ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ

ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ A. Uplatnitelnost absolventů SŠ I. Dotazníkové šetření provedené u žáků SŠ v MSK – otázky č. 16, 17 a 18 Z námi provedeného dotazníkového šetření u žáků vybraných SŠ v MSK, které se uskutečnilo v období únor – duben 2009, uvádíme výsledky vybraných 3 otázek, které se vztahují k uplatnitelnosti absolventů z pohledu žáka SŠ. Šetření se zúčastnilo 1.147 žáků SŠ. Ot. č. 16 Hodnotíte požadavky podniků na absolventy SŠ z hlediska pracovního uplatnění jako: Na tuto otázku 484 respondentů (42 %) uvedlo, že hodnotí požadavky podniků na absolventy SŠ jako spíše přiměřené, 347 žáků (30 %) nemá tušení, 148 dotazujících (13 %) si myslí, že požadavky podniků jsou přehnané a stejný počet tázaných je považuje za zcela přiměřené. Pouze 21 žáků (2 %) je hodnotí jako naprosto přehnané. Hodnotíte požadavky podniků na absolventy SŠ z hlediska pracovního uplatnění jako:

13% 30%

zcela priměřené spíše přiměřené přehnané naprosto přehnané

2% 13%

42%

nemám tušení

Ot. č. 17 Myslíte si, že se po ukončení studia snadno uplatníte na trhu práce? Na tuto otázku odpovědělo 706 respondentů (61 %), že nalézt uplatnění nebude jednoduché, ale věří si. 147 žáků SŠ (13 %) o svém uplatnění nepochybuje, 129 žáků (11 %) je naopak přesvědčeno, že práci ve zdejším kraji nenajde a budou hledat uplatnění v jiném regionu. 89 respondentů si myslí, že ve svém studijním oboru uplatnění nenajde a budou hledat v jiné oblasti. 76 žáků uvedlo jinou odpověď.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

1

Myslíte si, že se po ukončení studia snadno uplatníte na trhu práce? ano, nepochybuji o tom

8%

7%

určitě, nebude to snadné, ale věřím si

13%

11%

ve zdejším kraji určitě ne, budu hledat uplatnění v jiném regionu určitě ne, budu hledat práci v jiném oboru

61%

jiná odpověď

Ot. č. 18 Myslíte si, že uplatnění žen v technických profesích je? Na tuto otázku odpovědělo 564 dotazovaných (50 %), že si netroufá hodnotit uplatnění žen v technických profesích, což jasně dokazuje, jak je tato problematika složitá. 280 žáků (24 %) si myslí, že uplatnění žen v technických profesích je velmi složité a ojedinělé, jen 258 žáků (22 %) shledává uplatnění žen na stejné úrovni jako uplatnění mužů. 45 respondentů (4 %) uvedlo jinou odpověď. Myslíte si, že uplatnění žen v technických profesích je?

4%

velmni složité a ojedinělé 24% na stejné úrovni jako uplatnění mužů netroufám si hodnotit

