Opomíjená archeologie 2007–2008
Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník) v roce 2007 Archaeological researches of the hilltop site in the location „Na propadeném zámku“ (c. a. Branov, Rakovník District) in 2007 Petr Krištuf – Tereza Krištufová
1. Úvod Projekt „Osídlení Křivoklátské vrchoviny v pravěku a raném středověku“, který je od roku 2006 řešen v rámci výzkumného záměru „Opomíjená archeologie“ na katedře archeologie ZČU v Plzni, se v roce 2007 soustředil na pokračování výzkumu na výšinné lokalitě „Na propadeném zámku“ u obce Branov (okr. Rakovník; obr. 1). V první etapě výzkumu v roce 2006 bylo provedeno základní zaměření lokality, geofyzikální průzkum vybraných ploch a drobná sondáž v prostoru výšinné lokality a ve svahu pod ní. Podařilo se identifikovat a zdokumentovat zbytky valového ohrazení lokality. Dále byl geofyzikální prospekcí odhalen jeden vstup do ohrazeného areálu a další možná linie ohrazení v zadní části ostrožny. Při drobné sondáži byly zachyceny fragmenty pravěké a raně středověké keramiky, ale zároveň byl popsán proces eroze kulturních vrstev v horních partiích lokality (Krištuf – Kovářová 2007). Druhá etapa výzkumu v roce 2007 se soustředila na sondáž v prostoru akropole a také na ověření zjištěného liniového objektu v zadní části ostrožny, který byl na základě geofyzikálního měření interpretován jako základový žlab palisády.
2. Popis lokality Ohrazená poloha se nachází na ostrožně sevřené údolím řeky Berounky a údolím jejího bezejmenného pravobřežního přítoku asi 1 km jihozápadně od obce Branov. Svahy obou údolí jsou v těchto místech velice strmé a v některých místech z nich vystupují skalní suky. Hřbet ostrožny v mís-
Obr. 1. Lokalizace polohy „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník) na digitalizované vektorizované mapě ZM 25 (zdroj: © CENIA). Fig. 1. Localization of the site „Na propadeném zámku“ (c. a. Branov, Rakovník District) on a digitalized, vector ZM 25 map (source: © CENIA).
78
Petr Krištuf – Tereza Krištufová
Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze …
Obr. 2. Branov – Na propadeném zámku (okr. Rakovník). Ostrožna a její okolí na digitalizované rastrové mapě ZM 10 (zdroj: © CENIA). Fig. 2. Branov – Na propadeném zámku (Rakovník District). Promontory and its vicinity in a digitalized raster ZM 10 map (source: © CENIA).
tě ohrazení je poměrně úzký a velice rychle přechází ve strmé srázy. Výjimku tvoří závěr ostrožny, který se rozšiřuje do poměrně prostorné plošiny (obr. 2). V rámci ostrožny byly identifikovány 4 linie valového ohrazení val I – val IV). Valy dělí ostrožnu na 5 částí, které byly označeny písmeny A až E. Plocha A se nachází před valem I, kterým je přepaženo hrdlo ostrožny v nejužším místě. Od valu I, který je tvořen kameny a dosahuje výšky asi 40 cm, terén postupně stoupá k valu II. Tento val je od valu I vzdálen asi 40 metrů, je daleko mohutnější a tvořen kameny a hlínou. Bohužel byl v minulosti výrazně porušen buď starším výzkumem, ale spíše těžbou kamene. Plocha mezi valem I a II byla označena písmenem B. Asi 20 metrů za valem II se nachází nejvyšší místo ostrožny, které je označováno jako akropole. Na akropoli se nachází menší plošina. Jedná se o jediné ploché místo na ostrožně v rámci ohrazení. Od akropole terén směrem k závěru ostrožny opět klesá a zároveň se ostrožna rozšiřuje. Asi po 150 metrech je ostrožna přepažena dalším valem (val III) a v zápětí valem IV, který se z boku napojuje na val III. Plocha sevřená valy III a IV byla označena písmenem D. Val IV tvoří poslední dodnes v terénu patrnou linii ohrazení lokality. Za ním se však ještě nachází rozlehlý závěr ostrožny označený písmenem E (obr. 3). Výzkumem v roce 2006 bylo prokázáno využití ostrožny v pravěku a v raném středověku. Původ ohrazení byl datován pouze v případě valu IV, který vznikl nejdříve během střední doby hradištní. Aktivity na ploše D probíhaly minimálně do 13. století (Krištuf – Kovářová 2007). Na ploše E byl magnetometrickým měřením odhalen liniový objekt přetínající ostrožnu. Předběžně byl interpretován jako základový žlab palisády, která by tvořila pátou linii ohrazení.
