ANALÝZA VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MAPA ŠKOLY na základních školách Nového Jičína
Tento materiál obsahuje komentované souhrnné výsledky základních škol Nového Jičína z dotazníkového šetření Mapa pro ZŠ.
ANALYTICKÁ ZPRÁVA pro Městský úřad Nový Jičín říjen 2013
OBSAH ANALYTICKÉ ZPRÁVY ÚVOD................................................................ ................................................................................................ ....................................................... 3 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU MAPA ŠKOLY ................................................................................................ ............................................ 3 2. JAK MOHOU ŠKOLY POUŽÍVAT VAT VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ................................................................ ................................................................... 4 3. ZÁKLADNÍ POJMY ................................................................................................................................ ................................ ...................................................... 5
ANALYTICKÁ ZPRÁVA ................................................................................................ ................................ ..................................................... 6 4. OBECNÉ INFORMACE O ZÚČASTNĚNÝCH ČASTNĚNÝCH ŠKOLÁCH ................................................................ ................................................................. 6 5. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO O ŠETŘENÍ A ZAJÍMAVÉ TENDENCE V SOUHRNECH ...................................................... ................................ 9 6. MÍSTO ZÁVĚRU ................................................................................................................................ ................................ ........................................................ 28
2
ÚVOD V následujícím textu krátce shrneme podstatu a přínos dotazníkového šetření Mapa školy, kterého se školy Nového Jičína zúčastnily.. Stručně vás seznámíme s důležitými používanými pojmy a poté vás čeká souhrnná část zprávy s uvedením zajímavých obecných tendencí, které interpretujeme na základě informací získaných z dotazníků všech respondentů, kteří se zúčastnili letošního ročníku projektu. Výsledky šetření jsou zachyceny sadou sad zpráv, které od nás školy obdržely v papírové i elektronické podobě. Jedná se zejména o souhrnnou souhrnn zprávu, která shrnuje výsledky za všechny školy, školy a zprávu analytickou,, neboli konkrétní výsledky dané školy zpracované do podoby tabulek a grafů. Součástí výsledků byly také odpovědi na otevřené otázky a školám, které se zúčastnily účastnily v předchozích letech, byl vyhotoven meziroční posun. Školy, které měly zájem o podrobnější rozbor svých výsledků, si mohly objednat jednat individualizovanou zprávu.
1. Charakteristika projektu Mapa školy V rámci budování komplexního systému monitorování kvality školství řeší tento projekt detailně oblast klimatu školy jako významné součásti vzdělávacího procesu. Hodnocení klimatu školy sice není záležitostí, která na školách vyřeší všechny problémy, může však významně napomoct napomoc zkvalitnit výuku, prostředí a atmosféru ve škole. Nástrojem použitým pro hodnocení kvality klimatu školy je anonymní dotazníkové šetření mezi žáky, učiteli a rodiči, které poskytuje školám informace o vztazích, názorech, postojích a přáních všech aktérů vzdělávacího procesu. Pokud škola takové šetření provádí a následně zveřejňuje jeho výsledky a dále s nimi pracuje, sděluje tak okolí, že se snaží zlepšovat kvalitu kvalitu svých služeb, služeb a říká: žákům,, že je poslouchá, že jejich názory jsou pro ni důležité a směrodatné; směrodatné učitelům, že jejich práce s žáky je významná a že je oceňována; oceňována rodičům a lidem spojeným se školou, školou že pro školu je spokojenost „zákazníků“ i kvalita důležitá a že „jejich“ škola je připravena pro své neustálé zlepšování přijmout podstatné změny. Dotazníkové hodnocení kvality školy přispívá k obrazu školy jako důvěryhodné ůvěryhodné instituce dbající o kvalitu a otevřenou evřenou komunikaci, a to nejen svými výsledky, ale procesem hodnocení samotným. Má-li však být tento proces úspěšný, je potřeba zajistit od samého začátku pozitivní přístup dvou hlavních partnerů – zřizovatelů škol (krajů a obcí) a škol samých – a vytvořit co největší prostor pro hledání optimálních konkrétních řešení a atmosféru, v níž je hodnocení možné a bezpečné. Při hodnocení klimatu školy se jedná o komplexní a komplikovaný komplikovaný systém, jehož zavádění a optimalizace mohou trvat i několik let. Nejtěžším úkolem je vysvětlit vedení školy i učitelům, proč se nechat hodnotit, a naučit žáky a rodiče hodnotit pravdivě a spravedlivě, aby se vybudovala důvěra v celý systém evaluace.
3
2. Jak mohou školy používat výsledky šetření Zj Zjistí, jak na tom skutečně jsou Pro jakoukoli chystanou změnu je třeba znát současný stav. Proto je při skutečné snaze o autoevaluaci nezbytné nejprve dobře zmapovat situaci, ve které se daná škola právě nachází. Co si myslí rodiče? Na co kladou důraz? Jak hodnotí školu žáci? Čeho si váží, co si ze školy odnášejí a co by naopak chtěli změnit? Každý ředitel nebo učitel zná mnohé aspekty života školy, ale na situaci školy má málokdo komplexní pohled. A právě podrobné zmapování výchozího stavu odkryje potenciální potenciá možnosti školy i reálné limity na straně žáků, rodičů a učitelů.
