Liberecko GEOLOGIE Málo zpevnûn˘ a zvlá‰tû za vlhka mechanicky málo odoln˘ pískovec s pfieváÏnû kaolinick˘m tmelem. Píseãné svahy jsou málo odolné proti erozi. Jeskyni Sklepy tvofií puklinovû rozsedlinov˘ systém s puklinou zhruba v ose Trosek a s rozsedlinami rovnobûÏn˘mi s hranou svahu. PÛdní pokryv tvofií pfiedev‰ím arenosoly – kyselá kambizem arenická s podzolem arenick˘m, mûlké v˘chozy pískovcÛ pak litozem typická. V mírnûj‰ích sklonech zasahuje do území i luvizem pseudoglejová. Kvûtena pfiírodKVùTENA ní památky je extrémnû chudá. Pfiíãinou je neúÏivn˘ geologick˘ podklad, slab˘ v˘voj pÛd a nepfiízniv˘ vodní a teplotní reÏim. K ochuzení vegetace pfiispûlo také nevhodné zalesnûní svahÛ pod skalními stûnami, pfiedev‰ím monokulturními smrãinami. Z pfiirozen˘ch lesních spoleãenstev zde zÛstaly zachovalé zbytky reliktních borÛ, borov˘ch doubrav a kysel˘ch buãin. V podrostu dominují charakteristické acidofilní kefiíãky, jako borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea) a vfies obecn˘ (Calluna vulgaris). Na skalních fiímsách je hojn˘ osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare). Brzy zjara rozkvétá na vrcholcích drobn˘ a kfiehk˘ kolenec MorisonÛv (Spergularia morisonii).
2
1
Îije zde 37 druZVͤENA hÛ ptákÛ a 22 druhÛ savcÛ. Charakteristick˘mi ptaãími druhy jsou po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), v˘r velk˘ (Bubo bubo), králíãek obecn˘ (Regulus regulus), kavka obecná (Corvus monedula). Z jedenácti zdej‰ích druhÛ netop˘rÛ uveìme netop˘ra ãerného (Barbastella barbastellus), vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netop˘ra vodního (Myotis daubentoni) a n. severního (Eptesicus nilssoni). V jeskyni Sklepy b˘vá pravidelnû pozorována i sklepnice obecná (Scolioptery libatrix).
LESNICTVÍ Na skalních útvarech lze nalézt borové porosty pfiirozeného charakteru typické pro CHKO âesk˘ ráj. Rostou zde i nepÛvodní dfieviny, které byly do âeského ráje zavedeny umûle – dub ãerven˘, modfiín.
1 Mûkké pískovce v PP snadno podléhají zvûtrávání.
BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
CHKO âR 16
PfieváÏná ãást lesÛ VYUÎITÍ je zafiazena do kategorie lesÛ ochrann˘ch a kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení. Apolena leÏí v blízkosti jednoho z nejnav‰tûvovanûj‰ích míst CHKO – Trosek. Vût‰ina náv‰tûvníkÛ pfiichází z pfiilehlého tábofii‰tû Svitaãka v Troskovicích. Jsou zde také horolezecké terény, ale vzhledem k malé odolnosti pískovce je zde náv‰tûvnost lezcÛ minimální. 43 strana 224
Pfiírodní památka
Apolena
Lokalita se nachází 0,5 km v˘chodnû od obce Troskovice. Katastrální území: Troskovice (okres Semily)
Nadmofiská v˘‰ka: 340–390 m
V˘mûra: 18,30 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Hlavním pfiedmûtem ochrany je nevelké skalní mûsto s okrajov˘mi masivy a samostatn˘mi skalními vûÏemi. Jeho souãástí je nejrozsáhlej‰í puklinová jeskynû v âeském ráji – Sklepy, tradiãní zimovi‰tû netop˘rÛ. V˘znam památky je pfiedev‰ím krajináfisk˘. Nabízí klasick˘ pohled na v˘chodní ãást CHKO s Troskami.
CHKO âesk˘ ráj
2
1
Pfiírodní rezervace
BaÏantník
Pfiírodní rezervace JJZ od rybníku BaÏantník mezi autokempem v Sedmihorkách a spojovací silnicí z lázní Sedmihorek na silnici I. tfiídy Turnov – Jiãín. Katastrální území: Karlovice (okres Semily)
Nadmofiská v˘‰ka: 260 m
V˘mûra: 14,00 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Hlavním pfiedmûtem ochrany je fragment lipové doubravy a na nûj navazující ol‰iny a mokfiad na bfiehu rybníka BaÏantník. V doubravû rostou nejmohutnûj‰í a nejstar‰í exempláfie dubu letního v CHKO. Jde o ojedinûl˘ biotop cenn˘ch spoleãenstev rostlin a ÏivoãichÛ.
3
GEOLOGIE Území vzniklo hlavnû svahov˘mi pohyby a je pfievlhãované v˘rony vody z báze kvádrov˘ch pískovcÛ. Základ tvofií slabû propustné svrchnoturonské slínovce. Vzniklo zde ‰iroké spektrum hydromorfních pÛd typu glejÛ (pseudoglejov˘ a typick˘ – var. zbahnûl˘ a organozemní), pseudoglejÛ (stagnoglejov˘ a glejov˘), v nelesní ãásti MZCHÚ i pararendzina pseudoglejová. V okolí se vyskytují silnû kyselé, lehké pÛdy – kambizem arenická s podzolem arenick˘m a litozemí. Pomûrnû zachoKVùTENA valá a na území CHKO ojedinûlá ukázka dubohabrov˘ch hájÛ s v˘razn˘m jarním aspektem. Jednu z mála lokalit zde má vemenník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Od roku 1990 je zde znám v˘skyt populace z okruhu ladoÀky dvoulisté (Scilla bifolia). Souãástí území je i litorál rybníka s rákosinami pfiecházející v mokfiadní ol‰inu a porosty vysok˘ch ostfiic. Mezi zvlá‰tû chránûné druhy patfií také nedávno potvrzen˘ zevar nejmen‰í (Sparganium minimum). Zoologicky je taZVͤENA to rezervace jedním z nejcennûj‰ích území v âeském ráji díky témûfi pfiirozenému charakteru listnatého lesa a návaznosti na louky a rybník s mokfiadními porosty. Pfiíznivou roli hrají také pfiechodové zóny sousedících biotopÛ. U 40 druhÛ ptákÛ zde bylo prokázáno hnízdûní nebo
je pravdûpodobné. K nejcennûj‰ím druhÛm ÏivoãichÛ patfií nosoroÏík kapucínek (Oryctes nasicornis), skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), pfiíleÏitostnû tu hnízdí lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis), jinak v CHKO vzácn˘. Podrobné entomologické zhodnocení dosud neprobûhlo. Z 61 druhÛ obratlovcÛ (52 ptákÛ) jich sedm patfií do kategorie zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ. Porost více neÏ LESNICTVÍ dvousetlet˘ch dubÛ tvofií základ hodnoty luÏního lesa. Zdej‰í potoãní luh je v âeském ráji ojedinûl˘m fenoménem. Staré duby jsou mj. souãástí biotopÛ hmyzu. Jejich porosty jsou v‰ak postiÏeny tracheomykózou a choro‰ovit˘mi houbami. Území je lesnicky VYUÎITÍ obhospodafiováno. Louky pfiilehlé k lesním porostÛm nejsou zemûdûlsky vyuÏívány. V tûsném sousedství rezervace leÏí nejvût‰í autokemp v CHKO. Vzhledem k zamokfiení pÛdy v‰ak lokalita není pfiíli‰ nav‰tûvována. BIBILOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
43 strana 228
1 Doubrava s rybníkem BaÏantníkem je biologicky jednou z nejcennûj‰ích lokalit CHKO. 2 Nedávno byly v CHKO objeveny rostliny z okruhu ladoÀky dvoulisté (Scilla bifolia). 3 Lipová doubrava v PR BaÏantník.
