ANALÝZA VYPLACENÝCH DÁVEK HMOTNÉ NOUZE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

ANALÝZA VYPLACENÝCH DÁVEK HMOTNÉ NOUZE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Iveta ZIFČÁKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Znojmo, duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci ANALÝZA VYPLACENÝCH DÁVEK HMOTNÉ NOUZE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI vypracovala samostatně a veškerou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Šanově, duben 2010.

………………………………. Iveta ZIFČÁKOVÁ

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce. Mé poděkování rovněž patří paní Ing. Zuzaně Nové, z odboru analýz a statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR za poskytnutí podkladů nezbytných pro zpracování práce.

Abstrakt Bakalářská práce analyzuje vyplacené dávky hmotné nouze v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje za určité období. Práce se věnuje základní charakteristice sociální politiky a sociálního zabezpečení. Částečně charakterizuje chudobu a především představuje „hmotnou nouzi“. Popisuje legislativní úpravu, finanční výdaje plynoucí na vyplacené dávky, postup při rozhodování pro vyhodnocení nároků na dávku. V poslední části této práce je zpracována analýza vyplacených dávek vzhledem k vybraným ukazatelům. Klíčová slova: sociální politika, sociální zabezpečení, sociální pomoc, hmotná nouze

Abstract Die Baccalaureatarbeit analysiert in materieller Not ausbezahlte Leistungen in einzelnen Bezirken des Südmährischen Kreises im bestimmten Zeitraum. Sie widmet sich der Grundcharakteristik sozialer Politik und sozialer Versicherung. Teilweise charakterisiert sie die Armut und stellt vor allem die „materielle Notlage“ dar. Weiterhin beschreibt sie legislative Regelung, finanzielle Ausgaben, die die ausbezahlten Leistungen decken, Vorgang bei Entscheidungen für die Auswertung der Ansprüche auf die Leistung. Im letzten Teil dieser Arbeit wird die Analyse ausbezahlter Leistungen unter Bezugnahme auf ausgewählte Parameter verarbeitet. Schlüsselwörter: Soziale Politik, soziale Versicherung, Sozialhilfe, materielle Not/lage/

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 1

Sociální politika.................................................................................................................................8 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

2

Sociální zabezpečení........................................................................................................................13 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.4

3

Historický vývoj v oblasti sociálního zabezpečení v ČR.......................................................13 Struktura sociálního zabezpečení v ČR ................................................................................14 Sociální pojištění ............................................................................................................15 Státní sociální podpora....................................................................................................16 Sociální pomoc ...............................................................................................................17 Chudoba a problém chudoby ...............................................................................................19 Charakteristika a výskyt chudoby v ČR ...........................................................................19 Nová chudoba.................................................................................................................20 Kdo žije nejčastěji v chudobě..........................................................................................20 Životní minimum............................................................................................................21 Dílčí shrnutí kapitoly...........................................................................................................22

Hmotná nouze .................................................................................................................................23 3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.5

4

Cíle sociální politiky .............................................................................................................8 Objekty a subjekty sociální politiky .......................................................................................8 Nástroje sociální politiky.......................................................................................................9 Sociální politika v zemích EU..............................................................................................10 Trendy ve vývoji české sociální politiky ..............................................................................10 Dílčí shrnutí kapitoly...........................................................................................................12

Obecné informace ...............................................................................................................23 Zhodnocení právního stavu..................................................................................................23 Zákon o pomoci v hmotné nouzi..........................................................................................25 Vymezení stavu hmotné nouze........................................................................................25 Okruh oprávněných osob ................................................................................................26 Dávky pomoci v hmotné nouzi ............................................................................................27 Příspěvek na živobytí ......................................................................................................27 Doplatek na bydlení........................................................................................................28 Mimořádná okamžitá pomoc...........................................................................................28 Výplata dávek.................................................................................................................29 Financování dávek..........................................................................................................29 Dílčí shrnutí kapitoly...........................................................................................................31

Rozhodování o dávkách ..................................................................................................................32 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.5.1 4.5.2 4.6 4.7 4.8 4.9

Orgány pomoci v hmotné nouzi ...........................................................................................32 Žádosti................................................................................................................................33 Zpracování..........................................................................................................................34 Modelová situace ................................................................................................................36 Dávky v Jihomoravském kraji .............................................................................................37 Obecné údaje..................................................................................................................37 Shrnutí obecných údajů...................................................................................................48 Dávky a obyvatelstvo ..........................................................................................................49 Dávky a nezaměstnanost......................................................................................................52 Dávky a vzdělání.................................................................................................................55 Dílčí shrnutí kapitoly...........................................................................................................57

Závěr.............................................................................................................................. 58 Seznam použitých zdrojů .............................................................................................. 60 Seznam grafů, obrázků a tabulek ................................................................................. 62 Přílohy

Úvod Z pohledu historického vývoje lidská společnost fungovala a funguje jako složitý systém, skládající se z lidí a institucí vzájemně propojených činnostmi a vztahy, které probíhají v souladu s mravními, náboženskými, historickými a právními normami. Zpočátku hledal člověk ochranu a zabezpečení své fyzické podstaty, časem se tato potřeba rozšířila i o bezpečí proti možným rizikům hospodářského života. Postupně se vytvářely požadavky k zajištění určitého životního standardu a základních předpokladů rozvoje lidského potenciálu. Působení státu v rámci zajištění sociálních potřeb se z časového hlediska mění. V současné době prostřednictvím sociální politiky a jejich nástrojů se stát výrazně angažuje, podporuje a reguluje sociální rozvoj. Jedním z nástrojů sociální politiky je sociální zabezpečení, které slouží k zabezpečení občanů pro případ životních a osobních událostí. Systémy sociálního zabezpečení jsou významnou složkou ekonomiky. V České republice sociální zabezpečení tvoří tři pilíře: sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Většina dávek ze systému nahrazuje či doplňuje ekonomický příjem domácností. Ve své bakalářské práci se zaměřím na sociální politiku a její nástroje. Zvláštní pozornost je věnována pomoci v hmotné nouzi. Tento systém je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Patří mezi opatření, pomocí kterých Česká republika bojuje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V této části práce je užitá deskripce a syntéza poznatků získaná z odborných materiálů. Obsah závěrečné části tvoří především analýza dávek pomoci hmotné nouze v Jihomoravském kraji, jejíž součástí je komparace získaných dat s jinými ukazateli (nezaměstnanost, struktura obyvatelstva, vzdělanost). Cílem práce je provedení rozboru vyplacených dávek hmotné nouze v jednotlivých okresech daného regionu za určité období.

7

1

Sociální politika Kapitola se zaměřuje na základní pojetí, cíle, objekty a subjekty sociální politiky.

Popisuje nástroje sociální politiky, částečně představuje sociální politiku Evropské unie a nastiňuje trendy v budoucí sociální politice v naší zemi. Každý člověk se prakticky od narození až do své smrti setkává s různými sociálními instituty, institucemi a opatřeními při řešení svých sociálních problémů. Sociální politika hraje v soudobých podmínkách velice významnou roli, stává se neodmyslitelným atributem uspořádání společnosti. Od sociální politiky v moderní společnosti se očekává, že poskytne předpoklady, podmínky, impulsy a motivaci pro rozvoj každého jedince, a tím i ku prospěchu celé společnosti. Sociální politika je politikou, která se orientuje k člověku, k rozvoji a kultivaci jeho životních podmínek, dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality jeho života. Sociální politika je úzce vázána na své společenské okolí, je tedy vždy specifická v každé zemi a době, ale jsou jí vlastní i určité společné znaky1.

1.1 Cíle sociální politiky Základním cílem sociální politiky je vytvoření lidsky důstojných podmínek života a zajištění rovných příležitostí všem. Prosazení rovných příležitostí znamená zejména: zajistit rovný přístup ke vzdělání, ke zdravotní péči, k pracovním příležitostem, k možnostem získat přiměřené bydlení a také zajistit a garantovat dostatečný minimální příjem. Tento cíl je naplňován konkrétními opatřeními jednotlivých dílčích sociálních politik. Důležitý je vztah obyvatelstva k cílům a k sociální politice vůbec. K prosazení cílů je nutné mnohdy složité vyjednávání, v němž je nutné aktivní účast občanů a všech zúčastněných institucí2.

1.2 Objekty a subjekty sociální politiky Pod pojmem objekty sociální politiky rozumíme všechny obyvatele dané země, ať jednotlivce či určité sociální skupiny. Objekty sociální politiky jsou ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena, na něž jsou orientována.

1 2

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 1-20 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 37- 41

8

Subjekty jsou ti, kdo mají zájem, vůli, schopnosti, předpoklady, možnosti a prostředky určité sociální činnosti či chování a kdo takové činnost a chování může iniciovat a naplňovat. K subjektům sociální politiky patří: 

stát a jeho orgány,



zaměstnavatelé a firmy,



zaměstnavatelské, zaměstnanecké a odborové orgány,



regiony, místní komunity, obce, jejich orgány a instituce,



občanské organizace a iniciativy,



církve,



občané, rodiny, domácnosti.

Nejvýznamnějším subjektem, který do značné míry určuje pojetí, obsah a úkoly sociální politiky v daném časovém období a společnosti je v moderní době stát. Role státu je všeobecně považována za nezastupitelnou. Od státu vychází impuls k naplňování a respektování základních principů sociální politiky3.

1.3 Nástroje sociální politiky Základním nástrojem v každé demokratické společnosti je právní řád, v jeho rámci pak sociálněprávní legislativa (Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, zákony, daňová legislativa, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, vyhlášky orgánů samosprávy, kolektivní smlouvy). Rozlišujeme také ekonomické nástroje, tzn. všechna opatření, která ovlivňují získávání a přerozdělování zdrojů tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů (státní, obecní rozpočet, půjčky, úvěry, výplaty dávek, příspěvky, cenová politika). Mezi další nástroje sociální politiky patří sociální programy, nátlakové akce, hromadné sdělovací prostředky, organizační struktura či veřejná slyšení. Významným nástrojem z hlediska časového horizontu je sociální doktrína (vize) jako dlouhodobá směrnice pro praktickou sociální politiku a sociální program jako nástroj sloužící k prosazování doktríny, k hledání cest, jak dosáhnout dlouhodobých cílů, jakými prostředky a jakými konkrétními kroky, které však česká sociální politika zatím nemá4.

3 4

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 47-51 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 62-70

9

1.4 Sociální politika v zemích EU Sociální politika v zemích Evropské unie je z mnoha příčin úzce spjata s hospodářskou politikou. Obě tyto kategorie se vzájemně ovlivňují – pro účinnou sociální politiku je samozřejmě důležitá výkonnost ekonomiky, na níž závisí vytváření prostředků pro sociální politiku. Úspěšná hospodářská politika zajišťuje ekonomickou základnu pro rozvoj sociální politiky a rozšiřuje tak možnosti pro její další zkvalitnění. Cílem četných opatření jednotlivých zemí EU i jejich vrcholných orgánů ve sféře sociální politiky není vytvoření jakéhosi jednotného sociálního prostoru ve Společenství, nýbrž zajistit ve všech členských zemích určitý minimální sociální standard, přičemž se ponechává prostor na vůli a možnostech jednotlivých zemí dostat se na tuto úroveň. Lidé jsou hlavním aktivem EU a měli by být ústředním bodem politik Unie. Investování do lidí a rozvoj aktivního a dynamického sociálního státu budou klíčové jak pro místo Evropy v ekonomice založené na znalostech tak pro zajištění toho, že vznik této nové ekonomiky nezvýší současné sociální problémy nezaměstnanosti, vyloučení ze společnosti a chudoby. Od budoucí evropské sociální politiky se očekává: 

více pracovních míst a kvalitnější pracovní místa,



předvídání a využívání změny pracovního prostředí vytvářením nové rovnováhy mezi flexibilitou a jistotou,



boj proti chudobě a všem formám diskriminace za účelem prosazování sociální strategie,



modernizace sociální ochrany,



prosazování rovnosti mužů a žen,



posilování sociálněpolitických aspektů rozšíření a vnějších vztahů EU5.

1.5 Trendy ve vývoji české sociální politiky Sociální politika představuje nepochybně oblast, k jejímž základním rysům nesporně patří určitá dlouhodobost. V současné době procházejí vyspělé země světa hlubokými změnami a tento proces změn se dotýká dnes a ve stále větší míře se bude dotýkat i naší společnosti. Jde o procesy, které ve své podstatě staví do centra pozornosti lidský faktor, jeho kultivaci a tudíž i celou

5

BRDEK, M. a kol. Trendy v evropské sociální politice. s. 227

10

sociální politiku. Jde zejména o tyto trendy: 

Prvním je značná dynamičnost nových technologií, vědeckých poznatků a informací - trendy spojené s vědecko-technickým pokrokem budou spojeny se značnými sociálními pohyby (např. odvětvových, profesních, kvalifikačních, příjmových aj. struktur) a budou vyžadovat např. daleko adaptabilnější jedince jistých morálních kvalit. Ponesou s sebou jistě i rizika konfliktů a sociální nestability.



