Analýza studia cizích jazyků a zhodnocení jazykové vybavenosti studentů PEF MZLU v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Analýza studia cizích jazyků a zhodnocení jazykové vybavenosti studentů PEF MZLU v Brně Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Jitka Poměnková, Ph.D.

Brno 2008

Dana Laníková

Zadání práce…

2

Prohlašuji, že předloženou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně za použití literatury uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 26. května 2008

...................................

3

Děkuji vedoucí své bakalářské práce RNDr. Jitce Poměnkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady poskytnuté při psaní bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Janě Turčínkové za konzultace při tvorbě dotazníku, Martinu Mádlemu za jeho zveřejnění na internetové adrese http://rela.mendelu.cz, Mgr. Jitce Machalové, Ph.D. za rozeslání odkazu na tento dotazník a všem studentům PEF, kteří si našli chvilku a dotazník vyplnili.

4

Abstract LANÍKOVÁ, D. Analysis of foreign languages studies at FBE MUAF in Brno and evaluation of its students‘ foreign languages skills. Bachelor thesis. Brno, 2008. This thesis is concentrated on foreign languages at FBE MUAF in Brno. Its aim is to give some information about the satisfaction of students with the present system of teaching foreign languages and to summarize their suggestions on possible changes. It also analyses skills and knowledge of students of FBE MUAF in Brno in the sphere of foreign languages (reading, writing, listening, speaking) and their ability to use foreign languages not only in common life but especially in their future jobs. Key words: marketing research, statistic methods, foreign languages, studies, FBE MUAF in Brno, abilities, career, jobs, graphs, analysis

Abstrakt LANÍKOVÁ, D. Analýza studia cizích jazyků a zhodnocení jazykové vybavenosti studentů PEF MZLU v Brně. Bakalářská práce. Brno, 2008. Tato práce je zaměřena na studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně. Cílem je poskytnout informace o spokojenosti studentů se současnými osnovami pro výuku cizích jazyků a shrnout jejich návrhy na možné změny. Dále tato práce analyzuje znalosti studentů PEF v oblasti cizích jazyků (čtení, psaní, poslech, mluvení) a jejich schopnost uplatnit cizí jazyky nejen v běžném životě, ale především v jejich budoucím povolání. Klíčová slova: marketingový výzkum, statistické metody, cizí jazyky, studium, PEF MZLU v Brně, grafy, schopnosti, zaměstnání, analýza

OBSAH

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 6 1.1 Úvod .................................................................................................................... 6 1.2 Cíl práce............................................................................................................... 7

2

Přehled literatury ..................................................................................................... 8 2.1 Marketingový výzkum....................................................................................... 8 2.1.1 Přípravná fáze ............................................................................................... 9 2.1.2 Realizační fáze............................................................................................... 9 2.2 Dotazník ............................................................................................................ 10 2.2.1 Stavba dotazníku ........................................................................................ 10 2.2.2 Otázky v dotazníku .................................................................................... 11 2.2.3 Postup tvorby dotazníku ........................................................................... 12 2.3 Vyhodnocení výsledků marketingového výzkumu...................................... 14 2.3.1 Vysvětlení základních pojmů .................................................................... 14 2.3.2 Třídění dat ................................................................................................... 15 2.3.3 Použití počítačové techniky při zpracování statistických dat................. 17

3

Prezentace výsledků dotazníku ............................................................................ 20 3.1 Předpoklady...................................................................................................... 20 3.2 Zhodnocení znalostí cizích jazyků u studentů PEF....................................... 21 3.2.1 Vztah studentů PEF k cizím jazykům ....................................................... 21 3.2.2 Zkušenosti studentů PEF s cizími jazyky ................................................. 23 3.2.3 Aplikace znalostí cizích jazyků do praxe.................................................. 28 3.3 Cizí jazyky na PEF MZLU v Brně ................................................................... 33 3.3.1 Analýza zájmu o studium cizích jazyků na PEF ...................................... 34 3.3.2 Analýza současného stavu studia cizích jazyků na PEF ......................... 37 3.3.3 Návrhy na změny ve studiu cizích jazyků na PEF .................................. 43

4

Diskuse .................................................................................................................... 46 4.1 Uplatnění cizích jazyků v praxi....................................................................... 46 4.2 Studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně ................................................ 47

5

Závěr........................................................................................................................ 49

6

Literatura................................................................................................................. 50

Přílohy........................................................................................................................... 51

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE

1

6

Úvod a cíl práce

1.1 Úvod Cizí jazyky. Sousloví, na které narážíme téměř každodenně při čtení tisku, sledování televize nebo poslechu rádia. Základním požadavkem na člověka v moderní společnosti, zvláště v ekonomické praxi, je dobrá znalost cizích jazyků. Bez nich se prakticky neobejdeme. Zejména pro absolventy Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně je tato znalost velmi užitečná. Především studenti třetích a pátých ročníků, u kterých se předpokládá, že brzy nastoupí do praxe, si tuto potřebu s blížícím se koncem školního roku stále více uvědomují. Ať se podívají na jakýkoliv inzerát s nabídkou práce v oboru, který studují, znalost cizího jazyka je požadována vždy. Zaměstnavatelé požadují minimálně základy, často ale velmi dobrou znalost převážně anglického, německého a v poslední době například i francouzského či španělského jazyka, slovem i písmem. Ve srovnání s dřívějšími lety se nyní mnohem častěji stává, že zaměstnavatelé projevují zájem právě o absolventy Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně a snaží se proto sami naši fakultu kontaktovat. Má na tom zásluhu zejména oddělení Public Relations PEF (PR PEF), které zhruba před rokem založila skupinka studentů z PEF v rámci předmětu Propagace a média, pod vedením Ing. Jany Turčínkové. Nyní je jeho vedoucím Ing. Jiří Urbánek. PR oddělení se snaží o zviditelnění naší fakulty, výsledky jsou vidět již nyní. Například v podobě velkého zájmu maturantů o studium na PEF nebo nedávno úspěšně proběhnuvšího prvního ročníku Jobfair – veletrhu pracovních příležitostí přímo na půdě Provozně ekonomické fakulty, kterého se zúčastnilo přes deset českých i zahraničních firem. Častým dotazem personalistů bývá právě jazyková úroveň našich absolventů. Z těchto důvodů vznikla na Provozně ekonomické fakultě potřeba vytvořit ucelený přehled o jazykových znalostech studentů PEF, který by PR oddělení mohlo těmto firmám poskytnout k nahlédnutí. Aby bylo možné takový přehled vytvořit, bylo potřeba sestavit dotazník, který by ve svých otázkách zahrnoval jak přehled o znalostech cizích jazyků u studentů PEF a jejich schopnosti uplatnit je

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE

7

v praxi, tak také průřez v jednotlivých vzdělávacích stupních, kdy se studenti jazyky učili. Zmiňovanou problematiku řeší právě tato bakalářská práce. Speciálně je jedna její část věnována studiu cizích jazyků na PEF. Výsledky dotazníků ukáží, jak studenti nahlížejí na studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně, co se jim líbí, co naopak ne. Práce bude rovněž obsahovat jejich návrhy na změny, které by uvítali.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je analýza studia cizích jazyků na PEF a zhodnocení jazykové vybavenosti studentů PEF MZLU v Brně. Tento cíl se skládá ze dvou dílčích cílů, které spolu souvisejí. Jednak je to analýza znalostí cizích jazyků mezi studenty Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně a jejich schopnosti uplatnit je v praxi a druhým cílem je zhodnocení studia cizích jazyků na PEF MZLU v Brně. Jak bylo již řečeno v úvodu této práce, znalost cizích jazyků je pro absolventy Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně nezbytná. S potřebou cizích jazyků se budou absolventi PEF pravděpodobně setkávat každodenně. Nejen v práci, kde budou často komunikovat se zahraničními klienty a spolupracovníky, pokud možno v jejich rodném jazyce, ale také při své každodenní činnosti, ať už při práci s internetem, sledování televize, čtení denního tisku nebo četbě zahraniční literatury v originále. Cíl 1: Prvním cílem této práce je tedy vytvoření uceleného přehledu o jazykových znalostech studentů PEF. Na základě dotazníkového šetření bude vyhodnoceno s jakými znalostmi na naši fakultu studenti přišli, kde všude se jazykově vzdělávali a jak jsou schopni v daném jazyce komunikovat v běžném životě. Cílem je tedy vyhodnotit, jaké jazykové dovednosti by mohli absolventi PEF nabídnout svým budoucím zaměstnavatelům. Cíl 2: Druhým cílem je zhodnocení studia cizích jazyků na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Na základě dotazníkového šetření bude popsána stávající situace a z odpovědí studentů bude sestaven určitý návrh na případné změny tak, aby studium cizích jazyků na PEF lépe vyhovovalo současným potřebám jejích studentů.

2 PŘEHLED LITERATURY

2

8

Přehled literatury

2.1 Marketingový výzkum „Krást myšlenky od jedné osoby je plagiátorství, krást myšlenky od mnoha lidí je výzkum.“ John Milton1 Marketingový výzkum nelze definovat jednou přesnou definicí, každý autor má svoji vlastní. Rozdíl v definicích je především v hloubce členění jednotlivých fází výzkumu (Kozel a kol., 2006, s. 48). Autoři se však shodují v logické návaznosti jednotlivých stadií, tudíž je možné provést určité zobecnění. Tull a Hawklins například marketingový výzkum definují takto: „Marketingový výzkum poskytuje informace pomáhající marketingovým manažerům rozpoznávat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby.“ McDaniel a Gates používají jinou definici: „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (Foret, Stávková, 2003, s. 13). Jinými slovy marketingový výzkum je souhrn aktivit, které zkoumají všechny části marketingové praxe včetně trhů, výrobků, distribučních cest, cen a chování zákazníka (Světlík, 1992, s. 42). Předmětem marketingového výzkumu je určitý sociálně – ekonomický problém, který je třeba definovat a následně naplánovat celý postup marketingového výzkumu. Marketingový výzkum probíhá ve dvou fázích. Před zahájením výzkumu je třeba udělat určitou přípravu, pak teprve zahájit realizaci. Přípravná fáze obsahuje dva kroky, definování problému a sestavení plánu výzkumu. Potom přechází výzkum do realizační fáze, kdy dochází ke sběru informací, analýze získaných údajů, vyhodnocení celého výzkumu, vyvození závěrů a sestavení doporučení (Světlík, 1992, s. 42 – 50).

1

Kozel a kol., 2006, s. 47


9

2.1.1 Přípravná fáze Definování problému Prvním nezbytným krokem při provádění marketingového výzkumu je definování problému a příčin jeho vzniku. To znamená, že je třeba specifikovat problém, který bude v marketingovém výzkumu řešen. Rovněž musí být určeny informace, které je od účastníků marketingového výzkumu třeba zjistit. Tato fáze je v celém výzkumu jednou z nejdůležitějších, odvíjí se od ní celý další výzkum. Plán výzkumu Dalším krokem je užší specifikace potřebných informací a sestavení projektu. Pomocí projektu je potřeba si naplánovat, kde a jak se získají informace a jakým způsobem se budou nasbíraná data zkoumat. Nejprve je tedy třeba zjistit a shromáždit základní informace o podstatě problému. Tento krok nazýváme předběžným výzkumem. Pomocí něj je možné si vytvořit přesnější hypotézu a konkrétnější plán dalšího výzkumu. K předběžnému výzkumu zpravidla využíváme sekundární data, tedy informace získané studiem odborné literatury, časopisů, či jiných publikovaných zdrojů.

