Anketa Zlatý Ámos zvyšuje prestiž českých učitelů

TÝDENÍK

6

13. ÚNORA 2008

V tomto čísle najdete: ∙ Hygienické normy pro školy jsou tvrdé ............................................... 3 ∙ Rodiče prvňáků preferují menší počet dětí ve třídě ........................... 5 ∙ Stavíme virtuální ekologický dům ......................................................... 7

XVI. ROČNÍK

Krátce...

11. února

Koordinovat postup při kontrolách bezpečnosti práce a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních bylo hlavním bodem programu společné porady svazových inspektorů bezpečnosti práce ČMOS pracovníků školství a České školní inspekce.

12. února Ekologická stopa: unese Země vaše kroky? – je název putovní výstavy v Klášterci nad Ohří. Výstava je určena žákům středních škol a druhého stupně základních škol a potrvá do 29. února.

14. února

FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Další diskuzní setkání u kulatého stolu ke vzdělávací politice se uskuteční na téma Jsme schopni efektivně využít prostředků z ESF na další vzdělávání pedagogických pracovníků?

Anketa Zlatý Ámos zvyšuje prestiž českých učitelů „Kdy jste naposledy četli v tisku, slyšeli v rádiu nebo viděli v televizi nějaký pořad o pedagogovi, který dělá svou práci dobře? Dokonce tak dobře, že ho žáci i jejich rodiče mají rádi? Spíš se dozvídáme o úchylných pedofilech, nespravedlivých kruťasech a necitlivých pedantech.“ Takto sugestivně se ptá ředitel ankety Zlatý Ámos Slávek Hrzal. A má pravdu. O prestiži českých učitelů se sice dalekosáhle polemizuje, ale ve skutečnosti se od žáků nejspíš dozvíme, že jejich učitelka je pěkná k..... A rodiče s tím tiše souhlasí – v lepším případě. Už proto je anketa o nejsympatičtějšího učitele tak významná a jedinečná. Představuje velmi názorně veřejnosti, že máme ve školách úžasné lidi, kteří věnují dětem svoji aktivitu, tvořivost, svůj volný čas i energii. A děti je za to oceňují, mají je rády a v řadě případů chtějí, aby se o jejich skvělém učiteli dozvědělo i široké okolí. A právě proto je přihlašují do ankety Zlatý Ámos.

Před patnácti lety přitom měla být anketa jen doprovodným programem pro návštěvníky jednoho veletrhu hraček. Ale organizátorům se to nějak vymklo z rukou a na výzvu rozhlasového pořadu Domino začaly děti přihlašovat své učitele a učitelky bez ohledu na to, zda se veletrhu hraček zúčastní. A byl na světě první ročník Zlatého Ámose. Skromný, ale už s putovní korunou pro vítěze a chutí pustit se do dalších ročníků. Zlatý Ámos, který má vždy právo po jeden rok nosit korunu krále českých učitelů, je tedy vlastně jakýmsi symbolem. Před veřejností reprezentuje všechny oblíbené pedagogy, kteří byli do ankety svými žáky

nominováni a vyhráli ve své škole. Letos probíhají regionální kola ankety v lednu a únoru, ale nebudou ve všech krajích. Kandidáti z krajů, kde není organizováno regionální kolo, jsou zváni do nejbližšího místa, kde se koná. Ve Středočeském kraji proběhlo regionální kolo 28. ledna v Základní škole Štěchovice, v Praze 8. února na Staroměstské radnici (viz str. 4). Kraj Vysočina, Pardubický kraj a Jihočeský kraj má regionální kolo 18. února v Jihlavě, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký a Jihomoravský kraj má termín 19. února v Olomouci. Regionální kolo pro Liberecký, Ústecký, Královéhradecký, Plzeňský a Karlovarský kraj proběhne 21. února v České Lípě. O postupu do semifinále rozhoduje porota na základě přihlášky, obhajoby žáků a poho-

„Ne bezdůvodně Řekové tvrdili, že každý mluví tak, jak žije.“

voru s kandidátem. Žákovská obhajoba je v regionálním kole prioritní, měla by být originální, vtipná, výstižná a krátká. Z každého regionálního kola postoupí dva až tři kandidáti do semifinále, které se bude konat 12. března na ministerstvu školství. Veřejné finále ankety se uskuteční v Praze přesně na Den učitelů, tedy 28. března 2008. Zlatý Ámos bude korunován na Kantorském bále den poté. Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Quintilianus

2 Zápisník


Chyby v účetnictví Nejvyšší kontrolní úřad našel nedostatky v účetnictví některých školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Kontrola se zaměřila na jejich hospodaření v letech 2005 a 2006. Jak uvedla Kateřina Böhmová z ministerstva školství, její úřad už dříve podnikl kroky k nápravě. NKÚ kontroloval, jak tyto organizace hospodařily s majetkem státu a financemi přidělenými na jejich činnost. „Z 22 kontrolovaných školských zařízení byly u 13 zjištěny nedostatky při účtování majetku, čímž docházelo ke zkreslení majetkových účtů v účetních závěrkách let 2005 a 2006,“ uvádí se ve čtk zprávě NKÚ.

„Jak bych ti to vysvětlila, Vonásku? Vzpomeň si na volbu KRESBA: MILAN KOCMÁNEK prezidenta!“

Romové neúspěšní Romské děti z takzvaných ghett bývají ve škole mnohem méně úspěšné než jejich vrstevníci. Ve speciálních školách jich skončila zhruba třetina. Sedm z deseti romských chlapců, kteří nastoupili do běžné školy, propadlo, či přešlo do speciálních tříd. Z deseti romských dívek to byla polovina. Mezi dětmi z většinové společnosti stejně dopadlo jedno z deseti. Vyplývá to ze sondy mezi 502 žáky a žákyněmi devíti škol nedaleko ghett. Pro Nadaci rozvoje občanské společnosti ji vypracovala společnost GAC. Za horšími výsledky romských školáků podle jednoho z autorů sondy Jana Snopka stojí i život v sociálně vyloučeném prostředí. čtk

Pro děti cizinců Rozvojové programy týkající se zajištění podmínek základního vzdělávání nezletilých azylantů, osob požívajících doplňkové ochrany na území České republiky a dětí cizinců umístěných v zařízení pro zajištění cizinců vyhlašuje mi-

nistr školství Ondřej Liška. Cílem těchto programů je také zajistit bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání dětí občanů se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie. Jak potvrdila ředitelka odboru vnějších vztahů ministerstva Kateřina Böhmová, oproti loňskému roku její úřad částku určenou na tyto účely zvýšil o víc než 600 tisíc korun. Letos tedy bylo na vzdělávání azylantů přiděleno 7,5 milionů korun, na vzdělávání dětí osob se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie zls pak 1 milion korun.

I

Škola i pro „nelegální“ cizince

děti cizinců, kteří pobývají na území České republiky neoprávněně, mají od 1. ledna letošního roku právo na základní vzdělávání za stejných podmínek jako občané Evropské unie. Mnohé české školy ale příslušnou novelu školského zákona čtou špatně a od rodičů dětí i nadále vyžadují potvrzení o oprávnění k pobytu. Jak potvrdila Pavla Burdová-Hradečná, právnička z Poradny pro uprchlíky, problém se projevil při zápisech dětí do škol. Mnohé školy, které nechtějí zapsat děti cizinců, jež jsou tu nelegálně, argumentují tím, že na jiném místě v zákoně je povinnost prokázat legálnost pobytu zakotvena. „To se ale netýká základního školství. V souvislosti s ním se mluví pouze o pobytu na území, nikoli

Ž

o oprávněném pobytu. Oprávněný pobyt se musí prokazovat v případě škol mateřských a uměleckých a u středního stupně škol,“ vysvětluje P. Burdová-Hradečná. Podle tvrzení neziskových organizací, které se věnují problematice cizinců, školy nebyly na změnu v zákoně upozorněny. Tiskový odbor ministerstva školství k tomu říká, že příslušný zákon byl ihned po zveřejnění ve Sbírce zákonů umístěn na webové stránky ministerstva školství. „Informace jednotlivým školám ministerstvo nezasílá,“ řekla k tomu Tereza Brůchová z tiskového odboru úřadu. Podle jejích slov byly s návrhem novely seznámeny všechny profesní organizace, krajské úřady a odbory pracovzls níků ve školství.