Porovnají se s ostatními Možnost srovnat výsledky školy s průměry za větší soubory ředitelé škol velmi vítají – pomůže jim to totiž překonat jistou izolovanost škol, která je běžná i ve větších větších městech. Další význam získalo srovnání výsledků dnes, kdy nový školský zákon poskytl školám větší autonomii v pedagogických otázkách. Projekt Mapa školy je pro ředitele vhodnou příležitostí, jak získat reálná měřítka výsledků vzdělávání. Přináší úplně ně jiný přehled o obrazu školy v očích žáků, rodičů a učitelů. Obojí lze využít jako podklad při pravidelném sebehodnocení školy. Vysoké počty dotazovaných osob v jednotlivých kolech projektu jsou zárukou značné vypovídací hodnoty celkových (průměrných) výsledků. vý Například zjištění, kdy více než polovina žáků osmých tříd souhlasí s tvrzením, že jim škola nepomáhá získat sebedůvěru, by mohlo být hodnoceno jako chyba školy a problém, který je třeba řešit. Když však víte, že celostátně takto odpovídá v průměru 85 % žáků osmých tříd, jde rázem spíše o úspěch.
Mohou sledovat s změny své školy Od samého počátku počítá projekt s možností opakování výzkumu. Data jsou uložena tak, aby v příštích letech umožnila sledovat vývojové trendy a sestavovat časové řady. V každé zkoumané oblasti mohou školy zaznamenat postupný vývoj. Školy vidí, jak se jim daří naplňovat cíle školy, a mohou také aktuálně reagovat na nově vzniklé problémy. V budoucnu tak zjistí, zda provedené změny skutečně vedly k očekávaným výsledkům.
Umožní pravidelně hodnotit školu Mapa školy může hodně pomoct při tvorbě výroční zprávy o činnosti školy. školy Mnohé části analýzy, kterou školy dostaly, mohou použít při vlastním hodnocení školy. Formu sběru dat mohla každá škola přizpůsobit svým potřebám. Výsledky z šetření dostala každá škola v papírové i elektronické podobě, a to ať už si vybrala pro odevzdání dotazníků formu „papírovou“, „papírovou“ nebo „elektronickou“.
4
3. Základní pojmy Následující část vysvětluje některé důležité pojmy, které se v textu objevují. Doporučujeme vám prostudovat si tuto část ještě před samotným čtením zprávy. Ne všechny pojmy uvedené na tomto místě se vyskytují dále v této zprávě, přesto je zde ponecháváme pro možnost porovnání tohoto souhrnu se zprávami jednotlivých základních škol z Nového Jičína.
Zkratky a značky RVP
Rámcový vzdělávací program
ŠVP
Školní vzdělávací program
SWOT
SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního vyhodnocení všech relevantních relevantn faktorů. Jádro metody spočívá v pojmenování a ohodnocení jednotlivých aspektů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin – silné stránky,, slabé stránky, příležitosti a hrozby.
Průměr Vyjadřuje to, co se pokládá za obvyklé, běžné, většinové. Důležité je rozlišení mezi aritmetickým průměrem a tím, co je průměrné ve smyslu nejčastější.. Aritmetický průměr, který se ve zprávě používá, je součtem všech hodnot vyděleným jejich počtem. Četnost Informace o tom, jak často se daný jev vyskytuje. Je udávána jako absolutní (20 stejných odpovědí z 200). Pro větší přehlednost se využívá relativní četnost (10 % odpovědí z 200). Percentil Pořadí účastníka přepočtené na stupnici 0 – 100 (0 = nejhorší, 50 = střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent těch, které účastník předstihl. Pokud se například dotazníkového šetření zúčastnilo 400 škol, pak škola s percentilem 75 předstihla v hodnocení 75 % (tj. 300) ostatních. Referenční rámec Referenční rámec je skupina, se kterou vaši školu porovnáváme. Nejpoužívanějším referenčním rámcem v této zprávě je skupina všech zúčastněných základních škol. V některých případech jsme jako referenční rámec zvolili jiný typ členění: •
Členění podle typu školy
•
Členění podle respondentů
ZŠ, 1. – 9. ročník
žáci 1. stupně, žáci 2. stupně, žáci celkem
ZŠ, pouze 1. stupeň
rodiče; učitelé;; provozní zaměstnanci; ředitelé
•
Členění podle stupňů
1. stupeň (1. – 5. ročník) 2. stupeň (6. – 9. ročník)
5
ANALYTICKÁ ZPRÁVA Tato část zprávy obsahuje informace o zúčastněných školách Nového Jičína, Jičína zajímavá fakta o podmínkách jejich činnosti (data z ředitelských dotazníků) a souhrnné nné výsledky celého šetření, které ukazují obecné trendy v oblasti klimatu českých škol. Vše je prezentováno v textové nebo grafické podobě a doplněno komentářem.
