Analýza vývoje produktů vybraných obchodních bank v ČR

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně

Analýza vývoje produktů vybraných obchodních bank v ČR (Bakalářská práce)

Autor: Hana Vitovská Vedoucí práce: Ing. Ján Jurák Kunovice, Srpen 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jána Juráka a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Kunovice, srpen 2009

Děkuji panu Ing. Jánu Jurákovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Kunovice, srpen 2009 Hana Vitovská

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 6 1

HISTORIE BANKOVNICTVÍ ............................................................................................................... 8 1.1 1.2 1.3

2

VÝVOJ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................ 10 2.1 2.2 2.3 2.4

3

POČÁTKY VZNIKU BANKOVNICTVÍ ...................................................................................................... 8 PRVOPOČÁTKY BANKOVNÍCH PRODUKTŮ ........................................................................................... 8 DALŠÍ VÝVOJ BANKOVNICTVÍ ............................................................................................................. 9 VÝVOJ BANKOVNÍHO SYSTÉMU V BÝVALÉM ČESKOSLOVENSKU ...................................................... 10 ANALÝZA PODMÍNEK PRO VÝVOJ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ DO ROKU 1989...................................... 12 BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 ......................................................................... 12 ANALÝZA PODMÍNEK PRO VZNIK BANKOVNÍCH PRODUKTŮ PO ROCE 1989 ....................................... 14

BANKOVNÍ PRODUKTY .................................................................................................................. 17 3.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY BANKOVNÍCH PRODUKTŮ ........................................................................ 17 3.2 SYSTEMATIZACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ....................................................................................... 19 3.3 CENA BANKOVNÍCH PRODUKTŮ ........................................................................................................ 20 3.3.1 Druhy cen bankovních produktů .............................................................................................. 21 3.3.2 Způsob stanovení ceny ............................................................................................................. 21 3.4 KLIENTSKÉ BANKOVNÍ ÚČTY ............................................................................................................ 22

4

POŠTOVNÍ SPOŘITELNA ................................................................................................................. 24 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

5

HISTORIE POŠTOVNÍ SPOŘITELNY ..................................................................................................... 24 FINANČNÍ SKUPINY ........................................................................................................................... 25 ZÁKLADNÍ INFORMACE O POŠTOVNÍ SPOŘITELNĚ ............................................................................. 26 PROFIL POŠTOVNÍ SPOŘITELNY ......................................................................................................... 27 PARTNEŘI POŠTOVNÍ SPOŘITELNY .................................................................................................... 30

PRODUKTY POŠTOVNÍ SPOŘITELNY .......................................................................................... 31 5.1 BĚŽNÉ ÚČTY ..................................................................................................................................... 32 5.2 SPOŘÍCÍ A INVESTIČNÍ PRODUKTY ..................................................................................................... 35 5.3 INOVACE PRODUKTŮ POŠTOVNÍ SPOŘITELNY .................................................................................. 36 5.4 ÚVĚRY .............................................................................................................................................. 38 5.4.1 Spotřebitelské úvěry ................................................................................................................. 38 5.4.2 Bankovní registr klientských informací .................................................................................... 40 5.5 PLATEBNÍ A KREDITNÍ KARTY ........................................................................................................... 40 5.6 ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ........................................................................................................ 42

6

ANALÝZA KONKURENCE ................................................................................................................ 44

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 46 RESUMÉ ........................................................................................................................................................ 49 RÉSUMÉ ........................................................................................................................................................ 50 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................... 54 SEZNAM TABULEK .................................................................................................................................... 56 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................................... 57

Úvod Tématem mé bakalářské práce je analýza vývoje produktů obchodních bank v ČR. Bankovní prostředí stejně jako většina oblastí moderního života lidí podléhá neustálému vývoji. Bankovnictví a obchod s penězi je po dlouhá staletí velmi výraznou a lukrativní oblastí podnikání. Vzhledem k rostoucí úrovni života lidstva, vznikají ekonomickým subjektům volné prostředky a jsou jimi neustále vyhledávány možnosti jak zajistit, aby tyto dočasně volné prostředky, po dobu nevyužití neztrácely na hodnotě, ale naopak se zhodnocovaly. To je samozřejmě příležitost pro bankovní a jiné finanční instituce, aby vyhověly poptávce a nabízely nové finančně lukrativnější produkty a služby.

Zavádění nových produktů a služeb je jedním z nejdůležitějších předpokladů k lepšímu hodnocení banky ze strany klienta, a současně nutností kvůli vysokému počtu bank působících v naší zemi a rychle se rozvíjejícímu konkurenčnímu trhu. Banka je součástí každodenního života a většina lidí určitým způsobem využívá jejich služeb. Průběh posledních

deseti

let

je

poznamenán

strmým

vývojem

nových

informačních

a telekomunikačních technologií ovlivňujících bankovnictví. Moderní banka pokud chce uspokojit a zaujmout nového potencionálního klienta, musí být vždy alespoň krok napřed a využívat všech možných dostupných a nejmodernějších technologií.

Bakalářskou práci jsem rozčlenila do šesti základních kapitol – historie bankovnictví, vývoj bankovnictví v České republice, bankovní produkty, čtvrtou kapitolu věnuji Poštovní spořitelně, dále popíši vývoj produktů PS a v poslední kapitole se budu zabývat konkurencí.

V první části mé práce krátce shrnu historické počátky bankovnictví, které se datují od druhého a třetího tisíciletí před naším letopočtem, až po vznik první centrální banky, která byla založena v roce 1657 ve Švédsku. Dále nastíním první počátky vzniku bankovních produktů.

6

V druhé části mé práce se budu věnovat vývoji bankovnictví v České republice. Nejdříve se zmíním o historickém vývoji bankovního systému na území bývalého Československa a navážu vývojem, který nastal po roce 1989. Zhodnotím podmínky, za kterých vznikaly bankovní produkty před rokem 1989, a následně provedu analýzu podmínek pro vznik bankovních produktů od roku 1989 do současnosti.

Ve třetí kapitole se budu zabývat charakteristickými rysy bankovních produktů, pokusím se tyto produkty ve stručnosti systematicky roztřídit, a to podle jejich odrazu v bilanci banky na aktivní, pasivní a neutrální, ale také podle modernějšího hlediska, ve kterém je kladen důraz na pohled klienta. Dále se budu věnovat cenám bankovních produktů – jejich druhům a také způsobům, kterými je možné stanovit tyto ceny. V závěru této kapitole popíšu klientské bankovní účty a jejich členění dle účelu jejich použití.

Čtvrtou kapitolu věnuji Poštovní spořitelně, bance s nejdelší tradicí na českém trhu. V úvodu se zaměřím na historii Poštovní spořitelny, popíši vztah mezi Poštovní spořitelnou, skupinou ČSOB a Skupinou KBC a navážu na finanční skupiny, kam patří skupina ČSOB. Dále uvedu základní informace, profil a partnery Poštovní spořitelny.

V páté kapitole se zaměřím na analýzu vývoje produktů této banky působící na území ČR. Na základě získaných informací popíši nejen samotný vývoj produktů, ale i současnou situaci a možný další vývoj do budoucna. Zaměřím se na běžné účty, spořící a investiční produkty, úvěry, platební a kreditní karty a elektronické bankovnictví. Uvedené grafy jsou důkazem toho, že zájem o tyto produkty neustále roste a počet jejich uživatelů stoupá.

V závěrečné kapitole se budu zabývat konkurencí, která jistě patří k nejvýznamnějším vlivům na vývoj bankovních produktů. Na našem trhu působí celá řada bank, které mezi sebou vedou ostrý konkurenční boj a snaží se udržet své postavení na trhu.

Jsem si vědoma toho, že se jedná o velmi rozsáhlou problematiku, proto není mým cílem popsat ji v celé její šíři. Zaměřím se pouze na vybrané dílčí oblasti, především na produkty a služby poskytované soukromým klientům. 7

1

HISTORIE BANKOVNICTVÍ

1.1

Počátky vzniku bankovnictví

První historické počátky bankovnictví se datují již od druhého a třetího tisíciletí před naším letopočtem. Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní.

Činnost bank prošla velkými změnami od doby, kdy se odehrávala na veřejných prostranstvích u obyčejných stolů. Předchůdci dnešních bank a bankéřů se vyvíjeli z nejrůznějších

směnárníků

a

peněžníků

a jejich

prapůvodních

směnárenských

a depozitních operací. Opravdový rozvoj nastal až s rozvojem cestování a mezinárodního obchodu, kde tyto drobné operace přerostly ve zprostředkování vnitřního a mezinárodního obchodního a platebního styku.

Realizace

peněžních

funkcí

byla

podmětem

pro

rozvoj

široké

palety

dlužnických a věřitelských vztahů a operací. Rozvoj těchto vztahů a operací byl významným činitelem pružnosti obchodního mechanismu a rozvoje ekonomického potencionálu obchodujících zemí. Utvářely se

kategorie úvěru, dluhu, úroku a jejich

odvozenin a s nimi spojené peněžní instrumentárium.. Základem a zároveň i zdrojem pro úvěrovou činnost se staly depozitní operace směnárníků a úvěrové operace lichvářů.

1.2

Prvopočátky bankovních produktů

Předstupni moderního bankovnictví byly různé depozitní a žirové instituce a úvěrová společenství ve 12. až 14. století. Vznikaly téměř souběžně na jihu i severu Evropy, v Benátkách,

Janově,

Amsterdamu,

Hamburku.[1]

Tato

obchodní

města

často

představovala nejrozvinutější a nejpokročilejší obchodní a finanční centra tehdejší Evropy. Obchody, směňování a depozitní operace tehdejších středověkých peněžních obchodníků byly nepostradatelné na významných místech trhů a křižovatkách obchodních cest, zejména zámořských. 8

Po vzniku základů bankovních produktů byl už jen krůček k dalším bankovním operacím jako uschování depozit za poplatek. Pro zúčastněné zlatníky, peněžníky a směnárníky to znamenalo povinnost disponovat bezpečnostními schránkami. Následujícím krokem bylo půjčování uložených peněžních depozit dalším osobám za úrok. Tyto bankovní operace byly prováděny nejdříve tajně a později se svolením věřitelů, kteří se na úroku podíleli. Jako bankéři fungovali zlatníci ještě v 17. století.

1.3

Další vývoj bankovnictví

Banky a úvěrová společenstva, které vznikaly od 12. století, měly také vymanit podnikatele té doby z vlivu lichvářského úvěru, charakterizovaného vysokou úrokovou sazbou (100% i vyšší), což brzdilo produktivní investování. Přestože státy v období absolutní monarchie vydávaly zákony, jimiž omezovaly výši požadovaných úroků z půjček, výsadní postavení lichvářů jako zapůjčovatelů podlamovalo jejich účinnost. Pro rodící se průmyslový kapitál byla lichva překážkou, neboť vysoké úroky pohlcovaly téměř celý zisk, dlužníci se dostávali do závislého postavení vůči věřitelům a byli nuceni přistoupit na jakékoliv jejich podmínky.[1]

Od 17. století dochází k výraznějšímu rozvoji bankovnictví. V souvislosti s právem vydávat mince, které si panovníci nejvyspělejších zemí Evropy přivlastňovali, začaly vznikat banky se zvláštními funkcemi a posláním centrální emisní banky. Historie vzniku a rozvoje centrálního bankovnictví v jednotlivých státech se liší jak daty založení, tak i rozdílnými příčinami a podmínkami. První centrální banka byla založena v roce 1657 ve Švédsku (Sweriges Riksbank), druhá v Anglii v roce 1694 (Bank of England),po nich následovaly další [1].