Druhým je globalita. Vzájemná závislost se zvyšuje a tento trend bude sílit. Dále bude sílit závislost jedněch na druhých (jedinců, podnikatelů, finančních a hospodářských systémů atd.). Poroste závislost i v oblasti sociální ve smyslu nalézání společných hodnot i mechanizmů (základní minimální standardy v EU, internacionalizace vzdělávání aj.).



Třetím je subjektivita. Stále více se spoléhá na schopnosti jednotlivce, jeho produktivitu a soutěživost, na jeho intelekt a sociální kvality. Subjektivita předpokládá harmonizaci „individuálního“ fenoménu s širšími společenskými zájmy.



Čtvrtým je demografická situace spojená s populačním vývojem, zejména stárnutím populace a přijatelnými existenčními podmínkami všech občanů, s migračními procesy, s riziky poškozování zdraví atd. Značnou důležitost je nutné připsat rodině, jejím proměnám, rolím a fungování, neboť od rodiny jako významného subjektu (i objektu) sociální politiky jsou odvozovány četné sociálně-politické aktivity.



Pátým je nutnost důsledného vzájemného propojování ekonomických a sociálních úvah a cílů, což znamená vycházet ze vzájemného sepětí hospodářské a sociální politiky, a to v oblasti zdrojů i efektů.



Šestým faktorem ovlivňujícím budoucí sociální politiku je české specifikum. Spočívá v současném stavu nejen sociální politiky, ale společnosti vůbec. Počáteční dynamika v procesu transformace v sociální politice se nutně vyčerpala a další vývoj naráží na bariéry ekonomického růstu a na myšlení a postoje značného počtu lidí k řešení sociálních problémů. Tato okolnost vyžaduje sebekritickou reflexi daného stavu a nutnost hledat nové dynamizující prvky dalšího vývoje.

11

Tyto trendy by se měly uplatnit při utváření naší budoucnosti směřující k příští tzv. „aktivní společnosti“.

Ta by měla být založena jak na redistribuci ve prospěch

skutečně sociálně potřebných občanů a na vytváření vyšší nabídky veřejných statků (rozvoj vzdělání, zdokonalování systému zdravotní péče, státní podpora bydlení, ochrana životního prostředí aj.), tak i na aktivní účasti lidí, na jejich vlastním sociálním rozvoji a na jejich participaci na vytváření i využívání veřejných statků6. Sociální politika našeho státu musí projít velkými změnami. Především si společnost i stát musí uvědomit, jaké jsou jejich sociální priority, jaké cíle a účel by měla sociální politika sledovat. Objevují se vážné diskuse o potřebě vymezení tzv. sociální doktríny. Jakými základními směry by se měla ubírat sociální politika našeho státu? Především stát by měl provádět nejen sociální politiku ochrannou, tj. pasivní, ale pokusit se v zájmu dlouhodobější stability zasáhnout i do sociálně ekonomických procesů delších, než je jedno volební období. Dnes je zřejmé, že je potřebné více zohlednit a ocenit individuální schopnosti každého jedince, tak aby byl při plném využití jeho tvůrčího potenciálu zajištěn rozvoj jak národního hospodářství, tak plný rozvoj osobnosti7.

1.6 Dílčí shrnutí kapitoly Významné a nezastupitelné místo ve společnosti patří sociální sféře a sociální politice, jako politice orientované na člověka. Lidská společnost fungovala a funguje jako složitý systém, který se skládá z lidí a institucí. Jednou s těchto institucí je stát. Sociální stát zavazuje jedince k účasti na společném zvládnutí života. Sociální politika se bezprostředně váže k životním podmínkám, je vymezována hospodářskou politikou a je redukována na soubor opatření ve prospěch osob, jejichž zajištění je realizováno podle kritéria potřebnosti. Sociální politika je činnost subjektů, která směřuje k vytváření vhodných podmínek pro všestranný rozvoj jedince.

6 7

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 451-453 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M., Sociální zabezpečení. s. 23-24

12

2

Sociální zabezpečení Cílem této kapitoly je seznámení se s historií sociálního zabezpečení v České

republice a jeho základní strukturou. Představuje jednotlivé subsystémy sociálního zabezpečení a nastiňuje problém chudoby. Sociální zabezpečení je nástrojem sociální politiky státu a slouží k zabezpečení občanů pro případ osobních nebo životních událostí, které nazývá událostmi sociálními. Systémy sociálního zabezpečení jsou významnou složkou celonárodní ekonomiky a byly vytvořeny k poskytnutí peněžitých nebo věcných dávek či služeb, a to buď jako náhrada za příjmy z ekonomické činnosti nebo k úhradě mimořádných nákladů8. Pojem sociální zabezpečení můžeme chápat jako pojem komplexní, který je vnitřně dále členěný a znamená soubor právních norem, institutů a vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí, a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka9.

2.1 Historický vývoj v oblasti sociálního zabezpečení v ČR Systémy sociálního zabezpečení se v naší zemi začaly rozvíjet ve druhé polovině 19. století. V řešení tíživých sociálních situacích občanů do té doby stát zasahoval pouze minimálně. Vývoj sociálního pojištění v naší zemi, která byla v té době součástí Rakouska – Uherska, ovlivnila tzv. Bismarckova reforma. Tento model sociálního pojištění je souhrn uzákonění nemocenského, úrazového, starobního a invalidního pojištění. Vznikem Československé republiky, po roce 1918, byl tento model převzat. Postupně byly přijímány jiné právní předpisy. Sociální zabezpečení v tomto období bylo značně roztříštěné. Zahrnovalo pouze část obyvatelstva, nejvýhodnější preference měli státní zaměstnanci. Sociální péče pro staré a invalidní byla založena na dobročinnosti. V této oblasti působila celá řada dobrovolných organizací a spolků charitativního nebo církevního charakteru. Většina zaopatření připadala na domovské obce. V době okupace nepřinesly úpravy v oblasti sociálního zabezpečení žádná významná zlepšení.

8 9

NOVOTNÁ, M. Dávky nemocenského pojištění poskytované v těhotenství a mateřství. s. 3 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M., Sociální zabezpečení. s. 26

13

K zásadním změnám ve vývoji došlo po roce 1948. Nové právní předpisy byly ovlivněny sovětským vzorem. Vzrostla výše a počet poskytovaných dávek, čímž došlo k nárůstu nákladů na sociální zabezpečení10. V padesátých letech došlo k oddělení důchodového pojištění a nemocenského pojištění, došlo k zestátnění zdravotní péče. V šedesátých letech bylo důchodové zabezpečení novelizováno a jeho podstata byla v principu zachována až do roku 198911. K méně rozsáhlým reformám došlo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jednalo se o reformy spočívající především k podpoře zabezpečení rodin s dětmi, pokračovala politika státu orientovaná na pomoc mladým rodinám. Po společenské změně v roce 1989 byla nastartována nová sociální reforma. Obsahovala koncepty např. minimální mzdy a životního minima. Po rozdělení federace a vzniku České republiky byly postupně přijaty a novelizovány významné právní předpisy a započala reforma důchodového systému. Na přelomu dvacátého a jednadvacátého století dochází k dalším postupným změnám, především v oblasti sociální podpory, nemocenského i důchodového pojištění12. Sociální reformy znamenaly zásadní změnu úlohy státu v sociální politice. Jednalo se zejména o prosazování individuální odpovědnosti občana za postavení sebe a své rodiny; odstranění státního monopolu, podporu nestátních subjektů, občanských aktivit, sdružení a organizací; vytvoření jednotného základu pro konstrukci sociálních dávek a dosažení propojenosti systému; přizpůsobování sociální politiky průběhu ekonomické transformace13.

2.2 Struktura sociálního zabezpečení v ČR „Sociální zabezpečení jako součást sociální politiky a jako prostředek k uskutečňování jejích úkolů a cílů můžeme obecně chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména stáří, invalidita, smrt rodinného příslušníka, narození dítěte, těhotenství, nemoc, úraz a jiné události způsobující tíživou situaci. 10

NOVOTNÁ, M. Dávky nemocenského pojištění poskytované v těhotenství a mateřství. s. 11-14 WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika: Distanční studijní opora. s. 22 12 NOVOTNÁ, M. Dávky nemocenského pojištění poskytované v těhotenství a mateřství. s. 17-18 13 WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika: Distanční studijní opora. s. 23-24 11

14

Nejrozšířenějším pojetím v současné době je sociální zabezpečení ve smyslu souhrnného označení pro všechny sociální instituce, poskytujícím občanům radu, ochranu, materiální a peněžní plnění, služby a azyl k uspokojení jejich sociálních potřeb“14. Sociální zabezpečení je tvořeno základními subsystémy (tři nosné pilíře): 

sociální pojištění



státní sociální podpora



sociální pomoc

2.2.1 Sociální pojištění Sociální pojištění je nejdůležitějším pilířem systému sociálního zabezpečení. Dělí se na osm základních subsystémů: 

zdravotní a nemocenské pojištění,



pojištění v mateřství,



pojištění v nezaměstnanosti,



rodinné přídavky,



úrazové pojištění,



pojištění ve stáří,



pojištění invalidity,



pojištění pozůstalých.15

Systém sociálního pojištění je financován průběžným způsobem. To znamená, že výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomto období. Právní úpravu financování obsahuje zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti16. Stanoví zejména: 

okruh poplatníků pojistného (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti),



způsob stanovení výše pojistného, odvod pojistného a povinnosti plátců pojistného.

14

KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. s. 180-181 WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika: Distanční studijní opora. s. 24 16 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti , ve znění pozdějších předpisů 15

15

Podle tohoto zákona se vybírá pojistné na sociální zabezpečení (na nemocenské pojištění a důchodové pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tyto příjmy jsou příjmem státního rozpočtu17.

2.2.2 Státní sociální podpora Systém dávek sociální podpory je opatření státu zaměřený především k podpoře rodiny. „Při realizaci státní sociální podpory je uplatňován princip státem organizované solidarity, a to ve dvou základních směrech: 

od bezdětných k rodinám s dětmi,



od vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám.“18

Značná část dávek státní sociální podpory je odvozena od životního minima. „Životní minimum, jako základní prvek systému státní sociální podpory, je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav nouze. Životní minimum je kritériem, jehož hlavní funkcí je posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny“19. Dávky státní sociální podpory, které jsou poskytovány: a) v závislosti na příjmu 

přídavek na dítě,



sociální příplatek,



příspěvek na bydlení,

b) bez závislosti na příjmu 

rodičovský příspěvek,



dávky pěstounské péče,



porodné,



pohřebné.

Systém státní sociální podpory je nepříspěvkovým systémem, který je financovaný ze státního rozpočtu. Prostřednictvím státní sociální podpory stát přispívá především rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí. Dávky státní sociální podpory sledují 17

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Systém sociálního zabezpečení v České republice. s. 19-20 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 250-252 19 WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika: Distanční studijní opora. s. 68 18

16

životní cyklus nezaopatřeného dítěte od jeho narození po ukončení jeho vzdělávacího procesu a poskytují pomoc rodinám s dětmi v různých obtížných životních situacích20.

2.2.3 Sociální pomoc Nově koncipovaná sociální pomoc

vychází ze základního předpokladu,

že v podmínkách demokratické společnosti a svobodného trhu nese každý občan odpovědnost sám za sebe a za svou budoucnost. Jestliže se ocitne v sociálně neuspokojivé situaci, nastupuje sociální pomoc jako projev lidské solidarity i dobročinnosti. Cílem této podpory je navrátit takovému občanu co nejrychleji sociální suverenitu, pomoci mu překonat stádium sociálně ekonomických obtíží a řešit jeho trvalé sociálně svízelné postavení. Jedním ze základních cílů sociální pomoci je tedy zabránit propadu občana do trvalé sociální závislosti. Sociální pomoc je určena k zabezpečení základních životních potřeb osob v situaci absolutního nedostatku hmotných prostředků a v těch sociálních situacích, kdy osoby nejsou schopny samy ani s pomocí vlastní rodiny zabezpečovat svoje základní životní potřeby. Systém sociální pomoci tedy řeší situace kdy jsou ohrožena práva občana, kdy se občan nachází v hmotné nouzi, kdy je občan v sociální nouzi a není schopen zabezpečit svoje potřeby vlastními silami, kdy mu tyto situace hrozí21. Výchozí metodou sociální pomoci je sociální práce. Jde o institut, který je v současné době obnovován. Sociální prací se rozumí uplatnění odborných postupů při práci s jednotlivcem, se skupinou a při práci s obcí (komunitou). Nezbytnou součástí sociální práce je stanovení diagnózy a navržení konkrétního způsobu řešení obtížné sociální situace občana22. Základními nástroji sociální pomoci jsou sociálně právní ochrana, poradenství, sociální prevence, sociální služby a dávky sociální péče. Sociálně právní ochrana se poskytuje nezletilým dětem, občanům, kteří nemají způsobilost k právním úkonům a občanům, kteří své oprávněné zájmy a zákonem chráněná práva nejsou schopni vlastními silami uplatňovat a tyto zájmy či práva by mohly být ohroženy.

