ANALÝZA VYTÍŽENOSTI DIVADELNÍCH PŘEDSTAVENÍ V NÁRODNÍM DIVADLE BRNO

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV STATISTIKY A OPERAČNÍHO VÝZKUMU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ANALÝZA VYTÍŽENOSTI DIVADELNÍCH PŘEDSTAVENÍ V NÁRODNÍM DIVADLE BRNO

Vypracovala: Marie Puttnerová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Luboš Střelec

BRNO 2008

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, podle pokynů vedoucího práce a čerpala jsem pouze z literatury uvedené v seznamu.

V Brně, dne

Podpis …………………

Poděkování: Na tomto místě bych velice ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Luboši Střelcovi za velmi cenné připomínky a odborné vedení při zpracovávání práce. Dále bych velmi ráda poděkovala panu Ing. Martinu Gerychovi za poskytnutá data, bez kterých by vypracování práce bylo takřka nemožné.

Abstrakt Cílem bakalářské práce je analýza vytíženosti divadelních představení Národního divadla Brno. Práce je zaměřena na srovnání třech uměleckých složek, baletu, činohry a opery v letech 2003 až 2007. Snahou je identifikace představení, která jsou pro ekonomický vývoj z hlediska návštěvnosti a vytíženosti divadla nejdůležitější. Která složka se u diváků těší největší oblibě, a kterými ovlivňujícími faktory by se divadlo, v rámci zvyšování návštěvnosti, mělo zaobírat a nebo naopak nemělo. Vlastní práce využívá statistických metod třídění a metod používaných pro analýzu časových řad. Pro vyrovnání časových řad bylo použito metody trendové přímky. Závěrem provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků šetření.

Abstract The aim of the thesis is profound analyses of number of visitors of the National theater Brno performances. The statement focuses on comparison of three artistic units, ballet, drama and opera in years of 2003 till 2007. The endeavor is the identification those performances which are most important from the economical point of view, in terms of number of visitors, which unit is the most successful and what factors effect the overall profitability of the scene. It was used statistical methodologies used for evaluating time periods and segregations. Among the tools used you will find trend lines, and comparisons of the results.

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 10 3 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 11 3. 1 Materiál ....................................................................................................... 11 3. 2 Metodika ..................................................................................................... 11 3. 2. 1 Statistické třídění ......................................................................... 13 3. 2. 1. 1 Třídění podle číselného znaku – variační třídění ........ 13 3. 2. 2. 2 Třídění podle více znaků ............................................. 13 3. 2. 2 Problematika časových řad ......................................................... 14 3. 2. 2. 1 Pojem časová řada ....................................................... 14 3. 2. 2. 2 Srovnatelnost v časové řadě ........................................ 16 3. 2. 2. 3 Lineární trend .............................................................. 17 3. 2. 2. 4 Sezónní indexy ............................................................ 18 4 Z HISTORIE STÁLEHO ČESKÉHO DIVADLA BRNO A BUDOVY NDB ......... 19 4. 1 Národní divadlo Brno do roku 1945 ........................................................... 19 4. 2 Národní divadlo Brno po druhé světové válce ............................................ 22 4. 3 Národní divadlo v 90. letech ....................................................................... 24 4. 4 Z historie budovy Mahenova divadla na Malinovského náměstí ............... 26 5 VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 28 5. 1 Přehled souhrnné kapacity a návštěvnosti všech představení ..................... 28 5. 2 Třídění dat dle stanovených hracích hodin ................................................. 30 5. 2. 1 Dopolední představení ................................................................ 30 5. 2. 2 Odpolední představení ................................................................ 32 5. 2. 3 Podvečerní představení ............................................................... 33 5. 3 Třídění dat dle dnů ...................................................................................... 35 5. 4 Výpočet sezónnosti v jednotlivých žánrech ................................................ 37 5. 4. 1 Sezónnost baletu ........................................................................ 37 5. 4. 2 Sezónnost činohry ....................................................................... 40

5. 4. 3 Sezónnost opery .......................................................................... 42 5. 5 Analýza blokových představení................................................................... 44 5. 5. 1 Balet – bloková X klasická představení ..................................... 44 5. 5. 2 Činohra – bloková X klasická představení ................................. 44 5. 5. 3 Opera – bloková X klasická představení ................................... 45 6 DISKUZE A ZÁVĚR ................................................................................................. 46 7 LITERATURA ........................................................................................................... 48 8 SEZNAM PŘÍLOH ..................................................................................................... 49

1 ÚVOD „Absurdní divadlo je jediný druh umění, který ukazuje svět realisticky.“ Gabriel Lank

Dějiny českého divadla zasahují do dávného středověku, kdy se na našem území poprvé začalo rozšiřovat a upevňovat křesťanství. Prvopočáteční české hry měly zcela liturgický charakter, avšak posléze se z nich začaly vyvíjet ryze světské hry, například Mastičkář. Během husitských válek český jazyk ustoupil do pozadí a české divadlo tak ztratilo kontinuitu vývoje a už nikdy nenavázalo na své počátky. V průběhu 16. století v éře humanismu se prosadil více vliv latiny, posléze až češtiny, české hry tak byly ovlivněny cizími vzory. Po Bílé hoře se objevily jezuitské řády, které hrály kvalitní jezuitské divadlo, avšak na úkor české tvorby. Po roce 1700 pronikaly na naše území kočovné divadelní spolky z Německa a Itálie, tyto společnosti seznámily českou kulturu s operou, která se zde stala brzy velmi populární. Během 18. stolení si řada obrozenců uvědomila, že je důležité hrát české hry. Hrálo se v dřevěném divadle Bouda na Kobylím trhu, hrálo se německy a česky s tím přesvědčením, že „Co je české, to je hezké“ i na úkor kvality her. Posléze se Bouda začala potýkat s problémy z důvody špatné kvality her, a bylo tak následně z finančních důvodů zbouráno. 19. století bylo důležité století uvědomění si českých buditelů, jak důležitý a silný nástroj může divadlo pro obyvatelstvo být. Prvním, kdo formuloval česká divadelní program jako „lidový světový nástroj“, byl Josef Kajetán Tyl. Dalším, kdo na tento program reagoval byl Ferdinand Břetislav Mikovec, který usiloval o prosazení české tvorby a zkvalitnění českých her. Pravděpodobně z jeho myšlenek se zrodila představa vlastního divadla. Roku 1850 vznikl sbor pro zřízení českého Národního divadla. Historie zrodu a výstavby Národního divadla jsou dnešní generaci snad dostatečně vštěpovány na základních a středních školách. Stačí jen poznamenat, že boj o záchranu českého jazyka, divadelnictví a především národního uvědomění pociťovala většina

8

českého národa hlásícího se k češství. Převedeme-li tento stav na dnešní dobu, nutno se zamyslet, do jaké míry sehrává divadlo svou roli dnes. A do jaké míry dnes žijeme „kulturně“. Myšleno kolik lidí navštěvuje divadla a co si z něj odnáší a jak si na tom z hlediska vlastní existence stojí sama divadla. Během jednotlivých století divadlo vždy reflektovalo nějakou soudobou politickou situaci se snahou divákovi ukázat jakýsi morální kodex. Jak moc navštěvují lidé divadla dnes, když se jim nabízí spousta jiných možností, například sály multiplexů s častokrát druhořadými filmy hollywoodských filmových tvůrců, počítače, internet, přemíra informací, ve kterých se postupně ztrácíme a kdy dochází k potlačování základních skutečností rozpoznat, co je dobré a co naopak dobré není. Kultura se vyznačuje jistou stálostí v čase, zároveň je však pružná a přizpůsobivá (adaptivní) k novým okolnostem. Její pokračování či reprodukce se zajišťuje jednak spontánně, nápodobou v rodině a později v prostředí vrstevníků, jednak cílevědomě ve školách. Na generačním předávání kultury, tj. zejména jazyka, vyprávění, zvyků, oblékání, morálky nebo náboženství se tradičně podílely dvě generace, zejména matka a babička (tzv. grandmother hypothesis). V současné době se na enkulturaci dětí stále více podílí televize, což společnost silně homogenizuje: všichni poslouchají stejné mluvčí a stejné příběhy, mají před očima stejné vzory chování atd. [1] Na kultuře doposud záviselo, jací jsme a jak se k sobě chováme. Sledujeme-li televizi nebo nahlédneme-li již do zmíněných multiplexů, zpravidla vidíme konzumní osazenstvo konzumujíce rychlé občerstvení za drahý peníz, přičemž ne vždy míra užitku a míra duševního obohacení je adekvátní.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je analyzovat vytíženost divadelních představení Národního divadla v Brně. Práce je zaměřena na porovnání třech uměleckých složek, a to baletu, činohry a opery v letech 2003 až 2007 (od 9. měsíce/2003 až po 12. měsíc/2007). Snahou je identifikovat, která představení jednotlivých složek jsou z hlediska ekonomického vytíženější. Jinými slovy, která složka je u diváků více v oblibě a zjistit, zda-li konkrétní faktory (dle kterých je třídění prováděno) tuto problematiku ovlivňují natolik, že by se s nimi divadlo mělo více zaobírat a za daných okolností je eliminovat. Nebo naopak podtrhnout. Toto téma jsem si vybrala proto, že jednak osobně nejsem k divadlu lhostejná a jednak taky proto, že mě zajímá, do jaké míry níže uvedené faktory mohou návštěvnost ovlivňovat, zda a jak velký vliv na ni vůbec mají. Dílčím cílem práce je ověřit tyto pracovní hypotézy: •