S rozvojem trhu a nárůstem obchodních bankovních operací docházelo ke krizovým projevům, vyplývajících mimo jiné z živelných spekulací obchodních bank a jejich neúměrnému riskování. Státy se začaly postupně angažovat do usměrňování těchto činností a bankovnictví vůbec.

9

2

VÝVOJ BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

2.1

Vývoj bankovního systému v bývalém Československu

Československá bankovní soustava vznikla po rozpadu Rakouska-Uherska. Většina bank byly ve vlastnictví zahraničních majitelů, proto muselo dojít k odkupu a převzetí českými vlastníky. Funkci centrální banky na našem území vykonával Bankovní úřad při ministerstvu financí, což mělo za následek upevnění československé měny a vytvoření určitého řádu v bankovnictví.

V roce 1926 byla založena Národní banka československá formou akciové společnosti s ústředím a 134 pobočkami a bankovní úřad ukončil svoji činnost. Národní banka československá začala plnit funkci emisní banky státu.

Největšími bankami v tomto období byly: •

Živnostenská banka

•

Pražská úvěrní banka

•

Česká průmyslová banka

•

Moravská agrární a průmyslová banka

•

Agrární banka

V letech německé okupace se z Národní banky československé stala Národní banka pro Čechy a Moravu a na Slovensku byla založena Slovenská národní banka. Část svého kapitálu ukládaly banky povinně do vládních cenných papírů a podléhaly německému vlivu.

Československé bankovnictví se mohlo vrátit k původnímu modelu až po skončení druhé světové války v roce 1945. V tomto roce dekretem prezidenta republiky č. 102/1945 došlo ke znárodnění akciových bankovních domů a o tři roky později byly navíc zestátněny také soukromé banky. V té době zajišťovala jednotné vedení Ústřední správa bank. 10

V roce 1950 byla založena Státní banka československá a současně i síť jejích poboček ve všech okresech a krajích. Jako „centrální banka“ začala fungovat na principu jednostupňového bankovního systému. Prováděla emisní funkce, poskytovala provozní úvěry a veškerý zúčtovací styk, a poskytovala další operativně bankovní služby státním a družstevním podnikům.

Vedle SBČS působily: •

Investiční banka byla pověřená financování a úvěrováním investiční výstavby národních podniků a družstev.

•

Živnostenská

banka

s reprezentací

v Londýně

zajišťující

platební

styk

se zahraničím •

Ústavy tzv. lidového peněžnictví v roce 1953 byly změněny na státní spořitelny a podřízeny ministerstvu financí a v roce 1967 vznikl sloučením ústav, přeměněný po federalizaci a Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu

•

Československá obchodní banka, a.s. od roku 1965 převzala styk a další činnosti související s devizovým hospodářstvím.

Vzhledem k politickým poměrům v zemi v letech 1967 - 1969 se nepodařilo prosadit plánované bankovní reformy. Změny v českém bankovnictví se podařilo prosadit a realizovat až v druhé polovině 80. let. Byly prosazeny a připraveny principy a návrhy zákonů,

které

zahrnovaly

institucionální

oddělení

centrálního

bankovnictví

od bankovnictví obchodního, dále mělo být zrušeno přímé řízení bank státem a možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů.

Díky těmto změnám bylo bankovnictví ihned schopné a připravené zahájit ekonomické reformy a přijmout mechanismy transformace bankovnictví. Realizace bankovní reformy proběhla až po změně politického režimu v roce 1990.

11

2.2

Analýza podmínek pro vývoj bankovních produktů do roku 1989

Vývoj bankovních produktů na území bývalého Československa před rokem 1989 můžeme charakterizovat takto: •

Banky nepotřebovaly používat služby zprostředkovatelů. Síť jejich poboček byl způsob distribuce a prodeje jejich produktů a služeb přímo veřejnosti.

•

Většinou zaujímaly velmi pasivní postoj ke klientům, čekaly až k nim klienti sami přijdou.

•

Banky patřily k privilegovanému sektoru s velkou kupní silou.

•

Převaha vyjednávací síly byla na straně bank. Rozhodující slovo měly právě banky.

•

Trh bankovních produktů byl využit v malém rozsahu. Výběr v segmentu pro jednotlivce byl velmi omezený, existovaly pouze vklady a úvěry s určitými omezeními.

•

Představa veřejnosti o bankách – nikoho nepotřebují, naopak lidé potřebují banky.

•

Klienti nebyli příliš nároční.

•

Vznik nových produktů byla vzácnost.

•

Banky zpravidla neovlivňovaly klientovo rozhodnutí o výběru určité služby či výběru banky.

•

Konkurence

existovala,

ale

její

činnost

vzhledem

k přísnému

dohledu

na bankovnictví byla pasivní, což se projevilo a zadrželo rozvoj podnikání. S postupnou liberalizací bankovnictví na počátku 90. let 20. století musely zákonitě přijít i změny v přístupu bank ke klientům.

2.3

Bankovnictví v České republice po roce 1989

Po roce 1989 nastaly v českém bankovnictví výrazné změny. Do konce roku 1990 udělila Státní banka československá licence 23 novým bankám na území celé tehdejší ČSFR, z toho na území České republiky 21 bance a na konci roku 1992 bylo uděleno v ČSFR 57 licencí, z toho v ČR 45[1]. 12

Připravené mechanismy z minulého období byly využity přijetím nových zákonů, kdy došlo k výrazným změnám. K 1. 1. 1990 byly schváleny zákon o Státní bance československé a zákon o bankách a spořitelnách. Další bankovní zákony přijaté k 1.1.1992 již byly na úrovni vyspělých států – zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č.22/1992 Sb., o SBČS, které přinesly následující změny: •

Posun v pojetí Státní banky československé jako nezávislé na výkonné moci státu, zřízení Bankovní rady jako nejvyššího orgánu ČNB, posílení bankovního dohledu, jeho kontrolní funkce a odstranění přímých řídících nástrojů vůči obchodním bankám a rozšíření nástrojů nepřímých.

•

Zpřísnění možnosti vzniku nových obchodních bank.

•

Nutnost získání licencí pro určité skupiny bankovních služeb.

•

Omezení institucionální formy bank na akciové společnosti.

•

Zavedení opatření proti praní špinavých peněz.

•

Možnost vzniku poboček zahraničních bank.

Rok 1993 znamenal další významný bod českého bankovnictví, neboť v tomto roce došlo k rozdělení Československé federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku.

Toto rozdělení přineslo tyto změny: •

Rozdělení měn nových států.

•

Rozdělení bankovních soustav a Státní banky československé na Českou národní banku a Národní banku Slovenska.

Začátek roku 1993 znamenal vznik nové české měny a v následujících letech došlo k zavedení stavebních spořitelen, zvýšení minimální výše základního kapitálu bank, korporativní pojištění vkladů fyzických osob, hypotečního bankovnictví a spořitelních a úvěrových družstev. V roce 1993 vzniká Česká národní banka, která je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy.

13

Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu a v souladu s ním ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím,

penzijním

připojištěním,

družstevními

záložnami,

institucemi

elektronických peněz a devizový dohled. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.[6]

2.4

Analýza podmínek pro vznik bankovních produktů po roce 1989

K transformaci bankovního sektoru došlo počátkem 90. let. U stávajících produktů nebyla nabídka ještě v plné míře rozvinutá. Nové produkty na českém trhu, uváděné jako novinky, byly většinou jen běžnou součástí produktů nabízených v zahraničí. Při hledání nápadů na vznik nových produktů jsme většinou čerpali z široké nabídky bank z vyspělejších zemí.

Počátek 90. let byl současně poznamenán závažnými problémy. Z důvodu nekvalitního bankovního personálu a bankovního dohledu byly poskytovány úvěry s následnou nesolventností

dlužníků

bank.

Mezi

další

negativní

faktory

můžeme

zařadit

i nedostatečnou přípravu bankovního sektoru na privatizaci podniků a následné využívání podvodných praktik podnikatelskými subjekty čerpající bankovní úvěry.

Období let 1994 – 1997 můžeme charakterizovat jako rozvojové období pro fungování bankovního dohledu ovlivněné i nadále chybami obchodních bank při poskytování úvěrů a trvajícím podezření z provádění nekalých praktik bankovními managementy.[4]

14

ROK

BANKY CELKEM

55

BANKY S ČESKOU ÚČASTÍ 32

BANKY SE ZAHRANIČNÍ ÚČASTÍ 23

1995 1996 1997

53 50

30 26

23 24

1998 1999 2000

45 42 40

20 15 14

25 27 26

2001 2002

38 37

12 11

26 26

2003 2004 2005

35 35 36

9 9 9

26 26 27

2006 2007

37 37

9 8

28 29

Tab. č. 1.: Vývoj bankovního sektoru v ČR v letech 1995 - 2007 Zdroj: [7], zpracování vlastní

V letech 1998 – 2003 došlo k procesu standardizace bankovní regulace a dohledu a souběžné harmonizaci bankovních pravidel se zeměmi EU v souvislosti s přípravou vstupu České republiky do evropského společenství. V tomto období došlo k privatizaci velkých obchodních bank a bylo dosaženo další stabilizace a konsolidace bankovního sektoru.

V květnu 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a pokračoval proces stabilizace a zlepšování finančních výsledků. Po vstupu České republiky do EU začíná i u nás platit směrnice EU, týkající se jednotné bankovní licence, což znamená vytvoření mechanismu, jak pro uznávání bankovních licencí vydaných ve státech EU a Evropského hospodářského prostoru na našem území, tak pro uznání našich licencí v zahraničí. Pro subjekty, které nedodržují jednotnou licenci, hrozí možnost udělení sankcí.

15

Se zlepšením finančních výsledků bank a s jejich stabilizací jsou spojeny i lepší podmínky pro vznik nových produktů. Toto období můžeme charakterizovat takto:

•

Banky kladou na první místo uspokojení klienta.

•

Nabízejí klientům široký výběr bankovních produktů a služeb, a to i takové, které tradičně patřily jiným organizacím, jako je např. pojištění.

•

Banky mají pozitivní přístup ke klientům. Poskytují různé výhody, aby přilákaly a udržely si co nejvíce klientů.

•

Vnitřní řízení finanční instituce se orientuje převážně na trh a klienta.

•

Dochází k automatizaci bankovnictví.