www.infoabsolvent.cz

áci, kteří si nejsou jisti, na kterou školu dát přihlášku, mohou využít informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA) na www.infoabsolvent.cz. Ten může být dobrým pomocníkem i pro jejich učitele a výchovné poradce. Databáze vznikla v Národním ústavu odborného vzdělávání v rámci projektu ministerstva školství VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond. Jak vyplývá z analýzy Národního ústavu odborného vzdělávání, velká část absolventů považuje svůj původní výběr střední školy za omyl. Právě informační systém by měl napomoci tomu, aby se takovému omylu co nejvíce vyhnuli. Systém ISA je rozdělen na čtyři části. Při volbě studia pomáhají tři způsoby vyhledávání – podle oboru vzdělání, podle povolání a podle školy. V první části systému „Volba školy a oborů vzdělání“ lze najít vše podstatné o oborech, obsahu vzdělávání, školách a podmínkách pro přijetí. V části „Absolventi škol a trh práce“ se dá zjistit, co oče-

kávají zaměstnavatelé od absolventů škol, jaké jsou jejich možnosti uplatnění, jaká je míra nezaměstnanosti absolventů celkově i v jednotlivých oborech, jakou šanci na úspěch mají při přechodu na vyšší odborné a vysoké školy i jaké je finanční ohodnocení profesí. Třetí část „Průvodce volbou povolání“ obsahuje filmové scény z reálného pracovního prostředí, které provází dialog dívky s chlapcem o různých povoláních. A konečně v poslední části „Problémy při studiu“ se žáci, kteří mají potíže se studiem, nebaví je zvolený obor, případně jim hrozí vyloučení ze školy, mohou dovědět, jak se efektivně učit či jak je možné změnit obor nebo školu. Naleznou tu i příběhy mladých lidí a konkrétní způsob řešení jejich kritické situace. Informace systému ISA mohou sloužit také studentům středních škol, kteří tu najdou údaje o pracovním uplatnění i o možnostech pokračování ve studiu na vysokých a vyšších odborných školách. zls

3

Hygienické normy pro školy jsou tvrdé, ale školám se je podařilo do 1. ledna 2008 převážně splnit

O prodloužení plnění hygienických požadavků si požádala tři procenta z celkového počtu pražských škol. Hlavním důvodem byl nedostatek přidělených finančních prostředků od zřizovatelů těchto zařízení.

FOTO: Petr MERTA

Všechny školy a školská zařízení musejí od 1. ledna 2008 splňovat požadavky vyplývající ze zákona o ochraně veřejného zdraví. Konkrétně se jedná podle MUDr. Luďka Bajgara, ředitele Hygienické stanice hlavního města Prahy, o povinnost škol zajistit dodržení vyhlášky č. 410/2005 Sb., která stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Zákon o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí vyhlášky sice jasně nařizují, co všechno školy či školská zařízení musí zajistit a dokdy nejpozději, nic však už neříkají o tom, kde na to mají vzít peníze. Zajímalo nás proto, jak si ředitelé s tímto problémem poradili. Jan Musil, ředitel Základní školy Marie Curie-Sklodowské z Jáchymova, říká: „Řídím sice malou školu, ale dostatečně problematickou v mnoha směrech. A jak jsme na tom s hygienickými normami? V podstatě všechna sociální zařízení jsme kompletně zrekonstruovali, a to už v roce 2006 – tedy těsně před komunálními volba-

mi. V roce 2007 jsme pak zahájili kompletní rekonstrukci elektro – včetně výměny všech osvětlovacích těles. A jak toho bylo dosaženo? Ani sám nevím, asi se rozzářila má šťastná hvězda, protože po mnoha letech ve funkci ředitele jsem narazil na starostu, kterého si mohu sku-

sankcím? Podle Luďka Bajgara ano. „Jestliže školy nemohly zcela naplnit dikci zákona, měly požádat o prodloužení lhůty k nápravě příslušnou hygienickou stanici, ale nejpozději do 31. prosince 2007. Ředitel Základní škola Děčín II Jaroslav Skála uvádí: „Naší ško-

Máme zaměřeno na... tečně vážit. Nové vedení nečekalo na další předvolební období a uvolnilo nemalé finanční zdroje pro školu.“ A dodává, že zahájit postupnou výměnu všeho žákovského nábytku jim umožnily také výsledky hospodaření. Další problémy pak chtějí řešit za pomoci strukturálních fondů EU. „Hygienické normy v podstatě splňujeme. Výjimku tvoří pouze lavice. Tento problém neřeší ani tzv. nastavitelné lavice, neboť měnit jejich výšku při každé hodině není možné. Pokud budeme mít v budoucnu peníze, koupíme nižší alespoň do prvních řad,“ uvádí Alfred Teller, ředitel Základní školy Vinoř. Ne všechny školy ale dokázaly dané hygienické normy splnit. Mají vůbec nějakou šanci vyhnout se případným

le se nepodařila rekonstrukce elektrických rozvodů v budově. Získali jsme výjimku do konce roku 2010. Vzhledem k tomu, že máme zpracovaný projekt, bude realizace v termínu provedena. Větší problém pro řadu škol ve starých budovách jsou však bezbariérové přístupy. Potýkáme se s ním i my. Jeho vybudování společně s přestavbou tělocvičny máme sice naplánováno, ale realizace této akce je v nedohlednu.“ Libor Kunte, ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín–Libverda, tvrdí: „Za naši školu jsem požádal Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje o udělení výjimky. Žádosti bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 31. prosince 2010. Škola bude muset tento problém řešit se zřizovatelem, protože z běžných provoz-

ních prostředků nejsme schopni za dva roky nakoupit kompletní vybavení tříd tak, aby splňovalo podmínky stanovené zákonem. Hrubý odhad ceny vybavení jedné třídy je minimálně 100 000 Kč!“ V Nemyčevsi nemají podle Miloše Novotného výraznější problémy s dodržováním hygienických norem. Poznamenává však: „V uplynulém roce byl o naši školu větší zájem, než se čekalo, proto jsme neměli dostatečný počet nastavitelných lavic a židlí. Během ledna až února by měly být dodány. To však neznamená, že nemůžeme mít problémy do budoucna.“ Za zmínku však stojí jeho zamyšlení nad nastavitelnými židlemi. „Vezměte si výškově nastavitelnou židli pro žáky velikost 3 – 6. Židli upravte do velikosti 3 a požádejte žáka 1. ročníku, aby si na ni sedl a psal. Tento žák se při psaní nemůže opřít, protože délka sedáku je větší než délka jeho stehenní kosti. Sedák je upraven na velikost 6, pro žáky 4. a 5. ročníku. Pro žáky 1. ročníku tato židle z praktických důvodů nevyhovuje, ale je předepsána. To se u starých židliček nestávalo. Doufám, že na tuto skutečnost někdo přijde, až budou mít všechny školy nakoupeno!“ Olga ŠEDIVÁ

4 Poznámka Ještě před několika lety byl pro nás 14. únor obyčejným, nijak zajímavým dnem. Už tomu tak ale zdaleka není. Stal se, podporován mimořádně aktivní obchodnickou lobby, symbolem zamilovaných. Zatímco starší generace si vystačily s prvním májem a K. H. Máchou, současná generace již vzývá Valentýna. A nutno dodat, že včetně valentýnské nákupní horečky. Obchodníkům, kterým již skončily čokoládové vánoční akce a na velikonoční se teprve připravují, nastávají v únorovém mezidobí opět prodejní žně.

Valentýnský svátek Valentýnský svátek byl u nás v minulosti prakticky neznámý. Převzali jsme ho, společně s mnohými dalšími skutečnostmi, ze zahraničí. Jedná se tedy v podstatě o importované zboží. Mohli bychom říci, že se tak v jiných kulisách opakuje situace, kterou v 19. století zažívali i naši předkové. Tehdy šlo o slavení Silvestra, které Jan Neruda komentoval v roce 1884 následujícím způsobem:„Stáváme se kosmopolity. Vedle četných slavností národních, na něž tak důsledně zapomínáme, máme již celou řadu odjinud nám naštěpovaných slavností, importované zboží, za něž kapsy naše platí velké clo. Silvestr byl nám dodán z Vídně a dle vydatného novoročního hlavy bolení možno tvrdit, že se u nás již hezky pevně usadil.“ Nezanedbatelnou předností Valentýna ovšem je, že nebývá spojován tolik s alkoholem jako právě Silvestr. Petr KABEŠ

První semifinalisté soutěže Zlatý Ámos jsou mladí učitelé ze Středočeského kraje.