2.1.2 Realizační fáze Sběr informací Informace pro provádění marketingového výzkumu mohou být dvojího typu, primární nebo sekundární. Primární údaje zahrnují informace zcela nové, získané zpravidla „v terénu“, speciálně za účelem daného výzkumu. Sekundární údaje zahrnují informace, které byly nasbírány již dříve a zpracovány pro jiný účel. Zaměřme se nyní na primární údaje, které jsou předmětem této práce. Nositeli informací jsou všichni lidé kolem nás. Primární údaje tedy můžeme získat prostým pozorováním (výzkumník zaznamenává skutečné chování a jednání osobně, nebo pomocí elektronických přístrojů), průzkumem (nejrozšířenější metoda, kdy je výzkumník v přímém kontaktu s nositelem informací, průzkum se uskutečňuje pomocí dotazníku) nebo na základě experimentu (nejnáročnější metoda využívaná ke studiu kauzálních vztahů mezi proměnnými, uskutečňuje se v laboratorních podmínkách nebo přímo v terénu). Získané informace jsou shromažďovány, analyzovány a využívány na základě potřeb zadavatele výzkumu.


10

Pro účely této bakalářské práce budeme zvažovat primární data získaná pomocí dotazníkového šetření, které bylo prováděno elektronickou formou, viz dále. Analýza údajů Po shromáždění všech potřebných údajů začínají pracovníci, kteří provádějí výzkum zpracovávat data, zjišťují potřebné statistické veličiny vyjadřující četnost výskytu, střední hodnoty, míry závislosti mezi proměnnými apod. Výběr metod analýzy zjištěných dat závisí na cíli studie a způsobu získávání údajů. Vyhodnocení Výsledky takto provedené analýzy dat by měly zadavateli výzkumu poskytnout přehledné informace o zkoumané problematice. Analýza dat by měla přinést odpověď na řadu otázek, jako například jaké jazyky studenti PEF ovládají, ve kterém jazyce se cítí nejjistější, jak studenti PEF hodnotí studium jazyků na MZLU v Brně a podobně. Úspěšnost výzkumu pak nejvíce závisí na tom, jak jsou výsledky získané analýzou dat interpretovány. Informace musí být relevantní, přesné, nezavádějící, aby na jejich základě mohla být provedena příslušná opatření.

2.2 Dotazník Základní technikou pořizování údajů při marketingových výzkumech je dotazování. To lze provádět několika způsoby - rozhovorem tazatele s dotazovaným, písemným, telefonickým, či elektronickým dotazováním. Nejpoužívanější metodou je dotazování přímé. Mezi tazatelem a respondentem existuje přímá vazba, pokud nejsou otázky zcela srozumitelné, tazatel je může vysvětlit, či položit jinak. Tato metoda je však časově i finančně velmi náročná. Zaměřme se tedy na metodu elektronického dotazování, u které bývá sice menší návratnost dotazníků, ale je organizačně jednodušší a podstatně levnější.

2.2.1 Stavba dotazníku Tvorbě dotazníku je třeba věnovat velkou pozornost, může mít zásadní vliv na úspěch celého výzkumu. Je potřeba stručně specifikovat význam výzkumu, a důležitost odpovědí pro provedení výzkumu. Je také třeba respondenty ubezpečit, že odpovědi použité v dotazníku nebudou nijak zneužity. Je nutné specifikovat na co se budeme ptát, jak se budeme ptát a koho se budeme ptát. Měla by být dodržována zásada, ptát se pouze na to, co je z hlediska cíle výzkumu důležité


11

a nepřeplňovat dotazník otázkami, jejichž význam je z tohoto hlediska jen podružný. Otázky, jež jsou zaměřeny na problémy, které jsou předmětem výzkumu, se označují jako meritorní otázky (Hindls, 1999, s. 87).

2.2.2 Otázky v dotazníku Otázky v dotazníku mohou být otevřené, uzavřené nebo polouzavřené (Hindls, 1999, s. 87). Otevřené otázky jsou z hlediska získávání informací velmi výhodné, respondent má možnost formulovat svoji vlastní odpověď, která přesně odpovídá jeho názoru a tazatel získá velké množství informací. Zpracování tohoto typu otázek už je ale složitější a časově náročné. Otevřené otázky se používají zejména při kvalitativních výzkumech. Naopak při kvantitativních výzkumech se využívají spíše uzavřené otázky. Respondent tedy vybírá pouze jednu z nabízených variant. Otázky se snadněji vyhodnocují, lze na ně použít řadu statistických metod. Jejich nevýhodou může být to, že pokud jich není respondentovi nabídnuto dostatečné množství, musí při své odpovědi volit kompromis, výsledky tedy mohou být zkreslené. V naprosté většině případů je vhodné volit otázky přímé, pomocí kterých zjišťujeme názor respondenta. Někdy je ale třeba získat informace o problémech, o kterých se příliš nehovoří, tehdy je vhodné položit otázku nepřímou. Zejména vhodná je pak nepřímá otázka projekční, kdy dotazovaná osoba promítá své postoje, názory, apod. na jiné osoby, případně i předměty. Například otázkou: „Co podle Vás studenti při studiu cizích jazyků na MZLU v Brně hodnotí negativně, co se jim při výuce nelíbí?” může být sledováno, jaký je názor respondenta na studium cizích jazyků na MZLU v Brně a ne jen to, jak studenti všeobecně nahlížejí na tuto problematiku. Kromě meritorních otázek se v dotazníku využívá také řada otázek kontaktních, které slouží pouze k navázání kontaktu s dotazovaným. Měly by dotazovanému pomoci vniknout do tématu, vyzkoušet si snadnost odpovědí apod. Někdy se ani dále nezpracovávají. Dalším typem otázek jsou otázky analytické. Při zpracovávání primárních údajů slouží k třídění respondentů do skupin, aby mohly být analyzovány zvláštnosti těchto skupin. K tomuto typu otázek patří především otázky identifikační, které


12

slouží k popisu nejdůležitějších vlastností vybraných osob (pohlaví, věk, ročník studia apod.), či jiných vybraných jednotek. Poslední skupinou otázek, které nemůžeme opomenout, jsou otázky kontrolní. Slouží k ověřování správnosti odpovědí na otázky, u kterých se předpokládá záměrné zkreslování odpovědí. Bývá obtížné je správně formulovat a následně umístit na vhodné místo v dotazníku tak, aby respondent neodhalil účel této otázky. Nyní již víme, k čemu dotazník slouží, jaké typy otázek je vhodné použít, ale stále nevíme, jak správně při tvorbě dotazníku postupovat. Vysvětlení této problematiky je úkolem následujícího oddílu.

2.2.3 Postup tvorby dotazníku Postup tvorby dotazníku, jako základního nástroje dotazování, lze stejně jako celý výzkumný proces rozdělit do několika fází (Kozel, 2006, s. 150), které charakterizují posloupnost jednotlivých úkonů. Ke každému kroku této posloupnosti bude uveden popis v závislosti na praktické části této bakalářské práce. Vytvoření seznamu informací, které má dotazování přinést V případě této bakalářské práce bylo rozhodnuto, že je třeba zjistit, jaká je jazyková úroveň studentů PEF, jak dalece se o studium jazyků zajímají, zda jsou spokojeni se studiem cizích jazyků na PEF MZLU v Brně a jaké by měli případné návrhy změn. Dále se zkoumají zkušenosti studentů PEF s cizími jazyky z praktického hlediska, tedy je třeba zjistit, v jakém jazyce se cítí nejjistější a jaké dovednosti (čtení, psaní, poslech, mluvení) v tomto jazyce ovládají. Stručněji, tato otázka definuje cíl celé bakalářské práce. Určení způsobu dotazování Bylo rozhodnuto, že nejvhodnějším způsobem dotazování bude použití elektronického dotazníku z projektu ReLa (Research Laboratory), který je provozován na internetových stránkách http://rela.mendelu.cz. Tento projekt vznikl z iniciativy zaměstnanců Ústavu marketingu a obchodu Provozně ekonomické fakulty, aby jim usnadnil práci na jednotlivých výzkumech. Jedná se o velmi přehledný nástroj, pomocí nějž je snadné dotazník rozšířit mezi velké množství studentů a získat tak co nejvíce odpovědí. Studenti mohou takový dotazník


13

vyplňovat odkudkoliv, kde mají přístup k internetu. Odkaz na příslušnou stránku byl rozeslán pomocí univerzitní elektronické pošty. Specifikace cílové skupiny respondentů a jejich výběr Cílovou skupinou zvoleného dotazníku jsou všichni studenti bakalářského a magisterského studia na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, bez ohledu na to, jaký obor studují. Výběr není záměrný, protože neexistuje nástroj, který by studenty přinutil dotazník vyplnit. Na dotazník tedy odpovídají pouze studenti, kteří o danou problematiku projeví zájem, ať již v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. Nepůjde tedy o zcela reprezentativní vzorek studentů. Konstrukce otázek ve vazbě na požadované informace Vzhledem k cílům bakalářské práce, resp. požadavkům definovaným v kroku jedna, byly otázky v dotazníku rozděleny do pěti kategorií tak, aby na sebe logicky navazovaly a přinesly odpovědi na otázky vztahující se k cíli bakalářské práce. Otázky musí být srozumitelné a jednoznačné, aby na ně respondent dokázal odpovědět. Konstrukce celého dotazníku Dotazník začíná motivačními otázkami, které navodí celou situaci, měly by tedy respondenta upoutat. Dále pokračuje otázkami týkajícími se jazykových dovedností získaných na jednotlivých vzdělávacích stupních až po současnost, kdy zjišťuje, nakolik jsou studenti schopni své jazykové znalosti uplatnit v praxi. Pomocí identifikačních údajů v poslední části se pak provádí jednotlivá šetření, kdy jsou respondenti děleni do různých kategorií, podle pohlaví, ročníku studia apod. Pilotáž Posledním krokem při tvorbě dotazníku je tzv. pilotáž, kdy je třeba na nějakém malém vzorku, například pěti osob zjistit, zda jsou otázky v dotazníku srozumitelné, zda uzavřené otázky nabízejí dostatek odpovědí, apod. Na základě takto získaných informací se v dotazníku provedou potřebné úpravy. Potom už je možné jej zveřejnit.


14

2.3 Vyhodnocení výsledků marketingového výzkumu Při zpracování dat marketingového výzkumu už není možné se obejít bez použití statistických metod a počítačových programů (pro naše potřeby postačí Microsoft Excel) určených pro vyhodnocování výsledků nejrůznějších šetření. K vysvětlení problematiky vyhodnocování marketingových výzkumů nám poslouží následující text.

2.3.1 Vysvětlení základních pojmů Statistika je zde chápána jako činnost spočívající ve zjišťování, shromažďování, jednoduchém zpracování a prezentaci určitého faktografického materiálu, který v číselné nebo grafické podobě dokumentuje průběh a výsledky určitého děje, zpravidla v určitém prostoru a čase (Minařík, 2007, s. 7). Disciplína, která se zabývá statistickým popisem určité reality se nazývá popisná (deskriptivní) statistika. Pomocí ní můžeme provádět zpracování dat z průzkumů veřejného mínění nebo různé marketingové, sociologické, předvolební a jiné výzkumy, pořádané na malých reprezentativních vzorcích neboli výběrech z příslušných populací občanů, voličů, zákazníků apod. (Minařík, 2007, s. 9). U statistiky nesmíme zapomenout na její výpočetní stránku. Ta je značně ovlivněna vývojem počítačové techniky. Tzv. výpočetní statistika se vžila jako obor, který se zabývá implementací komplikovaných statistických algoritmů a jejich programovým řešením na počítačích. Předmětem statistického zkoumání jsou hromadné jevy, tj. jevy vyskytující se u velkého množství prvků. Tyto prvky nazýváme statistickými jednotkami. Mohou to být osoby (zde studenti PEF u kterých zjišťujeme znalosti cizích jazyků), organizace, věci, události, zvířata apod. Množinu všech statistických jednotek, u nichž zkoumáme příslušné statistické znaky, nazýváme statistickým souborem. Statistický soubor všech jednotek, který je předmětem sledování, se nazývá základní soubor. Z něho získané výsledky pak obvykle slouží k provádění úsudku o základním souboru Vlastnosti statistických jednotek vyjadřují statistické znaky (též statistické proměnné). Zvolíme-li za statistickou jednotku např. jednoho studenta, můžeme tuto jednotku charakterizovat znaky jako je věk, obor studia, ročník a mnoho


15

dalších. Statistické znaky můžeme rozdělit podle několika kritérií. Lze-li varianty (obměny) znaku vyjádřit číselně, jde o znaky kvantitativní (věk, počet let studia daného jazyka apod.). Můžeme-li je vyjádřit slovně, jde o znaky kvalitativní (obor studia, státní příslušnost aj.). Pokud může statistický znak nabývat pouze dvou hodnot, hovoříme o znaku alternativním (pohlaví: muž – žena). Znak, jenž připouští více než dvě varianty nazveme znakem množným. S tímto členěním se setkáváme zpravidla jen u znaků kvalitativních, které budou v této práci hlavním předmětem zkoumání. I kvantitativní znaky se dělí, a to na znaky měřitelné (metrické) a znaky pořadové (ordinální). U měřitelných znaků se dají jejich hodnoty porovnávat rozdílem nebo poměrem. Naproti tomu pořadové znaky odráží pouze pořadí jednotlivých jednotek. Zvláštním případem pořadového znaku je znak, jehož obměny jsou vytvořeny podle předem zadané škály. Kvantitativní znaky také někdy dělíme na nespojité a spojité. Nespojité statistické znaky nabývají pouze některých číselných hodnot (zpravidla přirozených čísel, nebo celých nezáporných čísel). Spojité statistické znaky mohou nabývat v rámci určitého intervalu libovolných hodnot.

