Analýza struktury nejfrekventovanějších čínských znaků Analysis of the Most Frequently Used Chinese Characters Structure

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra asijských studií BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Analýza struktury nejfrekventovanějších čínských znaků Analysis of the Most Frequently Used Chinese Characters Structure

Michal Špetla

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Tereza Slaměníková

OLOMOUC 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl veškeré použité prameny a literaturu.

Olomouc, 23. 4. 2012

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Špetla Michal Název katedry a fakulty: Katedra asijských studií, Filozofická fakulta Název diplomové práce: Analýza struktury nejfrekventovanějších čínských znaků Vedoucí diplomové práce: Mgr. Tereza Slaměníková Počet znaků: 64 725 (včetně přílohy) Počet příloh: 1 Počet titulů použité literatury: 6

Klíčová slova: čínské znakové písmo, jednoduchý znak, složený znak, grafická struktura, grafická podstruktura, grafický prvek

Tato práce se zabývá grafickou strukturou 2500 nejfrekventovanějších čínských znaků. Podle uspořádání prvků ve znacích jsem nejprve vymezil pět základních grafických struktur, jmenovitě strukturu horizontální, vertikální, centrální, rámcovou a strukturu tří stejných prvků. Ty jsem dále rozdělil do 154 dílčích podstruktur. Následně jsem kvantifikoval, kolik znaků se nachází v základních strukturách a posléze kolik znaků v jednotlivých podstrukturách. Práce samotná se dělí na dvě části. První je část teoretická, kde jsem nastínil vznik a vývoj čínských znaků s několika hlavními reformami, ke kterým během jejich vývoje došlo. Následně jsem ve stručnosti představil základní informace o etymologii čínských znaků a nakonec popsal důležitá fakta týkající se jejich grafické podoby. Druhou je část analytická, ve které jsem definoval kritéria, jež jsem si pro dělení stanovil a popsal hlavní problémy, na které jsem při analýze narazil. Následně jsem graficky pomocí jednoduchých schémat znázornil všech 154 podstruktur, které jsem během zkoumání vymezil a v rámci jednotlivých základních grafických struktur je seřadil od nejfrekventovanější po nejméně frekventovanou. Nakonec jsem výsledky analýzy shrnul a vyhodnotil v závěru.

Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Tereze Slaměníkové za vstřícný přístup, cenné rady a metodické vedení práce. Také bych rád poděkoval Mgr. Davidu Uhrovi, PhD. za návrh tématu práce.

OBSAH SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 7 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 8 EDIČNÍ POZNÁMKA ........................................................................................................ 9 ÚVOD.......... ........................................................................................................................ 10 I

TEORIE ....................................................................................................................... 11

1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ČÍNSKÉHO ZNAKOVÉHO PÍSMA.................. 12 1.1

Vznik a vývoj čínského písma ............................................................................... 12

1.2

Etymologie čínských znaků ................................................................................... 14

1.3

Grafika čínských znaků ......................................................................................... 16

1.3.1 Struktura prvků 1. stupně dekompozice ......................................................... 17 1.3.2 Struktura prvků vyšších stupňů dekompozice ................................................ 17 II

ANALÝZA................................................................................................................... 18

2

ÚVOD K ANALÝZE STRUKTURY ČÍNSKÝCH ZNAKŮ .................................. 19 2.1

Kritéria pro dělení znaků ....................................................................................... 20

2.1.1 Problematické znaky....................................................................................... 20 3

ANALÝZA STRUKTUR A PODSTRUKTUR ČÍNSKÝCH ZNAKŮ .................. 23 3.1

Jednoduché znaky .................................................................................................. 26

3.2

Horizontální struktura ............................................................................................ 27

3.2.1 Horizontální struktura se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice .................. 28 3.2.2 Horizontální struktura se třemi prvky v 1. stupni dekompozice..................... 31 3.3

Vertikální struktura ................................................................................................ 32

3.3.1 Vertikální struktura se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice ...................... 33 3.3.2 Vertikální struktura se třemi prvky v 1. stupni dekompozice ......................... 36 3.4

Centrální struktura ................................................................................................. 38

3.5

Rámcová struktura ................................................................................................. 41

3.6

Struktura tří stejných prvků ................................................................................... 42

3.7

Vyhodnocení analýzy............................................................................................. 43

ZÁVĚR…… ....................................................................................................................... 45 RESUMÉ…. ....................................................................................................................... 47 BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................ 48 PŘÍLOHY… ....................................................................................................................... 50

Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta

SEZNAM TABULEK Tabulka I: Souhrnné údaje , s. 30 Tabulka II: Souhrnné údaje , s. 35 Tabulka III: Souhrnné údaje , s. 37 Tabulka IV: Souhrnné údaje , s. 40 Tabulka V: Počet znaků podle počtu ramen vnějšího prvku, s. 40 Tabulka VI: Souhrnné údaje , s. 42 Tabulka VII: Frekvence výskytu základních struktur, s. 43 Tabulka VIII: Deset nejfrekventovanějších , s. 44

7


SEZNAM ZKRATEK = Horizontální struktura = Horizontální struktura se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice = Horizontální struktura se třemi prvky v 1. stupni dekompozice = Vertikální struktura = Vertikální struktura se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice = Vertikální struktura se třemi prvky v 1. stupni dekompozice = Centrální struktura = Rámcová struktura <STP> = Struktura tří stejných prvků = Podstruktura

8


9

EDIČNÍ POZNÁMKA Pro přepis termínů zapsaných čínskými znaky je použita výhradně čínská standardní transkripce pīnyīn 拼音. Analyzované znaky, které se objevují v textu jako příklady, jsem ponechal bez transkripce, protože jejich výslovnost je pro potřeby mé práce podružná. Pro grafické znázornění jednotlivých struktur a podstruktur jsem použil počítačový program Inkscape.


10

ÚVOD Při studiu čínštiny člověk naráží na celou řadu komplikací. Jednou z nich je čínské písmo. Přestože je teoreticky možné, minimálně v začátcích studia, učit se čínsky bez znaků, od určité úrovně je jejich zvládnutí nevyhnutelné. Protože čínské znaky již povětšinou nejsou pouze jednoduchými schematickými zobrazeními konkrétních věcí, jak tomu bylo na začátku jejich vývoje, je užitečné si při jejich studiu uvědomit, že jejich grafická podoba má určitý systém. Čínský znak se skládá z tahů, tahy se sdružují do prvků a prvky potom

do

jednotlivých

znaků.

V této práci se na vzorku 2500

nejfrekventovanějších čínských znaků pokusím analyzovat, jakým způsobem mohou být jednotlivé prvky ve znaku uspořádány. Jsem přesvědčen, že pochopení toho, jak jsou prvky ve znaku seskupeny, může být nápomocné i při jejich studiu a vnést mezi jejich nepřeberné množství určitý řád. Má práce bude rozdělena na dvě části. Část teoretickou, kde nastíním vznik a vývoj čínského písma a některé jeho reformy, které měly často zásadní vliv i na strukturu znaků. Dále ve stručnosti popíši etymologii znaků, protože i když má práce bude primárně postavena na synchronním přistupu, etymologii zcela pominout nemůžu a u některých znaků k ní bude nutné přihlédnout. Nakonec popíši grafiku znaků s důrazem na základní grafické struktury, které mohou znaky vytvářet. Na základě těchto teoretických poznatků poté přijde na řadu samotná analýza struktury čínských znaků, kterou podrobně popíši ve druhé, praktické části této práce. Jak již bylo zmíněno výše, ta bude spočívat v analýze struktur, případně podstruktur 2500 nejfrekventovanějších čínských znaků. Pokusím se v ní vymezit a schematicky znázornit veškeré struktury a podstruktury, kterých mohou jednotlivé znaky nabývat a dále kvantifikovat, kolik znaků se v každé struktuře a podstruktuře nachází. Budu zjišťovat, které struktury a podstruktury jsou nejrozšířenější a z těchto poznatků vyvodím závěry. Přehled všech 2500 znaků rozdělených do jednotlivých struktur a podstruktur, se bude nacházet v příloze práce.


I.

TEORIE

11


1

1.1

12

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ČÍNSKÉHO ZNAKOVÉHO PÍSMA

Vznik a vývoj čínského písma Podle čínské tradice je myšlenka vytvoření znakového písma připisována mytickému

vladaři Fú Xī 伏羲.1 Znaky jako takové měl potom vytvořit Cāng Jié 仓颉, dvorní historik a rádce Žlutého císaře Huángdì 皇帝.2Avšak teorie, že čínské znaky vymyslel jeden člověk, není příliš pravděpodobná. Vývoj čínského písma byl nejspíše postupný a trval po mnoho generací.3 Nejstarší dochované písemné záznamy, nápisy na želvích krunýřích a hovězích lopatkách – jiǎgǔwén 甲骨文, se datují do 18. století př. n. l. Krunýře a lopatky byly objeveny roku 1899 ve vesnici Xiǎotún 小屯 v provincii Hénán 河南 . 4 Zkoumání záznamů odhalilo skutečnost, že ačkoli způsob jejich tvoření byl poměrně jasně daný, jejich formy se značně lišily. Proto kolem roku 800 př. n. l. kronikář Zhòu 籀 vytvořil soupis existujících znaků a určil jejich standardní podobu. Čínští lingvisté tento soupis nazývají buď zhòuwén 籀文 nebo větší písmo dàzhuàn 大篆. 5 Poté následovalo menší písmo xiǎozhuàn 小篆 , které vycházelo z většího písma a v podstatě pouze nahradilo variantní podoby znaků znakem jediným.6 Zásadní pro vývoj čínského znakového písma byl přechod na úřednické písmo lìshū 隶书. Během této reformy došlo k významnému porušení systému čínských znaků, autoři nebyli obeznámeni s principy čínské gramatologie a etymologií čínského písma a mnohé znaky nahradili nemotivovanými značkami. Dále původně čistě ideografický princip čínského písma byl narušen ve prospěch písma slabičného. K zásahům do systému čínského písma přispěl i vznik kurzivního písma xíngshū 行书 a trávového písma cǎoshū 草书. Nahrazování znaků nemotivovanými značkami pokračuje až do současnosti a téměř

1

WILDER, G. D., Analysis of the Chinese Characters, s. 5. KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xi. 3 VOCHALA, J. et al., Úvod do čínského, japonského a korejského písma I, s. 10. 4 tamtéž 5 WILDER, G. D., Analysis of the Chinese Characters, s. 5. 6 KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xi. 2


13

nic na tom nezměnil ani přechod na normativní písmo kǎishū 楷书.7 Tento proces také značně znesnadňuje analýzu struktury čínských znaků, jak se pokusím ilustrovat dále v mé bakalářské práci. K další zásadní změně grafiky čínských znaků došlo během velké reformy, která začala v roce 1956 vydáním publikace Pravidla pro zjednodušování čínských znaků. Od roku 1964 se potom začal používat Úplný seznam zjednodušených znaků. Seznam z roku 1964 obsahoval celkem 2236 zjednodušených znaků a rušil 2264 znaků složitých. 8 Ke zjednodušení znaků bylo použito několik různých postupů (např. vynechání jednoho nebo několika prvků znaku, nahrazení znaku jeho kurzivní variantou, nahrazení znaku nově utvořeným jednodušším znakem atd.). Zjednodušení znaků má vedle mnoha předností i některé negativní důsledky, mnohé prvky přestaly být funkční, zvýšila se homografie znaků, došlo k zastření etymologie některých znaků, zejména symbolů apod. 9 Některé z těchto změn, např. nahrazení znaku nově utvořeným jednodušším znakem, také dále komplikovaly mou práci, protože tak u mnoha znaků došlo k výraznému zastření původně jasně vyčlenitelných prvků znaku.