FOTO: Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Patnáctý ročník ankety Zlatý Ámos odstartoval regionálním kolem ve Štěchovicích

S

edm pedagogů přijelo společně se svými žáky 28. ledna do Štěchovic u Prahy, aby zabojovali ve středočeském regionálním kole Zlatého Ámose o účast v semifinále ankety. Soutěžící předvedli velice vyrovnané výkony, a tak měla porota již tradičně vedená Slávkem Hrzalem těžký úkol vybrat jen tři postupující. Nakonec se do semifinále probojovali Michal Hrstka, učitel biologie a tělocviku z Gymnázia Nymburk, Radka Hlaváčová ze Základní školy Dolní Hbity, která učí dějepis, angličtinu, občanskou a rodinnou výchovu, ale také informatiku i základy administrativy, a Jaroslav Vídeňský z 2. základní školy Studentská

D

z Mnichova Hradiště. Čím právě tito tři učitelé zabodovali? „Je aktivní, spravedlivý, všestranný, vytrvalý (titul železný muž), vtipný a kamarádský,“ řekli studenti o Michalu Hrstkovi. Oceňují na něm, že co řekne, to platí a novou látku vykládá tak, že si ji už v hodině zapamatují. Žáci Jaroslava Vídeňského nejprve svého učitele představili veršovánkou složenou ve stylu kramářských písní spolu s názorně namalovanými výjevy z jeho života a poté předvedli powerpointovou prezentaci svého učitele na přineseném notebooku. Na tento styl jsou ostatně zvyklí, protože výuka probíhá převážně s pomocí moderních technologií. Žá-

ci si pochvalují, jak se vše názorně naučí už ve škole. Pan učitel třeba rozdělí látku mezi jednotlivé žáky a ti si pro ostatní připraví výklad. Sympatická Radka Hlaváčová učí už šestým rokem a prosazuje „školu hrou“. S dětmi jezdí i na výlety, kde si všichni užijí nejen poučení, ale také spoustu zábavy. Na dotaz poroty, zda jsou dnešní děti hůře zvladatelné, má pádnou odpověď: „Z vlastní zkušenosti vím, že děti jsou trochu jiné než dřív, ale záleží hlavně na chování učitele. Ten by k nim měl změnit přístup, s autoritativním chováním dnes moc nezmůže. Každý učitel musí začít u sebe.“ Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

Čtvrtina nominovaných je z Prahy

evět soutěžících se v pátek 8. února na Staroměstské radnici utkalo v pražském kole o postup do semifinále soutěže Zlatý Ámos. Soutěžní pole bylo tentokrát velice pestré, přijeli učitelé základních škol, gymnázií, soutěžící z waldorfské školy i arcibiskupského gymnázia. Porota soutěže nakonec místo tří vybrala čtyři postupující a těm předala v majestátním Brožíkově sále Staroměstské radnice pozvánku do dalších bojů. Z postupu svého učitele Jaroslava Cvrčka se radovali studenti Gymnázia Thomase Manna z Prahy 8, stejně tak jako studenti Zdeňka Lauschmanna z Arcibiskupského gymnázia v Korunní ulici v Praze 2. I žáci Olgy Marešové ze ZŠ Lupáčova v Praze 3 a třeťáci Hany Chlumské ze ZŠ a MŠ U Santošky v Praze 5 neskrývali nadšení z postupu svých nominovaných. Opět při soutěži několikrát zazněla myš-

lenka, že samotná účast v soutěži je již vítězstvím, protože jaké může být vyšší ocenění práce učitele než spokojenost a nadšení jeho svěřenců. Ale aspoň velmi stručně, čím porotu zaujali postupující. Jaroslav Cvrček učí fyziku a informatiku, přesto je pro své studenty zábavný a optimistický. S každým najde společné téma, tím pádem má individuální přístup a ve výuce klade důraz na principy důležité pro praxi. Zdeněk Lauschmann je roztomilý matematik, který učí vtipnou formou, což jeho studenty opravdu baví. Hraje hry, píše minutovky a dává nepovinné úkoly, jimiž si mohou snaživí vylepšit známku. Každý student má od něj spoustu známek s různou váhou, které profesor propočítává tak svědomitě, že se vždy dopočítá absolutně spravedlivého výsledku. Jako aktivní vyznavač Foglara po-

řádá pro žáky dobrodružné turistické akce, jako například hru Vyzvědači. Olga Marešová učí zeměpis a občanskou výchovu, je spravedlivá i přísná, ale hlavně ji neopouští smysl pro humor. Má pochopení i pro zlobivé žáky, kteří jsou sice v tomto věku naprosto nesnesitelní, ale ona v nich přesto – díky své 25leté praxi – tuší příští charismatické a originální dospělé. Hana Chlumská učí zatím krátce, ale ví, že nejdůležitější pro její žáčky je to, aby chodili do školy rádi. Každého přitom bere jako rovnocenného jedince a snaží se mu pomoci rozvíjet se. Ve třídě vždy mají celoroční téma – letos je to hra na čarodějnickou školu v Bradavicích. Paní učitelka se dětem věnuje i ve svém volném čase při mimoškolních aktivitách a má své žáky vždy na prvním místě. sta

5

Mnozí rodiče při výběru školy pro prvňáka preferují méně dětí ve třídě

R

Důležitá je vzdálenost, atmosféra i nabídka kroužků

odiče dnes vybírají pro svého prvňáka základní školu daleko obezřetněji než v minulosti. Co je při tom zajímá a co je pro ně důležité? Ukazuje se, že ne všichni sázejí na větší školy v přesvědčení, že je tam větší nabídka předmětů, aktivit, a tím i vyšší kvalita výuky. Proč se tedy rozhodují spíše pro školy menší? „Na internetu jsem hledala zařízení, která jsou blízko našeho bydliště. Udělala jsem si o nich první obrázek – o úrovni školy leccos vypovědí už i její webové stránky, to, jestli jsou přehledné a zda tam rodiče najdou základní informace. Já jsem se zajímala, v kolik hodin začíná škola, jak časově funguje družina a jaký mají program. To, jestli všichni učitelé mají vysokou školu, mě upřímně ani tak nezajímalo. Spíš jsem chtěla vědět, jaké mají kroužky a jiné aktivity. Především mě ale zajímalo, kolik má škola tříd, jak je veliká a kolik bývá dětí ve třídě,“ svěřuje se matka šestileté Nikolky Andrea Blažejová. V okolí byly tři školy, které přicházely v úvahu – dvě v Hořovicích a jedna v Lochovicích. Výuka ve všech třech vypadala dobře, učilo se formou hry. „V hořovické škole mají ovšem ve třídě devětadvacet dětí. Paní učitelka se snaží všem věnovat úplně stejně. Podle mě ale pedagogové u takového počtu

žáků nemohou vždy postřehnout, jestli je každý z nich ve vyučovací hodině zapojen tak, jak by si rodiče představovali. V prvním a druhém ročníku je ale potřeba žáky hodně motivovat. Je to nejdůležitější období, kdy se učí číst a psát,“ popisuje maminka. Nakonec si vybrala lochovickou školu. Co nejvíce hrálo v její prospěch? Menší počet dětí, zhruba kolem dvaceti. „Osobně si myslím, že dvacet devět dětí ve třídě na jednoho vyučujícího je hodně. Ani nejlepší učitel či učitelka nemůže zvládnout věnovat se všem žákům tak, jak potřebují,“ soudí A. Blažejová. Rozhodoval i faktor dojíždění. „Chci pro Nikolku kvalitní školu, ale ne úplně za každou cenu. I když vím, že v Příbrami je waldorfská škola a tuto výuku bych si přála možná více, nechci s dcerou dojíždět. Myslím si, že dvacet pět kilometrů denně tam a zpátky, navíc nikoliv po dálnici, je pro

Naše téma...

