Analýza současných činností Úřadu práce v ČR

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Analýza současných činností Úřadu práce v ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Lenka ŠIBALOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D., MBA

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza současných činností Úřadu práce ČR“ vypracovala samostatně dle pokynů mé vedoucí práce a použitou literaturu a další použité prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 17. listopadu 2013

…………………………….. Lenka ŠIBALOVÁ

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Mirce Wildmanové, Ph.D., MBA za její odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování mé bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce Analýza současných činností Úřadu práce ČR je zaměřena na trh práce, politiku

zaměstnanosti,

seznamuje

s pojmem

nezaměstnanost,

udává

přehled

o nezaměstnanosti v České republice a charakterizuje Úřad práce České republiky a jeho organizační strukturu. Předmětem práce je analyzovat činnosti kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě a pro přehled komparovat s činnostmi Arbeitsmarktservice v Mistelbachu. Pomocí provedené SWOT analýzy zjistit výhody, nevýhody současných činností kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě.

Klíčová slova: politika zaměstnanosti, úřad práce, kontaktní pracoviště, práce, činnost

Abstract The bachelor thesis Analysis of current activities of the Employment office of the Czech Republic deals with the job market, employment policy, defines the term unemployment. Further it focuses on the problem of unemployment in the Czech Republic, but also on the Employment office of the Czech Republic and its organization structure. The subjekt of the thesis is to analyse activities of the workplace of the Employment office in Znojmo and compare them to those of the Arbeitsmarktservice in Mistelbach. The SWOT analysis, the work states advantages and disadvantages of current activities of the Employment office in Znojmo. Key words: employment policy, employment office, workplace, work, activity

Obsah 1

ÚVOD............................................................................................................................9

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ....................................................................................11

3

TEORETICKÁ ČÁST...............................................................................................12

3.1 Trh práce....................................................................................................................12 3.1.1

Primární trh práce ..........................................................................................13

3.1.2

Sekundární trh práce ......................................................................................13

3.1.3

Znevýhodněné osoby na trhu práce ...............................................................14

3.2 Politika zaměstnanosti v ČR.....................................................................................15 3.2.1

Aktivní politika zaměstnanosti ......................................................................16

3.2.2

Pasivní politika zaměstnanosti.......................................................................17

3.2.3

Financování politiky zaměstnanosti...............................................................18

3.3 Nezaměstnanost .........................................................................................................20 3.3.1

Druhy nezaměstnanosti..................................................................................22

3.4 Úřad práce ČR...........................................................................................................23 3.4.1

Generální ředitelství Úřadu práce ..................................................................24

3.4.2

Krajské pobočky Úřadu práce........................................................................24

3.4.3

Činnosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR v oblasti zaměstnanosti...26

3.4.4

Činnosti krajských poboček Úřadu práce ČR v oblasti zaměstnanosti .........26

3.4.5

Oblasti, ve kterých Úřad práce plní úkoly dle platné legislativy...................27

3.4.6

Financování Úřadu práce České republiky....................................................28

3.5 Metodika pro praktickou část bakalářské práce a shrnutí teoretické části bakalářské práce ................................................................................................................28 4

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................30

4.1 Charakteristika okresu Znojmo, údaje o nezaměstnanosti...................................30 4.2 Kontaktní pracoviště ve Znojmě..............................................................................35 4.3 Organizační struktura kontaktního pracoviště ve Znojmě...................................36 4.3.1

Oddělení zaměstnanosti a jeho činnosti.........................................................37

4.3.2

Oddělení nepojistných sociálních dávek a jeho činnosti ...............................43

4.4 Charakteristika okresu Mistelbach, údaje o nezaměstnanosti .............................45 4.5 Arbeitsmarktservice v Mistelbachu.........................................................................46 4.5.1

Organizační struktura Arbeitsmarktservice a jeho činnosti...........................48

4.5.2

Dávky poskytované Arbeitsmarktservice ......................................................49

4.6 Komparace činností kontaktního pracoviště ve Znojmě a Arbeitsmarktservice v Mistelbachu .....................................................................................................................50

4.7 SWOT analýza kontaktního pracoviště ve Znojmě ...............................................54 4.8 Shrnutí praktické části bakalářské práce ...............................................................57 5

ZÁVĚR .......................................................................................................................60

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................62

6.1 Bibliografické zdroje.................................................................................................62 6.2 Interní zdroje .............................................................................................................63 6.3 Odborné časopisy ......................................................................................................63 6.4 Internetové zdroje .....................................................................................................63 6.5 Ostatní zdroje ............................................................................................................65 6.6 Seznamy......................................................................................................................65

7

6.6.1

Seznam tabulek ..............................................................................................65

6.6.2

Seznam grafů .................................................................................................66

6.6.3

Seznam obrázků.............................................................................................66

PŘÍLOHY...................................................................................................................67

1 Úvod Téma bakalářské práce „Analýza současných činností Úřadu práce v ČR“ jsem si vybrala z důvodu, že se dle mého názoru jedná o aktuální téma současnosti v ČR, již mnohokrát zmiňované ve sdělovacích prostředcích. Velká část obyvatel ČR se již minimálně jedenkrát ocitla bez práce a byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Neboť bez práce se může ocitnout každý z nás. Po dokončení střední školy byl pro mě velký problém najít práci. Pro pracovní trh jsem byla nepotřebná, protože jsem neměla pro zaměstnavatele potřebnou praxi. Jediným možným východiskem pro mě bylo navštívit úřad práce a doufat, že pro mne najdou vhodné pracovní místo odpovídající mému vzdělání. Pracovnicí Úřadu práce mi byla nabídnuta rekvalifikace – odborná stáž na Úřadu práce ve Znojmě, detašovaném pracovišti v Hrušovanech nad Jevišovkou. Vykonávala jsem funkci administrativní asistentky po dobu osmi měsíců. Poté jsem se ucházela o pracovní místo na Městském úřadě v Hrušovanech nad Jevišovkou na ekonomickém odboru, kde od roku 2008 pracuji doposud. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje trh práce, definuje politiku zaměstnanosti, zdůrazňuje její aktivity a člení politiku zaměstnanosti na dva segmenty: aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Uděluje přehled o financování politiky zaměstnanosti, protože významnou část státního rozpočtu představují výdaje na politiku zaměstnanosti. Definuje nezaměstnanost a seznamuje s institucí, kterou je Úřad práce ČR. Dne 01. 04. 2011 zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně dalších souvisejících předpisů vznikl Úřad práce ČR s právní subjektivitou a sídlem v Praze. Týmž zákonem byla vymezena působnost úřadu. Před účinností zákona bylo v České republice 77 úřadů práce, každý měl svou vlastní právní subjektivitu. Změnou zákona došlo k reorganizaci úřadu a změně činností v různých oblastech, ve kterých úřad práce plní úkoly dle platné legislativy. Na závěr teoretické části nebudou opomenuty činnosti generálního ředitelství a krajských poboček Úřadu práce. V praktické části bakalářské práce se zaměřuji a analyzuji činnosti Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Znojmo (dále jen „kontaktní pracoviště Znojmo“) a pro přehled komparuji s Arbeitsmarktservice v Mistelbachu, který plní identickou funkci jako kontaktní pracoviště ve Znojmě. Arbeitsmarktservice v Mistelbachu jsem si vybrala, protože jeho působnost zasahuje v okresu Mistelbach, který tvoří společnou státní hranici s okresem Znojmo a nezaměstnanost je v okresu Mistelbach

9

výrazně nižší v porovnání s okresem Znojmo. Důvodem je stabilnější ekonomika, zejména díky silnému exportu do různých zemí světa. Na závěr provedu SWOT analýzu, pomocí které vyhodnotím výhody a nevýhody kontaktního pracoviště Znojmo příležitosti i ohrožení.

10

2 Cíl práce a metodika Teoretická část práce popisuje trh práce, charakterizuje politiku zaměstnanosti, její rozdělení, financování a pomocí ekonomického ukazatele, jímž je míra nezaměstnanosti, zobrazuje vývoj nezaměstnanosti v České republice za období 2008 – 2012. Dále je zaměřena na nově vzniklý institut Úřad práce ČR, jeho řízení, organizační strukturu, financování a činnosti. Cílem praktické části bakalářské práce je analyzovat činnosti kontaktního pracoviště ve Znojmě. Analyzovat jeho agendu, komparovat s činnostmi Arbeitsmarktservice v Mistelbachu

(obdoba

kontaktního

pracoviště

ve Znojmě).

Arbeitsmarktservice

v Mistelbachu jsem zvolila z důvodu společné hranice okresu Mistelbach a okresu Znojmo. Na závěr bude provedena SWOT analýza, pomocí které budou vyhodnoceny výhody, nevýhody, příležitosti i ohrožení pro kontaktní pracoviště ve Znojmě. Metody aplikované v bakalářské práci: sběr dat – zejména získané údaje z Ministerstva práce a sociálních věcí zpracované do tabulky či grafu, komparace

–

činnosti

kontaktního

Arbeitsmarktservice v Mistelbachu, SWOT analýza, deskripce odborné literatury.

11

pracoviště

ve Znojmě

s činnostmi

3 Teoretická část Teoretická část bakalářské práce seznamuje s pojmem trh práce, rozděluje jej na dva segmenty, jímž jsou primární a sekundární trh práce. Definuje politiku zaměstnanosti a její členění na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Ve spojení s tématem udává přehled o nezaměstnanosti v ČR i v jednotlivých krajích v ČR. Charakterizuje pojem Úřad práce ČR, neopomíná jeho různorodé činnosti jednotlivých segmentů a zobrazuje vztahy řízení. Na konci teoretické části je uvedena metodika, která bude upotřebena v praktické části bakalářské práce.

3.1 Trh práce Trh práce je definován tržní nabídkou a poptávkou po práci. Na trhu práce je vytvářena konkurence, jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Tržní nabídkou práce je myšlena veškerá nabídka práce obyvatelstva v ekonomice. Tržní poptávkou po práci je poptávka podniků po práci v ekonomice.1 Obrázek č. 1 Rovnováha trhu práce

Zdroj: HOLMAN, Robert, 2011. Ekonomie, str. 271 Obrázek č. 1 zobrazuje rovnováhu na trhu práce. L označuje kvantitu práce v hodinách. W 1

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011. 696 s. ISBN 978-80-7400-006-5.

12

vyjadřuje reálnou hodinovou mzdu. Rovnováha E nastane, když se poptávka po práci rovná nabízenému množství práce. Diference lidí segmentuje trh práce zejména podle jejich předpokladů i kvalifikace. Kolektivní vyjednávání prostřednictvím odborových organizací aspiruje o vyšší mzdy a zvýšení ceny práce. Na trh práce má velký vliv stát, obzvláště v legislativním procesu např. změna pracovní doby, určení minimální mzdy, to vše působí nejvíce na straně nabídky práce. Trh práce nutí k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou po práci a k nezaměstnanosti se všemi zápornými důsledky, proto vláda usiluje o snížení nerovnováhy na pracovním trhu. 2 Trh práce můžeme rozdělit na dva segmenty, kterými jsou primární a sekundární trh práce vyznačujícími se určitými rysy.

3.1.1 Primární trh práce Trh práce, který je zaměřen na preferenční pracovní nabídky s vyšším významem, poskytuje možnosti profesního růstu, výhodnější mzdové podmínky i růst mezd. Na primárním trhu práce, mají lidé jistotu zaměstnání, mohou si zvyšovat kvalifikaci.3 Na primárním trhu práce nedochází k častým změnám zaměstnání, jestliže se tak stane, předpokládá se, že si člověk najde ihned práci novou.

3.1.2 Sekundární trh práce Sekundární trh práce se vyznačuje pracovními nabídkami s nižším významem a nízkými mzdovými podmínkami. Pracovní postup na sekundárním trhu práce nepřipadá v úvahu. Trh je velice nestabilní, vyznačuje se přerušovanou nezaměstnaností. Je zde velice malá možnost zvýšení kvalifikace a vyznačuje se častou změnou zaměstnání, proto je zde jednodušší najít práci na rozdíl od primárního trhu práce.4 U sekundárního trhu práce hrozí dlouhodobější nezaměstnanost. Mnohokrát se nestává, že by se člověk ze sekundárního trhu práce přemístil do primárního trhu práce. Primární a sekundární trhy práce jsou trhy uzavřené. 2

KREBS Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357585-4. 3

MAREŠ Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 172 s. ISBN 80-901424-9-4. 4

MAREŠ Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 172 s. ISBN 80-901424-9-4.

13

Přemístitelnost pracujících doprovázena restrukturalizací ekonomiky slibovala naději pro schopné a zároveň varovala nevýkonné na pracovním trhu po roce 1989. Strach lidí ze ztráty zaměstnání na počátku 90. let a případná ztráta zaměstnání, představovala pokles ekonomiky v zemi. Naději, ale i obavy pro občany způsobila ekonomická reforma.5 Změnou ekonomického režimu je postupně zaváděno opatření pro ty, kteří nezvládli finanční problémy. Byla zavedena podpora v nezaměstnanosti, pravidelné zvýšení důchodů, byla stanovena minimální mzda. Byla určena hranice sociální potřebnosti a zároveň schválena legislativa pro pracovní trh.6 Se změnami se vytváří i nový pojem na trhu práce, jímž jsou znevýhodněné osoby na trhu práce.

3.1.3 Znevýhodněné osoby na trhu práce Na trhu práce existují lidé, kteří mají problém najít si zaměstnaní a uplatnit se tak na pracovním trhu, označujeme je jako znevýhodněné osoby na trhu práce, kterými jsou: lidé ve věku nad 50 let, absolventi a mladiství, zdravotně postižení lidé, lidé dlouhodobě nezaměstnaní, lidé vracející se z výkonu trestu, ženy po rodičovské dovolené, drogově závislí. Znevýhodněné osoby na trhu práce často ztrácí pocit důležitosti ve společnosti, stávají se nezaměstnanými, jejich životní úroveň se snižuje, to má za následek stres, pocit méněcennosti. Životní úroveň je u některých tak nízká, že nemají rovný přístup ke vzdělání a jejich možnosti jsou omezené při hledání zaměstnání. Stát se jim snaží pomoci vynaložením finančních prostředků na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, převážně poradenskou činností, možností zvýšit si kvalifikaci a získat uplatnění na trhu práce. Pro znevýhodněné osoby byl vytvořen poradenský program pod názvem JOB CLUB, jehož 5

SIROVÁTKA Tomáš; MAREŠ Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8. 6

SIROVÁTKA, Tomáš; MAREŠ, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8.