CHKO âR 17
3
Liberecko
2
3 ho rybníãku se vyvinula zbahnûlá varieta gleje modálního, stfiídavû s pseudoglejem glejov˘m (stagnoglejov˘m).
1
Pfiírodní rezervace
Hruboskalsko
Skalní mûsto se zbytky reliktních borÛ leÏí mezi hradem Vald‰tejn, láznûmi Sedmihorky a obcí Hrubá skála. Je nejrozsáhlej‰í v CHKO âesk˘ ráj. Pro bohatství mal˘ch a stfiednû velk˘ch skalních útvarÛ je fiazeno k nejcennûj‰ím v âeské republice. Katastrální území: Karlovice, Hrubá Skála, Kacanovy, Ma‰ov (okres Semily)
Nadmofiská v˘‰ka: 265–420 m
V˘mûra: 219,20 ha
Vyhlá‰eno: 1998
1
Hruboskalsko – centrální ãást rezervace.
2
Kutilka píseãná (Ammophila sabulosa).
3
Îebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant) – tento horsk˘ druh nachází díky ãlenitosti reliéfu dobré podmínky pro rÛst i v âeském ráji.
4
CHKO âR 18
GEOLOGIE Hruboskalská vrchovina je souãástí Vyskefiské vrchoviny a je tektonickou krou, ohraniãenou hlavnû libuÀsk˘m zlomem a zlomem v údolí Jordánky a Îehrovky. Kvádrové pískovce jsou svrchnû turonského aÏ spodnû coniackého stáfií. V ãele tektonické kry stojí skalní vûÏe – relikty pÛvodnû kompaktního skalního masivu. Skalní mûsto vzniklo v mlad‰ím pleistocénu, bûhem holocénu se zde vyvinuly mikroformy vo‰tin, skalních fiíms, dutin, oken a dal‰í tvary. Nalezneme zde fiadu jeskyní, skalních tunelÛ i bran. Nejv˘znamnûj‰ím v˘klenkem je Amfiteátr na âertovû ruce, dlouh˘ 17 m a hlubok˘ 4–5 m. Vût‰inu území pokr˘vá kyselá kambizem arenická s litozemí typickou, v men‰í mífie i podzol arenick˘. Okolo malé-
Typické pro KVùTENA Hruboskalské skalní mûsto jsou fragmenty reliktních borÛ na vrcholech skalních vûÏí a na okrajích skalních masivÛ. Typick˘mi lesními spoleãenstvy, které se zachovaly také pouze roztrou‰enû, jsou borové doubravy a kyselé buãiny. Charakteristické druhy podrostu jsou opût borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a hasivka orliãí (Aquilegia vulgaris). V buãinách k nim pfiistupují kapradû – zejména kapraì rakouská a k. pravá (Dryopteris carthusiana a D. dilatata), bika chlupatá a b. hajní (Luzola pilosa a L. luzuloides). Kolem pramenn˘ch v˘vûrÛ na dnû údolí jsou bûÏné lesní prameni‰tû pfiípadnû ol‰iny s hojnou pfiesliãkou nejvût‰í (Equisetum telmateia). Tento druh má v ãeském ráji nejbohat‰í lokality v rámci cel˘ch âech. Dosud zde bylo ZVͤENA nalezeno celkem 91 druhÛ obratlovcÛ. Ze 73 zdej‰ích druhÛ
CHKO âesk˘ ráj ptákÛ se tu 62 druhÛ rozmnoÏuje, napfi. v˘r velk˘ (Bubo bubo) a od 90. let 20. století krkavec velk˘ (Corvus corax). Umûlá hnízdi‰tû na stavbách vyuÏívají kromû pfiirozeného prostfiedí napfi. po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kavka obecná (Corvus monedula), ror˘s obecn˘ (Apus apus), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco). Netop˘fii ob˘vají i umûlé podzemní prostory; nejpoãetnûj‰í kolonie vytváfií vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros). Dosud stále poãetn˘ je kfiiÏák temnostní (Meta menardi). Hmyzí faunu reprezentují napfi. sviÏník polní (Cicindela campestris), kutilka píseãná (Ammophila sabulosa), mravkolev bûÏn˘ (Myrmeleon formicarius), tesafiík borov˘ (Spondylis buprestoides) a kozlíãek dazule (Acanthocinus aedilis). V inverzních polohách se mÛÏeme setkat s mot˘lem pfiástevníkem hluchavkov˘m (Callimorpha dominula). PfievaÏují poLESNICTVÍ rosty z kategorie lesÛ ochrann˘ch a kategorie zvlá‰tního urãení. Hodnotné jsou reliktní bory. Znaãná ãást ostatních porostÛ je tvofiena jehliãnat˘mi dfievinami (zejména borovicí lesní). Mezi listnáãi pfievaÏuje buk lesní. PÛvodní charakter porostÛ je mûnûn nástupem nepÛvodních dfievin, které byly do âeského ráje zavedeny umûle jako hospodáfiské – zejména borovice vejmutovka a dub ãerven˘. Sice se jiÏ nevysazují, ale pfietrvává jejich schopnost zmlazování. V nûkter˘ch porostech na borov˘ch ãi bukov˘ch stanovi‰tích dominuje nepÛvodní smrk. Na území PR leÏí arboretum Bukovina o v˘mûfie 2,73 ha. Arboretum bylo zaloÏeno v r. 1860 aehrentalsk˘m lesním Leopoldem Angrem (na panství Hrubá Skála). V roce 2000 probûhla celková rekonstrukce a byly provedeny nové v˘sadby zajímav˘ch druhÛ dfievin.
Pfiírodní památka
v˘skyt tfií druhÛ jilmÛ – j. horsk˘ (Ulmus glabra), j. vaz (U. laevis), a j. habrolist˘ (U. minor).