nejoblíbenějším žánrem, sledovaným diváky, je dle všeobecného soudu činohra,

•

nejoblíbenějším vysílacím časem je 19. hodina,

•

na základě osobní zkušenosti nejvíce lidí chodí do divadla uprostřed týdne,

•

víkendová divadelní představení navštěvuje zejména konzervativnější publikum,

•

bloková představení jsou pro divadlo nevýhodná,

Na závěr práce je třídění dat zhodnoceno a vysledován vývoj návštěvnosti v jednotlivých oddělení. Práce je zakončena vlastním názorem na sledovanou problematiku.

10

3 MATERIÁL A METODIKA 3.1 Materiál Materiály pro teoretickou část jsou čerpány z archivu Národního divadla v Brně, internetových stránek divadla, literatury týkající se problematiky divadelního života v Brně a odborné literatury týkající se statistických metod, dle kterých je bakalářská práce zpracovávána. Seznam všech použitích dokumentů je uveden na konci práce v příslušné kapitole Literatura. Výchozími údaji pro druhou praktickou část práce je databáze představení Národního divadla Brno, kterou poskytlo samo divadlo. Tento materiál obsahuje přehled všech představení, které byly zinscenovány od října roku 2003 až po počátek roku 2008. Ve své práci využiji pouze data do roku 2007. V databázi jsou zaznamenány komplexní informace o každém představení. Je zde uveden rok, datum, čas představení, název představení, žánr, kapacita představení, následně jeho návštěvnost, sezóna, určení zda šlo o premiéru či reprízu a kým bylo představení prezentováno (ND Brno, Host z ČR, Cizí akce, Host ze zahraničí).

3. 2 Metodika Práce je rozdělena do osmi kapitol a dvou hlavních částí, na část teoretickou a na část praktickou. První, teoretická část, je zaměřena na výklad historie stálého českého divadla v Brně. Je v ní popsán vývoj divadla před rokem 1945, následně po druhé světové válce, divadla v 90. letech 20. století a historie budovy Mahenova divadla vystavěná na Malinovského náměstí. Dále teoretická část obsahuje přehled statistických metod, kterými byla práce zpracovávána. Z větší části bylo použito metod třídění, které jsou následně popsány v kapitole Statistické třídění. Výběr jednotlivých znaků byl uspořádán tak, aby jednotlivé žánry byly vzájemně srovnatelné, jinak by takové třídění nemělo smysl.

Celá práce

vychází pouze z dat pro domácí soubor Národního divadla Brno, dále pouze NDB. Pro

11

podrobnější analýzu bude využit rozsah diplomové práce, která na tuto bakalářskou práci plynule naváže. První část vlastní práce tvoří srovnání všech představení hraných od roku 2003 do roku 2007 v opeře, baletu i činohře. Další výběr znaků reprezentují představení hraná v dopoledních a odpoledních hodinách. Z důvodů malého počtu představení hraných dopoledne byl srovnáván pouze jeden čas, a to představení hraná v 10:30h. Odpolední představení srovnaná ve třech nejvíce vytížených časech, v 17h, 18h a 19h. Část vybraných grafů, kde je možno nahlédnout na vývoj návštěvnosti a kapacity představení v dalších hodinách, je obsahem Přílohy č. 1. Další metodou pro zpracování dat je problematika časových řad a určení sezónnosti v jednotlivých divadelních žánrech. Nejdříve se věnujme oddělení baletu. Prvně byly spočítány průměry z představení hraných v jednotlivých měsících v letech, pro která byla data k dispozici. Nezahrnujeme zde letní měsíce červenec a srpen, kdy se předpokládá s divadelní dovolenou, a představení jsou hraná takřka sporadicky. Byla sestavena rovnice trendové přímky pro údaje o míře vytíženosti divadelních představení NDB v letech 2003 – 2007 (míra vytíženosti je dána podílem návštěvnosti a kapacity představení). Na základě odhadu trendové přímky pak ještě určena předpověď dalšího vývoje tohoto ukazatele pro rok 2008. Pro numerické určení odhadu parametrů b0, resp. b1 přímky byla použita metoda nejmenších čtverců. Potřebné výpočty uvádí tabulka uvedená v příslušné kapitole. Pro analýzu blokových představení byla z poskytnutých dat vybrána čtyři konkrétní představení uvedená v Tabulce č. 10, 11 a 12. Jedná se o průměrné hodnoty z vybraného počtu představení, zpravidla tři inscenace jednoho představení hraná buď v bloku po sobě, myslí se tím tři stejná představení hraná v rámci jednoho týdne nebo tři různá představení vybrána a hraná v rámci jednoho roku. Cílem je srovnat průměrnou návštěvnost představení v bloku vůči klasické návštěvnosti. Při vypracování praktické části byl využit tabulkový procesor Microsoft Excel 2000, který je vhodný pro tvorbu a úpravu grafů a tabulek.

12

3. 2. 1 Statistické třídění

3. 2. 1. 1 Třídění podle číselného znaku – variační třídění Dle Minaříka (2007) charakterizujeme statistické třídění takto: Máme-li neuspořádanou variační řadu znaku X, budeme ji zapisovat jako posloupnost hodnot x1, x2, …xi,…, xn, kde index i = 1, 2, …, n souvisí s pořadím, ve kterém byly hodnoty zjišťovány. Symbolem xi značíme tedy nějakou obecnou i-tou hodnotu znaku, zjištěnou v pořadí i-té statistické jednotce. Po vzestupném uspořádání řady získáme posloupnost hodnot x(1), x(2), …, x(i), …, x(n), kde index (i) souvisí ne s již s postavením hodnoty podle pořadí zjišťování, ale podle její velikosti. Evidentně platí x(1) ≤ x(2) ≤ … ≤ x(n) . Prosté třídění variační řady se přichází v úvahu všude tam, kde počet vzájemně od sebe různých hodnot znaku je relativně nízký a s rostoucím rozsahem souboru se nezvyšuje. Prakticky jde o diskrétní znaky typu počet členů domácnosti, počet spotřebičů v domácnosti apod., ale ne již například počet zaměstnanců firmy nebo počet obyvatel obce, které mohou v principu nabývat velkého počtu různých hodnot. Skupinové třídění provádíme u diskrétních znaků a u všech znaků spojitých. Při skupinovém třídění je vhodné dodržovat určité obecné zásady, jejichž hlavním cílem je přehlednost výsledků třídění. Je třeba ovšem zdůraznit, že ani respektování těchto zásad neodstraňuje z této metody subjektivní prvek – budou-li i zcela identická data tříděna více osobami, budou se jednotlivé výsledky třídění více či méně vzájemně lišit.

3. 2. 1. 2 Třídění podle více znaků Při statistickém třídění se vedle třídění prostého a skupinového, které se provádí podle jednoho číselného znaku, existuje také třídění podle více znaků. Soubor představení NDB může být tříděn jednak podle typu představení (balet, opera, činohra), zda jde o představení hrané v pravidelných např. měsíčních intervalech či blokově, hodiny nebo dne, kdy je přestavení hráno. Třídění podle více než jednoho znaku může být principiálně prováděno jako:

13

•

Třídění vícestupňové (hierarchické), kdy je soubor roztříděn nejprve podle jednoho znaku. Uvnitř vytvořených skupin je provedeno třídění podle dalšího znaku a celý postup může být libovolněkrát zopakován. Počet stupňů třídění a pořadí třídících znaků záleží na okolnostech a úsudku uživatele. Výsledkem třídění je hierarchická stromová struktura.