•

Velkou roli hrají informační technologie, které umožňují bankám centralizovat důležitá data o klientech.

•

Dochází k fúzím a akvizicím, které mohou znamenat efektivní prostředek k růstu potenciálu organizace a jejímu inovativnímu využívání.

•

Odbourávají se kulturní bariéry. Klienti mají možnost využívat bankovní produkty i od zahraničních poskytovatelů.

•

Internet se stává důležitým obslužním i prodejním komunikačním kanálem.

16

3

BANKOVNÍ PRODUKTY

V současné době banky provádí rozsáhlou škálu činností, svou podstatou jsou tyto činnosti zařaditelné jako služby nemateriální povahy. Cílem této kapitoly je popsat charakteristické rysy bankovních produktů a provést základní přehled . V závěrečné části této kapitoly se zmíním o velmi významném faktoru ovlivňující

přístup klientů k produktu - jeho

cenou.

3.1

Charakteristické rysy bankovních produktů

Bankovní produkty jsou v podstatě jednotlivé služby, které banky samostatně nabízí zpravidla za úplatu. Jednotlivé produkty se můžou navzájem odlišovat, mají však tři společné rysy.

Společné rysy bankovních produktů

Nemateriální charakter

Dualismus

Vzájemná propojenost a podmíněnost

Obr. č. 1.: Společné rysy bankovních produktů Zdroj: [5], zpracování vlastní

1) Nemateriální (nehmotný) charakter Pro bankovní produkty nemateriálního charakteru vyplývají tři významné vlastnosti: •

nejsou skladovatelné - není tedy možné se jimi předzásobit. Důsledkem toho je požadavek na neustálou připravenost banky reagovat na změny v poptávce klientů

17

•

jsou abstraktní - nejsou tedy viditelné a pro úspěšnou činnost banky a větší prodej jednotlivých produktů je zapotřebí kvalitní reklama a poradenská činnost, pomocí které banka představí své produkty, vysvětlí jejich přednosti a možnosti využití

•

nejsou patentovatelné - nelze je tedy účinně chránit před napodobitelností od konkurence. Každý nový produkt, který pronikne na trh, má poměrně krátké časové období, než jej nahradí či doplní konkurenční produkt často kvalitnější, neboť již zareagoval na nespokojenost či požadavky zákazníků na originální produkt.

2) Dualismus Je charakteristickým rysem peněžních činností. Jednotlivé produkty v sobě spojují dvě stránky: •

hodnotová stránka – představuje finanční hodnotu, objem bankovního produktu (úvěru, vkladu, bankovního převodu) a je stanoven v peněžních jednotkách

•

věcná stránka – je výsledkem působení několika faktorů personálních, technických a materiálních. Věcná stránka může být vyjádřena počtem jednotlivých produktů (např. počet vkladů, počet úvěrů nebo počet bankovních převodů).

Rozdělení bankovních produktů na hodnotovou a věcnou stránku je podstatné při rozdělování nákladů. Náklady související s hodnotovou stránkou závisí na výši částky daného produktu, zatímco náklady spojené s věcnou stránkou produktu nejsou závislé na výši peněžní částky.

3) Vzájemná propojenost a podmíněnost Tento rys vyplývá ze samé podstaty bankovních služeb, neboť existence mnohých služeb je podmíněná existencí jiných produktů (např. vedení kontokorentního účtu je podmíněno existencí běžného účtu u téže banky). Na druhé straně, může banka vzájemně propojovat některé produkty s cílem zlepšit své služby pro klienty (např. automatické uložení finančních prostředků do forem s vyššími zisky, pokud hotovost na účtu přesáhne předem dohodnutou výši).

18

Vzájemná propojenost a podmíněnost produktů je pro banku důležitá ze dvou hledisek: •

Volba struktury nabízených produktů - některé výhodné produkty (např. dobře úročené účty) mohou být pro klienty nezajímavé, pokud s nimi banka nenabízí související produkty (platební karty, elektronické bankovnictví....).

•

Využití při stanovení cen svých produktů - banka může při existenci těsného propojení produktů nabízet určitý produkt velmi levně, aby přilákala klienty (např. bezplatný bezhotovostní platební styk) a u souvisejícího produktu stanoví takové podmínky, aby okryla nižší přínos ze „zlevněného produktu“ (např. nižší úroková sazba vedeného účtu).

3.2

Systematizace bankovních produktů

Systematizace bankovních produktů vzhledem k jejich velkému počtu a značné různorodosti není jednoduchou záležitostí[5]. Členění bankovních produktů a volba kritérií se v různých odborných publikacích a bankovní praxi liší.

Klasický přístup členění bankovních produktů podle jejich odrazu v bilanci banky dělíme na: •

Aktivní bankovní obchody - odrážejí se v aktivech bilance banky. Charakteristické je pro ně vystupování banky v pozici věřitele (poskytování úvěrů, nákup dluhopisů) nebo jí vznikají v jejich důsledku určitá vlastnická práva.

•

Pasivní bankovní obchody - odrážejí se v pasivech bilance banky. Zde banka vystupuje jako dlužník, získává cizí zdroje na bázi úvěrů a vznikají jí závazky. Do pasiv patří i vlastní kapitál banky, a proto do této kategorie obchodů patří i operace, které souvisí s vlastním kapitálem banky.

•

Neutrální bankovní obchody - nelze je charakterizovat ani jako aktivní obchody, ani jako pasivní obchody bank, neovlivňují bilanci, banka se nedostává do pozice dlužníka ani věřitele. Tyto obchody se neobjevují v rozvaze banky, jsou rozvahově neutrální. Zařazujeme sem obchody, kterými banka provádí určitou službu pro klienta (např. zprostředkování platebního styku, realizace emise cenných papírů pro klienta, poskytnutí záruky). 19

Moderní přístup k systematizaci bankovních produktů pohlíží na bankovní produkty z hlediska jejich účelu a nikoli jen z hlediska banky a její obchodní bilance.

Z hlediska účelu bankovních produktů pro klienta dělíme bankovní produkty do pěti skupin: •

Finančně úvěrové produkty

-

z hlediska klienta se jedná o získání finančních

prostředků od bank v podobě bankovních úvěrů. Můžeme sem zařadit i různé formy záruk za závazky klienta. •

Depozitní (vkladové) produkty - umožňují klientům uložit si u banky dočasně volné finanční prostředky, které jsou následně použity k finančnímu investování.

•

Platební produkty - znamenají pro klienty možnost provádět platební a zúčtovací operace prostřednictvím banky a dále možnost využití dalších služeb souvisejících s platebním stykem (např. zajištění proti platební neschopnosti).

•

Produkty investičního bankovnictví -

představují pro klienty možnost finančního

investování na peněžním i kapitálovém trhu. Do této skupiny produktů patří i služby poradenské, využívané především při realizaci fůzí, akvizic atd. •

Pokladní a směnárenské produkty - umožňují klientům různé hotovostní transakce a také směnu hotovosti z jedné měny do druhé.

3.3

Cena bankovních produktů

Stejně jako ostatní služby, mají i bankovní produkty svoji cenu. Cena bankovních produktů je výsledkem cenové politiky banky, do které můžeme zařadit veškerá rozhodnutí banky týkající se ceny stávajících i nově zaváděných produktů.

Důležitost ceny bankovních produktů je dána několika faktory. Především musí být bankovní produkt pro banku dostatečně rentabilní a výše ceny musí být stanovena také s ohledem na konkurenceschopnost na bankovním trhu. V neposlední řadě by měla cena produktu odrážet náklady banky s uvedením produktu na trh, jeho další podporou a obsluhou, rovněž také nároky na kapacitní možnosti banky.

20

3.3.1

Druhy cen bankovních produktů

Ceny bankovních produktů se vyskytují v různých formách a jejich přesné vymezení je velmi obtížné, přesto za základní druhy cen můžeme považovat: •

Úrok - cena za zapůjčení peněz bankou formou úvěru.

•

Provize a prémie - tento druh ceny používají banky zejména u produktů, při kterých na sebe banka přebírá určité riziko (provize za poskytnutí bankovní záruky, prémie za prodej opce).

•

Přímé poplatky - jsou spojovány s provedením určité služby klientovi, se kterou jsou spojeny náklady banky, ale banka nepřebírá žádné riziko, většinou jsou přímo explicitně vyjádřeny (např. poplatky za vedení účtu, za zprostředkování prodeje cenného papíru).

•

Nepřímé poplatky - stejně jako poplatky přímé nejsou spojeny s převzetím rizika bankou. Na rozdíl od přímých poplatků nejsou vyjádřeny explicitně (jako samostatný poplatek), ale jsou skryty v jiné ceně (např. připsání peněz na účet klienta s pozdější valutou, oproti dnu, kdy banka peníze získala).

3.3.2 Způsob stanovení ceny Pro stanovení výsledné ceny bankovního produktu se vychází z následujících možností: •

Hodnotový

objem

–

tento

způsob

váže

cenu

k

hodnotovým

jednotkám

a k hodnotovému objemu, např. cena za jednu korunu násobeno hodnotovým objemem daného produktu (skutečně čerpaný objem peněz, úvěrový rámec kontokorentního účtu, výše poskytnuté záruky, obratová provize). •

Jednotlivý produkt – cena je tvořena paušálním poplatkem pro daný konkrétní produkt, resp. činnost banky a výsledná cena je násobena počtem produktů skutečně využívaných klientem (poplatky za

výběr z bankomatu, poplatky za provedení

platebního příkazu). •

Hodnotový výsledek – cena produktu se odvíjí od dosaženého výsledku sjednaného obchodu (stanovené procento z dosaženého zisku z prodeje cenných papírů).

•

Čas – cena je stanovena za časovou jednotku. Je výslednicí součinu jednotkové ceny a délkou časového období, po které byl daný produkt či služba využívána (např. úvěrové produkty). 21

3.4

Klientské bankovní účty

Za základní bankovní produkty můžeme považovat klientské bankovní účty, neboť se v nich odráží většina vztahů mezi bankou a klientem. Jedná se o účty závazků a pohledávek banky vůči klientovi vyplývajících z jejich vztahů.

Členění bankovních účtů není zcela jednotné. Klientské účty jsou členěny do základních skupin podle svých charakteristik. V běžné praxi jsou tyto skupiny zpravidla kombinovány.

DRUHY KLIENTSKÝH BANKOVNÍCH ÚČTŮ

Běžné účty

Platební styk

Kontokorentní účty

Úvěrové účty

Vkladové účty

Depotní účty

Čerpání úvěru

Uložení peněz

Úschova cenných papírů

Obr. č. 2. : Základní členění klientských bankovních účtů dle účelu jejich použití Zdroj: [5], zpracování vlastní

Běžný účet – můžeme považovat za základní bankovní produkt. Důvodem tohoto tvrzení je, že často stojí na počátku vztahu s bankou a někdy je i podmínkou pro využívání řady dalších bankovních produktů. Základním účelem běžných účtů je především přístupné uložení peněz a provádění bezhotovostního platebního styku. Dnes je již naprosto běžné 22

využívání běžných účtů většinou populace v produktivním věku ve vyspělých státech, neboť je již běžnou podmínkou pracovního poměru existující účet pro bezhotovostní platební styk mezi účtem zaměstnavatele a účtem zaměstnance k vyplácení mzdy. Zřízení běžného účtu, a tedy vzniku vztahu mezi klientem a bankou, kdy je klient neustále ve věřitelském postavení vůči bance, je většinou samozřejmostí a dostupnou službou. Ostatní bankovní produkty jsou klientovi dostupné v závislosti na jeho bonitě.

