Analýza vybraných podílových fondů z hlediska výnosů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza vybraných podílových fondů z hlediska výnosů Bakalářská práce

Autor:

Adriana Řezáčová, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D.

červen, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 24. června 2014

Adriana Řezáčová

Poděkování

Chtěla bych poděkovat doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a cenné rady, které mi pomohly zkompletovat tuto práci.

Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou vybraných podílových fondů. Pro rozbor bylo vybráno šest podílových fondů u tří investičních společností. Na každý podílový fond byl aplikován fiktivní český investor, který investoval pevnou částku ve všech analyzovaných fondech. V první kapitole je představena metodika, kterou bude analýza provedena. Druhá kapitola je věnována teoretické části a seznamuje nás s důležitými pojmy, objasňuje fungování podílových fondů a je krátce nahlédnuto do historie. Následující tři kapitoly, které zaujímají největší část práce, jsou věnovány samotné analýze jednotlivých fondů. V práci je také věnována pozornost 2 událostem, které nastaly při zpracování této práce. V předposlední kapitole jsou shrnuty výsledky všech analyzovaných fondů a je provedeno doporučení vhodného podílového fondu a investiční společnosti. V závěru práce dochází ke shrnutí veškerých poznatků. Klíčová slova Investiční společnost, podílový fond, správní poplatek, investor, výkonnost, zhodnocení

Annotation The bachelor thesis deals with analysis of selected mutual funds. For the analysis were selected six mutual funds in three investment companies. For each mutual fund was applied to a fictitious Czech investor to invest a fixed amount in all funds analyzed. The first section presents the methodology that will be conducted analysis. The second chapter is devoted to theoretical and acquaints us with important concepts, explains the functioning of mutual funds is a short insight into the history. The following three chapters, which occupy the largest part of the work, are devoted to the actual analysis of individual funds. The work is also given to two incidents that occurred in this work. In the penultimate chapter summarizes the results of all funds analyzed and made recommendations to the appropriate mutual fund and investment company. In conclusion, there is a summary of all knowledge. Key words Investment company, mutual fund, management fee, investor, performance, evaluation

Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Metodika analýzy podílových fondů .................................................................................. 8

2.

Charakteristika podílového fondu .................................................................................... 10

3.

2.1.

Historie podílových fondů v ČR ................................................................................ 10

2.2.

Pojmy z oblasti kolektivního investování .................................................................. 12

2.3.

Výhody podílových fondů ......................................................................................... 16

2.4.

Nevýhody podílových fondů...................................................................................... 17

2.5.

Druhy podílových fondů ............................................................................................ 18

Podílové fondy ING Investment Management ................................................................. 19 3.1.

ING International Český akciový fond ...................................................................... 19

3.1.1. 3.2.

ING Invest Emerging Europe .................................................................................... 23

3.2.1. 4.

4.1.

IKS Akciový PLUS, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB,

a.s.

................................................................................................................................... 28

4.2.

Analýza fondu .................................................................................................... 30

Amundi Funds Equity Emerging Europe ................................................................... 33

4.2.1.

Analýza fondu .................................................................................................... 34

Podílové fondy Československé obchodní banky Asset Management, a.s. ..................... 37 5.1.

ČSOB realitní mix, otevřený podílový fond .............................................................. 37

5.1.1. 5.2.

Analýza fondu .................................................................................................... 38

KBC Equity Fund Strategic Finance.......................................................................... 40

5.2.1. 6.

Analýza fondu .................................................................................................... 24

Podílové fondy IKS Komerční banka, a.s. ....................................................................... 28

4.1.1.

5.

Analýza fondu .................................................................................................... 20

Analýza fondu .................................................................................................... 41

Významné události roku 2014 .......................................................................................... 44 6.1.

Novelizace zákona zdanění kapitálových příjmů ...................................................... 44

6.2.

Krymská krize ............................................................................................................ 44

5

7.

Zhodnocení analyzovaných fondů .................................................................................... 46

Závěr ......................................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 53 Bibliografické zdroje ............................................................................................................ 53 Webové zdroje ...................................................................................................................... 53 Seznam tabulek a grafů............................................................................................................. 55 Tabulky ................................................................................................................................. 55 Grafy ..................................................................................................................................... 56

6

Úvod Jak si v dnešní době stojí kolektivní investování? Je možné, aby potenciální investoři využili možnost investovat do podílových fondů? Podílový fond. Tento výraz se jistě zapsal do mysli mnoha občanů České republiky, bohužel nikterak v dobrém významu. Aféry v polovině 90. let minulého století udělaly své a nabídky nadprůměrného zhodnocení již nelákají tolik, jako méně rizikové klasické spořící produkty bankovního sektoru. Převážně jde o spořící a termínované účty, stavební spoření a další možnosti, které tyto finanční instituce nabízejí. Se změnou legislativy dochází postupem času k návratu ke kolektivnímu investování. Nová, převážně mladší generace se pouští do riskantnějších investic, důvěřujíc dnešnímu systému investování. Některé přebytkové jednotky jsou ochotny podstoupit značné riziko s příslibem velkého zhodnocení. Toto nabízí akciový trh. Bohužel nebo snad naštěstí vstup na burzu, kde dochází k zobchodování velkého objemu akcií, mají přístup pouze zákonem dané instituce. Zde přichází ke slovu podílový fond. Orgán, který je oprávněn investovat finanční prostředky od investorů a zhodnocovat je. Tato práce je zaměřena právě na akciové podílové fondy. Cílem je zhodnotit a analyzovat dostupné informace jednotlivých vybraných fondů, z nichž bude možné určit, který fond přináší nejvyšší zhodnocení investovaných prostředků. Na základě těchto výsledků, bude v závěru práce učiněno doporučení, který podílový fond nebo investiční společnost je vhodná pro zhodnocení finančních prostředků investorů. Není ovšem možné říci, zda doporučený podílový fond bude vykazovat nadprůměrnou výkonnost i do budoucnosti. Před analyzováním fondů stanovuji hypotézu, že nadprůměrné výkonnosti bude dosaženo u zahraničních podílových fondů, které jsou vedeny v referenční měně euro. Odůvodněním může být větší důvěra v zahraniční podílové fondy, které mají dlouhou historii.

7

1. Metodika analýzy podílových fondů K podrobné analýze bylo vybráno 6 podílových fondů u 3 investičních společností, kterými jsou: ING Investment Management, Investiční kapitálová společnost Komerční banka, a.s. a Československá obchodní banka/KBC Asset Management, a.s. U každé investiční společnosti bude charakterizován a analyzován jeden podílový fond v českých korunách a jeden podílový fond vedený v zahraniční měně euro. Fondy jsou ve většině případů označeny dlouhým názvem, pro potřeby práce bude použito k jejich označení zkrácené pojmenování. Jestliže tato možnost označení fondu nebude vhodná, bude zmíněný fond označen pouze s velkým počátečním písmenem - „Fond“. Při analýze bude na počátku každý fond charakterizován a budou poznamenány informace o: datu vzniku fondu, jeho domicilu, označení a investiční společnosti, která jej spravuje. Dalšími informacemi budou: typy a výše poplatků, hodnota čistých aktiv a v neposlední řadě bude formou grafů ilustrováno sektorové složení, bude-li to z dostupných informací možné. Největší význam bude dán detailní analýze výnosnosti fondu. Pro porozumění a názorné poukázání bude stanoven fiktivní český investor, který v každém fondu investuje jednorázovou částku 100 000 Kč/přepočtenou částku v eurech v horizontu 10, 5 a 1 roku. Počáteční investice bude upravena o vstupní poplatek a to v případě, jestliže jej správcovská společnost zavádí. Poté bude očištěná částka investována a každý rok bude sledována výkonnost fondu a následně upravena o manažerský poplatek. V tomto případě je nutné výkonnost fondu upravit. Investiční společnosti vykazují pro veřejnost upravenou výkonnost fondů o správní poplatky. Aby bylo možné správcovský poplatek určitým způsobem vypočítat, byla výkonnost v každém roce upravena o prezentovanou výši správního poplatku. Dohledatelnost výše manažerského poplatku z let 2004 až 2011 je takřka nemožná, proto bude manažerský poplatek stanoven v konstantní výši pro celou dobu investice. Fiktivní investor se rozhodne k datu 5. února 2014 prodat své podílové listy. Příčina jeho rozhodnutí může být v nízké nebo záporné výkonnosti fondu, potřeby finančních prostředků na nenadálé situace nebo z jiných osobních důvodů. V případě, že správcovská společnost stanovuje výstupní poplatek, sníží vyplácenou částku o stanovenou sazbu. Veškerá data budou zobrazena v přehledné tabulce, kde bude zachycena konečná výnosnost investice a celková výše správního poplatku. V tabulce 10leté a 5leté investice budou barevně 8

odlišeny nejvyšší a nejnižší hodnoty. Zeleně budou zabarveny jeden/dva řádky. Jeden s nejvyšší hodnotou investice, druhý s nejvyšším procentuelním zhodnocením. Stejná metoda barevného odlišení bude použita i u červeného zabarvení – nejnižší hodnota investice a nejvyšší procentuelní znehodnocení. V případech, kdy. U dlouhodobých investic je žádoucí zohlednit ekonomický ukazatel, inflaci. Ta v dlouhodobějším horizontu znehodnocuje finanční prostředky. V závěru práce dojde k přehlednému poukázání analyzovaných dat, a pokud to bude možné, tak k doporučení vhodného podílového fondu, který je dobře spravován mateřskou správcovskou společností, vykazuje minimálně očekávané výnosy a bude-li nalezena souvislost ve výši (či spíše níži) poplatků, bude i v tomto ohledu provedeno doporučení. Práce je zpracovávána v období leden až červen 2014. V tomto období se udála závažná globální událost, která významně ovlivnila nejen finanční trh, ale konkrétně můžeme u podílových fondů nalézt změny ve složení portfolia fondů, hodnoty majetku a v neposlední řadě také jejich výkonnosti. Jedná se tzv. „Krymskou krizi“. Analyzované podílové fondy ve svém portfoliu ve většině případů držely majoritní podíl akcií společností pocházející z Ruska. Fondům, které si ponechaly ve svém portfoliu akcie společností pocházející z Ruska, značně vzrostla určitá míra rizika (měnová, teritoriální, tržní). Ostatní fondy, které snížily podíl akcií ruských společností, vykazují pokles hodnoty majetku. Této problematice bude věnován menší prostor v kapitole č. 7. Podstatné je neopomenout událost týkající se investorů v České republice. Od 1. 1. 2014 došlo k novelizaci zákonu, který upravuje zdanění příjmů fyzických osob. Analýza výnosnosti podílových fondů úzce souvisí se zdaněním kapitálových příjmů, proto bude o této problematice taktéž krátce pojednáno v kapitole č. 7.

9

2. Charakteristika podílového fondu Jak již bylo v úvodu práce řečeno, kolektivní investování v České republice prošlo obtížnou dobou. Mnoho obyvatel přišlo o své celoživotní úspory a averze ke slovu kolektivní investování či podílový fond je do dnešní doby vysoká. Ve světových měřítcích má tento způsob investování mnohem větší váhu a zahraniční investiční společnosti zprostředkovávají příslušnému obyvatelstvu patřičné zhodnocení. Konzervativní přístup k investování jistě způsobila i přes 40 let trvající uzavřená ekonomika.

2.1. Historie podílových fondů v ČR Jaká byla hlavní příčina negativního vývoje podílových fondů a celkového kolektivního investování v 90. letech minulého století? Pojďme si ve zkratce ukázat, jak se vše tehdy událo. Po změně režimu a otevření trhu se značná část obyvatel snažila této situace využít a viděla v této příležitosti cestu, jak rychle a poměrně bez námahy zbohatnout. Prvotní záměr jistě nebylo vyvést ohromné obnosy finančních prostředků do ciziny. Vše začalo prodejem státních podniků, tato činnost nesla název „kuponová privatizace“. Obyvatelstvu byla za určitý obnos nabídnuta tzv. „kuponová knížka“. Za tu si obyvatelé mohli nakoupit akcie privatizovaných firem. Kuponová privatizace tak odstartovala a napomohla vzniku kolektivního investování v ČR.1 Od roku 1992 do roku 1996 fungovalo v ČSR/ČR téměř 300 podílových fondů. Mnoho investičních společností, které spravovaly tyto podílové fondy, pomocí zmíněné kuponové privatizace nabízely obyvatelstvu výhodné investice. Tyto fondy pomocí vkladů od veřejnosti nebo slibů („dejte nám své kuponové knížky, my Vám za rok vyplatíme 10 000 Kč“) nakupovaly do svých portfolií akcie privatizovaných firem, které se později ukázaly jako velmi nekvalitní. Navíc fondy měly možnost nakupovat do portfolia pouze akcie těchto firem, což podstatně omezilo diverzifikaci rizika. Většina fondů, která vznikla od roku 1992, byla uzavřeného typu, tedy investoři neměli možnost odejít z fondu na základě zpětného odkupu, jako je tomu u běžného fondu otevřeného typu.2

1 2

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 633 s. ISBN 978-80-7357-297-6. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 634 s. ISBN 978-80-7357-297-6.

