Vydává: 8. ročník a další žáci ZŠ Hrochův Týnec Školní rok: 2016/2017 Číslo: 1
Čáp cestovatel
Vánoce nejen u sousedů
- Itálie: Ježíšek dětem rozdává dárky v noci na 25. prosince teprve několik let. Dříve byly v Itálii Vánoce svátkem, při němž se scházela celá rodina. Nadílka dárků jejich součástí nebyla. Děti však obdarovávala čarodějnice (Bafana), která i nyní v noci na 6. ledna létá od domu k domu a ukládá dárky do punčochy. Španělsko: Nejdůležitějším vánočním rituálem je losování šťastných čísel vánoční loterie (Lotería de navidad), která je nejstarší a největší loterií na světě. Dne 22. prosince jsou rozdělovány miliardy mezi velké množství výherců. Nizozemsko: Mikuláš, který se tu jmenuje Sinterklaas, cestuje v doprovodu svých pomocníků nazývaných Zwarte Piet v nádherně vyzdobeném parníku plném dárků, které rozdává 5. prosince. Řecko: Mnoho Řeků si na Vánoce dává do zahrady nebo za okno místo stromku loďku ozdobenou světelnými řetězy. Dárky se obvykle na Vánoce nedávají. Místo toho děti dárky nacházejí v noci na Nový rok pod postelí. Nosí je Santa Basil. Rusko: Dárky dětem nosí na Nový rok Děda Mráz. Rodiny se shromažďují kolem jedličky a společně jedí. Ortodoxní vánoční svátky se podle juliánského kalendáře slaví o 13 dní později než například v České republice. Polsko: Na Štědrý večer se podávají bezmasá jídla. Oficiálně je 24. prosinec dnem půstu, ale ve skutečnosti od slavnostní tabule sestávající tradičně z 12 pokrmů neodchází nikdo hladový. V mnoha polských rodinách se prostírá jedno místo navíc pro případ, že přijde nečekaný host. Podle polské legendy hovoří zvířata na Štědrý večer lidskou řečí. Bulharsko: Na Štědrý večer se na závěr postní doby podává lichý počet tradičních bezmasých pokrmů. Zvlášť oblíbená je červená paprika plněná rýží a rolády z vinných listů nebo zelí. Stůl se po večeři neuklízí, aby se během noci mohli najíst i zesnulí. Rumunsko: Během adventu se často pořádá zabíjačka. Děti chodí od domu k domu a zpívají vánoční koledy. Za to dostávají peníze nebo sladkosti. Mexiko: Vánoční zvyky mají svůj původ ve španělském koloniálním období. V ulicích vánoční svátky charakterizují bouřlivé průvody, takzvané posadas, které symbolizují hledání přístřeší. USA: Vánoční zvyky ve Spojených státech jsou směsicí tradic jednotlivých přistěhovaleckých národů okořeněnou o notnou dávku komerce. V noci na 25. prosince prý Santa Claus brázdí vzduch na saních a krbem se dostává do jednotlivých domů, kde nechává dárky v punčochách (původně britský zvyk). JAR: V Jihoafrické republice se na 2. svátek vánoční vydávají děti na pláže, kde se pořádají pikniky a griluje se. Protože v chudinských čtvrtích je
tradiční porážka ovce pokládána za luxus, spokojí se mnozí s kuřetem. Namibie: Hererové rozprostřou před „posvátný oheň" kůži poražených volů nebo koz srstí dolů. Muži po kožešině dupou, což má přinést štěstí. Libérie: Jako vánoční stromky tu poslouží olejové palmy ozdobené zvonečky. V mnoha obcích se zakořenil zvyk dělat na Vánoce ohňostroj. Indie: Většina ze dvou procent indických křesťanů, převážně katolíků, žije na jihu subkontinentu. Například ve městě Goa sestává tradiční vánoční jídlo z masa s kari a rýží, jako dezert se podává koláč. V mnoha indických jazycích se zpívá Tichá noc. To, že se blíží Vánoce, dávají najevo křesťané v jihoindickém státě Kérala umísťováním obrovských papírových hvězd nad vchody do domů. Filipíny: V ostrovní zemi s 90procentním podílem křesťanského obyvatelstva trvá vánoční období obzvlášť dlouho. Od 16. do 24. prosince se v kostelích konají ranní mše. Říká se, že kdo přijde každý den, splní se mu přání. (čtk) Zdroj: http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/tradicni-vanocni-zvyky-vruznych-zemich-sveta-20121225.html
Moudrá sova
Důvěra Důvěra je důležitá pro lidi, protože bez ní bychom byli jako pralidi. Hlavní je si věřit, i když se to nezdá, kamarádi stojí za to, to je věc jasná. Co bychom byli bez důvěry, chovali bychom se jako příšery.