14

úkolem je motivovat uchazeče o zaměstnání registrované na Úřadu práce, aby získali zaměstnaní. Program probíhá v malých skupinách (cca 8 osob). Účastníci programu jsou vybráni z evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, upřednostňováni jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, která bude v následující kapitole definována v kontextu s daným tématem.

3.2 Politika zaměstnanosti v ČR Před rokem 1990 byla práce povinností každého občana v ČR. Změnou zákona v roce 1990 začal platit zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, který změnil povinnost pracovat na právo na práci. Od roku 1991 má právo pracovat každý dle jeho kvalifikace.7 Politiku zaměstnanosti označujeme jako souhrn postupů. Prostřednictvím postupů jsou utvářeny předpoklady pro vyrovnanost na trhu práce a efektivní využití pracovních sil. Na výsledku této politiky má velký podíl stát, zaměstnavatelé, firmy, zaměstnanci a odbory.8 Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je dosažení plné zaměstnanosti v zemi. Dosažení rovnováhy nabídky a poptávky po práci na trhu práce a právo na práci bez ohledu na barvu pleti, rasu, věk, národnost či zdravotní stav. Politika zaměstnanosti se orientuje zejména na tyto aktivity: a) na rozmach trhu práce a jeho infrastruktury, pomocí organizací (úřady, zprostředkovatelny

práce)

zajišťuje

dokonalejší

poskytování

informací

o pracovních pozicích i o uchazečích o zaměstnání; b) napomáhá při vytváření nových pracovních pozic a pracovních činností, uděluje např. finanční příspěvky na nově vzniklé pracovní pozice zaměstnavatelům, začínajícím

podnikatelům,

podporuje veřejně prospěšné práce

a ulehčuje

zaměstnávání mladistvých a handicapovaných občanů; c) růst strukturální nezaměstnanosti požaduje přizpůsobení dané pracovní pozici i přemístění za pracovní pozicí; d) poskytuje dočasně nezaměstnaným podporu v nezaměstnanosti, tím zabezpečuje

7

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-807357-585-4. 8

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-807357-585-4.

15

jejich životní podmínky.9 Dle aktivit politiku zaměstnanosti rozdělujeme na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti.

3.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti zabezpečuje a vytváří pomocí Ministerstva práce a sociálních

věcí

prostřednictvím

Úřadu

práce

postupy

směřující

k maximální

zaměstnanosti. Jejím záměrem je podpora uchazečů o zaměstnání, kteří nemají uplatnění na trhu práce. Ideálem je snížit finanční náklady státního rozpočtu přidělené na pasivní politiku zaměstnanosti. Dle zákona o zaměstnanosti jsou nástroje, pomocí kterých je uskutečňována aktivní politika zaměstnanosti: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.10 Nástroje aktivní politiky jsou definovány v Příloze č. 1 této bakalářské práce. V následující tabulce jsou zobrazeny příklady nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti za Českou republiku, pomocí kterých byly vytvořené pracovní místa, do kterých byly umístění uchazeči o zaměstnání. Zobrazuje i počty uchazečů zařazených do rekvalifikace, čímž si uchazeči zvýšili kvalifikaci.

9

WILDMANOVÁ, Mirka. Sociální politika: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, 2005. 128 s. ISBN 80-210-3657-5.

10

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

16

Tabulka č. 1 Přehled částečných výdajů vynaložených na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v České republice a přehled o nově vytvořených pracovních místech za období 2008 - 2012. 2009 SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 12 604 20 404 Vytvořená místa

Česká republika

2008

2010

2011

2012

26 481

13 534

11 457

12 756

20 208

25 882

13 410

11 380

596 654 Výdaje k 31.12. (tis. Kč) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE

985 295

1 454 155

795 054

366 364

15 131

18 309

20 961

19 903

12 758

949 087

1 371 223

1 623 832

1 025 477

688 417

36 451

39 831

65 453

45 521

25 199

271 130 Výdaje k 31.12. (tis. Kč) OSOBY ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ

388 133

582 261

316 933

146 377

Vytvořená místa

522

1 069

1 081

769

644

Umístění uchazeči

974

1 231

1 640

1 405

817

44 555

88 016

88 400

47 244

40 851

211 102

235 530

235 262

208 539

80 292

Umístění uchazeči

Vytvořená místa Výdaje k 31.12. (tis. Kč) REKVALIFIKACE Nově zařazení

Výdaje k 31.12. (tis. Kč) Provoz chráněných pracovních míst (tis. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z MPSV Nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenská činnost, kterou provádí krajské pobočky Úřadu práce členěné na kontaktní pracoviště. Významem poradenské činnosti je, dle dovedností a kvalifikačních předpokladů uchazeče o zaměstnání, najít vhodné místo na pracovním trhu. Poskytnout mu informace důležité pro zprostředkování případného zaměstnání.

3.2.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politiku zaměstnanosti definujeme jako vyplácení podpor v nezaměstnanosti a využití příležitosti předčasného odchodu do starobního důchodu. Představuje tak druh kompenzace za pravidelný měsíční příjem ze závislé činnosti.11 Jedním z ústředních problémů poskytování podpory v nezaměstnanosti byla nedostatečná

11

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7368-522-5.

17

motivace lidí přijmout a udržet si pracovní místo.

3.2.3 Financování politiky zaměstnanosti Finanční prostředky na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti jsou poskytovány ze státního rozpočtu ze dvou finančních zdrojů, z pojistného hrazeného zaměstnancem, zaměstnavatelem či osobou samostatně výdělečně činnou a z daní. Výše pojistného a výše daní odváděná do státního rozpočtu zaměstnavatelem, zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou je definována zákonem. Neopomenutelným subjektem podílejícím se na financování politiky zaměstnanosti jsou územní samosprávné celky – obce a vyšší samosprávné celky – kraje. Rostoucí cena práce, vysoké daně a pojistné mohou demotivovat zaměstnavatelské odvětví. Zejména tím by došlo k zpomalení růstu ekonomiky v zemi.12 Graf č. 1 Přehled výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti za období 2008 - 2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z MPSV Graf č. 1 udává přehled výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti za období 2008 – 2012. V roce 2009 bylo na pasivní politiku zaměstnanosti poskytnuto jedenkrát tolik

12

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-807357-585-4.

18

výdajů na rozdíl od roku 2008. Důsledkem je zvýšení nezaměstnanosti o 2,6 %. Příčinou je celosvětová hospodářská krize, která ovlivnila i politiku zaměstnanosti u nás v ČR. Postupně docházelo ke zpomalení růstu ekonomiky v zemi. Stát zareagoval na nárůst výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti podporou trhu práce, zejména vynaložil větší výdaje na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (viz. Tabulka č. 1). Od roku 2010 klesají výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti. Za rok 2011 a 2012 se podařilo udržet nezaměstnanost na stejné úrovni (viz. Tabulka č. 2). Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti však stále klesají, což může být způsobeno i nárůstem osob dlouhodobě nezaměstnaných v evidenci úřadů práce, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti. Česká republika je od 1. května 2004 členem Evropské unie. ČR získává finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti z rozpočtu Evropské unie, konkrétně z Evropského sociálního fondu prostřednictvím dotací. „Evropský sociální fond (European Social Fund, ESF) byl uveden již v Římské smlouvě o založení EHS a je nejstarší ze strukturálních fondů. Slouží k podpoře aktivit na trhu práce, podporuje projekty zaměřené na boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti, rekvalifikace a rozvoj zaměstnanosti. Takřka výlučně jsou v rámci tohoto fondu financovány tzv. „měkké“, neinvestiční projekty.“13 Programy,

které

poskytují

finanční

prostředky

z Evropského

sociálního

fondu

na programovací období 2007 – 2013 pro Českou republiku jsou: a) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Umožňuje čerpat finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti, dále poskytuje finanční prostředky na zlepšení kvality služeb ve veřejné správě. b) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační

program

pro Ministerstvo

školství,

mládeže

a tělovýchovy,

zaměřený

na vzdělávání c) Operační program Praha – adaptabilita

13

KÖNIG, Petr a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. 630 s. ISBN 978-80-7400-011-9., str. 184

19

Operační

program

pouze

pro hlavní

město

ČR

pro Prahu,

slouží

ke zvýšení

konkurenceschopnosti. Jeho cílem je zvýšit vzdělání a usnadnit život občanům Prahy. Operační programy, z nichž lze čerpat finanční prostředky, slouží k zvýšení kvalifikace osob, aby snadněji získaly uplatnění na trhu práce, jejich hlavním cílem je snížení nezaměstnanosti.

3.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost bývá často označována jako porucha trhu práce a patří k problémům, kterým dnešní doba věnuje velkou pozornost. Podíl lidí bez práce představuje sociálně ekonomický problém společnosti. Nezaměstnaný je ten, který se ocitne bez práce. Nezaměstnanost se měří ukazatelem míry nezaměstnanosti pomocí vzorce: n = (N/L) * 100 (%) n – míra nezaměstnanosti N – počet nezaměstnaných L – celkový počet práceschopných – ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Míru

nezaměstnanosti

rozlišujeme

podle

způsobů

provedení.

Obecnou

míru

nezaměstnanosti provádí a eviduje Český statistický úřad formou výzkumu – výběrovým šetřením pracovních

sil dle rozhovorů v domácnostech, bývá zpravidla nižší.

Registrovanou míru nezaměstnanosti provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí a data získává přes Úřad práce ČR, avšak údaje nejsou vždy přesné, protože né všichni nezaměstnaní jsou registrováni v evidenci Úřadu práce. uvádím míru nezaměstnanosti v České republice za rok 2008 – 2012 zveřejněnou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Tabulka č. 2 Míra nezaměstnanosti v ČR za rok 2008 – 2012.

2008

2009

2010

2011

2012

5,4

8,0

9,0

8,6

8,6

Míra nezaměstnanosti vyjádřená v %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z MPSV

20

Tabulka č. 2 vypovídá o nárůstu míry nezaměstnanosti mezi rokem 2008 až 2010 o 3,6 %, což bylo způsobeno vlivem celosvětové hospodářské krize. Vlivem krize je výrazně ovlivněna platební schopnost zaměstnavatelů. Firmy nenaplňují příjmovou stranu rozpočtu, protože zákazníci nemají finanční prostředky na zaplacení. Jediným možným řešením je snížit stav zaměstnanců, to je důvodem nárůstu míry nezaměstnanosti v roce 2010. Za rok 2011 a rok 2012 se podařilo udržet míru nezaměstnanosti na stejné úrovni. V tabulce č. 3, která zobrazuje míru nezaměstnanosti podle krajů za období 2008 – 2012, rozpoznáme kraj s nejvyšší nezaměstnaností. Tabulka č. 3 Míra nezaměstnanosti v ČR podle krajů za rok 2008 – 2012.

Praha

2008 2009 2010 2011 2012 2,1 3,0 3,9 4,0 4,2

Středočeský kraj

4,0

5,8

7,1

7,1

7,0

Jihočeský kraj

4,0

6,5

7,4

7,3

7,4

Plzeňský kraj

4,2

7,0

7,8

7,1

6,7

Karlovarský kraj

6,9

9,9

10,8

10,2

10,1

Ústecký kraj

9,9

12,4

13,4

12,9

13,3

Liberecký kraj

4,0

10,0

10,6

9,6

9,7

Královéhradecký kraj

4,2

6,8

7,7

7,2

7,5

Pardubický kraj

5,0

8,0

9,1

8,3

8,1

Vysočina

5,2

8,7

9,6

9,1

9,0

Jihomoravský kraj

6,2

8,9

10,2

9,6

9,6

Olomoucký kraj

6,2

10,2

11,5

11,1

10,8

Zlínský kraj

5,5

9,1

10,4

9,4

9,3

Moravskoslezský kraj

8,4

11,1

11,9

11,3

11,4

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z MPSV Z tabulky č. 3 je na první pohled zřejmé, že nejnižší míra nezaměstnanosti je v hlavním městě Praze a nejvyšší míra nezaměstnanosti je v Ústeckém kraji. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je ovlivněna nesouladem mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Většina lidí pracovala v oblasti těžkého průmyslu, tito lidé nejsou adaptabilní současnému trhu práce, postrádají dostačené vzdělaní a kvalifikaci.14 Upozorňuji na skutečnost, že přirozená míra nezaměstnanosti je zdravou součástí trhu práce, při které nedochází k růstu inflace. 14

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor regionálního rozvoje. Problémová analýza Ústeckého kraje. 1. Ústí nad Labem: 2011. 54 s.

21

Nezaměstnanost

rozdělujeme

na dobrovolnou

a nedobrovolnou.

Dobrovolná

nezaměstnanost – nezaměstnaný neusiluje o práci, i přestože dostane nabídku na práci, tak ji odmítne. Žádná práce pro něj není dost vhodná, není ochoten pracovat za danou mzdu, nebude dojíždět za prací, vždy má důvod, proč pracovní místo odmítnout. Nedobrovolná nezaměstnanost – nezaměstnaný aktivně hledá práci, ale na trhu práce není nabídka práce, která by odpovídala jeho vzdělání.

3.3.1 Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost označujeme jako zdravou nezaměstnanost, která vzniká v důsledku změny pracovního místa, kdy zaměstnanec obměňuje pracovní místo a není důležité z jakého důvodu. V překlenovacím období je registrován v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.15 Sezónní nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost je krátkodobá nezaměstnanost, která se vyznačuje závislostí na výrobě a službách (zemědělství, turistické oblasti, některé druhy řemeslných činností).16 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, když poptávka po práci je menší než nabídka práce, týká se osob, které se nepřizpůsobí pracovnímu trhu. Strukturální nezaměstnaností jsou ohroženy osoby se základním nebo nízkým vzděláním, starší osoby, osoby zdravotně postižené.17 Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je vyvolána změnami v hospodářství týkající se nedostatečné poptávce po zboží a službách. Při dané mzdě a produktivitě práce není poptávka po práci

15

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 97880-7400-347-9. 16

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 97880-7400-347-9. 17

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 97880-7400-347-9.

22

pro ty, kteří jsou ochotni pracovat.18 Nezaměstnaný, který ztratil práci, má možnost se registrovat na úřadu práce a v případě splnění podmínek vyplívajících ze zákona o zaměstnanosti, může být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce.