3. Terénní výzkum v roce 2007 V roce 2007 bylo dokončeno detailní zaměřování povrchu ostrožny, aby mohl být vytvořen digitální model terénu. 79
Opomíjená archeologie 2007–2008 Obr. 3. Branov – Na propadeném zámku (okr. Rakovník). Digitální model terénu ostrožny a okolí s vyznačením valů, ploch, sond a dalších částí zkoumané lokality Fig. 3. Branov – Na propadeném zámku (Rakovník District). Digital terrain model of the promontory and its vicinity with the indication of ramparts, areas, test pits and other components of the investigated area.
Dále byla provedena sondáž v terénní depresi mezi akropolí a valem II (obr. 3). Na základě poznatků z výzkumu v roce 2006 byla sonda 4 položena právě v této partii, u které se dá předpokládat akumulace vrstev erodovaných z akropole. Druhá sonda (sonda 5) byla položena na ploše E napříč přes liniový objekt zjištěný geofyzikální prospekcí, aby se ověřila jeho interpretace (obr. 3).
3. 1. Zaměření lokality Zaměření lokality bylo prováděno totální stanicí Leica TCR 407. Celá plocha ohrazení byla pokryta nepravidelnou sítí bodů, u kterých byly zaznamenány všechny 3 zeměpisné souřadnice. Měření probíhalo v souřadnicovém systému S-JTSK. Měřené body byly voleny tak, aby byly zachyceny především všechny důležité zlomy a hrany terénu. Tento postup je nezbytný především u členitého terénu (například v prostoru valů). Pokud by byla pro měření zvolena pravidelná síť bodů, která by nezohledňovala tvar terénu, byl by výsledný model značně zkreslený, proto v prostoru valů je síť měřených bodů daleko hustší. Naměřená data byla zpracována v softwaru ESRI ArcMap 9.1. Pomocí rastrové interpolace na základě naměřené bodové vrstvy byl vytvořen výsledný digitální model terénu (obr. 4).
3. 2. Sonda 4 Sonda 4 měla rozměry 2 x 1 metr. Delší osa byla orientována ve směru SSV-JJZ. V sondě bylo postupně identifikováno šest stratigrafických jednotek (obr. 5). Vrstva 4001 byla tmavě hnědá kyprá hlína o mocnosti 4-6 cm. Jedná se o lesní půdu. Již v této vrstvě byly identifikovány první zlomky keramických nádob. Pod vrstvou 4001 se objevila středně žlutohnědá hlína s příměsí nahodile roztroušených drobných kamínků. Tato vrstva (označená 4002) měla mocnost až 14 cm a obsahovala větší množství keramických zlomků. Následuje vrstva 4003. Jedná se o středně šedožlutou hlínou s menší příměsí písku a drobných kamínků. Až 30 cm mocná vrstva obsahovala společně s vrstvou 4002 většinu objevených keramických zlomků. Následují 2 vrstvy, které již neobsahovaly žádné nálezy. Severozápadní část sondy vyplňovala vrstva 4004 a v jihovýchodní části se nacházela vrstva 4005. V případě 80
Petr Krištuf – Tereza Krištufová
Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze …
Obr. 4. Branov – Na propadeném zámku (okr. Rakovník). Digitální model terénu ohrazené plochy vytvořený na základě plošné nivelace terénu pomocí totální stanice. Fig. 4. Branov – Na propadeném zámku (Rakovník District). Digital terrain model of the enclosured area created on the basis of surface levelling of the terrain with the help of an total station.
vrstvy 4004 se jedná o středně červenohnědou písčitou hlínu s četnou příměsí menších kamenů. Podle charakteru a barvy by se mohlo jednat o propálenou vrstvu o mocnosti až 25 cm. Stratigraficky pod vrstvou 4004 se nacházela středně hnědošedá písčitá hlína s četnou příměsí kamenů. Tato vrstva 4005 dosahuje mocnosti až 15 cm. Poslední odhalenou vrstvou byla vrstva 4006. Jedná se o navětralé skalní podloží, ze kterého v některých místech vyčnívají i bloky kompaktní skály. Podloží se v těchto místech nachází asi 75 cm pod současným povrchem (obr. 5).