20

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Systém sociálního zabezpečení v České republice. s. 25-26 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 265-281 22 WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika: Distanční studijní opora. s. 79 21

17

Nejrozsáhlejší formou sociální pomoci tvoří systém sociálních služeb. Tyto můžeme z hlediska jejich subjektu rozdělit do dvou základních skupin - služby státní a obecní a služby nestátní. Jsou poskytovány jak bezúplatně, popřípadě za částečnou nebo plnou úhradu vzniklých nákladů, avšak nikoliv pro zisk. Soustavu sociálních služeb tvoří zejména: 

sociální poradenství (předmanželské a manželské poradenství, výchovné poradenství, poradenství v nezaměstnanosti),



provizorní, prozatímní nebo dočasné ubytování (azylové domy pro bezdomovce, domy pro osamělé matky s dětmi),



denní pobyty (denní pobyty pro důchodce, denní pobyty pro bezdomovce, kluby důchodců),



stravování (jídelny pro chudé, rozvoz stravy do domácností starých nebo zdravotně postižených občanů),



pečovatelské služby,



krizová centra linky důvěry,



zařízení pro občany společensky nepřizpůsobivé (detenční – záchytné ústavy, zařízení pro pomoc osobám závislých na alkoholu nebo drogách),



ústavy sociální péče (ústavy pro tělesně postižené občany, ústavy pro mentálně postižené občany, domovy důchodců)23.

Přijatá řešení v oblasti sociální pomoci by měla vést postupně ke změně a ke snížení role státu a ke zvýšení odpovědnosti a kompetencí samosprávných obcí při zabezpečení základních životních potřeb pro občana nacházejícího se v nouzi, zejména v oblasti sociálních služeb, tak jak je tomu ve vyspělých evropských zemích24.

23 24

WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika. Distanční studijní opora. s. 79-82 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 284

18

2.3 Chudoba a problém chudoby Problém chudoby provází a sužuje lidskou existenci prakticky od jejího vzniku. Jde o jev přítomný i v současné době, jak v rozvojovém světě, tak v zemích, které se dnes řadí mezi špičku nejvyspělejších zemí naší planety. Chudobu lze obecně vymezit jako stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojovat své základní životní potřeby v míře, kterou společnost v dané době uznává jako minimálně či nezbytně nutnou. Je to stav, kdy lidé nejsou schopni získat vlastními silami prostředky k tomu, aby zajistili vlastní existenci. Chudoba je především důsledkem nerovného přístupu k příjmům a bohatství. Chudoba vzniká v podstatě ze tří hlavních příčin: 

nízkých výdělků ze zaměstnání,



nedostatku zaměstnání,



rozdílů ve vyvlastněném bohatství.

Není problematická jen faktem samotného nižšího životního standardu, ale je problémem širším, neboť ovlivňuje proces socializace člověka, jeho chování, postoje, zařazování a místo ve společnosti25.

2.3.1 Charakteristika a výskyt chudoby v ČR Existence chudoby v naší socialistické minulosti byla bagatelizována a oficiálně nebyla vůbec připuštěna, i když reálně v jisté míře nepochybně existovala. Po roce 1989 je chudoba oficiálně přiznána a její vyšší výskyt je spojen především s důsledky procesu transformace na životní podmínky lidí. Liberalizace cen, růst životních nákladů, vznik nezaměstnanosti, rozvíjející se soukromé vlastnictví, procesy privatizace mají rozdílný vliv na sociální strukturu společnosti. Pro některé sociální skupiny obyvatel se možnosti růstu životní úrovně výrazně rozšiřují, pro jiné méně, pro další znamenají riziko chudoby (např. pro mladé rodiny s dětmi, nezaměstnané). Je namístě připomenout, že po roce 1989 došlo a v souvislosti s akceptací tržních principů ekonomiky stále dochází v české společnosti ke změnám, které se chudoby výrazně dotýkají. Diferenciace mezd a celkových příjmů, růst životních nákladů, snížení jistoty zaměstnání a příjmů z něho, výskyt sociálních problémů (nezaměstnanost, žebrání), příliv migrantů a imigrantů, lidé ohrožení dalšími riziky (bezdomovectví, drogové 25

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s.104-126

19

závislosti, prostituce), to jsou důvody, aby se uvedly v život mechanismy, které budou vyhovovat nejen demokratickým principům a normám, ale současně i stavu veřejných financí a možnostem problémy řešit. Přesto, že výskyt chudoby v ČR není nijak dramatický, sociální politika musí soustavně usilovat o minimalizaci chudoby. Především z hlediska humánního a také i z hlediska čistě ekonomického. Státní dávky vyplácené chudým totiž zvyšují nároky na rozsah přerozdělování, zvyšují daňovou zátěž a náročnost na zdroje státního rozpočtu26.

2.3.2 Nová chudoba Chudobou se nerozumí pouze nedostatek peněz. Má mnoho dalších rozměrů. Zahrnuje nedostatky týkající se vzdělání, pracovní kapacity, zdraví, bydlení a osamělosti. Chudý občan je definován jako „občan, jehož zdroje (materiální, kulturní nebo sociální) jsou natolik omezené, že nedosahují minimálně uznanou životní úroveň v zemi, ve které žije“. Objevují se nové aspekty, které podporují novou tvář chudoby. Nová chudoba má následující rysy: 

velký růst počtu lidí závislých na sociální pomoci a lidí, kteří žijí z jiných forem sociálních dávek,



nezaměstnanost a nejistota v zaměstnání, a proto i chudoba se dotýkají daleko širšího okruhu populace než dříve,



vzrůstající počty nedoplatků na půjčkách, nájemném a za otop,



zvyšují se počty osamělých rodičů, kteří žádají o sociální pomoc,



rostoucí počty lidí bez domova – většinou jasně a zřetelně těch, kteří žijí na ulicích,



koncentrace mnohých, kteří jsou postiženi vývojem, do specifických městských oblastí; to ohrožuje sociální strukturu a samozřejmě veřejný pořádek v těchto oblastech27.

2.3.3 Kdo žije nejčastěji v chudobě Průzkumy naznačují, že mezi těmi, co v chudobě pobírají státní dávky (jde o dávky vyplácené chudým do výše životního minima), jsou v České republice nejčastěji nezaměstnaní (cca z 80%), nekvalifikovaní (cca 1/2 příjemců má nanejvýš základní

26 27

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s.104-126 BRDEK, M. a kol. Trendy v evropské sociální politice. s. 66

20

vzdělání) a mladí lidé (cca 1/2 příjemců dávek je ve věku do 34 let), osamělé ženy s dětmi (cca 1/5 příjemců) a v menší míře staří osamělí důchodci28.

2.3.4 Životní minimum Životní minimum plní funkci minimálního společensky garantovaného příjmu. Životním minimem se rozumí takový souhrn statků a služeb, který umožní domácnosti (spotřební jednotce) určité velikosti a určitého složení uspokojovat základní životní potřeby v míře, která je v daném časovém období uznána společností za minimálně nezbytnou pro udržení přiměřené spotřeby a zapojení do normálního života – i když na velice skromné úrovni. Je obvykle udáváno peněžní částkou a představuje

minimální hranici příjmu

garantovanou za jistých podmínek státem všem obyvatelům. Vymezuje hranice chudoby a je kritériem pro poskytování pomoci v případě chudoby, je hranicí chudoby. Rozděluje obyvatelstvo na chudé a nechudé. Životní minimum v sociální politice v ČR plní i další role: zejména v systému státní sociální podpory je kritériem pro poskytování některých dávek i pro stanovování jejich výše. Řešení chudoby je v České republice ošetřeno i zákonnými normami. Jedná se o zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a zákon č. 110/2006 Sb., který stanovuje a upravuje aplikaci životního a existenčního minima. Existenční minimum je minimální hranicí příjmu, který se považuje za nezbytný k zajištění výživy a ostatních základních potřeb

na úrovni umožňující pouhé přežití.

Je určen osobám, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze29. Tyto částky jsou uvedeny v tabulce č. 1. Pro rok 2010 zůstala výše minima nezměněna.

28 29

KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 122 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s. 267-272

21

Tabulka č. 1: Částky životního a existenčního minima v letech 2007 – 2009 (v Kč za měsíc) Údaje MPSV

Účinnost od: 1. 1. 2007 x)

Částka životního minima : - pro jednotlivce - pro první osobu v domácnosti - pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem - pro nezaopatřené dítě ve věku - do 6 let - 6 až 15 let - 15 až 26 let Částka existenčního minima

3 126 2 880 2 600 1 600 1 960 2 250 2 020

Životní minimum, které je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti, ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení (ochrana v oblasti bydlení je od 1. 1. 2007 řešena vzhledem k velké diferenciaci nákladů na bydlení samostatně) x) částky platné i v letech 2008 a 2009

Zdroj: MPSV - Vývoj ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993-2008.

2.4 Dílčí shrnutí kapitoly Člověk v sobě od pradávna chová potřebu sociálního bezpečí, která je přirozenou konstantou lidského jednání. Zpočátku hledá ochranu a zabezpečení své fyzické podstaty, tato potřeba se postupně rozšiřuje i o bezpečí proti rizikům hospodářského života a postupně také roste požadavek na zajištění určitého životního standardu a základních faktorů rozvoje osobnosti člověka. V tomto procesu se jedná nejen o uspokojování sociálních potřeb, ale i o změnu účasti státu. Sociální zabezpečení se považuje za nejdůležitější nástroj realizace sociální politiky státu. Systém sociálního zabezpečení (sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální pomoc, stanovení hranic existenčního a životního minima) řídí, spravují a realizují státní orgány. Stát určuje podmínky, vytváří právní rámec, vystupuje jako garant i jako iniciátor sociálního zabezpečení, upravuje sociální práva občanů a jejich realizaci.

22

3

Hmotná nouze Tato kapitola přináší informace o pomoci v hmotné nouzi, nového institutu

v oblasti sociální pomoci v České republice. Představuje její legislativní úpravu, osoby v hmotné nouzi, základní strukturu dávek a jejich financování.

3.1 Obecné informace Ustanovení čl. 30 Listiny základních práv a svobod stanoví, že občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele, a přiznává každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek s tím, že odkazuje na zákonnou úpravu30. Systém pomoci v

hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám

s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Systém bonifikuje osoby, které se aktivně a rychle snaží změnit svoji nepříznivou sociální situaci. Byl zaveden od 1. ledna 2007 a nahradil pomoc poskytovanou podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů31.

3.2 Zhodnocení právního stavu Řešení pomoci občanům v hmotné nouzi prostřednictvím dávek sociální péče bylo roztříštěno do řady právních předpisů. Bylo nepřehledné, neprovázané a bylo nevyhovující. Zákon o sociální potřebnosti byl čtrnáctkrát novelizován, obsahoval relativně velký rozsah správního uvážení a možnost reagovat na zcela individuální situaci občana. Způsoboval zjednodušení aplikace právního předpisu na pouhé matematické operace nebo naopak neúměrné rozdíly v hodnocení plnění podmínek sociální potřebnosti či stanovení výše dávky. Systém dávek sociální péče neumožňoval řešit komplikované případy osob setrvávajících dlouhodobě v hmotné nouzi jinak, než poskytováním dávek.

30 31

Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Systém sociálního zabezpečení v České republice.s. 31

23

Mezi nedostatky stavu po stránce technické i právní bylo možno zařadit neexistenci jednotného softwarového a hardwarového vybavení, nedostatečnou a roztříštěnou úpravu řízení o dávkách sociální péče, včetně problémů s ochranou osobních údajů. Systém vytvářel sociální past tím, že garantoval za poměrně snadno splnitelných podmínek trvalý příjem na úrovni. To vedlo k nezájmu o přijetí méně placené práce. Nový dávkový systém byl navrhnut tak, aby postupně vytvářel podmínky pro oddělení faktického vyplácení dávek hmotné nouze od sociální práce v této oblasti, směřující k sociálnímu začleňování osob, které z nedostatku finančních prostředků se ocitají na okraji společnosti. Návrh sledoval zabránění zneužívání dávkového systému hmotné nouze. Navazoval na koncepci životního a existenčního minima, vytvořil podmínky pro tvorbu jednotného informačního systému. Návrh vytvořil systémové nové řešení pomoci v hmotné nouzi na celém území státu, omezil dlouhodobou závislost na sociálních dávkách. Vytvořením nového systému se měla zabezpečit legitimita výplaty dávek a kontrola státu nad vývojem nákladů, a k částečnému rozdělení rolí státu a samosprávných celků v sociální oblasti. Způsob financování a výkon státní správy v přenesené působnosti nových dávek se neměl změnit. Prostředky na dávky budou i nadále poskytovány formou dotací ze státního rozpočtu, jako účelová dotace budou podléhat vypořádání. Návrh

byl

v souladu

s ústavním

pořádkem

České

republiky,

v souladu

s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a se závazky vyplývajícími ze členství v Evropské unii32. Na podkladě tohoto návrhu nahradil zákon o sociální potřebnosti zákon o hmotné nouzi, který by měl především omezit dlouhodobou závislost na sociálních dávkách a propojit výplatu dávek s motivačními kroky, které pomohou uchazečům získat novou práci. Hlavním smyslem nového systému pomoci v hmotné nouzi je motivace k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojování základních životních potřeb a zabránění sociálnímu vyloučení. Systém vychází z principu podpory osob, které pracují či práci si aktivně hledají před osobami práci se vyhýbající. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty33.

