Analýza situace a potřeb cizinců (z třetích zemí) ve Středočeském kraji 2013

Analýza situace a potřeb cizinců (z třetích zemí) ve Středočeském kraji – 2013 Západočeská univerzita v Plzni - pro Centrum pro integraci cizinců zpracoval Roman Krištof, prosinec 2013

Výzkum byl financován v rámci dotačního řízení Ministerstva vnitra ČR „Integrace cizinců 2013“.

0

Obsah I. Shrnutí výstupů výzkumného projektu ................................................................................................ 3 A. Průběh projektu a metodologie ...................................................................................................... 3 B. Charakteristika zjištěné situace a potřeb CS ................................................................................... 4 B1 - Identifikace motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovního, anebo dlouhodobého až trvalého .................................................................................................................. 4 B2 - Identifikace problematických aspektů řešení potřeb cizinců ze strany institucionální sféry ...... 6 B3 - Popis schémat řešení problémů spojených s pobytem v ČR v rámci cizineckých skupin a/nebo strategií pobytu individuálních migrantů ............................................................................................ 7 B4 - Zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. cca od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv .......................................................................... 11 Doporučení........................................................................................................................................ 13 II. Výzkumná sonda na Kladně............................................................................................................... 15 Obecný úvod k situaci na Kladensku ................................................................................................. 15 Situace na trhu práce a přístup k výdělečné činnosti........................................................................ 16 Identifikace motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovnímu, anebo dlouhodobému až trvalému .............................................................................................................. 17 Zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. circa od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv .......................................................................... 18 Ad čerpání dávek ze sociálního systému ........................................................................................... 18 Ad praxe zaměstnaneckých agentur (rozhovor pracovníkem Trenkwalderu) .................................. 19 III. Výzkumná sonda v Mladé Boleslavi ................................................................................................. 22 Obecný úvod k situaci na Mladoboleslavsku..................................................................................... 22 Situace na trhu práce a přístup k výdělečné činnosti........................................................................ 24 Agenturní zaměstnávání.................................................................................................................... 25 NNO ................................................................................................................................................... 27 Bezpečnost a kriminalita ................................................................................................................... 28 Bydlení............................................................................................................................................... 30 Ukrajinci............................................................................................................................................. 30 1

Zaměstnanci „klientů“ ....................................................................................................................... 31 Migranti mimo „klienty“.................................................................................................................... 32 Vietnamci........................................................................................................................................... 33 Mongolové ........................................................................................................................................ 33 Pracovníci agentur najatých Škodovkou ........................................................................................... 34 Dílčí doporučení integračních opatření ............................................................................................. 35 IV. Výzkumná sonda v Milovicích .......................................................................................................... 37 Obecný úvod k situaci v Milovicích ................................................................................................... 37 Situace na trhu práce a přístup k výdělečné činnosti........................................................................ 40 Identifikace motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovnímu, anebo dlouhodobému až trvalému .............................................................................................................. 41 Zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. circa od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv .......................................................................... 42 Dílčí doporučení integračních opatření ............................................................................................. 42

2

I. Shrnutí výstupů výzkumného projektu A. Průběh projektu a metodologie Cílovou skupinou (dále jen CS) výzkumného projektu byli zadavatelem specifikováni cizinci z třetích zemí, jejich zaměstnavatelé, ubytovatelé (tj. vlastníci a provozovatelé ubytoven) a pronajimatelé bytových prostor. K zjišťování situace a potřeb CS byli kontaktováni rovněž i cizinci mimo kritéria CS, a to v případě, kdy je s CS pojilo stejné zaměstnání (či výdělečná činnost) a bydliště, a/nebo obdobné problémy při styku s institucionální sférou. Rozhovory byly vedeny také s představiteli této institucionální sféry, tj. zástupci státní správy, samospráv a dalších organizací přicházejících s CS do styku. Ve výše uvedeném rámci bylo kontaktováno 420 osob, dalších cca 80 pak při skupinovém kontaktu (fokusu) při setkáních na jejich pracovištích, ubytovnách a restauračních zařízeních. Ve shodě s určením zadavatele byly provedeny tři výzkumné terénní sondy, a to v Kladně, Mladé Boleslavi a Milovicích. V rámci těchto sond bylo zkoumáno i informačně relevantní okolí určených lokalit. Rozhovory byly vedeny s osobami CS i v dalších místech kraje a i mimo kraj (zejména pokud byl jejich faktický pobyt v Středočeském kraji a pracoviště v Praze a vice-versa). Provedené rozhovory byly zaměřeny na -

identifikaci motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovnímu, anebo dlouhodobému až trvalému;

-

identifikaci problematických aspektů řešení potřeb cizinců ze strany institucionální sféry;

-

popis

schémat

řešení

problémů

spojených

s pobytem

v ČR

v rámci

cizineckých skupin a/nebo strategií pobytu individuálních migrantů; -

zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. circa od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv.

Polostrukturované rozhovory byly cíleny na subjektivní vyhodnocení tématu ze strany informátorů a v souladu s vytčeným výstupem byla organizována data ve formě 3

terénních poznámek a záznamu získaných odpovědí na vytčené okruhy otázek. Data byla

poté

ověřována

zejména

s daty

z institucionální

sféry (triangulace

a

komplementarita). Při výzkumných sondách v lokalitách koncentrace CS (pracoviště, bydliště, ubytovny) bylo využito taktéž metody nezúčastněného pozorování. Interakce s informátory CS a částečně i s informátory z institucionální sféry probíhala pod příslibem anonymizace zdrojů. Získané poznatky a jejich sekvenčnost byly použity k předloženému popisu, explanaci a predikci situace CS.

B. Charakteristika zjištěné situace a potřeb CS Cizinci z třetích zemí pobývající na území Středočeského kraje tvoří primárně dvě z nejpočetnějších cizineckých „komunit“ v České republice (dále jen ČR), tj. občany Ukrajiny a Vietnamu, následované pak občany Ruské federace a dalších bývalých sovětských, především pak středoasijských republik a občany Mongolska. U těchto „komunit“ lze z provedených rozhovorů zohlednit jisté skupinové zájmy, integrační potřeby (resp. problémy) a očekávání. U informátorů z evropských zemí mimo Evropskou unii (dále jen EU), jiných asijských a afrických zemí a obou Amerik nebylo možné z provedených rozhovorů takovéto výstupy konstruovat – a to především vzhledem k jejich nízké početnosti a koncentrovanosti (jednalo se až na výjimky o jednotlivce).

B1 - Identifikace motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovního, anebo dlouhodobého až trvalého U kontaktovaných osob CS lze motivaci a k ní se pojícímu očekávání stran pobytu v ČR charakterizovat podle délky a typu pobytu (zaměstnání a/nebo výdělečné činnosti) a podle příslušnosti k cizinecké skupině. U osob s trvalým pobytem (termín užíván dále jen dle § zák. 326/1999 Sb. – tedy pobytové oprávnění na dobru neurčitou) převažovalo kladné vyhodnocení vlastní situace v ČR, a to i v případech, kdy jejich pracovní/výdělečná pozice byla v současnosti nejistá (prekérní). Často byly zmiňovány těžkosti v minulosti a na jejich 4

úkor vyzdvižena současná situace, kdy byly nutné investice v podobě intensivního pracovního nasazení a zvládnutí češtiny finálně zhodnoceny jednoznačnými výhodami statusu trvalého pobytu, tj. zejména konec administrativní zátěže dané vízovým režimem pojícím se k dlouhodobému pobytu, v několika případech byly positivně vyhodnoceny některé aspekty participace na sociálním systému a na všeobecném zdravotním pojištění. U Vietnamců a Ukrajinců byl status trvalého pobytu nahlížen i jako závazek vůči širší rodině, ať již v ČR nebo v domovské zemi. Takovýto „závazek pomoci“ byl pak v důsledku artikulován jako motivace k další činorodosti na trhu práce a zajišťování kvalitnějšího (nejlépe vlastního) bydlení (často formou hypoték). Motivace osob s dlouhodobým pobytem byla jednoznačněji zacílena na výdělečnou činnost a co možná nejrychlejší saturaci finančních závazků spojených s příjezdem. Zejména u Mongolů bylo možné od informátorů získat toliko formulace krátkodobých očekávání. U osob s dlouhodobým pobytem převažoval typ námezdné výdělečné činnosti (montovny, stavebnictví, zemědělství a lesnictví). U podnikatelů se očekávání upínala k náznakům ukončení ekonomické krize, a to zejména u Ukrajinců k oživení v oblasti stavebnictví. U Vietnamců pak k větší ochotě Čechů utrácet za jimi poskytované služby (nehtová studia) a exportní zboží. Stran integračních aktivit nevládních organizací (dále jen NNO) byly tyto nejvíce oceňovány Mongoly (tlumočení a doprovodná sociální práce) a vzácně Ukrajinci. U vietnamských informátorů byly positivně hodnoceny jazykové kursy, celkově však převládalo nepochopení role NNO. U několika představitelů CS s trvalým pobytem (jejichž postavení se však blížilo spíše informátorům z institucionální sféry, neboť se jednalo o představitele církve a/nebo funkcionáře menšinových spolků), byla artikulována kritika (velmi poučená, resp. informovaná) vůči administrativním, sociálním a pracovním podmínkám jejich krajanů s dlouhodobým pobytem v ČR. Jednalo se zejména o popis situace pracovníků z Ukrajiny a Vietnamu, kterým je podle vyjádření těchto informátorů „odváděno z mezd sociální a zdravotní pojištění, aniž by z něj mohli v případě potřeby náležitě čerpat“; a „jsou využíváni pro těžkou práci agenturami, ale jakmile je 5

nouze o zakázky, tak jsou bez milosti vyhozeni na dlažbu (tj. nedojde k prodloužení stávající pracovní smlouvy) a jejich pobytový status je ukončen (tj. dojde v průběhu povolení nahlášeno ze strany zaměstnavatele předčasné ukončení pracovního poměru), a jsou navíc neustále administrativně šikanováni ze strany cizinecké policie“ (jak nazývají nynější působnost odboru azylové a migrační politiky MVČR – dále jen OAMP). Takováto údajná administrativní šikana má spočívat v neochotě pracovníků OAMP „vstřícně“ řešit nastalou pobytovou situaci cizince s tím, že pod „vstřícností“ se zjevně rozumí nezasahování do pobytového statusu cizince. Očekávání těchto informátorů se upínají k novele zákona upravující postavení pracovních migrantů ze zemí mimo EU, která je v současnosti projednávána Parlamentem ČR. Zmiňovali i povinnost ČR implementovat směrnici EU o jednotném zacházení, která přiznává migrantům a migrantkám pracujícím v ČR a jejich rodinám rovná práva v sociální oblasti, tj. přístup ke zdravotní péči nebo podpoře v nezaměstnanosti, pokud zde žijí více jak 6 měsíců. U těchto informátorů byla také artikulována potřeba většího symbolického uznání jejich menšin, potřeba většího (častějšího a jaksi mandatorního) přístupu představitelů menšin do sdělovacích prostředků, potřeba výuky menšinového jazyka a širší (státem řízené) kampaně zohledňující zásluhy menšin o ekonomický a celospolečenský rozvoj (etc.). (Nicméně, ze strany kontaktované institucionální sféry v oblasti vzdělávání - ředitelé škol - nebyla formulována nijaká zvláštní potřeba žáků z Ukrajiny a Vietnamu.)

B2 - Identifikace problematických aspektů řešení potřeb cizinců ze strany institucionální sféry Zástupci kontaktovaných samospráv nevnímají situaci CS jako jakkoliv zatěžující či problematickou. Specifickou Komisi pro integraci cizinců si ze zkoumaných lokalit ustavila toliko Mladá Boleslav, její členové však zmiňovali nezájem cizinců (nejen z CS) o její činnost (avšak zástupci ukrajinské menšiny oceňují vůbec její existenci). Zástupci sociálních odborů v tomto ohledu zmiňují přesun většiny své agendy na Úřady práce (dále jen ÚP), což jim neumožňuje současnou situaci vyhodnotit. 6

Kontaktované ÚP rovněž nevnímají při své činnosti situaci CS nijak zátěžově. Nicméně v Mladé Boleslavi a na Kladně si příslušní úředníci a úřednice v rozhovorech stěžovali na zneužívání především státního příspěvku (z dávek státní sociální pomoci, dále jen SSP) na bydlení (v menší míře pak na doplatky na bydlení z hmotné nouze) k platbě excesivní výše nájemného a nákladů na bydlení na ubytovnách – tyto stížnosti reflektovaly i případy takovéhoto čerpání ze strany CS – avšak bylo zjevné, že se jedná o promile z celkového počtu příjemců těchto dávek a že tito příslušníci CS (několik případů Ukrajinců s trvalým pobytem v nájmu rovněž u Ukrajinců s trvalým pobytem/či českým občanstvím) podle vyjádření samotných pracovníků ÚP „pouze kopírují (napodobují) zavedenou českou praxi“. Několika zástupci institucionální sféry byla akcentována potřeba lepšího přístupu k zdravotní péči pro členy CS, zvláště při vyhledávání odborných zákroků a ošetření. Lékaři mají mít podle sdělení kontaktovaných zdrojů (představitelé velkých agentur práce) tendenci se ošetření cizinců pod různými záminkami (povětšinou z důvodu údajné přetíženosti dané vysokým počtem pacientů) vyhýbat a odkazovat na jiná lékařská pracoviště. Ze strany Policie ČR je vnímána jako problematická účast Vietnamců na výrobě drog. V Středočeském kraji bylo v roce 2013 odhaleno 26 varen pervitinu a 31 pěstíren marihuany.1 V množství případů figurovali občané Vietnamu.