7

KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xi. KANE, D., Knížka o čínštině, s. 65. 9 VOCHALA, J. et al., Úvod do čínského, japonského a korejského písma I, s. 50-51. 8


1.2

14

Etymologie čínských znaků Základní klasifikace znaků podle způsobu jejich vytvoření je připisována hanskému

gramatologovi jménem Xǔ Shèn 许慎, který ve svém díle Výklad významu jednoduchých a rozbor struktury složených znaků Shuō Wén Jiě Zì 说文解字 vysvětlil vznik jednoduchých znaků dútǐzì 独体字 (znaky tvořené jedním prvkem, 电, 日) a provedl analýzu znaků složených hétǐzì 和体字 (znaky tvořené dvěma a více prvky, 纷, 囊) a na základě této analýzy znaky rozdělil do šesti kategorií, tzv. liùshū 六书.10 V rámci jednoduchých znaků, které nazývá základní wén 文 , Xǔ Shèn rozlišuje piktogramy xiàngxíng 象形 a symboly zhǐshì 指事. V rámci znaků složených, jež nazývá odvozené zì 字, potom rozlišuje ideogramy huìyì 会意 a fonogramy xíngshēng 形声. Tyto čtyři kategorie jsou založeny na struktuře znaků. Další dvě kategorie, které Xǔ Shèn popsal, výpůjčky jiǎjiè 假借 a varianty zhuǎnzhù 转注 jsou pak založeny na použití znaků.11

Piktogramy jsou schematická zobrazení znázorňující konkrétní objekt. Příkladem může být znak pro ústa kǒu 口 (schematické znázornění úst), člověka rén 人 (znázornění člověka pomocí jeho nohou) nebo hory shān 山 (schematické znázornění tří hor).12

Symboly vznikají připojením rozlišovacího tahu k piktogramu nebo vyjádřením slova pomocí symbolických tahů 13 . Například znak pro kořen běn 本 , který je složený z determinativu 木 v jehož dolní části je vodorovným tahem vyznačeno, kterou část stromu máme na mysli.14

10

WILDER, G. D. et al., Analysis of the Chinese Characters, s. 10. tamtéž 12 tamtéž 13 SLAMĚNÍKOVÁ, T., Nové trendy v čínské grammatologii, s. 35. 14 KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xiv. 11


15

Ideogramy jsou složeny ze dvou či více prvků. Tyto jednotlivé prvky poté společně tvoří význam celého znaku. 15 Znak 公 je složený z determinativu rozdělovat bā 八 a determinativu soukromý sī 厶, dohromady potom dávají znaku význam „veřejný“.16

Fonogramy jsou tvořeny nejčastěji dvěma prvky. Jeden z prvků (determinativ) dává znaku význam, druhý (fonetikum) pak určuje jeho výslovnost.17 Příkladem může být znak zastavovat tíng 停 s determinativem člověk rén 人 a fonetikem pavilón tíng 亭.18

Výpůjčky jsou znaky, které se používají v jiném než jejich původním významu. Mohlo k tomu dojít buď chybou nebo konvencí. Chyba se objevila například v Hovorech Konfuciových, kde se nachází znak shuō 说 znamenající „radovat se”. Nyní tento znak znamená „mluvit“. „Radovat se“ potom zapisuje znakem yuè 悦. Jednou písař chybně zaměnil znak 说 za znak 悦 a z důvodů pověrčivosti a respektu k tradičním textům nedošlo k opravě. 19 Konvencí ke změně významu došlo například u znaku deset tisíc wàn 萬, původně se jednalo o piktogram „štír“.20 Výpůjčky jsou hlavním důvodem toho, proč je interpretace čínských znaků, které byly původně jednoduché, tak složitá a záludná.21

Poslední kategorie, tzv. varianty, je mírně nejasná. Varianty jsou s největší pravděpodobností znaky, které vznikají přeměnou grafiky části znaku svého synonyma.22 Nejčastěji udávaným příkladem jsou znaky lǎo 老 a kǎo 考. Alternativní výklad chápe varianty jako rozšířené významy původního znaku. Například u znaku wǎng 网 byl primární význam „rybářská síť” rozšířen na významy jako „pavučina“ nebo „chytat“.23

15

WILDER, G. D. et al., Analysis of the Chinese Characters, s. 10. KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xiv. 17 WILDER, G. D. et al., Analysis of the Chinese Characters, s. 10. 18 KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xv. 19 WILDER, G. D. et al., Analysis of the Chinese Characters, s. 10-11. 20 KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xv. 21 WILDER, G. D. et al., Analysis of the Chinese Characters, s. 11. 22 KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xv. 23 WILDER, G. D. et al., Analysis of the Chinese Characters, s. 11. 16


1.3

16

Grafika čínských znaků Z grafického hlediska je možné u čínských znaků rozlišit tři základní úrovně: tah bǐhuà

笔画, prvek bùjiàn 部件 a celý znak hànzì 汉字. Nejmenší jednotkou je tah. Základních tahů je celkem pět, a to bodový tah diǎn 点, vodorovný tah héng 横, svislý tah shù 竖, levý tah piě 撇 a pravý tah nà 捺. Z těchto základních tahů je možné derivovat tahy odvozené.24 Tahy se sdružují do prvků (v odborné literatuře se objevuje i termín složka) a prvky poté tvoří celé znaky. Minimální jednotkou, kterou se v této práci zabývám, je prvek. Dekompozicí znaků a prvků na jednotlivé tahy jsem se dále nevěnoval, protože na to, do jaké struktury ten který znak patří, to až na výjimky nemá vliv. Těmito výjimkami jsou tahy, které mohou vystupovat jako samostatné znaky nebo prvky, např. tahy 一 , 乙.25 Jak již bylo zmíněno výše, znaky lze podle počtu prvků rozdělit na jednoduché a složené. Znaky mohou mít poměrně komplikovanou podobu a rozpadat se na jednotlivé prvky v několika úrovních. Např. znak 蹦 se nejprve rozpadá na prvky 1. stupně, 足 (vlevo) a 崩(vpravo); pravá část se následně rozpadá na prvky 2. stupně 山 (nahoře) a 朋 (dole); prvek 朋 se poté ještě dále rozpadá na prvky 3. stupně, kdy je pravá i levá část prvku tvořena 月.26 Podle toho, jakým způsobem jsou prvky 1. stupně uspořádány ve znaku rozlišujeme několik základních struktur.

24

KUČERA, O. et al., Učebnice čínských znaků, s. xii. SLAMĚNÍKOVÁ, T., Nové trendy v čínské grammatologii, s. 19. 26 tamtéž 25

Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta 1.3.1

17

Struktura prvků 1. stupně dekompozice

Prvky 1. stupně můžeme rozdělit do tří až pěti základních grafických struktur. Docent Vochala ve své knize Úvod do čínského, japonského a korejského písma II. – Praktický kurs27 popisuje tři základní struktury:

1. Horizontální struktura zuǒ-yòu jiégòu 左右结构 , kde jsou prvky v 1. stupni dekompozice uspořádány vedle sebe. Patří zde znaky jako např. 肌, 潮. 2. Vertikální struktura shàng-xià jiégòu 上下结构 , kde jsou prvky v 1. stupni dekompozice uspořádány nad sebou a můžeme zde zařadit např. znaky 安, 蔑. 3. Centrální struktura bāo jiégòu 包结构, 包结构 kterou docent Vochala nazývá „struktura s vnější a vnitřní složkou“, např. 因, 冈. Vnější prvek pak může být dvouramenný, např. 厅, 启, tříramenný, např. 区, 医 nebo čtyřramenný, např. 回, 团.28 Čínská gramatologie k těmto třem strukturám přidává čtvrtou, tzv. rámcovou strukturu jiāochā jiégòu 交叉结构交叉结构 se znaky jako např. 乘, 爽29 a někdy i pátou strukturu, jejíž čínský název je pǐn jiégòu 品结构. 品结构 Do této struktury patří např. znaky. 品, 森, 晶.30 Za pǐn jiégòu je označována struktura tvořená třemi stejnými prvky,31 proto ji budu v rámci mé bakalářské práce nazývat struktura tří stejných prvků. Poslední dvě zmíněné struktury jsou ve srovnání se třemi předchozími marginální.

1.3.2

Struktura prvků vyšších stupňů dekompozice

V rámci základních struktur lze ve znacích vymezit velké množství podstruktur, podle toho jak jsou v těchto znacích uspořádány prvky 2. stupně, 3. stupně atd. Tyto podstruktury se pokusím analyzovat a podrobně popsat v praktické části této práce.

27

VOCHALA, J. et al., Úvod do čínského, japonského a korejského písma II, s 58-112. VOCHALA, J. et al., Úvod do čínského, japonského a korejského písma II, 58-59. 29 SLAMĚNÍKOVÁ, T., Nové trendy v čínské grammatologii, s. 20-21. 30 ICIBA, Hanzicidian, . 31 ZHISHIBAIDU,“品”字结构, . 28


II.

ANALÝZA

18


2

19

ÚVOD K ANALÝZE STRUKTURY ČÍNSKÝCH ZNAKŮ Jak již jsem zmínil v úvodu, v této bakalářské práci jsem se pokusil rozdělit 2500

nejfrekventovanějších čínských znaků podle toho, do které struktury a případně dále podstruktury náleží, a následně provést kvantitativní analýzu frekvence výskytu jednotlivých struktur a podstruktur. V případě jednoduchých znaků, které žádnou ze základních struktur ani podstruktur nevytváří, jsem potom pouze zjistil jejich celkový počet mezi analyzovanými znaky. Seznam 2500 nejfrekventovanějších znaků byl publikován pod názvem Tabulka běžně používaných znaků moderní čínštiny Xiàndài Hànyǔ chángyòngzì 现代汉语常用字表 vydané 26. ledna 1988. V této publikaci byl kromě soupisu 2500 nejfrekventovanějších znaků uveden i seznam 1000 méně frekventovaných znaků. Těchto 3500 znaků pokrývá 99,48% běžného čínského textu.32 Při samotné analýze jsem postupoval tak, že jsem nejdříve u každého znaku určil, zdali se jedná o znak jednoduchý nebo znak složený. U znaků složených jsem následně analyzoval jejich jednotlivé prvky a opět určil, zdali jsou to prvky jednoduché či složené. Následně jsem složené znaky rozdělil do jednotlivých struktur a podstruktur. Při rozhodování zdali se jedná o znak (prvek) jednoduchý či složený jsem se řídil níže uvedenými kritérii a pravidly. Je třeba zmínit, že tato kritéria se ne zcela shodují s kritérii, která pro dělení znaků na jednoduché a složené použil Xǔ Shèn. Největší rozdíl je v chápání piktogramů. Já jsem některé znaky, které Xǔ Shèn řadí k piktogramům, a tudíž ke znakům jednoduchým, přehodnotil a zařadil je do znaků složených. Stejně tak některé znaky složené (zejména fonogramy) jsem zařadil do znaků jednoduchých. Tato problematika je podrobně popsána dále.

