Úprava distribuce OS Linux pro potřeby studenta PEF MZLU v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Úprava distribuce OS Linux pro potřeby studenta PEF MZLU v Brně Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Haluza

Stratos Zerdaloglu

Brno 2009

Na tomto místě bych chtěl poděkovat ing. Pavlu Haluzovi za vedení bakalářské práce a cenné rady při její tvorbě.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 25. května 2009

....................................................

4

Abstract Zerdaloglu, S. Adjustment of a Linux OS distribution for needs of FBE MUAF in Brno students. Bachelor thesis. Brno, 2009. The thesis deals with a methodology of adjustment of the becomingly chosen Linux distribution, which the students of informatics and economic fields of the Faculty of Business Economics can use. The thesis includes basic theoretical pieces of knowledge about modern Linux distributions designed for a common personal computer use. Key words linux, package system, squashfs, kubuntu, desktop

Abstrakt Zerdaloglu, S. Úprava distribuce OS Linux pro potřeby studenta PEF MZLU v Brně. Bakalářská práce. Brno, 2009. Práce se zabývá metodikou úpravy vhodně zvolené linuxové distribuce, kterou mohou využít studenti informatických i ekonomických oborů Provozně ekonomické fakulty. Práce zahrnuje základní teoretické poznatky o moderních linuxových distribucích určených pro běžné využití na osobním počítači. Klíčová slova linux, balíčkovací systém, squashfs, kubuntu, pracovní stanice

5

OBSAH

Obsah 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7 7 7

2 Využití systém Linux na PEF MZLU 2.1 Současný stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8 8

3 Seznámení s operačním systémem GNU/Linux 3.1 Úvod a historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Linuxové distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 9 9

4 Uživatelská grafická prostředí 4.1 Úvod do grafických uživatelských prostředí 4.2 Gnome . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 KDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Další grafická prostředí . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

11 11 11 12 13

5 Instalace softwaru 15 5.1 Balíčkovací systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 5.2 Repozitáře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 5.3 Kompilace softwaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 6 Srovnání parametrů distribucí 18 6.1 Výběr vhodné distribuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 7 Volba softwaru 8 Metodika a implementace 8.1 Základní nástroje na úpravu ISO obrazu 8.2 Rozbalení ISO obrazu . . . . . . . . . . . 8.3 Práce v chrootu . . . . . . . . . . . . . . 8.4 Instalace a aktualizace softwaru . . . . . 8.5 Úprava distribuce skrz grafické prostředí 8.6 Úprava bootovací obrazovky . . . . . . . 8.7 Vytvoření ISO obrazu . . . . . . . . . . 8.8 Testování ISO obrazu . . . . . . . . . . . 8.9 Další nástroje pro úpravu distribuce . . .

20

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

22 22 22 23 24 24 24 26 26 27

9 Diskuse a závěr 30 9.1 Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 9.2 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 10 Literatura

31

OBSAH

6

Přílohy

32

A Seznam použitých repozitářů

33

B Seznam nainstalovaných balíčků

34

1

ÚVOD A CÍL PRÁCE

1 1.1

7

Úvod a cíl práce Úvod do problematiky

Doby, kdy byl operační systém GNU/Linux (dále jen Linux) doménou pouze serverových řešení, jsou pryč a nyní se Linux se stále častěji prosazuje na osobních počítačích v domácím a také v prostředí středních a vysokých škol. Zejména v posledních několika letech prošel desktopový linux bouřlivým vývojem a nyní začíná být vážným konkurentem majoritního operačního systému Windows. Postupem času vznikla řada linuxových distribucí s vyspělým grafickým prostředím a jednoduchým ovládáním, které jsou silně zaměřeny pro použití na osobním počítači. Nasazování Linuxu na úřadech, ve školách a dalších institucích dokáže ušetřit nemalé finanční prostředky za licence komerčních operačních systému a antivirových programů. Instalací Linuxu lze získat nejenom plně funkční systém bez virů a spywaru, ale také spoustu plnohodnotného přídavného software – např. kancelářský balík, vypalovací programy, hudební přehrávače, textové editory a další užitečné nástroje. Z mnoha oficiálních a neoficiálních repozitářů distribuce si následně může každý uživatel stáhnout velké množství dalšího software, který potřebuje.

1.2

Cíl práce

Cílem práce je zmapovaní současných možností operačního systému linux na pracovních stanicích, výběr grafického uživatelského prostředí a provedení úpravy vybrané distribuce operačního systému Linux na základě požadavků vyučujících informatických předmětů. Pečlivý výběr vhodného softwaru, který se stane součástí distribuce, zajistí použitelnost operačního systému Linux ve většině vyučovaných předmětů. Vytvořené Live DVD umožní studentům vyzkoušení systému na libovolném počítači bez nutnosti instalace na pevný disk. Studenti informatických a ekonomických oborů se tak budou moci seznámit s moderní distribucí operačního systému Linux, jako vhodnou alternativou desktopového řešení k rodině operačních systému Windows. Zvolené a vhodně upravené uživatelské grafické prostředí pomůže studentům zvládnout základní úkony v systému a zefektivnit svoji práci.

2

VYUŽITÍ SYSTÉM LINUX NA PEF MZLU

2 2.1

8

Využití systém Linux na PEF MZLU Současný stav

Na Provozně ekonomické fakultě se studenti informatických i neinformatických oborů mohou na učebnách ústavu informatiky setkat se starší distribucí Fedora Linux 8 s grafickým uživatelským prostředím Gnome. Fedora vznikla jako nekomerční projekt RedHatu a je značně univerzální. Tamější distribuce zahrnuje pouze základní instalaci a nepokrývá tak zdaleka potřeby vyučovaných předmětů. Při výuce principů systému UNIX se studenti připojují v textovém režimu vzdáleně na server Akela z operačního systému Windows, na kterém si osvojují práci s Unixem. Server Akela běží na linuxové distribuci Cent OS, která má nainstalováno více podpůrných nástrojů. Řada studentů ale může nabýt dojmu, že operační systémy na bázi linuxu se omezují pouze na ovládání z příkazového řádku a jsou tak uživatelsky značně nepřívětivé, což v dnešní době už dávno neplatí. Příkazový řádek by měl být představen jako prostředek zjednodušení a automatizace úkonů pro efektivní doplnění práce v grafickém uživatelském rozhraní.