2.3.2 Třídění dat Marketingovým výzkumem, konkrétně dotazníkovým šetřením, se zpravidla získá velké množství dat, číselných i nečíselných, která jsou neuspořádaná. Je potřeba je podle společných znaků určitým způsobem seskupit, uspořádat. Tomuto uspořádávání se říká třídění. Tříděním tedy rozumíme rozdělení jednotek souboru do takových skupin, aby co nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů (Hindls, 1999, s. 16). Rozdělení četností V tomto případě třídění provádíme tak, že uspořádáme varianty sledovaného kvantitativního znaku do rostoucí posloupnosti a každé variantě znaku přiřadíme počty příslušných statistických jednotek, neboli četnosti. Vzniklou tabulku potom označujeme tabulkou rozdělení četností, viz. tabulka 1.


16

Tab. 1: Schéma rozdělení četností Četnost

Kumulativní četnost absolutní relativní

Varianta znaku xi

absolutní ni

relativní pi

x1

n1

p1

n1

p1

x2

n2

p2

n1 + n2

p1 + p2

…

…

…

… k

xk

nk

∑n

pk

i =1

k

k

∑ ni = n

Součet

∑p

i =1

i =1

i

=1

i

…

=n

x

k

∑p i =1

i

=1

x

Označíme-li jednotlivé obměny nespojitého kvantitativního znaku symbolem xi, i = 1, 2, …, k, a jim odpovídající absolutní četnosti ni, i = 1, 2, …, k, lze rozdělení četností vyjádřit způsobem uvedeným v tabulce 1. Chceme-li mezi sebou porovnávat různá rozdělení četností lišící se svým rozsahem, je vhodné převést absolutní četnosti na relativní četnosti. Značíme je pi a získáme je jako podíl jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu souboru pi =

ni

, přičemž platí

k

∑n i =1

k

k

i =1

i =1

∑ pi = ∑

ni 1 k 1 = ∑ ni = n = 1 . Relativní četnosti n n i =1 n

i

jsou uvedeny ve třetím sloupci tabulky 1. Kromě uvedených četností konstruujeme ještě někdy rozdělení kumulativních absolutních a kumulativních relativních četností, které podávají informaci o tom, kolik jednotek souboru, resp. jaká poměrná část souboru má variantu znaku menší nebo rovnou určité dané obměně. Kumulativní absolutní i kumulativní relativní četnosti jsou uvedeny v posledních dvou sloupcích tabulky 1. Zmiňovaný postup slouží pro zpracování údajů diskrétního (nespojitého) statistického znaku, který nabývá pouze určitého menšího počtu obměn. Pokud bychom ovšem potřebovali zpracovat údaje spojitého znaku, či diskrétního znaku, který ale nabývá většího počtu obměn, konstruujeme již intervalové rozdělení četností ve kterém variační rozpětí souboru R (= rozdíl mezi minimální a maximální zjištěnou hodnotou znaku) rozdělíme na určitý počet intervalů a následně zjistíme počty hodnot patřících do těchto intervalů. Při výpočtech statistických chara-


17

kteristik pak nahrazujeme všechna pozorování, která patří do jedné skupiny, jedinou reprezentující hodnotou. Zpravidla se volí střed intervalu.

2.3.3 Použití počítačové techniky při zpracování statistických dat Tabulkový procesor Microsoft Excel Při zpracování statistických dat se nemůžeme obejít bez počítačové techniky. Pro jednodušší aplikace je vhodné ke zpracování dat použít tabulkový procesor MS Excel firmy Microsoft, který nabízí velké množství statistických nástrojů. Pomocí programu MS Excel může uživatel vytvářet pracovní tabulky obsahující jednoduché statistické výpočty na bázi sumace zadaných hodnot a jejich jednoduchých funkcí (Minařík, 2007, s. 13). Ke zpracování dat uživatelem je dobré použít zejména filtr, který najde v nabídce Data / Filtr / Automatický filtr. Pomocí něj si vždy nastaví podmínky, za jakých chce daný vzorek zkoumat. Následně si uživatel zpracuje veškerá data výzkumu do přehledných tabulek (např. tabulka 2), z nichž pak pomocí funkcí, které MS Excel nabízí, může vytvářet různé přehledy, grafy apod. Tab. 2: Odpovědi na otázku z dotazníku číslo 14 Hodnocení studia Studium je zcela nedostačující Studium je spíše nepřiměřené Studium je vyhovující Studium je spíše přiměřené Studium je příliš obsáhlé Součet

Počet studentů ni 224 193 152 36 4 609

Relativní četnosti pi 0,368 0,317 0,250 0,059 0,007 1,000

Grafické znázornění Výsledkem statistického šetření je zpravidla velké množství číselných údajů. Ty jsou málo přehledné a proto je zapotřebí najít vhodný prostředek pro prezentaci dat, aby co nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. Tímto prostředkem jsou grafy. Nejpoužívanějšími jsou polygon četností, histogram četností, bodový diagram, výsečový graf, či krabicový graf (Hindls, 1999,


18

s. 19). Pro potřeby této práce nejčastěji využijeme výsečový graf, případně histogram četností, protože se jedná o kvalitativní výzkum . Výsečový graf K vyjádření struktury variant statistického znaku slouží výsečové grafy. Relativní četnosti obměn znaku znázorňujeme pomocí výsečí kruhu, které získáme rozdělením středového úhlu úměrně k podílu jednotlivých částí zobrazovaného jevu vyjádřených v procentech (Hindls, 1999, s. 21). Pro lepší představu zde uveďme příklad. Studentům PEF byla položena otázka: „Jak byste hodnotil(a) studium cizích jazyků na MZLU v Brně vzhledem k jeho náplni?“ Graf na obrázku 1 představuje grafické řešení, údaje pro jeho vytvoření jsou v tabulce 2.

Studium je spíše nepřiměřené 32%

Studium je vyhovující 25%

Studium je zcela nedostačující 36%

Studium je spíše přiměřené 6%

Studium je příliš obsáhlé 1%

Obr. 1: Hodnocení délky studia - výsečový graf

Histogram četností Pro grafické vyjádření intervalového rozdělení četností se nejčastěji používá histogramu četností. Je to sloupcový graf tvořený pravidelnými rovnoběžníky, jejichž základny mají délku zvolených intervalů a jejichž výšky mají velikost příslušných třídních četností, resp. relativních četností (Hindls, 1999, s. 20). Pro vysvětlení této problematiky nám poslouží otázka 4 z dotazníku uvedeného v příloze: „Jak dlouho tento jazyk studujete?“, která se týká délky studia nejdéle studovaného jazyka. Odpovědi na tuto otázku jsou zachyceny v tabulce 3 a graficky znázorněny na obrázku 2 na následující straně. Modální interval, tj. interval s největší četností (ni = 295), je zabarven tmavou barvou.


19

Tab. 3: Odpovědi na otázku číslo 4 z jazykového dotazníku Absolutní četnosti Relativní četnosti ni pi

Počet let

3 15 25 115 295 122 30 4 609

Neuvedeno 5 a méně 6 až 7 8 až 9 10 až 11 12 až 13 14 až 15 16 a více Celkem

0,005 0,025 0,041 0,189 0,484 0,200 0,049 0,007 1,000

60% 48,4%

Relativní četnosti

50% 40% 30%

20,0%

18,9%

20% 10%

4,9%

4,1%

2,5%

0,5%

0,7%

N

Počet let studia

Obr. 2: Doba studia nejdéle studovaného jazyka

e 16

a

ví c

15 14

až

13 12

až

11 10

až

9 8

až

7 až 6

m a 5

eu

ve

de

én

no

ě

0%

3 PREZENTACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKU

3

20

Prezentace výsledků dotazníku Bakalářské práce si klade dva cíle, proto budou výsledky dotazníku prezen-

továny pro každý cíl zvlášť. V podkapitole 3.2 Zhodnocení znalostí cizích jazyků u studentů PEF bude naplněn první cíl této práce a v podkapitole 3.3 Cizí jazyky na PEF MZLU v Brně druhý. Než přejdeme k samotné prezentaci výsledů dotazníkového šetření, je třeba uvést určité předpoklady, se kterými se bude v následujícím textu pracovat. Tyto předpoklady se budou týkat zejména způsobu získání dat pro zpracování bakalářské práce, následně velikosti zkoumaného vzorku a způsobu zpracování dat.

3.1 Předpoklady Dotazníkové šetření mezi studenty PEF MZLU v Brně probíhalo v období od 5. března 2008 do 6. dubna 2008. Pomocí univerzitního informačního systému byl všem studentům bakalářského a magisterského studia na PEF rozeslán email s odkazem na internetové stránky http://rela.mendelu.cz, na kterých probíhal jazykový výzkum, jehož výsledky sloužily jako podklad pro zpracování této bakalářské práce. Výzkumu se zúčastnilo celkem 609 studentů, jak bakalářských, tak magisterských studijních programů, z celkového počtu zhruba 3000 studentů PEF. Dva studenti v dotazníku neuvedli své pohlaví a další dva studenti neuvedli ročník studia, proto když bude v následujícím textu uvažováno rozdělení na muže a ženy, bude základní soubor zmenšen o dvě jednotky. V případě analýzy problému z pohledu studentů bakalářských a magisterských studijních programů bude celkový soubor rovněž zmenšen o dvě jednotky. Pokud budou uvažováni studenti jako celek, výsledky se budou vztahovat vždy k hodnotě 609, tedy počtu všech studentů, kteří dotazník vyplnili. Jednotlivé vlastnosti budeme zpravidla zkoumat na celém základním souboru bez podrobnějšího členění, protože pro fakultu ani potenciální zaměstnavatele zpravidla není rozhodující pohlaví respondentů. U některých otázek může být podle potřeby provedeno podrobnější členění například z pohledu studentů bakalářských či magisterských studijních programů.


21

Jedná se o kvalitativní výzkum, předmětem práce bude tedy zjišťování absolutních nebo relativních četností výskytu určitých vlastností statistických jednotek, tedy studentů bakalářských a magisterských studijních programů na PEF. Kvantitativní výzkum bude prováděn pouze na několika vybraných otázkách.

3.2 Zhodnocení znalostí cizích jazyků u studentů PEF Pro potřeby prvního cíle, kdy nás budou zajímat jazykové znalosti studentů PEF, budeme potřebovat u některých otázek zvlášť vyčlenit studenty třetích a pátých ročníků, u kterých se již předpokládá, že by mohli brzy nastoupit do praxe. Zkoumány budou otázky z první, druhé a převážně ze čtvrté části dotazníku, viz příloha. Jednotlivé otázky budou vždy vypsány a následně vyhodnoceny.