•

Třídění kombinační prováděné současně podle dvou znaků do kombinační tabulky. Před vytvořením kombinační tabulky musíme nejdříve vytvořit korelační tabulku, která je pro dvojici číselných znaků. Kombinační tabulka pro dvojici slovních znaků nazýváme kontingenční tabulkou. V případě, že oba slovní znaky jsou alternativními znaky, hovoříme o tabulce asociační. Případ, kdy jeden znak je číselný a druhý slovní, tak hovoříme o smíšené tabulce.

Pořadí obou znaků při třídění lze podle potřeby obrátit. Nutno podotknout, že u hierarchického třídění na počtu třídících znaků příliš nezáleží. U kombinačního třídění lze reálně provádět třídění nejvýše podle tří znaků, a to v systému tabulek, z nichž každá obsahuje třídění podle dvou znaků při konstantní hodnotě (u slovních znaků obměně) znaku třetího.

3. 2. 2 Problematika časových řad

3. 2. 2. 1 Pojem časová řada Dle Hindlse (2003), nazýváme časovou (jinými slovy též dynamickou, vývojovou nebo chronologickou) řadou řadu pozorovaných hodnot statistického znaku, která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru od minulosti k přítomnosti. Analýzou (a podle potřeby případně i prognózou) časových řad se pak rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto řad (a případně k předvídání jejich budoucího chování). Nezbytnou podmínkou srovnatelnosti údajů v časové řadě je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. S chronologicky uspořádanými časovými úseky se v dnešním životě setkávám téměř ve většině přírodovědeckých oborů, jako jsou

14

matematiky, fyzika, biologie, medicíny a dalších. Stále více se však problematiky časových řad promítá na pole ekonomického oboru k měření nejrůznějších ekonomických ukazatelů (např. nezaměstnanost, růst inflace atd.) Časové řady ekonomických ukazatelů se obvykle určitým způsobem člení. Jde především o vyjádření rozdílností v obsahu sledovaných ukazatelů, jež je mnohdy provázeno i specifickými statistickými vlastnostmi. Základní druhy časových řad ekonomických ukazatelů se rozlišuji: a) podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové (tj. časové řady intervalových ukazatelů) a na časové řady okamžikové (tj. časové řady okamžikových ukazatelů), b) podle periodicity, s jakou jsou údaje v řadách sledovány, na časové řady roční (někdy též dlouhodobé) a na časové řady krátkodobé, kde údaje srovnáváme ve čtvrtletích , měsících, týdnech aj. periodách. V ekonomickém oboru se nejvíce využívají měsíční časové řady, c) podle druhu sledovaných ukazatelů – řady primárních (prvotních) ukazatelů a časové řady sekundárních (odvozených) charakteristik, d) podle způsobu vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů (hodnoty ukazatele jsou vyjadřovány v naturálních jednotkách) a na časové řady peněžních ukazatelů.

ad a) Intervalové (úsekové) časové řady Zjištěné hodnoty pomocí intervalových řad se vždy vztahují k určitém časovém úseku nenulové délky. Charakteristickou vlastností pro tento typ řad je sčitatelnost hodnot znaku a tedy současně možnost určit hodnotu znaku za delší časový interval. Jeho velikost závisí na délce intervalu, za který je sledován. Sčítáním hodnot za dílčí části tohoto intervalu můžeme získat např. z denních údajů týdenní, z nich pak měsíční, čtvrtletní atd. údaje. Intervalové ukazatele se mají vztahovat ke stejně dlouhým intervalům, protože v opačném případě by šlo o srovnání zkreslené.

15

ad b) Okamžikové časové řady V tomto případě se hodnota znaku vztahuje k určitému časovému okamžiku, alespoň teoreticky, nenulové délky. Pro tyto hodnoty je typická jejich nesčitatelnost. Z praxe např. sledujeme stav zásob k počátku nebo konci určitého časového období. Protože prostý součet za několik po sobě jdoucích hodnot nedává reálný smysl, shrnují se řady tohoto typu pomocí speciálního průměru. Tento průměr se nazývá chronologický. ad c) Krátkodobé a dlouhodobé časové řady O krátkodobých časových řadách hovoříme tehdy, je-li periodicita časové řady kratší než jeden rok. Periodicitou časové řady se nazývá délka období (časové rozpětí) mezi rozhodnými okamžiky u okamžikové časové řady. Nejoblíbenější periodicitou v ekonomii je periodicita měsíční. Periodicita dlouhodobých časových řad je zpravidla roční nebo ještě delší. ad d) Časové řady primárních (prvotních) a sekundárních (odvozených) charakteristik Primární ukazatele jsou ukazatele zjišťované přímo (neodvozené), např. odpracovaná doba, počet pracovníků k určitému datu, stav zásob apod. Jde o ukazatele, kde můžeme jednoznačně určit typ charakteristiky, statistické jednotky i statistického znaku. Druhou kategorií jsou již zmíněné sekundární (odvozené) charakteristiky. Časovými řadami odvozených charakteristik tedy mohou často být buď časové řady poměrných čísel, nebo časové řady součtové.

3. 2. 2. 2 Srovnatelnost údajů v časové řadě Abychom mohli použít analýzu časových řad, musíme nejdříve zjistit, zda jsou jednotlivé údaje skutečně srovnatelné z věcného, prostorového a časového hlediska. •

Věcná srovnatelnost – v tomto případě je třeba mít na zřeteli, že ne vždy stejně nazývané ukazatele musí být stejně obsahově vymezené. Mění-li se během času obsahové vymezení ukazatele, jsou pak údaje časové řady nesrovnatelné a pro další úvahy takřka bezcenné.

16

•

Prostorová srovnatelnost – tímto pojmem chápeme možnost používat údaje v časových řadách, vztahujících se ke stejným geografickým územím.

•

Časová srovnatelnost – je problémem zejména u intervalových ukazatelů časových řad, tj. u ukazatelů, jejichž velikost závisí na délce intervalu.

3. 2. 2. 3 Lineární trend Popis tendence vývoje analyzované řady je jedním z nejdůležitějších úkolů analýzy časových řad. Nejčastěji používanou trendovou funkcí je lineární trend. Jeho značný význam spočívá především v určování základního směru vývoje analyzované časové řady, a jednak v tom, že v určitém omezeném časovém intervalu může sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí. Lineární trend obecně lez vyjádřit ve tvaru trendové přímky Tij = b0 + b1t

(3. 1)

kde b0 a b1 sou neznámé parametry a t = 1, 2, …, n je časová proměnná. K odhadů těchto parametrů použijeme soustavu normálních rovnic

∑ y − nb − b ∑ t = 0 ∑ y t − b ∑t − b ∑t i

0

1

2

i

0

1

(3. 2)

=0

Hodnota časové proměnné t = (2i − n − 1) / 2 , pro i = 1, 2, …n T = -4,5 -3,5 … -0,5 + 0,5 … +4,5 přičemž platí Jestliže platí

∑t = 0 .

∑ t = 0 , můžeme parametry trendové přímky psát:

b0 = ∑ yt / n

(3. 3)

b1 = ∑ y t t / ∑ t 2 n

kde symbolem

∑

se vždycky rozumí součet přes t od 1 do n, tj.

∑ t =1

17

.

3. 2. 2. 4 Sezónní indexy Sezónní index, jinými slovy konstanta úměrnosti pro dané období, lze odhadnout z naměřených hodnot ukazatele ( yij ) a z vyrovnaných trendů pro dané j-té období v různých letech (Tij ) (Trend se vyrovnává buď klouzavými průměry nebo lineární regresí závislosti ukazatele na čase – viz. kapitola Lineární trend). Pro sledované j-té období a uvažovaný, v našem případě, měsíc (i) vypočteme poměr

(y

ij

/ Tij ) . Tento poměr

využijeme pro všechny uvedené a sledované měsíce, zprůměrňujeme pro dané období přes všech n měsíců. V důsledku vyrovnávání sezónních výchylek během sledovaného roku, musí být průměr indexu za rok roven 1. Obvykle nevyjde celé číslo, tudíž je zapotřebí normování. Vypočtené odhady se normují vydělením společným průměrem (jde o nepatrnou korekci).

I j = 1 / m ⋅ ∑ ( y ij / Tij ) , kde m je počet sezónních období.

18

(3. 4)

4

Z HISTORIE

V BRNĚ

STÁLEHÉ

ČESKÉHO

DIVADLA

A BUDOVY STÁVAJÍCÍHO NDB NA

MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ Veškeré informace získané pro tuto kapitolu byly čerpány z internetových stránek divadla, z almanachu NDB a otevřené internetové encyklopedie Wikipedia.