3

SEZNÁMENÍ S OPERAČNÍM SYSTÉMEM GNU/LINUX

3 3.1

9

Seznámení s operačním systémem GNU/Linux Úvod a historie

Operační systém GNU/Linux je dnes známý pod zkráceným jménem Linux. Linux je ale pouze označení jádra operačního systému, který vyvinul finský student Linus Torvards na počátku devadesátých let na základě unixového systému Minix. GNU je projekt, založený Richardem Stallmanem v roce 1983, který si klade za cíl vytvořit operační systém, jenž by byl složen pouze ze svobodného softwaru. Spojením projektu GNU a linuxového jádra vznikla řada nejrůznějších linuxových distribucí různého zaměření. Linux je šířen na základě licence GNU/GPL, jejíž největší výhodou pro uživatele je, že operační systém Linux je poskytován zdarma včetně dostupného zdrojového kódu. (Vychodil, 2003a)

3.2

Linuxové distribuce

Linuxové distribuce představují kompletní operační systém Linux tvořený vývojovým týmem. Vývojářské týmy, např. Novell, Mandriva nebo komunity vytvářejí distribuce s různým zaměřením a typem použití. Zpravidla za každou větší distribucí stojí komerční firma, která zaštiťuje její provoz a finančně ji podporuje. Existuje řada distribucí, které se liší nejen svým zaměřením, ale také cílovou skupinou uživatelů, na které jsou orientovány. Některé jsou vhodné pro kancelářskou nebo domácí práci, některé spíše pro budování serverů, některé slouží jen pro jednu činnost a naopak některé jsou zcela univerzální. Existují i specializované distribuce do škol s velkým množstvím výukového softwaru. Některé jsou zaměřeny pro začínající uživatele, jiné zase pro linuxové experty. Některé jsou bezplatně šiřitelné (stažitelné z internetu) a na druhé straně existují distribuce, za které se platí tisíce korun (podnikové verze). Distribuce se liší také popularitou, podporou a velikostí komunity v jednotlivých oblastech. Dva hlavní proudy distribucí tvoří Debian a Red Hat, líšící se hlavně filosofii, architekturou a balíčkovacím systémem. Řada populárních distribucí je od nich odvozena. Práce se dále zaměří pouze na popis a hodnocení distribucí, které jsou orientovány na běžné uživatele a jsou vhodné svou uživatelskou přívětivostí k nasazení do škol a domácností. Nyní následuje přehled a stručný popis nejznámějších a komunitně největších linuxových distribucí určený pro běžné použití. Fedora je distribucí, která vznikla jako nekomerční derivát Red Hat Linuxu. Vyvíjí ho komunita vývojářů za podpory firmy Red Hat. Fedora je značně pokroková a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Red Hat do ní implementuje nové funkce, které se v prípadě úspěchu posléze objeví v Red Hatu. Předností této distribuce je univerzálnost a není tak silně situovaná pro začínající uživatele. Využijí ji především pokročilejší uživatelé, kteří již mají nějaké zkušenosti s Linuxem a ocení pokrokovost distribuce. Distribuce Fedora je nainstalována na učebnách ústavu informatiky.

3.2

Linuxové distribuce

10

Mandriva Linux, dříve známý jako Mandrakelinux. Je vyvíjen komunitou vývojářů společně s vývojáři firmy Mandriva. Mandriva Linux je distribuce silně orientovaná na začínající uživatele a její instalace či základní ovládání je velmi snadné. V České a Slovenské republice patří podle průzkumů mezi nejpoužívanější a nejoblíbenější distribuce. Disponuje také velmi dobrou detekcí nejrůznějšího hardwaru. Na českém trhu existuje také knižní podpora od Ivana Biebra. SuSE je distribuce, která má své kořeny v Německu, kde vznikla v roce 1992. Její základ byl postaven na distribucí Slackware. Nyni distribuci ovládá a podporuje významná společnost Novell. SuSE je spíše distribucí, kterou si můžete zakoupit. Postupem času se oddělily komerční a nekomerční distribuce. OpenSUSE si můžete volně stáhnout z internetu a v případě firem je dodávána komerční verze SUSE Linux Enterprise Server (SLES), určená pro serverová řešení a SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED), určená pro desktopy. Dobře zpracovaný je balíčkovací systém ovládaný nástrojem YaST, který nabízí uživatelům komplexní správu softwaru. Ubuntu je mladá distribuce, která vznikla v roce 2004 za podpory komerční firmy Canonical. Je založená na linuxové distribuci Debian, který zaujímá přísnou Open Source politiku. Ubuntu přišlo s myslenkou jednoduchosti a uživatelské přívětivosti. S heslem „Linux pro lidiÿ přilákala tato nová distribuce spousty uživatelů operačního systému Windows. Ubuntu a jeho deriváty (Kubuntu, Xubuntu) se díky jednoduchosti ovládání, dobré detekci hardwaru stávají nejpoužívaněší a nejoblíbenější distribuce nejen v České republice. Ubuntu Linux se stal dle soutěže portálu Abclinuxu nejpopulárnější distribucí roku 2008. (Linuxové distribuce, 2009)

4

UŽIVATELSKÁ GRAFICKÁ PROSTŘEDÍ

4 4.1

11

Uživatelská grafická prostředí Úvod do grafických uživatelských prostředí

Narozdíl od majoritního operačního systému Windows je naštěstí v operačním systému Linux možnost volby uživatelského rozhraní, se kterým chce uživatel pracovat. Grafické prostředí je striktně odděleno od jádra systému. Standardním grafickým rozhraním UNIXu obecně je X Window systém, který byl vyvinut v rámci projektu Athena v roce 1984 a je nezávislý na platformě. X Window system pracuje na prinicipu architektury X server a X klient/server. X server je zařízení (dnes nejčastěji počítač s potřebným hardwarovým a softwarovým vybavením) disponující jednou nebo více obrazovkami (fyzickými nebo virtuálními) a vstupními zařízeními – obvykle klávesnící a polohovacím zařízením (myš, tablet). Tyto prostředky dává X server k dispozici klientům, kteří je chtějí využívat. Pomocí protokolu X11 klientská aplikace posílá X serveru požadavky na vykreslování (základní grafická primitiva) a naopak od X serveru dostává upozornění na události, odpovídající podnětům vstupních zařízení. Nedílnou součástí grafického prostředí je také správce oken (Window Manager). X Window nabízí například primitivního okenního správce, který umožňuje organizace oken v systému. Je zřejmé, že pro běžného uživatele je takovéto grafické prostředí zcela nedostačující a pokud se operační systém Linux chtěl stát konkurenceschopným, museli vývojáři přijít s jiným řešením. Postupem času se rozvinula pokročilá uživatelská prostředí, která se zaměřují na kompletní ovládání operačního systému, aniž by byla potřeba znalost příkazového řádku UNIXu. Mezi nejznámější desktopová prostředí patří KDE a Gnome. Liší se především filosofií ovládání systému, možnostmi konfigurace, hardwarovými nároky a také aplikacemi, které jsou s nimi spjaty. To ovšem neznamené, že aplikace určené pro prostředí KDE nemůžeme spustit v Gnome a naopak. Většina aplikací si sama doinstaluje potřebné závislosti, a tak je možné spouštět programy v libovolném prostředí. Uvedená prostředí se dají použt v libovolné distribuci Linuxu a dokonce je možné mít nainstalované více prostředí v jednom systému a přepínat se mezi nimi. (Vychodil, 2003b)

4.2

Gnome

Gnome (GNU Object Model Environment) je mocné svobodné desktopové prostředí, založené na knihovně GTK, které vzniklo v roce 1997. Smyslem jeho vzniku bylo původně konkurovat již existujícímu prostředí KDE, které využívalo nesvobodnou knihovnu Qt a dosahovalo v té době již značné popularity mezi uživateli. Zatímco KDE se inspirovalo zčásti rozhraním Windows, Gnome zvolilo jinou strategii – soustředilo se na jednoduchost, přehlednost a snaží se neobtěžovat uživatele zbytečným nastavením. Asi nejvýraznějším rozdílem je umístění hlavního panelu do horní části obrazovky, na který si řada uživatelů nemůže stále zvyknout. Gnome má také nižší nároky na hardware, ovšem to neznamená, že by běželo vždy rychleji, než např.

