Analýza vývoje ţivotního pojištění v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza vývoje ţivotního pojištění v České republice Diplomová práce

Autor:

Tereza Šintáková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ing. Tomáš Prekop, MBA

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne 15. 4. 2014

Bc. Tereza Šintáková

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu Mgr. Ing. Tomáši Prekopovi, MBA za cenné rady, připomínky a odborné vedení mé diplomové práce, mé rodině za podporu po celou dobu mého studia a Danielu Gieckovi za odborné připomínky k probírané problematice.

Anotace Cílem mé práce je analýza ţivotního pojištění v České republice, historií, současností pojišťovnictví a pojistným trhem. Tato Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. První část je část teoretická, obsahuje hlavně historii pojišťovnictví i pojištění jako takového a současnou podobu pojištění a především ţivotního pojištění V druhé, praktické části je řešena problematika a úskalí ţivotního pojištění na současném trhu. Jeho oblíbenost a povědomí obyvatel České republiky a jeho analýzu. Klíčové pojmy: Obmyšlená osoba, klient, pojistitel, pojistník, pojištěný, pojištění, poradce, ţivotní pojištění

Annotation The aim of my thesis is an analysis of life insurance in the Czech Republic, history, present insurance and insurance market. This thesis is divided into two parts. The first part is theoretical, contains mainly the history of insurance and insurance in general and the current form of insurance, especially life insurance In the second part, the issues and difficulties of life insurance on the market today. His popularity and awareness of the Czech population and its analysis. Key words Beneficiary, the client, the insurer, policyholder, insured, insurance advisor, life insurance

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1. HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ ....................................................................... 8 1.1. Historie pojišťovnictví ........................................................................................ 8 1.2. Pojišťovnictví v dobách konjunktury a po ní.................................................... 11 1.3. Pojišťovnictví po roce 1945 .............................................................................. 13 2. SOUČASNÁ PODOBA POJIŠŤOVNICTVÍ ................................................ 17 2.1. Charakteristika pojišťovnictví .......................................................................... 17 2.2. Pojišťovny ......................................................................................................... 18 2.3. Pojišťovací zprostředkovatelé........................................................................... 20 2.3.1. Propojování finančních sluţeb ....................................................................... 23 2.4. Pojištění............................................................................................................. 26 2.4.1. Pojem pojištění ............................................................................................... 26 2.4.2. Vývoj pojištění ............................................................................................... 27 2.4.3. Pojištění v podmínkách České republiky po druhé světové válce ................. 30 2.4.4. Členění pojištění ............................................................................................ 31 2.5. Riziko ................................................................................................................ 32 2.5.1. Pojem riziko ................................................................................................... 32 2.6. Komerční (soukromé) pojištění ........................................................................ 39 2.6.1. Charakteristika a význam komerčního pojištění ............................................ 39 2.6.2. Základní pojmy komerčního pojištění ........................................................... 42 2.6.3. Pojistitelnost rizik .......................................................................................... 45 2.6.4. Kritéria pojistitelnosti rizik ............................................................................ 45 2.7. Pojistně technické rezervy ................................................................................ 46 2.7.1. Struktura pojistně technických rezerv pojišťoven ......................................... 46 2.7.2. Členění pojistně technických rezerv (na základě právních předpisŧ)............ 48 2.7.3. Jednotlivé druhy pojistně technických rezerv ................................................ 49 3. Současnost ............................................................................................................. 54 3.1. Současná podoba pojistného trhu ..................................................................... 54 3.2. Předsudky, nešvary a ţivotní pojištění ............................................................. 55 3.3. Dotazníkové šetření na téma: Analýza ţivotního pojištění v ČR ..................... 58 3.3.1. Zhodnocení dotazníku a nasbíraných dat a informací ................................... 70 3.4. Práce poradce .................................................................................................... 71 3.4.1. Fáze první – telefonování ............................................................................... 71 3.4.2. Fáze druhá – První schŧzka ........................................................................... 71 3.4.3. Fáze třetí – druhá schŧzka .............................................................................. 73 3.4.4. Fáze čtvrtá – servis ......................................................................................... 73 ZÁVĚR...................................................................................................................... 74 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 76 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 79

ÚVOD Pojišťovnictví má svou historii zakořeněnou jiţ v dávné minulosti, jiţ tenkrát bylo statusem pojišťoven či pojišťovacích institucí vzájemná pomoc, i kdyţ se jednalo o jistý druh sázení, kdyţ někomu vznikla škoda, v podstatě se na něj všichni sloţili. Zaplatit škodu rychle a velkoryse, bylo tou největší reklamou a tedy i zájem pojišťovny. Odjakţiva se lidé pojišťovali proti neštěstím, které je potkávala v kaţdodenním ţivotě. Většina pojištění se týkala ochrany svého majetku, nebo svého podnikání či obchodŧ jím svěřených. Valná většina pojištění byla na smrt, pokud ţivitel rodiny pracoval v dolech nebo při vysoce rizikových zaměstnáních, aby pozŧstalá rodina dostala alespoň nemálo peněz. Dalším dŧleţitým pojišťovacím faktorem byly také náklady lodní dopravy, buď uţ z dŧvodu dlouhé cesty, která musela loď absolvovat, nebo ze strachu ze všude přítomných pirátŧ. Od té doby však pojištění prošlo určitým vývojem, ale princip zŧstává stejný, pořád chceme ochránit svŧj ţivot a svŧj majetek. Chceme mít jistotu, ţe kdyţ se nám přihodí nenadálá událost, budeme na ni připraveni a budeme mít dostatek finančních prostředkŧ tuto těţkou dobu přečkat. Nyní se nacházíme v roce 2014, uţ nenakládáme zboţí na plachetnice, uţ nepracujeme jen v dolech a šachtách, nebo na polích nemáme strach jen o svŧj holý ţivot, nebo ţivobytí. Svět se stále mění a s ním i naše potřeby a priority, chceme chránit nejen svŧj majetek, zboţí nebo rodinu proti smrti. Chceme si zajistit stálou ţivotní úroveň i tím, ţe budeme chránit svoje zdraví, především v případech nebudeme-li moci chodit do práce z dŧvodu lehkých nebo těţkých úrazŧ, či snad dokonce závaţných onemocnění. Z tohoto dŧvodu se muselo změnit i pojištění samotné, aby pokrývalo poţadavky a potřeby lidí a ti se na něj mohli v těţkých ţivotních situacích spolehnout. Diplomová práce je zaměřena na pojištění ţivotní. Bude zde zanalyzováno vývoj ţivotního pojištění, jeho historie, současný trh a v neposlední řadě analýza cílových skupin, kterých se ţivotní pojištění dotýká nejvíce, ale také názor veřejnosti na něj a moţnosti vylepšení a zatraktivnění tohoto poněkud nepopulárního produktu a i celkového oboru. Cílem mé práce je navrhnout řešení jak ţivotní pojištění uvést do povědomí občanŧ České republiky a uvědomit si, jak je ţivotní pojištění dŧleţité, nejen pro rodiny s dětmi a finančními závazky, ale i pro mladé klienty nebo klienty pokročilejšího věku u kterých je větší pravděpodobnost například závaţných nemocí nebo potřeby asistenčních sluţeb. V této diplomové práci analyzuji dŧvody nepopularity ţivotního pojištění, aktuálního problému velké podpojištěnosti a nízké finanční gramotnosti obyvatelstva. 7

1. HISTORIE POJIŠŤOVNICTVÍ V následujícím bloku se zabývám historií pojišťovnictví na území našich zemí na přelomu 18. a 19. století.

1.1. Historie pojišťovnictví Dŧleţitou, ale často opomíjenou součástí peněţní soustavy je pojišťovnictví. Přitom právě pojišťovny patřily mezi první peněţní ústavy moderního typu, které vznikly na našem území. Téměř všechny první pojišťovny v našich zemích byly přitom ústavy zabývající se pojišťováním majetku (hlavně domŧ) na škody zpŧsobené poţárem. Rŧzné formy tzv. ţivotního pojištění byly nabízeny především tzv. vdovský a sirotčími penzijními ústavy. Kořeny těchto většinou lokálně či stavovsky omezených institucí sahaly ještě do předchozího období. Několik podobných ústavŧ vzniklo v Praze, ale např. Olomouci a jinde na konci 18. a počátku 19. století. S vyuţitím nejnovějších poznatkŧ matematiky a statistiky byl v roce 1811 zaloţen Wiener allgemeines Witwen – und Waisen-Pensions-Institut (Vídeňský všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav). Nejdŧleţitější z prvních novodobých ţivotních pojišťoven v habsburské monarchii byla Allgemeine Versorgungs-Anstalt fur die Untertanen des osterreichischen Kaiserstaates (Všeobecný zaopatřovací ústav pro poddané rakouského císařského státu), který vznikl roku 1823 z podnětu zakládajícího spolku první rakouské spořitelny ve Vídni. I kdyţ přesnější údaje k činnosti tohoto ústavu se nedochovaly, přes to lze předpokládat, ţe jeho úloha v oblasti ţivotního pojištění na pojistném trhu našich zemí byla asi dost významná. Právní podmínky pro zřizování soukromých pojišťovacích ústavŧ, především tedy poţárních pojišťoven, byly v rakouské říši upraveny císařským patentem z roku 1819 a jeho doplňkem z roku 1821. Na jeho základech vzniklo ve dvacátých letech 19. století v rakouských zemích hned několik pojišťovacích ústavŧ. Z nich se lze alespoň zmínit jednak o prvním – akciové pojišťovně Azienda Assicuratrice v Terstu (zaloţena roku 1819), jednak o další akciové společnosti – vídeňské Erste oesterreichische Brandversicherungsgesellschaft (První rakouská poţární pojišťovací společnost, vznikla roku 1824). Obě zmíněné pojišťovny začaly velmi rychle pronikat i na pojistný trh do Prahy a českých zemí vŧbec. Do zmíněné první fáze zakládání „domácích“ tj. na území Rakouska vzniklých pojišťoven (kromě nich totiţ u nás pŧsobily i některé zahraniční, hlavně německé

8

pojišťovací ústavy) ve 20. letech spadá i zaloţení nejstaršího praţského pojišťovacího ústavu – První české vzájemné pojišťovny v Praze. U jejího zrodu stáli Josef Matyáš Thun a František Josef Vrtba. Pŧvodně měl mít ústav pouze regionálně omezený charakter, na nátlak zemských stavŧ však byla jeho pŧsobnost rozšířena na celé Čechy. „Pán na Žehušicích, šlechetný a vše dobré ve vlasti vždy vydatně podporující, hrabě Josef M. Thun, zamýšlel původně zříditi vzájemnou pojišťovnu pouze pro kraj Čáslavský. Když však mu z několika stran domlouváno, …vlivem stavů Království českého vždy samostatnost království tohoto poukazujících …upustil od původního záměru svého…“1 Spolu s baronem Puteainim a svým tajemníkem Josefem Vaňkem pak vypracoval osnovu celozemského ústavu, jiţ předloţil ke konečnému schválení výboru, sloţenému hlavně z hrabat F.J. Vrtby, J. Dietrichsteina, J. Vratislava, Kašpara Šternberga, J. Nostice a praţského purkmistra M. Kaliny z Jätensteina. Koncem roku 1827 byly stanovy schváleny císařem a dne 14. Července 1828 se konala ustavující valná hromada „cýs. Král, prywil. Českého společného náhradu sskody ohněm swedené pogissťugicýho ustawu“2, později zvaného První česká vzájemná pojišťovna. Činnost zahájila v budově č. 76-II ve Spálené ulici (tj. v místech hlavní budovy dnešní České pojišťovny) v bezplatně propŧjčené místnosti bytu tajemníka generálního ředitele. Později (v roce 1830) se přestěhovala do domu č. 175-II ve Sněmovní ulici. Sociální sloţení představitelŧ První české vzájemné pojišťovny v Praze ukazuje, ţe na vytvoření novodobého poţárního pojištění měla zájem především česká šlechta a také někteří církevní představitelé. Na základě vzájemnosti tak zabezpečovali svŧj nemovitý majetek a rovněţ majetek svých poddaných proti poţáru. Vytvořili tím obecně prospěšnou instituci, na jejíţ výhodách se mohly podílet i široké, méně zámoţné vrstvy. Prakticky ve stejné době jako v Praze dochází k jednání o zřízení samostatné pojišťovny pro Moravu a Slezsko v Brně. Zatímco pojišťovna v Čechách byla zřízena jako výsledek úsilí především místní šlechty a duchovenstva, vznik obdobné poţární pojišťovny na Moravě byl poměrně těsně spjat s rozvojem pojišťovnictví v Dolním Rakousku a Štýrsku. Jedním z hlavních iniciátorŧ snah o zaloţení moravské pojišťovny 1

VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0, strana 96 2

VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0, strana 96

9

byl vídeňský dŧstojník G. Högelmüller, podle jehoţ návrhŧ byla jiţ v roce 1825 zaloţena dolnorakouská vzájemná poţární pojišťovací společnost ve Vídni. Zemské gubernium v Brně bylo dvorským dekretem z téhoţ roku vyzváno, aby podle tohoto vzoru zřídilo podobný ústav pro Moravu. Dne 24. května 1827 pak došlo k ustavující schŧzi zájemcŧ společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy. V srpnu tohoto roku byla potom formou samostatných letákŧ i zvláštního oznámení v brněnských novinách ohlášena snaha o zaloţení pojišťovny a současně uveřejněno Pozvání ku přístupu na spolek, v Moravě a Slezsku se spojující k náhradě za pohořelá stavení.3 V téţe době se vedle zmíněné dolnorakouské pojišťovny ve Vídni konstituoval také ve Štýrském Hradci podobný stav s pŧsobností na Štýrsko. Jak dvorským kruhŧm, tak i zakladatelŧm zmíněných teritoriálním pojišťoven se zdálo výhodné vzájemné propojení těchto tří ústavŧ za účelem sníţení moţného rizika. Proto vídeňský, štýrskohradecký a provizorní brněnský (správněji vlastně dolnorakouský, štýrský a moravsko-slezský) ústav podepsaly koncem roku 1829 společenskou smlouvu, v níţ se spojovaly ke společné úhradě poţárních škod a zavazovaly se ke vzájemné podpoře. Tato smlouva pak umoţnila prozatímního vedení moravsko-slezského ústavu vydat v únoru 1830 cirkulární nótu, která oznamovala, ţe dnem 1. července 1830 zahájí Cís. Král. Priv. Pospolný ústav pohořelý pro Moravu a Slezsko4 (neboli Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna v Brně) svoji činnost. V čele Moravsko-slezské pojišťovny stál jiţ od jejich provizorních počátkŧ aţ do závěru první poloviny století hrabě František Josef ze Ţerotína. Jeho zástupcem byl opat Cyril František Napp, později pak hrabě J. B. Troyern a od konce třicátých let barvíř J. B. Schöl. Pŧvodní úřadovna pojišťovny byla v několika místnostech Františkova muzea v Brně. Tam sídlilo vedení ústavu, dále jeho účetní (v prvních letech jím byl V. Heidler) a v kancelářích pracovalo i několik „výpomocných individuí“ – jak byly tehdy označovány pomocné kancelářské síly. Smlouva brněnské pojišťovny s vídeňským a štýrskohradeckým ústavem měla trvat šest let a pak se mělo jednat o jejím prodlouţení. Pro pojišťovnu v Brně byla velmi výhodná, neboť relativní poměr jejích škod v prŧběhu tohoto prvního období byl ve srovnání 3



10

s druhými dvěma ústavy téměř dvojnásobný. Po vypršení první šestileté lhŧty v roce 1835 byla vedena další sloţitá jednání, avšak mimo jiné z dŧvodu zmíněné nevýhodnosti vzájemného spojení pro obě rakouské pojišťovny jiţ tato smlouva obnovena nebyla. Moravsko-slezská pojišťovna tak byla pro další období odkázána sama na sebe. Toto osamostatnění v prŧběhu několika dalších let ale zpŧsobilo pokles počtu účastníkŧ i pojištěného kapitálu na méně neţ polovinu. Své velikosti z roku 1835 pak brněnská pojišťovna dosáhl aţ přibliţně po třech desetiletích. Po značném početním nárŧstu pojišťoven nejrŧznějšího typu v Rakousku ve dvacátých letech nezaznamenala významnějších změn. Výjimkou bylo zaloţení dvou terstských akciových pojišťoven – Assicurazionni Generali v roce 1831, jeţ se velmi brzy vyšvihly mezi přední pojišťovací ústavy celé monarchie a výrazně se prosazovaly i na peněţním trhu českých zemí. K dalšímu rozvoji pojišťovacích ústavŧ a pojišťovnictví vŧbec v našich zemích pak došlo teprve aţ ve druhé polovině 19. století, zejména pak na konci 60. A počátkem 70. let. v tzv. zakladatelském období.5

1.2. Pojišťovnictví v dobách konjunktury a po ní Vznik a vývoj pojišťoven ve druhé polovině 60. a na počátku 70. let dosti věrně kopíroval rozvoj bankovnictví v téţe době. I v případě pojišťovacích ústavŧ v našich zemích lze vystopovat zakladatelskou vlnu na konci let šedesátých, během níţ zaloţené podniky většinou přečkaly období hospodářské krize a deprese po roce 1873. Na druhé straně překotná zakladatelská atmosféra počátku 70. let dala i v oblasti pojišťovnictví vzniknout celé řadě pojišťoven, které zmíněnou obtíţnou dobu nepřečkaly. Mezi nově zaloţenými pojišťovnami se v 60. letech poprvé objevují i ústavy jazykově české. Hospodářsky sílící národnostně české vrstvy totiţ začaly stále naléhavěji pociťovat potřebu vlastního ústavu, zaměřeného především na ţivotní pojištění, jeţ dosud plně ovládaly vídeňské, terstské a částečně i budapešťské akciové pojišťovny. Mimo jiné i z těchto dŧvodŧ vznikla roku 1869 Vzájemná pojišťovací banka Slavia. Pŧvodně měl být tento ústav první všeslovanskou pojišťovnou. Vznikl pod dojmem „poutě do Moskvy“ a uvaţovalo se dokonce o budoucím uţívání ruštiny jako hlavního úředního jazyka podniku. Při jeho vzniku se od roku 1868 významně angaţoval F.L. 5

VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0, strana 96-97

11

Chleborád. Jeho účast je citelná i ve formulacích úvodního provolání, v němţ je vyjádřena naděje, ţe nový ústav „… bude podniknutím vlasteneckým, neodvádějícím peněz do Vídně, Uher, Belgie, Anglie, nýbrž přitahujícím je do Prahy, odkud je v úrodných potůčkách rozváděti bude po veškerých vlastech českoslovanských“6 Pojišťovna Slavia brzy rozšířila svou činnost i na pojištění majetku, coţ významně posílilo její postavení na domácím pojistném trhu. Souběţně se snahami o zaloţení Slavie probíhala jednání o zřízení Pojišťovny Praha. Přípravný výbor tvořili významní zástupci českého národního a hospodářského ţivota. Ti navrhli spojení obou připravovaných ústavŧ v jednu pojišťovnu, aby se české hospodářského ţivota. Ti navrhli spojení obou připravovaných ústavu v jednu pojišťovnu, aby se české hospodářské síly netříštily. Výbor Slavie však návrhy na sjednocení odmítl a počátkem roku 1869 zahájila nová pojišťovna svou činnost. Na rozdíl od velkorysých a často nerealistických plánŧ zakladatelŧ Slavie se zřizovatelé Pojišťovny Praha nepokoušeli překročit hranice českých zemí. Přesto, ţe své zaměření nikdy nerozšířila na majetkové obchody, stala se Pojišťovna Praha prosperující českou pojišťovnou. V letech 1868 – 1869 byly konány přípravné práce pro zřízení další české pojišťovny, jeţ by tentokráte i lidem na venkově poskytovala výhodnější poţární pojištění a vesnickému obyvatelstvu přístupné krupobitní pojištění. Vznikla v Lysé nad Labem (po několika letech přesídlila do Prahy) a v dalších letech pak pŧsobila pod názvem Rolnická vzájemná pojišťovna Praha. Na podobné kruhy se orientovala v roce 1870 vzniklá Česká banka dobytek vzájemně pojišťující7 v Praze, jeţ však po několika letech existence (podobně jako celá řada jiných dobytčích pojišťoven v Rakousku i Uhrách – např. Taurus, Apis, Orion aj.) musela v roce 1880 likvidovat. Horečná zakladatelská činnost v letech 1872-73 dala vzniknout hned třem českým pojišťovnám. Byly to Vltava, banka škody z ohně, krupobití a ţivot vzájemně pojišťující v Praze, dále Všeobecná česká akciová společnost pro pojišťování ţivelní v Praze, a posléze První česká všeobecná pojišťovací banka v Praze. Všechny jmenované ústavy zanikly nejpozději v roce 1874.

