VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomie a managementu
Analýza účetní závěrky bakalářská práce
Autor: Kateřina Staňková Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2015
Anotace Hlavním cílem mé bakalářské práce na téma Analýza účetní závěrky je zhodnocení ekonomické situace Sociálního družstva Znojmo, a to v letech 2011–2013. V první části práce jsou popsána teoretická východiska, vysvětluji, co je účetní závěrka, jaké jsou její druhy, dále popisuji rozvahu, výkaz zisku a ztráty a v neposlední řadě také metody finanční analýzy, do které patří analýza stavových, poměrových či tokových ukazatelů. Druhou částí bakalářské práce je část praktická, ve které se konkrétně zaměřuji na zhodnocení finanční situace Sociálního družstva Znojmo. Nejdříve představuji již zmíněné družstvo, poté následují jednotlivé analýzy, již popsané v teoretické části, které obsahují tabulky s výpočty, grafy a popis konkrétní analýzy. Hlavními podklady pro výpočty jsou veřejně dostupné účetní závěrky Sociálního družstva Znojmo. V závěru práce se nachází shrnutí výsledků, jejich hodnocení a doporučení do budoucnosti.
Klíčová slova Účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, finanční analýza, analýza stavových, poměrových a tokových ukazatelů
2
Annotation The main aim of my Bachelor´s Thesis on the topic called "Final accounts analysis" is to evaluate the economic situation of the Sociální družstvo Znojmo in the years 2011– 2013. The first part of the work describes the theoretical background. It includes the explanation what the final accounts are and what kinds of it there are. Furthermore, it describes a balance sheet, a profit and loss account and the methods of financial analysis which include the analysis of the status, ratio and flow indicators. The second part of the thesis is the practical part which is focused on the evaluation of financial situation related to the Sociální družstvo Znojmo. Firstly, it describes the aforementioned cooperative, then, the individual analyses described in the theoretical part follow. The analyses contain tables with calculations, diagrams and the description of a specific analysis. The main data for the calculations are based on the publicly available financial statements of the Sociální družstvo Znojmo. In the conclusion of the thesis is a summary of the results, their evaluation and recommendations for the future.
Keywords Final accounts, balance sheet, profit and loss account, financial analysis, status, ratio and flow indicators
3
4
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové za cenné rady, pomoc a skvělý přístup. Poděkování patří také PhDr. Marii Slámové za odbornou pomoc při zpracování práce. Děkuji i rodině a přátelům, kteří byli (a jsou) nejenom u tvorby této bakalářské práce, mojí velkou oporou.
5
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22. 6. 2015 ...................................................... Podpis
6
Obsah Úvod..................................................................................................................................... 9 I.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 10
1.
Účetní závěrka ............................................................................................................ 10 1.1.
Vymezení účetní závěrky .................................................................................... 10
1.2.
Typologie účetních závěrek ................................................................................ 11
1.3.
Základní kvalitativní požadavky na informace uváděné v účetní závěrce .......... 12
1.4.
Varianty sestavení účetní závěrky ....................................................................... 13
1.5.
Rozvahový den .................................................................................................... 13
1.6.
Obsah účetní závěrky .......................................................................................... 13
2.
Příloha......................................................................................................................... 14
3.
Rozvaha ...................................................................................................................... 15
4.
Výkaz zisku a ztráty ................................................................................................... 16
5.
Audit (ověření) účetní závěrky ................................................................................... 17
6.
Výroční zpráva ........................................................................................................... 19
7.
Přehled o peněžních tocích ......................................................................................... 20
8.
Přehled o změnách vlastního kapitálu ........................................................................ 21
9.
Finanční analýza ......................................................................................................... 21 9.1.
Metody finanční analýzy ..................................................................................... 22
9.1.1.
Analýza stavových ukazatelů....................................................................... 22
9.1.2.
Analýza tokových a rozdílových ukazatelů ................................................. 24
9.1.3.
Analýza poměrových ukazatelů ................................................................... 25
9.1.3.1.
Ukazatele rentability ............................................................................. 25
9.1.3.2.
Ukazatele likvidity................................................................................ 27
9.1.3.3.
Ukazatele aktivity ................................................................................. 27
9.1.3.4.
Ukazatele zadluženosti ......................................................................... 29
II. PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 31 1.
Základní informace o Sociálním družstvu Znojmo .................................................... 31
2.
Analýza stavových ukazatelů ..................................................................................... 32 2.1.
Horizontální analýza rozvahy ............................................................................. 32
2.2.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ........................................................ 35
2.3.
Vertikální analýza rozvahy ................................................................................. 38
7
3.
2.4.
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................ 41
2.5.
Bilanční pravidla financování ............................................................................. 42
2.5.1.
Zlaté bilanční pravidlo ................................................................................. 42
2.5.2.
Pravidlo vyrovnání rizika............................................................................. 43
2.5.3.
Pari pravidlo ................................................................................................. 44
Analýza tokových ukazatelů....................................................................................... 45 3.1.
4.
Čistý Pracovní Kapitál ........................................................................................ 45
Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................. 46 4.1.
Ukazatele rentability ........................................................................................... 46
4.2.
Ukazatele likvidity .............................................................................................. 47
4.3.
Ukazatele aktivity................................................................................................ 49
4.4.
Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 50
5.
Shrnutí zjištěných výsledku z finanční analýzy ......................................................... 52
6.
Doporučení do dalších let ........................................................................................... 54
Závěr .................................................................................................................................. 56 Seznam použité literatury .................................................................................................. 57 Internetové zdroje .............................................................................................................. 57 Seznam tabulek .................................................................................................................. 58 Seznam grafů ..................................................................................................................... 59 Seznam příloh .................................................................................................................... 60
8
Úvod Cílem většiny podniků, jak je všeobecně známo, je především dlouhodobé dosahování zisku. Já jsem si pro svoji bakalářskou práci vybrala Sociální družstvo Znojmo, neboť mi je svojí činností sympatické, podporuje totiž zdravotně postižené a také je zaměstnává. Přestože tedy hlavním cílem tohoto družstva není vytváření zisku, je důležité podnik správně řídit, aby nedocházelo k dlouhodobým neúspěchům a následnému bankrotu. Tomu může předejít finanční analýza, která nám přiblíží, co je silnými či slabými stránkami družstva, v čem by se mohlo zlepšit nebo jak by se dalo předejít případným rizikům. Finanční analýza tedy slouží ke zhodnocení finanční situace podniku a také je podkladem pro další rozvoj firmy. Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat účetní závěrku Sociálního družstva Znojmo a zhodnotit tak jeho finanční a ekonomickou situaci. Pro zhodnocení finančního zdraví firmy jsem použila finanční analýzu, jako podklady pro tuto analýzu mi posloužily účetní závěrky Sociálního družstva (konkrétně rozvahy a výkazy zisku a ztráty), a to z let 2011–2013. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části definuji důležité pojmy týkající se účetní závěrky a finanční analýzy. V praktické části se nachází základní informace o Sociálním družstvu Znojmo, dále vlastní výpočty finanční analýzy, tabulky a grafy. V závěru této práce shrnuji výsledky provedené finanční analýzy a doporučuji provedení určitých změn pro zlepšení ekonomické situace Sociálního družstva.
9
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1. Účetní závěrka 1.1.
Vymezení účetní závěrky
Účetní závěrka je podle § 18 Zákona o účetnictví popsána jako celek, který je tvořen ze tří částí. Skládá se z:
rozvahy,
výkazu zisku a ztráty a
přílohy, která vysvětluje a doplňuje informace ze dvou předcházejících částí závěrky.
Účetní závěrka mnohdy zahrnuje také přehled o peněžních tocích (přehled o cash flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Všechny položky, které jsou uvedeny v účetních výkazech, jsou v celých tisících Kč. Pokud čistá (odborně nazývána netto) výše aktiv podniku přesáhne 10 miliard Kč, může podnik vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč, musí ovšem tuto skutečnost dodržet ve všech částech účetní závěrky.1 „Účetní závěrka je klíčovým a vrcholovým dokumentem, kterým vrcholí účetní práce v účetní jednotce za celé účetní období.“ (Ryneš, 2012) Mezi uživatele účetní závěrky patří například stát (daňové orgány), akcionáři, resp. společníci, banky, burzy, věřitelé a veřejnost. Účetní závěrka musí všem těmto uživatelům poskytnout informace o majetkové, finanční a důchodové situaci konkrétního podniku, musí komplexně zobrazit hospodaření podniku v minulém účetním období. Účetnictví musí být účetními jednotkami vedeno tak, aby účetní závěrka věrně a poctivě zobrazovala finanční situaci účetní jednotky, např. věrné a poctivé zobrazení majetku, závazků, vlastního kapitálu či výsledku hospodaření.
1
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-265-
0008-3.
10
Pokud obsah všech položek v účetní závěrce souhlasí se skutečným stavem v souladu se způsobem oceňování, tvorbou rezerv či opravných položek, způsobem odpisování a ostatními účetními principy, metodami nebo zásadami, které vymezuje zákon o účetnictví a účetní standardy nebo vyhlášky, zobrazení účetní závěrky se pokládá za věrné a poctivé. Všechny účetní metody účtování musí vést k reálnosti a popisovat skutečný stav. Pokud si účetní jednotka může zvolit, jakou chce použít účetní metodu, zvolí si tu, která vystihuje skutečnost nejlépe.2
1.2.
Typologie účetních závěrek
Účetní závěrka se dělí na:
řádnou,
mimořádnou,
mezitímní.
Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období, tento den nazýváme rozvahovým dnem. Mimořádná účetní závěrka se sestavuje:
ke dni, kdy zaniká povinnost vést účetnictví,
ke dni, který předchází dni vstupu do likvidace,
ke dni zrušení bez likvidace, ovšem s výjimkou přeměn společnosti nebo družstev,
ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace v konkurz,
ke dni, kdy nastanou účinky zrušení konkurzu,
ke dni předcházejícímu dni, kdy nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,
2
ke dni splnění reorganizačního plánu,
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2012.
Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 9788072637140.
11
ke dni splnění plánu oddlužení, nebo
kde dni, který stanoví zvláštní předpis.
Mezitímní účetní závěrka se podle § 19 odst. 3 zákona o účetnictví sestavuje kdykoli v průběhu účetního období. U mezitímní účetní závěrky se účetní knihy neuzavírají, provede se jenom inventarizace. Mezitímní účetní závěrka se sestavuje zejména při přeměně společnosti (např. rozdělní společnosti či fúze).3 Pokud účetní jednotka přijímá prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územních samosprávných celků, pokud je povinna tyto prostředky vypořádat podle zákona a uplatňuje hospodářský rok, sestavuje mezitímní účetní závěrku ke dni 31. 12. kalendářního roku. Podle § 4 odst. 12 zákona o účetnictví účetní jednotky nepoužijí ustanovení o oceňování reálnou hodnotou a oceňování kurzem k rozvahovému dni u přepočtu majetku a závazků. Účetní závěrkou ve smyslu účetnictví může být nazývána pouze řádná, mimořádná a mezitímní účetní závěrka.
1.3.