4.3

KDE

12

prostředí KDE. Díky své jednoduchosti a relativní přehlednosti se prostředí Gnome stalo výchozím správcem plochy pro řadu distribucí (Ubuntu, Fedora atd.). Jedním z důvodů je oficiální překlad do českého jazyka. Současná verze Gnome je 2.26. (Karber, 2008)

Obr. 1: Ukázka grafického prostředí Gnome

4.3

KDE

KDE (K Desktop Environment) je v dnešní době jedno z nejpoužívanějších a nejvyspělejších grafických uživatelských rozhraní. Jeho filosofie se více blíží ovládání operačního systému Windows a pro začátečníky je tak pochopitelnější. Vzniklo v roce 1996 na základně knihovny Qt. Má velké možnosti konfigurace a každý uživatel si může KDE přizpůsobit k obrazu svému. Na druhou stranu se může zdát nepřehledné a začátečník se může lehce v prostředí ztratit. Prostředí KDE prodělalo za poslední roky bouřlivý vývoj a v současnosti se můžeme setkat se stabilními verzemi KDE3 a KDE4, která mají odlišný koncept. KDE3 bylo velmi povedené a dospělo do verze 3.5.10, která byla vydána v srpnu roku 2008. Již v v roce 2005 dobu začali vývojáři pracovat na čtyřkové verzi prostředí, která je postavena na nové inovativní filosofii. Pracovní plocha už není pouze úložiště ikon, ale živoucím organismem. Disponuje také vlastní množinu efektů a konkuruje tak kompozitinímu správci oken Compiz Fusion, který představuje balík pluginů a konfiguračních souborů pro různé efekty desktopového prostředí. K hlavním stavebním kamenům KDE4 patří Plazma – koncept spojující panel, plochu a SuperKarambu do jedné aplikace a jednoho aplikačního rozhraní, které umožňuje vývojářům tvorbu malých widgetů a aplikací

4.4

Další grafická prostředí

13

(plasmoidy), jež bude možné libovolně umístit na plochu či na panel. KDE4 již není vázané na unixové systémy a je možné jej nasadit na operační systémy Windows XP, Windows Vista nebo Mac OS. KDE zahrnuje také aplikace, které jsou s ním spjaty. Za vlajkové lodi projektu KDE se dá považovat hudební přehrávač Amarok, vypalovací program K3B nebo multiprokolový komunikátor Kopete. (Co přináší KDE 4 – (technologie), 2007)

Obr. 2: Ukázka grafického prostředí KDE4

4.4

Další grafická prostředí

Popularitě se těší i další grafická uživatelská prostředí – např. Fluxbox nebo Xfce. Často se označují jako minimalistická. Xfce je odlehčené prostředí, které vzniklo v roce 1997. Vyznačuje se jednoduchostí a přehledností. Některé ovládací prvky přejal z prostředí GNOME. Je relativně nenáročné a tak funguje dobře i na starších počítačích. Prostředí Xfce je používáno jako výchozí v populární distribuci Xubuntu Linux. K zajímavým odlehčeným prostředím se řadí Fluxbox, který se také vyznačuje svou jednoduchostí a nenáročností na paměť a lze ho provozovat na velmi

4.4

Další grafická prostředí

14

starých počítačích. Má trochu odlišnou filosofii, protože se nejedná o kompletní sjednocené prostředí, ale stará se pouze o umisťování oken, jejich nastavení a o práci s virtuálními plochami. Je určeno spíše pro pokročilé uživatele, kteří nepotřebují dokonale propracované vizuální prostředí a orientují se více na práci s příkazovým řádkem.

5

INSTALACE SOFTWARU

5

15

Instalace softwaru

Instalace softwaru v Linuxu se od operačního systému Windows znatelně liší. V operačním systému Windows probíha instalace dodatkového softwaru nejčastěji v obstarání si instalátoru příslušného softwaru například stažením z internetu nebo zakoupením instalačního CD. Instalátor zkopíruje soubory do připraveného adresáře a zaeviduje program v registrech Windows. Linux nabízí několik možností instalace. Univerzální způsob instalace softwaru ve všech distribucích je kompilace programů ze zdrojového kódu například staženého z internetu. Tento způsob instalace přináší určíté výhody, které spočívají zejména ve velkém využití vlastního dostupného hardwaru – program běží co nejoptimálněji. Nabízí se také možnost kompilace jen některých částí softwaru. Program je plně pod kontrolou uživatele. Nevýhody tohoto způsobu instalace mohou spočívat v časové náročnosti kompilace, neboť rozsáhlé programy se mohou překládat několik hodin. Kompilace také předpokládá určité vstupní uživatelské znalosti a schopnost řešit případné problémy, které mohou nastat například se závislostmi na jiných modulech či knihovnách. Možnost kompilace je přirozeně omezená pouze na Open source programy, protože autoři komerčních programů z pochopitelných důvodů nezveřejňují zdrojové kódy. Problematické je také udržení přehledu softwaru v operačním systému. Z těchto důvodů vznikla potřeba řešit instalaci a údržbu jiným způsobem a vznikly tak balíčkovací systémy, které obsahuje většina linuxových distribucí.

5.1

Balíčkovací systémy

Balíčkovací systém řeší výše uvedené problémy ve většině linuxových distribucích a umožňuje běžným uživatelům pohodlnou instalaci softwaru podobně jako v MS Windows. Uživatel si stáhne balíček, který zahrnuje již předkompilovaný software pro jeho distribuci, který stačí pouze nainstalovat. Nejrozšířenější typy balíčků jsou DEB a RPM. Jak už názvy typů balíčků napovídají, tak DEB balíčky využívají distribuce odvozené z Debianu a balíčky RPM distribuce odvozené z Red Hatu. Často se ovšem stane, že některý balíček potřebuje ke své instalaci jiný balíček, který není k dispozici. Tato situace vyprovokovala ke koncepčnímu řešení problému závislostí. Každý balíčkovací systém má tzv. nádstavbu, která umožňuje udržovat seznam zdrojů, kde se nachází jednotlivé balíčky. Při instalaci softwaru si systém může automaticky stáhnout balíček, který potřebuje k instalaci příslušného kusu softwaru. Nádstavby balíčkovacího systému si linuxové distribuce řeší po svém. K nejpropracovanějším nádstavbám patří APT, které využívají distribuce založené na Debianu. U Fedory se setkáme s nádstavbou Yum, OpenSuSE využívá graficky povedenou nádstavbu YaST a oblíbená distribuce Mandriva Urpmi. Nástroj rpm nebo dpkg ve spolupráci s nádstavbou distribuce tvoří celek balíčkovacího systému.