3. 3. Sonda 5 Sonda 5 byla položena napříč přes zjištěnou liniovou geofyzikální anomálii na ploše E. Aby se podařilo zachytit objekt, který tuto anomálii způsobil, byl zvolen protáhlý tvar sondy. Ta měla rozměry 4 x 0,5 metru (obr. 6). Delší osa této sondy byla orientována ve směru SV-JZ. Po odkrytí lesní půdy (vrstva 5001) byla objevena
Obr. 5. Branov – Na propadeném zámku (okr. Rakovník). Sonda 4 – profil a půdorys v mech. úrovni 5. Fig. 5. Branov – Na propadeném zámku (Rakovník District). Test pit 4 – section and layout at mechanical level 5.
81
Opomíjená archeologie 2007–2008
Obr. 6. Branov – Na propadeném zámku (okr. Rakovník). Sonda 5 – profil a půdorys v mech. úrovni 1. Fig. 6. Branov – Na propadeném zámku (Rakovník District). Test pit 5 – section and layout at mechanical level 1.
po celé ploše sondy slabá vrstvička středně šedé hlíny. Pod touto vrstvou se zhruba uprostřed sondy objevila středně hnědá hlína s četnou příměsí kamenů (vrstva 5004). Tato vrstva dělí sondu na 2 části. Prostor mezi severovýchodním okrajem sondy a vrstvou 5004 vyplňuje vrstva 5003 a prostor mezi vrstvou 5004 a jihozápadním okrajem sondy vyplňuje vrstva 5005. Obě dvě vrstvy (5003 a 5005) mají podobný charakter. Jedná se o středně žlutohnědou hlínu s příměsí nahodile rozmístěných kamínků. Vrstva 5004 se směrem dolů neustále rozšiřuje (obr. 6). Jelikož se vrstva 5004 nachází v místě geofyzikální anomálie, jedná se s největší pravděpodobností o objekt, který tuto anomálii způsobil. Nejedná se ovšem o základový žlab palisády, ale naopak o drobné valové těleso, které bylo vybudováno z hlíny a drobných kamenů. Pod vrstvami 5003 – 5005 byly odhaleny vrstvy 5006 a 5007. Jedná se o světle žlutohnědou (5006) a světle šedohnědou (5007) písčitou hlínu s příměsí kamenů. Je možné, že se jedná již o vrstvy navětralého podloží. Jelikož ovšem tato interpretace nebyla během výzkumu zcela jistá, byly obě vrstvy prokopány a 30 cm pod jejich povrchem se objevila vrstva 5008, která je již považována za podloží. Během odkryvu sondy 5 nebyly objeveny žádné zlomky keramických nádob ani jiné artefakty.
4. Popis nálezů Veškeré nálezy artefaktů pocházejí ze sondy 4, respektive z vrstev 4001, 4002 a 4003. Jedná se o zlomky keramiky (79 ks), asi 20 ks mazanice bez otisků dřevěných konstrukcí a několik drobných uhlíků. Ze 79 keramických střepů se v osmnácti případech jedná o typické zlomky. Byly objeveny 2 okraje, 3 dna a 13 zlomků těla nádob s výzdobou či zbytkem tuhování. 1. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4001, MV 1, datace: raný středověk (obr. 7:13) 2. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, datace: raný středověk (obr. 7:12) 82
Petr Krištuf – Tereza Krištufová
Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze …
Obr. 7. Branov – Na propadeném zámku (okr. Rakovník). Typické zlomky nádob ze sondy 4 (kresba: T. Krištufová) Fig. 7. Branov – Na propadeném zámku (Rakovník District). Typical fragments of vessels from test pit 4 (drawing by T. Krištufová)
3. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:6) 4. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:7) 5. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:9) 6. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:10) 7. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:11) 8. zlomek okraje nádoby, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:2) 9. zlomek dna nádoby, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk (obr. 7:3) 10. zlomek dna nádoby, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: raný středověk 11. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: pravěk (obr. 7:8) 12. zlomek těla nádoby s tuhovaným povrchem, vrstva 4002, MV 2, z prosívání, datace: pravěk (mladší doba bronzová – doba halštatská) 13. zlomek dna nádoby, vrstva 4003, MV 3, datace: raný středověk 14. zlomek těla nádoby s výzdobou, vrstva 4003, MV 3, datace: raný středověk (obr. 7:14) 15. zlomek okraje nádoby s tuhovaným povrchem, vrstva 4003, MV 4, datace: pravěk (mladší doba bronzová – doba halštatská; obr. 7:1) 16. zlomek těla nádoby s tuhovaným povrchem, vrstva 4003, MV 4, datace: pravěk (mladší doba bronzová – doba halštatská) 17. zlomek okraje nádoby s tuhovaným povrchem, vrstva 4003, MV 5, z prosívání, datace: pravěk (mladší doba bronzová – doba halštatská; obr. 7:4) 83
Opomíjená archeologie 2007–2008 18. zlomek těla nádoby (amfory) s výzdobou a tuhovaným povrchem, vrstva 4003, MV 5, z prosívání, datace: pravěk (mladší – pozdní doba bronzová; obr. 7:5) Většina typických zlomků pochází z vrstvy 4002 (12 ks). Všechny kromě dvou jsou datovány do raného středověku. Jedná se vesměs o keramiku zdobenou hřebenovými vpichem, která je typická především pro střední dobu hradištní, ovšem můžeme se s ní setkat již v 8. století a přetrvává i do počátku mladohradištního období (za určení děkujeme K. Nováčkovi). Z vrstvy 4003 naproti tomu pochází pouze 6 kusů keramiky a většina (4 ks) jsou datovány do pravěku, respektive do mladší doby bronzové až doby halštatské. Zbylé dva střepy pocházejí z raně středověkých nádob.