3.4 Úřad práce ČR Na základě opatření ČNR č. 306/1990 Sb. byl vytvořen Ministerstvem práce a sociálních věcí dne 17. Října 1990 institut úřad práce. Cílem tohoto institutu úřadu bylo uskutečnit politiku zaměstnanosti ve všech okresech České republiky. Úřad práce je veřejná instituce, jejíž efektivnost je vymezena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění. Všechny aktivity Úřadu práce týkající se zprostředkování zaměstnání a poradenství jsou bez poplatku.19 Úřady práce v ČR měly vlastní právní subjektivitu, vedly samostatné účetnictví, měly vlastní organizační i personální rozdělení a politiku zaměstnanosti zabezpečovala Správa služeb zaměstnanosti zřízená MPSV uskutečňována pomocí úřadů práce.20 Úřad práce České republiky vznikl 01. dubna 2011 zákonem č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce České republiky a o změně dalších souvisejících zákonů, kterýmž je vymezena působnost Úřadu práce ČR. Dnem účinnosti zákona č. 73/2011 Sb. se úřady práce zřízené podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, označují jako kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce České republiky. Správním úřadem s celostátní působností a účetní jednotkou je Úřad práce České republiky, řídí ho Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je nadřízeným správním orgánem.21 Interní předpisy řízení Úřadu práce ČR jsou zajišťovány pomocí provozního řádu, pracovního řádu, spisového a skartačního řádu, směrnicí o oběhu účetních dokladů a podpisového řádu.

18

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 97880-7400-347-9. 19

SCHELLE, Karel; SHELLE, Ilona. Geschichte der tschechischen öffentlichen Verwaltung. 1. vyd. München: Grin Verlag, 2011. 232 s. ISBN 978-3-640-79720-2.

20

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 978-807400-347-9. 21

Generální ředitelství Úřadu práce ČR. Důvod a způsob založení povinného subjektu. [online]. revize 31.10.2012 [cit 02.12.2012]. <portal.mpsv.cz/upcr/oup>

23

Úřad práce ČR je nově segmentován na generální ředitelství a krajské pobočky, které řídí jednotlivá kontaktní pracoviště. Důvodem je reorganizace úřadu práce, zefektivnění činností Úřadu práce a snížení nákladů na provoz.

3.4.1 Generální ředitelství Úřadu práce Sídlo generálního ředitelství Úřadu práce je v Praze, v jeho čele stojí generální ředitel, který je jmenován i odvoláván ministrem práce a sociálních věcí. Obrázek č. 2 zobrazuje organizační strukturu generálního ředitelství Úřadu práce České republiky, která byla vytvořena podle potřeb a činností úřadu. Vyjadřuje vztah nadřízenosti a podřízenosti, je úzce spojena s krajskými pobočkami úřadu práce, které spolupracují s kontaktními pracovišti úřadu práce. Obrázek č. 2 Organizační struktura generálního ředitelství Úřadu práce ČR

Zdroj: MPSV

3.4.2 Krajské pobočky Úřadu práce Krajské pobočky jsou rozděleny na území dle ústavního zákona č. 347/1997 Sb.,

24

o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (celkem 14 poboček definovaných v příloze zákona č. 73/2011). Nejvýznamnějšími složkami krajských poboček jsou kontaktní pracoviště úzce spolupracující s občany, které byly vytvořeny reorganizací původních Úřadů práce. Obrázek č. 3 Organizační struktura krajské pobočky

Zdroj: MPSV Cílem reorganizace a nového uspořádání Úřadu práce České republiky je: •

segregovat plán, legislativu, strategii politiky zaměstnanosti od realizace,

•

vznik Úřadu práce ČR jako řídící jednotky, včetně dalších útvarů,

•

krajské úřady práce jako hlavní účastníci při uskutečňování politiky zaměstnanosti,

•

dokonalejší komunikace a součinnost s úřady, organizacemi, zaměstnavateli,

•

pro podnikatele výhodné sloučení rozhodovací činnosti Úřadu práce,

•

přerozdělení některých činností z okresních úřadů na krajské pobočky ÚP,

•

úspora výdajů, které budou vynaloženy na kontrolní činnosti.22

Do 01. dubna 2011 bylo 77 úřadů práce, náklady na provoz činili cca 1,7 miliard Kč ročně. Novou platnou legislativou a reorganizací bylo počítáno s roční úsporou cca 175 mil. Kč. S nižšími výdaji se počítá zejména při realizaci nákupu energií a centralizaci některých

22

MPSV. Reorganizace úřadu práce přinese úspory a jednotné postupy. [online]. Revize 19.04.2011 [15.3.2012]. <mpsv.cz/cs/10707

25

činností.23

3.4.3 Činnosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR v oblasti zaměstnanosti Obstarává

ministerstvu

materiály

pro vytváření

programů

a koncepcí

politiky

zaměstnanosti, vytváří stanoviska (pomocí mapování situace trhu práce), sloužící k vytvoření opatření ovlivňujících politiku zaměstnanosti. Spolupracuje s mnoha subjekty, které ovlivňují trh práce a zaměstnanost (např. s obcemi, kraji, orgány pomoci v hmotné nouzi, zaměstnavateli, správními úřady). Snaží se, o rovnoprávnost mužů a žen na trhu práce. Spolupracuje s Evropskou unií a ministerstvem v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů, usiluje o rozvoj mezinárodních vztahů, proto spolupracuje se zahraničními organizacemi

v činnostech

vyplývajících

z mezinárodních

smluv.

Prostřednictvím

hmotných podpor vytváří pracovní pozice a rekvalifikaci v rámci investičních pobídek a zajišťuje další programy schválené vládou. Dává a odjímá souhlas ke zprostředkování zaměstnání fyzickým a právnickým osobám, do centrální evidence vedené ministerstvem zasílá evidenci agentur práce. Provádí kontrolní činnost a ukládá pokuty v rozsahu stanoveném zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákonem o volném pohybu služeb. Způsobem v místě obvyklém zveřejňuje elektronicky písemné materiály týkající se státního rozpočtu a finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Pro zvýšení kvalifikace zřizuje školící a rekvalifikační zařízení, pro osoby zdravotně postižené rehabilitační střediska.24

3.4.4 Činnosti krajských poboček Úřadu práce ČR v oblasti zaměstnanosti Provádí statistiky, sběr a analýzy týkající se trhu práce v dané oblasti a přijímají opatření, spolupracují s úřady a ostatními subjekty zabývajícími se zaměstnaností, trhem práce (odborovými organizacemi, obcemi, zaměstnavateli, úřady). Podílí se a podporují spolupráci v mezinárodních programech a v projektech zabývajícími se lidskými zdroji (dotace z Evropských strukturálních fondů). Snaží se o pracovní rovnoprávnost mužů a žen bez ohledu na rasu, náboženství, či zdravotní postižení, formou aktivní politiky

23

JOUZA, Ladislav. JUDr. Poradce Veřejné Správy. Dotazy z praxe Úřad práce. 2011, roč. 4, č. 5, s. 8. ISSN 1802-83.

24

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 97880-7400-347-9.

26

zaměstnanosti. Uchazečům o zaměstnání se snaží zprostředkovat zaměstnání, provádí bezplatnou poradenskou činnost, vyplácí podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob zdravotně postižených přiznává příspěvek na podporu těchto osob. Rozhoduje o povolení výkonu činností dítěte, v její pravomoci je i rozhodnutí, zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou. Vede evidence týkající se činností úřadu práce a zaměstnanosti. Orgánu pomoci v hmotné nouzi poskytují informace rozhodné pro poskytnutí dávky hmotné nouzi žadateli, jedná se o informace o uchazeči o zaměstnání vedeném v evidenci úřadu práce. Vydává potvrzení o době vedení v evidenci ÚP občanovi Evropské unie. Provádí kontrolní činnost vztahující se k zákonu o zaměstnanosti. Pro účely kontroly poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce údaje osob z evidence uchazečů o zaměstnání, které byly přijaty do pracovněprávního poměru.25

3.4.5 Oblasti, ve kterých Úřad práce plní úkoly dle platné legislativy V oblasti zaměstnanosti – se řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – se řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti státní sociální podpory – se řídí zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením – se řídí zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytnutí dávek osobám se zdravotním postižením a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti příspěvku na péči a inspekce poskytování služeb – se řídí zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti pomoci v hmotné nouzi – se řídí zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.26

25

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 97880-7400-347-9. 26

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů

27

3.4.6 Financování Úřadu práce České republiky Oblasti, ve kterých plní Úřad práce České republiky úkoly, jsou financovány ze státního rozpočtu České republiky, a to z kapitoly 313 rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů stanovuje rozpočtová pravidla, dle kterých se musí správci rozpočtu řídit. Pro přehled je uvedeno v Příloze č. 2 plnění příjmů a výdajů kapitoly 313 státního rozpočtu za rok 2012 dle souhrnných a specifických ukazatelů. V příjmové straně rozpočtu jsou uvedeny i příjmy z Evropské unie, které lze čerpat z Evropského sociálního fondu viz. kapitola 3.2.3. Financování politiky zaměstnanosti.

3.5 Metodika pro praktickou část bakalářské práce a shrnutí teoretické části bakalářské práce Kapitola představuje metodiku, která bude použita pro praktickou část bakalářské práce. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na činnosti Úřadu práce ČR, krajské pobočky Brno, kontaktního pracoviště ve Znojmě. Pro porovnání a přehled budou komparovány s činnostmi Arbeitsmarktservice v Mistelbachu, aby byl podán přehled, jaké činnosti poskytují úřady práce v jiné zemi. Pomocí sběru dat, z internetových zdrojů, (marketingového sekundárního výzkumu) bude provedena komparace činností kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě s činnostmi Arbeitsmarktservice v Mistelbachu (podoba kontaktního pracoviště ČR). Na závěr bude provedena SWOT analýza (analýza marketingového prostředí) kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě, na základě které budou vyhodnoceny výhody, nevýhody, příležitosti i ohrožení. •

Analýza marketingového prostředí o S podporou nástrojů, ověřených metod, zjistit a odpovědět na zákazníkovi potřeby kvalitněji než konkurence. Tímto způsobem docílit úspěchu a naplnit cíle.27 To vše pomocí SWOT analýzy mikroprostředí vyhodnotíme a určíme silné a slabé stránky kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě.

•

Marketingový sekundární výzkum o

Jehož úkolem je dopracovat se již k zpracovaným datům, který byly

27

FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 160 s. ISBN 978-80251-1942-6.

28

získány primárním marketingovým výzkumem (např. pomocí dotazníků) Materiál pomocí sekundárního výzkumu můžeme získat z externích nebo interních zdrojů.28 Shrnutí teoretické části bakalářské práce Teoretická část bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje trh práce, segmentuje na primární a sekundární trh práce a popisuje znevýhodněné osoby na trhu práce. Druhá kapitola dává přehled o politice zaměstnanosti, jejím rozdělení na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, financování. Ve třetí kapitole se zaměřuji na nezaměstnanost,

její

druhy,

pomocí

míry

nezaměstnanosti

nezaměstnanosti za období 2008 – 2012 v ČR a pro přehled

analyzuji

míru

analyzuji míru

nezaměstnanosti podle krajů v ČR za období 2008 – 2012. Zde je velice důležité upozornit na vysokou nezaměstnanost v Ústeckém kraji, kterou mohou obyvatelé Ústeckého kraje řešit vzděláváním a absolvováním rekvalifikačních kurzů, které poskytuje Úřad práce ČR. Čtvrtá kapitola charakterizuje Úřad práce ČR, jeho řízení, udává přehled o reorganizaci Úřadu práce ČR pomocí organizačních struktur. Dále nemohu opomenout činnosti generálního ředitelství Úřadu práce a činnosti krajských poboček Úřadu práce, které jsou tak různorodé. V poslední části čtvrté kapitoly se zaměřuji na financování Úřadu práce ČR z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Pátá kapitola navazuje na praktickou část bakalářské práce, popisuje metody, které budou v praktické části použity.

28

ZEMAZALOVÁ, Marcela a kol. Marketing. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 499 s. ISBN 978-80-7400115-4.

29

4 Praktická část Cílem praktické části bakalářské práce je analyzovat vybrané činnosti kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě a pro přehled činností v jiné zemi Evropské unie komparovat s Arbeitsmarktservice v Mistelbachu (obdoba kontaktního pracoviště ve Znojmě). Na základě provedené SWOT analýzy zjistit výhody, nevýhody, příležitosti i ohrožení současných činností kontaktního pracoviště ve Znojmě a navrhnout nové metody.

4.1 Charakteristika okresu Znojmo, údaje o nezaměstnanosti Znojemský okres se nachází v Jihomoravském kraji v blízkosti hranice se sousedním státem Rakousko. Počet obyvatel v regionu k 31.12.2012 byl 113 288 a počet obcí působící v regionu činí 144, hustota zalidnění je 71 obyvatel/km2. Klimatické podmínky v okresu přispívají zemědělství, zejména pěstování ovoce, zeleniny, proto zde převládá sezónní nezaměstnanost. Nelze opomenout znojemské okurky a vinnou révu, která ročně přiláká do okresu Znojma tisíce milovníků vína a burčáku. Nejvýznamnější kulturní akcí pro milovníky vína a burčáku je Znojemské historické vinobraní pořádané již tradičně v září každého roku ve Znojmě. Město Znojmo je okresním městem, obcí s rozšířenou působností, v rámci svého správního obvodu vykonává následující činnosti dle příslušných zákonů např. •

vyplácí sociální dávky,

•

vydává živnostenské oprávnění, řidičské průkazy, cestovní doklady, technické průkazy, občanské průkazy,

•

zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí,

•

zajišťuje činnosti v oblasti dopravy – např. vede evidenci motorových vozidel, stanovuje úpravu provozu dle dopravního značení.

Počet obyvatel města Znojma k 31.12.2012 je 33 964. Katastrální území 65,93 m2. V okresu Znojmo vlivem reorganizace Úřadu práce ČR a vlivem sociální reformy vznikly 01. dubnem 2011 kontaktní pracoviště patřící pod Úřad práce ČR, krajskou pobočku Jihomoravského kraje v Brně: 30

•

kontaktní pracoviště ve Znojmě,

•

kontaktní pracoviště v Moravském Krumlově.