3.2.1 Vztah studentů PEF k cizím jazykům Studentům byly na začátku dotazníku položeny motivační otázky, aby je dotazník zaujal a zároveň si vyzkoušeli, jak se jim bude na jednotlivé otázky odpovídat. Nyní motivační otázky poslouží k získání přehledu o tom, jaký mají studenti PEF MZLU v Brně vztah k cizím jazykům. Otázka 1: Baví Vás studium cizích jazyků? Jak vidíme na obrázku 3, 80 % studentů odpovědělo, že je studium cizích jazyků baví. Pokud bychom tuto problematiku rozebírali z pohledu mužů a žen, zjistili bychom, že ženy baví studium cizích jazyků více, než Obr. 3: Poměr mezi studenty, které baví či nebaví studium cizích jazyků.

muže, viz tabulka 4. Rozdíl ale není zásadní.

Tab. 4: Odpovědi na otázku 1: Baví Vás studium cizích jazyků?

Ano Ne Součet

Muži 72% 28% 100%

Ženy 83% 17% 100%

Součet 80% 20% 100%


22

Důležitý závěr pro personalisty, který z výše zmíněného vyplývá je, že v naprosté většině mají studenti PEF zájem o studium cizích jazyků. U absolventů by tedy neměl nastat problém v případě požadavku dalšího jazykového vzdělávání. Otázka 2: Myslíte si, že máte předpoklady pro studium cizích jazyků? Pokud by měli studenti subjektivně hodnotit své předpoklady a schopnost učit se cizím jazykům, procentní podíl kladných odpovědí by byl již menší, než v předchozí otázce. Výsledky jsou zachyceny v tabulce 5. Tab. 5: Odpovědi na otázku 2, předpoklady pro studium cizích jazyků

Ano Ne Neodpovědělo Součet

Muži 61% 39% 1% 100%

Ženy 69% 31% 0% 100%

Součet 67% 33% 0% 100%

Pro lepší přehlednost opět použijme koláčový graf, kde si ukážeme předpoklady pro studium cizích jazyků z pohledu všech studentů, viz obrázek 4.

Ne; 33%

Ano; 67%

Obr. 4: Odpovědi studentů na otázku, zda mají předpoklady pro studium cizích jazyků

Když porovnáme grafy na obrázcích 3 a 4, vidíme, že ne všichni studenti, které baví studium cizích jazyků, si myslí, že pro něj mají předpoklady. Přesto se snaží a věnují studiu jazyků svůj čas.


23

3.2.2 Zkušenosti studentů PEF s cizími jazyky Nyní už se dostáváme k objektivně měřitelným jazykovým schopnostem studentů PEF MZLU v Brně. Postupně budeme vyjmenovávat vybrané otázky z dotazníku a provádět vyhodnocení získaných odpovědí. Bude tak vytvořen ucelený přehled o tom, jak jsou studenti PEF jazykově vybaveni, kde nabyli svých znalostí a nakolik jsou schopni je využít v praxi. Otázka 3: Který jazyk studujete nejdéle? V následující tabulce vidíme, že nejdéle studovaným jazykem je v největší míře anglický jazyk (66 % studentů). Druhým v pořadí je německý jazyk (32 %). Tyto výsledky se daly očekávat, protože mají souvislost s povinnými osnovami základních a středních škol, kdy žáci studují anglický nebo německý jazyk, na středních školách potom zpravidla oba současně. Tab. 6: Procentní zastoupení studentů u nejdéle studovaného jazyka Muži 76% 23% 1% 0% 100%

Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Španělský jazyk Součet

80%


70%

Ženy 63% 35% 1% 1% 100%

Všichni studenti 66% 32% 1% 1% 100%

76% 63%

66%

60%

Muži

50% 35%

40% 30%

Ženy 32%

Všichni s tudenti

23%

20% 10%

1% 1% 1%

0% 1% 1%

Francouzský jazyk

Španělský jazyk

0% Anglický jazyk

Německý jazyk

Cizí jazyk

Obr. 5: Cizí jazyky v pořadí podle nejdéle studovaného jazyka


24

Pokud bychom se na stejnou problematiku dívali z pohledu mužů a žen, zjistili bychom, že muži mají nepatrně vyšší zájem o studium anglického jazyka než ženy, přesto je u obou pohlaví anglický jazyk na prvním místě. I v tomto případě je hned na druhém místě německý jazyk. Otázka 4: Jak dlouho tento jazyk studujete? V případě, že bychom chtěli znát počty let, které v průměru studenti PEF věnovali studiu nejdéle studovaného cizího jazyka, došli bychom k výsledkům, které jsou přehledně vidět na obrázku 6.


60%

48,4%

50% 40% 30%

20,0%

18,9%

20% 10%

4,9%

4,1%

2,5%

0,5%

0,7% ví ce

15 16

14

a

až

13 12

až 10

8

až

11

9 až

7 až 6

N

5

a

eu v

m

ed en

én ě

o

0%

Počet let studia

Obr. 6: Průměrná délka studia nejdéle studovaného jazyka, bez rozlišení jazyků

Na tomto grafu není rozlišeno o jaký jazyk se jedná, proto pro větší přehlednost slouží graf na obrázku 7, na kterém je zobrazena délka studia pro anglický a německý jazyk, které byly studenty uvedeny nejčastěji. Ostatní jazyky tvoří téměř zanedbatelnou položku, proto zde nejsou uvedeny. 55%


60%

47%

50% 40%

Anglický jazyk

30%

20%

20% 10%

0% 1%

4%

0%

4%

Německý jazyk

20% 21%

16%

5% 5%

2%

1% 0%

ví ce 16

a

15 14

až

13 až 12

až

11

9 10

8

až

7 až 6

én m a 5

N

eu v

ed en

ě

o

0%

Počet let studia

Obr. 7: Průměrná délka studia anglického a německého jazyka.


25

Otázka 7: Z jakého jazyka jste skládal(a) maturitní zkoušku? Rovněž informace o maturitním jazyce by mohla být zajímavá. Personalisté by tak měli přehled, jakému jazyku se student během středoškolského studia věnovali nejintenzivněji. Graf na obrázku 8 ukazuje, že největší podíl při volbě maturitního jazyka opět zaujal anglický jazyk s 50 % odpovědí, následován byl německým jazykem s 24 % odpovědí.

Německý jazyk 24%

Anglický jazyk 50%

Neskládali maturitu z jazyka 14%

Anglický jazyk a německý jazyk 6% Jeden jazyk kromě Aj a Nj 2%

Aj nebo Nj v kombinaci s jiným jazykem 4%

Obr. 8: Rozdělení studentů podle jazyků, ze kterých skládali maturitní zkoušku

14 % respondentů uvedlo, že nematurovali z cizího jazyka vůbec. Zbývající maturovali buď jen z jednoho jazyka, odlišného od angličtiny a němčiny, nebo z anglického či německého jazyka v kombinaci s jiným světovým jazykem, nejčastěji s francouzštinou nebo španělštinou. Otázka 25: Kde jinde mimo studium na ZŠ, SŠ a VŠ jste získal(a) jazykové zkušenosti? Tato otázka byla záměrně položena, abychom zjistili, zda mají studenti sami snahu rozšiřovat své obzory v oblasti cizích jazyků i mimo povinnou výuku ve škole. Pro mnohé je studium cizích jazyků ve volném čase zábavou, pro jiné povinností, obě skupiny se však shodují, že jazyky je třeba si neustále „oživovat“, aby je člověk nezapomněl, jak vyplynulo z otevřených otázek třetí části dotazníku. Studenti měli na výběr několik variant odpovědí, jedna možnost byla ponechána volná pro případ, že by chtěli doplnit svoji vlastní odpověď. Mohli vybírat


26

jednu i více odpovědí. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce 7 jak v absolutním, tak v relativním vyjádření a seřazeny podle frekvence odpovědí od nejčastější po nejméně častou. Výjimku tvoří studenti, kteří získali své jazykové zkušenosti pouze v rámci studia na základní, střední a vysoké škole (28 %), ti jsou v tabulce uvedeni až na posledním řádku. Tab. 7: Přehled o jazykových zkušenostech studentů, získaných mimo školní výuku Odpovědi studentů na otázku 25 1. Studium jazyka na jazykové škole

Absolutní četnosti Relativní četnosti ni pi 235

0,386

111

0,182

109

0,179

85

0,140

56

0,092

6. Práce au-pair

29

0,048

7. Překladatelství

25

0,041

Studium jazyka v prázdninovém kurzu apod., doma či v zahraničí Pracovní příležitost s uplatněním cizích 3. jazyků 2.

4. Jinde, uveďte kde* 5.

Studium na zahraniční škole (např. prostřednictvím studijního pobytu Erasmus)

Mimo ZŠ, SŠ a VŠ jsem nezískal(a) žádné 171 0,281 další jazykové zkušenosti * Studenti nejčastěji uvedli samostudium, komunikaci s rodilými mluvčími, zahraniční dovolenou, četbu cizojazyčné literatury, sledování filmů, či práci s internetem. 8.

Z tabulky 7 vidíme, že nejčastěji si studenti PEF rozšiřují své jazykové dovednosti v rámci studia na jazykové škole (39 %). Další častou odpovědí bylo studium v rámci krátkodobého jazykového kurzu, či v rámci zaměstnání, obojí 18 %. Otázky 26 až 28: Jaký byl Váš nejdelší pobyt v zahraničí, ve které zemi to bylo a jakým jazykem jste převážně hovořil(a)? Tyto otázky by mohly být zajímavé z pohledu zkušeností studentů dorozumět se v cizím prostředí jiným než rodným jazykem. Při delším pobytu se rovněž projeví jejich schopnost adaptace, odolnost vůči stresu, samostatnost apod.


27

Nebyl(a) jsem v zahraničí; 1% Méně než měsíc; 26%

Nevyjádřilo se; 43%

1 až 3 měsíce; 17% Déle než rok; 1% 4 až 6 měsíců; 7% 10 až 12 měsíců; 4%

7 až 9 měsíců; 1%

Obr. 9: Rozdělení studentů podle nejdelší doby pobytu v zahraničí

Z grafu na obrázku 8 je patrné, že téměř 45 % studentů na tuto otázku neodpovědělo, nebo v zahraničí nebyli vůbec. Zbývající část respondentů můžeme rozdělit do dvou skupin. Na ty, kteří strávili v zahraničí najednou méně než měsíc a druhá skupina zahrnuje studenty pobývající v zahraničí jeden měsíc a déle. Studenti z první skupiny pravděpodobně trávili v zahraničí čas jen v průběhu dovolené. Ostatní zřejmě i za jinými účely. Tito studenti budou nyní předmětem dalšího zkoumání. Ostatní země 25%

Anglie 18% USA 15%

Austrálie 4%

Francie 6%

Německo 10% Itálie 6%

Rakousko 7%

Španělsko 9%

Obr. 10: Země, ve kterých studenti PEF pobývali 1 měsíc a déle

Z grafu na obrázku 9 můžeme vyčíst, že studenti, jejichž nejdelší zahraniční pobyt přesahoval jeden měsíc, nejčastěji pobývali v Anglii (18 %), druhým nejoblíbenějším státem byly USA (15 %) a na třetím místě skončilo Německo (10 %). Bez ohledu na místo pobytu se 70 % studentů dorozumívalo anglicky, 15 % německy, 7 % španělsky a zbývající část francouzsky nebo italsky.


28

3.2.3 Aplikace znalostí cizích jazyků do praxe Odpovědi na následující otázky se již vztahují k potřebám oddělení Public Relations PEF. Požadavkem PR oddělení bylo získat ucelený přehled o jazykové úrovni studentů PEF, který by mohl sloužit k nahlédnutí personalistům firem, zajímajících se o naše absolventy. Zajímavé by mohly být zvláště odpovědi studentů třetích a pátých ročníků, pokud by se výrazně lišily od celkového průměru, protože se u nich předpokládá ukončení studia a následný nástup do praxe. Otázka 20: Máte nějaké potvrzení o svých jazykových schopnostech? První otázkou, která je pro potenciální zaměstnavatele studentů PEF velmi zajímavá, je otázka číslo 20. Odpovědi na ni nám přinášejí přehled o procentním podílu studentů s potvrzením o dosažené jazykové úrovni na celkovém počtu respondentů. Zde není potřeba rozlišovat pohlaví, na problém se budeme dívat ze dvou pohledů – procentní podíl studentů s jazykovým potvrzením na celkovém počtu respondentů a procentní podíl studentů třetích a pátých ročníků s jazykovým potvrzením na celkovém počtu studentů 3. a 5. ročníků.