LibuÀka
Hlavním pfiedmûtem ochrany je pfiirozenû meandrující tok LibuÀky v délce 2,6 km mezi obcemi Ktová a Borek pod Troskami, vãetnû Jankovy tÛnû u Ktové a bfiehov˘ch porostÛ. Katastrální území: Hrubá Skála, Hnanice, Ktová (okres Semily)
Nadmofiská v˘‰ka: 264–276 m
V˘mûra: 3,80 ha
Vyhlá‰eno: 1998
V území bylo doZVͤENA posud nalezeno 49 druhÛ obratlovcÛ, ãtyfii z nich zvlá‰tû chránûné. Ze 46 druhÛ ptákÛ zde 27 hnízdí a dal‰ích 19 druhÛ nav‰tûvuje území pfiíleÏitostnû. Charakteristick˘mi druhy jsou napfiíklad ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), konipas horsk˘ (Motacilla cinerea).
Cílem ochrany je zachování cenného a v CHKO dnes jiÏ ojedinûlého geomorfologického útvaru. GEOLOGIE LibuÀka meandruje v údolní nivû, tvofiené kvartérními sedimenty. Teãe LibuÀskou brázdou, která oddûluje Turnovskou a Vyskefiskou vrchovinu. V paleolitu tekla opaãn˘m smûrem. Tok LibuÀky lemuje fluvizem typická, na níÏ ve svazích navazuje luvizem pseudoglejová.
KVùTENA Souãasná vegetace je tvofiena polopfiirozen˘mi stromov˘mi bfiehov˘mi porosty. Podrost údolních ol‰in je silnû ochuzen˘ a obsahuje polní plevele. Zbytky nivních luk mají vût‰inou kulturní charakter. Celkem zde roste 131 druhÛ vy‰‰ích rostlin, bez zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ. Zajímavostí je
Místní maloLESNICTVÍ plo‰né porosty nemají z lesnického hlediska velk˘ v˘znam. K pfiírodní paVYUÎITÍ mátce pfiiléhají z obou stran zemûdûlské pozemky. PÛvodní louky inundaãní zóny byly v 50. letech 20. století meliorovány a vût‰inou pfiemûnûny na pole. Invazi net˘kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera) omezuje péãe Správy CHKO. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
1
43 strana 224
1 LedÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) má v âeském ráji dobré podmínky. 2
Pfiirozen˘ tok LibuÀky.
Hruboskalsko je VYUÎITÍ hlavním turistick˘m centrem âeského ráje a prochází jím Zlatá stezka spojující zámek Hrubá skála a hrad Vald‰tejn. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
2
43 strana 228
CHKO âR 19
5
Liberecko Pfiírodní památka
MeziluÏí
Pfiírodní rezervace
Území leÏí asi 1 km SZ od obce MeziluÏí. Katastrální území: Dob‰ice (okres Jiãín)
Nadmofiská v˘‰ka: 320 m
V˘mûra: 1,47 ha
Vyhlá‰eno: 1997
Hlavním pfiedmûtem ochrany je biotop silnû ohroÏeného vstavaãe obecného (Orchis morio) v sadu a pastvinû na pfiíkré stráni. GEOLOGIE Lokalita se nachází ve stfiední ãásti svahu mladopleistocénního ‰irokého údolí. Na svahovinách kvádrov˘ch pískovcÛ ze svrchního turonu aÏ coniaku leÏí chudé, málo mocné illimerizované hnûdé pÛdy. Vyvinula se tu kambizem luvická v asociaci se silnû kyselou kambizemí arenickou a s podzolem arenick˘m. Druhovû bohatá KVùTENA pastvina a star˘ jabloÀov˘ sad je jednou ze dvou znám˘ch lokalit s v˘skytem vstavaãe obecného (Orchis morio) na území CHKO. Na lokalitû byl zahájen v roce 1996 program jeho repatriace, jehoÏ cílem je posílení stávající populace. S tímto zámûrem jsou provádûny i managementová opatfiení. Z dal‰ích chránûn˘ch druhÛ zde roste vemeník dvoulist˘ (Platanthea bifolia).
potvrzen kfiiÏák pruhovan˘ (Argiope bruennichi) jako na jednom ze dvou prvních míst v CHKO. Dále lze spatfiit okáãe bojínkového (Melanargia galathea) a vfietenu‰ku obecnou (Zygaena filipendulae). Îije tu 42 pfieváÏnû bûÏn˘ch druhÛ obratlovcÛ. Území neobsaLESNICTVÍ huje lesní pozemky. VYUÎITÍ Star˘ ovocn˘ sad byl vyuÏíván jako pastvina pro ovce do roku 1994. V roce 2001 byla pastva opût obnovena. MAPA 229
Území je zajíZVͤENA mavé pfiedev‰ím faunou bezobratl˘ch. V 90. letech zde byl 1 Vstavaã obecn˘ (Orchis morio) na jedné ze tfií znám˘ch lokalit v âeském ráji. 2 Ovsíková louka – pohled na PP MeziluÏí od jihozápadu.
strana 224,
Vidlicovitû se sbíhající údolí Jordánky a stfiedního toku Îehrovky, vãetnû boãních údolí v úseku od Rokytnice u Borku pod Troskami a Dolního ml˘na (jiÏnû od osady Kfienovy) k ml˘nu Vysoké kolo. Katastrální území: Vyskefi, Troskovice, Hrubá Skála (okres Semily) a Dob‰ice, Rytífiova Lhota, Malechovice, RoveÀ (okres Jiãín) V˘mûra: 143,04 ha
CHKO âR 20
Nadmofiská v˘‰ka: 250–320 m
Vyhlá‰eno: 1999
Hlavním pfiedmûtem ochrany je nejrozsáhlej‰í souvisl˘ komplex mokfiadních biotopÛ v CHKO âesk˘ ráj, vãetnû rybníkÛ a vodních tokÛ v kaÀonovit˘ch údolích v kvádrov˘ch pískovcích, s charakteristick˘mi spoleãenstvy rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Mladopleistocénní údolí s tektonicky pfiedurãen˘m tektonick˘m prÛbûhem vzniklo zpûtnou erozí. Vzhled krajiny vytvofiilo hlavnû holocénní zvûtrávání se znaãn˘mi svahov˘mi pohyby, které dokládají krátkou historii údolí. V dolní ãásti jsou kvádrové pískovce obnaÏené vodním tokem aÏ na podloÏní prachovce (slínovce), coÏ silnû ovlivÀuje odvodÀování. Dokazují to ãetné v˘vûry. Ra‰elinná louka Vidlák je od okolních luk oddûlena strukturní terasou. PÛsobením podzemních vod se zde vytvofiilo pfiechodové ra‰elini‰tû s ãásteãnû slatinn˘m charakterem. PfievaÏují tu hydromorfní pÛdy, pfiedev‰ím glej typick˘ (místy zbahnûl˘), organozemní a organozem glejová. Ve svazích se vyvinula kyselá kambizem arenická s litozemí typickou (ménû podzol arenick˘), místy i luvizem pseudoglejová. Dobré Ïivotní KVùTENA podmínky zde mají ol‰iny, spoleãenstva vodních makrofyt v rybnících, litorální vegetace kolem nich, porosty vysok˘ch ostfiic a louky. PÛvodní louky byly v 70. letech 20. století zmeliorovány a následnû pfiestaly b˘t postupnû obhospodafiovány, coÏ vedlo k jejich zarÛstání expanzivními druhy. Patfií k nim napfi. tuÏebník jilmov˘ (Fili-