Vlivem vysoké míry nezaměstnanosti mikroregionů Hrušovansko a Vranovsko zůstaly zřízeny 2 pracoviště – pracoviště v Hrušovanech nad Jevišovkou a pracoviště ve Vranově nad Dyjí. Obě pracoviště patří pod kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě, pod kontaktní pracoviště v Moravském Krumlově patří pracoviště zřízené v Miroslavi. Okres Znojmo patří k okresům s vysokou mírou nezaměstnaností v Jihomoravském kraji, o čemž vypovídá následující graf č. 2 zobrazující míru nezaměstnanosti v % dle okresů v Jihomoravském kraji. Graf č. 2 Míra nezaměstnanosti v % za rok 2012, dle okresů v Jihomoravském kraji v porovnání s Jihomoravským krajem a Českou republikou

16 14 12 10 8 6 4 2 0

15,1

14,9 9,4

11,4 8,9

10,4

8,7

8,2

9,4

Zdroj: vlastní zpracování z údajů Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně Graf č. 2 prokazatelně zobrazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti 15,1 % v okresu Znojmo ve srovnání

s okresy

v Jihomoravském

kraji,

míra

nezaměstnanosti

je

nad celorepublikovým průměrem i nad průměrem v Jihomoravském kraji. Následující tabulka č. 5 zobrazí podíl znevýhodněných osob na trhu práce na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (nezaměstnaných) v okrese Znojmo.

31

Tabulka

č. 5

Míra

nezaměstnanosti

za správní

obvod

Znojmo

v%

a podíly

nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (v %) Správní obvod Znojmo

2010

2011

2012

Míra nezaměstnanosti v %

14,7

14,1

15,1

Počet uchazečů o zaměstnání

9 040

8 178

8 566

ženy

47,7

48,9

49,9

osoby zdravotně postižené

10,6

10,5

9,6

Podíly

do 20 let

3,7

4,0

4,6

na celkovém

do 25 let

15,7

17,2

17,7

počtu

nad 50 let

30,3

28,4

28,4

uchazečů

bez a základní vzdělání

23,8

24,2

23,2

nad 5 měsíců

42,9

48,9

53,3

nad 6 měsíců

39

43,9

49,5

nad 12 měsíců

27

30,8

33,6

o zaměstnání (v %)

Zdroj: vlastní zpracování z údajů z MPSV Tabulka č. 5 uvádí míru nezaměstnanosti v % za sledované období 2010 až 2012. V roce 2012 se nepodařilo udržet nezaměstnanost na stejné úrovni či ji snížit oproti roku 2011, to má za následek nárůst míry nezaměstnanosti o 1 %. Počet uchazečů o zaměstnání v roce 2012 se zvýšil o 388, v porovnání je nepatrně více nezaměstnaných mužů než žen. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé ve věku nad 50 let. Přibližně polovina nezaměstnaných je v evidenci kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě déle než 5 měsíců, důvodem bývá sezonní nezaměstnanost, kdy se zaměstnanci vzhledem k zemědělskému zaměření oblasti stávají v zimním období nezaměstnanými. Od roku 2010 se zvyšuje podíl uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců. Jedná se o tzv. dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou obtížně umístitelní na trhu práce a jejich podíl na počtu nezaměstnaných činí 33,6 %. Velký podíl tvoří lidé bez vzdělání nebo se základním vzděláním. Kontaktní pracoviště ve Znojmě se snaží řešit dlouhodobou nezaměstnanost podporou aktivní politiky zaměstnanosti. Tabulka níže nám udává přehled o boji proti nezaměstnanosti, a to vynaložení finančních prostředků na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jak z národních finančních prostředků, tak z finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.

32

Tabulka č. 6 Náklady na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okresu Znojmo Čerpání aktivní politiky zaměstnanosti

Znojmo

2009 – 2011

Údaje v tis. Kč

2009

2010

2011

2012

33 511

19 059

26 657

5 392*

VPP

7 146

1 959

12 628

417

SÚPM -zřízená

7 460

6 380

4 034

1 668

12 713

6 219

3 254

3 227

90

0

280

80

5 300

3 650

4 026

802

839

2 204

-

Poradenství

0

0

83

-

Překlenovací příspěvek

0

0

148

-

Příspěvek na zapracování

0

12

0

-

ESF - celkem

59 443

60 449

22 796

2 847*

VPP

37 907

38 798

16 402

2 335

SÚPM

13 466

16 854

4 248

512

8 070

4 797

2 146

-

92 954

79 508

49 453

8 239*

Národní zdroje celkem

SÚPM - vyhrazené Zřizování míst – ChPD, ChPM Příspěvek na provoz ChPD, ChPM, ChPM - SVČ Rekvalifikace

Rekvalifikace a poradenství

-

Celkem finanční prostředky národní + z ESF na aktivní politiku zaměstnanosti v okrese Znojmo Zdroj: údaje z Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Brně RNDr. Eva Třečková, *za rok 2012 nebyly všechny údaje zveřejněny Vysvětlivky: VPP – veřejně prospěšné práce, SÚPM – společensky účelná pracovní místa, ChPD – chráněné pracovní dílny, ChPM – Chráněné pracovní místa Tabulka č. 6 zobrazuje přehled nákladů na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okresu Znojmo. Úvodem uvádím, že náklady za rok 2012 jsou zkresleny, protože nebyly uvedeny

33

všechny údaje oproti období 2010 – 2011, údaje jsou nedostupné, proto nebyly ve sledovaném období sledovány. Náklady na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okresu Znojmo jsou poskytovány z národních finančních zdrojů, zároveň se snaží maximálně čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, prostřednictvím dotací. Celkem bylo čerpáno z Evropského sociálního fondu o 63,461 milionů Kč více než z národních zdrojů. Největší náklady, jak z národních zdrojů, tak z Evropského sociálního fondu jsou poskytovány na veřejně prospěšné práce, o které mají největší zájem obecní a městské úřady. Jedná se o krátkodobé umístění uchazečů o zaměstnání do pracovního procesu. Celkově podpořených uchazečů o zaměstnání pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je 932 za rok 2011 (viz. graf č. 3). Data jsou uvedeny včetně počtu podpořených uchazečů z Evropského sociálního fondu. Graf č. 3 Počet podpořených uchazečů o zaměstnání v roce 2011 za okres Znojmo

600

543

500 400

2011

300 200

143

156

100

ChPM (vytvoření)

ChPM-SVČ osob ze ZP

10

16

ESF - cílené programy

1

Překlenovací příspěvek

3

ChPD (vytvoření)

60 0

SVČ

SÚPM-zřízená, vytvořená

Příspěvek na provoz ChPD, ChPM, ChPMSVČ

VPP

0

Zdroj: vlastní zpracování - data z Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně – oddělení zaměstnanosti Celkové náklady v tis. Kč za rok 2011 (viz tabulka č. 6) na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti za rok 2011 činí 49 453 na 932 podpořených uchazečů o zaměstnání v okresu Znojmo (viz. graf č. 3). V následující kapitole bakalářské práce se budu podrobněji věnovat činnostem kontaktního 34

pracoviště ve Znojmě. Blíže bude popsaná organizační struktura pracoviště a činnosti s ní související.

4.2 Kontaktní pracoviště ve Znojmě Před 01. dubnem 2011 měl Úřad práce ve Znojmě právní subjektivitu, byl samostatnou účetní jednotkou, hospodařil s vlastními finančními prostředky a měl vlastní organizační strukturu. V roce 2011 došlo k reorganizaci celého systému a vzniku nového institutu Úřadu práce ČR s právní subjektivitou (viz. kapitola 3.4.). Od 1. 4. 2011 organizační složkou Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Brně je kontaktní pracoviště ve Znojmě. Cíle reorganizace jsou uvedeny na konci kapitoly 3.4. Správním obvodem kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě je 111 obcí, které jsou pro přehled znázorněny na mapě (viz. Obrázek č. 4). Počet obyvatel správního obvodu dosáhl k 31.12.2012 celkem 91 197. Obrázek č. 4 Správní obvod kontaktního pracoviště ve Znojmě

Zdroj: vlastní zpracování z údajů z Českého statistického úřadu Kontaktní pracoviště ve Znojmě sídlí na Náměstí Svobody 2889/8, 669 02

Znojmo

společně s finančním úřadem. Budova má bezbariérový přístup, proto pohyb osob 35

zdravotně – tělesně postižených není omezen. V roce 2009 byla budova úřadu kompletně zrekonstruována. Nemalé investice do rekonstrukce přinesly pro občany přínosy, především byly propojeny budovy finančního úřadu a kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě. Klienti se mohou po budově lépe orientovat a esteticky působí budova na klienta také příjemněji. Úřední doba byla stanovena pro všechny pracoviště Úřadu práce ČR jednotná, v úřední dobu mohou klienti navštívit kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě.

4.3 Organizační struktura kontaktního pracoviště ve Znojmě Dnem 1.1.2012 byly v rámci reorganizace a vzniku Úřadu práce ČR z Městského úřadu ve Znojmě, obce s rozšířenou působností převedeny na kontaktní pracoviště ve Znojmě dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky poskytované osobám se zdravotním postižením a sociální služby určené pro klienty. Pro přehled vymezím, dle dostupných údajů z internetového portálu Ministerstva práce a sociálních věcí organizační strukturu kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě, která zobrazuje vztah nadřízenosti a podřízenosti. Ředitelem kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR je Mgr. Emil Čopf. Obrázek č. 5 Organizační struktura kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z MPSV

36

V organizační struktuře nejsou zobrazeny všechny vztahy nadřízenosti a podřízenosti. V budově kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě sídlí pracovníci, jejichž vztah nadřízenosti a podřízenosti je řízen organizační strukturou viz obrázek č. 3 – organizační struktura krajské pobočky. Jejich přímý nadřízení sídlí v Krajské pobočce Úřadu práce ČR v Brně. Jedná se o pracovníky •

referátu právního KrP Brno,

•

referátu informatiky KrP Brno,

•

referátu trhu práce KrP Brno jejichž činností je: o poskytování dotací dle splněných podmínek na podnikání osobám samostatně výdělečně činným, o poskytování příspěvku obcím dle splněných podmínek na mzdu pracovníků v evidenci uchazečů o zaměstnání vykonávající veřejně prospěšné práce, o poskytování

dotací

dle

splněných

podmínek

pro zaměstnavatele

na vytvoření nových pracovních míst, o sběr a vyhodnocení údajů pro statistiku, o zajišťování stáží dle splněných podmínek vybraných uchazečů o zaměstnání ve firmách, •

referátu zaměstnanosti a poradenství KrP Brno jejichž činností je: o zajišťování rekvalifikací pro vybrané uchazeče o zaměstnání dle podmínek, o bilanční diagnostika – skupinové a individuální poradenství s klienty, kteří jsou na trhu práce znevýhodněni (příkladem je poradenský program JOB CLUB viz. kapitola 3.2.3.), o zajišťování projektů z finančních prostředků Evropské unie.

V další kapitole si pro přehled uvedeme některé činnosti oddělení zaměstnanosti a oddělení nepojistných sociálních dávek. Činnosti jednotlivých oddělení jsou prováděny v souladu s příslušnými právními předpisy.

4.3.1 Oddělení zaměstnanosti a jeho činnosti V čele oddělení zaměstnanosti kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě stojí vedoucí oddělení. Poradenské činnosti klientům jsou poskytovány zaměstnanci oddělení zaměstnanosti bez poplatku. Oddělení je dle vykonávaných činností segmentováno:

37

Referát zaměstnanosti I. V čele referátu zaměstnanosti I. stojí vedoucí referátu, kterému jsou podřízeni zaměstnanci referátu tzv. referenti zaměstnanosti. Hlavní činností vedoucího referátu zaměstnanosti I. je koordinace podřízených zaměstnanců a zpracování projektů z Evropského sociálního fondu z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Referenti zaměstnanosti I. nejsou v přímém kontaktu s uchazeči o zaměstnání. Jejich převážnou činností je ověření vydaných rozhodnutí zaměstnanci referátu zaměstnanosti II. Jedná se o ověření rozhodnutí na poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Důvodem je kontrola vyplácených finančních prostředků a snaha předejít možné neoprávněné výplatě finančních prostředků. Další činností je přijímání oznámení o volných pracovních místech od podnikatelů a jejich zveřejnění na úřední desce či na internetovém portálu MPSV. Nelze ani opomenout činnost zaměstnanců, jejíchž hlavní náplní práce je poradenská činnost pro podniky. Přináší podnikům informace o možnosti zřízení společensky účelných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, na které mohou podniky získat finanční prostředky. Referát zaměstnanosti II. V čele referátu zaměstnanosti II. stojí vedoucí referátu, kterému jsou podřízení zaměstnanci referátu tzv. referenti zaměstnanosti. Referenti zaměstnanosti jsou v přímém kontaktu s uchazeči o zaměstnání. Referent zaměstnanosti pracuje v programu OKpráce a Zaměstnanost, do kterých zaznamenává uchazeče o zaměstnání. Referent zaměstnanosti je odpovědný za agendu podpor v nezaměstnanosti,

zařazuje uchazeče o zaměstnání

do evidence,

přijímá

a kontroluje žádosti o zprostředkování zaměstnaní a o podporu v nezaměstnanosti, vede správní řízení, je oprávněnou úřední osobou pro zpracování a vydání rozhodnutí ve věci podpor v nezaměstnanosti (viz. Příloha č. 3), zpracovává dokumenty pro vyplácení podpor a vyúčtování

podpor

v daných

termínech,

vydává

potvrzení,

pracuje

v souladu

s příslušnými právními předpisy a odpovídá za správnost provedených operací.29 Dle mého přesvědčení není účelné a efektivní zřizovat pracovní místa pro referenty zaměstnanosti patřící pod referát zaměstnanosti I., jejíchž hlavní činností je ověřování a kontrola každého vydaného rozhodnutí na přiznání podpory v nezaměstnanosti. 29

Pracovní náplň referenta zaměstnanosti patřícího do referátu zaměstnanosti II. – interní zdroj