B3 - Popis schémat řešení problémů spojených s pobytem v ČR v rámci cizineckých skupin a/nebo strategií pobytu individuálních migrantů Záležitosti s pobytovým statusem řeší při jednání s úřady (především OAMP a ÚP) většina

kontaktovaných

příslušníků

CS

v počáteční

fázi

(charakteristickou

nedostatečně rozvinutými sociálními sítěmi) pomocí zástupců. Tito jsou buďto přímo delegováni zaměstnavateli (povětšinou pracovními agenturami), anebo se jedná o právníky (v případě bohatší klientely, týká se zejména občanů Ruské federace), z řad pomáhajících organizací (NNO), nebo tzv. vnitrokomunitními tlumočníky (zejména v případě Vietnamců), přiděleného cizinci jejich „vnitrokomunitním“ zaměstnavatelem. 1

Viz: Kriminalita roste, přibude 70 policistů, Právo | 27.1.2014 | Rubrika: Praha - Střední Čechy | Strana: 15 | autor: Radek Plavecký | Téma: Drogová problematika

7

V případě zástupců, respektive doprovodných sociálních pracovníků NNO je jejich účast typická spíše v případech, kdy se příslušník CS dostane do problémů se svými zaměstnavateli, kteří ho z důvodu konfliktu na pracovišti, nadbytečnosti, anebo podvodu (jenž je v některých případech zjevně ze strany zaměstnavatelů předkalkulovaným schématem) zanechají svému osudu. Pomoc NNO je v takových případech druhou fází - při účinnosti pomoci se situace jejich klienta stabilizuje (variantou pomoci bývá i žádost o azyl), při neúčinnosti (respektive vyčerpání všech legálních prostředků) dochází k ukončení pobytu tzv. dobrovolným návratem (s asistencí Mezinárodní organizace pro migraci, dále jen IOM), nebo k nelegálnímu pobytu na území ČR. Pro situaci Vietnamců v Středočeském kraji je typické, že v případech nastalých problémů s pobytovým statusem vyhledávají řešení na území přirozeného centra kraje, které je však administrativně krajem jiným, tj. hlavního města Prahy a specificky ve velkotržnici a velkoskladu SAPA a jeho okolí. A to jak při zajištění bydlení, výdělečné činnosti, tak i právní pomoci. Pokud nejsou s to svou situaci řešit pomocí „komunitních“ struktur, obrací se na NNO, primárně pak na klub Hanoi. Těžko řešitelnou situací je při opci návratu do vlasti vypořádání se s dluhem, vzniklým zaplacením nákladů spojených s cestou do ČR. Informátoři z NNO poukazovali na to, že se zřejmě právě z takovýchto zoufalců rekrutují „bo-doi“, tedy ochranky podnikatelů (respektive jejich provozoven, doslova vojáci), „zahradníci“ v pěstírnách marihuany a „vařiči“ ve varnách pervitinu. V době realizace výzkumu byly Policií ČR zveřejněny informace o odhalení 15 varen pervitinu v kraji a množství pěstíren konopí. U části ze zveřejněných zpráv byli uvedeni jako obvinění a zadržení cizinci anebo přímo občané Vietnamu.2 Informátoři z institucionální sféry poukazovali na velmi dobré vztahy etablovaných vietnamských podnikatelů s vietnamskou ambasádou v Praze a na obecně pevné

2

Jeden z informátorů z institucionální sféry uvedl, že kvalita vyrobeného pervitinu z vietnamských varen v posledních dvou letech řádově převyšuje kvalitu produktu českých varen a usuzuje z toho, že na tomto poli muselo dojít k výrazné odborné pomoci (intervenci) na úrovni výstupů profesionálního týmového výzkumu.

8

vztahy Vietnamců s domovskou zemí. Podle jejich náhledu je míra ekonomické provázanosti hybatelů „vietnamského byznysu“ v domovské zemi i v ČR vysoká natolik, že si ji nedovedou představit bez jisté vnitřní strukturovanosti, hierarchizaci a záštity vietnamských úřadů. Pro recentního imigranta z Vietnamu v ČR tak není fakticky možné zbavit se břemene dluhu za náklady spojené s příchodem (např. neuznáním dluhu a životem mimo vietnamské společenství v ČR), v takovém případě by dluh byl vymáhán na rodinných příslušnících ve Vietnamu. Kontaktovaní

příslušníci

CS

z Vietnamu

při

třech

terénních

sondách

byli

etablovanými imigranty s trvalým pobytem, a to i včetně zaměstnanců montoven (Škodovky) v Mladé Boleslavi. S NNO nebyli v žádném kontaktu a stran integračních potřeb nebyli s to formulovat zaznamenatelné potřeby (stížnosti, apod.). Ani v oblasti školství nebyly ze strany škol (a odborů školství) artikulovány nějaké specifické potřeby vietnamských žáků a studentů. Lze konstatovat, že na území kraje jsou vietnamské provozovny v „kamenných“ obchodech, večerkách, hernách a centrech (manikúrách, pedikúrách) a tvoří síť v oblasti zásobování a přizpůsobivosti trhu. Drogový byznys je orientován na export a nebyla zjištěna provázanost na domácí spotřebitele, jak je zjistitelná v jiných krajích (zejména pak na „romskou komunitu“)3. V recentní studii zaměřené na situaci Vietnamců v bezprostředním „sousedství“ Středočeského kraje v Praze - Libuši je autory uvedeno, že „ekonomická krize ve vietnamské komunitě oslabila její soudržnost a přinesla s sebou jevy doposud

3

K této části CS uvádí kupříkladu studie Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Miroslava Rákoczyová, Robert Trbola, VÚPSV, v.v.i. Praha, 2008, že „dle dat ČSÚ v roce 2006 tvořili živnostníci plných 97 % z celkového počtu ekonomicky aktivních Vietnamců v ČR (…)jsou považováni za velmi podnikavé až ‚ekonomicky dravé‘, schopné pružně využít příležitostí na českém trhu. Tato schopnost společně s pracovitostí stojí podle respondentů za vzestupnou mobilitou vietnamských živnostníků, která se projevuje přesunem z tržnic do kamenných obchodů často v lukrativních částech měst. Vietnamci rozšířili okruh činností a věnují se nyní také prodeji potravin, ovoce a zeleniny, pohostinství a v lázeňských oblastech i poskytování osobních služeb, jako je pedikúra či masáže (…). Současně však respondenti v některých městech uváděli podnikavost Vietnamců jako potenciální zdroj sociálních problémů, když se zapojují také do zábavního průmyslu (jako vlastníci heren a kasin, např. Domažlice, Liberec) nebo do obchodu s drogami (…) V rámci podnikání totiž jednak vycházejí vstříc poptávce nižších vrstev po spotřebním zboží, což do určité míry vede k jejich přijetí ze strany části domácí populace, a jednak zaměstnávají české pracovníky, kteří mají obtíže s uplatněním na pracovním trhu. I zde je však jejich role vnímána na hranici zákonnosti: ‘to je snad jeden z mála problémů, který tady je, že ten vztah [mezi vietnamskými zaměstnavateli a českými zaměstnanci] je mnohdy i nelegální.”

9

nevídané, jako například bezdomovectví nebo odebírání z rodin“4. Nota bene, takovéto případy jsou spojovány právě s pauperizací Vietnamců ve venkovských oblastech ČR. U Ukrajinců z CS lze rovněž konstatovat vysokou míru spjatosti s domovinou, a to i v případě smíšených manželství s Čechy/Češkami. Dění ve zdrojových oblastech, zejména tedy na západní Ukrajině je na dennodenní bázi sledováno a v rozhovorech byla často akcentována touha po větší propojenosti/otevřenosti ČR (potažmo EU) s Ukrajinou, která by umožnila imigraci, nebo jen častější a méně administrativně komplikované (a dlouhodobější) návštěvy příslušníků nejen nukleárních, ale i širších rodin. U ukrajinských kulturně-politických a církevních představitelů angažujících se v menšinovém životě byla při rozhovorech akcentována touha po positivním zviditelnění ukrajinské menšiny v mainstreamových médiích a v symbolických politických aktech (prohlášeních vrcholových českých politiků) a to zejména v oblastech týkajících se (jejích) zásluh o českou ekonomiku, ukončení ztotožňování ukrajinského národního cítění s nacistickou érou („očištěním“ Banderovců). V tomto se dovolávali údajného positivního příkladu sousedního Polska. Ovšem u kontaktovaných

etablovaných

imigrantů

(dříve

„klientů“,

dnes

„developerů“)

z ruskojazyčné (pravoslavné) části Ukrajiny byl vyjádřen despekt vůči takovým nárokům.

4http://www.academia.edu/3595241/Vnitrni_diferenciace_Vietnamcu_-

_pro_potreby_analyzy_segregrace_cizincu_z_tretich_zemi_CZ_Internal_Differentiation_of_Vietnames e# (str. 39). Více k situaci na Sapě: „Vietnamci v Česku netvoři homogenní komunitu, nicméně jednotlivé skupiny Vietnamců jsou na sobě do určité míry funkčně závislé. Tato závislost je hmatatelná především v prostoru Sapy, kde vznikají čistě funkční obchodní vztahy mezi majiteli ochodů,provozovateli, pronajimateli prostorů, zaměstnanci, poskytovateli služeb atd. Vnitřní provázanost a závislost na roli druhého je v podstatě jediným, ale o to pevnějším pojítkem, který dodává užití označení vietnamská „komunita“ na relevanci. Nicméně jedná se o vztahy obchodní a čistě funkční a v soukromém životě je vietnamská komunita značně atomizována především na jednotlivé rodiny. Totéž platí i o Vietnamcích, kteří žijí v MČ Praha-Libuš. Dokonce ani oni sami se nevnímají jako komunita, a dokonce přiznávají, že své vietnamské sousedy znají hlavně ze Sapy nežli z domu, ve kterém spolu žijí. Propojeni Vietnamců na Libuši je především pouze na základě rodinné příslušnosti, nikoliv přátelství nebo etnického přináleženi. Dá se říci, že Vietnamci v MČ Praha-Libuš nežiji spolu, ale spíše vedle sebe. Co je však spojuje – všichni mají vazbu na Sapu, kam chodí do zaměstnání nebo zde podnikají. Vietnamci v MČ Praha-Libuš netvoři kompaktní, vnitřně provázanou komunitu. Naopak pokud je to jenom možné, Vietnamci se snaží nebydlet v blízkosti dalších Vietnamců. Přestože se neprojevily žádné známky prostorové segregace na základě etnické příslušnosti, bylo definováno několik skupin, které zasluhuji intenzívnější podporu. Jsou jimi vietnamští dělnici a dělnice, kteří pracují na Sapě na pozicích, kde nepřichází do kontaktu s českým kulturním prostředím, vietnamské ženy, které přišly v dospělosti (ekonomické migranty i manželky starousedlíků)“. str. 8/9 (Tereza Kušniráková, Andrea Plačková, Tran Vu Van Anh, rozšířená verze, únor 2013).

10

B4 - Zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. cca od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv Na rozdíl od posledních publikovaných zjištění stran ukrajinského „klientského“ systému (IOM, La Strada 2005) se již v rozhovorech neobjevovaly odkazy na násilné praktiky spojované s vymáháním „dluhů“, které si u „klienta“ (tj. zařizovatele práce a pobytu) nadělali jeho pracovníci a pracovnice a které si pak museli v různých formách pracovního (a u žen leckdy i sexuálního) vykořisťování hraničícího s moderním nevolnictvím „odpracovat“. Klientský systém se zřejmě transformoval do „developerské“ podoby (klienti, zvláště ti ve stavebnictví, kde působí většina, se rádi dnes nechávají nazývat developery), v kterém je zájemcům o pobyt a práci v ČR nabízen celý „balíček“ služeb, vyžadující značnou finanční investici – jen zařízení pracovního víza je inzerováno za cenu ekvivalentu šedesáti tisíc Kč a vyžaduje tak značnou investici ze strany zájemce. Často bylo zmíněno, že hodně „developerů“ se soustředí spíše na získání pracovníků z Rumunska a Bulharska, u nichž odpadá značná část administrativní agendy díky jejich volnému vstupu na pracovní trh v ČR daného jejich členstvím v EU. Z téhož důvodu se údajně hojně využívá možnosti získat maďarské pasy v západní části Ukrajiny (specificky na bývalé Podkarpatské Rusi - Zakarpatskaja oblasť), kde se tak dá učinit přihlášením se k maďarské národnosti, přičemž je takto učinit snadné a doložení maďarského původu předků za drobný peníz lehce získatelné. Stejně tak velké množství Moldavanů získává rumunské pasy, či jiné rumunské doklady typu občanského průkazu. Tyto pak nejsou v rámci Rumunska stylově (formou) ujednoceny a panuje tak v jejich evidenci poměrně velký zmatek. Ačkoliv je takovéto získávaní

evropských

dokumentů

občany

třetích

zemí

pracovníky

OAMP

reflektováno, nebylo jimi nijak dáváno do souvislostí s problematikou pracovního vykořisťování (apod.). Podle jedné z ukrajinských informátorek se tak ostatně v nemalé

míře

stává

i

v rámci

získávání

českých

dokumentů

(respektive

přesidlovacích víz) krajany na Ukrajině a v Kazachstánu, kdy je podle ní český původ některých žadatelů „legrační“ a tito si dokumenty o svém českém původu obstarávají na „trhu s dokumenty“.

