Anita Balková
Okouzlení Brazílií a propagace oblíbené země
Doc. PhDr. Jan Klíma
Filozofická fakulta
Univerzita Hradec Králové
Ladislav Balek: z Čech do Brazílie Obr.: Isaac Karabtchevsky. José Siqueira Ladislav Balek, narozený roku 1928 v Hvoţďanech, okres Příbram, působil úspěšně jako přední a sólový kontrabasista v symfonických orchestrech doma i v zahraničí – např. v Sarajevu nebo v Číně.
V Rio de Janeiru byl roku 1940 zaloţen soubor Orquestra Sinfônica Brasileira. Na jeho zaloţení se podílel i vynikající skladatel, dirigent a hudební pedagog José de Lima Siqueira (1907-1985). Roku 1956 pořídil orchestr první nahrávky. Plodné období proţil orchestr zejména v 70. a 80. letech, kdy byl předsedou jeho výboru (1968-1986) ekonom Otávio Gouveia de Bulhões (1906-1990) a uměleckým ředitelem i dirigentem (1969-1994) Isaac Karabtchevsky (*1934). V 70. letech realizoval OSB Projeto Aquarius, jímţ nabídl klasickou hudbu širokému publiku – koncerty se pořádaly například v Quintě da Boa Vista. Pro OSB hledal Karabtchevsky prvního kontrabasistu. V konkurzu Ladislav Balek uspěl, prostřednictvím Pragokoncertu získal nepříliš výhodnou smlouvu a na podzim roku 1973 odjel do Rio de Janeira.
Šťastných pět let Anity Balkové Anita Balková, rozená Schleissová, se narodila 2.8.1930 v Dobříkově na Šumavě, okres Domaţlice. V roce 1951 se vdala za Ladislava Balka. Od roku 1953 ţili manţelé v Praze. Po zahájení manţelova angaţmá odjela Anita Balková do Brazílie. Přijela do Rio de Janeira začátkem března 1974. S krátkými přestávkami, při nichţ było třeba se postarat o dva syny, kteří do Brazílie nesměli, strávila Anita Balková v Brazílii během tří pobytů větší část let 1974-1979. Poznala dokonale Rio de Janeiro; nejen známé pláţe a budovy, ale například i památník účasti Brazílie v 2. světové válce. Poznávala také širší okolí Rio de Janeira jako Petrópolis nebo Teresópolis. Při častých zájezdech symfonického orchestru po Brazílii se seznámila i s dalšími městy a regiony. Setkala se i s krajany – rodák z Podolí Frank Keller vlastnil například ve městě Nova Friburgo společenské středisko Cinderela. Anita Balková shromaţďovala záţitky i informace. Po roce 1979 se uţ nikdy do Brazílie nedostala. Zahájila však vlastní informační kampaň věnovanou výlučně propagaci Brazílie.
Články v časopisech - 1 Anita Balková publikovala dlouhou řadu svých textů v různých časopisech jako Vlasta, Svět v obrazech, Květy, Ahoj, Katolické noviny, Mladý svět, Naše rodina atd. Texty doplňovala vlastními fotografiemi. Při publikování naráţela autorka na dobová omezení – Svět v obrazech například umoţňoval publikování brazilské tématiky chápané jako „západní“ pouze dvakrát do roka. Bibliografie článků je neúplná. Doloţit lze následující texty: Karneval v Brazílii – Ahoj, č. 12, 1978 Nemocné nemocnice – Zdravotnická pracovnice, č. 4, 1979
Přes zátoku Guanabara – Svět v obrazech, č.42, 1981 Sertanejos a brazilští indiáni – Svět v obrazech, č.10, 1982 Capoeira – brazilské karate – Svět v obrazech, č. 43, 1983
Články v časopisech - 2 Makumba – Silvestr na brazilské pláţi, ??, ?? Brazílie je rodu ţenského – Vlasta č.22, 1984 Samba se netančí kaţdý den – Květy, č.13, 1985 Cidade maravilhosa (Kouzelné město) – Naše rodina, č.7, 1993
Všude bratra máš – Naše rodina č. 47, 1994 Papai Noél (Vánoční) – Naše rodina, č.51, 1994 Silvestr na Lednové řece – Naše rodina, č.52, 1994 Publikaci dalších článků uţ nelze přesně určit, třebaţe existují ve strojopise. Příklad: Most v moři – Co vyprávěla modrá pohlednice; faktografie o mostu z Rio de Janeira do Niterói. Své texty s obecnějšími tématy vybavila Anita Balková fotografiemi z Brazílie: Menino Jesus de Praga (patrně Katolické noviny, b.d.)
Pod brazilskou pokličkou Brazilská kuchařka Anity Balkové nazvaná Pod brazilskou pokličkou vyšla v 1.polovině 90.let (1992-1995, v textu datace chybí). Úvod věnuje popisu Brazílie a obecnému seznámení s jídlem, hlavně s tropickým ovocem uţívaným k přípravě pokrmů, publikace obsahuje i mapu Brazílie. Text doprovázejí početné fotografie nejen pokrmů, ale i měst a lidí. Kníţka o 34 stranách je rozdělena do částí: V zemi koření – kromě kořenění různých pokrmů autorka uvádí i statistiku spotřeby různých druhů masa v Brazílii. Masité pokrmy (např. Vepřové dietní à la Carioca). Snadno a rychle (Šunkové závitky – Serpentinas, aj.). Pokrmy z ryb – včetně Speciality ze státu Paraná. Předkrmy (Rýţe Indiano aj.). Moučníky (Bábovky z Fazenda de Sinhá, aj.). Nápoje a zmrzliny (Sorvete de chocolate, aj.). Tropické ovoce a plodiny (Limão, Cajueiros aj.). Text obsahuje 6 vlastních fotografií a 22 dalších ilustrací, většinou obrázků plodin, ovoce a jídel.