6



12

Počátkem 70. let dozrála doba i pro zaloţení první české profesionální zajišťovny. Stala se jí První všeobecná zajišťovací banka, a.s., v Praze, která zahájila svou činnost v lednu 1872. Její vznik tvoří jeden z mezníkŧ v dějinách českého pojišťovnictví a zajišťovnictví. Je zajímavé, ţe o zřízení jiného ústavu tohoto typu (měl se jmenovat Zajišťovací společnost Labe) se rovněţ pokoušela Ţivnobanka ve spojení se Všeobecnou českou bankou. Později však od tohoto plánu ustoupily a zejména Ţivnobanka postupně získala velkou část akcií První zajišťovací. Přes výrazný početní nárŧst nových pojišťoven v Praze (je zajímavé, ţe v porovnání s bankami zde měly neobvykle velký podíl jazykově české ústavy) ovládaly i v dalších letech pojistný trh v českých zemích pojišťovací instituce se sídlem mimo toto teritorium. Tato nepříliš příznivá situace se měnila v dalších letech jen velmi zvolna. Tak jako v případě jiných peněţních institucí (kromě spořitelen) hluboký ekonomický útlum v 70. a 80. letech dalšímu významnějšímu rozvoji pojišťovnictví u nás příliš nepřál.8

1.3. Pojišťovnictví po roce 1945 V Košickém vládním programu nebyly obsaţeny přímé formulace o znárodňování, takţe nesocialistické síly se snaţily zŧstat u posílení státního dohledu a regulace nad soukromým pojištěním, coţ se ovšem nezdařilo. Po ostrém politickém boji prosadila KSČ znárodnění pojišťoven v říjnu 1945 dekretem prezidentem republiky č. 103/1945 Sb. První období, začínající znárodněním, je charakterizováno vytvořením pěti pojišťoven – národních podnikŧ – s platností od 1.1. 1947: Pojišťovna Slavia, Praţská městská pojišťovna, První československá pojišťovna, dále na Slovensku pojišťovna Slovan a konečně Nemocenská pojišťovna dle vládního nařízení č. 215/1946 Sb. Zajišťování bylo i nadále provozováno První českou zajišťovací bankou v Praze, která v nezměněné právní formě (akciová společnost) byla dána do národní správy. Základními formulovanými cíli bylo v té době soustředit, zjednodušit a zlevnit pojistnou ochranu a zapojit pojišťovnictví do plánovaného řízení národního hospodářství. Únorový převrat pak umoţnil realizovat konečný cíl – zcela zmonopolizovat pojišťovnictví do jedné organizace plně ovládané státem. S právní platností od 1.1.1949 8

VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0, strana 137 - 138

13

(dle vládního nařízení č. 48/1949) byla vytvořena celostátně jednotná Československá pojišťovna, n. p., jeţ měla – stejně jako o něco později zaloţená SBČS – oblastní ředitelství v Bratislavě. Zákon ze dne 21.12. č. 190/1950 Sb., o úkolech a organizaci pojišťovnictví byl jakousi mezi etapou, protoţe na existenci základních subjektŧ (Čs. Pojišťovny, n.p. a První české zajišťovací banky, a.s.) nic nezměnil, znamenal pouze konec činnosti soukromých subjektŧ dle ţivnostenského řádu a cizích pojišťoven na čs. Území. Dle tohoto zákona se ještě národní majetek pojišťoval, a to povinně: Národní majetek, který je svěřen do správy státním orgánům, je souborně pojištěn v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy vnitra a stavebního průmyslu a zúčastněným ministerstvem.“9 (§ 4, odst. 2 uvedeného zákona č. 190/1950). Spolu s tímto přechodným zákonem byl vydán i jiţ zcela socialistický zákon o pojistné smlouvě č. 189/1950 Sb. Mezi novými finančními zákony tzv. Kabešovy reformy z konce r. 1952 byl i zákon o pojišťovnictví č. 85/1952 Sb., podle tohoto zákona se od 1.1.1953 Československá pojišťovna, n.p., přeměnila na Československou pojišťovnu, státní pojišťovací ústav, s hlavní správou na ministerstvu financí. Ve všech krajích byly vytvořeny krajské správy a ve všech okresech inspektoráty pojišťovny. Vzhledem k tomu, ţe se státní sektor chápal jako hospodaření z jedné kapsy, nebylo nutné pojišťovat státní majetek, jenţ by se při poškození stejně nahrazoval ze státních prostředkŧ, a pojištění bylo proto orientováno na druţstva, osobní majetek občanŧ a ţivotní pojištění obyvatelstva. Jiţ po únoru 1948 se ve zmonopolizovaném prostředí podstatně sniţovala potřeba zajištění, aţ zŧstala v praxi zachována jen vŧči zahraničí. Nebyla však zrušena uvedená zajišťovna, pouze se takto zmenšil rozsah její činnosti. Přesto nakonec vplynula do Státní pojišťovny, a to k 1.1.1959. Významný dopad na bilanci pojišťovny měla měnová reforma 1953, jejíţ součástí byla vpravdě brutální opatření: Zrušení vázaných hodnot ţivotních pojištění (tj. z období před měnovou reformou 1945) zcela bez náhrady a přepočítání hodnot ţivotních pojištění sloţených po r. 1945 v poměru 20:1.

9


14

Poté následoval pochopitelně pokles celého oboru ţivotního pojištění, čemuţ se podařilo čelit jakýmsi „lákáním“ obyvatelstva pomocí technické úrokové míry zvýšené na 4 % (vydrţela aţ do konce socialismu) místo dosavadních 2,5%. Na druhé straně je třeba v zájmu objektivity konstatovat, ţe se skutečně prosazovaly zamýšlené tendence ke zjednodušení a zlevnění pojištění, a to i tzv. sdruţenými formami pojištění (např. sdruţené pojištění pracujících). Od r. 1953 existovalo povinné a dotované pojištění majetku JZD se zákona, od r. 1960 byly podmínky změněny přepočtem na tzv. ekonomické (tj. neprodělečné) pojistné, ale samo pojištění zŧstalo povinné. Od r. 1967 bylo pojištění povinné i pro státní statky. Celá sektor zemědělství však byl pro pojišťovnu ztrátový, náprava k ekonomickému pojistnému nastala v r. 1970. Neexistence pojištění státního majetku nebyla chápána jako substanciální rys socialismu a jiţ od poloviny 50. let se diskutovalo o moţnosti jeho obnovení. Stalo se tak při pokusu o reformu v polovině 60. let. Podle nového zákona o pojišťovnictví č. 82/1966 Sb. se pojišťovna stala státní hospodářskou organizací, která – v rámci tehdejší reformy ekonomiky – začala pojišťovat i státní sektor. Od počátku r. 1967 se tak dobrovolně pojišťovaly i státní hospodářské organizace, a jiţ v r. 1975 byla hlavní rizika (voda, oheň atd.) pokryta u 95% organizací v českých zemích. Na platnosti zákona, institucionálním uspořádání i poslání pojišťovnictví se pak do konce 80. let nic nemění, pouze se objevují nové dílčí produkty a – stejně jako u spořitelny – dochází Konkrétní pojistné podmínky upravoval nikoli zákon, ale vyhlášky ministerstva financí. Aţ v transformačním období bylo pojišťovnictví nově upraven demonopolizačním zákonem č. 185/1991 Sb. Mezi zajímavé produkty a skutečnosti daného období patří: V r. 1968 začala pojišťovna nabízet dŧchodové pojištění. O jeho zavedení rozhodla vláda, obsah vypracovala pojišťovna a zásady schválilo ministerstvo financí. Hlavním cílem ze strany státu byl protiinflační dopad v době ztráty kontroly nad mzdovým vývojem. Velkou oblibu, si ihned získalo v tom případ, ţe je bohaté hospodářské organizace sjednávaly a platily pro své pracovníky. Po získání nadvlády v ekonomice socialistický stát tuto moţnost zase v období normalizace zrušil, ale produkt sám existoval i nadále, z pohledu pojišťovny na neziskové bázi, coţ se tkalo (obojí přesně od r. 1975) celé oblasti ţivotního a dŧchodového pojištění. Na konci r. 1985 zde existovaly vytvořené rezervy jiţ ve výši zhruba 33 mld. Kč.

15

Jiţ v polovině 70. let bylo v českých zemích pojištěno 99% budov v osobním vlastnictví občanŧ, 4 mil. dospělých osob a 1 mil. dětí a mládeţe mělo rŧzné formy osobního pojištění. V r. 1985 bylo pojištěno 95% národních výborŧ a 80% nezemědělských organizací. Existovala dlouhodobá tendence ke ztrátovosti úrazových pojištění, naopak zisková byla pojištění staveb občanŧ. Socialistická monopolizace a produktová standardizace měly příznivé dopady na osobní a reţijní náklady spojené s pojištěním: zatímco v předválečném Československu se v tomto oboru uţivilo asi 18 tis. Zaměstnancŧ, v r. 1954 to bylo jen 5501 a v r. 1974 7233 osob. V roce 1985 reţijní náklady činily jen necelých 5 Kč na 100 Kč vybraného pojistného. Uvedené údaje svědčí (v logice ekonomiky socialismu) o vysoké efektivnosti pojišťovnictví.10

10

VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0, strana 390 – 392

16

2. SOUČASNÁ PODOBA POJIŠŤOVNICTVÍ V této kapitole bych chtěla nastínit a přiblíţit současnou podobu pojišťovnictví, jeho členění, ale i finančních zprostředkovatelŧ a v neposlední řadě i povinných rezerv a současnou ochranu klienta aţ po rizika a jejich pojistitelnost.

2.1. Charakteristika pojišťovnictví Pojišťovnictví je specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik ovlivňující činnosti lidí. Zahrnuje všechny pojišťovací instituce, které mají oprávnění k podnikání v pojištění v dané ekonomice, ve všech jejich formách. V jednotlivých zemích se uplatňuje rŧzný přístup k pojetí pojmu pojišťovnictví z hlediska zahrnování institucí do tohoto odvětví ekonomiky. Pojišťovnictví v řadě zemí zahrnuje kromě institucí komerčního pojišťovnictví instituce zabývající se povinným zdravotním pojištěním, někdy rovněţ pojišťovny sociální. V podmínkách České republiky se do pojišťovnictví zahrnují instituce zabývající se z rŧzného pohledu komerčním pojištěním. V podmínkách České republiky se chápe pod pojmem pojišťovnictví specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění a s tím spojenými činnostmi. Předmětem pojišťovnictví jako odvětví ekonomiky je také regulace pojišťoven ze strany státních orgánŧ, které dohlíţejí na dodrţování správného podnikání v oblasti pojištění, dále je předmětem pojišťovnictví řízení pojišťoven, kalkulace pojistného, tvorba technických rezerv, informační soustava apod. V rámci pojišťovnictví v jednotlivých zemích existují a pŧsobí instituce, jejichţ účelem je organizování vzájemné spolupráce pojišťoven, asociace pojišťoven. Mezi instituce, které se zahrnují, pod pojmem pojišťovnictví patří: -

pojišťovny a zajišťovny,

-

pojišťovací zprostředkovatelé,

-

státní dozor nad pojišťovnictvím,

-

asociace pojišťoven,

-

finanční instituce zabývající se pojištěním vedle pojišťoven (například banky),

-

poradenské a ostatní firmy v oblasti pojišťovnictví.11

11

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 145

17

2.2. Pojišťovny Pojišťovna je specifická finanční instituce přebírající rizika a provozující pojistné produkty. Je to právní subjekt, který má oprávnění vykonávat pojišťovací činnost (obdrţel od státu orgánu státního dozoru nad pojištěním, povolení k provozování pojišťovací činnosti). Z hlediska zaměření činnosti se pojišťovny člení na: -

pojišťovny univerzální, které pojišťují v podstatě všechny druhy rizik a mohou provozovat i zajištění

-

pojišťovny ţivotní, které se zabývají provozováním ţivotních druhŧ pojištění,

-

pojišťovny neţivotní, které se zbývají provozováním neţivotních druhŧ pojištění,

-

pojišťovny specializované, coţ jsou pojišťovny specializující se na určitý druh nebo odvětví pojištění, na pojišťování určitých rizik, na některé skupiny pojištěných (například pojištění právní ochrany, úvěrové pojištění).

Mezi specializované pojišťovny se řadí i zajišťovny, tedy instituce, které se zabývají výlučně provozováním zajištění. Tabulka 1 Počet komerčních pojišťoven v České republice

1993

2002

2012

Pojišťovny celkem

20

39

49

Ţivotní

5

3

8

Neţivotní

7

19

26

Univerzální

8

17

15

Zdroj: Vlastní grafické zpracování, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 145 – 146, Pojišťovnictví zahrnuje rŧzné pojišťovny lišící se zaměřením, organizační formou, velikostí. Ve většině zemí pŧsobí velké mnoţství institucí provozujících pojištění, ovšem převáţnou většinu pojistných operací provádí pouze několik velkých pojišťovacích institucí. Na standardním evropském pojistném trhu zhruba pět největších pojišťoven ovládá asi tři čtvrtiny pojistného trhu. Dlouhodobou tendencí na pojistných trzích s ohledem na trend ke koncentraci pojišťoven je sniţování počtu klasických pojistitelŧ.12 12

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 145 - 146

18

Dále se mŧţeme setkat s tzv. kaptivními pojišťovnami. Kaptivní pojišťovna je instituce, kterou zaloţil podnikatelský subjekt (obyčejně prŧmyslový podnik, koncern) se záměrem pojišťovat své vlastní potřeby. Pojišťovnu zakládá v případě, ţe se jedná o finančně silný podnik a ţe má tento podnik relativně dobře rozptýlené riziko, takţe si mŧţe dovolit určitou formu samopojištění a spravovat vlastní rezervní fond. Kaptivní pojišťovny mají vlastní kapitál a rezervy, často se zajišťují (někdy jsou zřizovány přímo jako zajišťovny). Z hlediska právní formy členíme pojišťovny na -

státní

-

vzájemné druţstevní,

-

akciové pojišťovny.

Státní pojišťovny zřizuje stát nebo státní orgány, výsledky jejich hospodaření nese stát. Jde většinou o zabezpečení pojistného krytí pro klienty v těch oblastech krytí rizik, které pro akciové pojišťovny nejsou dostatečně atraktivní, nebo v oblasti krytí rizik, kde má stát zájem podporovat určitou oblast podnikání prostřednictvím podpory pojištění. Jejich pozitivem jsou státní záruky za závazky státních pojišťoven, negativem většinou vyšší náklady správní reţie. Vzájemné (druţstevní) pojišťovny jsou instituce, pro něţ je charakteristická vzájemná pomoc při krytí rizika. Ve vzájemných pojišťovnách se vychází z toho, ţe škoda, který se stane jednomu členu společenství má být nesena ostatními, kterým se nestala. Riziko nesou členové (vlastníci), kteří jsou současně pojistníky (klienty). Ve světě pŧsobí malé vzájemné pojišťovny, které mají nepatrný význam, sjednávají jen určité specifické druhy pojištění, a velké vzájemné pojišťovny (které jsou pokračovateli tradičních vzájemných pojišťoven), které mají i sta tisíce členŧ a konkurují velkým akciovým společnostem tím, ţe hospodaří s niţšími náklady správní reţie a nekalkulují zisk do ceny pojištění. Charakteristické pro vzájemné pojišťovny je: -

poskytují pojistné krytí svým členŧm (vlastníkŧm),

-

smyslem činnosti vzájemné pojišťovny je krytí rizika,

-

pojistné je kalkulováno podle zásad pojistné matematiky – v případě, ţe odhadované pojistné je nízké, vyrovnává se dodatečnými příspěvky, nastane-li přebytek, je rozdělen mezi členy společnosti,

-

členové poskytují finanční prostředky nutné k provozu pojišťovny.

Akciové pojišťovny – jejich základní kapitál je tvořen vklady akcionářŧ, které jsou rozvrţené na určitý počet podílŧ – akcií o předem určené jmenovité hodnotě (nominální 19

ceně). Akciová společnost je převaţující právní forma pojišťoven v trţní ekonomice. Má tyto charakteristické rysy: -

existuje určitý počet vlastníkŧ – akcionářŧ,

-

vlastnictví podniku je obvykle odděleno od vlastního řízení,

-

cílem podnikání je dosaţení zisku,

-

akciová společnost musí stanovit pojistné tak, aby po uhrazení pojistného plnění zŧstal společnosti přebytek,

-

podíl na zisku (výnosy z vloţených prostředkŧ se vyplácí akcionářŧm v podobě dividend,

-

výsledky hospodaření nesou akcionáři.