4.1 Národní divadlo Brno do roku 1945 Počátek brněnského divadla, jakož to divadla patřícího do města, které bylo po dlouhou dobu ovlivněno německou kulturou i jazykem, se datuje na sobotu 6. prosince roku 1884, kdy v tento den se poprvé otevřela opona Prozatímního divadla na ulici Veveří. Otevření tohoto divadla bylo zahájeno představením Kolárovy Magelony. Skončil tak boj s brněnskou tradicí, která podporovala zejména městské německy hrající divadlo a stavbu jeho reprezentační budovy. České divadlo se do té doby potýkalo s rakousko-uherskými úřady, které nejenže nechtěly povolit zřízení české brněnské scény, ale též na rozdíl od německých divadel, nikterak nepodporovaly českou scénu a divadlo tak existenční a provozní otázky muselo řešit v zásadě samo. Do konce 70. let 19. století probíhala veškerá představení výhradně na ochotnické amatérské úrovni a občas Brno navštívily kočovné divadelní společnosti, které zpravidla hrávaly v sálech brněnských hostinců – U Mexikánského císaře, U Modré štiky, u Mondscheinů v Malé Pekařské (Kopečné) ulici a v dalších. Posléze se trvalým působiště pro tyto spolky stal Besední dům, který byl vystavěn podle návrhu architekta Theofila Hansena v letech 1871-73 a spravovaný tehdejší Akciovou společností Besedního domu. Z dostupných zdrojů se dovídáme, že první samostatná brněnská sezona byla zahájena 1.

října 1874 společností Elišky Zöllnerové. Avšak do téhle doby podmínky českého divadla v Brně byly stále provizorní a bez trvalé koncese.

19

Obrázek č. 1 – Divadlo na Veveří ulici Zdroj: http://www.ndbrno.cz/ Až na počátku roku 1881 bylo založeno Družstvo českého Národního divadla v Brně. Jeho cílem bylo organizování českých her a vůbec snaha o zřízení fondu českého Divadelního fondu českého v Brně. V září 1881 se podařilo fondu získat povolení k provozování českých her ve velké dvoraně Besedního domu. Avšak se nedočkalo dlouhého trvání, neboť v celém Rakousku – Uhersku byly zpřísněny předpisy pro bezpečnost divadelního provozu z důvodu vyhoření vídeňského Okružního divadla. A tak divadlu v Besedním domě byla divadelní činnost pro nevhodnost objektu zakázána. Posléze si Družstvo zakoupilo restauraci U Marovských s tančírnou Orfeum na rohu někdejšího Radvitova náměstí a Veveří ulice. Tuto restauraci plně uhradilo a zrealizovalo na vlastní náklady výhradně pro divadelní účely. Divadlo na Veveří bylo tedy slavnostně otevřeno, jak už bylo výše zmíněno, představením Magelony Jiřího Kollára dne 6. prosince 1884. Od samotného otevření prošlo divadlem několik stovek herců, došlo ke ztvárnění desítek děl českých i světových autorů. Bohužel tato probuzenecká éra vydržela pouze do časů první světové války. Prvním ředitelem Národního divadla v Brně se stal 6. prosince 1884 Jan Pištěk. Pištěkova společnost působila v divadle na Veveří jednu sezonu. V dalších letech až do roku 1917 se v ředitelství vystřídalo několik osob, přičemž posledním ředitelem byl František Lacina. Existence Družstva a samostatného českého divadla byla spojena dlouhý čas s vybudováním stálého, samostatného a reprezentativního objektu. Finanční situace Družstva byla velmi špatná – Divadlo na Veveří sice Družstvo pronajímalo hereckým

20

společnostem, ale náklady spojené s vlastní režií tak nemohlo pokrýt. Prostředky na výstavbu vlastní budovy byly shromažďovány prostřednictvím sbírek, bazarů, a v roce 1904 vydala Národní banka kolek ve prospěch stavby Národního divadla v Brně a roku 1905 byl založen Stavební fond Družstva. V letech 1910 – 1913 uskutečnilo Družstvo soutěže o architektonický návrh nového brněnského divadla. První světová válka tento probuzenecký akt přerušila a znemožnila tak i přípravné práce a sbírky na doplnění Stavebního fondu pokračovaly až v roce 1918. Po vzniku samostatného Československa přidělilo město Brno českému divadlu budovu dosavadního německého divadla Na hradbách. Vedle nepřetržitého provozu na Veveří tak

české Národní divadlo zajišťovalo 5 hracích dnů Na hradbách a 2 dny v Redutě. 1. ledna 1931 bylo divadlo převzato do země Moravskoslezské a bylo pozemštěno. V názvu neslo Zemské divadlo v Brně. V této době stal v čele divadla Václav Jiříkovský, který povznesl československé divadelnictví v době mezi dvěma válkami na vysokou úroveň a za své pročeské a vlastenecké smýšlení zaplatil životem v koncentračním táboře Osvětim. Snahy o vybudování nového divadla však přetrvávaly i po přidělení divadla Na hradbách. Byla vypsána další architektonická soutěž v roce 1936, ale druhá světová válka tento akt přerušila. Dokonce z budovy Na hradbách i na Veveří bylo české divadlo vykázáno a opět muselo najít provizorní prostory pro svou činnost, čímž byl například sokolský Stadion nebo Besední dům. Navíc mělo vyčleněno pouze několik hracích dnů v měsíci. Rokem 1942 a násilným vyhoštěním gestapem z divadla skončila Družstvo českého Národního divadla v Brně a Zemské divadlo násilně uzavřeno. Sice v roce 1943 dostalo v rámci akce Národní odborové ústředny zaměstnanecké Radost a práce povolení k činnosti, ale samostatné Zemské divadlo otevřeno nebylo. Řada zaměstnanců se uchýlila do nově ustanoveného Českého lidového divadla ředitele Antonína Fencla, ale nakonec i tohle divadlo bylo uzavřeno a jeho zaměstnanci skončili na nucených pracích.

21

4. 2 Národní divadlo Brno po druhé světové válce Po druhé světové válce se divadla ujalo Družstvo divadla Práce. Sdružovalo D 46, Velkou operetu v Karlíně NDB. Ředitelem se stal Emil František Burian. V této době si drželo opět název Národní rozdělené na dvě složky, a to Mahenovu činohru ( divadlo na Veveří) a Janáčkovu operu (divadlo Na hradbách) a Redutu. E. F. Burian však záhy z Brna odešel a roku 1946 bylo divadlo převedeno pod správu Zemského národního výboru.

Ředitelem jmenován Oto Zítek. Při náletech na podzim 1944 a na jaře 1945 byla zasažena budova na Veveří, ale i Na hradbách a Reduta. I přes značné opravy divadla na Veveří, se začaly objevovat praskliny způsobené porušenou statikou objektu a představení zde byla zakázána 12.

června 1952. Část budovy byla stržena ještě téhož roku a celá pak v listopadu 1973.

Obrázek č. 2 – Divadlo na Veveří Zdroj: http://www.ndbrno.cz/ Základní kámen nebyl českému divadlu v Brně - Národnímu- nikdy položen. Avšak myšlenka na vystavění nové budovy sloužící výhradně opeře nabyla opět na naléhavosti v druhé polovině 20. století. Roku 1960 započala stavba nového divadla v prostoru parku na Kolišti a byl tak poprvé položen základní kámen českého brněnského divadla.

22

Obrázek č. 3: Janáčkovo divadlo Zdroj: http://www.ndbrno.cz/ Po roce 1965 dostala tato budova název Janáčkovo divadlo a stala se tak působištěm opery a baletu. Činohra byla přesunuta do Mahenova divadla (divadla Na hradbách) a opereta působila v Redutě již od roku 1945. V Redutě fungoval provoz do roku 1993, kdy bylo divadlo uzavřeno a znovu otevřeno po rozsáhle rekonstrukci až v říjnu 2005. Dnes zde trvale nesídlí žádný divadelní soubor. Divadelní sál hostí umělce z Čech, Moravy i Slovenska. Reduta dále nabízí prostory pro společenské a kulturní akce, jako jsou koncerty, vernisáže, plesy apod. Nejen že se takto rozšíří nabídka divadelních žánrů k vidění, ale i z ekonomického hlediska si stojí oproti Mahenovu a Janáčkovu divadlu zajisté lépe. Svými příjmy dokáže alespoň částečně pokrýt výdaje divadla.