50% 22%

jiná odpověď


2

Následují analytické údaje získané ze sekundárních zdrojů relevantních organizací. II. RESA – Regionální zaměstnanecká agentura Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích Moravskoslezského kraje – kolektiv autorů (VŠP OSTRAVA, RPIC-ViP, VŠB - TU OSTRAVA), projekt „Equal – Kompetence pro trh práce, výzkum proveden na VŠB – TU v Ostravě v období prosinec 2007 až březen 2008; http://resa.rza.cz/www/file.php?id=72&PHPSESSID=6b240bb25c77eaf0e65dd76996cd2b 46 Změny v počtu a struktuře zaměstnanců z pohledu zaměstnavatelů Z pohledu budoucí struktury zaměstnanosti podle vzdělání zaměstnavatelé předpokládají pokles podílů zaměstnanců se základním vzděláním a vyučených, naopak u profesí vyžadující středoškolské a především vysokoškolské vzdělání očekávají nárůst počtu zaměstnanců. Dotazované firmy očekávají nárůst počtu zaměstnanců u hlavní třídy zaměstnání 3 KZAM - Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, hlavní třídy zaměstnání 7 KZAM - Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení), hlavní třídy 2 KZAM - Vědečtí a odborní duševní pracovníci a hlavní třídy 8 KZAM - Obsluha strojů a zařízení. Získané výsledky potvrdily, že Moravskoslezský kraj je průmyslovým regionem, neboť většina profesí se vztahuje k technickým, průmyslovým oborům. Z hlediska klasifikace zaměstnání jsou zde hojně zastoupeny obory, které vyžadují maximálně středoškolské vzdělání. Nicméně je třeba zvážit nutnost přehodnotit přiřazení potřebného vzdělání k jednotlivým kategoriím KZAM, neboť dochází ke zvyšování požadavků na kvalifikaci (vzdělání) u jednotlivých profesí, např. tam, kde v minulosti byl dostačující výuční list, dnes je třeba mít maturitu atd. Uplatnitelnost absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol z pohledu zaměstnavatelů V rámci zkoumání uplatnitelnosti absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol na trhu práce bylo mimo jiné zjišťováno, zda absolventi nacházejí zaměstnání adekvátní jejich vzdělání, a to z pohledu vykonávané profese. Z vyjádření personalistů vyplynulo, že v 57,6 % případů je plná shoda mezi oborem studia a oborem, ve kterém je zaměstnán v daném podniku. Ve 20 % případech byla deklarována neshoda a dalších 20,4 % absolventů pracuje v takové profesi, která se jen částečně shoduje s vystudovaným oborem. V rámci průzkumu byla provedena také analýza shody mezi vykonávanou profesí a vzděláním absolventa na úrovni KZAM a tyto získané údaje byly porovnávány se studijním oborem, který absolvent vystudoval dle číselníku KKOV. Výsledky tohoto porovnání shody mezi vykonávanou profesí a vzděláním absolventa jsou příznivější. Ukázaly, že v 65,7 % případů byl absolvent pro uvedenou činnost přímo připravován. Na druhé straně pouze v 6,8 % případů je uplatnění absolventa v protikladu s jeho přípravou. Z obou způsobů hodnocení shody mezi vykonávanou profesí a oborem studia vyplývá, že se zde vytváří významný prostor pro školská zařízení lépe slaďovat strukturu a počet studentů v jednotlivých studijních oborech s poptávkou resp. s anticipovanou poptávkou Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3

po absolventech na trhu práce. Jedním z cílů realizovaného šetření bylo také identifikovat tzv. klíčové profese podniku, to znamená profese s velkým podílem na zaměstnanosti firmy a zjistit názory zaměstnavatelů na uplatnitelnost absolventů v těchto profesích. Ze získaných výsledků vyplývá, že významná část firem považuje za klíčové profese třídy 72 KZAM, které vykonávají kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci, dále profese třídy 31 KZAM, tj. technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech a třídy 81 KZAM obsluha průmyslových zařízení. III. Integrovaný portál MPSV - k 31. 12. 2008 v evidenci ÚP v MSK 3.623 absolventů a mladistvých ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2008 a předpokládaný vývoj v roce 2009 - zpracovalo oddělení analýz a prognóz Úřadu práce v Ostravě v březnu 2009; http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/trh_prace_novy/kraj_moravskoslezsky/analyzy_kraj/ otkraj1208.pdf K osobám ohroženým nezaměstnaností patří v Moravskoslezském kraji kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často klienty ÚP. Proto zejména vzdělanější mladí lidé, kteří v našem kraji nevidí pro sebe pracovní perspektivu, odcházejí hledat zaměstnání do jiných částí republiky nebo do ciziny. Pozitivní je, že se počet takovýchto uchazečů snižuje. Je ale také nutné vzít v úvahu další okolnosti - za prací odcházejí zejména nejaktivnější lidé a ti často vůbec neprojdou před odchodem za pracovní příležitostí úřadem práce, takže o nich ani nevíme. K 31.12.2008 bylo v evidencích ÚP MSK celkem 3 623 nezaměstnaných absolventů škol, učilišť a mladistvých, tj. o 129 (-3,4 %) méně než před dvanácti měsíci. Loňský kulminační stav 4 369 nezaměstnaných absolventů škol, učilišť a mladistvých jsme zaznamenali v září a průměrně měsíčně jsme v roce 2008 evidovali 3 351 absolventů a mladistvých, což je o 1 000 (-23,0 %) méně než v předchozím roce. V celkovém počtu nezaměstnaných absolventů zaujímá MSK mezi kraji v rámci celé ČR neustále nejvyšší pozici. Na celkové nezaměstnanosti v MSK se tito mladí lidé koncem roku 2008 podíleli 6,3 %, což je v meziročním srovnání o 0,6 procentního bodu méně. IV.