C

takové dítě hodně,“ vysvětluje maminka. Mezi dvěma školami, menší a větší, se rozhodovala i Ivana Hliňáková. Menší ze zařízení se nachází v místě bydliště, tedy blízko. Do větší zase chodí hodně dětí, se kterými se její dcera Šárka zná ze základní umělecké školy. Rozhodující ovšem pro I. Hliňákovou byl také počet žáků ve třídě. „Pro mě je důležité, jak si učitelé poradí s dítětem, které se v hodině ztratí. Ve větší škole mají třídy po třiceti dětech. Když jsem se tam

byla podívat na ukázkové hodině, v jednom momentě se stalo, že jeden z chlapců přestal paní učitelku vnímat, zablokoval se. Vyučující s tím nemohla nic moc dělat, musela mu dát čas, ale pak s ním samozřejmě nemohla probrat tu látku, kterou měla. Tato zkušenost mě hodně přesvědčila, že počet dětí je opravdu rozhodující,“ zdůvodňuje maminka. V menší škole si při ukázkové hodině kantorka také musela poradit s problémovým dítětem, holčičkou. Přesto s ní během hodiny učivo probrala společně s ostatními žáky. „Byla to šikovná učitelka, ale myslím si, že tam velkou roli skutečně hrálo to, že měla ve třídě méně dětí. Podstatné je, jaká je ve škole atmosféra, určitě by neměla být stresová. Ale ve větším počtu žáků mohou napjaté chvíle přijít snadněji. Proto jsme nakonec volili menší školu,“ říká maminka. Zdeňka LA SALA

I několik zápisů

Jsou rodiče, kteří si správnou volbu školy pro svého prvňáka chtějí natolik pojistit, že s ním obejdou několik zápisů a přihlásí ho do několika škol. „Slyšela jsem o tom. Chápu i důvody některých rodičů, i když si uvědomuji, že školám to může způsobit problém, protože se zapsanými dětmi počítají. Vím o jedné mamince, která to tak udělala. Má dítě, které potřebuje víc času a trpělivosti, je pro ně těžké rozhodnout se rychle. Říkala ale, že se bude snažit včas – tedy nejpozději do konce školního roku – dát školám vědět, pro kterou z nich se rozhodla. Pravdou také je, že zápisy probíhají hrozně brzo. Za dva tři měsíce se děti mohou hodně změnit, mnohé udělají obrovský pokrok. Je proto obtížné rozhodovat se pro školu v lednu,“ myslí si A. Blažejová. zls

Musí chodit do školy rádi

o rodiče od školy očekávají? Jak si představují kvalitní výuku? „Pro mě je kvalita to, že dítě chodí do školy rádo a má motivaci učit se. Že se chce něco dozvědět, něčeho dosáhnout, že jsou nové poznatky pro ně tajemnem, které chce poznat,“ vysvětluje A. Blažejová. Nechce, aby se její dítě učilo pro známky. „Známkováním či strašením známkami, myslím, u dítěte nelze ničeho dosáhnout. Jen docílíme toho, že se zasekne. I když se bude učit, tak nerado, spíš se bude biflovat, aniž by pořádně rozumělo tomu, čemu se učí. Už teď, když si s dcerou čteme třeba básničku, snažím

se, aby jí dcera porozuměla, aby chápala, co postavy říkají a o čem to celé je. Myslím si, že když ale paní učitelka vzbudí v dítěti takový zájem, že se chce učit, pak už rodiče nemají doma tak těžkou práci,“ říká A. Blažejová. Současné děti jsou hodně zaměstnané, namísto družiny či pobíhání venku chodí na jazyky, do kroužků. „Nikolka, která teď půjde do školy, má za sebou dva roky v základní umělecké škole, balet i taneční kroužek. Možná se to zdá hodně, ale přesto nejdu po výkonu. Ráda bych, aby dítě vědělo, kde si informace může najít, když si je potřebuje

doplnit. Zastávám navíc teorii, že škola nemůže děti naučit úplně všechno, mnoho práce musí udělat i rodiče doma. Učitel by měl žákům ve škole látku vysvětlit, podat ji tak zajímavě, aby, když přijdou domů, se chtěli látku naučit,“ zdůrazňuje A. Blažejová. Jazyky a nabídku zajímavých kroužků ve škole oceňuje I. Hliňáková. „Byla jsem jedním z rodičů, kteří už ve školce chtěli pro děti angličtinu. V základní škole, kterou jsme pro dceru vybrali, je návaznost v angličtině, což beru jako velké plus. Dcera je hudebně nadaná, takže chodí na klavír, zpěv a také na mažo-

retky. Výhodou je, že ta základní umělecká škola je při základní škole,“ říká maminka. Různé zájmové aktivity jsou podle ní pro rozvoj dítěte důležité. „Nechci, aby dcera chodila jen ze školy do školy. Už skoro druhým rokem chodí skoro každý den na nějaký kroužek, společně navštěvujeme i keramiku. Ale je to jen proto, že to dceru baví, po domluvě s ní. Není to tak, že by tam musela chodit. A navíc všechny aktivity se odehrávají hravou formou. Zatím to Šárku baví, časem možná zůstane jen u některých z kroužků. Uvidíme,“ dodává maminka. zls

6

Limit práce přesčas

Ředitelská abeceda

Rámcový vzdělávací program

Pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle § 160 až 162 školského zákona. § 3 a 4 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

Stravné a cestovní náhrady

Na začátku kalendářního roku byly pravidelně zvyšovány sazby stravného pro poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách. Letos jsme ale žádnou změnu nezaznamenali. Byly sazby stravného zvýšeny, nebo ne?

P

oskytování stravného zaměstnancům příspěvkových organizací upravuje § 176 zákoníku práce. Sazby stanovené s účinností od 1. ledna 2007 se v průběhu roku neměnily. Podle zmocňovacího ustanovení § 189 odst. 1 zákoníku práce mění stravné stanovené v § 176 odst. 1 zákoníku práce „v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou“, a to podle údajů Českého statistického úřadu o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování. Kromě zmocnění upravit sazby stravného dává zákoník práce ministerstvu i možnost měnit sazby základní náhrady za používání silnič-

ních motorových vozidel a stanovit průměrnou cenu pohonných hmot. Dnem 1. ledna 2008 nabyla účinnosti vyhláška č. 357/2007 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonných hmot. Z obsahu vyhlášky je jasně patrné, že zmocnění ke změně stravného využito nebylo, a že tedy zůstává na původní úrovni. Pro úplnost uvádím, že s účinností od 1. ledna 2008 byla vydána také vyhláška č. 338/2007 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2008.

Ze zákoníku práce vyplývá roční limit práce přesčas v rozsahu 416 hodin. Platí tento limit i v případech, kdy zaměstnanec delší dobu nepracuje, například z důvodu nemoci?

P

odle ustanovení § 93 odst. 2 zákoníku práce lze práci přesčas nařídit do 8 hodin týdně a 150 hodin ročně. Nad tento rozsah lze práci přesčas pouze dohodnout. Celkový rozsah práce přesčas však nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Limit 416 hodin zmíněný v dotaze není v zákoníku práce uváděn a jeho výše je výsledkem vynásobení 52 týdnů a 8 hodin práce přesčas týdně. Tento limit může být sjednán pouze v kolektivní smlouvě, protože jen v ní lze vymezit období 52 týdnů pro určení průměrného počtu 8 hodin přesčasů týd-

ně. Kde odborová organizace nepůsobí, nebo kde kolektivní smlouva takové ujednání nemá, platí vyrovnávací období maximálně 26 týdnů a roční limit činí pouze 208 hodin (26 x 8). Souhlasím s právními výklady, podle nichž se výše uvedené roční limity práce přesčas nesnižují o doby, kdy zaměstnanec z různých důvodů nepracoval (například z důvodu nemoci). Déle trvající nepřítomnost zaměstnance v práci pochopitelně omezuje možnost využívat přípustného maxima hodin. Ovšem těžko lze připustit, že u každého zaměstnance bude tento limit jiný podle rozsahu zameškané pracovní doby. Zákoník práce nic takového nestanoví. Vít BERKA

Vít BERKA

Změny u zkušební doby

Novela zákoníku práce účinná od 1. ledna 2008 přinesla údajně i změny v ustanoveních o zkušební době. O jaké změny se jedná?

N

ovela zákoníku práce provedená zákonem č. 362/2007 Sb., s účinností dnem 1. ledna 2008, skutečně změnila ustanovení § 35 zákoníku práce, který upravuje zkušební dobu. Hlavní změnou je, že zkušební doba začíná již ode dne vzniku pracovního poměru, nikoli až od druhého dne trvání pracovního poměru, jako tomu bylo dosud. Nově se také stanoví, že o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje (a toto prodloužení se výslovně připouští jako výjimka z ustanovení, že zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována). Dřívější ustanovení znělo, že doba překážek v práci se do zkušební doby nezapočítává. Po novelizaci má § 35 zákoníku práce toto znění: „1. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsí-

ce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 odst. 1). Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. 2. O dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. 3. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná.“ Vít BERKA

FOTO: Alena TUČÍMOVÁ

Srážky na příspěvky Podle jakých pravidel je možno provádět srážky z platu k úhradě příspěvků odborové organizaci? Údajně to zákoník práce umožňuje řešit v kolektivní smlouvě.