32 33

Úřad vlády. Vládní návrh na vydání zákona o pomoci v hmotné nouzi- důvodová zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice. s. 56

24

3.3 Zákon o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, je základní právní předpis, který upravuje pomoc v hmotné nouzi. Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Vymezuje sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. Napomáhá k řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce. Upravuje institut veřejné služby. Veřejná služba je (od 1. ledna 2009) organizována obcemi a vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby napomáhá zachování pracovních dovedností osoby v hmotné nouzi a jejímu sociálnímu vyloučení. Pomoc v hmotné nouzi je řešena prostřednictvím těchto dávek: 

příspěvek na živobytí,



doplatek na bydlení,



mimořádná okamžitá pomoc.

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba (rodina) skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program34. Náklady na dávky hradí stát, a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace.

3.3.1 Vymezení stavu hmotné nouze Jde v zásadě o stav, kdy osoba (okruh společně posuzovaných osob) nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto 34

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Systém sociálního zabezpečení v České republice. s. 31-32

25

příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. V hmotné nouzi není osoba, která se např. prokazatelně nesnaží zvýšit si příjem; není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; odmítne bez vážných důvodů vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti; nemá dostatečný příjem pouze proto, že se jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásila k nemocenskému pojištění apod.

3.3.2 Okruh oprávněných osob Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při splnění stanovených podmínek: 

osoba s trvalým pobytem na území České republiky,



osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,



cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva,



občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce a kterému nevyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství,



rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce a kterému nevyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství,



cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznáním právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky a to pokud mají bydliště na území České republiky.

Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje vedle uvedených osob i osobě pobývající na území České republiky legálně a v mimořádných případech i osobě, která se na území České republiky zdržuje nelegálně.

26

3.4 Dávky pomoci v hmotné nouzi 3.4.1 Příspěvek na živobytí Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy, možností a potřeb (např. je zohledněna potřeba dietního stravování). Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky nebo která nepředloží na výzvu individuální akční plán vypracovaný úřadem práce, činí částku existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců, činí částku existenčního minima, tj. 2 020 Kč. Toto neplatí u osoby, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti a osoby, která vykonává dobrovolnickou a nebo veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci. Za to má osoba nárok na více peněz, v rozmezí od 2 020 Kč (existenční minimum) do 3 126 Kč (životní minimum). Výše příspěvku závisí na konkrétní situaci osoby v hmotné nouzi. Pokles příspěvku na živobytí na existenční minimum po šesti měsících jeho poskytování se netýká lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci či nepatří mezi osoby, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním (např. osoby starší 68 let, poživatelé starobního důchodu, osoby invalidní ve třetím stupni, dočasně práce neschopné osoby, nezaopatřené děti, osoby pečující o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve II. až IV. stupni závislosti). Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby a jejím příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby).

27

3.4.2 Doplatek na bydlení Je druhou dávkou poskytovanou na základě zákona o pomoci v hmotné nouzi. Řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby včetně příspěvku na bydlení (systém státní sociální podpory). Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Zákon umožňuje výjimečně poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí nebo příspěvek na bydlení, případně i žadateli využívajícímu jinou než nájemní formu bydlení. Doplatek na bydlení lze poskytnout, jestliže osoba užívá byt v obci, v níž je hlášena k trvalému pobytu. Zákon stanoví výjimky, kdy se tato podmínka nemusí sledovat. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů na dodávky energií) zůstala osobě částka živobytí.

3.4.3 Mimořádná okamžitá pomoc Osobám, které se ocitnou v takových situacích, které je nutno bezodkladně řešit, je poskytována mimořádná okamžitá pomoc. Zákon stanoví pět takových situací: 

První situace může nastat v momentě, kdy osoby sice neplní podmínky hmotné nouze, ale hrozí jim vážná újma na zdraví v případě neposkytnutí pomoci okamžitě. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).



Druhá situace řeší pomoc osobám, postiženým vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.). Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce (tj. až do výše 46 890 Kč).



Třetí situace napomáhá osobám, které nemají dostatečné prostředky, k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. s úhradou poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.



Čtvrtá situace pomáhá řešit osobám

v hmotné nouzi potřebu nákupu

nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby (např. rozbité pračky, ledničky)

28

nebo uhradit odůvodněné náklady, vznikající v souvislosti se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce (tj. 31 260 Kč). 

Poslední, pátá situace pomáhá řešení situace osob, ohroženým sociálním vyloučením. Jde např. o osoby vracející se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1 000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce (tj. 12 504 Kč).

3.4.4 Výplata dávek Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje plátce dávky. Dávka se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. Pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému byla určena, správní orgán postupuje s využitím institutu zvláštního příjemce nebo poskytne příspěvek na živobytí ve věcné formě, doplatek na bydlení poukáže pronajimateli nebo poskytovateli služeb. Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, většinou v pravidelných měsíčních lhůtách. Doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně. Dávky se vyplácí v české měně v hotovosti u plátce, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem, formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytující sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží nebo poukázky na přímý odběr zboží nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce zavázán. Mezi věcnou formu výplaty dávek patří poukázky. Prostřednictvím těchto poukázek lze nakoupit potraviny, ošacení, obuv a hygienické potřeby. Hlavním smyslem této formy je zabránit tomu, aby se peníze vyplacené jako sociální dávky proměňovaly v alkohol, cigarety nebo dokonce drogy.

3.4.5 Financování dávek Systém dávek pomoci v hmotné nouzi je financován ze státního rozpočtu, formou dotací vyplácených prostřednictvím pověřených obecních úřadů. Jako účelová dotace podléhající vypořádání. 29

Ve struktuře sociálních příjmů jsou dávky hmotné nouze zařazeny ve skupině, která obsahuje příspěvek na péči, podporu v nezaměstnanosti, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky podmíněné zdravotním stavem a dávky důchodového zabezpečení. V uvedeném členění patří k méně zatěžujícím složkám společně s podporou v nezaměstnanosti a dávkami podmíněné zdravotním stavem. Objemově nejvýznamnější složkou sociálních transferů tvoří dávky důchodového pojištění. Vzhledem až k čtyřměsíční překlenovací době pro přechod dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností na dávky pomoci v hmotné nouzi byly v roce 2007 vypláceny současně oba druhy dávek (ale nikoli jednomu klientovi). Největší podíl ve struktuře výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi je vyplácen na příspěvek na živobytí. Nejvíce prostředků z celkového objemu i z celkového počtu dávek pomoci v hmotné nouzi je vypláceno v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti – v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji (příloha č. 1, č. 2 a č. 3). V následujících tabulkách jsou zobrazeny přehledy výdajů na dávky a průměrný počet dávek, jak dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti, tak dávky pomoci v hmotné nouzi pro celou Českou republiku. Tabulka č. 2: Náklady na pomoc v hmotné nouzi (v mil. Kč) 2003

2004

2005

2006

2007

2008

10 181

10 127

9 605

8 722

949

261

X

X

X

X

3 287

2 794

příspěvek na živobytí

X

X

X

X

2 593

2 176

doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc Dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti a dávky pomoci v hmotné nouzi celkem Podíl na HDP (v %)

X X

X X

X X

X X

524 170

472 146

10 181

10 127

9 605

8 722

4 236

3 055

0,40

0,36

0,33

0,27

0,12

0,08

Dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti Dávky pomoci hmotné nouzi celkem z toho:

Zdroj: MPSV - Systém sociálního zabezpečení v České republice

30

Tabulka č. 3: Průměrný počet dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti a dávek pomoci v hmotné nouzi 2003

2004

2005

2006

Dávky sociální péče 239 265 236 526 213 434 185 791 z titulu sociální potřebnosti Dávky pomoci hmotné nouzi: příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc

2007

2008

X

X

X

X

X

X

68 807

58 195

X

X

X

X

25 078

20 403

X

X

X

X

5 707

5 205

Zdroj: MPSV- Systém sociálního zabezpečení v České republice

Systém pomoci v hmotné nouzi byl zaveden od 1. ledna 2007, přechod na nový systém byl postupný. Po část roku byly vypláceny jak dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti, tak dávky pomoci v hmotné nouzi. Z uvedených údajů lze konstatovat, že výdaje směřující ze státního rozpočtu na tyto dávky v roce 2007 a 2008 měly klesající tendenci. Vývoj výdajů na dávky za rok 2009 není v tabulce zanesen, jelikož Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své tiskové zprávě v dubnu 2010 zveřejnilo pouze, že výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi a zdravotně postiženým občanům činily v roce 2009 více než 5,5 miliardy Kč.

3.5 Dílčí shrnutí kapitoly Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, kteří se ocitli v mimořádně obtížných poměrech, péče o občany společensky nepřizpůsobené, o výchovnou a poradenskou péči, peněžité a věcné dávky k zabezpečení životních potřeb patří mezi činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi. Prostřednictvím nástrojů (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, poradenství) tato činnost směřuje k tomu, aby byla těmto osobám poskytnuta pomoc, která jim umožní tuto situaci řešit nebo zmírnit. Pomocí těchto nástrojů je realizován boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

31

4

Rozhodování o dávkách Tato kapitola představuje orgány pomoci v hmotné nouzi. Seznamuje s průběhem

žádosti o pomoc v hmotné nouzi, jejich podání, zpracování, vyhodnocení až po vyplacení dávek. Nabízí modelovou situaci systému. V druhé části kapitoly je provedena analýza vyplacených dávek v Jihomoravském kraji v návaznosti na vybrané ukazatele. Podstatným zdrojem, o který se opírá tato analýza, byly údaje získané prostřednictvím elektronické komunikace s odborem analýz a statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a statistických údajů získaných z databází Českého statistického úřadu. Podstatnou část tvoří vlastní výpočty a vlastní srovnání.

4.1 Orgány pomoci v hmotné nouzi Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti osoby podané příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Žádosti se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občana. Pověřený obecní úřad: 

rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení o jeho výši a provádí jeho výplatu,



poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení,



posuzuje, zda se osoba nestala odůvodnitelnou zátěží systému,



spolupracuje s orgány sociálně-právní ochrany dětí, s orgány činnými v trestním řízení a soudy,



zpracovává a poskytuje informace o tom, zda osoba vykonávala veřejnou službu,



zaměstnanci tohoto úřadu mohou provádět sociální šetření.

Obecní úřad s rozšířenou působností: 

rozhoduje o přiznání a výši mimořádné okamžité pomoci osobám v hmotné nouzi a provádí jejich výplatu (jde zejména o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, osoby propuštěné ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče apod.),

32



poskytuje těmto osobám informace potřebné k překonání jejich okamžité nepříznivé životní situace.

Obecní úřad v přenesené působnosti: 

vede evidenci osob vykonávající veřejnou službu na území obce



uděluje pokyny při výkonu služby a zabezpečuje kontrolu výkonu služby



spolupracuje s úřadem práce, s příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi

Ministerstvo: 

řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti pomoci v hmotné nouzi,



zabezpečuje jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území České republiky,



stanovuje tiskopisy, vydává metodické pokyny,



zabezpečuje jednotný aplikační program automatického zpracování údajů, potřebných pro rozhodování o dávkách,



je správcem informačního systému o dávkách a jeho výši.

4.2 Žádosti Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají písemně prostřednictvím formulářů (přílohy č. 6 – 10) na příslušném úřadu. Lze využít i „elektronické formuláře“ na internetové

adrese

http://portal.mpsv.cz/forms.

Tato

aplikace

slouží

k usnadnění

komunikace s orgány státní správy a pověřenými úřady. Umožňuje vyplnění formulářů, jejich kontrolu a následný tisk. V žádosti se uvedou základní údaje o žadateli, o ostatních společně posuzovaných osobách (okruh těchto osob se posuzuje podle zákona o životním a existenční minimu), adresy užívaného bytu, adresy trvalých pobytů a způsoby výplaty dávky. Obsahuje i prohlášení žadatele, kterým stvrzuje, že veškeré údaje jsou pravdivé a že si je vědom případných následků, které by pro něj z nepravdivých údajů vyplývaly. Podpisem dává výslovný souhlas ke zpracování dat podle zákona o ochraně osobních údajů a prohlašuje, že ohlásí případné změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu.