Nemá potvrzení o svých jazykových schopnostech 79%

Anglický jazyk 12%

Kombinace dvou jazyků 1% Německý jazyk 6% Španělský jazyk 1%

Francouzský jazyk 1%

Obr. 11: Procentní podíl studentů s potvrzením o dosažení určité jazykové úrovně.

Z grafu na obrázku 9 můžeme vyčíst, že potvrzení o dosažených jazykových znalostech má 21 % studentů PEF, přičemž největší podíl zahrnuje anglický jazyk (12 % studentů), druhým v pořadí je německý jazyk s 6 % studentů, který je následován francouzským a španělským jazykem, oba dosáhli hranice 1 %. Zbývající


29

položka „kombinace dvou jazyků“ zahrnuje 1 % studentů, kteří mají potvrzení o svých jazykových schopnostech ze dvou jazyků, zpravidla z anglického jazyka v kombinaci z francouzštinou či němčinou. Nyní se podívejme na obrázek číslo 12, který zobrazuje přehled o tom, jak si v dané problematice vedou studenti 3. a 5. ročníků.

Nemá potvrzení o svých jazykových schopnostech; 77,5%

Kombinace dvou jazyků; 1,6%

Španělský jazyk; 0,8%

Obr. 12:

Anglický jazyk; 15,1%

Francouzský jazyk; 1,6%

Německý jazyk; 3,4%

Procentní podíl studentů 3. a 5. ročníků kteří mají potvrzení o svých

jazykových schopnostech

Je vidět, že tento graf se od grafu na předchozím obrázku příliš neliší. Pouze podíl studentů, kteří mají jazykové osvědčení z anglického jazyka je o 3 % vyšší, než když uvažujeme všechny studenty. Z toho vyplývá, že rozdělení studentů na ty, kteří by mohli již letos nastoupit do praxe a ty, co budou ještě dále studovat nehraje velkou roli a tudíž nebude nadále potřeba takové rozdělení rozlišovat. Budeme uvažovat studenty jako celek. Otázka 21: Jak byste hodnotil(a) potřebnost cizích jazyků pro absolventy PEF v praxi? Tato otázka byla v dotazníku položena jako uzavřená, studenti si tedy vybírali pouze z nabízených variant odpovědí. Přehled o jednotlivých odpovědích je k nahlédnutí v tabulce 8 na následující straně.


30

Tab. 8: Hodnocení potřebnosti cizích jazyků pro absolventy PEF Odpovědi na otázku 21 Jsou nezbytné pro jakékoliv povolání ekonomického směru Jsou důležité, ale je možné se bez nich obejít Nejsou příliš důležité Nejsou vůbec důležité Neodpovědělo

Všichni studenti

Studenti 3. a 5. ročníku

Studenti 1., 2. a 4. ročníku

68,31 %

67,72 %

69,26 %

31,03 %

31,48 %

30,30 %

0,49 %

0,53 %

0,43 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,16 %

0,26 %

0,00 %

Z tabulky je patrné, že názory studentů vybraných dvou ročníků (3. sloupec tabulky) se nijak významně neliší od názoru převládajícího u všech studentů PEF (viz 2. sloupec tabulky 8). V tomto případě tedy lze vytvořit k problematice důležitosti cizích jazyků pro praxi jeden společný graf. Jako reprezentativní vzorek byly zvoleny odpovědi všech studentů, které jsou graficky znázorněny na obrázku 13.

Obr. 13: Názory studentů PEF na důležitost cizích jazyků pro praxi

Studenti jsou v 70 procentech případů přesvědčeni, že cizí jazyky jsou nezbytné pro jakékoliv povolání ekonomického směru. 31 % studentů je považuje za důležité, ale jsou schopni se bez nich obejít. Zbývající necelé procento je za důležité nepovažuje.


31

Otázka 22: Ve kterém cizím jazyce se cítíte nejjistější? Tato otázka by měla personalistům jednotlivých firem, které mají zájem o absolventy PEF ukázat, jaké je jazykové rozložení mezi studenty, tedy který jazyk studenti PEF dle svého názoru ovládají nejlépe.

Obr. 14: Procentní zastoupení studentů u jednotlivých jazyků

Z grafu na obrázku 14 je patrné, že studenti PEF nejlépe ovládají anglický jazyk (celkem 75,2 %) a druhým nejsilnějším jazykem je německý jazyk s 20,4 %. Ostatní jazyky jsou zastoupeny pouze nevýznamně, proto je v práci nebudeme dále zmiňovat. Otázka 23: Co si myslíte, že byste mohl(a) nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli ve Vašem nejsilnějším jazyce? Tato otázka byla v dotazníku ponechána jako polouzavřená, kdy si studenti mohli vybírat z několika nabízených odpovědí, jednu či více možností. Rovněž bylo ponecháno volné místo pro vepsání odpovědi vlastní. Toho ale studenti téměř nevyužili. Odpovědi na tuto otázku jsou zvlášť zpracovány pro anglický jazyk a německý jazyk, viz tabulka 9. Ostatní jazyky jsou natolik málo zastoupeny, že je nebudeme uvažovat.


32

Tab. 9: Přehled jazykových dovedností studentů PEF v absolutním a relativním vyjádření Absolutní četnosti (ni) Anglický Německý jazyk jazyk

Odpovědi na otázku 23 Porozumění čtenému textu

Relativní četnosti (pi) Anglický Německý jazyk jazyk

370

92

0,808

0,742

277

78

0,605

0,629

256

53

0,559

0,427

Dobrou znalost gramatiky

137

53

0,299

0,427

Překlad odbornějších článků

116

26

0,253

0,210

Ovládám pouze základy tohoto jazyka

87

22

0,190

0,177

Psaní obchodních dopisů, emailů apod. Komunikace se zahraničními klienty v telefonickém či osobním hovoru

Z tabulky dobře vidíme, že pořadí znalostí od té nejfrekventovanější po nejméně častou je u obou jazyků stejné. Nejjistěji se studenti cítí v porozumění čtenému textu, u anglického jazyka je to 81 % studentů a u německého jazyka 74 % studentů. Naopak nejméně častou schopností je překlad odbornějších článků. Tam by zřejmě studentům nedostačovala slovní zásoba, kterou je ovšem možné během krátké doby doplnit, pokud se student jazykům věnuje rád a jde o text, v němž se výrazy relativně často opakují. U obou jazyků téměř shodně necelých 20 % studentů odpovědělo, že ovládají pouze základy uvedeného jazyka. Pro potřeby personalistů by mohla být také zajímavá informace kolik studentů ovládá čtyři důležité jazykové dovednosti, tedy čtení, psaní, poslech, mluvení, které se obvykle testují u jazykových zkoušek. Tato problematika je přehledně zachycena v tabulce 10. Tab. 10: Studenti ovládající čtyři důležité jazykové dovednosti

Anglický jazyk Německý jazyk

Absolutní četnosti ni 177 32

Relativní četnosti pi 39 % 26 %


33

Vidíme, že z celkového počtu studentů, kteří uvedli, jako svůj nejsilnější anglický či německý jazyk ovládá „čtvero jazykových dovedností“ 39 % studentů v anglickém jazyce a 26 % studentů v německém jazyce. Otázka 24: Byl(a) byste ochoten / ochotna kvůli práci začít studovat další jazyk? V praxi se často stává, že pouze jeden dobře zvládnutý jazyk u zaměstnance nestačí a je třeba se začít zdokonalovat i v jiném, nebo se ho učit zcela od začátku. Proto byla studentům položena právě tato otázka. Odpovědi na ni jsou zobrazeny v grafu na obrázku 15, kde je jasně vidět, že by téměř nikomu ze studentů nečinilo problém začít studovat další jazyk.

Ne; 6%

Ano; 94%

Obr. 15: Odpovědi studentů na otázku, zda jsou ochotni začít kvůli práci studovat nový jazyk.

3.3 Cizí jazyky na PEF MZLU v Brně Studium cizích jazyků na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně probíhá ve dvou fázích. V prvním ročníku bakalářského stupně studia si studenti zvolí jeden cizí jazyk, který budou studovat v předmětu „Odborný jazyk“ a ve druhém ročníku potom jiný jazyk, který budou studovat v předmětu „Světový jazyk“. V navazujícím magisterském studiu mají navíc studenti možnost zapsat si „Konverzaci“ v libovolném cizím jazyce, kapacita předmětu je však omezená. Odborným jazykem, kterým studium cizích jazyků na PEF začíná, zpravidla bývá ten, ze kterého studenti skládali přijímací zkoušku. Tedy ten jazyk, ve kte-


34

rém se cítí nejjistější, protože náplní Odborného jazyka již není studium gramatiky, konverzace, poslech apod., ale jak sám název předmětu napovídá, studium odborných témat převážně z oblasti marketingu, managementu, ekonomiky, bankovnictví apod. Studenti si nejčastěji volí anglický, případně německý jazyk. O francouzštinu, španělštinu, ruštinu, či jiný jazyk, je větší zájem až v předmětu Světový jazyk. Oba předměty jsou dvousemestrální, po prvním semestru jsou ukončeny zápočtem a po druhém zkouškou bez udělení kreditů. Nulové kreditové hodnocení často studenty demotivuje, na hodiny se nepřipravují a zkoušku odkládají až na poslední chvíli protože jim v daném předmětu „vlastně o nic nejde“, jak mnozí uvádějí. Tyto důvody přinášejí otázku k zamyšlení, zda není třeba v dané oblasti provést určitou změnu, například zavedením zmiňovaného kreditového ohodnocení, nebo zkusit studenty nalákat na studium cizích jazyků jinak, například zajímavým a netradičním způsobem výuky s využitím moderních technologií.

3.3.1 Analýza zájmu o studium cizích jazyků na PEF Následující otázky a odpovědi na ně by měly čtenáři pomoci nahlédnout na vzorek studentů, kteří odpovídali na dotazník. Nejedná se tedy o reprezentativní vzorek za celou fakultu, protože při zpracování bakalářské práce neexistují prostředky, kterými by zpracovatel mohl přimět všechny studenty k vyplnění dotazníku. Z výsledků bude možné zjistit, zda se jednalo spíše o studenty, kteří využívají možností studia cizích jazyků na PEF, nebo naopak spíše o ty, kteří absolvují jen zmiňované dva povinné předměty, tedy Odborný a Světový jazyk. Otázka 8: Jaký cizí jazyk jste studoval(a) v předmětu Odborný jazyk? Jak je patrné z grafu (obr. 16 na následující straně), největší podíl respondentů (69 %) byli studenti, kteří na MZLU v Brně studovali předmět Odborný jazyk angličtina, druhou nejpočetnější skupinou byli studenti se zapsaným předmětem Odborný jazyk němčina (26 %). Oba předměty jsou uvedeny bez rozlišení stupně pokročilosti. O ostatní předměty je při studiu Odborného jazyka zájem spíše jen okrajový.


35

Anglický jazyk; 69%

Německý jazyk; 26% Nestudoval(a) jsem odborný jazyk.; 3%

Španělský jazyk; 1%

Francouzský jazyk; 1%

Obr. 16: Rozdělení studentů podle jazyka v předmětu Odborný jazyk

Otázka 9: Jaký cizí jazyk jste studoval(a) v předmětu Světový jazyk? Pokud bychom se dívali na stejnou skupinu respondentů z pohledu Světového jazyka, struktura grafu by byla mnohem vyrovnanější, viz obr. 17. V grafu se promítá širší škála předmětů. Respondenty jsou opět v největším zastoupení studenti anglického a německého jazyka, změnou ale je, že ve Světovém jazyce narůstá zájem i o ostatní jazyky, například ruský (15 %), či španělský jazyk (12 %) jsou mezi studenty velmi oblíbené. Důvodem může být i to, že se mnohdy s jazykem začíná od začátku, nejsou tedy zapotřebí předchozí znalosti jako u Odborného jazyka.