S

oučasně platný zákoník práce, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2007, nově zavedl možnost provádět srážky ze mzdy i platu (zákoník práce používá legislativní zkratku „srážky ze mzdy“) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace. Úprava provádění těchto srážek je obsažena v § 146 písm. c), kde se stanoví, že srážky ze mzdy (platu) mohou být provedeny k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem

odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace. Jednou z podmínek pro provádění srážek z platu pro uvedený účel je dohoda zaměstnavatele a odborové organizace. Tato dohoda může být obsažena nejen v kolektivní smlouvě, ale i v jiné písemné dohodě. Vít BERKA

7

zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady

Nové počítačové pracoviště slouží k projektování virtuálního ekologického domu Mnoho škol si stěžuje na nedostatek financí při zabezpečování materiálního vybavení školy. U nás se snažíme využít všech dostupných prostředků, aby situace byla příznivější. Zajímavou možností, jak získat nemalé finanční prostředky, je tvorba školních projektů.

V

elmi nás zaujala možnost práce se studenty pomocí e-learningového prostředí. Výhodou tohoto způsobu práce je možnost pracovat z domova, ale také přímo ve škole. Je možno v něm realizovat testy, seminární práce, samostudium, řešení domácích úkolů, vyhledávání zajímavostí apod. E-learningové prostředí však vyžaduje počítačové pracoviště pro každého účastníka. Naše škola je dobře vybavena, pro skupiny po patnácti máme k dispozici tři pracovny výpočetní techniky, protože vyučujeme informatiku již od prim. Tyto pracovny jsou ale plně vytíženy a navíc v nich není možno realizovat práci v e-learningu s celou třídou.

Každý musí začít u sebe Vedení školy přišlo s návrhem financovat naše plány z prostředků ministerstva školství a Krajského úřadu v Karlových Varech. Předpokladem pro získání potřebných peněz bylo vytvoření projektu na využití výpočetní techniky, cílem pak vybudovat moderní pracovnu fyziky s počítačovými místy pro třicet studentů, připojením k internetu a ke zdrojům napětí pro žákovské pokusy na všech pracovních místech tak, aby úlohy obsažené ve sbírce mohli řešit všichni studenti ve třídě zároveň. Řešitelský tým ve složení Bohuslava Kohoutová, Kateřina Ledvinová, Michal Štěpánek a Alexandra Šusterová se po prodiskutování různých možností rozhodl realizovat projekt e-learningové sbírky se zaměřením na ekologii, konkrétně pak na stavbu domu a založení zahrady. Chtěli jsme studenty přivést na myšlenku, že životní prostředí si spoluvytváříme i my sami a při jeho ochraně může každý začít sám

u sebe. Při sestavování jednotlivých úloh jsme kladli důraz na tyto aspekty: naučit studenty práci s výpočetní technikou, vyhledávat informace pomocí internetu, realizovat praktické úkoly v terénu i školní laboratoři, zpracovávat získaná data a provést jejich odevzdání vy-

učujícím pomocí e-learningového prostředí. Velmi důležité pro nás také bylo ukázat studentům, že vědomosti získané ve škole lze skutečně využít v praxi při řešení reálné situace.

Virtuální stavba Sbírku jsme sestavovali pro studenty kvart, neboť jejich vědomosti už mají větší rozsah, a přitom jsou natolik dětmi, aby je naše hra na virtuální stavbu ještě bavila. Sbírka je rozdělena do tří částí: Hledáme pozemek, Stavíme dům, Zahrada. Každá z částí je pak rozdělena do čtyř tematických okruhů, které obsahují studijní materiály, včetně internetových odkazů, a úkoly pro studenty. Části jsou čtyři podle předmětů: matematika, fyzika, biologie a chemie. Při volbě pozemku jsme se rozhodli preferovat okolí našeho města. Jednak jsou praktické úkoly v dosahu pro provedení i ná-

slednou kontrolu a jednak se posílí vztah k místní lokalitě. Z tohoto důvodu jsme internetové odkazy směřovali na firmy působící v našem kraji. Volbu pozemku a následně pak i domu jsme také omezili cenovým stropem, aby se řešení udrželo v realitě. Pokud

by sbírku využíval jiný uživatel, je možno odkazy změnit tak, aby vyhovovaly místním podmínkám.

Ceníme si spolupráci Realizace projektu trvala dva roky. Součástí nebylo jen vytvoření sbírky, ale i vlastní studium a samostudium. Při řešení projektu jsme si práci rozdělili do dílčích kroků. V přípravné fázi projektu jsme si absolvováním školení osvojili práci v e-learningovém prostředí a naučili se také více využívat práci s internetem při výuce a přípravě na vyučování. Pro studenty se v této fázi stala přínosem změna metod výuky a také to, že se při vyučování zvětšil prostor pro využití počítačů. V realizační fázi vzniklo prostředí školního moodle a vyučující a studenti jej začali využívat pro zadávání krátkých úkolů a vlastních prezentací obou zúčastněných stran.

Pro učitele se objevila možnost zařadit do sbírky průřezová témata ve výuce matematiky, fyziky, biologie a chemie, a tím sbírku využít i při realizaci ŠVP. Jako přínos se jeví i to, že účastníci projektu začali mnohem více spolupracovat spolu, a to jak v oblasti námětů pro sbírku, tak při vlastní realizaci zápisu sbírky do e-learningového prostředí. Studenti začali prostředí moodlu využívat jako zdroj studijních materiálů a rychlou možnost ověřit si správnost řešení zadaných úkolů.

Od jednotlivce ke skupině V ověřovací fázi chceme využít sbírku jako studijní materiál při cvičení z jednotlivých předmětů. Dále chceme ověřit, zda je možno v rámci řešení i vzestupně realizovat postup od práce jednotlivce ke dvojici, skupině a vzájemné kooperaci v rámci týmu řešitelů. Sbírka by měla napomoci také k upevňování a rozvoji klíčových kompetencí. Ověřovací fáze začne probíhat v období druhého pololetí školního roku 2007/2008. Sbírka zatím není veřejně přístupná, neboť v současné době slouží opravdu jako studijní materiál. Studenti si zřídili uživatelský účet, obdrželi vstupní heslo a dohodli se na volbě pozemku. Zda je řešení úkolů zaujme a budou schopni je splnit, uvidíme v průběhu ověřovací fáze. Hodnotit se chystáme v červnu. Alexandra ŠUSTEROVÁ

Kontakt: Gymnázium Ostrov Studentská 1205 363 01 Ostrov Tel.: 353 433 775 E-mail: [email protected] Stranu připravila Zlata ŠŤÁSTKOVÁ

8

Převedení na jinou práci

Jaký je správný postup, pokud má být zaměstnanec převeden na jinou práci v případě prostoje? Je k tomu nutný souhlas zaměstnance? V ustanovení § 41 odst. 5 zákoníku práce je uvedeno: „Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí.“ Důvodem dotazu je zřejmě skutečnost, že původní ná-

vrh tzv. technické novely zákoníku práce předpokládal, že se zruší potřeba souhlasu zaměstnance k jeho převedení v těchto případech. Tato změna, podle informací k datu zpracování odpovědi, nebyla však provedena. I po novele zákoníku práce (nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2008) platí dosavadní výše uvedená úprava obsažená v § 41 odst. 5 zákoníku práce.

Pracovní řád ve škole

Je možné ve škole vydat pracovní řád i za současné situace, kdy je vydána vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí? Pracovní řád je u zaměstnavatelů vydáván podle § 306 zákoníku práce, kde se stanoví: „(1) Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu; rozvádí ustanovení tohoto zákona, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů. Pracovní řád však nesmí zakládat nové povinnosti zaměstnanců. (2) Pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1. (3) Zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 jsou povinni pracovní řád vydat. (4) Zaměstnavatel, u které-

ho působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné. (5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášku, kterou stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí.“ Z citovaného ustanovení, ale ani z jiných ustanovení zákoníku práce nelze vyvozovat zákaz vydat u zaměstnavate-

le, který je školou nebo školským zařízením, na něž se zmíněná vyhláška o pracovním řádu vztahuje, vlastní (samostatný) pracovní řád. Pro jeho obsah, vydání a případné změny platí ustanovení § 306 zákoníku práce. Protože jde o zvláštní druh právního předpisu, platí i pro něj příslušná ustanovení § 305 zákoníku práce (musí být vydán písemně, nesmí

být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen, zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s jeho vydáním, změnou nebo zrušením nejpozději do 14 dnů, pracovní řád musí být všem zaměstnancům přístupný).