10

Dalším významným důsledkem kuponové privatizace bylo to, že rozhodující podíly akcií privatizovaných společností vlastnily osoby, které byly nekvalifikované a začaly vykonávat funkce v dozorčích radách a představenstvech pro své vlastní zájmy. To vedlo k neefektivní správě svěřeného majetku a později i tzv. vytunelování. Poslední ranou, která ukončila tuto „negativní éru“ kolektivního investování, byla transformace fondů na holdingové společnosti. Zákon jim neukládal informační povinnost, a tak tyto holdingové společnosti začaly provádět netransparentní operace, které vedly k poklesu likvidity jejich instrumentů a následný pokles jejich cen. Postupně téměř všechny přeměněné fondy vyvedly majetek z bankovních účtů, na různá konta po světě. Doposud se nepodařilo vyčíslit, jak vysoká škoda byla způsobena, ale odhaduje se, že byly vyvedeny z fondů finanční prostředky v řádech desítek miliard českých korun. Tisíce, ne-li statisíce obyvatel takto přišlo o celoživotní úspory. Je proto pochopitelné, že kolektivní investování v ČR bude ještě nějaký rok „zaostávat“ za kolektivním investováním v ostatních zemí po světě. Přesuneme-li se do počátků 21. století, nabízí již kapitálový trh kvalitní a zákonem propracovanější investiční společnosti. Každým rokem vznikají desítky nových podílových fondů.3 Konkurence mezi těmito fondy je velmi vysoká a jistě si každý zájemce najde patřičný fond s požadovaným výnosem a patřičným rizikem. Přichází na řadu otázka, jak skutečně tyto fondy fungují. Podílový fond nemá zákonem danou právní subjektivitu, musí jej tedy založit investiční společnost, která zabezpečuje a spravuje fond. Investiční společnost nabízí velkou škálu možností investic, jednou z nich je nabídka mnoha typů podílových fondů. Fondy jsou většinou určeny pro přebytkové jednotky, které nevlastní požadovaný objem finanční prostředků potřebný ke vstupu na organizovaný trh a rády by je zhodnotily. Podílový fond shromažďuje (menší) částky od obyvatelstva a ve velkém objemu je pak investuje na finančním trhu. Odtud tedy název podílový fond, kde dochází k investování podílů, menších částek.

3

Pouze od počátku roku 2014 k datu. 6. 2. vzniklo 6 podílových fondů (vedených v CZK).

11

2.2. Pojmy z oblasti kolektivního investování Podílové fondy jsou v České republice upraveny zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Pro potřeby této práce je potřeba vysvětlit pojmy, které jsou stanoveny v zákoně, a vyhnout se tak opakovanému vysvětlování v každé kapitole, jsou jimi: obhospodařování, investiční společnost, kolektivní investování, depozitář, podílový fond, podílové listy, otevřený podílový fond. Obhospodařování Obhospodařováním podílového fondu nebo zahraničního podílového fondu je správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, a řízení rizik spojených s tímto investováním. Obhospodařovat podílový fond nesmí nikdo bez povolení udělené Českou národní bankou (dále jen ČNB).4 S tím přímo souvisí termín obhospodařovatel, jímž se rozumí ten, kdo obhospodařuje fond.5 Kolektivní investování Činnost, na jejímž základě investiční společnost upisuje akcie nebo vydává podílové listy. Shromažďuje finanční prostředky od veřejnosti, které investuje na principu rozložení rizik. Investiční společnost Investiční společnost je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného ČNB oprávněna obhospodařovat podílový fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu.6 Depozitář Depozitářem podílového fondu je právnická osoba, která je na základě depozitářské smlouvy oprávněna mít v opatrování majetek investiční společnosti, zřídit a vést peněžní účty

4

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 5 odst. 2, s. 359. ISBN 978-80-7488-000-1. 5 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 6 odst. 1, s. 359. ISBN 978-80-7488-000-1. 6 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 6, s. 359. ISBN 978-80-7488-000-1.

12

a evidovat pohyb veškerých peněžních prostředků náležících do majetku investiční společnosti.7 Depozitář nemůže spravovat sama investiční společnost. Zákon tedy udává všem podílovým fondům povinnost mít depozitář, bez jeho dohledu a správy majetku by nebyla patřičným regulatorním orgánem udělena licence. Podílový fond Účelem podílového fondu je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů. Společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.8 Podílový fond je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů.9 Podílový fond musí mít vlastní označení, které se musí odlišovat od jiného podílového fondu.10 Podílový list Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto11 zákona nebo ze statutu podílového fondu.11 Otevřený podílový fond S podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Počet podílových listů, které otevřený podílových fond

7

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 60 odst. 1, s. 376. ISBN 978-80-7488-000-1. 8 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 93 odstavec 1 písm. b), s. 383. ISBN 978-80-7488-000-1. 9 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 102, s. 385. ISBN 978-80-7488-000-1. 10 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 104 odst. 1, s. 385. ISBN 978-80-7488-000-1. 11 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 115, s. 387. ISBN 978-80-7488-000-1.

13

vydá, není omezen.12 Označení otevřeného podílového fondu musí obsahovat slova „otevřený podílový fond“.13 Jestliže zákon rozeznává specifický druh podílového fondu otevřeného, patřičně bude rozeznávat odlišný způsob postavení podílového fondu. Jedná se o „uzavřený podílový fond“. S podílovými listy uzavřeného podílového fondu není spjato právo povinnosti odkupu tohoto cenného papíru na žádost podílníka. V případě rozhodnutí prodeje podílového listu je možno tento instrument nabídnout pouze na organizovaném trhu, tedy burze cenných papírů. Momentálně jsou v České republice 3 uzavřené podílové fondy a 179 otevřených podílových fondů (nepočítaje zahraniční podílové fondy).14 Výčtem pojmů ze zákona se bohužel spokojit nelze. Oblast kolektivního investování je rozsáhlá, je tedy nutné stanovit další pojmy. Poplatky Investiční společnosti vznikají při nákupu či prodeji finančních instrumentů náklady (poplatky spojené s nákupem/prodejem cenných papírů, oceňování finančních manažerů provádějící fundamentální analýzy a mnohé další), je proto nutné nebo spíše žádoucí pro společnost, aby po investorech požadovala určité poplatky, které kryjí tyto nezbytné náklady. Investiční společnosti stanovují několik druhů poplatků. Prvním je vstupní poplatek. Tento je stanoven téměř všemi investičními společnostmi. Zpravidla je určen % z primární investice. Podílník tak ve skutečnosti neinvestuje celou částku, ale částku sníženou o vstupní poplatek. Některé podílové fondy stanovují poplatky variabilně ve vztahu k výši investované částky. Čím větší je investorův vklad, tím bývá vstupní poplatek menší. Je to jakási pobídka určená veřejnosti. Dalším poplatkem je manažerský nebo také obhospodařovatelský či správní poplatek. Tato sazba je u akciových podílových fondů nejvyšší a to z důvodu neustálého převrstvování akcií. Pod správní poplatek spadají veškeré náklady, které jsou spojené s obhospodařováním majetku daného fondu. Jsou jimi například: náklady spojené s operacemi na organizovaném trhu, výplata příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců investiční společnosti, udržování fondu, 12

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 128 odst. 2, s. 388. ISBN 978-80-7488-000-1. 13 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 129, s. 388. ISBN 978-80-7488-000-1. 14 K datu 2. 2. 2014 ze seznamu ČNB.

14

poradenská činnost, průzkum a analýza finančního trhu, vedení účetnictví, oceňování majetku a mnohé další. Výše správního poplatku se tak odvíjí od aktivity zaměstnanců fondu. Důležité je také zmínit, že obchodování s různými druhy akcií je zatíženo odlišnými poplatky na organizovaném trhu. Pokud fond provádí velké množství operací s finančními instrumenty zatíženými vyššími poplatky, bude nucen stanovit vyšší správní poplatek. Investiční společnost pro zájemce o fond stanovuje ve svých přehledech a právních dokumentech jednotnou sazbu vyjádřenou v procentech. Tu může investor chápat jako roční srážku z jeho investice. Ve skutečnosti tomu je zcela jinak. Po nahlédnutí do dokumentace fondu (Prospekt fondu, Výroční zpráva, Klíčové informace pro investory) lze nalézt podrobnější informace o stanovení manažerského poplatku. Manažerský poplatek ovšem není fyzicky strháván z hodnoty investice jednotlivých podílníků. To by bylo velmi administrativně náročné a navyšovalo by to nákladovost fondu. Jak tedy fond určuje tento poplatek a jak to celkově ovlivní podílníkovu investici? Manažer fondu stanovuje správní poplatek zpravidla dle uskutečněných obchodů v minulém období. Na základě těchto informací a odhadů budoucího vývoje trhu, manažer stanovuje správní poplatek pro veřejnost na další období. Výkonnost fondu, kterou manažeři zveřejňují ve svých prospektech a na webových stránkách je již upravena o správní poplatek. Pro potřeby této práce je správní poplatek stanoven ve výši, která je uvedena v základních informacích fondu. Analyzovat a dohledávat historická a přesná data není předmětem této práce. Dovoluji si říci, že by svou obsáhlostí poskytlo informace na téma nové bakalářské práce. V některých případech ani není možné dohledat historickou dokumentaci. Způsob, jakým je správní poplatek začleněn do výpočtů, je stanoven v kapitole č. 2 „Metodika analýzy podílových fondů“. Výstupní poplatek se podílníkům účtuje v případě, že se rozhodnou odprodat své podílové listy a vystoupit tak z fondu. Je zpravidla také stanoven určitým % a to z objemu celkové vyplacené částky. Podílník tak obdrží částku sníženou o výstupní poplatek. Pouze malá část investičních společností tento poplatek zavádí. V případě, že se jej rozhodnou zavést, je stanoven variabilně a slouží také jako pobídka pro investory. Rozhodne-li se podílník z fondu vystoupit předčasně (dříve, než je doporučováno), bude mu stržen výstupní poplatek ve značné výši. Pokud dodrží doporučenou dobu účasti ve fondu, bude mu účtován značně menší poplatek, případně také poplatek žádný. Vyplývá tedy z toho, že čím déle bude podílník

15

účasten fondu, tím menší výstupní sazba mu bude účtována. V některých případech bude nulová. Určitá část investičních společností stanovuje tzv. přestupní poplatek. Tuto sazbu si investiční společnosti účtují v případě, že se podílník rozhodne přestoupit v rámci stejné investiční společnosti do jiného podílového fondu. Sazba je stanovena v %, zpravidla max. do 1% objemu převáděné částky. Rizikovost fondu Pro názornější prezentaci rizikovosti každého fondu používají investiční společnosti rizikové třídy, jimiž vyjadřují určité nebezpečí menší návratnosti investice. Všechny investiční společnosti používají jednotný systém rizikových tříd se stupnicí 1 až 7, kde třída 1 představuje nejméně rizikový fond a třída 7 velmi rizikový fond. Akciové podílové fondy mají rizikovou třídu 5-7. S rizikem je analogicky spjat výnos. Čím je fond rizikovější, tím je % výnosu vyšší. Na druhou stranu s rostoucím rizikem roste také pravděpodobnost ztráty investice.

2.3. Výhody podílových fondů Hlavní výhodou podílového fondu je již zmíněná možnost investování menšího objemu finančních prostředků. Minimální částka stanovená některými investičními společnostmi se pohybuje v rozmezí 300-500 Kč. V případě, že se investor rozhodne investovat v cizích měnách, je průměrná minimální částka stanovená na 50 EUR/USD. Další bezesporu velkou výhodou je diverzifikace rizika. Manažer fondu, který fond obhospodařuje, nakupuje do portfolia podílového fondu mnoho druhů finančních instrumentů. Jeden podílový fond může mít ve svém portfoliu až stovky cenných papírů od různých emitentů. Fondy jsou takto schopné rozložit peníze podílníků do různých instrumentů a snížit tak případné riziko ztráty způsobené problémy některé společnosti nebo instituce.15

15

STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. 18 s. ISBN 80247-0247-9.