Základní kvalitativní požadavky na informace uváděné v účetní závěrce
Informace uváděné v účetní závěrce musí být: a) spolehlivé – účetní závěrka věrně a pravdivě zobrazuje předmět účetnictví a finanční, majetkovou a důchodovou situaci účetní jednotky, všechny informace, které účetní závěrka obsahuje, musí být úplné a včasné z hlediska uživatele výkazů, b) srovnatelné – všechny údaje v účetní závěrce musí být vykázané, sestavené a zveřejněné takovým způsobem, aby bylo možné je srovnat s přecházejícími účetními obdobími nebo s jinými účetními jednotkami, c) srozumitelné – všechny údaje v účetní závěrce musí být sestavené, vykázané a zveřejněné takovým způsobem, aby si uživatel účetní závěrky vytvořil celkovou představu o majetkové, důchodové a finanční situaci účetní jednotky, 3
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-2650008-3.
12
d) významné – v účetní závěrce musí být všechny významné údaje a souvislosti, především u informací v příloze k závěrce se hodnotí významnost a nevýznamnost údajů. Informace je významná, pokud by její neuvedení nebo špatné uvedení ovlivnilo názor či rozhodnutí osoby, která využila tuto informaci. 4
1.4.
Varianty sestavení účetní závěrky
Účetní závěrka se podle vyhlášky sestavuje ve dvou variantách:
účetní závěrka vyhotovená v plném rozsahu,
účetní závěrka vyhotovená ve zjednodušeném rozsahu; ve zjednodušeném rozsahu sestavují účetní závěrku ty účetní jednotky, které nemusí účetní závěrku ověřovat auditorem (akciové společnosti musí účetní závěrku sestavovat vždy v plném rozsahu).5
1.5.
Rozvahový den
Den, ke kterému se sestavuje účetní závěrka a uzavírají se účetní knihy, se nazývá „rozvahový den“ a účetní jednotky uvádějí v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne (rozvahový okamžik).6 (Ryneš, 2012)
1.6.
Obsah účetní závěrky
Podle zákona o účetnictví musí účetní závěrka obsahovat: a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky, sídlo nebo bydliště a místo podnikání, pokud se liší od bydliště, 4
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2012. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 9788072637140. 5
KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2012, ix, 412 s. :. ISBN 80-727-3130-0. 6
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2012. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 9788072637140.
13
b) identifikační číslo, c) právní formu, d) předmět podnikání nebo účel, pro který byla zřízena, e) rozvahový den nebo jiný okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, f) okamžik sestavení účetní závěrky, g) podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky.7
2. Příloha Důležitou součástí účetní závěrky, která se často podceňuje, je příloha k účetním výkazům. Měla by obsahovat:
všeobecné informace o účetní jednotce – např. kdy vznikla účetní jednotka nebo zahájení její činnosti, jména členů statutárních a dozorčích orgánů, organizační struktura účetní jednotky a zásadní změny za minulé účetní období, popis změn a dodatků za minulé účetní období, které byly provedeny v obchodním rejstříku,
informace o účetních zásadách, způsobech odpisování a metodách oceňování,
doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty – např. pohledávky a závazky po splatnosti, pronájem majetku, zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, informace o propojených osobách, o půjčkách a úvěrech,
další informace – např. průměrný přepočtený počet zaměstnanců, informace o uzavření ovládacích smluv či smluv o převodech zisku, celkovou výši mimobilančních závazků, drobný nehmotný a hmotný majetek, charakter a obchodní účel podnikových operací, informace o transakcích se spřízněnými stranami.
Informace o nákladech na odměny auditorské společnosti musí podniky zveřejnit v příloze v následujícím členění:
povinný audit účetní závěrky,
jiné ověřovací služby,
7
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: Účetní závěrka. Business Center [online]. 2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx
14
daňové poradenství,
jiné neauditorské služby.
Tuto povinnost zveřejnění nemají podniky, které jsou zahrnuty do konsolidačního celku, za který se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka. Důležité informace jsou zveřejněny v příloze této účetní závěrky.8
3. Rozvaha „Rozvaha je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku účetní jednotky, dále pak o tom, kolik majetku vlastníci do firmy vložili, jaký zisk (ztrátu) firma vytvořila a kolik dluhů má. To vše za běžný rok a pro porovnání ještě za rok předchozí.“ (Štohl, 2010) V rozvaze rozdělujeme aktiva i pasiva do jednotlivých skupin, které značíme velkým písmenem latinské abecedy (aktiva A–D, pasiva A–C). Abychom dosáhli podrobnějšího rozdělení, jsou skupiny tvořeny podskupinami, které jsou označeny římskými číslicemi.
Tab. 1: Základní struktura aktiv v rozvaze (zdroj: ŠTOHL, 2010, vlastní zpracování) Číslo řádku 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
Název položky A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.
Běžné účetní období Brutto Korekce Netto
Minulé období
Aktiva celkem Pohledávky za upsaný zákl. Dlouhodobý majetek kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
8
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-2650008-3.
15
Tab. 2: Základní struktura pasiv v rozvaze (zdroj: ŠTOHL, 2010, vlastní zpracování) Číslo řádku 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
Název položky Pasiva celkem (ř. 14 + 20 + 25) Vlastní kapitál (ř. 15 až 19) Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond A ostatní fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného roku B. Cizí zdroje (ř. 21 až 24) B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. Časové rozlišení
Běžné účetní období
Minulé účetní období
A. A.I. A.II. A.III.
***
Využijeme dvou základních kontrolních vazeb. Celková aktiva se musí rovnat celkovým pasivům. Druhá kontrolní vazba je taková, že položka *** Výsledek hospodaření za účetní období ve Výkazu zisku a ztráty se musí rovnat v Rozvaze položce A.V. Výsledek hospodaření běžného roku.
4. Výkaz zisku a ztráty Hlavním cílem výkazu zisku a ztráty je poskytnout uživateli informace o finanční výkonnosti daného podniku. Tento výkaz obsahuje informace o nákladech, výnosech a o výsledku hospodaření. Výkaz zisku a ztráty se podle nynější právní úpravy sestavuje v druhovém či účelovém členění. Většina účetních jednotek používá tento výkaz ve druhovém členění. V rozvaze, jak jsem již zmínila výše, byla aktiva a pasiva oddělena. Ve výkazu zisku a ztráty tomu tak není, zde se náklady s výnosy prolínají, protože se zjišťuje hospodářský výsledek ve stanoveném členění.
16
Výnosy se v tomto výkazu označují římskými číslicemi, náklady se značí velkými písmeny latinské abecedy. K dosažení podrobnějšího členění nákladů a výnosů použijeme arabské číslice (pouze ve výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu). Výkaz zisku a ztráty je sestaven tak, aby mohl vyčíslit:
provozní výsledek hospodaření, což je rozdíl mezi provozními výnosy a náklady,
finanční výsledek hospodaření – rozdíl mezi finančními výnosy a náklady,
výsledek hospodaření za běžnou činnost – součet provozního a finančního výsledku hospodaření upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmů za běžnou činnost,
mimořádný výsledek hospodaření – rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmů z mimořádné činnosti, a
výsledek hospodaření za účetní období – součet hospodářského výsledku za běžnou a mimořádnou činnost, který vyjadřuje tzv. disponibilní (neboli čistý) zisk, tzn. zisk po zdanění, nebo ztrátu. 9
5. Audit (ověření) účetní závěrky Audit účetní závěrky může vykonávat pouze auditor, který má vydané a platné osvědčení Komory auditorů ČR, což stanovuje zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech. Dále se audit účetních závěrek musí provést v souladu s aplikačními doložkami, které vydává Komora auditorů ČR, a také v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy. Auditora určuje nejvyšší orgán společnosti, většinou to je valná hromada. Pokud ale valná hromada auditora z nějakého důvodu určit nemůže, určí ho dozorčí orgán společnosti.
9
ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11., upr. vyd. Znojmo:
Pavel Štohl, 2010. ISBN 80-872-3724-2.
17
Pokud má společnost více než 4000 zaměstnanců, podle zákona o auditorech spadá do kategorie „Subjekt veřejného zájmu“, což znamená, že bude mít více povinností, např. bude muset zřídit Výbor pro audit. Naopak i ti auditoři, kteří tyto subjekty auditují, budou mít více povinností a také budou pod větším dohledem Komory auditorů ČR. Paragraf 20 zákona o účetnictví stanovuje podmínky pro povinný audit účetní závěrky, popisuje, které účetní jednotky mají povinný audit, a které jsou od něj osvobozeny. Pro akciové společnosti a ostatní obchodní společnosti (veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným), dále také pro družstva, podnikající zahraniční osoby a fyzické osoby, pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví, jsou společná tato tři kritéria: 1. aktiva celkem přesáhnou 40 mil. Kč (aktivy celkem se rozumí brutto aktiva podle rozvahy, tzn. aktiva neupravená o opravné položky a oprávky), 2. roční úhrn čistého obratu přesáhne 80 mil. Kč (ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti), 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období přesáhne 50. Akciové společnosti podléhají auditu, pokud překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií, a to ke konci rozvahového dne účetního období a za období bezprostředně
předcházející.
Ostatní
obchodní
společnosti
(veřejné
obchodní
společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným), družstva, podnikající zahraniční osoby a fyzické osoby, podnikatelé účtující v soustavě podvojného účetnictví podléhají auditu tehdy, jestliže překročili nebo dosáhli dvou z těchto tří kritérií. Ověřenou účetní závěrku auditorem musí mít také například tyto subjekty:
nadace a nadační fondy,
politické strany a politická hnutí,
18
obecně prospěšné společnosti apod.10
„Účetní závěrku státního podniku podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, nemusí prověřovat zakladatel, který může ve své pravomoci pověřit ověřením účetní závěrky auditora. U výše uvedených účetních jednotek, které mají audit účetní závěrky ze zákona, se povinně ověřuje řádná i mimořádná účetní závěrka.“ (Ryneš, 2012)
6. Výroční zpráva Účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá auditu podle § 20 zákona o účetnictví, mají povinnost sestavit a zveřejnit výroční zprávu, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Mezi tyto účetní jednotky patří např. auditované obchodní společnosti a družstva, zahraniční podnikající osoby a podvojně účtující fyzické osoby. V případech konkurzů a v dalších případech, které jsou stanoveny v § 20 odst. 2 zákona o účetnictví, není nutné výroční zprávu vyhotovovat. „Účelem sestavení a zveřejnění výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.“ (Ryneš, 2012) Výroční zpráva musí obsahovat minimálně tyto informace: a) účetní závěrku, b) zprávu o auditu výroční zprávy nebo auditu účetní závěrky, c) o významných skutečnostech, které nastaly až po konci rozvahového dne, d) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky, e) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, f) o tom, zda má účetní jednotka organizační složku v zahraničí, a g) o dalších skutečnostech požadovaných podle zvláštních předpisů.
10
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2012.
Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 9788072637140.
19
Dalšími informacemi, které účetní jednotka uvede ve výroční zprávě, jsou:
cíle a metody řízení rizik společnosti, politika pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a
cenová, úvěrová a likvidní rizika a rizika, která souvisí s tokem hotovosti.
Další součástí výroční zprávy jsou podle obchodního zákoníku také „zprávy“:
zpráva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku,
zpráva o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou.