(Monika Dvořáková, Klára Línková 6. roč.)
Porozumění Porozumění je vlastnost, je to kladný skvost, lidé ho mají rádi, proto buďte kamarádi. Porozumění je kamarád, který ti vždy pomáhá, tak ho mějte rádi a buďte kamarádi.
(Alena Krupková, Nicol Janková, 6. roč.)
Chytrá liška
Rychlonožkův deníček
Hrošiáda Hrošiáda je sportovní a atletická soutěž, která se koná dvakrát do roka: na jaře a na podzim. Na Hrošiádu jsou pozvané okolní školy: ZŠ Skuteč Smetanova, Skuteč Komenského, Chroustovice, Luže, Proseč, Dašice, Chrast a ZŠ Hrochův Týnec. Sportovci jsou rozděleni do dvou kategorií: starší a mladší žáci, kteří soutěží v běhu na 50 a 60 m, skoku dalekém z místa a s rozběhem, hod kriketovým míčkem a granátem, běh na 200 a 400 m a také štafeta. Letošní podzimní kolo se odehrálo 27. 9., kde se v mladší kategorii na 1. místě umístili žáci z Chrasti. Na 2. místě pak byli žáci z Luže a 3. místo patří ZŠ Skuteč Smetanova. Domácí obsadili 4. místo. Ve starší kategorii se na 1. místě umístili žáci ze ZŠ Skutče Smetanova a hned za nimi na 2. místě byli domácí z Hrochova Týnce. 3. příčku obsadili žáci z Proseče. Gratulujeme a těšíme se na další kolo Hrošiády. (Hana Nyklová, Aleš Kopecký 8. roč.)
Návštěva malé elektrárny Hučák a projekt elektrárenství Krok za krokem jdu cestou domů a přemýšlím o tom, co jsem se všechno dozvěděla. Dnes ráno 22.11. jsme se vypravili já a moje třída do elektrárny v Hradci Králové. Skupina ČEZ tam poskytuje prohlídky obnovitelných zdrojů s názornou ukázkou vodní elektrárny. Měli jsme štěstí. Generátor od Francisovy turbíny byl rozebrán a my mohli vidět, jak to vypadá uvnitř. Ještě předtím, než nás provedli strojovnou, nám ukázali, na jakých principech pracují elektrárny vodní, sluneční, geotermální a elektrárny na spalování biomasy. Dokonce jsme viděli i malé napodobeniny, kde bylo vidět, jak která elektrárna pracuje. Byly i dotykové monitory, kde jsme si mohli vyzkoušet hru, která se tématu týkala. Ale některé věci pro nás nebyly novinkou. Jelikož jsme před návštěvou elektrárny měli daltonský projekt elektrárenství, tak jsme spoustu věcí znali: Byli jsme zde rozděleni do různých skupinek a každá měla svoje zadání – vyrobit model elektrárny. Já měla tepelnou elektrárnu. Dalo nám hodně úsilí, než jsme vše vyšperkovali podle svých představ. Ano, musím uznat, že jsme si možná mohli dát trochu více záležet na obrázku, který patřil modelu, nebo jsme mohli prezentaci více uvést do detailů. Ale i tak to bylo krásné a ne
jenom naše, ale i ostatní skupiny to měly hezké a propracované jak jen mohly. Já jen doufám, že dostaneme známku, kterou si zasloužíme. Všechno mi přineslo mnoho informací, které v životě určitě budu potřebovat. (Anna Oberreiterová, 9. roč.)