ISA - Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce; www.infoabsolvent.cz

Čím vyšší je míra nezaměstnanosti absolventů, tím větší jsou jejich problémy při hledání zaměstnání. Srovnáváme-li vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce. Znamená to, že čím vyšší je dosažená úroveň vzdělání absolventů, tím snadněji nacházejí zaměstnání. Závisí to však i na oboru, který absolvent vystudoval. Zajímavostí posledních dvou let je nízká nezaměstnanost absolventů středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H. Jejich míra nezaměstnanosti (6,2 % za duben 2008) se blíží míře nezaměstnanosti čerstvých absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie vzdělání M), což nasvědčuje tomu, že v dubnu 2008 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4

zřejmě absolventi středního vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H nalézali uplatnění stejně snadno, jako absolventi středních odborných škol s maturitou a dokonce výrazně snadněji, než absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie L0/L5. V posledních letech došlo k poměrně výraznému poklesu počtu nezaměstnaných absolventů, a tedy i jejich míry nezaměstnanosti. Faktory, které ovlivnily a ovlivňují tento vývoj, jsou zejména: výrazně vyšší počet absolventů, kteří díky rozšíření nabídky terciárního vzdělávání v posledních letech pokračují ve vzdělávání, změna v nároku absolventů na podporu v nezaměstnanosti, jejíž vliv je však zmírněn tím, že absolventy k registraci na úřadě práce motivuje možnost vyhnout se placení povinného zdravotního pojištění (za registrované nezaměstnané hradí zákonné zdravotní pojištění stát), nová definice absolventa - uchazeče o zaměstnání (za absolventy jsou považováni pouze ti, kteří ukončili studium v posledních dvou letech), zrušení základní vojenské služby. Pokles počtu nezaměstnaných absolventů rovněž souvisí s ekonomickým vývojem v zemi – s ekonomickým růstem – tedy s větší nabídkou volných pracovních míst ze strany domácích zaměstnavatelů i zahraničních investorů, a tím i nižší nezaměstnaností. To potvrzuje i skutečnost, že ke snížení došlo hlavně v technických oborech (zejména ve strojírenských a elektrotechnických oborech), kde jsou zahraniční investice nejvýraznější a ve stavebnictví. Absolutní pokles počtu nezaměstnaných absolventů je do určité míry způsoben i postupným snižováním celkového počtu absolventů vlivem nižších počtů osob v populačním ročníku. ČR versus EU Na Slovensku (56,2 %), v České republice (38,6 %) a Maďarsku (36,9 %) jsou míry nezaměstnanosti nejmladších oproti průměru EU 15 vysoké, ale v těchto zemích je míra participace nejmladších nízká, tudíž absolutní počty nezaměstnaných v tomto věku nejsou vysoké. V Dánsku a Nizozemí je míra participace 15 až 19letých vysoká, téměř 60%, což spolu s nízkou mírou nezaměstnanosti nejmladších značí, že se na nizozemském a dánském trhu práce poměrně snadno uplatňuje i nízko kvalifikovaná pracovní síla s minimem praktických zkušeností. Podíly nezaměstnaných Dánů a Nizozemců v populaci 15 až 19letých jsou nadprůměrné (vzhledem k ostatním zemím EU 15) a například o Dánsku je známo, že se vyznačuje velkým počtem mladých předčasně opouštějících vzdělávací systém (tzv. early school leavers) a poměrně kladným přístupem obyvatel k celoživotnímu vzdělávání. Nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti se objevují u osob s pouhým základním vzděláním, a to především u mladých lidí do dvaceti let, protože ti ještě nestihli získat dostatek praktických zkušeností a nemohou konkurovat ani získanou úrovní vzdělání. Vzhledem k rostoucí úrovni vzdělanosti populace se budou v budoucnu lidé se základním vzděláním uplatňovat ještě obtížněji. V kategorii 25–29 let někdy převyšuje míra nezaměstnanosti terciárně vzdělaných míru nezaměstnanosti maturantů, kteří v tomto věku již disponují silnou konkurenční výhodou v podobě několikaleté praxe. Celkově ve všech evropských zemích platí, že v rámci určité vzdělanostní úrovně míra nezaměstnanosti mladých převyšuje míru nezaměstnanosti starších věkových kategorií, protože mladí jsou na trhu práce znevýhodněni nedostatkem praxe. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5