Závodní preventivní péče

Jako problematické ustanovení nového zákoníku práce byl uváděn pojem „pracovnělékařská péče“ nebo „orgány pracovnělékařské péče“ atd. Byla novelou zákoníku práce od 1. ledna 2008 provedena náprava? Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se s účinností od 1. ledna 2008 mění zákoník práce, skutečně problém uvedený v dotaze řeší. Do řady ustanovení novelizovaného zákoníku práce (jejich výčet je uveden v části první, čl. I, bod 12 zákona č. 362/2007 Sb.) se promítá záměna termínu „pracovnělékařská péče“ za termín „závodní preventivní péče“. Problém, který je přijatou novelou řešen, vznikl tím, že nebyl přijat zákon o zdravotní péči, který měl pracovnělékařskou péči zavést. Terminologie se tedy vrací do

souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Ve zmíněné části novelizujícího zákona č. 362/2007 Sb. se stanoví: V § 41 odst. 1 písm. a), b), d) a f), § 45, § 52 písm. d) a e), § 53 odst. 1 písm. e), § 56 odst. 1 písm. a), § 94 odst. 2, § 108 odst. 3 písm. b), § 235 odst. 3 písm. c), § 245 odst. 2 a § 247 odst. 1 a 3 se slovo „pracovnělékařské“ nahrazuje slovy „závodní preventivní“.

Na vaše otázky odpovídá Mgr. Ing. Vít BERKA

Hanobitel Němcové se (ne)přiznal

„D

enně slyším nové stížnosti na vaše chování. Docházka se dostává na hranu únosnosti. Minulý týden jste rozbili umývadlo. Sborově jste tvrdili, že vy nic. To jen vítr zadul do plachet a poté do umývadla. Ale co si mám pomyslet o poničeném obrazu Boženy Němcové!“ zahajuje třídnickou hodinu Hromádka. „Dokud se nikdo z vás nepřizná, nepůjdeme domů. Přece mi nebudete tvrdit, že spisovatelka sama od sebe spadla.“ „To určitě ne, pane učiteli. Možná se už nemohla dívat na naše studijní výsledky a hanbou se propadla,“ ozve se z přední lavice Slavík. „Možná se chtěla vrátit do malebného kraje kolem Starého bělidla.“ „Slavíku, Slavíku, oceňuji váš smysl pro literární humor. My jsme se však sešli, aby se jeden z vás přiznal k tomu, co udělal. Myslíte si, že mu utrhnu hlavu? Navrhnu dvojku z chování? Omyl. Jde mi o jediné. Když mladý člověk něco vyvede, měl by v sobě najít tolik mravní odvahy, aby se doznal,“ odmlčí se Hromádka a pátravě si změří celou třídu „Pane učiteli, mně už jede vlak. Přijedu domů až za tmy. Skončeme to,“ zažadoní Adámková a prosebně se zahledí do posmutnělé tváře svého oblíbeného učitele. „Tuze rád bych ukončil naše nešťastné představení, ale stále nám schází jméno hlavního hrdiny.“ „Když vám to udělá dobře, tak se přiznávám,“ zničehonic vybafne Horák, nejlepší žák třídy. „Hlavně nás už pusťte domů!“ „Petře, stejně jako já víte, že jste to nebyl vy. Proč berete na sebe vinu za druhé?“ téměř se rozzlobí Hromádka. Po chvilce trapného mlčení se vzdorovitě zvednou ještě další tři ruce nad hlavou. Představení se rychle mění v neudržitelnou frašku. „Mrzí mě to. Věřil jsem vám. Přece není ostuda nést zodpovědnost za něco, co se stalo a stát se ani nechtělo. Škoda, že jste mě nepochopili. Dokud se však nikdo z vás nepřizná, náš vztah bude vážně narušen. Můžete jít.“ Minuly dva dlouhé týdny. Třída stále mlčela jako válečný zajatec. Zasmušilý Hromádka se právě chystal na další hodinu. Na dveře kabinetu nesměle zaťuká Slavík. „Pane učiteli, třída mě vyslala… Abych vás poprosil…Zda bychom nemohli odložit dnešní písemku z literatury.“ „Dobře víte, že něco takového ze zásady nedělám. Jsem však připraven uzavřít s vámi obchod. Dnešní svět je přece jeden velký byznys, ne!? Vy mi přinesete jméno toho, kdo rozbil obraz naší ctěné spisovatelky, a já odložím test na další hodinu.“ Příští přestávku se Slavík znovu objeví ve dveřích. V ruce nervózně svírá malý papírek. „Děkuji. Škoda jen, že to nešlo jinak. Osobního doznání bych si vážil mnohem více,“ pokusí se o laskavý úsměv Hromádka. Roman KANTOR

9

Jak mají děti správně psát

S

eminář na téma Ergonomie psaní zorganizovaly 8. ledna na zámku v Brandýse nad Labem Asociace ředitelů základních škol a společnost STABILO, která je jedním z největších světových výrobců psacích potřeb. Vzdělávání bylo určeno pedagogům prvního stupně základních škol, kterým přednášeli přední česká specialistka na lehkou mozkovou dysfunkci a grafomotoriku Yveta Heyrovská a významný německý odborník na grafomotoriku a ergonomii psaní Christian Marquardt. Na semináři se sešlo kolem šedesáti pedagogů prvního stupně základních škol z celé České republiky. Diskutovali o tom, s jakými problémy v psaní se u dětí nejčastěji setkávají a jak tyto potíže ovlivňují vývoj psaní v budoucnu. O tom, co hrozí, když se v předškolním či školním věku naučí dítě špatně držet pero, tužku či pastelky, hovořila Y. Heyrovská. „Vadný úchop

může zapříčinit značnou bolestivost ruky, její rychlou únavu a následné chyby v psaní. Dále pocení dítěte, stres, a tím i velmi nepříjemné pocity při psaní a kreslení. U některých dětí je vadný úchop způsoben odchylkami ve vývoji jemné motoriky. Pokud tomu tak není, může být příčinou to, že dítě imituje nevhodné držení psacího náčiní podle svých rodičů, sourozenců nebo i pedagogů,“ zdůraznila Y. Heyrovská. Německý specialista Ch. Marquardt představil speciální přístroj CSWIN pro analýzu psaní podporovanou počítačem, který používá k výzkumu, diagnostice, terapii i ke statistice. Zároveň představil závěry plynoucí z jeho vědecké práce o motorickém učení. „K největším problémům ve škole patří špatná pozice prstů, příliš velký uchopovací tlak a křečovitá ruka. Děti normálně disponují dobrými schopnostmi k psaní, ale soustředění se pouze na formu písma po-

škozuje plynulost psaní,“ uvedl Ch. Marquardt. Marketingová ředitelka společnosti STABILO v České republice Petra Průšová představila ergonomické produkty pro žáky prvního stupně základních škol. Roller STABILO‘s move easy s variantou pro praváky i leváky, který výborně nahrazuje plnicí pero a eliminuje jeho negativa (jako například časté skvrny na papíru, ušpiněné prsty, často škrábající hrot), se zmizíkovatelným inkoustem u modré varianty. Dále STABILO‘s move easy ergo, ergonomickou tužku s grafitovou náplní s tvrdostí HB a stiskacím mechanismem opět ve variantě pro praváky i leváky. Tužka STABILO‘s move easy ergo navíc obsahuje ergonomické ořezávátko opět ve variantě pro leváky i praváky a dokoupit k ní lze kromě náplní i ergonomickou gumu. Zajímavostí obou produktů je jmenovka v každém balení, aby si děti pera red nezaměňovaly.

Znáte je? Krásné zelené oči ARNOŠT LUSTIG

Poutavý příběh se odehrává především v polním nevěstinci. Jeho hlavní postavou je patnáctiletá Kůstka, Hanka Kaudersová, která jako jediná ušla smrti v Auschwitz-Birkenau. Román je velmi dobře hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii. V USA je doporučován jako významné soudobé dílo do všech knihoven ze 350 000 titulů jako jeden z dvanácti nejvýznamnějších. V tomto roce byl také navržen na Pulitzerovu cenu za literaturu. Kniha vydaná nakladatelstvím Mladá fronta určitě stojí za to, aby byla součástí školní či domácí knihovny.

Zajímavosti z dějin školství Rolnické školy První veřejné rolnické školy byla otevřeny v roce 1850. Česká škola v Rabíně u Vodňan, německá škola v Libverdě. Zamyšlení Známý vědec J. E. Purkyně přemýšlel i o problematice předškolních dětí. Říkal, že jsou „rozenými přírodovědci“ a že by se tohoto jejich zájmu mělo využít. Chtěl, aby mateřské školy byly školami her s přechodem z volné přírody ke škole. Pamětní deska Dne 2. července 1899 byla v Klatovech odhalena pamětní

deska prvnímu řediteli pražského učitelského ústavu K. S. Amerlingovi. Autorem desky byl Prokop Nováček, desku odlila do bronzu klatovská Schifauerova továrna. Součástí oslav byl pěvecko-hudební večer v hotelu U bílé růže. U Amerlingova rodného domu promluvil spisovatel Václav Štech.

vyjadřovat myšlenky a chránit tělesné i duševní zdraví žáka. Učební metody se učitelům nepředepisovaly.