Využití možnosti získání maďarského pasu Ukrajinci

přisuzovala zvláště ukrajinským ženám, které mají v Česku partnery, ale nechce se jim procházet „martyriem“ vyřizování potřebných papírů. 11

Nejčastější formou zařízení pobytu a pracovních povolení má být v současné „developerské“ době skupování celých byznysů (většinou s.r.o.) „klientem“, který tak zaměstná řadu jednatelů, vykonávajících jinak fakticky pracovní poměr „normálního“ stavebního

dělníka.

Jedná

se

o

obdobu

českého

„švarcsystému“,

ovšem

s cizineckým aspektem. Takto pracující jednatel-cizinec se však nedopouští pouze porušování zákoníku práce, ale provádí přímo práci nelegální a je v případě přistižení sankcionován vyhoštěním (takovéto případy jsou však podle OAMP méně než nepočetné). „Developeři“ mají taktéž poté, co jejich pracovník získá (trvalý) pobyt zařizovat svým pracovníkům hypotéky, jejichž splácení „garantují“ jejich pracovním angažmá. Budují si tak vazalské struktury pracovníků, ochotných pak k pracovním výkonům, které by jinak na pracovním trhu nakupovali notně draho (práce o víkendech, nárazově v noci, apod.). Hlavní zájem etablovaných „klientů – developerů“ je v současnosti o oblast stavebnictví, lesního hospodářství a obchodu (distribuci) pohonných hmot. V posledních letech se (nejen) u Ukrajinců s trvalými pobyty projevuje zájem o čerpání ze sociálního systému, zvláště pak z dávek určených na hrazení nákladů spojených s bydlením (ÚP Kladno). Pro podnikatelské subjekty „klientskéhodeveloperského“ systému není náročné v rámci účetnictví vystavovat svým pracovníkům potvrzení o minimálním (nebo dokonce i nulovém) příjmu a tito pak mohou na ÚP uplatňovat příslušné dávky dorovnávající ceny nájmů do výše cca 75% (jedná se především o SPP - státní příspěvek na bydlení, měně pak o doplatek na bydlení z hmotné nouze). Nota bene, pronajimatelé (vlastníci) bytů, jsou často přímo anebo nepřímo samotní „klienti“ – zaměstnavatelé žadatelů o dávku („přijde sem a drze ukáže příjem nula od s.r.o. – pan jednatel… „). Jak v případech zaměstnávání jednatelů firem (a jiných živnostníků) v dělnických profesích, tak v případě excesivního čerpání dávek na bydlení tak „Ukrajinci“ (respektive pracovníci klientského systému a jejich „developeři“, jedná se i o další občany zemí bývalého Sovětského Svazu) kopírují v českých podmínkách „našinci“ vynalezená schémata „švarc systému“ a „obchodu s bydlením chudých“.

12

Doporučení Vzhledem k zaměření výzkumu na území Středočeského kraje a s přihlédnutím k tomu že neexistuje žádný evropský model lokální integrační politiky cizinců, který by prokázal svoji účinnost a z něhož by se dalo vycházet5, pak kvalitní integrační opatření musejí vycházet z analýzy potřeb přistěhovalců na lokální úrovni a jejich postavení na lokálním trhu práce tak, aby se zamezilo jejich marginalizaci. Takováto lokální identifikace by neměla územně přesahovat okresní úroveň, neboť již na krajské úrovni (v tomto případě středočeské) je zjevná vysoká míra sociální a kulturní diversifikace cizineckých skupin, a to zejména u dvou dominantních společenství („komunit“), tj. ukrajinské a vietnamské6 (přičemž u Vietnamců se jako jednoznačně potřebná jeví nově příchozí vrstva manuálních dělníků). Pro integrační činnosti NNO se proto jeví jako vhodné:  identifikovat (vyhledávat) terénními pracovníky s pomocí aktérů lokální institucionální sféry (především ÚP, zástupce městských a obecních úřadů včetně obecních policií - a místně příslušného OAMP) potřebné rodiny (domácnosti) a jednotlivce CS a kontinuálně jim poskytovat poradenství

5

Viz závěry ze studie Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Miroslava Rákoczyová, Robert Trbola, VÚPSV, v.v.i. Praha, 2008 6

„Z dílčích podskupin vietnamské komunity jsou někdy ti, co jsou v Česku už dlouho (dá se říci desetiletí), označovaní výrazem mọc gốc (zakořeněný) nebo mốc (plesnivý – ve smyslu českého přirovnáni, že je něco tak staré, že už je to porostlé mechem). Oba výrazy vyjadřuji, že tito lidé jsou díky délce pobytu v Česku velmi znali lokálního prostředí. Dalšími výrazy, které také poukazuji na delku pobytu, vyjadřuji, že tito lide jsou v Česku už tak dlouho, že se víceméně v očích Vietnamců chovají jako Češi: tây hóa (pozápadněný) a mất gốc (negativní označeni pro ty, kteří už ztratili své kořeny). Vyraz con lai (kříženec) pak vystihuje, že dána osoba je napůl Čechem a napůl Vietnamcem. Zvláštní vyraz mají i pro ty, kteří přišli nedávno jako tzv. agenturní zaměstnanci, kterým se ve vietnamské komunitě říká jednoduše dělnici - công nhân. Velmi specifickým označením pak je pojem bồ đội (voják), kterým Vietnamci označuji člověka z mafiánských struktur, jenž za úplatu vyřeší „špinavou“ práci. S postupujícím časem si komunita vyvinula i své specifické mechanismy vnitřního fungováni a vzájemných vazeb mezi jednotlivými vrstvami a skupinami, které se vice méně formuji a odlišuji na základě délky pobytu, historicko-společenského kontextu příchodu, věku v době příchodu a typu sociální sítě využité ke zprostředkováni cesty (rodinná síť, síť zprostředkovatelů). Zjednodušeně lze komunitu rozdělit na základě uvedených faktorů do několika skupin: 1) skupina starousedlíků; 2) potomci vietnamských imigrantů – vietnamští Češi a čeští Vietnamci; a 3) nově příchozí dospělí (ekonomičtí) migranti“ http://www.academia.edu/3595241/Vnitrni_diferenciace_Vietnamcu__pro_potreby_analyzy_segregrace_cizincu_z_tretich_zemi_CZ_Internal_Differentiation_of_Vietnames e#

13

(doprovodnou sociální práci) a sloužit jako kontakt pro formulaci dalších integračních potřeb, např. representativního či kulturního charakteru;  spolupracovat s personalisty (etablovaných) pracovních agentur a nabízet své služby dalším zaměstnavatelům;  proškolit své terénní pracovníky v kulturních aspektech potřebných a početně signifikantních cizineckých skupin (zejména vietnamských „dělníků“ a Mongolů).  zaměřit se i na vzdělávací a osvětové aktivity o problematice integrace cizinců směrem k úředníkům úřadů práce, sociálních odborů atp.  zaměřit se také na spolupráci se školskými zařízeními, podporu jazykové přípravy žáků – cizinců, včetně využití dobrovolníků7

7

Souběžně s Analýzou probíhal také monitoring ze strany členky expertní skupiny – terénní pracovnice CIC Kristýny Šlajsové, z něhož na základě jednání s vedením některých základních škol vyplynulo, že nejčastěji řešeným problémem ohledně cizinců je jazyková nepřipravenost žáků, kteří se nově přistěhovali. Jako možné řešení vidí např. vedení ZŠ Cyrila Boudy v Kladně prázdninové kursy češtiny (v druhé polovině srpna), které by žáky vybavily alespoň základními znalostmi komunikace v ČJ, a větší spolupráci mezi kladenskými školami (kursy češtiny by bylo možné nabídnout studentům všech škol). V Mladé Boleslavi byl zaznamenán podnět, že cizinci z neslovanského jazykového prostředí by uvítali větší nabídku jazykových kursů (zmiňovali potřebu pomalejšího tempa ve srovnání se studenty, jejichž rodný jazyk je slovanský). V obou lokalitách byla zaznamenána poptávka (ať už ze strany rodičů, nebo učitelů) po dobrovolnické práci s dětmi (doučování ČJ a školních předmětů).

14

II. Výzkumná sonda na Kladně Obecný úvod k situaci na Kladensku Častá charakteristika Kladenska jakožto noclehárny (37 ubytoven jen v Kladněměstě) pro Prahu se jeví v případě cizinecké agendy jako velmi přiléhavá. Pracovní příležitosti

i

kulturní (společenské)

zdroje

velké

části

výzkumnou

sondou

zachycených cizinců na Kladensku jsou přímo situovány v Praze, anebo jsou na ni v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě orientovány. Ku Praze směřují jak cizinci ve svých očekáváních úspěšní, pro které je Kladensko spíše přestupní stanicí (zvláště pak pro ty, jejichž intence pobytu je dlouhodobá), tak i ti, jejichž očekávání natolik ztroskotala, že se ocitají v situaci bezdomovců (bez stálého přístřeší). Pro vietnamské obchodníky a zaměstnavatele (třetí nejpočetnější cizinecká skupina – circa 600 osob) je hlavním kontaktním centrem velkosklad a kulturní centrum SAPA v Praze Libuši. Ukrajinští dělníci jsou často svými zaměstnavateli umisťováni na pražská pracoviště a dlouhodobě (trvale) pobývající Ukrajinci mají centra svého společenského života spojená s pravoslavnými kostely v Praze. Ukrajinci tvoří vůbec nejpočetnější cizineckou skupinu – circa 1 700 osob) Opak takového trendu byl zachycen pouze v marginálních případech. Rovněž to, že správní agendu pobočky OAMP v Kladně frekventují i cizinci s pražským pobytem (kvůli kratším době čekání - klient v čekárně tráví cca v průměru 2 hod oproti pracovištím v Praze) zvyšuje propojenost trajektorií mezi Kladenskem a hlavním městem. Druhou nejpočetnější cizineckou skupinu tvoří Slováci (circa 1600 osob), z nichž jsou ze strany institucionální sféry problematicky vnímáni slovenští Romové. Početnou, ale uzavřenou a pracovního trhu se blíže nedotýkající skupinu tvoří Rusové (circa 600 osob). Počty cizineckých „komunit“ z jiných zemí nepřesahují povětšinou počet několika desítek osob. Výjimkou jsou Kazaši (136 evidovaných osob) a Poláci (151 osob).

15

Cizinci na Kladensku (okrese Kladno) počtem 6105 evidovaných osob (k 30. 6. 2013)8 tvoří téměř 9 % obyvatel (celkově má Kladno cca 70 000 obyvatel) a víc jak dvojnásobně tak převyšují celorepublikový průměr (4%) a je i mírně nad celounijním průměrem (6,8%)9.

Situace na trhu práce a přístup k výdělečné činnosti Vietnamci S počátkem finanční krize a poklesu výroby po roce 2008/9 se projevil i všeobecný útlum v příchodu cizinců na pracovní trh. Zvláště markantní je to podle reakcí informátorů z vietnamského společenství, kteří příchod cca dvaceti tisíc Vietnamců právě v době počínající krize koncem nulté dekády považují za avanturismus zprostředkovatelských agentur, jejichž vedení nemělo dostatek reaktivnosti, aby příchod nových imigrantů z řad často pologramotných a pauperizovaných rolníků z delty Rudé řeky a středního Vietnamu (Hue) zastavilo. Tito přicházeli ne již na tržiště, nýbrž do montoven, které však právě zastavovaly výrobu. Tak se poměrně značná část této poslední vlny vietnamských „živnostníků“ ocitla na čas bez práce a v poměrně

zranitelném

postavení,

kdy

návrat

domů,

zatížen

značným

(„celoživotním“) dluhem za zprostředkování příjezdu, nepřipadal v úvahu (jen mikroprocento využilo tehdejšího návratového programu MVČR/IOM).

Podle

informátora se takto bez práce ocitnuvší Vietnamci (cca dvě desítky) stáhli na SAPU a neví, co dnes s nimi je. Předpokládá, že se buďto uchytli v skomírajícím stánkovém prodeji, našli práci v zemědělství (řečeno s úsměvem, s poukazem na pěstování konopí), anebo jinde (nejhůře jako bo-doi, ochranky tržnic a vietnamských bossů). Inzerce Zvláště v rámci kovodělných profesí je však na Kladně stále nedostatek pracovníků a vakance jsou do velké míry vyplňovány cizinci. Svědčí o tom i inzerce ÚP přímo avizující profese vhodné pro cizince (viz příloha č. 2). Cizinci jsou však nově hojně 8

k 30. 6. 2013 eviduje OAMP na území ČR 438 636 cizinců (cca 4% obyvatel)

9

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-cr-zije-mene-cizincu-nez-ve-vetsine-zemi-eu/968146

16

přítomni taky v nedostatkových lékařských profesích, zejména v gynekologii a stomatologii. Moldavští řidiči Informátory bylo zmíněno recentní angažmá „moldavských řidičů“ ve službách speditérů dálkové dopravy. Tito jsou údajně často s rumunskými pasy a u speditérů se těší oblibě z důvodu jejich ochoty sloužit o víkendech, svátcích, neúměrné (nezákonné) časy a schopnosti „přetáčet hodiny“. O nebezpečenstvích pramenících z takovéhoto pracovního angažmá netřeba hovořit…

Identifikace motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovnímu, anebo dlouhodobému až trvalému U tradičních pracovníků ve stavebnictví a průmyslových odvětvích zvláště z řad Ukrajinců a dalších bývalých zemí Sovětského svazu (plus Mongolska) je motivace daná možností výdělku převyšující možnosti jejich domovských příjmů. Svůj pobyt vnímají jako dočasný a plně spoléhají na své zprostředkovatele práce („klienty“). Kontaktovaní cizinci CS s trvalým pobytem mají nezřídka české partnery/partnersky a jejich motivace pobytu je dána tudíž nejen ekonomickou perspektivou, nýbrž i postupně budovaným zázemím známých a nově tvořené rodiny. Na Kladensku nebyla

v rámci rozhovorů

zaznamenána tendence

k vytváření menšinového

kulturního, či politického života a převládající motivací u trvale usedlých příslušníků CS (explicitně Ukrajinců) bylo dosažení a udržení „normálního“ obyčejného života, nijak se neodlišujícího od okolí. Nicméně, takovéto tvrzení nelze zobecnit pro početnou skupinu občanů Ruské federace, neboť se nepodařilo kontaktovat pro zobecnění dostatečný počet informátorů. Jistá nepřístupnost a distanc na Kladensku usedlých Rusů je nepochybně dána i tím, že se jedná o typ rentiérské migrace (tj. žijící z ekonomických aktivit provozovaných pravděpodobně z většiny mimo území ČR) a její členové se neúčastní dennodenního stýkání a potýkání s českým prostředím vůkol, anžto žijí vlastním životem za zdmi zakoupených nemovitostí.