Z deníku ukecaného vrabce Odpovědi MUDr. Tomáše Gottvalda, předsedy představenstva a generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje, a.s. do školních novin: 1) Čeho byste chtěl v životě ještě dosáhnout? Myslím si, že jsem v životě už mnohého dosáhl. Dělám práci, kterou jsem si přál dělat. Navázal jsem na své rodiče i dědečka, který před lety vedl nemocnici v Pardubicích jako ředitel. Mám krásnou rodinu. Takže mnoho přání se mi již splnilo. A uvidíme, co dalšího život přinese. Momentálně je mým největším přáním v profesním životě, aby se nám společnými silami dařilo pokračovat v rozvoji zdravotnictví v Pardubickém kraji a aby se z Nemocnice Pardubického kraje stala stabilní a kvalitní společnost, na kterou se lidé v našem regionu mohou spolehnout. 2) Jaké máte zájmy? Medicína a sport. To jsou dvě oblasti, kterým se celý život věnuji a které mě nejvíce baví. 3) Čím jste chtěl být jako malý? Medicínu má naše rodina v genech. V mládí jsem se sice věnoval sportu, ale nakonec u mě zvítězila medicína. Takže po vzoru svých rodičů jsem chtěl být lékařem. 4) Baví vás vaše zaměstnání? Každé zaměstnání musí člověka bavit. Jinak nemá smysl, aby ho dělal. Medicína mě vždy bavila a baví. Nyní sice mnohem více času trávím v kanceláři jako generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje, ale určitě nedělám nic, co by mě nebavilo. 5) Co vás v poslední době potěšilo? Jsem rád, že se nám povedl náročný úkol, jímž bylo sloučení pěti nemocnic akutní lůžkové péče v Pardubickém kraji do jedné společnosti. Máme za sebou dva roky existence a dá se říci, že jsou vydařené. 6) Co vás v poslední době zklamalo? Momentálně si nevybavím žádné zásadní zklamání. Snažím se brát věci tak, jak přicházejí. Když něco nevychází podle představ, tak se snažím pokusit to změnit. Nebo alespoň pro zlepšení udělat maximum, co je v mých silách. Ale pokud mám být trošku konkrétní, tak mě třeba mrzí letošní výsledky pardubických hokejistů. Jsem jejich příznivcem a určitě bych si přál vidět je vítězit mnohem častěji. 7) Jsou do budoucna nějaké plány s Pardubickou nemocnicí? Pardubická nemocnice je pilířem nově vzniklé společnosti Nemocnice Pardubického kraje. Poskytuje zdravotní péči v nejvíce oborech v rámci našeho kraje. Tak by to mělo být i do budoucna. Pochopitelně chceme, aby se nemocnice nadále rozvíjela. V plánu je výstavba nových pavilonů, nadále se budeme snažit, aby na jednotlivých odděleních byla moderní technika a kvalitní vybavení. Určitě chceme dále zkvalitňovat prostředí pro pacienty a jejich blízké, aby se u nás cítili co nejlépe. A úkolem číslo jedna je, abychom měli dostatek lékařů a zdravotních sester. 9) Co si myslíte o dnešní mládeži? Samozřejmě oproti našemu mládí se doba změnila. Je víc uspěchaná, řeší se jiné problémy, lidé mají odlišné zájmy. Ale přesto věřím, že se do budoucna snad nemáme čeho bát. Určitě mezi dnešní mládeží vyrůstá spousta vynikajících lidí. A budu moc rád, když mezi nimi bude spousta budoucích milých zdravotních sester a mnoho skvělých lékařů. (Ondřej Beran a …, 8. roč.)
Chytrá liška
Evropský certifikát kvality Projekt „My First Postcard“ byl oceněn dne 22.11. 2016 Evropským certifikátem kvality. Znamená to, že byl projekt kladně hodnocen nejméně ve dvou zemích EU. Našeho projektu se účastnily děti z loňských pátých ročníků, a to v předmětech Aj, Sp a Vv. Děti si zde vyzkoušely jazykovou komunikaci pomocí nově nabytých kompetencí prostřednictvím anglického jazyka. Spolupráce probíhala mezi naší školou a školami v Polsku a Řecku. Projekt je možné vidět zde: https://twinspace.etwinning.net/10498 (Jana Žemličková)
Rubrika prasátka Pepy
Tonda Obal na cestách Program „Tonda Obal na cestách“ do naší školy přivezla paní lektorka z organizace, která se zabývá tříděním a zpracováním odpadu. Tonda je kreslená postavička, která se zajímá o životní prostředí. Dozvěděli jsme se, jak vznikají odpady, jak se správně mají třídit a na co všechno se dá odpad znovu využít. Tonda navštívil 1. – 9. třídu. Samozřejmě to byla paní lektorka, ne Tonda, kdo přednášku pro nás udělal. Naučili jsme se správně třídit odpad, hovořili jsme o skládkách a spalovnách. Nejvíc nás zaujalo, jak se třídí plasty, a co se z nich znovu vyrábí. Díky Tondovi snad bude svět lepší. (Izabela Skokanová, 9. roč.)