Obecné závěry: -

-

-

-

problematika pracovního uplatnění absolventů je celoevropský problém, který spočívá v nedostačující praktické odbornosti, je potřeba zapojit podniky do vzdělávacích procesů a zvážit motivační nástroje politiky zaměstnanosti na celostátní úrovni (např. daňové úlevy pro firmy poskytující odborné praxe a stáže apod.), s vyšším vzděláním klesá nezaměstnanost, trendem je kvalifikovaná pracovní síla s min. středoškolským vzděláním, roste poptávka po pracovnících s vyšším a vysokoškolským vzděláním, z čehož vyplývá, že žáky ZŠ je potřeba motivovat ke studiu na odborných SŠ a SOU a žáky SŠ je potřeba motivovat ke studiu na VŠ, budoucnost MSK je v lehkém průmyslu, převážně v technických oborech (strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví), riziko MSK je v odchodu ekonomicky aktivních mladých občanů za pracovními příležitostmi do jiných krajů či zahraničí, příležitosti představují investoři a podpora malého a středního podnikání, je potřeba rozvíjet spolupráci mezi aktéry na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a školská zařízení by se měli snažit o sladění nabídky a poptávky na trhu práce ve smyslu popularizace žádaných oborů, základem řešení disproporcí na trhu práce je informační kampaň zaměřená na relevantní subjekty, tj. žáci, rodiče, školská zařízení, podniky.

B. Uplatnitelnost absolventů VŠ - Tempo I. Dotazníkové šetření provedené u studentů VŠ v MSK – otázky č. 10, 10a, 11, 12, 14, 15, 16 Z námi provedeného dotazníkového šetření u studentů vybraných VŠ v MSK, které se uskutečnilo v období únor – březen 2009, uvádíme výsledky vybraných 7 otázek, které se vztahují k uplatnitelnosti absolventů z pohledu studenta VŠ. Šetření se zúčastnilo 259 studentů VŠ. Ot. č. 10 Myslíte si, že se po ukončení studia v daném oboru uplatníte na trhu práce v Moravskoslezském kraji? 55 studentů (21%) si myslí, že s uplatněním v MSK nebudou mít problém, 107 studentů (41%) uvedlo, že se spíše uplatní. Že se spíše neuplatní si myslí 26 studentů (10%) a naprosto pesimistických studentů, kteří si myslí, že se vůbec neuplatní je 13 (5%). 58 studentů (22%) vůbec neví, zda se jim podaří uplatnit.