4. Obecné informace o zúčastněných školách Dotazníkového šetření Mapa pro základní školy se v lednu až březnu 2013 zúčastnilo celkem 60 491 respondentů ze 120 základních škol. Největší podíl na účasti mají plně organizované školy (74). ( V menším počtu se pak zúčastnily také malotřídní školy a školy pouze s 1.. stupněm (17). ( Zbylé školy velikost neuvedly (29). Zájem širokého spektra škol signalizuje, že všechny základní školy jsou bez rozdílu velikosti nebo typu postaveny před stejný závazek v podobě autoevaluace. U menších nebo neúplných škol se zájem o dotazníkové šetření může spojovat s vědomím, že svou opodstatněnou opodstatněno existenci mohou v budoucnosti prokázat pouze ve spojitosti s kvalitou služeb, které poskytují. Současně s projektem Mapa školy probíhalo dotazníkové šetření také v mateřských školách. Celkem se zapojilo 105 MŠ,, ať už samostatných nebo spojených se základní školou. Mateřské školy jsou vyhodnoceny zvlášť. Množství rodičovských dotazníků by v optimálním případě mělo být stejné jako žákovských; ve skutečnosti se jich vrátilo o 11 % méně. Do projektu se mohli zapojit také provozní (nepedagogičtí) (nepedagogičtí) zaměstnanci, kteří měli vlastní dotazník. Přestože byl dotazník pro provozní zaměstnance pro školy zdarma, ne všechny školy této možnosti využily; celkem se z Nového Jičína zapojilo 61 provozních zaměstnanců. Podrobné údaje jsou znázorněny v tabulce č. 1
Počty respondentů Tabulka č. 1
Počty respondentů ZŠ ČR z toho ZŠ Nový Jičín Celkem
Školy
Učitelé
Žáci 1. stupeň
Žáci 2. stupeň
Rodiče
Provozní zaměstnanci
125
2 559
19 190
13 272
28 086
886
5
117
886
864
1 560
74
125
2 559
19 190
13 272
28 086
886
Z pěti škol Nového Jičína se zúčastnilo celkem 1 560 rodičů, 117 učitelů, 886 žáků prvního a 864 žáků druhého stupně.
6
Zastoupení krajů Školy zúčastněné v projektu Mapa školy 2012/2013 podle krajů Do projektu se zapojily školy ze všech 14 krajů České republiky. Největší podíl zaujímají školy z Prahy (19 %) a Hradce Králové (17 %). Graf č. 1
Podíl škol v krajích na počtu škol v projektu
Vysočina 6%
Zlínský kraj 2%
Hlavní město Praha 19 %
Ústecký kraj 4% Jihočeský kraj 6%
Středočeský kraj 10 %
Jihomoravský kraj 6%
Plzeňský kraj 2%
Pardubický kraj 6% Karlovarský kraj 10 %
Olomoucký kraj 4% Moravskoslezský kraj 7%
Liberecký kraj 2%
Královéhradecký kraj 17 %
Počty žáků se v jednotlivých krajích pohybovaly od 217 (Liberecký kraj)) po 8 951 (Hlavní město Praha).
7
Návratnost dotazníků novojičínských škol Následující graf vyjadřuje adřuje poměr mezi objednanými a vyplněnými dotazníky, dotazníky který v případě žákovských dotazníků dosáhl 88 %.. U žákovských dotazníků může jít o situaci, kdy nejsou všichni žáci přítomni nebo jednoduše škola objednala několik dotazníků navíc. Graf č. 2 Návratnost dotazníků - Nový Jičín 2 500
117
170
864
500
1 049
941
1 000
886
1 560
1 500
1 990
2 000
0 rodiče
žáci 1. stupeň objednáno
žáci 2. stupeň
učitelé
zpracováno
V případě učitelů a rodičů se obvykle projevuje fakt, že že dotazník je dobrovolný. Je na zvážení každého respondenta, zda se rozhodne jej vyplnit. vyplnit Přesto je návratnost rodičovských dotazníků (78 %) vysoká. Nižší návratnost učitelských dotazníků může být způsobena vyšším než potřebným počtem objednaných dotazníků. Tabulka č. 2
Návratnost dotazníků pro učitele podle jednotlivých škol škola návratnost objednáno zpracováno 24 13 ZŠ Jubilejní 3 54,2% 20 10 ZŠ Dlouhá 50,0% 39 22 ZŠ Komenského 68 56,4% 44 32 ZŠ Komenského 66 72,7% 43 40 ZŠ Tyršova 1 93,0%
8
5.. Výsledky dotazníkového šetření a zajímavé tendence v souhrnech V této části zprávy přinášíme zajímavá zjištění, nejvýraznější trendy a tendence zpracované na základě výsledků dotazníkového šetření Mapa školy.
Pro přehlednost jsme tuto část zprávy strukturovali do několika tematických okruhů: • • • • • • • • •
Cíle školy Školní vzdělávací program Výběr školy Spokojenost se školou Kvalita a forma výuky Vztahy Bezpečné a zdravé prostředí školy Spolupráce Materiální zázemí
DŮLEŽITÉ! Ke všem komentářům a souhrnným výsledkům dotazníkového šetření Mapa školy je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Dotazníkové šetření pracuje se subjektivními jektivními názory respondentů a žádná zpráva nemůže dokonale posoudit p všechny okolnosti, podmínky a hodnotové orientace respondentů. Interpretace souhrnných dat může sloužit jako orientační východisko vlastních analýz.