Z deníku ukecaného vrabce
1. Jak si rozumíte s paní ředitelkou? Respektuji ji, je to moje nadřízené vedení, doposud jsem neměl žádný problém. 2. Čím jste chtěl být jako malý? Jako malý popelářem a na střední jsem se rozhodoval mezi učitelem nebo pracovat ve stavebnictví jako konstruktér. 3. Čím jste se vyučil ? Mám střední školu - gymnázium zakončené maturitou a následně mám pedagogickou fakultu neboli vysokou školu pedagogickou obor tělocvik a biologie 4. Co jste dělal před tím než jste nastoupil na naši školu? Než jsem nastoupil na vaši školu, tak jsem asi patnáct let podnikal v oboru stavebnictví a pak jsem byl zástupcem jedné obchodní firmy. 5. Jak dlouho tu chcete učit? Tahle otázka je pro mě taková zvláštní. Nevím, vrátil jsem se do školství po asi 18 letech , takže se rozkoukávám, Je tady spousta nových věcí i děti se změnily po těch X letech, ale nevím, zatím tady nemám žádné problémy až na některé drobnější se žáky, ale zatím se mi tu líbí. 6. Co vás sem vedlo? Problémy v podnikatelské sféře, nedorozumění podnikatelů a státu a už se to odráželo i na zdraví, tak jsem se rozhodl, že půjdu dělat zpátky to, co jsem vystudoval, takže učit . 7. Líbí se vám na této škole, popřípadě proč? Škola je zajímavá co se týče vybavení, tak mě to tu velmi překvapilo, protože když jsem učil před lety, tak jsme takové vybavení učeben určitě neměli. Tělocvična, sportovní areál znamená využití ideální pro mě jako pro tělocvikáře. Dílny jsou tady pěkně udělané, ale ještě by to chtělo hodné a pracovité žáky. 8. Jaké známky jste měl na základce? Na základní škole jsem ani jednou neměl trojku, maximálně jsem měl pět dvojek, jinak jsem měl vždycky samé jedničky, takže jsem měl pokaždý vyznamenání . 9. Co jste dělal za sport a jak dlouho? Celý život jsem hrál fotbal, mohl jsem se tím i profesionálně živit, ale radši jsem se věnoval tomu, co jsem vystudoval. Potom jsem hrál první ligu ve futsalu. (Rozhovor s p.uč. Šťastným vedl Adam Malý a Fredy Žiga)
Pavím perem Pole Matěj Kubynec Pláň pšenkou osetá, lepší pohled není tam, kde je brázda rozjetá, nejradši mám setí. Hodiny ve stroji, co řídím jen já to za to stojí, to je zábava má. Pak když z vlastního prasatům dám, můžu se kochat, jak já se mám. Tam a zpátky zas z pole jen pláň, na to se vždy rád dívám. Motor Matěj Urbánek V motoru byla porucha zlá, traktoristu pepka trefila rychle přijela rychlá a morfium mu píchla.
Zvědavá Kačaba GO kurz 8.9. a 9.9. proběhla v 6. třídách akce s názvem GO kurz. Měli jsme si s sebou sbalit svačinu, pití a sportovní oblečení. Sešli jsme se ve škole a vyrazili do zámeckého parku. Potom nás Vlastík seznámil s hrami, které pro nás přichystal. Byly to třeba piškvorky, koně, hry s míčem. A pak jsme je hráli. Nejlepší hra byla Jurský park. Líbilo se mi to. Další den jsme se sešli u dětského hřiště, kde nás přivítala paní Monika Králová z Archy v Chrudimi. Měla s sebou flétnu, na kterou hrála pokaždé, když nám chtěla něco říct. Hráli jsme číslovanou, chobotnice a další. Vyráběli jsme kotvu z papíru, měli jsme vyzkoušet, jak spolupracujeme ve skupině. (Klára Línková, 6. roč.)