Obrázek č. 4: Divadlo Reduta Zdroj: http://www.ndbrno.cz/

23

Prvním dramaturgem vůbec, se stal brněnský spisovatel a dramatik Jiří Mahen, který s divadlem postupně začal spolupracovat již během první světové války. Snahou Jiřího Mahena bylo výběrem programu a repertoáru očistit hereckou a režijní tvorbu, sebevědomý přístup herců před oponou a výchovu publika. Jeho plán se však plně nezdařil a až Leoš Janáček našel v divadle oddané interprety. Prvním se stal dirigent a pozdější

ředitel divadla František Neumann, který dokázal postavit operu na nejvyšší úroveň mezi středoevropskými divadly a jehož největší zásluhou se staly původní premiéry Janáčkových oper. Mimořádnou úlohu v československém divadelním životě sehrál brněnský balet. Ve své době díky choreografům Achilla Viscusiho, Jaroslava Hladíka, Iva Váni Psoty, Miroslava Kůry, Jiřího Němečka, Luboše Ogouna a také Olgy Skálové patřil balet mezi špičku. Nesmíme opomenout ani operetu, ve které do poloviny 30. let působil šéfrežisér Oldřich Nový, a kdy můžeme hovořit o velké éře operety v Brně. Nutno podotknout, že ačkoliv se brněnské divadlo v průběhu své životnosti potýkalo s nejprve národnostními a posléze hospodářskými potížemi, dostalo se na vysokou uměleckou úroveň, od počátku třicátých let a hlavně pak v letech padesátých souměřitelnou se scénami ve střední Evropě. Obzvláště v době, kdy stál v padesátých letech v čele opery dirigent František Jílek.

4.3 Národní divadlo Brno v 90. letech V 90. letech sice již nechybí svoboda uměleckého projevu, avšak i nadále se divadlo potýká s nedostatkem finančních prostředku. Divadlo převzalo v roce 1990 zakladatelskou funkci od dřívějšího Jihomoravského krajského národního výboru a tím převzalo i povinnost jeho financovaní. Poskytované příspěvky na provoz i nezbytné investice umožnily do dnešního dne provoz uměleckých souborů a v období ekonomické transformace společnosti provést zásadní vnitřní organizační změny. Změna společnosti si vynutila změnu základní právní formy, na počátku 90. let však republiková konference Divadelní obce řešení nenalezla. Snaha o autonomii šéfů souborů nad divadlem vyústily

24

v konflikty mezi vedením divadla a vedením města. Bylo důležité vysvětlit přestavitelům města, že autonomie na poli vedení souborů je důležitá a konečně v březnu roku 1993 byl přijat nový statut divadla. Přispěl k jeho stabilizaci a umožnil dokončení vnitřních legislativních změn. Výběrem nových šéfů uměleckých souborů se tak dostala do popředí především umělecká tvorba, která by měla být v každém divadle prioritní. Po roce 1989 se však vyvíjela dvě různá a nesourodá smýšlení. Jednak problém s morálkou, kdy přísun státních peněz podporoval jednotlivce a nadřazování osobních zájmů nad zájmy divadla a jednak euforie z pádu komunistického režimu přinesla některým umělcům zklamání ze ztráty výsadního postavení a nutnost podstoupit cestu osobní skromnosti a odpovědnosti. Snaha o zachování divadla však sehrála hlavní roli a napomohlo se tak k otevření nové umělecké tvorby a naplňování poslání divadla. Kam dnes směřuje současné divadlo, o tom mluví dramaturgické úvahy. Vždycky, když se divadlo pokoušelo postihnout pravý stav světa a pravý stav věcí, poskytnout svému publiku poučení a dát mu skrze oponu nahlédnout do světa pravdy, interpretujíc hodnoty, které mohou být současně i historické, bylo trvalým předmětem zájmu divácké obce. A této obci je naše činnost jedině určena. A konečně je určena představě divadla jako mravní instituce, související pevně s jeho tradicí – jak jsem již naznačil, neboť umění obecné má směřovat k mravnosti a probouzet v lidech lepší část jejich bytostí. [5]

25

4. 4 Z historie budovy Mahenova divadla Historie bývalého německého Městského divadla Na Hradbách (dnes tedy Mahenova divadla) se datuje do roku 1881, kdy po požáru divadla Reduta na Zelném trhu roku 1870, bylo potřeba zřídit novou scénu. Stavba byla zahájena 18. července 1881 a 31.

října 1882 se konalo konečné uložení závěrečného kamene. Plány dnešního divadla vytvořila vídeňská stavební společnost F. Felmera ml. a H. Helmera, která v tehdejší době měla ve své dílně téměř většinu evropských divadel. O stavbu se postaral městský stavitel J. Arnold s architektem J. Nabehosteným. Stavba trvala do otevření necelých 18. měsíců. Budova zaujímá plochu 2700 m2 a vyžádala si náklad 500.000 zlatých. Na realizaci budovy se podílela řada vídeňských a brněnských podnikatelů, umělců a řemeslníků. Nová

výstavba na bývalých pevnostních pozemcích představovala počátek

dynamické transformace z moravské metropole v moderní velkoměsto, jenž pak dovršil radikální novou výstavbou centra na přelomu 19. a 20. století. Konstrukce brněnského divadla se od ostatních evropských divadel lišila tím, že bylo provedeno pár změn, které měly zabránit požárům, se kterými měla zkušenost divadla jako Národní divadlo v Praze anebo Okružní divadlo ve Vídni. A to z důvodu plynového osvětlení. Aby se takovéto eventuální zkáze zabránilo v brněnském divadle, byla tato budova první v Evropě zařízena Edisonovým vynálezem – elektrickými žárovkami. A to ve městě, kde doposud nikde jinde nebyl zaveden elektrický proud. Pro potřeby divadla musela být postavena malá elektrárna. Dnes můžeme shlédnout původní

části elektroinstalace v malé expozici ve foyeru divadla. Mahenovo divadlo patří nejen k prvořadým národním architektonickým památkám v Brně, ale její umělecký, technický a kulturní význam ji navíc včleňuje do evropského kontextu.

26

Obrázek č. 5 : Mahenovo divadlo – nárys původního průčelí, současný stav Zdroj: http://www.ndbrno.cz/

27

5 VLASTNÍ PRÁCE

5. 1 Přehled souhrnné kapacity a návštěvnosti všech představení První část praktické části tvoří výhradně srovnání kapacity všech představení a jejích následných návštěvností v jednotlivých divadelních složkách od roku 2003 do roku 2007. Rok 2003 je vždy co do kapacitního a návštěvního počtu vůči následujícím rokům zohledněn, neboť obsahuje data pouze za tři měsíce. BALET - veškerá představení

60000

53517 49186 49732

50000

40494

40000 počet míst 30000

44961 36861

21929

20000

55588

35202

B

16218

10000 0 2003

2004

2005

2006

2007

roky návštěvnost

kapacita všech představení

Graf. č.6: Veškerá představení baletu Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty OPERA - veškerá představení

90000

81041

76714

80000 70000

68233

60170

60000 poče t m ís t

59222

50000

45867

30395 36656

40000

45006

30000 20000

18754

10000 0 2003

2004

2005

2006

rok y návštěvnost

2007

kapacita představení

Graf č.7: Veškerá představení opery Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty

28

ČINOHRA - v e škerá pře dstav ení

80000

78626

70000

68763

64760

60000

54462

50000

55021

počet míst 40000

43355

36408

45000

30000 20000 10000

9248 6618

0 2003

2004

2005

2006

roky návš těvnost

2007

kapacita představení

Graf č.8: Veškerá představení činohry Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty Z grafů je patrno, že v průběhu let se návštěvnost ve všech třech žánrech zvyšuje. Ze zjištěných hodnot vychází, že nejvíce navštěvovaným žánrem je do dnešního dne opera. Pro lepší přehlednost byl uveden navíc výsečový graf, ze kterého je zcela patrné, že největší procento návštěvnosti je tvořeno diváky opery. Návštěvnost roku 2007 v procentech

balet 28%

činohra 35%

opera 37%

Graf č. 9: Návštěvnost 2007 v procentech Zdroj: NDB, vlastní výpočty Pro lepší přehled kapacity představení je uveden následující graf, ze kterého je patrné, že i co do procentuálního počtu míst, je opera společně s činohrou na prvním místě.

29

Kapacita představení roku 2007 v procentech

balet 26%

činohra 37%

opera 37%

Graf č. 10: Kapacita 2007 v procentech Zdroj: NDB, vlastní výpočty

5. 2 Třídění dat dle stanovených hracích hodin Z divadelní databáze bylo k dispozici srovnat představení hraná od 9:00 až po představení hraná ve 21:30. V této části bylo vybráno ke srovnání 3 různé časy a následně provedená analýza znázorněná v grafech. Do ostatních grafů je možno nahlédnout v přílohách.