Kontokorentní účet – je kombinací běžného a úvěrového účtu. /čet tak nabízí možnosti, které jsou běžné při využívání běžného účtu a bezhotovostní platební styk. Doplňkovou funkcí je zde využití účtu jako úvěrový účet a jako klient se dostat do postavení dlužníka vůči bance.

Úvěrový účet – tyto účty slouží bance k evidenci úvěrů, které banka poskytla svým klientům.

Vkladový účet – jedná se o účty, které jsou určené k ukládání dočasně volných prostředků klientů. Tyto účty jsou zpravidla sjednávány na dobu určitou a klient se zavazuje bance, že dočasně volné prostředky bance na tuto dobu za úplatu přenechá. Mimo předem určených podmínek, z těchto účtů nelze vybírat vložené peníze a neslouží k platebnímu styku. Jedná se především o termínované vklady a různé spořicí účty.

Depotní účty – účty určené k vedení cenných papírů klientů, které jsou u banky v úschově či správě.

Výše uvedené účty mohou být vedeny jako korunové ( v tuzemské měně) či jako devizové (v cizí měně), přičemž způsob vedení je shodný, pouze některé podmínky, jako poplatky, výše úrokových sazeb apod., mohou být jiné.

23

4

POŠTOVNÍ SPOŘITELNA

4.1

Historie Poštovní spořitelny

Poštovní spořitelna se řadí mezi banky s nejdelší tradicí na českém trhu. Myšlenka využívat sítě pošt k poskytování bankovních služeb pro drobné střadatele vznikla již v polovině

19.

století. Přímým

předchůdcem

dnešní

Poštovní spořitelny byla

československá Poštovní spořitelna, která zahájila svoji činnost v roce 1918. ¨

Od té doby prošla Poštovní spořitelna řadou změn: •

1919 přejmenování na Ústav šekový

•

1930 poprvé použit obchodní název Poštovní spořitelna

•

1950 zrušení Poštovní spořitelny

•

1991 vznik Poštovní banky

•

1994 fúze s Investiční bankou a vznik Investiční a Poštovní banky

•

1995 vznik dvou obchodních značek

•

2000 po převzetí Investiční a Poštovní banky Československou obchodní bankou, a.s. se Poštovní spořitelna stala její druhou obchodní značkou

Vztah mezi Poštovní spořitelnou, Skupinou ČSOB a Skupinou KBC zobrazuje následující obrázek.

Obrázek č. 3: Vztah Poštovní spořitelny ke Skupině ČSOB a Skupině KBC Zdroj: [11]

Finanční skupina ČSOB je součástí KBC Group N.V., která vznikla počátkem roku 2005 fúzí KBC Bank and Insurance Holding Company (vytvořena v Belgii v roce 1998 fúzí společností ABB Insurance Group, the Almanij-Kredietbank Group a CERA Bank Group) a její mateřské společnosti Almanij. 24

4.2

Finanční skupiny

Ve světovém i evropském bankovnictví převládá v posledních letech trend vytváření finančních skupin, které se skládají převážně z bankovních subjektů. Nejvýznamnějšími finančními skupinami u nás jsou finanční skupina Československé obchodní banky, finanční skupina Komerční banky a finanční skupina České spořitelny. Všechny tyto finanční skupiny mají společné to, že nabízejí širokou škálu bankovních produktů a služeb, které doplňují investičními příležitostmi jako jsou investiční a penzijní fondy. Tuto základní nabídku potom doplňují produkty pojišťoven, případně faktoringových a leasingových společností. Navíc jsou čím dál více nabízeny i služby poradenských firem.

ČSOB slučuje následující společnosti: •

Hypoteční banka, a.s.

•

Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

•

ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB

•

ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB

•

ČSOB Leasing,a.s.

•

ČSOB Leasing, a.s., (SR)

•

ČSOB Penzijní fond Progres, a.s., člen skupiny ČSOB

•

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB

•

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

•

ČSOB Poisťovna, a.s..

•

ČSOB stavebná sporiteľňa, a.s., (ČSOB SP).

•

ČSOB Factoring a.s..

•

Patria Finance, a.s., (Patria)

V červnu 2007 se KBC Bank NV stala jediným akcionářem ČSOB v důsledku odkupu minoritních podílů. Tato operace byla financována z přebytečného kapitálu KBC. Hodnota

25

ČSOB byla stanovena na 185 mld. Kč, což představuje přibližně 20 % tržní kapitalizace KBC.

Hlavním důvodem pro zakládání finančních skupin je převedším fakt, že postupně dochází k odlivu kapitálu z obchodních bank do nebankovních subjektů, neboť klientům jsou mimo banky nabízeny výhodnější a výnosnější příležitosti pro investování svých peněžních prostředků. Tímto začaly banky ztrácet nejen důležitý cizí kapitál, ale i samotné klienty a tedy i zisky. Bylo proto nezbytné, aby banky na nastalou situaci pružně reagovaly. Začínají nabízet produkty, které dříve byly typické především pro nebankovní subjekty. Mohou nyní svým klientům nabídnout mnohem více služeb než dříve. Přijde-li si někdo kupříkladu založit běžný účet, je okamžitě seznámen s možností kontokorentního úvěru, penzijního připojištění či cestovního pojištění. Na jednu stranu tak klientům nabízejí možnost sjednat si více věcí přímo na jedné pobočce, ale na stranu druhou je pro současné i potenciální klienty poněkud náročnější se ve všech nabízených produktech orientovat. Řada klientů mnohdy ani netuší, že v určité bance je možné nejen získat úvěr či založit si vlastní účet, ale i například uzavřít pojištění. Banky si tuto situaci zjevně uvědomují a snaží se informovanost svých klientů zvýšit.

4.3

Základní informace o Poštovní spořitelně

Pro oficiální obchodní a právní komunikaci je nutné používat uvedené údaje:

Obchodní firma

Československá obchodní banka, a. s.

Sídlo

Radlická 333/150,15057 Praha 5

Právní forma

akciová společnost

Registrace

zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B XXXVI, vložka 46

Orgán dohledu

Česká národní banka (ČNB), Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1

Kód banky

0300

Internetová adresa

www.postovnisporitelna.cz

Telefonické spojení 800 210 210 26

4.4

Profil Poštovní spořitelny

Poštovní spořitelna je součástí Československé obchodní banky, a.s., je její druhou retailovou značkou. Je druhá největší banka v ČR v počtu klientů. Své bankovní služby nabízí více než dvěma miliónům klientů v nejhustější síti obchodních míst a za nejvýhodnější poplatky. Jednoduchost nabízených produktů, kvalita obsluhy a příznivé ceny vytvářejí Poštovní spořitelně dobrý předpoklad pro to, aby mohla úspěšně nabízet své služby široké veřejnosti.

Obchodní strategií Poštovní spořitelny je stát se v příštích deseti letech jedničkou mezi bankami na masovém retailovém trhu a stát se moderní vícekanálovou bankou. Koncepcí vícekanálové distribuce služeb PS byla zahájena spolupráce s Českomoravskou stavební spořitelnou, a.s., která prostřednictvím sítě 2500 finančních poradců aktivně nabízí některé produkty Poštovní spořitelny.

Poštovní spořitelna podporuje také otevřený a férový vztah mezi klienty a jejich bankou. Vedle zřízení nezávislého ombudsmana, hájícího zájmy klientů se také přihlásila ke Kodexu chování mezi bankami a klienty České bankovní asociace.

Obr. č. 4: Znak Poštovní spořitelny Zdroj: [8]

27

Všechny běžné bankovní produkty mají klienti k dispozici na více než 3300 poštách a v 43 Finančních centrech. Klienti mohou spravovat své finance v bezmála 650 bankomatech. Rozdělení poboček PS v ČR je popsáno v následující tabulce.

KRAJE ČR

POŠTY

BANKOMATY

Praha

FINANČNÍ CENTRA 8

108

24

Středočeský kraj Jihočeský kraj

3 3

465 259

22 15

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj

3 2 4

237 110 253

12 8 18

Liberecký kraj Královéhrad. kraj

2 3

161 255

6 7

Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj

2 1 4

203 222 349

7 5 20

Olomoucký kraj Zlínský kraj

2 1

230 158

8 12

Moravskoslez. kraj

5

318

12

Tab. č. 2.: Stav poboček Poštovní spořitelny Zdroj: [8], zpracování vlastní

Poštovní spořitelna se v rámci nabídky finančních služeb zaměřuje na každého člena rodiny, na střední a malé podnikatele a poskytuje své služby také obcím a institucím neziskového sektoru. Portfolio produktů Poštovní spořitelny zahrnuje běžné účty, spořící a investiční produkty, úvěry i hypotéky.

Jako jediná PS spolu s ČSOB uvedla v listopadu 2006 na trh službu CashBack. Stala se tak průkopníkem zcela nových bankovních služeb na českém trhu, klienti si tak mohou vybrat hotovost z účtu prostřednictvím 2 500 pokladen v prodejnách Albert a Hypernova, a to bez jakýchkoli poplatků.

28

Klienti PS mohou jít do banky i v sobotu a v neděli. Celkem 524 pošt je totiž otevřeno i v sobotu, 21 pošt je otevřeno sedm dní v týdnu. Bezmála 1000 pošt je také bezbariérových, další více něž tisícovka poboček je vybavena signálním zařízením pro přivolání obsluhy.PS se snaží svou sít obchodních míst neustále rozšiřovat.Koncem roku 2008 byla otevřena dvě nová finanční centra v našem kraji.

Obr. č. 5: Finanční centrum Břeclav Zdroj:[9]

Obr. č. 6: Finanční centrum Hodonín Zdroj:[10]

Poštovní spořitelna patří mezi největší podporovatele českého filmu. PS je blízký žánr rodinné komedie a filmy pro mladé diváky. Filmy, které Poštovní spořitelna podpořila, jsou velmi úspěšné (např. Snowboarďáci, Jak se krotí krokodýli či Experti). Letos podpořila filmy U mě dobrý, Nejkrásnější hádanka a Tobruk.

Kromě českého filmu fandí PS také české a slovenské hudbě. Výrazným partnerstvím byla podpora turné a CD skupin Chinaski a Divokej Bill, v minulosti také turné slovenské kapely No Name. Zajímavým projektem byla podpora koncertu skupiny Vega, tvořené postiženými hudebníky.