Moudrá sova
Knihovna Knihovna školy v Hrochově Týnci se nachází ve 2. patře budovy A. Slouží školním obyvatelům nejen jako knihovna, avšak též jako třída, a jelikož zde odpočívají klávesy a dvě kytary, tak i jako třída hudební. Tato nevelká místnost dovoluje žákům půjčovat si různé knihy. V knihovně se smíte pokochat různými žánry. To jsou povídky, romány, bajky, pohádky, sci fi, vědecká a poučná literatura a i časopisy! Strávili bychom zde mnoho času kdyby mělo býti vepsáno v tyto stránky, jakými všemi knihami se škola zaměstnává. Učitelé našeho rodného českého jazyka (pouze u některých z lidu toto čtoucího) vymyslili chytrou věc. Čtenářský maraton. Třídy se dělí na více věkových kategorií a žáci se snaží přečísti co nejvíce knih. Kdo na konci roku zvítězí, získá odměnu. Knihovna je dobrá a potřebná. (Irena Coufalová, 8.roč.)
Čáp cestovatel
3. A na dopravním hřišti 1. listopadu se třída 3. A vypravila na dopravní hřiště do Chrudimi. Dopravní hřiště bylo super. Pán, který má výcvik na starosti, nás nejdříve provedl po hřišti. Pak nás paní učitelka rozdělila do dvou družstev. Jedno družstvo jezdilo na kole a druhé dělalo chodce. Pak jsme se vystřídali. (Adam Pohorský, 3. A)
Dopravní hřiště bylo zajímavé a moc se mi tam líbilo. Zkusila jsem si být chodcem i jízdu na kole. Zopakovala jsem si dopravní značky a pravidla silničního provozu. Nejzajímavější byl pro mě kruhový objezd. (Nikola Dundová, 3. A)
Perle ze školní škeble
- Charakterizuj ptáky: Vodní, obří, trpaslíci… - Dravec je kos černý. - Pěvec je poštolka obecná. - R. 863 – Mojžíš přišel na Velkou Moravu - R. 1348 – byl ukřižován Jan Hus - Televize je obrázková bedna - Co je to ruchadlo? Na tom se pere prádlo. - V našem městě máme 2 řeky: Ležák a Poděbradka. - Žáci zdraví učitele povstáním. - Andromeda a Poseidon jsou mykologické bytosti. - Učitelka: „Já vás to snad nenaučím“. Žák: „Jo, tak ten byl dobrej…“ - V čele kraje stojí hitman. - Cukr bez cukru, takže píšeme měkké i…
Zvědavá Kačaba
Říjen ve školní družině Hned na začátku měsíce října jsme uskutečnili dlouho odkládaný výlet do Blížňovic. Na pozvání paní Hamerníkové jsme se jeli podívat na jejich hospodářství. Děti si prohlédly různá domácí zvířata a také se povozily na poníkovi. Zpáteční cestu jsme absolvovali pěšky přes Skalici. V průběhu celého měsíce jsme při vycházkách sledovali nastupující podzim a s tím spojené změny v přírodě. Děti poznávaly, ochutnávaly i malovaly ovoce a zeleninu. Děti si vyzkoušely studenou kuchyni a připravily si jednohubky a banány v čokoládě. (Dana Bakešová, vychovatelka ve školní družině)
Zvědavá Kačaba Halloween ve školním klubu Začátkem listopadu jsme měli „Halloween ve školním klubu“. Děti mohly přijít v tradičních halloweenských kostýmech, které představovaly čarodějnice, duchy a přízraky. Nejprve jsme si zahráli společně zajímavé hry ve školním klubu. Pak jsme se přesunuli na školní zahradu, kde jsme hledali strašidla a plnili různé čarodějné úkoly. Počasí nám naštěstí přálo, a tak jsme si zábavné odpoledne plné her mohli dobře užít. (Vlastimil Šmíd, vychovatel ŠK)
Chytrá liška slídí Divadlo v anglickém a německém jazyce Na konci minulého školního roku jsme pro 4., 5., 6. a 7. třídy hráli divadlo „Prasátko a řemesla“ v anglickém a německém jazyce. Hlavní roli mělo prasátko, které si zahráli Iza Skokanová a Pepa Bálek. Pro ně bylo divadlo nejnáročnější, jelikož měli nejdelší scénář. V pátek jsme všichni hráli poprvé a tak jsme byli hodně nervózní. I když jsme hráli „naostro“, tedy bez zkoušení, zvládli jsme to. 4. třída nám i zatleskala. Pak už to šlo lépe, protože jsme věděli, co a jak máme dělat. Ve středu už se nám jen dařilo. I když někdo zapomněl třeba jen část textu, tak se nám to povedlo. Představitelé hlavních rolí dostali zaslouženou pochvalu i od paní ředitelky. Celý nápad i akce se nám moc líbily. Už se těším na další rok, až uvidím zase mladší žáky hrát divadlo. (Natálie Novotná, 9. roč.)