16

V případě potřeby investovaných prostředků, má investor právo kdykoli prodat své podílové listy. Mluvíme tedy o vysoké likviditě investovaných prostředků. Fond je dle zákona16 povinen od podílníka odkoupit podílový list do 2 týdnů od podání žádosti odkoupení. Další předností investování do podílových fondů je tzv. odborná správa. Profesionální investiční manažer, který má přístup k velkému množství informací, analytických zpráv a zkušeným obchodníkům s cennými papíry, rozhoduje, které investice (zejména cenné papíry) má nakoupit nebo prodat. Manažeři fondů realizují rozsáhlé ekonomické a finanční průzkumy, studují ekonomické reporty firem, analytické reporty různých brokerských společností, marketingové reporty a bezpočet dalších finančních údajů17. K těmto informacím, přes veškerou snahu, malý investor nikdy nepronikne. Výhodu můžeme také spatřovat v rozsáhlé investiční společnosti, která spravuje velké množství podílových fondů. Kdy je podílníkovi umožněno v případě nespokojenosti přestoupit do jiného fondu v rámci stejné investiční společnosti, mluvíme o tzv. rodině fondů.18

2.4. Nevýhody podílových fondů Obecně lze říci, že vše co má nějaké výhody, musí nutně s sebou přinášet i nějaké nevýhody. Nejinak je tomu i u podílových fondů. Nejvýznamnější problém fondy představují v případě, kdy klesají akciové trhy a hodnota investice podílníka se začíná rapidně zmenšovat. Investiční společnosti nejsou povinny podle zákona pojišťovat vklady investorů, jako je tomu např. v případě bankovních vkladů. Druhou významnou nevýhodou mohou být značně vysoké poplatky. Velmi aktivní manažeři mohou denně provést mnoho příkazů, s čímž se samozřejmě pojí poplatky za provedené prodeje či nákupy finančních instrumentů. Tyto náklady se nutně musí promítat do vstupních, správních či výstupních poplatků. Dalšími, ne již tak významnými překážkami může být střet zájmů investora s manažerem fondu. Podílník nemůže stanovit, do kterých cenných papírů konkrétně investuje, musí se 16

Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013, § 132 odstavec 1 písm. a), s. 389. ISBN 978-80-7488-000-1. 17 STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. 18 s. ISBN 80247-0247-9. 18 STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. 120 s. ISBN 80247-0247-9.

17

spokojit pouze s oblastí či sektorem, do kterého podílový fond investuje. S tím úzce souvisí nízká výkonnost fondu. Přestože fond vykazuje výnosy, investor s jejich výškou nemusí být spokojen. 19

2.5. Druhy podílových fondů V České republice rozeznáváme několik druhů podílových fondů, které jsou rozděleny podle druhu aktiv, do nichž investují, podle doby investování a v úrovni rizika. Rozdělení podle aktiv, do nichž investují, může být následující: fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, zajištěné fondy, smíšené fondy a akciové fondy.20 Fondy peněžního trhu nabízejí o několik málo % vyšší zhodnocení než bankovní produkty. Ty poskytují maximální zhodnocení 2-3% p. a. Dluhopisové fondy nabízejí vyšší zhodnocení než fondy peněžního trhu. Portfolio těchto fondů tvoří z větší části státní dluhopisy různých zemí. Zhodnocení se pohybuje v rozmezí 2 - 5% p. a. Smíšené fondy do svého portfolia nakupují rovnoměrně akcie a/nebo dluhopisy. Posledním typem fondů, jsou podílové fondy akciové. Patří mezi nejvíce rizikové fondy a to z důvodů značné volatility cen akcií. Pro potřeby této práce budou detailněji rozebrány právě akciové fondy. Analýza akciových podílových fondů byla vybrána, protože dle mého úsudku nejlépe zhodnotí situaci na kapitálovém trhu a zpracovaná data budou jistě poukazovat na zajímavá data. Zároveň do budoucna plánuji investovat do podílových fondů a dovoluji si říci, že patřím mezi nevelkou část investorů, kteří se nebojí investovat do rizikovějších finančních instrumentů, a vysoká volatilita výnosů v dlouholetém investičním horizontu není překážkou. Proto bych touto prací ráda analyzovala některé podílové fondy zaměřené na akciové trhy.

19

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 639 s. ISBN 978-80-7357-297-6. peníze.cz. Druhy podílových fondů [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.penize.cz/ 15927-druhy-podilovych-fondu 20

18

3. Podílové fondy ING Investment Management U investiční společnosti ING Investment Management byly vybrány dva podílové fondy. První, vedený v českých korunách ING International Český akciový fond. Druhý, vedený v zahraniční měně euro, ING Invest Emerging Europe. Investiční společnost ING nabízí 53 podílových fondů, z toho jeden je fond peněžní, sedm dluhopisových, tři fondy smíšené a 42 fondů akciových. ING akciové fondy dále rozděluje podle investice do sektoru či dle investice do regionu. Všechny akciové fondy jsou ohodnoceny rizikovou třídou 5-7. Pro analýzu byly vybrány fondy s nejvyšší rizikovou třídou, s co nejdelší historií, a to tak, aby byly porovnávány pokud možno fondy s co nejvíce příbuznými faktory.

3.1. ING International Český akciový fond Tento Fond, vedený v českých korunách, je jedním z nejstarších českých podílových fondů investiční společnosti ING. Byl založen 27. října 1997, čistá hodnota aktiv Fondu k 30. 01.2014 činí 7.646.975.849,59 CZK a sídlo tohoto Fondu je v Lucembursku pod označením ISIN kód LU0082087353. Cílem Fondu je realizovat dlouhodobý kapitálový růst investováním do akcií společností, které mají sídlo nebo působí v regionu střední a východní Evropy. Více než polovina portfolia je investována do akcií společností kotovaných a obchodovaných na Burze cenných papírů Praha. Zbývající část sestává z akcií kotovaných na burzách v Polsku a Maďarsku a v menší míře na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Chorvatsku a Slovinsku. Akcie Fondu se prodávají každý (pracovní) den, kdy se také vypočítává jejich aktuální hodnota. Cílem Fondu není výplata dividend. Veškeré zisky se dále investují.21 Při prvotním nákupu podílových listů je investorovi stanoven vstupní poplatek do maximální výše 3,8%. Hodnota vstupního poplatku je odvozena od počáteční investované částky, která je znázorněna v tabulce č. 1.

21

ING. ING Internationl Czech Equity [online]. ©2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/ download/22236/12_2013_CZE_ING%20International%20Czech%20Equity.pdf

19

Tabulka 1 - Vstupní poplatky - ING International Český akciový fond

Vstupní poplatek Investovaná Částka v Kč

Poplatek

500 – 199.999

3,80%

200.000 – 499.999

3,50%

500.000 – 999.999

3,20%

1.000.000 a více

max. 2,90%

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.ingbank.cz/files/cz/investice/sazebniky/2014-03-01-ing-fondysazebnik.pdf

Poplatek za správu je stanoven jednotně ve výši 2% ročně. Ten je investorovi denně nepřímo stržen z obhospodařované částky. Pro potřeby této práce bude o manažerský poplatek upraveno roční zhodnocení investice a také výnosnost Fondu, kterou na svých stránkách ING uvádí. Výstupní poplatek ING svým investorům nestanovuje. Graf 1 - Sektorové složení - ING International Český akciový fond

Sektorové složení Finance

51.58%

Ostatní

15.26%

Distribuční spol. Energetika

11.89% 8.50%

Spotřební sektor

6.39%

Spotřební zboží

6.38%

Zdroj: Vlastní tvorba dle http://www.ingbank.cz/

Graf č. 1 znázorňuje, do kterého sektoru podílový fond investuje. Je dobře patrné, že přes polovinu investic putuje do finančního sektoru. Konkrétní výčet společností spadající do sektoru finance jsou: Komerční banka, Erste Group, Vienna Insurance a další.

3.1.1. Analýza fondu Stanovme fiktivní nákup podílových listů v částce 100 000 Kč, a to ve 3 datech: 30. ledna 2004, 30. ledna 2009 a 31. ledna 2013. Od roku 2004 do dnešní doby byl stanoven vstupní poplatek 3,8%. Tedy nedojde ke zhodnocení celé částky 100 000 Kč, ale pouze 96 200 Kč. Každý rok byl z podílu investora 20

odečten manažerský poplatek, který byl po celou dobu konstantní a to ve výši 2%. Přehled výpočtu poplatku a celkového výnosu investora je zobrazeno v následující tabulce. Tabulka 2 - Výpočet 10leté investice - ING International Český akciový fond

Rok

Roční zhodnocení investice

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

50,40% 43,68% 11,96% -8,02% -47,40% 63,07% 6,70% -16,01% 9,85% 8,32%

Hodnota investice v Kč bez poplatků

Správní poplatek v Kč

Celková hodnota v Kč

100 000 144 685 203 725 223 529 201 490 103 864 165 984 173 563 142 860 153 793 163 257

2 894 4 075 4 471 4 030 2 077 3 320 3 471 2 857 3 076 3 265

96 200 141 791 199 651 219 059 197 460 101 787 162 664 170 091 140 003 150 717 159 991

Celkové správní poplatky

33 535

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.ingbank.cz/ing-fondy/o-ing-fondech/historicke-ceny

Správcovský poplatek ve výši 2% byl odečten z hodnoty investice v každém roce. Potřebné roční zhodnocení investice bylo nalezeno na webových stránkách investiční společnosti a bylo tak možné vypočítat nepřímý manažerský poplatek pro každý rok. Výsledné správní poplatky činí 33 535 Kč. Podílník tuto částku zaplatil nepřímo. Investor na počátku roku 2004 investoval 100 000 Kč. Za 10 let došlo ke zhodnocení částky 100 000 Kč o 60%. Vezmeme-li v potaz hrubý kapitálový zisk neočištěný o inflaci, činil 59 991 Kč. Kumulovaná inflace od roku 200422 činí 25,4%, tedy chceme-li získat kapitálový zisk očištěný o inflaci, dostáváme se na částku 44 754 Kč. K velkému snížení investice došlo v letech 2008 a 2009, kdy světová finanční krize ovlivnila i hodnoty investic podílových fondů, zejména těch akciových. Výnosnost z počátku vykazovala vysoké zhodnocení, Fond dle grafů sliboval zhodnocení investice přes 100%. Ovšem po započítání obou poplatků, po očištění inflace se výsledek nezdá být tak vysoký, ba naopak mne překvapil. Vezmeme-li ovšem v potaz fakt, že se o naše finanční prostředky stará 22

finance.cz. Kalkulátor inflace [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ makrodata-eu/kalkulacky-aplikace/inflace/

21

někdo jiný, investor není nucen řešit jakékoli případné problémy, je toto zhodnocení přijatelné. Toto byla ukázka 10leté investice. Stejnou metodikou byla stanovena hodnota investice a správního poplatku i pro 5letou investici, kterou doporučuje investiční společnost jako minimální dobu pro účast v tomto Fondu. Pro zajímavost je k tabulce výpočtů přidán i výpočet 1leté investice a to z důvodů konzervativního přístupu některých investorů a nazvěme to zaleknutím se nízké výkonnosti fondu či snad jeho ztrátovosti. Tabulka 3 - Výpočet 5leté a 1leté investice - ING International Český akciový fond

Rok

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční zhodnocení investice 63,07% 6,70% -16,01% 9,85% 8,32%




1letá investice

1letá 5letá investice investice 3 137 3 281 2 700 2 907 3 086 2 084

5letá investice 96 200 153 736 160 755 132 318 142 444 151 210

5letá investice 100 000 156 873 164 036 135 019 145 351 154 296

100 000 104 204


15 112

1letá investice 96 200 102 120

2 084


V roce 2009 investor nakoupil podílové listy za 100 000 Kč. I v tomto případě investiční společnost strhla vstupní poplatek ve výší 3,8% a investovala tak na akciových trzích 96 200 Kč. Celková hodnota 5leté investic je velice blízká 10leté investici. Ač teorie říká, že čím déle investor ponechá své finanční prostředky v akciovém podílovém trhu, tím má zaručen větší kapitálový výnos. Porovnáním 10leté a 5leté investice se tento teoretický fakt nepotvrdil. Investor v roce 2009 patrně dobře odhadl, že finanční krize je již na ústupu a kapitálové trhy začnou opět růst. Menší pokles byl zaznamenán v roce 2012, který byl v následujících 2 letech vyrovnán. Na poplatcích investor v 5letém horizontu zaplatil fyzicky 3 800 Kč na vstupním poplatku a nepřímo 15 112 Kč na správních poplatcích. Kapitálový zisk neočištěný o inflaci činil z investice 100 000 Kč v procentech 51,21%, což v českých korunách činí 51 210 Kč. Kumulovaná inflace od roku 2009 činila 9,1%. Čistého kapitálového zisku tak investor dosáhl 46 550 Kč. 22

Podílník, který nakoupil podílové listy v roce 2009, realizoval vyšší čistý kapitálový zisk, než investor, který podílové listy zakoupil před 10 lety. Největší roli zde hraje již zmíněná světová finanční krize. Investor nejvyššího výnosu dosáhl v roce 2007, toto vysoké zhodnocení bylo v následujícím roce značně zredukováno. V případě, kdy by ke znehodnocení došlo v prvních letech investice, nebyl by propad natolik významný, jelikož ztráta 50% z investované částky 100 000 Kč není tolik bolestivá, jako 50% ztráta z téměř 220 000 Kč (za normálních okolností je bolestivá ztráta pro každého investora různorodá, zde je pouze poukázáno na načasování investice). Český podílový fond nabízený investiční společností ING poskytl fiktivním investorům značné zhodnocení, mluvíme-li o 10leté a 5leté investici. Přestože žádná bankovní instituce nedokáže nabídnout produkt s takovýmto zhodnocením, mohl investor očekávat vklad do akciového podílového fondu s ještě větším zhodnocením. Většina akciových fondů se doslova chlubí vysokou výkonností, dojde-li ovšem na praxi, je skutečnost jiná.