32

BAIDUBAIKE, 现代汉语常用字表, .


2.1

20

Kritéria pro dělení znaků Výchozím bodem pro rozdělení znaků byla jejich současná podoba, tedy podoba,

kterou písmo dostalo během již zmíněné velké reformy z poloviny 20. století a k hodnocení struktury znaků jsem používal primárně synchronní přístup. Při dělení by bylo možné klást mnohem větší důraz na použití diachronního přístupu, u kterého by musely být ve výrazně větší míře brány v potaz jak nezjednodušené formy znaků, tak formy, které znaky nabývaly během svého několik tisíc let trvajícího vývoje. Je zřejmé, že při použití takového přístupu by se zařazení některých znaků lišilo. Tento přístup jsem po konzultaci s vedoucí práce zavrhl z důvodů jeho náročnosti, výsledná práce by přesáhla rámec bakalářské práce. Úplně jsem však diachronní přístup zavrhnout nemohl a u některých problémových znaků jsem musel více či méně přihlédnout k jejich etymologii. K tomu mi posloužila kniha G.D. Wildera a J.H. Ingrama Analysis of Chinese Characters, která se etymologií čínských znaků zabývá, případně počítačový program Wenlin, kde je možné nalézt etymologické analýzy švédského sinologa a lingvisty Klase Bernharda Johannese Karlgrena a dalších sinologů.

2.1.1

Problematické znaky

První problematickou oblastí, se kterou jsem se musel vypořádat, byly piktogramy a symboly. Čínští gramatologové velkou část piktogramů a symbolů chápou jako jeden prvek, přesto některé piktogramy občas řadí do některé ze základních struktur, např. znak 旦 , znázorňující „úsvit“, který je obecně řazen k piktogramům, někdy bývá řazen do vertikální struktury, protože je v tomto znaku možné rozeznat dva prvky, 日 a 一33. Naproti tomu ideogram 屯, ve kterém je stejně jako u znaku 旦 možné rozeznat dva prvky, v tomto případě 屮 a 一, čínští gramatologové většinou chápou jako jeden prvek. 34 U velkého množství piktogramů, které na první pohled vypadají, že by je bylo možné dále dělit (např.

33 34

ICIBA, Hanzicidian, . ICIBA, Hanzicidian, .


21

znak 龙 by teoreticky mohl spadat do centrální struktury), ve skutečnosti není možné vymezit žádné relevantní prvky. Moje prvotní myšlenka byla veškeré piktogramy považovat za jeden prvek bez výjimky. To však sebou přinášelo určité problémy. Zejména to, že u velkého množství znaků není jasné, zdali mezi piktogramy nebyly zařazeny pouze konvencí a teoreticky by tak mohly spadat i do jiné kategorie, např. mezi ideogramy (pokud bych všechny piktogramy bral jako jeden prvek a výše zmíněný znak 旦 chápal jako piktogram, byl by to jeden prvek, pokud jako ideogram, zařadil bych ho do vertikální struktury). Další problematickou skupinou byly piktogramy, které se během svého vývoje pozměnily natolik, že se již ve své podstatě o piktogramy nejedná (znak 泉 byl původně piktogramem znázorňujícím povodí řeky, dnes se ovšem přetransformoval do podoby složené z funkčních prvků 白 a 水). Nakonec jsem se rozhodl znaky, které jsou sice obecně řazeny k piktogramům, ale je u nich důvodná pochybnost, že by se mohlo jednat i o jiný typ znaku či jsou již příliš pozměněny, za piktogramy nepovažovat a hodnotit jejich strukturu, jako by se o piktogram nejednalo. Tento přístup má očividnou nevýhodu v tom, že je do určité míry subjektivní. Nejproblematičtější přitom byly ty piktogramy, které jsou zcela jednoznačně stále piktogramy, avšak jejich podoba se pozměnila tak, že vypadají, jako by byly tvořeny dvěma prvky (např. piktogram 它 je původně schematickým znázorněním hada, ale v jeho současné podobě je možné nalézt dva prvky běžně se vyskytující v jiných znacích, které zde ovšem na rozdíl od znaku 泉 nemají žádnou souvislost s významem znaku). Z důvodu zachování kontinuity dělení jsem takové znaky nadále chápal jako jeden prvek, protože seskupení tahů, které více či méně připomínají některý prvek, je teoreticky možné nalézt u mnoha piktogramů. Zjistit, které prvky jsou u znaků obecně řazených mezi piktogramy funkční, je však poněkud komplikované a vyžadovalo by to důkladný diachronní výzkum přesahující rámec bakalářské práce. Takže i v tomto případě je zařazení některých znaků značně subjektivní. Dále bylo třeba rozhodnout, co bude ještě považováno za samostatný prvek znaku. Problematické byly zejména některé prvky, které mají jen minimální nebo žádnou samostatnost a ve znaku nemají žádný sémantický ani fonetický význam. V praxi jsem postupoval tak, že za samostatný prvek jsem považoval znaky, dále prvky, které ze znaků vycházejí a prvky, jejichž původ je již obtížně zjistitelný, ale jsou jasně definovatelným komponentem mnoha znaků (např. horní část znaků 每, 复 nebo 勇).


22

Další problém vyvstává u znaků, které byly původně fonogramy, ale svůj fonografický charakter v důsledku grafické formalizace částečně ztratily a původní prvky se zastřely. Příkladem je znak 年 , který se původně skládal z radikálu 禾 a fonetika 千 . 35 Pravděpodobně z tohoto důvodu čínští lingvisté tento znak stále řadí do horizontální struktury36, já ho a jemu podobné chápu jako jeden prvek. Problematickou oblastí jsou také změny grafické podoby prvků u složených znaků. Některé prvky jsou pozměněny pouze mírně, např. u znaků jako 跟, 跑, 跳 je modifikována spodní část prvku 足, přičemž na to, do jaké struktury bude zařazen, to vliv nemá. Naproti tomu u znaků jako 针, 钉, 钓 je levá část, kterou byl původně znak 金, pozměněna tak, že je těžké rozhodnout, zdali ji ještě řadit do vertikální struktury nebo ji již chápat jako samostatný prvek. Obdobným případem jsou znaky s radikálem 饣 (např. 饭, 饰). Radikál 饣 je zjednodušená forma znaku 食, který má vertikální strukturu. Za hodnotící kritérium pro typy případy jsem stanovil skutečnost, zda se tyto části radikálů vyskytují jako prvky v dalších znacích. U radikálů 饣 a 钅 je sice horní prvek poměrně běžný, ale jejich spodní prvek je unikátní a u jiných znaků či prvků se nevyskytuje. Z tohoto důvodu jsem je chápal jako jeden prvek, přestože z etymologického hlediska se jedná o vertikální strukturu. Tento problém je typický zejména pro prvky, které vznikly při výše zmíněné reformě čínského písma ve 20. století tím způsobem, že došlo k nahrazení některého prvku znaku nově utvořeným jednodušším prvkem. Určité komplikace se objevily i u znaků jako 施 a 腾. Na první pohled se zdá, že oba znaky patří do horizontální struktury. Při bližší analýze prvků jsem ovšem zjistil, že znak 施 se skládá z piktogramu 㫃 a prvku 也, takže výsledná struktura není horizontální, ale centrální. Podobná, ale o něco složitější, je situace u znaku 腾, který je tvořen částečně zkomoleným prvkem 朕 a prvkem 马. Znak 腾 jsem se také rozhodl zařadit do centrální struktury s tím, že vnější prvek se ještě rozpadá na dva další prvky.

35 36

VOCHALA, J. et al., Úvod do čínského, japonského a korejského písma I, s. 36-37. ICIBA, Hanzicidian, .


3

23

ANALÝZA STRUKTUR A PODSTRUKTUR ČÍNSKÝCH ZNAKŮ Jak již bylo popsáno výše, čínské složené znaky můžeme v prvním stupni

dekompozice rozdělit do tří až pěti základních struktur. V této práci je budu dělit do struktur pěti. Tedy struktury horizontální (dále jen jako ), vertikální (), centrální (), struktury tří stejných prvků (<STP>) a struktury rámcové (). Horizontální, vertikální, centrální struktura a rámcová struktura se poté mohou dále dělit na celou řadu podstruktur (dále jen jako ), které se mezi sebou liší jak uspořádáním jednotlivých prvků ve znaku, tak jejich počtem. Rozdělení všech 2500 znaků podle počtu prvků v rámci jednotlivých struktur a se nachází v příloze této práce. Grafickou podobu jednotlivých struktur a jsem schematicky zachytil obdobným způsobem jako docent Vochala v Úvodu do čínského, japonského a korejského písma II37 s tím, že jsem navíc každý prvek, který se v daném znaku nachází, označil číslem, případně písmenem (STP pro znaky s prvkem, který má <STP> a RS pro znaky s prvkem, který má ). Pod každé schéma jsem pak uvedl příklad znaku, který do dané patří a vedle něj do závorky počet znaků s touto . Všechny jsem očísloval (PS1-PS154), označení se nachází vždy nad daným schématem. Např. , do které patří znaky jako 艺, jsem schematicky zachytil takto:

PS64

艺 (332)

Číslo 1 zde označuje prvek 艹 a číslo 2 prvek 乙. Čísla také, až na výjimky, ukazují pořadí, v jakém jsou jednotlivé prvky ve znaku psány; prvek 艹 jako první a prvek 乙 jako druhý. Výjimkami jsou znaky jako např. 区, u kterého je nejdříve napsán první tah prvku 匚, poté celý prvek 乂 a nakonec zbylé dva tahy prvku 匚. V těchto případech tedy čísla označují pořadí, v jakém se prvky psát začínají. Pokud bych čísla nahradil konkrétními prvky, schéma by vypadalo následovně:


24

Určitou nevýhodou tohoto schematického zobrazení je, že v podstatě nereflektuje poměr velikostí jednotlivých prvků ve znaku. Znak 艺 má horní prvek výrazně menší než prvek spodní, přesto mají ve schématu stejnou velikost. U méně komplikovaných znaků by teoreticky bylo možné v rámci jednotlivých vytvořit schémata beroucí v potaz velikost jednotlivých prvků; takže znaku 艺 by odpovídalo schéma 委 schéma

, zatímco znaku

. Avšak u komplikovaných znaků by takovéto zobrazení bylo velice

složité a výsledné schéma značně nepřehledné. Navíc by se konečný počet schémat až příliš navýšil. U několika typů znaků jsem musel vytvořit specifická schémata. U některých znaků totiž nebylo zcela jasné, kde se u nich nachází předěl mezi prvky 1. stupně. Prvním typem je znak 腾, který jsem detailně rozebíral v části zabývající se problematickými znaky. Jelikož jsem znak zařadil do , bylo nutné nějakým způsobem vyznačit, že se nejedná o , proto jsem od sebe prvky 1. stupně dekompozice oddělil červenou čarou. Schéma vypadá následovně:

PS139

腾 (1)

Další typem jsou znaky jako např. 芬 a 盆. Aby bylo zřejmé, že se nejedná o , ale o , u které se buď horní nebo dolní prvek dále rozpadá na , opět jsem od sebe prvky 1. stupně oddělil červenou čarou. Schémata znaků 芬 a 盆 jsou tedy následující:

37

VOCHALA, J. et al., Úvod do čínského, japonského a korejského písma II, s 58-112.