5. Interpretace Již během první etapy výzkumu v roce 2006 bylo objeveno raně středověké osídlení ostrožny na ploše D. Výzkum v roce 2007 prokázal, že osídlení z tohoto období bylo rozšířeno i do dalších částí ostrožny, konkrétně do prostoru akropole. Vrstva 4002 v sondě 4 pochází právě z tohoto období, resp. z 8. – 10. století. Množství keramiky naznačuje, že využití akropole bylo v raném středověku daleko intenzivnější než využití plochy D, i když s jistotou to kvůli omezenému rozsahu sondáže tvrdit nemůžeme. Ve vrstvě 4003 bylo objeveno několik střepů pravěké keramiky. Zároveň však bylo nalezeno i několik zlomků raně středověké keramiky. Ta ovšem pochází z mechanické vrstvy 3, to znamená z vrchní partie stratigrafické jednotky 4003, zatímco pravěká keramika byla objevena hlavně ve spodní části vrstvy (mechanická vrstva 4-5). Z toho se dá usuzovat, že vrstva 4003 je pravěkého stáří a ve svrchní části došlo pouze ke kontaminaci stratigrafické jednotky materiálem z vrstvy 4002. V tomto případě by byla vrstva 4003 první identifikovanou stratigrafickou jednotkou pravěkého stáří na lokalitě, neboť všechny předešlé pravěké artefakty pocházely prokazatelně z druhotného uložení. Podle zlomkovitého materiálu nelze vyloučit datování vrstvy 4003 do období mladší doby bronzové až doby halštatské. Ale podle zlomku amfory zdobené oběžnými žlábky, pro kterou nacházíme analogie v kultuře knovízské či v nynické skupině, se zdá pravděpodobnější datace této vrstvy do mladší nebo pozdní doby bronzové. Datace vrstvy 4003 je důležitá i pro datování vzniku valu II, který leží v blízkosti sondy 4. Jak již bylo řečeno, stratigraficky pod vrstvou 4003 se nacházela pravděpodobně propálená vrstva 4004. Vrstva podobného charakteru byla identifikována při povrchovém průzkumu i v porušeném tělese valu II. Přítomnost propálené vrstvy v tělese valu indikují i výsledky magnetometrického měření. Zdá se tedy, že události, které vedly ke vzniku stratigrafické jednotky 4004 a propálené vrstvy v tělese valu II, jsou starší nebo současné s halštatským obdobím. To by znamenalo, že valové ohrazení polohy „Na propadeném zámku“ nepochází z jednoho období. Výzkumem v roce 2006 byl vznik valu III a IV datován nejdříve do doby středo- nebo mladohradištní. Ovšem podle výsledků výzkumu z roku 2007 se zdá, že val II vznikl pravděpodobně v době halštatské nebo je ještě starší. Je však třeba počítat s tím, že datovaní vzniku valového tělesa II je nepřímé a další výzkum může naše poznání změnit. Na místě zjištěné liniové geofyzikální anomálie byly sondou 5 zachyceny zbytky hlinito-kamenného valu, které dosahují výšky cca 40 cm. Dochovaná šířka valového tělesa je asi 230 cm.. I přesto, že se nepotvrdily naše domněnky, že anomálie je způsobena pozůstatky po základovém žlabu dřevěné palisády, je pravděpodobné, že se podařilo zachytit zbytky drobného ohrazení. Toto drobné ohrazení dělí plošinu v závěru ostrožny na dvě části. Jeho datace je nejistá, ale jelikož jeho průběh je podobný jako u valů I – IV (napříč ostrožnou), domníváme se, že souvisí s účelem, který lokalita plnila v období od pravěku do 13. století. Nedá se však vyloučit ani novověký původ tohoto drobného valu, neboť v areálu ostrožny bylo identi84
Petr Krištuf – Tereza Krištufová
Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze …
fikováno několik novověkých milířišť. Bez dalšího datovacího materiálu tak není možné tento objekt chronologicky zařadit.