17

Zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. circa od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv V době vstupu ČR do EU (2004) tvořili cizinci circa 2,3% obyvatel země, v dalším (v analýze reflektovaném) téměř desetiletí se jejich počet zhruba zdvojnásobil. V nejobecnějších konturách se to shoduje i s početností cizinců na Kladně. Situace na Kladně se ani v jiných ukazatelích a trendech nevymyká od jiných imigračních center v ČR, a to jak zastoupením nejpočetnějších přistěhovaleckých komunit, tak i jejich umístěním na trhu práce a jejich vnitřní organizovaností (strukturací). V rozhovorech s ukrajinskými zdroji se často vyskytovaly zmínky o opuštěných ukrajinských mužích v ČR, jenž se po rozvodu s manželkou, respektive rodinou, kterou léta v domovině vyživovali, ocitli bez rodinného (emočního) zázemí. Jedná e často o stárnoucí muže s dlouhodobou (přerušovanou) migrační zkušeností v ČR, se zvýšením rizikem alkoholismu a sociální izolace.

Ad čerpání dávek ze sociálního systému Na rozdíl od příspěvku na bydlení ze Státní sociální podpory (dále jen SSP) nemají pracovníci ÚP Kladno stran cizinců s trvalým pobytem přehled o čerpání doplatku na bydlení z hmotné nouze (a ani jiných dávek z hmotné nouze). Podle vedoucí oddělení těchto nenárokových dávek jsou pro ni cizinci s trvalým pobytem „neviditelní“, poněvadž mají stejnou pozici (práva) a jako občané ČR a nejsou tudíž v žádostech, ani databázích, nijak odděleni. Podle jejího názoru „vám nikdo počet, nebo strukturu cizinců s trvalým pobytem čerpajících dávky z hmotné na ÚP nevyhledá“. Podle jejího odhadu je z 2300 klientů jejího oddělení čerpajících příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení je asi 50 až 100 cizinců s trvalým pobytem a jedná se v naprosté většině o slovenské občany a několik občanů z jiných zemí ze smíšených manželství (explicitně vyloučila, že by v této skupině byly osoby z dalších dvou dominantních skupin cizinců, tj. Vietnamci či Ukrajinci) Jinak tomu však je stran žádostí o čerpání dávek z hmotné nouze podaných cizinci s přechodným pobytem - občany jiných zemí EU. V jejich případě se zkoumá „odůvodnitelnost zátěže“ a pět žádostí podaných v poslední („zapamatovatelné“) 18

době bylo poté, co ÚP začal zkoumat jejich odůvodnitelnost, žadateli staženo (respektive, na další jednání se nedostavili). Opět se jednalo o slovenské občany, povětšinou dle vnějších znaků Romy. Co se týče příspěvků na péči, ty jsou evidovány krajskou pobočkou ÚP v Příbrami. Špatnou zkušenost měli před pár lety (3-4?) pracovnice oddělení hmotné nouze s žadateli z řad azylantů. Mělo se jednat o azylanty z bývalých sovětských států (nedokázali specifikovat). Ti se údajně poměrně „nárokově“ dožadovali dávek mimořádné pomoci (MOP) na zakoupení vybavení domácnosti a všech možných dalších plnění.

Ad praxe zaměstnaneckých agentur (rozhovor pracovníkem Trenkwalderu) V současnosti jsou klienty Trenkwalderu na území ČR (a jistě i dalších velkých mezinárodních pracovních agentur jako Manpower, Graffton, etc.) z 99% Češi a Slováci. Specificky ve Středočeském kraji tvoří z 60 klientů ono jedno (necelé) procento Polák, Ukrajinka a Slovinec. Nicméně, agentura zaznamenává potenciální zvýšení nabídky ze strany zaměstnavatelů (respektive projektů) na Kladensku. Chystané projekty výstavby skladu Amazonu (služby pro Německo) v Jenči u Prahy (v Jenči sklad, v Tuchoměřicích logistické centrum) a rozšiřování výroby Lega na Kladně znamená v prvním případě nábor tisíc a v druhém cca pěti set lidí. Takovouto nabídku nebude podle pracovníka Trenkwalderu možné bez cizinců uspokojit, a to bez ohledu na přetrvávající výši nezaměstnanosti v regionu. Výrobny (montovny) a provoz skladových zařízení začínají vůbec již od minulého roku „nabírat dech“. Zvláště obsluha skladových zařízení je „plná“ cizinců zprostředkovaných malými českými

a

česko-ukrajinskými

pracovními

quasiagenturami

(tedy

s.r.o.

zprostředkujícími služby, ve skutečnosti však fungujícími jako zaměstnanecké agentury). „Přišli k tomu často tak, že prvotní zakázka byla zajistit skladové prostory. A pak vyvstala potřeba personálu. Tak objednateli dodali sklad i s personálem“. Jedná se o poměry na Dohodu o provedení práce (DPP), jejichž zřizování je regulérními pracovními agenturami zákoníkem práce zapovězeno (tyto mohou z tzv. nestandardních zřizovat max. dohody o pracovní činnosti – DPČ ). „Všichni jsou spokojení, státu se odvede v případě DPP 15% daň, zaměstnanci jsou spokojení, 19

klienti (zaměstnavatelé) jsou spokojení, jen stát přijde zkrátka“ (především na mandatorních platbách zdravotního a sociálního pojištění). V rámci těchto DPP zřizovaných

quasipracovními

agenturami dochází

samozřejmě

k nelegálnímu

řetězení smluv a to různým koloběhem takto zprostředkovaných pracovníků. Oficiální pracovní agentury tudíž berou činnost quasiagentur jako nekalou konkurenci a neváhají je při zjištění takovýchto praktik nahlásit inspektorátu MPSV. Quasiagentury si

v praxi

jako

odměnu

za

služby

berou

cca

20

Kč z hodinové

mzdy

zprostředkovaného pracovníka. Pro takové „eseróčko“ s jedním dvěma vlastníky – jednateli a zřizovateli, pak stačí mít pár desítek takových pracovníků, aby je dobře uživili. Proto jich je takové množství (stovky). Kromě Čechů (většina) se pak jedná hlavně o zprostředkování pro Slováky a Ukrajince, občas Bulhary (v pekárnách) a Rumuny (montovny, nárazové zakázky typu vánočních ozdob). Z velké části fungují quasiagentury v hotovostních platbách, zvláště pak v oblasti stavebnictví.

Dílčí doporučení integračních opatření Prakticky ve všech provedených rozhovorech s cizinci (a částečně i s představiteli institucionální sféry) se objevoval motiv rozvrácených rodinných poměrů migrantů, jejich zápolení s právními úkony potřebnými k rozvodu (či prohlášení bývalého manžela/manželky za mrtvé…), soudy o děti a jejich opatrovnictví, apod. Z čehož vyplývá

(byla

akcentována)

potřeba

kvalifikovaného

rodinného

a

právního

poradenství… Pro příslušníky CS na Kladensku je na místě soustředit se na zlepšení informovanosti a dostupnosti poradenských a sociálních služeb (jak ze strany NNO, tak i dalších aktérů institucionální sféry) pro pracovníky z Mongolska a to především zajištěním větší dostupnosti tlumočníků, doprovodné sociální práce a právní pomoci. Byť se v případě kontaktovaných občanů Mongolska jednalo o nepočetnou skupinu residující na kladenských ubytovnách relativně krátce, jejich trajektorie byly spojené spíše s jinými místy Středočeského kraje (Příbram) a kontakt s ní byl díky jazykové bariéře jen letmý (bohužel až v samotném závěru průzkumné sondy na Kladně), bylo zjevné, že v komparaci s příslušníky CS z jiných států je situace pracovních migrantů z Mongolska nejzranitelnější. A to především díky jazykové a kulturní bariéře. 20

Protože z rozhovorů s některými zástupci institucionální sféry vyplynulo, že některá svá tvrzení opírají spíše o dojmy, a sklony ke generalizaci opírající se o jednotlivé případy, než o ověřitelná fakta (např. zaměňování možností a práv občanů třetích zemí s právy a možnostmi občanů EU, případně občanů s trvalým pobytem apod.), lze výrazně doporučit i vzdělávací či osvětové aktivity NNO v oblasti informovanosti a nestereotypního přístupu úředníků úřadů práce, sociálních odborů.

21

III. Výzkumná sonda v Mladé Boleslavi Obecný úvod k situaci na Mladoboleslavsku Svojí rozlohou 1023 kilometrů čtverečních (9,29 % rozlohy kraje) i počtem obcí (120) patří region Mladoboleslavska mezi tři největší ve Středočeském kraji. V rámci kraje sousedí s regiony Mělník, Nymburk a Praha - východ, dále s regiony Česká Lípa, Semily a Liberec z Libereckého kraje a s Jičínským regionem z Královéhradeckého kraje. Svou hustotou osídlení, 116 obyvatel na kilometr čtvereční, patří k průměrným okresům kraje. K 30. září 2010 náleželo do regionu Mladá Boleslav 120 obcí a 266 částí obcí, ve kterých žilo 122 872 obyvatel, 61 188 mužů a 61 686 žen, čímž se řadí po Kladenském okrese a okrese Praha – východ na třetí místo v kraji (podle Statistického bulletinu Středočeského kraje za 1. a 3. čtvrtletí 2010). Podle statistiky GIS k 31. 12. 2010 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu (61 049) na celkovém počtu obyvatel 49,69 %. V důsledku celosvětové ekonomické krize i na okrese Mladá Boleslav klesla zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ. Nejvíce ekonomicky aktivních osob působilo v průmyslu. Připadlo na něj 69,86 % z celkového počtu zaměstnanců okresu. V zemědělství se podíl pracujících sníţil na 2,17 % a v terciární sféře se zvýšil na 27,97 %. Prioritní postavení průmyslu je dáno bezkonkurenčním postavením mladoboleslavské automobilky nejen v regionu, ale i v republice. Boleslavská ŠKODA AUTO a.s. (jako největší zaměstnavatel v České republice se zahraniční investicí) vytváří pracovní příležitosti pro celý region (téměř 35% všech pracovních míst v regionu). Díky ŠKODĚ AUTO a.s. patří region Mladá Boleslav k regionům se čtvrtou nejnižší nezaměstnaností v ČR. Kapitál tohoto podniku přirozeně přitahuje i další podnikatele (zahraniční investory a dodavatele v oblasti strojírenství, plastikářství a elektrotechnického průmyslu dodávající různé díly pro výrobu automobilů), kteří následně opět vytvářejí nová pracovní místa. Zhruba 75 % z celkového objemu průmyslové výroby v regionu připadá na strojírenské odvětví. Sektor služeb (obchod, doprava, spoje, atd.) s nižší průměrnou mzdou je ve srovnání s průmyslem slabší, i když v posledních letech se výrazně zlepšil (modernizace a konkurenceschopnost, výstavba nových obchodních řetězců). V zemědělství je na regionu Mladá Boleslav významný prodej obilovin, cukrovky, brambor, zeleniny a živočišná výroba. Zemědělská rostlinná výroba těží z 22

výborných výrobních podmínek v jižní části okresu. Průmyslové podniky a závody regionu Mladá Boleslav jsou soustředěny do městských regionů větších měst – a to hlavně Mladé Boleslavi, Mnichova Hradiště, Bakova nad Jizerou, Benátek nad Jizerou a Bělé pod Bezdězem. Region Mladá Boleslav je rozdělen do 7 oblastí – mikroregionů:

Mladoboleslavsko

(nejsilnější

mikroregion

-

35

obcí).