5. 2. 1 Dopolední představení Na základě analýzy kapacity a návštěvnosti dopoledních představení, byly k porovnání vybráno představení hrané v 10:30 ve všech třech žánrech. BALET - představení hraná v 10:30 6000

5315

5000

3967

4000 počet m íst 3000 2000

2126 1760

1000

2110 1059 2008 1059

0

0

0 2003 2004 2005

2006

roky návštěvnost

2007

kapacita

Graf č. 11: Balet v 10:30 Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty

30

Ačkoli rok 2005 byl pro divadelní činnost baletního souboru nulový, v ostatních letech je návštěvnost baletu velice uspokojivá. ČINOHRA - představení hraná v 10:30 1400 1200 1000 800 počet míst 600 400 200 0

1296 1241

1152 1161 1152 1161 575 575 0 0 2003 2004 2005

2006

roky návštěvnost

2007

kapacita představení

Graf č. 12: Činohra v 10:30 Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty Taktéž pomineme-li v oddělení činohry rok 2003, lze s úspěchem říci, že návštěvnost pohádkových inscenací byla až na velmi malou výjimku takřka stoprocentní. To samé platí pro hodnoty vypočítané pro operu. OPERA - představení hraná v 10:30 1200

1059 1059

1000 800 počet míst

600 400 200

0 0

0

0

0

0

2003 2004

2005

0

0 0 2006

roky návštěvnost

Graf č. 13: Opera v 10:30

2007

kapacita představení

Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce

Zdroj: NDB, vlastní výpočty V práci jsou uvedeny pouze grafy pro představení hraná v 10: 30. V průběhu sledovaných let došlo pouze k pár představením, která byla v tomto čase hrána. Ze sestavených grafů viz. výše je patrno, že nejvíce oblíbenými dopoledními představeními jsou představení baletu, která jsou zpravidla hrána pro vícečlenné předem objednané skupiny, diváky jsou především žáci základních škol. Samozřejmě charakter představení je

31

tak vázán převážně na představení s pohádkovou tématikou. Pro tato dopolední představení je důležité, aby byla hrána. Divadlu jsou tak jistým ekonomickým přínosem a co se týče kulturního vyžití, neméně obohacující pro děti, které se s divadlem a hudbou seznamují, a které je pro jejich další duševní rozvoj nesmírně důležité. Z výsledných čísel je patrno, že tato představení bývají téměř z 99% naplněna. Nabízí se tu řešení zvýšení těchto dopoledních představení, na druhou stranu otázkou do diskuze je, zda by se i zájem škol a různých zájmových spolků o tato představení zvýšil nebo by stagnoval.

5. 2. 2 Odpolední představení Během dopoledních a odpoledních hodin se z větší části ve všech třech odděleních nehraje. Výjimkou je opět balet, kdy největší počet návštěvníků bylo zaznamenáno na představeních hraných ve 14:30. BALET - představení hraná ve 14:30 1719

1800 1600

1551

1400 1200 počet míst

1146

1000 800

573

600

0

200 0

787

513

400

0 2003

0 2004

2005

roky návštěvnost

0 2006

2007

kapacita představení

Graf č. 14: Balet ve 14:30 Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty Z počtu návštěvníků je také patrné, že těchto představení je hráno minimálně a že oproti dopoledním představením, přijde v tuto hodinu do divadla cca 29% z návštěvníků, kteří přijdou v 10:30. Tato skutečnost je samozřejmě ovlivněna mnohými faktory, viz. výše zmíněné četnosti skupin, které divadlo navštíví. V případě zvýšení kapacity míst, resp. zvýšením počtu představení by se návštěvnost nemusela zvýšit a pro divadlo by tato představení byla spíš více ztrátová.

32

5. 2. 3 Podvečerní představení Pro analýzu podvečerních představení byla vybrána představení v hracích časech od 17h do 19h. V buňce je zaznamenáno pořadí žánrů, ve kterých se ve srovnávaných časech nejvíce a naopak nejméně hrálo. První číslo sloupce v tabulce udává pořadí návštěvnosti z hlediska hodiny představení, druhé číslo na řádku uvádí pořadí oblíbenosti představení mezi žánry v daný čas. Tabulka č. 1: Oblíbenost večerních představení balet

opera

čas/žánr 17:00

2

3

3

činohra 2

18:00 19:00

3 1

2 3

2 1

1 2

2 3 1

1 3 1

Zdroj: NDB, vlastní výpočty Pozn.: 1 = nejvyšší známka, 3 = nejnižší známka Pro lepší srovnání uvádím grafy vztahující se k 19. hodině. Na základě třídění dat dle hracích hodin bylo zjištěno, že nejvíce představení bylo ve všech třech žánrech hráno v 19 hodin. Avšak největší oblibě mezi diváky se těší opera. Nahlédneme-li do tabulky, zároveň je 18. hodina pro operu nejslabší, v roce 2003 se hrálo pouze jedno představení a v roce 2004 dokonce žádné. Na zmíněné skutečnosti lze nahlédnou do grafu, který je spolu s ostatními opět obsahem Přílohy č. 1. BALET - představení hraná v 19:00

40000

39055

35182

35000

34474

31596

30000

26035

25000

23214

počet m íst 20000 15000

26527

27309

8595

10000 5000

6092

0 2003

2004

2005

2006

roky návštěvnost

2007

kapacita představení

Graf č.15: Balet v 19:00 Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty Průměrné procento návštěvnosti baletních představení na kapacitě divadla je přibližně 70%.

33

ČINOHRA - představení hraná v 19:00 80000

78626

70000

68763

64760

60000

54462

50000

55021

počet míst 40000

43355

36408

45000

30000 20000 10000

12690 8815

0 2003

2004

2005

2006

2007

roky návštěvnost

Graf č. 16: Činohra v 19:00

kapacita představení

Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce

Zdroj: NDB, vlastní výpočty Průměrné procento návštěvnosti činohry na kapacitě divadla je o něco menší než u baletu, je tvořeno přibližně 68%. OPERA - představení hraná v 19:00 90000 76714

80000 70000

81041 68233

60170

60000 počet míst

59222

50000 45867

29781 36656

40000

45006

30000 20000 10000

18270

0 2003

2004

2005

2006

roky návštěvnost

Graf č. 17: Opera v 19:00

2007

kapacita představení

Pozn: rok 2003 brán za 3 měsíce

Zdroj: NDB, vlastní výpočty Ačkoliv největší podíl na všech představení celého divadla má operní soubor, procento návštěvnosti je zde nejmenší, je tvořeno 65%.

34

5. 3 Třídění dat dle dnů Tabulka č. 2: Průměrný podíl návštěvnosti na kapacitě divadla jednotlivých dnů týdne v procentech 2003 - 2007 BALET ČINOHRA OPERA PONDĚLÍ 73,60% 70,45% 65,59% ÚTERÝ 73,95% 52,56% 61,57% STŘEDA 70,90% 66,49% 61,45% ČTVRTEK 75,31% 70,05% 61,49% PÁTEK 77,05% 53,48% 65,97% SOBOTA 90,11% 70,29% 72,00% NEDĚLE 79,99% 76,37% 67,72% Zdroj: NDB, vlastní výpočty V následující tabulce jsou zaznamenány vypočtené průměrné hodnoty návštěvnosti divadla za jednotlivé dny v letech 2003 až 2007. Je patrno, že největším procentem návštěvnosti se podílí představení vysílaná v sobotu a v neděli. Dle ředitele NDB: „V jednom rozhovoru jsem na otázku, jestli znám publikum, které do divadla chodí, odpověděl, že znám i ty, kteří se zatím cestu nenalezli. Považuji je za důležitý předmět našeho zájmu. Je pro nás výzvou, pokusit se je k návštěvě divadla něčím přitáhnout. Co se diváckého vkusu týče, mám dojem, že je brněnské publikum malinko konzervativnější než třeba v Praze či zahraničí. I věkový průměr je odhadem vyšší. To je zřejmě dáno určitou tradicí a zaměřením divadla k minulosti. Má to i kladnou stránku. Konzervativní publikum je spolehlivé, lne ke svému divadlu a k jeho umělcům.“ [ 6] Jak výše poznamenal pan ředitel NDB Daniel Dvořák, dle jeho názoru je brněnské publikum spíše konzervativní. O čemž může vypovídat i analýza, která byla provedena na základě třídění kapacity a návštěvnosti podle dnů, ve kterých se představení hrají. Nejpočetněji navštěvovanými inscenacemi jsou právě sobotní a nedělní představení ve všech žánrech. Jako zástupce mladé studentské generace si dovoluji poznamenat, že na víkend se většina studentů vrací do svých domovů a preferují chození do divadla spíše přes týden. Oproti této skutečnosti se nabízí možnost tvrzení, že během dvou volných dnů do divadla přijíždí více lidí ve vyšším produktivním nebo důchodovém věku, aby při dnešní pracovní vytíženosti alespoň částečně duševně relaxovali.