5.2

Repozitáře

16

Balíčkovací systém RPM RPM je balíčkovací systém linuxových distribucí, který vyvinula společnost RedHat, nyní však RPM balíčky využívají další linuxové distribuce na bázi RedHatu. K nejznámějším distribucím, které tento balíčkovací systému využívají, patří Mandriva Linux (dříve Mandrake), OpenSuse nebo Fedora Linux. Základní nástroj na práci s balíčky se nazývá RPM, pomocí kterého je možno provádět základní operace jako instalace a deinstalace softwaru nebo pomocí parametrů využít rozšířené funkce. Ukázka použití nástroje rpm: rpm -i /home/stratos/kopete-0.70.rpm % instaluje balíček z daného umístění rpm -e kopete % odinstaluje balíček rpm -qa | grep kopete % zjistí, zda je balíček nainstalován

Balíčkovací systém DEB Jak již bylo zmíněno, balíčky s příponou deb využívají distribuce, které jsou odvozeny od Debianu. K nejpopulárnějším patří Ubuntu, Debian, PC Linux OS, Linux Mint a další deriváty Ubuntu. Nástroj dpkg, který je implementovaný v Debian distribucích, umožňuje tak jako rpm všechny operace s balíčky. Nádstavbou pro dpkg je mocný a luxusní nástroj APT, který usnadňuje komplexní správu softwaru. Samozřejmostí je kontrola závislostí a schopnost aktualizace balíčků. Nádstavba APT je společná pro většinu distribucí, využívajících nástroj dpkg. Ukázka použití nástroje dpkg: dpkg -i /home/stratos/kopete-0.70.rpm % instaluje balíček z daného umístění dpkg -r kopete % odinstaluje balíček dpkg -l | grep kopete % zjistí, zda je balíček nainstalován

5.2

Repozitáře

Repozitáře poskytují balíčkovacímu systému úložiště dat. Nejčastějši se jedná o servery, na kterých jsou fyzicky uloženy balíčky pro konkrétní distribuci. Činnost uživatele spočívá pouze v tom, že zvolí úložiště repozitáře (zdroj na internetu, DVD atd.) Obsahují předbalené soubory, které lze jednodušse stáhnout a nainstalovat pomocí balíčkovacího systému. Zpravidla každá větší distribuce odpovídá za oficiální repozitář, který udržuje, a ve kterém uživatelé najdou většinu potřebného Open Source softwaru. Repozitáře s ovladači, kodeky a dalším proprietárním softwarem bývají často neoficiální a nejsou standardně součástí distribuce. Repozitáře lze rozdělit na stable a unstable. Stable repozitáře obvykle obsahují jen stabilní verze programů (určené pro běžné nasazení) a nemusí být nejnovější verze, protože některá distribuce nemusí s nejnovějším softwarem dobře spolupracovat. U repozitářů tohoto typu je kladen především důraz na to, aby byl veškerý software řádně otestován a nezpůsoboval problémy.

5.3

Kompilace softwaru

17

Na opačném konci stojí unstable repozitáře, které obsahují vývojové verze programů – často beta nebo alfa verze. Využívání unstable repozitářu se pro běžné nasazení nedoporučuje, protože software není pořádně otestován a může tak způsobovat problémy. Jsou spíše určeny pro testery nebo pro uživatele, vyžadující nejnovější funkce. Implementace systému repozitářů není jednotná a každá distribuce si ho řeší po svém. Většina obsahuje také grafickou nádstavbu, do které se přidá pouze cesta k zvolenému repozitáři. Distribuce Mandriva či OpenSuSE dokonce pomocí speciálních nástrojů umožňují navíc přidat repozítář automaticky z webové stránky.

5.3

Kompilace softwaru

Další možností instalace softwaru je kompilace ze zdrojových kódů. Uživatel by se při bežné práci neměl vůbec s tímto způsobem instalace potkat. V případě, že píšeme vlastní program, nebo neexistuje balíček pro náš zvolený software, je třeba sáhnout ke kompilaci ze zdrojových kódů. Soubory jsou nejčastěji v souborech s příponou tar.gz nebo tar.bz2. Pomocí nástrojů make a gcc se přeloží zdrojové kódy do spustitelné podoby. Takto vytvořený software se ale nezaeviduje do správce balíků a nepůjde odinstalovat standardní cestou. Distribuce ale umožňují vytvoření balíčku, který se následně nainstaluje, takže v systému nezbudou tzv. „černí pasažéřiÿ. Zajímavým a poměrně málo známým nástrojem je program Alien, který disponuje možností vzájemného převodu balíčků DEB a RPM. Program dobře funguje hlavně u programů, které mají málo závislostí a jejich převod je tak jednodušší. Rozhodně tento převod nenahrazuje výchozí balíček pro danou distribuci a jeho použití se doporučuje pouze v krajních případech. (Kloss, 2006)

6

SROVNÁNÍ PARAMETRŮ DISTRIBUCÍ

6

18

Srovnání parametrů distribucí

Linuxové distribuce narozdíl od operačního systému Windows obsahují v základu spousty doplňkového softwaru, který vystačí velké skupině uživatelů, aniž by museli cokoliv doinstalovávat. Studenti informatických a ekonomických oborů potřebují více speciálního softwaru, který není v základu systému a naopak některé programy nejsou potřeba vůbec. Je tedy vhodné upravit linuxovou distribuci tak, aby byla šita na míru studentovi a obsahovala po instalaci veškerý potřebný software. Výběr distribuce není jednoduchý. Je třeba brát v potaz řadu kritérií a parametrů, které hrají roli při výběru. Distribuce musí být jasně orientována na začínající uživatele a drtivá většina úkolů a obsluhy systému musí být proveditelná skrz grafické rozhraní bez nutnosti použití příkazového řádku. To ovšem neznamená, že takovou distribuci nemůže použít profesionál či velmi pokročilý uživatel. Vyspělá grafická prostředí KDE a Gnome takový komfort jasně splňují. Dalším důležitým faktorem je jednoduchost instalace. Již je standardem, že lze zvolit jazyk instalace. Velká většina distribucí je v češtině. Nejproblematičtější bod instalace je rozdělení disků a zvolení místa instalace systému. Méně user-friendly distribuce to stále nechávají v kompetenci uživatele, což může při špatném rozhodnutí znamenat ztrátu dat. Distribuce dokonce nabídnou při instalaci stažení dodatečných lokalizačních balíčků, pokud je počítač připojen k internetu. Po instalaci se nám představí již plně lokalizovaný systém, který je možno hned začít používat. Také podpora nejrůznějšího hardwaru hraje ve výběru roli. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že samotný Linux podporuje v základu více hardwaru než např. Windows XP. Windows spolehá na ovladače výrobců hardwaru, které kvůli majoritnímu zastoupení operační systém Windows podporují. Linux má ovladače zakomponován v jádře. I mezi distribucemi jsou rozdíly. Záleží také na tom, jak si distribuce poradí s dostupnými ovladači a nabídnou je vhodně k instalaci. Za další kritérium se dá považovat správa softwaru. Implementovaný balíčkovací systém a množství softwarových balíčků v repozitáři s odladěným řešením závislostí jsou pro komfortní práci velmi důležité. Svoji roli hraje i systém aktualizací a případný bezproblémový přechod na nové vydání distribuce. Jako poslední, ale neméně důležité kritérium je uživatelská podpora, komunitní portály, knihy a dostupnost návodů pro začátečníky v češtině. Hodnoceny jsou nejznámnější desktopové distribuce, jejchž stručný popis je výše. Hodnotící stupnice bude stejná jako známky ve škole (1–5). K hodnocení se přidává také uživatelská přívětivost jednotlivých položek.