Mnichovohradišťsko (22 obcí), Benátecko (21 obcí); Bělsko (12 obcí); Bakovsko (3 obce); Dobrovicko (14 obcí); Bousovsko (13 obcí).10 V okrese Mladá Boleslav bylo k 30. 6. 2013 evidováno 8830 cizinců (5536 s trvalým pobytem a 3294 přechodným), počet mužů je zhruba o jednu třetinu vyšší než počet žen. Nejpočetnější skupinou cizinců jsou Slováci (4013), Ukrajinci (1613), Poláci (1294), Vietnamci (716). Nad stovku osob sahají počty občanů Ruské federace (189) a obecně je jak obyvatelstvem, tak i pracovníky institucionální sféry reflektována ještě přítomnost Mongolů (189), ostatní skupiny jsou zastoupeny maximálně desítkami (Moldavsko 95, Bulharsko 90, Kazachstán 25) příslušníků a jednotlivci. Počet cizinců v okrese se tak blíží 10% (okres celkově cca 115 tisíc obyvatel, město Mladá Boleslav pak 44 tisíc). V recentní výzvě mladoboleslavského magistrátu cizincům k úhradě poplatků za odvoz odpadu je uváděno, že se k „30. dubnu se k této nové povinnosti na magistrát přihlásilo pouze 2300 cizinců z celkového počtu 5600 v Mladé Boleslavi.“11 V případě Poláků a Slováků se jedná povětšinou o pracovníky agentur 12 dodávající pracovní sílu montovnám vázaným k produkci závodu Škoda Auto a.s. (dále jen 10

Zpracováno podle Zprávy o situaci na trhu práce v regionu Mladá Boleslav za rok 2010 (ÚP MB) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/mbokres1210.pdf 11

http://www.mb-net.cz/?page=cz,18810.cizinci-musi-ze-zakona-platit-poplatky-za-popelnice

12

„V práci tráví zahraniční dělníci největší část svého času v Mladé Boleslavi. Práce a pracovní prostředí tedy nejvíce profiluje jejich existenční situaci v tomto městě. Je všeobecně známo, že zahraniční dělníci v ČR většinou hledají a také nacházejí své pracovní uplatnění na sekundárním trhu práce. To znamená, že se zajímají o méně kvalifikovanou (zpravidla těžkou manuální), hůře placenou a méně stabilní práci. Obdobná situace je i v Mladé Boleslavi. Zahraniční dělníci jsou do Škoda Auto a. s. (a jejích dodavatelských firem na Boleslavsku) najímáni většinou přes zprostředkující (běžně nazývané také pracovní či personální) agentury na dobu určitou. Postupem času (asi tak po roce) se mohou někteří z nich stát „kmenovými zaměstnanci“ se zaměstnaneckými jistotami standardními pro primární trh práce. Většinou však zůstávají „agenturními zaměstnanci“, kteří mají pracovní smlouvu s agenturou, která se domlouvá s jednotlivými firmami a hledá pro své zaměstnance uplatnění. Díky „vmezeření“ agentur do vztahu zahraničních dělníků a firem došlo k zásadnímu zvýšení flexibility pracovní síly. Agentury dodávají firmám jakékoliv pracovníky, kdykoliv a kdekoliv je potřeba. A když

23

Škodovka), vracejících se na víkendy domů a trávících většinu času v práci a na ubytovnách a dopřávajících si občasný relax v barech a nonstopech. Tito jsou také nejčastějšími skupinami paušálně kritizovanými v lokálních médiích a při rozhovorech s představiteli institucionální sféry pro „neřádný život“ 13 (opilství a výtržnictví). Pobývají jak v pronajatých bytech (především v tzv. Severním městě, tak i na ubytovnách).

U Ukrajinců a Vietnamců nepřevažuje zaměstnání u pracovních agentur vázaných na Škodovku, ale jejich výdělečná činnost i pobytová strategie je dlouhodobějšího a rozmanitějšího charakteru.

Úřad práce (zprostředkování práce, ani státní sociální podpora či hmotná nouze) nevede specifické statistiky týkající se cizinců s trvalým pobytem. Z řady rozhovorů s pracovníky ÚP (zaměstnanost) vyplynuly jen marginální stížnosti na účelové ohlašování pracovních míst zaměstnavateli, jejichž účelovost spočívá v podmínkách, jež může splňovat jen předem sjednaný cizinec (např. znalost filipínštiny). V několika případech pak byla ÚP takováto účelovost napadena a zaměstnavatel od ní ustoupil. Jedná se především o místa domácího služebnictva zahraničního managementu velkých korporací, anebo manažerů samotných.

Situace na trhu práce a přístup k výdělečné činnosti V regionu Mladá Boleslav bylo monitoringem ÚP v roce 2010 registrovaných 3 334 podnikatelských subjektů, z toho 2 142 se sídlem v okrese Mladá Boleslav. U

tato potřeba přestane být aktuální, agenturní pracovníci jsou zase přesunuti jinam, případně je agentura propustí. Firmy samotné nenesou za agenturní pracovníky žádnou odpovědnost.“ In: Etnické klima v Mladé Boleslavi, Komplexní zpráva o kvalitě života v multikulturním prostředí Mladé Boleslavi Pavel Frič, Jana Remenárová a kol.; srpen 2009 13 Ibid: „Pozice agenturního zaměstnance v nejednom případě funguje jako součást „dobrodružného životního stylu“ především mladých a svobodných cizinců z Polska a Slovenska. Svými slovy to dobře popsala pracovnice jedné z ubytoven. Řekla, že: „Poláci a Slováci jsou takoví komedianti. Jim vyhovuje to, že přijedou za prací, pak zase odjedou domů a potom zase odjedou za prací. Berou to jako adrenalinový sport.“ U Vietnamců je však situace zcela jiná. Není to tak, že by je dobrodružný životní styl nelákal, ale musí hlavně šetřit, splácet dluhy a přispívat rodině ve Vietnamu. Jejich životní styl je proto serióznější a zodpovědnější, stejně jako styl většiny Poláků a Slováků v Mladé Boleslavi.“(str. 40)

24

zaměstnavatelů se stavem nad 25 zaměstnanců úřad práce monitoruje celkem 287 zaměstnavatelů, z toho 213 se sídlem v okrese Mladá Boleslav. Mezi silné stránky regionu patří příznivá geografická poloha, nižší nezaměstnanost ve vztahu k ČR a ostatním regionům, rychlá dostupnost Praha – Liberec, intenzivně užívaná silniční rychlostní komunikace R 10 ve směru jihozápad – severovýchod vytváří pro občany regionu další možnosti pracovních příležitostí, o sbíhající se železniční tahy (z Prahy, Mělníka, České Lípy, Jičína) - mladoboleslavské nádraží je významným místem z hlediska nákladní dopravy, o fungující silné průmyslové podniky celorepublikového významu, o existence rozvojových ploch (průmyslové zóny), o vzdělanostní struktura a kvalifikační potenciál obyvatelstva. Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem je samozřejmě ŠKODA AUTO a.s., která je základem hospodářského vývoje regionu a města. Odvětví automobilového průmyslu dává regionu rozvojový a moderní charakter a má řadu pozitivních přímých i vedlejších vlivů. Výjimečné postavení firmy ŠKODA AUTO a.s. je však zároveň i potenciálním nebezpečím místní ekonomiky pro případ krize v automobilovém průmyslu, což se do určité míry projevilo i při hospodářské recesi v letech 2009 a 2010. Jako další slabé stránky ÚP Mladá Boleslav zmiňuje existenci oblastí v mikroregionech se slabou dopravní obslužností a s téměř

neexistujícími

pracovními

příležitostmi,

rostoucí

podíl

dlouhodobé

nezaměstnanosti, nedostatek sociálních bytů, a špatnou sjízdnost silniční sítě (její technický stav).14

Agenturní zaměstnávání Co se týče cizinců, jsou největším zaměstnavatelem na Mladoboleslavsku pracovní agentury. Ve Škodovce tvoří cca polovinu pracovníků. Vyjma velkých mezinárodních agentur je u menších českých - respektive informátory byly zmiňovány často „smíšené“ a agentury (vesměs, s.r.o.) označované za česko-ukrajinské, česko-ruské, popřípadě

česko-vietnamské

–

běžnou praxí udávat

u

svých

cizineckých

zaměstnanců jiné než faktické místo pobytu proplácet jim tak 30 až 40% mzdy formou náhrad za cestovné, čímž stát přichází o výnosy ze zdanění těchto částek – 14

Zpracováno podle Zprávy o situaci na trhu práce v regionu Mladá Boleslav za rok 2010 (ÚP MB) http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/mbokres1210.pdf

25

zejména ve smyslu nepřímých daní, tedy plateb mandatorního zdravotního a sociálního pojištění.15 Dalším častým jevem je kumulace „černého fondu“ v takovýchto agenturách, ze kterých jsou vypláceny hotovostní platby („dlaňovka“) za přesčasy, práci o víkendech a mimořádné pracovní nasazení. Podle informátorky z odborů (Kovo) přitom inspekce práce kontroluje (na Mladoboleslavsku) několikrát do měsíce velké mezinárodní agentury, kde téměř žádné nesrovnalosti nenachází a k praxi desítek „malých“ agentur, kde dochází k nejčastějším překročením regulí zákoníku práce, přistupuje jen málokdy… Důvod takovéto laxnosti odmítl zdroj šířeji komentovat. Nicméně, je třeba konstatovat, že samotní informátoři z řad cizinců si na takovouto praxi agentur nestěžovali – poškozeným je v tomto především stát, zaměstnanec agentury „své“ peníze dostane. Stížnosti agenturních zaměstnanců se týkaly spíše náročnosti pracovního nasazení a častého přemisťování výkonu práce prakticky po celé ČR.

Jistá nelibost s tím, že často jsou kmenovými pracovníky agentur cizinci, byla artikulována při některých rozhovorech s informátory z institucionální sféry. Ti poukazovali na to, že v případě propuštění jdou jako první z agentur místní

15

Ibid: „Svůj podíl na uzavírání integračních příležitostí zahraničních dělníků má i jejich tichá dohoda s agenturami na okrádání státu. Tato dohoda paralyzuje jejich možnosti v oblasti pracovního práva a agenturám otvírá dveře k manipulaci a parazitnímu chování … Existence šedé zóny je veřejným tajemstvím a zcela zřejmým faktem je i její tolerance nejen ze strany české veřejnosti, ale i ze strany úřadů. Jak je to možné? Je to začarovaný kruh. Můžou za to všichni a nikdo. Velké agentury se brání, že: „Špatné jméno agenturám dělají malé domácí agentury, které dělají stylem ‚teď vyděláme‘ a po třech měsících shrábnou peníze za první faktury a zabalí to. A lidi nechají na ulici, nezaplatí za ně ubytování a nic. To nejsme my, jsme tady dlouho a platíme daně.“ Malé agentury však „nikdo nikdy neviděl“ a jejich existence je pro úřady jen těžko uchopitelná. Velké agentury proto kritizují úřady, že si neplní své povinnosti: „Lidé z Inspektorátu práce se zaměřují jen na velké agentury, ale ty malé, kde jsou úniky, nekontrolují, protože je to obtížné. Nemají kamenný pobočky a nepřebírají poštu. Těch agentur je strašně moc a povolovali se bez rozmyšlení a bez garancí. U nás se nestalo, že by lidé nedostali výplatu. Ty dělají tu špatnou pověst.“ Jsou to právě malé agentury, které podle nich neplatí sociální a zdravotní pojištění, vyplácí fiktivní mzdy a myslí si, že DPH je jejich legální zisk. Stát se podle reprezentantů velkých agentur „probudil pozdě“ a „kontroluje blbosti“. Přitom: „Mělo by to být jednoduché, stačí se porovnat výplatní pásky od dvou agentur a hned je vidět, kolik mu která platí a jestli tam má zaplacené přesčasy.“ Jenže kontroly se soustřeďují jen na velké agentury, které „mají všechno v pořádku“. Malé agentury stát nedokáže postihnout. Nedokáže či nechce rozdělit zrno od plev a zasáhnout. „Problém je, že všechny agentury práce jsou v jednom pytli a nikdo ho nechce otevřít. Z toho pytle by se měli vyházet na jednu stranu dobré a na druhou stranu špatné agentury.“ V důsledku nedostatečné schopnosti státu vymáhat dodržování zákona to nakonec odnesou ti, co zákon dodržují. „Pokud děláte vše dle Zákoníku práce, tak se to moc nevyplatí. Pokud to budete dělat jako většina agentur, že vyplatíte zaměstnancům 8 – 10 tisíc hrubého a z toho odvádí daně a zbytek jim dávají bokem, tak z toho potom máte miliony.“ Ten, kdo zákon nedodržuje, má konkurenční výhodu. Toho, kdo zákony dodržuje pak konkurence zničí, anebo ho dotlačí k tomu, aby také začal zákony porušovat.“( str.48 )

26

(nekmenoví) a neprospívá to lokální zaměstnanosti… Obecně bylo informátory agenturní zaměstnávání bráno jako nutné zlo kapitalistické ekonomiky. Zmíněno bylo to, že na „západě“ jsou agenturní pracovníci honorování lépe ve srovnání se zaměstnanci na standardní pracovní poměr, neboť jsou tak kompenzována jejich rizika a flexibilita – nasaditelní kdekoliv na jakkoliv krátké angažmá, apod. „U nás“ je tomu údajně naopak. Jak ostatně konstatuje i Zpráva ÚP Mladá Boleslav z roku 201116 „Nízká nezaměstnanost z důvodu působení firmy Škoda Auto a.s. a jejích dodavatelů v našem okrese, patří k velkým pozitivům, ale přináší s sebou i problémy. Jedná se hlavně o vysokou migraci cizinců z EU mezi jednotlivými agenturami práce, které firmě Škoda Auto a.s. dočasně své zaměstnance přidělují.“

NNO Na činnost nevládních organizací je ze zachyceného vzorku cizinců nahlíženo jako na charitu, potřebnou pro ty, kteří se ocitnou v potížích. Ze strany největší cizinecké skupiny ze třetích zemí, Ukrajinců pak s jistým despektem, jako na „sociální“ případy, kteří se nepohodnou s klientem, holdují alkoholu a žijí neuspořádaným životem s tím, že mezi NNO nerozlišují, jsou to charity, včetně Charity… Jiná, byť ne zřetelně artikulovaná je pozice Mongolů, kteří jsou v mnohém na zprostředkování pracovníků NNO z velké míry odkázáni, zvláště v doprovodném jednání na úřadech a tlumočení.