3.2. ING Invest Emerging Europe Podílový fond, vedený v eurech byl založen 5. června roku 2000. Čistá hodnota aktiv (k 4. 2. 2014) činí 86 006 721,48 EUR (2,368mld Kč).23 Taktéž má tento Fond domicil v Lucembursku a nese označení LU0113311731. Fond investuje do společností založených, kotovaných nebo obchodovaných na rozvíjejících se trzích Evropy. Přes 50% portfolia Fondu tvoří akcie Ruska, 16% představují akcie Polska a mírně nad 12% tvoří akcie Turecka. Menší podíly jsou zastoupeny v zemích: Velké Británie, Nizozemska, Rumunska, Rakouska a dalších. Investiční rozhodnutí týkající se portfolia jsou založena na kombinaci výběru jednotlivých akcií a analýzy ekonomického potenciálu zemí, kde může Fond investovat. Cílem Fondu není výplata dividend. Veškeré zisky dále investuje.24 Rozhodne-li se investor vložit své finanční prostředky do tohoto Fondu, jeho minimální investice musí činit 50€. Při počáteční investici je investorovi stanoven vstupní poplatek ve výše 3%. Dále je ve Fondu stanoven manažerský poplatek ve výši 2%.

23

Kurz ČNB, 1€ = 27,535 Kč. K 5. 2. 1014. ING. ING Internationl Czech Equity [online]. ©2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/ download/22254/12_2013_CZE_ING%20Invest%20Emerging%20Europe.pdf 24

23

Na rozdíl od předchozího Fondu, kde přes polovinu portfolia tvořily akcie z finančního sektoru, zde největší podíl tvoří sektor energetiky, těsně následován účastí na finančním sektoru. Názornější ukázka v grafu č. 2. Graf 2 - Sektorové složení - ING Invest Emerging Europe

Sektorové složení Energetika

34.29%

Finance

34.25%

Spotřební zboží

10.25%

Telekomunikace Materiály Ostatní

7.46% 3.73% 10.02%

Zdroj: vlastní tvorba dle https://cz.ingfondy.eu/download/22254/12_2013_CZE_ING%20Invest%20Emerging %20Europe.pdf

Největší podíl portfolia, přes 16%, tvoří společnosti Gazprom a Lukoil, jenž patří do sektoru zaujímajícího prvotní postavení, tedy v energetice. V těsné blízkosti s 10% je portfolio zastoupeno akciemi ruské Sberbank a polské Pko Bank.

3.2.1. Analýza fondu Stanoveny jsou stejné hodnoty, jako v předchozím fondu. Fiktivní investor nakupuje podílové listy za měnu euro (v hodnotě 100 000 Kč) v letech 2004, 2009 a 2013. Devizový trh je velmi aktivním trhem, dochází zde k neustálému kolísání měn, proto byla historicky vyhledána hodnota 100 000 Kč v eurech pro každý patřičný den investice. Měnový kurz CZK/EUR byl dohledán na webových stránkách České národní banky.25 Dle kurzu ČNB k 30. 1. 2004, který byl stanoven na CZK/EUR 33,30 investice činila 3 003 €. Tuto částku Fond snížil o vstupní poplatek, který je stanoven na 3% z investované částky. Hodnota, kterou Fond použije pro zhodnocení, činí 2 912,9 €. Přehled výše správního poplatku a celkového výnosu investora je zobrazena v následující tabulce.

25

ČNB. Devizový trh [online], ©2000-2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/ devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/vybrane_form.jsp

24

Tabulka 4 - Výpočet 10leté investice - ING Invest Emerging Europe

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční Hodnota Celková Správní zhodnocení investice v € bez hodnota v poplatek v € investice poplatků € 0,00% 25,07% 81,34% 19,63% 3,63% -64,51% 119,89% 19,18% -10,25% 12,24% -9,38%

3 003,0 3 643,2 6 474,4 7 590,4 7 708,6 2 681,1 5 777,5 6 747,9 5 935,1 6 528,4 5 797,7


72,9 129,5 151,8 154,2 53,6 115,5 135,0 118,7 130,6 116,0

2 912,9 3 570,3 6 344,9 7 438,6 7 554,4 2 627,4 5 661,9 6 613,0 5 816,4 6 397,8 5 681,7

1 177,7


Správní poplatek ve výši 2% je zde opět skryt v celkové výkonnosti Fondu. Proto je poslední řádek tabulky č. 4 s názvem „Celkové správní poplatky“ nutno chápat, jako nepřímo strženou částku z hodnoty investice. Jedná se spíše o ušlé zhodnocení investice. Podílník tak nepřímo zaplatil na správních poplatcích 1 177,7 €. Investovaná částka do zahraničního podílového fondu činila 3 003 €. Vstupní poplatek je v horní sazbě, tedy v té nejvyšší, stanoven do hodnoty 5 999 € třemi procenty z hodnoty vkladu26. Fiktivní investor spadá do této kategorie, z vkladu do Fondu se mu tak odečte 90,09 €. Investiční společnost tak za podílníka investuje pouze 2 912,9 €. Za 10 let došlo ke zhodnocení částky 3 003 € o 89,2%. Vezmeme-li v potaz hrubý kapitálový zisk neočištěný o inflaci, investor utržil 2 678,7 €. Kumulovaná inflace od roku 2004 činí 25,4%, tedy chceme-li získat kapitálový zisk očištěný o inflaci, dostáváme se na částku 1 998,3 €. K velkému snížení investice došlo opět v roce 2009, kdy světová finanční krize ovlivnila hodnoty i tohoto zahraničního podílového fondu. Investor se nezalekl vysokého propadu a ponechal nadále investici ve Fondu. Toto rozhodnutí mu bylo štědře odměněno v následujícím roce, kdy se po světové finanční krizi trhy rychle vzpamatovaly. Portfolio 26

ING. ING FONDY SAZEBNÍK [online]. ©2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/files/cz/ investice/sazebniky/2014-03-01-ing-fondy-sazebnik.pdf

25

manažeři velmi dobře investovali do vybraných akcií, a kvalitně tak zhodnocovali finanční prostředky podílníků. Stejným způsobem nyní zjistíme výnosnost 5leté a 1leté investice. Aby byla v rámci možnosti zachována stejná hodnota investované částky, byl na stránkách ČNB vyhledán kurz CZK/EUR k 30. 1. 2009 a k 31. 1. 2013. Investor k 30. 1. 2009 investuje 100 000 Kč směněných do eur. Kurz k tomuto datu činil CZK/EUR 27,87. K datu 31. 1. 2013 CZK/EUR 25,62. Tabulka 5 - Výpočet 5leté a 1leté investice - ING Invest Emerging Europe

Rok

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční zhodnocení investice 119,89% 19,18% -10,25% 12,24% -9,38%

Hodnota investice v € bez poplatku 5letá investice 3 588,1 7 653,2 8 938,6 7 862,0 8 647,8 7 679,9

1letá investice 3 903,2 3 431,0


Správní poplatek v € 5letá investice 153,1 178,8 157,2 173,0 153,6

1letá investice

815,6

68,6

68,6

Celková hodnota v € 5letá investice 3 480,5 7 500,1 8 759,8 7 704,7 8 474,8 7 526,3



V případě 5leté investice podílník vkládá do Fondu 3 588,1 €. Tuto částku je nutno snížit o vstupní poplatek ve výši 107,6 € (3% z počáteční investice). Fond od roku 2009 do roku 2014 zhodnotil podílníkovy investice o téměř 110%. Při prodeji podílových listů klient obdrží od zahraničního podílového fondu 7 526,3 €. Načasování investora nemohlo být lepší, podotkněme, že i výběr tohoto Fondu byl velice dobrý. Již v druhém roce se mohl investor těšit téměř 120% zhodnocení svého vkladu. Mírný propad hodnoty investice nastal v roce 2012 a 2014. Druhé znehodnocení pravděpodobně přimělo investora prodat své podílové listy. Oproti tomu investor, který se rozhodl vložit v roce 2013 do tohoto zahraničního fondu 3 903,2 €, neustál mírné znehodnocení v následujícím roce a přišel tak o značný finanční obnos. Největší „ztrátu“ utrpěl na poplatcích. Vstupní poplatek z vkladu činil 117,1 €. 26

V dalším roce přišlo znehodnocení, ve kterém podílník přišel o částku přesahujících 300 € a vezmeme-li v potaz i nepřímý správcovský poplatek, celková ztráta činila bezmála 550 €. Na této fiktivní investici je krásně poukázáno, že investovat do akciových podílových fondů je určeno výhradně pro riziko averzní klienty. Neméně důležitá je účast ve fondu, která je manažery doporučována na dobu minimálně 5 až 6 let. Tento zahraniční podílový fond vykazuje mnohem vyšší výkonnost fondu, než je tomu u předchozího podílového fondu, vedeného v českých korunách. Investoři, kteří se rozhodnou investovat do fondů vedených v jiných než domácích měnách by měli mít na paměti, že podstupují velmi vysoké měnové riziko. V situaci, kdy se rozhodnou prodat vlastněné podílové listy a obdrženou částku směňovat do domácí měny, mohou přijít o citelnou sumu v důsledku oslabení zahraniční měny.

27

4. Podílové fondy IKS Komerční banka, a.s. Investiční kapitálová společnost, do níž spadá Komerční banka (dále jen KB), spravuje 61 podílových fondů, kde 35 tvoří akciové fondy, 10 fondy dluhopisové, 6 smíšených fondů, 4 fondy zajištěné, 3 peněžní a 3 zastřešovací fondy. IKS KB je členem Amundi Group, která prostřednictvím investičních společností nabízí přes 500 podílových fondů. Pro analýzu výkonnosti byl vybrán podílový fond „IKS Akciový PLUS, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.“, vedený v českých korunách. Druhým fondem, který podstoupí analýzu, je „Amundi funds equity emerging Europe“, vedený v eurech. Z 35 akciových podílových fondů byly vybrány právě tyto, poněvadž mají v České republice přibližnou délku existence a oba fondy jsou řazeny mezi nejrizikovější.

4.1. IKS Akciový PLUS, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Zkráceně „Akciový fond PLUS“ byl založen 1. srpna 2000 a je veden v českých korunách. Současná čistá hodnota aktiv k 6. únoru 2014 činí 512 010 840 Kč. Označení tohoto Fondu nese ISIN CZ0008472016 a jak předpona napovídá, domicilem je Česká republika. Minimální první investice je dána ve výši 5 000 Kč, každá další v minimální částce 300 Kč. Riziková třída Fondu je 6.27 IKS Akciový PLUS kombinuje ve svém portfoliu nejkvalitnější emise, které jsou obchodovány na středoevropských a východoevropských akciových trzích, s nově umístěnými tituly v rámci primární emise akcií v tomto regionu. Většina titulů v portfoliu je charakterizována pravidelnou výplatou dividend, které jsou znovu investovány do majetku Fondu. Významně jsou v portfoliu zastoupeny tato odvětví: energie, těžařský průmysl, telekomunikace, média. Vedle těchto titulů v portfoliu najdeme i řadu emisí, které byly na trh umístěny v rámci primární či sezónní emise akcií (tzv. IPO). Minimální podíl akciové složky je dán hranicí 80 %.28

27

IKS KB. IKS Akciový PLUS [online], ©2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/ detail_fondu.html?Fond=IKS_Akciovy_PLUS&FundId=1020001 28 IKS KB. IKS Akcivoý PLUS [online]. ©2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/dimg/ FundDetail3.pdf?FundId=1020001

28

Vstupní poplatek investiční společností je u tohoto Fondu stanoven ve výši 3%. Úplata za obhospodařování, jak IKS KB nazývá manažerský poplatek, činí 2,2% z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu Fondu. Výstupní poplatek je v tomto Fondu stanoven variabilně. Názorně předvedeno v tabulce č. 6. Tabulka 6 - Výstupní poplatek v IKS KB

Výstupní poplatek Účast ve fondu

Poplatek

do 1095. dne

3%

od 1096. do 1460. dne

2%

od 1461. do 1825. dne

2%

od 1826. dne

0%

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.iks-kb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/Ceniky

Výstupním poplatkem motivuje investiční společnost podílníka k účasti ve Fondu po dobu doporučených 5 let. Taktéž je výstupní poplatek stanoven v případě přestupu do jiného podílového fondu v rámci rodiny fondů IKS KB. Ten je vymezen rozdílem mezi vstupním poplatkem, do kterého klient přestupuje a výstupním poplatkem, do něhož investor přestupuje. Pokud je vstupní sazba nižší nebo rovna sazbě cílového fondu, není při přestupu účtován žádný poplatek. Poplatek při odkupu/přestupu je podílníkům srážen pouze, pokud vlastní podílové listy zakoupené do 28. února 2011. Po tomto datu již není účtován výstupní poplatek.29 Fond odkupuje podílové listy bez zbytečného odkladu zpravidla do 7 dnů, maximálně však do zákonem stanovených 15 dní.30 Fond Akciový PLUS se zaměřuje převážně na finanční instrumenty ze sektoru finančních služeb. Dobře patrné je to z grafu č. 3, kde finanční sektor zaujímá téměř polovinu z celkového zastoupení. Takřka s 25% je zastoupen sektor energetiky, následován sektory s menšími zastoupeními. V grafu č. 3 je znázorněno 5 odvětví, které jsou nejvíce zastoupeny v portfoliu podílového fondu.