35

Na základě uvedené tabulky se nyní záměrně podívejme opět do grafů, ve kterých je přesné znázornění počtu míst a počtu diváků na představeních. BALET - Představení hraná v sobotu

13912

14000

12282

12000

počet míst

10590

10429

10000

9580

8000

8286

10167 8845

6000 4000 2000

2129 1395

0 2003

2004

2005

2006

2007

roky

návštěvnos t

kapacita předs tavení

Graf č.18: Sobotní představení Pozn.: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty Podíváme-li se na první graf, tak pokud bychom spočetli míru návštěvnosti na kapacitě z průměrných hodnot, výsledek by korespondoval s procentem uvedeným v tabulce výše. Avšak v tomto grafu jsou znázorněna reálná čísla a průměrné procento návštěvnosti je výrazně nižší, pohybuje se okolo 76%.

ČINOHRA - představení hraná v neděli 6876

7000 6000 5000 poče t m ís t

4321

4000 3000

2869

1719

2000 1000

4026

4972 4419

3374

2250

1262

0 2003

2004

2005

2006

rok y návštěvnost

2007

kapacita představení

Graf č. 19: Nedělní představení Pozn.: rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: vlastní výpočty V případě tohoto grafu je z hodnot patrné, že příliš velký počet představení během sledovaných let neproběhl. Tentokrát procento z reálných hodnot se mnohem více

36

přibližuje hodnotám průměrným. Míra návštěvnosti na kapacitě je tvořena přibližně 74%. Veškeré doplňující tabulky jsou uvedeny v příloze.

OPERA - představení hraná v sobotu

25000 20000

16024

18609

20057

15000 počet míst

8508

10000 5000

5693

9133 10429

14171

15424

6359

0 2003

2004

2005

2006

roky

návštěvnost

2007

kapacita představení

Graf č. 20: Sobotní představení Pozn. rok 2003 brán za 3 měsíce Zdroj: NDB, vlastní výpočty Stejně tak i zde se procento reálných hodnot více přibližuje průměrným hodnotám. Míra návštěvnosti na kapacitě je v případě opery tvořena necelými 71%.

5. 4 Výpočet sezónnosti v jednotlivých žánrech

5. 4. 1 Sezónnost baletu Pro určení sezónnosti v jednotlivých složkách počítáme s měrami vytíženosti (podíl návštěvnosti na kapacitě divadla). Nelze počítat se samotnou návštěvností, neboť s narůstajícím počtem míst v divadle, potažmo s narůstajícím počtem představení dochází k přímo úměrnému růstu návštěvnosti, a tak hodnota tohoto ukazatele by za daných podmínek neměla správnou vypovídací hodnotu. Pro výpočet míry vytíženosti představení v oddělení baletu byla sestavena rovnice trendové přímky. Na základě odhadu trendové přímky určena intervalová předpověď dalšího vývoje v roce 2008. Pro výpočet byla sestavena výpočtová tabulka, která opět

37

uvedena v příloze. Pro numerické určení odhadu parametrů b0, resp. b1 byly použity vzorce (3.3)

•

•

Parametry trendové funkce:

b0

0,786019

b1

0,000918

Rovnice trendové přímky: T = 0,756019 + 0,000918t

•

Sezónní indexy: Tabulka č. 3: Sezónní indexy - balet leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec SUMA

1,012422 0,967599 0,979035 0,968704 1,048414 1,148337 0,920978 0,874464 1,06547 1,023712 10,00913

Zdroj: NDB, vlastní výpočty

∑I

j

= m = 10,00913

Z tabulky lze vyčíst, že nejvytíženějšími měsíci za sledované období byly měsíce leden, květen, červen, listopad a prosinec. Poznáme to tak, že hodnoty sezónních indexů jsou větší jak 1. Na rozdíl od ostatních měsíců, za nejméně produktivní měsíc můžeme považovat říjen, respektive září, kdy hodnota Ij je za sledované období nejnižší. Na základě celkové hodnoty sezónních indexů lze říci, že za sledované období byla celková návštěvnost baletu více než průměrná.

38

•

Předpověď pro rok 2008: Tabulka č. 4: Prognóza návštěvnosti baletu pro rok 2008 leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec

Tij 0,776216 0,777134 0,778052 0,77897 0,779888 0,780806 0,781724 0,782642 0,78356 0,784478

předpověď 0,785858 0,751954 0,76174 0,754591 0,817645 0,896629 0,719951 0,684392 0,83486 0,80308

Zdroj: vlastní výpočty Vývoj míry vytíženosti představení v oddělení baletu

0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1

2003

2004

2005

2006

2007

2008 52

50

48

46

43

41

39

37

35

33

31

29

27

25

23

21

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0 1

průměrná návštěvnost na kapacitě představení

1 0,9

měsíce vyrovnané hodnoty

průměr z představení v jednotlivých měsících

vyrovnávací přímka

Graf č. 21: Vývoj míry vytíženosti představení v oddělení baletu Zdroj: vlastní výpočty Z vypočtených hodnot odhadu parametrů trendové přímky vyplývá, že průměrný počet návštěvníků představení baletu v letech 2003 až po rok 2007 mírným tempem roste. Ve výhledu na rok 2008 je z grafu patrné, že baletní představení se zvyšováním kapacity resp. se zvyšujícím se počtem baletních představení jejich obliba úměrně roste.

39

5. 4. 2 Sezónnost činohry •

•

Parametry trendové funkce: b0

0,693568

b1

0,000831

Rovnice trendové přímky:

T = 0,693568 + 0,000831t •

Sezónní indexy: Tabulka č. 5: Sezónní indexy - činohra leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec SUMA

0,999694 0,916676 0,991601 0,975637 0,928727 1,067165 0,922762 0,951227 1,047325 1,175094 9,975909

Zdroj: NDB, vlastní výpočty

∑I

j

= m = 9,975909

Z vypočtených hodnot sezónních indexů v oddělení činohry je patrné, že celková návštěvnost se pohybuje lehce pod průměrem. Nejvíce navštěvovaným měsícem je červen, listopad a prosinec. Nejméně vytíženými měsíci jsou únor, květen, září a říjen.

40

•

Předpověď pro rok 2008: Tabulka č. 6: Prognóza návštěvnosti činohry pro rok 2008 leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec

Tij 0,712675 0,713506 0,714336 0,715167 0,715998 0,716828 0,717659 0,71849 0,719321 0,720151

předpověď 0,712457 0,654054 0,708337 0,697744 0,664966 0,764974 0,662228 0,683447 0,753362 0,846246

Zdroj: vlastní výpočty

1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2

2003

2004

2005

2006

2007

2008

52

49

46

43

40

37

34

31

28

25

22

19

16

13

10

7

4

0

1

představení

průměrná návštěvnost na kapacitě

Vývoj míry vytíženosti představení v oddělení činohry

měsíce míra návštěvnosti na kapacitě představení

vyrovnané hodnoty

vyrovnávací přímka

Graf č. 22: Vývoj míry vytíženosti představení v oddělení činohry Zdroj: vlastní výpočty

Trend v oddělení činohry, ač se jeví mírně rostoucím tempem, má spíše stagnující charakter. Se zvyšujícím se počtem míst v divadle přímo úměrně roste i jeho návštěvnost, avšak nejedná se o nikterak významná čísla.