38

Důvodem je nesoulad náplní práce, referent zaměstnanosti patřící pod referát zaměstnanosti II. má přímo v náplni práce uvedeno, že odpovídá za správnost operací, které provedl, tedy i za vydání rozhodnutí, které nabylo právní moci apod. Nechť se tedy omezí ověřování vydaných rozhodnutí. Ověřování, kontrola rozhodnutí by byla přípustná eventuelně dvakrát do roka, tím by došlo k zeštíhlení organizační struktury a efektivnosti vynaložených nákladů na mzdy. Zaměstnanci, jejichž náplní je ověřování, by se stali součástí organizační struktury Krajské pobočky Úřadu práce ČR (viz. Obrázek č. 3) a vyjížděli by na kontrolu na jednotlivé kontaktní pracoviště patřící pod Krajskou pobočku Úřadu práce ČR. V rámci činností kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě jsou financovány projekty

z Evropského

sociálního

fondu

z operačního

programu

Lidské

zdroje

a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu jsou přidělovány Úřadu práce ČR finanční prostředky, které generální ředitelství Úřadu práce ČR přerozděluje jednotlivým krajům. Kraje přerozdělují finanční prostředky jednotlivým kontaktním pracovištím dle situace na trhu práce charakterizující daný region. Zpravidla vychází z míry nezaměstnanosti a dalších ukazatelů. Hlavním cílem projektů je snížení nezaměstnanosti a snížení počtů uchazečů o zaměstnání. Následující tabulka zobrazuje 5 projektů realizovaných kontaktním pracovištěm ve Znojmě. Do projektů zařazují uchazeče o zaměstnání zaměstnanci referátu zaměstnanosti II., jako poradci pro zprostředkování zaměstnání. Dle kritérií vybírají uchazeče o zaměstnání, kterým je projekt určen. Například projekt Odborná praxe pro mladé do 30 let v Jihomoravském kraji - pracovník vybere vhodného uchazeče o zaměstnání do projektu dle stanovených kritérií. Poté je s vybraným uchazečem sepsána Dohoda o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu. Dohoda je sepsána s Úřadem práce České republiky – Krajskou pobočkou v Brně, protože kontaktní pracoviště ve Znojmě nemá právní subjektivitu. Součástí dohody je i Plán realizace odborné praxe, ve kterém jsou stanoveny cíle odborné praxe a dosažení cílů. Přílohou této bakalářské práce je Příloha č. 4, kterou tvoří Dohoda o vyhrazení

společensky

účelného

pracovního

místa

a poskytnutí

příspěvku

spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu a plán realizace odborné praxe uzavřené mezi Městem Hrušovany nad Jevišovkou a Úřadem práce ČR. Následující tabulka dává přehled o všech projektech realizovaných pro uchazeče

39

o zaměstnání kontaktním pracovištěm ve Znojmě. Tabulka č. 7 Projekty z Evropského sociálního fondu z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost pro kontaktní pracoviště ve Znojmě Název projektu Doba realizace projektu

Kariéra bez bariér 2/2012 – 1/2014

dodavatelem Doba realizace projektu

Cílová skupina Osoby zdravotně postižené, osoby nad 50 let věku,

3/2012 – 12/2013

uchazeči i zájemci.

800/ 117

Program: výběr klientů

pro klienty Počet klientů: plán/ zařazeno ke dni 5.11.2013

do projektu, vstupní blok, plán rozvoje klienta, poradenský program, ergodiagnostika, motivační program, individuální poradenství, rekvalifikační kurzy, zprostředkování zaměstnání.

Vybrané příklady rekvalifikačních kurzů nebo zřízeného pracovního místa: - strážný, obsluha osobního počítače, tvorba www stránek, pracovník v sociálních službách, příprava pokrmů, kosmetické služby, manikúra, pedikúra, atd. Název projektu

Příležitost pro mladé Cílová skupina do 30 let

Doba realizace projektu

12/2012 – 12/2014

dodavatelem Doba realizace projektu

Projekt určen osobám mladším 30-ti let, které jsou

1/2013 – 11/2014

v evidenci déle než 5 měsíců

700/59

Program: výběr klientů,

pro klienty Počet klientů plán/zařazeno ke dni 05.11.2013

vstupní blok, plán rozvoje klienta, poradenský modul, individuální poradenství, rekvalifikační kurzy, zprostředkování zaměstnání.

40

Vybrané příklady rekvalifikačních kurzů: profesní kvalifikace (manažer prodeje, barman, zedník,…), kurzy administrativní a služby (obchodní zástupce, základy podnikání, manikúra, pedikúra), počítačové kurzy (počítačová gramotnost ECDL, správce počítačové sítě), kurzy k získání oprávnění k výkonu činnosti (řidičské oprávnění sk. C, C+E, D a T, kurzy svařování, elektrikář, …), lze poskytnout i příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa. Název projektu

Po roce do práce

Cílová skupina

v JmK Doba realizace projektu

03/2013 – 6/2015

dodavatelem Doba realizace projektu

Projekt je určen osobám déle než 12 měsíců

04/2013 – 05/2015

v evidenci.

550/35

Program: výběr klientů

pro klienty Počet klientů plán/zařazeno ke dni 05.11.2013

do projektu, vstupní blok, motivační kurz STANDARD, pracovní a bilanční diagnostika, program finanční gramotnosti, Program Job club Speciál, Individuální poradenství, rekvalifikační kurzy, zprostředkování zaměstnání.

Vybrané příklady rekvalifikačních kurzů: profesní kvalifikace (prodavač, strážný, výroba zákusků a dortů, podlahář), technicko – administrativní (pracovník v sociálních službách, pracovník sociální péče pro přímou obslužnou péči, sanitář, základy podnikání), počítačové kurzy (účetnictví a daňová evidence, mzdové účetnictví, obsluha PC), kurzy k získání oprávnění k výkonu činnosti (řidičský průkaz sk. C, C + E, kurz svařování).

41

Název projektu

45 plus v JmK

Cílová skupina

Doba realizace projektu

05/2013 – 07/2015

Lidé, kteří nejpozději v roce

dodavatelem Doba realizace projektu

zařazení do projektu docílili 06/2013 – 06/2015

pro klienta Počet klientů:

věku 45 let, v evidenci déle než 5 měsíců

600/29

Program: výběr klientů

plán/zařazeno ke dni

do projektu, vstupní blok,

05.11.2013

plán rozvoje klienta, poradenský modul, individuální poradenství, rekvalifikační kurzy, zprostředkování zaměstnání.

Vybrané příklady rekvalifikačních kurzů: profesní kvalifikace (průvodce cestovního ruchu, montér suchých staveb, malíř), administrativní kurzy a služby (projektový manažer, daňový specialista, realitní makléř), počítačové kurzy (pracovník grafického studia, čtení a kreslení technické dokumentace), kurzy k získání oprávnění k výkonu činnosti (elektrikář, obsluha elektrovozíku a motovozíku, základní kurz pájení mědi). Název projektu

Sladění práce

Cílová skupina

a rodiny Doba realizace projektu

08/2013 – 06/2015

dodavatelem Doba realizace projektu

Osoby pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči i zájemci

09/2013 – 05/2015

pro klienta Počet klientů:

500/0

Program :nezveřejněn

plán/zařazeno ke dni 05.11.2013 Příklady rekvalifikačních kurzů ke dni 05.11.2013 nezveřejněny Zdroj: vlastní zpracování z údajů kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě Tabulka č. 7 dokazuje, že nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR ve Znojmě, jsou zaměřeny na cílovou skupinu lidí, a to znevýhodněné osoby na trhu práce uvedené v Tabulce č. 5. Tabulka č. 5 zobrazuje přehled o velikosti podílu znevýhodněných osob na trhu práce, jimž jsou lidé ve věku nad 50 let, mladiství

42

do 25 let a lidé bez vzdělání či se základním vzděláním. Z tabulky je dále patrné, že lidé ve věku nad 50 let tvoří největší podíl nezaměstnaných v regionu Znojmo, a to 28,4 % z celkového počtu nezaměstnaných. Projektem určeným pro tuto skupinu nezaměstnaných je například projekt Kariéra bez bariér, který plánuje se zařazením 800 nezaměstnaných. Cílem všech projektů je docílit snížení nezaměstnanosti znevýhodněných osob na trhu práce. Projekty jsou připraveny pro věkovou skupinu od 45 let a věkovou skupiny do 30 let věku, kterou tvoří převážně mladiství a absolventi bez praxe, kteří jsou v evidenci úřadu práce jsou evidování po dobu delší než 5 měsíců. Projekty jsou určeny i pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou registrováni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců. Cílem projektů je zvolit vhodnou strategii vzdělání pro klienta a umístit znevýhodněné osoby na pracovní trh. Od roku 2012 bylo zařazeno do projektů celkem 240 klientů ke dni 5.11.2013. Plán do konce roku 2015 je umístit do projektů 3 150 klientů. Projekty jsou realizovány dodavatelskou firmou dle výběrového řízení, které provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na základě stanovených kritérií je vybrána dodavatelská firma, která splňuje stanovené požadavky. Dle mého přesvědčení je efektivní vynakládat více finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a podporovat na pracovním trhu zvýšení kvalifikace a umožňovat klientům získání praxe. Než vynakládat finanční prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti, které se státu nevrací. V novém programovém období na roky 2014 – 2020 je z Evropského sociálního fondu připravován nový program nazvaný Operační program Zaměstnanost, jehož cílem je rovnoprávnost mužů i žen. Posílení aktivní politiky zaměstnanosti a modernizace služeb zaměstnanosti. Výhledově budou poskytovány nové projekty pro podporu trhu práce, je to pro kontaktní pracoviště i příležitost jak modernizovat služby poskytované klientům.

4.3.2 Oddělení nepojistných sociálních dávek a jeho činnosti Oddělení nepojistných sociálních dávek je rozděleno na 3 referáty nepojistných sociálních dávek viz. Obrázek č. 4 – organizační struktura. Každý referát vykonává činnosti v oblasti nepojistných sociálních dávek v rámci své působnosti. Činnosti jsou poskytovány klientům zdarma. V čele každého referátu stojí vedoucí referátu, kterému jsou podřízeni referenti nepojistných sociálních dávek a referátu II. a III, také sociální pracovníci. Činnosti referenta nepojistných sociálních dávek jsou různorodé a jsou v závislosti na jeho pracovní náplni rozděleny na oblasti. Vybrané činnosti referenta nepojistných sociálních dávek. Přijímá a zpracovává žádosti od klientů na dávky:

43

•

dávky státní sociální podpory, o příspěvek na bydlení, o přídavek na dítě, o porodné, o rodičovský příspěvek, o pohřebné,

•

dávky pomoci v hmotné nouzi, o doplatek na bydlení, o mimořádná okamžitá pomoc, o příspěvek na živobytí,

•

dávky posuzované osobám se zdravotním postižením, o příspěvek na zvláštní pomůcky, o příspěvek na mobilitu,

•

dávky pěstounské péče, o odměna pěstouna, o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, o příspěvek při ukončení pěstounské péče, o příspěvek při převzetí dítěte, o příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,

•

sociální služby, o příspěvek na péči.

Dle stanovených kritérií a dle příslušného zákona rozhoduje referent nepojistných sociálních dávek o přiznání, zamítnutí či odejmutí dávky. Spolupracuje se sociálním pracovníkem, který vykonává pro referenty v oblasti nepojistných sociálních dávek sociální šetření u klientů v místě jejich bydliště dle potřeby. Sociální pracovník může vykonávat i činnosti referenta nepojistných sociálních dávek. Poskytované dávky fungují na principu solidarity, jsou hrazeny ze státního rozpočtu.

44

Dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi jsou určeny pro sociálně slabší rodiny s nízkými příjmy. Nenáleží každému klientovi, který si podá žádost. Jsou omezeny příjmem domácnosti., ve které klient žije. Pro přehled si v další kapitole představíme Arbeitsmarktservice v Mistelbachu a jeho činnosti, abychom mohli komparovat systémy v obou pracovištích.

4.4 Charakteristika okresu Mistelbach, údaje o nezaměstnanosti Republika Rakousko je členěna na 9 spolkových zemí, které se člení do 84 okresů. Okresy jsou děleny na obce. Spolkovou zemí sousedící s Českou republikou jsou Dolní Rakousy. Jedním z okresů Dolních Rakous je Mistelbach. K 31.12.2012 eviduje okres Mistelbach 73 959 počet obyvatel. Hustota zalidnění 57 obyvatel/km2, tvoří jej 36 obcí. Obrázek č. 6 Mapa obcí okresu Mistelbach

Zdroj: www.de.wikipedia.org./wiki/Bezirk_Mistelbach Klimatické podmínky – chladné zimy, teplé léto jsou obdobné jako v okresu Znojmo. Region Mistelbach je symbolem pro pěstování vinné révy, patří do vinařské oblasti nazývané Weinviertel. Zemědělství a potravinářský průmysl výrazně přispívají k růstu ekonomiky v oblasti. Region Mistelbach se vyznačuje sezónní nezaměstnaností. Město Mistelbach je okresním městem s počtem obyvatel 11 012 k 31.12.2012. V porovnání s okresem Znojmo je v okresu Mistelbach nezaměstnanost rapidně nižší než v okresu Znojmu. Může za to stabilnější ekonomika i strategie politiky trhu práce. Jejich

45

prioritou je podpora vzdělání a tím i předchází nezaměstnanosti. Tabulka č. 8 - Nezaměstnanost v okresu Mistelbach za období 2010 - 2012 Okres Mistelbach

2010

2011

2012

5,2

5,1

5,7

1 895

1 902

2 127

Z toho ženy

749

768

865

Mladiství do 24 let věku

306

319

330

Nad 50 let věku

496

508

629

Nezaměstnaní do 3 měsíců

1156

1137

1158

Nezaměstnaní 3- 6 měsíců

429

445

484

Nezaměstnaní 6-12 měsíců

231

245

373

Nezaměstnaní 12 a déle měsíců

80

78

112

Míra nezaměstnanosti v % Počet nezaměstnaných

Zdroj: vlastní zpracování z www.ams.at Tabulka č. 8 zobrazuje sledované období 2010 – 2012. I přestože je v okresu Mistelbach rapidně nižší nezaměstnanost než v okresu Znojmo, potýká se okres také s růstem nezaměstnanosti. V roce 2012 vzrostla meziročně nezaměstnanost o 0,6 %, počet nezaměstnaných se zvýšil o 225. Přičemž nejpočetnější skupinou nezaměstnaných jsou muži. Ohroženou skupinou jsou mladiství do 24 let věku a lidé ve věku nad 50 let, jejichž počet ve sledovaném období stoupá. Ve sledovaném období je i nepatrný nárůst nezaměstnaných do 3 měsíců, kdy můžeme mluvit o velkém podílů sezónních nezaměstnaných, protože jejich počet rapidně klesá dle nezaměstnaných v délce 3 – 6 měsíců. Také roste počet dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaní déle než 12 měsíců) ve sledovaném období, kdy je znatelné zvýšení za rok 2012 o 34 nezaměstnaných. V dalších kapitolách se zaměříme na činnosti Arbeitsmarktservice, jako organizace jejímž cílem je snížit nezaměstnanost.