2
6
1
ÚZEMÍ
Podtrosecká údolí
pendula ulmaria) a rákos obecn˘ (Phragmites australis). Roste zde 146 druhÛ vy‰‰ích rostlin. Z 18 zvlá‰tû chránûn˘ch jsou to pfiedev‰ím suchop˘r ‰tíhl˘ (Eriophorum gracile), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a teprve v 90. letech nalezen˘ hlízovec LoeselÛv (Liparis loeselii). Roste tady také kru‰tík bahenní (Epipactis palustris), pryskyfiník velk˘ (Ranunculus lingua), v‰ivec bahenní (Pedicularis palustris). Bohaté porosty tvofií ìáblík bahenní (Calla palustris), bledule jarní (Leucojum vernum) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Na jediném místû v CHKO tu nalezneme prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), vzácnû lze spatfiit také toliji bahenní (Parnassia palustris) ãi ostfiici Davallovu (Carex davalliana). âípek objímav˘ (Streptopus amplexifolius) má nejlep‰í podmínky v boãních záfiezech hlavních údolí. Nejvíce cenn˘ch druhÛ hostí ra‰elini‰tû Vidlák. V roce 1983 byla právû zde, jako na první lokalitû v CHKO, zahájena aktivní péãe o mokfiadní biotopy (likvidace náletu, kosení), která byla postupnû roz‰ífiena na louky u Îehrovky a dal‰í cenná území. V pestrém spektru ZVͤENA ÏivoãichÛ pfievládají druhy s vazbou na vodu. Celkem bylo
CHKO âesk˘ ráj
1 registrováno 126 druhÛ obratlovcÛ – 29 obojÏivelníkÛ, plazÛ a savcÛ a 97 ptákÛ (45 hnízdících). Îijí zde ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk˘ (Motacilla cinerea), rak fiíãní (Astacus astacus), ‰keble rybniãná (Anodonta cygnea) a je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), nalezneme také rosniãku zelenou (Hyla arborea), blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus) a ãolka horského (Triturus alpestris). K vzácnûj‰ím druhÛm hmyzu patfií pestrokroveãník vãelov˘ (Trichodes apiarius), kutilka píseãná (Ammophila sabulosa) a sviÏníci rodu Cicindela. V severov˘chodní ãásti území Ïije poãetná populace kfiiÏáka pruhovaného (Argiope bruennichi). Lesy zaujímají LESNICTVÍ nepatrnou ãást rezervace. AÏ na malé v˘jimky jsou v soukromém vlastnictví. Nejcennûj‰í je cca 85 let stará ol‰ina mezi rybníkem VûÏák a rozcestím U Pfiibyla. Je to baÏina porostlá ol‰í lepkavou, která je jiÏ ãásteãnû ve stadiu rozpadu. Pfiímûs na okrajích baÏiny tvofií smrk. Dal‰í lesní enkláva je na lokalitû pod Îelejovem. Se-
2 valy meliorace nûkter˘ch luk a dal‰í zmûny. V˘razn˘ útlum hospodafiení na loukách nastal na pfielomu 80. a 90. let. Pfietrvává rybniãní hospodafiení. Území je vyuÏíváno k rÛzn˘m formám rekreace.
3 verní ãást tvofií cca 50 let star˘ porost – smûs borovice, bfiízy, ol‰e a smrku. Ve stfiední ãásti je mlazina – smûs borovice, smrku a buku. Na ni navazuje cca 20 let star˘ smí‰en˘ porost se smrkem, borovicí, bfiízou a jedlí. Dal‰í lesní porosty, pfieváÏnû borovice s pfiímûsí dubu, bfiízy a smrku, jsou na ostrohu nad rybníkem Krãákem.
VYUÎITÍ Na rozdíl od skalních mûst jsou Podtrosecká údolí pfiíkladem území uÏívaného od pradávna k zemûdûlské v˘robû, k provozu ml˘nÛ a k chovu ryb. Bûhem historie do‰lo k fiadû zmûn v hospodáfiském vyuÏívání, hlavnû na dnech údolí. Jedním z mezníkÛ byla 50. léta 20. století. Prudce se zmûnily vlastnické pomûry, skonãil provoz ml˘nÛ, následo-
Za technicky POZNÁMKA i historicky nejcennûj‰í objekty jsou povaÏovány vodní ml˘ny. Poãátky historie nejstar‰ího z nich (Nebákov) sahají do poloviny 15. století. BIBILOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
43 strana 229
1 Vidlák patfií k biologicky nejcennûj‰ím rybníkÛm CHKO. 2
Tesafiík Rutpela maculata.
3
KaÀonovité údolí u rybníka Krãák.
CHKO âR 21
7
Liberecko
1
Pfiírodní rezervace
Pfiíhrazské skály
Rezervace leÏí mezi obcemi Dneboh, Ol‰ina, MuÏsk˘, Pfiíhrazy, Zakopaná a Srbsko. V˘chodní hranici tvofií plot Îehrovské obory. Katastrální území: Îehrov, Srbsko, BranÏeÏ, Îìár, Bfiezina, Dneboh, MuÏsk˘ (okres Mladá Boleslav)
Nadmofiská v˘‰ka: 239–463 m
V˘mûra: 519,3 ha
Vyhlá‰eno: 1999
2
Hlavním pfiedmûtem ochrany je komplex skalních mûst s tfietihorními neovulkanick˘mi tûlesy a s pfiirozen˘mi a polopfiirozen˘mi lesními komplexy. Spolu s Hruboskalskem toto území plní rozhodující roli v ochranû reprezentativních biotopÛ CHKO.