9
Cíle novojičínských škol Jak vypadají hlavní cíle škol z Nového Jičína „Co Co podle vás patří mezi hlavní úkoly školy?“ školy? Tuto otázku jsme v dotazníku u pokládali učitelům, rodičům a žákům 2. stupně s cílem zjistit, co jednotliví respondenti od školy očekávají. V jedenácti možných odpovědích jsme se snažili zkombinovat cíle tradiční tradiční školy (např. získat maximum znalostí a vědomostí) s cíli, i, které jsou typické pro RVP a korespondují s obsahem klíčových kompetencí. Naše pracovní hypotéza předpokládala, že učitelé mají největší povědomí o žádoucích cílech školy v dnešním pojetí a že rodiče a žáci 2. stupně ve větší míře očekávají od školy „tradiční hodnoty“. Vycházeli jsme hlavně z předpokladu, že informovanost širší rodičovské veřejnosti o probíhajících změnách je nedostatečná, a také z tendence rodičů posuzovat školu na základě vlastních v zkušeností. Graf č. 3
Co by měla škola žáky naučit? 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % %
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
9%
27 %
3%
79 %
54 %
27 %
20 %
60 %
15 %
%
3%
rodič
8%
63 %
19 %
57 %
31 %
16 %
18 %
52 %
17 %
2%
2%
žák 2. stupně
25 %
59 %
46 %
33 %
28 %
14 %
23 %
46 %
11 %
8%
9%
učitel
1. naučit se slušně se chovat 2. získat maximum znalostí a vědomostí 3. dobře se připravit na přijímací zkoušky 4. naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace
5. naučit nau se řešit samostatně problémy 6. naučit nau se dodržovat pravidla a respektovat autoritu 7. naučit nau se obhajovat vlastní názor a vést diskusi 8. naučit nau se spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi
9. získat zdravé sebev sebevědomí a schopnost sebekritiky 10. respektovat životní prostředí prost 11. respektovat odlišnosti (kulturní, etnické atd.)
Za jeden z hlavních cílů školy považují shodně učitelé i rodiče naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace, pouze 21 % učitelů tento cíl jako důležitý neoznačilo 1 . Spolupráce ráce v kolektivu je dalším z důležitých cílů, který patří k prioritám jak mezi učiteli, tak mezi rodiči i žáky.. Dalším z důležitých úkolů školní docházky z pohledu rodičů i žáků je získat maximum znalostí a vědomostí; tento cíl však volilo jako důležitý pouze 27 % učitelů. Rodiče jako důležitý cíl spatřují také naučit žáky samostatně řešit problémy. problémy Stále jako poměrně důležitý ý cíl vidí žáci naučit se učit se, vyhledávat a zpracovávat informace. 1
Společnost Scio tento závěr z dotazníkového dotazníkového šetření sleduje již několik let, let v návaznosti na tyto výsledky nové trendy ve vzdělávání jsme vytvořili nový komplexní test, test který je zaměřen na dovednosti žáků potřebné pro život v 21. století. Spojuje tak schopnost řešit problémy a dovednost orientovat se v současném světě informací.
10
U žáků kromě romě již zmíněných cílů hraje velkou roli snaha přípravu na přijímací zkoušky. zkoušky Až do druhé poloviny žebříčku se u žáků zařadil cíl naučit se samostatně řešit problémy.. Přitom se z pohledu trhu práce jedná o jednu z nejdůležitějších schopností, které si žáci mohou ze školy odnést. odnést Učitelé i rodiče tomuto cíli dávají naštěstí větší váhu. Zajímavý je také fakt, že učitelé přikládají větší důležitost respektování ní autority a dodržování pravidel než slušnému chování žáků.. Přitom právě osvojení si slušného chování patří mezi 5 nejvýznamnějších cílů školy z pohledu žáků a v mnoha vyspělých zemích patří výchova slušného slušného občana mezi jeden z předních kurikulárních cílů.
Naplňování školních cílů Stanovení cílů výuky je důležité. Logicky pak vyvstává otázka, jak se tyto cíle daří školám naplňovat. V grafu č. 7 čteme odpovědi na otázku „Jak škola rozvíjí u žáků dané schopnosti““. Na otázku odpovídali rodiče i učitelé; každé možnosti přiřazovali od 1 (nerozvíjí) do 7 (rozvíjí maximálně) bodů. Podle učitelů škola nejlépe rozvíjí spolupráci v kolektivu,, což je dle stejných respondentů zároveň jeden z hlavních cílů školy (viz viz graf č. 6). Učitelé se s rodiči shodují na tom, že škola u žáků rozvíjí slušné chování,, naopak nejvíce se obě tyto skupiny respondentů rozcházejí v hodnocení přípravy na přijímací zkoušky. Rozvíjení přípravy na přijímací zkoušky hodnotili učitelé velmi pozitivně, a to i přes to, že tomuto cíli sami přiřadili jednu z nejmenších nejmenší priorit (viz graf č. 6). Graf č. 4
zdravé sebevědomí domí a schopnost sebekritiky vést diskusi, obhajovat vlastní názor slušn slušně se chovat samostatně se učit, it, vyhledat a zpracovat informace připravit ipravit se na př přijímací zkoušky řešit samostatně problémy a komplexní úlohy naučit se fakta spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi dodržovat pravidla a respektovat autoritu 1
Rodiče
2
3
4
5
6
7
Učitel
Bodové hodnocení je u jednotlivých možností poměrně vyrovnané a pohybuje se od 4,8 do 5,7 bodů. Nejnižší hodnocení udělili rodiče, a to schopnosti vést diskusi a obhájit vlastní názor. názor
11
Školní vzdělávací programy Míra informovanosti rodičů Naprostá většina rodičů odpověděla na otázku, otázku zda jsou dostatečně informováni o dění ve škole, škole ano nebo spíše ano. Přepočítáme-li li odpovědi na body, můžeme jednotlivé školy seřadit. Následující graf ukazuje, jak jsou na tom jednotlivé školy Nového Jičína v porovnání mezi sebou i se všemi školami v šetření. Naprostá většina rodičů vyjádřila s mírou informovanosti o dění ve škole spokojenost. Výsledek většiny novojičínských škol se pohybuje nad průměr všech zapojených škol, výjimku tvoří škola 5, kde je výsledek průměrný. průměrný Určitou míru nespokojenosti vyjádřilo od 5 do 10 procent rodičů z jednotlivých škol. Graf č. 5