Italský jazyk; 10%

Nestudoval(a) jsem odborný jazyk; 6%

Anglický jazyk; 24%

Španělský jazyk; 12%

Ruský jazyk; 15%

Německý jazyk; 22%

Francouzský jazyk; 11%

Obr. 17: Rozdělení studentů podle jazyka v předmětu Světový jazyk


36

Otázka 10: Navštěvoval(a) jste na MZLU v Brně nějaký volitelný cizí jazyk? Otázka je zodpovězena společně s otázkou 12. Otázka 11: Navštěvoval(a) jste na MZLU v Brně konverzaci v cizím jazyce? Otázka je zodpovězena společně s otázkou 12. Otázka 12: Studujete / studoval(a) jste na MZLU v Brně jeden či více předmětů v angličtině? Odpovědi na otázky 10, 11 a 12 jsou shrnuty v tabulce 11. Procentní podíl studentů u otázky 10 je vztažen k celkovému počtu respondentů, protože další světový jazyk si může zapsat kdokoliv ze studentů na bakalářském i magisterském stupni. Naproti tomu relativní četnost týkající se konverzace v cizím jazyce je vztažena pouze k počtu všech studentů magisterského stupně, protože tento předmět není pro bakalářský stupeň otevřen. Odpověď na otázku 12 už se opět týká všech studentů PEF. Tab. 11: Odpovědi studentů na otázky 10, 11 a 12 v absolutním a relativním vyjádření

Odpovědi na otázky 10 až 12

Absolutní četnosti ni

Relativní četnosti pi

Ano

Ne

Ano

Ne

10.

Navštěvoval(a) jste na MZLU v Brně nějaký volitelný cizí jazyk?

93

516

0,153

0,847

11.

Navštěvoval(a) jste na MZLU v Brně konverzaci v libovolném cizím jazyce?

47

278

0,145

0,855

12.

Studujete / studoval(a) jste na MZLU v Brně jeden či více předmětů v angličtině?

46

563

0,076

0,924

Grafické znázornění odpovědí na otázky 10, 11 a 12 je možné provést pomocí jednoho grafu (viz obr. 16), protože opticky by všechny tři grafy vypadaly stejně. Světlá výseč s odpovědí ano znázorňuje studenty, kteří na tyto otázky odpověděli kladně, tmavá ty, kteří odpověděli záporně.


37

Ano

Ne

Obr. 16: Koláčový graf s odpověďmi na otázky 10, 11 a 12

Z odpovědí na tři výše zmíněné otázky vyplývá, že zájem o studium dalších jazykových předmětů kromě povinných nebo povinně volitelných je spíše jen okrajový. Může to být způsobeno tím, že cizí jazyky nejsou ohodnoceny kredity, které studenti potřebují k úspěšnému dokončení vysokoškolského studia. A tak raději volí jiný předmět, který už je třeba tolik nezajímá, ale potřebné kredity za něj získají.

3.3.2 Analýza současného stavu studia cizích jazyků na PEF V tomto oddílu jsou shrnuty názory studentů na studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně, které se týkají časové náročnosti studia cizích jazyků a jeho obsahové náplně. K této problematice byly v dotazníku kladeny uzavřené otázky 14 a 15 a otevřené otázky 16 a 17. Otevřené otázky jsou složitější a časově náročnější na vyplnění i vyhodnocení než uzavřené, přesto byly do dotazníku zařazeny, protože přinášejí přesnější informace. Respondent na tyto otázky odpovídá svými slovy a může tak komplexněji obsáhnout svůj názor na danou problematiku. Otázka 14: Jak byste hodnotil(a) studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně vzhledem k jeho náplni? Odpovědi na tuto otázku jsou graficky znázorněny na obrázku 17. Jak je patrné, přes 60 % studentů hodnotí obsahovou náplň jazyků na PEF spíše negativně, tedy jako nedostačující.


38

Studium je spíše nepřiměřené 32%

Studium je vyhovující 25%

Studium je zcela nedostačující 36%

Studium je spíše přiměřené 6%

Studium je příliš obsáhlé 1%

Obr. 17: Hodnocení obsahové náplně cizích jazyků na PEF

Odpovědi na tuto otázku mají souvislosti s otevřenou otázkou číslo 16, kdy mohli studenti samostatně hodnotit studium cizích jazyků na PEF. Studenti téměř shodně odpovídali, že se jim zdají cizí jazyky málo prakticky zaměřeny. Chybí jim především konverzace a větší zaměření na témata, která použijí v každodenním životě. Otázka 15: Jak hodnotíte délku studia (počet semestrů), která je na MZLU v Brně dle studijního plánu věnována výuce cizích jazyků? Zařazení této otázky do dotazníku nám přináší poznání, že studenti PEF by v naprosté většině uvítali, kdyby bylo studiu cizích jazyků na PEF věnováno více prostoru, více semestrů.

Je zcela nedostatečná 42%

Je spíše nedostatečná 36%

Je vyhovující 21%

Obr. 18: Hodnocení délky studia cizích jazyků na PEF

Je spíše delší než je třeba 1%


39

Obdobným způsobem studenti odpovídali i na otevřenou otázku číslo 17, kdy se vyjadřovali k tomu, co se jim na studiu cizích jazyků na PEF nelíbí. Uvedli, že by uvítali více hodin jazyka týdně, případně povinné studium jazyka po větší počet semestrů, nejlépe po celou dobu studia. Otázka 16: Uveďte, co podle Vás studenti při studiu cizích jazyků na MZLU v Brně hodnotí negativně, co se jim při výuce nelíbí. Tato otázka byla v dotazníku položena jako otevřená, studenti na ni mohli odpovídat libovolně podle svého uvážení. Některé odpovědi se často opakovaly, ty nejčetnější jsou vyjmenovány v tabulce 12 na následující straně Ke každé odpovědi je uvedena četnost jak v absolutním, tak v relativním vyjádření, zvlášť pro studenty bakalářského a magisterského stupně. Sloupec celkem vyjadřuje celkové četnosti bez rozlišení stupně studia. Odpovědi v tabulce jsou seřazeny podle četností ve sloupci celkem. Ukazuje se, že studentům nejvíce vadí, že cizí jazyky nejsou ohodnoceny kredity, ačkoliv jsou jim věnovány dvě hodiny týdně a předmět je povinně volitelný. Další velký problém vidí v náplni hodin cizího jazyka. Uvádějí, že cvičení zpravidla probíhají stejným způsobem, kdy jsou čteny články z učebnice a následně překládány. Studentům chybí konverzace, využívání moderních pomůcek, poslech audionahrávek, využití dataprojektoru, práce se zahraničními časopisy, či návštěva hodiny rodilým mluvčím. Často zmiňovaným problémem je také rozdělení studentů do skupin. V předmětu Odborný jazyk se například nerozlišuje pokročilost studentů, a tak se často stává, že se v jedné skupině sejdou studenti s diametrálně odlišnými znalostmi cizího jazyka. Zdatnější studenti se v hodinách nudí a ti, co nemají dostatečnou slovní zásobu nebo neovládají gramatiku mají naopak problém učivo zvládnout. Proto by asi bylo vhodné zavést i pro Odborný jazyk psaní rozřazovacích testů, které by studenty rozdělily do skupin podle výkonnosti, aby mohli lépe využít svých jazykových schopností.


40

Tab. 12: Odpovědi na otázku 16, co studenti hodnotí negativně při výuce jazyků na PEF Absolutní četnosti Odpovědi na otázku 16


Bc. ni

Mgr. ni

Celkem ni

Bc. pi

Mgr. pi

Celkem pi

1.

Jazyky nejsou ohodnoceny kredity

62

59

121

0,221

0,183

0,200

2.

Nedostatečná konverzace, pouze čtení, překlad, stereotyp, chybí praktické využití jazyka

44

63

107

0,157

0,195

0,177

3.

Úroveň jazyka

34

57

91

0,121

0,176

0,151

4.

Nízká hodinová dotace cizích jazyků (jak z pohledu hodin v týdnu, tak počtu semestrů)

31

53

84

0,110

0,164

0,139

5.

Způsob výuky, přístup vyučujících k výuce, nízké požadavky vyučujících

30

31

61

0,107

0,096

0,101

6.

Nesystematičnost, nevyhovující náplň výuky

17

33

50

0,060

0,102

0,083

7.

Různá jazyková úroveň studentů ve skupině, početné skupiny

18

27

45

0,064

0,084

0,075

18

27

45

0,064

0,084

0,075

17

19

36

0,060

0,059

0,060

19

14

33

0,068

0,043

0,055

14

6

20

0,050

0,019

0,033

Nízká úroveň pedagogických schopností 8. a odborných znalostí u vyučujících Průběh hodin jazyka, malá interaktivita, nízká 9. motivace studentů, neochota vyučujících Nevyužívání dostupných pomůcek (poslech, 10. časopisy, obrázky) a moderních metod Zastaralé studijní 11. materiály, nevyhovující skripta


41

Studenti často kritizují vyučující za přístup k hodinám, za nedostatečnou snahu oživit hodiny jazyka minimálně konverzací případně použitím moderních multimediálních prostředků. Na druhou stranu si ale uvědomují, že chyba je i na jejich straně. V hodinách jsou málo aktivní, protože vědí, že mohou být za svou snahu oceněni pouze dobrou známkou, nikoliv kredity, které potřebují k úspěšnému dokončení studia na PEF. Následující graf přehledněji ukazuje, jak často se jednotlivé odpovědi objevovaly v porovnání mezi studenty bakalářského a magisterského stupně studia. Čísla na ose x znázorňují čísla odpovědí z tabulky 12.


25% 20%

22%

20% 18%

18% 16%

15%

12%

16%

11%

10%

11%

10%

10% 8% 6%

6%

8% 6% 6% 7%

6%

4% 5%

5%

2%

0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Číslo odpovědi na otázku 16 Studenti bakalářského studia

Studenti magisterského studia

Obr. 19: Četnosti jednotlivých odpovědí na otázku z dotazníku číslo 16

Otázka 17: Uveďte, co podle Vás studenti PEF při studiu cizích jazyků na MZLU v Brně hodnotí dobře, co se jim na výuce líbí. Také tato otázka byla v dotazníku ponechána jako otevřená, studenti mohli vpisovat své odpovědi podle vlastního uvážení. Odpovědí bylo méně (386 odpovědí), než v předchozí otázce (481 odpovědí), z toho je možné usoudit, že studenti jsou spíše nespokojeni, nežli spokojeni s výukou cizích jazyků na PEF MZLU v Brně. Přesto se najdou i kladné ohlasy. Nejčastější byla odpověď, že zkouška z cizího jazyka je snadná a předmět nevyžaduje velkou domácí přípravu na hodiny. Dále si studenti cení vyučujících a jejich znalostí. Je to trochu v rozporu


42

s odpověďmi na předchozí otázku, kdy studenti vyučující naopak často kritizovali. Hodnocení jednotlivých vyučujících však není předmětem této práce, protože probíhá v elektronické podobě na stránkách univerzitního informačního systému https://is.mendelu.cz v sekci Moje studium / Evaluace předmětů studenty. Na těchto stránkách jsou hodnoceny i jednotlivé jazyky z hlediska zájmu studenta o danou problematiku a vyjádření jeho spokojenosti s přednáškami, cvičeními a průběhem zkoušky. Studenti v otázce 17 neopomenuli pochválit ty z vyučujících cizích jazyků, kteří se snaží udělat hodiny zajímavé, netradiční. Studenti si cení každého zpestření výuky, ať již v podobě sledování zahraničních filmů v původním znění nebo možnosti konverzace přímo v hodinách. Tab. 13: Odpovědi na otázku 17, seřazené sestupně podle absolutní četnosti ve sloupci Celkem (ni) Absolutní četnosti


Odpovědi na otázku

Bc. ni

Mgr. ni

Celkem ni

Bc. pi

Mgr. pi

Celkem pi

1.

