Analýza regionálních rozdílů v ČR 1. ČÁST SYNTETICKÁ Cílem této úvodní kapitoly je stručně charakterizovat trendy v regionální diferenciaci sociálně ekonomických jevů v ČR. Regionální aspekt z praktických důvodů zjednodušujeme na 14 krajů ČR, jen občas odkazujeme na okresy. Je však třeba upozornit na velikostní nevyváženost souboru krajů ČR, která by v interpretaci některých mezikrajských rozdílů měla být zohledněna. Zcela specifické postavení Hlavního města Prahy mezi kraji nás vede k tomu, že někde uvádíme údaje i za ČR bez Prahy. Sociální systém ČR je pochopitelně složitě podmíněn řadou faktorů přírodní, ekonomické, politické aj. povahy. Většina jevů se vyznačuje značnou setrvačností a vývoj je nutno hodnotit v širším kontextu. V úvodní kapitole se omezíme jen na hodnocení vybraných základních ukazatelů. Výběr dalších ukazatelů je v tabulkách 1.1 až 1.7 podle krajů ČR převážně s daty k roku 2007. Pro podrobnosti odkazujeme čtenáře na datové publikace z produkce ČSÚ, zejména Statistické ročenky, Statistické bulletiny a také na analytické publikace pro jednotlivé kraje, které jsou k dispozici na www.czso.cz pod odkazem „Regiony, města, obce. DEMOGRAFIE A OSÍDLENÍ Tyto aspekty vývoje společnosti byly často v médiích komentovány hlavně v otázkách zvýšené porodnosti a stěhování cizinců. Přehnaná představa baby-boomu byla podpořena napjatostí v kapacitách porodnic a mateřských školek. Podstatně méně pozornosti přitahuje stárnutí populace a růst potřeb sociálního vybavení, resp. naléhavost důchodové reformy. Ekonomický růst po roce 2000 urychlil tzv. suburbanizační proces v zázemí velkých a středních měst, zjevný např. v nárůstu počtu dokončených bytů nebo ploch pro maloobchod, kanceláře a výrobu, a to převážně na zelené louce. Prudký nárůst počtu obyvatel v zázemí Prahy a dalších měst vyvolal místy závažné problémy v kapacitách sociální a technické infrastruktury (hlavně dopravní). Mimo širší povědomí zůstávají další problémy spojené s vývojem diferenciace osídlení - např. problémy tzv. vnitřních i vnějších periférií ve venkovském osídlení. Teprve hospodářská recese koncem roku 2008 oživila zájem o sociální exkluzi částí populace a problematiku zahraničních pracovních sil v ČR. Vývoj vybraných ukazatelů průběžné demografické statistiky v ČR Celková změna počtu obyvatel v ČR v letech 2007 a 2008 dostala proti předchozím letům výraznější dynamiku, neboť počet obyvatel vzrostl o 93,9 tis. a 86,4 tis. osob (až do roku 2002 de iure populace ČR totiž početně ubývala a následující přírůstky se zvětšovaly jen pozvolna). Rozhodující roli přitom stále hrálo kladné saldo zahraniční migrace, které dosáhlo rekordních1 83,9 tis. v roce 2007 a 71,8 tis. osob v roce 2008. Podle státního občanství přistěhovalých dominují jako zdrojové státy Ukrajina, Slovensko, Vietnam a Rusko. Saldo přirozené měny se dostalo nepatrně nad nulu po 13 letech (od roku 1993) teprve v roce 2006. V letech 2007 a 2008 byl přebytek živě narozených nad zemřelými 10,0 tis. a 14,6 tis. osob. Hrubá míra porodnosti 2v ČR klesala od rekordního roku 1974 (19,4 promile, celkově 194 tis. živě narozených dětí) až do roku 1999 (8,7 promile a 89 tisíc celkově). Od té doby je trend rostoucí až na „rekordních“ 11,5 promile, resp. 119 570 živě narozených dětí v roce 20083. Poměr počtů narozených v roce 1974 a 2008 je tedy 100 ku 62. Po roce 1991 roste průměrný věk matek, např. u prvního dítěte z 22,4 v roce 1991 na 27,1 v roce 2007. 1
Od vzniku samostatné ČR, oficiální počet přistěhovalých 104,4 tisíce v roce 2007 byl současně nejvyšší od období velkých přesunů obyvatelstva po 2. světové válce. Úřední evidence migrantů je však zkreslená např. tím, že vystěhovalí občané ČR se neodhlašují z místa trvalého pobytu a zůstávají započteni v bilancích. Jsou tak zkresleny celkové objemy i salda migrace a celkové počty obyvatel. Cizí státní příslušníci jsou migračně aktivnější, např. v roce 2007 se podíleli na vnitrostátní migraci 17 %. 2 Počet živě narozených dětí na 1000 trvale bydlících obyvatel 3 Všechny údaje pro rok 2008 jsou předběžné. 5