4.5 Arbeitsmarktservice v Mistelbachu Na začátku této kapitoly si představíme členění organizace Arbeitsmarktservice v Rakousku, poté budeme pokračovat

regionální organizací Arbeitsmarktservice

v Mistelbachu, abychom se seznámili s fungováním organizace. Arbeitsmarktservice je organizace, která se člení na federální, zemskou a regionální 46

úroveň. Funkce organizace jsou ekvivalentem pro Úřad práce ČR.

Bere zřetel

na regionální rozdíly trhu práce a její prioritou je, že fungující trh práce existuje pouze s pomocí zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů a vlády. Od roku 1994 již nepatří pod Federální ministerstvo ekonomických věcí a práce, je samostatnou organizací s právní subjektivitou. Složení každé organizace je identické. Je tvořeno komisí složenou ze zástupců aktérů trhu práce a druhou složkou je výkonný orgán. Na federální úrovni je to správní rada a výkonné představenstvo, na zemské úrovni zemské ředitelství, vrchní ředitel a na regionální úrovni regionální rada, ředitel regionální kanceláře.30 Arbeitsmarktservice v Mistelbachu je organizace zajišťující služby pro trh práce. Poradním orgánem je regionální rada. V čele regionální rady stojí předseda a další členové složeni ze zástupců aktérů trhu práce – zástupce za zaměstnance, zástupce za zaměstnavatele, zástupce za rakouský odborový svaz, zástupce za svaz rakouského průmyslu. Výkonným orgánem je ředitel organizace Kurt Newald. Činnosti regionální rady v Mistelbachu zasahují do politiky trhu práce a monitorování situace v regionu dle zpráv o situaci na trhu práce. Sleduje poptávku zaměstnavatelů po potenciálních zaměstnancích s kvalifikací. Dle výsledků navrhuje utváření opatření pro zvýšení kvalifikace jak zaměstnanců, tak uchazečů o zaměstnání. Snaží se předcházet zvýšení nezaměstnanosti v regionu. Členové jsou voleni na dobu 6 let. Arbeitsmarktservice v Mistelbachu poskytuje služby 36 obcím v okresu a opírá se o legislativu: •

zákon o podpoře trhu práce,

•

zákon o pojištění v nezaměstnanosti,

•

zákon o zaměstnávání cizinců,

•

zákon o službách zaměstnanosti,

•

zákon o ochraně zaměstnanosti.

30

KRAUSE, Danica; KUX Jaroslav; NEKOLOVÁ, Markéta; VYCHOVÁ Helena, Analýza PZ členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 41 s. ISBN 80-210-3048-8

47

4.5.1 Organizační struktura Arbeitsmarktservice a jeho činnosti V čele organizace stojí ředitel Kurt Newald, kterého zastupuje Walter Paltram. Organizační záležitosti pro ředitele zajišťuje sekretářka. Organizace je dělena podle poskytovaných činností na informační zónu, servisní zónu, poradenskou zónu. V rámci činností poskytuje poradenské služby podnikům a služby pro cizince. Informační zóna Pracovníci informační zóny poskytují informace týkající se činností Arbeitsamtservice klientům. Seznamují klienty s jejich možnostmi. Zaznamenávají nové klienty do programu, organizují termíny setkání klienta s pracovníky Arbeitsmarktservice. Program je propojen na databázi celého Rakouska. Což je pro pracovníky velká výhoda, neboť mohou nahlížet i do historie o klientovi. Vyhledávání klientů funguje podle čísla zdravotního pojištění, které má přiděleno každý občan Rakouska. Servisní zóna V čele servisní zóny stojí vedoucí oddělení, kterému jsou podřízeni zaměstnanci označovaní jako poradci. Servisní oddělení zprostředkovává služby klientům – uchazečům o zaměstnání. Zpracovává podané žádosti o dávky, rozhoduje o poskytnutí, zamítnutí dávky a vyplácí dávky buď poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. Zpravidla pracuje s klientem, pro kterého je evidence v organizaci pouze na přechodnou dobu. Po uplynutí doby 4 měsíců je klient přesunut do poradenské zónu, kde je mu poskytovaná vyšší péče. Poradenská zóna V čele poradenské zóny stojí vedoucí oddělení, kterému jsou podřízeni zaměstnanci označovaní jako poradci. Poradenská zóna zprostředkovává služby klientům – uchazečům o zaměstnání. Poradenské služby poskytují osobám, které mají potíž s hledáním zaměstnání v evidenci déle než 4 měsíce. Usiluje o umístění klienta na pracovní trh. Pomocí akčního plánu (forma smlouvy) sepsaného s klientem, usiluje pracovník o umístění klienta na pracovní trh. V akčním plánu jsou uvedeny postupy a cíle klienta, možnosti zvýšení kvalifikace klienta dle potřeb trhu práce a dle představy klienta. Akční plán je vypracován na dobu nejdéle 3 měsíce.

48

Služby pro podniky Poradci poskytující služby pro podniky. Každý podnik má svého poradce, který informuje podniky o možnostech na trhu práce. Příkladem je poskytování finančních příspěvků na pracovní místa. Poradci vyhledávají z databáze klientů – uchazečů o zaměstnání nové případné zaměstnance pro podniky podle kvalifikace a jejich požadavků.

4.5.2 Dávky poskytované Arbeitsmarktservice Kapitola seznamuje s dávkami a příspěvky poskytované Arbeitsmarktservice, které jsou poskytovány v době nezaměstnanosti, výjimkou jsou příspěvky na vzdělání, zvýšení kvalifikace, které jsou poskytovány pro zaměstnance: •

podpora v nezaměstnanosti,

•

pomoc při mimořádných událostech,

•

důchodové zálohy na starobní a invalidní důchod,

•

příspěvky na vzdělání,

•

odchodné.

Tabulka č. 9 Výdaje na dávky v tis. EUR za region Mistelbach Údaje uvedeny v tisících EUR

2011

Dávky v nezaměstnanosti (Arbeitslossengeld)

2012

11 556

12 470

8 211

9 209

Zálohy na důchod (Altersteilzeitgeld)

474

550

Příspěvky na vzdělání (Weiterbildungsgeld)

299

515

Odchodné (Übergangsgeld)

813

489

21 352

23 233

Pomoc při mimořádných událostech (Notstandshilfe)

CELKEM EUR v tisících Zdroj: data převzaty a zpracovány z www.ams.at

Z tabulky č. 8 je patrný meziroční celkový nárůst výdajů o 1 881 v tisíc EUR. Náklady na dávky se zvýšily i z důvodu nárůstu nezaměstnanosti. Organizace zareagovala vyšším poskytnutím příspěvku na vzdělání a zvýšení kvalifikace. Výrazný meziroční pokles je u dávky Odchodné. Následující

graf

vypovídá

o počtu

zpracovaných

Arbeitsmarktservice v Mistelbachu.

49

žádostí

o dávky

organizací

Graf č. 4 Zpracované žádosti o dávky za období 2011 – 2012

Zdroj: vlastní zpracování z údajů Arbeitsmarktservice Graf č. 4 zobrazuje zpracované žádosti o dávky poskytované Arbeitsmarktservice v Mistelbachu za období 2011 – 2012. Za rok 2012 bylo zpracováno celkem 7 209 žádostí a za rok 2011 bylo zpracováno celkem 7 394 žádostí. Meziroční pokles o 185 žádostí. Největší počet žádostí od klientů byl přijat na podporu v nezaměstnanosti. I zde je zaznamenán nepatrný pokles přijatých žádostí, vzhledem k meziročnímu zvýšení nezaměstnanosti za rok 2012.

4.6 Komparace činností kontaktního pracoviště ve Znojmě a Arbeitsmarktservice v Mistelbachu Úvodem kapitoly budou komparovány základní údaje týkající se nezaměstnanosti v okresu Znojmo a okresu Mistelbach, oba okresy spolu tvoří společnou hranici. Poté bude komparována

organizační

struktura

kontaktního

pracoviště

ve Znojmě

a Arbeitsmarktservice v Mistelbachu a činností s ní souvisejících. Tabulka č. 10 Komparace základních údajů okresu Znojmo a okresu Mistelbach KOMPARACE rok 2012

OKRES ZNOJMO

OKRES MISTELBACH

Míra nezaměstnanosti

15,1

5,7

Počet nezaměstnaných evidovaných

8566

2 127

4278

865

pracovištěm Počet nezaměstnaných evidovaných žen

50

Délka evidence nezaměstnaných: •

Do 3 měsíců

•

3-6 měsíců

2873

1158

•

6-12 měíců

1456

484

•

Déle než 12 měsíců

1363

373

2874

112

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů MPSV a AMS Míra nezaměstnanosti v okresu Znojmo je v porovnání s okresem Mistelbach výrazně vyšší i zároveň s ní související počet nezaměstnaných. V okresu Znojmo chybí velké podniky, chybí investoři, je také málo kladen důraz na mobilitu pracovní síly. V obou okresech převládá více nezaměstnaných mužů než žen. Délka evidence nezaměstnaných klesá v obou okresech, největší pokles je zaznamenán u obou okresů u nezaměstnaných v evidenci 3 – 6 měsíců. Důvodem je sezónní nezaměstnanost, kdy jsou klienti v evidenci uchazečů o zaměstnání registrovaní pouze na přechodnou dobu. Oba okresy jsou charakteristické zemědělskou oblastí. Vysoký podíl, téměř 1/3 nezaměstnaných v okresu Znojmo, tvoří uchazeči o zaměstnání v evidenci déle než 12 měsíců, tzv. dlouhodobě nezaměstnaní. Tabulka č. 11 Komparace činností kontaktní pracoviště ve Znojmě a Arbeitsmarktservice v Mistelbachu KOMPARACE

Kontaktní pracoviště

Arbeitsmarktservice

ve Znojmě

v Mistelbachu

Právní subjektivita

ne

ano

Nadřízený orgán:

Krajská pobočka

Zemská pobočka Dolní

Jihomoravského kraje

Rakousy

Působnost

Okres Znojmo

Okres Mistelbach

Počet obcí v působnosti

111

36

Počet obyvatel

91 197

73 959

Počet zaměstnanců

72

30

V čele pracoviště stojí

ředitel

ředitel

Dávky poskytované

• podpora

• dávky v nezaměstnanosti

pracoviště

pracovištěm

v nezaměstnanosti

51

• pomoc při mimořádných

• dávky státní sociální

událostech • zálohy na důchod

podpory • dávky pomoci v hmotné

• odchodné

nouzi • dávky posuzované osobám se zdravotním postižením • dávky pěstounské péče • příspěvek na péči Organizační struktura

se člení na sekretariát

se člení na 3 zóny:

(včele stojí ředitel)

ředitele a 2 oddělení:

informační zóna,

•

oddělení zaměstnanosti,

servisní zóna,

které je rozděleno na 2

poradenská zóna a dále

referáty a

se člení na servis

oddělení nepojistných

pro podniky a servis

sociálních dávek, které je

pro cizince.

•

rozděleno na 3 referáty. Počet zaměstnanců

celkem 72 zaměstnanců

celkem 29 zaměstnanců

z toho:

z toho:

ředitel – 1

ředitel – 1

sekretariát ředitele – 5

zástupce ředitele (vedoucí

oddělení zaměstnanosti – 34

poradenské zóny)

oddělení nepojistných

sekretářka ředitele - 1

sociálních dávek – 32

informační zóna – 2 servisní zóna – 8 poradenská zóna – 11 servis pro podniky – 4 servis pro cizince – 1 psycholog – 1

Samoobsluha pro klienta:

Call centrum Ministerstva

AMS – konto zřízené

práce a sociálních věcí

na www.ams.at:

poskytuje:

• přes internet si klient

• poradenské informace

52

může zřídit svůj účet

týkající se oblastí

a zaregistrovat

poskytovaných dávek

se do evidence

a situaci na trhu práce.

nezaměstnaných a požádat o dávky, změnit údaje, změnit termín schůzky.

Informace o rozpočtech

Nezveřejněny, pouze

Zveřejněny na internetových

na internetových

do roku 2010 od roku 2011

stránkách www.ams.at

stránkách:

zveřejněny pouze za vyšší územní celky – kraje.