8
CHKO âR 22
GEOLOGIE Pfiíhrazská vrchovina je souãástí Vyskefiské vrchoviny. Jejím nejvy‰‰ím bodem je obnaÏen˘ vrchol Ïíly olivínického nefelenitu MuÏského (463,4 m n. m). Jde o tektonickou kru, která je mírnû uklonûná k JV o asi pÛl stupnû, coÏ vypl˘vá z porovnání v˘‰ek povrchu kvádrov˘ch pískovcÛ a úrovní v˘vûrÛ vody z jejich báze. Nejstar‰ími tvary Pfiíhrazské vrchoviny jsou strukturní elevace –
relikty strukturní plo‰iny. Skalní mûsto Pfiíhrazské skály zahrnuje 178 vûÏí, stojících pfieváÏnû v okrajích kaÀonovit˘ch údolí v ãele tektonické kry. âelo je lemováno pruhem sesuvÛ podle rotaãních smykov˘ch ploch. Nejvût‰í recentní sesuv probûhl v ãervnu 1926. Byla jím zniãena vût‰í ãást obce Dneboh a po‰kozena okresní silnice do Ol‰iny. DÛsledkem sesuvÛ kerného typu je rozevírání puklin
CHKO âesk˘ ráj
4
5
3 v rozsedliny, které umoÏÀují tvorbu pseudozávrtÛ. Tûch je zde asi ‰edesát, mezi nimi i propast s rozsedlinou sahající do hloubky 16 m pode dno pseudozávrtu. V kaÀonovit˘ch údolích Vlãí dÛl a Krtola se setkáváme se skalními branami, skalními oblouky a jeskynûmi. Hojné jsou Ïlábkové ‰krapy a Ïelezité inkrustace, najdeme i skalní hfiiby. Vznikly zde jednak nasycené hnûdé pÛdy (kambizem eutrofní) s rankery (typick˘m a litick˘m), na pískovcích pak kyselé arenosoly (kambizem arenická s podzolem arenick˘m). Zamokfiené polohy zaujímají pseudogleje (typick˘ a glejov˘) s gleji (typick˘m a organozemním), ãást chránûného území i organozem glejová. Na území pfieKVùTENA vaÏují lesní porosty s vysok˘m podílem pfiirozen˘ch lesních spoleãenstev. K nejcennûj‰ím patfií reliktní bory na vrcholech skal, zakrslá xerotermní doubrava na spra‰i ve Star˘ch Hradech a suÈov˘ les s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) pod vrcholem MuÏského. Pozoruhodnou lokalitou je ostrÛvek stepní vegetace s kavylem Ivanov˘m (Stipa joannis) na skalní plo‰inû Hrada. Pfiedstavuje poslední vyznívající lokalitu termofytika v této ãásti âeského ráje. Z dal‰ích pozoruhodn˘ch teplomiln˘ch druhÛ zde roste na Drábsk˘ch svûtniãkách skalník celokrajn˘ (Cotoneaster inte-
gerrimus). V inverzních roklích – botanicky je nejznámûj‰í Krtola – se setkáváme s buãinami s pfiirozenou pfiímûsí smrku a na skalních stûnách s porosty vrance jedlového (Huperzia selago) a plavunû puãivé (Lycopodium annotinum). Îije zde 87 druZVͤENA hÛ obratlovcÛ (24 z nich je zvlá‰tû chránûn˘ch). Nûkolik tradiãních hnízdi‰È tu mají v˘r velk˘ (Bubo bubo) a po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), Drábské svûtniãky ob˘vá kavka obecná (Corvus monedula). Do poloviny 20. stol. tu hnízdil sokol stûhovav˘ (Falco peregrinus). Od roku 1985 tady hnízdí krkavec velk˘ (Corvus corax). Nepravidelnû tudy protahuje lejsek mal˘ (Ficedula parva). Velmi dobré podmínky zde nalézá vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros). V jeskyních dále mÛÏeme spatfiit sklepnici obecnou (Scoliopteryx libatrix) a kfiiÏáka temnostního (Meta menardi). V roce 1999 zde bylo arachnologick˘m prÛzkumem vybran˘ch lokalit potvrzeno 97 druhÛ pavoukÛ. Nejvíce druhÛ bylo nalezeno na skalních temenech a v jejich okolí. Nejcennûj‰ím je Frontinellina frutetorum. Jedná se o druh˘ doklad v˘skytu tohoto druhu v âechách. Lesy zabírají LESNICTVÍ podstatnou ãást území a jsou
vedle pískovcov˘ch skalních masivÛ charakteristick˘m znakem této oblasti. Zajímavé jsou fragmenty pfiirozen˘ch borov˘ch doubrav a také reliktní bory, které spolu s doubravami tvofií kostru pÛvodní druhové skladby. Znaãná ãást porostÛ je sloÏena z jehliãnanÛ (zejména borovice lesní), popfiípadû jde o smí‰ené porosty. Mezi listnáãi pfievaÏují buk, bfiíza a dub. PÛvodní charakter porostÛ byl promûÀován zavádûním nepÛvodních hospodáfisk˘ch dfievin borovice vejmutovky dubem ãerven˘m a akátem. Smrkové porosty jsou tvofieny dvojím typem smrkÛ – s hnûdo‰edou a s hnûdoãervenou borkou. První typ prosperuje na pfieváÏné vût‰inû stanovi‰È lépe neÏ druh˘. PfievaÏují lesy VYUÎITÍ ochranné a lesy zvlá‰tního urãení. Zemûdûlské pozemky na náhorní plo‰inû Hrada byly druÏstevnû obhospodafiovány do konce 80. let 20. století. Po privatizaci zaãaly zarÛstat náletem, zlikvidovan˘m v letech 1997–8. âást velkoplo‰n˘ch sadÛ kolem MuÏského je v ochranném pásmu rezervace. Voda odvádûná z jabloÀov˘ch sadÛ pÛsobí erozi v navazujících lesních roklích. Rezervace je cílem turistÛ, horolezcÛ, v men‰í mífie cykloturistÛ, coÏ pfiiná‰í vy‰‰í náklady na údrÏbu cestní sítû a místy zesílení pÛdní eroze. V tûsné blízkosti rezervace jsou
6 v obofie (285 ha) chováni mufloni. POZNÁMKA V rezervaci leÏí fiada archeologick˘ch nalezi‰È: Drábské svûtniãky, Klamorna, Hyn‰ta, Staré Hrady, Krtola, Hrada aj. BIBLOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
43 strana 226
1 Ukázka vzniku skalního mûsta u Drábsk˘ch svûtniãek. 2 Skalní útvar Sokolka v pohledu pfies Komárovsk˘ rybník. 3 Mocn˘ blok okrajov˘ch skal Drábsk˘ch svûtniãek. 4 Kavyl IvanÛv (Stipa joannis) roste na such˘ch srázech Pfiíhrazsk˘ch skal. 5 SviÏník polní (Cicindela campestris) je drav˘m druhem mj. i písãin. 6 Vfietenu‰ka obecná (Zygaena filipendulae) zastupuje mot˘ly such˘ch a tepl˘ch stanovi‰È.
CHKO âR 23
9
Liberecko
2 skou (Melica transsilvanica). Z mechorostÛ jsou nejcennûj‰ími druhy Grimmia montana, Platygyrium repens a Grimmia laevigata. âást lesních porostÛ na svazích má zachovan˘ pfiirozen˘ charakter dubohabrov˘ch hájÛ s odpovídajícím podrostem. Je‰tû v 50. letech ZVͤENA 20. století zde hnízdil sokol stûhovav˘ (Falco peregrinus). Dnes tu Ïije po‰tolka obecná (Falco tinnunculus). Ze 46 druhÛ zdej‰ích obratlovcÛ je 36 druhÛ ptákÛ pfieváÏnû vázan˘ch na les. Zji‰tûni tu byli netop˘r velk˘ (Myotis myotis) a n. fiasnat˘ (M. nattereri). Dafií se tu otakárkovi fenyklovému (Papilio machaon). 1
Pfiírodní památka
Trosky
Trosky leÏí 1 km od obce Troskovice. Katastrální území: Troskovice (okres Semily)
Nadmofiská v˘‰ka: 430–488 m
V˘mûra: 3,46 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Hlavním pfiedmûtem ochrany je geomorfologick˘ unikát – dva denudací obnaÏené suky olivinického nefelinitu, v˘plnû sopeãn˘ch komínÛ (sopouchÛ), jimiÏ láva pronikla skrze kfiídové usazeniny aÏ na paleopovrch. Obû skály s budovami stfiedovûkého hradu na vrcholcích jsou symbolem âeského ráje. 1
Trosky jsou svûtov˘m unikátem.