PS66

25

PS67

芬 (51) 盆 (33)

Jak je vidět na příkladu znaků 芬 a 盆, předěl mezi prvky 1. stupně se u některých znaků s na první pohled stejnou nachází na jiném místě, z tohoto důvodu znaky 芬 a 盆 neřadím do stejné . U znaků, kde je jeden prvek vložen do prvku druhého, např. u znaku 衔 , bylo vyznačení předělu mezi prvky 1. stupně obtížné, proto jsem pouze, z důvodů odlišení od , vložený prvek ohraničil zelenou čarou. Schéma znaku 衔 pak vypadá takto:

PS10

衔 (4) Za zmínku stojí, že některé znaky mají schéma shodné a přesto patří do jiné nebo dokonce jiné základní struktury. Jediné, v čem se schémata liší, je číslování prvků, tedy pořadí, v jakém jsou prvky psány. Jedná se o tyto čtyři :

PS80

PS20

PS99

PS97

筑 (6) 龄 (14) 荷 (1) 藏 (1)

Když se podíváme, které znaky patří do prvních dvou , můžeme vidět, že znak 筑 patří do , zatímco znak 龄 do , přestože jejich schematické zobrazení je stejné. Obdobně znaky 荷 a 藏 na první pohled vypadají, že patří do stejné . Při bližší


26

analýze ovšem zjistíme, že prvky v dolní části znaků se píší v jiném pořadí, proto jsem se rozhodl pro každý z nich v rámci vytvořit samostatnou .

3.1

Jednoduché znaky Jak jsem již zmínil výše, jednoduché znaky se skládají pouze z jednoho prvku, a proto

je nelze již dále graficky dělit a není možné je analyzovat jinak, než pouze určit jejich celkový počet mezi zkoumanými znaky. Ten činí 234 znaků. Jednoduchým znakům jsem nevytvořil žádnou grafickou a do celkového počtu se tedy nijak nepromítly. Mezi jednoduché znaky patří např. 门, 己, 手, 虫.


3.2

27

Horizontální struktura je v rámci 2500 nejfrekventovanějších znaků nejrozšířenější strukturou. V rámci

mé analýzy jsem do ní zařadil 1364 znaků, tedy více než polovinu celkového počtu analyzovaných znaků. Jedním z důvodů je skutečnost, že tato struktura je tvořena z největší části fonogramy, které jsou nejrozšířenějším typem mezi současnými znaky. Těchto 1364 je možno dále podělit do 63 podstruktur. Podle počtu prvků jsem v rámci v 1. stupni dekompozice vymezil dva základní typy struktur. se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice (dále jen jako ), kam patří znaky jako např. 亿,扎 a se třemi prvky v 1. stupni dekompozice (dále jen jako , kam jsem zařadil znak 微 . V případě těchto struktur je u některých znaků problematické rozhodnout, zdali se jedná o nebo o se třemi prvky, u které se jeden z prvků 1. stupně dále rozpadá na a výsledná struktura se jeví jako (např. znak 嗽 se v 1. stupni dekompozice nerozpadá na prvky 口, 束 a 欠, ale pouze na prvky 口 a 欶, přičemž prvek 欶 se na prvky 束 a 欠 rozpadá až ve 2. stupni dekompozice). Jak ilustruje předchozí příklad, je tedy struktura, ve které jsou tři na sobě zcela nezávislé prvky. Mezi 2500 nejfrekventovanějšími znaky je takový znak pouze jeden (微). Z tohoto důvodu jsem uvažoval o přehodnocení tohoto kritéria, ale vzhledem k tomu, že ve tomuto kritériu vyhovovalo poměrně velké množství znaků, rozhodl jsem se ho zachovat. Znaky, které patří do se dvěma prvky v prvním stupni dekompozice, se následně mohou rozpadat do dalších podstruktur, které mohou být tvořeny až šesti prvky (壤, 嚷).


28

Horizontální struktura se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice

Do jsem zařadil 1363 znaků. V rámci této struktury lze v dalších stupních dekompozice vymezit velké množství , celkem 62. Z těchto 62 ovšem velké množství obsahuje pouze jeden, případně dva znaky.

Ze dvou prvků je tvořena jedna , do které je zařazeno 582 znaků. Ze všech je tato zastoupena nejvíce. Prvky jsou v ní uspořádány následovně:

PS1

让 (582)

Třemi prvky je tvořeno šestnáct , do kterých je zařazeno 624 znaků. Prvky jsou v těchto uspořádány následujícími způsoby:

PS2

PS3

PS4

PS5

PS6

PS7

PS8

PS9

枪 (421) 斜 (55) 附 (38) 何 (29) 编 (27) 润 (21) 抛 (12) 刷 (5)

PS10

PS11

PS12

PS13

PS14

PS15

PS16

PS17

衔 (4) 烟 (4) 驱 (2) 刚 (2) 欧 (1) 断 (1) 姨 (1) 赖 (1)


29

Ze čtyř prvků se skládá dvacet sedm , ve kterých je 131 znaků. Tyto znaky tvoří následující :

PS18

PS19

PS20

PS21

PS22

PS23

PS24

PS25

PS26

馒 (35) 做 (15) 龄 (14) 液 (11) 储 (9) 哗 (7) 椅 (7) 缠 (4) PS27

PS28

PS29

PS30

嗽 (3) 够 (2) 跑 (2) 膛 (2)

PS36

PS37

PS38

PS31

PS32

PS33

PS34

割 (3) PS35

翻 (2) 街 (2) 歇 (2) 剧 (1) 搁 (1)

PS39

PS40

PS41

缝 (1) 啊 (1) 俯 (1) 飘 (1) 叛 (1)

PS42

PS43

PS44

摄 (1) 辣 (1) 剩 (1) 辟 (1)

Pěti prvky je tvořeno patnáct , ve kterých se nachází 23 znaků. Těchto pět prvků je ve znacích uspořádáno následovně:

PS45

PS46

辩 (4) 操 (3) PS53

PS47

PS48

PS49

PS50

PS51

擦 (3) 滴 (2) 跪 (1) 歌 (1) 爆 (1)

PS54

PS55

PS56

PS57

PS58

PS52

蹦 (1)

PS59

橘 (1) 耀 (1) 嚼 (1) 僻 (1) 凝 (1) 懒 (1) 殿 (1)


30

Z šesti prvků se skládají tři , ve kterých jsou 4 znaky. Tyto vypadají následovně:

PS60

PS61

PS62

颤 (2) 壤 (1)

躁 (1)

Tabulka I

Souhrnné údaje Počet prvků

Počet (62)

Počet znaků (1363)

Podíl v % v rámci

2

1

582

42,70%

3

16

624

45,78%

4

27

131

9,61%

5

15

22

1,61%

6

3

4

0,29%

Z této tabulky vyplývá, že v rámci tvoří největší podíl se třemi prvky s procentuálním podílem 45,78% a celkem 624 znaky. Na druhém místě jsou se dvěma prvky, zahrnující 42,70%, ve kterých se vyskytuje 582 analyzovaných znaků. Zde stojí za zmínku skutečnost, že znaků se dvěma prvky je méně, než znaků se třemi prvky. Ve všech dalších strukturách s přibývajícím počtem prvků počet znaků klesá. Na třetím místě jsou potom se čtyřmi prvky s podílem 9,61% a 131 znaky. Následují s pěti prvky, jejichž podíl činí 1,61% a v nichž se nachází 22 z celkového počtu znaků. Nejméně běžnou je se šesti prvky s pouhými 0,29% a čtyřmi znaky. Z celkového počtu 62 je mezi nejfrekventovanější tvořená jedním prvkem vlevo a jedním prvkem vpravo, která se vyskytuje u 582 analyzovaných znaků. Po ní následuje , která se skládá z jednoho prvku vlevo a dvou prvků vpravo a do které jsem zařadil 421 znaků. Dále se dvěma prvky vlevo a jedním prvkem vpravo s 55 znaky. Poté s jedním prvkem vlevo a dvěma vpravo, která se vyskytuje u 38 znaků. Po ní následuje tvořená jedním prvkem vpravo a třemi prvky vlevo, do které spadá 35 znaků. Další v pořadí je , která je tvořena jedním prvkem vlevo a


31

dvěma prvky vpravo a vyskytuje se u 29 analyzovaných znaků. Naproti tomu nejméně frekventované jsou , , , a , do kterých je zařazen vždy pouze jeden znak.

3.2.2

Horizontální struktura se třemi prvky v 1. stupni dekompozice

je ze všech struktur nejméně zastoupena. Dle výše uvedených kritérií spadá do této struktury v rámci 2500 nejfrekventovanějších znaků pouze jeden znak, jehož pět prvků tvoří následující :

PS63

微 (1)


3.3

32

Vertikální struktura je mezi základními strukturami druhou nejrozšířenější. Zařadil jsem do ní 667

znaků, které je dále možné roztřídit do 57 . Poměr mezi počtem znaků a počtem je zajímavý při porovnání s . Přestože má více jak dvakrát tolik znaků, počet je téměř stejný. Důvodem je podle mého názoru skutečnost, že u mají znaky mnohem rozmanitější možnosti dekompozice ve vyšších stupních. U lze stejně jako u struktury horizontální v rámci dekompozice 1. stupně vymezit se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice (dále jen jako ), kam patří znaky jako např. 臭, 息 a se třemi prvky v prvním stupni dekompozice (dále jen jako ), se znaky jako 害 a 宴. Při rozhodování, jestli znak chápat jako nebo jsem použil stejné kritérium jako u , tedy jestli je struktura v 1. stupni tvořena dvěma nebo třemi samostatnými prvky. Po aplikaci tohoto kritéria se v objevil pouze jeden znak, naproti tomu ve bylo takových znaků podstatně více, konkrétně 26. Problémem tohoto hodnocení je, že u některých znaků není zcela jasné, jestli jsou tvořeny třemi nezávislými prvky nebo nikoli, např. u znaku 宽 existují dvě teorie, jak byl vytvořen. První říká, že je tvořen dvěma prvky: 宀 a 苋, druhá potom, že prvky třemi: 宀, 艹 a 见.38 Já jsem se případy připouštějící dvě varianty rozhodl brát jako znaky s pouze dvěma prvky v 1. stupni dekompozice. Stejně jako u se i u ve vyšších stupních dekompozice některé znaky rozpadají na další prvky a ve znaku jich poté může být celkově až pět (např. 籍, 篮), přičemž v 1. stupni je struktura nadále tvořena pouze dvěma nebo třemi základními prvky.

38

WENLIN INSTITUTE, Inc, 文林 Wenlin Software for Learning Chinese.


33

Vertikální struktura se dvěma prvky v 1. stupni dekompozice

Do jsem zařadil 641 znaků. V rámci této struktury lze stejně jako u v dalších stupních dekompozice vymezit velké množství , celkem 52. Z těchto 52 struktur, v ještě vyšší míře než u , velké množství obsahuje pouze jeden, případně dva znaky.