PS si cení vzdělání a zvláště pak začínajících talentů, proto se stala generálním partnerem projektu Česká hlava odměňující nejvýznamnější počiny na poli české vědy. V rámci ocenění se uděluje Cena Poštovní spořitelny Naděje, kterou je ohodnocen nejvýraznější počin středoškolského studenta v odborné nebo vědecké činnosti.

29

4.5

Partneři Poštovní spořitelny

Poštovní spořitelna nabízí své bankovní služby v nejhustější síti obchodních míst a spolupracuje s níže uvedenými partnery: •

Česká pošta, s. p.

•

Spere

•

Čepro

•

RGM Entertainment

•

Ergotep

•

Hypernova

•

Albert

•

WDF – Web Design Faktory

•

JU – TURN Marketing & Production s.r.o.

30

5

Produkty Poštovní spořitelny

Poštovní spořitelna v průběhu posledních let upevnila své postavení na trhu bankovních služeb pro fyzické osoby i drobné podnikatele a zároveň výrazně expandovala v oblasti úvěrových produktů. Nabízí řadu postžirových účtů, takže si může vybrat každý klient podle svých potřeb. Ať už se rozhodne pro kterýkoli postžirový účet, vždy bude platit nízké poplatky.

Chce-li bankovní klient v rámci základního účtu využívat maximum produktů a služeb, měl by zajít do Poštovní spořitelny. Její konto má totiž ve srovnání se zbytkem trhu nejlepší výkon. Potvrzují to výsledky březnové analýzy agentury Scott&Rose, která srovnávala, jaké produkty může klient využít v rámci účtu.[12]

Analýza srovnávala zahrnutí základních služeb a produktů do standardních balíčků největších bank. Zahrnovala takové položky, které jsou přímo spojeny s kontem, jako elektronické bankovnictví, operace na účtu např. v podobě trvalých příkazů, platební karty či kontokorent. „Na základě výsledků analýzy můžeme říci, že dosahujeme lepších procentních parametrů než zbytek trhu,“ komentuje výsledek MIROSLAV SEIDL, marketingový ředitel Poštovní spořitelny. Ve výčtu nejsou uvedeny produkty bez vazby na konto (spotřebitelské úvěry, hypoteční úvěry, podílové fondy, pojištění či stavební spoření).[12]

PS je cenově nejvýhodnější velká banka na českém trhu a jako jediná velká banka neúčtuje poplatky za příchozí platby.

31

5.1

Běžné účty

Produkty Poštovní spořitelny jsou určeny jak pro občany, tak pro podnikatele a firmy. Jsou vytvářeny pro všechny věkové skupiny – program Junior a Mini pro mladé či program Senior pro starší. Účet Postkonto je určen pro malé a střední podnikatele. Výhodné spotřebitelské a hypoteční úvěry, úvěry na vzdělání a mnohé další. To vše rychle, dostupně a bez složité administrativy. V následujícím grafu můžeme porovnat, jak vypadalo rozdělení klientů Poštovní spořitelny podle věku v roce 2006.

Rozdělení klientů PS podle věku v roce 2006

Méně než 25 let; 12,4

60 a více let; 15,5

25 až 34 let; 16,5 45 až 59 let; 33 35 až 44 let; 22,6

Méně než 25 let

25 až 34 let

35 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

Graf. č.1.:Rozdělení klientů PS podle věku v roce 2006 Zdroj: [11], zpracování vlastní

Jako jediná česká banka Poštovní spořitelna nabízí speciální účet pro handicapované spoluobčany. Jedná se o účet Handicap, který je určen osobám starším 18 let a jsou držiteli průkazů mimořádných výhod TP, ZTP nebo ZTP/P. Program nabízí zvýhodněné poplatky za vybrané transakce s důrazem na elektronické bankovnictví.

32

Program Handicap byl vyhlášen Finančním produktem roku 2005. Cenu každoročně uděluje časopis Osobní finance. Stejně jako v minulých letech pokračovala PS v získávání mladých lidí a obyvatel měst. Mladá generace totiž představuje budoucí lukrativní klienty. PS se snaží nabídnout co nejzajímavější produkt již od narození dítěte. Postžirový účet program Mini je určen pro klienty od narození až do 15 let věku a získal si značnou oblibu u rodičů narozených dětí, zvláště svými zvýhodněnými úrokovými sazbami. S tímto účelem mohou svým dětem výhodně spořit a současně je naučit správně hospodařit s penězi. U tohoto programu klient automaticky získá členství v Klubu Čtyřlístek, což znamená čerpat slevy na vstupech do hradů, zámků divadel a při různých akcí pro mladé.

„Snažíme se nabídnout vysokou výkonnost za rozumnou cenu. Klienti dokáží tento vysoký standard ocenit. Hlavně v segmentu mladých, kde zaznamenáváme více než dvojnásobný meziroční přírůstek účtů,“ doplňuje Libor Svoboda, produktový manažer Poštovní spořitelny. [12] Růst v segmentu Mini účtů za poslední 4 roky je zachycen v následujícím grafu.

Růst v segmentu Mini účtů

62,2

70 60 50 Počet účtů 40 v tisících 30 20 10

17 10,8 4,7

0 1 2004

2005

Graf. č. 2.: Růst v segmentu Mini účtů Zdroj: [13], zpracování vlastní

33

2006

2007

Moderní účet Junior je určen pro mládež od 15 do 26 let a má řadu výhod – zdarma založení a vedení účtu, vydání Maxkarty majiteli účtu a zvýhodněné úrokové sazby. Maxkarta je navíc zdarma pojištěna proti ztrátě a zneužití karty, obsahuje také zdarma pojištění pro případ smrti a trvalé invalidity následkem úrazu. Platby Maxkartou jsou chráněné PINem. K účtu v programu Junior má klient perfektní přístup přes internet a svůj mobil. A to vše bez zbytečných poplatků a s atraktivní úrokovou sazbou.

V květnu PS představila nový sub-brand Space zaměřený na mladé. Je to internetový portál pro mladé, na kterém můžou chatovat, soutěžit (třeba i o vstupenky na akce podporované Poštovní spořitelnou) a najít spoustu tipů na kulturní i sportovní akce. Zaměření na mladé se setkalo s velkým úspěchem – počet účtů Junior za čtyři roky vzrostl, což zachycuje následující graf.

Růst v segmentu Junior účtů 75,2 80 70 60 Počet účtů 50 v tisících 40 30 20 10 0

62,3 46,6 31,3

1 2004

2005

Graf. č.3.: Růst v segmentu Junior účtů Zdroj: [13], zpracování vlastní

34

2006

2007

Poštovní spořitelna nabízí i postžirové účty pro dospělé. Program Klasik se postará o potřeby každého klienta. Je určen pro klienty, kteří preferují jednoduchou a pohodovou správu svých peněžních prostředků.

Program Plus naopak nabízí za jeden paušál maximální sortiment služeb a uspokojí i náročnější klienty. Je určen pro klienty, kteří plánují aktivně využívat svůj účet. Zvýhodněný program Senior je určen klientům starším 55 let, kterým je na účet bezhotovostně převáděn důchod. Tento program slouží k pohodlné správě osobních nebo rodinných financí s nižšími poplatky za vybrané transakce.

Kdo dnes pomáhá živnostníkům? Takový je slogan PS při nabídce produktů v podnikatelské sféře. Produkty jsou určeny středním a malým podnikatelům a také obcím a institucím neziskového sektoru. Postkonto je ideální podnikatelský účet pro podnikatele, živnostníky, malé a střední firmy, obce a neziskové organizace. Zahrnuje v sobě všechny standardní bankovní služby a výhody PS. Klient si může zvolit program Postkonta dle individuálních potřeb: •

EKONOM – základní program pro správu financí.

•

MAX – program pro klienty, kteří chtějí využívat široký sortiment produktů a služeb.

•

OBEC – program pro municipální sféru.

•

NEZISKOVÝ SEKTOR – je určen neziskovým organizacím.

5.2

Spořící a investiční produkty

Dlouze diskutovaným problémem klientů bank jsou peníze na běžném účtu či investované prostředky a jejich zhodnocení. Vzhledem k nízkému úroku na běžných účtech, klienti hledají cesty, jak své vklady zajistit proti znehodnocení. PS se zaměřuje na prodej spořících a investičních produktů. S investičními produkty můžou klienti investovat do několika programů s různou investiční strategií. Do spořících produktů patří například vkladní knížky, termínované vklady, spořící účty nebo červené konto.

35

Z ucelené nabídky si každý vybere podle svých potřeb. Investice prostřednictvím Poštovního investičního programu je investice do vybraných podílových fondů. Celkový objem Poštovního investičního programu vzrostl o 38 % na téměř 2,7 mld. Kč, jak vidíme v následujícím grafu.

Růst Poštovního investičního programu 2,7 3 1,9

2,5 Objem zůstatků mld. Kč

1,4

2 v 1,5 0,5

1 0,5 0 1

2004

2

3

4

2005

2006

2007

Graf. č.4.: Růst Poštovního investičního programu Zdroj: [13], zpracování vlastní

5.3

Inovace produktů Poštovní spořitelny

V letošním roce bude velkou novinkou vycházející z multidistribučního konceptu zavedení televizního bankovnictví, pro nějž vytváří podmínky postupný přechod České republiky na digitální televizní vysílání. Podstatou televizního bankovnictví je ovládání účtu prostřednictvím digitální televize O2TV a postupně i dalších poskytovatelů.

Nejdůležitějšími inovacemi PS v roce 2008 byly Červené konto a věrnostní program pro majitele debetních i kreditních karet. Červené konto je moderní spořící produkt, který na rozdíl od mnoha spořících účtů nemá výpovědní lhůtu. Nabízí výhodnou formu spoření 36

s nadprůměrným úročením. Jeho základní funkcí je zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Účet není určen pro běžný platební styk, a proto se k němu nevydává platební karta. Spoříte tedy pořád a přitom máte vždy peníze k dispozici. Zřízení, vedení a zrušení účtu je zdarma a rovněž transakce nejsou zpoplatněny. Červené konto má potenciál stát se nejrychleji rostoucím produktem PS, což dokazuje následující graf.

(mil. Kč)

Růst v segmentu Červené konto 5000 4570

4500 4000

Zůstatek na konci období

3500 3000 2500 2000 1500

1429

1000 500

1

2

Vll

Vlll

435

252

75

23

0

3 lX

4 X

324

5 Xl

320

6 Xll

7 2007

8 lll/2008

Graf. č.5.:Růst v segmentu Červené konto Zdroj: [13], zpracování vlastní

"Chceme ještě posílit dosavadní atraktivitu Červeného konta u našich klientů. Úrokovou sazbu rozumně upravujeme v závislosti na změnách trhu. Nyní mohou klienti využít sazbu 3,3 procenta," říká LIBOR SVOBODA, produktový manažer Poštovní spořitelny. Kampaň je postavena na propagaci jedné z nejvýhodnějších sazeb na trhu, nebude proto využívat žádné benefity. Další výhody účtu jsou spojeny přímo s jeho zřízením a vedením. "Červené konto není zatíženo transakčními poplatky ani poplatky za vedení a zrušení účtu. Velké plus účtu je také to, že ho klient může jednoduše odkudkoli ovládat pomocí elektronického bankovnictví," upřesňuje LIBOR SVOBODA. [14]

37

5.4

Úvěry

Již několik let trvá v oblasti poskytování úvěrů podobný trend – zájem o úvěry ze strany klientů každým rokem stoupá. Klienti potřebují mnohdy více finančních prostředků, než mají k dispozici a tuto situaci řeší pomocí úvěrů. Poštovní spořitelna nabízí několik druhů úvěrů a dbá na to, aby půjčovala odpovědně. Proto si klienti mohou ke všem spotřebitelským úvěrům zřídit pojištění pro případ smrti nebo plné invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání.

