerstva doporučil stavbu nové gymnaziální budovy. 265 Do konce války však k realizaci výstavby nedošlo. 6. dubna 1918 shořela na místním gymnáziu střecha, na kterou se přenesl oheň z blízké zvonice se zvonem Kryštofem. Důvod požáru nebyl nikdy zjištěn a díky válečným poměrům nedošlo k opravám. O nové budově gymnázia se začalo jednat až v roce 1919.266 259

PzP 29, č. 33 z 15. 8. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. PzP 29, č. 36 z 5. 9. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 261 PzP 29, č. 40 z 3. 10. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 262 PzP 31, č. 7 z 19. 2. 1916, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31. 263 PzP 32, č. 5 z 3. 2. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 264 PzP 32, č. 15 ze 14. 4. 1917, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/32. 265 PzP 29, č. 49 z 5. 12. 1914, s. 2. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29. 266 Rychnovské pohledy. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988. s. 56. 260

53

6

Konec války a samostatnost „Bylo to v pondělí dne 28. října, téměř 300 let od chmurného 8. listopadu

r. 1620, kdy na kolo čtvrté hodiny odpolední rozlétla se městem zpráva, že RakouskoUhersko žádá za separátní mír, za okamžité příměří a že uznává práva Čechoslováků na nezávislý stát z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.“267 Takto Posel z Podhoří datuje první den samostatného Československého státu. V ulicích se hned začaly scházet skupinky lidí spontánně projevující radost ze svobody země. Symbolem rozpadlé monarchie se v Rychnově stalo vyhořelé gymnázium, k jehož neodklizeným troskám se lidé scházeli a velebili zde za znění zvonů a zpěvu písní prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Davy se začaly rozcházet až za tmy, ale nezamířily domů. Někteří se sešli v Národním domě, jiní v hostinci pana Macháčka. Oficiální zpráva o vzniku Československa přišla do města až o půl 11 večer. 268

267 268

PzP 33, č. 44 z 2. 11. 1918, s. 3. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/33. Tamtéž, s. 3.

54

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala tím, jak události první světové války ovlivnily život a dění ve východočeském okresním městě Rychnově nad Kněžnou. Celou práci jsem pojala spíše tematicky, ale i přesto jsou všechny mnou zmíněné a rozebrané oblasti různě propojené. Na začátku jsem popsala události spojené s počátkem války, reakci na sarajevský atentát a mobilizaci v Rychnově. Dále jsem se snažila obsáhnout hospodářské problémy města a zaměřila jsem se také na dopady, které ovlivnily samotné obyvatelstvo a život v obci. Práce by měla zobrazovat Rychnov, tak jak vypadal za války, jeho nedostatky, problémy, ale i neskonalou dobročinnost, o které tak věrně píší místní listy. Dobová mentalita, ale také válečná propaganda je nastíněna citacemi novinových článků, archivních dokumentů nebo osobní korespondence. Jistým omezením práce, o kterém samozřejmě vím, je to, že jediným komplexním původním pramenem, který lze využít ke studiu zázemí za první světové války, je regionální periodikum Posel z Podhoří. Jeho informace a pohled na válku jistě nejsou stoprocentně objektivní, nicméně se i tak můžeme z jeho stránek dozvědět mnoho zajímavých a přínosných informací. Nesmírně velkým přínosem by bylo rozšíření oblasti práce i na okolní města, kde pravděpodobně probíhaly události podobně. Porovnání informací a poznatků by jistě pomohlo vytvořit komplexní a mnohem více objektivní pohled na průběh první světové války v celém tomto regionu.

55

Seznam pramenů a literatury Prameny:  Posel z Podhoří, ročníky 29–33, Knihovna Státního okresního archivu Rychnov nad Kněžnou.  Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou. Kronika města Rychnov nad Kněžnou 1836–1940.  Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou. Kniha protokolů ze schůzí obecního zastupitelstva 1912–1923.  Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Rychnov nad Kněžnou, kartony 110, 111, 118, 125.  Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, fond Archiv města Dobruška, karton 443.  Muzeum a galerie Orlických hor Rychnov nad Kněžnou, archiv Muzea.  Vojenský ústřední archiv. Databáze padlých v 1. světové válce [online]. Literatura:  SEDLÁČEK, August. Rychnov nad Kněžnou: Pokus dějepisný. Praha: Tiskem a nákladem knihtiskárny J. Otta, 1871.  SVOBODA, Antonín – Tomáš KOUŘIL. Dějiny Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Karel Rathouský, 1924.  PETRÁŠ, Oldřich. Rychnov nad Kněžnou 1258–1958. Hradec Králové: Krajský dům osvěty, 1958.  STRÁŽNICKÁ, Alena – Josef JUZA – Jindřich ŠROM. Historie města Rychnova nad Kněžnou v datech. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988.  Rychnovské pohledy. Rychnov nad Kněžnou: Městský národní výbor, 1988.  Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Okresní úřad, 2001.  ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914–1918. Praha: Lidové noviny, 2001.  BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie. Praha: Libri, 1994. 56