Ze dvou prvků je tvořena jedna , do které je zařazeno 332 znaků. Ze všech v rámci nejvíce. Prvky jsou v této struktuře uspořádány následovně:

PS64

艺 (332)

Třemi prvky je tvořeno čtrnáct , do kterých je zařazeno 230 znaků. Tyto tři prvky jsou v těchto uspořádány následujícími způsoby:

PS65

PS66

PS67

PS68

PS69

PS70

PS71

华 (86) 芬 (51) 盆 (33) 罚 (29) 奇 (9) 岸 (5) 奥 (4) PS72

PS73

PS74

莲 (3) 岗 (2) 窗 (2)

PS75

PS76

PS77

PS78

衰 (2) 枣 (2) 恩 (1) 甚 (1)


34

Ze čtyř prvků se skládá dvacet pět , ve kterých je 67 znaků. Tyto znaky tvoří následující :

PS79

PS80

PS81

琴 (16) 筑 (6) PS88

PS82

PS83

PS84

PS85

PS86

PS87

墓 (4) 煎 (4) 薯 (4) 蓝 (3) 嘉 (3) 警 (3) 落 (3)

PS89

PS90

PS91

PS92

PS93

PS94

PS95

辜 (2) 简 (2)

照 (2) 葛 (2) 薪 (2) 蓬 (1) 惑 (1) 爱 (1)

PS96

PS98

PS97

篇 (1) 藏 (1) 筐 (1)

PS99

PS100

PS101

荷 (1) 哥 (1) 崖 (1)

PS102

凳 (1)

PS103

策 (1)

Pěti prvky je tvořeno jedenáct , v každé z nich se nachází pouze jeden znak, celkově je tedy v těchto 11 znaků. Pět prvků je ve znacích uspořádáno těmito způsoby:

PS104

PS105

PS106

熟 (1) 赞 (1) 臂(1)

PS107

PS108

PS109

覆(1) 籍(1)

露(1)

PS110

PS111

PS112

PS113

PS114

器(1)

篮(1)

壁(1) 戴 (1)

翼 (1)


35

Z šesti prvků je složena jedna , ve které je 1 znak. Tato vypadá následovně:

PS115

攀 (1)

Tabulka II


Počet (52)

Počet znaků (641)

Podíl v % v rámci

2

1

332

51,79%

3

14

230

35,88%

4

26

67

10,45%

5

9

11

1,72%

6

1

1

0,16%

Z mé analýzy vyplynulo, že v rámci je nejrozšířenější se dvěma prvky s celkovým podílem 51,79% a 332 znaky. Na druhém místě jsou se třemi prvky (35,88% a 230 znaky). Následují se čtyřmi prvky (10,45% a 67 znaky). Na pátém místě jsou s pěti prvky, jejichž podíl je 1,72% a ve kterých se nachází 11 analyzovaných znaků. Nejméně rozšířená je pak se šesti prvky, pokrývající pouze 0,16% znaků , v níž se nachází pouze jeden znak. Z celkového počtu 52 je mezi nejpočetnější tvořená jedním prvkem nahoře a jedním prvkem dole, ve které se vyskytuje 332 analyzovaných znaků. Po ní následuje , jež se skládá ze dvou prvků nahoře a jednoho prvku dole a celkem se v ní nachází 86 znaků. Další v pořadí je , která je tvořena jedním prvkem nahoře a dvěma prvky dole, celkem se v ní vyskytuje 51 znaků. Následuje , která se také skládá z jednoho prvku nahoře a dvou prvků dole (v případě má dolní prvek , v případě pak ). V můžeme najít 33 znaků. Poté následuje skládající se z jednoho prvku nahoře a dvou prvků dole, v níž se vyskytuje 29 znaků. Dále je to , která sestává ze dvou prvků nahoře a dvou prvků dole a najdeme


36

v ní 16 analyzovaných znaků. Mezi nejméně frekventované v rámci patří a . V každé z nich se nachází pouze jeden znak.

3.3.2

Vertikální struktura se třemi prvky v 1. stupni dekompozice

Na rozdíl od je možné do zařadit nepoměrně více znaků, celkově 26. Těchto 26 znaků tvoří pět různých o třech až šesti prvcích.

Ze tří prvků je tvořena jedna , do které je zařazeno 22 znaků. Tyto tři prvky jsou v této uspořádány následujícím způsobem:

PS116

害 (22)

Čtyřmi prvky jsou tvořeny dvě , ve kterých jsou 2 znaky. Tyto znaky tvoří následující :

PS117

PS118

惹 (1) 葬 (1)

Z pěti prvků je tvořena jedna , v které se nachází pouze jeden znak. Pět prvků je v tomto znaku uspořádáno následujícím způsobem:

PS119

赢 (1)


37

Šesti prvky je tvořena jedna , do které je zařazen opět pouze jeden znak. Prvky jsou v této uspořádány následovně:

PS120

囊 (1)

Tabulka III


Počet (5)

Počet znaků (26)

Podíl v % v rámci

3

1

22

84,62%

4

2

2

7,69%

5

1

1

3,85%

6

1

1

3,85%

Z údajů shrnutých v této tabulce lze vyčíst, že v rámci jsou nejhojněji zastoupeny se třemi prvky, jejichž podíl je 84,62% a vyskytuje se v nich 22 analyzovaných znaků. S výrazným odstupem následují se čtyřmi prvky (7,69% a 2 znaky). Nejméně rozšířené jsou potom s pěti a šesti prvky, jejichž procentuální podíl v rámci je shodně 3,85% a v každé se nachází 1 znak. tvoří celkem 5 . Nejrozšířenější je sestávající z jednoho prvku nahoře, jednoho prvku uprostřed a jednoho prvku dole. V této se vyskytuje 22 analyzovaných znaků. Následují , ve kterých se shodně nachází pouze jeden znak.


3.4

38

Centrální struktura je v rámci základních struktur třetí nejrozšířenější, během mé analýzy jsem do ní

zařadil 224 znaků, které tvoří 29 . Stejně jako u předchozích dvou struktur i u této jsem jednotlivé řadil podle počtu prvků. U této struktury by bylo možné řadit i na základě toho, kolik ramen vnější prvek té které má (jak bylo uvedeno v teoretické části, vnější prvek může být dvouramenný, tříramenný nebo čtyřramenný). Mě počet ramen zajímal pouze ze statistických důvodů. Spočítal jsem, kolik znaků má vnější prvek se dvěma rameny, kolik se třemi rameny a kolik se čtyřmi rameny. jsem podle počtu ramen vnějších prvků již dále nedělil. Podobně jako u předchozích dvou struktur se znaky ve vyšších stupních dekompozice rozpadají na další prvky, kterých může být ve znaku až pět (např. 避).

Ze dvou prvků se skládá sedm , ve kterých je 144 znaků. Tyto znaky tvoří následující :

PS121

PS122

PS123

PS124

PS125

PS126

PS127

在 (60) 达 (35) 冈 (21) 可 (13) 回 (8) 区 (5) 凶 (2)

Třemi prvky je tvořeno čtrnáct , do kterých je zařazeno 64 znaků. Tyto tři prvky jsou v této uspořádány následujícím způsobem:

PS128

PS129

PS130

PS131

疫 (20) 造 (13) 厕 (7) 匙 (7)

PS132

PS133

PS134

圆 (4) 遍 (2) 逝 (2)

Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta PS135

PS136

PS137

阔 (2) 闹 (2) 庭 (1)

PS138

PS139

39 PS140

PS141

疯 (1) 腾 (1) 局 (1) 废 (1)

Ze čtyř prvků je tvořeno sedm , do kterých spadá 15 znaků. Prvky jsou v této uspořádány následovně:

PS142

PS143

PS144

PS145

PS146

PS147

PS148

腐 (6) 超(3) 翅 (2) 愿(1) 遮 (1) 遵 (1) 邀 (1)

Pěti prvky je tvořena jedna , v které se nachází pouze jeden znak. Pět prvků je v tomto znaku uspořádáno následujícím způsobem:

PS149

避 (1)


40

Tabulka IV


Počet (29)

Počet znaků (224)

Podíl v % v rámci

2

7

144

64,29%

3

14

64

28,57%

4

7

15

6,70%

5

1

1

0,45%

Z mé analýzy , která je shrnutá v této tabulce vyplývá, že nejrozšířenější je skládající se ze dvou prvků, její procentní podíl v rámci je 64,29% a ve které se nachází 144 analyzovaných znaků. Druhé místo zaujímají se třemi prvky (28,57% a 64 znaky). Následují se čtyřmi prvky, jejichž podíl je 6,70% a ve kterých se vyskytuje 15 znaků. Zdaleka nejméně běžnou je s pěti prvky, která zaujímá pouze 0,45% a v níž se nachází 1 znak. Z celkového počtu 29 je nejfrekventovanější skládající se ze dvou prvků, ve které se nachází 60 analyzovaných znaků. Na druhém místě je , která je také tvořena dvěma prvky. V této se vyskytuje 35 znaků. Další v pořadí je , opět sestávající ze dvou prvků, do které jsem zařadil 21 znaků. Čtvrtou je složená ze tří prvků. Následují struktury (tvořena dvěma prvky) a (tvořena třemi prvky), ve kterých najdeme shodně 13 znaků. Nejméně frekventované jsou a , v nichž se vyskytuje vždy 1 znak.

Tabulka V Počet znaků podle počtu ramen vnějšího prvku Počet ramen

Počet znaků (224)

Podíl v % v rámci

2

181

80,80%

3

31

13,84%

4

12

5,36%

Z výzkumu vyplývá, že nejrozšířenějším typem v rámci je struktura s vnějším prvkem se dvěma rameny, jejíž podíl je 80,80%. Druhým je typ se třemi rameny pokrývající 13,84%. Nejméně běžným je typ se čtyřmi rameny s podílem pouze 5,36%.


3.5

41

Rámcová struktura Rámcová spolu se <STP> jsou zdaleka nejméně běžnými strukturami. Mezi 2500

nejfrekventovanějšími znaky se nachází sedm znaků s rámcovou strukturou: 束爽乘千串乖承. Tyto znaky mohou také sloužit jako prvky jiných znaků (např. 剩). Takto složené znaky ale nemají primárně rámcovou strukturu. Výše zmíněný znak 剩 je řazen do . Znaky se skládají ze dvou až pěti prvků.

Ze dvou prvků se skládají 3 znaky, které vytvářejí jednu . Bohužel se mi pro ni nepodařilo vytvořit uspokojivé schéma. Pouze jsem jí přiřadil příslušné číslo.

PS150

束 (3)

Ze tří prvků jsou tvořeny dvě , do kterých jsou zařazeny 3 znaky. Pro se mi také nepodařilo vytvořit schéma.