Na základě legislativy mŧţe být v podmínkách České republiky zaloţena pojišťovna v právní formě akciové společnosti nebo druţstva, zajišťovna pouze jako akciová společnosti. Z pohledu zaměření činnosti v České republice fungují ţivotní, neţivotní a univerzální pojišťovny. Univerzálním pojišťováním nadále není státem udělováno povolení k činnosti. Z pohledu právní formy pojišťoven je převaţující akciová společnost. Vzhledem k situaci na pojistném trhu v České republice (vývoj pojistného trhu začíná vlastně aţ v devadesátých letech) nejsou v blízkém období předpoklady pro větší uplatnění druţstevních pojišťoven. Pokud se bude uvaţovat o druţstevní formě podnikání v pojišťovnictví, dá se předpokládat v podobě úzce specializovaných pojišťoven. Zatím jsme se na pojistném trhu setkali pouze s jednou druţstevní pojišťovnou, specializovanou na cestovní pojištění.13

2.3. Pojišťovací zprostředkovatelé Pojišťovací zprostředkovatelé pŧsobí na pojišťovacím trhu a jejich úlohou je zkontaktovat kupce a prodejce pojišťovací sluţby s výhledem na uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovací zprostředkovatelé jsou samostatnými podnikatelskými subjekty. Představují mezičlánek, který usnadňuje styk klienta s pojišťovnou. V podmínkách České republiky je pojišťovací zprostředkovatel charakterizován jako osoba (fyzická nebo právnická), která za úplatu provozuje zprostředkovanou činnost v oblasti pojišťovnictví. Pojišťovací zprostředkovatel nachází optimálního pojistitele pro daného zákazníka. Dŧvody k vyuţívání sluţeb pojišťovacích zprostředkovatelŧ: 13


20

-

zprostředkovatel rozumí trhu a mŧţe sladit zákazníkovy potřeby s pojistnými produkty, které jsou na pojistném trhu nabízeny,

-

pro zprostředkovatele je jednodušší prozkoumat trh, neboť se v něm jiţ orientuje (na pojišťovacích trzích pŧsobí velké mnoţství pojistitelŧ, kteří nabízejí rŧznorodé produkty),

-

tím, ţe má zprostředkovatel přehled o nabízených produktech na pojišťovacím trhu, mŧţe dosáhnout niţších nákladŧ přiměřených kvalitě sluţeb.

Pojišťovací zprostředkovatele lze rozčlenit podle toho, jaký je rozsah jejich činnosti a zda sjednávají pojistné smlouvy pouze pro jednu pojišťovnu nebo pro více pojišťoven. Obecně existují zprostředkovatelé, kteří pracují pouze pro jednoho pojistitele, se kterým mají uzavřenou smlouvu o zprostředkování (pro jiné pojistitele mohou sjednávat pouze v případě, ţe smluvní pojistitel dá k tomu souhlas, neboť sám daný druh pojištění neprovozuje). Dále zprostředkovatelé v klasickém pojetí, tj. zprostředkovávají sjednání pojistných smluv s více pojistiteli. Specifickým typem zprostředkovatele je tzv. makléř. Makléř je zprostředkovatel, který hledá pro svého zákazníka optimální pojistnou ochranu na základě plné moci nebo na základě smlouvy s klientem (klienty). Klasický makléř sám vytváří svŧj pojistný kmen, stará se o pojistné smlouvy aktualizovat podle měnících se podmínek klienta, podílí se na likvidaci škod. Majitelé a manaţeři podnikŧ vyhledávají pomoc pojišťovacích makléřŧ především tehdy: -

jestliţe v jejich podniku nemají k dispozici nikoho, kdy by dostatečně spolehlivě dokázal identifikovat a ocenit rizika daného provozu,

-

jestliţe podnik není spokojen s dosavadním pojistitelem či si chce ověřit oprávněnost dosavadní dŧvěry,

-

jestliţe se vedení podniku neorientuje na pojišťovacím trhu.

V současné době makléři pŧsobí nejen při zprostředkování sjednání pojistných smluv, ale doporučují v řadě případŧ při rozhodování o tom, zda sjednat pojištění nebo se pojištění vyhnout (v řadě případŧ mŧţe být výhodnější) – uvaţovat o samopojištění. Současně v současné době roste počet smluv individualizovaných, neboť se někdy standartní druhy pojištění ukazují nevhodné, a zde zprostředkovatel napomáhá při stylizaci pojistné smlouvy. 14

14


21

Mŧţeme se setkat i s tzv. kaptivním makléřem, který vyhledává pojistnou ochranu pro svŧj podnik. Pracuje podle stejných zásad jako klasický makléř, ale jeho jediným zákazníkem je mateřský podnik. Pro činnost pojišťovacích zprostředkovatelŧ v řadě vyspělých zemí je charakteristické, ţe je regulována ze strany státu. Jednak z pohledu vymezení kategorií zprostředkovatelŧ a jednak z pohledu vymezení podmínek při činnost pojišťovacích zprostředkovatelŧ (například povinnosti pojištění nebo minimální výše pojistné částky), a podmínky pro splnění odborné zpŧsobilosti pro výkon zprostředkovatelské činnosti (dosaţení určitého stupně odborného vzdělání, stanovená délka praxe v oboru, absolvování odborných zkoušek, povinnosti doškolování apod.).15 Typy pojišťovacích zprostředkovatelŧ -

pojišťovací makléř (PM) – zprostředkovává činnost pro zájemce o pojištění (klienta), mŧţe inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, byl-li k tomu pojišťovnou zmocněn, za škody zpŧsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá sám zprostředkovatel, pro tento případ musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti

-

pojišťovací agent (PA), vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet více pojišťoven (bez jakéhokoliv omezení); mŧţe inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, byl-li k tomu pojišťovnou zmocněn; za škody zpŧsobené při výkonu činnosti odpovídá sám zprostředkovatel, pro tento případ musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti, pojišťovna, jejímţ jménem jedná, se mŧţe písemně zavázat k převzetí této odpovědnosti

-

výhradní pojišťovací agent (VPA), vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné pojišťovny; mŧţe inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, byl-li k tomu pojišťovnou zmocněn; za škody zpŧsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá příslušná pojišťovna, jejímţ jménem jedná

-

vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven, v případě, ţe nabízí produkty více pojišťoven, nesmí nabízet produkty vzájemně konkurenční; řídí se písemnou smlouvou, uzavřenou s příslušnou pojišťovnou, pro kterou zprostředkovává pojištění;

15


22

nesmí inkasovat pojistné a ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění; za škodu jím zpŧsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, jejímţ jménem jedná -

podřízený pojišťovací zprostředkovatel (PPZ) vykonává činnosti na základě písemné smlouvy jménem a na účet PA, VPA nebo PM; nesmí inkasovat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění; za škodu, kterou zpŧsobí při své zprostředkovatelské činnosti, odpovídá PA, VPA nebo PM jehoţ jménem jedná16

2.3.1. Propojování finančních sluţeb Při provozování finančních sluţeb dochází k vzájemnému propojování těchto sluţeb, především v oblasti sluţeb standardního charakteru, typizovaných produktŧ pojišťoven a bank. Činnost bank a pojišťoven se vzájemně prolíná. Proto na pojistném trhu vystupuji vedle pojišťoven provozující pojišťovací produkty i bank. Pro vzájemné vazby bank a pojišťoven mŧţeme vymezit tři základní modely: -

Separátní model, ve kterém existují vedle sebe dvě samostatná nezávislá odvětví, v nichţ se finanční instituce věnují pouze své hlavní činnosti.

-

Kooperativní řešení, kdy obě strany si zachovávají suverenitu svých produktŧ, přičemţ se uplatňuje kooperace s variantami od volných zájmových sdruţení aţ po organizovaná pracovní seskupení v oblasti prodeje nebo správy.

-

Koncernové řešení, tzv. podílový model, kdy jsou zakládány vlastní dceřiné společnosti nebo je zakoupen většinový podíl jiţ existující společnosti. V tomto případě se jedná o převahu jednoho partnera, suverenita produktu není zajištěna.

Proces propojování bankovních a pojišťovacích produktŧ se v jednotlivých zemích liší svou intenzitou i formami, coţ je výsledkem pŧsobení tří základních faktorŧ: -

historického – vyplývá z vývoje vzájemných vztahŧ mezi bankovními a pojišťovacími institucemi,

-

organizačního – týká se hlavně legislativních podmínek umoţňujících v menší či větší míře integraci,

-

ekonomického – vyplývá z ekonomického systému země, rozvinutosti ekonomiky.

16

Zprostředkovatelé. Www.cap.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-v-praxi/zprostredkovatele

23

Integrace bank a pojišťoven vyplývá ze shodných rysŧ bankovních a pojišťovacích produktŧ. Banky a pojišťovny jsou partnery v mnoha oblastech. Pojišťovny vyuţívají bank k inkasu pojistného a výplatě pojistných plnění, ukládají volné finanční zdroje na termínovaných vkladech nebo zadávají bankám provedení investičních operací. Pojišťovny mají ve své nabídce produkty, které mohou sniţovat finanční rizika bank (například rizikové ţivotní pojištění, úvěrové pojištění nebo komplexní pojistnou ochranu podnikatelského subjektu). Tyto klasické vazby jsou v současné době doplněny o vazby širší a pevnější. Přibliţování mezi bankovnictvím a pojišťovnictvím mělo několik stupňŧ. Nejdříve byly rozvinuty koncepty bankopojištění a assurfinance. Jedná se vlastně o spolupráci v distribuční oblasti. Finanční společnosti se postupně snaţí rozvíjet koncept allfinance, který do sebe integruje veškeré finanční sluţby (případně další oblasti). Assurfinance znamená prodej bankovních produktŧ prostřednictvím pojistitelŧ. Assurfinance se týká zejména prodeje jednoduchých bankovních produktŧ. Prodej bankovních produktŧ pojistiteli není však rozšířen v takové míře, jako bankopojištění. Pod pojmem bankopojištění se rozumí prodej pojistných produktŧ na přepáţkách bank. Vstup bank do pojišťovacího obchodu byl podle údajŧ úspěšný především v ţivotním pojištění. Úspěch bankopojištění je vysvětlován těmito dŧvody: -

banky disponují dostatečnou prodejní sítí, pomocí které mohou prodávat pojistné produkty

-

banky jsou v častém kontaktu se svými klienty,

-

banky disponují detailními informacemi o svých klientech, proto jim mohou nabídnout produkty, které vyhovují jejich potřebám,

-

prodej pojistných produktŧ na přepáţkách bank je méně nákladný neţ pomocí pojišťovacích zprostředkovatelŧ17

Při prodeji produktŧ neţivotního pojištění prostřednictvím bank je dosahováno menšího podílu. Tato skutečnost vyplývá z větších odlišností těchto produktŧ od produktŧ bankovních. Dnes se banky snaţí ve svých inovacích kombinovat některé pojišťovací některé pojišťovací produkty se svými tradičními produkty, a tím vycházet vstříc svým klientŧm.

K takovým

produktŧm

patří

17

například

pojištění

úvěrového

rizika

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 150

24

prostřednictvím rizikového ţivotního pojištění při čerpání úvěru (hypotečního, úvěru ze stavebního spoření), cestovní nebo úrazové pojištění majitelŧ platebních karet. Allfinance znamená nabídku plně integrovaných finančních řešení klientŧm ze strany bank. Tento přístup předpokládá aktivní prŧzkum potřeb klienta. Nejedná se tedy pouze o souhrn produktŧ, ale o dlouhodobý vztah s klientem. Tyto sluţby mohou zahrnovat: -

běţný účet a platební styk

-

spořící a investiční instrumenty,

-

všechny typy pŧjček a úvěrŧ,

-

všechny typy ţivotního a neţivotního pojištění

-

nástroje řízení rizika,

-

právní a poradenské sluţby

Propojování mezi pojišťovnictvím, bankovnictvím a ostatními finančními sluţbami se uskutečňuje samozřejmě nejen v oblasti produktŧ a prodeje produktŧ, ale také v přibliţování a majetkovém propojování finančních institucí. Proto se mluví o vytváření finančních konglomerátŧ (bankopojišťoven). Finanční konglomeráty mohou mít rŧznou strukturu. Při propojování bankovních a pojišťovacích sluţeb mohou být vyuţity následující formy propojování: -

zaloţení nové filiálky,

-

zaloţení společného podniku,

-

strategie majoritního podílu,

-

zakládání společných holdingových společností,

-

strategie dobrovolných fúzí,

-

strategie kombinované účasti a distribuce,

-

strategie kooperace v distribuci produktŧ.

Efekty propojování finančních sluţeb se projevují ve sniţování správných nákladŧ při provozování sluţeb a zvyšování výkonnosti, sníţení rizika podnikání, vytváření nových finančních sluţeb lépe přizpŧsobených poţadavkŧm klientŧ, v širším vyuţití distribučních sítí, vyuţívání informací o klientech.18

18


25

2.4. Pojištění V následujících řádcích se věnuji pojištění, jak ho známe v dnešní podobě. Pojem pojištění a jeho vývoj ve zkratce a členění pojištění. 2.4.1. Pojem pojištění Ekonomický subjekt má dvě moţnosti, jak se finančně vyrovnat s nahodilými událostmi. Mŧţe je krát z vlastních zdrojŧ (samopojištěním), nebo mŧţe vyuţít pojištění (přesun rizika na instituci provozující pojištění). Z tohoto hlediska je pojištění nástroj finanční eliminace negativních dŧsledkŧ nahodilosti. Pojištění nemŧţe ovlivňovat výskyt náhodných událostí, vznik škod. Pojištění ale finančně eliminuje dopad nahodilých událostí (pomocí pojištění lze finančně nahradit ztráty vzniklé při realizaci čistých rizik). Z pohledu finanční kategorie představuje pojištění tvorbu, rozdělování a uţití pojistného fondu k úhradě peněţních potřeb ekonomických subjektŧ, které jsou v jednotlivých případech výskytu náhodné vcelku odhadnutelné. Pojem potřeby v jednotlivých případech výskytu náhodné vcelku odhadnutelné znamená, ţe jde o potřeby, -

které jsou peněţně ocenitelné, a to jak potřeby konkrétní, které lze přímo peněţně vyčíslit, tak potřeby abstraktní, které nelze bezprostředně peněţně vyčíslit (k ohodnocení dochází dopředu sjednanou velikostí krytí),

-

u kterých platí, ţe pro jednotlivý subjekt je problematický odhad toho, zda dojde k nahodilé události (zda bude vystaven realizaci příslušného rizika) a jak velké příslušné potřeby vzniknou (jak velká škoda bude nahodilou událostí zpŧsobena), vcelku (pro větší počet účastníkŧ)lze odhadnout výskyt a rozsah nahodilých událostí pomocí statistických propočtŧ (počtu pravděpodobnosti).

Pod pojmem pojistný fond se chápe peněţní fond, který se tvoří a rozděluje na základě tzv. pojistné metody. Pojistná metoda tvorby a rozdělování peněţního rezervního fondu má svá specifika v přístupu k tvorbě rezervního fondu i rozdělování tohoto fondu. Tvorba tohoto rezervního fondu je zaloţena na skutečnosti, ţe se na ní podílí všechny zúčastněné subjekty, a současně ţe velikost příspěvkŧ jednotlivých účastníkŧ pojištění do pojistného fondu se odvíjí od velikosti rizika (závisí na riziku), tedy velikost jednotlivých příspěvkŧ závisí na pravděpodobnosti realizace rizika a předpokládané velikosti škod v dŧsledku realizovaných rizik (tento princip se také označuje jako 26

princip ekvivalence v pojištění). Při tvorbě pojistného fondu není z hlediska pojistného fondu dŧleţitá velikost příspěvkŧ jednotlivých účastníkŧ, ale velikost celkově vytvořené rezervy, který má být dostatečně velká k úhradě nastalých náhodných potřeb. Při rozdělování pojistného fondu se pojistná metoda projevuje v tom, ţe z vytvořené rezervy jsou uhrazovány náhodné potřeby v souvislosti s realizací rizik. Rozdělování pojistného fondu tedy probíhá na základě principu podmíněné návratnosti, tzn. ve prospěch jednotlivých účastníkŧ pojištění, jsou prostředky pojistného fondu rozdělovány jen za podmínky realizace rizika, vzniku náhodných potřeb. Pomocí pojištění tedy dochází k vyrovnávání rizika v rámci subjektŧ zúčastněných na pojištění. Větší počet subjektŧ ohroţených příslušným rizikem → příspěvky na pojištění → pojišťovna → plnění ve prospěch účastníkŧ postiţených realizací rizika Pojištění patří mezi finanční sluţby. Předmětem této finanční sluţby je za úplatu poskytnutá pojistná ochrana. Jako součást infrastruktury ekonomiky pŧsobí pojištění na prŧběh procesu reprodukce tím, ţe přesouvá část finančních prostředkŧ tam, kde jsou v daném okamţiku třeba (z hlediska výskytu nahodilých potřeb). Pojištění je také dŧchodovou kategorií, protoţe prostřednictvím pojištění dochází k dŧchodové stabilizaci ekonomických subjektŧ. Z právního pohledu představuje pojištění právní vztah, při kterém pojistitel na sebe přebírá závazek, ţe pojištěnému poskytne pojistné plnění, nastane-li nahodilá, v pojistných podmínkách blíţe označená, událost.19 2.4.2. Vývoj pojištění Nahodilé události jako ţivelní katastrofy, osobní neštěstí jako úrazy, ztráta ţivitele vedly odedávna k úvahám o rŧzných zpŧsobech vyrovnávání se s těmito nahodilými událostmi ovlivňujícími ţivoty lidí. První úvahy o pojištění jsou velice staré (jiţ kolem roku 2 000 před n.l.) a byly spojeny především se vzájemným krytím ztrát (označuje se jako vzájemností pojištění), hlavně v souvislosti s krytím výdajŧ na pohřby a také v souvislosti s přepravou zboţí pomocí karavan (krytí ztrát mezi majiteli karavan při plánované cestě). Často je těţké odlišit v tomto období pojišťovací činnost od činnosti podpŧrné a charitativní. U těchto prvních pojištění lze vymezit následující rysy: 19

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana19-20

27

-

pojištění bylo soustředěno v uzavřených skupinách osob

-

pojištění zahrnovalo druhořadou část obyvatelstva, především řemeslníky, kupce, ale ne obyvatelstvo zabývající se zemědělstvím, které svým počtem v té době převaţovalo,

-

při pojišťování nebyl dŧsledně oddělen pojistitel a pojistník,

-

pojištění mělo převáţně vzájemnostní charakter, i kdyţ mŧţeme pozorovat některé prvky komerčního pojištění (například tzv. námořní pŧjčka, coţ vlastně kombinace pojištění a úvěru, neboť obchodník si při přepravě zboţí vzal námořní pŧjčku ve výši ceny zboţí, pokud loď s nákladem doplula do místa určení, obchodník vrátil vypŧjčený obnos s vysokými úroky – aţ 36%, v případě ţe obchodník zboţí nedopravil, pŧjčku nevracel).20

Během dlouhého vývoje pojištění v tomto období (aţ do konce 18. století) lze ve vývoji pozorovat dvě základní tendence: -

vývoj od všeobecně formulované vzájemné pomoci k určité konkretizaci vzájemné pomocí s upřesněním okruhu pojistných událostí,

-

vývoj od následného rozvrhu výdajŧ na pojistná plnění (po vzniku pojistných událostí) k praxi pravidelných pevně stanovených příspěvkŧ pro členy spolkŧ (postupně byly oddělovány prostředky na úhradu pojistných událostí od ostatních prostředkŧ příslušných spolkŧ).