29

IKS KB. Ceník IKS fondů [online]. ©2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/files/ Fondy_iks_kb/Ceniky/zakladni_cenik.pdf?tm=1391811407727 30 IKS KB. Statut IKS Akciový PLUS [online]. ©2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/ files/Fondy_iks_kb/Statuty/fsi_statut.pdf?tm=1391811407727

29

Graf 3 - Sektorové složení - IKS Akciový PLUS

Sektorové složení Finanční služby

48.80%

Energetika

24.11%

Spotřební zboží

8.31%

Síťově služby

6.00%

Telekomunikace

4.99%

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.iks-kb.cz/dimg/FundDetail3.pdf?FundId=1020001

Největší podíl portfolia z finančního sektoru tvoří akcie ruské Sberbank a Erste Group. Za oblast energetiky jsou to akcie společností Gazprom a Lukoil. Za sektor síťové služby významnou část tvoří akcie ČEZ.

4.1.1. Analýza fondu Opět zde aplikujeme fiktivního investora s nákupem podílových listů ve třech určených termínech. Rozbor zahájíme na 10leté investici a zjistíme, jak je na tom výkonnost tohoto Fondu. Investice bude poupravena o vstupní poplatek a každý rok také o manažerský poplatek. Tabulka 7 - Výpočet 10leté investice - Akciový fond PLUS

Rok


2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

-8,51% 15,30% 7,59% -13,65% -48,91% 43,55% 2,53% -13,62% 7,46% -9,18%

Hodnota investice v Kč bez poplatků 100 000 88 745 100 072 105 299 88 925 44 432 62 380 62 551 52 843 55 535 49 328


Správní poplatek v Kč 1 952 2 202 2 317 1 956 978 1 372 1 376 1 163 1 222 1 085

Celková hodnota v Kč 97 000 86 793 97 871 102 982 86 969 43 455 61 007 61 175 51 680 54 314 48 242

15 622

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.iks-kb.cz/dimg/FundCourse.xls?FundId=1020001&tm=1401822740967

30

Tento podílový fond již na první pohled vykazuje dlouhodobé ztráty. Podílník se dostal do kladných čísel pouze v jednom případě a to v roce 2007, tedy před finanční krizí, kdy většina trhů byla na svém maximu. Největší ztrátu investor utržil v roce 2009 a to přes více než 50%. Fiktivní klient tohoto podílového fondu ustál recesní období na finančním trhu a doufal v jeho oživení. To nastalo ihned rok poté, bohužel se již na původní hodnotu vložené investice nikdy nevrátil, ba naopak, v dalších letech investice ještě poklesla. Jeho ztrátu dále umocnily nepřímé správní poplatky, které Fond stanovuje, ať je ztrátový či přebytkový. Dalším poplatkem stanovený Fondem je výstupní poplatek, podílník byl ovšem účasten fondu přes 3 650 dnů, tato sazba se tedy na něj nevztahovala. Výše výstupního poplatku je odvozena podle účasti ve Fondu, hodnoty jsou znázorněny v tabulce č. 6. Podílník tak v celkovém součtu přišel o 51,76% finančních prostředků. Vyčíslíme-li tuto hodnotu na koruny, dostáváme ztrátu 51 758 Kč. Částku, kterou obdržel v roce 2014 z podílového fondu, můžeme pro srovnání s ostatními fondy uvedenými v této práci, upravit o inflaci. Od roku 2004, kdy došlo k investici 100 000 Kč do roku 2014, kdy podílník prodal své podílové listy, kumulovaná inflace dosahovala 25,4%. Finanční částku, kterou tak obdržel od podílového fondu upravenou o inflaci, činila 35 989 Kč. Pro investora byl toto velmi špatný výběr podílového fondu. Ačkoli dodržel doporučenou dobu účasti ve Fondu, slibované neboli spíše očekávané zhodnocení v rozmezí 10 let nenastalo. Patrně nelze stanovit, co způsobilo nízkou výkonnost Fondu. Dokumentace z předešlých let není bohužel archivována, určit tak případné špatné složení akcií portfolia Fondu, či jeho nesprávného hospodaření, je dnes pouze dohadem. Důležité je také zmínit, že portfolio manažeři se jistě snaží spravovaný majetek zhodnocovat co nejlépe. Tedy ani oni nemohou za určitých okolností stanovit, jak se budou vyvíjet finanční trhy. Tato predikce a načasování nákupu či prodeje příslušného finančního instrumentu je pro obchodníky velmi složitá, v některých případech i nemožná. Podívejme se nyní, jak nízká výkonnost ovlivní investora, který nakoupil podílové listy po propuknutí finanční krize a investora, který se rozhodl z blíže neznámých důvodů prodat své podílové listy rok po nákupu podílových listů.

31

Tabulka 8 - Výpočet 5leté a 1leté investice - Akciový fond PLUS

Rok

2009 2010 2011 2012 2013 2014


43,55% 2,53% -13,62% 7,46% -9,18%




1letá investice

1letá 5letá investice investice 3 063 3 072 2 595 2 727 2 422 1 938

5letá investice 97 000 136 180 136 554 115 360 121 239 107 687

5letá investice 100 000 139 244 139 626 117 955 123 966 110 109

100 000 88 095


13 880


1 938

Zdroje: vlastní tvorba dle http://www.iks-kb.cz/dimg/FundCourse.xls?FundId=1020001&tm=1401822740967

Investice do tohoto Fondu v kratším horizontu již vykazuje kladná čísla. Investor, který koupil podílové listy tohoto Fondu, zaplatil vstupní poplatek 3 000 Kč, vklad snížený o tento poplatek mu poté Fond zhodnotil za 5 let o 7,7%. Nejvyššího zhodnocení bylo dosaženo v roce 2010, kde výkonnost Fondu přesahovala 40%. S očekáváním podobného zhodnocení investor setrval ve Fondu až do roku 2014. Nízká výkonnost a záporné zhodnocení donutily investora opustit tento Fond. Výnos z držby podílových listů činí 7 687 Kč. Upravíme-li částku o inflaci, dostáváme 6 987,5 Kč. Takové zhodnocení lze očekávat u fondů peněžního trhu nebo dokonce u produktů, které poskytují bankovní společnosti. V případě 1leté investice se dostáváme opět do červených čísel. Ztráta dosahuje téměř 15 000 Kč. Fond po odkupu podílových listů vyplácí klientovi 86 157 Kč. Znehodnocení inflací je minimální. Od roku 2013 do roku 2014 se tento makroekonomický ukazatel zvýšil o necelé 2%.31 Upravíme-li částku, vyplacenou podílovým fondem, získáváme 84 520 Kč. Celkově tento Fond nevykazuje ani přijatelné zhodnocení. Správní poplatek ve výši 2,2% ukrajuje už z tak špatné výkonnosti. Výstupní poplatek zde také nebyl uplatněn. U 5leté investice podílník dodržel maximální dobu účasti ve Fondu, vyplacená částka taky nebyla upravena o výstupní poplatek. V případě 1leté investice již podílový fond výstupní poplatek nestanovoval.

31

ČNB. Zprávy o inflaci [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/ menova_politika/ zpravy_o_inflaci/2014/2014_I/download/ZOI_I_2014_I.xlsx

32

4.2. Amundi Funds Equity Emerging Europe Historie tohoto Fondu sahá do roku 1996. Spravován je investiční kapitálovou společností Amundi, která je největší evropskou společností zabývající se správou aktiv32. Jak již název Fondu napovídá, investice směřuje do rozvíjejících se trhů Evropy (např. Rusko, Polsko, Turecko, Řecko a také Česká republika). Čistá hodnota aktiv k 30. 4. 2014 činí 24,54 milionů € a sídlo tohoto Fondu nalezneme v Lucembursku s označením ISIN LU0119094000.33 Referenční měnou Fondu je euro. Riziková třída Fondu je stanovena na nejvyšší hodnotu, tedy 7. Fond je tak určen pro investory, kteří se v případě poklesu výkonnosti Fondu nezaleknou a budou i nadále setrvávat ve Fondu s očekáváním vyššího zhodnocení vložených finančních prostředků. Poplatky spojené se správou majetku jsou stanoveny na hodnotu 2,48% z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu fondu. Vstupní poplatek ve výši 4,5%. Při vypracovávání této analýzy byla od 19. 5. 2014 změněna výše manažerského a správního poplatku. Správní sazba poklesla na hodnotu 1,7%, hodnota vstupního poplatku na 3%. Podílník ovšem své podílové listy nakoupil/prodal před touto dobou, bude tedy kalkulováno s hodnotami 4,5% a 2,48%. Největší část portfolia tvoří akcie firem působících v sektoru finance, konkrétně jde např. o ruskou banku Sberbank. Dalším v pořadí je sektor energetiky, kde fond drží akcie společností Lukoil, Gazprom, Magnit a další.33 Výběr pěti nejvíce zastoupených sektorů, které tvoří portfolio akcií fondu, je znázorněno v následujícím grafu č. 4.

32

IKS KB. Skupina Amundi [online]. ©2014 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/web/ skupina_amundi.html 33 Amundi. Amundi Funds Equity Emerging Europe [online]. ©2013 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http:// www.amundi-funds.com/priv/product/doc_download&file=5112641924006380617_5114000982338 724921

33

Graf 4 - Sektorové složení fondu - Amundi Funds Equity Emerging Europe

Sektorové složení Finance

37.50%

Energetika

32.67%

Telekomunikace

8.30%

Materiály

7.88%

Spotřební zboží

6.81%

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.amundi-funds.com/priv/product/doc_download&file=51126419240063 80617_5114000982338724921

4.2.1. Analýza fondu Pro analýzu zde nastupuje opět fiktivní investor s investicí 3 003 €. Výpočet a ukázka zhodnocení jeho investice je znázorněna v tabulce č. 9. Tabulka 9 - Výpočet 10leté investice - Amundi Funds

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční Hodnota Správní Celková zhodnocení investice v € bez poplatek v € hodnota v € investice poplatků 39,83% 84,37% 12,62% 4,64% -64,50% 125,29% 21,13% -11,70% 6,85% -12,96%

3 003,0 4 010,2 7 210,2 7 918,8 8 080,7 2 797,5 6 146,2 7 260,3 6 251,8 6 514,4 5 529,5


99,5 178,8 196,4 200,4 69,4 152,4 180,1 155,0 161,6 137,1

2 867,9 3 910,7 7 031,4 7 722,4 7 880,3 2 728,1 5 993,8 7 080,2 6 096,8 6 352,8 5 392,4

1 530,6


Detailní rozbor Fondu ukázal velmi vysoké zhodnocení. Z investice 3 003 €, klient při prodeji podílových listů obdržel 5 392,4 €. Což je vyjádřeno v procentech téměř 80%. Fond od roku 34

2004 do roku 2009 vykazoval významnou výnosnost. Značný propad investice je zaznamenán opět v roce 2009. Ovšem rok 2010 přinesl nejvyšší procentní zhodnocení v celém sledovaném horizontu. Podílníkům je v tomto Fondu strháván z počáteční investice vstupní poplatek ve výši 4,5%, tedy poměrně vysoká částka. Manažerský poplatek je také poměrně vysoký a to 2,48%. Jako v předchozích analýzách fondů, tak i v tomto musela být výkonnost upravena o správní poplatek, jelikož fond uvádí hodnoty již upravené o správcovský poplatek. Nejstarší dokument, ve kterém bylo možné nalézt výši manažerského poplatku, byl z roku 2011 a uváděl sazbu 2,48%. Tato sazba byla stanovena také pro rok 2013. Proto bylo s touto výší počítáno po celou dobu účasti ve fondu. Manažerské poplatky tak nepřímo připravily klienta o částku přesahující 1 500 €. Po provedení analýzy Fondu v horizontu 10 let, se nyní dostáváme k analýze Fondu v kratším horizontu. Výsledné hodnoty jsou zobrazeny v tabulce č. 10. Tabulka 10 - Výpočet 5leté a 1leté investice - Amundi Funds

Rok

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční zhodnocení investice 125,29% 21,13% -11,70% 6,85% -12,96%





1letá investice

987,5

80,5

80,5




Nyní se zaměříme na rozbor analýz kratšího horizontu. Investor, který vstoupil do Fondu v roce 2009, uskutečnil největší zhodnocení. Rok 2010 byl pro podílníka velmi dobrý, jeho vklad se více než zdvojnásobil. Při prodeji podílových listů obdržel klient od podílového fondu 6 773 €. V procentuálním vyjádření investice klientovi vynesla 88,76%. Investor, který se rozhodl vstoupit do Fondu v roce 2013, nakoupil podílové listy za 3 903,2 €. Podílník se v následujícím roce zalekl záporné výkonnosti a ihned odkoupil svůj 35

podíl zpět. Se vstupním poplatkem a ztrátou investor přišel o 739,2 €. Fond podílníkovi po podání požadavku na odkup vlastního podílu vyplatil 3 164 €. Opět i v tomto případě eurový fond vykazuje mnohanásobně vyšší výkonnost, než je tomu u korunového fondu. Závěrečné porovnání zahraničních a korunových podílových fondů bude učiněno v kapitole č. 7.