Seznam příloh Příloha A – Pohlednice města Rychnova nad Kněžnou (1910–1918) Příloha B – Ukázka korespondence rychnovské rodiny Dohnálkových Příloha C – Výkaz upisovatelů III. válečné půjčky v Občanské záložně v RK Příloha D – Prospekt k IV. válečné půjčce zveřejněný v Poslu z Podhoří Příloha E – Tarif předmětů denní spotřeby uvedený v Poslu z Podhoří Příloha F – Potravinové lístky Příloha G – Soupis zrekvírovaného obilí k 25. listopadu 1915 Příloha H – Zpráva o prodloužení rekvizice kovů zveřejněná v Poslu z Podhoří Příloha I – Provolání o sběru ostružiníkového a jahodníkového listí Příloha J – Žádost Českého srdce o pomoc při opatrování dětí Příloha K – Fotografie dětí z prázdninové kolonie Českého srdce Příloha L – Seznam vyplacených podpor haličským uprchlíkům Příloha M – Fotografie haličského uprchlíka v Rychnově nad Kněžnou

57

Přílohy Příloha A – Pohlednice města Rychnova nad Kněžnou

Celkový pohled na město (1910)

Celkový pohled na město – kolorovaný (1915)

Ivanské jezero ve včelném (1913)

Rychnovské náměstí (1918)

Zdroj: http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/22884-CityRychnov-nad-Kn-nou-Reichenau-an-der-Knieschna

Příloha B – Ukázka korespondence rychnovské rodiny Dohnálkových

Korespondenční lístek adresovaný p. Miroslavu Dohnálkovi (13. 5. 1915)

Korespondenční lístek adresovaný p. Stanislavu Dohnálkovi (15. 8. 1915)

Korespondenční lístek adresovaný p. Václavu Dohnálkovi (2. 1. 1916)

Korespondenční lístek adresovaný p. Miroslavu Dohnálkovi (4. 2. 1916) Zdroj: MOH, archiv Muzea, inv. č. 22-K-102

Příloha C – Výkaz upisovatelů III. válečné půjčky v Občanské záložně v RK

Zdroj: SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 493, sign. 4/16, kart. 110.

Příloha D – Prospekt k IV. válečné půjčce zveřejněný v Poslu z Podhoří

Zdroj: PzP 31, č. 16 z 22. 4. 1916, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31.

Příloha E – Tarif předmětů denní spotřeby uvedený v Poslu z Podhoří

Zdroj: PzP 29, č. 42 ze 17. 10. 1914, s. 1. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/29.

Příloha F – Potravinové lístky

Zdroj: SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 600, sign. 8/25, kart. 118. fol. 2, 7, 17, 22, 23, 25.

Příloha G – Soupis zrekvírovaného obilí k 25. listopadu 1915

Zdroj: SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 507, sign. 4/32, kart. 111. fol. 16.

Příloha H – Zpráva o prodloužení rekvizice kovů zveřejněná v Poslu z Podhoří

Zdroj: PzP 31, č. 6 z 12. 2. 1916, s. 4. Knihovna SOkA RK, sign. M-0032/31.

Příloha I – Provolání o sběru ostružiníkového a jahodníkového listí

Zdroj: SOkA RK, f. AMDO, inv. č. 1023, kart. 443.

Příloha J – Žádost Českého srdce o pomoc při opatrování dětí

Zdroj: SOkA RK, f. Drobné fondy Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 34/1, kart. 37, fol. 1.

Příloha K – Fotografie dětí z prázdninové kolonie Českého srdce

Zdroj: SOkA RK, f. Drobné fondy Rychnov nad Kněžnou, inv. č. 34/1, kart. 37, fol. 14, 15.

Příloha L – Seznam vyplacených podpor haličským uprchlíkům v roce 1916

Zdroj: SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 493, sign. 4/15, kart. 110, fol. 2.

Příloha M – Fotografie haličského uprchlíka v Rychnově nad Kněžnou

Zdroj: SOkA RK, f. AMRK, inv. č. 493, sign. 4/15, kart. 110, fol. 1.