12
Graf č. 6 Jste dostatečně informováni o dění ve škole? 100 90 80 70 percentil
60 50 40 30 20 10 0 hodnoceno rodiči
ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlouhá
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
ZŠ Tyršova 1
66
65
77
57
38
Poněkud hůře hodnotí rodiče míru informovanosti o probíhajících změnách a reformě ve školství. Podíl rodičů, kteří žádné informace nedostali je podobná na všech pěti školách a pohybuje se v rozmezí 21 až 26 procent. Graf č. 7
13
Výběr školy Nejčastější důvody S kolísajícím počtem žáků nastupujících povinnou školní docházku se stále ožehavěji připomíná téma meziškolní konkurence. To potvrdili také ředitelé, kteří nedostatek žáků považují za jedno z největších vnějších ohrožení školy. V dotazníku jsme se proto rodičů zeptali „Podle „Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje?“. navštěvuje?“ Otázkou jsme chtěli školám poskytnout informaci o tom, které aspekty y při výběru školy hrají u rodičů důležitou roli. Rodiče se dnes o umístění svého potomka rozhodují podle většího množství kritérií. Nejvýznamnějším ejvýznamnějším výběrovým faktorem pro 47 % novojičínských rodičů zůstává umístění školy – tj. vzdálenost od bydliště. Přestože vzdálenost školy bude asi vždy významným faktorem, bude se jeho váha snižovat ve prospěch pověsti školy a doporučení jiných rodičů (uvedlo přibližně 27 % rodičů). Mezi další faktory patří zejména zaměření školy nebo některé třídy a vlastní zkušenosti. zkušeno Rodiče v Novém Jičíně se prakticky vůbec nerozhodují podle rozsahu volitelných předmětů a volnočasových aktivit. Jen 11 % rodičů dává váhu osobní návštěvě školy.
Graf č. 8 (rodiče)
Podle čeho jste se především rozhodovali při výběru školy, kterou vaše dítě navštěvuje?
neměli jsme v podstatě jinou volbu vzdálenost od bydliště tak, aby dítě nemuselo dojíždět příliš… rozsah nabídky volnočasových aktivit pověst školy, doporučení jiných rodičů zaměření školy nebo některé třídy (sport, jazyky apod.) dojem z osobní návštěvy školy množství a rozsah volitelných předmětů vlastní zkušenosti (např. sourozenec) bylo nám to v podstatě jedno známý ředitel, pedagog úspěšnost žáků při přechodu na střední školy do školy chodí kamarádi dítěte zaujala nás webová prezentace školy jiný důvod 0%
20%
40%
60%
80%
100%
14
Spokojenost se školou Graf č. 9
Rodiče jsou obvykle v hodnocení školy poměrně pozitivní, což platí i pro novojičínské školy. Záporné odpovědi tvořily nejvýše 15 % ze všech odpovědí dané školy, školy nejvíce ejvíce se jich objevilo na škole č. 2.
15
Graf č. 10 (učitelé)
Spokojenost se školou jsme zjišťovali i u učitelů. učitelů. Naprostá většina učitelů je ráda, že učí právě na své škole.
16
Atmosféra školního prostředí Vybranými otázkami se šetření zaměřovalo také na atmosféru školy. Ptali jsme se žáků, zda se ráno těší do školy, zda se v ní cítí dobře apod. U učitelů jsme zjišťovali, zda se cítí tí dostatečně ohodnoceni ohodnoc svým vedením a zda rádi učí právě na své škole. U rodičů jsme pak například zjišťovali, zda se jejich dítě nebojí chodit do školy, jak jsou spokojeni s řízením školy nebo zda by školu doporučili svým známým. Čísla 1 – 5 v grafech č. 13 představují jednotlivé školy Nového Jičína..
Graf č. 11
ATMOSFÉRA ŠKOLY 100 90 80 70 60 li t n e cr e p
50 40 30 20 10 0 ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlouhá
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
ZŠ Tyršova 1
hodnoceno žáky 1. stupně
55
6
53
69
46
hodnoceno žáky 2. stupně
82
47
89
75
62
hodnoceno rodiči hodnoceno učiteli
57
24
79
80
32
22
72
83
30
40
Odpovědi na jednotlivé otázky byly přepočítány na body a zprůměrovány.. Poté byly školy podle dosažených bodů seřazeny a byl vypočten percentil. percentil. Ten říká, kolik ostatních škol na základě odpovědí respondentů, daná škola předstihla. předstihla Z grafu je patrné, že atmosféra mosféra ve škole je různými skupinami mi respondentů vnímána odlišně. K výsledkům z grafu je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Percentily zobrazují relativní postavení školy mezi ostatními, nezohledňují však výšku reálně udělených bodů. Může se tak stát, že i škola s nízkým percentilovým hodnocením obdržela na dané otázky kladné hodnocení. Percentil však může sloužit jako varovný ukazatel. Výsledky je nutné porovnat s bodovým hodnocením, které obdržela každá škola ve své analytické zprávě. Zájem rodičů o rozšíření výuky Následující graf analyzuje odpovědi na otázku z rodičovského dotazníku „Existuje Existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na něž by se podle vás měla škola více zaměřit?“. Nejvíc rodičů (36 %) by nechtělo měnit nic. Posílení výuky cizích jazyků by přivítalo přivítal přibližně 13 % rodičů. Mezi další žádané oblasti patří sport (13 ( %) a hodiny informační a komunikační technologie, technologie
17
jejichž navýšení si přeje 12 % rodičů. Ve srovnání s jinými školami je snaha naha o posílení jazykové výuky spíše menší – rodiče jsou zde s výukou jazyků zřejmě spokojeni. Graf č. 12 (rodiče) Existuje nějaká vzdělávací oblast, předmět, skupina předmětů, na něž by se podle Vás měla škola více zaměřit? nelze posoudit
17 %
ně jiného něco
3%
umělecké lecké výchovy (výtvarnou, hudební, estetickou atd.)