2
Sleziník severní (Asplenium septentrionale) patfií v CHKO ke vzácn˘m druhÛm.
10
CHKO âR 24
GEOLOGIE Zvûtrávání a odnos kfiídov˘ch usazenin a také sesuvy po jílovcích a slínovcích vytvofiily dne‰ní podobu vypreparovan˘ch sopouchÛ. PÛdy tvofií kambizem eutrofní i kyselá kambizem arenická s litozemí typickou (men‰í ãást pokr˘vá podzol arenick˘). V niωích polohách na nû navazuje luvizem pseudoglejová. Trosky jsou KVùTENA v rámci fytogeografické oblasti âesk˘ ráj botanicky cenné v˘skytem teplomiln˘ch druhÛ na bazickém, minerálnû bohatém a v˘hfievném podkladu. Z vy‰‰ích rostlin zde nalezneme skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus) – jedna ze dvou lokalit âeského ráje, tr˘zel ‰kardolist˘ (Erysium crepidifolium) – jediná lokalita v âeském ráji, a strdivku sedmihrad-
Lesy obklopují LESNICTVÍ hrad, ale podle historick˘ch pramenÛ byly Trosky od 14. století odlesnûny ze strategick˘ch dÛvodÛ. Zalesnûní je tedy druhotné, kromû javoru babyky v podrostu. Lesy mají krajinotvorn˘ a estetick˘ v˘znam a jsou zafiazeny do kategorie lesÛ ochrann˘ch. Porosty nepÛvodního trnovníku akátu byly v rámci managementov˘ch opatfiení vykáceny. VYUÎITÍ Trosky patfií k nejatraktivnûj‰ím kulturním památkám âeského ráje. Roãnû je nav‰tíví asi 100 000 lidí. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ 229
43 strana 224,
CHKO âesk˘ ráj
1
Pfiírodní rezervace
Údolí Plakánek
Vlastní údolí je na severu ohraniãeno hradem Kost a na jihu osadou Ra‰ovec. Z fiady boãních údolí je nejvût‰í tzv. Mal˘ Plakánek, kter˘ zaãíná u osady Vesec u Sobotky. Katastrální území: Vesec u Sobotky, Podkost (okres Jiãín) a Dob‰ín, Horní Bousov (okres Mladá Boleslav)
Nadmofiská v˘‰ka: 265–316 m
V˘mûra: 90,8 ha
Vyhlá‰eno: 1999
2
Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou kaÀonovitá údolí fiíãky Klenice a jejího boãního pfiítoku s typick˘mi spoleãenstvy skalních masivÛ, lesÛ a mokfiadÛ. GEOLOGIE KaÀonovité údolí je dominantním mladopleistocénním tvarem Kostecké pahorkatiny. Vytvofiilo se v kvádrov˘ch pískovcích. Nalezneme tu i skalní vûÏe a jeskynû. Orná pÛda na plo‰inách nepfiíznivû ovlivÀuje vodní reÏim – náhlé pfiívaly vody v roklích mohou naru‰ovat stabilitu skal. V údolí se nacházejí propustné pískovce, které jsou podloÏeny málo propustn˘mi slínovci a jílovci. Mezi pÛdami dominují silnû kyselá kambizem arenická a podzol arenick˘, v zamokfien˘ch místech se vytvofiily i gleje (arenick˘ a organozemní). Men‰í plochou sem od v˘chodu zasahuje hnûdozem luvická.
KVùTENA Kromû lesních spoleãenstev typick˘ch pro kaÀonovité údolí âeského ráje, jako jsou acidofilní a borové doubravy, acidofilní buãiny, reliktní bory a údolní ol‰iny, zde nacházíme také suÈové lesy s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a fragmenty dubohabrov˘ch hájÛ. V mokfiadních loukách na dnû údolí se zachovaly úpolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) a prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). Údolí je botanicky známé v˘skytem lysé variety druhu silenka dvoudomá (Silene dioica), kterou zde v roce 1853 popsal lékárník z Mnichova Hradi‰tû W. J. Sekera jako Lychnis preslii.
K pozoruhodn˘m jevÛm patfií také lesní pûnovcové prameni‰tû v ãásti zvané Mal˘ plakánek. Z 86 zdej‰ích ZVͤENA druhÛ obratlovcÛ patfií devatenáct mezi zvlá‰tû chránûné. Îijí zde mj. ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina). Na hradu Kost tradiãnû zimuje vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros) a dal‰í druhy netop˘rÛ, hnízdí po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a krkavec velk˘ (Corvus corax). Pfii prÛzkumu v letech 1990–1991 zde bylo nalezeno 31 druhÛ mûkk˘‰Û. Prudké svahy, LESNICTVÍ lemující údolní nivu potoka Klenice, jsou porostlé lesy. Kolem Veseckého potoka tvofií lesy jen úzk˘ pruh. ¤adí se do kategorie lesÛ ochrann˘ch. PÛvodní porosty se zachovaly pouze na tûÏko dostupn˘ch místech (na skalních útvarech, v roklích ne-
bo v baÏinách dna údolí). Vzácnû zde zmlazuje jedle bûlokorá. Stávající porosty jsou pomûrnû vysoce ekologicky stabilní. Louky byly v miVYUÎITÍ nulosti sekány pravidelnû a celoplo‰nû. Od 80. let 20. století jsou koseny pouze ãásteãnû. Území je tradiãnû vyuÏíváno turisty, hlavnû náv‰tûvníky hradu Kost. Provozuje se tu pfiedev‰ím pû‰í turistika a cykloturistika, horolezectví pouze okrajovû. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
1
43 strana 225
Oborsk˘ rybník v Plakánku.
2
âolek horsk˘ (Triturus alpestris).