6.1

Výběr vhodné distribuce

Po testech byla zvolena pro studenty jako nejvhodnější distribuce Linuxu – Kubuntu Linux 9.04. Příjemné uživatelské rozhraní, dobrá podpora hardwaru a velké množství elektronické podpory v podobě návodů a turoriálů pro začátečníky zařazuje tuto linuxovou distribuci mezi nejlepší linuxové distribuce pro běžné uživatele. Jako jediná distribuce disponuje možností instalace přímo z Windows pomocí speciálního

6.1

19

Výběr vhodné distribuce

Tab. 1: Srovnání parametrů linuxových distribucí Fedora 10 Mandriva 2009.1 OpenSuse 11 Ubuntu 9.04 Jednoduchost instalace

2

1

1

1

Podpora hardwaru

2

1

2

1

Balíčkovací systém

2

2

1

1

Přechod na novější vydání

3

3

3

2

Komunitní podpora

3

2

2

1

2,8

1,8

1,8

1,1

Průměr

nástroje Wubi, které je součástí Live CD nebo lze samostatně stáhnout z internetu. Wubi je ideální pro takové uživatele Windows, kteří chtějí bezpečně nainstalovat Linux bez rizika možné ztráty dat. Wubi umožňuje nainstalovat Ubuntu jako aplikaci systému Windows, kterou je možno kdykoliv odinstalovat standardní cestou jako ostatní aplikace. Další zajímavou odlišností je v Ubuntu standardní vypnutí účtu roota. Výhoda spočívá v tom, že si správce nemusí pamatovat další heslo. Všechny privilegované operace se provádějí pomocí nástrojů sudo, kdesu apod., které správce systému potvrzuje svým uživatelským heslem. Záleží pouze na tom, zda má uživatel přiděleno právo administrovat systém. Ubuntu vyhrálo internetovou anketu „Nejlepší distribuce roku 2008ÿ, kterou pořádá každoročně portál Abclinuxu.

7

7

VOLBA SOFTWARU

20

Volba softwaru

Na základě požadavků vyučujících jednotlivých předmětů byl sesbírán software, který obsahuje vybraná distribuce. Jedná se většinou o Open Source nebo freewarové programy. Distribuce zahrnuje řadu softwaru z oblasti zpracování textů, počítačové grafiky, databázových systémů jako MySQL nebo PostgreSQL, skriptovací jazyk PHP nebo Perl, hojně využívaný v nejnovějších webových aplikacích. Z programátorských nástrojů zahrnuje překladače jazyka C, C++, Javy a Pascalu. Nejsou opomenuta také vývojová prostředí jako NetBeans, Eclipse nebo KDevelop. Obsahuje také užitečné nástroje pro kódování souborů do různých znakových sad. Pro domácí použití zahrnuje podporu nesvobodných multimediálních formátů, s jejichž pomocí se přehraje prakticky každý multimediální soubor a není tak třeba stahovat další dodatečné kodeky. Dále obsahuje podporu Javy nebo aplikaci Wine, umožňující spouštět velké množství programů pro MS Windows. Integrována byla také řada dalších pomocných programů ulehčující každodenní práci. Souborový manažer Krusader, který komfortně zajistí správu souborů na disku, nebo efektivní emulátor terminálu Yakuake. Poštovní klient Thunderbird umožní vzdálené čtení pošty prostřednictvím protokolů POP a IMAP. Z programů pro instant messaging lze jmenovat multiprotokolový klient Kopete nebo proprietární program Skype určený pro internetovou telefonii. Pro předmět Informatika pro ekonomy 2 lze využít linuxové utility enca a cstocs, které slouží k rozpoznávání a překódování textových souborů. V úvodu do databází se studenti seznámí s konkrétními příklady databázových systému. Součastí distribuce je databázový systém PostgreSQL nebo s nádstavbou PhpPgAdmin, která slouží k vizuální správě databáze, kde si mohou vše vyzkoušet prakticky. Pro volitelný předmět Zpracování textu na počítači byla vybrána nádstavba typografického systému TEX – TEXlive. Součástí distribuce je i textový procesor OpenOffice Writer, který konkuruje komerční aplikaci Microsoft Word. Jako textový editor pro TEX byl zvolen TEXmaker, který disponuje rozšířenými možnostmi. Dalším nástrojem je prohlížeč Evince, který dokáže číst postskriptové soubory. Do jedné skupiny je možno zařadit předměty Aplikační programové vybavení a Webové aplikace, kde lze využít nainstalovaný webový server Apache, podporu jazyka PHP a Perl a databázový systémy Postgre SQL. Studenti mohou na svém počítači testovat webové skripty, aniž by museli se připojovat ke vzdálenému serveru. V sytému jsou zahrnuty internetové prohlížeče Opera, Mozilla Firefox a Konqueror. Všechny informatické a ekonomické obory se zabývájí algoritmizací, která je součástí informatických předmětů Výpočetní technika a algoritmizace 2, Algoritmizace, Programovací techniky. Jako nástroj se využívá programovací jazyk Pascal. Součástí distribuce je volně šiřitelný software Free Pascal, který postačí pro většinu programů a osvojení si základů jazyka Pascal. Na PEF se vyučuje řada předmětů zabývající se programováním – Programovací jazyk C++, Programovací jazyk Java. V distribuci je zahrnut kompilátor

7

VOLBA SOFTWARU

21

jazyka C – gcc a nainstalována vývojová prostředí Netbeans a Eclipse. Podrobný výčet zahrnutého softwaru je v příloze. Dalším předmětem vyučovaným na PEF je Počitačová grafika. Zajímavou alternativou pro programy rodiny Corel je populární program Gimp pro rastrovou grafiku a jako zástupce vektorové grafiky byl vybrán vektorový editor Inkscape. Distribuce zahrnuje také program Blender, který se používá k modelování v 3D realitě a jedná se prakticky o jediný volně dostupný program tohoto typu, který se rovná placeným komerčním programům.

