Anna Hlisnikovská ZŠ a MŠ Raškovice okres Frýdek-Místek kraj Moravskosleszký
OBSAH
3.str………………………... Fotografie 3.str………………………... Popis lokality 4.str……………………….. Charakteristika území 4.-7.str…………………….. Biologicko-přírodovědecká charakteristika lokality 8.str…………………………Vliv člověka na,,mou‘‘ krajinu 9.str…………………………Praktický pokus 10.str………………………. .Literatura
2
Obrázek 1 Listnatý les ve sledované lokalitě potokem Hlisnik
Obrázek 3 Koryto potoka Hlisnik s černou potoka Hlisnik
Obrázek 2 Mapovaná lokalita se nachází kolem potoka Hlisnik v dolní části mapky
nad
Obrázek 4 Pískovcový lom na levém břehu horního toku skládkou
Popis lokality: Lokalita,kterou jsem si vybrala,se nachází na úbočí hory Prašivá (843m.n.m.)patřící do geomorfologického celku Moravskoslezských Beskyd. Lokalitou protéká potok Hlisnik pramenící mimo vybranou lokalitu. Tato lokalita se nachází v obci Vyšní Lhoty,v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Vyšní Lhoty jsou podhorská obec, která se rozkládá na pravém břehu řeky Morávky, je rozptýlena na stráních okolních kopců ,část obce i má sledovaná lokalita leží v CHKO Beskydy . Na řece Morávce byl v obci vybudován jez, který slouží k odvodu části toku řeky do přivaděče pro přehradní nádrž Žermanice ležící severním směrem od Vyšních Lhot. Potok Hlisník do tohoto přivaděče ústí vzdušnou čarou asi jeden kilometr od mé sledované lokality.
3 Charakteristika území: Moravskoslezské Beskydy patří horopisně k nejrozmanitějším v ČR.
K nejvyšším vrcholům patří Lysá hora (1323 m), Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Travný (1203 m). Svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor. Hlavní horninou vybrané lokality jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Lesy kolem hory Prašivé jsou většinou listnaté, ale u vrcholu je velmi hustý porost mladých vysazených jehličnanů. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Naopak v mé lokalitě je převážný výskyt listnatých dřevin a jen malý počet jehličnanů. Moravskoslezské Beskydy patří k mírným oblastem, v zimních měsících teploty klesají pod -5 stupňů Celsia,v létě stoupají k 20-25 stupňům Celsia. Půda je většinou jílovitá, na některých místech velmi kamenitá.
Biologicko-přírodovědecká charakteristika: Vybranou lokalitu o rozloze 1km x 0,5km v okolí potoka Hlisník můžeme rozčlenit na tři ekosystémy: LES, POTOK,LOM. Lom je již značně zarostlý. Před 1. světovou válkou se začal těžit pískovec na výstavbu cesty poblíž lomu a možná také ruda na výrobu železa. Když byly práce ukončeny (1935), v lomu se přestalo těžit, jen místní si brali nepoužitý kámen pro své vlastní účely. Les je smíšený, ale velkou převahu mají listnaté stromy. Potok je v létě téměř vyschlý, pouze na jaře při tání sněhu a v létě za vydatných dešťů se velmi rozvodní. Potok Hlisník v lokalitě překonává převýšení 65 m.