7%
český eský jazyk, humanitní př předměty
5%
matematiku, přírodovědné ědné př předměty
6%
sport
13 %
informační a komunikační ční technologie
12 %
cizí jazyky
13 %
ne, vyhovuje nám to tak, jak je to teď te
36 % 0%
10%
20%
30%
40%
Kvalita a forma výuky Na čem je závislé hodnocení školy Co vypovídá o kvalitě výuky? Jsou to známky, dostatek vědomostí, partnerský vztah učitele se žáky nebo úspěšnost při přijímacích zkouškách? zkouškách Jde o sumu různých faktorů, jejichž hodnocení je velice subjektivní. Do posuzování kvality výuky se může promítnout také množství informací, které respondenti ndenti mají, jejich očekávání, zkušenosti, možnosti srovnání s jinou školou apod. V dotazníkovém šetření jsme otázky otázk zaměřené na kvalitu výuky položili rodičům, učitelům i žákům 2. stupně. Za kvalitu výuky měli respondenti možnost přidělit škole 1 – 7 bodů bod (čím vyšší číslo, tím lepší hodnocení), z nichž byl pro graf č. 15 vypočten průměr. Na základě průměrného bodového výsledku byl každé škole přiřazen percentil, ve kterém se umístila. V grafu č. 15 můžeme vidět, jak se škola umístila na základě hodnocení jednotlivých skupin respondentů mezi ostatními školami. Každá škola je zde srovnávána s ostatními školami, dosažený percentil tedy může být nízký i přesto, že bodové hodnocení dané skupiny respondentů mohlo být poměrně vysoké (kladné).
18
Graf č. 13
KVALITA VÝUKY - zaměřeno na znalosti 100 90 80 70 60 lit n e cr e p
50 40 30 20 10 0
ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlo uhá
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
ZŠ Tyršova 1
hodnoceno rodiči
99 57
74 24
78 79
71 80
27 32
hodnoceno učiteli
22
72
83
30
40
hodnoceno žáky 2. stupně
Z pohledu rodičů vynikají zejména školy 3 a 4, které jsou hodnoceny lépe než 80 8 % zapojených škol. Mnohé školy hodnotili nadprůměrně nejen rodiče, ale také žáci 2. stupně,, např. školy 1, 2, 3 a 4. Učitelé své školy většinou hodnotí dobře. dobře Přesto jsou některé školy hodnoceny vyučujícími hůře než jiné, týká se to zejména škol 1, 4 a 5. Zajímavá je situace ve škole 1,, kde žáci vnímají kvalitu školy výrazně lépe než rodiče a zejména učitelé. Jak je vidět, hodnocení jednotlivých respondentů se často výrazně odlišuje, odliš je proto nutné hodnotit pozorně a přihlédnout hlédnout ke konkrétnímu prostředí každé školy. Například na škole 2 se rozchází hodnocení rodičů od žáků a učitelů. Na škole 5 je hodnocení slabší od všech skupin respondentů. Ukazatelé v grafu 16 sestávají z několika dílčích otázek pro každou skupinu respondentů. Body za jednotlivé odpovědi byly zprůměrovány a poté převedeny na percentily.
19
Graf č. 14
KVALITA VÝUKY - zaměřeno na kompetence 100 90 80 70 li t n e cr e p
60 50 40 30 20 10 0
ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlouhá
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
ZŠ Tyršova 1
75 45
4 11
74 34
66 71
31 38
hodnoceno rodiči
77
49
80
65
34
hodnoceno učiteli
67
88
86
62
71
hodnoceno žáky 1. stupně hodnoceno žáky 2. stupně
V dílčích dotazech jsme například zjišťovali, zda žáci pracují v hodinách skupinově, skupinově učí se obhajovat vlastní názor, cvičí se v sebehodnocení nebo zda se snaží samostatně získávat a zpracovávat informace. Výsledný percentil vypovídá za skupinu všech zúčastněných škol. Mírně nadprůměrné a při tom nejvyrovnanější výsledky má škola 4. Na školách 2 a 5 převažuje kladné hodnocení vyučujících. K výsledkům z grafu je potřeba přistupovat s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každé školy. Percentily zobrazují relativní postavení školy mezi ostatními, nezohledňují však výšku reálně udělených bodů. Může se tak stát, že i škola s nízkým percentilovým hodnocením obdržela na dané otázky kladné hodnocení. Percentil však může sloužit jako varovný ukazatel. Výsledky je nutné porovnat s bodovým hodnocením, které obdržela každá škola ve své analytické zprávě.