8

METODIKA A IMPLEMENTACE

8

22

Metodika a implementace

Distribuce operačního systému Ubuntu Linux si lze stáhnout v několika alternativách. K dispozici jsou Live CD – soubory ve formátu ISO, které jsou dostupné v 32bitové a v 64bitové verzi. Live CD je živý plnohodnotný systém, který lze spustit pouze z CD/DVD mechaniky bez nutnosti instalace na pevný disk. Uživatel si tak může snadno vyzkoušet možnosti Linuxu. Hodí se to zejména při testování, zda je náš hardware podporován. Spouštění a práce s živým systémem je ovšem pomalejší a veškeré změny v systému budou po vypnutí ztraceny. Z některých Live CD je možno kdykoliv systém nainstalovat na pevný disk. Live CD už zahrnuje kromě samotného systému také další, většinou základní software. Dalším úkolem je upravit samotný ISO obraz a obohatit ho o další přídavný software, aby byl zahrnut v základní instalaci systému a systém byl připravem k okamžitému použití. Samotná úprava distribuce byla prováděna také v systému Kubuntu Linux, ale lze použít kteroukoli linuxovou distribuci. Většina dat uložených v ISO obrazu CD se nachází v komprimovaném souborovém systému squashfs. (Vytvoření vlastního LiveCD, 2009)

8.1

Základní nástroje na úpravu ISO obrazu

Vzhledem k tomu, že se do souborového systému squashfs nedá selektivně zapisovat, jsou potřeba další nástroje k práci s tímto systémem. Je potřeba mít nainstalovanou utilitu squashfs-tools, která umožňuje se s tímto souborovým systémem pracovat. V našem případě bude stačit pouze souborový systém rozbalit a poté upravený zabalit. Dalším použitým linuxovým nástrojem je mkisofs, který je potřeba k vytvoření standardizovaného ISO obrazu, jenž je poté vypálen na CD nebo DVD dle velikosti výsledného ISO obrazu.

8.2

Rozbalení ISO obrazu

Před samotnou úpravou je potřeba rozbalit samotný obraz do adresářů. Je vhodné si připravit čtyři adresáře pomocí příkazu mkdir např. takto: mount-iso mount-squashfs iso-data squashfs-data

V první fázi je třeba přimountovat celý ISO obraz, aby se s ním mohlo pracovat jako s mechanikou a byly zobrazitelné adresáře. sudo mount kubuntu-9.04-desktop-i386.iso mount-iso/ -o loop -t iso9660

Do iso obrazu zapisovat nelze, proto je nutno překopírovat obsah CD do adresáře iso-data kromě komprimovaného souboru /casper/filesystem.squashfs,

8.3

Práce v chrootu

23

ve kterém je uložena většina komprimovaných dat. To lze provést buď pomocí příkazu cp nebo efektivní utility rsync, která se používá k pokročilému zálohování a disponuje optimalizací přenášených dat. rsync --exclude=/casper/filesystem.squashfs -a mount-iso/ iso-data

V další fázi obdobným způsobem přimountujeme výše zmiňovaný soubor v souborovém systému squashfs a jeho obsah rozbalíme do adresáře squashfs-data. Rychlost rozbalování dat je závislá na rychlosti počítače a může trvat i několik minut, vzhledem k tomu, že se rozbaluje zhruba 1,5 GB dat. sudo mount-iso/casper/filesystem.squashfs mount-squashfs -o loop -t squashfs cp -a mount-squashfs/* squashfs-data/

V adresáři iso-data se nyní nachází jádro systému a systémová nastavení, veškerý software a grafické prostředí je uloženo v adresáři squashfs-data.

8.3

Práce v chrootu

Chroot je prostředí, které umoňuje změnit umístění kořenového adresáře root do jiného umístění a vytvořit nové rootovské prostředí. Často se používá pro běh potenciálně nebezpečných programů či pro omezení přístupu uživatelů k celému systému. Jak bylo výše uvedeno, veškerá data jsou uložena v adresáři squashfs-data, a proto je potřeba ho určit jako rootovské prostředí zejména kvůli balíčkovacímu systému APT. To umožní právě linuxový chroot. Poté bude možné přidávat a odebírat balíčky za pomocí balíčkovacího systému. Aby v následně v chrootu fungovalo internetové připojení, které je důležité pro stahování balíčků a aktualizaci zdrojů, je nutné zkopírovat konfigurační soubory z našeho nastavení sytému. (How to Customize the Ubuntu Desktop CD, 2009) sudo cp /etc/resolv.conf squashfs-data/etc/ sudo cp /etc/hosts squashfs-data/etc/

Nyní se použije prostředí chroot a nastaví adresář squashfs-data jako root. Je třeba nezapomenout ještě na nastavené důležitých proměnných, aby systém bezproblému pracoval. sudo chroot squashfs-data mount -t proc none /proc mount -t sysfs none /sys export HOME=/root export LC_ALL=C

Pro instalaci potřebného softwaru je nutné nastavit repozitáře, ze kterých se bude stahovat vybraný software. Seznam repozitářů je uložen v souboru /etc/apt/sources.list. Každý řádek v souboru označuje jeden repozitář ve tvaru: deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty multiverse

Pro instalaci proprietárního softwaru, nesvobodných ovladačů a některých dalších aplikací se musí přidat neoficiální zdroje nebo případně zdroje třetích stran. U každého spolehlivé stroje je možno nalézt podpisový GPG klíč, který zvyšuje

8.4

Instalace a aktualizace softwaru

24

jeho důvěryhodnost. Po nastavení repozitářů je nutné spustit apt-get update, po kterém se stáhnou aktuální informace o balíčcích.

8.4

Instalace a aktualizace softwaru

S využitím balíčkovacího systému APT se nainstaluje veškerý software, který je důležitý pro výuku. Narozdíl od prostého zkopírování dat disponuje balíčkovací systém kontrolou závislostí jednotlivého softwaru a tak se nemůže stát, že by se některé balíčky nepodařilo nainstalovat. Příklad instalace typografického systému TEXLive: apt-get install texlive

Po instalaci všech potřebných balíčků je vhodné spustit automatickou aktualizaci systému pomocí apt-get upgrade který provede automatickou aktualizaci balíčků na nejnovější verze, které jsou v aktuálně používaných repozitářích.

8.5

Úprava distribuce skrz grafické prostředí

Samotná úprava a přizpůsobení uživatelského prostředí by se z příkazového řádku prováděla velmi nefektivně. Bylo by nutné znát přesné schéma grafického prostředí a význam jednotlivých konfiguračních souborů. Existuje však využutí možnosti X serveru přímo v chrootu. Lze to provést buď přes virtuální konzoli nebo za použití xephyru, který běží jako vnořený X server v rámci jiného serveru. Po nastartování grafického uživatelského prostředí se spustí správce oken KDE a v systému lze standardně pracovat. Skrz grafické prostředí je možné například doinstalovat jazykovou lokalizaci distribuce, či upravit výchozí vzhled správce oken.