školami na venkově byly jednotřídky a dvojtřídky. Kompletní pětitřídky byly typickou městskou školou.

Stále platné zásady Podle stanovených požadavků a zásad měla být předválečná československá škola činná, měla používat pracovní metody a řídit se zásadou individualizace. Měla děti naučit myslet,

Škoda V roce 1767 byla založena krajkářská škola v Praze, kde se vyučovalo podle belgických vzorů. Poměrně brzy ale tato škola zanikla. Statistika V roce 1936 bylo v Čechách z celkového počtu 6742 obecných škol 1835 jednotřídek, 2259 dvojtřídek, 986 trojtřídek, 451 čtyřtřídek a pouze 1141 úplných pětitřídek. Typickými

Neznámé slovo Pokud byla výuka v minulosti upravena tak, že třída byla rozdělena na dvě skupiny, které byly současně vyučovány v různých předmětech (při společném vyučování ve většině předmětů), označovalo se to dnes už téměř neznámým slovem „bifurkace“. Slovo vzniklo z latinského bis – dvakrát a furca – vidle. František MORKES

10

Vzdělávání handicapovaných dětí u nás – Karlovarský a Ústecký kraj Karlovarský kraj patří rozlohou i hustotou obyvatel k nejmenším v České republice, Ústecký kraj v tomto směru zaujímá průměr. Děti a žáci se SVP (respektive zdravotně postižení) jsou v těchto krajích vzděláváni v běžných školách individuální integrací do běžných tříd, nebo ve speciálních třídách běžných škol. Kromě toho jsou vzděláváni v 9 mateřských školách, 69 základních školách a 37 středních školách určených pro děti a žáky se SVP. I když do kategorie dětí a žáků se SVP spadají i mimořádně nadané děti a žáci, zabýváme se v článku pouze zdravotně postiženými.

Mateřské školy Podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání na celkovém počtu dětí v mateřských školách je v Karlovarském kraji 1,3 procenta, v Ústeckém kraji 1,6 procenta dětí. Individuální integrace dětí se SVP do běžných mateřských škol není tak výrazná jako v krajích, které jsme již popisovali v předchozích článcích (z celkového počtu zdravotně postižených v této oblasti je v mateřských školách 40 procent individuálně integrovaných dětí a dětí ve speciálních třídách běžných mateřských škol). Do mateřských škol pro děti se SVP se přednostně zařazují a přijímají zdravotně postižené děti, pokud se nemohou s ohledem na své postižení vzdělávat v běžných mateřských školách. V Karlovarském kraji jsou 4 tyto mateřské školy, v nichž se vzdělává 67 dětí, v Ústeckém kraji jde o 213 dětí, které navštěvují 5 mateřských škol určených pro děti se SVP. Do celkového počtu dětí se SVP nejsou zahrnuty počty dětí v přípravných třídách pro děti se sociálním znevýhodněním.

Základní školy Vzdělávání žáků se SVP v základních školách se v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji uskutečňuje hlavně formou individuální integrace s využitím individuálního vzdělávacího plánu, či formou skupinové integrace ve třídách pro děti se zdravotním postižením, které mohou být v základní škole zřízeny. V běžných školách je tak vzděláváno 5,9 procenta žáků se SVP z celkového počtu žáků v základních školách. Děti s těžším zdravotním postižením

Střední a vyšší odborné školy Ve středních školách je podíl žáků se SVP nižší. Běžné školy v oblasti navštěvuje zhruba 0,4 procenta žáků se SVP ve srovnání s celkovým počtem žáků

řemeslnými či strojírenskými. Po skončení vzdělávání mohou absolventi pokračovat ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách. V současnosti přibývají možnosti pro integraci zdravotně postižených ve středních školách (nejen v oborech středního vzdělávání s maturitou). Pokud to situace škol umožňuje, jsou budovány bezbariérové přístupy a pedagogové jsou připravováni výuku a průběh celého vzdělávacího procesu individuálně přizpůsobit. Záleží na závažnosti a rozsahu postižení dítěte, zdravotních požadavcích pro zvolený obor

Počet dětí a žáků individuálně integrovaných v běžných školách v letech 2002/03 až 2006/07 podle postižení (kromě postižených vývojovými poruchami) Karlovarský kraj 60 50

Počet dětí a žáků

Podíl dětí a žáků se SVP k celkovému počtu dětí a žáků (celkový počet 50 949 všech dětí a žáků v Karlovarském kraji a 143 784 v Ústeckém kraji) činí 5,5 procenta v Karlovarském kraji, v Ústeckém kraji pak 8,3 procenta dětí a žáků. Data se týkají dětí a žáků v mateřských, základních a středních školách. V konzervatořích v této oblasti nestudují žádní evidovaní zdravotně postižení žáci a ve vyšších odborných školách jsou evidováni 4 studenti v Ústeckém kraji.

jsou vzdělávány v základních školách pro děti se SVP, kterých je v Karlovarském kraji 21 (navštěvuje je 1159 žáků) a v Ústeckém kraji 48 (vzdělává se v nich 4614 žáků). Celkem za oba kraje se ve školách pro žáky se SVP vzdělává 5,7 procenta všech žáků základních škol.

40 30 20 10 0

2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

Ústecký kraj 150 120

Počet dětí a žáků

Úrovně vzdělávání

90 60 30 0

2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

mentání postižení

sluchové postižení

zrakové postižení

tělesné postižení

kombinace postižení

autismus

středních škol. Tito zdravotně postižení žáci jsou většinou individuálně integrovaní v běžných třídách, speciální třídy v běžných školách nebyly v oblasti severozápad nikde zřízeny. Ostatní se vzdělávají ve školách určených pro žáky se SVP (3,8 procenta z celkového počtu 61 843 žáků). Žáci se SVP mají výběr oborů středoškolského vzdělávání a následně povolání omezen s ohledem na své zdravotní postižení. Vzdělávání s maturitou pro smyslově a tělesně postižené žáky nabízejí střední školy s gymnaziálními obory a obory středních odborných škol se zaměřením na ekonomiku, výpočetní techniku, ale i s mnoha dalšími obory, například umělecko-

2006/07 vady řeči

a provozních možnostech středních škol. Speciálních středních škol pro děti se zdravotním postižením je v Karlovarském kraji 8 a v Ústeckém kraji 29. V Karlovarském kraji se v těchto školách vzdělává 449 žáků, zatímco v Ústeckém kraji je navštěvuje 1903 žáků. Počet studentů se SVP ve vyšších odborných školách je vzhledem k celkovému počtu těchto studentů celorepublikově velmi malý. Ve vyšších odborných školách v Ústeckém kraji jsou ve školním roce 2006/2007 evidováni 4 studenti, v Karlovarském kraji na vyšší odborné škole nestuduje žádný evidovaný student se zdravotním postižením.

Žáci se SVP podle postižení Žáci se zdravotním postižením mohou být integrováni do mateřských a základních škol jedině tehdy, mají-li zajištěnu odbornou speciálně pedagogickou péči. Záměr co nejvyššího začleňování dětí a žáků se SVP do vzdělávání v běžných školách buď individuální integrací, nebo ve speciálních třídách běžných škol se daří naplňovat. Podíl integrace do běžných škol se v obou krajích příliš neliší (je asi o 3 procentní body vyšší v Ústeckém kraji) a dosahuje dvou pětin všech vzdělávaných dětí a žáků se SVP. Podíl všech dětí a žáků se SVP je 7,6 procenta z celkového počtu dětí a žáků vzdělávaných v mateřských, základních a středních školách (celkem se v obou krajích vzdělává 194 733 všech dětí a žáků). Když porovnáme počty dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami individuálně integrovaných do běžných škol podle druhu jejich postižení, vidíme, že kromě vývojových poruch učení a chování je nejčastějším postižením tělesné postižení, sluchové postižení, postižení mentální a kombinace postižení. Vady řeči se poměrně často vyskytují v mateřských a základních školách, ve středních školách se tomuto handicapu již nevěnuje taková pozornost, nebo je odstraněn v předchozích stupních vzdělávání. V grafu je znázorněn počet individuálně integrovaných dětí v běžných školách podle druhu zdravotního postižení v pětileté časové řadě. Nejsou zde zahrnuti žáci s vývojovými poruchami, protože tvoří okolo 90 procent všech individuálně integrovaných žáků, a graf by tím byl velmi nepřehledný. Kromě dětí a žáků s vývojovými poruchami je na počátku časové řady nejvyšší počet žáků s vadami řeči, s kombinací postižení a tělesně postižených. Počty postižených se během sledovaného období u některého druhu postižení snižují (stejně jako počet všech dětí a žáků v důsledku nepříznivé demografické situace), například vady řeči, u jiných druhů postižení narůstají. Je patrné, že se stále více daří integrace dětí s mentálním a tělesným postižením.