Zdroj: vlastní zpracování z údajů z MPSV a AMS Kontaktní pracoviště ve Znojmě a Arbeitsmarktservice Mistelbachu jsou pracoviště zřízená za stejným účelem. Poskytnout informační, poradenskou službu občanům a pomocí nástrojů aktivní politiky docílit vyšší zaměstnanosti. V případě ztráty zaměstnání a dle platné legislativy a splněných podmínek poskytnout finanční podporu klientům v okresech své působnosti. Nadřízeným orgánem je krajská pobočka Jihomoravského kraje pro okres Znojmo a zemská pobočka pro Dolní Rakousy pro okres Mistelbach. Nastavený systém nadřízenosti a podřízenosti funguje v obou okresech analogicky. V čele obou pracovišť stojí ředitel. Ředitel v Arbeitsmarktservice v Mistelbachu je navíc předsedou regionální rady, jejíž členové jsou aktéři trhu práce a podílí se na politice trhu práce v okresu Mistelbach dle aktuální situace na trhu práce v okresu. Legislativně je politika trhu práce oproti okresu Znojmo více zaměřena na okresní úroveň. Dá se říct, že je to i velká výhoda, že aktéři trhu práce jsou z okresu, protože mají přehled o situaci na trhu práce v dané oblasti a mohou tak navrhnout zemské pobočce cílená opatření na boj s nezaměstnaností. Organizační struktura v obou pracovištích je různorodá. V kontaktním pracovišti ve Znojmě je 72 zaměstnanců rozdělených do 2 oddělení

-

oddělení zaměstnanosti a oddělení nepojistných sociálních dávek, nelze ani opomenout sekretariát ředitele. V Arbeitsmarktservice v Mistelbachu je 29 zaměstnanců rozdělených do 3 zón – informační zóna, poradenská zóna a servisní zóna, dále servis pro podniky a servis pro cizince. Činnosti obou pracovišť jsou různorodé, proto nelze ani porovnat efektivnost počtu pracovních míst. Dávky poskytované oběma pracovišti jsou identické svou funkcí – podpora v nezaměstnanosti, pomoc při mimořádných událostech

53

v Mistelbachu (ve Znojmě – hmotná nouze). Ostatní dávky poskytované kontaktním pracovištěm ve Znojmě poskytují v Mistelbachu jiné instituce. Arbeitsmarktservice v Mistelbachu využívá i moderních zdrojů, jímž je AMS – konto umožňující klientovi z pohodlí domova se registrovat do evidence uchazečů o zaměstnání, požádat o podporu v nezaměstnanosti, či upravit informace týkající se jeho osoby (např. bydliště, telefon, atd.). Klient může prostřednictvím konta také změnit termín schůzky se zaměstnancem Arbeitsmarktservice. Tuto službu kontaktní pracoviště ve Znojmě neposkytuje. Dle mého názoru tato služba nahrazuje prvotní osobní kontakt se zaměstnancem pracoviště, šetří zaměstnanci práci a dochází tak k efektivnímu využití času. Na další schůzku s pracovníkem je klient pozván osobně. Tato služba by mohla v kontaktním pracovišti ve Znojmě umožnit efektivní využití pracovní doby zaměstnance, protože by došlo k úbytku administrativy. Pracovník by se tak mohl věnovat více znevýhodněným osobám na trhu práce. Informace týkající se činností a rozpočtů za okres v Mistelbachu jsou zveřejněny na internetových stránkách www.ams.at. Za okres Znojmo údaje týkající se rozpočtů zveřejněny nejsou. Na internetových stránkách portal.mpsv.cz končí zveřejňované údaje rokem 2010. Od roku 2010 jsou zveřejňovány pouze za vyšší územní celek, a to Jihomoravský kraj. Dle mého názoru se jedná o velkou nevýhodu, protože kontaktní pracoviště ve Znojmě hospodaří s veřejnými prostředky ze státního rozpočtu, tudíž by měli být údaje týkající se financování aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti veřejně dostupné.

4.7 SWOT analýza kontaktního pracoviště ve Znojmě V této kapitole bude provedena SWOT analýza kontaktního pracoviště ve Znojmě, na základě které budou vyhodnoceny jeho činnosti, budou zobrazeny silné a slabé stránky, příležitosti i hrozby kontaktního pracoviště ve Znojmě. Důvodem provedení SWOT analýzy je zdokonalení poskytovaných činností kontaktním pracovištěm ve Znojmě i jejich modernizace.

54

Tabulka č. 12 – SWOT analýza kontaktního pracoviště ve Znojmě Silné stránky: •

•

Na kontaktním pracovišti ve Znojmě

Slabé stránky: •

může klient požádat o dávky

zaměstnanosti. Za vydané rozhodnutí

poskytované v rámci politiky

zodpovídá referent, který jej vydal

zaměstnanosti. Nemusí navštěvovat jiné

a ještě po něm kontroluje každé vydané

instituce.

rozhodnutí ověřovatel.

Aktivní politika zaměstnanosti

•

Neaktuálnost údajů na internetovém

a projekty financované z Operačního

portálu Ministerstva práce a sociálních

programu Lidské zdroje a zaměstnanost

věcí, nedostupné údaje za rok 2012

zaměřeny na znevýhodněné osoby

na výdaje aktivní a pasivní politiky

na trhu práce.

zaměstnanosti za okres Znojmo. Příležitosti:

•

Duplicitní pracovní náplň referentů

Nový Operační program Zaměstnanost

Hrozby: •

Kontaktní pracoviště nemá právní

z Evropského sociálního fondu

subjektivitu a nová legislativa byla

na programové období 2014 – 2020:

nastavena z pracoviště ve Znojmě na krajskou pobočku Jihomoravského

o

na modernizaci služeb.

kraje v Brně. (např. smlouvy na vytvoření společensky účelných

o na podporu aktivní politiky

pracovních míst, jsou uzavřené mezi

zaměstnanosti.

Krajskou pobočkou Jmk v Brně •

Podpořit více mobilitu pracovní síly i

a žadatelem), to přináší delší

do sousedního okresu Mistelbach,

administrativní proces dle mého názoru.

od 1.5.2011 je pracovní trh volně otevřený pro občany ČR.

•

Od roku 2010 roste počet dlouhodobě nezaměstnaných registrovaných v evidenci déle než 12 měsíců

Zdroj: vlastní zpracování Silnou stránkou kontaktního pracoviště ve Znojmě je, že byla reorganizací provedena centralizace služeb a poskytovaných dávek, které byly převedeny z Městského úřadu 55

ve Znojmě na jedno pracoviště – kontaktní pracoviště ve Znojmě. Je to silná stránka pracoviště, protože klient tak nemusí navštěvovat jiné instituce, vše je dostupné na jednom kontaktním místě. Další silnou stránkou je, že jsou připraveny projekty z Evropského sociálního fondu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, které jsou určeny pro znevýhodněné osoby na trhu práce. V souvislosti s Evropským sociálním fondem je připravováno

nové programové období

2014

–

2012

z Operačního

programu

Zaměstnanost, který je příležitostí kontaktního pracoviště ve Znojmě. Příležitostí je získat a využít maximální finanční podporu na aktivní politiku zaměstnanosti pro okres Znojmo a podpořit tak dlouhodobě nezaměstnané v evidenci déle než 12 měsíců, kteří představují hrozbu pro kontaktní pracoviště ve Znojmě a jejich počet od roku 2010 nepřetržitě narůstá. Pracovníci referátu zaměstnanosti by mohli více apelovat v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na mobilitu pracovní síly, zejména poradenskou činností. Mobilita pracovní síly by mohla být podporována i do sousedního státu Rakouska, kde je od 1.5.2011 pracovní trh volně otevřený pro občany České republiky. Příležitostí pro kontaktní pracoviště je nový Operační program Zaměstnanost, který nabízí finanční prostředky na modernizaci služeb. Tím by kontaktní pracoviště mohlo docílit nižších administrativních požadavků po klientech zejména tím, že by byl zaveden systém samoobsluhy, tak jak v sousedním okresu v Arbeitsmarktservice v Mistelbachu. Hrozbou pro klienty kontaktního pracoviště ve Znojmě je i delší administrativní proces, protože kontaktní pracoviště nemá právní subjektivitu a veškeré dohody o rekvalifikaci, o vytvoření společensky účelných pracovních míst a jiné písemnosti vyžadující právní subjektivitu jsou uzavírány s Krajskou pobočkou Úřadu práce ČR v Brně. Slabou stránkou pracoviště je pracovní náplň referentů, kdy referenti zaměstnanosti II. mají uvedeno v náplni práce, že zodpovídají za vydaná rozhodnutí ve správním řízení o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a navíc jsou zřízeny pracovní místa na referátu zaměstnanosti I., jejichž pracovní náplň je ověřování vydaných rozhodnutí. Navrhuji řešení, a to přesunout zaměstnance referátu zaměstnanosti I. pod Krajskou pobočku Úřadu práce ČR v Brně a ti boudou provádět kontroly dvakrát do roka na kontaktním pracovišti a nemusí být prováděno ověření každého vydaného rozhodnutí. Došlo by tím k zeštíhlení organizační struktury kontaktního pracoviště ve Znojmě o 3 pracovní místa a úspoře mzdových nákladů.

56

Tím že kontaktní pracoviště ztratilo právní subjektivitu, již nejsou zveřejňovány údaje o nákladech na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti za okresy na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, to považuji za velkou nevýhodu. Údaje by měly být i nadále dostupné a měli by se sledovat a analyzovat trh práce na jednotlivé okresy. Každý okres se potýká s odlišnými překážkami, které by měly být řešeny individuálně dle okresů. V Rakousku takto nastavená politika trhu práce má fungující předpoklad.

4.8 Shrnutí praktické části bakalářské práce Cílem bakalářské části bylo analyzovat a komparovat činnosti kontaktního pracoviště ve Znojmě s činnostmi Arbeitsmarktservice v Mistelbachu, který je obdobou kontaktního pracoviště ve Znojmě. Pomocí SWOT analýzy vyhodnotit výhody, nevýhody, příležitosti i ohrožení pro kontaktní pracoviště ve Znojmě. Pracoviště v Mistelbachu jsem si vybrala, protože působí pro okres Mistelbach, který má společnou hranici s okresem Znojmo a za rok 2012 se vyznačuje v porovnání s okresem Znojmo nízkou mírou nezaměstnanosti 5,7 %. Nelze tedy opomenout, že míra nezaměstnanosti za rok 2012 v okrese Znojmo činila téměř trojnásobek, a to 15,1 %. Komparace, která byla provedena a zaměřena na činnosti kontaktního pracoviště ve Znojmě a Arbeitsmarktservice v Mistelbachu zobrazila nastavenou politiku trhu práce Arbeitsmartkservice

v Mistelbachu

i

kontaktního

pracoviště

ve

Znojmě.

Arbeitsmarktservice v Mistelbachu a legislativa, o kterou se pracoviště opírá, je nastavena na okresní úroveň. Aktéři trhu práce jsou součástí pracoviště, jsou členové regionální rady a podílí se na politice trhu práce na okresní úrovni, jsou složeni ze zástupců za odbory, zaměstnance, zaměstnavatele a zástupce za svaz rakouského průmyslu. Je to veliká výhoda, která přináší dobré výsledky, jedním z ukazatelů je i nízká míra nezaměstnanosti. V čele kontaktního pracoviště ve Znojmě a Arbeitsmarktservice v Mistelbachu stojí ředitel pracoviště. Arbeitsmarktservice v Mistelbachu se snaží využívat i moderních technologií, především by se mohli pyšnit AMS – konto, což je registr pro uchazeče o zaměstnání, kteří se mohou z pohodlí svého domova registrovat a vyplnit žádost o dávky, prostřednictvím internetu. Nastavený systém šetří práci i čas pro pracovníky Arbeitsmarktservice, který mohou využít efektivněji pro svou práci, zejména pro poradenskou činnost s uchazeči o zaměstnání. Organizační struktura v obou pracovištích je odlišná. V kontaktním pracovišti ve Znojmě je 72 zaměstnanců, kteří jsou rozděleny do 2 oddělení – oddělení zaměstnanosti a oddělení

57

nepojistných

sociálních

dávek,

nelze

opomenou

ani

sekretariát

ředitele.

V Arbeitsmarktservice v Mistelbachu sídlí 29 zaměstnanců, kteří jsou rozděleny do 3 zón (informační zóna, poradenská zóna a servisní zóna, dále servis pro podniky a servis pro cizince). Aktivita a činnosti obou pracovišť jsou mnohotvárné, proto nelze ani porovnat efektivnost pracovních míst. Dávky, které plní identické funkce na obou pracovištích jsou podpora v nezaměstnanosti a pomoc při mimořádných událostech (hmotná nouze ve Znojmě). Ostatní dávky, které poskytuje kontaktní pracoviště Znojmo, poskytují v Mistelbachu jiné instituce, což lze také považovat za jednu ze silných stránek pro kontaktní pracoviště ve Znojmě, že dávky jsou dostupné pro klienty na jednom pracovišti a klient nemusí navštěvovat jiné instituce. Silnou stránkou pro kontaktní pracoviště je, že projekty realizované kontaktním pracovištěm ve Znojmě z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost jsou cílené na znevýhodněné osoby na trhu práce a nezaměstnané registrované v evidenci déle než 12 měsíců. Kontaktní pracoviště ve Znojmě by mělo využít naplno příležitost z připravovaného nového Operačního programu Zaměstnanost z Evropského sociálního fondu, z kterého bude moci pracoviště čerpat finanční prostředky od roku 2014 do roku 2020 na modernizaci služeb. Zejména by mohli zavézt systém samoobsluhy, tak jak v sousedním okresu v Mistelbachu, klient by mohl z pohodlí domova požádat o dávky, měnit osobní údaje, a to bez návštěvy pracoviště. Samozřejmě osobní kontakt se zaměstnancem pracoviště by nebyl opomenut, ale nebyl by administrativní proces tolik pro pracovníka pracoviště náročný a čas by mohl využít efektivněji k poradenské činnosti s klientem. V souvislosti s novým programovým obdobím 2014 – 2020 z Evropského sociálního fondu bude moci čerpat kontaktní pracoviště i prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti, zaměstnanci by tak mohli více apelovat na mobilitu pracovní síly, především i poradenskou činností do sousedního státu Rakouska, kde je od 1. 5. 2011 pracovní trh volně otevřený pro občany České republiky. SWOT analýza zobrazila i hrozby pro kontaktní pracoviště ve Znojmě, obzvlášť pro klienty pracoviště hrozí déle trvající administrativní proces, protože kontaktní pracoviště reorganizací ztratilo právní subjektivitu a všechny dohody o rekvalifikaci, zřízení společensky účelného pracovního místa a jiné je uzavíráno s Krajskou pobočkou Úřadu práce v Brně. Slabou stránkou pracoviště je pracovní náplň referentů, kdy referent zaměstnanosti II. má v pracovní náplni, že odpovídá za vydaná rozhodnutí o poskytnutí

58

podpory v nezaměstnanosti a v referátu zaměstnanosti I. jsou pracovníci – ověřovatelé, kteří, každé jednotlivé rozhodnutí vydané pracovníkem referátu II ověřují. Navrhuji přesun zaměstnanců referátu I. – ověřovatelů (3 pracovní místa) na Krajskou pobočku Úřadu práce v Brně a ti by prováděli kontroly na kontaktních pracovištích pravidelně 2 krát do roka, a to vybraných rozhodnutí. Doporučuji zaměřit politiku trhu práce kontaktního pracoviště ve Znojmě na regionální úroveň, tak jak to funguje v sousedním okresu v Mistelbachu, proč nevyužít možnosti fungujícího systému jiné země. Česká republika je členem Evropské unie, která umožňuje čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, kontaktní pracoviště ve Znojmě by se mělo zaměřit na čerpání finančních prostředků na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, protože v okrese Znojmo je vysoké procento lidí bez základního vzdělání nebo mají pouze základní vzdělání. Nové programové období 2014 – 2020 Evropského sociálního fondu slibuje finanční prostředky na podporu modernizaci služeb, která je také pro pracoviště důležitá. Zejména by se urychlil administrativně náročný proces i tím, když by byla vrácena právní subjektivita kontaktnímu pracovišti ve Znojmě. Změnou organizační struktury a přesunu zaměstnanců, jejichž pracovní náplní je ověřování na Krajskou pobočku Úřadu práce v Brně by došlo k zeštíhlení organizační struktury a úspoře mzdových prostředků.