8.6

Úprava bootovací obrazovky

Pomocí sady speciálních nástrojů lze upravit také úvodní bootovací obrazovku operačního systému a nahradit ji vlastní. Distribuce Ubuntu využivá usplash, což je softwarový projekt komunity Ubuntu, který nahrazuje běžící text barevným pozadím. Vzhledem k tomu, že ještě neběží plně zavedený grafický systém, používá se linuxové rozhraní framebuffer. Usplash není klasický obrazový formát, nýbrž soubor sdílené knihovny. (How do I customize USplash?, 2009) Pro vytvoření vlastního usplash je třeba mít nainstalované následující nástroje: gcc libbogl-dev usplash-dev

Pro vytvoření vhodného pozadí je nutné vytvořit obrázek ve formátu PNG v maximálně 256 indexovaných barvách. Převod na indexované se dá provést například pomocí volně dostupného editoru Gimp. Takhle vytvořený obrázek se pak nástrojem

8.6

Úprava bootovací obrazovky

25

Obr. 3: Vnořený X server Xephyr

pngtobogle převede do zdrojového kódu jazyka C, kde se následně přeloží pomocí překladače gcc jako sdílená knihovna. (Change-Ubuntu-Bootsplash-Theme, 2007) Převedení obrázku do zdrojového kódu pro kompilaci: pngtobogl usplash-artwork.png > usplash-artwork.c

Vytvoření sdílené knihovny: gcc -Os -g -I/usr/include/bogl -fPIC -c usplash-artwork.c -o usplash-artwork.ogcc -shared -Wl,-soname, usplash-artwork.so usplash-artwork.o -o vlastni-splash.so

Nyní je potřeba vytvořenou bootovací obrazovkou nahradit aktuální výchozí bootsplash. sudo cp yourimage-splash.so /usr/local/lib/usplash/yourimage-splash.so

Nakonec se provede zavedení nového usplash do systému. sudo dpkg-reconfigure linux-image-$(uname -r)

Kompletně funkčí tvorba usplash je náročnejší a přesahuje rámec této bakalářské práce. Nastavení rozlišení bootovací obrazky je uloženo v konfiguračním souboru /etc/usplash.conf a často je ho potřeba změnit. Na webových stránkách grafických prostředí KDE a Gnome lze nalézt již řadu předkompilovaných motivů.

8.7

8.7

Vytvoření ISO obrazu

26

Vytvoření ISO obrazu

Po dokočení úprav v distribuci se musí odstranit starý soubor squashfs a zabalit nový z adresáře squashfs-data, ve kterém byly provedeny úpravy za využití již instalované utility mksquash, která podporuje tento komprimovaný souborový systém. sudo rm -f iso-data/casper/filesystem.squashfs sudo mksquashfs squashfs-data/ iso-data/casper/filesystem.squashfs

Nyní je možno provést samotné vytvoření ISO obrazu pomocí nástroje mkisofs. sudo mkisofs -r -V "$PEFUBUNTU" -cache-inodes -Jlb isolinux/isolinux.bin -c isolinux/boot.cat -no-emul-boot -boot-load-size 4 -boot-info-table -o ../ubuntu-9.04-desktop-i386-custom.iso .

8.8

Testování ISO obrazu

Po vytvoření výsledného ISO obrazu se obraz vypálí na nosič DVD. Testovat každé takto zkušebně vytvořené DVD restartováním hlavního počítače, případně instalací dalšího operačního systému by bylo velmi náročné. V tomto případě je dobré využít myšlenky virtualizace za použití nástrojů k virutalizaci operačních systémů. Virtualizační nástroje umožňují spustí virtuální operační systém v rámci jednoho počítače.

Obr. 4: Ukázka virtualizačního nástroje Virtualbox

Pomocí virtualizace jsme schopni náš procesor, operační paměť, síťovou kartu a pevný disk využít pro více než jeden operační systém. To se provádí pomocí tzv. nativní virtualizace, při které dochází k simulaci hardware, což umožňuje běh operačních systémů bez dalších zásahů, tak jako by běžely na plnohodnotném hardwaru. Pro efektivní využití virtualizace je nutné mít zejména dostatek operační paměti a je doporučen vícejádrový procesor. Samotný virtuální systém je absolutně

8.9

Další nástroje pro úpravu distribuce

27

izolovaný od hostitelského počítače, tak se často využívá pro testování potencionálně nebezpečných programů, které by mohly poškodit systém. (Hájek, 2007) Na trhu existuje řada komerčních i volně dostupných aplikací, které dokáží virtualizovat operační systém. K nejznámějším komerčním aplikacím patří VMWare Workstation a VMWare Player. Postupem času se prosazují i další nástroje. Pro účely testování distribuce Linuxu byl použit program Virtualbox, za kterým stojí společnost SUN Microsystem. Jedná se o multiplatformní aplikaci, která podporuje virtualizaci nejrůznějších operačních systémů a disponuje velkými možnostmi nastavení.

8.9

Další nástroje pro úpravu distribuce

Existují i další nástroje, které dokáží provést úpravy jednotlivých distribucí. Pro vybranou distribuci Ubuntu je k dispozici grafický nástroj Reconstructor, který je naprogramován v jazyce Python. Pomocí grafického uživatelského rozhraní si i málo zkušený uživatel může upravit svoji distribuci. Je však určen zejména pro distribuci Ubuntu, i když v současné verzi experimentálně podporuje i prostředí KDE ve verzi čtyři. Disponuje možnostmi rozšířených úprav grafického prostředí, bootovacích obrazovek a dalších podrobnějších nastavení. Intuitivní grafické prostředí postavené na GTK knihovně vlastně simuluje výše uvedený postup v příkazovém řádku. Je šířen pod licencí GNU General Public License (GPL) a je tak možno se podílet na dalším vývoji programu. Princip práce programu Reconstructor je v zásadě podobný. Vedle grafického rozhraní lze sledovat co se momentálně děje. Rozbalování ISO obrazu, komprimace souborového systému squashfs a nakonec samotné vygenerování ISO obrazu. Je jen škoda, že se v programu nezobrazuje aktuální stav průběhu komprimace dat do squashfs. Zajímavou součástí programu jsou moduly. Moduly jsou v podobě jednoduchých shellových skriptů, které se spouští uvnitř chrootového prostředí. Skripty jsou instalačního charakteru a umožňují instalaci programu nebo balíku programů. Možnost Run the boot zajistí spuštění programu přímo při startu operačního systému z Live CD. Každý modul je kontrolován a pravidelně aktualizován. Na stránkách projektu si lze stáhnout několik předpřipravených modulů. (SourceForge.net, 2009) K programování modulů existuje i dokumentace, takže je možné se znalostí skriptování si vyrobit vhodný modul podle vlastních potřeb. Příklad upraveného modulu pro program Reconstructor, který nainstaluje typografický software: #!/bin/sh # # Reconstructor Module - GNUCash # Copyright (c) 2006 Reconstructor Team # # This program is free software; you can redistribute it and/or # modify it under the terms of the GNU General Public License # as published by the Free Software Foundation; either version 2

8.9

# # # # # # # # # #

Další nástroje pro úpravu distribuce

28

of the License, or (at your option) any later version. This program is distributed in the hope that it will be useful, but WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A~PARTICULAR PURPOSE. See the GNU General Public License for more details. You should have received a copy of the GNU General Public License along with this program; if not, write to the Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin Street, Fifth Floor, Boston, MA 02110-1301, USA.

RMOD_ENGINE=1.0 RMOD_CATEGORY=’Software’ RMOD_SUBCATEGORY=’Productivity’ RMOD_NAME=’Typografický software’ RMOD_AUTHOR=’Stratos Zerdaloglu’ RMOD_VERSION=0.1 RMOD_DESCRIPTION=’Instaluje typografický software.’ RMOD_RUN_IN_CHROOT=True RMOD_UPDATE_URL=’’ echo Running $RMOD_NAME... apt-get update apt-get install -y texlive* apt-get install -y texmaker # clean cache apt-get clean apt-get autoclean echo $RMOD_NAME Finished...