33

Současně s podáním žádosti vzniká pro žadatele a společně posuzované osoby povinnost doložit : 

průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list,



informace o užívaném bytu (příloha č. 11),



potvrzení o studiu (příloha č. 12),



potvrzení o zdravotním stavu vydané ošetřujícím lékařem (příloha č. 13),



doklad o výši měsíčních příjmů (příloha č. 14),



doklad o podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (příloha č. 15),



seznam ostatních započitatelných příjmů – 02 (příloha č. 16),



doklad o přiznání starobního důchodu či doklad o přiznání invalidity,



průkaz mimořádných výhod ZTP/P,



potvrzení o nutnosti dietního stravování,



prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech (příloha č. 17),



prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění (příloha č. 18),



rozhodnutí soudu o stanovení výživného pro každé nezaopatřené dítě, kterému je výživné stanoveno soudem,



doklad o uznání osoby dočasně práce neschopnou,



doklad o pobírání dávek nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřské,



souhlas s předání rodného čísla České poště za účelem vyšší ochrany výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči poštovní poukázkou (příloha č. 19).

4.3 Zpracování Žádosti

včetně

svých

příloh

jsou

založeny

do

spisu,

jak

fyzického

tak elektronického v uživatelském programu. Úřady využívají jednotný informační systém a aplikační program, který byl vyvinutý podle požadavků Ministerstva práce a sociálních věcí a na základě zákonů č. 108/2006 Sb. a č. 111/2006 Sb.35. Informační systém má název OKnouze/OKslužby a zahrnuje tyto oblasti:  35

rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi a jejich výplatu,

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

34



rozhodování o příspěvku na péči a jeho výplatu,



registrace poskytovatelů sociálních služeb,



veřejný přístupný registr poskytovatelů sociálních služeb.

Systém používají orgány rozhodující o dávkách pomoci v hmotné nouzi, orgány rozhodující o příspěvku na péči, krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí k registraci poskytovatelů sociálních služeb, ke zpracování statistik, k podpoře řízení o odvolání proti rozhodnutí obecních úřadů. Do aplikace se lze přihlásit pouze uživatelským jménem a heslem, osob oprávněných k provádění činností v tomto systému. Přístupová oprávnění se přidělují k jednotlivým úlohám nebo skupinám úloh. Údaje z podané žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi žadatelem u místně příslušného obecního úřadu včetně příloh se zanesou do tohoto aplikačního programu. Ukázka elektronického formuláře zadání je v příloze č. 20 a č. 21. Každý fyzický doklad dostane tzv. svůj čárový kód, pod kterým je evidován. Systém vyžaduje povinné údaje, některé jsou doplňovány a přiřazovány automaticky (po vyvolání). Část údajů, které jsou nutné pro vyhodnocení dávek v hmotné nouzi se do aplikace pořizuje tzv. sehráváním (příloha č. 22). Jedná se o údaje, jež vznikají v jiných institucích a tyto instituce je poskytují k centrálnímu zpracování. Po shromáždění v centrální databázi, zpracované a nutných kontrolách se pak tyto údaje poskytnou aplikaci OKnouze/Okslužby. V současném stavu aplikace sehrávají následující údaje: 

evidence na úřadu práce,



příjem osoby z těchto zdrojů: -

střediska sociální péče

-

střediska zaměstnanosti

-

okresní správy sociálního zabezpečení

-

České správy sociálního zabezpečení



nárok na rodičovský příspěvek,



nárok a výše příspěvku na bydlení.

Po založení údajů a sehrání dat se žádost posoudí, vyhodnotí, zda je osoba (rodina) skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. Pokud je nárok na dávku, aplikace vypočte výši výplaty dávky (příloha č. 23). Aplikační

35

program umožňuje vytvořit dokumenty, písemnosti, obálky, které správní orgán zasílá žadateli (příloha č. 24). Pomocí aplikace se provádí také výplata dávek. Soubory dávek jsou importovány a exportovány modulem výplaty. Jsou realizovány ve spolupráci v komunikaci s bankovními úřady a v komunikaci s poštou. Přehodnocení dávek

probíhá vždy měsíčně, po doložení potřebných podkladů

od žadatele. Data se opět uloží do databáze, provede se sehrání a dávka se opět vyhodnotí. Po posouzení mohou nastat tyto situace: 

dávka může být snížena, zvýšena či odejmuta,



může být zastavena výplata dávky.

Aplikace neprovádí vlastní rozhodnutí automaticky, vždy vyžádá jeho odsouhlasení obsluhou. Také v případě, kdy dojde ke změně dat bez vlivu na změnu nároku nebo výše přiznané dávky, vyžaduje aplikace odsouhlasení dalšího vyplácení dávky. V případě, že postup v rozhodování o dávce vyžaduje vystavení písemnosti, je rozhodovací krok ukončen vystavením a odsouhlasením této písemnosti.

4.4 Modelová situace Vykonání veřejné služby Panu Novákovi vypršel nárok na podporu v nezaměstnanosti a šest měsíců pobírá příspěvek na živobytí. V posledním měsíci byla výše příspěvku 3 126 Kč. Jiný příjem nemá. Od následujícího (sedmého) měsíce začne pobírat příspěvek na živobytí ve výši 2 020 Kč (který se rovná částce existenčního minima). Po uplynutí dvou měsíců, v nichž pan Novák pobíral příspěvek na živobytí v této výši (2 020 Kč), začne vykonávat veřejnou službu pro obec. V prvním měsíci tuto službu vykonával 22 hodin (odklízel sníh), a proto v tomto měsíci se mu příspěvek na živobytí zvýší na 3 126 Kč (životní minimum). V dalším měsíci provede jarní úklid v obci a pomůže při odstraňování následků vichřice, která obec postihla, a celkově takto vykoná veřejnou službu 32 hodin. Výkon veřejné služby pro obec se pozitivně odrazí ve výši příspěvku na živobytí, který se mu dále zvýší na 3 679 Kč. Pan Novák díky své aktivitě pro obec získá příspěvek na živobytí o 1 659 Kč vyšší než v měsíci, ve kterém nevykonával veřejnou službu nebo jinou práci. Pokud pan Novák v některém z dalších měsíců přestane vykonávat veřejnou službu, hledá si zaměstnání, avšak není úspěšný, bude pobírat příspěvek na živobytí ve výši

36

2 020 Kč a v dalších měsících, podle své „pracovní aktivity a veřejné služby“ se mu výše příspěvku na živobytí zvýší buď na částku životního minima nebo i výše36.

4.5 Dávky v Jihomoravském kraji 4.5.1 Obecné údaje Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Statutární městem je Brno, druhé největší město České republiky. Svou rozlohou 719 555 ha a počtem obyvatel více než 1 140 tisíc se kraj řadí na čtvrté místo v republice. Počet obcí s pověřeným obecním úřadem je 34, počet obcí s rozšířenou působností je 21. O dávkách pomoci v hmotné nouzi v

Jihomoravském kraji rozhoduje

59 pověřených úřadů, orgánů pomoci v hmotné nouzi. Jednotlivé úřady jsou zaneseny v následující tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Orgány pomoci v hmotné nouzi Jihomoravského kraje Okres Blansko

Obec/Městská část Adamov, Blansko, Boskovice, Letovice, Velké Opatovice Brno, Brno-Bohunice, Brno-Bosonohy, Brno-Bystrc, Brno-Černovice, Brno-Chrlice, Brno-jih, Brno-Jundrov, Brno-Kohoutovice, Brno-Komín, Brno-Královo Pole, Brno-Líšeň, Brno-Maloměřice a Obřany,

Brno-město

Brno-Medlánky, Brno-Nový Lískovec, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, Brno-sever, Brno-Slatina, Brno-Starý Lískovec, Brno-střed, Brno-Tuřany, Brno-Vinohrady, Brno-Žabovřesky, Brno-Žebetín, Brno-Židenice

Brno-venkov Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov, Židlochovice Břeclav

Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Mikulov Bzenec, Hodonín, Kyjov, Strážnice,Velká nad Veličkou,

Hodonín

Veselí nad Moravou, Ždánice Bučovice, Březina, Ivanovice na Hané, Rousínov, Slavkov u Brna,

Vyškov

Vyškov Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Vranov nad

Znojmo Dyjí, Znojmo Zdroj: Práce autora

36

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Průvodce sociálním systémem.

37

Od zavedení systému tyto orgány rozhodovaly o podaných žádostech o dávku pomoci v hmotné nouzi. Výsledkem rozhodnutí mohlo být zamítnutí žádosti či přiznání dávky. Celková výše výdajů na takto přiznané dávky v České republice činila v roce 2007 3 286 639,49 tis. Kč, v roce 2008 byla tato částka 2 794 321 tis. Kč. Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v České republice za rok 2007 činil 1 219 430 a v roce 2008 byl průměrný počet 1 099 704. Celkové výdaje plynoucí na dávky hmotné nouze ze státního rozpočtu a průměrný počet vyplacených dávek pro rok 2009 se mi nepodařilo získat z žádného zdroje. Podíl Jihomoravského kraje na celkových výdajích dávek hmotné nouze v průběhu let 2007 – 2008 činil v průměru cca 10,3 % a podíl průměrného měsíčního počtu dávek byl v průměru cca 9,9 %. Podíl za rok 2009 nelze vyčíslit vzhledem k nedostupnosti údajů. Výdaje na dávky a průměrné počty vyplacených dávek v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje jsou zobrazeny v tabulce č. 5 tak, jak je poskytl odbor analýz a statistik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tyto prvotní a jediné údaje budou v dalších částech práce používány ve zpracovaných tabulkách a grafech. Na podkladě těchto údajů budou prováděny výpočty a srovnání s ostatními ukazateli.

38

Tabulka č. 5: Výdaje na dávky v hmotné nouzi (v tis. Kč) a průměrný měsíční počet vyplacených dávek v Jihomoravském kraji Rok 2007 - Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (v tis. Kč) Brno město

Brno venkov Blansko Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo příspěvek na živobytí 11 466 118 652 22 055 23 612 47 880 15 398 23 205 doplatek na bydlení 1 331 26 899 3 500 4 679 7 160 2 849 2 497 mimořádná okamžitá pomoc 406 13 278 1 687 1 202 4 869 2 685 921 Rok 2008 - Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (v tis. Kč) Brno Brno Blansko město venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo příspěvek na živobytí 9 237 100 035 17 804 18 366 42 984 11 454 21 123 doplatek na bydlení 1 035 27 546 3 130 3 071 6 440 2 472 2 403 mimořádná okamžitá pomoc 478 12 042 1 447 1 177 3 740 1 457 668 Rok 2009 - Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (v tis. Kč) Brno Brno Blansko město venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo příspěvek na živobytí 11 738 92 614 18 393 19 702 44 362 12 418 20 996 doplatek na bydlení 1 143 27 270 2 522 2 895 7 142 1 964 2 543 mimořádná okamžitá pomoc 509 12 056 1 760 965 4 134 1 587 980 Rok 2007 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Brno Brno Blansko město venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo příspěvek na živobytí 342 3 109 647 642 1 319 368 648 doplatek na bydlení 97 1 181 181 193 392 141 162 mimořádná okamžitá pomoc 11 430 58 32 153 78 29 Rok 2008 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Brno Brno Blansko město venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo příspěvek na živobytí 276 2 716 531 663 1 193 317 657 doplatek na bydlení 72 1 133 138 139 341 109 136 mimořádná okamžitá pomoc 18 401 51 39 117 51 24 Rok 2009 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Brno Brno Blansko město venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo příspěvek na živobytí 351 2 702 584 766 1 501 346 792 doplatek na bydlení 69 1 038 106 125 310 90 128 mimořádná okamžitá pomoc 20 Zdroj: MPSV ČR – odbor analýz a statistik

447

61

44

143

54

42

Velký rozdíl v prvních letech se dá odůvodnit téměř čtyřměsíční překlenovací dobou pro přechod dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností na dávky pomoci v hmotné nouzi (v roce 2007 byly vypláceny současně oba druhy dávek). Důsledkem 39

dopadu celosvětové hospodářské krize by se dalo předpokládat, že výdaje na dávky se v roce 2009 zvýší, opak je však pravdou. Celkové výdaje od počátku systému pomoci v hmotné nouzi mají klesající tendenci. Od zavedení v roce 2007 se výdaje na dávky snížily o 13,9 %. Ve struktuře výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi je objemově nejvýznamnější složkou, ve všech zkoumaných obdobích, příspěvek na živobytí, a to v průměru 77,2 %. Na doplatek na bydlení připadá z celkových výdajů v průměru 15,5 % a mimořádná okamžitá pomoc zaujímá v průměru 7,3 %. Na rozdíl od celkových výdajů mají jednotlivé dávky proměnlivé hodnoty. Výdaje na příspěvek na živobytí postupně klesl o 2,0 %, doplatek na bydlení měl nárůst 1,2 % a výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc se zvýšily o 0,7 %. Největší podíl počtu vyplacených dávek připadá na příspěvek na živobytí, a to v průměru 70,5 %, na doplatek na bydlení v průměru 21,6 % a mimořádná okamžitá pomoc zaujímá 7,9 %. Nárůst v počtu dávek nastal o 3,2 % u příspěvku na živobytí a u mimořádné okamžité pomoci o 0,6 %. Podíl počtu dávek doplatku na bydlení poklesl o 1,4 %. Strukturu a členění výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi v jednotlivých okresech zobrazuje tabulka č. 6.