Za

burzu

informací

a

zprostředkování

služeb

lze

označit

prostory

mladoboleslavského pracoviště OAMP, kde si jednak cizinci navzájem v rámci jednotlivých „komunit“ informace vyměňují a také se setkávají s inzercí a pracovníky NNO.

V posledních dvou letech zaznamenávají jazykové školy prudký nárůst zájemců o jazykové zkoušky potřebné k trvalému pobytu. V řadách zájemců je však zastoupen i 16

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/mbokres1210.pdf

27

velký počet žadatelů s domicilem mimo Mladou Boleslav, především pak pražských, libereckých, pardubických a jiných. Úspěšnost je dána jazykovou příbuzností, nejvíce repetentů je nepřekvapivě z řad Mongolů a Vietnamců.

V případě Vietnamců se podle sdělení informátorů zájemci o tyto jazykové zkoušky pochází toliko z etablovaných vrstev a neví o žádném případu, kdy by se objevil někdo z řad „dělníků“ (công nhân)17, tedy vietnamských pracovníků v montovnách (nicméně, několik agenturních vietnamských pracovníků mladoboleslavské Škodovky trvalý pobyt má).

Bezpečnost a kriminalita Ze strany Městské policie nejsou cizinci z třetích zemí považováni za problematickou skupinu v rámci přestupkových řízení (omezujících se téměř výhradně na dopravu a rušení nočního klidu) a nevyskytují se ani v řadách bezdomovců, které MP blízce monitoruje (stran cizinců jsou v ní zastoupeni toliko Slováci a Poláci). Rovněž v trestních věcech je tato skupina zastoupena minimálně, vyjma ilegálního drogového byznysu, kde je zastoupena v stíhaných kauzách řada Vietnamců.

Od roku 2010 přestala MP shromaždovat statistiky přestupkového jednání cizinců a to údajně v souladu (či dle požadavku) nové metodiky MVČR. 18 Poslední pevná data uvádějí 2295 přestupků cizinců za rok 2010, což je poměrně strmý nárůst

17

označení pro nově příchozí ekonomické migranty z období posledních cca šesti let (od r. 2007/8)

18

Kriminalita a přestupky cizinců Ibid: „Počet přestupků páchaných cizinci na katastrálním území Statutárního města Mladá Boleslav je v roce 2008 v podstatě dvojnásobný v porovnání s rokem 2006, který je brán jako výchozí z hlediska vývoje…Nárůst přestupkového jednání cizinců za první polovinu roku 2008 plně ukazuje na navyšující se podíl závadového jednání ve spojitosti s alkoholem a drobnými krádežemi. Vysoký nárůst tohoto jednání, podchyceného městskou policií, je i následkem podstatně přísnějšího zákazu konzumace alkoholu na vybraných veřejných místech díky nové OZV Statutárního města Mladá Boleslav…Severní město je typickým příkladem hustě zastavěné části městské aglomerace, tvořené především velkými panelovými domy, ve kterých žije značná část obyvatelstva Mladé Boleslavi. Vysoká koncentrace obyvatel s relativně nižšími příjmy, veliké množství cizinců žijících v pronajímaných bytových jednotkách a značná anonymita obyvatel žijících v této lokalitě přispívá k vysoké kriminalitě této části města…kdy celkem 58,60 % přestupků proti veřejnému pořádku je spácháno na jeho území, které zabírá cca. 1/5 celkové rozlohy města.“ (2008)

28

v porovnání s předchozími ltey. (2006:568; 2007:999; 2008:1111). Je nicméně těžko posouditelné, do jaké míry nárůst souvisí také s větší angažovaností MP, zejména v oblasti řešení dopravních přestupků.

MP spolupracuje s řadou bezpečnostních agentur v obchodních domech a na některých ubytovnách, kterými je přednostně kontaktována (nežli Policie České republiky, dále jen PČR) v případě řešení drobných krádeží a přečinů proti občanskému soužití. Rácio takovéhoto upřednostnění má spočívat v tom, že u cizinců PČR nemůže zjistit opakovatelnost takovéhoto jednání z databáze, kteráž by pak umožňovala podle nově platné novely přestupkového zákona kvalifikovat opakovaný přestupek jako trestný čin. Proto ochranky volají MP, která cizince na místě řeší. Často se jedná o odvoz na záchytnou stanici, z cizinců ze třetích zemí se to občas týká Mongolů a Vietnamců, známých údajně tím, že mají „geneticky“ problémové zvládání většího množství alkoholu (jinak je řešení opileckých eskapád nejběžnější u Slováků a Poláků).

MP spolupracuje (posledních několik let) s managementem velkých mezinárodních agentur (Manpower) a má u jejich zaměstnanců náležitý respekt, neboť zaměstnanci těchto agentur o tomto propojení dobře vědí a jsou si vědomi toho, že při problému s MP je čeká ukončení pracovního procesu. Jak management, tak MP, si takovéto spolupráce spočívající ve vzájemné výměně informací a přímém „osobním“ kontaktu vysoce cení a tvrdí, že tak ubylo množství incidentů a zejména případů opilství (při nástupu na směnu). „Stačí teď říct: pracujete pro Manpower, budeme informovat zaměstnavatele, a je klid.“

Jako příklad dobré spolupráce uváděli zástupci MP také domluvu lepšího managementu náhlého příjezdu většího množství agenturních zaměstnanců (nejen cizinců), „kteří se pak celý den poflakují po Kauflandu a ulicích a parcích s igelitkami“ než jsou ubytovaní (na ubytovnách) a děsí obyvatele, domnívající se, že jde o invazi bezdomovců…“ Nyní je takový hromadnější příjezd koordinován s MP a neomezuje se jenom na parkoviště u Kauflandu, ale je ´logisticky´ lépe zvládán, aby obyvatele neděsil“. 29

Trestná činnost cizinců kopíruje statisticky činnost přestupkovou – největší zastoupení mají opětovně Slováci, poté Poláci a Bulhaři. U cizinců z třetích zemí pak Ukrajinci, následování Rusi a Vietnamci.

Bydlení V posledních týdnech výzkumu (září – říjen) probíhá ze strany úřadů (ÚP a příslušných odborů magistrátu, zejména živnostenského úřadu) plošná kontrola ubytoven, u kterých je šetřen stav kolaudace, oprávněnost (faktičnost) výše příspěvku na bydlení, nebo doplatku z hmotné nouze. Situací cizinců však tyto kontroly nebyly iniciovány, má se jednat o impulzy týkající se hlavně situace romského etnika. Velká část cizinců, zvláště pak letitě etablovaných, si spíše pronajímá byty a domy (anebo je přímo kupuje) jak v Mladé Boleslavi, tak na vesnicích v okolí. V tomto řada cizinců s trvalým pobytem vstupuje do českého sociálního systému a čerpá dávky na bydlení, jak jim umožňují příslušné normy. U cizinců z třetích zemí se to týká zejména Mongolů, Ukrajinců a Rusů. U informátorů z institucionální sféry je obecné povědomí o tom, že „obchod s bydlením“, respektive s předraženými nájmy, jejichž výše je založena na možnosti čerpat dávky na bydlení je v Mladé Boleslavi hojně rozšířen, cizince nevyjímaje. Uváděny byly až horentní sumy dvaceti tisíc korun nájmu za byt 2+1, nicméně jde zřejmě o exces. Předražený průměr se pohybuje v rozmezí deset až třináct tisíc.

Ukrajinci Počet Ukrajinců s trvalým pobytem (1034) převyšuje téměř dvojnásobně ty s pobytem dlouhodobým (579), mírně převažují v obou skupinách muži nad ženami. Co se týče početnosti, uváděli informátoři shodně, že se „tisíce“ lidí vrátilo z Česka v posledních letech na Ukrajinu, anebo si práci hledá jinde v západní Evropě (Británie, Norsko), Rusku anebo v arabských zemích (ženy). Shodně též konstatují, že práce ve stavebnictví je stále méně, práci spíše nacházejí ženy v úklidových firmách a nemocnicích (pomocný personál, kuchyně), nežli muži.

30

Zaměstnanci „klientů“ V terénu jsou nejsnáze kontaktovatelní muži v okolí ubytoven v restauračních zařízeních, a to jak s trvalými pobyty, tak i přechodnými. V provedených rozhovorech (s jednotlivci i skupinami) se jedná ve většině o muže bez rodin v ČR ze západní Ukrajiny (venkova Lvovské, Ivano-Frankovské a Zakarpatské oblasti) ve věku 20 až 50 let vázaných na práci zprostředkovanou „klientem“, a to buď v rámci pracovních part („družstvech“), anebo v rámci quasi pracovních agentur (nejrůznějších společností s ručením omezeným) s bohatou (opakovanou) migrační, respektive pracovní zkušeností v ČR, ale také na Slovensku a v Polsku. Jejich vazba na „klienta“ se odvíjí od zprostředkování práce (domluvě) ještě na Ukrajině, jen v několika případech (4)informátoři změnili „klienta“ během pobytu v ČR. Jedna z kontaktovaných pracovních part působí spíše v Pardubickém kraji a v Mladé Boleslavi byla jen na časově omezenou zakázku – bourací práce.

V pobytových záležitostech jsou zcela vázání na „klienta“, který vše pomocí zástupců - jednatelů zařizuje jak při jednání s ÚP, tak i OAMP. „Klient“ či jeho zástupci zařizuje rovněž i ubytování.

I u mužů s trvalým pobytem v terénu kontaktované skupině převažovala vazba na „klienta“, ta se však omezovala toliko na pracovní činnost a netýkala se ubytování. To si zajišťovali v pronajatých bytech v několikačlenných skupinách, někteří pak u svých českých známostí – povětšinou ve vesnicích v blízkém okolí města.

Práce zprostředkovaná „klientem“ se v této skupině pojí se stavebními a infrastrukturními pracemi (úprava terénu, výkopy a pokládání inženýrských sítí), v menším

množství

s prováděním

řemeslnických

prací

(sváření,

obklady,

sádrokartony, apod.). Při dotazování na pracovní zátěž a podmínky byly zmiňovány časté přesuny v rámci zakázek, kdy pak „není kde jíst“ a nocuje se ad hoc na stavbě. Avšak hlavní starost byla akcentována stran ubývajících zakázek a …peněz. Někteří se živě zajímali o možnosti práce v agenturách vázaných na Škodovku a ekonomické oživení vůbec.

31

Stran „klientů“ nebyly vyjma dvou informátorů artikulovány stížnosti. Pokud ano, tak se týkaly zpoždění plateb, zdůrazněno však bylo, že důvodem bylo nezaplacení „klientovi“ českým zákazníkem. Při „fokusech“ (tj. konverzací s více informátory u jednoho stolu) bylo naopak informátory poměrně agilně vysvětlováno, jak jsou „klienti“ dobří (známí, a známí rodiny, etc.) a jak je naopak poškodili nedobří jejich kolegové (sousedé). Celkový výše uvedený charakter rozhovorů lze připsat tomu, že se jednalo o „družstevníky“ a „jednatele“ pracující ovšem pro „klienty“ jako námezdní (resp. nádenická) síla.

Migranti mimo „klienty“ Mimo „klientské“ (pracovní) vazby jsou prakticky všichni cizinci působící ve velkých pracovních agenturách dodávajících pracovní sílu Škodovce. Dále pak studenti a ženy pracující v českých úklidových firmách a jako pomocný personál v nemocnicích. Avšak v některých případech jsou tyto ženy zaměstnávány na DPČ či na řetězení DPP u různých českých či česko-ukrajinských quasi-agentur a část výplaty dostávají jako cestovné a přesčasy přímo „na ruku“.

Z této skupiny byly v rozhovorech nejvíce artikulovány stížnosti na způsob jednání českých úřadů (OAMP a ÚP), kdy je neochota úředníků vyjít vstříc (za rámec úředních povinností) vykládaná jako schválnost, či „buzerace“. Příkladem budiž neochota akceptovat platnost ukrajinských řidičských průkazů psaných v azbuce (v latince je ve Lvově neumí vydat, v Užhorodu však ano…). U studentů pak to, že studentská víza jsou údajně vydávaná jen na semestr (tj. dle zákona na dobu registrovaného studia) a nepokrývají dobu letních prázdnin.