CHKO âR 25
11
Liberecko GEOLOGIE Lokalitu modelovaly pfiedev‰ím svahové pohyby. Je pfievlhãovaná v˘rony vody z báze kvádrov˘ch pískovcÛ. Na slabû propustn˘ch svrchnoturonsk˘ch slínovcích a jílovcích se zde vyvinuly pseudoglej stagnoglejov˘ a glejov˘, na trvale podmáãen˘ch lokalitách glej pseudoglejov˘ – zbahnûl˘, glej organozemní a organozem glejová. Svahoviny pískovcÛ pokr˘vá silnû kyselá kambizem arenická s podzolem arenick˘m. Botanicky nejKVùTENA hodnotnûj‰í ãástí je svahové prameni‰tû se spoleãenstvem nízkoostfiicov˘ch slatinn˘ch luk s kru‰tíkem bahenním (Epipactis palustris), ostfiicí Davallovou (Carex davalliana), ostfiicí ble‰ní (C. pulicaris) a tolijí bahenní (Parnassia palustris). Smûrem k malému rybníãku pfiechází v bezkolencovou louku s hojnou hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum) a v porosty vysok˘ch ostfiic. V silnû podmáãené baÏinné ol‰inû se vyskytuje velmi bohatá populace Ïebratky bahenní (Hottonia palustris). Ojedinûl˘ na území CHKO je v˘skyt kosatce sibifiského (Iris sibirica). V roce 1999 zde ZVͤENA byl proveden základní entomologick˘ prÛzkum se zamûfiením na brouky a váÏky. Bylo nalezeno 12 druhÛ váÏek, napfi. ‰idlatka brvnatá (Lestes barbatus) – mediteránní druh, ‰idélko malé (Ischnura pumilio) – jiÏní teplomilnûj‰í druh, lesklice skvrnitá (Somatochlora
12
1 flavomaculata) – vzácn˘ teplomiln˘ druh. Mezi 147 druhy broukÛ jsou nejvzácnûj‰í fiídce se vyskytující (v âR) nosatec Limnobaris t-album atriplicis a vzácn˘ nosatec Rhynchaenus signifer. Îije zde mot˘l martináãek habrov˘ (Saturnia pavonia). Na jediném místû v âR lze nalézt mûkk˘‰e Vertigo geyeri – pleistocénní relikt. Souãástí PP je LESNICTVÍ men‰í skupina asi 150 let star˘ch dubÛ, bez zmlazení v podrostu. Zdravotní stav nûkter˘ch stromÛ je ‰patn˘. Celkovû v‰ak skupina osobitû ovlivÀuje ráz území. Mimofiádn˘m dojmem pÛsobí solitérní jedinec dubu letního (Quercus robur) s obvodem kmene 532 cm ve v˘‰ce 130 cm, s pomûrnû pravidelnou korunou.
1 BaÏinná ol‰ina, nejhodnotnûj‰í ãást PP.
Území je souãástí VYUÎITÍ Îehrovské obory a pro vefiejnost je nepfiístupné. Nejvût‰ím nebezpeãím je pfiirozená sukcese smûfiující k zarÛstání louky náletov˘mi dfievinami a zániku populací vzácn˘ch druhÛ i cel˘ch spoleãenstev. Tomu brání pastva oborové zvûfie a relativnû vysoká stabilita spoleãenstev bezkolencov˘ch luk.
2 Martináãek habrov˘ (Saturnia pavonia) patfií k nejkrásnûj‰ím mot˘lÛm CHKO i celé republiky.
BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
CHKO âR 26
43 strana 226
Pfiírodní památka
V dubech
Území leÏí v Îehrovské obofie západnû od obce Îehrov. Katastrální území: Îehrov (okres Mladá Boleslav)
Nadmofiská v˘‰ka: 250 m
V˘mûra: 4,74 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Hlavními pfiedmûty ochrany jsou mokfiadní slatinná louka, svahové prameni‰tû a baÏinná ol‰ina se zvlá‰tû chránûn˘mi druhy rostlin. Bezlesé území leÏí na sesuvném svahu pfii úpatí skalních masivÛ Pfiíhrazsk˘ch skal.
2
CHKO âesk˘ ráj
1
Pfiírodní památka
Vústra
Území leÏí v lesní kotlinû 1,25 km V od obce V‰eÀ. Katastrální území: Ole‰nice (okres Semily)
Nadmofiská v˘‰ka: 296–310 m
V˘mûra: 2,24 ha
Vyhlá‰eno: 1995
Hlavním pfiedmûtem ochrany je slatinná louka u lesního rybníka s cenn˘mi spoleãenstvy mokfiadních organismÛ, s nûkter˘mi zvlá‰tû chránûn˘mi druhy.
2
GEOLOGIE Mladopleistocénní údolí lemují sesuvy podle rotaãních smykov˘ch ploch. Pedogeneticky je území tvofieno hydromorfními gleji (se subtypy modálním, pseudoglejov˘m a organozemním), na men‰í ãásti MZCHÚ i organozemí glejovou. SvaÏitûj‰í polohy pokr˘vá kyselá kambizem arenická s iniciální litozemí, místy také podzol arenick˘. Slatinná louka KVùTENA známá dfiíve v˘skytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a tolije bahenní (Parnassia palustris) je dnes z vût‰í ãásti porostlá spoleãenstvem pcháãov˘ch luk s upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus) a prstnatcem májov˘m (Dactylorhiza majalis). Pouze pod jiÏním okrajem lesa lze nalézt zbytky nízkoostfiicové slatinné louky se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris) a ostfiicí Davallovou (Carex davalliana). Na území PP ÏiZVͤENA je 32 druhÛ obratlovcÛ. Na lou-
ku a k rybníku zaletují za potravou bûÏné druhy ptákÛ. Ze vzácnûj‰ích druhÛ se tu objevují volavka popelavá (Ardea cinerea) a ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). V rybníku se rozmnoÏují obojÏivelníci. KaÏdoroãnû se zde shromaÏìují ropuchy obecné (Bufo bufo), skokani hnûdí (Rana temporaria), Ïije tu ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), ã. horsk˘ (T. alpestris) a je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). V blízkosti pfiírodní památky pod skalní kulisou pravidelnû zimuje kalous u‰at˘ (Asio otus). V bezprostfiedLESNICTVÍ ním okolí PP rostou smrãiny a bory s pfiímûsí dubu. Rybník je vyuÏíVYUÎITÍ ván k chovu ryb. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
43 strana 227
1 Celkov˘ pohled na pfiírodní památku Vústra. 2 Suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium).
CHKO âR 27
13
Liberecko
1
Pfiírodní rezervace
Îabakor
Îabakor leÏí jiÏnû od obce Doubrava a v˘chodnû od obce Bfiezina. Rybník Obû‰enec se nachází jiÏnû od rybníka Îabakor. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bfiezina, Îìár u Mnichova 233–240 m Hradi‰tû (okres Mladá Boleslav) V˘mûra: 80,5 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Hlavními pfiedmûty ochrany jsou rybníky Îabakor a Obû‰enec s pfiilehl˘mi mokfiady, kde Ïijí chránûné druhy rostlin a ÏivoãichÛ.
14
CHKO âR 30
GEOLOGIE Rybníky byly zaloÏeny v pfiízniv˘ch hydrogeologick˘ch podmínkách na velmi slabû propustném podloÏí z vápnit˘ch jílovcÛ a slínovcÛ svrchnû turonského stáfií. Na pfiilehl˘ch zamokfien˘ch pozemcích vznikly rÛzné subtypy glejÛ (pseudoglejov˘, modální a organozemní), v men‰ím rozsahu organozem glejová. V okolí rezervace navazují kambizem pseudoglejová a hnûdozem luvická. Okolo rybníku Obû‰enec se vyvinul pseudoglej typick˘.
hladiny pfies litorální zónu aÏ po mokfiadní louky a kfioviny. Ze zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ zde byl potvrzen v˘skyt zevaru nejmen‰ího (Sparganium minimum), Ïebratky bahenní (Hottonia palustris), ostfiice Davallovy (Carex davalliana), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), hojnû i v‰ivce baheního (Pedicularis palustris). Za stabilní lze oznaãit také populaci kru‰tíku polabského (Epipactis albensis) u starého koryta Îehrovky.