Pro druhou polovinu 18. Století je pro pojišťování typická institucionalizace pojišťovnictví, tzn. vznikají pojišťovny, a to především ve formě vzájemných pojišťoven (na našem území vznikla První česká vzájemná pojišťovna roku 1827. Hlavními pojistnými odvětvími, která se v tomto období uplatňují, jsou pojištění poţární, pojištění námořní a pojištění ţivotní (zejména krytí rizika úmrtí). Pojišťovnictví jako významné odvětví ekonomiky se utvářelo nejdříve v přímořských státech Evropy a s určitým zpoţděním ve vnitrozemských státech. Od počátku 19. Století je pro pojištění typické, ţe se stává předmětem podnikání, je tedy chápáno jako uţitečný druh obchodní činnosti. V tomto období se začínají prosazovat pojišťovny ve formě akciové, i kdyţ vzájemné pojišťovny nadále fungují. Pojištění se začíná prosazovat v širších vrstvách obyvatelstva, neţ tomu bylo v předchozím období, a poměrně rychle se rozvíjí. Rozšiřují se provozované druhy 20


28

pojištění, i kdyţ dominantní postavení stále zujímají tři klasická odvětví (pojištění námořní, poţární a ţivotní). Rozšiřují se vědecké základy pojištění, zejména pojistná matematiky. Rovněţ se začíná v souvislosti s pojišťováním velkých rizik uplatňovat zajištění. Od konce 19. Století se postupně ukazuje skutečnost, ţe státy v souvislosti s rozvojem hospodářství a monopolizace určitým zpŧsobem po pojišťovnictví zasahují. Státní zásahy se projevují ve dvou směrech: -

dochází postupně ke vzniku a uplatnění sociálního pojištění v jednotlivých zemích,

-

dochází k regulaci komerčního pojištění.

Obecně státy pouţívají k regulaci komerčního pojištění řady nástrojŧ: -

uplatňují tzv. koncesní princip, tzn. ze zaloţení nových pojišťovacích institucí je třeba schválení státního orgánu,

-

zavádějí

povinnost

tvorby

tzv.

zabezpečovacích

fondŧ

pojišťovacími

institucemi, -

provádějí materiální dohled, tzn. kontrolují hospodaření pojišťoven na základě výkazŧ o jejich činnosti,

-

sledují úrokové míry uţívané při kalkulaci tarifu pojistného,

-

regulují nástroje pro investování pojišťoven (upřednostňují státní cenné papíry a hypoteční zástavní list),

-

uţívají tzv. kvótování aktiv, tzn. stanovují kvóty pro jednotlivé zpŧsoby uloţení aktiv pojišťoven (např. mohou stanovit povinnost uloţení 20% aktiv pojišťoven ve státních cenných papírech).

Přehled rozloţení jmění domácích pojišťoven v ČR v roce 1935: -

vklady a hotovost

15%

-

státní cenné papíry

25%

-

ostatní cenné papíry

6%

-

nemovitosti

12%

-

hypotéky

13%

-

pŧjčky

9%

-

ostatní aktiva

19%21

21

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 21-22

29

Státní dozor nad pojišťovnictvím se posiluje zejména po druhé světové válce (v pojetí státního dozoru v jednotlivých zemích se projevují značné odlišnosti). V daném období se ve vývoji pojištění projevují tři cesty rozvoje? -

specializace jiţ existujících druhŧ a odvětví pojištění,

-

sdruţování (kombinování) jiţ existujících pojistných druhŧ,

-

vznik zcela nových druhŧ pojištění.

Dochází ke změně poměru mezi majetkovým a ţivotním pojištěním ve prospěch pojištění ţivotního, které bývá v jednotlivých zemích státem zvýhodňováno zejména prostřednictvím daňového zvýhodnění, neboť ţivotního pojištění se vyuţívá jako jednoho z vestavěných stabilizátorŧ v ekonomice.22 2.4.3. Pojištění v podmínkách České republiky po druhé světové válce Do roku 1945 pŧsobilo v Československu více neţ 700 pojišťoven a pojišťovacích spolkŧ. V roce 1945 došlo ke znárodnění pojišťoven a jejich počet byl omezen na pět. V roce 1948 byla vytvořena jedna státní pojišťovna, v roce 1968 v souvislosti s federalizací byla rozdělena na Českou státní pojišťovnu a Slovenskou státní pojišťovnu. Pojišťovnictví v našich podmínkách prošlo specifickým vývojem v období uplatňování centrálně řízené ekonomiky. Fungování pojišťovnictví v období centrálně plánované ekonomiky bylo ovlivněno celkovými ekonomickými podmínkami, coţ projevilo v celé řadě modifikací pojištění oproti pojištění v trţních ekonomikách. Pro pojištění v tomto období lze vymezit následující základní charakteristické rysy? -

existovala jedna státní pojišťovací instituce, která měla monopolní postavení, neexistovala konkurence v pojišťovnictví, nebylo zapotřebí státního dozoru nad pojišťovnictvím, pojistné podmínky pro pojištění provozovaná touto státní pojišťovnou byly schvalovány vládou, za výsledky hospodaření pojišťovny nesl odpovědnost stát,

-

pojištění prŧmyslových rizik po určitou dobu nebylo vŧbec uplatňováno (pojištění státních podnikŧ bylo povaţováno za zbytečné, neboť šlo o vztahy v rámci jednoho státního vlastnictví); od roku 1967 bylo opět pojištění mikrosféry zavedeno – vyznačovalo se nadsazenými pojistnými tarify vzhledem

22


30

k moţnostem odškodnění, pojistně technické přebytky v rámci pojištění podnikŧ byly odčerpávány do státního rozpočtu, -

v zemědělství se uplatňovalo pojištění v povinné zákonné podobě,

-

vysoké zdanění hospodářských výsledkŧ státní pojišťovny,

-

státní pojišťovna uplatňovala zjednodušenou pojistnou techniku, provozovala sdruţená pojištění, coţ se pozitivně projevovalo v tarifu pojistného, neboť zjednodušená pojistná technika znamená nízké správní náklady (správní náklady se pohybovaly okolo 5 % celkového tarifu pojistného),

-

volné prostředky pojistně technických rezerv pojišťovny bylo moţno investovat pouze v podobě vkladŧ u státní banky z a pevně stanovenou úrokovou míru,

-

státní pojišťovna provozovala poměrně úzký sortiment sluţeb, s velmi malou moţností individuálního přístupu,

-

vysoké úrovně dosahovalo provozování zahraničního pojištění, neboť bylo třeba uchovat

konkurenceschopnost

a

rovnoprávný

styk

s pojišťovnami

na

zahraničních trzích. V období po vydání Zákona po pojišťovnictví v roce 1991 (kterým byly vytvořeny podmínky pro zrušení monopolu dřívější České státní pojišťovny) začaly vznikat nové pojišťovny. Došlo k obnovení pojistného trhu, který je charakteristický pŧsobením řady pojišťoven, které nabízí širokou škálu pojistných produktŧ, obnovení existence regulačního státního orgánu. V prŧběhu devadesátých let dvacátého století se situace v oblasti pojišťovnictví významně

mělnila

v souvislosti

jednak

s obecnými

ekonomickými

změnami,

legislativními změnami (zejména přizpŧsobování se podmínkám Evropské unie), změnami ve škodovosti a změnami ve významu pojištění v ekonomice. Tabulka č. 8 ukazuje sice na rŧst počtu pojišťoven na pojistném trhu, ovšem některé pojišťovny, zejména v souvislosti s ekonomickými problémy, byly nuceny svou činnost ukončit.23 2.4.4. Členění pojištění Z hlediska zpŧsobu financování se pojištění člení na dva systémy: -

pojištění sociální – zahrnuje úhradu tzv. sociálních rizik v rozsahu daném rozhodnutím státu, je koncipováno jako pojištění povinné,

23


31

-

pojištění komerční (soukromé) – zahrnuje krytí rizik ekonomických subjektŧ (fyzických i právní osob), obvykle v návaznosti na jejich rozhodnutí a potřeby (kromě některých povinných pojištění).

Pojištění se dále z hlediska právního člení na: -

pojištění dobrovolné, kdy se sjednává pojistná smlouva mezi pojistníkem a pojistitelem, a to v závislosti na rozhodnutí pojistníka,

-

pojištění povinné povinné smluvní, kdy v právním předpise je určena povinnost sjednání pojistné smlouvy pro dané subjekty, zákonné, kdy povinnost pojištění pro příslušné subjekty vyplývá ze zákona a kdy se pojistná smlouva nesjednává (z právního předpisu vyplývá povinnosti platit pojistné ve vymezené výši, vymezené instituci a ve vymezených termínech).24

2.5. Riziko V následující kapitole je rozebíráno jedno z nejzásadnějších témat ţivotního pojištění. Jedná se o riziko, jeho popis a členění. 2.5.1. Pojem riziko Lidská společnosti je ovlivňována pŧsobením nahodilých sil, nepředvídaných událostí. Nahodilé síly mohou mít z hlediska lidské společnosti kladné výsledky, ale také negativní dŧsledky. Tyto okolnosti vyplývají z přírodních jevŧ (například choroby, pŧsobení ţivelních sil i ze samotné lidské společnosti, tedy z jejích nedokonalostí (například havárie, krádeţe, úrazy). S rozvojem lidské společnosti dochází k ekonomickým, technickým a sociálním přeměnám, které znamenají na jedné straně zvyšování ţivotní úrovně, na druhé straně ale také větší nebezpečí. Proto je nutné neustále předvídat a eliminovat moţná nebezpečí a jejich negativní dŧsledky. V prŧběhu vývoje se prosazují dvě protikladné tendence. Na jedné straně dochází k rozvoji poznání, čímţ se jednotlivě nejisté jevy procesy poznávají, na druhé straně vznikají nové jevy a procesy, které opět mohou znamenat vznik dalších moţných nebezpečí. 24


32

Kaţdý ekonomický subjekt je stále vystaven nebezpečí nastání nějaké škody. Toto nebezpečí ohroţuje jistotu tohoto subjektu. Mluví se o nejistotě. Schéma 1 - Nejistota

Nejistota

Pravá nejistota

Riziko

Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 9 V souvislosti s těmito nejistými jevy a procesy se v ekonomii a v dalších vědách uţívá pojem riziko, který je spojen s nejednoznačností výsledkŧ ekonomických jevŧ a procesŧ. Riziko je nejistota, který se dá měřit (počtem pravděpodobnosti, na rozdíl od tzv. pravé nejistoty, který není měřitelná. Riziko lze měřit (popsat) pomocí určité hodnoty pravděpodobnosti. Hodnota pravděpodobnosti (statistickou či matematickou). Pravá nejistota představuje stav, kdy je rozdělení pravděpodobnosti nespecifikovatelné. Mŧţeme rozlišit pravou nejistotu částečnou, kdy nejsou známy úplné informace, jen některé parametry, a úplnou, kdy zcela odhadnout pravděpodobnost výskytu, neboť informace nejsou známy. V závislosti na povaze příslušného jevu či procesu mohou realizací příslušného rizika vzniknout: -

buď výhradně negativní (záporné) odchylky od cíle, kdy se mluví o tzv. čistém riziku (nebezpečí ztrát)

-

nebo záporné i kladné odchylky od cíle, kdy jde o tzv. spekulativní (záměrné) riziko (situace spojené s hraním hazardních her, sázením, spekulacemi na burze podnikáním

apod.),

podstupovánno.

kdy

je

příslušným

subjektem

riziko

dobrovolně

25

25


33

Schéma 2 - Riziko

Riziko

Záměrné (spekulativní) riziko

Čisté riziko

Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 10. Pojem riziko je úzce spojen s pojištěním, a opačně. Pojištění je spjato s přesunem rizika na pojistitele. Jestliţe pojistitel přebírá rizika, musí také zkoumat jejich povahu, zákonitosti, kterým rizika podléhají. Pojištění se zabývá pouze riziky čistými, jejichţ realizací vznikají náhodné potřeby. U čistého rizika lze sledovat objektivní stránku a subjektivní stránku. Objektivní riziko je dáno objektivně nezávisle na lidech. Subjektivní riziko existuje v závislosti na činnosti lidí, bez ohledu na to, zda na vědomé či nevědomé, rizikové momenty závisí na duševních a charakterových vlastnostech lidí. Mezi objektivním a subjektivním rizikem je často sloţité najít přesnou hranici. U rizik ohroţujících majetek je určení objektivního rizika snazší, neţ u rizik ohroţujících osoby. U rizik ohroţujících osoby se pod objektivním rizikem rozumí souhrn rizikových momentŧ u osob s prŧměrnými duševními a charakterovými vlastnostmi. Subjektivní riziko představují potom odchylky od tohoto prŧměru. Tabulka 2 Subjektivní a objektivní rizika

Subjektivní rizika Objektivní rizika Na základě konání a jednání lidí Na základě objektivně daných skutečností, například: blesk, přírodní - Neopatrnost - Schopnosti a charakterové katastrofa vlastnosti - Morální riziko, Například: ţhářství, dovednost při manuální práci, riskantní jízda řidiče Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana10.

34

Součástí subjektivního rizika je i tzv. morální riziko, které se vztahuje na změnu v pravděpodobnosti realizace rizika po sjednání pojištění (pojistné smlouvy). Pojem morální riziko je spojen dále s tzv. pojišťovacími podvody. Na pojem morální riziko navazuje pojem antiselekce rizik. Jde o situaci, kdy jsou pojišťována rizika, u nichţ se předpokládá individuální přínos z pojištění v dŧsledku podstatně větší pravděpodobnost realizace rizika.26 Jiné moţné členění rizika je členění podle příčiny vzniku rizika na: -

Rizika přírodní,

-

Rizika vyvolaná lidským faktorem:

-

Rizika technická (zařazení technických rizik do této skupiny vyplývá z toho, ţe technické prostředky jsou dílem lidské činnosti),

-

Rizika vyvolaná lidmi.

Schéma 3 - Členění rizik

Rizika

Rizika vyvolaná lidským faktorem

Rizika technická

Rizika přírodní

Rizika vyvolaná lidmi

Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 11. Z hlediska rizika, resp. Z hlediska vzniku náhodných potřeb rozlišujeme rozměry rizika: –

Okamţik realizace rizika – rozměr, který má kaţdé riziko. Kdyby bylo známo, kdy se události uskuteční, nešlo by o riziko, ale o jistotu. Vznik náhodné

26

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 10 – 11.

35

události je spojen s určitým časovým okamţikem (např. poţár, smrt), nebo trvá určité období (nemoc, přerušení provozu). –

Výskyt realizace rizika – rozměr, který lze sledovat pouze u rizik s absolutní nahodilostí (pro některá rizika je typické, ţe musí uskutečnit a nejisté je pouze kdy – např. smrt člověka – jedná se o rizika s relativní nahodilostí). Pro rizika s absolutní nahodilostí je naopak typické, ţe se realizovat mohou, ale nemusí – např. poţár.

–

Rozsah realizace rizika – rozměr, který mají pouze ta rizika, který se mohou realizovat nejen plně, ale i částečně (na druhé straně jsou rizika, která se realizují pouze plně, tedy celkově).

Realizace rizika, tedy nastání události, který ohroţuje daná ekonomický subjekt, vede ke vzniku škody. Tato škoda tedy znamená konkretizaci realizace rizika, kterým je daný subjekt ohroţován. Tyto škody vznikající v dŧsledku realizace rizika mohou mít rŧznou povahu. Tabulka 3 Materiální a nemateriální škody v souvislosti s realizací rizik

Materiální škody Nemateriální škody Jsou bezprostřední hospodářské ztráty pro Pŧsobí nepřímo na majetek poškozené v dŧsledku - Bolest po úrazu - Věcných škod, - Ztráta blízkého příbuzného - Škod v souvislosti se sníţením nebo ztrátou příjmŧ - Vzniku neplánovaných výdajŧ Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 12. Tabulka 4 Následky škody při realizaci rizika

Škody na osobách Věcné škody Zranění, nemoc nebo úmrtí Ztráta, poškození osoby zničení věci

Finanční škody nebo Finanční ztráty v návaznosti na ztrátu nebo sníţení příjmŧ a neplánované výdaje Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 12. Rovněţ následky škod mohou mít rŧzný charakter. V dŧsledku vzniklých škod mŧţe dojít jednak k věcné ztrátě, jednak k neplánovaným výdajŧm nebo ke ztrátě příjmŧ.27 27


36

Tabulka 5 Podoba následků při realizaci rizika

Věcná ztráta Například: - Ztráta věci - Poškození věcí

Neplánované výdaje Ztráta příjmu Například: Například: - Znovupořízení, - Smrt ţivitele zařízení domácnosti - Pracovní neschopnost - Oprava automobilu - Krytí - nezaměstnanost odpovědnostních škod - Náklady na léčení lékaře Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 12. V pojišťovací praxi je pojem riziko uţíván v trojím slova smyslu: -

předmět ohroţovaný nahodilým nebezpečím (například budova, dopravní prostředek, strojní zařízení),

-

událost zpŧsobující škodu, tedy zdroj rizika (například poţár, havárie, úraz) → nejčastější zpŧsob chápání pojmu riziko,

-

pravděpodobnost vzniku náhodné události s negativními dopady

Velikost rizika ovlivňují dvě charakteristiky: Četnost (= častost výskytu) a závaţnost (= velikost škody spojená s realizací rizika). Přitom existuje několik moţností vzájemných vztahŧ těchto dvou charakteristik: –

nízká četnost a nízká závaţnost rizika → riziko se realizuje zřídka a při realizaci vznikají malé škody,

–

vysoká četnost a nízká závaţnost rizika → u daného rizika dochází k časté realizaci, ale s malými dŧsledky, škodami v dŧsledku realizace rizika,

–

nízká četnost a vysoká závaţnost rizika → riziko se realizuje zřídka, ale realizace znamená vysokou škodu,

–

vysoká četnost a vysoká závaţnost rizika → riziko se realizuje často a navíc jeho realizace je spojena s velkými škodami.28

Škoda, a z ní vyplývající náhodná potřeba při realizaci rizika, mŧţe mít v jednotlivých případech rŧzný charakter. Proto se rozlišují teoreticky dvě podoby těchto potřeb:

28

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 12.

37

-

konkrétní potřeby, tedy potřeby vyplývající ze škod, jejichţ velikost lze přesně peněţně vyčíslit (například v případě zničení majetkové hodnoty lze určit přesně velikost této škody),

-

abstraktní potřeby, tedy potřeby vyplývající ze škod, jejichţ velikost nelze bezprostředně peněţně vyčíslit (v případech škod na zdraví a ţivotě člověka).