Poštovní spořitelna zaznamenala nárůst objemu poskytnutých spotřebitelských úvěrů a kreditních karet. Tento růst za poslední 2 roky je popsán v níže uvedeném grafu.

Spotřebitelské úvěry a kreditní karty PS 2977 3000

2018

2500

Objem zůstatků v mil. Kč

2000 1500 1000 500 0 1

2

2006

2007

Graf. č.6.: Spotřebitelské úvěry a kreditní karty Zdroj: [13], zpracování vlastní

5.4.1

Spotřebitelské úvěry

Úvěry poskytované soukromé klientele se dělí na dvě základní skupiny – spotřebitelské úvěry účelové a neúčelové. 38

Spotřebitelský úvěr účelový je určen na financování konkrétních potřeb klientů PS, rozlišuje tři druhy účelových úvěrů: •

Spotřebitelské úvěry na bydlení

•

Spotřebitelské úvěry na vzdělání

•

Spotřebitelské úvěry na vozidlo

Neúčelové spotřebitelské úvěry jsou poskytovány na financování osobních potřeb. Jednoznačnou výhodou neúčelového úvěru je možnost použít získané prostředky opravdu na cokoliv. Banka nezkoumá účel, na co klient prostředky získané úvěrem použije. Řada klientů bezesporu uvítá i možnost celý úvěr předčasně splatit bez jakéhokoliv poplatku.

PS začala v roce 2008 nabízet zcela novou službu nabídku úvěrů, kterou si klient může vyřídit v bankomatu. Tuto službu mohou využít klienti i neklienti Poštovní spořitelny a obsahuje všechny nejoblíbenější úvěry: spotřebitelský úvěr, kontokorent a kreditní kartu.

„Podle objemu půjčených peněz jsou spotřebitelské úvěry nejoblíbenějším úvěrovým produktem. Nejvyšší oblibu co do počtu si udržuje kontokorent,“ doplnil Jiří Vik, ředitel distribuce Poštovní spořitelny. Úvěry v bankomatech představují další možnost, jak mohou klienti spravovat své finance. „V počtu „cest do banky“ nám na českém trhu nemůže konkurovat nikdo. V tom také tkví jedinečnost Poštovní spořitelny – klient si sám vybere, jak chce spravovat své finance, není vázán na jednu pobočku,“ vysvětlil Jiří Vik.[15]

Tento krok PS k zjednodušení procesů poskytování úvěrů jistě zvýší podíl na nárůstu objemu úvěrů občanům jako i jiné faktory, např. možnosti pojištění úvěrů pro případ úmrtí, plné invalidity, ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti. Tím PS vychází vstříc nejen svým klientům, ale znamená to výhody i pro ni samotnou. Zabezpečuje se tím proti ztrátám, které by utrpěla v případě, že klient není z výše uvedených důvodů schopen splácet úvěr.

39

5.4.2

Bankovní registr klientských informací

Bankovní registr klientských informací je v provozu od června roku 2002 a představuje určitou databázi klientů, kteří čerpali nebo čerpají úvěr od některé finanční instituce. Účastníky Bankovního registru mohou být všechny banky, které aktivně působí na českém trhu a nejsou v nucené správě či likvidaci. Provozovatelem je společnost Czech Banking Credit Bureau, a.s., kterou vlastní pět zakládajících bank (Česká spořitelna, Československá obchodní banka, GE Capital Bank, Komerční banka a HVB Bank).

V registru jsou zaznamenávány údaje o bonitě klienta, jeho důvěryhodnosti a platební morálce (zda klient splácí včas a v plné výši), může tedy obsahovat pozitivní i negativní informace. Při poskytování úvěru má členská banka možnost si o žadateli o úvěr vyhledat určité informace a tím se zrychlí proces posuzování žádosti, neboť nemusí od klienta vyžadovat prohlášení o závazcích v jiných bankách. Do registru smí banka zařadit svého klienta jen s jeho souhlasem. (Souhlas se zpracováním osobních údajů je součástí úvěrové smlouvy, tedy v podstatě i podmínkou udělení úvěru.)

Údaje jsou v registru uchovávány po celou dobu trvání úvěrového vztahu a ještě další 4 roky po jeho skončení, poté jsou automaticky smazány. Jednou za rok mají klienti možnost zdarma získat výpis z registru nebo častěji za manipulační poplatek.

Bankovní registr klientských informací ovlivňuje proces poskytování úvěrů a zvýhodňuje spolehlivé klienty, neboť jim usnadňuje a urychluje cestu k potřebným peněžním prostředkům a tím zvyšuje jejich zájem o úvěry.

5.5

Platební a kreditní karty

Bezhotovostní platby postupně nahrazují platby hotovostní. Způsob bezhotovostního placení je pro klienty pohodlnější a především levnější (platby kartou nejsou nijak zpoplatněny na rozdíl od výběru v hotovosti na pobočce nebo z bankomatů). Stálým problémem i v dnešní době však je, že klienti u některých obchodníků stále ještě nemohou platit kartou. 40

Poštovní spořitelna se snaží podporovat platby kartou odměnami pro klienty tzv. věrnostním programem. Je určen klientům, kteří používají Maxkartu, ostatní platební karty nebo kreditní karty. V tomto programu mohou získat za provedené transakce platební kartou body, za něž si mohou z katalogu vybrat atraktivní odměny.

Maxkarta je opatřená čipem VISA Elektron a magnetickým proužkem VISA Elektron. Prvkem zabezpečení je nutnost zadat při každé platbě PIN někdy i podpis majitele karty. Všechny karty jsou dnes již mezinárodní. Dříve byly i karty, které sloužily pouze pro výběr hotovosti z bankomatů a nebylo možné je použít pro placení v obchodech, dnes už by o takové karty nebyl u klientů zcela jistě zájem. Všechny Maxkarty jsou automaticky zdarma pojištěny proti: •

Pojištění ztráty Maxkarty.

•

Pojištění pro případ vzniku finanční ztráty z důvodu neoprávněného použití Maxkarty.

•

Úrazové pojištění pro držitele Maxkarty je sjednáno pro případ plné invalidity následkem úrazu nebo pro případ smrti následkem úrazu.

Banka ovšem usiluje i o zlepšení služeb bankomatů a navíc provádí jejich postupnou obnovu související se zaváděním karet s čipem. Novinkou je možnost změnit si PIN prostřednictvím bankomatů Poštovní spořitelny a ČSOB.

Kreditní karty poskytují klientům možnost čerpat úvěr za předem stanovených podmínek, stejně tak je stanovena i maximální výše úvěru. Velký nárůst kreditních karet je jedním z hlavních faktorů růstu zadluženosti domácností v České republice v posledních letech. V Poštovní spořitelně se zvyšuje jak počet vydaných kreditních karet, tak i objem poskytnutých úvěrů prostřednictvím kreditních karet. V tomto období, kdy panuje vysoká konkurence v oblasti poskytování různých typů platebních a kreditních karet, se banky snaží neustále rozšiřovat nabídku způsobů úhrady plateb.

41

5.6

Elektronické bankovnictví

Vývoj nových komunikačních a informačních technologií v posledních desetiletích ovlivňuje a zásadně vstupuje do všech odvětví a bankovnictví, jako jeden z nejdynamičtějších samozřejmě není žádnou výjimkou. V oblasti bankovnictví, jde o jeden z nejvíce a nejrychleji rozvíjejících se oblastí bankovnictví vůbec. V dnešní době můžeme považovat poskytnutí elektronického bankovnictví za nutnost, jestliže chce banka na trhu uspět a nepodlehnout vysoké konkurenci.

Podstata elektronického bankovnictví je elektronická komunikace mezi bankami, bankou a klienty. V dnešní době je prakticky samozřejmostí, že každá dospělá osoba je vlastníkem bankovního účtu a každý má rovněž možnost ovládat svůj účet elektronickou cestou. Je tak zcela jasné, že elektronické bankovnictví zásadně vstoupilo do spotřebitelského života většiny bankovních klientů.

Prostřednictvím elektronického bankovnictví můžeme ovládat svůj účet rychle a pohodlně, proto si ho klienti bank rychle oblíbili. Nárůst používání elektronického bankovnictví však s sebou přináší i vyšší požadavky na zabezpečení proti zneužití. Z těchto důvodů je nutné, aby banka využívala nejnovějších bezpečnostních standardů a klient se přesně řídil bezpečnostními pokyny banky. Klienti musí mít důvěru v zabezpečení, které banka poskytuje. Poštovní spořitelna poskytuje všechny kanály elektronického bankovnictví: •

Max Mobil PS – prostřednictvím mobilního operátora.

•

Max Internetbanking PS – vstupem na webové stránky.

•

Max Phone PS – ovládání přes pevnou telefonní linku.

Se službou Max Internetbanking PS obsluhujete svůj účet rychle, pohodlně a levně. Možnost používat internet je dnes zcela běžná věc. Stačí si o službu zažádat na kterékoliv pobočce PS. Po zřízení služby Max Internetbanking PS obdržíte od Poštovní spořitelny poštou oznámení o zřízení služby s Vaším Identifikačním číslem a bezpečnostní heslo PIN, které se může změnit. Těmito bezpečnostními prvky se přihlásíte do služby na http://www.postovnisporitelna.cz/Stranky/default.aspx.

K dispozici

nabídku bankovních operací (platební příkazy, zůstatky, historie atp.). 42

máte

širokou

K lepšímu zabezpečení internetového bankovnictví patří i autorizační SMS, která je zasílána klientovi v případě, že chce prostřednictvím Max Internetbanking PS zadat příkaz k úhradě. SMS obsahuje autorizační kód, který je platný pouze pro danou transakci. Jsou však možné i vyšší stupně zabezpečení, např. má klient možnost nechat si bezplatně zasílat informační SMS nebo e-mail při každé změně zůstatku na kontě. Takovým způsobem lze velmi brzy odhalit zneužití účtu a zabránit dalším škodám.

Nárůst bankovních transakcí uskutečněných prostřednictvím Přímého prodeje a služeb jasně dokazuje, že elektronické bankovnictví se stává běžnou součástí každodenního života. V roce 2007 bylo prostřednictvím přímých kanálů ČSOB (včetně PS) uskutečněno více než 65 milionů platebních příkazů, tj. o 20 % více než v roce 2006. To znamená, že 80 % všech transakcí bylo provedeno přes přímé kanály, jak můžeme porovnat z uvedeného grafu.