FLÓRA-STROMY A KEŘE Český název Lípa srdčitá Buk lesní Dub letní Jírovec maďal Habr obecný Topol osika Javor mléč Javor klen Hloh obecný Bříza bělokorá Olše lepkavá Modřín opadavý Vrba jíva Líska obecná Jeřáb ptačí Bez černý Smrk obecný Vrba křehká
Latinský název Tilia cordata Fagus sylvatica Quercus robur Aesculus hippocastanum Carpinus betulas Populus tremula Acer platanoides Acer pseudoplatanus Crataegus laevigata Betula pendula Alnus glutinosa Larix decidua Salix caprea Corylus avellana Sorbus aucuparia Sambucus nigra Picea abies Salix fragilis
4
FLÓRA-byliny
Český název Barvínek brčál Bodlák nicí Česnáček lékařský Devětsil lékařský Hluchavka nachová Pcháč oset Jetel plazivý Netýkavka žláznatá Kakost smrdutý Třezalka tečkovaná Smetánka lékařská Silenka dvoudomá Bršlice kozí noha Děhel lesní Mochna husí Zlatobýl kanadský Svízel přítula Kokořík lékařský Srha říznačka Lipnice roční Ostřice prstnatá Kopytník evropský Vstavač kukačka Podbílek šupinatý Starček obecný Vrbka úzkolistá Kopřiva dvoudomá Jahodník obecný Přeslička bahenní Škarda bahenní
Latinský název Vinca minor Carduus nutans Alliaria petiolata Petasites hybridus Lamium purpurum Cirsium arvense Trifolium repens Impatiens glandulifera Geranium robertianum Hypericum perforatum Taraxacum officinale Silene dioila Aegopodium padagraria Angelica sylvestris Potentilla anserina Solidago canadensis Galium aparine Polygonatum odoratum Dactylis glomerata Poa annua Carex digitata Asarum europaeum Orchis morio Lathraea squamaria Senecio vulgaris Chamaerion angustifolium Urtica dioca Fragaria vesca Eqisetum palustre Crepis paludosa
FLÓRA-NIŽŠÍ ROSTLINY Český název Bělomech sivý
Latinský název Leucobryum glaucum
Ploník obecný
Polytrichum commune
Kapraď samec
Dyopteris filix-mas
Kapraď rozložená
Dyopteris dilatata
5
HOUBY
Český název Bedla vysoká Hřib smrkový Ryzec peprný Václavka bezprstenná Síťkovec dubový Outkovka pestrá Troudnatec kopytovitý Březovník obecný Muchomůrka červená Muchomůrka zelená Muchomůrka tygrovaná Holubinka krvavá
Latinský název Macrolepiota procera Boletus edulis Lactarius piperatus Armillaria tabescens Daedalea quercina Trametes versicolor Fomes fomentarius Piptoporus betulinus Amanita muscaria Amanita phalloides Amanita pantherina Russula sanguinaria
Jedlé\jedovaté\ nejedlé Jedlá jedlá jedlá jedlá nejedlá nejedlá nejedlá nejedlá jedovatá jedovatá jedovatá jedovatá
Zde uvedená zvířata byla pozorovaná ve večerních hodinách při napájení z potoka nebo při odpoledních procházkách. FAUNA-SAVCI Český název
Latinský název
Veverka obecná
Ninus vulgaris
Srnec obecný
Capreolus capreolus
Kuna lesní
Martes martes
Myšice lesní
Apodemus sylvaticus
Krtek obecný
Talpa europaed
Rejsek lesní
Sorex araneus
Ježek západní
Erinaceus europaneas
FAUNA-OBOJŽIVELNÍCI Český název
Latinský název
Skokan hnědý
Rana temporaria
Mlok skvrnitý
Salamandra salamandra
6 FAUNA – HMYZ
Český název
Latinský název
Slunéčko sedmitečné
Coccinella semptempunctata
Modrásek obecný
Thecla coronata
Mravenec lesní
Formica rufa
Drabčík
Astenus noheli
FAUNA-PTÁCI Český název
Latinský název
Kos černý
Turdus merula
Vrána obecná
Corvus corone
Pěnkava obecná
Fringilla coelebs
Zvonek zelený
Carduelis chloris
Sýkora modřinka
Parus caruleus
Straka obecná
Pica pica
Strakapoud velký
Denrocopos major
Káně lesní
Buteo buteo
Kachna divoká
Anas playrhynchos
Sojka obecná
Garullus glandarius
Hýl obecný
Pyrrhula pyrrhula
Čížek lesní
Carduelis spinus
Sýkora koňadra
Parus major
Kukačka obecná
Cuculus canorus
Brhlík lesní
Siita europaea
Havran polní
Corpus frugilegus
7
Vliv člověka na ,,mou‘‘ krajinu.