Ekonomické subjekty se snaţí realizaci rizik a jejich moţným dŧsledkŧm předejít. Jakým zpŧsobem se lze s existujícími riziky vyrovnat? Předpokladem pro všechna opatření je uvědomit si existenci rizika a včas je rozpoznat. Všeobecně riziko vyloučit nelze. Riziko je moţné pro jednotlivé oblasti činnosti lidí odvrátit nebo omezit realizaci rizika pomocí rŧzných preventivních opatření. Tabulka 6 Moţnosti vyrovnání se s rizikem

Odvrácení rizika

Zmenšení (omezení) realizace rizika pomocí preventivních opatření Proti realizaci rizika a K ohraničení uskutečnění škody, (minimalizaci) škody, například alarmy, ochranná například podniková zařízení proti úrazu, poţární ochrana, nouzové inspekce technických agregáty, poţární stěny zařízení

- Všeobecně nelze riziko vyloučit - Pro jednotlivé oblasti činnosti je myslitelné například odvrácení rizika prostřednictvím smluvní dohody o vyloučení rizika, dělení rizika prostřednictvím zadání zakázky více podnikatelŧm, rozptyl rizika pomocí rozdělení majetku na více druhŧ kapitálových investic Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 13. Pro rizika, jejichţ realizaci nelze odvrátit nebo omezit, nebo jen v určité míře prostřednictvím výše uvedených nástrojŧ, přichází v úvahu finanční krytí. Tedy zabezpečení finanční náhrady škod vzniklých realizací rizik. Finanční krytí rizika se uskutečňuje v rŧzných formách, závislých na nositeli rizika a charakteru rizika. Jde o: –

Krytí prostřednictvím státu,

–

Individuální krytí rizika,

–

Pojištění

Krytí rizik prostřednictvím státu přichází v úvahu pro řešení škod velkého a hromadného rozsahu (např. v dŧsledku ţivelných událostí), dále při krytí základních

38

sociálních potřeb lidí → krytí potřeb určitých skupin lidí v rámci tzv. státní sociální podpory nebo v rámci sociální péče. Individuální zabezpečení znamená tvorbu individuálních rezerv na krytí rizik prostřednictvím rŧzných forem spoření (jak jednotlivci, případně rodinami, nebo podnikatelskými subjekty), přitom míra krytí rizik je ohraničena naspořenými prostředky. Pojištění znamená přenesení rizika na specializovanou instituci – pojistitele, vlastně se rovněţ jedná o tvorbu rezerv na krytí rizik (prostřednictvím příspěvkŧ na pojištění od jednotlivých zúčastněných), ovšem jde o kolektivní tvorbu rezervy, o rozdělení rizika mezi více zúčastněnými a krytí rizik není ohraničeno naspořenými prostředky jednotlivého účastníka.29

2.6. Komerční (soukromé) pojištění V této části je rozebíráno komerční, neboli soukromé pojištění, jeho významem, členěním, jeho základními pojmy a riziky s ním spojeným. 2.6.1. Charakteristika a význam komerčního pojištění Komerční pojištění kryje rizika zpŧsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a pouţití pojistného fondu, tzn. platí zde zásada ekvivalence (velikost příspěvkŧ zúčastněných subjektŧ se odvíjí od velikosti rizika). Zahrnuje v sobě rŧzné podoby pojistných produktŧ, typická pro komerční pojištění je smluvní podoba pojištění. Mŧţe se uplatnit v povinné podobě, ale obvyklá je podoba dobrovolná. Význam komerčního pojištění: -

stabilizace

ekonomické

úrovně

ekonomických

subjektŧ

(jednotlivcŧ

i

podnikatelských subjektŧ, zprostředkovaně potom i státu, -

ovlivňování fungování trţní ekonomiky zásluhou krytí ztrát v případě realizace nahodilých událostí z pojistných plnění,

-

uplatnění odpovědnosti ekonomických subjektŧ za svoji finanční stabilitu i sociální situaci,

-

makroekonomický význam komerčního pojištění v souvislosti s tvorbou a investováním technických rezerv pojišťoven.

29


39

Členění komerčního (soukromého) pojištění -

pojištění riziková, v rámci kterých platí podmíněná návratnost finančních prostředkŧ daná vznikem pojistné události. U těchto pojištění není jasné, zda pojistná událost jednoznačně vznikne. Jestliţe k pojistné události. U těchto pojištění není jasné, zda pojistná událost jednoznačně vznikne. Jestliţe k pojistné události nedojde během trvání pojištění, není omezený. Pojistné se vlastně během pojistného období v pojišťovně při provozování pojištění spotřebuje na pokrytí rizik (výplatu pojistného plnění).

-

pojištění rezervotvorná, v rámci kterých se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. V těchto pojištěních se pojistné plnění vyplatí (aţ na určité výjimky) vţdy.

Komerční pojištění je moţné dále členit na odvětví pojištění, a to podle rŧzných hledisek. Vedle členění na pojištění riziková a rezervotvorná například z hlediska předmětu pojištění na pojištění majetku pojištění osob a pojištění odpovědnosti. Jednotlivá pojistná odvětví se dále člení na druhy pojištění (jednotlivé druhy pojištění kryjí určité druhy rizik). Základním členěním komerčního pojištění je členění podle druhu krytých rizik na: -

pojištění ţivotní, kryjící ţivotní rizika, tj. riziko úmrtí a riziko doţití,

-

pojištění neţivotní, zahrnující krytí celé řady druhŧ neţivotních rizik (například úraz, nemoc, poţár, odpovědnost, odcizení apod.)

Komerční pojištění se dále člení z organizačního pohledu na jednotlivá odvětví pro ţivotní a neţivotní pojištění, a v rámci těchto odvětví na jednotlivé druhy pojištění (pojistné produkty). Následující přehled znázorňuje členění ţivotního a neţivotního pojištění na odvětví podle úpravy v Zákoně o pojišťovnictví.30 Ţivotní pojištění -

pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených ţivotŧ, ţivotní pojištění s vrácením pojistného.

-

svatební pojištění nebo pojištění prostředkŧ na výţivu dětí

-

dŧchodové pojištění

30

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 29-31

40

-

pojištění podle bodu 1 aţ 3 spojené s investičním fondem

-

kapitálové činnosti a) umořování kapitálu zaloţené na pojistně matematickém výpočtu, jimiţ jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondŧ, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečením zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.

-

pojištění pro případ úrazu nebo nemoc, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 aţ 5.

Neţivotní pojištění -

úrazové pojištění (s jednorázovým plněním, s plněním povahy náhrady škody, s kombinovaným plněním, cestujících)

-

pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech (motorových, nemotorových)

-

pojištění škod na dráţních vozidlech

-

pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích

-

pojištění škod na plavidlech (vnitrozemských, námořních)

-

pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek

-

pojištění škod majetku jiném, neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 zpŧsobených (poţárem, výbuchem, vichřicí, přírodními ţivly jinými neţ vichřicí např. blesk, povodně, záplavy), jadernou energií, sesuvem nebo poklesem pŧdy

-

pojištění jiných škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (loupeţ, krádeţ nebo škody zpŧsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech zpŧsobených nákazou nebo jinými příčinami

-

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající (z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, dráţního vozidla, z činnosti dopravce

-

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti

41

-

pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce

-

pšeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou neţ uvedenou v odvětvích č. 10 aţ 12 (odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, odpovědnost za škodu zpŧsobenou jaderným zařízením, odpovědnost za škodu zpŧsobenou vadou výrobku

-

pojištění úvěru (obecná platební neschopnost, vývozní úvěr, splátkový úvěr, hypoteční úvěr, zemědělský úvěr

-

pojištění záruky (kauce) - přímé záruky, nepřímé záruky

-

pojištění rŧzných dinančních ztrát vyplývajících (z výkonu povolání, z nedostatečného příjmu, za špatných povětrnostních podmínek, ze ztráty zisku, ze stálých nákladŧ, z nepředvídaných obchodních výdajŧ, ze ztráty trţní hodnoty, ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, z ostatních finančních ztrát

-

pojištění právní ochrany

-

pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční sluţby).31

2.6.2. Základní pojmy komerčního pojištění V rámci provozování komerčního pojištění se vyuţívá celé řady pojmŧ. K základním pojmŧm patří zejména následující. Pojistný kmen – souhrn pojistných smluv, které pojišťovna v rámci určitého druhu pojištění spravuje. Pojistné riziko – souhrn rizik krytých příslušným druhem pojištění tak, jak jsou převzata pojišťovnou. Riziko, na které mŧţe pojišťovna uzavřít pojistnou smlouvu na základě pojistné technických podmínek. Pojistné riziko je vţdy podrobně vymezeno prostřednictvím pojistného práva, je uvedena časová platnost pojištění a místní vymezení. Pojistné riziko se specifikuje v zákonech, vyhláškách, smluvních ujednáních, pojistných podmínkách a interních směrnicích pojišťoven.

31

Zákon o pojišťovnictví [online]. 1999 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://business.center.cz/business /pravo/zakony/pojistovnictvi/priloha1.aspx

42

Pojistné podmínky – obsahují právní úpravu určitého pojistného produktu. Uplatňují se všeobecné a tzv. zvláštní pojistné podmínky. Všeobecné pojistné podmínky – pojistné podmínky pro určitý druh pojištění. Všeobecné pojistné podmínky určují charakteristiku pojmu pojistná událost (vymezení rizik krytých v rámci daného pojistného produktu včetně výčtu výluk z pojištění), zpŧsob uzavření pojistné smlouvy, začátek, dobu trvání a ukončení pojištění, výluky z pojištění, předmět pojištění, podmínky poskytování a zpŧsob propočtu velikosti pojistného plnění. Jsou součástí pojistné smlouvy. Zvláštní pojistné podmínky – konkrétní pojistné podmínky pro dané pojištění, konkretizují všeobecné pojistné podmínky. Zvláštní pojistné podmínky jsou dohodnuty v pojistné smlouvě.32 Pojistná doba je doba, na kterou je sjednáno pojištění (v pojistné smlouvě). Pojištění mŧţe být sjednáno na dobu určitou, tzn. ţe je stanoven termín konce platnosti pojistné smlouvy (například dosaţení 18 let věku pojištěné osoby) nebo je pevně stanovena délka platnosti pojistné smlouvy (například na 5 let). Pojištění mŧţe být sjednáno také na dobu neurčitou. Pojistná doba bývá dále členěna na pojistná období (tj. období, na které je placeno pojistné. Pojistná smlouva – představuje právní dokument, který završuje dvoustranný právní akt, na jehoţ základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Pojistná smlouva se vyhotovuje v písemné formě podle platných právních předpisŧ. Vyjadřuje konkrétní pojistné podmínky a podmínky realizace pojištění. Dohodnuté podmínky jsou závazné pro pojišťovnu i pro druhou stranu. V některých případech vzniká pojištění i bez písemné pojistné smlouvy. Jde o zákonná pojištění a o pojištění, která mají krátkodobý charakter (např. pojištění při přepravě zboţí – tzv. známkové pojištění, kdy dokladem o sjednání a zaplacení pojištění je pojišťovací známka na dokladu o přepravě zboţí). Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je ve smlouvě podrobně specifikovaná. Pojistník, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se v pojistné smlouvě zavazuje platit pojistné za poskytovanou pojistnou ochranu za stanovených podmínek.

32

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 32 - 33.

43

Součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky (všeobecné pojistné podmínky, zvláštní pojistné podmínky). V pojistné smlouvě je konkrétně uveden druh pojištění, na který se pojistná smlouva vztahuje, předmět tohoto pojištění, charakteristika rizik, který jsou daným pojištěním kryta, výše a zpŧsob placení pojistného, zpŧsob stanovení pojistného plnění nebo výše pojistného plnění. Schéma 4 - Obsah pojistné smlouvy

Pojistná smlouva obsahuje: 1. Určení oprávněných osob (pojistník, pojištěný, obmyšlený) 2. Určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové (sumové) 3. Vymezení pojistného rizika 4. Výše pojistného, jeho splatnost a zda se jedná o pojistné běţné nebo jednorázové 5. Vymezení pojistné doby a doby platnosti pojistné smlouvy 6. U pojištění osob, pokud byl dohodnut podíl oprávněné osoby na výnosech pojistitele, zpŧsob podílu na těchto výnosech 7. Součástí pojistné smlouvy jsou dále pojistné podmínky (připojeny k pojistné smlouvě) - Vymezení pojistné události, - Výluky z pojištění - Podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění, - Zpŧsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost Zdroj: Vlastní grafická úprava, DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X, strana 12. Pojistnou smlouvu slze sjednat ve prospěch jiné osoby, neţ která pojištění uzavřela. Proto se rozlišují dva pojmy, pojistník a pojištění. Pojistník – osoba (fyzická nebo právnická), která uzavřela pojistnou smlouvu a pojistitelem a která se ve smlouvě zavázala platit pojistné za pojistnou ochranu. Pojištěný – osoba, na jejíţ majetek, odpovědnost za škody, ţivot nebo zdraví se pojištění vztahuje. Osoba, které vzniká na základě uzavřené pojistné smlouvy právo na pojistné plnění, a to bez ohledu na to, zda pojištění a pojistník má význam v případě, ţe pojištění je sjednáno ve prospěch jiné osoby, neţ která uzavřela pojistnou smlouvu a platí pojistné (například pojištění mládeţe, kde pojistník je jeden z rodičŧ dítěte a pojištění je dítě, ve prospěch kterého je pojištění sjednáno. Obmyšlený – osoba, ve prospěch které by bylo vyplaceno pojistné plnění v případě úmrtí pojištěného (v pojištěních, kde je kryto riziko úmrtí).

44

Pojistitel – právnická osoba, který má oprávnění provozovat pojištění, tj. pojišťovna případně jiná instituce, které bylo uděleno povolení k provozování pojištění. Oprávněná osoba – osoba, které vzniklo právo na pojistné plnění.33 2.6.3. Pojistitelnost rizik Pojistitel se rozhoduje o tom, který rizika a za jakou cenu převezme. Na čem závisí rozhodnutí o pojistitelnosti rizik z hlediska pojistitele? Pojistitele ovlivňují tyto faktory? -

cíle pojistitele a jeho subjektivní rizikové chování,

-

jeho riziková situace (velikost jeho rezerv, druhy rizik a jejich rozsah, který jiţ převzal),

-

dosaţitelné pojistné

-

vlastnosti rizika (náhodných proměnných ovlivňujících dané riziko).

K vymezení hranic pojistitelnosti jednotlivých rizik se vyuţívá kritérií pojistitelnosti. Je třeba poloţit kritéria pojistitelnosti rizik, která danému pojistiteli umoţní určit vlastnosti rizika a pomohou při rozhodování o převzetí rizika do pojištění. 2.6.4. Kritéria pojistitelnosti rizik - kritérium nahodilosti: Pojištěné události nemohou být závislé na vŧli zainteresovaných osob a současně musí jít o události nahodilého charakteru (nedochází k jejich opakovanému výskytu). Události, které vyvolávají pojistné plnění, musí být předem nejisté a neovlivnitelné. -

kriterium jednoznačnosti: rizika musí být jednoznačně popsatelná, musí být jednoznačně prokazatelné, ţe došlo k realizaci právě daného rizika, pojištěné riziko nemŧţe být zaměnitelné s jinými druhy rizika.

-

kritérium odhadnutelnosti: Pro pojistitele musí být zjistitelná pravděpodobnosti realizace daného rizika, pojistitel pokud přijímá rizika do pojištění, musí mít moţnost měření pravděpodobnosti realizace rizika. Současně z pohledu odhadnutelnosti musí být škody vzniklé při realizaci rizika ocenitelné.

-

kritérium nezávislosti: jednotlivá rizika musí být nezávislá navzájem (pravděpodobnost realizace rizika A se nesmí změnit vstupem rizika B). Mezi

33


45

závislá rizika patří rizika kumulativní, rizika nákazy, rizika, u nichţ se projevuje kolísavá základní pravděpodobnost (bouře, krupobití). -

kritérium velikosti: Při přebírání rizika do pojištění se bere v úvahu velikost rizika (pojistitel musí být schopen dané riziko unést). Velikost rizika vyplývá z výše škod, které při realizaci rizika mohou nastat (velká rizika pojistitelé přebírají za podmínky moţnosti vyuţití zajištění).

-

morální zásady: pojištění by nemělo napomáhat vyhnout se trestu v souvislosti se zaviněním určitých škod a krytí škod v návaznosti na jednání za okolností, které nejsou povaţovány za morální (například škody zpŧsobené v opilosti).

Pojistitel zkoumá pojistitelnost rizik zejména ze tří hledisek, a to: -

Z hlediska nahodilosti pojištěných událostí – pro pojistitele je z hlediska pojistitelnosti rizika nepřijatelná pojistná událost, kdy pravděpodobnosti realizace je příliš vysoká, kdy se jedná víceméně o jistotu, ţe nastane tato událost, nebo v případě, ţe nastání příslušné nahodilé události je moţné ovlivnit pojistníkem (pojištěným),

-

z hlediska velikosti pojistných plnění v případě realizace rizika – pro pojistitele je z hlediska pojistitelnosti nepřijatelná událost, na základě které je moţnost vzniku příliš velké škody,

-

z hlediska dosaţitelné ceny pojistné ochrany – pojistitel zvaţuje pojistitelnost rizika také z pohledu moţnosti plošného a časového rozloţení rizika tedy moţnosti takového objektivního ocenění rizik, které by bylo přiměřené i z pohledu pojistníka.34

2.7. Pojistně technické rezervy Pojistně technické rezervy jsou nedílnou součástí rezervy kaţdé pojišťovny, z tohoto dŧvody je toto další téma mé práce k přiblíţení systému tvoření rezervy. 2.7.1. Struktura pojistně technických rezerv pojišťoven Pojištění je dlouhodobý obchod, při kterém platí pojistné předem (na počátku pojistné doby, na počátku pojistného období), potom pojištění trvá – nastávají pojistné události, jsou oznamovány pojišťovně, který je vyřizuje a hradí své závazky ze sjednaných 34


46

pojistných smluv. Závazky z některých pojistných smluv pojistitel hradí ještě dlouho potom, co pojištění skončilo (například odškodnění v rámci odpovědnostního pojištění). Proto nezbytnou součástí hospodaření pojišťovny jsou technické rezervy. Pojistně technické rezervy se tvoří v pojišťovnách z přijatého pojistného a uţívají se tehdy, kdyţ pojišťovna nemŧţe vyuţít běţné příjmy na výplaty pojistných plnění v běţném období. Jiný charakter mají pojistné technické rezervy u rizikových a rezervotvorných pojištění, coţ vyplývá z rozdílného charakteru obou skupin pojištění. U rezervotvorných pojištění se vytváří pojistně technické rezervy z celého přijatého pojistného (s odpočtem spotřebovaných správních nákladŧ) a v technických rezervách se akumuluje pojistné pro nashromáţdění potřebné částky na výplatu sjednané velikosti pojistného plnění (pojistné částky) obvykle pro delší časové období. V rámci rizikových pojištění (kdy přijaté pojistné se spotřebovává během příslušného roku) přichází do pojistně technických rezerv přiměřená část přijatého pojistného a technické rezervy vyrovnávají časové, místní a věcné výkyvy ve výplatách pojistných plnění. Tedy v rámci rizikových pojištění se vytváří rezervy na vyrovnání výkyvŧ v pojistných plněních majících nahodilý charakter (tzv. výkyvové rezervy) a rezervy určené na vyrovnání časového nesouladu ve vývoji přijatého pojistného a vyplacených pojistných plnění. Charakter rezerv rizikových pojištění udává, ţe je třeba, aby byly v případě potřeby v krátké době likvidní. Pojistně technické rezervy rezervotvorných pojištění jsou určeny ke krytí budoucích závazkŧ z těchto pojištění a je pro ně typický dlouhodobý charakter. Dočasně volné prostředky těchto technických rezerv (zejména tvořených v rámci rezervotvorných pojištění) jsou vhodné k dlouhodobému investování na finančním trhu, které tvoří základ investičního portfolia pojišťovny. Pojem pojistně technické rezervy je úzce spojen s hospodařením pojišťoven, jde o jeden nezákladních nástrojŧ v rámci hospodaření pojišťovny. Bez vyuţití technických rezerv by pojišťovna nemohla efektivně fungovat. Technické rezervy ve své podstatě zahrnují peněţní prostředky, které pojišťovny budou potřebovat v následujících obdobích na výplatu pojistných plnění.35 Obecně je pravidlem, ţe pojišťovny vytvářejí jednotlivé druhy pojistně technických rezerv v závislosti na zaměření činnosti pojišťovny (rozdílná struktura technických 35

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80861-1967-X, strana 59.