PS151

PS152

乘 (2) 承 (1)

Pěti prvky je tvořena jedna , v které se nachází pouze jeden znak. Pět prvků je v tomto znaku uspořádáno následujícím způsobem:

PS153

爽 (1)


42

Tabulka VI


Počet (4)

Počet znaků (7)

Podíl v % v rámci

3

1

3

42,86%

4

2

3

42,86%

5

1

1

14,29%

Z mé analýzy vyplynulo, že v rámci jsou nejrozšířenější se třemi a čtyřmi prvky, které shodně pokrývají 42,86% znaků zařazených do . Nejméně rozšířenou je s pěti prvky, jež se vyskytuje u 14,29% znaků .

3.6

Struktura tří stejných prvků V rámci mé analýzy jsem nalezl tyto čtyři znaky se <STP>: 众品森晶. Znaky se

<STP> mohou stejně jako znaky se strukturou rámcovou tvořit prvky složených znaků (např. 躁) a být součástí jiných struktur a . Znak 躁 má . Veškeré znaky mající tuto strukturu lze schematicky znázornit takto:

PS154

品 (4)


3.7

43

Vyhodnocení analýzy

Tabulka VII Frekvence výskytu základních struktur Typ základní struktury

Počet (154)

Počet znaků (2500)

Podíl v %

63

1364

54,56%

57

667

26,68%

Jednoduché znaky

0

234

9,36%

29

224

8,96%

4

7

0,28%

<STP>

1

4

0,16%

Z tabulky vyplývá, že nejrozšířenější základní strukturou je , kterou má 54,56% všech analyzovaných znaků a která vytváří 63 . Druhou nejrozšířenější je pokrývající 26,68% a tvořící 57 různých . Na třetím místě jsou jednoduché znaky, tzn. znaky tvořené jediným prvkem, tyto znaky zaujímají 9,36%. Čtvrtou je pak , která pokrývá 8,96% zkoumaného vzorku a její znaky je možné dále rozdělit do 29 . Zdaleka nejméně rozšířené jsou a <STP>. pokrývá 0,28% analyzovaných znaků a vytvořil jsem pro ni 3 . <STP> potom vytváří pouze jednu a znaky v ní vyskytující se zaujímají 0,16% celkového počtu znaků. Z mé analýzy vyplynulo, že 2500 zkoumaných znaků vytváří celkem 154 různých .


44

Tabulka VIII Deset nejfrekventovanějších Číslo

Typ základní struktury

Počet znaků

Podíl v % mezi 2500 znaky

PS1

582

23,28%

PS2

421

16,84%

PS64

332

13,28%

PS65

86

3,44%

PS121

60

2,40%

PS3

55

2,20%

PS66

51

2,04%

PS122

35

1,40%

PS67

33

1,32%

PS68

29

1,16%

1683

67,32%

Celkem

Z této tabulky vyplývá, že z celkového počtu 154 je nejběžnější , která se vyskytuje u 582 znaků a zaujímá téměř čtvrtinu všech analyzovaných znaků (23,28%). Druhou nejfrekventovanější je se 421 znaky, jejíž procentuální podíl činí 16,84%. Na třetím místě je do níž jsem zařadil 332 znaků, a její podíl je 13,28%. Za zmínku stojí skutečnost, že tyto tři dohromady pokrývají vice než polovinu (53,40%) celkového počtu analyzovaných znaků. Na čtvrtém místě se nachází vyskytující se u 86 znaků, což činí 3,44%. Pátá je s 60 znaky, jejíž podíl je 2,40%. Po ní následuje , ve které se nachází 55 znaků (2,20%). Na sedmém místě je která má 51 znaků, 2,04% analyzovaných znaků. Na osmém místě je potom , která se vyskytuje u 35 znaků a její procentuální podíl činí 1,40%. Devátou je , v níž najdeme 33 znaků, které pokrývají 1,32%. Desátou nejběžnější je , jež se vyskytuje u 29 analyzovaných znaků s procentuálním podílem 1,16%. V těchto deseti nejfrekventovanějších se nachází 1683 znaků, tedy více než dvě třetiny všech analyzovaných znaků, přesný procentuální podíl činí 67,32%. Na zbylých 144 potom připadá 817 znaků, procentuálně 32,68%.


45

ZÁVĚR V této bakalářské práci jsem se pokusil rozdělit 2500 nejfrekventovanějších čínských znaků na znaky jednoduché a znaky složené. Složené znaky jsem pak dále podělil podle toho, jakou základní strukturu jejich prvky vytváří. Následně jsem zjišťoval, jaké podstruktury mohou znaky v rámci jednotlivých základních struktur vytvářet. Při dělení jsem narazil na celou řadu komplikací a sporných znaků, se kterými jsem se musel vyrovnat. Znaky během svého několik tisíc let dlouhého vývoje prošli výraznými změnami, které původní strukturu znaků zastřely nebo úplně změnily. Vzhledem k tomu, že jsem používal spíše synchronní přístup, diachronní jsem použil v omezené míře pouze u piktogramů a symbolů, bylo poměrně obtížné stanovit si jasně daná kritéria a vyhnout se subjektivnosti. Po závěrečné kvantifikaci mé analýzy jsem zjistil, že nejrozšířenější základní strukturou je struktura horizontální, do které lze zařadit 1364 znaků, tedy více než polovinu z celkového počtu zkoumaných znaků, přesně 54,56%. V rámci této struktury jsem poté definoval 63 různých podstruktur. Druhou nejrozšířenější základní strukturu představuje struktura vertikální, do které jsem zařadil 667 znaků, které zaujímají 26,68% ze všech 2500 znaků. Těchto 667 znaků pak dále vytváří 57 různých podstruktur. Třetí nejrozšířenější nebyla struktura v pravém slova smyslu, byly to znaky o jednom prvku, tedy kategorie skládající se převážně z piktogramů a symbolů. Celkový počet těchto znaků je 234, procentuálně 9,36%. Jen o něco méně znaků se nachází v centrální struktuře, celkem 224, tedy 8,96% z celkového počtu analyzovaných znaků. Centrální struktura poté dále vytváří 29 podstruktur. Poslední dvě struktury, struktura rámcová a struktura tří stejných prvků mají jen velmi málo znaků. Ve struktuře rámcové jich je 7, což činí 0,28% analyzovaných znaků a ve struktuře tří stejných prvků jsou pak znaky 4, procentuálně pouhých 0,16%. Rámcová struktura pak teoreticky vytváří čtyři podstruktury, struktura tří stejných prvků pak žádné podstruktury nevytváří, všechny znaky je možné znázornit jedním schématem. Celkem jsem mezi analyzovanými znaky vymezil 154 různých podstruktur. Obecně platí, že čím jsou podstruktury komplikovanější, tedy z čím více prvků se skládají, tím méně znaků se v nich vyskytuje. Jedinou výjimku jsem zjistil u horizontální struktury, v níž je znaků se dvěma prvky méně, než znaků se třemi prvky. Od čtyř prvků výše opět platí obecný trend. Z mé analýzy dále vyplynulo, že tři nejfrekventovanější podstruktury dohromady pokrývají 53,4%, tedy více než polovinu všech analyzovaných znaků. Deset


46

nejfrekventovanější podstruktur pak zaujímá 67,32%, což představuje více než dvě třetiny celkového počtu znaků. I přes zmíněné problémy, na které jsem při dělení znaků narazil a navzdory skutečnosti, že zařazení mnoha znaků může být diskutabilní a je možné s ním nesouhlasit, věřím, že má práce může být přínosem na poli zkoumání struktury čínských znaků, které je dle mého názoru nejen v České republice, ale zdá se, že i v samotné Číně trochu opomíjeným a ne zcela dopracovaným tématem.


47

RESUMÉ The present thesis deals with 2500 most frequently used Chinese characters structure. My main goal was to divide these characters into five primary structures. Then within these primary structures I tried to further divide characters into substructures, which are based on how complements of higher degree of decomposition are arranged in individual characters. During my analysis I defined 154 of these substructures. The thesis itself is divided into two parts. The theoretical part, where I outlined origin and evolution of Chinese characters, their etymology and introduced basic information regarding their structure, and the analytical part, in which I defined criteria I used for dividing and described main obstacles I came across during my analysis. Further I created simple graphic diagrams depicting each substructure I defined in the course of my analysis. These substructures were subsequently arranged according to their frequency within individual primary structures. Then I quantified and described in detail results of my analysis.

Keywords: Chinese characters, simple character, compound character, graphic structure, graphic substructure, graphic element


48

BIBLIOGRAFIE Monografie:

KANE, Daniel: Knížka o čínštině. Mirošovice: Desert Rose, 2009, 207 s. ISBN 978-80903296-1-4. KUČERA, Ondřej a kolektiv: Učebnice čínských znaků. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 237 s. ISBN 8024411198. VOCHALA, Jaromír, NOVÁK Miroslav a PUCEK Vladimír: Úvod do čínského, japonského a korejského písma I – Vznik a vývoj. Praha: SPN, 1975, 175s. VOCHALA, Jaromír, NOVÁK Miroslav a PUCEK Vladimír: Úvod do čínského, japonského a korejského písma II - Praktický kurs. Praha: SPN, 1975, 250 s. WILDER, George D., INGRAM James H.: Analysis of Chinese Characters. New York: Dover, 1974, 263 s. ISBN 0486230457.

Příspěvky v časopisech:

SLAMĚNÍKOVÁ, Tereza. Nové trendy v čínské grammatologii. Dálný východ, 2012, č. 1.

Internetové zdroje:

BAIDUBAIKE. 现代汉语常用字表, [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: . ICIBA. Hanzicidian [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: . ZHISHIBAIDU.“品”字结构 [online]. [cit. 2012-02-27] Dostupné z: .


49

Slovníky:

ICIBA. Hanzicidian [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: .

WENLIN INSTITUTE, Inc. 文林Wenlin Software for Learning Chinese [software]. Verze 3.3.6. Wenlin Institute, Inc © 1997-2006.