Lhůtu pro vyhotovení výroční zprávy nestanovuje ani zákon o účetnictví, ani jiný účetní předpis. Vycházíme z toho, že výroční zpráva obsahuje účetní závěrku, proto je výroční zpráva obvykle vyhotovena mezi dnem sestavení účetní závěrky a dnem, kdy se koná valná hromada. Valná hromada výroční zprávu neschvaluje, schvaluje účetní závěrku a rozdělení zisku, případně úhradu ztráty. 11
7. Přehled o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích může být podle zákona o účetnictví (§ 18) součástí účetní závěrky. Tento přehled poskytuje například informace o tom, jak moc je účetní jednotka schopna vygenerovat peněžní prostředky a jak tyto prostředky využívá. Peněžní toky se dělí na peněžní toky z:
provozní činnosti,
investiční činnosti,
finanční činnosti.
Provozní činností rozumíme hlavní výdělečnou činnost podniku. Do investiční činnosti můžeme zahrnout např. nákup a prodej dlouhodobého majetku a poskytování úvěrů či půjček. Do finanční činnosti spadají všechny ostatní činnosti podniku, kvůli kterým se mění struktura a velikost vlastního kapitálu nebo závazků. 11
RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2012.
Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 9788072637140.
20
Co se týče provozní činnosti, lze tento přehled sestavit ve dvou variantách – přímá a nepřímá metoda. U nepřímé metody se upravuje výsledek hospodaření např. o odpisy, změny stavu zásob, pohledávek a závazků či o položky patřící do finanční a investiční činnosti. Pokud se zjišťuje cash flow z investiční a finanční činnosti, vždy se použije přímá metoda.
8. Přehled o změnách vlastního kapitálu Přehled o změnách vlastního kapitálu informuje o tom, zda se zvýšily či snížily v průběhu běžného období jednotlivé složky vlastního kapitálu.12 Při sestavování přehledu o změnách vlastního kapitálu lze použít mnoho způsobů. Můžeme použít například sloupcový formát, kde je u všech položek vlastního kapitálu napsán počáteční a konečný stav a uskutečněné typy operací. Přehlednější je přehled sestavený do tabulky, kde jsou ve sloupcích uvedené položky vlastního kapitálu a na řádcích jsou počáteční a konečné stavy a typy uskutečněných operací.13
9. Finanční analýza Finanční analýzou chápeme všechny takové činnosti, které zajistí a komplexně vyhodnotí finanční situaci podniku. Finanční analýza je významným nástrojem jak posoudit minulý, nynější a budoucí stav hospodaření podniku. Nejde zde o současný stav, ale o vývoj v čase. Uživateli finanční analýzy jsou například vlastníci podniku, potenciální investoři, banky a obchodní věřitelé, stát a jeho orgány, management a zaměstnanci společnosti, zákazníci, konkurenti a další. Základními zdroji dat pro finanční analýzu jsou:
12
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-2650008-3. 13 KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2012, ix, 412 s. :. ISBN 80-727-3130-0.
21
účetní závěrka podniku, kam patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow;
dále různé informace např. o produktech, vlastnících, dodavatelích atd.
Mezi doplňující údaje patří například zprávy o celkové situaci na trzích, informace z odborného tisku nebo z oborových komor aj.14
9.1.
Metody finanční analýzy
Metody finanční analýzy rozdělujeme na dvě skupiny, a to elementární metody a vyšší metody. Ve své bakalářské práci se budu zabývat výhradně metodami elementárními (základními), mezi které patří:
analýza stavových ukazatelů
-
horizontální a vertikální analýza
analýza tokových a rozdílových ukazatelů
-
analýza čistého pracovního kapitálu a analýza cash flow
analýza poměrových ukazatelů
-
ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti, kapitálového trhu
analýza soustav ukazatelů
-
DuPontův rozklad a ostatní pyramidové rozklady.15
9.1.1. Analýza stavových ukazatelů
Horizontální analýza (analýza trendů) Horizontální analýzou nazýváme tzv. analýzu „po řádcích“. Tato analýza porovnává, jak se změnily položky jednotlivých výkazů v čase. Z těchto změn můžeme odvodit i pravděpodobný vývoj jednotlivých ukazatelů do budoucnosti. Musíme zde však být
14
SCHOLLEOVÁ, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. 15
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-2650008-3.
22
opatrní, záleží totiž na tom, jestli se podnik bude v budoucnu chovat podobně jako v minulosti. Aby bylo dosaženo dostatečné vypovídací schopnosti této analýzy, musíme mít k dispozici dostatečné množství údajů, minimálně dvě období (lépe i více). Dále je potřeba zajistit, zda jsou údaje v časové řadě u konkrétního analyzovaného podniku srovnatelné. Horizontální analýzu počítáme pomocí dvou následujících ukazatelů. absolutní změna = ukazatelt – ukazatelt-1 procentní změna = absolutní změna . 100 / ukazatelt-1 Výstupy z této analýzy jde vyjádřit i formou bazických či řetězových indexů. „Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je vzato za základní srovnávání. Řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v přecházejícím období.“ (Sládková, 2009) Procentní (vertikální) analýza Tato metoda vyjadřuje jednotlivé položky účetních výkazů jako procentní podíl k jedné zvolené základně, která je vyjádřena jako 100 %. Tato analýza se někdy nazývá strukturální. Pokud analyzujeme rozvahu, jako základ zvolíme výši aktiv (pasiv) celkem, pro analýzu výkazu zisku a ztráty volíme jako základ výnosy celkem.16 Tato analýza hledá odpověď, zda se mění při vývoji firmy vzájemné proporce jednotlivých položek a zda je struktura majetku, kapitálu či tvorby zisku stabilní, nebo dochází k určitému vývoji. Cílem vertikální analýzy je určit podíl majetku na celkových aktivech, podíl zdrojů financování na celkových pasivech a podíl položek výsledovky na tržbách.
16
SLÁDKOVÁ, a INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH. Finanční účetnictví a výkaznictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 451 s. ISBN 978-80-7357-434-5
23
Horizontální i vertikální analýzu je vhodné doplnit rozborem dodržování bilančních pravidel. Mezi tato pravidla patří:
zlaté bilanční pravidlo, které porovnává dlouhodobý majetek a dlouhodobé zdroje,
pravidlo vyrovnání rizika, které říká, že vlastní zdroje by měly být vyšší než cizí,
pari pravidlo, které říká, že vlastního kapitálu by mělo být méně než dlouhodobého majetku. 17
9.1.2. Analýza tokových a rozdílových ukazatelů
Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál, taktéž označován jak provozní kapitál, je definován jako oběžná aktiva, která jsou očištěná o závazky podniku, které je nutné do jednoho roku uhradit. Oběžná aktiva se snižují o tu část, která bude použita na uhrazení krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů a peněžních výpomocí. Pro výpočet čistého pracovního kapitálu můžeme použít následující vzorec: Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobé cizí zdroje Podle velikosti čistého pracovního kapitálu zjišťujeme platební schopnost podniku. Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší by měla být schopnost podniku hradit finanční závazky (při dostatečné likvidnosti jeho složek). Pokud čistý pracovní kapitál nabývá záporných hodnot, mluvíme o tzv. nekrytém dluhu. Čistý pracovní kapitál se vyjadřuje v peněžních jednotkách.18
17
SCHOLLEOVÁ, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. 18
SLÁDKOVÁ, a INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH. Finanční účetnictví a výkaznictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 451 s. ISBN 978-80-7357-434-5
24
9.1.3. Analýza poměrových ukazatelů
Tyto ukazatele vypovídají o celkovém finančním zdraví podniku a charakterizují různé stránky jeho činnosti. I přesto, že ukazatele mají velkou vypovídací schopnost, musíme si být vědomi jejich vzájemných vazeb, abychom smysluplně provedli finanční analýzu. Tyto vazby dáváme do vzájemných poměrů, jedná se o vztah položek z účetních výkazů a jejich podíl. Jedná se o analýzu ukazatelů rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti.19 9.1.3.1.
Ukazatele rentability
Rentabilita neboli ziskovost vyjadřuje, jakou schopnost má podnik dosahovat zisku, pokud použije investovaný kapitál. Čím vyšší rentability podnik dosáhne, tím lépe s majetkem a kapitálem hospodaří. Ukazatele rentability odpovídají na otázku, jaký zisk přinesla investice do podniku.20 Mezi používané alternativy zisku patří například:
čistý zisk – anglicky Earnings after Taxes (zkratka EAT),
zisk před zdaněním – anglicky Earnings before Taxes (zkratka EBT),
zisk před úroky a zdaněním – anglicky Earnings before Interest and Taxes (zkratka EBIT),
zisk před odpisy, úroky a zdaněním – anglicky Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortisation (zkratka EBITDA).
V praktické části budu používat k výpočtům dvě z těchto úrovní zisku, a to EAT a EBIT. Čistý zisk (EAT) je výsledek hospodaření po zdanění. Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) se vypočítá jako součet výsledku hospodaření po zdanění, daně z příjmů (splatné či odložené) a nákladových úroků. Při výpočtu všech ukazatelů se vychází z údajů, které jsou obsaženy v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty.21
19
SCHOLLEOVÁ, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. 20
JINDŘICHOVSKÁ, Irena. 2001. Podnikové finance. Vyd. 1. Praha: Management Press, 316 s. ISBN 80-726-1025-2. 21
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-2650008-3.
25
Rentabilita celkového kapitálu Rentabilitu celkového kapitálu označujeme zkratkou ROA (z anglického Return On Assets). V dalších zdrojích se označuje také jako rentabilita aktiv. Tato rentabilita vyjadřuje poměr mezi ziskem a vloženým kapitálem, to znamená, kolik jedna koruna vloženého kapitálu vyprodukuje zisku před úroky a zdaněním. ROA = EBIT / aktiva celkem
Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu se označuje zkratkou ROE (angl. Return On Equity). Vyjadřuje poměr čistého zisku a vlastního kapitálu. Informuje tedy, kolik jedna koruna vlastních zdrojů vyprodukuje čistého zisku. ROE = EAT / vlastní kapitál Rentabilita tržeb Ukazatel rentability tržeb je označován zkratkou ROS (angl. Return On Sales) a udává poměr mezi čistým ziskem a tržbami společnosti. Vyjadřuje, kolik přinese jedna koruna tržeb čistého zisku. ROS = EAT / tržby Rentabilita nákladů Rentabilita nákladů je označována zkratkou RN a vyjadřuje poměr čistého zisku vůči nákladům. Udává, kolik přinese jedna koruna nákladů čistého zisku.22 RN = EAT / náklady
22
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-265-
0008-3.
26
9.1.3.2.
Ukazatele likvidity
Schopnost podniku přeměnit aktiva na peněžní prostředky nazýváme likvidita. Je to v podstatě schopnost podniku hradit své závazky. Běžná likvidita Běžná likvidita nám říká, kolikrát jsou krátkodobé závazky kryté oběžnými aktivy. Doporučenými hodnotami pro běžnou likviditu jsou hodnoty od 1,8 do 2,5. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita Pohotová likvidita je zpřísněním běžné likvidity. Od oběžných aktiv se odečítají zásoby, které jsou nejméně likvidní. Doporučené hodnoty pohotové likvidity jsou v rozmezí od 1 do 1,5. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita ukazuje schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Tato likvidita se vypočítá jako podíl finančního majetku a krátkodobých závazků. Doporučenými hodnotami jsou ty, které se pohybují od 0,2 do 0,5.23 Okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky
9.1.3.3.
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity sledují, jak podnik hospodaří se svými aktivy. Pokud jich má více, než potřebuje, vznikají zbytečné náklady. Pokud jich má naopak málo, může přicházet o potenciální tržby. V případě těchto ukazatelů se setkáváme se dvěma typy, a to s počtem 23
SCHOLLEOVÁ, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.