Zvědavá Kačaba
Retro výstava Oba deváté ročníky uspořádaly na konci minulého školního roku pro své mladší spolužáky krásnou „retro“ výstavu. V hodinách fyziky a výtvarné výchovy vyrobili modely elektronických věcí, které se již nyní nepoužívají. Zapátrali v literatuře a na internetu, podívali se k babičkám a dědečkům a pokusili se přinést věci, které bývaly běžnou součástí výbavy každé pokrokové rodiny: psací stroj, gramofon, magnetofon, staré modely mobilů, fotoaparátů, kalkulaček, pevných telefonů a dalších naprosto již unikátních věcí. Makety předchůdců těchto vynálezů vyrobili z papíru, krabic, drátů a fólií. Výstavu zinscenovali ve vestibulu školy a jednotlivé položky doplnili popisky s historickými daty. Všichni tak měli možnost seznámit se ještě s nedávnou historií novodobých vynálezů. /Mgr. Jana Pecinová/
Chytrá liška Pohlednice psané anglicky My, děti z loňské 4. třídy, jsme se učily anglicky již 2. rokem. Na konci ročníku jsme již aktivně používaly sloveso být a mít. V souladu s učebním plánem jsme s p. učitelkami Kovářovou a Filipi vytvořily v hodině výtvarné výchovy pohlednice naší obce a napsaly o sobě, naší škole a městečku. Pohledy jsme si vyměnily s dětmi ze základní školy Na Marjánce v Praze. Poprvé jsme tak opravdově někomu napsaly anglicky a také jsme si poprvé samy přečetly anglický text, který byl určen přímo jmenovitě nám, dětem. Už víme, že jsme se všechny něco naučily a že bychom se trošku určitě domluvily a ve světě neztratily. (Mgr. Michaela Kovářová)
Výsledková listina Školní klub zahájil činnost na naší škole tradiční nabídkou kroužků – malé sporty, fan hry, šachy a florbal. První přestávkovým turnajem byla soutěž v piškvorkách, kterou vyhlásili středoškoláci v celé naší republice. Je určena také pro žáky osmých a devátých tříd ZŠ, kteří mohou postoupit až do národního kola. Náš klub uskutečnil místní kolo i pro mladší žáky od 4. třídy. Celkem se do piškvorkových soubojů zapojilo 19 chlapců a děvčat. Hrálo se na předem vytištěných piškvorkových „arénách“ vydaných pořadateli soutěže. A kdo byl nejúspěšnější? První místo vybojoval přesvědčivě Pepa Bálek z 9. třídy, který zvítězil ve všech partiích kromě jedné remízy. Na druhém místě byl Radim Chocholouš a třetí skončil Theodor Vladyka, který je nejmladším na stupních vítězů, jelikož je žákem 6. třídy. (Vlastimil Šmíd, vychovatel ŠK)
Z deníku ukecaného vrabce „Dobrý den, paní učitelko, můžeme s vámi udělat rozhovor?“ „Ano“. 1)“ Jakou funkci tady zastupujete?“ „ Eee funkci učitelky anglického jazyka“. 2)“ Chtěla jste učit už jako malá?“ ,, Ano, chtěla.“ 3) „Které roční období máte nejraději?“ „Mám dvě: jaro a podzim. Jaro, protože všechno krásně kvete a podzim, protože je všechno krásně zbarvený a není ani moc teplo ani moc zima.“ 4)“ Nejoblíbenější sport?“ „Byl a je volejbal, teď už spíš gaučing.“ 5) „Jaký je váš oblíbený film nebo seriál?“ „Eee na nic konkrétního nekoukám, ale nejoblíbenější by asi bylo Teorie velkého třesku.“ 6) „Co děláte ve volném čase?“ „Převážně se teď studuji, učím se“. 7) „Zkoušky budou za chvíli?“ „Budou, blížej se.“ 8) Kam byste chtěla jet na dovolenou?“ „Kamkoliv a ihned, ne je mi to jedno, někam po Čechách, kde je krásně, kde jsem ještě nebyla, ale ani cizina mi není cizí.