Při praktickém testování se program choval občas nestabilně a bylo ho nutné restartovat. V některých případech se stávalo, že nedokázal vygenerovat výsledný ISO soubor. V distribuci Kubuntu je jeho instalace poněkud technicky náročnější než v Ubuntu kvůli vazbě na sdílené knihovny z prostředí Gnome. Poslední verze 2.9 opravuju mnoho bugů a podporuje už i testovací vydání distribuce Ubuntu – Karmic Koala. Do budoucna bude rozhodně zajímavé sledovat další vývoj tohoto projektu. Pokud vývojáři zapracují na větší stabilitě a program bude oficiálně podporovat také úpravu distribuce Kubuntu, stala by se z něj plnohodnotná alternativa pro ruční úpravu.

8.9

Další nástroje pro úpravu distribuce

Obr. 5: Výchozí moduly programu Reconstructor (Sourceforge.net, 2009)

29

9

DISKUSE A ZÁVĚR

9 9.1

30

Diskuse a závěr Diskuse

Cíl práce byl z velké části splněn. Byly využity významné vlastnosti Linuxu – otevřenost a dokumentace systému. Díky těmto vlastnostem a řadě pomocných nástrojů se podařilo vhodně upravit ISO obraz vybrané distribuce. Povedlo se vyhledat a obohatit distribuci o řadu užitečných nástrojů a utilit, které jsou v konkurečním systému Windows často placené nebo nejsou vůbec dostupné. Menší problém nastal s úpravou bootovacího usplash. Díky nové implementaci usplash v Jaunty Jackalope se manuálně kompilovaný usplash zobrazoval chybně nebo vůbec. Z toho důvodu bylo přistoupeno k výběru hotového motivu ve zdrojových kódech pro nejrůznější rozlišení. Implementační část by se dala přirozeně rozvíjet dále. Bylo by možné graficky zpracovat vlastní motiv s tématem fakulty pro grafické uživatelské prostředí nebo doimplementovat vlastní repozitáře, které by se nacházely na školních serverech. V případě hromadného nasazení na učebny ústavu informatiky by stálo za úvahu systém připojit k centrální doméně (LDAP) a více customizovat uživatelské účty s různým oprávněním. Během práce byly také využity poznatky z odborných diskusích fór a komunitních webů, které pomohly řešit řadu problémů zejména s implementační částí bakalářské práce.

9.2

Závěr

Bakalářská práce se zabývá možnostmi současných linuxových distribucí, které jsou určeny pro desktopové využití. Zkoumá jejich principy, porovnává je mezi sebou a hodnotí jejich vlastnosti zejména ve vztahu ke studentovi Provozně ekonomické fakulty, který vyžaduje jednoduchý a funkční systém vybavený potřebným softwarem. Výstupem bakalářské práce je vytvoření speciálně upravené linuxové distribuce Kubuntu, která obsahuje nejpoužívanější software k výuce informatických předmětů na PEF MZLU a je tak splněno zadání. Jako grafické prostředí je použito KDE ve verzi 4.2.2. Distribuce je obohacena také o další užitečný software potřebný pro nasazení na pracovní stanici do domácností. Jednoduchou instalací si student zprovozní kompletně funkční operační systém bez nutnosti ruční instalace dalšího softwaru. Speciálně upravená distribuce by mohla být bez problému nasazena na učebny ústavu informatiky, kde již byla také testována. Ukazuje se, že linuxové systémy mohou v mnoha ohledech nahradit komerční operační systémy Windows. Linux je systém možností a velkým prostorem pro další vývoj v oblasti informačních technologií. Svědčí o tom i stále se zvyšující se poptávka po linuxových distribucích.

10

10

LITERATURA

31

Literatura

Co přináší KDE 4 – (technologie) [on-line]. 2007. [cit. 22. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://www.abclinuxu.cz/clanky/ recenze/co-prinasi-kde-4-technologie. Hájek, J. Virtualizace – mýtus, kouzlo, hype nebo realita? [on-line]. 2007. [cit. 20. 5. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://interval.cz/clanky/ virtualizace-mytus-kouzlo-hype-nebo-realita/. How do I customize USplash? [on-line]. 2009. [cit. 22. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: https://help.ubuntu.com/community/USplashCustomizationHowto. How to Customize the Ubuntu Desktop CD [on-line]. 2009. [cit. 20. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: https://help.ubuntu.com/community/LiveCDCustomization. Change-Ubuntu-Bootsplash-Theme [on-line]. 2007. [cit. 18. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://news.softpedia.com/news/ Change-Ubuntu-Bootsplash-Theme-55237.shtml. Karber, V. Gnome: Lehké představení [on-line]. 2008. [cit. 25. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://www.root.cz/clanky/gnome-lehke-predstaveni/. Kloss, T. Linuxové balíčkovací systémy 1 [on-line]. 2006. [cit. 28. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://www.linuxexpres.cz/praxe/linuxove-balickovaci-systemy-1. Linuxové distribuce – kde získat [on-line]. 2009. [cit. 27. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://proc.linux.cz/kde-ziskat.html. Sourceforge.net: Using Reconstructor [on-line]. 2009. [cit. 23. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://reconstructor.wiki.sourceforge.net/UsingReconstructor. Vychodil, V. Operační systém Linux: příručka českého uživatele 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003a. ISBN 80-7226-333-1. Kapitola 1, Základní pojmy, historie systému, s. 9-11. Vychodil, V. Operační systém Linux: příručka českého uživatele 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003b. ISBN 80-7226-333-1. Kapitola 8, Grafické síťové rozhraní, s. 222-225. Vytvoření vlastního LiveCD [on-line]. 2009. [cit. 20. 4. 2009]. Dokument ve formátu HTML. Dostupný na Internetu: http://wiki.ubuntu.cz/ Vytvo%C5%99en%C3%AD%20vlastn%C3%ADho%20LiveCD.

Přílohy

A

SEZNAM POUŽITÝCH REPOZITÁŘŮ

A

33

Seznam použitých repozitářů

deb deb deb deb deb deb deb deb deb

http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty main restricted http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty-updates main restricted http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty universe http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty-updates universe http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty multiverse http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ jaunty-updates multiverse http://security.ubuntu.com/ubuntu jaunty-security main restricted http://security.ubuntu.com/ubuntu jaunty-security universe http://security.ubuntu.com/ubuntu jaunty-security multiverse

deb deb deb deb deb

http://repo.palatinus.cz/stable/ # Esmska http://ppa.launchpad.net/kubuntu-ppa/ppa/ubuntu jaunty main http://wine.budgetdedicated.com/apt jaunty main # Wine http://archive.canonical.com/ubuntu jaunty partner http://packages.medibuntu.org/ jaunty free non-free # Ubuntu 9.04

B

B

SEZNAM NAINSTALOVANÝCH BALÍČKŮ

Seznam nainstalovaných balíčků

kubuntu-restricted-extras emacs evince enca cstocs texlive texmaker yakuake skype opera firefox acroread gimp blender inkscape pdftk convertall thunderbird krusader wine netbeans eclipse fpc libdvdcss2 non-free-codecs flashplugin-nonfree kdevelop esmska postgresql php* unrar p7zip-full

34