27
obratů (obratovostí) a s dobou obratu. Obratovost vypovídá o tom, kolikrát se za určité období obrátí určitý majetek. Čím vyšší je počet obratů, tím kratší dobu je majetek vázán a většinou se zvyšuje zisk.24 Obrat aktiv Obrat aktiv vypovídá o celkovém využití majetku podniku, udává, kolikrát se aktiva obrátí za rok. Minimální doporučená hodnota je 1. Obrat aktiv = tržby / aktiva Obrat zásob Obrat zásob informuje, kolikrát se přemění zásoby ve sledovaném období na jiné formy oběžného majetku. Obrat zásob = tržby / zásoby Doba obratu zásob Ukazatel doby obratu vyjadřuje, kolik dní jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Udává průměrnou dobu, která vzniká mezi nákupem materiálu a prodejem výrobků. V ekonomických výpočtech se většinou používá pojem ekonomický rok, který má 360 dnů. I ve své praktické části budu pracovat s ekonomickým rokem. Doba obratu zásob = zásoby / (tržby/360) Doba obratu pohledávek Tento ukazatel udává, za kolik dní dostane podnik zaplaceno za již prodané výrobky a služby. Doba obratu pohledávek = zásoby / (tržby/360)
24
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-2650008-3.
28
Doba obratu krátkodobých závazků Ukazatel doby obratu závazků informuje o tom, za kolik dní podnik hradí své závazky z obchodního styku. Po tyto dny podnik využívá bezplatný obchodní úvěr od svých dodavatelů.25 Doba obratu krátkodobých závazků = krátkodobé závazky / (tržby/360)
9.1.3.4.
Ukazatele zadluženosti
Zadluženost podniku znamená, že aktiva jsou financována z vlastních i cizích zdrojů. Využívat cizí kapitál je vhodné tehdy, když to podniku přinese větší výnosy, než jsou úroky z cizího kapitálu. Ukazatele zadluženosti tedy poměřují vlastní a cizí zdroje. Celková zadluženost Celková zadluženost je poměr mezi cizími zdroji financování a celkovým majetkem. Pokud je ukazatel větší než 0,5, podnik preferuje využívání cizích zdrojů. Celková zadluženost = celkové dluhy / celková aktiva Zadluženost vlastního kapitálu Tento ukazatel udává, jestli podnik preferuje využívání vlastních nebo cizích zdrojů financování. Pokud ukazatel dosahuje větších hodnot jak 1, podnik preferuje cizí zdroje. Pokud je ukazatel nižší jak 1, podnik preferuje vlastní zdroje. Zadluženost vlastního kapitálu = cizí kapitál / vlastní kapitál Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí se vypočítá jako podíl zisku před úroky a zdaněním (EBIT) a nákladových úroků. Vyjadřuje, jestli je podnik schopný splatit úroky z úvěrů ze zisku před úroky a zdaněním.
25
SCHOLLEOVÁ, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 256
s. ISBN 978-80-247-2424-9.
29
Úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky Překapitalizace a podkapitalizace Překapitalizace
znamená
krytí
dlouhodobého
majetku
vlastním
kapitálem,
podkapitalizace je krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji. Tyto dva ukazatele porovnáváme s hodnotou 1.26 „Pokud je podnik překapitalizován, potom kryje svým vlastním kapitálem (případně i dlouhodobými zdroji) i část oběžných aktiv; je-li podkapitalizován, potom krátkodobé cizí zdroje kryjí i část dlouhodobého majetku.“ (Strouhal, 2012) Překapitalizace = vlastní kapitál / dlouhodobý majetek Podkapitalizace = (vlastní kapitál dlouhodobé závazky) / dlouhodobý majetek
26
STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-265-
0008-3.
30
II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Základní informace o Sociálním družstvu Znojmo Datum zápisu:
16. července 2010
Obchodní firma:
Sociální družstvo Znojmo
Sídlo:
Znojmo, Kotkova 664/14, PSČ 66902
Identifikační číslo:
29229961
Právní forma:
Družstvo
Předmět podnikání:
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1
až 3 živnostenského zákona Statutární orgán:
Způsob jednání:
předseda družstva:
JAN DENNER
místopředseda družstva:
KAREL DENNER
Za družstvo jedná navenek předseda nebo
místopředseda družstva. Podepisování za družstvo se děje tak, že k obchodní firmě družstva připojí svůj podpis předseda nebo místopředseda. Základní členský vklad:
10 000,- Kč
Zapisovaný základní kapitál:
50 000,- Kč 27
Sociální družstvo Znojmo bylo založeno 3. června roku 2010. Cílem tohoto družstva není zisk, cílem je vytvářet nová pracovní místa pro lidi se zdravotním postižením a pomoci jim tak zapojit se do společnosti a žít plnohodnotný život. Sociální družstvo Znojmo zaměstnává osoby se změněnou pracovní schopností, s plným či částečným invalidním důchodem, a to jak tělesně, tak i mentálně postižené. V současné době zde pracuje 26 zaměstnanců, z toho 99 % zdravotně postižených. Zaměření tohoto družstva je především na chráněnou šicí a vyšívací dílnu. Prodejem vlastních výrobků a služeb získává finanční prostředky, které zajišťují provoz. Nesmím opomenout další důležitý zdroj financí, kterým jsou dotace od Úřadu práce ve Znojmě.
27
Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Sociální družstvo Znojmo [online]. 2015 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?nazev=soci%C3%A1ln%C3%AD+dru%C5%BEstvo+znojmo
31
Sociální družstvo Znojmo nabízí mnoho služeb a výrobků, například šití oděvů, úpravy a opravy oděvů, výšivky na textilní zboží, strojové vyšívání, úklid komerčních i nekomerčních prostor, čištění koberců, mytí oken, prodej drobných dřevěných výrobků atd.28 „Naše družstvo je oprávněno poskytovat tzv. náhradní plnění dle § 81 zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., v platném znění, protože zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Náhradní plnění je jedním ze tří způsobů, jak si zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci může splnit povinnost zaměstnávat povinný podíl osob se zdravotním postižením (4 %) a spočívá v odebírání výrobků, služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením.“ (www.invalidiznojmo.cz, 2015)
2. Analýza stavových ukazatelů 2.1.
Horizontální analýza rozvahy
Tab. 3: Horizontální analýza rozvahy – aktiva (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Aktiva Dl. majetek DHM SMV Oběžná aktiva Zásoby Materiál NV a polotovary Kr. pohledávky Pohl. z ob. vztahů Stát – daň. pohl. Kr. posk. zálohy Doh. účty aktivní Jiné pohledávky Kr. fin. majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení N příštích období AKTIVA
2011
2012
141 141 141 4147 88 80 8 3839 3839 0 0 0 0 220 38 182 9 9 4297
141 141 141 2293 391 377 14 1176 762 402 2 0 10 726 24 702 15 15 2449
Absolutní
%
změna
změna
0 0 0 -1854 303 297 6 -2663 -3077 402 2 0 10 506 -14 520 6 6 -1848
0 0 0 -44,71 344,32 371,25 75 -69,37 -80,15 X X 0 x 230 -36,84 285,71 66,67 66,67 -43,01
2012
2013
141 141 141 2293 391 377 14 1176 762 402 2 0 10 726 24 702 15 15 2449
139 139 139 2790 60 0 60 773 652 11 2 98 10 1957 81 1876 11 11 2940
Absolutní
%
změna
změna
-2 -2 -2 497 -331 -377 46 -403 -110 -391 0 98 0 1231 57 1174 -4 -4 491
- 1,42 - 1,42 -1,42 21,67 -84,65 -100 328,57 -34,27 -14,44 -97,26 0 x 0 169,56 237,5 167,24 -26,67 -26,67 20,05
28
Sociální družstvo Znojmo: SdZ [online]. 2015 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.invalidiznojmo.cz/
32
Celkový pokles aktiv společnosti Sociální družstvo Znojmo mezi roky 2011 a 2012 činil 43,01 %. Tento pokles byl nejvíce zapříčiněn poklesem pohledávek z obchodních vztahů (–80,15 %) a krátkodobými pohledávkami (–69,37 %). Naopak nejvyšší nárůst aktiv mezi roky 2011 a 2012 byla položka materiál (+371,25 %), dále také položka zásoby. Stojí zde také za zmínku zvýšení krátkodobého finančního majetku oproti roku 2011, a to na účtech v bankách, nárůst aktiv 285,71 %. V dalším období 2012–2013 byl celkový nárůst aktiv 20,05 %, a to zejména díky oběžným aktivům, která narostla v roce 2013 oproti roku 2012 o 21,67 %. Zásoby a materiál se sice snížily, ale nedokončená výroba se zvýšila o 328,57 % a krátkodobý finanční majetek o 169,56 %. V položce stálá aktiva růst aktiv v podstatě stagnoval (nepatrný pokles pouze o 1,42 % oproti roku 2011 a 2012, kde byla hodnota dlouhodobého majetku 141 000 Kč).
Vývoj aktiv (v tis. Kč)
hodnota aktiv
5000 4000
Dlouhodobý majetek
3000
Oběžná aktiva
2000 Ostatní aktiva
1000 0 2011
2012
2013
roky
Graf 1 : Horizontální analýza rozvahy – vývoj aktiv (zdroj: vlastní zpracování)
33
Tab. 4: Horizontální analýza rozvahy – pasiva (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Pasiva
2011
2012
Vlastní kapitál Základní kapitál VH minulých let Neuh. ztráta m. l. VH b. o. Cizí zdroje Kr. závazky Závazky z OS Závazky k zam. Závazky SZP Stát – daň. Záv. Kr. přijaté zál. Doh. ú. pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry Bank. úvěry dl. Časové rozlišení Výdaje př. obd. PASIVA
-23 60 -40 -40 -43 4318 4206 96 15 113 625 0 2445 912 112 112 2 2 4297
-171 60 -84 -84 -147 2610 2535 997 7 88 74 0 134 1235 75 75 10 10 2449
Absolutní
%
změna
změna
-148 0 -44 -44 -104 -1708 -1671 901 -8 -25 -551 0 -2311 323 -37 -37 8 8 -1848
-643,48 x 110 110 241,86 -39,56 -39,73 938,54 -53,33 -22,12 -88,16 x -94,52 35,42 -33,04 -33,04 400 400 -43,01
2012
2013
-171 60 -84 -84 -147 2610 2535 997 7 88 74 0 134 1235 75 75 10 10 2449
341 60 -231 -231 512 2599 2560 1155 0 89 274 110 300 632 39 39 0 0 2940
Absolutní
%
změna
změna
512 0 -147 -147 659 -11 25 158 -7 1 200 110 166 -603 -36 -36 -10 -10 491
299,42 x -175 -175 448,30 -0,42 0,99 15,85 -100 1,14 270,27 X 123,88 -48,83 -48 -48 -100 -100 20,05
Vývoj zdrojů financování aktiv společnosti Sociální družstvo Znojmo zaznamenal ve sledovaném období 2011–2013 značné změny ve výši a složení cizích zdrojů, které se v letech 2011–2012 snížily o 39,56 % a v dalším období 2012–2013 zůstaly téměř stejné (–0,42 %). Hlavním důvodem je snižování závazků a bankovních úvěrů. V roce 2013 byl nárůst hospodářského výsledku oproti předešlému roku o 448,3 %, proto se také zvýšily daňové závazky vůči státu o 270 %. Vlastní kapitál se v roce 2012 snížil oproti roku 2011 o 643,48 %. V obou letech byl vlastní kapitál v mínusu, v roce 2011 –23 000, v roce 2012 –171 000. Vlastní kapitál na první pohled signalizuje sílu dané společnosti, v tomto případě to znamená, že se společnost dostala do úpadku, celková ztráta zahrnuje ztrátu za běžné období a také neuhrazené ztráty minulých let. V roce 2013 došlo k nárůstu vlastního kapitálu o téměř 300 %, vlastní kapitál v tomto roce dosáhl 341 000 Kč. Výsledek hospodaření za běžné období v roce 2013 dosáhl 512 000 Kč, oproti roku 2012 vzrostl o 448,3 %.