6

Myslíte si, že se po ukončení studia v daném oboru uplatníte na trhu práce v Moravskoslezském kraji? 22%

21%

5% 10% 41% ano

spíše ano

spíše ne

ne

nevím

Ot. č. 10A Z jakého důvodu se domníváte, že se neuplatníte na trhu práce v daném oboru v Moravskoslezském kraji? Můžete označit více variant. 11 studentů (23%) se domnívá, že MSK trpí nedostatkem volných pracovních míst v daném oboru.15 studentů (31%) se obává, že studenti nesplňují náročné požadavky zaměstnavatelů, 14 studentů (29%) uvedlo jako důvod neuplatnění v MSK současnou ekonomickou krizi a útlum některých technických odvětvích. 7 studentů (15%) vůbec nechce pracovat v MSK a 1 (2%) by chtěl odcestovat do zahraničí. Pozitivní je, že nikdo neuvedl možnost, že se obávají celkového nedostatku volných míst v daném oboru. Z jakého důvodu se domníváte, že se neuplatníte na trhu práce v daném oboru v Moravskoslezském kraji? Můžete označit více variant. 15%

2%

23%

29% 31% MSK trpí nedostatkem volých pracovním míst v daném oboru absolventi VŠ nesplňují náročné požadavky zaměstnavatelů kvůli současné světové krizi nechci pracovat v MSK chci do zahraničí

Ot. 11 Hodláte se po ukončení studia i nadále věnovat profesi technického zaměření? 100 dotázaných studentů (39%) by se určitě chtělo věnovat technickému zaměření. 99 studentů (38%) už si tak jistých není, ale stále by ještě chtěli setrvat v technickém zaměření. 19 studentů (7%) by se spíše nechtělo věnovat tomuto zaměření a 1 (0,4%) je rozhodnut toto zaměření opustit. 40 studentů (15%) se ještě nerozhodlo.


7

Hodláte se po ukončení studia i nadále věnovat profesi technického zaměření? 15% 0,4%

39%

7%

38%

ano

spíše ano

spíše ne

ne

nevím

Ot. č. 12 Které z uvedených faktorů by Vás mohly motivovat nebo Vás motivují k setrvání v profesi technického zaměření? Můžete označit více variant. Nejvíce studentů, 166 (41%), motivuje výše mezd, což se dalo předpokládat. Na druhém místě se umístil faktor snadného uplatnění na trhu práce plynoucí z nedostatku odborníků v daném oboru, 111 studentů (28%). 73 dotázaných (18%) motivuje rychlý kariérní růst a na 42 studentů (10%) působí jako motivace jejich okolí (rodiče, přátelé, spolužáci). 5 studentů (1%) by nepřimělo nic setrvat v technickém oboru 6 studentů (1%) motivuje fakt, že je to prostě baví. Které z níže uvedených faktorů by Vás mohly motivovat nebo Vás motivují k setrvání v profesi technického zaměření? Můžete označit více variant. 1% 1%

10%

41%

18%

28% výše mezd

snadné uplatnění na trhu práce

rychlý kariérní růst

okolí - rodiče, kamarádi

nic by mě nepřimělo

jiné - baví mě to

Ot. č. 14 Uveďte, jaké jsou podle Vás nejčastější požadavky podniků na absolventy VŠ. Nejvíce studentů se domnívá, že pro podniky je nejdůležitější praxe, 176 dotázaných (35%). Druhým nejčastějším faktorem jsou cizí jazyky, 115 studentů (23%). Úroveň dosaženého vzdělání (titul) uvedlo 57 dotázaných (11%). Individuální schopnosti a dovednosti uvedlo 46 studentů (9%) a 25 studentů (5%) si myslí, že firmy požadují hlavně samostatnost, 19 studentů (4%) uvedlo jako požadavek časovou flexibilitu a 14 (3%) ochotu pracovat. Pro 9 studentů (2%) je důležitým požadavkem řidičský průkaz skupiny B a 32 dotázaných (6%) vůbec neví, co by firmy mohly požadovat. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