“ 9) „Takže jste nebyla mimo ČR nebo mimo Evropu?“ „Byla, byla jsem ve všech okolních státech ČR, v Anglii a mimo Evropu jsem byla v Austrálii.“ 10) „Jaká je vaše nejoblíbenější kniha?“ „Je jich hodně, ale nejoblíbenější by asi byla Saturnin od Zdeňka Jirotky, protože je vtipná a krátká.“ 11) „Jaký je váš nejlepší zážitek z prázdnin?“ „Ježišmarja, zážitků by byla spousta, protože jsem byla na čtrnáctidenním táboře s fajn lidmi, takže na jeden konkrétní si asi nevzpomenu.“ 12) „Kterou třídu učíte nejraději?“ „Asi bych měla říct osmou, když vás mám tady, všechny třídy mám ráda, osmou teda asi nejradši, no…“ 13) „Vlastníte automobil?“ „ Ne, jízdní kolo.“ 14) „ Inline brusle?“ „Ne, neumím, teda když mě to naučíš, koupím si je.“ 15) „Jaké zvíře máte nejradši?“ „Eeem, nevím, asi psy, ale větší…“ „Takže ovčák, žádná čivava?“ „Žádný ometáky…“ 15) „Nejoblíbenější vtip?“ „Žádný nemám, ráda je poslouchám, ale nedokážu si je zapamatovat.“ 16) „Třídíte odpad?“ „Samozdřejmě třídím plasty, papír, sklo a dokonce i hliník, kdybyste měli zájem, tak ke mně elektroodpad.“ S p. uč. Žemličkovou hovořili Aleš Kopecký, Hana Nyklová
Zvědavá Kačaba
Hra The Sims Tato hra představuje virtuální svět, ve kterém si sestavíte postavy, které v této hře ovládáte. Sdílíte pocity, nálady, vztahy a to všechno z pohledu vaší virtuální postavy vámi stvořeného Šimka, kterému můžete měnit oblečení, líčení, vlasy. Sestavíte si ho podle své nálady a situace. Během jeho vývoje se taky koná i svatba „simíků“ a po nějaké době se jim narodí i jejich prvorozené dítě. Při této hře se rozhodně nudit nebudete. Tolik napínavých situačních pocitů nezažijete totiž ani ve skutečnosti. Určitě si z této hry odnesete ponaučení z chyb, které děláte a budete se snažit jim vyhnout. Tato hra má jediné mínus a to v tom, že nejde hrát bez internetu. (Recenzi sestavila Eliška Malinská, 9.roč)
Zvědavá Kačaba Školní jídelna V průběhu hodin světa práce – vaření sestavila děvčata sedmých ročníků dotazník, který se týkal stravování ve školní jídelně. Dotazník vyplnilo 97 žáků naší školy, kteří se pravidelně nebo občas stravují v naší jídelně. Na základě jejich odpovědí jsme pro vás zpracovali následující informace. Je asi velmi těžké sestavovat pro nás jídelníček, protože každý z nás má rád něco jiného. Mezi jídly si nejraději vybíráme ta sladká a zeleninová, smažená jídla obsadila pomyslnou třetí příčku. Nejoblíbenějším jídlem ze školní jídelny jsou dukátové buchtičky a nejvíce neradi máme ryby. Na prvním stupni si polévku dávají více jak dvě třetiny žáků, na druhém stupni ani ne třetina. Nejoblíbenější polévky? Vývar, gulášová, rajská, knedlíčková a čočková. S nabídkou nápojů jsme celkem spokojeni, potěšil by nás občas podávaný chlazený džus nebo kofola. Zatímco na prvním stupni souhlasí nadpoloviční většina se zařazováním zdravých potravin (např. jáhly, špalda, pohanka, ryby, luštěniny,…) do jídelníčku, druhý stupeň se raději přidržuje osvědčené české klasiky. V závěrečné otázce jsme v průměru ohodnotili spokojenost s jídly v naší jídelně chvalitebně. Každý občas natrefí na pokrm, který mu nepadne do noty. Ale těch dobrých se pod rukama paní kuchařek uvaří určitě víc. (Mgr. Lenka Rousková a žákyně 7. roč.)