34
hodnota pasiv
Vývoj pasiv (v tis. Kč) 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500
Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
2011
2012
roky
2013
Graf 2: Horizontální analýza rozvahy – vývoj pasiv (zdroj: vlastní zpracování)
2.2.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Tab. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Položka
2011
2012
Tržby za prodej zboží Náklady na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby - vl. výr. a služby Změna stavu zásob Výkonová spotřeba Spotřeba mat. a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové N Odměny N na SZP Daně a poplatky Odpisy DM Ost. provozní výnosy Ost. provozní náklady Provozní VH Nákladové úroky Ost. finanční výnosy Ost. finanční náklady Finanční VH VH za běžnou činnost Mimořádné náklady
707 684 23 4309 4307 2 3902 3447 455 430 2054 1550 0 504 8 38 1412 0 -258 11 230 4 215 -43 0
2990 2781 209 2165 2159 6 2486 1817 669 -112 3644 2769 0 875 4 0 2811 2 -951 9 820 7 804 -147 0
Abs.
%
změna
změna
2283 2097 186 -2144 -2148 4 -1416 -1630 214 -542 1590 1219 0 371 -4 -38 1399 2 -693 -2 590 3 589 -104 0
322,91 306,58 808,7 -49,76 -49,87 200 -36,29 -47,29 47,03 -126,05 77,41 78,65 x 73,61 -50 -100 99,08 x -268,6 -18,18 256,52 75 273,95 -241,86 x
2012
2013
2990 2781 209 2165 2159 6 2486 1817 669 -112 3644 2769 0 875 4 0 2811 2 -951 9 820 7 804 -147 0
6241 5858 383 3515 3469 46 2144 1323 821 1754 3891 2946 30 915 14 47 1809 2 -391 5 926 7 914 523 11
Abs.
%
Změna
změna
3251 3077 174 1350 1310 40 -342 -494 152 1866 247 177 30 40 10 47 -1002 0 560 -4 106 0 110 670 11
108,73 110,64 83,25 62,36 60,68 666,67 -13,76 -27,19 22,72 1666,07 6,78 6,39 x 4,57 250 x -35,65 x 58,89 -44,44 12,93 x 13,68 455,78 x
35
Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním
0 -43 -43
0 -147 -147
0 -104 -104
x -241,86 -241,86
0 -147 -147
-11 512 512
-11 659 659
x 448,3 448,3
V této analýze sledujeme, jakým způsobem se změnily parametry tvorby zisku. Hlavními položkami, na které se zaměřujeme, jsou tržby za prodej zboží a výkony (především tržby za prodej vlastních výrobků a služeb). Pozitivní určitě je, že se neustále zvyšují tržby za prodej zboží (v roce 2011 byly 707 000 Kč, v roce 2013 přesáhly hranici šesti milionů Kč). Náklady na prodej zboží kopírují vývoj tržeb. V roce 2012 došlo k poklesu výkonů o 49,76 %, v roce 2013 výkony narostly o 60,68 %. Co se týče výkonové spotřeby, spotřeba materiálu a energie ve sledovaném období klesá, zatímco u služeb sledujeme pozvolný nárůst. V roce 2012 výrazně vzrostly osobní náklady (o 77,41 %), především mzdové náklady (nárůst proti předešlému roku 2011 o 78,65%), což je způsobeno zvýšením počtu zaměstnaných osob. Provozní výsledek hospodaření je ve všech letech záporný, v roce 2012 klesl o 286,6 %. Finanční hospodářský výsledek je ve všech letech naopak kladný a v průběhu času postupně stoupá. Mimořádný výsledek hospodaření se poprvé objevuje v roce 2013 a činí –11 000 Kč. V letech 2011–2012 Sociální družstvo Znojmo dosahovalo záporného hospodářského výsledku, zisku poprvé dosáhlo v roce 2013, konkrétně 512 000 Kč. Vývoj hospodářského výsledku ve sledovaném období zhoršil záporný hospodářský výsledek z provozní činnosti. Vývoj výnosů a nákladů je podrobněji zobrazen v tabulkách č. 6 a 7 a v grafech č. 3 a 4. Tab. 6: Vývoj výnosů v letech 2011–2013 v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Výnosy celkem Provozní výnosy Tržby za prodej zboží Výkony Ostatní provozní výnosy Finanční výnosy Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy
2011 6658 6428 707 4309 1412 230 230 0
2012 8786 7966 2990 2165 2811 820 820 0
2013 12491 11565 6241 3515 1809 926 926 0
36
hodnota výnosů
Výnosy 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
provozní výnosy finanční výnosy
2011
2012
2013
roky
Graf 3: Vývoj výnosů v letech 2011–2013 v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování)
Výnosy v období 2011–2013 neustále rostou, nejvýznamnější položkou jsou provozní výnosy, kam patří tržby za prodej zboží, výkony (např. tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) a ostatní provozní výnosy.
Tab. 7: Vývoj nákladů v letech 2011–2013 v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Náklady celkem Provozní náklady Náklady na prodané zboží Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dl. majetku Ostatní provozní náklady Finanční náklady Nákladové úroky Ostatní finanční náklady Mimořádné náklady
2011 6701 6686 684 3902 2054 8 38 0 15 11 4 0
2012 8933 8917 2781 2486 3644 4 0 2 16 9 7 0
2013 11979 11956 5858 2144 3891 14 47 2 12 5 7 11
37
hodnota nákladů
Náklady 15000
provozní náklady
10000
finanční náklady
5000 0 2011
2012
2013
roky
Graf 4: Vývoj nákladů v letech 2011–2013 v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování)
Stejně tak jako v případě výnosů jsou i u nákladů nejvýznamnější položkou provozní náklady. Do provozních nákladů spadají náklady vynaložené na prodej zboží, výkonová spotřeba (spotřeba materiálu a energie či služby), osobní náklady (mzdové, sociální náklady atd.), daně a poplatky, odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní provozní náklady. Ve sledovaném období provozní náklady narůstají, obdobně jako výnosy. Toto zvýšení je především důsledek zvyšování nákladů vynaložených na prodané zboží a osobních nákladů. Finanční náklady se v letech 2011–2013 pohybují téměř na stejné úrovni, mimořádné náklady se poprvé objevily ve výkazu zisku a ztráty v roce 2013.
2.3.
Vertikální analýza rozvahy
Tab. 8: Vertikální analýza rozvahy – struktura aktiv v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Aktiva Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dl. hmotný majetek Samostatné movité věci Oběžná aktiva Zásoby Materiál NV a polotovary Krátkodobé pohledávky Pohledávky z ob. vztahů Stát – daň. pohledávky
2011 4297 141 141 141 4147 88 80 8 3839 3839 0
% 100 3,28 3,28 3,28 96,51 2,05 1,86 0,19 89,34 89,34 0
2012 2449 141 141 141 2293 391 377 14 1176 762 402
% 100 5,76 5,76 5,76 93,63 15,97 15,39 0,57 48,02 31,11 16,41
2013 2940 139 139 139 2790 60 0 60 773 652 11
% 100 4,73 4,73 4,73 94,90 2,04 0 2,04 26,29 22,18 0,37
38
Kr. poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Kr. finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období
0 0 0 220 38 182 9 9
0 0 0 5,12 0,88 4,24 0,21 0,21
2 0 10 726 24 702 15 15
0,08 0 0,41 29,64 0,98 28,66 0,61 0,61
2 98 10 1957 81 1876 11 11
0,07 3,33 0,34 66,56 2,76 63,81 0,37 0,37
Struktura aktiv společnosti odpovídá předmětu podnikání, vysoký podíl oběžných aktiv, z nich zejména krátkodobých pohledávek. V krátkodobých pohledávkách činí značný podíl pohledávky z obchodních vztahů. Dále ze struktury aktiv můžeme zjistit zanedbatelný podíl dlouhodobého majetku a finančního majetku. Z jednotlivých položek aktiv lze sledovat trvalý nárůst podílu krátkodobého finančního majetku (z 5,12 % v roce 2011 na 66,56 % v roce 2013). Dle Ing. Evy Sládkové (2009) by neměl podíl finančního majetku na celkových aktivech u zdravě finančně řízené společnosti poklesnout pod 10 %, což se v tomto případě stalo v roce 2011. Naopak krátkodobé pohledávky se v průběhu těchto tří let snižovaly, z 89,34 % v roce 2011 na 26,29 % v roce 2013. Ostatní položky v průběhu let 2011–2013 zůstávaly přibližně stejné.
Struktura aktiv
aktiva
100% 80%
Dlouhodobý majetek
60%
Oběžná aktiva
40%
Ostatní aktiva
20% 0% 2011
2012
2013 roky
Graf 5: Vertikální analýza rozvahy – struktura aktiv v tis. Kč (zdroj: vlastní zpracování)
39
Tab. 9: Vertikální analýza rozvahy – struktura pasiv v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Pasiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál VH minulých let Neuhrazená ztráta min. let VH běžného úč. období Cizí zdroje Krátkodobé závazky Závazky z obch. styku Závazky k zaměstnancům Závazky SZP Stát – daňové závazky Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bank. úvěry a výpomoci Bank. úvěry dlouhodobé Časové rozlišení Výdaje příštích období
2011 4297 -23 60 -40 -40 -43 4318 4206 96 15 113 625 0 2445 912 112 112 2 2
% 100 -0,54 1,40 -0,93 -0,93 -1,00 100,49 97,88 2,23 0,35 2,63 14,55 0 56,90 21,22 2,61 2,61 0,05 0,05
2012 2449 -171 60 -84 -84 -147 2610 2535 997 7 88 74 0 134 1235 75 75 10 10
% 100 -6,98 2,45 -3,43 -3,43 -6,00 106,57 103,51 40,71 0,29 3,59 3,02 0 5,47 50,43 3,06 3,06 0,41 0,41
2013 2940 341 60 -231 -231 512 2599 2560 1155 0 89 274 110 300 632 39 39 0 0
% 100 11,60 2,04 -7,86 -7,86 17,41 88,40 87,07 39,29 0 3,03 9,32 3,74 10,20 21,50 1,33 1,33 0 0
Struktura pasiv společnosti je ve sledovaném období rovněž stabilní. Převažuje financování z cizích zdrojů, především krátkodobé závazky. Podíl vlastních zdrojů na celkovém financování je kromě roku 2013 v minusových položkách. Podíl základního kapitálu na celkových zdrojích je trvale nižší než podíl celkových cizích zdrojů. Podíl bankovních úvěrů na celkových zdrojích je trvale nižší než 10 %, což signalizuje jednak odolnost společnosti vůči případným výkyvům v cash flow, jednak naznačuje dostatečnou úvěrovou kredibilitu v případě potřeby dodatečného externího financování. Rozhodujícím cizím zdrojem financování jsou krátkodobé závazky splatné do jednoho roku, což je u této společnosti chápáno jako negativní jev.