50

PŘÍLOHY

Jednoduché znaky 一乙十丁厂七卜人入八九几儿了力乃刀又于干亏士工土才寸下大丈与万上小口巾山川个勺久凡及夕丸么广亡门义之尸弓己已子卫也女飞刃习叉马乡丰王井开夫天无元专云木五支不太犬尤车巨牙瓦止日立中瓦止水午牛手毛气升长片斤爪父乏月氏勿欠乌丹文方为火斗尺户心丑巴办允予书玉示末未击甘本术丙龙平东业目且甲申电田由史生禾丘失白斥乎瓜用甩乐匆册鸟主头必永民出皮发矛母耳亚臣西而夹虫曲肉朱舌自血舟亦产羊米州赤求更豆两辰来身角言良其雨垂隶革面重鬼能象我少世它石齐并页果鱼南易单带帝壶高率鼠燕网鹿克黄年

Složené znaky

Horizontální struktura - přehled všech znaků 亿扎比切仁什仆化仇非仍仅从订计认引孔队以劝双幻忆刊打巧扑扒功扔轧北旧帅归叶叮叼叫叨叹付仗代仙们仪仔他印犯外竹饥汁汇汉让礼训议讯记奶奴加对纠幼刑动扛扣托执巩圾扩扫地扬场朽朴机权协列轨邪划死师此吐吓吃吸吗屿帆刚则伟传休伍伏优伐件任伤价份仿伙伪似行兆创肌壮冲冰刘次决灯汗污江池汤忙讲许论讽设访那孙阵阳收阶阴防奸如妇好她妈戏羽观欢红纤级约纪驰形扶抚坛技坏扰拒找扯址抄坝攻折抓扮抢均抛投坟抗坑坊抖护扭块把报却劫杆杠杜材村极杨励歼盯时助旷呀吨邮吵听吩吹呜吧别帐财针钉乱利私估体何但伸作伯伶佣低你住位伴佛役邻肝肚肠狂犹删卵饭饮冻状况冷冶判灶灿汪沙汽沃泛沟没沈沉怀忧快证评补初社识诉诊词译即改张际陆阿陈阻妙妖妨劲鸡驱纯纱纳纲驳纷纸纹纺驴纽啊玩环现规抹拢拔拣押抽拐拖拍顶拆拥抵拘抱垃拉拦拌招坡披拨择抬取林枝杯柜修析板松枪构枕卧刺矿码欧顷转斩轮软到叔旺味畅明呼鸣咏呢帖帜岭凯败贩购钓制知牧物刮秆和佳侍供使版侄侦侨佩依的欣征往爬彼径所乳肤肺肢肿胀朋股肥服胁狐狗饰饱饲剂郊净放刻郑炒炊炕炉沫浅法泄河沾泪油泊沿泡注泻泳泥沸波泼泽治怖性怕怜怪候试郎诗诚衬衫视话诞询该详刷弦孤陕降限妹姑姐姓始艰线练组细驶织终驻驼绍经珍玻挂封持项垮挎城挠政

挡挺括拴拾挑指挣挤拼挖按挥故胡标枯柄栋相柏柳柱柿栏研砖砍耐残殃轻鸦战临削盼眨哄哑映昨趴虹虾蚁蚂咽哗咱响哈咬咳峡贱贴钞钟钢钥钩卸缸拜矩牲秒种秋科段便俩顺保促侮俭俗俘信侵俊待律很须叙剑胆胜胞胖脉狭独狡狠饶蚀饺饼将叛炼炸炮烂剃洁洪洒浇浊洞洗活派洽济洋洲浑浓津恒恢恰恼恨语袄祖神祝误诱说诵既陡孩除险院娃姥姨姻娇绒结绕骄绘给络骆绝绞统耕耗艳珠顽捕振捎倒捏埋捉捆捐损都捡换挽挨耻耽框桂档桐株桥桃格校核样根配础破殊顾轿较顿致晒眠晓鸭晌蚊哨唤唉峰贼贿钱钳钻铁铃铅缺特牺敌秤租积秧秩称秘债借值倚倘俱倡俯倍倦健射躬徒徐舰舱般航颂脆脂胸胳脏胶脑狸狼皱饿准效凉站剖部瓶粉料烤烘烦烧烛烟涛涝酒涉消浩海涂浴浮流润浪浸涌悟悄悔悦请朗诸读袜袖袍被祥课谁调谅谈谊剥剧弱陵陶陷陪娱娘难预绢绣验继球理捧堵描域掩捷排掉堆推授教掏掠培接控探据掘职勒械梢梅检梳梯桶救副辅辆睁眯眼野晚啄距跃略蛇唱唯铜铲银甜移敏偿偶停偏得船斜鸽欲彩领脖脸脱够猜猪猎猫猛馅馆凑减粘粗粒断清添淹混渔淘液淡深渗情惜悼惧惕惊惨惯谋谎祸谜敢弹随隆隐婚婶颈绩绪续骑绳维绵绸绿款堪搭塔提堤博揭插搜援搁搂搅握揉斯期欺联散敬朝棒棋植椅棵棍棉棕硬确殖雄雅辉敞晴喷喊践跌跑蛙蛛蜓喝喂喘幅帽赌赔铸铺链销锁锅锈锋锐短鹅剩稍程稀税傅牌傍循艇舒释腊脾腔猾馋就焰港渣湿温渴滑湾渡滋愤慌惰愧愉割裕裤裙谣谦强疏隔隙嫂缓编骗缘瑞魂肆摄摸填搏塌鼓摆携摇搞塘勤鹊献槐榆楼赖酬碍碑碎碰碗碌输龄睛睡睬鄙暖歇暗跨跳跪路跟蛾蜂嗓错锡锣锤锦键锯矮辞稠毁催傻像躲腰腹腿触解新韵粮数煤煌满漠源滤滥滔溪溜滚滨慎谨福群殿辟障嫌嫁缝缠静璃墙摧境摘摔模榴榜榨歌酷酿酸磁颗蜻蜡蝇赚稳僚魄貌膜膊膀鲜疑馒敲辣竭端精歉熄熔漆漂漫滴演漏慢谱骡缩撑播撞增聪鞋横槽樱橡飘醋醉瞒瞎影踢踏踩踪蝶嘱镇稻稿稼僵躺德艘膝膛颜毅潜懂额操颠橘融醒嘴蹄赠默镜雕糖糕燃澡擦鞠瞧蹈螺穗糟糠燥骤镰蹲颤爆疆壤耀躁嚼嚷灌罐衔仰批吼附纵彻咐例侧树绑倾浙涨掀啦班淋渐惭斑揪棚喇溉慨谢粥滩锹嫩撕潮挪砌哪狮狱测搬摊概微撇嗽蜘锻嫩撒撤蝴僻糊潮衡膨凝辨辩激懒缴辫鞭瓣缎翻做脚傲街御湖储椒锄蹦假喉猴游捞

- dělení do podstruktur se dvěma prvky PS1

: 亿扎比切什仆化仇仍仅从订计认引孔队仁以劝双幻刊打巧扑扒功扔轧北

旧帅归叶叮叼叫叨叹付仗代仙们仪仔他印竹犯外饥汁汇汉让礼训议讯记奶奴加对纠幼刑动扛扣托执巩圾扩扫地扬场朽朴机权协列轨邪划死非师此吐吓吸吗屿帆则伟传休伍伏优伐件任仿伙伪似行兆肌壮冲冰刘次灯汗污江池汤忙讲许访那孙阵阳阴收防奸如妇好她妈戏羽欢红纤级约纪驰形扶抚坛坏扰拒找扯址抄坝攻折抓投坟坊抖护扭块把杆杠杜材村极杨盯时助旷呀邮吹呜吧帐财乱利私体伸作伯佣低你住位佛肝肚肠狂犹删卵冻状灶灿汪汽沃泛沈利怀忧快评补初社即改张际陆陈阻妖妨劲鸡驳纸纹纺驴纽玩环抹拢拔押抽拍拥抵垃拉沙吵忆拌坡披拨取林杯柜析枕卧刺矿码饮转斩软叔旺味畅即明呼鸣咏败制知牧物刮秆和的欣往爬彼径所肤肺肿胀朋肥胁狐放刻炒炊炉沫浅泄泪油泊注泳沸波泼性怕郎衬衫话该详孤陕限妹姐姓艰线练组细驻驼经玻括挑标柄栋相柏柳柱研砖砍耐残轻鸦眨哑昨虹虾蚁蚂咱咳峡拜矩牲秒种秋科便俩信律胆胜脉狭独狠蚀炼炸剃洒浊活济挤饼拼洋洲津恒恼恨袄祖神既孩姥耕耗珠放顽须顶顷顺捕振换耻耽株桃核样根配础破殊致晒眠鸭蚊唤缺牺敌秤租秩秘射躬脑狼皱饿准凉瓶料烦烛酒浴流浪朗袜袖被祥课谁谅剥弱娘难预球捷排掉堆推掠勒梳梯救副辅辆眯眼晚啄蛇唯偶得粗粒渔悼惕惊敢颈维绿斯期欺朝棋硬确雅蛛幅短鹅就愧裕谦疏隔魂肆搞勤献槐酬碎碰碌睡鄙蛾嗓像触粮谨福嫌摔酿颗蝇赚魄鲜敲歉横橡醉稿融针钉钓钞钟钥钱钳铁铲银铺锡锤

se třemi prvky PS2

:伤价份论设阶观抄扮抢抗坑报歼浓听吩估但担坦伶伴役况冷冶没沉证识诊

译妙纱纳纷现规拖拦拐技别招择抬枝松枪轮呢依吃帖帜岭佳侍侦使侄纯吨征肢股服饰净炕法沾沿泻泥泽治怜怪诗视弦降姑始驶织终绍珍挂持项垮挎挠挡拴拾指挣挖按挥枯柿栏临盼哈咬段保促侮俭俘侵俊待很胖狡饶饺供哄将烂洁洪浇洗洽浑恰语祝误诱说诵陡除险院娃娇结绕骄绘给络骆绝绞统艳捎捏埋捉捐损捡挽挨桂档桥格校贴轿较晓哨唉峰贿特积称债借值倘俱倡倍倦徒徐舰舱般航胳胶狸站粉烤烘烧涛涝涉消浩

海涂浮浸涌悟悄悔悦请诸读谈谊陵陷陪娱绢绣验理捧堵描掩授培接控探职梢梅检桶睁略绳唱移偿停船脖脸脱猜猪猎猫猛馅馆凑粘清添淹淡深渗情惜惧惨惯谋谎祸弹隆隐婚婶绩绪续绳绵堪提堤博插搜搂揉联棒植棵棍棉棕殖晴蛙喂喘帽赌赔稍程稀税傅牌释腊脾腔傍猾馋焰港湿温滑湾慌惰谣倡强嫂缓缘瑞搏携摇楼碍碑睛睬暖暗蜂矮辞催躲腰腥解煤煌满滔溪溜滨嫁墙摧榴榜榨酷酸蜻蜡稳僚貌膊膀端精熄俗漂演谱骡聪鞋槽醋瞒蝶稻稼僵艘膝醒糕瞧螺穗糟钻铃铅铸销锁锅锈锋锐错锣锦