Ze sloní paměti
Přišel sem pán odkudsi z Rozenthalu … aneb 6. A si umí hrát
Na začátku listopadu dostala třída 6.A v rámci projektu Dalton za úkol vytvořit kramářskou píseň, která by se vztahovala k Hrochově Týnci. Hlavním tématem se stal zaniklý pivovar. V rámci několika předmětů začali poté žáci pod vedením svých učitelů skládat píseň, učili se ji zpívat, malovali doprovodné obrazy a secvičovali divadlo. Vše vyvrcholilo krátkou, ale grandiózní ukázkou. Zeptejme se však přímo
žáků, jak přípravy Daltonu probíhaly. Jako první oslovíme žákyni Martinu Malinskou. Martino, můžeš nám popsat průběh vaší práce ze žákovského pohledu? Poprvé, když nám pan učitel řekl, že na Dalton budeme hrát divadlo a skládat písničku, všechny to zaskočilo. Ale potom nás to nějak přešlo. Sedli jsme si do čtveřic a dostali jsme vytištěný papír a z toho jsme měli vypsat nejdůležitější informace. Ty jsme si vypsali na tabuli a postupně jsme s vytvořeným textem pracovali. Ve středu jsme už měli naší píseň o pivovaru hotovou a začali jsme s divadlem. Každý jsme si vybrali svoji roli a mohlo se začít zkoušet. Všichni jsme se do divadla zapojili bez výjimky. Postupně si každý nosil převlek: čepice, klobouky, kabáty, šaty atd. Když nastal pátek, rozdělili jsme se zase do skupin a malovali jsme obrázky. Každá skupina jednu sloku. A nastalo úterý, kdy jsme měli předvést divadlo a zazpívat písničku. To se fakt moc povedlo. Pak nám zazpívala i 6. B písničku o cukrovaru. Bylo to zajímavé a také se mi to moc líbilo. Dalšími dotazovanými jsou Vojta Urbánek a Tereza Popílková. „Vojto a Terezo, co myslíte, jak vám šel nácvik zpěvu a divadla?“ Vojta: „S paní učitelkou Málkovou jsme písničku párkrát zazpívali. Ze začátku nám to moc nešlo, ale pak to bylo fajn. Pak jsme si rozdali role. Holkám to moc slušelo, protože si přinesly krásné kostýmy. Pak jsme divadlo několikrát zahráli, abychom to uměli. Myslím, že se nám to povedlo.“ Tereza: „Když jsme si sestavili divadlo, často jsme zapomínali, co máme dělat. Pak jsme jej zkoušeli znova a znova. Když už jsme jej hráli, tak jsme se u toho celkem pobavili. Hrát divadlo jsem zpočátku nechtěla, ale přece jenom je to moje třída, kterou beru jako další rodinu. Kdybych to neměla hrát se svou třídou, tak by mne k tomu asi nikdo nedonutil, ale takhle jsem si ho užila.“ Co říci závěrem … Oběma šestkám se skládání kramářské písně moc povedlo a zaslouží si být pochváleny za to, jak se poměrně obtížného úkolu zhostily a za výkon, který společně předvedly. Velký dík také patří fantazii paní učitelky Málkové, která celý tento zábavný nápad vymyslela. (Mgr. Jiří Kuban)
Chytrá liška
Projekt „Státní zřízení“ Na měsíc listopad byl zadán projekt „Státní zřízení“. Projekt se týkal pouze 8. ročníku a nahrazoval „Dalton“. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin, každá skupina zpracovávala 1 téma. Bylo to císařství, království, monarchie a republika. K tomu jsme měli tvořit i časovou osu všech panovníků v českých zemích od dob Sámy až po republiku. Ke každému tématu byla i hraná scénka, která měla charakterizovat dané zřízení. Zpracovávat vše bylo náročné a často skupiny nesplňovaly nároky učitelů. Dle slov p. uč. Čejkové a p. uč. Felcmanové se letošní projekt zas tak úplně nevydařil (až na některé jedince). Mně se ale líbil celkový projektový námět, který byl velmi zajímavý. (Kristýna Pavlíčková, 8. roč.) Obsah / kdo za to tady může: Mini/maxiteens + m. filipi, v. šmíd za obálku, l. rousková b. málková, j. kuban korekturky a další, kteří udrží informaci a tužku, opraví hrubky – chudáci češtináři…. /ZŠ Hrochův Týnec, okres Chrudim, Nádražní 253, Hrochův Týnec 53862/