Struktura pasiv
pasiva
100%
vlastní kapitál
50%
cizí zdroje ostatní pasiva
0% 2011 -50%
2012
2013 roky
Graf 6: Vertikální analýza rozvahy – struktura pasiv (zdroj: vlastní zpracování) 40
2.4.
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
Tab. 10: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Celkový obrat Tržby za prodej zboží Náklady na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby - vl. výr. a služby Změna stavu zásob Výkonová spotřeba Spotřeba mat. a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové N Odměny N na SZP Daně a poplatky Odpisy DM Ost. provozní výnosy Ost. provozní náklady Provozní VH Nákladové úroky Ost. finanční výnosy Ost. finanční náklady Finanční VH VH za běžnou činnost Mimořádné náklady Mimořádný VH VH za účetní období VH před zdaněním
2011 5014 707 684 23 4309 4307 2 3902 3447 455 430 2054 1550 0 504 8 38 1412 0 -258 11 230 4 215 -43 0 0 -43 -43
% 100 14,10 13,64 0,46 85,94 85,9 0,04 77,82 68,75 9,07 8,58 40,97 30,91 0 10,05 0,16 0,76 28,16 0 -5,15 0,22 4,59 0,08 4,29 -0,86 0 0 -0,86 -0,86
2012 5149 2990 2781 209 2165 2159 6 2486 1817 669 -112 3644 2769 0 875 4 0 2811 2 -951 9 820 7 804 -147 0 0 -147 -147
% 100 58,07 54,01 4,06 42,05 41,93 0,12 48,28 35,29 12,99 -2,18 70,77 53,78 0 16,99 0,08 0 54,59 0,04 -18,47 0,17 15,93 0,14 15,61 -2,85 0 0 -2,85 -2,85
2013 9710 6241 5858 383 3515 3469 46 2144 1323 821 1754 3891 2946 30 915 14 47 1809 2 -391 5 926 7 914 523 11 -11 512 512
% 100 64,27 60,33 3,94 36,2 35,73 0,47 22,08 13,63 8,46 18,06 40,07 30,34 0,31 9,42 0,14 0,48 18,63 0,02 -4,03 0,05 9,54 0,07 9,41 5,41 0,11 -0,11 5,27 5,27
Jako základnu jsem pro výpočet vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty použila tržby (tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb), neboť tyto dvě položky jsou hlavní činností podniku (viz informace o SDZ, str. 29) Největší podíl na celkovém obratu mají v roce 2011 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (85,9 %). V roce 2012 i 2013 zaujímají největší podíl naopak tržby za prodej zboží (58,07 % a 64,27 %). Výkonová spotřeba, konkrétněji spotřeba materiálu a energie a služby, souvisí s tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. Další položkou s vyšším procentem v analyzovaných výkazech zisků a ztrát v letech 2011–2013 jsou osobní náklady (především mzdové náklady). Ty činí v roce 2011 a 2013 okolo 40 % hodnoty základu a v roce 2012 přesahují dokonce 70 % hodnoty základu (mnou zvolených tržeb celkem). 41
2.5.
Bilanční pravidla financování
Jak jsem již uvedla v teoretické části, vhodné je doplnit horizontální a vertikální analýzu rozborem dodržování bilančních pravidel. 2.5.1. Zlaté bilanční pravidlo
Tab. 11: Zlaté bilanční pravidlo financování v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní zpracování) 31. 12. roku … dlouhodobý majetek dlouhodobý kapitál
2011 141 112
2012 141 75
2013 139 39
Zlaté bilační pravidlo hodnoty
150 dlouhodobý majetek dlouhodobý kapitál
100 50 0 2011
2012
2013 roky
Graf 7: Zlaté bilanční pravidlo – vztah dlouhodobého majetku a kapitálu (zdroj: vlastní zpracování)
Zlaté bilanční pravidlo porovnává dlouhodobý majetek a dlouhodobý kapitál. Ideální je vyrovnanost, které v našem případě není dosaženo. Situace se v průběhu let neustále zhoršuje, jak můžeme vidět v grafu č. 7. Dlouhodobý kapitál klesá, z těchto zdrojů tedy dlouhodobý majetek nemůže být financován.
42
2.5.2. Pravidlo vyrovnání rizika
Tab. 12: Pravidlo vyrovnání rizika v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní zpracování) 31. 12. roku … Vlastní zdroje Cizí zdroje
2011 -23 4318
2012 -171 2610
2013 341 2599
Ve firmě by mělo být více vlastního kapitálu než cizího, aby bylo splněno hodnocení nízkého rizika. Z tohoto hlediska pravidlo v případě podniku Sociální družstvo Znojmo není splněno.
hodnoty
Pravidlo vyrovnání rizika 5000 4000 3000 2000 1000 0 -1000
vlastní zdroje cizí zdroje
2011
2012
2013 roky
Graf 8: Pravidlo vyrovnání rizika – vztah vlastních a cizích zdrojů v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní zpracování)
Podle pravidla vyrovnání rizika by měly vlastní zdroje převyšovat cizí zdroje, což v podniku Sociální družstvo Znojmo není splněno. V letech 2011 a 2012 jsou vlastní zdroje v mínusu, v roce 2013 se sice dostávají do plusové hodnoty, ale ani tak nepřevýší cizí zdroje, ty jsou mnohonásobně vyšší.
43
2.5.3. Pari pravidlo
Tab. 13: Pari pravidlo v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní zpracování) 31. 12. roku … Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál
2011 141 -23
2012 141 -171
2013 139 341
Podle pari pravidla by mělo být v podniku méně vlastního kapitálu než dlouhodobého majetku (v krajním případě se mohou rovnat), a to proto, aby se vytvořil prostor pro financování dlouhodobým cizím kapitálem. Tato podmínka není splněna v roce 2013, kde vlastní kapitál převyšuje dlouhodobý majetek o 202 000 Kč. To znamená méně efektivní hospodaření s kapitálem.
Pari pravidlo 400 hodnoty
Dlouhodobý majetek 200
Vlastní kapitál
0 2011 -200
2012
2013 roky
Graf 9: Pari pravidlo – vlastní kapitál a krytí dlouhodobého majetku v tis. K (zdroj: vlastní zpracování)
44
3. Analýza tokových ukazatelů 3.1.
Čistý Pracovní Kapitál
Tabulka 14: Čistý pracovní kapitál v tis. Kč (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) 2011 4147 88 3839 220 4206 96 15 113 625 0 2445 912 -59 x
OA celkem Zásoby Kr. pohledávky Finanční majetek Kr. závazky celkem Závazky z obch. st. Závazky k zam. Závazky SZP Stát – daň. Závazky Kr. přijaté zálohy Doh. účty pasivní Jiné závazky ČPK Meziroční růst (%)
2012 2293 391 1176 726 2535 997 7 88 74 0 134 1235 -242 -310,17
2013 2790 60 773 1957 2560 1155 0 89 274 110 300 632 230 195,04
Čistý pracovní kapitál 300
hodnoty
200 100 0 -100
2011
2012
2013
ČPK
-200 -300
roky
Graf 10: Čistý pracovní kapitál (zdroj: vlastní zpracování)
V letech 2011 a 2012 nabývá čistý pracovní kapitál záporných hodnot, což znamená, že se jedná o tzv. nekrytý dluh. V tomto případě jsou dlouhodobé zdroje nižší než stálá aktiva, to znamená, že část stálých aktiv je kryta krátkodobými zdroji. Firma je tedy vystavena nebezpečí, že bude muset kvůli splácení krátkodobých závazků rozprodat 45
stálá aktiva. V roce 2013 nabývá čistý pracovní kapitál kladné hodnoty, což znamená, že se zvýšila schopnost podniku hradit své finanční závazky a také, že jsou oběžná aktiva kryta dlouhodobými zdroji financování – vlastním kapitálem a dlouhodobými cizími zdroji. Čistý pracovní kapitál neustále narůstá, což způsobuje rychlejší růst oběžných aktiv než krátkodobých závazků.
4. Analýza poměrových ukazatelů 4.1.
Ukazatele rentability
Tab. 15: Ukazatele rentability (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Vstupní veličiny (tis. Kč) EBIT (čistý zisk daň nákl. úroky) EAT (čistý zisk) Aktiva Vlastní kapitál Tržby Dlouhodobé závazky Náklady Ukazatele rentability ROA ROE ROS RN
2011
2012
2013
-32 -43 4297 -23 5014 112 6701
-138 -147 2449 -171 5149 75 8933
517 512 2940 341 9710 39 11979
-0,75 % 186,96 % -0,86 % -0,64 %
-5,63 % 85,96 % -2,85 % -1,65 %
17,59 % 150,15 % 5,27 % 4,27 %
Ukazatele rentability
hodnoty
200 ROA
150 100 50 0 -50
RN ROS ROE 2011
ROA 2012
ROE ROS RN
2013
roky
Graf 11: Ukazatele rentability v % (zdroj: vlastní zpracování) 46
Ukazatele rentability nás informují, že nejpříznivějším rokem pro Sociální družstvo Znojmo byl rok 2013. Rentabilita aktiv (ROA) je v letech 2011 a 2012 záporná, to samozřejmě pro podnik není dobré, prostředky, které byly v těchto letech vloženy do podniku, nebyly využívány rentabilně. Je tomu tak proto, že došlo ke ztrátě v běžném období (–43 000 Kč v roce 2011 a –147 000 Kč v roce 2012). Kladná hodnota ROA se objevila až v roce 2013 (17,59 %), kdy podnik dosáhl zisku (konkrétně 512 000 Kč). Znamená to, že aktiva vyprodukují 17,59 % zisku. Podnik se z celkového pohledu ovšem nedá označit jako rentabilní. Pokud je ROE (rentabilita vlastního kapitálu) větší než ROA, znamená to, že relativní výtěžnost celého kapitálu je menší než vlastního kapitálu. Znamenalo by to tedy dostatečnou ziskovost se zadlužeností, kterou by byl podnik schopen hradit. Na první pohled tomu tak v Sociálním družstvu Znojmo je, opak je ovšem pravdou. Při výpočtu ROE poměřujeme záporné hodnoty, proto ve výsledku dosáhneme kladných hodnot. V tomto případě tedy není vhodné v letech 2011 a 2012 ukazatel ROE hodnotit. V roce 2013 už je hodnota čistého zisku a vlastního kapitálu kladná, podnik získal z vlastních zdrojů 150,15 % zisku. Rentabilita tržeb (ROS) dosáhla kladné hodnoty poprvé také až v roce 2013, v předchozích letech byla příčinou hodnot pod hranicí nuly opět ztráta běžného období. Rentabilita tržeb byla v roce 2013 5,27 %, to znamená, že 1 Kč tržeb vyprodukovala 0,05 Kč zisku. Rentabilita nákladů (RN) se vyvíjela obdobně jako předchozí ukazatele. V roce 2011 získal podnik vydáním 1 Kč nákladů 0,0064 Kč ztráty, v roce 2012 0,017 Kč taktéž ztráty a v roce 2013 získal 0,043 Kč zisku.