6. Závěr Dvě sezóny výzkumu ohrazené polohy „Na propadeném zámku“ přinesly důležité poznatky o datování, uspořádání a vývoji lokality. Podařilo se též prozkoumat a částečně popsat průběh eroze kulturních vrstev z prostoru ostrožny, která měla podle všeho velký vliv na předešlé interpretace účelu této lokality. Veškeré poznatky byly získány nedestruktivními archeologickými postupy a drobným odkryvem, kterým bylo v součtu za obě sezóny porušeno 10 m2. Při celkové ohrazené ploše ostrožny 25 000 m2 činí porušení výzkumem pouze 0,04 %. Relativně intenzivní doklady osídlení z raného středověku potvrdily zprávy J. L. Píče o slovanském hradišti (Píč 1909, 360-361, 363-364). Tyto zprávy se až doposud nepodařilo ověřit. Výzkum v letech 2006 a 2007 upřesnil datování lokality do střední a mladší doby hradištní. Pravěké osídlení této polohy bylo také v minulosti zmiňováno (Maličký 1950). Ze zprávy J. Maličkého ovšem není jasné, zda se jedná o zkoumanou polohu „Na propadeném zámku“. Navíc charakter jeho nálezů (jedná se o velké kusy časně laténské keramiky) neodpovídá charakteru lokality, na kterou působila dlouhodobá eroze a zachoval se pouze zlomkovitý materiál. Části časně laténských nádob s omfalickým dnem, které jsou uloženy v Národním muzeu, a o kterých J. Maličký uvádí, že pochází z této lokality, pravděpodobně souvisejí s jinou lokalitou či aktivitou na katastru obce Branov. Nedá se vyloučit ani jejich souvislost s časně laténským pohřbem, který byl objeven na poli za obcí Branov směrem právě k poloze „Na propadeném zámku“ (srov. Píč 1905; Sankot 1994). Časně laténské osídlení ostrožny tak zůstává neprokázáno. Podařilo se však zachytit stopy pravděpodobně halštatské nebo spíše mlado- až pozdněbronzové kulturní vrstvy. Tato komponenta zatím nebyla z této lokality známá. Během výzkumu se podařilo též částečně objasnit vznik ohrazení polohy. Zdá se, že ohrazení nevzniklo najednou a zatímco val přepažující nejužší místo ostrožny má pravděpodobně pravěký původ, systém valů ve středu ostrožny (val III a IV) vznikl až v raném středověku. V případě polohy „Na propadeném zámku“ se tedy jedná o výšinnou lokalitu, která byla využívána jak v pravěku, tak v raném středověku. Pravděpodobně v obou těchto případech byla oddělena od okolí nejen příkrými svahy, ale též hlinito-kamenným ohrazením, které se nám dochovalo v podobě valů. Zachovalost movitých archeologických památek na lokalitě je pravděpodobně velice ovlivněna erozí, která způsobuje malou četnost artefaktů v některých částech ostrožny. Přesto můžeme říci, že byla využívána pravděpodobně celá plocha ostrožny, i když se zdá, že nejintenzivnější bylo toto využití v oblasti akropole. Plošina v závěru ostrožny, která by připadala v úvahu při myšlenkách o obytném využití lokality, byla zkoumána jen částečně a nelze na základě provedených výzkumů interpretovat její využití. Zjištěno bylo pouze to, že tato plošina byla rozdělena drobným hlinitým valem, jehož datace je nejasná. Již v prvním roce výzkumu bylo konstatováno, že při severní hraně ostrožny vedla pravděpodobně v raném středověku komunikace, která spojovala ostrožnu s údolím řeky Berounky (Krištuf – Kovářová 2007). Výzkum prokázal, že i velmi málo destruktivní výzkum výšinné polohy muže přinést určité informace o její struktuře, vzniku a o procesech, které zde působí na archeologické nálezy. Ovšem pro interpretaci vlastního účelu této lokality by byl pravděpodobně zapotřebí větší destruktivní výzkum.