40

Tabulka č. 6: Výdaje na dávky v hmotné nouzi (v tis. Kč) 2007 Blansko

příspěvek na živobytí

doplatek na bydlení

mimořádná okamžitá pomoc

celkem

11 466

1 331

406

13 203

Brno-město

118 652

26 899

13 278

158 829

Brno-venkov

22 055

3 500

1 687

27 242

Břeclav

23 612

4 679

1 202

29 493

Hodonín

47 880

7 160

2 849

57 889

Vyškov

15 398

2 849

2 685

20 932

Znojmo

23 205

2 497

921

26 623

262 268

48 915

334 211

doplatek na bydlení

23 028 mimořádná okamžitá pomoc

9 237

1 035

478

10 750

Brno-město

100 035

27 546

12 042

139 623

Brno-venkov

17 804

3 130

1 447

22 381

Břeclav

18 366

3 071

1 177

22 614

Hodonín

42 984

6 440

3 740

53 164

Vyškov

11 454

2 472

1 457

15 383

Znojmo

21 123

2 403

668

24 194

221 003

46 097

288 109

doplatek na bydlení

21 009 mimořádná okamžitá pomoc

2008 Blansko

2009

příspěvek na živobytí

příspěvek na živobytí

celkem

celkem

Blansko

11 738

1 143

509

13 390

Brno-město

92 614

27 270

12 056

131 940

Brno-venkov

18 393

2 522

1 760

22 675

Břeclav

19 702

2 895

965

23 562

Hodonín

44 362

7 142

4 134

55 638

Vyškov

12 418

1 964

1 587

15 969

Znojmo

20 996

2 543

980

24 519

220 223

45 479

21 991

287 693

Zdroj: Práce autora

Téměř polovina z celkového objemu prostředků byla vyplacena v okrese Brnoměsto (47,3 %). Nejmenší podíl vyplacených prostředků připadá na okres Blansko (4,1 %).

41

Celkové výdaje v členění podle jednotlivých okresů charakterizuje následující graf (údaje vyjadřují průměr vyplacených dávek za všechna období r. 2007- r. 2009). Graf č. 1: Struktura výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi 8,3%

4,1%

5,7%

Blansko Brno-město Brno-venkov

18,4%

47,3%

Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

8,3% 7,9% Zdroj: Práce autora

Přehled podílů na výdajích ve vyplacených dávkách je zpracován do tabulky č. 7. V průběhu třech let je znatelné, že výdaje v okrese Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav a Vyškov mají kolísavou tendenci. Okresy, ve kterých lze sledovat postupný nárůst výdajů na dávky, jsou okres Hodonín a Znojmo. V roce 2009 byl okres Brno-město jediným okresem, kde došlo ke snížení výdajů na dávky. Tabulka č. 7: Podíly jednotlivých okresů na výdajích dávek hmotné nouze (v %) r. 2007

r. 2008

r. 2009

průměr

4,0%

3,7%

4,7%

4,1%

Brno-město

47,5%

48,5%

45,9%

47,3%

Brno-venkov

8,2%

7,8%

7,9%

7,9%

Břeclav

8,8%

7,8%

8,2%

8,3%

Hodonín

17,3%

18,5%

19,3%

18,4%

Vyškov

6,3%

5,3%

5,6%

5,7%

Znojmo

8,0%

8,4%

8,5%

8,3%

Blansko

Zdroj: Práce autora

42

V předcházející části jsou popsány výdaje dávek hmotné nouze v jednotlivých okresech. Rozbor struktury a členění vyplacených dávek v průměrném měsíčním počtu bude proveden v následující části. Uvedená data jsou zpracována v tabulce č. 8. Tabulka č. 8: Průměrný měsíční počet vyplacených dávek 2007 Blansko

příspěvek na živobytí

doplatek na bydlení

mimořádná okamžitá pomoc

celkem

342

97

11

450

3 109

1 181

430

4 720

Brno-venkov

647

181

58

886

Břeclav

642

193

32

867

1 319

392

153

1 864

Vyškov

368

141

78

587

Znojmo

648

162

29

839

7 075

2 347

10 213

doplatek na bydlení

791 mimořádná okamžitá pomoc

276

72

18

366

2 716

1 133

401

4 250

Brno-venkov

531

138

51

720

Břeclav

663

139

39

841

1 193

341

117

1 651

Vyškov

317

109

51

477

Znojmo

657

136

24

817

6 353

2 068

9 122

doplatek na bydlení

701 mimořádná okamžitá pomoc

351

69

20

440

2 702

1 038

447

4 187

Brno-venkov

584

106

61

751

Břeclav

766

125

44

935

1 501

310

143

1 954

Vyškov

346

90

54

490

Znojmo

792

128

42

962

7 042

1 866

811

9 719

Brno-město

Hodonín

2008 Blansko Brno-město

Hodonín

2009 Blansko Brno-město

Hodonín

příspěvek na živobytí

příspěvek na živobytí

Zdroj: Práce autora

43

celkem

celkem

Jak jsem již uvedla, podíl Jihomoravského kraje na celkovém počtu dávek hmotné nouze v průběhu let 2007 – 2008 byl cca 9,9 %. Dávky pomoci v hmotné nouzi byly v Jihomoravském kraji poskytnuty měsíčně průměrně v 9 685 případech. Nejvyšší počet dávek byl vyplácen v okrese Brno-město (45,3 %). Okres Blansko se svými 4,3 % zaujímá nejmenší podíl z celkového počtu těchto dávek. Mezi okresy, kde dochází k postupnému nárůstu počtu dávek patří okres Znojmo (nárůst od roku 2007 činil 1,7 %) a okres Břeclav (nárůst od roku 2007 činil 1,1 %). Ostatní okresy mají proměnné hodnoty v počtu vyplacených dávek. Nejvyšší nárůst je zaznamenán v okrese Hodonín, a to z roku 2008 na rok 2009, kdy tato hodnota byla 2,0 %. Největší pokles v počtu vyplacených dávek má okres Brno-město, kdy hodnota z roku 2008 a z roku 2009 byla o 3,5 % nižší. Tyto údaje předkládá tabulka č. 9. Tabulka č. 9: Podíl průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek r. 2007 4,4% 46,2% 8,7% 8,5% 18,3% 5,7% 8,2%

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

r. 2008 4,0% 46,6% 7,9% 9,2% 18,1% 5,2% 9,0%

r. 2009 4,5% 43,1% 7,7% 9,6% 20,1% 5,0% 9,9%

průměr 4,3% 45,3% 8,1% 9,1% 18,8% 5,3% 9,0%

Zdroj: Práce autora

Celkové průměrné měsíční počty vyplacených dávek charakterizuje graf č. 2 (údaje vyjadřují průměr za období 2007 – 2009). Graf č. 2: Struktura počtu vyplacených dávek 9,0%

4,3%

5,3%

18,8%

45,3%

9,1% 8,1%

Zdroj: Práce autora

44

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Pro zhodnocení přehledu ve vyplacených dávkách hmotné nouze jsem provedla výpočty hodnot jednotlivých dávek. K výpočtům jsem použila výdaje a počty dávek. Zjištěné částky jsou zahrnuty do tabulky č. 10. Tabulka č. 10: Průměrná výše vyplacené dávky (v Kč) 2007 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Průměr kraje 2008 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Průměr kraje 2009 Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Průměr kraje

příspěvek na živobytí

doplatek mimořádná okamžitá na pomoc bydlení

2 794 3 180 2 841 3 065 3 025 3 487 2 984

1 143 1 898 1 611 2 020 1 522 1 684 1 284

3 076 2 573 2 424 3 130 1 552 2 869 2 647

3 054

1 595

2 610

příspěvek na živobytí

doplatek mimořádná okamžitá na pomoc bydlení

2 789 3 069 2 794 2 308 3 003 3 011 2 679

1 198 2 026 1 890 1 841 1 574 1 890 1 472

2 213 2 502 2 364 2 515 2 664 2 381 2 319

2 808

1 699

2 423

příspěvek na živobytí

doplatek mimořádná okamžitá na pomoc bydlení

2 787 2 856 2 625 2 143 2 463 2 991 2 209

1 380 2 189 1 983 1 930 1 920 1 819 1 656

2 121 2 248 2 404 1 828 2 409 2 449 1 944

2 582

1 839

2 200

Zdroj: Práce autora

45

Průměrná výše dávky v rámci Jihomoravského kraje za období 2007 – 2009 u příspěvku na živobytí

činila 2 814 Kč, u doplatku na bydlení činila 1 711 Kč

a u mimořádné okamžité pomoci byla 2 411 Kč. Z přehledu průměru kraje je patrné, že výše vyplacené částky na příspěvek na živobytí se postupně snižuje, totéž platí i u dávek mimořádné okamžité pomoci. Částka doplatku na bydlení má proměnné hodnoty. Vývoj průměrné výše jednotlivých dávek v členění podle okresu znázorňují následující grafy (graf č. 3, 4, 5). Graf č. 3: Průměrná výše dávky příspěvku na živobytí v období 2007 - 2009 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000

2007 2008

1 500

2009

1 000 500 0

Blansko

Brnoměsto

Brno- Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

Zdroj: Práce autora

Jak je zřejmé a přehledné z tabulky i grafu průměrná výše dávky příspěvku na živobytí rok od roku klesá. Pokud srovnáme rok 2007 a 2009 došlo k největšímu poklesu výše dávky v okrese Břeclav, a to o 30,1 %, následuje okres Znojmo o 26 % a okres Hodonín o 18,6 %. Nejmenší rozdíly ve výši vyplácené dávky jsou znatelné v okrese Blansko, kde došlo k poklesu jen o 0,3 % a v okrese Brno-venkov, kde byla výše dávky snížena o 7,6 %.

46

Graf č. 4: Průměrná výše dávky doplatku na bydlení v období 2007 - 2009 2 500 2 000

2007

1 500

2008 1 000

2009

500 0

Blansko

Brnoměsto

Brno- Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

Zdroj: Práce autora

Jak vyplývá z grafu č. 4 rozdílné hodnoty ve sledovaných letech mají okres Břeclav a okres Vyškov. Ve zbývajících okresech došlo k nárůstu výše dávek doplatku na bydlení. K největšímu nárůstu výše dávky od počátku systému do roku 2009 došlo v okrese Znojmo, kde činil nárůst 29 %, v okrese Hodonín činil nárůst 26,1 %, v okrese Brnovenkov došlo k nárůstu o 23,1 % a v okrese Blansko o 20,7 %. Graf č. 5: Průměrná výše dávky mimořádná okamžitá pomoc v období 2007 - 2009 3 500 3 000 2 500

2007

2 000

2008

1 500

2009

1 000 500 0

Blansko

Brnoměsto

Brno- Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

Zdroj: Práce autora

47

V hodnoceném období se rovněž výše dávky mimořádné okamžité pomoci pohybovala v různých meziročních poklesech a nárůstech. Největší pokles, v průběhu sledovaného období, byl zaznamenán v okrese Břeclav (41,6 %), v okrese Blansko (31 %) a v okrese Znojmo (26,5 %).

4.5.2 Shrnutí obecných údajů Ze zjištěných skutečností lze říci, že celkové objemy prostředků vynakládané na dávky pomoci v hmotné nouzi

v Jihomoravském kraji se snižují (tabulka č. 11).