20
Vztahy Respekt žáků k učitelům – problém autority? Obsahově stejné otázky „Máš Máš výhrady k tomu, jak se někteří spolužáci chovají k učitelům?“ učitelům? a „Máte výhrady k chování žáků k učitelům?“ jsme v dotazníkovém šetření položili žákům 2. stupně a učitelům. Výsledky nám ukazuje následující graf. Graf č. 15
Máte výhrady k chování žáků k učitelům? 4 3 2 1 0 ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlouhá
hodnoceno učiteli u
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
ZŠ Tyršova 1
hodnoceno žáky 2. stupně
V grafu jsou použity přepočtené body. Vyšší hodnota znamená, že dotazovaní dotazovan mají méně výhrad k chování žáků k učitelům.
Bezpečné a zdravé prostředí školy Zeptali jsme se rodičů „Zažívá Zažívá vaše dítě ve škole nebo kvůli ní strach?“. strach? . Jak je z grafu patrné, naprostá většina rodičů (90 %) odpověděla ne nebo spíše ne.
21
Graf č. 16 (rodiče) Zažívá vaše dítě ve škole nebo kvůli ní strach?
51,1 %
0%
10 %
20 %
38,6 %
30 % ne
40 %
50 %
spíše ne
60 %
70 %
spíše ano
4,3 %
6,1 %
80 %
90 %
100 %
ano
Na úrovni všech zúčastněných astněných škol jsme výsledky výsledky zkoumali také podle velikosti školy nebo velikosti obce, ve které se škola nachází, ale ani zde nedocházelo k výrazným výkyvům. Děti se tak podle rodičů cítí ve škole bezpečně nezávisle na její velikosti a také nezávisle na rozloze loze obce.
Náměty na změny V následujícím grafu uvádíme nejčastější situace, které rodičům vadí a měly by se podle nich změnit. Více než 41 % rodičů nevadí nic, dále se rodiče rozdělili na menší skupinky. Tak je podle pětiny rodičů potřeba změnit vztahy žáků navzájem, 13 % rodičů upozorňuje na malé množství akcí pořádaných školou. Graf č. 17 (rodiče) Co by bylo potřeba na vaší škole změnit, co vám na vaší škole nejvíc vadí? 100 % 80 % 60 % 41 % 40 % 21 % 20 %
13 %
12 %
10 %
9%
málo mimoškolních akcí pořádaných školou
výběr volitelných předmětů
výběr ěr kroužků kroužk
špatné vybavení – pomůcky, počítače, učebnice atd.
0% nic
vztahy mezi žáky navzájem
22
Materiální zázemí Materiální zázemí každé školy se liší. Navíc co může stačit jedné škole, nemusí být dost pro jinou. Zjišťovali jsme proto, jak se na materiální zázemí své školy dívají učitelé i rodiče. V obou grafech jsou odpovědi vyjádřeny procentem učitelů či rodičů, kteří danou odpověď zvolili. Navíc jsme do grafů pro možnost srovnání přidali průměr za každou školu Nového Jičína a průměrnou odpověď odpo za všechny zúčastněné školy. Graf č. 18 (učitelé)
Jste spokojen(a) s materiálním zázemím vaší školy? - učitelé 4
100% 90% 80%
3 70% 60% 50%
2
40% 30% 1 20% 10% 0% ano
ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlouhá
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
0 ZŠ Tyršova 1
8%
40 %
59 %
38 %
5%
spíše ano
38 %
40 %
23 %
53 %
48 %
spíše ne
38 %
10 %
9%
9%
28 %
ne
15 %
10 %
9%
0%
20 %
průměr školy Nový Jičín
2,38
3,10
3,32
3,28
2,38
průměr všechny školy ČR
3,08
3,08
3,08
3,08
3,08
Na dvou ze sledovaných novojičínských škol jsme zaznamenali situaci, kdy záporné reakce učitelů tvořili téměř polovinu nebo i více odpovědí (školy 1 a 5). Určitá míra nespokojenosti se vyskytuje i na ostatních školách, ta ale spíše nevybočuje z průměru. Je zajímavé, že rodiče, kteří odpovídali na stejnou otázku, nepotvrdili nespokojenost s materiálním vybavením na škole 1. Na škole 5 vnímá nedostatečnost vybavení 28 % rodičů. rodičů. Na škole 3 je o slabším materiálním zázemí přesvědčena třetina rodičů a pětina vyučujících.