47

rezerv u ţivotních a neţivotních pojišťoven) a v souvislosti s účelem, na který jsou tyto technické rezervy vytvářeny. Přitom základní závaznou strukturu pojistně technických rezerv (povinné druhy pojistně technických rezerv) určují pojišťovnám státní orgány v právních předpisech. K hlavním druhŧm pojistně technických rezerv se řadí následující: -

technické rezervy, jejichţ existence navazuje na existenci a uplatnění rezervotvorných pojištění (jsou označovány jako matematické rezervy), v rámci kterých se postupně shromaţďuje přijaté pojistné v rámci jednotlivých pojistek takovým zpŧsobem, aby na konci sjednané pojistné doby byla v rámci technické rezervy nashromáţděna částka odpovídající sjednané velikosti pojistného plnění,

-

tzv. výkyvové rezervy, tedy technické rezervy určené na pokrytí výkyvŧ ve velikosti pojistných plnění (výkyvu od dlouhodobého prŧměru),

-

rezervy spojené s časovým rozlišením přijatého pojistného, kdy prostřednictvím tvorby technických rezerv se přiřazuje přijaté pojistné do období (do budoucího období), kdy se na pojistné váţe pojistné plnění (kdy budou prostředky pojistného potřebné na výplatu příslušného pojistného plnění).

2.7.2.

Členění pojistně technických rezerv (na základě právních předpisů) Provozuje-li pojišťovna neţivotní pojištění, vytváří tyto technické rezervy? -

rezervu na nezaslouţené pojistné,

-

rezervu na pojistná plnění

-

rezervu na pojistné prémie a slevy,

-

vyrovnávací rezervu,

-

rezervu pojistného neţivotních pojištění,

-

jiné rezervy.

Provozuje-li pojišťovna ţivotní pojištění, vytváří tyto technické rezervy: -

rezervu na nezaslouţené pojistné,

-

rezervu pojistného ţivotních pojištění (matematickou rezervu),

-

rezervu na pojistná plnění,

-

rezervu na pojistné plnění,

-

rezervu na pojistné prémie a slevy,

-

rezervu ţivotních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,

-

jiné rezervy36

36


48

2.7.3. Jednotlivé druhy pojistně technických rezerv Rezerva na nezaslouţené pojistné Rezerva na nezaslouţené pojistné (tzv. přenášky pojistného) se tvoří u ţivotních i neţivotních pojištění. Výše této rezervy odpovídá části pojistného, který se vztahuje k budoucím obdobím a stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv. Pojistná doba mŧţe začínat a končit ve sledovaném období, ale typičtější je, ţe pojistná doba resp. Pojistné období přechází do následujících pojistných účetních období. Tato skutečnost znamená, ţe přijaté pojistné připadá částečně ke sledovanému období, ale částečně také k budoucím obdobím, kdy na základě tohoto přijatého¨pojistného budou vyplácena pojistná plnění vztahující se k danému přijatému pojistnému. Proto je nutné přijaté pojistné rozdělit na pojistné odpovídající sledovanému období (zaslouţené) a na pojistné, které patří do následujícího (následujících) období (nezaslouţené). Je to tedy část přijatého pojistného (rezerva), která má být přenesena do následujících období a která vlastně představuje část rizika, které odpovídá budoucím pojistným krytím. Rezerva nezaslouţené pojistné je jako jediná pojistně technická rezerva nezávislá na počtu pravděpodobnosti, tedy její výše je zcela jednoznačně dána výší předepsaného pojistného a obdobím, na které je toto pojistné určeno. Výpočet velikosti této rezervy vychází z následujícího vztahu:7 Výše rezervy = délka období po 31.12. / délka pojistného období x pojistné U ţivotních pojištění, kde se diferencuje velikost správních nákladŧ zahrnovaných do tarifu pojistného, by zjednodušený postup propočtu vypadal následovně: Výše rezervy =délka období po 31.12. / délka pojistného období x (TP – PJN) Kde:

TP = tarif pojistného, PJN = počáteční jednorázové náklady

V současné době je ale obvyklé počáteční jednorázové náklady rozvrhovat na delší období. Rezerva na pojistná plnění Rezerva na pojistná plnění představuje část pojistného vztahujícího se k danému období (účetnímu roku), ovšem z rŧzných technických dŧvodŧ nelze tato pojistná plnění v daném období uskutečnit. Proto přijaté pojistné vztahující se k těmto pojistným plněním je potřebné soustředit v příslušné rezervě. Rezerva má dvě sloţky, u kterých se zvlášť stanovuje velikost. Jde o rezervy na pojistná plnění z pojistných událostí?

49

-

v období před rozvahovým dnem nastalých a ohlášených, ale nezlikvidovaných – jedná se o tvorbu rezervy pro výplatu pojistného plnění pro případy, kdy škoda byla pojistníkem nahlášena, ale doposud nebylo ukončeno likvidační řízení a škoda nebyla vyřízena, jde vlastně o sumu závazkŧ na konci účetního období, které pojišťovna zná, ale z dŧvodu probíhajícího šetření nebo soudního sporu ještě nebyly uhrazeny,

-

v období před rozvahovým dnem nastalých, ale nenahlášených – tvorba rezervy pro případy, kdy škoda nastala, ale nebyla ohlášena; vyplývá z existence určité prodlevy mezi vznikem škody a jejím ohlášením pojišťovně.

Ke stanovení potřebné velikosti této rezervy lze uplatnit určité matematické modely, jejichţ vyuţití závisí na druhu pojistného produktu, počtu škod v minulých obdobích a jejich výše. Při výpočtu této rezervy se vychází z následujících údajŧ o škodním prŧběhu v rámci daného pojistného: -

počet škod na jeden den,

-

prŧměrný odstup mezi vznikem škody a nahlášením škody,

-

počet pozdních škod,

-

prŧměrná výše škod.

Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněţ hodnotu odhadnutých nákladŧ spojených s likvidací pojistných událostí. Sniţuje se o odhad předpokládané výše vymahatelných částek, na něţ má pojišťovna nárok v souvislosti s pojistnými plněními. Rezerva na prémie a slevy Rezerva na pojistné prémie a slevy je určena ke krytí nákladŧ na prémie a slevy v souladu s pojistnými smlouvami. Při tvorbě rezervy na pojistné prémie a slevy se vychází z principu, ţe prémie a slevy představují určitý druh pojistného plnění. Uplatňují se jako stimulace pojištěného (ke sníţení škodovosti). Na vyplácení prémií a slev jako sloţky pojistného plnění se vytváří rezerva. Vyrovnávací rezerva Vyrovnávací rezerva se tvoří k jednotlivým odvětvím neţivotního pojištění a je určena na vyrovnání zvýšených nákladŧ na pojistná plnění, který vznikla z dŧvodu výkyvŧ ve škodném prŧběhu (poměr mezi pojistným plněním a zaslouţeným pojistným) zpŧsobených skutečnostmi nezávislými na pojišťovně. Jedná se vlastně o výkyvovou 50

rezervu, která se vytváří z přijatého pojistného u některých druhŧ neţivotního pojištění. Je tedy určena na pokrytí výkyvŧ ve výplatách pojistného plnění u těch druhŧ neţivotních pojištění, kdy během dlouhodobého sledování dojde k výkyvŧm ve výplatách pojistných plnění (například v ţivelním pojištění), a kdy náklady na pojistná plnění během posledních let přesáhnou hranici zaslouţeného pojistného (pro druhy pojištění, v rámci kterých během posledních pěti let byl přijat malý podíl celkového přijatého pojistného, lze upustit od vytváření této rezervy). V podmínkách České republiky je regulována ze strany sátu tvorba této rezervy, je určen postup propočtu velikosti rezervy (obsahuje vymezení horní hranice velikosti rezervy – z daňových dŧvodŧ). Současně je stanoven postup propočtu velikosti této rezervy. Rezerva pojistného ţivotních pojištění Rezerva pojistného ţivotních pojištění (tzv. matematická rezerva) je tvořena souhrnem rezerv k jednotlivým smlouvám ze ţivotního pojištění a kryje závazky vŧči těm, kdo mají právo na pojistné výplaty ze ţivotního pojištění. Oproti jiným rezervám se velikost rezervy pojistného ţivotního pojištění stanoví na konkrétní závazek, který v pojištění vznikne. Tato

rezerva

představuje

hodnoty

závazkŧ

pojišťovny

vypočtené

pojistně

matematickými metodami včetně přiznaných podílŧ na zisku a rezerv na náklady spojené se správou pojištění, po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Rezerva má tento účel: -

Vyrovnávání přijatého pojistného v pojistných smlouvách zabezpečujících riziko smrti, které se zvyšuje s věkem pojištěného, na začátku pojistné doby je niţší pojistné plnění neţ pojistné a přenáší se rezerva do období, kdy je vyšší pojistné plnění,

-

Pokrytí pojistných částek osobám při doţití sjednané doby.

Faktory ovlivňující velikost rezervy ţivotního pojištění jsou shodné s faktory ovlivňujícími velikost pojistného v ţivotním pojištění. K těmto faktorŧm patří: -

Velikost pojistných částek sjednaných v pojistných smlouvách,

-

Úmrtnost pojištěných, který vyplývá z pouţitých úmrtnostních tabulek,

-

Velikost pouţité technické úrokové míry při kalkulaci tarifu pojistného v ţivotních pojištěních,

-

Počet smluv ţivotního pojištění. 51

Velikost rezervy ţivotního pojištění musí tedy zohledňovat při respektování budoucího přijatého pojistného závazky pojišťovny v budoucnu, tzn. Platby pojistných částek sjednaných v pojistných smlouvách, garantovanou účast pojištěných na zisku v ţivotním pojištění a náklady pojišťovny spojené s provozováním ţivotního pojištění. Podle toho, zda do rezervy nejsou nebo jsou zahrnuty dosud neumořené počáteční náklady, se rozlišuje brutto rezerva a netto rezerva ţivotních pojištění. Rezerva ţivotních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník Rezerva ţivotních pojištění, je-li nositele investičního rizik pojistník, je určena na krytí závazkŧ pojišťovny vŧči pojištěným u těch odvětví ţivotního pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy nese investiční riziko pojistník. Výše rezervy se stanoví jako souhrn závazkŧ vŧči pojištěným ve výši hodnoty jejich podílŧ na umístěných prostředcích pojistného z jednotlivých smluv ţivotního pojištění, a to podle zásad obsaţených v pojistných smlouvách. S ohledem na specifika tzv. investičního ţivotního pojištění (ţivotní pojištění, kde investiční riziko nese pojistník tím, ţe vybírá zpŧsob investování jeho rezerv ţivotního pojištění) je nutné evidovat prostředky tohoto pojištění odděleně od ostatních typŧ ţivotního pojištění. Rezerva pojistného neţivotních pojištění Rezerva pojistného neţivotních pojištění se vytváří v rámci těch odvětví neţivotního pojištění, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku pojištěného a představuje hodnoty závazkŧ pojišťovny vypočtené matematickými metodami včetně přiznaných podílŧ na zisku. Má obdobný charakter jako rezerva pojistného ţivotních pojištění. Celková velikost technických rezerv pojišťovny je ovlivněna několika faktory: -

Zaměření pojišťovny a struktura pojistných produktŧ,

-

Rozsah pojištění – počet pojistných smluv a velikost pojistných částek v pojistných smlouvách sjednaných,

Zásady investování pojistně technických rezerv Pojistně technické rezervy představují rozhodující poloţku v pasivech bilance pojišťoven. Rozdílnou roli v bilanci hrají u ţivotních pojišťoven (v prŧměru se odhaduje okolo 85%)a u neţivotních pojišťoven (v prŧměru se odhaduje okolo 60%). 52

Pojistně technické rezervy investují pojišťovny na finančním trhu. Především prostředky pojistně technických rezerv ţivotního pojištění mají dlouhodobý charakter, a proto jsou určeny k dlouhodobému investování.37

37


53

3. Současnost V praktické části mé diplomové práce, se budu zabývat současnou podobou pojistného trhu, ale hlavně nešvary a předsudky týkající se ţivotního pojištění a analýza názoru na ţivotní pojištění prostřednictvím dotazníkového šetření.

3.1. Současná podoba pojistného trhu Po roce 1990 vznikly 2 nové zákony „Zákonné opatření o nakládání se státním majetkem 364/1990“ a norma 185/1991 Sb. První ze zákonŧ do té doby upravoval fungování monopolní pojišťovny a uvedená norma umoţnila vznik nových pojišťoven v České republice, v roce 1992 se český trh otevřel zahraničním pojišťovnám. Mezi jednou z prvních byla Kooperativa pojišťovna, a.s a pojišťovna IB (později IPB Pojišťovna a.s.) Po roce 1992 se trh rychle rozvíjel a vše nasvědčovalo tomu, ţe český pojistný trh je na vzestupu. Na pojistném trhu mezi prvními pŧsobily například Nacionale Nederlanden (ING Pojišťovna), Česko-rakouská pojišťovna, a.s. (dnes UNIQA nebo Generali a Allianz. V této době byl pojistný trh otevřen naplno a pojištění jak ţivotní, tak neţivotní bylo v rozkvětu. Poradci zahlcovali klienty a spolu sepisovali desítky a desítky smluv. Tento trend trval několik let. Poradci, se kterými jsem mohla na toto téma hovořit, této době říkají „zlatá doba pojištění“. Tento trend však postupem času ustupoval a s nástupy dalších a dalších pojišťoven a rozmnoţení dalších pojišťovacích zprostředkovatelŧ byť i ve formě pojišťovacích makléřŧ. Bohuţel vznikl i prostor pro nekalé praktiky podvodných institucí. Se zvětšováním trhu a větší informovanosti klientŧ – tudíţ i větší obezřetnosti. Začíná pojistný trh stagnovat a stagnace českého pojistného trhu pokračuje i nadále. Předběţné výsledky České asociace pojišťoven potvrdily, ţe k významnému rŧstu v roce 2013 nedošlo a ani rok 2014 nepřinese zvlášť překvapivá čísla. Dle ČAP, se tempo ţivotního pojištění sniţuje a dosahuje uţ jen 0,4 % a neţivotní pojištění po dlouhé době opustilo minusová čísla a stagnuje. Rŧst ţivotního pojištění, který v posledních letech tlumil ve výsledcích pojistného trhu pokles zpŧsobený neţivotním pojištěním, dále zpomaluje. Dynamika předepsaného pojistného u běţné placených smluv zpomalila z 2,2% ke konci roku 2012 na aktuálních 0,7% a dále pokračuje i pokles objemŧ pojistného u jednorázově placených smluv.

54

Z pohledu úrovně krytí pojistných rizik občanŧ je negativní zprávou pokles obchodní produkce běţně placeného ţivotního pojištění (-14,2%) a další celkové sníţení počtu smluv ţivotní. „Meziroční úbytek o téměř 200 tisíc smluv tak navazuje na trend sniţování propojištěnosti ţivotních rizik v posledních letech a v porovnání se situací před čtyřmi lety je tak před ţivotními riziky pojištěno o pŧl milionŧ Čechŧ méně“ Přestoţe se pojistný trh na konci roku 2013 nepohyboval v záporných hodnotách, není pravděpodobné, ţe by postupné oţivování ekonomiky měl vliv na ţivotní pojištění jiţ v tomto roce, ale spíše v roce 2015.38

3.2. Předsudky, nešvary a ţivotní pojištění Prvním nešvarem, který vyvstává na pojistném trhu je malá informovanost nebo informační šum. Češi jsou v oblasti pojištění nízko propojištění a i tzv. podpojištění. Podle prŧzkumu ING Ţivotní pojišťovny tím odhalil i další neduhy, který spočívá v tom, ţe Češi vnímají ţivotní pojištění jako produkt spoření. Jakoţto nástroj zhodnocení finančních prostředkŧ ho vnímají 2/3 obyvatel. A zhruba pro ½ lidí je to prostředek na zajištění na stáří. Ţivotní pojištění je u Čechŧ celkově nepopulární, moţná z dŧvodu malé informovanosti nebo rŧzných předsudkŧ. Druhým, a také jedním z nejdŧleţitějších ze zmíněných předsudkŧ je to, ţe ţivotní pojištění je zbytečné a zkrátka k ničemu. Češi sice mají v prŧměru 2 neţivotní pojištění – na nemovitost a na motorové vozidlo, ale ochrana zdraví a ţivota však odsouvají na méně dŧleţité místo. Zde je dŧleţité si uvědomit, co vlastně nám vydělává peníze? Byt? Auto? Moţná. Ale ten opravdový stroj na peníze, abychom zaplatili účty, nájem, leasing, hypotéku, jídlo, elektrickou energii atd. Jsme to my, jsou to naše ruce, nebo naše know-how a znalosti. Pokud se nabourá auto nebo vytopíme sousedy, tak nám to pojišťovna zaplatí. Ale co kdyţ si zlomíme ruku, budete moci dělat dál truhlařinu nebo štukovat stěnu? Tyto úrazy jsou vyléčitelné rychle, ale závaţnější úrazy či onemocnění zasáhnou rodinný rozpočet hlouběji. Z rodinných úspor se dá nenáhlá situace určitou dobu řešit, ale co dál? Při smrti mŧţe rodinu ochromit náhlá ztráta příjmu i na několik let.