Celkový měsíční počet domácností pobírající tyto dávky má nerovnoměrné hodnoty (tabulka č. 12). Ze zpracovaných dat lze konstatovat, že i když roste počet vyplácených dávek, nezvyšují se výdaje v celkovém objemu prostředků na dávky. Nárok na dávku pomoci v hmotné nouzi je přiznán většímu počtu žadatelů. Vyplácené částky mají nižší hodnotu. Tabulka č. 11: Přehled výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi (v tis. Kč) příspěvek na živobytí 2007 2008 2009

262 268 221 003 220 223

doplatek na bydlení 48 915 46 097 45 479

mimořádná okamžitá pomoc 23 028 21 009 21 991

výdaje celkem 334 211 288 109 287 693

Zdroj: Práce autora

Tabulka č. 12: Přehled průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek příspěvek na živobytí 2007 2008 2009

7 075 6 353 7 042

doplatek na bydlení 2 347 2 068 1 866

Zdroj: Práce autora

48

mimořádná okamžitá pomoc 791 701 811

počet celkem 10 213 9 122 9 719

4.6 Dávky a obyvatelstvo Počet obyvatel kraje ovlivnila především migrace. Ke konci roku 2009 žilo v 673 obcích celkem 1 151 708 obyvatel. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví mají převažující podíl ženy. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje k 31. 12. 2008 činil 40,5 roků. Na obrázku č. 1 je zakreslena věková struktura obyvatelstva kraje k tomuto datu. V tabulce č. 13 jsou zaneseny přehledy věkového složení obyvatel v jednotlivých okresech Jihomoravského kraje. Rok 2009 nebyl doposud aktualizován. Obrázek č. 1: Průměrný věk obyvatelstva podle obcí Jihomoravského kraje k 31. 12. 2008

Zdroj: ČSÚ Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009

Tabulka č. 13: Věkové složení obyvatel v jednotlivých okresech 2007

2008

obyvatelé ve věku (%)

průměrný věk (roky)

0 - 14

15 - 64

Blansko Brno-město Brnovenkov

40,4 41,8

14,4 12,8

70,4 70,5

15,2 16,7

40,0

15,0

70,3

Břeclav

40,0

14,1

Hodonín

40,2

Vyškov Znojmo

Okres

průměrný věk 65 a více (roky)

obyvatelé ve věku (%) 0 - 14

15 - 64

65 a více

40,6 41,9

14,2 12,7

70,1 70,2

15,6 17,1

14,7

40,1

15,1

69,8

15,1

72,1

13,8

40,2

13,9

72,0

14,1

14,0

71,4

14,6

40,5

13,7

71,4

14,9

40,0

14,5

71,0

14,5

40,2

14,4

71,0

14,7

39,7

14,9

71,4

13,7

39,9

14,7

71,3

14,0

CELKEM 40,3 14,2 71,0 14,7 40,5 14,1 70,8 Zdroj: Práce autora podle ČSÚ Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009

15,1

49

Pro analýzu dávek pomoci v hmotné nouzi k obyvatelstvu Jihomoravského kraje jsem vytvořila přehlednou tabulku počtu obyvatel jednotlivých okresů (tabulka č. 14). Do této tabulky jsem přiřadila podíl obyvatel okresu v rámci kraje (údaj z roku 2009 – liší se pouze minimálně s předcházejícími lety). Tabulka č. 14: Počet obyvatel jednotlivých okresů (osoby)

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo CELKEM

2007

2008

2009

105 663 368 533 195 644 113 171 157 176 87 519 112 828 1 140 534

106 248 370 592 198 379 113 479 157 084 88 057 113 307 1 147 146

106 539 371 399 200 909 113 606 156 894 88 688 113 673 1 151 708

podíl r. 2009 9,3% 32,2% 17,4% 9,9% 13,6% 7,7% 9,9% 100,0%

Zdroj: Práce autora podle ČSÚ Brno, Vybrané ukazatele za okres

Ve všech okresech kraje dochází k dynamickému nárůstu počtu obyvatel, výjimkou je pouze okres Hodonín, kde počet obyvatel rok od roku klesá. Za rok 2009 má okres Brno-město nejvyšší podíl počtu obyvatel v rámci Jihomoravského kraje (32,2 %). Z rozboru výdajů na vyplacené dávky v hmotné nouzi (45,9 %) a rozboru průměrného počtu dávek (43,1 %) přísluší největší podíl rovněž okresu Brno-město. Z výpočtů lze říci, že podíly obyvatelstva jsou srovnatelně shodné s podíly dávek hmotné nouze. Výjimku tvoří okres Hodonín, kde podíl obyvatelstva činí 13,6 %, ale podíly na dávkách jsou rovněž vyšší, na výdajích (19,3 %) a na počtu dávek (20,1 %). Z těchto skutečností vyplývá, že v daných okresech je četnost dávek vyšší. Pro představu jsem vytvořila tabulku č. 15, ve které jsou stanoveny četnosti dávek podle jednotlivých okresů. Údaje získané z Ministerstva práce a sociálních věcí obsahují pouze počty vyplacených dávek. Neobsahují počty ani věkové složení osob závislých na jednotlivých dávkách (žadatel včetně společně posuzovaných osob). Z tohoto důvodu nelze přesněji provést srovnání složení pobíratelů dávek hmotné nouze se složením obyvatelstva. I přesto, že systém aplikačního programu Oknouze/OKslužby eviduje údaje o veškerých společně posuzovaných osobách, eviduje jejich data narození, nezískala jsem výstupy, ze kterých bych analýzu provedla. 50

Tabulka č. 15: Četnost vyplacených dávek Průměrný Každý x-tý měsíční Počet občan počet 2007 obyvatel pobírá vyplacených dávku dávek Blansko 450 105 663 235 Brno-město 4 720 368 533 78 Brno-venkov 886 195 644 221 Břeclav 867 113 171 131 Hodonín 1 864 157 176 84 Vyškov 587 87 519 149 Znojmo 839 112 828 134 Průměrný Každý x-tý měsíční Počet občan počet 2008 obyvatel pobírá vyplacených dávku dávek Blansko 366 106 248 290 Brno-město 4 250 370 592 87 Brno-venkov 720 198 379 276 Břeclav 841 113 479 135 Hodonín 1 651 157 084 95 Vyškov 477 88 057 185 Znojmo 817 113 307 139 Průměrný Každý x-tý měsíční Počet občan počet 2009 obyvatel pobírá vyplacených dávku dávek Blansko 440 106 539 242 Brno-město 4 187 371 399 89 Brno-venkov 751 200 909 268 Břeclav 935 113 606 122 Hodonín 1 954 156 894 80 Vyškov 490 88 688 181 Znojmo 962 113 673 118 Zdroj: Práce autora

Lze konstatovat, že měsíčně v roce 2007 každý 112 občan, v roce 2008 každý 126 občan a v roce 2009 každý 119 občan Jihomoravského kraje pobíral dávku hmotné nouze, byla mu vyplacena nějaká dávka pomoci v hmotné nouzi.

51

4.7 Dávky a nezaměstnanost Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje 10,1 % hrubého domácího produktu České republiky. Nejvyšší podíl počtu zaměstnaných osob má v kraji průmysl, a to především odvětví zpracovatelského průmyslu (podílí se na celkové přidané hodnotě kraje 23,0 %). Z celkové rozlohy kraje tvoří téměř 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší podíl zornění37 mají okresy Vyškov a Znojmo. V kraji se nachází více jak 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, Hodonín, Znojmo a částečně Brno-venkov. Na zemědělství připadá pouze 3,1 % podílu z celkové přidané hodnoty kraje. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 8,3 % a nelze opomenout ani obchod a opravy spotřebního zboží se 14,6 % a tzv. komerční služby se 16,4 %. Míra registrované nezaměstnanosti svou hodnotou stále patří k nejvyšším v republice. Jihomoravský kraj se zařadil na 9. místo ze čtrnácti krajů38. Pro představu přikládám obrázek č. 2, kde je znázorněna míra nezaměstnanosti v rámci celého regionu. Z obrázku je znatelné, že právě okresy s nejvyšším podílem zemědělské půdy a vinařských ploch mají nejvyšší míru nezaměstnanosti – Znojmo, Hodonín. Tyto okresy mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost na jihu Moravy. Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti podle obcí Jihomoravského kraje k 31. 12. 2008

Zdroj: ČSÚ Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009 37 38

podíl orné půdy na zemědělské ČSÚ Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009

52

Údaje o registrované míře nezaměstnanosti a počtu uchazečů o zaměstnání v jednotlivých okresech jsem ze zdrojů Českého statistického úřadu Brno zanesla do tabulky č. 16. Tabulka č. 16: Míra registrované nezaměstnanosti a počet uchazečů o zaměstnání 2007 Okres

2008

2009

míra uchazeči o míra uchazeči o míra uchazeči o nezaměstnanosti zaměstnání nezaměstnanosti zaměstnání nezaměstnanosti zaměstnání (%) (osoby) (%) (osoby) (%) (osoby)

Blansko

5,59

3 225

6,53

3 535

11,09

6 025

Brno-město Brnovenkov

5,98

13 249

5,75

12 641

8,17

18 023

4,53

4 923

4,44

4 839

8,17

8 577

Břeclav

7,46

4 774

6,92

4 429

12,08

7 255

Hodonín

10,70

8 908

10,92

8 819

15,93

12 681

Vyškov

4,88

2 350

5,19

2 452

9,71

4 427

Znojmo

11,53

6 810

10,80

6 348

15,38

8 956

kraj 6,92 44 239 6,83 43 063 10,59 65 944 Zdroj: Práce autora podle ČSÚ Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009 a Vybrané ukazatele za okres

Pro přehlednější formu jsem zvolila zobrazení dat pomocí grafu č. 6 a graf č. 7. Graf č. 6: Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2007 - 2009 (%) 18,00 16,00 14,00 12,00

2007

10,00

2008

8,00

2009

6,00 4,00 2,00 0,00

Blansko

Brnoměsto

Brno- Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

Zdroj: Práce autora

53

Míra registrovatelné nezaměstnanosti dynamicky roste ve všech okresech. Největší nárůst se projevil v roce 2009. Tento rok se nesl ve znamení dopadů světové hospodářské krize, což se výrazně promítlo do vývoje na trhu práce. Graf č. 7: Uchazeči o zaměstnání v letech 2007 – 2009 (osoby) 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

2007 2008 2009

Blansko Brnoměsto

Brno- Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo venkov

Zdroj: Práce autora

Vliv vývoje trhu práce se projevil také na počet lidí bez zaměstnání, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Zvýšený počet těchto osob se odrazil právě v evidenci roku 2009. Pro porovnání ukazatelů nezaměstnanosti a dávek pomoci v hmotné nouzi jsem provedla výpočty podílů nezaměstnanosti v jednotlivých okresech (tabulka č. 17). Tabulka č. 17: Podíly nezaměstnaných v letech 2007 – 2009 (%) 2007 Blansko

2008

2009

7,3%

8,2%

9,1%

Brno-město Brnovenkov

29,9%

29,4%

27,3%

11,1%

11,2%

13,0%

Břeclav

10,8%

10,3%

11,0%

Hodonín

20,1%

20,5%

19,2%

Vyškov Znojmo

5,3% 15,4%

5,7% 14,7%

6,7% 13,6%

Zdroj: Práce autora

54

Žadatel o dávku v pomoci hmotné nouzi musí být evidovaným uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. Porovnala jsem průměr podílu počtu dávek hmotné nouze, průměr podílu výdajů na dávky a průměr podílu nezaměstnanosti. Průměry jsou stanoveny za hodnocené období let 2007 až 2009 (tabulka č. 18). Tabulka č. 18: Průměry podílu 2007 – 2009 (%) průměr podílu nezaměstnaných Blansko

průměr podílu počtu dávek

průměr podílu vyplacených dávek

8,2%

4,3%

4,1%

Brno-město

28,9%

45,3%

47,3%

Brno-venkov

11,8%

8,1%

7,9%

Břeclav

10,7%

9,1%

8,3%

Hodonín

19,9%

18,8%

18,4%

Vyškov

5,9%

5,3%

5,7%

Znojmo

14,6%

9,0%

8,3%

Zdroj: Práce autora

Z porovnání vyplynulo, že okres Brno-město má největší podíl nezaměstnaných osob, nejmenší podíl má okres Vyškov. Nezaměstnaní v okrese Brno-město pobírají největší počet dávek pomoci hmotné nouzi a pobírají nejvíce Kč ze všech výdajů na dávky v hodnoceném regionu. Nejméně čerpají dávky hmotné nouze nezaměstnaní okresu Blansko a v okrese Znojmo. V rámci kraje byla v roce 2007 každému čtvrtému nezaměstnanému, v roce 2008 každému pátému nezaměstnanému a v roce 2009 každému sedmému nezaměstnanému vyplacena nějaká dávky hmotné nouze.

4.8 Dávky a vzdělání K pozitivům kraje patří dostatečná síť předškolských a školských zařízení. V kraji je množství mateřských škol, základních škol a středních škol. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce.

55

Na nadprůměrné vzdělaností úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. Potřebné vzdělání poskytují studentům civilní i soukromé vysoké školy v Brně a v Lednici, opomenout nelze ani význam Univerzity obrany v Brně39. Vývoj v posledních letech v oblasti vzdělání vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel kraje. Podle velikostních skupin obcí lze ve všeobecnosti konstatovat, že se zvyšující se velikostní kategorií obce roste i úroveň vzdělanosti obyvatelstva, tzn. čím větší obec, město, tím vyšší je vzdělanost obyvatel. Přehled vzdělanosti obyvatelstva je uveden v tabulce č. 19. Tabulka: č.19: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání úplné střední s maturitou vč. nástavbového

vyšší odborné

vysokoškolské

20 050

37 845

23 382

1 037

6 431

366

646

Brno - město

56 490

95 359 102 516

5 960

57 758

576

3 505

Brno - venkov

30 919

55 775

33 888

1 340

9 586

338

982

Břeclav

29 944

40 986

24 271

791

5 646

499

1 309

Hodonín

37 114

53 951

31 550

1 106

7 979

539

949

Vyškov

18 278

29 335

17 655

762

5 208

215

548

27 963 37 749 21 110 220 758 351 000 254 372

731 11 727

5 216 97 824

723 3256

704 8643

Znojmo CELKEM

nezjištěno

vyuč. a střední odborné bez maturity

Blansko

Okres

bez vzdělání

základní vč. neukončeného

Nejvyšší ukončené vzdělání

Zdroj: ČSÚ Brno, Úroveň vzdělání obyvatelstva podle výsledků sčítání lidu

Nejvyšší podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeného je v okrese Znojmo, Břeclav a Hodonín. Zároveň je v těchto okresech nejmenší podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob má Brnoměsto. Jednotlivé podíly vzdělanosti jsou vypočteny v tabulce, která je přílohou (příloha č. 25). Podíl vzdělanosti obyvatelstva odpovídá podílu nezaměstnanosti. Obyvatelstvo okresů s nejnižším vzděláním představuje nejvyšší počty nezaměstnaných – okres Znojmo a Hodonín.