Přímé bankovnictví

Telefonické bankovnictví

Internetbanking

GSM bankovnictví Služby el.bankovnictví pro korporátní klienty 0

10

20

30

40

50

60

70

Počet transakcí (miliony) Služby el.bankovnictví pro korporátní klienty

GSM bankovnictví

Internetbanking

Telefonické bankovnictví

2007

41,8

1,6

21,4

65,4

2006

37

1,6

15,1

54,5

Graf. č. 7.: Přímé bankovnictví Zdroj: [13], zpracování vlastní

43

6

ANALÝZA KONKURENCE

Na vývoj bankovních produktů působí celá řada různých vlivů. Mezi nejvýznamnější patří v posledních letech pravděpodobně konkurence. Všeobecně platí, že pokud je společnost pod stálým tlakem konkurence, je naopak motivována ke zvyšování kvality svých výrobků, v našem případě služeb a snižování jejich cen. V případě bankovního sektoru tomu není jinak. Na našem trhu působí celá řada bank (viz. příloha č. 1), které v ostrém konkurenčním boji hledají cesty ke snižování vlastních nákladů. Banky musí na vzniklou situaci reagovat, jinak hrozí, že si neudrží své postavení na trhu. Jednou z možností snižování vlastních nákladů je postupná redukce zaměstnanců. Ta spočívá v automatizaci bankovních procesů a transakcí nebo ve snižování nákladů na přímou obsluhu klientů. Svým nejmovitějším zákazníkům banky nabízejí individuální péči osobních a firemních poradců.

Rostoucí konkurence a stále vyšší nároky spotřebitelů vyžadují zdokonalování stávajících bankovních služeb ze strany finančních institucí, jejich schopnost přicházet s novými stále kvalitnějšími a výhodnějšími produkty. Musí se snažit vytvořit co nejatraktivnější nabídku pro jednotlivé skupiny osob (ať už podle jejich věku či výše příjmů, typu povolání apod.) a především rozšířit paletu nabízených služeb. Inovace bankovních produktů je tedy nezbytným klíčem k úspěchu.

Za nejperspektivnější skupinu banky považují klienty zakládající rodinu, kteří mají v plánu budovat své bydlení a budou potřebovat hypotéku, klienty s nižšími příjmy, kteří mají zájem o úvěry, drobné podnikatele, kteří potřebují půjčky a kreditní karty, mladé lidi, kteří začínají hodně vydělávat a využívají přímé bankovnictví a nehledí na poplatky a dobře zajištěné klienty středního věku, kteří mohou investovat a požadují vyšší standart služeb a nehledí na vyšší cenu služeb.

Do nabídky produktů obchodních bank se v dnešní době dostávají i produkty, které byly dříve nabízeny pouze nebankovními subjekty. Banky nabízejí svým klientům pojištění, poradenské služby, penzijní připojištění, ale třeba i leasing. Až v budoucnu se ukáže, zda banky v nových oblastech plně uspějí a dokáží nabízet služby stejně kvalitní jako

44

specializované instituce. Pokud ano, bude to znamenat významné upevnění jejich pozice na trhu.

Další a velice účinnou možností jak si získat přízeň klientů, je snižování různých poplatků a úrokových sazeb. Česká republika patří mezi země s nejvyššími bankovními poplatky (tvoří asi třetinu zisku bank v České republice), jejich podíl na zisku však v posledních letech mírně klesá. Tento stav se klientům samozřejmě vůbec nelíbí. Proto se banky snaží poplatky snižovat nebo určité služby, které dříve byly zpoplatněny, poskytovat zdarma. Důraz je kladen i na transparentnost poplatků. Snadná dostupnost a pochopitelnost ceníků a sazebníků vyvolává v klientech bank větší důvěru. Vzhledem k nespokojenosti klientů se současným stavem se neustále vyvíjí tlak na další snižování poplatků.

Webový server www.bankovnipoplatky.com zabývající se čistě bankovními poplatky každoročně vyhlašuje anketu o nejabsurdnější bankovní poplatky[16]. V roce 2006 například „zvítězil“ poplatek za výběr platební kartou z bankomatu vlastní banky a v roce 2007 poplatek za vedení běžného účtu[17]. Banky reagují různými způsoby na tyto ankety, ať již snížením, úpravou, někdy i úplným zrušením poplatku. Ze zmíněné ankety je však zřejmé, že klientům se nelíbí v podstatě žádné poplatky a chtěli by, aby všechny služby byly poskytovány zdarma. V roce 2006 byl čtvrtým nejčastěji nominovaným neoblíbeným poplatkem poplatek za vedení kontokorentního úvěru (v momentě, kdy klient není v mínusu). Dle mého názoru si laická veřejnost v tomto případě neuvědomuje, že i když banka právě kontokorentní úvěr svému klientovi neposkytuje, musí mít pro něj připraveny peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce a tím přichází o zisky, které by realizovala, kdyby tyto peníze investovala jinde. Je tedy logické, že ztrátu tohoto zisku kompenzuje účtováním závazkové provize.

Vzhledem k současné situaci se dá předpokládat, že banky se budou snažit přizpůsobit požadavkům svých klientů a vyjít jim vstříc dalším snižováním cen. Domnívám se, že banky budou rušit především přímé poplatky, neboť jejich změny jsou pro klienty nejvíce viditelné a dá se na ně lehce a efektivně upozornit v reklamních kampaních. Otázkou však zůstává, zda bezplatné poskytování některých služeb nebude kompenzováno zvyšováním jiných (především nepřímých) poplatků nebo snižováním úrokových sazeb na vklady. 45

Závěr V současné době má rozvoj bankovního sektoru významný růstový potenciál. Produkty a služby obchodních bank jsou využívány ve stále větší míře. Klíčem k úspěšnému podnikání v bankovnictví je poskytnout klientovi takový produkt, který uspokojí jeho nynější potřeby. Banky musí soustředit svou pozornost na požadavky svých stávajících klientů a vytvářet takové produkty, kterými zaujmou nové klienty. Bankovnictví jako takové stále nabývá na významu, neboť služby bank již dnes využívá téměř každý. Proto je nutné, aby banky vytvářely různé produkty pro různé skupiny zákazníků. Musíme si uvědomit,

že

v dnešní

době,

kdy

klient

má

díky

moderním

informačním

a komunikačním technologiím neomezený přístup k informacím a kdy jednání klienta je silně ovlivňováno reklamou, je rychlá inovace produktů jedinou cestou, jak si svou tržní pozici uhájit.

Produkty obchodních bank se neustále rozšiřují a banky do svého základního portfolia zahrnují produkty zcela nové, které donedávna byly typické pro jiné než bankovní subjekty.

Z důvodu

konkurenceschopnosti

dochází

tedy

k propojování

sektoru

bankovnictví s jinými nebankovními sektory. Přes všechny výhody, které toto propojování přináší, je však nutné si uvědomit, že takový vývoj znamená i zvyšování rizika. Nastane-li v jednom sektoru krize, velmi snadno a rychle zasáhne i všechny sektory, které jsou na něj navázány.

Jako cíl této práce jsem si na začátku kladla provést analýzu vývoje bankovních produktů v České republice a ukázat na reálných číslech z bankovní praxe, jakým směrem se ubírá tento vývoj v posledních čtyřech letech. Moje práce měla ukázat na konkrétních bankovních produktech Poštovní spořitelny skutečné směry vývoje těchto produktů, ukázat na ty obchodní produkty, které zaznamenávají největší rozmach v posledních letech a nastínit oblasti, ve kterých se pozitivní trend nárůstu dále očekává a předpokládá. Zaměřila jsem se na nejvíce rozšířené oblasti a to především na produkty a služby poskytované soukromým klientům.

Nejvýznamnějším vlivem, který stojí za téměř všemi změnami, jež banky v poslední době provádějí, je podle mého názoru konkurence. Tlak konkurence v oblasti bankovních 46

produktů je stále silnější a banky na to musí rychle reagovat, jinak si stěží udrží své současné postavení na trhu. Klienti jsou ochotni hledat stále výhodnější a levnější produkty. Kromě snižování poplatků se banky snaží zaujmout klienty také zvyšující se kvalitou. Je nezbytně nutné neustále vylepšovat úroveň zabezpečení, na které jsou kladeny čím dál větší nároky, neboť rozvoj technologií umožňuje nejen vznik nových způsobů nakládání s penězi, ale i nové způsoby, jak je zneužít. Do oblasti zabezpečení elektronických komunikačních kanálů je potřeba přinášet stále nové nápady a prvky, protože současné možnosti zabezpečení budou již zanedlouho zastaralé a snadno zneužitelné.

S vývojem bankovního systému docházelo i ke změnám podmínek pro vznik nových bankovních produktů. Získání klienta se stalo důležitým aspektem vnitřního řízení bank. Stále větší automatizace bankovnictví založená na informačních technologiích umožnila bankám získávat důležitá data o klientech včetně jejich segmentace, na jejímž základě mohou provádět analýzy jejich chování a potřeb. Díky těmto přístupům mohou banky přicházet z neustále novými produkty a službami.

Je zřejmé, že bankovní sektor se ubírá jiným směrem než doposud a v produktové nabídce obchodních bank se tato situace významně odráží. Pro klienty je důležitá jednoduchost, přehlednost a rychlost. Proto roste zájem o přímé elektronické bankovnictví, které dává klientům možnost mít kdykoliv přístup ke svým penězům. V souvislosti s rozvojem a růstem obliby elektronického bankovnictví však hrozí obchodní riziko ztráty osobního přístupu ke klientovi. I přes rozvoj nových informačních technologií se ukazuje, že obchodní místa jsou i v dnešní době nenahraditelná a je kladen důraz na blízkost ke klientovi, což Poštovní spořitelna se svou nejhustší sítí obchodních míst potvrzuje.

Přechod k elektronickému bankovnictví úzce souvisí s výše zmíněnými požadavky na úroveň zabezpečení. Předpokládám, že kdyby klienti nepovažovali zabezpečení za dostačující, přestali by služeb elektronického bankovnictví využívat v takové míře jako nyní, což by ve vývoji bankovních produktů znamenalo výrazný krok zpátky.

47

Stejně tak si uvědomují, že je velmi pohodlné nemít u sebe zbytečně velkou hotovost a začínají si zvykat na platební karty. Tento trend považuji za jeden z nejdůležitějších a nejzajímavějších, neboť zcela mění podobu komunikace klienta s bankou.

Banky se na jedné straně snaží vyhovět svým klientům, ale na straně druhé je pro ně důležitý vlastní zisk. Musí tedy změnám v nabídce produktů přizpůsobit své zavedené postupy, snižují náklady a z důvodu snižování cen se slučují do finančních skupin s dalšími bankovními i nebankovními subjekty. Na pobočkách bank potom mohou být nabízeny produkty několika různých společností jedné finanční skupiny, což představuje výhody prakticky pro všechny strany. Klienti mohou vše potřebné sjednat na jednom místě a banka má vyšší zisky, stejně jako celá finanční skupina.