38

Stagnace české trhu pokračuje [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/ ekonomika/vyvoj-trhu/stagnace-ceskeho-pojistneho-trhu-pokracuje/

55

Třetí předsudek – pojištění je drahé V dnešní době činí nemocenská dovolená 60% vyměřovacího základu a v případě úmrtí mohla by klesnout ţivotní úroveň rodiny velice znatelně. Pojištění je pojistkou pro případ nenadálých událostí, dává jistotu, ţe v těţkých ţivotních situacích, nebude člověk kromě zdravotního stavu nebo hŧře úmrtí člena rodiny muset řešit finance a čerpat tak rodinné úspory. Předsudek čtvrtý je úzce spojen s nedŧvěrou a mnoţstvím neprofesionálŧ, které vídáme na kaţdém rohu. Coţ je, ţe finanční poradce chce nutit ten nejdraţší produkt. Stejně jako v dalších jiných oborech, tak i v pojišťovnictví lze narazit na nepoctivce, dŧkazem toho jsou mraky zrušených smluv a následně uzavřených za dosaţením nových provizí a vidinou rychle vydělaných peněz. Bohuţel malá informovanost a občas i slepá dŧvěra a nestálost klientŧ nahrává těmto nekalostem a ti jsou poškozováni. Proto se vyplatí obracet se na renomované a specializované společnostem, které mají bohaté zkušenosti i reference. Od letošního roku s příchodem nového občanského zákoníku musí kaţdý poradce zpracovat záznam k naplnění povinnosti zjištění případného nesouladu mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými poţadavky. Smyslem tohoto dokumentu je zajištění ochrany právě před nucením produktu poradcem s nekalými úmysly, který klient ve skutečnosti nepotřebuje. Z tohoto dŧvodu se při zakládání smluv musí sepisovat záznam o jednání s klientem, kde jsou zohledněny klientovo potřeby a poţadavky – tento formulář je jeden z nejdŧleţitějších a plní funkci jakéhosi „záručního listu“ k pojistné smlouvě. ING Pojišťovna ING, pŧvodně stejnojmenné obchodní skupiny s mateřským sídlem v Nizozemském království. Na tuzemský trh vstoupila v roce 1992, kde v současnosti prostřednictvím osmi právních

subjektŧ poskytuje

komerční sluţby v oblastech

pojišťovnictví,

penzijního spoření, bankovnictví, správy majetku a obchodování s nemovitostmi. Pojištění na území ČR provozuje skupina ING prostřednictvím dvou tuzemských společností. ING Ţivotní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku (zkr. ING ŢP) byla první ze zahraničních firem, která v tuzemsku získala licenci k uzavírání pojistných smluv. V Obchodním rejstříku byla zapsaná dne 27.5.1992 pod svým pŧvodním označením Nationale - Nederlanden ţivotní pojišťovna N.V. Jako organizační sloţka zahraniční právnické osoby se řídí právem Nizozemského království. ING ŢP se

56

specializuje výhradně na oblast ţivotního pojištění a je jedním z třiceti řádných členŧ České asociace pojišťoven. Zaloţením akciové společnosti ING pojišťovna, a.s. v roce 1998 (tehdy ještě známé pod označením Nationale Nederlanden pojišťovna a.s.) došlo k rozšíření produktového portfolia skupiny o sektor soukromých zdravotních pojištění.39 Záznam z jednání a analýza potřeb klienta – tzv. „záruční list“ viz příloha č.1 OVB Allfinance OVB

Holding

AG je

nadnárodní akciová

společnost,

zabývající

se

poskytováním finančních sluţeb a finančního poradenství. Byla zaloţena v roce 1970 v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2006 je kótována na frankfurtské burze. Pŧsobí ve 14 evropských zemích a stará se o přibliţně 2,8 milionu zákazníkŧ. Na českém trhu OVB Allfinanz, a. s. svoje sluţby nabízí od roku 1993 jako dceřiná společnost německé OVB Holding AG. V České republice pracuje pod záštitou OVB přibliţně 4000 aktivních finančních poradcŧ. V současné době spolupracuje se 40 společnostmi, jejichţ produkty nabízí, stará se o více neţ 1 milion klientŧ a spravuje více neţ 2 miliony smluv. OVB Allfinanz je členem Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.40 Formulář pro zprostředkování (FPZ) – tzv. „záruční list“ viz příloha č.2 Realitou českého finančního trhu je, ţe finančně silnější subjekty vyuţívají své informační povahy. Protoţe nic není černobílé nejen finanční poradci, či makléři mohou mít nekalé úmysly. Klienti vymýšlejí všelijaké kličky, jak na pojištění ušetřit, ba jak si ho vynahradit mnohdy však ne v souladu se zákonem nebo pojistnými podmínkami. Takţe nejen pojišťovny, které si krátí některé nároky neoprávněně, nebo o některých jen takticky mlčí – aţ se promlčí, na druhou stranu masově odhalují pojistné podvody. Oblast, kde dochází k největším nepravostem, jsou bezpochyby pracovní úrazy a dopravní nehody. Zde ale i některé pojišťovny vyuţívají toho, ţe klient bez odborného zastoupení je vystaven napospas subjektŧm, kterým nejde o jeho prospěch. Základem všeho úspěchu a spokojenosti na obou stranách je kvalitní servis, dostatek podaných informací a nadále udrţování kontaktu s klientem nejen při sepisování smlouvy.

39 40

ING Group [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ING_Group OVB Holding [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/OVB_Holding

57

3.3. Dotazníkové šetření na téma: Analýza ţivotního pojištění v ČR Dotazníkové šetření, bylo utvářeno z dŧvodu hlubší analýzy povědomí ţivotního pojištění mezi respondenty rŧzného věku, dosaţeného vzdělání i pohlaví.Dotazník byl vytvořen pomocí kvalitativní vědeckovýzkumné metody. 1. Pohlaví a) ţena b) muţ Graf 1- Pohlaví

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č.1 dotazována na pohlaví respondentŧ, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Dotazník na dané téma odpovídali stejným poměrem ţeny i muţi. Je zde patrné, ţe dané téma je atraktivním pro obě skupiny obyvatelstva dle dotazníku stejné.

58

2. Věk a) do 25 let b) od 25 do 35 let c) od 36 do 45 let d) od 46 do 60 let e) 61 a více let Graf 2 - Věk

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 2 dotazující se na věk respondentŧ, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Otázka věku, která následovala, ukázala jiţ znatelné rozdíly v počtu zodpovězených otázek. Většina respondentŧ byla ve věkové skupině od 25-35 let (57,5%), coţ jsou především lidé v produktivním věku, kteří zakládají rodiny, budují si své domovy a berou si rŧzné formy úvěrŧ, hypoték či jiných pŧjček na zajištění rodiny. Zajištění rodiny, je právě to, co podle mého názoru hraje největší roli v této věkové skupině a otázka ţivotního pojištění je zde velmi aktuální. Druhá nejpočetnější skupina jsou respondenti do 25 let (20%), coţ znamená většinou studenti, nebo lidé, kteří jsou v prvním zaměstnání a tudíţ se jich otázka ţivotního pojištění nedotkla tak citelně jako v předchozí kategorii. Třetí kategorie jsou lidé v pozdějším produktivním věku, kteří ve většině případŧ rodiny jiţ mají, tudíţ mají se ţivotním pojištěním jiţ určité zkušenosti. Ve čtvrté skupině od 46 – 60 let (7,5%) byli lidé,

59

kteří mají děti, kteří mají jiţ své rodiny a zkušenosti s ţivotním pojištěním jsou znatelnější. V poslední skupině coţ byla skupina od 61 let výše, nezodpověděl ţádný respondent.

3. Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání: a) Základní b) Vyučen v oboru c) Středoškolské d) Vysokoškolské Graf 3 - Nejvyšší dosaţené vzdělání

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 3 dotazující se na nejvyšší dosaţené vzdělání respondentŧ, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: V tomto grafu je zohledněno nejvyšší dosaţené vzdělání. Dle grafu je evidentní, ţe nejvíce respondentŧ odpovídalo s dosaţeným vysokoškolským vzděláním (67,5%). Dle mého názoru je to z dŧvodu větší informovanosti a velkým zájem o danou problematiku.

Další

velkou

skupinou

respondentŧ

byli

lidé

s dosaţeným

středoškolským vzděláním (27,5%). Následující dvě skupiny, coţ jsou respondenti se základním vzděláním a vyučeni v oboru mají zanedbatelná 2,5%.

60

4. Jak jste na tom, co se týká finanční gramotnosti? a) Dobře, mám přehled b) Prŧměr, něco vím c) Špatně, nemám přehled d) Nevím co to znamená Graf 4 - Finanční gramotnost

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 4 dotazující se na finanční gramotnost respondentŧ, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Na otázku ohledně finanční gramotnosti, odpověděla více jak jedna polovina (52,5%) respondentŧ, ţe přehled mají a s finanční gramotností jsou na tom dobře. Druhou nejlepší skupinou jsou lidé, kteří si myslí, ţe jsou prŧměrní, co se týká finanční gramotnosti (40%) a poslední zodpovídanou otázkou byla negativní reakce, s přehledem špatným a podle respondentŧ nedostatečným (7,5%). Na otázku o nevědomosti terminu finanční gramotnost nezodpověděl ani jeden z respondentŧ.

61

5. Máte přehled o trhu ţivotního pojištění a) Ano, pravidelně se informuji o novinkách b) Ano, ale spíše pasivně c) Spíše ne, znám zajímavější věci d) Vŧbec ne, nezajímá mě to Graf 5 - Přehled o trhu ţivotního pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 5 dotazující se na přehled trhu ţivotního pojištění respondentŧ, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Co se přehledu o ţivotním pojištění týče, tak přesná polovina respondentŧ (50%) zodpověděla, ţe přehled mají, ale spíše pasivní. Pasivní přehled o trhu ţivotního pojištění bych přiřadila k informacím zachyceným v médiích, novinách, časopisech či internetu. Druhá největší skupina respondentŧ se spíše nezajímá a potvrdili, ţe znají zajímavější věci neţ zkoumat trh ţivotního pojištění. V součtu s 5% respondenty, kteří zaškrtli odpověď, ţe je trh ţivotního pojištění nezajímá vŧbec vyplývá, ţe skoro třetina dotazovaných nemá o ţivotní pojištění zájem a tudíţ jsou nedostatečně informovaní nebo dokonce desinformovaní, tudíţ pravděpodobně nejsou ani pojištěni nebo případně podpojištěni. Pouze 17,5% dotazovaných se pravidelně informuje o novinkách a trh ţivotního pojištění je pro ně součástí přísunu informací.

62

6. Názor na ţivotní pojištění a) Velice ţádoucí b) Je dobré ho mít c) Je zbytečné d) Je naprosto zbytečné Graf 6 - Názor na ţivotní pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 6 dotazující se na názor respondentŧ na ţivotní pojištění, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Na ţivotní má většina respondentŧ (67,5%) respondentŧ kladný názor. Z toho lze usoudit, ţe většina z dotazovaných, buď ţivotní pojištění má a jsou na rizika zajištěni, nebo o tomto tématu jiţ přemýšleli. Procento je to lichotivé a pro trh ţivotního pojištění velice dŧleţité. Jako velice ţádoucí označili ţivotní pojištění 10% respondentŧ. Jako finančního poradce mě i toto číslo mile překvapilo. S negativním postojem vyplnilo dotazník v součtu zhruba jedna pětina dotazovaných, coţ je stále dosti vysoké číslo, ale i přesto je výhled ţivotního pojištění dobrý.

63

7. U koho bych si zaloţil ţivotní pojištění a) Dávám přednost výhradně ţivotním pojišťovnám (např. ING Ţivotní pojišťovna) b) Dávám přednost univerzálním pojišťovnám, chci vše pod jednou střechou (např. Česká pojišťovna, Kooperativa) c) Dávám přednost pojišťovacím makléřŧm (např. OVB, Broker Consulting) d) Nevím Graf 7 - Zaloţení ţivotního pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 7 dotazující se na to komu respondenti dávají přednost při zaloţení ŢP, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-0419]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotnihopojisteni/ Poznámka: V oblasti pojišťovacích institucí se nejlépe umístily univerzální pojišťovny, pojišťovny, které nabízejí nejen ţivotní, ale také neţivotní pojištění a klient tím mŧţe mít takzvaně „vše pod jednou střechou“ toto procento činilo 42,5%. Téměř třetinu respondentŧ by si ţivotní pojištění sjednali výhradně s ţivotní pojišťovnou, která se zabývá výhradně pojištěním osob a zajištění na stáří. Pojišťovacím makléřŧm dávají přednost 5% dotazovaných, jsou to instituce, které mají moţnosti sjednávat pojištění, jak ţivotní ,tak 64

neţivotní u většiny pojišťoven na trhu. Bez konkrétního názoru s odpovědí, ţe nevědí, na koho by se obrátilo, odpovědělo 19% respondentŧ. 8. Vy a ţivotní pojištění a) Mám ho a jsem pojištěný/á snad úplně na všechno (úrazy, nemoci, invalidity) b) Mám ho, ale jen „úrazovku“ (lehké a těţké úrazy) c) Něco mám, ale ani nevím co d) Radši si dávám peníze „pod polštář“ Graf 8 - Občané a ţivotní pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 8 dotazující ţivotní pojištění respondentŧ, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: V oblasti propojištěnosti respondentŧ odpovědělo celých 42,5% dotazovaných, ţe ţivotní pojištění zaloţené mají a jsou pojištěni komplexně včetně úrazŧ, nemocí i například invalidit. Necelá třetina dotazovaných označilo odpověď, ţe pojištěni jsou, ale jen na úrazy, bez moţnosti jakéhokoli spoření a jen na pojistné události spojené s úrazy, tzn. úrazy lehké a úrazy těţké (s trvalými následky), případně hospitalizací. Respondenti zaškrtávali otázku, ţe určitý druh pojištění zřízené mají, ale nemají 65

přehled, nebo nerozumí tomu, co mají. Tento problém bych připisovala poradcŧm, kteří se o své klienty nestarají a smlouvy nejspíš budou zastaralé a nebudou odpovídat klientovo momentální ţivotní situaci. Z celého počtu dotazovaných je 22,5% pojištění tolik nedŧvěřují a raději si ukládají volné peněţní prostředky do svých rezerv, nebo si je nechávají na svém bankovním účtu. 9. Kdy jste naposledy viděl/a svého finančního poradce a) Setkáváme se osobně tak dvakrát do roka, b) Jednou za čas se ozve, ale jen telefonicky c) Od podpisu smlouvy jsem ho neviděl, ani nevím, jak se jmenuje d) Chodím na pobočku pojišťovny e) Jiné Graf 9 - Vztah s finančním poradcem

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 9 dotazující se na vztah respondentŧ a jejich finančního poradce, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Otázka týkající se poradce, který smlouvu zakládal, nebo ji má v současné době na starosti, odpověděla zhruba třetina dotazovaných pozitivně. Svého poradce vídají zhruba dvakrát do

66

roka, udrţují kontakt a řeší spolu pojistné události. Coţ je základem dobré spolupráce mezi poradcem a klientem a také pomáhá zkvalitňování informovanosti klientŧ. Na pobočku pojišťovny nejradši chodí 12,5% dotazovaných. Bohuţel stejné procento také uvádí, ţe svého poradce od podpisu smlouvy neviděly a mnohých případech si ani nepamatují jeho jméno. Coţ je veliká chyba a značí to o určité neprofesionalitě ze strany poradce, který měl danou smlouvu spravovat a klienta pravidelně informovat o změnách, novinkách a smlouvu případně upravovat dle jeho momentální ţivotní situace. Jiný zpŧsob kontaktu s klientem uvedl největší počet respondentŧ. Dŧvodem takového mnoţství odpovědí, bych odhadovala, ţe se sami ve finanční či pojistné sféře pohybují či dokonce jsou svými vlastními poradci.

10. Máte pocit, ţe jste dobře pojištěni? a) Ano, jsem o tom přesvědčen b) Ano, myslím, ţe ano c) Mohlo by to být lepší d) Spíše ne Graf 10 - Povědomí o kvalitě pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 10 dotazující se na povědomí respondentŧ o kvalitě pojištění, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Pojištění samozřejmě není o pocitech, ale emoce zde hrají velikou roli. Proto jsem pro tuto otázku zvolila formulaci: Máte pocit, ţe jste dobře pojištěni? Rozhodnou odpověď,

67

ţe ano a dokonce jsou o tom přesvědčeni má 25% respondentŧ. Na tuto otázku odpovědělo pozitivně 30% dotazovaných s tím, ţe si myslí, ţe jsou pojištěni dobře. Další skupinou, se stejným procentem (30%) odpovědělo, ţe jsou si vědomi toho, ţe by to mohlo být lepší, ţe jsou si vědomi toho, ţe v pojištění určité mezery jsou. Jedním z dŧvodŧ mŧţe být maximální akceptovatelná částka pojištěného, kterou je ochoten dle zvolené frekvence platit. 15% dotazovaných si vědomo toho, ţe jejich pojištění je nedostatečné, pokud vŧbec nějaké mají. 11. Zdá se Vám ţivotní pojištění drahé? a) V poměru s tím na co jsem pojištěn, tak ne b) Cena je v rámci mezí c) Pojištění je drahé d) Pojištění je předraţené Graf 11 - Cena ţivotního pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 11 dotazující se na respondentŧ na cenu ţivotního pojištění, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotniho-pojisteni/ Poznámka: Otázka ceny co se týká ţivotního pojištění, je dlouho diskutovaná záleţitost. Názory se liší jak v široké veřejnosti, tak i v mém dotazníkovém šetření. Ţe cena je v rámci mezí si

68

myslí 42,5%, coţ je dobrá zpráva a povědomí občanŧ se pomalu, ale jistě začíná měnit. Další pozitivní výsledek je výsledek, který se umístil na druhém místě s 22,5%, a to, ţe v poměru s tím, na co je dotazovaný pojištěn, tak pojištění drahé není. Protoţe, čím více je člověk pojištěn na vyšší a vyšší pojistné částky, nebo je dokonce v rizikové skupině, tudíţ má rizikové povolání nebo sporty, pojištění bude o to draţší. Ţe pojištění je drahé (17.5%) nebo dokonce předraţené (17,5%) si myslí po součtu 35% dotazovaných i v poměru na jaké pojistné částky by byli pojištění se jim zdá pojištění drahé. 12. Jaký je váš názor na investiční ţivotní pojištění? a) Pozitivní, je to zajímavý produkt, jak být pojištěn a zároveň zhodnocovat volné peněţní prostředky b) Neutrální, slyšel jsem o tom, ale nijak mě nezaujal c) Negativní, nemá dobrou reputaci a já mu také nevěřím Graf 12 - Názor na investiční ţivotní pojištění

Zdroj: Vlastní grafická úprava, otázka č. 12 dotazující se respondentŧ na názor na investiční ţivotní pojištění, Analýza životního pojištění v ČR [online]. 2014 [cit. 201404-19]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/analyza-zivotnihopojisteni/ Poznámka: V poslední dotazované otázce jsem chtěla zjistit názor na investiční ţivotní pojištění a názoru na něj, z dŧvodu často diskutovaného tématu. Neutrální postoj zastoupila více

69

neţ polovina respondentŧ, coţ pro mě bylo překvapivým zjištěním z dŧvodu tolika negativních postojŧ, kterými jsem byla svědkem. Postoj, který mě naopak nepřekvapil, je postoj negativní a nedŧvěřivost vŧči tomuto produktu je zřejmá 22,5%. Čtvrtina dotazovaných reagovala pozitivně a uvedla, ţe je to zajímavý produkt, jak být zároveň pojištěn a současně zhodnocovat volné peněţní prostředky. 3.3.1. Zhodnocení dotazníku a nasbíraných dat a informací Dotazník byl vyhotoven pomocí kvalitativní vědeckovýzkumné metody. Na dotazníkové šetření odpovídala přesně polovina ţen a muţŧ. S největšími počty procent to byli respondenti mezi 25 a 35 lety, kteří jsou buď čerstvě vystudovaní, nebo zakládají rodiny, takţe se jich otázka ţivotního pojištění dotýká znatelně. Většina byli respondenti s vysokoškolským vzděláním, kteří podlé svého úsudku mají dobrý přehled o ţivotním pojištění. Většina dotazovaných odpovědělo, ţe se o toto téma zajímají, ale spíše pasivně,ale ţe je dobré si ho zaloţit a smlouvu mít. Respondenti upřednostňují univerzální pojišťovny, které nabízejí i neţivotní pojištění a mají pojištěni u stejné společnosti i byt nebo automobil. Většina dotazovaných si jsou jisti, ţe jsou dobře pojištěni a jejich pojištění pokrývá většinu rizik, která by mohla dostat. Otázka ohledně poradce, který jejich smlouvy spravuje, zodpověděli, ţe se daným poradcem, nebo zástupcem společnosti scházejí zhruba dvakrát do roka. Co se týká ceny za ţivotní pojištění, mají respondenti za to, ţe cena je v rámci mezí. Poslední otázka se týkala investičního ţivotního pojištění, názor na tuto problematiku má většina dotazovaných neutrální, ačkoli o něm jiţ slyšelo, nijak je nezaujalo.