Nízká obtížnost předmětu, poměrně snadná zkouška

44

61

105

0,157

0,189

0,174

2.

Učitelé, jejich znalosti

46

32

78

0,164

0,099

0,129

3.

Pohoda při hodinách

8

7

15

0,028

0,022

0,025

3

11

14

0,011

0,034

0,023

4

6

10

0,014

0,019

0,017

1

9

10

0,004

0,028

0,017

3

3

6

0,011

0,009

0,010

1

3

4

0,004

0,009

0,007

4. 5. 6. 7. 8.

Široký výběr jazyků v předmětu Světový jazyk Možnost osvěžit si a udržet jazyk v paměti Předmět konverzace v AJ Možnost využití moderních pomůcek Možnost studia předmětů v AJ

Na následujícím grafu jsou opět přehledně zobrazeny nejčastější odpovědi studentů na problematiku otázky 17, zvlášť pro bakalářský a magisterský stupeň studia.


20%

43

19% 16%

16%

Četnosti

15% 10% 10% 5%

3%2%

3% 1%

1%2%

4

5

3% 0%

1%1%

0%1%

7

8

0% 1

2

3

6

Číslo odpovědi na otázku 17 Studenti bakalářského studia

Studenti magisterského studia

Obr. 20: Četnosti jednotlivých odpovědí na otázku 17

3.3.3 Návrhy na změny ve studiu cizích jazyků na PEF Problematika změn, které by studenti při studiu cizích jazyků na PEF uvítali byla již částečně rozebírána v otevřených otázkách 16 a 17 v oddílu 3.3.2 Analýza současného stavu studia cizích jazyků na PEF. Studenti zde subjektivně zhodnotili studium cizích jazyků na PEF a také zaznamenali své nápady a návrhy na změny, které by přizpůsobily náplň cizích jazyků jejich potřebám. Přesto ještě uveďme otázky 13 a 18 z jazykového dotazníku, které tyto návrhy rozšíří, doplní. Otázka 13: Uvítal(a) byste, kdyby bylo možné navštěvovat konverzaci v cizím jazyce již na bakalářském stupni? Tato otázka byla zařazena, protože patřím mezi ty studenty, které cizí jazyky baví. Byla bych tedy ráda, kdyby bylo možné zapsat si konverzaci v cizím jazyce již na bakalářském stupni, aniž by si student musel podávat speciální žádost, které často nebývá z kapacitních důvodů vyhověno. Názory studentů na tuto problematiku jsou znázorněny v grafu na obrázku 21, z pohledu studentů bakalářských a magisterských programů.


44

Obr. 21: Vyjádření míry souhlasu studentů s možností studia konverzace v cizím jazyce již na bakalářském stupni.

Z grafu na obrázku 21 je patrné, že studenti bakalářského i magisterského stupně se ve svých odpovědích shodují. Přes osmdesát procent studentů by souhlasilo, aby byla zavedena konverzace v cizím jazyce již na bakalářském stupni. Téměř shodně by vypadal tentýž graf i z pohledu mužů a žen, proto zde není uveden (souhlasí 78 % mužů a 83 % žen). Pokud by k takové změně došlo, znamenalo by to nutnost zvýšení kapacity těchto předmětů a rovněž úvazku vyučujících, či dokonce zvážit zaměstnání dalších vysokoškolských učitelů. Otázka 18: Souhlasil(a) byste, aby bylo na MZLU v Brně povinně zavedeno studium alespoň jednoho předmětu v cizím jazyce vždy v návaznosti na oborovou specializaci studenta? Tato otázka byla v dotazníku položena proto, aby se zjistilo, jaký by byl zájem o studium vybrané problematiky v cizím jazyce. Studenti sami si uvědomují, že pokud si chtějí najít dobré zaměstnání, bez znalosti cizího jazyka se neobejdou. Takto by měli dobrou příležitost zaměřit se při studiu na oblast, která je opravdu zajímá a v tomto směru potom rozšiřovat své jazykové obzory. Z grafů na obrázku 22 (viz další strana)je patrné, že názory studentů již nejsou tak jednoznačné, jako u předchozích otázek. Studenti si pravděpodobně nejsou zcela jisti, že by takový předmět zvládli. Přesto převládá názor, že by ve většině případů spíše souhlasili (37 %), či rozhodně souhlasili (32 %) se zavedením studia vybraného oboru v cizím jazyce. Varovným signálem ale může být, že téměř třetina studentů by se zavedením takového předmětu spíše nesouhlasila, či zcela nesouhlasila.


45

Rozhodně ano; 32%

Spíše ano; 37%

Rozhodně ne; 10%

Spíše ne; 21%

Obr. 22: Odpovědi studentů PEF na otázku 18

V tabulce 14 je uvedeno podrobnější členění odpovědí na otázku studia odborného předmětu v cizím jazyce z pohledu mužů a žen, a také z pohledu studentů bakalářských a magisterských programů. Tab. 14: Odpovědi studentů na otázku 18 vyjádřené v procentech Muži

Ženy

Bc.

Mgr.

Všichni studenti

Rozhodně ano Spíše ano

38 % 35 %

30 % 38 %

27 % 39 %

37 % 34 %

32 % 37 %

Spíše ne Rozhodně ne

18 % 9%

22 % 10 %

22 % 12 %

21 % 7%

21 % 10 %

Vidíme, že při porovnání problematiky z různých pohledů se odpovědi nijak zásadně neliší. Jedna třetina studentů by se zavedením takového předmětu zcela souhlasila, jedna třetina spíše souhlasila a jedna třetina spíše či zcela nesouhlasila.

4 DISKUSE

4

46

Diskuse Tato bakalářská práce si kladla dva cíle. Jedním bylo zhodnocení jazykové

vybavenosti studentů PEF a jejich schopnosti uplatnit cizí jazyky v praxi. Druhým cílem bylo zhodnocení studia cizích jazyků na PEF a navržení případných změn, které by studenti PEF při výuce uvítali. Proto bude diskuse k jednotlivým cílům provedena odděleně. V podkapitole 4.1 Uplatnění cizích jazyků v praxi bude rozebrán první cíl a v podkapitole 4.2 Studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně druhý cíl této bakalářské práce.

4.1 Uplatnění cizích jazyků v praxi Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že studenti Provozně ekonomické fakulty mají velký zájem o studium cizích jazyků. Nespokojí se tedy pouze se znalostmi jazyků získanými během studia na základní, střední a vysoké škole, ale snaží se o rozšíření a udržení svých vědomostí i jiným způsobem. Téměř 40 % studentů uvedlo, že navštěvovali jazykovou školu, aby se zlepšili v cizích jazycích. Jako další možnost, kde získali své jazykové zkušenosti uvedli studium v rámci letního jazykového kurzu v ČR nebo v zahraničí. Studenti bydlící na vysokoškolských kolejích odpovídali, že mají velké množství příležitostí procvičit se v cizích jazycích při každodenní komunikaci se zahraničními studenty ubytovanými na kolejích. Kromě uvedeného se studenti jazykově vzdělávají při práci s internetem, či sledování filmů v původním znění. Dále bylo zájmem zjistit, jak velký podíl studentů naší fakulty má osvědčení z cizího jazyka. Z dotazníkových odpovědí vyplynulo, že jen 20 %. Podle očekávání se na prvním místě umístilo osvědčení z anglického jazyka (12 % všech respondentů) a na druhém z německého jazyka (6 % všech respondentů). Pokud bychom hovořili o cizích jazycích v souvislosti s pracovními příležitostmi, potom se studenti v naprosté většině shodují, že jazyky jsou v současné době nezbytné pro jakékoliv povolání ekonomického směru, jak uvedlo téměř 70 % respondentů. Pouze necelé jedno procento respondentů se vyjádřilo, že cizí jazyky nejsou pro praxi příliš důležité. V dotazníku byla také položena otázka, co by byli studenti schopni nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli v jazyce, ve kterém se cítí nejjistější. Zhruba

4 DISKUSE

47

75 % studentů odpovědělo, že se cítí nejjistější v anglickém jazyce a asi 20 % v německém jazyce. Zbývajících 5 % respondentů uvedlo španělský, francouzský, italský, či ruský jazyk. Ve svém nejsilnějším jazyce studenti nejčastěji uvádějí, že jsou si nejjistější v porozumění čtenému textu (81 %), ve velké míře jsou schopni psát obchodní dopisy a emaily (60 %) a 56 % studentů uvádí, že se nebojí běžné komunikace se zahraničními spolupracovníky a klienty. Důležitou informací pro potenciální zaměstnavatele je, že z těch studentů, kteří dobře ovládají anglický jazyk 39 % uvedlo, že ovládají důležitou kombinaci čtení, psaní, poslech a mluvení, která se testuje u státních či mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek. V německém jazyce ovládá všechny tyto dovednosti 26 % studentů.

4.2 Studium cizích jazyků na PEF MZLU v Brně Text této podkapitoly odpovídá na druhý cíl bakalářské práce, kterým bylo zjištění, jaký názor mají studenti PEF na studium cizích jazyků na naší fakultě a navržení změn, které by uspokojily jejich potřeby. Nejprve je třeba zdůraznit, že tato práce vznikala v době, kdy ještě nebyly oficiálně zveřejněny změny, které se na PEF od následujícího semestru chystají. Studenti, kteří nastoupí v zimním semestru 2008/2009 do prvních ročníků bakalářského studia na Provozně ekonomické fakultě, již budou mít pozměněny studijní plány, zejména v oblasti cizích jazyků. Oproti stávajícímu systému studia cizích jazyků na PEF, viz. úvodní část podkapitoly 3.3 Cizí jazyky na PEF MZLU v Brně, bude situace následující. V prvním ročníku bude v osnovách předmět Obchodní korespondence v anglickém nebo německém jazyce. Ten bude po jednom semestru ukončen zápočtem za dva kredity. Ve druhém ročníku se bude, tak jako dříve, studovat Světový jazyk dle výběru studenta, který bude nově ohodnocen třemi kredity. Novinkou ve třetím ročníku bude předmět Odborný seminář v cizím jazyce, rovněž ukončený zápočtem za dva kredity. Poslední změnou, která se připravuje je třísemestrální Specializační předmět, kdy si budou studenti volit oblast studia (marketing, finance, informační a komunikační technologie, aj.), na kterou se chtějí zaměřit. Studium bude probíhat v cizím jazyce, předmět bude ukončen zápočtem za osm kreditů.

4 DISKUSE

48

Nyní se zaměřme na změny, které navrhovali studenti PEF. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že studenti Provozně ekonomické fakulty mají velký zájem o studium cizích jazyků. To se také projevuje v jejich požadavcích na fakultu, přesněji na osnovy cizích jazyků. Přáli by si, aby byl předmět Světový jazyk více zaměřen na praktické použití, tedy aby se na hodinách častěji konverzovalo a probírala se témata, která mohou použít v běžné komunikaci. Předmět Odborný jazyk studenti hodnotí jako velmi důležitý, často se ale objevuje názor, že je poměrně obtížný a měly by mu předcházet jeden nebo dva semestry studia příslušného jazyka, během kterých by se sjednotila jazyková úroveň studentů. Právě nestejná jazyková úroveň studentů v jednotlivých skupinách způsobuje zpomalení a ztížení výuky. Zdatnější studenti nemají důvod se snažit a ti méně jazykově nadaní naopak učivo zvládají jen s obtížemi. Vhodným nástrojem pro řešení této situace by mohly být přísnější rozřazovací testy, nejlépe v papírové podobě. Testy by měly být sestaveny ze série otevřených otázek, aby nemohli studenti náhodně vybírat správné odpovědi a rozdělení do studijních skupin bylo spravedlivější. Dalšími návrhy jsou zmenšení studijních skupin a zvýšení hodinové dotace. Cizí jazyky se lépe učí v méně početných skupinách, protože student během hodiny častěji promluví a utvrdí si tak používání různých frází a zdokonalí se v komunikaci. Více hodin jazyka týdně, případně rozšíření povinné délky studia jazyka také přispěje ke zlepšení jazykové vybavenosti. V tomto případě bude ovšem řešení obtížnější, vzhledem k tomu, že je omezený počet vyučujících a jejich pracovní úvazek nelze zvyšovat donekonečna. Závěrem uveďme některé z návrhů studentů, které by mohly přispět ke zkvalitnění výuky cizích jazyků na PEF. Studenti by uvítali, kdyby mohli být na hodinách aktivnější, tedy aby se více konverzovalo a méně četlo a překládaly texty z učebnic. Na druhou stranu ale přiznávají, že jim v současné době chybí k aktivitě motivace, protože za svou píli nejsou ohodnoceni jinak, než svým dobrým pocitem, že se něco naučili. Uvítali by tedy ohodnocení kredity, které je již zahrnuto v novém studijním plánu. Chtěli by do hodin zařadit také poslech, procvičování gramatiky a probíraných frází. Překvapivě by uvítali i domácí úkoly, které by byly důsledně kontrolovány, aby jim poskytly zpětnou vazbu při utvrzovaní jazyka.