41

5. 4. 3 Sezónnost opery •

•

Parametry trendové funkce: b0

0,667656

b1

0,002951

Rovnice trendové přímky: T = 0,667656 + 0,002951t

•

Sezónní indexy Tabulka č. 8: Sezónní indexy - opera leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec SUMA

1,231260 0,887930 0,951189 0,988061 0,960131 1,167679 0,960559 0,890262 0,965667 1,004758 10,007496

Zdroj: NDB, vlastní výpočty

∑I

j

= m = 10,007496

Vypočtené sezónní indexy v oddělení opery nám říkají, že vytíženost opery se pohybuje lehce nad průměrem. Nejvíce navštěvovanými měsíci jsou opět měsíc leden, červen, a prosinec. Lehce pod průměrem se pohybuje měsíc duben. Za to ostatní měsíce byly tentokrát navštěvovány mnohem méně než tomu bylo u činohře, či baletu výše

42

•

Předpověď pro rok 2008: Tabulka č. 9: Prognóza návštěvnosti opery pro rok 2008 leden únor březen duben květen červen září říjen listopad prosinec

Tij 0,7326 0,7355 0,7385 0,7414 0,7444 0,7473 0,7503 0,7532 0,7562 0,7591

předpověď 0,902003 0,653105 0,702442 0,732587 0,714713 0,872656 0,720701 0,670585 0,730233 0,762759

Zdroj: NDB, vlastní výpočty

52

49

46

2008

43

40

37

34

2007

31

28

25

2006

22

19

16

2005

13

10

2004

7

4

1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 2003 0 1

kapacitě představení

průměrná návštěvnost na

Vývoj míry vytíženosti představení v oddělení opery

m ěsíce míra návštěvnosti na kapacitě představení

vyrovnané hodnoty

trendová přímka

Graf č. 23: Vývoj míry vytíženosti představení v oddělení opery Zdroj: NDB, vlastní výpočty Z grafu je patrno, že v opeře se prosazuje rostoucí trend. Se zvyšujícím se počtem míst, přichází víc lidí do divadla. Pro další vývoj oddělení opery je to důležitým poznatkem.

43

5. 5 Analýza blokových představení

5. 5. 1 BALET – bloková X klasická představení Tabulka č. 10: Bloková X klasická představení - Balet Název představení

bloková představení

klasická představení

BALETNÍ VEČER

549

572

SPARTAKUS

939

876

SYLVIE

693

513

LOUSKÁČEK

836

1051

Zdroj: NDB, vlastní výpočty Z tabulky vidíme, že vzhledem k vybraným představením, poměr blokových a klasických představní je v oddělní baletu 1:1. Z množství titulů, které byly z dat na výběr, byla vybrána právě tahle z důvodu nejlepší přehlednosti rozlišení blokových představení.

5. 5. 2 ČINOHRA – bloková X klasická představení Tabulka č. 11: Bloková X klasická představení - Činohra Název představení

bloková představení

klasická představení

NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY

416

309

STRAKONICKÝ DUDÁK

482

505

ŠKOLA ŽEN

514

355

ŠKOLA MANŽELŮ

426

363

Zdroj: NDB, vlastní výpočty Na základě výběru představní činohry bylo zjištěno, že více navštěvovanými hrami jsou hry hrané v bloku. Řekněme, že dané blokové představení je veřejnosti ve větším povědomí tím, že v jednom týdnu je zvýšená reklama na konkrétní hru, nebo alespoň měla by být, a může tak nalákat do divadla více lidí, kteří nejsou zvyklí chodit pravidelně a konkrétní představení si vybrat z měsíčního programu.

44

5. 5. 3 OPERA – bloková X klasická představení Tabulka č. 12: Bloková X klasická představení - Opera Název představení

bloková představení

klasická představení

DON GIOVANNI

879

513

RUSALKA

938

669

MEFISTOFELE

731

509

BRANIBOŘI V ČECHÁCH

678

661

Zdroj: NDB, vlastní výpočty Dle posledního výběru představní opery všechna představení byla na rozdíl od předchozích dvou složek více navštěvována v rámci blokových představení.

45

6 DISKUZE A ZÁVĚR Národní divadlo Brno z historického hlediska je prvním divadelním subjektem v moravské metropoli, který položil základ divadelnictví a vůbec napomohl rozvoji brněnské divadelní kultury jako takové. Cílem práce bylo zanalyzovat vytíženosti představení NDB za použití statistických metod třídění a analýzy časových řad. V případě hypotéz formulovaných v cíli práce byla domněnka, že nejvíce navštěvovaným žánrem je činohra, poněkud mylná. Trend návštěvnosti ve všech třech složkách je prorůstový, avšak dle zjištěných výpočtů, nejvíce veřejnost navštěvuje operu. Nutno podotknout, že návštěvnost roste proporcionálně. Nelze říct, že by ve sledovaných letech vzrostla o určité procento, aniž by se nezvýšil počet představení. Faktorem, který tuto skutečnost může ovlivňovat, je například uvedení nově nastudovaného kusu, který je pro diváky lákavým a zájem shlédnout ho se zvyšuje. K původnímu repertoáru se kapacita navýší a ve výsledných číslech působí růstovým trendem. Analýza takto nově uváděných inscenací a reprízování kmenového repertoáru vůbec, je předmětem hlubšího zkoumání, a co do rozsahu i možným obsahem diplomové práce. Dalším cílem bylo potvrdit pravdivost tvrzení, že v analyzovaných datech nejoblíbenějším vysílacím časem pro veřejnost je 19. hodina. Nejdříve však stojí za zmínku představení dopolední. Nejvíce se hrálo v 10:30. Charakter představení je především s pohádkovou tématikou, tudíž se předpokládá, že většina návštěvníků jsou školáci. Míra vytíženosti je u těchto představení velmi vysoká. Proto je nelze plně s večerními srovnávat. Možností pro divadlo je zvýšit počet těchto představení, otázkou zůstává, zda by to bylo ku prospěchu a navýšená kapacita by byla naplněna nebo ne. Vrátíme-li se nazpět k podvečernímu vysílacímu času, tvrzení, že nejoblíbenější vysílací hodinou je 19. hodina, bylo potvrzeno ve všech třech složkách. Co se týče obliby, nejvíce lidí v tento čas přišlo na operu. Což opět ověřuje skutečnost zjištěnou, že nejvíce navštěvovanou složkou je opera. K dokonalému potvrzení názoru o konzervativnosti publika by bylo nasnadě provést sociologický výzkum a tento výrok ověřit pomocí dalších nástavbových metod.

46

Nicméně hypotéza nejvyšší návštěvnosti uprostřed týdne byla vyvrácena. Ačkoliv v Brně studují desítky tisíc studentů, které zpravidla navštěvují kulturní akce během pracovních dnů, není divadlo zdaleka tak plné jako o víkendu. Důležitou myšlenkou je studentům klasické divadlo přiblížit. Skrývá se v nich obrovský potenciál a je škoda, že je divadlo nedokáže, alespoň dle mého názoru, k sobě přitáhnout. Správná reklama by měla být obsahem určitých marketingových strategií divadla, aby se tak zbytečně neochuzovalo o širokou vrstvu obecenstva. Posledním dílčím úkolem bylo ověřit, zda bloková představení jsou více navštěvovaná než představení hraná klasicky několikrát v měsíci. Výběr konkrétních titulů byl proveden na základě subjektivního rozhodnutí a možností, které plynuly z databáze divadla. Výběrem prošla ta představení, z jejichž poměrů mezi kapacitou a návštěvností plynuly jisté shody. Šetřením byla popřena hypotéza o nižší návštěvnosti blokových představení. Samozřejmě záleží na výběru jednotlivých titulů a na jejich oblíbenosti. Pokud jde o představení, která se dlouhodobě těší divácké oblibě, je zajímavé sledovat míru popularity a prodaných titulů, pak asi až tak zcela nezáleží na tom, jestli se hraje v bloku nebo klasicky. Pomocí analýzy časových řad a určení trendové přímky se podařilo obhájit první tvrzení o rostoucím trendu, a to i přes výkyvy, které se naskytly v průběhu sledovaného období. Došlo k nárůstu obecenstva a s tím tak spojeného počtu představení. Ve všech třech žánrech byl ověřen růstový trend a z předpovědi do budoucna plyne, že i nadále míra vytíženosti představení se bude zvyšovat. Dle mého názoru je toto zjištění do budoucna velmi důležité. Právě dnes, kdy se ocitáme v přetechnizované a uspěchané době, je poznávání a přenos myšlenek živou formou nedocenitelné.

47

7 LITERATURA [1] Internetové stránky: Otevřená encyklopedie[online]. Dostupné na internetu: . [2] MINARIK, B. Statistika I. (I. část), dotisk 2007.Brno: MZLU, 2007, 98 stran, ISBN 978 – 80 – 7157 – 928 -1 [3] MINARIK, B. Statistika I. (II. část), dotisk 2007. Brno: MZLU, 2007, 107 stran, ISBN 978 – 80 – 7157 – 929 - 8 [4] HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 1. vydání. Prah: Professional Publishing, 2002, 415 stran, ISBN 80 – 238 – 6581 – 1. [5]POSPĚCHOVÁ, H. Almanach Národního divadla v Brně. 1. vydání. Národní divadlo, 1994, 92 stran. [6]DIVA…: divadlo jako životní styl. Realizace Agentura Větrné mlýny, ročník I., číslo 01 [leden – únor 2008] Dostupný na: WWW: . [7] Zdroj dat: Národní divadlo Brno

48

8 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Odpolední představení hraná v 17 a 18 h.

49