4.2.
Ukazatele likvidity Tab. 16: Ukazatele likvidity (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty)
Vstupní veličiny (tis. Kč) Oběžná aktiva Zásoby Finanční majetek Krátkodobé závazky Ukazatele likvidity
2011
2012
2013
4147 88 220 4206
2293 391 726 2535
2790 60 1957 2560
47
Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita
0,99 0,97 0,05
0,90 0,75 0,29
1,09 1,07 0,76
Ukazatele likvidity
hodnoty
1,2
běžná likvidita
1
pohotová lividita
0,8
okamžitá likvidita
0,6 0,4 0,2
okamžitá likvidita pohotová lividita
0 2011
běžná likvidita
2012
2013 roky
Graf 12: Ukazatele likvidity (zdroj: vlastní zpracování)
Podle
ukazatele
běžné
likvidity
se
Sociální
družstvo
Znojmo
nepohybuje
v doporučeném intervalu 1,8–2,5 ani v jednom roce ve sledovaném období. Z vypočítaných hodnot je zřejmé, že podnik není schopný hradit oběžná aktiva svými peněžními prostředky, tzn. špatnou platební schopnost. Nejnižší hodnotu nabývá ukazatel běžné likvidity v roce 2012 (0,90). Pohotová likvidita nabývá v letech 2011 a 2012 hodnot, které jsou pod minimální doporučenou hodnotou 1. To znamená, že podnik není schopný dostát krátkodobým závazkům. Například v roce 2011 je Sociální družstvo Znojmo schopné uhradit 97 % svých závazků, v roce 2012 pouze 75 %. Až v roce 2013 se ukazatel pohybuje v doporučeném intervalu 1–1,5 (konkrétně 1,07). Ukazatel okamžité likvidity by se měl pohybovat v intervalu 0,2–0,5. Tuto doporučenou hodnotu splňuje podnik pouze v roce 2012. Například v roce 2011 byl podnik schopný pokrýt 5 % krátkodobých závazků svými peněžními prostředky. Z celkového pohledu podnik není dostatečně likvidní. 48
4.3.
Ukazatele aktivity Tab. 17: Ukazatele aktivity (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty)
Vstupní veličiny (tis. Kč) Zásoby Aktiva Tržby Krátkodobé závazky Pohledávky Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat krátkodobých závazků Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu kr. závazků
2011
2012
2013
88 4297 5014 4206 3839
391 2449 5149 2535 1176
60 2940 9710 2560 773
1,17 56,98 1,31 1,19 6,32 275,64 301,99
2,10 13,17 4,38 2,03 27,34 82,22 177,24
3,30 161,83 12,56 3,79 2,22 28,66 94,91
Ukazatele aktivity 350
Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek
300
Doba obratu kr. závazků
hodnoty
250 200 150 100 Doba obratu kr. závazků
50
Doba obratu pohledávek
0 2011
Doba obratu zásob 2012 roky
2013
Graf 13 : Doba obratu zásob, pohledávek a krátkodobých závazků (zdroj: vlastní zpracování)
Obrat aktiv se v letech 2011–2013 pohybuje nad doporučenou minimální hranicí 1, což je zajisté pozitivním zjištěním. Čím vyšší je hodnota obratu aktiv, tím je majetek efektivněji využíván. Obrat aktiv se v průběhu let postupně zvyšuje, nejvyšší hodnota v roce 2013 nám říká, že aktiva se za rok obrátila 3,3×. Nejvyššího obratu zásob dosáhlo Sociální družstvo Znojmo v roce 2013, zásoby se v tomto roce obrátily téměř 162×, to znamená, že se naopak snížila doba obratu zásob 49
(2,22 dní). Nejméně příznivý byl rok 2012, obrat zásob proběhl pouze 13,2×, zvýšila se doba obratu zásob (27,34 dní). V roce 2011 se doba obratu pohybovala okolo šesti dnů. Obrat pohledávek se ve sledovaném období zvyšoval (z 1,31 v roce 2011 na 12,56 v roce 2013), to se projevilo snížením doby obratu pohledávek (z 275,64 na 28,66). Například v roce 2011 byly pohledávky splaceny v průměru za 275,64 dní. Čím nižší je doba obratu pohledávek, tím lépe, protože podnik má dostatečné množství peněžních prostředků na zaplacení svých závazků. Doba obratu krátkodobých závazků udává počet dnů, po které jsou krátkodobé závazky neuhrazené. Ve sledovaném období 2011–2013 se doba obratu postupně snižuje, což je zajisté pozitivní zjištění, ovšem hodnoty jsou stále poměrně vysoké. Například v roce 2011 je doba obratu krátkodobých závazků téměř 302 dní, tzn., že podnik uhradí své závazky za velmi dlouhou dobu. V roce 2013 se doba obratu snížila na 94,91 dní.
4.4.
Ukazatele zadluženosti
Tab. 18: Ukazatele zadluženosti (zdroj: účetní závěrky SdZ, vlastní výpočty) Vstupní veličiny (tis. Kč) Vlastní kapitál Cizí kapitál Aktiva EBIT Nákladové úroky Dlouhodobé závazky Dlouhodobý majetek Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Zadluženost vlastního kapitálu Úrokové krytí Překapitalizace Podkapitalizace
2011
2012
2013
-23 4318 4297 -32 11 112 141
-171 2610 2449 -138 9 75 141
341 2599 2940 517 5 39 139
100,49 % 187,74 -2,91 -0,16 0,63
106,57 % -15,26 -15,33 -1,21 -0,68
88,4 % 7,62 103,4 2,51 2,73
Z celkové zadluženosti můžeme zjistit, do jaké míry je majetek krytý cizími zdroji. V případě Sociálního družstva Znojmo je ve sledovaném období 2011–2013 celková zadluženost velmi vysoká (v letech 2011 a 2013 dokonce přes 100 %). V roce 2013 celková zadluženost představuje 88,4 % všech zdrojů krytí majetku. V dalších letech by bylo vhodné zvyšovat aktiva a snižovat cizí zdroje tak, aby převažovaly vlastní zdroje.
50
Výpočet zadluženosti vlastního kapitálu nám potvrzuje, že podnik využívá více cizí zdroje. V roce 2011 a 2012 vyšla tato zadluženost v záporných hodnotách, neboť byla při výpočtu použita ztráta z těchto let. V roce 2013 byla zadluženost kladná, konkrétně 7,62. Pokud je zadluženost vlastního kapitálu větší jak 1, podnik preferuje cizí zdroje. Ukazatel úrokového krytí ukazuje, zda je podnik schopný splácet svoje úvěry. To, že má v případě Sociálního družstva Znojmo tento ukazatel vzrůstající trend, je zapříčiněno nárůstem výsledku hospodaření v průběhu let 2011–2013. V prvních dvou letech nabývá úrokové krytí záporných hodnot, to kvůli ztrátě z běžného období. To znamená, že podnik ziskem (v tomto případě žádný zisk nemá) nepokryje úroky. V roce 2013 podnik dosáhl zisku, to také dokazuje kladná hodnota úrokového krytí. Podobně jako v předchozích ukazatelích je tomu i u ukazatelů překapitalizace a podkapitalizace. Ukazatel krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem nabývá kladné hodnoty pouze v roce 2013 (2,51), to je příznivá hodnota, podnik je schopný hradit svými zdroji dlouhodobý majetek, což také znamená méně rizika. Ukazatel krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji ve sledovaném období kolísá. V roce 2013 dochází k přiměřenému krytí dlouhodobými zdroji.
51
5. Shrnutí zjištěných výsledku z finanční analýzy Z analýzy stavových ukazatelů, kam patří horizontální a vertikální analýza (ať už analýza rozvahy či analýza výkazu zisku a ztráty), jsem zjistila následující informace. Sociální družstvo Znojmo se nacházelo v letech 2011 a 2012 v úpadku, a to především kvůli záporným hodnotám vlastního kapitálu. V roce 2013 se poprvé dostal vlastní kapitál do plusové hodnoty. Totéž platí i u položky hospodářského výsledku, kde v prvních dvou analyzovaných letech nabýval záporných hodnot, v roce 2013 činil 512 000 Kč. Z horizontální analýzy rozvahy vyplývá, že v letech 2012 a 2013 poklesla aktiva, dále se také snižovaly závazky a bankovní úvěry. Naopak nárůst se projevil (především v roce 2013) v položkách peněžních prostředků v pokladně a bance a také narostla hodnota daňových závazků vůči státu (kvůli zvýšení hospodářského výsledku). Vertikální analýza rozvahy ukazuje, že nejvyšší podíl činí oběžná aktiva. Podíl finančního majetku na celkových aktivech poklesl pod 10 %, což by u zdravě finančně řízené společnosti nemělo nastat. Sociální družstvo využívalo především financování z cizích zdrojů. Negativním jevem je zajisté velké množství krátkodobých závazků splatných do jednoho roku. Podíl bankovních úvěrů je nižší než 10 %, což značí odolnost podniku vůči výkyvům v cash flow. Z horizontální a vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty můžeme zjistit, že tržby za prodané zboží se v průběhu let postupně zvyšují, tržby za výkony (prodej vlastních výrobků a služeb) byly nejvyšší v roce 2011, v roce 2012 klesly o necelých 50 % a v roce 2013 opět vzrostly. Osobní náklady v průběhu let narůstají, a to kvůli zvyšování počtu zaměstnanců. Celkové výnosy (náklady) tvoří z hlavní části provozní výnosy (náklady), které se také stále zvyšují. Největší podíl na celkovém obratu mají v roce 2011 tržby za prodej vlastních výrobků služeb a v roce 2012 a 2013 tržby za prodej zboží. Podle zlatého bilančního pravidla, by měl být dlouhodobý majetek a dlouhodobý kapitál v rovnováze, v případě Sociální družstva tomu tak není, to znamená, že dlouhodobý majetek nemůže být financován z dlouhodobého kapitálu. Pravidlo vyrovnání rizika také není splněno, cizí kapitál je v tomto případě vyšší než vlastní kapitál, v letech 2011 a 2012 je dokonce záporný. Podle pari pravidla by měl být vlastní kapitál nižší než 52
dlouhodobý majetek, v prvních dvou letech družstvo toto pravidlo sice splňuje, ale vlastní kapitál je v mínusu, což je také špatně. Ani v roce 2013 není pari pravidlo splněno, tzn. neefektivní hospodaření s kapitálem. Čistý pracovní kapitál v roce 2011 a 2012 nabýval záporných hodnot, jedná se o tzv. nekrytý dluh, tzn., že část stálých aktiv je kryta krátkodobými zdroji. To může pro podnik znamenat nebezpečí rozprodání stálých aktiv, a to kvůli tomu, aby společnost mohla splácet svoje krátkodobé závazky. V roce 2013 byl čistý pracovní kapitál kladný, podniku se tedy zvýšila schopnost hradit finanční závazky. Co se týče ukazatelů rentability, nejpříznivější byl rok 2013. V roce 2011 a 2012 byly prostředky vložené do podniku využívány nerentabilně, což dokazuje ukazatel ROA. V roce 2013 získalo družstvo z vlastních zdrojů 150,15 % zisku (dle ukazatele ROE). Ukazatel ROS byl kladný poprvé v roce 2013, konkrétně říká, že 1 Kč tržeb v tomto roce vyprodukovala 0,05 Kč zisku. Podle výsledků z rentability nákladů je zřejmé, že družstvo v letech 2011 a 2012 vydáním 1 Kč nákladů dosáhlo ztráty, v roce 2013 dosáhlo vydáním 1 Kč nákladů 0,043 Kč zisku. Ze zjištěných výsledků ukazatelů likvidity společnost není dostatečně likvidní. Ukazatele běžné likvidity nejsou v doporučeném intervalu, tzn. špatnou platební schopnost – Sociální družstvo Znojmo není schopné hradit oběžná aktiva peněžními prostředky. Pohotová likvidita je v letech 2011 a 2012 pod hranicí doporučené hodnoty 1, tzn., že podnik není schopen dostát krátkodobým závazkům. Až v posledním analyzovaném roce se ukazatel nachází v doporučeném intervalu. Z výpočtů okamžité likvidity zjišťujeme, že družstvo není schopné pokrýt krátkodobé závazky svými peněžními prostředky. Obrat aktiv se v tomto podniku pohybuje nad hodnotou 1, což znamená efektivní využívání majetku. Dále se také snižuje doba obratu pohledávek, to je pozitivní jev, podnik má totiž dostatečné množství peněžních prostředků na pokrytí svých závazků. Snižuje se i doba obratu krátkodobých závazků, což je určitě dobře, přesto je ale doba obratu dost vysoká – podnik hradí svoje závazky za dlouhou dobu. Zadluženost Sociálního družstva Znojmo je vysoká, podnik využívá především cizí zdroje. Ukazatel úrokového krytí je v letech 2011 a 2012 záporný (kvůli ztrátě
53
z běžného období), tzn., že podnik ziskem nepokryje svoje úroky. V roce 2013 tento ukazatel dosáhl kladné hodnoty.