5 ZÁVĚR

5

49

Závěr Tato bakalářská práce si kladla dva dílčí cíle. Jedním bylo zhodnocení ja-

zykové vybavenosti studentů PEF a jejich schopnosti uplatnit cizí jazyky v praxi, druhým cílem byla analýza studia cizích jazyků na PEF a vytvoření návrhů na případné změny, které by studenti při studiu cizích jazyků uvítali. Na základě požadavků PR oddělení PEF byl vytvořen dotazník (viz příloha), který analyzuje znalosti cizích jazyků u studentů PEF a průběh jejich získávání od základní školy až po současnost. Jeho součástí jsou také otázky týkající se studia cizích jazyků na MZLU. Z odpovědí získaných od studentů byl v podkapitole 3.2 Zhodnocení znalostí cizích jazyků u studentů PEF vytvořen přehled o jejich jazykových dovednostech. Ukázalo se, že v naprosté většině mají kladný vztah k cizím jazykům a věnují jim i velkou část svého volného času. Navštěvují jazykové školy, jezdí do zahraničí, sledují filmy v originále či pracují s internetem, kde se téměř neobejdou bez znalosti anglického jazyka. V podkapitole 3.3 Cizí jazyky na PEF MZLU v Brně jsou shrnuty odpovědi na otázky z dotazníku týkající se spokojenosti studentů PEF s výukou cizích jazyků na MZLU v Brně. Studenti jsou spokojeni s velkým výběrem jazykových předmětů, které univerzita nabízí a chválí si odborné kvality vyučujících. Přesto na výuce cizích jazyků vidí určité nedostatky, například neudělení kreditů za absolvování předmětu nebo relativně nízkou hodinovou dotaci. Na dotazník odpovědělo zhruba 20 % studentů PEF. Z toho můžeme usoudit, že je studium cizích jazyků zajímá, a jak sami uvedli, jazyky jsou v poslední době stále více považovány za nezbytné pro úspěch v jakémkoliv povolání ekonomického směru. To je důvod, proč se studenti snaží své jazykové znalosti neustále zlepšovat. Tím vzniká tlak na tvůrce osnov předmětů cizích jazyků a je nutné, aby tyto osnovy byly přizpůsobeny současným společenským potřebám. Výsledky tohoto tlaku se již dostavily v podobě chystaných změn, jak bylo uvedeno v kapitole 4 Diskuse. Jen čas ukáže, jak a nakolik budou změny úspěšné a zda zavedení kreditů za cizí jazyky a změna způsobu výuky bude motivovat studenty k větší aktivitě na hodinách a lepším výkonům.

6 LITERATURA

6 [1]

50

Literatura FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 1. vyd. 160 s., ISBN 80-247-0385-8

[2]

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování. Praha: Grada Publishing, spol.s r.o., 1999. 1. vyd. 360 s. ISBN 80-7169-255-7

[3]

KOZEL, R. A KOL. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 280 s. ISBN 80-247-0966-X

[4]

MINAŘÍK, B. Statistika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000. 98 s. ISBN 80-7157-421-X

[5]

SVĚTLÍK, J. Marketing – Cesta k trhu. Zlín: EKKA, 1992, 256 s. ISBN 80-900015-8-0

Přílohy

A PRŮVODNÍ DOPIS K DOTAZNÍKU

A

52

Průvodní dopis k dotazníku

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku zaměřeného na zhodnocení znalostí cizích jazyků a jejich využitelnost v praxi. Dotazník je zcela anonymní, jeho výsledky budou použity jako podklad pro zpracování mé bakalářské práce, která se týká jazykové připravenosti studentů PEF do praxe. Dotazník prosím dle instrukcí vyplňte a odešlete nejpozději do 31. března 2008. Výsledky budou sloužit i Vám. Dotazník je tématicky rozdělen do pěti částí, prosím Vás, abyste vyplnili všechny jeho části, nezabere Vám to déle než pět minut. Většina otázek je uzavřených, pokud nabízené odpovědi nebudou vyhovující, prosím o doplnění Vaší odpovědi do příslušného místa. Předem děkuji za vyplnění dotazníku, Dana Laníková, 3. ročník, Manažerskoekonomický obor, PEF.

B OTÁZKY Z DOTAZNÍKU

B

53

Otázky z dotazníku I. Úvodní otázky 1. Baví Vás studium cizích jazyků? Ano Ne

2. Myslíte si, že máte předpoklady pro studium cizích jazyků? Ano Ne

3. Který jazyk studujete nejdéle? Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Latinský jazyk Jiný, uveďte jaký:

4. Jak dlouho tento jazyk studujete? Uveďte v letech, pro jednotlivé vzdělávací stupně. Počet let Na základní škole Na střední škole Na vysoké škole Mimo školu


54

II. Studium cizích jazyků v rámci školní docházky - cizí jazyky na ZŠ a SŠ 5. Uveďte, jaké jazyky jste studoval(a) na základní škole. Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Latinský jazyk Jiný, uveďte jaký:

6. Uveďte, jaké jazyky jste studoval(a) na střední škole. Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Latinský jazyk Jiný, uveďte jaký:


7. Uveďte, z jakého jazyka / jazyků jste skládal(a) maturitní zkoušku. Neskládal(a) jsem maturitní zkoušku z cizího jazyka Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Latinský jazyk Jiný, uveďte jaký:

III. Studium cizích jazyků na MZLU v Brně 8. Jaký cizí jazyk jste studoval(a) v předmětu Odborný jazyk? Nestudoval(a) jsem předmět Odborný jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Jiný, uveďte jaký:

55


9. Jaký cizí jazyk jste studoval(a) v předmětu Světový jazyk? Nestudoval(a) jsem předmět Světový jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Jiný, uveďte jaký:

10. Navštěvoval(a) jste na MZLU v Brně nějaký volitelný cizí jazyk? Pokud ano, uveďte jaký. Rozumějte jiný jazyk, než uvedený v předchozích dvou otázkách. Ne Ano, uveďte jaký:

11. Navštěvoval(a) jste na MZLU v Brně konverzaci v cizím jazyce? Pokud ano, uveďte v jakém. Ne Ano, uveďte v jakém:

12. Studujete / studoval(a) jste na MZLU v Brně jeden či více předmětů v angličtině? Ano Ne

56


57

13. Uvítal(a) byste, kdyby bylo možné navštěvovat konverzaci v cizím jazyce již na bakalářském stupni? Ano Ne

14. Jak byste hodnotil(a) studium cizích jazyků na MZLU v Brně vzhledem k jeho náplni? Posuďte tedy, zda Vám vyhovuje rozsah učiva probíraného v předmětu cizího jazyka. Je příliš obsáhlé Je spíše přiměřené Je vyhovující Je spíše nepřiměřené Je zcela nedostačující

15. Jak hodnotíte délku studia (počet semestrů), která je na MZLU v Brně dle studijního plánu věnována výuce cizích jazyků? Je příliš dlouhá Je spíše delší, než je třeba Je vyhovující Je spíše nedostatečná Je zcela nedostatečná

16. Uveďte, co podle Vás studenti při studiu cizích jazyků na MZLU v Brně hodnotí negativně, co se jim při výuce nelíbí.


58

17. Uveďte, co podle Vás studenti při studiu cizích jazyků na MZLU v Brně hodnotí dobře, co se jim na výuce líbí.

18. Souhlasil(a) byste s tím, aby bylo na MZLU v Brně povinně zavedeno studium alespoň jednoho předmětu v cizím jazyce, vždy v návaznosti na oborovou specializaci studenta? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne

IV. Cizí jazyky v praxi 19. Studoval(a) jste nějaký jazyk na jazykové škole? Pokud ano, uveďte jaký. Ne Ano, uveďte jaký:

20. Máte nějaké potvrzení o svých jazykových schopnostech (státní zkouška, či nějaká mezinárodně uznávaná zkouška z cizího jazyka)? Ne Ano, uveďte jaké a pro který jazyk:


21. Jak byste hodnotil(a) potřebnost cizích jazyků pro absolventy PEF v praxi? Jsou nezbytné pro jakékoliv povolání ekonomického směru Jsou důležité, ale je možné se bez nich obejít Nejsou příliš důležité Nejsou vůbec důležité

22. Ve kterém cizím jazyce se cítíte nejjistější? Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Latinský jazyk Jiný, uveďte jaký:

23. Co si myslíte, že byste mohl(a) nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli ve Vašem nejsilnějším jazyce? Na volné místo případně doplňte své vlastní odpovědi. Ovládám pouze základy tohoto jazyka Schopnost komunikace se zahraničními klienty v telefonickém či osobním hovoru Psaní obchodních dopisů, emailů apod. Dobrou znalost gramatiky Porozumění čtenému textu Překlad odbornějších článků Jiná schopnost, uveďte jaká:

59


60

24. Byl(a) byste ochoten / ochotna kvůli práci začít studovat další jazyk? Ano Ne

25. Vyberte z následující nabídky možnosti, kde jste získal(a) další jazykové zkušenosti (mimo studia na ZŠ, SŠ a VŠ). Z nabídky můžete vybrat více odpovědí, případně doplnit svou vlastní odpověď. Mimo ZŠ, SŠ a VŠ jsem nezískal(a) žádné další jazykové zkušenosti Studium jazyka na jazykové škole Studium jazyka v prázdninovém kurzu apod., doma či v zahraničí Studium na zahraniční škole (např. prostřednictvím studijního pobytu Erasmus,... ) Práce au-pair Pracovní příležitost s uplatněním cizích jazyků Překladatelství Jinde, uveďte kde:

26. Jaký byl Váš nejdelší pobyt v zahraničí? Délku uveďte v měsících, pokud je doba pobytu kratší než 1 měsíc, napište nulu.

27. Ve které zemi to bylo?


28. Jakým jazykem jste převážně hovořil(a)? Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Jiný, uveďte jaký:

V. Osobní údaje 29. Pohlaví Muž Žena

30. Věk 19 - 22 let 23 - 26 let 27 a více let

31. Státní příslušnost ČR Jiná, uveďte jaká:

61


62

32. Jaký je Váš rodný jazyk? Český jazyk Jiný, uveďte jaký:

33. Vyberte typ střední školy, kterou jste navštěvoval(a). Pokud jste studoval(a) na více středních školách, vyberte tu s nevětší délkou studia. Gymnázium Ekonomická SŠ, či SŠ s ekonomickým zaměřením Průmyslová SŠ Jiný typ SŠ, uveďte jaký:

34. Vyberte v jakém místě jste navštěvoval(a) střední školu. Pokud jste studoval(a) na více SŠ, vyberte místo s nejdelší dobou studia SŠ. V obci do 3 000 obyvatel. V obci s 3 000 až 90 000 obyvateli. V obci nad 90 000 obyvatel.

35. Uveďte obor, který studujete na PEF.

36. Uveďte ročník studia. 1. 2. 3. 4. 5.

Analýza studia cizích jazyků a zhodnocení jazykové vybavenosti studentů PEF MZLU v Brně

Recommend Documents