59

5 Závěr Cílem bakalářské práce „Analýza současných činností Úřadu práce ČR“bylo analyzovat činnosti kontaktního pracoviště ve Znojmě a pro přehled činností v jiné zemi Evropské unie komparovat s Arbeitsmarktservice v Mistelbachu, který je obdobou kontaktního pracoviště ve Znojmě. Na základě provedené SWOT analýzy odhalit výhody současných činností kontaktního pracoviště ve Znojmě, seznámit s nevýhodami a neopomenout ani příležitosti a hrozby pro kontaktní pracoviště ve Znojmě. Vlivem reorganizace úřadů práce v České republice vznikl institut Úřad práce ČR s právní subjektivitou, který je rozdělen na generální ředitelství a krajské pobočky. Krajským pobočkám jsou podřízeny kontaktní pracoviště. Kontaktní pracoviště ve Znojmě je podřízeno Krajské pobočce Úřadu práce ČR v Brně. Cílem praktické části bakalářské práce bylo analyzovat činnosti kontaktního pracoviště ve Znojmě a komparovat činnostmi s Arbeitsmarktservice v Mistelbachu. Analýzou činností bylo zjištěno, že Arbeitsmarktservice i legislativa trhu práce vMistelbachu klade důraz na politiku trhu práce na okresní úrovni oproti kontaktnímu pracovišti ve Znojmě. V čele Arbeitsmarktservice stojí ředitel, který je členem dozorčí rady. Regionální rada je složena z aktérů trhu práce okresu Mistelbach. Podílí se na přípravě politiky trhu práce v okresu. Organizační struktura kontaktního pracoviště ve Znojmě je rozdělena na oddělení zaměstnanosti, oddělení nepojistných sociálních dávek a sekretariát ředitele. Zaměstnanci oddělení jsou označování jako referenti. Jednotlivá oddělení jsou rozdělena podle jednotlivých činností referentů na jednotlivé referáty. Referát zaměstnanosti I. nepřijde do styku s uchazeči o zaměstnání, v porovnání s Referátem zaměstnanosti II, který poskytuje poradenskou činnost uchazečům o zaměstnání. Na základě správního řízení a dle kritérií rozhoduje o žádostech na zprostředkování zaměstnání a žádost o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Organizační struktura Arbeitsmarktservice v Mistelbachu je rozdělena na 3 zóny (informační, servisní, poradenskou), servis pro podniky a servis pro cizince. Jednotlivé zóny jsou rozděleny podle délky evidence klientů v registru o zaměstnání. Informační zóna je pro prvotní kontakt klienta s pracovištěm. Do 4 měsíců je klient v servisní zóně, kde přijde do styku s poradci. Náplň jejich činností je v co nejkratším termínu umístit klienta na pracovní trh a poskytnout mu dle stanovených kritérií dávku

60

v nezaměstnanosti. Po 4 měsících je klient přesunut do poradenské zóny, kde je mu věnovaná zvláštní péče. Systém v Arbeitsmarktservice v Mistelbachu je zaměřen i na samoobsluhu, kdy klient pomocí internetu a AMS – konta se může sám registrovat do evidence uchazečů o zaměstnání, popřípadě domluvit schůzku s pracovníkem zóny. Tento systém není v kontaktním pracovišti ve Znojmě zřízen. Příležitostí pro kontaktní pracoviště ve Znojmě je využít finančních prostředků z nového programového období 2014 – 2020 z Evropského sociálního fondu, z Operačního programu Zaměstnanost, kde je jedním z cílů modernizace služeb. To však nezávisí jen na kontaktním pracovišti ve Znojmě, které nemá právní subjektivitu. Z Operačního programu Zaměstnanost se lze zaměřit i na čerpání finančních prostředků na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, zejména na podporu znevýhodněných skupin a nezaměstnaných v evidenci déle než 12 měsíců, jejichž počet od roku 2010 neustále v okresu Znojmo narůstá, to je jednou z hrozeb kontaktního pracoviště. Dle mého přesvědčení by mohlo dojít v kontaktním pracovišti ve Znojmě k zeštíhlení organizační struktury referentů zaměstnanosti I, kteří vykonávají činnost ověřovatelů rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, které vydali zaměstnanci referátu II. Ti mají v náplni práce uvedeno, že jsou plně odpovědní za svou práci. Navrhuji přesunout zaměstnance, jejichž náplní práce je ověřování na Krajskou pobočku Úřadu práce v Brně a frekvenci kontrol dvakrát do roka na kontaktním pracovišti ve Znojmě. Tím by došlo k úsporám mzdových nákladů kontaktního pracoviště ve Znojmě. Tento systém je fungující, zejména ve státní správě v oblasti samosprávy. Výhodou kontaktního pracoviště ve Znojmě je centralizace poskytovaných dávek, klient nemusí navštěvovat jiné instituce, vyřídí všechny potřebné záležitosti na jednom pracovišti.

61

6 Seznam použité literatury 6.1 Bibliografické zdroje [1]

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Řízení lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 559 s. ISBN 978-80-7400-347-9.

[2]

FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 160 s. ISBN 978-80-251-1942-6.

[3]

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 145 s. ISBN 978-80-7368-522-5.

[4]

KÖNIG, Petr a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie: příležitost pro změnu. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. 630 s. ISBN 978-80-7400-011-9., str. 184

[5]

KRAUSE, Danica; KUX, Jaroslav; NEKOLOVÁ, Markéta; VYCHOVÁ, Helena, Analýza PZ členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti ČR. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006. 41 s. ISBN 80-210-3048-8

[6]

KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357-585-4.

[7]

MAREŠ Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 172 s. ISBN 80-901424-9-4.

[8]

SCHELLE, Karel; SHELLE, Ilona. Geschichte der tschechischen öffentlichen Verwaltung. 1. vyd. München: Grin Verlag, 2011. 232 s. ISBN 978-3-640-79720-2.

[9]

SIROVÁTKA, Tomáš; MAREŠ, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8.

[10] WILDMANOVÁ, Mirka. Sociální politika: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, 2005. 128 s. ISBN 80210-3657-5. [11] ZEMAZALOVÁ, Marcela a kol. Marketing. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 499 s. 62

ISBN 978-80-7400-115-4.

6.2 Interní zdroje [1]

Kontaktní pracoviště ve Znojmě, Bc. Helena Březinová. Přehled realizovaných projektů.

[2]

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor regionálního rozvoje. Problémová analýza Ústeckého kraje. 1. vyd. Ústí nad Labem: 2011. 54 s.

[3]

Pracovní náplň referenta zaměstnanosti patřícího do referátu zaměstnanosti II.

[4]

Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně, RNDr. Eva Třečková, Tabulka – náklady na aktivní politiku zaměstnanosti za okres Znojmo. Za období 2009 – 2011.

[5]

Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Brně. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013, 46 s.

6.3 Odborné časopisy [1]

JOUZA, Ladislav. JUDr. Poradce Veřejné Správy. Dotazy z praxe Úřad práce. 2011, roč. 4, č. 5, s. 8. ISSN 1802-83.

6.4 Internetové zdroje [1]

AMS. Arbeitsmarktservice Mistelbach, Arbeitsmarktdaten online [online]. Revize 28.10.2013 [cit 15.11.2013]. Dostupné z:

[2]

AMS. Arbeitsmarktservice Mistelbach. [online]. Revize 28.02.2013 [cit 15.11.2013]. Dostupné z: < http://www.ams.at/_docs/300_mistelbach.pdf>

[3]

BMASK. Basisinformations Bericht Österreich [online]. Revize 28.02.2013 [cit 15.11.2013]. Dostupné z:

[4]

CZSO. Správní obvod Znojmo. [online]. Revize 18.11.2013 [cit 20.11.2013]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/so_orp_znojmo>

[5]

Generální ředitelství Úřadu práce ČR. Důvod a způsob založení povinného subjektu.

63

[online]. revize 31. 10. 2012 [cit 02.12.2012]. <portal.mpsv.cz/upcr/oup> [6]

MPSV. Analýza trhu práce v Jihomoravském kraji za rok 2011. [online]. Revize 30.04.2013 [cit 15.10.2013]. Dostupné z: <portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/vyrocni_zpravy/verejna_verze_2011.doc>

[7]

MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010. [online]. Revize 30.04.2013 [cit 25.10.2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2010>

[8]

MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011. [online]. Revize 30.04.2013 [cit 25.10.2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011>

[9]

MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012. [online]. Revize 30.04.2013 [cit 25.10.2013]. Dostupné z:

[10] MPSV. Generální ředitelství Úřadu práce – organizační struktura. [online]. Revize 1.2.2013 [cit 20.04.2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr> [11] MPSV. Krajská pobočka Úřadu práce – organizační struktura. [online]. Revize 1.2.2013 [cit 20.04.2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/upcr/gr/orgstr> [12] MPSV. Organizační struktura. [online]. Revize 10.10.2013 [cit 15.11.2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/znojmo/orgstr> [13] MPSV. Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012. [online]. Revize

17.01.2013

[cit

20.04.2013].

Dostupné

z:

<

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady> [14] MPSV. Reorganizace úřadu práce přinese úspory a jednotné postupy. [online]. Revize 19.04.2011 [cit 15.3.2012]. Dostupné z: < http://mpsv.cz/cs/10707> [15] MPSV. Výdaje na státní politiku zaměstnanosti. [online]. Revize 25.10.2012 [cit 11.11.2013]. Dostupné z: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje>

64

6.5 Ostatní zdroje [1]

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

[2]

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů

[3]

Bundesgesetz nummer 313/1994, über das Arbeitsmarktservice

6.6 Seznamy 6.6.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Přehled částečných výdajů vynaložených na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v České republice a přehled o nově vytvořených pracovních místech za období 2008 – 2012 Tabulka č. 2 Míra nezaměstnanosti v ČR za rok 2008 – 2012. Tabulka č. 3 Míra nezaměstnanosti v ČR podle krajů za rok 2008 – 2012. Tabulka č. 4 Plnění rozpočtu kapitoly 313 – Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2012 dle souhrnných a specifických ukazatelů Tabulka

č. 5

Míra

nezaměstnanosti

za správní

obvod

Znojmo

v%

a podíly

nezaměstnaných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání (v %) Tabulka č. 6 Náklady na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okresu Znojmo Tabulka č. 7 Projekty z Evropského sociálního fondu z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Tabulka č. 8 Nezaměstnanost v okresu Mistelbach za období 2010 – 2012 Tabulka č. 9 Výdaje na dávky v tis. EUR za region Mistelbach Tabulka č. 10 Komparace základních údajů okresu Znojmo a okresu Mistelbach Tabulka č. 11 Komparace činností kontaktního pracoviště ve Znojmě a Arbeismarktservice v Mistelbachu Tabulka č. 12 SWOT analýza kontaktního pracoviště ve Znojmě 65

6.6.2 Seznam grafů Graf č. 1 Přehled výdajů na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti za období 2008 – 2012 Graf č. 2 Míra nezaměstnanosti v % za rok 2012, dle okresů v Jihomoravském kraji v porovnání s Jihomoravským krajem a Českou republikou Graf č. 3 Počet podpořených uchazečů o zaměstnání v roce 2011 za region Znojmo Graf č. 4 Zpracované žádosti o dávky za období 2011 - 2012

6.6.3 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Rovnováha trhu práce Obrázek č. 2 Organizační struktura generálního ředitelství Úřadu práce Obrázek č. 3 Organizační struktura krajské pobočky Úřadu práce Obrázek č. 4 Správní obvod kontaktního pracoviště ve Znojmě Obrázek č. 5 Organizační struktura kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR ve Znojmě Obrázek č. 6 Mapa obcí okresu Mistelbach

66

7 Přílohy Příloha č. 1

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Příloha č. 2

Plnění rozpočtu kapitoly 313 – Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2012 dle souhrnných a specifických ukazatelů

Příloha č. 3

Rozhodnutí

Příloha č. 4

Dohoda o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a plán realizace odborné praxe

67

Příloha č. 1 Nástroje aktivní politiky zaměsnanosti Rekvalifikace Úřad práce ČR poskytuje uchazečům o zaměstnání možnost zvýšit si vzdělání a získat tak vyšší kvalifikaci prostřednictvím rekvalifikací. Cílem je umístit uchazeče o zaměstnání na pracovní trh. Rekvalifikaci hradí Úřad práce ČR, podmínkou je, že klient musí rekvalifikaci dokončit, jinak hradí náklady související s rekvalifikací. Investiční pobídky Finanční prostředky vynaložené na podporu nově vytvořených pracovních míst zaměstnavatelem a zvýšení vzdělání zaměstnanců. Veřejné prospěšné práce Vytvořená dočasná pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání, kteří splní podmínky. Největší zájem o veřejně prospěšné práce je ze strany obcí, které využívají pracovníky na úklid, ulic a náměstí. Za odvedenou práci získávají pracovníci měsíční mzdu. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, které zřizuje uchazeč o zaměstnání pro výkon samostatné výdělečné činnosti a společensky účelné pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro uchazeče o zaměstnání. Podmínkou poskytnutí příspěvku je udržitelnost pracovního místa nejméně 1 rok. Pracovní místo je zřízeno za podmínek stanovených v dohodě. Překlenovací příspěvek Příspěvek poskytovaný na podporu aktivní politiky zaměstnanosti pro osobu samostatně výdělečně činnou, která byla vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání a získala příspěvek na společensky účelné pracovní místo. Příspěvek na zapracování Příspěvek poskytovaný Úřadem práce ČR zaměstnavatelům, kteří uzavírají pracovní poměr s uchazečem o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče, zpravidla se jedná o znevýhodněné osoby na trhu práce. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek na částečnou úhradu mzdy zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelé přechází na nový podnikatelský program.

Příloha č. 2 Plnění rozpočtu kapitoly 313 – Ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2012 dle souhrnných a specifických ukazatelů

Zdroj: MPSV

Příloha č. 3 - Rozhodnutí

Příloha č. 4 – Dohoda o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a plán realizace odborné praxe