Podle

zdrojů

z řad

mladoboleslavských

řecko-katolických

farníků

se

řada

ukrajinských podnikatelů již na Mladoboleslavsku zcela etablovala a „klientskou“ činnost již neprovádí, protože pro svou činnost pracovní sílu z Ukrajiny nepotřebují – ta spočívá spíše v obchodu a logistice než v dodávkách pracovníků. Tito mají spíše české

občanství

nežli

trvalé

pobyty

a

také

často

české

druhy/družky

manžele/manželky a stávají se součástí českého podnikatelského establishmentu. 32

Vietnamci Přítomnost Vietnamců na sekundárním trhu práce je na Mladoboleslavsku spíše sporadická, noví nepřicházejí a tradiční „komunita“ se etablovala v maloobchodě (večerky), stravování a nehtových studiích. U pracovních agentur vázaných na škodovku je jich „hrstka“, dnes již povětšinou jako kmenoví zaměstnanci.19 Z let boomu vietnamských pracovníků agentur zaznamenal výzkum etnického klima v Mladé Boleslavi stran Vietnamců „snahu“ šedé zóny udržovat integrační potenciál těchto dělníků co možná nejnižší a co nejdéle a nejbezpečněji na nich parazitovala: „Součástí šedé zóny jsou i někteří vietnamští překladatelé. Často působí jako zaměstnanci agentur, s nimiž spolupracují v neprospěch svých krajanů. Mnohokrát překládají úmyslně něco jiného než to, co je napsáno ve smlouvách či jiných dokumentech, které Vietnamští dělníci musejí podepsat. Proto Vietnamci někdy netuší, co vlastně podepisují, resp. zůstávají v domnění, že vědí, co je ve smlouvách, které jim překladatel přeložil, ale ve skutečnosti je tam něco jiného. Agentura je přinutí podepsat cokoliv. Pokud nechtějí podepsat, jednoduše jim pohrozí, že nedostanou práci. Udržování Vietnamců na velmi nízké úrovni integračních kompetencí se proto nečestným agenturám vyplácí.“20

Mongolové Přímou práci s mongolskými dělníky a jejich rodinami podchytil výzkum v rámci činnosti Charity. Podle jejích pracovnic pokud jde o mongolskou komunitu, pak 19

Ibid: „Vietnamci, kteří přijeli pracovat do Mladé Boleslavi, pocházejí většinou z chudých vesnických rodin ze severního i z jižního Vietnamu. Vesměs se do České republiky dostávají prostřednictvím vietnamských agentur. Mají základní vzdělání nebo středoškolské s maturitou. Ve své rodné zemi dlouho nemohli najít zaměstnání. Možnost jet do ciziny za prací pro ně znamená velkou šanci. Mnozí z nich si půjčili od rodiny, kamarádů i u lichvářů okolo 10.000 – 15.000 dolarů, aby mohli odcestovat do ciziny – do země, která jim může nabídnout lepší finanční situaci. Jsou zadlužení a snaží se posílat domů rodině co nejvyšší částky, aby splatili dluhy. Někteří Vietnamci nemají nyní dostatek finančních prostředků, aby mohli poskytnout rodině peníze, jelikož platy se jim zmenšily a sotva stačí na jejich existenční náklady (jídlo atd.), které zde mají. Se svými rodinami ve Vietnamu i se svými známými či příbuzným v ČR se kontaktují téměř denně prostřednictvím telefonu. Neformálně se občas schází ve svém soukromí. Kupují si a vaří si vietnamská jídla, poslouchají vietnamskou populární hudbu. Nikdo z dotázaných Vietnaců není členem nějaké formálně etablované vietnamské neziskové organizace. Všichni dotázaní, až na jednoho, pracují či pracovali na pozici svářeče. Většinou jsou vyučení nebo mají dokonce středoškolské vzdělaní s maturitou.“ 20 Ibid, str. 47

33

v Mladé Boleslavi většina z těch, se kterými pracují, pracuje pro agenturu. „Tato agentura jim zajišťuje také ubytování a to většinou na ubytovnách. Zaměstnanci mají ubytování ‚zdarma‘, takže platí jen poplatky a nájem za rodinné příslušníky, kteří pro agenturu nepracují. Pracují ve třísměnném provozu, ale když je hodně práce, musí dělat přesčasy a to někdy i celé dvě směny po sobě. Pokud jde o zkušenosti s ubytovateli, řešili jsme několik konfliktů mezi klienty a vedoucím agentury, který klientům ubytování zprostředkuje. Většina klientů, se kterými v MB spolupracujeme, plánuje v ČR zůstat. V poslední době se ale situace v Mongolsku zlepšuje a zde se naopak podmínky zhoršují, proto čím dál více Mongolů zvažuje návrat do Mongolska. Prozatím je tedy zájem o pomoc při integraci. S žádostí o pomoc při návratu domů se na nás obracejí obvykle ilegálně pobývající. Zkušenosti s úřady - klienti mají často zájem o asistence a tlumočení na úřadech. I ti z nich, kteří mají TP a tudíž složili zkoušku z českého jazyka, většinou nemluví vůbec česky, čímž je jednání na úřadech značně ztížené. Podle našich informací se zkouška z ČJ běžně „kupuje“ anebo místo nich chodí aspoň trochu podobní příbuzní či známí. Problém je tedy podle nás neznalost českého jazyka a častá neochota úředníků něco cizincům zdlouhavě vysvětlovat. Samozřejmě záleží na tom, na koho zrovna narazíte. MB jsme za poslední rok pracovali s přibližně 50-60 občany Mongolska.“

Pracovníci agentur najatých Škodovkou Situace cizinců v Mladé Boleslavi a jejím bezprostředním okolí se odvíjí především od prosperity Škodovky, zaměstnávající zhruba 26 tisíc lidí. Převažujícími cizineckými pracovníky Škodovky a jejích subkontrahentů jsou především Slováci a Poláci, z cizinců z třetích zemí pak Ukrajinci a Vietnamci. Početnost zaměstnání členů ostatních cizineckých skupin je marginální.

V případě pracovníků z třetích zemí se jedná převážně o agenturní zaměstnance s trvalým pobytem v ČR

- trvalý pobyt je ostatně pro tyto cizince podmínkou 34

agenturního zaměstnání. Pracovní agentury najaté Škodovkou jsou fakticky omezené na velké mezinárodní „důvěryhodné firmy“ (Manpower, Trackwalker a DP WORK), jejichž úroveň právního zajištěn služeb (tj. smlouvy s pracovníky a celková praxe zaměstnávání) zaručuje, že se nebudou opakovat excesy, kritizované kupříkladu na počátku dekády veřejným ochráncem práv.21

Dílčí doporučení integračních opatření Letitě, od devadesátých let usedlí Ukrajinci s trvalými pobyty (a nezřídka i s českým občanstvím) a etablovaným postavením na trhu práce (podnikatelé, živnostníci, družstevníci, zaměstnanci) představují podle mladoboleslavského řeckokatolického faráře (původně z Ivano-Frankovsku) vrstvu, jejíž integrační potřeby spočívají především v zlepšení obrazu Ukrajinců v české společnosti a jejich větší uznání jakožto hodnotné součásti společnosti, které přinášeli a přináší pozitiva – jsou plátci daní a odvádějí těžkou práci ve stavebnictví. Navíc jsou příbuzným slovanským národem a mají k této zemi kladný vztah. Několikrát v rozhovorech s etablovanými imigranty zazněly reminiscence na druhdy plány sociálně demokratické vlády (Vladimíra Špidly, 2003/4) postavit imigrační koncepci na preferenci „příbuzných“ příchozích. Bylo kvitováno se zklamáním, že od takovýchto plánů bylo upuštěno a že, podle těchto informátorů, vláda (ministerstvo, úřady) vyvíjí svým přístupem tlak, aby co nejvíce příchozích odešlo zpátky na Ukrajinu. Takovýto „tlak“ pak konkretizovali v údajné neochotě českých úřadů vydávat víza rodinným příslušníkům (užší i širší rodiny), obstrukcích při prodlužování pobytů, korupcí na českém konsulátu ve Lvově, horentními úhradami zdravotních pojištění, z kterého, když se něco stane, podstatný lékařský úkon nikdo nezaplatí (zmiňovány často porody), apod. I etablované vrstvy těchto imigrantů jsou náchylné k šíření fám typu: do konce roku má podle příkazu „ministerstva“ opustit ČR čtyřicet tisíc cizinců („to přece víte, že?“), apod.

Nicméně, respondenti informovaní o existenci integrační komise magistrátu Mladé Boleslavi kladně hodnotili její existenci a spatřovali v ní pozitivní symbolické gesto 21

http://aktualne.centrum.cz/domaci/ekonomicka-krize/krize-v-cesku/clanek.phtml?id=661126 - Problémy s vykořisťováním polských dělníků ve automobilce Škoda Auto, které ostře kritizoval veřejný ochránce práv Otakar Motejl, by se už neměly opakovat.

35

vůči menšinám. Praktický význam však nespecifikovali. V této souvislosti zmínili i to, že ze strany úřadů města včetně městské policie nepociťují žádnou negativní diskriminaci a vztahy mezi „obyčejnými“ Čechy a Ukrajinci hodnotili veskrze kladně. Často pak byla zmíněna potřeba větší soudržnosti rodin, které migrací trpí a problematika osamělých migrantů vůbec – jejich „osamění“ způsobené migrací kladou právě za vinu nepružné a obstrukční imigrační byrokracii. Imigrační koncepce by naopak podle nich měla upřednostňovat příchod celých rodin, prospělo by to jak psychice imigrantů, tak společnosti jakožto celku.

Ukrajinci a Ukrajinky, kteří spatřovali svůj pobyt v ČR jako pracovně dočasný (krátkodobý) s účelem omezeným jednoznačně na výdělečnou činnost, neartikulovali žádné konkretizovatelné integrační potřeby, vyjma požadavků lepší práce ÚP a OAMP, případně pracovníků MZV ČR na Ukrajině.

U ukrajinských informátorů se neobjevovaly požadavky na lepší právní poradenství, výuku češtiny či jiná integrační opatření. Avšak jasně byla artikulována nelibost nad převládajícím obrazem Ukrajiny a Ukrajinců v českých médiích a chování úředníků vůči nim. Vyjadřovali přesvědčení, že by jim česká společnost (politici, média) měla vyjadřovat více respektu, přinejmenším už pro to, že z jejich práce tato země zbohatla. „Vláda“ by se měla více zasadit o positivní informování o Ukrajincích, odmítnout (netvrdit) lži, že si těžké životní podmínky způsobují sami parazitním klientským systémem, apod.

36

IV. Výzkumná sonda v Milovicích Obecný úvod k situaci v Milovicích Oblast Milovic je západním mikroregionem Nymburka, který se rozkládá ve východní části Středočeského kraje v Polabské nížině. Jeho severním sousedem je Mladoboleslavsko, na západě hraničí s okresem Praha východ, jižním sousedem je Kolínsko a na východě hraničí s jičínským a královéhradeckým okresem. V okresu Nymburk 87 obcí. Z celkového počtu obcí má 7 statut města a 3 obce byly stanoveny městysem. Pro příhodnou polohu a úrodnost půdy bylo Nymbursko v minulosti ryze zemědělskou oblastí.

Město Milovice je svou polohou vymezeno silnicemi D11 (611) Praha – Hradec Králové, R10 (610) Praha - Liberec a komunikací I/38 Nymburk - Mladá Boleslav tvořícími pomyslný trojúhelník o bodech Praha – Mladá Boleslav – Kolín. Z Masarykova nádraží v Praze je spojeno intervalovou železniční dopravou (po půl hod. ve špičkách) v přímých linkách dosažitelné během 35 min.22 Podle Koncepce rozvoje města na léta 2004 až 201423 v roce 1991 opustil Milovice poslední sovětský voják. Příslušníci Sovětské armády s rodinami nebyli nikdy zachyceni v počtu obyvatel Milovic, ale za doby jejich pobytu se rozrostla obytná část bývalého vojenského prostoru na sídliště s odhadem až stotisíci obyvateli. Po odchodu této armády žilo v Milovicích jen 1.096 obyvatel. V letech 1992 - 1994 město převzalo od OPBH Poděbrady a od čs. armády bytové domy na sídlišti Balonka. Část z nich byla opravena za prostředky z dotace na bydlení pro volyňské Čechy (5 domů s 36 byty) a přistěhovalo se do nich asi 120 občanů z oblasti postižené havárií atomové elektrárny Černobyl.

22

Město Milovice je zařazeno do čtvrtého pásma Pražské integrované dopravy (PID). Tento integrovaný dopravní systém (IDS) zahrnuje území hlavního města Prahy a přilehlé části Středočeského kraje. Do PID je zařazeno pražské metro, tramvaje a městské i příměstské autobusové linky a železniční tratě Českých drah, které obsluhují také přilehlé území Středočeského kraje. 23 Materiál schválený ZM 16.12.2004 usnesením č. 75/2004

37

Potenciální problém představuje vztah nových obyvatel k městu a starousedlíkům. Nově příchozí obyvatelé mají své kořeny, rodiče, přátele, práci a zájmy jinde, a trvá dlouho, než si zvyknou na nové prostředí. To se negativně odráží mimo jiné v účasti ve volbách, návštěvnosti kulturních akcí, ale také v nezájmu k problémům města. Lze vyjádřit domněnku, že řada obyvatel pojímá své bydlení v Milovicích jako dočasné řešení („noclehárna“), než si najdou jiné blíže svému zaměstnání či rodinným vazbám.

Milovice mají nejnižší věkový průměr z celé České republiky. Děti do 15 let tvoří téměř polovinu desetitisícové populace.

Během posledních dvaceti let se počet

obyvatel Milovic zdesetinásobil. Náhlý nárůst obyvatelstva se obecně vysvětluje dostupnými a levnými byty, které se uvolnily po odchodu sovětských vojsk v roce1991 a zrušení milovického vojenského prostoru. Za posledních dvacet let se počet obyvatel města zdesetinásobil a městu už nestačí stávající kapacity školek a škol. Je zde největší školka ve středních Čechách město a staví novou moderní školu pro 1 600 dětí za 382 milionů korun. Její součástí bude sportovní stadion, který bude sloužit také jako městské komunitní centrum. Město zaplatí 40 milionů, zbytek uhradí ministerstvo financí. Otevírat se bude v lednu 2014.

Podle Českého

statistického úřadu byl k 1. lednu 2013 průměrný věk obyvatel Milovic 31,2 let.