Pod brazilskou pokličkou
Brazílie, dobrý den! Z
iniciativy Richarda Škvařila vzniklo kniţní zpracování dříve uveřejněných materiálů, článků publikovaných v časopisech a dalších textů Anity Balkové pod názvem Brazílie, dobrý den. Vydal 2009 syn Ladislav Balek vlastním nákladem, tiskl Protisk České Budějovice. Publikace o 126 stranách je vybavena řadou vlastních fotografií i reprodukcemi pohlednic.
Po úvodu jsou záţitky a fakta předloţeny v kapitolkách Skály a moře (o favelách a podobě města), Přírodní krásy, Kopaná + samba = Brazílie?, Ostrov pravého kříţe. Ţena – květina v kleci, Děti, Brazilské mýty a legendy, Congada, Sváteční odpoledne, O kávě, Garimpos – hledači drahokamů, Tropické rostliny, Kolibříci, Vánoční čas, Kultura a dnešek, Capoeira, Sociální a zdravotní problémy, A Catedral do Século, Nový Friburg neboli brazilské Švýcarsko. Emancipovaná ţena Maria Tereza Ragel, Bouře na moři, Futebol story, Nejdraţší koncert na světě...
Brazílie, dobrý den! Pantanal – ráj zvířat Jiţní Ameriky, Dary moře, Festa do Bonfim, Ve stínu coqueiros, Mezi oceány, Muţové a pampy (charakteristika gaúchos), Návrat do Ria (báseň), Duben v zátoce, Májové dny. Most v moři – co vyprávěla modrá pohlednice, Češi na obratníku Kozoroha, Amazonie – neznámá země, Historie gumovníku, Kolébka kokainu, Indiáni včera a dnes, Museu do Índio, Oţivené legendy, Curitiba (báseň a delší prozaická kapitola), Ţena, klérus a prorok, Blíţe k rovníku, Ţáci a profesor, Karneval – největší svátek, Toulky s básníkem (Emilianu Di Cavalcantimu, 1976, báseň a prozaický text), Doslov. Diplomovaná zdravotní sestra Anita Balková není profesionální novinářka ani lingvistka, v některých detailech zcela nerespektuje portugalský pravopis, ale kniha vyniká bystrými postřehy a dobře doloţenou faktografií. Ve vzácné kapitolce o Češích autorka bohuţel neuvádí příjmení. Na Brazílii se dívá realisticky, stále přitom prozrazuje neobyčejný zájem a kladný vztah k zemi.
Básně a folklór Brazílie V roce 2011 vyšla publikace Anity Balkové Básně a folklór Brazílie (ISBN 978-80-254-9567-4, vlastním nákladem, vydal Vlastimil Frýdl – Progres Tisk, Praha). Na 48 stránkách kombinujících texty s ilustracemi v dobré grafické úpravě tvoří první část vlastní básně věnované Brazílii. Subjektivní dojmy se týkají témat vyjádřených názvy jednotlivých básní: Rio de Janeiro, Pão de Açúcar, Carioca, Niterói, Curitiba, Prodej otevřených dveří, První rok na pobřeţí Atlantiku, Stesk, Návraty, Ozvěny noci, Hotel na křiţovatce, Červen na obratníku kozoroha, Démon, Valčík na rozloučenou. Druhá část „Folklór“ obsahuje prozaicky popisované folklorní pojmy a obřady patrné z názvů: Amulety, Congada, Capoeira, Kdo je Iemanjá?, Festa do Bonfim, Candomblé - se seznamem jorubských boţstev přenesených do brazilského panteonu. Některé pasáţe v knize opakují dříve publikované texty, cenné jsou i některé ilustrace folklórních objektů, součástí kníţky je také mapa Brazílie.
Básně a folklór Brazílie
Anita Balková – upřímná propagátorka Brazílie Obr.: Anita Balková. Bumbá-meu-boi. Anita Balková projevovala po celý ţivot a projevuje i dnes ţivý zájem o Brazílii. Její ţivotní osud jí nedovolil poznat největší zemi Latinské Ameriky po roce 1979, stále však sledovala události v Brazílii. Současné publicistice vytýká vcelku malý zájem o popularizaci této pestré a významné země.
Anita Balková pracovala 25 let jako zdravotní sestra. Měla dva syny. Její manţel Ladislav Balek, díky němuţ se do Brazílie dostala, získal v Brazilském symfonickém orchestru dobrou pověst, José Siqueira pro něho napsal i koncert pro kontrabas. Ladislav Balek zemřel v roce 2004. Dva roky po něm se při dopravní nehodě zabil jeden ze dvou synů. S druhým synem ţije Anita Balková jako důchodkyně střídavě v Praze a Habrech. Její popularizace Brazílie v článcích a kníţkách byla moţná amatérská, nicméně úctyhodná a vřelá. V
Brazílii zůstal z hudebníků angaţovaných pro symfonickou hudbu rovněţ kontrabasista Rudolf Kroupa ţijící dnes na penzi v Rio de Janeiru.