8

Uveďe, jaké jsou podle Vás nejčastější požadavky podniků na absolventy VŠ. 2%

6%

2%

9%

35%

3% 4%

5% 11% 23% praxe

cizí jazyky

vzdělání

samostatnost

f lexibilita

ochota

dovednosti

pracovitost

nevím

řidičák sk. B

Ot. č. 15 Jak hodnotíte požadavky podniků na absolventy VŠ? 114 respondentů (44%) se domnívá, že požadavky podniků jsou spíše přiměřené a 54 (21%), že jsou spíše nepřiměřené. 38 studentů (15%) si myslí, že požadavky jsou zcela adekvátní a 16 studentů (6%), že požadavky podniků na absolventy jsou naprosto nepřiměřené. 37 studentů (14%) neví jak požadavky ohodnotit. Hodnotíte požadavky podniků na absolventy VŠ jako:

14%

15%

6%

21% 44%

zcela přiměřené

spíše přiměřené

spíše nepřiměřené

zcela nepřiměřené

nevím

Ot. č. 16 Jaké si myslíte, že je uplatnění žen v tech. profesích? Nejvíce dotázaných si myslí, že uplatnění žen je na stejné úrovní jako uplatnění mužů, 94 studentů (36%). 57 respondentů (22%) si situaci netroufá hodnotit. Pro 71 dotázaných (27%) je postavení žen v tech. oboru spíše složité a ojedinělé a 36 studentů (14%) si myslí, že je situace žen velmi složitá. 1 student (0,4%) si dokonce myslí, že postavení žen je jednodušší než postavení mužů.


9

Myslíte si, že uplatnění žen v technických profesích je: 22%

0,4%

14%

27% 36% velmi složité a ojedinělé

spíše složité a ojedinělé

na stejné úrovni jako uplatnění mužů

netroufám si hodnotit

jiná - ženy to mají jednodušší

Následují analytické údaje získané ze sekundárních zdrojů relevantních organizací. II. RESA – Regionální zaměstnanecká agentura Uplatnitelnost absolventů škol v podnicích a organizacích Moravskoslezského kraje – kolektiv autorů (VŠP OSTRAVA, RPIC-ViP, VŠB - TU OSTRAVA), projekt „Equal – Kompetence pro trh práce, výzkum proveden na VŠB – TU v Ostravě v období prosinec 2007 až březen 2008; http://resa.rza.cz/www/file.php?id=72&PHPSESSID=6b240bb25c77eaf0e65dd76996cd2b 46 Uplatnitelnost absolventů VŠ na trhu práce MSK Největší uplatnění nacházejí v Moravskoslezském kraji absolventi ekonomických a technických fakult. Pozorované skutečnosti také naznačují, že zaměstnání absolventů ve velké míře odpovídá jejich vzdělání. Tento závěr podporují také odpovědi personalistů a přímých nadřízených absolventů, kteří posuzovali shodu absolventem vystudovaného oboru a jeho zaměstnání. Ukazuje se, že shoda studijního oboru a zaměstnání byla identifikována v případě 73,9 % absolventů a částečná shoda u dalších 15,0 %, což dohromady činí 88,9 % absolventů. Tento výsledek lze považovat za ukazatel relativně úspěšného obsazování pracovních míst vhodnými pracovníky, což je nezbytnou podmínkou vysoké produktivity, ať již na úrovni firem nebo celé společnosti. Při bližším pohledu na shodu vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa lze identifikovat 6 skupin fakult, u nichž je uplatnění absolventů ve studovaném oboru nejvyšší, konkrétně podíl absolventů s plnou shodou vystudovaného oboru a zaměstnání přesahuje 90 %. Mezi tyty fakulty patří dopravní fakulty, dřevařské fakulty, stavební fakulty, fakulty „zdraví“, umělecké fakulty a elektrotechnické fakulty. Pokud by výše uvedené kritérium pro identifikaci fakult s nejvyšší mírou uplatnění v oboru zahrnovalo nejen plnou shodu, ale také shodu částečnou, resp. jejich společný podíl na počtu absolventů, 90% hranici by překročily také bezpečnostní fakulty, fakulty metalurgie a strojní fakulty. Souhrnné výsledky spokojenosti zaměstnavatelů s odbornou (profesní) připraveností absolventů v době nástupu do zaměstnání ukazují na poměrně úspěšně fungující vysoké školství, neboť pozitivně tuto zaměstnavatelé hodnotili u 91,2 % uvažovaných absolventů, Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