PS3

: 创却劫邻到凯乳剂郊郑封政故胡战削趴贱卸缸叙剑都顿颂效剖部教野距

跃甜敏斜鸽彩领款散敞践跌舒鼓鹊跳跟新数欲影踢默判

PS4

:仰批吼附纵彻咐例侧树绑倾浙涨掀啦淋渐惭揪棚溉慨谢滩蜘锹撕潮鞭挪砌

哪狮狱测摊概

PS5

: 均何沟词阿拘抱构购狗饱饲河泡试询胞炮绒贼胸袍陶域掏械淘鞠钩

PS6

: 诉拆板饭贩版怖派恢脏据掘偏握裤裙编骗塘滤漏嘱糖糠锯镰游

PS7

: 讽纲佩诚城殃映响洞桐晌秧润调减绸喊稠躺钢铜

PS8

: 抛诞挺健继谜随蜓艇腿链键

PS9

: 励刷顾雄群

PS10

: 衔班斑粥

PS11

: 咽姻捆烟

PS12

: 驱框

PS13

: 刚雕

PS14

:欧

PS15

:断

PS16

:姨

PS17

:赖

se čtyřmi prvky PS18

: 搭塔援搅喷愤隙摸填摆傻腹漠滚慎障璃境模膜馒熔漫慢撞增瞎德懂赠渣

漆镇镜捞

PS19

: 做脚傲御湖撇撒撤蝴糊膨激缴倒椒

PS20

: 辉龄跨路毁静疑踏踩踪毅蹄蹈蹲

PS21

: 液滋愉偷塌榆碗输混磁缩

PS22

: 假喉储猴缎搬锻修候

PS23

: 哗滥樱潜嘴燃骤

PS24

: 倚骑椅揭喝渴竭

PS25

: 循渡源缠

PS26

: 割额颠

PS27

: 嗽喇嫩

PS28

: 够疆

PS29

: 跑韵

PS30

: 撑膛

PS31

: 锄翻

PS32

: 街衡

PS33

: 歇敬

PS34

:剧

PS35

:搁

PS36

:缝

PS37

:啊

PS38

:俯

PS39

:飘

PS40

:叛

PS41

:摄

PS42

:辣

PS43

:剩

PS44

:辟

s pěti prvky PS45

: 辨辩辫瓣

PS46

: 操澡燥

PS47

: 擦灌罐

PS48

: 摘滴

PS49

:跪

PS50

:歌

PS51

:爆

PS52

:蹦

PS53

:橘

PS54

:耀

PS55

:嚼

PS56

:僻

PS57

:凝

PS58

:懒

PS59

:殿

se šesti prvky PS60

: 壤嚷

PS61

:颤

PS62

:躁


:微

Vertikální struktura – přehled všech znaků 二三合艺见币允介今分公仓六正古去辛节灭卡乞占屯旦号只者半兄另丛令冬务市兰宁写召孕圣台丝寺吉考芒芝再百夸夺毕至贞尘尖劣光当早吊岁岂先丢乔乒乓华全会杀企爷伞朵杂危旨负各名多争色交充妄关农衣兴宇守宅字安军寻尽导异买寿弄吞走贡孝志声芽花芹芳严芦苏杏李丽否步坚旱呈吴县共里呆足男员岗告秃秀每兵皂余坐谷妥龟免条岛系亩弃忘完宋宏牢究穷灾君灵忌努忍奉青责表者势幸若茂苹苗英范直茄茎茅杰丧事奇奋态垄妻轰肯齿些肾贤尚具昆昌昂麦典忠岸岩罗季委凭货舍金命斧爸采昏兔忽备变夜盲育券卷炎学宝宗定宜审宙官空帘实肃录孟驾参贯春帮毒型垫某甚荐巷茧荒茫荡药要耍皆背览竖省尝是显冒星畏胃贵思虽骂炭罚骨看怎香竿贷皇泉食贸怨急弯奖哀亭亮姿亲音差养美姜类前首总宣兽突穿窃冠垦费怒架贺盈柔垒泰素蚕盏盐哲热恐恭莲荷获晋恶哥栗辱夏套烈毙柴桌监紧哭弟恩笔笑笋臭息留恋桨浆脊离资羞拳益兼烫家窄冤恳桑基萌菌萄菊萍菠梦票聋袭盛雪雀晨累崖崭梨犁笨笼笛符第袋悠您售盘悉毫盗商望着盖渠婆梁寇宿窑蛋替葡落惠惑裂暂辈悲紫最景黑智筐筑筛筒筋堡集焦奥惩番鲁然装蛮善羡普粪富窗絮登蒜蓬禁楚想感雷雹督愚盟照罪罩愁简酱塑粱叠碧誓聚需弊舞豪翠熊蔬震箱篇熟薪薄赞壁藏霜霞繁臂覆警籍霸露栽载藏裁截蔽戴内穴有蠢竞旁害宴营葱蒸塞蔑寨赛壳奔受享牵复怠莫索宽寒惹葬赢囊克真置衰黄章竟兽意鼻裹蜜芬苍劳希含岔苦枣卖贪念贫草茶荒荣查歪点界盆养举觉室宫宪客昼勇党晃晕罢畜宵宾容宰案著萝菜堂常悬患崇盒密喜煮赏掌暑量禽童尊曾窜蓄蒙零雾舅誉裳膏蕉霉暴墨靠拿爹薯董辜窝墓幕慕暮翼琴等策答筝鉴筹签算箩管凳慧黎箭整餐爱翁嘉寄葛剪葵蓝愈煎慈察攀篮器


: 二三合艺见币允介今分公仓辛者六正古去节灭屯卡占旦号只半兄另丛令

冬务市兰宁写召孕圣台丝寺吉考芒芝再百夸夺农衣至贞尘尖劣光当早吊岁岂先丢乔乒乓全会杀企爷伞朵杂旨负各名多争色交充妄麦关留兴宇守宅字安军寻尽导异买寿弄吞走贡孝志声芽芹芳严芦苏杏李否步旱呈吴县里呆共足男员告秃秀每兵皂余谷妥龟免条岛系亩审弃忘完宋牢究穷灾君灵忌忍奉青责表者幸茂苹苗英弟直茎茅杰丧事奋态垄妻乞肯齿尚具昌典忠岩罗季委舍旱金斧爸采兽昏兔忽备变盲育券卷炎学宝宗定宜审宙官空帘实肃录孟参贯春毒某茧要耍省尝是显冒星畏胃贵思虽骨看怎香皇泉食急弯哀亭亮亲音差美姜类首总宣突穿垦费柔泰素蚕盏晋恶栗辱夏套桌臭息恋脊离羞拳益兼家窄冤恳基票聋袭雪雀晨累售盘悉毫着盖窑蛋惠景黑集焦番鲁蛮善普富雷愚罩需豪翠熊蔬震内穴有年膏

se třemi prvky PS65

: 毕华坚坐努势些肾贤凭货驾帮型垫皆背览竖骂竿贷贸怨奖姿怒架贺盐哲

热恐烈柴监紧哭笔笑笋桨浆资烫梦替絮登禁楚想督盟愁酱塑粱碧誓聚染悠您盗望渠婆梁裂然装暂辈悲紫智堡梨犁笨笼笛第桨塑

PS66

: 克真置黄章竟意鼻芬苍劳希苦卖草茶荒荣查歪养觉室宫宪客昼党晃晕罢

宵宾容宰著萝菜崇暑量禽童窜蒙零雾舅霉靠粪

PS67

: 兽蜜含岔贪念贫点界盆举勇畜案堂常悬盒密喜煮赏掌尊曾誉裳蕉墨拿爹

恭巷

PS68

: 花丽范茄轰昆昂命夜荐茫荡药罚前窃获萌萍菠崭最羡蒜罪舞霜霸宿

PS69

: 奇萄菊葡雹栽载裁截

PS70

: 危宏若岸炭

PS71

: 盈盛奥感

PS72

: 冠莲寇

PS73

: 岗商

PS74

: 菌窗

PS75

: 衰裹

PS76

: 枣患

PS77

:恩

PS78

:甚


: 琴等答筝鉴筹签算箩管慧黎箭整餐袋

PS80

: 毙符筑筛筋箱

PS81

: 墓幕慕暮

PS82

: 剪愈煎慈

PS83

: 薯董蓄暴

PS84

: 葵蓝察

PS85

: 翁嘉蠢

PS86

: 弊繁警

PS87

: 落薄霞

PS88

: 辜窝

PS89

: 筒简

PS90

: 惩照

PS91

: 寄葛

PS92

: 薪蔽

PS93

:蓬

PS94

:惑

PS95

:爱

PS96

:篇

PS97

:藏

PS98

:筐

PS99

:荷

PS100

:哥

PS101

:崖

PS102

:凳

PS103

:策

s pěti prvky PS104

:熟

PS105

:赞

PS106

:臂

PS107

:覆

PS108

:籍

PS109

:露

PS110

:器

PS111

:篮

PS112

:壁

PS113

:戴

PS114

:翼

s šesti prvky PS115

:攀


: 竞旁害宴营葱蒸塞蔑寨赛壳奔受享牵复怠莫索宽寒


:惹

PS118

:葬

s pěti prvky PS119

:赢

se šesti prvky PS120

:囊

Centrální struktura - přehled všech znaků 四团因回园围困国固图圆圈央厅区历友匹冈反凶风匀凤勾可左厉右布句处包闪司尼辽边式过压厌在存匠达灰迈同迁延向后旬庄庆闭问闯迅巡进戒远违运医还连近返迎床库疗应这序闲间闷启层尿尾迟局武述或画厕虎虏迫质周店庙府成底废闸闹肩房建居届屈奏赴赵咸威厘厚选适追盾逃勉度迹庭疮疯疫疤闻阀阁送迷逆扁退屋眉匪赶起逝速逗翅唇原逐虑氧造透途逢席座症病疾疼疲唐阅递扇展屑通戚虚匙麻痒痕廊康庸逮屠越趁趋超逼厨厦雁遇遗毯痛阔道遍属屡遣遥痰廉遭愿遮腐瘦趣趟题摩遵邀磨避鹰魔旅族旋腾旗施

se dvěma rameny 厅历友反匀勾左厉右布句处包司尼辽边式过压厌在存达灰迈迁延后旬庄庆迅巡进戒远违运还连近返迎床库疗应这序启层尿尾迟局述武或厕虎虏迫质店庙府成底废肩房建居届屈奏赴赵厘厚选适追盾逃勉度迹庭疮疯疫疤送迷逆扁退屋眉赶起逝速逗翅唇原逐虑氧造透途逢席座症病疾疼疲唐递扇展屑通匙虚麻痒痕廊康庸逮屠越趁趋超逼厨厦雁遇遗毯痛道遍属屡遣遥痰廉遭愿遮腐瘦趣趟题摩遵邀磨避鹰魔旅族旋腾旗施

se třemi rameny 央区匹冈凶风凤闪匠同向闭问闯医闲间闷画周闸闹咸威闻阀阁匪阅阔奏

se čtyřmi rameny 四团因回园围困国固图圆圈


: 厅历友反左厉右布尼压厌在存灰后庄庆床库疗应序启层层尿尾虎虏庙

底肩房届屈盾疤扁眉唇虑病疾疲唐展虚痒痕康逼遇属廉旅族旋旗施

PS122

: 处辽过达迈边迁延迅巡进远违运还连近这迟述迫建逃勉迹送迷逆退速

逗逐递逮

PS123

: 央冈风凤闪同向闭问闯闲间闷周成闸奏咸威闻戚

PS124

: 匀勾可句包司式旬戒式武或氧

PS125

: 四团因回园围困国

PS126

: 区匹匠医匪

PS127

: 凶画


: 质店居厘厚度疮疫屋原席疼症屑屠厦痛屡痰瘦

PS129

: 选适造透途逢通遗毯道遣遥遭

PS130

: 厕府扇麻廊厨雁

PS131

: 赴赵赶匙越趋题

PS132

: 固图圆圈

PS133

: 返遍

PS134

: 迎逝

PS135

: 阀阔

PS136

: 闹阅

PS137

:庭

PS138

:疯

PS139

:腾

PS140

:局

PS141

:废


: 腐摩磨鹰魔座

PS143

: 趁超趟

PS144

: 翅趣

PS145

:愿

PS146

:遮

PS147

:遵

PS148

:邀

s pěti prvky PS149

:避

Rámcová struktura- přehled všech znaků 束爽乘千串乖承


: 千束串


: 乘乖

PS152

:承

s pěti prvky PS153

:爽

Struktura tří stejných prvků - přehled všech znaků 众品森晶

<STP> - dělení do podstruktur

PS154

:众品森晶

Analýza struktury nejfrekventovanějších čínských znaků Analysis of the Most Frequently Used Chinese Characters Structure

Recommend Documents