6. Doporučení do dalších let V této části bakalářské práce se zaměřím na doporučení do budoucnosti, která by mohlo Sociální družstvo Znojmo využít pro zlepšení své finanční situace i přes to, že cílem družstva není dosahování zisku. Vycházím samozřejmě z provedené finanční analýzy, která se nachází v praktické části této práce, a která ukazuje na nepříznivou ekonomickou situaci Sociálního družstva. Výsledky finanční analýzy jsou především ovlivněny zápornými hodnotami vlastního kapitálu (v letech 2011 a 2012, v roce 2013 vlastní kapitál poprvé dosáhl kladné hodnoty), bylo by dobré udržet i v dalších letech tento vývojový trend, neboť především hodnota základního kapitálu vypovídá už na první pohled o finančním zdraví podniku. Pokud by se základní kapitál opět ocitl pod hranicí nuly, doporučovala bych jeho zvýšení, a to například přibráním nového společníka nebo upsáním nových vkladů. Dále by bylo vhodné zvyšovat nadále tržby, ať už za prodané zboží nebo za prodej vlastních výrobků a služeb. Toho by bylo možné dosáhnout například rozšířením sortimentu výrobků a nabízených služeb. Sociální družstvo Znojmo také spolupracuje s neziskovou organizací Revolta, což je komunita, která klade důraz na hodnoty jako je zodpovědnost, úcta, poctivost, vytrvalost, mír atd. Revolta byla sjednocena a inspirována hudebním umělcem (taktéž Revolta), který se spojil s Adamem Raw.29 Sociální družstvo pro ně šije mikiny, šátky a další věci, které Revolta prodává na svém e-shopu. Doporučovala bych propagaci těchto výrobků na sociálních sítích, kde by došlo k jejich zviditelnění a možnému zvýšení prodeje. Dalším možným krokem ke zlepšení stávající situace by mohlo být oslovení více firem, které potřebují náhradní plnění. Jak jsem již zmínila na začátku praktické části, Sociální družstvo Znojmo je oprávněno poskytovat náhradní plnění, protože zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou zdravotně postižení. Pro firmy, které mají více než 25 zaměstnanců, ale nesplňují zákonnou povinnost zaměstnávat osoby zdravotně 29
Revolta [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.revoltaeshop.cz/index.php?id_cms=11&controller=cms&id_lang=2
54
postižené,30 a které současně nechtějí platit povinný odvod do státního rozpočtu, je to praktickým řešením. Pokud by si tyto firmy nakoupily produkty či služby od Sociálního družstva Znojmo, podpořily by ho tak a navíc by vyřešily i svůj problém. Od věci by nebylo snížit náklady spojené s výrobou (především spotřebu materiálu a energie), vhodné by bylo nalézt levnějšího dodavatele. Jelikož se čistý pracovní kapitál pohybuje v záporných hodnotách (družstvo nemá dostatečné množství financí v případě nečekaně vysokých výdajů), vhodným řešením je snížit zadluženost, a to alespoň na 50 %. Družstvo není ani dostatečně likvidní, doporučila bych redukovat množství krátkodobých závazků, zejména bankovních úvěrů. Doporučuji také snížit dobu obratu závazků, vhodné by bylo zvýšit aktiva a snížit cizí zdroje tak, aby převažovaly zdroje vlastní. V letech 2011 a 2012 situace Sociálního družstva nebyla dobrá, ovšem v roce 2013 se začala mírně zlepšovat, především, jak jsem již několikrát zmínila, družstvo poprvé vykázalo zisk a vlastní kapitál také dosáhl kladné hodnoty. Vhodné by bylo analyzovat i rok 2014 a zjistit, jak si družstvo vedlo v tomto roce, nicméně účetní závěrka pro rok 2014 ještě nebyla zveřejněna. Pokud by Sociální družstvo udrželo vzrůstající vývojový trend z roku 2013, mohlo by v dalších letech prosperovat.
30
Náhradní plnění [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.nahradniplneni.cz/
55
Závěr Cílem této práce bylo analyzovat účetní závěrku a zjistit ekonomickou situaci Sociálního družstva Znojmo, případně navrhnout možná zlepšení do dalších let. Analýzu toho družstva jsem provedla za roky 2011–2013. V teoretické části se zabývám důležitými pojmy, které bylo nutné pro vypracování této práce znát, například vysvětluji účetní závěrku (a vše co se jí týká), finanční analýzu, konkrétní druhy finanční analýzy a k nim uvádím vzorce pro výpočty. V praktické části bakalářské práce aplikuji teoretické poznatky finanční analýzy na konkrétní podnik, v mém případě tedy na Sociální družstvo Znojmo. Vycházela jsem především z účetních závěrek z let 2011–2013. Provedla jsem například horizontální a vertikální analýzu účetní závěrky, také analýzu tokových a poměrových ukazatelů. Z výsledků finanční analýzy jsem zjistila, že situace družstva byla v letech 2011 a 2012 kritická, v roce 2013 se zlepšila, výsledek hospodaření i vlastní kapitál konečně dosáhl kladných hodnot. Shrnutí zjištěných výsledků se nachází na straně 48 této práce. Nakonec jsem také navrhla možné změny ke zlepšení ekonomické a finanční situace Sociálního družstva Znojmo.
56
Seznam použité literatury JINDŘICHOVSKÁ, Irena. 2001. Podnikové finance. Vyd. 1. Praha: Management Press, 316 s. ISBN 80-726-1025-2. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2012, ix, 412 s. :. ISBN 80-727-3130-0. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1.1. 2012. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 9788072637140. SCHOLLEOVÁ, Hana. 2008. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. SLÁDKOVÁ, a INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH. Finanční účetnictví a výkaznictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 451 s. ISBN 978-80-7357-434-5 STROUHAL, Jiří. Účetnictví 2012: velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 80-265-0008-3. ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví 2010: pro střední školy a pro veřejnost. 11., upr. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2010. ISBN 80-872-3724-2.
Internetové zdroje Náhradní
plnění [online].
2015
[cit.
Dostupné
2015-06-02].
z:
http://www.nahradniplneni.cz/ Revolta [online].
2015
[cit.
2015-06-02].
Dostupné
z:
http://www.revolta-
eshop.cz/index.php?id_cms=11&controller=cms&id_lang=2 Sociální družstvo Znojmo: SdZ [online]. 2015 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: http://www.invalidiznojmo.cz/ Veřejný rejstřík a Sbírka listin: Sociální družstvo Znojmo [online]. 2015 [cit. 2015-0519].
Dostupné
z:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-
$firma?nazev=soci%C3%A1ln%C3%AD+dru%C5%BEstvo+znojmo Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: Účetní závěrka. Business Center [online]. 2015 [cit.
2015-03-28].
Dostupné
z:http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx 57
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Základní struktura aktiv v rozvaze ……………………………...15 Tabulka č. 2 Základní struktura pasiv v rozvaze………………………...........15 Tabulka č. 3 Horizontální analýza rozvahy – aktiva…………………….........30 Tabulka č. 4 Horizontální analýza rozvahy – pasiva…………………….........31 Tabulka č. 5 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty……………………...33 Tabulka č. 6 Vývoj výnosů v letech 2011 - 2013……………………..….......34 Tabulka č. 7 Vývoj nákladů v letech 2011 - 2013…………………..………...35 Tabulka č. 8 Vertikální analýza rozvahy – struktura aktiv…………………….36 Tabulka č. 9 Vertikální analýza rozvahy – struktura aktiv………………….....37 Tabulka č. 10 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty………………………...38 Tabulka č. 11 Zlaté bilanční pravidlo financování………………………….......39 Tabulka č. 12 Pravidlo vyrovnání rizika……………………………… …..…...40 Tabulka č. 13 Pari pravidlo…………………………………………… …….…41 Tabulka č. 14 Čistý pracovní kapitál……………………………… ……...…...42 Tabulka č. 15 Ukazatele rentability……………………………… …………….43 Tabulka č. 16 Ukazatele likvidity……………………………… ……………...44 Tabulka č. 17 Ukazatele aktivity…………………………………………….…...46 Tabulka č. 18 Ukazatele zadluženosti…………………………………………….47
58
Seznam grafů Graf č. 1 Horizontální analýza rozvahy – vývoj aktiv…………………...............31 Graf č. 2 Horizontální analýza rozvahy – vývoj pasiv……………………………32 Graf č. 3 Vývoj výnosů v letech 2011 - 2013…………………………………….34 Graf č. 4 Vývoj nákladů v letech 2011 - 2013……………………………………35 Graf č. 5 Vertikální analýza rozvahy – struktura aktiv……………………………37 Graf č. 6 Vertikální analýza rozvahy – struktura pasiv…………………………...38 Graf č. 7 Zlaté bilanční pravidlo – vztah dlouhodobého majetku a kapitálu……..39 Graf č. 8 Pravidlo vyrovnání rizika – vztah vlastních a cizích zdrojů…………….40 Graf č. 9 Pari pravidlo – vlastní kapitál a krytí dlouhodobého majetku…………..41 Graf č. 10 Čistý pracovní kapitál…………………………………………………..42 Graf č. 11 Ukazatele rentability…………………………………………………....43 Graf č. 12 Ukazatele likvidity…………………………………………………..….45 Graf č. 13 Doba obratu zásob, pohledávek a krátkodobých závazků……………...46
59
Seznam příloh Příloha č. 1 Rozvaha 2011 Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty 2011 Příloha č. 3 Rozvaha 2012 Příloha č. 4 Výkaz zisku a ztráty 2012 Příloha č. 5 Rozvaha 2013 Příloha č. 6 Výkaz zisku a ztráty 2013
60