10

zatímco negativní hodnocení bylo uvedeno pouze u 3,5 %, což při vzorku 594 absolventů odpovídá 21 osobám. III. Středisko vzdělávací politiky – Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/SVP_MF_v2.pdf Vysokoškolské vzdělání přináší jeho absolventům řadu výhod. Prakticky ve všech vyspělých zemích nacházejí vysokoškoláci v porovnání s méně vzdělanými lidmi snadněji zaměstnání a jsou tedy méně ohroženi nezaměstnaností. Jejich práce je kvalifikovanější a zpravidla i zajímavější. V neposlední řadě za ni dostávají vyšší odměnu. To celkem nikoho nepřekvapuje vždyť vysokoškolské vzdělání získávají lidé s vyššími schopnostmi, motivací i aspiracemi. Přesto však uvedené výhody neplatí všude stejně, ani pro každého vysokoškoláka. Mezinárodní srovnání ukazuje na značné rozdíly v tom, jak se absolventům v různých zemích daří. Jedním z důvodů těchto rozdílů je počet vysokoškoláků na pracovním trhu. V České republice je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu oproti jiným rozvinutým zemím pořád ještě nízký. Poslední srovnatelné údaje říkají, že mezi dospělými ve věku 25–64 let mělo v České republice v roce 2006 zhruba 13,5 % osob terciární vzdělání, které zahrnuje nejen tradiční univerzity a vysoké školy, ale například také vyšší odborné školy apod. V průměru zemí EU to byl bezmála dvojnásobek. O mnoho lépe na tom zatím nejsme ani při srovnání mladších věkových skupin ve věku 25–34 let. Čím to, že se v mezinárodních statistikách zatím neprojevuje všeobecně vnímané zvyšování počtu míst na českých vysokých školách? Stojí za tím důvody, které jsou spjaty se současným překotným růstem vysokého školství v České republice. Mezi počtem nově přijatých a zvyšováním počtu absolventů na pracovním trhu totiž vzniká několikaleté zpoždění (dané délkou studia); další roky uplynou, než vysokoškoláci zaplní celou desetiletou věkovou kohortu (ve věku 25–34 let). Poslední údaje srovnatelné s jinými zeměmi jsou navíc již 3 roky staré. Dopady obrovského nárůstu počtu přijatých se tak do mezinárodních srovnání podílu nejmladších absolventů vysokých škol na trhu práce dostávají zhruba až po deseti letech. Situace se však rychle mění. Již několik posledních let patří totiž Česká republika k zemím, kde počet absolventů s terciárním vzděláním roste nejrychleji. Za 2–3 roky budou u nás čerství absolventi s vysokoškolským a vyšším vzděláním tvořit polovinu všech nově příchozích na pracovní trh. Pochopitelně to povede ke změnám v postavení vysokoškoláků na pracovním trhu z hlediska jejich zaměstnatelnosti, výše mezd i kvalifikační náročnosti vykonávané práce.

Obecné závěry: Z výše uvedeného vyplývá, že studenti VŠ technických oborů se neobávají o své uplatnění na trhu práce, i když jsou si vědomi jistých hrozeb, které souvisí s dnešní dobou, jako např. ekonomické krize a útlumu průmyslových odvětví nebo nedostatkem pracovních míst. Více než 70 % dotazovaných studentů by po vystudování chtělo setrvat v profesi technického zaměření. A největší motivací pro studenty je výše mezd nebo snadné uplatnění.


11

Je obecně známo, že s vyšším vzděláním klesá nezaměstnanost, nyní je v kraji poptávka po kvalifikované pracovní síle se středoškolským vzděláním a roste poptávka po pracovnících s vysokoškolským vzděláním. Proto je žáky středních škol motivovat ke studiu na VŠ. V ČR je podíl vysokoškoláků na pracovním trhu oproti EU stále málo, ale v posledních letech jejich podíl rapidně roste.


12

ANALÝZA UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ SŠ A VŠ

Recommend Documents