Pracovníci radnice ani pobočky ÚP Nymburk v Milovicích neavizovali v rozhovorech nijaké oblasti, v kterých by pociťovali situaci cizinců ve městě jako specifickou či jinak se odlišující ve svých projevech a potřebách od jejich běžné agendy. Město se v posledních letech specificky cizineckou agendou nezabývalo a ani v této oblasti neobdrželo žádný podnět. Nevyskytla se tudíž potřeba ustavit nějaké těleso zabývajícím integrací cizinců. Ani přestupková komise města či komise pro prevenci kriminality neřešily případy, které by se daly označit za nějak specificky propojené se situací cizinců ve městě, a to ani v oblasti podpory kulturních, vzdělávacích (výuka češtiny) či jiných aktivit. Přesto je město bydlištěm několika set cizinců (mimo EU) a zjevně zde nachází přístřeší značná část této CS zaměstnané v okrese Prahavýchod (podle dostupných dat ÚP tam v roce 2010 pracovalo 1522 příslušníků CS). Tito jsou zejména lákáni dostupnými cenami kvalitních malometrážních nájemních bytů (kolem 7000 až 9000 Kč měsíčního nájmu), byť pronajimatelé otevřeně inzerují 38

zjevně diskriminační podmínky (cizinec se musí prokázat pracovní smlouvou delší než tři měsíce24). Cizinci v Milovicích nejsou soustředěni do žádné vymezitelné části města, kontaktovaní příslušníci CS měli svá bydliště v nové výstavbě v Božím Daru a na sídlišti Balonka. Jednalo se o občany republik bývalého Sovětského svazu, především Ukrajiny, Ruské federace, Kazachstánu a Moldavska. Většina z nich měla trvalý pobyt a letitou migrační zkušenost. Kontaktována byla také dvě smíšená česko-etiopská manželství.

Ukrajinci, Moldavané a Rusové (z Ruské federace a Kazachstánu) tvoří v Milovicích ruskojazyčnou komunitu. Nelze však vyjma nákupů v obchodě s ruskými potravinami hovořit o komunitním životě, byť o sobě všichni „vědí“ a některé rodiny se navštěvují o pravoslavných svátcích (i kontaktování Ukrajinci byli pravoslavní, nikoliv řečtí katolíci, jak je v ČR u této skupiny obvyklejší). Dáno je to zjevně pracovním angažmá mimo Milovice. U kontaktovaných Ukrajinců se pobyt některých z nich odvíjel již od usídlení

„českých

Z přesídleneckých

krajanů“ rodin

zasažených

pocházelo

i

radiačním

několik

zářením

rusko-česky

z Černobylu.

hovořících

osob

z Kazachstánu.

V rámci rozhovorů s rusko-jazyčnými cizinci z Milovic byla často reflektována i problematika islámských přistěhovalců (nejen z bývalého Sovětského svazu) v ČR. V tomto ohledu bylo informátory artikulováno pohoršení nad „českou“ vstřícností vůči uprchlíkům (respektive azylantům) z Čečenska a Kazachstánu. V případě Čečenců se podle informátorů má jednat o „mafiány“. Ostře také reagovali na zprávy z médií o případu dvou studentek pražské zdravotnické školy (ze Somálska a Afghánistánu), které ukončily studium poté, co jim nebylo při výuce školou povoleno nošení šátku (Somálka 2. září, Afghánka 7. listopadu). V této souvislosti také kritizovali lidskoprávní organizace, které se podle nich staví za tyto studentky, aniž by měly

24

„Domácí mazlíček - ANO, děti - ANO, kuřák - NE, cizinec - ANO, s pracovní smlouvou delší jak 3 měsíce“ http://www.pronajem-nymburk.cz/byty/pronajem/?id=EEI47607014N031008

39

představu, jaké je reálné spolužití s vyznavači islámu a plně se stavěli za argumentaci ředitelky školy25. V Milovicích kontaktováni rusko-jazyční Kazachstánci (tj. Rusové z Kazachstánu) měli rovněž z médií povědomí o kauze kazašských azylantů26, již údajně trvají na islámské výchově svých dětí a k záležitosti se rovněž vyjadřovali stran Kazachů vysoce kriticky. Nicméně, žádnými jinými poznatky o kauze vyjma četby časopisu Reflex nedisponovali.

Situace na trhu práce a přístup k výdělečné činnosti Ačkoliv je výše nezaměstnanosti zaznamenaná na Nymbursku (8,6 % v prosinci 2013) nad průměrem Středočeského kraje (7,2%)27, atraktivnost Milovic jakožto

25

Viz : „Počátkem září se na mě písemně i ústně obrátily nevládní organizace, např. Sdružení pro integraci, s žádostí o sdělení „důvodů vyloučení studentky ze Somálska“. Předmětné žádosti mne velmi překvapily, jelikož k žádnému vyloučení „studentky ze Somálska“ nedošlo. PhDr. Ivanka Kohoutová, PhD., ředitelka školy“ http://pravyprostor.cz/vyjadreni-k-odchodu-studentek-ze-strednizdravotnicke-skoly-v-praze/ 26

…“ Například české školství se již několik let potýká s konfliktem kolem výuky dětí skupiny kazašských azylantů, které v Kazachstánu kvůli jejich radikálnímu islámskému přesvědčení považovali za hrozbu, zatímco Česká republika jim v počtu několika desítek rodin udělila azyl. Tito muslimové odmítají posílat své děti na výuku kreslení, hudby či společného tělocviku. Jenže se o tom moc nemluví, neboť neziskové organizace podporující imigranty si uvědomují, že by to jen posílilo odpor české společnosti k přistěhovalectví muslimů a cílem těchto organizací je právě pomoci zde usídlit i muslimské přistěhovalce. http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/52800/ceska-satkova-afera-rasismus-toje-ale-zamereny-proti-nasi-kulture.html 27

Ve středních Čechách vzrostla nezaměstnanost Středočeský kraj - Ve Středočeském kraji se v lednu zvýšila nezaměstnanost proti prosinci loňského roku o 0,4 procentního bodu na 7,3 procenta. V kraji bylo na konci ledna 64.993 uchazečů o zaměstnání, z toho úřady práce registrovaly 64.041 lidí schopných okamžitě nastoupit do zaměstnání. Je to nejvíce nezaměstnaných v historii. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil Úřad práce České republiky. Podíl nezaměstnaných ve Středočeském kraji byl v celostátním srovnání třetí nejnižší po Praze a Plzeňském kraji. V Česku byla v lednu míra nezaměstnanosti 8,6 procenta.„Na současný nárůst počtu evidovaných uchazečů má největší vliv přerušení sezónních prací v některých odvětvích, jako je stavebnictví, zemědělství, lesní závody, povrchové lomy a některé další práce závislé na klimatických podmínkách," uvedl analytik příbramského úřadu práce Jaroslav Minařík. Dalším důvodem zvýšeného počtu uchazečů bylo podle něj ukončení některých pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou. Celkem bylo ve Středočeském kraji na úřadech práce evidováno na konci ledna 64.993 uchazečů o zaměstnání, což je o 3312 více než na konci předchozího měsíce. Ve srovnání s loňským lednem pracovní úřady podle Minaříka zaznamenaly nárůst počtu uchazečů o práci o 6746. Příbramsko, Kolínsko, Kutnohorsko Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu na Příbramsku, a to 10,1 procenta. Následovalo Kolínsko s 10 procenty a Kutnohorsko s 9,7 procenta. Nejpříznivější situace byla naopak tradičně v okresech Prahavýchod a Praha-západ, kde hodnoty nezaměstnanosti v prosinci dosahovaly 3,6 a 4,4 procenta. V lednu se přišlo na úřady práce v kraji nově zaregistrovat 8743 lidí, což je o 3032 více než v prosinci

40

vhodné lokace k bydlení to nepoznamenává. Prostředí imigrantů ze zemí bývalého Sovětského svazu disponuje vlastními sítěmi přístupu k výdělečné činnosti, která zřejmě nemá v případě Milovic vysledovatelnou korelaci s nárůstem nezaměstnanosti v mikroregionu. Naopak, při rozhovorech informátoři zmiňovali očekávání oživení ekonomiky, nové pracovní příležitosti a chystaný příchod nových pracovníků (z Ukrajiny). Zmiňována byla zvláště potřebnost skladníků a manipulátorů baličů v internetových obchodech v Praze „kde se dá takto rychle a dobře zarobit“ (poslední rozhovory

byly

pořizovány

v předvánočním

čase).

Zřejmé

z rozhovorů

v domácnostech bylo i to, že „rychlé zarobení“ praktikují i krátkodobé rodinné návštěvy příbuzných z Ukrajiny. Zjevná byla i participace příslušníků CS na internetových výprodejích a směnách (Aukro apod.), širokého sortimentu zboží a jeho další překupnictví - někteří z informátorů o těchto činnostech prohlašovali, že se jedná fakticky o hlavní zdroj jejich obživy. Dobře vydělat se údajně dá zejména na autosoučástkách nedostatkových na Ukrajině, které na objednávku z domoviny vyhledávají. Má se jednat zejména o drobné příslušenství luxusních vozů. Milovice jsou i cílem návštěv bývalých sovětských vojáků, kteří se jako turisté přijíždějí podívat na své bývalé letité působiště (a tankodrom28) a mají mezi milovickými ex-sovětskými usedlíky mnoho známých a dle informátorů údajně i „obchodních“ styků.

Identifikace motivace a očekávání cizinců stran pobytu v ČR, ať již sezónně pracovnímu, anebo dlouhodobému až trvalému Sdělenou převažující motivací kontaktovaných příslušníků CS k pobytu v Milovicích bylo dostupné kvalitní bydlení, blízkost Prahy a možností k výdělečné činnosti. Své působení v České republice vnímají jako dlouhodobé, respektive trvalé – o návratu 2013. Vyřazeno z evidence bylo 5431 uchazečů, což je o 2489 více než v předchozím měsíci. Podíl žen na celkové nezaměstnanosti v kraji se snížil o 1,1 procentního bodu na 48,8 procenta. Na konci ledna 2014 evidovaly úřady práce Středočeského kraje 4068 volných pracovních míst, jejich počet se oproti prosinci zvýšil o 28 míst. Na jedno volné pracovní místo ve Středočeském kraji tak podle Minaříka připadá 16 uchazečů o zaměstnání. Autor: Martin Vaněk, ČTK, 12. 2. 2013

28

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/313281381900413-udalostiv-regionech-vikend/obsah/254296-otevreny-tankodrom-v-milovicich/

41

do domovských států neuvažují, naopak, a to i přes ostrou kritiku společenských poměrů v Česku, by rádi přivítali imigraci dalších (velko)rodinných příslušníků. Silná náboženská (pravoslavná) orientace informátorů je však zároveň příčinou častého zmiňování jistého očekávání brzkého konce (této) civilizace, „zhroucení systému“. Tato očekávání se od obdobných predikcí v obklopující české většině odlišují výrazně milenaristickým jazykem.

Zachycení trendů cizinecké agendy v poslední dekádě (tj. circa od vstupu ČR do EU) a jejich komparace s dostupnými zdroji z výzkumů a zpráv Mikroregion Milovicka doposud nebyl stran cizinecké agendy objektem výzkumu či šetření, které by popsalo trendy poslední dekády. Z výstupů rozhovorů kontaktované CS lze v případě Milovic konstatovat zájem o bydlení v prostředí jisté anonymity, kterou toto urbánně nesouřadné město poskytuje ve staré i nové výstavbě. Cizinci z CS v Milovicích oceňují právě to, že zde na ně nepadá vydělenost či pocity vyloučení ze společnosti, neboť v Milovicích se (podle informátorů) zvláště díky dojíždění za prací údajně jen málokdo cítí dostatečně domácky.

Dílčí doporučení integračních opatření U CS v mikroregionu Milovicka je na místě v případě integračních opatření zvážit kulturně-osvětovou činnost zaměřenou na propagaci hodnot občanského života a participace na společenském životě. Artikulace potřeb CS by mohlo být dosaženo terénní prací zprostředkující volnočasové aktivity a účast CS na akcích spolkového života. Z rozhovorů a dostupných zdrojů je zjevná jistá vzájemná izolovanost CS i od dění v místě („…Paní Vlastu mrzí, že se nestýkají s dalšími smíšenými rodinami, které žijí v Milovicích. ‚Jen se potkáváme,‘ přiznává Vlasta. A jakou výhodou je, když otcem dětí není Čech, ale cizinec, a navíc Afričan? Podle Vlasty je to do jisté míry exotický zjev a snadná zapamatovatelnost, tedy určité vybočení z řady. Ovšem někdy se to jeví i jako nevýhoda. Záleží na situaci.“¨ 29). Nicméně, na nepřijetí či odmítání ze strany české společnosti přímé a konkrétní stížnosti nezazněly, naopak 29

http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-bpz-roztridit/36938/mam-dite-s-cizincem.html

42

byla akcentována bezkonfliktnost místa („Před osmi lety se kvůli bytu odstěhovali z Prahy do Milovic. Vzali se a narodila se jim druhá dcera, Zuzanka. ‚Lidé nás zde přijali dobře. Je znát, že na malém městě mají k sobě blíž. Nikdy jsme nemuseli řešit konflikty a nenarazili jsme na problémy, které by mohly pramenit z faktu, že moje děti a manžel mají jinou barvu pleti. Obě dcery mají kamarádky a kamarády‘“30). Nekonfliktní atmosféru v obci líčí i informační zdroje z institucionální sféry a vyjádření představitelů města k nejznámější integrační „kauze“ města (mimo CS), týkající se narození paterčat v romské rodině.31 Vzhledem k převažující rusko-jazyčnosti CS v Milovicích lze zvážit ze strany pomáhajících organizací nabídku kursů konverzační češtiny spojených s výše zmíněným zprostředkováním vstupu do společenského života obce.

30

Ibid

31

http://byznys.lidovky.cz/byt-pro-patercata-hnev-nas-neodradil-pomahat-budeme-dal-zni-z-milovic-1ir-/mojepenize.aspx?c=A130617_162122_moje-penize_mev

43