Působení člověka ve sledované lokalitě je dobře pozorovatelné. Jde především o lesní hospodářství, dřívější využívání přírodních zdrojů kamene těžbou a stavbu hráze na toku potoka. Jelikož mapuji i břeh potoku, nalezla jsem ohnisko výskytu netýkavky žláznaté. Na tomto území, asi 10x20m velkém je na 100 kusů rostlin. Bohužel, ještě nezačal postřik ani proces vyhubení. Netýkavka se nadále rozšiřuje po okolí. Nepodařilo se mi zjistit, kde se tento invazní druh vysazoval jako okrasná rostlina , nebo byl přivezen s materiálem na stavbu cest nebo hráze na potoku a odkud se rozšiřoval po okolí. V samém korytu potoku je menší ostrůvek, kde se hromadí staré železo a pneumatiky. Vzniká tedy velmi malá, ale černá skládka. Rozloha této černé skládky je asi 1m x 1 m. Tato černá skládka ohrožuje lesní zvěř, která při přemísťování používá tento ostrůvek k přeskočení potoka, může se pořezat o staré železo nebo se zranit při doskoku do pneumatiky. Jeden z ekosystému,které jsem si vybrala pro tento projekt je lom. Před první světovou válkou se zde těžil pískovec, těžba vcelku poškodila okolní lesy,ale známky poškození nejsou dnes již velmi viditelné. Lom zarostl spíše suchomilnou vegetací. Erozi lze velmi viditelně pozorovat na stromech kolem lesní cesty k potoku. Kořeny stromů jsou obnažené, bez půdy.I na lesní cestě jsou vyhlazené nebo splavené kameny a menší oblázky.Břeh potoka je zanesen půdou a kameny,které se ještě nedostaly do koryta potoka. Jedním z problémů je také postavena hráz na horním toku potoka. Jelikož byly časté jarní potopy, hráz byla postavena za účelem zachycení naplavenin, aby neznečišťovaly spodní tok. Hráz byla postavena v letech 1977-1978.V dnešní době je již tok před hrází plně zanesen naplaveninami a listím. Hráz brání volnému pohybu živočichů v potoce. Les je velmi často kácen a nejsou vysazovány nové mladé stromky. Můžeme pozorovat značný úbytek stromů v tomto ekosystému. Je možné, že vlastníci lesa ponechávají vykácená místa přirozené obnově, nebo nemají zájem investovat do obnovování lesa. Asi kilometr jižním směrem od lokality se nachází v Raškovicích podnik SAFT FERAK ( dříve Pražská akumulátorka), který byl v 50.-70. letech zdrojem znečištění okolí těžkými kovy. Zajímalo mne, zda se vliv výroby projevil i znečištěním v mé lokalitě. Místní občané mi potvrdili, že dle rozborů půdy provedených v 90. letech tomu tak není.
8 Praktický pokus: -odhadla jsem přibližné výměry všech ploch z katastrálních map na internetu -dosadila jsem si všechny čísla do rovnice -vypočítala jsem koeficient stability -určila jsem stabilitu společenství mapovaných ekosystémů -komplikace byly pouze se zařazením plochy lomu do odpovídající skupiny zařadila jsem jej do antropogenizovaných ploch Stabilní ekosystémy: uváděno v metrech čtverečních
-
LP – lesní půda…….488 000 VP – vodní plochy a toky…..5 000 TTP – trvalé travní porosty (louky, travnaté meze,..)………2 500 Pa – pastviny (liniová zeleň, skaliny)....0 Mo – mokřady.....50 Sa – sady.....0 Vi – vinice (zahrady).....0 Nestabilní ekosystémy: OP – orná půda.......1000 AP – antropogenizované plochy (zastavěná území)..........1700 Ch – chmelnice….0
KES= 488 000+5000+2500+0+50+0+0 1000+1700+0 KES= 183,5 Závěr: Území,které jsem si vybrala je mimořádně ekologicky stabilní. ,,Mé‘‘území je velmi málo používáno člověkem a jen menší zásahy stabilitu narušují.
9
Literatura .Aichele D., Golteová-Bechtleová, M.: Co tu kvete?, Ikar, Praha 1993 Spohnova M., Spohnovi R. : Plané rostliny ,Euromedia Group, Praha 2008 Spohnovi M.a R.: Stromy, Euromedia Group, Praha 2009 McGavin G.: Hmyz , Euromedia Group Praha 2005 Laessoe, T.: Houby, Euromedia Group, Praha 2004 Hammond,N.: Ptáci , Praha 2007,Svojtka a Co. Barták R.: Příroda Beskyd - Výukové listy pro studenty, ČSOP Salamandr 2003
BESKYDY-zpravodaj chráněné krajinné oblasti,ročník VI,číslo 4\08,1\09, ČSOP Salamandr,Rožnov pod Radhoštěm,2008
10