Na obou rybníKVùTENA cích lze zaznamenat typickou pfiechodovou ‰kálu rostlinn˘ch spoleãenstev stojat˘ch eutrofních vod od spoleãenstev volné
Dosud zde bylo ZVͤENA prokázáno 112 druhÛ obratlovcÛ, z nich 95 druhÛ ptákÛ. Îabakor je jednou z nejlépe a nejdéle sledovanou ornitologickou
CHKO âesk˘ ráj
2
3
lokalitou (od konce 19. století). Hnízdí tu moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), nejvût‰í hnízdi‰tû zde má moták pochop (Circus aeruginosus). Do konce 80. let zde prosperovala pÛvodnû velká kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus). Hnízdí zde také vzácn˘ chfiástal kropenat˘ (Porzana porzana). Z protahujících druhÛ se tu zastavují napfiíklad potáplice severní (Gavia arctica), hohol severní (Bucephala clangula), kormorán velk˘ (Phalacrocorax carbo), orel mofisk˘ (Haliaeetus albicilla), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), husice li‰ãí (Tadorna tadorna) a rybák ãern˘
(Chlidonias niger). V blízkosti rezervace vznikla na poãátku 90. let 20. století hnízdní kolonie volavky popelavé (Ardea cinerea) – jediné její hnízdi‰tû v âeském ráji. Lesy PR ÎabaLESNICTVÍ kor zabírají plochu 5,94 ha. Ve vût‰inû pfiípadÛ jsou to porosty umûle zaloÏené a znaãnû ovlivnûné vysokou hladinou spodní vody. Rybníky jsou vyVYUÎITÍ uÏívány k chovu ryb v reÏimu úãelového hospodafiení. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
43 strana 226
4 1
Celkov˘ pohled na PR.
2
V‰ivec bahenní (Pedicularis palustris).
3
Moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) staví nejsloÏitûj‰í hnízdo mezi na‰imi ptáky. 4
Moták pochop (Circus aeruginosus) hnízdí vût‰inou v rákosinách.
CHKO âR 29
15
Liberecko APOLENA (1) STR. 224, TROSKY (2) STR. 218
06 07 1989
LIBU≈KA
STR.
213
06 07 1989
MEZILUÎÍ
STR.
214
06 07 1989 16
CHKO âR 30
CHKO âesk˘ ráj ÚDOLÍ PLAKÁNEK
STR.
219
06 07 1989
CHKO âR 31
17
Liberecko P¤ÍHRAZSKÉ SKÁLY (1) STR. 216, V DUBECH (2) STR. 220, ÎABAKOR (3 – âÁST VIZ NÍÎE)
ÎABAKOR
STR.
STR.
222
222
06 07 1989
18
CHKO âR 32
CHKO âesk˘ ráj 06 07 1989
VÚSTRA
STR.
221
06 07 1989
CHKO âR 33
19
Liberecko HRUBOSKALSKO (1) STR. 212 BAÎANTNÍK (2) STR. 211
06 07 1989 20
CHKO âR 34
CHKO âesk˘ ráj PODTROSECKÁ ÚDOLÍ (1) STR. 214, MEZILUÎÍ (2 VIZ MAPA NA STR. 224) STR. 214, TROSKY (3 VIZ MAPA NA STR. 224) STR. 218
06 07 1989 CHKO âR 35
21
Liberecko
1
Památné stromy
2
3
22
1
Skupina stromÛ, pfiedev‰ím lip malolist˘ch na návsi ve Vesci.
2
Skupina 4 lip a jednoho jasanu u hfibitova na Vyskfii.
3
Lípa malolistá U dvora Semtiny v k. ú. Podkost, pfied rozlomením.
CHKO âR 36
1. Lípa malolistá zv. Lípa v Bosni, k. ú. BoseÀ, p. ã. 416/1, okres Mladá Boleslav, v Bosni za kravínem. O: 800 cm, Vs: 28 m, S: 300 let. 2. Dub letní zv. Dub v kempu, k. ú. Karlovice, p. ã. 1489, okres Semily, u ohni‰tû v autokempu Sedmihorky. O: 485 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 3. Alej Sedmihorky, 81 stromÛ – 65 lip malolist˘ch, 15 jírovcÛ maìalÛ, 1 jasan ztepil˘, k. ú. Karlovice, p. ã. 1597, okres Semily, oboustranná alej podél silnice k lázním Sedmihorky. O: 190– 390 cm, Vs: 19–27 m, S: 10–100 let. 4. Alej Turnov – Sedmihorky, 188 lip malolist˘ch, k. ú. Ma‰ov, p. ã. 1336/1 a 1411, k. ú. Karlovice, p. ã. 1095 a 823, okres Semily. Lipová alej podél silnice z Turnova do Sedmihorek. O: 210– 430 cm, Vs: 20–28 m, S: 5–100 let. 5. Jasan ztepil˘ zv. Jasan u matiãky, k. ú. Ktová, p. ã. 347, okres Semily, u kravína ve Ktové. O: 415 cm, Vs: 15 m, S: 150 let. 6. Skupina 34 stromÛ – 31 jírovcÛ maìalÛ, 3 lípy malolisté zv. Stromy na MuÏském, k. ú. MuÏsk˘, p. ã. 822/1, okres Mladá Boleslav, na MuÏském na návsi. O: 185–305 cm, Vs: 17– 20 m, S: 100 let. 7. Lípa malolistá zv. Semtinská lípa, k. ú. Podkost, p. ã. 100, okres Jiãín, U dvora Semtiny. O: 800 cm, Vs: 35 m, S: 270 let. Strom se rozlomil po vichfiici 27. 5. 2000. 8. Lípa malolistá, 2 stromy, zv. Lípy na Malé Lhotû, k. ú. Rytífiova Lhota, p. ã. 485, okres Jiãín, na návsi v Malé Lhotû. O: 305, 360 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 9. Skupina stromÛ zv. Stromy ve Vesci, 18 ks, 11 lip malolist˘ch, 3 lípy velkolisté, 2 topoly bílé, 1 jírovec maìal, 1 jerlín japonsk˘, k. ú. Vesec, p. ã. 757/1, 553, 819, 59, 51/1, okres Jiãín, ve Vesci na návsi. O: 170–330 cm, Vs: 13–20 m, S: 25–110 let. 10. Skupina stromÛ 5 ks, zv. Stromy na Vyskfii, 4 lípy malolisté, 1 jasan ztepil˘, k. ú. Vyskefi, p. ã. 922, 1895/6, 1956/1, 1956/4, okres Semily, u hfibitova na Vyskfii. O: 210–450 cm, Vs: 15– 19 m, S: 100–150 let. 11. Dub letní, 5 ks, zv. Duby v obofie k. ú. Îehrov, p. ã. 403/1, okres Mladá Boleslav, v Îehrovské obofie u rybníka Soufark. O: 250– 300 cm, Vs: 28–30 m, S: 200 let.