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11 Federace rodičů a přátel sluchově postižených pořádá

ve čtvrtek 17. dubna 2008 od 10 do16 hodin (prezence od 9.30)

.fRODNqKONFERENCEPROVYSOKm ÃKOLYVZD}LfVAJqCqUjITELE



5jITEL

5jITELVSTOLETq¯NOVm VØZVY NOVmPOËADAVKY

-EZIHLAVNqCqLEKONFERENCE PAT½q

-OTTOÂ$}LTESEOSVOUZKUÃENOST± $ALAJLfMA

„0ROVmSTODBORNOUREFLEXI PROCESUREALIZACEKURIKULfRNq REFORMYVSOUVISLOSTI SP½qPRAVOUUjITELÒ „(LEDATODPOV}DINAOTfZKY *AKmUjITELEPOT½EBUJqNAÃI ËfCIASTUDENTI*AKmUjITELE PROSVmBUDOUCqOBjANY POT½EBUJEjESKfSPOLEjNOST NAPOjfTKUSTOLETq

v prostorách Úřadu městské části Prahy 13 (radnice), Sluneční náměstí 13/2580, Praha 5 (metro B, stanice Hůrka)

seminář na téma

Dítě se sluchadly v rodině a ve škole Na semináři vystoupí rodiče dětí se sluchovým postižením, učitelé základních škol, kteří mají ve třídě dítě se sluchadly, odborný lékař – foniatr, technik kompenzačních pomůcek

Program z Co nedoslýchavost přináší do rodiny – panelová diskuse z Novinky ve sluchadlové technice z Kompenzační pomůcky pro nedoslýchavé, využití ve výuce z Nedoslýchavé dítě ve škole – panelová diskuse, videoukázky Máte-li ve své škole dítě s nedoslýchavostí, upozorněte, prosíme, na seminář i jeho rodiče. Seminář je určen také pro ně. Děkujeme.

4ERMqNB½EZNA ¯HODIN -qSTO0RAHA -ASARYKOVAKOLEJ

„.AVfZATHLUBÃqSPOLUPRfCI S6À HLEDATANALmZATAKTIVNq ROLIFAKULTATmMATAVHODNf KESPOLEjNmMU½EÃENq

0ILOT''0 WWWPILOTG GPCZ

+ONFERENCEITENTOLETfKJSOUVRfMCI SYSTmMOVØCHPROJEKTÒ0ILOT''0A-ETODIKA SPOLUFINANCOVfNYZPROST½EDKÒ%3& STfTNqHO ROZPOjTUAROZPOjTUHLAVNqHOM}STA0RAHY

0½IHLfÃKAJEKDISPOZICI NAWEBOVØCHSTRfNKfCH6Ñ0 HTTPUCITELVUPPRAHACZ ÑjASTNAKONFERENCI JEZDARMA

Dodáváme vodu již do stovky škol. Zajistěte si i Vy pitný režim pro své žáky a učitele! Nabízíme Vám: širokou paletu aquabarů různých velikostí kvalitní pramenitou vodu ze 70 metrů hlubokého vrtu z CHKO Kokořínsko rozvoz vody zdarma až k Vám

Změna programu vyhrazena, sledujte naše webové stránky: www.frpsp.cz

vratné barely, které šetří přírodu flexibilitu při způsobu placení

Účastnický poplatek pro učitele a další profesionály 600 Kč, rodiče 300 Kč (členové Federace, studenti 200 Kč). Při přihlášení a platbě do 7. 4. 2008 – sleva V případě zájmu se přihlaste prostřednictvím elektronické přihlášky na adrese: www.frpsp.cz telefonicky: 235 517 313, 235 517 691 nebo faxem: 235 517 808

www.rosana.eu VOLEJTE MODROU LINKU

Tlumočník bude zajištěn pouze v případě, že bude nahlášen zájem o tlumočení do 7. 4. 2008.

844 833 822 Volejte za cenu místního hovoru!

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce Nakladatelství PARIS

Nakladatelství PARIS

Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596 338 026, fax 596 311 295 e-mail: [email protected] www.paris-karvina.cz

tvářet námi vy Pojďte s v němž prostor, dispozici budou kí učební digitáln ly, ze kterých materiá snadno můžete poskládat a rychle cí hodinu. vyučova dickém Na Metowww.rvp.cz portálu nyní vkládat můžete ní učební své vlastly a hodnotit materiá ntovat či komestatních. práce o

Tento projekt je spolufinancová ESF a státním rozpočtem ČR.

předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .................................................. ............................................................................................. Adresa: ..................................................................................

nabízí školám, školským zaŐízením, dalším pedagogickým institucím, odborovým organizacím ve školství, orgánŢm veŐejné správy ve školství a dalším institucím ojedinĘlou odbornou publikaci

Jiří Valenta Jiří Valenta

KOLEKTIVNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY VE ŠKOLSTVÍ

[email protected] www.paris-karvina.cz

KOLEKTIVNÍ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY VE ŠKOLSTVÍ

Kolektivní pracovněprávní Kolektivní pracovněprávní vztahy ve školství vztahy ve školství Autor Jiří Valenta Autor JiĜí Valenta

Publikace se zabývá výkladem základních pojmŢ z té oblasti pracovního práva, která zahrnuje vzájemné vztahy zamĘstnavatele a zamĘstnancŢ jako celku. PrávĘ tĘmto vztahŢm se Őíká kolektivní pracovnĘprávní vztahy a zasluhují neménĘ soustŐedĘnou pozornost, jako v pŐípadĘ tzv. individuálních pracovnĘprávních vztahŢ, tj. vztahŢ mezi zamĘstnavatelem a jednotlivými zamĘstnanci. nakladatelství Paris. PŐehlednĘ právníKýstav v uvedenéaoblasti, jej nastavil nový zákoník práce a novely PARIS 9/2007,shrnuje cena 295,(+ poštovné balné),jak brož., 208 stran. Publikace obsahuje CD-R s pŐílohami. zákona o zamĘstnanosti a zákona o kolektivním vyjednávání. ŏeší správný postup zamĘstZávazná objednávka navatele vŢýi všem zamĘstnancŢm v pŐípadech, kdy u zamĘstnavatele pŢsobí odbory, ale i v situacích, kdy odbory u zamĘstnavatele nepŢsobí. Nespornou pŐedností publikace je pŐehledná klasifikace vzájemných práv a povinností zamĘstnavatele a odborové organizace, jak vyplývají z jednotlivých pracovnĘprávních pŐedpisŢ. Na pomoc personální práci ve školách a školských zaŐízeních obsahuje také vzory dŢležitých dokumentŢ, které ovlivŁují pracovnĘprávní vztahy (kolektivní smlouva, vnitŐní pŐedpis). SamozŐejmostí je zamĘŐení všech výše uvedených oblastí pracovního práva na specifické podmínky škol a školských zaŐízení. Popis jednotlivých práv a povinností vyplývajících z právních pŐedpisŢ je dŢslednĘ proveden s ohledem na reálné situace, ke kterým ve školách a školských zaŐízeních bĘžnĘ dochází. Publikaci lze objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství Paris. PARIS 9/2007, cena 295,- Ký (+ poštovné a balné), brož., 208 stran. Publikace obsahuje CD-R s pŐílohami.

Z ávazná objednávka

............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: .................................................................................

Objednávka …… ks publikace Kolektivní pracovněprávní vztahy ve školství

Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

PŐesná adresa pro fakturu …………………………………………………………………………………………………

Podpis (u organizace razítko): ............................

TÝDENÍK

* Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 6

13. února 2008

Datum: .............................

Ulice, PSü ………………………………………………………………………… MĘsto ………………………………… Místo dodání (odlišné od fakturaýní adresy) …………………………………………………………………………… ü. úýtu ……………………………………………… Iü ………………………… telefon ………………………………… Podpis (u organizací razítko)

Datum objednávky …………………………

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 920 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.