Z mého pohledu by se měly banky orientovat ne podle nabízených produktů, ale podle potřeb a zájmu svých klientů. Rozdělení segmentaci trhu z hlediska zákazníků pomůže bankovním institucím včas podchytit trendy v jednotlivých skupinách a přizpůsobit jim svou nabídku a služby. Dále by měly dbát na vyšší informovanost svých klientů, ukázat jim, že je více možností jak výhodně uložit své volné finanční prostředky. I v dnešní době má mnoho lidí má peníze uloženy tak, jak jsou zvyklí, což není výhodné ani pro banku ani pro samotné klienty.

48

RESUMÉ VITOVSKÁ, H, Analýza vývoje produktů vybraných obchodních bank v ČR, Tasov 2009. Bakalářská práce. Evropský polytechnický institut, s.r.o. Vedoucí práce Ing. Ján Jurák.

Klíčové pojmy: bankovní produkt, obchodní bankovnictví, analýza produktů, bankovní účet, vývoj, Poštovní spořitelna, platební karty, elektronické a internetové bankovnictví, konkurence

Předmětem bakalářské práce „Analýza vývoje produktů vybraných obchodních bank v ČR“ je provedení analýzy podmínek vzniku a vývoje bankovních produktů, jejich příčin a dalšího možného vývoje do budoucna. Práce je rozdělena do několika kapitol. Popisuji v nich historii bankovnictví a vývoj bankovnictví v České republice, kde je provedena analýza podmínek pro vznik bankovních produktů před rokem 1989 a po tomto roce do současnosti, následuje stručná charakteristika a rozčlenění bankovních produktů. Další část je věnována Poštovní spořitelně, bance působící na území České republiky, provedení analýzy jejích produktů za období let 2004 – 2007 a porovnání s tendencemi bankovního sektoru v této zemi. V poslední kapitole své práce jsem se zaměřila na konkurenci, která patří pravděpodobně mezi nejvýznamnější vliv na vývoj bankovních produktů.

Cílem mé práce bylo ukázat na konkrétních bankovních produktech skutečné směry vývoje produktů v Poštovní spořitelně a ukázat ty oblasti, kde se pozitivní trend nárůstu očekává. Zaměřila jsem se na bankovní produkty poskytované soukromé klientele a jejich vyhodnocení zpracovala do přehledných grafů.

49

RÉSUMÉ VITOVSKÁ, H, Analysis of products of selected business banks in the Czech Republic, Tasov 2009. Bachelor Thesis. European Polytechnic Institute, Ltd. Supervisor: Ing. Ján Jurák.

Key terms: bank product, business banking, analysis of products, bank account, development, Post Office Insurance Company, payment cards, electronic and internet banking, competition

The subject of my Bachelor Thesis „Analysis of development of products of selected business banks in the Czech Republic“ is the execution of analysis of conditions of creation of banking products, their causes and possible future development. The work is divided into several chapters. I describe the history of banking and development of banking in the Czech Republic, where the analysis of conditions for the creation of banking products before 1989 and after this year up to the present is carried out, followed by a brief characteristic and division of banking products. The next part is devoted to the Post Office Insurance Company, a bank that is active in the area of the Czech Republic, execution of analysis of its products in the period of 2004 – 2007 and comparison to tendencies of banking sector in this country. In the last chapter of my work I focused on the competition that is probably among the most significant influences on the development of banking products.

The aim of my work was to use concrete banking products to illustrate the true directions of development in the Post Office Insurance company and show those areas, where is expected a positive trend of growth. I focused on banking products provided to private clients and I elaborated their evaluation into transparent graphs.

50

Literatura [1]

BARTOŠEK, K.; FELSBERGOVÁ, D.; JAROŠ, P. Bankovnictví v České republice. Praha: Bankovní institut,a.s., 1998.

[2]

VELEK, J. Základní informace o Českém bankovnictví. Praha: Bankovní institut a.s., 2000. ISBN 80-7265-034-3.

[3]

TORRES, M.; BERNARDO, I.; CIGÁNKOVÁ, S. Marketing bankovních služeb. Praha: Bankovní institut a.s., 1998. 219 s.

[4]

PÁNEK, D. Bankovní regulace a dohled. Brno: 2005. 48 s. ISBN 80-210-3660-5.

[5]

DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

[6]

Česká národní banka[on-line]. 2003-2009 [cit 2008-11-15]. Dostupné na WWW:

[7]

Česká národní banka[on-line]. 2003-2009 [cit 2008-11-15] Dostupné naWWW:

[8]

Poštovní spořitelna [on-line]. 2008 [cit 2008-11-10] Dostupné na WWW:

[9]

Poštovní spořitelna [on-line]. 2008 [cit 2008-11-10] Dostupné na WWW:

[10]

Poštovní spořitelna [on-line]. 2008 [cit 2008-11-10] Dostupné na WWW: 51

[11]

Poštovní spořitelna: Informační brožura k výročí PS. Interní materiál Poštovní spořitelny, Brno 2007. Grafické zpracování vlastní.

[12]

Měšec[on-line]. 1999-2009 [cit 2008-12-16] Dostupné na WWW:

[13]

Československá obchodní banka [on-line]. 2008 [cit 2008-11-16] Dostupné na WWW:

[14]

Měšec[on-line]. 1999-2009 [cit 2008-12-16] Dostupné na WWW:

[15]

Měšec[on-line]. 1999-2009 [cit 2008-12-16] Dostupné na WWW:

[16]

Bankovní poplatky.com[on-line]. 200-2007 [cit 2008-12-15] Dostupné na WWW: <www.bankovnipoplatky.com>

[17]

Bankovní poplatky.com[on-line]. 2005-2007 [cit 2008-12-15] Dostupné na WWW:

[18]

Česká národní banka[on-line]. 2003-2009 [cit 2008-12-12] Dostupné na WWW:

[19]

Czech Banking Credit Bureau, a.s.[on-line]. 2008 [cit 2008-12-16] Dostupné na WWW: < http://www.cbcb.cz/registr.html> 52

[20]

Československá obchodní banka [on-line]. 2008 [cit 2008-11-16] Dostupné na WWW: < http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Povinneinformace/InfodlepozadavkuCNB/CSOB_1_organizacni_strukt ura.pd>

53

SEZNAM ZKRATEK ČSOB

Československá obchodní banka, a.s.

PS

Poštovní spořitelna

SBČS

Státní banka československá

EU

Evropská unie

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

PIN

Personální identifikační číslo

SMS

Krátká textová zpráva

BRKI

Bankovní registr klientských informací

Např.

Například

Apod.

A podobně

54

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č.1 : Společné rysy bankovních produktů………………………………...…......17 Obrázek č.2 : Základní členění klientských bankovních účtů dle účelu jejich použití........22 Obrázek č.3 : Vztah Poštovní spořitelny ke Skupině ČSOB a Skupině KBC….…………24 Obrázek č.4 : Znak Poštovní spořitelny………...…………………………………....……27 Obrázek č.5 : Finanční centrum Břeclav……………...………………………...…………29 Obrázek č.6 : Finanční centrum Hodonín………………………....…...……………..…..29

55

SEZNAM TABULEK

Tabulka č.1 : Vývoj bankovního sektoru v ČR v letech 1995 – 2007 ……………….......15 Tabulka č.2 : Stav poboček Poštovní spořitelny …………………………….…………28

56

SEZNAM GRAFŮ

Graf č.1 : Rozdělení klientů Poštovní spořitelny podle věku v roce 2006………......……32 Graf č.2 : Růst v segmentu Mini účtů ..……………………………………………...……33 Graf č.3 : Růst v segmentu Junior účtů …………………………………...………………34 Graf č.4 : Poštovní investiční objem………...…………………...…………………..……36 Graf č.5 : Růst v segmentu Červené konto………………………………...………………37 Graf č.6 : Spotřebitelské úvěry a kreditní karty………………………...…………………38 Graf č.7 : Přímé bankovnictví………………………………...………...…………………43

57

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 : Abecední seznam bank a poboček zahraničních bank působících v ČR Příloha č. 2 : Aktuální uživatelé bankovního registru klientských informací Příloha č. 3 : Organizační struktura Poštovní spořitelny Příloha č. 4 : Organizační struktura Československé obchodní banky, a.s.

58

Příloha č. 1:Abecední seznam bank a poboček zahraničních bank v ČR[18] (k 30. 11. 2008) 1. ABN AMRO Bank N.V. 11 2. Banco Popolare Česká republika, a.s. 6 3. Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka 11 4. Banka mezinárodní spolupráce, a.s. 6 5. BRE Bank S.A., organizační složka podniku 11 6. CALYON S.A., organizační složka 12 7. Citibank Europe plc, organizační složka 12 8. COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha 12 9. Česká exportní banka, a.s. 3 10. Česká spořitelna, a.s. 6 11. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. 3 12. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 3 13. Československá obchodní banka, a.s 7 14. Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka 13 15. Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika 13 16. GE Money Bank, a.s. 7 17. HSBC Bank plc - pobočka Praha 13 18. Hypoteční banka, a.s. 4 19. ING Bank N.V. 13 20. J&T BANKA, a.s. 4 21. Komerční banka, a.s. 7 22. LBBW Bank CZ a.s. 8 23. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. 4 24. Oberbank AG pobočka Česká republika 14 25. PPF banka a.s. 8 26. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika 14 27. Raiffeisenbank a. s. 8 28. Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod 14 29. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. 9 30. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. 5 31. Straumur-Burdaras Investment Bank hf – organizační složka 15 32. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 9 33. Volksbank CZ, a.s. 9 34. Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha 15 35. Waldviertler Sparkasse von 1842 AG 15 36. Wüstenrot hypoteční banka a.s. 10 37. Wüstenrot - stavební spořitelna a.s. 10

Příloha č. 2: Aktuální uživatelé Bankovního registru klientských informací[19] 1. CCB - Czech Credit Bureau 2.

Česká spořitelna, a.s.

3. Československá obchodní banka, a.s. 4. GE Money Bank, a.s. 5. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 6. Komerční banka, a.s. 7. Raiffeisenbank a.s. 8. Hypoteční banka, a.s. 9. Citibank a.s. 10. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. 11. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. 12. Wüstenrot stavební spořitelna a.s. 13. Wüstenrot hypoteční banka a.s. 14. LBBW Bank CZ a.s. 15. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. 16. HYPO stavební spořitelna a.s. 17. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. 18. Volksbank CZ, a.s. 19. Oberbank AG - pobočka Česká republika 20. Waldviertler Sparkasse von 1842 AG 21. BRE Bank S.A. 22. HSBC Bank plc - pobočka Praha

Příloha č.3: Organizační struktura Poštovní spořitelny[11]

Příloha 4: Organizační struktura Československé obchodní banky, a.s. [20]