70

3.4. Práce poradce Práce poradce je zodpovědná činnost, která by měla klientovi přinést uţitek a uspokojit všechny jeho potřeby a zajistit jeho ţivot a zdraví, aby v případě nepředvídatelné události neklesla jeho ţivotní úroveň. Prodejní proces má několik fází, které jsou nezbytné v práci poradce a k navázání dobrého vztahu s klientem, získání jeho dŧvěry a následnou nabytou dŧvěru nezneuţít a poskytovat klientovi servis i po uzavření smlouvy. Příkladem tohoto servisu je urychlené řešení pojistných událostí, minimálně jednou ročně, nejlépe osobně navštívit klienta při výročí smlouvy, probrat s ním změny, jak rodinné (změna jména, adresy), pracovní (změna zaměstnání – zvýšení nebo sníţení rizikové skupiny, zvýšení pojistného rizika – zvýšení pojistné ochrany klienta) nebo rodinné (narození dítěte). 3.4.1. Fáze první – telefonování Telefonování, je první kontakt s klientem, tudíţ se stává jedno z nejdŧleţitějších fází obchodního jednání. První kontakt bývá nejdŧleţitější a prostřednictvím telefonu, musíme dát dŧraz na hlas, jeho tón, výšku, rychlost a mimo jiné taky obsah, který paradoxně v této fázi není jedním z nejzásadnějších. Pokud poradce telefonuje na tzv. studený kontakt (člověk pro něj dosud naprosto neznámý, telefonní číslo dostal na doporučení nebo si ho sám vyhledal) V tomto případě jsou výše uvedené aspekty telefonování velice dŧleţité. Obsah sdělení musí být stručný výstiţný – to znamená, ţe ţádné podrobnosti o produktech pojišťovny nebo parametry zde nejsou ţádoucí (klient, pokud není velice finančně zdatný, tak si po ukončení rozhovoru nevzpomene co se vlastně probíralo). Výsledek, by měl vést ke sjednání tzv. první schŧzky. Na první schŧzce bude vše klientovi v klidu vysvětleno a znázorněno dané téma a předmět řešení, aby nedošlo k mylným informacím. Pokud poradce telefonuje na tzv. předehřátý nebo teplý kontakt, znamená to, ţe volaného poradce jiţ někdy viděl a jiţ tam je navázaný kontakt z minulosti a spolupráce i po telefonu je tímto zlehčena. 3.4.2. Fáze druhá – První schůzka Předmět schŧzky by měl mít stejný trend jako, telefonování, tím mám na mysli stručnost a věcnost. Velice dŧleţité, je výběr místa, kde se schŧzka uskuteční. Místa mohou být rŧzná, agentura – kancelář (zde jsou však lidé, zle mého názoru upjatí a mám z nich pocit, ţe by nejradši zmizeli), kavárna nebo restaurace (zde je zas veliké riziko

71

hluku, zakouřeného prostředí, nebo malých stolkŧ či absenci volného místa), bydliště klientŧ (klienti se cítí uvolnění, jsou ve svém prostředí a cítí se v bezpečí – pro poradce to mŧţe však občas být zkouška ohněm). Po výběru místa a času přichází osobní setkání s klientem a po uvedení klienta do klidu tzv. icebreakem se začíná probírat jeho potřeby a ţivotní úroveň. Je nutné klienta jiţ do telefonu upozornit, aby si na schŧzku vyčlenil čas – zhruba tak jednu hodinu, aby se stihly probrat všechny oblasti k zajištění a klient byl kryt na rizika, přesně podle svých potřeb. Na první schŧzce se zapisuje do výše zmiňovaného „záručního listu“, aby se na nic nezapomnělo a klient byl spokojen. Obsahem tohoto setkání jsou tedy kladeny dotazy, zda-li klient uţ má stávající jak ţivotní pojištění, jestli pobírá příspěvek zaměstnavatele, zda-li má úrazové pojištění a jeho stávající finanční rezervy a u jakých společností si je zřizoval. Tento bod je sepisován proto, aby nedocházelo k tomu, ţe klient bude pojištěn duplicitně, nebo zbytečně přepojištěn. Následují poţadavky a potřeby klienta (na co chce být klient pojištěn) coţ jsou například rizika smrti, invalidity, trvalých následkŧ úrazu, závaţných onemocnění, drobných úrazŧ, pracovní neschopnosti, denních dávek při hospitalizaci, zproštění od placení, ostatní rizika, dle klientovo potřeb a v neposlední řadě případná investice volných peněţních prostředkŧ formou investičního nebo kapitálového ţivotního pojištění. V další části se řeší stávající zajištění a rezervy dětí a poţadavky a potřeby klienta při jejich zajištění v případě úrazŧ, jak lehkých, tak těţkých, hospitalizace nebo závaţných onemocnění a samozřejmě také případná investice. Po analýze potřeb v produktivním věku (do cca 65 let), na které se klient pojišťuje, přichází otázka dŧchodového věku. Zde se zkoumá zda-li si klient ukládá volné finanční prostředky na zajištění na stáří ať uţ formou investice do fondŧ, nebo ţivotního pojištění, či jestli nemá jiţ zaloţené penzijní připojištění (zaloţené do 31.12.2012) či doplňkové penzijní připojištění (platné od 1.1.2013) nebo jiný zpŧsob ukládání finančních prostředkŧ. Po zjištění stávající situace nabízíme moţnosti vytváření finanční rezervy (doplňkové penzijní připojištění se státním příspěvkem, investicí pomocí ţivotního pojištění nebo jinou investicí, dle uváţení klientova). Dalších okruh sledovaných potřeb klienta je řešení finančních závazkŧ. Jedná se především o úvěry, leasingy apod. pokud klient má závazky a jestli je má dostatečně pokryté v případě nenadálého výpadku příjmu či smrti na zajištění rodiny a moţnosti splácet. 72

A poslední částí záznamu z jednání a analýzy potřeby klienta je neméně dŧleţitá orientační výše potřeby zajištění rodiny pro případ smrti. V případě nenadálého výpadku příjmu z dŧvodu smrti ţivitele rodiny trvá rodině v prŧměru 3 – 5let neţ se finančně zotaví ze ztráty blízkého člověka. Doporučujeme svým klientŧm zajištění v případě smrti zhruba 3násobek ročních výdajŧ rodiny. 3.4.3. Fáze třetí – druhá schůzka Na druhé schŧzce přináší poradce, moţná řešení k zajištění klientovo ţivotní úrovně dle sepsaného záznamu z jednání a analýzy potřeby klienta. Znovu spolu rozebírají, co sepsali na schŧzce první, aby si klient osvěţil to, o čem bylo předchozí jednání a co konkrétně probírali. Dále se probírá navrhované řešení zajištění klientovo poţadavkŧ a následné uzavření smlouvy. Na závěr této schŧzky si poradce bere doporučení pro další potencionální obchod. Protoţe podle zkušených a dlouholetých poradcŧ je uzavřená smlouva dočasný stav blaha, která se změní v noční mŧru, kdyţ si poradce neřekne o doporučení. 3.4.4. Fáze čtvrtá – servis Tato fáze je jedna z nejzásadnějších, po uzavření smlouvy. Jedná se o servis, který poradce klientovi poskytuje počínaje donáškou a potvrzením uzavření smlouvy, přes řešení pojistných událostí po úpravu pojistné smlouvy, dle klientovo momentální rodinné či finanční situace, aţ po výročí smlouvy ( kaţdý rok ve stejný den jako sepis smlouvy) nebo její maturitu (doţití smlouvy) a případnou výplatu peněţních prostředkŧ. Servis je jeden z nejdŧleţitějších fází, která trvá po celou dobu trvání pojistné smlouvy. Servis je především o budování dŧvěry mezi poradcem a klientem, urychlené řešení všech událostí, aby měl klient jistotu, ţe svěřil své peníze k profesionálŧm a ţe je o něj dobře postaráno.

73

ZÁVĚR Pojišťovnictví je v našich zemích jiţ od dávných dob, ale do podoby v jaké je dnes prošlo mnohými vývoji. Pojišťovnictví jako ho známe, dnes se vyvíjelo po staletí a pokud budeme mluvit o pojištění ţivotním, posuneme se o dalších pár let dopředu. Ţivotní pojištění je hodně diskutované téma a jeho pověst nebyla vţdy nejlepší. Moţná je dŧsledek tohoto názoru, velký boom, který přišel po roce 1990, kdyţ se český pojistný trh začal otevírat a lidé pojistné smlouvy uzavírali ve velkém mnoţství a byl zde velký prostor pro lidi, kteří jednali neprofesionálně a klientŧm často naslibovali nesmyslné výdělky na ţivotním pojištění, coţ nebyla jejich hlavní úloha a klienti bohuţel v mnohých případech přišli o veliké částky. Současná doba přináší nabídky lepšího a propracovanějšího charakteru. Po skoro 25 ti letech se ţivotní pojištění posunulo o veliký krok dál a portfolio sluţeb se stále zdokonaluje. Podle všeho i do povědomí Čechŧ se dostává ţivotní pojištění jako potřebné vedle pojištění majetku a lidé ho začínají chápat tím správným smyslem. Podle provedeného dotazníkové šetření bylo zjištěno, ţe právě mladí, kterých se týká nejvíce, tomuto tématu nejsou lhostejní a téma ţivotního pojištění je zajímá nebo jsou jeho součástí. V dnešní době je nesmírně dŧleţité se zamyslet nad otázkou budoucnosti v pokročilejším věku, tím mám na mysli poproduktivní neboli dŧchodový věk. V dnešní sloţité ekonomické situaci je výhled do takto vzdálené budoucnosti skoro aţ abstraktní, ale jiţ dnešní mladí lidé se nad myšlenkou utváření určité rezervy zamýšlejí, coţ je dobře. Státní dŧchod je v porovnání se skutečnými finančními potřebami na stáří jen chabou zástěrkou a je potřeba si udělat svou vlastní rezervu, která státní dŧchod doplní a ţivotní úroveň se udrţí alespoň na přibliţné úrovni, na kterou jsou zvyklí. Státní sektor si toto uvědomuje a proto i on rŧznými formami podporuje ţivotní pojištění či penzijní připojištění, buď formou státních příspěvkŧ, nebo formou daňově odepisovatelným poloţkám (investice do hlavního krytí ţivotního pojištění). Je před námi ještě velký kus práce, oblast, která je podle mého názoru stále zanedbaná z pohledu klientŧ je nedostatečná informovanost a proto je nezbytné klienta neustále informovat. Kombinace těchto dvou faktorŧ v jednom produktu se většinou týká investičního ţivotního pojištění, který není zrovna atraktivní, přitom je to produkt velice flexibilní a dokáţe se klientovi přizpŧsobit na míru. Neatraktivnost tohoto produktu bych dávala za vinu opět malé informovanosti či dokonce pomluvám či dezinformovanosti jistých aspektŧ. Dle mého názoru i dle výsledkŧ z dotazníkového šetření je patrné, ţe téměř polovina respondentŧ odpověděla,

74

ţe jejich znalosti by mohli být lepší, či dokonce, ţe jejich znalosti jsou nedostatečné. Odbouráním tohoto problému, by se mohla určitou formou učit finanční gramotnosti i děti ve školním a dovoluji si říct, ţe uţ i děti v předškolním věku. Skok do světa financí by poté nemusel v pokročilejším věku být tak velký a v podvědomí uţ by byl postavený dobrý základ pro budování přinejmenším základních znalostí finančního světa. Cílové skupiny, jako lidé v produktivním věku s lepší finanční gramotností by mohli být méně zadluţení, víc se orientovali na zajištění svého ţivota a ţivota v dŧchodovém věku, místo toho, jak splácet dluhy. Ţivotní pojištění by jim slouţilo na zajištění například hypoték nebo úvěrŧ na bydlení – coţ vţdy byla jedna z nejpopulárnějších investic do budoucna vŧbec. Vedlo by to k větší stabilitě jejich ekonomického ţivota, coţ by se později odrazilo i v širším měřítku. Stále ţijeme v zemi, kde pojištění a investice do hmotného či nehmotného majetku bude více populární, neţ ţivotní pojištění samotné, ale obojí se k sobě hodí a slouţit nám mŧţe i jeho kombinace. Z praxe finančního poradce je zřejmé, ţe své klienty je nezbytné informovat o novinkách minimálně jednou ročně, zrekapitulovat co v daném produktu mají sjednáno, jaká jsou zde rizika a jaké výhody a moţnosti. Pro další rozvoj alespoň základní finanční gramotnosti je tento postup nezbytný. Samozřejmě věc, která je těţko ovlivnitelná je cena pojištění, tu mají v rukou pojistní matematici kaţdé konkrétní pojišťovny, ale zlevněním ţivotního pojištění by jistě pro širokou veřejnost velice zatraktivnil. Vývoj pojištění se za posledních let posunul velice kupředu a vývoj do budoucna bude mít si myslím podobný trend jako dosud. Svědčí o tom podpora státním sektorem ať uţ v podobě státních příspěvkŧ do penzijního připojištění nebo moţnost daňového odpočtu na investiční ţivotní pojištění. Avšak ţádný rapidní vývoj pojišťovnictví v následujícím roce sice není v očekávání, ale postupem let má ţivotní pojištění jako takové velký potenciál i v zemi, kde jsou občané zaměřeni spíše na neţivotní pojištění a pojištění svého zdraví a ţivota odsouvají aţ na druhou kolej. Tento mírně rostoucí trend se především zakládá na úplném základě, coţ jsou lidé. Poradci jakoţto profesionálové ve svém oboru ochotni pomáhat a vycházet vstříc, tak informovaní a aspoň z části zainteresovaní klienti, kteří se zajímají o svojí budoucnost a není jim lhostejná. Zpracováním dané problematiky analýzy ţivotního pojištění bylo dosaţeno stanovených cílŧ v úvodu práce.

75

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY KNIŢNÍ BÖHM, Arnošt a Karina MUŢÁKOVÁ. Pojišťovnictví a regulace finančních trhů. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2010, 184 s. ISBN 978-807-4310-355. BĚLOHLÁVKOVÁ, Věra a Pavel MARINIČ. Rukověť začínajícího prodejce: jak se stát dobrým obchodníkem. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 121 s. Poradce pro praxi. ISBN 97880-247-2344-0. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. ČIŢINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80247-3158-2. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-861-1967-X. FOTR, Jiří a Pavel MARINIČ. Tvorba strategie a strategické plánování: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 381 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3985-4. JANDA, Josef a Pavel MARINIČ. Spořit nebo investovat?: jak se stát dobrým obchodníkem. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 167 s. Finance pro kaţdého. ISBN 978-80247-3670-9. POLOUČEK, Stanislav a Pavel MARINIČ. Peníze, banky, finanční trhy: analýza a management. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2009, xviii, 414 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-152-9. TICHÝ, Milík a Pavel MARINIČ. Ovládání rizika: analýza a management. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xxvi, 396 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 80-717-9415-5. VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-030-0.

76

WEB Seznam pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven působících v ČR [online]. 5.12.2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/seznam-pojistoven -a-pobocek-zahranicnich-21426.html Investiční životní pojištění [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. https://www.ingpojistovna.cz/pojisteni/investicni-pojisteni/

Dostupné

z:

OVB Allfinance [online]. 22.1.2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ OVB_Holding

Produkt pod lupou: Jak chytré je životní pojištění ING Smart [online]. 3.duben 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://poradci-sobe.cz/pojisteni/produkt-pod-lupou-jak-chytre-jezivotni-pojisteni-ing-smart/ Jste nadprůměrný investor? Optimismu se raději vyhněte! [online]. 25. listopad 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://poradci-sobe.cz/investice/take-jste-nadprumerniprehnanemu-optimismu-se-radeji-vyhnete/ ING Group [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ ING_Group

LEGISLATIVNÍ Zprostředkovatelé. Www.cap.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-v-praxi/zprostredkovatele

77

Dostupné

z:

SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ Seznam obrázků SCHÉMA 1 - NEJISTOTA ....................................................................................................................... 33 SCHÉMA 2 - RIZIKO ............................................................................................................................... 34 SCHÉMA 3 - ČLENĚNÍ RIZIK ................................................................................................................ 35 SCHÉMA 4 - OBSAH POJISTNÉ SMLOUVY ....................................................................................... 44

Seznam grafů GRAF 1- POHLAVÍ .................................................................................................................................. 58 GRAF 2 - VĚK .......................................................................................................................................... 59 GRAF 3 - NEJVYŠŠÍ DOSAŢENÉ VZDĚLÁNÍ ..................................................................................... 60 GRAF 4 - FINANČNÍ GRAMOTNOST ................................................................................................... 61 GRAF 5 - PŘEHLED O TRHU ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ...................................................................... 62 GRAF 6 - NÁZOR NA ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ......................................................................................... 63 GRAF 7 - ZALOŢENÍ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ .................................................................................... 64 GRAF 8 - OBČANÉ A ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ......................................................................................... 65 GRAF 9 - VZTAH S FINANČNÍM PORADCEM ................................................................................... 66 GRAF 10 - POVĚDOMÍ O KVALITĚ POJIŠTĚNÍ ................................................................................. 67 GRAF 11 - CENA ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ .......................................................................................... 68 GRAF 12 - NÁZOR NA INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ............................................................... 69

Seznam tabulek TABULKA 1 POČET KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE ................................... 18 TABULKA 2 SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ RIZIKA ........................................................................ 34 TABULKA 3 MATERIÁLNÍ A NEMATERIÁLNÍ ŠKODY V SOUVISLOSTI S REALIZACÍ RIZIK 36 TABULKA 4 NÁSLEDKY ŠKODY PŘI REALIZACI RIZIKA............................................................. 36 TABULKA 5 PODOBA NÁSLEDKŦ PŘI REALIZACI RIZIKA .......................................................... 37 TABULKA 6 MOŢNOSTI VYROVNÁNÍ SE S RIZIKEM .................................................................... 38

78

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1– ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ A ANALÝZA POTŘEB KLIENTA SPOLEČNOSTI ING Příloha 2 – FORMULÁŘ PRO ZPROSTŘEDKOVÁNÍ SPOLEČNOSTI OVB

79

Příloha č. 1 List č. 1 Záznam z jednání a analýza potřeb klienta společnosti ING

Příloha č. 1 List č. 2

Příloha č. 2 List č. 1 Formulář pro zprostředkování společnosti OVB

Příloha č. 2 List č. 2

ZDE BUDE VLOŢENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE

Analýza vývoje ţivotního pojištění v České republice

Recommend Documents