39

ČSÚ Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009

56

Bližší srovnání s dávkami hmotné nouze nelze provést, vzhledem k tomu, že z údajů, které mám k dispozici není zřejmé, jaké vzdělání mají žadatelé o dávky pomoci v hmotné nouzi.

4.9 Dílčí shrnutí kapitoly Struktura a věkové složení obyvatelstva, nezaměstnanost a vzdělání populace spolu úzce souvisí. Okres Znojmo, Hodonín a Břeclav patří mezi okresy s nejnižším vzděláním obyvatelstva. Patří mezi okresy, kde docházelo k vysoké transformaci podniků, patří mezi okresy, ve kterých se vyskytuje nejvíce zemědělské půdy. Nezaměstnanost je spojena se sezónnosti některých činností (zemědělství, turismus a služby s tím souvisejícím). Tyto okresy se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti. V těchto okresech je vyplácen nejvyšší počet dávek pomoci hmotné nouze a výdaje na dávky činí nejvyšší podíl v rámci kraje. Výjimku tvoří Brno-město. Má nejméně obyvatel s nejnižším dosaženým vzděláním. Patří k nejstarším průmyslovým střediskům, je tradičním obchodním a společenským centrem jižní Moravy i centrem veletržní a kongresové turistiky. Míra registrované zaměstnanosti v porovnání s jinými okresy patří mezi nižší. Přesto podíl počtu domácností pobírající dávky a výše dávek vyplácená těmto domácnostem je nejvyšší v rámci celého regionu. Vysvětlení pro výjimku vidím v možném zneužívání dávek nebo v tom, že většině žadatelů se doplácí vyšší částky do výše životního minima. Všechny mé výpočty se opíraly o jediný zdroj, který se mi podařilo získat (tabulka č. 5).

Jsou zde uvedeny pouze počty dávek a výše vyplacených dávek. Počty osob

na dávkách závislých, struktura a věkové složení a index vzdělanosti těchto osob by se museli dopracovat v návaznosti na možnosti výstupů z aplikačního programu, které využívají orgány pomoci v hmotné nouzi.

57

Závěr Vytvoření lidsky důstojných podmínek života a zajištění rovných příležitostí, rozvoj a zdokonalení životních podmínek jsou faktory na něž je orientována sociální politika. Jednou z funkcí této politiky je zejména poskytnout ochranu jedincům nebo sociálním skupinám při řešení jejich tíživých životních situací, ale také účinně předcházet možnému vzniku takových situací. V České republice došlo především po roce 1989 k podstatným ekonomickým a sociálním změnám. Přechodem naší společnosti k tržní ekonomice vyvstal problém nezaměstnanosti a nízkých mezd, které vyžadovaly ošetření systémem sociální ochrany. Chudoba, hmotná nouze a závislost na dávkách jsou dlouhodobě diskutovaným problémem. Předcházející systém řešení sociálních potřeb občanů, který vycházel ze zákona o sociální potřebnosti se potýkal se zneužíváním dávek. Systém nezaměstnané zbavoval pracovní disciplíny a motivace. Nezaměstnaní spoléhali na pomoc státu a kalkulovali s nastaveným systémem sociálních dávek. Nový systém pomoci v hmotné nouzi, který začal být účinný od roku 2007, vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Hlavním smyslem systému je motivace k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojování základních životních potřeb. Bakalářskou práci jsem rozdělila do čtyř kapitol. V první kapitole jsem se věnovala popisu objektů a subjektů, nástrojů a cílů sociální politiky. Popsala jsem trendy ve vývoji české sociální politiky. Obsahem druhé kapitoly je oblast sociálního zabezpečení, se svými subsystémy, které tvoří sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Nastínila jsem problém chudoby a s ním související funkci existenčního a životního minima. Třetí kapitola obsahuje popis nového institutu sociální pomoci pomoci hmotné nouze, jeho legislativní úpravu, vymezení stavu hmotné nouze a okruhy oprávněných osob, členění a financování dávek. Podstatnou část bakalářské práce tvoří čtvrtá kapitola obsahující analýzu dávek hmotné nouze v Jihomoravském kraji. Rozbor je proveden podle výdajů na dávky a počtu vyplacených dávek v návaznosti na jednotlivé okresy v období let 2007-2009. Součástí analýzy bylo také srovnání s danými ukazateli – s nezaměstnaností, strukturou a vzdělanosti obyvatelstva. Výsledkem analýzy je zjištění, že celkové výdaje plynoucí ze státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi se od počátku nastavení systému snižují a průměrné

58

měsíční počty vyplacených dávek se rovněž snižují, což je pozitivem pro hodnocení nového systému. Komparací dávek s danými ukazateli jsem zjistila, že do okresů s nejvyšší nezaměstnaností a nejnižším vzděláním plyne nejvíce objemových prostředků určených na dávky a dávky čerpá největší počet domácností. Výjimku ve zjištění tvoří okres s nejnižší mírou nezaměstnanosti, s nejmenším počtem obyvatel s nejnižším vzděláním. V připomínkách k systému hmotné nouze zpracovaných krajským úřadem v Brně, s kterými se ztotožňuji, je obsaženo, že nejzásadnějším problémem systému je jeho nepřehlednost, nesrozumitelnost a nepředvídatelnost. Dávky nereagují na aktuální situaci občana, proto doporučují upravit zápočty příjmů a zohlednit aktuální, skutečnou situaci žadatele. Aplikační program dávky neustále přepočítává a vyhodnocuje, narůstá tedy i cena za správní řízení. Původní návrh předkládal i sociální práci s klienty, to ale v zákoně o pomoci v hmotné nouzi není, tudíž systém neumožňuje řešit komplikované případy osob dlouhodobě setrvávajících v hmotné nouzi, než poskytováním dávek. Zpracování bakalářské práce mi bylo přínosem v

rozšíření znalostí z oblasti

sociální politiky, sociálního zabezpečení a především v získání přehledu o poskytování pomoci pro okruh sociálně slabých spoluobčanů.

59

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje BRDEK, M. a kol. Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI Publishing, 2002. 252 s. ISBN 80-86395-25-1. GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2000. 280 s. ISBN 80-210-3686-9. KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha : ASPI 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. WILDMANNOVÁ, M. Sociální politika: Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 128 s.

Elektronické zdroje Česko. Zákon č. 111 ze dne 14. března 2006 o pomoci v hmotné nouzi. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 37, s. 1305-1328. [on-line].[cit. 2010-03-16]. Dostupné z: . ISSN 1211-1244. Český statistický úřad Brno, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009. Brno, 2009. s. 400. [on-line].[cit. 2010-03-16]. Dostupné z Český statistický úřad Jihomoravský kraj [on-line].[cit. 2010-04-16]. Dostupné z Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Vývoj ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993-2008.[on-line].[cit. 2010-03-16]. Dostupné z: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Systém sociálního zabezpečení v České republice. [on-line].Praha. 2009. [cit. 2010-03-16]. Dostupné z . Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice, Praha, 2009, s. 56, ISBN 978-80-7421-005-1. [on-line].[cit. 2010-03-16]. Dostupné z

60

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Průvodce sociálním systémem. Praha, 2008. s. 8. [on-line].[cit. 2010-03-16]. Dostupné z . Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2007, Praha, 2008, s. 196. ISBN 978-80-86878-83-6.[on-line].[cit. 2010-04-16]. Dostupné z Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Příručka hmotné nouze,[on-line]. [cit. 2010-03-16]. Dostupné z NOVOTNÁ, M. Dávky nemocenského pojištění poskytované v těhotenství a mateřství. Praha, 2009. s. 57. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva.[on-line].[cit. 2009-02-02]. Dostupné z: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [on-line]. [cit. 2009-12-10]. Dostupné z Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.- Listina základních práv a svobod [on-line]. [cit. 2010-02-02]. Dostupné z Zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů. Portál veřejné správy České republiky [on-line]. Aktualizace 2003-2009 – Ministerstvo vnitra. Dostupné z

61

Seznam grafů, obrázků a tabulek Grafy Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 5: Graf č. 6: Graf č. 7:

Struktura výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi Struktura počtu vyplacených dávek Průměrná výše dávky příspěvku na živobytí v období 2007 - 2009 Průměrná výše dávky doplatku na bydlení v období 2007 - 2009 Průměrná výše dávky mimořádná okamžitá pomoc v období 2007 - 2009 Registrovaná míra nezaměstnanosti v letech 2007 - 2009 Uchazeči o zaměstnání v letech 2007 - 2009

Obrázky Obrázek č. 1: Obrázek č. 1:

Průměrný věk obyvatelstva podle obcí Jihomoravského k 31. 12. 2008 Míra nezaměstnanosti podle obcí Jihomoravského k 31. 12. 2008

kraje kraje

Tabulky Tabulka č. 1: Tabulka č. 2: Tabulka č. 3: Tabulka č. 4: Tabulka č. 5: Tabulka č. 6: Tabulka č. 7: Tabulka č. 8: Tabulka č. 9: Tabulka č. 10: Tabulka č. 11: Tabulka č. 12: Tabulka č. 13: Tabulka č. 14: Tabulka č. 15: Tabulka č. 16: Tabulka č. 17: Tabulka č. 18: Tabulka č. 19:

Částky životního a existenčního minima v letech 2007 – 2009 Náklady na pomoc v hmotné nouzi Průměrný počet dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti a dávek pomoci v hmotné nouzi Orgány pomoci v hmotné nouzi Jihomoravského kraje Výdaje na dávky v hmotné nouzi a průměrný měsíční počet vyplacených dávek v Jihomoravském kraji Výdaje na dávky v hmotné nouzi Podíly jednotlivých okresů na výdajích dávek hmotné nouze Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Podíl průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek Průměrná výše vyplacené dávky Přehled výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi Přehled průměrného měsíčního počtu vyplacených dávek Věkové složení obyvatel v jednotlivých okresech Počet obyvatel jednotlivých okresů Četnost vyplacených dávek Míra registr. nezaměstnanosti a počet uchazečů o zaměstnání Podíly nezaměstnaných v letech 2007 - 2009 Průměry podílu 2007 - 2009 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání 62

Přílohy Příloha č. Příloha č. Příloha č. Příloha č. Příloha č. Příloha č.

1: 2: 3: 4: 5: 6:

Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19:

Příloha č. 20: Příloha č. 21: Příloha č. 22: Příloha č. 23: Příloha č. 24: Příloha č. 25:

Vývoj výdajů a počtu příspěvků na živobytí Vývoj výdajů a počtu doplatku na bydlení Vývoj výdajů a počtu dávek mimořádné okamžité pomoci Tiskopis – Žádost o příspěvek na živobytí Tiskopis – Žádost o doplatek na bydlení Tiskopis – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví Tiskopis – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí Tiskopis – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje Tiskopis – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytných nebo odůvodněných výdajů Tiskopis – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu ohrožení osoby sociálním vyloučením Tiskopis – Informace o užívaném bytu Tiskopis – Potvrzení o studiu Tiskopis – Potvrzení o zdravotním stavu vydané ošetřujícím lékařem Tiskopis – Doklad o výši měsíčních příjmů Tiskopis – Doklad o podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Tiskopis – Seznam ostatních započitatelných příjmů - 02 Tiskopis – Prohlášení o celkových sociálních majetkových poměrech Tiskopis – Prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění Tiskopis – Souhlas s předáváním rodného čísla České poště za účelem vyšší ochrany výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči poštovní poukázkou Výběr žádosti v aplikačním programu, Informace o bytu Doklad o podnikání Sehrávání příjmů Detail výpočtu dávky Formulář písemnosti – náhled sestavy Podíly vzdělanosti obyvatelstva jednotlivých okresů

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Příloha č. 8

Příloha č. 9

Příloha č. 10

Příloha č. 11

Příloha č. 12

Příloha č. 13

Příloha č. 14

Příloha č. 15

Příloha č. 16

Příloha č. 17

Příloha č. 18

Příloha č. 19

Příloha č. 20 Výběr žádosti v aplikačním programu

Informace o bytu

Příloha č. 21

Doklad o podnikání

Příloha č. 22 Sehrávání příjmů

Příloha č. 23 Detail výpočtu dávky

Příloha č. 24 Formulář písemnosti – náhled sestavy

Příloha č. 25 Podíly vzdělanosti obyvatelstva jednotlivých okresů