Literatura Krištuf, P. – Kovářová, T. 2007: Výzkum ohrazené polohy „Na propadeném zámku“ (k. ú. Branov, okr. Rakovník). In: P. Krištuf – L. Šmejda – P. Vařeka (eds.), Opomíjená archeologie 2005-2006, Plzeň, 116-125.
85
Opomíjená archeologie 2007–2008 Maličký, J. 1950: Hradiště jižních a jihozápadních Čech v době knovízské až laténské a jejich funkce. Rukopis disertační práce na UK. Praha. Pič, J. L. 1905: Starožitnosti země české II/3 – Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů. Praha. Pič, J. L. 1909: Starožitnosti země česke III/1 – Čechy za doby knížecí. Praha. Sankot, P. 1994: Das La Tene-A Schildgrab von Branov. Kritik der alteren Dokumentation, Archeologické rozhledy 46, 429-453.
Summary The second season of archaeological researches on the hilltop site in the location „Na propadeném zámku“ (c. a. Branov, Rakovník District) concentrated on the completion of detailed mapping of the surface of the promontory, so that it was possible to create a digital terrain model (Fig. 4). Further, a test excavation was carried out in a terrain depression between the acropolis and rampart II (Fig. 3). On the basis of observations made during the 2006 research, test pit 4 was dug exactly in this part, where we can suppose accumulations of eroded layers from the acropolis. The second test pit (test pit 5) was dug in area E across a linear feature discovered by geophysical prospecting, in order to verify its interpretation (Fig. 3). Already during the first stage of research in 2006, early medieval settlement of the promontory was discovered in area D. The 2007 research demonstrated that settlement from this period was also present in other parts of the promontory, namely in the area of the acropolis. The amount of pottery points to the fact that the use of the acropolis was much more intensive that the use of area D in the Early Middle Ages (8th-10th century), although we cannot say it with absolute certainty, due to the limited size of the test excavation. Several prehistoric pottery shards were discovered in test pit 4. In the case of this fragmentary material, a dating to the period from the Late Bronze Age to the Hallstatt period is not excluded, however, because of a fragment of an amphora decorated with circumferential grooves, for which we find analogies in the Knovíz culture or in the Nynice group, a dating of these shards to the Late or Final Bronze Age seems to be more likely. In the place of a detected linear geophysical anomaly, test pit 5 came across remnants of an earth rampart reinforced with stone, reaching a height of approx. 40 cm. The preserved width of the wall is about 230 cm. This minor fortification divides the platform at the end of the promontory into two parts. Its dating is unclear, but because its course is similar to that of ramparts I – IV (across the promontory) we suppose that they are related to the role which the site played in the time period from prehistory up to the 13th century. A modern origin of this tiny wall cannot be excluded either, for there were remnants of several modern-age charcoal kilns identified in the area of the promontory. The two seasons of research at the fortified location „Na propadeném zámku“ produced important knowledge about the dating and development of this site. We also succeeded in examination and partial description of the course of erosion of cultural layers in the area of the promontory, which most probably influenced the previous interpretations of the purpose of this site. All observations were obtained through non-destructive archaeological methods. The small-scale excavation disturbed just 10 m2 (in total, for both excavation seasons). The total fortified area of the promontory makes up 25 000 m2, so the disturbance only accounts for 0,04%. The relatively intensive evidence of the Early Middle Ages settlement confirmed the reports by J. L. Píč about a Slavic hill-fort (Píč 1909, 360-361, 363-364). Up to now, it has not been possible to verify these reports. The 2006 and 2007 research specified the dating of the site to the Middle and Late Hillfort Period. Prehistoric settlement of this location had also been mentioned in the past (Maličký 1950). We succeeded in detecting the traces of a Hallstatt or more probably Late to Final Bronze Age cultural layer. This component was not known from this site before. 86
Petr Krištuf – Tereza Krištufová
Archeologický výzkum výšinné lokality v poloze …
During the research, we also managed to partly clarify the origin of the fortification on this site. It seems that the fortification did not arise simultaneously. The wall spanning the narrowest place on the promontory is probably of prehistoric origin, while the system of ramparts in the centre of the promontory (rampart III and IV) arose first in the Early Middle Ages. The research showed that even little destructive researches of a hilltop site could produce certain information about its structure, origin and the processes, which influenced archaeological finds. However, large-scale, destructive excavation work would be probably needed for the interpretation of the importance of this site itself.
87