36

5. Podílové fondy Československé obchodní banky Asset Management, a.s. Finanční skupina Československé obchodní banky KBC (dále jen ČSOB) nabízí svým klientům přes 250 podílových fondů nejrůznějších strategií, spravovaných celosvětovou finanční skupinou KBC Group NV, jejíž součástí jsou fondy ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnosti.34 ČSOB nabízí přes 50 akciových podílových fondů. U každého z nich doporučuje účast minimálně po dobu 7 let z důvodů krátkodobých odchylek na finančním trhu, které se v dlouhodobém horizontu vyrovnají. U této investiční společnosti byl vybrán „ČSOB realitní mix“ vedený v českých korunách a fond vedený měně euro „KBC Equity Fund Strategic Finance“.

5.1. ČSOB realitní mix, otevřený podílový fond Tento Fond byl založen 1. 2. 2006. Ačkoli požadavek na výběr fondu pro potřeby této práce, byla minimální doba existence 10 let, ČSOB žádný takový nenabízí. Fond realitní mix je nejstarší akciový podílový fond vedený v českých korunách. K 5. 6. 2014 činí hodnota NAV 389,21 mil Kč. Označení ISIN CZ0008472222 napovídá, že domicilem je Česká republika. Jedná se o podílový fond, který investuje do akcií společností, které podnikají v realitním sektoru a zabývají se výstavbou, správou a provozováním nemovitostí nebo obchodováním s nimi. Investice rozložení portfolia je globální, Fond ukládá své prostředky do společností působících na americkém a evropském realitním trhu.35 Ukázka nejvíce zastoupených akcií, k 30. 5. 2014, v portfoliu Fondu je znázorněno v grafu č. 5. Největší část, 7,94%, tvoří akcie francouzské developerské společnosti. V těsné blízkosti, se 7,44% jsou zastoupeny akcie americké společnosti Simon Property Group.

34

ČSOB. Fondy [online]. ©2014 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Fondy/Stranky/ default.aspx 35 ČSOB. ČSOB Realitní mix [online]. ©2014 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/ Fondy/ CZ0008472222-LETAK.pdf

37

Graf 5 - Portfolio Fondu ČSOB Realitní mix - TOP 5 akcií

Portfolio Fondu - TOP 5 akcií 7.96%

UNIBAIL RODAMCO SIMON PROPERTY GROUP

7.44%

IMMOFINANZ AG

7.39% 4.88%

AMERICAN TOWER CORPORATION

4.50%

LAND SECURITIES GR

Zdroj: vlastní tvorba dle: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/CZ0008472222.aspx

Minimální investovaná částka při prvním nákupu podílových listů činí 5 000 Kč. Minimální investovaná částka prvního nákupu v rámci pravidelného investování do podílových listů Fondu a každého dalšího nákupu činí 500 Kč.36 Fond na svém webovém portálu informuje klienty o výši poplatků. Vstupní poplatek je stanoven jako přirážka k počáteční investici ve výši 3%. To znamená, že pokud klient chce investovat 100 000 Kč, Fond investuje klientem vložených 100 000 Kč. Vstupní poplatek je klientem zaplacen zvlášť. Manažerský poplatek je stanoven na hodnotu 2% z objemu majetku Fondu. Investiční společnost na svých stránkách neuvádí historické dokumenty z předešlých let, nebylo tedy možné dohledat správní poplatky z minulých let. Proto bude v analýze kalkulováno se správním poplatkem ve výši 2%. A i v tomto případě je poplatek zahrnut ve výkonnosti Fondu, z toho důvodu bude výkonnost upravena o správcovský poplatek.

5.1.1. Analýza fondu Fiktivní investor bude v tomto případě účasten Fondu pouze 8 let, z důvodu krátké existence Fondu. Jak byla jeho investice zhodnocena, je znázorněno v tabulce č. 11.

36

ČSOB. Statut standardního fondu [online]. ©2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.csob.cz/ WebCsob/Fondy/CZ0008472222-STATUT.pdf

38

Tabulka 11 - Výpočet 10leté investice - ČSOB Realitní mix

Rok


2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

31,03% -32,08% -58,03% 56,80% 15,62% -14,20% 20,43% 5,90%

Hodnota investice v Kč bez poplatku

Správní Celková poplatek v hodnota v Kč Kč

100 000 131 030 87 216 35 872 55 123 62 458 52 518 61 982 64 326


2 621 1 744 717 1 102 1 249 1 050 1 240 1 287

100 000 128 409 85 471 35 155 54 020 61 209 51 467 60 742 63 040

11 010

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove-fondy/Stranky/historie.aspx ?Isin=CZ0008472222

Jako jediný analyzovaný Fond, v této práci, stanovuje vstupní poplatek formou přirážky, nikoli formou srážky. Vstupní poplatek tak činí 3 000 Kč a podílový fond investuje na finančních trzích celý klientův vklad, tedy 100 000 Kč. Investiční politika založená na investicích do společností zabývajících se realitními obchody, zřejmě upoutala podílníka, proto do Fondu vstoupil v prvních dnech založení. Bohužel se výkonnost tohoto Fondu pohybuje ve většině případů v červených číslech nebo vykazuje velmi nízkou výkonnost. Zhodnocení, které nastalo v roce 2007, bylo v následujících dvou letech razantně sníženo. Po tomto značném znehodnocení se podílník na nejvyšší hodnotu investice dostal až v roce 2014. V témže roce také prodal vlastněné podílové listy. Celková ztráta (i se vstupním poplatkem), kterou investor utrpěl, činí 39 960 Kč. Vyčísleno procentuálně – 38,8%. Částku, kterou obdržel od podílového fondu k 5. 2. 2014, činila 63 040 Kč. Upravíme-li vyplacený podíl o kumulovanou inflaci od roku 2006 do doby výplaty podílu (21,9%), dostáváme se na částku 49 745 Kč.

39

Nyní se zaměříme na 5letou a 1letou investici. Výsledky jsou znázorněny v následující tabulce č. 12. Tabulka 12 - Výpočet 5leté a 1leté investice - ČSOB Realitní mix

Rok

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční zhodnocení investice 56,80% 15,62% -14,20% 20,43% 5,90%

Hodnota investice v Kč bez poplatku 5letá investice 100 000 156 800 177 666 149 389 176 311 182 979



Správní poplatek v Kč 5letá investice 3 136 3 553 2 988 3 526 3 660

1letá investice

16 863

2 118

2 118

Celková hodnota v Kč 5letá investice 100 000 153 664 174 113 146 401 172 785 179 319


Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove-fondy/Stranky/historie.aspx?Isin=CZ0008472222

Investor, který vstoupil do Fondu v roce 2009, hned v následujícím roce zhodnotil vklad v podílovém fondu o více než 50%. V dalších letech investice opět vzrostla. Pouze mírné znehodnocení nastalo v roce 2012, které bylo v následujících 2 letech vyrovnáno. Celkový výnos z této investice činil 76 319 Kč. Po odečtení inflace dostáváme 69 374 Kč. Čistý kapitálový zisk, očištěný o inflaci v procentuálním vyjádření činí 48,47%. Podílník, který byl účasten ve Fondu pouze jeden rok, svou investici nijak nezhodnotil. Prostředky, které do fondu vložil, o rok později od Fondu získal zpátky. Výkonnost Fondu pokryla manažerské poplatky, kterými investiční společnost hradí náklady vzniklé při obchodování na finančním trhu.

5.2. KBC Equity Fund Strategic Finance Tento podílový fond vedený v zahraniční měně euro byl založen 5. 6. 2000. Původní název Fondu byl do 30. 9. 2013 „KBC Equity Fund Euro Finance“. Historické informace byly proto nalezeny v prospektu fondu pod původním názvem. Fond je spravován belgickou kapitálovou společností KBC Group NV. Hodnota NAV je ve výši 18,32 mil € a označení Fondu nese

40

ISIN BE0174093758, podle počátečního označení kódu lze odhadnout, že domicilem je Belgie37. Fond investuje do akcií společností z oblasti finančního sektoru. Jmenovitě můžeme uvést: Allianz, ING, Deutsche Bank, Société Générale38. V následujícím grafu č. 6 jsou znázorněny akcie v portfoliu Fondu v majoritním postavení. Graf 6 - Portfolio Fondu KBC Equity Fund Strategic Finance - TOP 5 akcií

Portfolio Fondu - TOP 5 akcií Allianz SE

4.87%

BNP Paribas SA

4.85%

JPMorgan Chase & Co

4.39%

Banco Santander SA

4.21%

ING Groep NV

3.91%

Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.bloomberg.com/quote/KBCEEFK:BB

Pokud se investor rozhodne vložit finanční prostředky do tohoto fondu, musí složit minimální částku ve výši 500 €. Poplatky, které Fond stanovuje, bylo možné dohledat pouze od roku 2013. V právním dokumentu „Statut fondu“ byla výše manažerského poplatku stanovena na 1,5% a vstupní poplatek na 3%. Analýza výkonnosti fondu proto pro období 2004 až 2014 kalkulovala s uvedenou výší vstupního a výstupního poplatku. Ani u tohoto Fondu není výjimkou upravení výkonnosti fondu o správní poplatek. Aby bylo alespoň částečně možné stanovit potenciální výši manažerského poplatku, byl vypočítán stejným způsobem jako u předchozích analýz fondů.

5.2.1. Analýza fondu U tohoto posledního analyzovaného fondu opět aplikujeme fiktivního investora, který investuje 3003 € a očekává značné zhodnocení. Zdali tomu tak opravdu bylo, nalezneme níže v tabulce č. 13. 37

ČSOB. KBC Equity Fund Strategic Finance [online]. ©2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http:// www.csob.cz/cz/fondy/ Akciove-fondy/Stranky/BE0174093758.aspx 38 Bloomberg. KBC Equity Fund Strategic Finance [online]. ©2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http:// www.bloomberg.com/quote/KBCEEFK:BB

41

Tabulka 13 - Výpočet 10leté investice - KBC Equity Fund Strategic Finance

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční Hodnota Správní zhodnocení investice v € bez poplatek v € investice poplatků

13,01% 27,89% 20,75% -27,56% -55,60% 47,57% 7,47% -26,02% 28,21% 12,44%

3 003,0 3 291,9 4 146,8 4 932,2 3 519,3 1 539,1 2 237,2 2 368,3 1 725,8 2 179,4 2 413,8


49,4 62,2 74,0 52,8 23,1 33,6 35,5 25,9 32,7 36,2

Celková hodnota v € 2 912,9 3 242,5 4 084,6 4 858,2 3 466,5 1 516,0 2 203,7 2 332,7 1 699,9 2 146,7 2 377,6

425,3

Zdroje: vlastní tvorba dle http://www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove-fondy/Stranky/historie.aspx

Eurová částka 3 003 byla upravena o vstupní poplatek 3% z investované částky, podílový fond tak použije ke zhodnocení 2 912,9 €. Do roku 2007 podílník utržil zhodnocení přes 60%. Bohužel o toto zhodnocení přišel v následujících dvou letech, kdy finanční krize zmenšila jeho investici o téměř 70%. Ačkoli v několika letech došlo ke zhodnocení investorova podílu, v roce 2014, kdy požádal o vyplacení, činila jeho konečná zhodnocená investice 2 377,6 €. Vyčíslíme-li investorovu ztrátu, dostáváme se na hodnotu 625,4 €. Výše správního poplatku, která byla finanční skupinou Amundi stanovena na 1,5%, snížila podílníkův výnos za dobu 10 let o 425,3 €. V součtu se vstupním poplatkem, manažerským poplatkem a zápornou výkonností investor utržil celkovou ztrátu 1 140,8 €. Což představuje více než jednu třetinu hodnoty vložené investice do Fondu. V poslední analýze se zaměříme na investora, který držel podílové listy od roku 2009 do roku 2014 a na investora, který vlastnil podílové listy tohoto fondu pouze jeden rok. Zhodnocení investic je znázorněno v tabulce č. 14.