23
Graf č. 19 (rodiče)
Jste spokojen(a) s materiálním zázemím vaší školy? - rodiče 100%
4
90% 80% 3 70% 60% 2
50% 40% 30%
1 20% 10% 0%
0
ZŠ Jubilejní 3
ZŠ Dlouhá
ZŠ Komenského 68
ZŠ Komenského 66
ZŠ Tyršova 1
#N/A
28 %
26 %
51 %
53 %
24 %
#N/A
58 %
41 %
47 %
43 %
49 %
#N/A
10 %
24 %
1%
3%
20 %
#N/A
4%
9%
1%
1%
8%
průměr školy Nový Jičín
3,11
2,83
3,48
3,48
2,89
průměr všechny školy ČR
3,24
3,24
3,24
3,24
3,24
Graf č. 20 (učitelé)
24
Určitou nespokojenost s tím, jak vedení školy oceňuje oce práci učitelů, ů můžeme ůžeme pozorovat na všech novojičínských ínských školách. Ve vyšší míře mí se však projevuje na školách 1 (25 % vyučujících vyu je nespokojeno) a 5 (18 % vyučujících). čujících). Přičemž P emž pouze na škole 1 se jedná o podprůměrnou podpr hodnotu vzhledem k ostatním zapojeným školám. Další ze sledovaných témat byla spokojenost učitelů u s organizací chodu a řízení školy (graf (gr č. 23) a zda mají učitelé itelé možnost zasahovat do rozhodnutí týkajících se chodu školy (graf č. č 24). Záporné reakce u spokojenosti s organizací chodu a řízením řízením školy jsme zde zaznamenali nejvýše u 15 % pedagogů, pedagog většinou převládlo evládlo kladné hodnocení. Nejlépe jsou v tomto ohledu spokojeni učitelé na školách 2 a 3. Graf č. 21 (učitelé)
Přestože estože jsme u otázky na možnost ovlivnit chod školy a její budoucnost zaznamenali již nemalý podíl záporných odpovědí, více než 68 % učitelů školy 3 uvedlo kladnou odpověď. odpověď Naopak nejmenší možnost rozhodovat o chodu a budoucnosti budoucn školy mají učitelé na škole 1.
25
Graf č. 22 (učitelé)
Tabulka slabých míst škol V tabulce č. 5 jsou uvedeny záporné extrémy jednotlivých škol. Jedná se o ty výsledky, ve kterých daná škola skončila výrazně hůře než ostatní školy. Zaměřili jsme se jen na vztahy mezi dětmi, vztahy učitelů a dětí a na záporné extrémy v oblasti rizikových jevů, jako je např. šikana. V tabulce jsou zobrazeny pouze odpovědi žáků. Nejsou v ní tedy uvedeny všechny extrémní hodnoty jednotlivých škol a všech skupin respondentů. respondentů Školy mají ve svých výstupech i bodové hodnocení jednotlivých extrémů, které zde neuvádíme, protože následující tabulka má sloužit především jako orientační ukazatel. ukazatel
26
Tabulka č. 3 škola ročník
znění otázky
1
4
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
2
2
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
2
3
Poradí a pomůž e ti paní učitelka č itelka nebo pan u učitel, kdy ž potřebuješ?
2
3
Když se ti během vyučování čování n něco nepov ede, máš mož nost s i to oprav it?
2
4
Poradí a pomůž e ti paní učitelka č itelka nebo pan u učitel, kdy ž potřebuješ?
2
4
Můžeš žeš se s pros bou o pomoc obrátit na v šechny u uč itele?
2
4
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
2
8
Js i rád(a), ž e můžeš žeš chodit práv ě do této š koly ?
3
3
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
3
5
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
4
2
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
5
2
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
5
3
Chov ají s e děti ti u v ás v e třídě k s obě hezky?
5
8
Jak s e cítíš v e vaší třídě, ř ě, jak se ti tam u učí a prac uje?
Nejčastěji se v tabulce objevuje otázka „Chovají „ se k sobě děti hezky?“. “. Znamená to, že právě na tuto otázku dávaly děti v jednotlivých ročnících na jednotlivých školách více záporných odpovědí, než tomu bylo na ostatních zapojených školách v ČR. U některých rých škol jsme nezjistili žádnou výraznou nespokojenost,, u jiných se jednalo jen o dílčí nespokojenost v rámci ročníku. Naopak několikanásobné záporné extrémy jak ve vztazích žáků s učiteli, tak mezi žáky samotnými, jsme nalezli u škole škol 2 ve 3. a 4. ročníku.. Dlužno dodat, že jsme nezjistili zvýšený výskyt šikany nebo jiných rizikových jevů. jevů
27
6. Místo závěru
Cílem dotazníkového šetření Mapa školy bylo poskytnout zúčastněným školám co nejvíce relevantních a nezkreslených informací o životě školy, přičemž jsme se výběrem otázek snažili překročit rámec pouhého konstatování tatování stavu „jak je to teď“. Do této souhrnné zprávy jsme se snažili vybrat z celého šetření takové ukazatele, které by pomohly Městskému ěstskému úřadu Nového Jičína získat dostatek informací o školách vee svém městě. městě Výsledky z projektu Mapa školy je tak možné použít jako dílčí ílčí nástroj pro hodnocení škol. V této zprávě jsou hodnoceny tyto oblasti: vzájemné postavení škol v Novém Jičíně; Jičíně cíle škol a jejich naplňování; kvalita výuky z pohledu fakt a získaných kompetencí; spokojenost se školou; atmosféra školy; vztahy s rodiči a jejich informovanost o dění ve škole; spokojenost s materiálním zázemím školy; vztahy žáků a učitelů; co by se podle rodičů mělo změnit. změnit Společně s testováním předmětových znalostí, dovedností a klíčových kompetencí, osobními osobn návštěvami, pohovory s řediteli apod. pomáhají výsledky šetření utvářet ucelený obraz o každé škole. škole Při hodnocení je však vždy nutné vzít v úvahu specifika každé ze zapojených škol. Mnohé výsledky přinesou úřadu i vedení škol informaci o konkrétních preferencích, představách a očekáváních a mohou sloužit jako jasné východisko při zavádění změn tak, aby byly přijatelné pro všechny aktéry. Doporučujeme oporučujeme zaměřit se na oblasti, které které vykazují určitou disproporci, a pokusit se najít příčiny tohoto stavu.
Přejeme hodně úspěchů! Autoři
28