42

Tabulka 14 - Výpočet 5leté a 1leté investice - KBC Equity Fund Strategic Finance

Rok


2009 2010 2011 2012 2013 2014

47,57% 7,47% -26,02% 28,21% 12,44%





1letá investice

376,2

63,9

63,9



Zdroj: vlastní tvorba dle http://www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove-fondy/Stranky/historie.aspx

Podílník, který nakoupil podílové listy v roce 2009, zhodnotil vložené finanční prostředky o 1 807,3 €, což je procentuelně přes 50%. Z vkladu byl investorovi odečten vstupní poplatek ve výši 107,6 €. Investiční společnost spravující Fond, stanovuje manažerský poplatek ve výši 1,5%. O tuto výši byla upravena i v tomto případě výkonnost fondu, neboť Fond zveřejňuje výnosnost sníženou o správní poplatek. Z tabulky tak můžeme určit, že investor nepřímo přišel o 376,2 €. Výnos utržil i investor, který držel podílové listy pouze jeden rok. Zhodnocení dosahující 12,44% pokrylo vstupní i manažerský poplatek. Investorův výnos činil 290 €. Analyzovaný podílový fond investiční společnosti KBC Group NV, přinesl zhodnocení investice pouze pro investory, kteří vstoupili do fondu v letech 2009 a 2013. Investor, který držel podílové listy od roku 2004, dosáhl záporného zhodnocení.

43

6. Významné události roku 2014 6.1. Novelizace zákona zdanění kapitálových příjmů Jestliže podílník utrží výnos, je nutné jej jako každý jiný výnos zdanit. Do roku 2013 zákon o daních z příjmů fyzických osob uváděl tzv. „časový test“ na dobu 6 měsíců. Tento test stanovoval, po jakou minimální dobu musí investor držet cenné papíry, aby jeho případný výnos byl osvobozen od daně. Novela tohoto zákona, která vzešla v platnost na začátku roku 2014, tento časový test mění. Nyní, aby byl investor osvobozen od daně z kapitálových příjmů, musí držet cenné papíry minimálně 3 roky. V analýze byl stanoven fiktivní investor s dobou investice 1 roku a žádostí o odkup vlastního podílu v únoru 2014. Přestože podílník držel cenné papíry pouze 1 rok, nevztahoval se na něj časový test tří let. Do svého portfolia nakoupil cenné papíry v době platnosti zákona, který stanovoval časový test v délce 6 měsíců. Časový test v délce 3 let se tak vztahuje pouze na osoby, které nakoupí cenné papíry v roce 2014 a dále.

6.2. Krymská krize Globální událost, dnes označovaná jako „Krymská krize“, začala na přelomu února a března roku 2014. Rozebírat detaily a příčiny této krize rozhodně není cílem této práce. Při zpracování analýz bylo zjištěno, že velká část investičních společností má v držbě akcie ruských firem a společností. Ve většině případů vlastnictví těchto akcií dosahovalo majoritního zastoupení. Nejčastěji držené akcie v portfoliích podílových fondů byly: Gazprom, Lukoil, Sberbank a další. Po vypuknutí krize došlo k poklesu hodnot akcií zmíněných společností. To samozřejmě s sebou přináší i pokles výkonnosti podílových fondů. V některých případech manažeři fondů na tuto skutečnost reagovali prodejem akcií z portfolia fondu. Fondy, které si ponechaly nadále akcie v portfoliu, vykazovaly pro klienty ve svých právních dokumentech zvýšené druhy rizik (měnové, teritoriální a další). V ojedinělých případech byl zaznamenán nárůst ukazatele VAR přes 100%. Value at risk, neboli „hodnota v riziku“ udává procentuální pravděpodobnost ztráty investice. Na počátku zpracování analýzy prvního podílového fondu, byl zaznamenán ukazatel VAR ve výši 13,67% (ke 2. 2. 2014).

44

V současnosti je tento ukazatel 29,94%39 (k 30. 4. 2014). Konkrétně se jedná o podílový fond „Invest Emerging Europe“. Fond má ve svém portfoliu 39,94% akcií společností pocházejících z Ruska. Manažer spravující tento Fond může očekávat růst akcií ruských společností. Vysoké riziko tak může přinést vysoký zisk. Ovšem také značnou ztrátu.

39

ING. ING Invest Emerging Europe [online]. ©2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/ download/23183/04_2014_CZE_ING%20Invest%20Emerging%20Europe.pdf

45

7. Zhodnocení analyzovaných fondů Po důkladné analýze všech fondů se nyní dostáváme k jejich zhodnocení. Fondy byly podrobeny rozboru z hlediska výkonnosti a výši poplatků. Jako první bude podrobena zhodnocení výše poplatků. Výše poplatků je pro potenciálního investora velmi důležitý ukazatel. S prvním poplatkem, který se investor setká, je vstupní poplatek. Většina podílových fondů jej má stanoven jako srážku z vkladu investora. Podílník tedy bude zhodnocovat částku sníženou o vstupní poplatek. Malá část podílových fondů stanovuje vstupní poplatek formou přirážky, podílník tak investuje celou požadovanou částku a vstupní poplatek uhradí správci podílového fondu zvlášť. Vstupní poplatek byl u čtyř podílových fondů z šesti ve výši 3%. Z mého pohledu jde o standardní výši. Akciové podílové fondy mají vysoké náklady na správu fondu, je tedy potřebné, aby vstupní poplatek pokrýval potřebné náklady, zejména ty s počátečními úkony. Druhý nejvyšší vstupní poplatek, 3,8%, byl zjištěn u podílového fondu „Český akciový fond“. Nejvyšší poplatek, 4,5%, z šesti analyzovaných fondů byl zjištěn u „Amundi Funds Equity Emerging Europe“. Před vstupem do tohoto fondu, by si měl potenciální investor vyhledat výnosnost fondu a určit si tak, zda je vyšší vstupní poplatek kompenzován přijatelnou výkonností. Samozřejmě je zde nutné uvažovat se situací, že vysoká historická výkonnost nemusí korespondovat s tou budoucí. Jak již bylo v úvodu práce řečeno, stanovit adekvátně správní poplatek bylo komplikované. Správcovský poplatek je manažery stanovován na každý rok v různé výši. Odvíjí se od aktivit na organizovaném trhu, v legislativních změnách (zdanění) a v nepředvídatelných událostech (pokuty, penále, a další). Manažerský poplatek byl tak po celou dobu investice stanoven konstantně. Z určitého pohledu by se tato metoda mohla zdát nevypovídající. Jak ovšem určit, o kolik podílový fond zmenšil investici a následné zhodnocení podílníka? Údaje v tabulce, zobrazeny ve sloupcích „správní poplatek“, slouží pro obecnou představu, o kolik mohla být investice podílníka větší. Výše správního poplatku se u analyzovaných fondů pohybovala v rozmezí 1,5% až 2,48%. Porovnáme-li výnosnost fondů s jejich manažerskými poplatky, můžeme mezi nimi nalézt určitou souvislost. Nejvyšší správní poplatek stanovuje zahraniční fond provozovaný 46

Komerční bankou. Také ale vykazuje nejvyšší výkonnost. Lze tedy vyvodit, že manažeři, spravující tento fond, provádí velké množství operací a obchodů s instrumenty na finančních trzích. Tyto transakce by ovšem manažeři měli provádět tak, aby nakoupené instrumenty přinášely co nejvyšší zhodnocení. Nejnižší manažerský poplatek stanovuje zahraniční podílový fond poskytovaný ČSOB. I zde můžeme nalézt určitou souvislost. Ze tří analyzovaných zahraničních fondů, tento vykazuje nejnižší výkonnost. Dalo by se říci, že manažeři realizují méně operací a obchodů s finančními instrumenty? V tomto případě patrně přímá úměra platit nebude. Cílem každého manažera je vykazovat co nejvyšší výnosy. Na základě těchto výnosů je poté stanovena jeho výkonnostní odměna. Obecně tedy nelze říci, že pokud bude fond vykazovat nízkou výkonnost (či ztrátovost), bude správní poplatek v porovnání s ostatními fondy stejného typu nízký. Při výběru „správného“ fondu by proto měl potenciální investor hledět spíše na výši manažerského poplatku. Ten totiž ukrajuje z jeho investice značný podíl. Závěrečné zhodnocení nyní bude věnováno analyzovaným fondům. Podílové fondy, které umožňují investorům nakupovat podílové listy v českých korunách, nevykázaly očekávanou výnosnost. Pouze u jednoho fondu bylo výnosnost vysoká. Zhodnocení investic je znázorněno v grafu č. 7. Graf 7 - Zhodnocení investic u podílových fondů v CZK

Zdroj: vlastní tvorba

47

Z grafu lze zřetelně rozpoznat, který fond vykazoval vysoké výnosy. Byl jím „Český akciový fond“ od investiční společnosti ING. Zbývající 2 fondy, od investičních společností ČSOB a KB, vykázaly neuspokojující výkonnost pro investory. Vložené investice se bohužel po finanční krizi v roce 2008 již nevrátily ani na hodnoty počáteční investice. Na základě těchto výsledků nejsou doporučeny pro případnou investici. Z tohoto hlediska lze doporučit investici do podílového fondu, „Český akciový fond“, vedeného v českých korunách. Přestože má tento Fond nejvyšší vstupní poplatek, je toto investorům kompenzováno vysokou výkonnosti. Jak již bylo v této práci mnohokrát řečeno, nelze s touto vysokou výkonnosti počítat i do budoucna. Naproti tomu výkonnost zahraničních podílových fondů je na tom o něco lépe. Vysoké výnosy přinesly svým podílníkům podílové fondy od investičních společností ING a KB. Vložena investice byla podílníkům za dobu 10 let téměř zdvojnásobena. Prudký pokles hodnoty investice je dobře patrný v grafu č. 7. Tento pokles byl v následujících letech kompenzován značným růstem a podílníci tak nepřišli o své vložené finanční prostředky. O ztrátě můžeme hovořit u zbývajícího podílového fondu od investiční společnosti ČSOB. Fond dokázal zhodnotit prostředky podílníků pouze do roku 2007. Po finanční krizi Fond vykazoval velmi nízkou výkonnost a hodnota investic se již nedostala ani na počáteční hodnotu. Graf 8 - Zhodnocení investic zahraničních podílových fondů

Zhodnocení investic zahraničních podílových fondů 8,000

Investice v €

7,000 6,000 5,000

ČSOB

4,000

ING

3,000

KB

2,000 1,000

Zdroje: vlastní tvorba

48

Pro investici do zahraničního podílového fondu by na základě analýzy byly doporučeny „Amundi Funds Equity Emerging Europe“ od Komerční banky nebo „ING Invest Emerging Europe“ poskytovaný investiční společností ING. Oba tyto fondy přinesly svým podílníkům značné zhodnocení. Porovnáme-li z hlediska výnosnosti investiční společnosti, jednoznačně vítězí investiční společnost ING. V analýze korunového i eurového fondu investor nejlépe zhodnotil vložené finanční prostředky. Pomyslné druhé místo můžeme přiřadit IKS KB. Ačkoli výnosnost korunového fondu byla nejnižší, výnosnost zahraničního fondu byla velmi vysoká. Nejhůře se v analýze umístila investiční společnost ČSOB. Investor ani v korunovém, ani v eurovém fondu nedosáhl zhodnocení. V obou případech došlo ke ztrátě. Tabulka č. 15 shrnuje investice analyzovaných fondů ze všech 3 hledisek. Barevné označení koresponduje s barvami v předchozích grafech (č. 7 a č. 8). Tabulka 15 - Porovnání investic

IS

Název fondů

ING KB ČSOB ING KB ČSOB

Český akciový fond IKS Akciový PLUS ČSOB Realitní mix Invest Emerging Europe Amundi Funds Equity Europe Equity Fund Strategic Finance

Zhodnocení investic 10letá investice 5letá investice 1letá investice 159 991 Kč 151 210 Kč 102 120 Kč 48 242 Kč 107 687 Kč 86 157 Kč 63 040 Kč 179 319 Kč 103 782 Kč 5 681,7 € 7 526,3 € 3 362,3 € 5 392,4 € 6 773,0 € 3 164,0 € 2 377,6 € 5 458,4 € 4 193,2 €

Zdroj: vlastní tvorba

Je samozřejmé, že nelze učinit obecné doporučení vhodné investiční společnosti, neboť na základě analýzy pouhých 6 fondů nelze provést kvalitní a jednoznačné doporučení. Finanční trh po celé Zemi nabízí tisíce podílových fondů v různých referenčních měnách, s různými investičními strategiemi a mnohými dalšími prvky, které ovlivňují výkonnost fondů. K tomuto vysokému počtu podílových fondů bych ráda upozornila na důležitý fakt. Jestliže se potenciální investor rozhodne investovat do podílových fondů, jak vybrat ten správný? Existují 2 možnosti, jak rozpoznat dobrý podílový fond. První varianta spočívá v důvěře investičního poradce. Před samotným investováním do podílového fondu, by poradce měl s klientem provést vstupní test, ve kterém investor zjistí, jaké povědomí má jeho klient o kolektivním financování. Na základě těchto výsledků může poradce doporučit vhodný fond s patřičným rizikem. Jestliže je klient nováčkem v této oblasti, 49

je odkázán na poradcovu poctivost. V některých případech dochází investičními poradci k účelnému doporučování fondů s nízkou výkonností a přesvědčování klientely, že fond v nejbližší době jistě začne vykazovat vysokou výnosnost. Druhá varianta je určená spíše pro investory, kteří již nějaké znalosti z oblasti kolektivního investování mají. Dalo by se říci, že metoda spočívá v analýze, která byla provedena v této práci. Ovšem provést analýzu na desítkách či snad stovkách fondů je nemyslitelné. Investor by proto měl vybírat takový fond, který vyhovuje jeho požadavkům. Mohou jimi být: výše rizika, délka účasti ve fondu, očekávaná výnosnost, výše poplatků. Z těchto informací lze vybrat druh fondu (akciový, peněžní, dluhopisový a další). Nyní již v konečné fázi stačí vybrat ten správný fond. Zde je potenciální investor odkázán na rozsah zveřejněných informaci. Z hlediska uveřejňování hodnotných informací, bych nejvíce vyzdvihla investiční společnost ING. Na svých webových stránkách uvádí přehledné a velmi snadno dostupné informace, z nichž si může investor vybrat potřebné údaje. Přestože jsou všechny investiční společnosti povinny uvádět tzv. KID (z angl. „Key Investor Document“ nebo také KIID – „Key Investor Information Document) – Klíčové informace pro investory, je někdy obtížné nalézt potřebné informace. U zahraničních podílových fondů je dokonce možné se setkat s dokumenty čítající přes 1 200 stran. Tyto velmi obsáhlé právní dokumenty poskytuje investiční společnost KBC Group NV. Orientace a hledání vhodných informací je velmi náročná a pro člověka, který neovládá cizí jazyk na potřebné úrovni, prakticky nemožná.

50

Závěr Zvolené téma bylo pro mne naprosto nové. Poprvé jsem se s oblastí kolektivního investování setkala až ve 3. ročníku studia na této škole a velice mne zaujalo. Výběr tématu bakalářské práce byl proto velmi snadný. Osobním cílem bylo hlubší poznání fungování podílových fondů a zjištění podrobnějších informací o struktuře majetku fondů. Zpracování tématu „Analýza vybraných podílových fondů z hlediska výnosů“ bylo velmi poučné a dovolilo mi nahlédnout do podrobnějších informací o podílových fondech. Doposud jsem neměla příležitost podrobněji se zajímat o tuto tématiku. Po provedení analýz vybraných fondů jsem dospěla k překvapivému zjištění. Dle doposud známých informací o akciových podílových fondech jsem očekávala mnohem vyšší zhodnocení. Přestože jsem na počátku práce uváděla jistý zájem o akciové podílové fondy, po provedení analýz již tento zájem natolik silně nepřetrvává. Výsledky jsou natolik rozporuplné, že bych se raději stala tím, kdo podílové fondy spravuje a má přímou možnost nakupovat vybrané finanční instrumenty. Tato vize je momentálně velmi vzdálená (ne-li nedosažitelná). Analýza všech 6 podílových fondů byla provedena vlastním postupem. Nevycházela z žádných obecně známých metod, je proto možné, že aplikovaná analýza nevyhovuje zavedeným metodám. Mým cílem ovšem bylo samostatně stanovit metodiku, kterou by bylo možné určit výkonnost vybraných fondů. V úvodu práce byla stanovena hypotéza, kterou nyní mohu po provedení analýzy potvrdit. Zahraniční podílové fondy ve všech případech vykázaly vyšší výkonnost, než podílové fondy v České republice. Snažit se odhadnout proč tomu tak je, se neodvažuji. Jedním z možných důvodů může být relativně krátká historie kolektivního investování a také nepříznivý vývoj na počátku 90. let. Práce se z větší části zaměřuje na výpočty, analýzy a hodnocení. Pouze druhá kapitola je zaměřena na teoretickou část, kde je stručně nahlédnuto do historie kolektivního investování v České republice, je popsána charakteristika podílových fondů a v neposlední řadě jsou zde vymezeny potřebné pojmy.

51

V první kapitole je představena metodika způsobu provedení analýzy vybraných fondů. K tomuto rozboru byl vytvořen fiktivní český investor, který investoval do 6 vybraných fondů stejnou částku ve shodných datech. Následující tři kapitoly představují samotnou analýzu fondů a zároveň tvoří největší část práce. Každé investiční společnosti je věnovaná samostatná kapitola, v níž jsou rozebrány vybrané dva podílové fondy. Podkapitoly jsou věnovány samotným fondům a jejich analýze. Výsledné hodnoty výkonnosti fondů jsou zobrazeny v přehledných tabulkách a je učiněno krátké zhodnocení. Předposlední kapitola je věnována aktualitám, které nastaly při zpracování této práce. První událost je geograficky zaměřena na investory v České republice a jedná se o legislativní změny. Druhá událost je globálního zaměření, které poukazuje na ovlivnění finančních trhů působením (nejen) politických nepokojů na území Ukrajiny a Ruska. V poslední kapitole je učiněno podrobnější zhodnocení investičních společností a také samotných podílových fondů. U fondů je zhodnocena výše poplatků a výkonnost fondů. Výsledky analýz jsou uvedeny v přehledné tabulce.

52

Seznam použité literatury Bibliografické zdroje [1] STEIGAUF, Slavomír. FONDY jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0247-9. [2] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, ISBN 97880-7357-297-6. [3] Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ÚZ č. 975, Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-000-1.

Webové zdroje [4] Amundi. Amundi Funds Equity Emerging Europe [online]. ©2013 [cit. 2014-02-16]. Dostupné

z:

http://www.amundi-funds.com/priv/product/doc_download&file=511264192

4006380617_5114000982338724921 [5] Bloomberg. KBC Equity Fund Strategic Finance [online]. ©2014 [cit. 2014-06-06]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/quote/KBCEEFK:BB [6] ČNB. Devizový trh [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http:// www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/vybrane_form.jsp [7] ČNB. Zprávy o inflaci [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http:// www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_I/download/ZOI_I_2014_I.xls x [8] ČSOB. ČSOB Realitní mix [online]. ©2014 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http:// www.csob.cz/WebCsob/Fondy/CZ0008472222-LETAK.pdf [9] ČSOB. Fondy [online]. ©2014 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.csob.cz/ cz/Fondy/Stranky/default.aspx [10] ČSOB. KBC Equity Fund Strategic Finance [online]. ©2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/BE0174093758.aspx

53

[11] ČSOB. Realitní mix – historie [online]. ©2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http:// www.csob.cz/cz/Fondy/Akciove-fondy/Stranky/historie.aspx?Isin=CZ0008472222 [12] ČSOB. Realitní mix [online]. ©2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http:// www.csob.cz/cz/fondy/Akciove-fondy/Stranky/CZ0008472222.aspx [13] ČSOB. Statut standardního fondu [online]. ©2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http:// www.csob.cz/WebCsob/Fondy/CZ0008472222-STATUT.pdf [14] finance.cz. Kalkulátor inflace [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/kalkulacky-aplikace/inflace/ [15] IKS KB. IKS Akciový plus [online]. ©2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http:// www.iks-kb.cz/web/detail_fondu.html?Fond=IKS_Akciovy_PLUS&FundId=1020001 [16] IKS KB. Akciový plus [online]. ©2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http:// www.ikskb.cz/dimg/FundDetail3.pdf?FundId=1020001 [17] IKS KB. Akciový plus – historické ceny [online]. ©2010 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.iks-kb.cz/dimg/FundCourse.xls?FundId=1020001&tm=1401822740967 [18] IKS KB. Ceník IKS fondů [online]. ©2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http:// www.iks-kb.cz/dimg/FundCourse.xls?FundId=10152149&tm=1401957459456 [19] IKS KB. Equity Emerging Europe [online]. ©2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http:// www.iks-kb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/Ceniky/zakladni_cenik.pdf?tm=1391811407727 [20] IKS KB. Skupina Amundi [online]. ©2014 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http:// www.iks-kb.cz/web/skupina_amundi.html [21] IKS KB. Statut IKS Akciový PLUS [online]. ©2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http:// www.iks-kb.cz/web/files/Fondy_iks_kb/Statuty/fsi_statut.pdf?tm=1391811407727 [22] ING. ING fondy sazebník [online]. ©2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http:// www.ingbank.cz/files/cz/investice/sazebniky/2014-03-01-ing-fondy-sazebnik.pdf [23] ING. ING Invest Emerging Europe [online]. ©2014 [cit. 2014-06-09]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/download/23183/04_2014_CZE_ING%20Invest%20Emerging% 20Europe.pdf

54

[24] ING. ING Internationl Czech Equity [online]. ©2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/download/22236/12_2013_CZE_ING%20International%20Czech%20 Equity.pdf [25] ING. ING Internationl Czech Equity – historické ceny [online]. ©2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/ing-fondy/o-ing-fondech/historicke-ceny [26] ING. ING Invest Emerging Europe [online]. ©2010 [cit. 2014-01-30]. Dostupné z: https://cz.ingfondy.eu/download/22254/12_2013_CZE_ING%20Invest%20Emerging%20 Europe.pdf [27] penize.cz. Druhy podílových fondů [online]. ©2000-2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15927-druhy-podilovych-fondu

Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1 - Vstupní poplatky - ING International Český akciový fond .................................. 20 Tabulka 2 - Výpočet 10leté investice - ING International Český akciový fond ...................... 21 Tabulka 3 - Výpočet 5leté a 1leté investice - ING International Český akciový fond ............. 22 Tabulka 4 - Výpočet 10leté investice - ING Invest Emerging Europe ..................................... 25 Tabulka 5 - Výpočet 5leté a 1leté investice - ING Invest Emerging Europe ........................... 26 Tabulka 6 - Výstupní poplatek v IKS KB ................................................................................ 29 Tabulka 7 - Výpočet 10leté investice - Akciový fond PLUS ................................................... 30 Tabulka 8 - Výpočet 5leté a 1leté investice - Akciový fond PLUS ......................................... 32 Tabulka 9 - Výpočet 10leté investice - Amundi Funds ............................................................ 34 Tabulka 10 - Výpočet 5leté a 1leté investice - Amundi Funds ................................................ 35 Tabulka 11 - Výpočet 10leté investice - ČSOB Realitní mix .................................................. 39 Tabulka 12 - Výpočet 5leté a 1leté investice - ČSOB Realitní mix ......................................... 40 Tabulka 13 - Výpočet 10leté investice - KBC Equity Fund Strategic Finance ........................ 42 Tabulka 14 - Výpočet 5leté a 1leté investice - KBC Equity Fund Strategic Finance .............. 43 Tabulka 15 - Porovnání investic ............................................................................................... 49

55

Grafy Graf 1 - Sektorové složení - ING International Český akciový fond ....................................... 20 Graf 2 - Sektorové složení - ING Invest Emerging Europe ..................................................... 24 Graf 3 - Sektorové složení - IKS Akciový PLUS..................................................................... 30 Graf 4 - Sektorové složení fondu - Amundi Funds Equity Emerging Europe ......................... 34 Graf 5 - Portfolio Fondu ČSOB Realitní mix - TOP 5 akcií .................................................... 38 Graf 6 - Portfolio Fondu KBC Equity Fund Strategic Finance - TOP 5 akcií ........................ 41 Graf 7 - Zhodnocení investic u podílových fondů v CZK........................................................ 47 Graf 8 - Zhodnocení investic zahraničních podílových fondů ................................................. 48

56

Analýza vybraných podílových fondů z hlediska výnosů

Recommend Documents