Dramaticky se zvýšil také podíl dětí narozených nevdaným ženám, a to na 36 % v roce 2008 (z 9 % v roce 1990). Úhrnná plodnost žen4 analogicky klesala z 2,43 (1974) skokem, v 80. letech pak plynule a po roce 1990 opět skokem až na minimum 1,13 (1999), což bylo nejméně za zhruba stoleté trvání této statistiky u nás a ČR tím zaujala jedno z posledních míst v Evropě (a de facto na světě). Od roku 2000 pomalu stoupá, a to na hodnotu 1,44 v roce 2007. Propad v 90. letech prohloubilo odkládání mateřství do vyššího věku žen – průměrný věk prvorodiček stále roste a dosáhl 27,3 let v roce 2008, zatímco v 1990 byl 22,5 roku. Potratovost výrazně poklesla v počtu umělých přerušení těhotenství (ze 111 tis. v roce 1990 až na úroveň 25 tis. v posledních letech, na které již stagnuje, resp. v posledních 2 letech nepatrně roste). Pokračovala změna struktury – ubývá, resp. stagnuje intenzita a počet umělých potratů a přibývá u samovolných potratů. Celkově v roce 2007 skončilo potratem 27 % všech těhotenství, v roce 1995 to bylo 39 %. Úmrtnost zaznamenala také zlepšení po roce 1990. Dokumentují to tabulkové a standardizované ukazatele (očištěné od vlivu „stárnoucí“ věkové struktury). Mezi lety 1991-2007 se prodloužila naděje dožití v prvním roce života o 5,5 roku u mužů (na 73,7 roku) a o 4,2 roku u žen (na 79,9 roku). Prodloužení bylo větší u mužů, kteří v ČR trpěli tzv. nadúmrtností a jejich naděje dožití se v 80. letech dokonce snižovala, zatímco u žen stagnovala. Mimořádně nízká je perinatální5 i kojenecká6 úmrtnost. Kojenecká se snížila na 2,8 promile v roce 2008 z 10,4 promile v roce 1991. Mezi lety 1991 a 2007 se snížila úroveň celkové standardizované úmrtnosti u obou pohlaví o více než 30 %, u mužů o trochu více než u žen. Hlavní oblastí snížení úmrtnosti se u obou pohlaví staly nemoci oběhové soustavy. V posledních 5 letech se rychlost poklesu intenzity úmrtnosti zpomaluje. Hrubá míra úmrtnosti7 klesla z 12,5 promile (1990) na 10,1 promile (2008). Podle příčin úmrtí dlouhodobě dominují u mužů i žen nemoci oběhového systému (v roce 2007 u mužů 45 %, u žen 55 %) a novotvary (29 % muži, 24 % ženy). Věkové složení populace je dáno demografickým vývojem v posledních 100 letech, jeho nepravidelnosti jsou odrazem vlivu vnějších podmínek na populační klima, přičemž vliv migrace není příliš výrazný. Nerovnoměrnosti věkové pyramidy pro rok 2007 byly způsobeny oběma válkami, hospodářskou recesí ve 30. letech, transformací společnosti v 90. letech a naopak následnými obdobími oživené porodnosti. Nejpočetnějšími ročníky jsou 28 – 34, narozené v letech 1973- 79, vliv současné kompenzační vyšší porodnosti na základnu věkové pyramidy po roce 2000 je velmi mírný. Nápadný je nižší podíl mužů starších 60 let proti ženám, zapříčiněný vyšší úmrtnosti mužů v tomto věku. Index stáří8 v roce 2006 poprvé překročil hodnotu 100 a v roce 2007 dosáhl 102,4. Je to důsledkem nízké porodnosti v 90. letech a současně příchodu silnějších generací ze začátku 2. světové války do věku nad 65 let. Nejvýraznější změnou ve věkové skladbě celé populace byl pokles velikosti dětské skupiny (0 – 14 dokončeného věku) o necelou třetinu (na 69,6 %) mezi roky 1991 a 2007. Počet produktivní věkové skupiny vzrostl o 7,5 % (ale posledních 5 let již stagnuje, neboť věku 15 let dosahují slabé ročníky z 80. a 90. let). Konečně počet seniorů (dokončený věk 65 a více) vzrostl mezi roky 1991 a 2007 o 15,1 %. Ovšem těsně před dosažením věku 65 let jsou silné generace z období 4
Průměrný počet živě narozených dětí, připadajících na 1 ženu, pokud by během jejího reprodukčního věku (1549 let) zůstaly míry plodnosti žen podle věku stejné po celé období jako v daném roce. Dosahuje-li úhrnná plodnost hodnoty přibližně 2,1, plodnost zajišťuje prostou reprodukci obyvatelstva. Klesne-li pod tuto hodnotu, početní stav populace nabývá tendenci k dlouhodobému snižování přirozenou měnou. 5 Mrtvě narození a zemřelí do 7. dne po porodu na 1000 narozených. 6 Zemřelí do 1 roku věku na 1000 živě narozených. 7 Počet zemřelých celkem na 1000 obyvatel. 8 Počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. 6
kompenzační plodnosti po 2. sv. válce. Věkový medián se mezi roky 1991 a 2007 zvýšil z 35,6 na 39,1 let. Zrychlení stárnutí populace představuje fenomén, který bude dramatičtější změnou v populaci než případný početní úbytek obyvatelstva v řádu jednotek procent. Složení obyvatelstva podle rodinného stavu se vyznačuje růstem podílu svobodných a rozvedených osob v posledních 18 letech – odsouvají se sňatky do pozdějšího věku, roste intenzita rozvodovosti a více je akceptováno nesezdané soužití. Díky delší naději dožití žen proti mužům je po 50. roce ve věkové pyramidě populace výrazná převaha vdov. V populaci tedy roste podíl domácností jednotlivců, a to nejen ovdovělých, ale i mladých lidí zejména ve městech. Sňatečnost zaznamenala historické minimum v roce 2003, kdy bylo v ČR poprvé méně než 50 tisíc svateb, od té doby kolísá mírně nad 50 tisíc (v roce 2008 celkem 52,5 tisíc). Mírně klesá podíl oboustranně svobodných snoubenců (63,4 % v roce 2007). Medián věku aspoň jednoho sňatku u mužů vzrostl mezi lety 1991 a 2007 z 23,9 na 34,2 roku a u žen z 21,0 na 29,7. V roce 2007 bylo uzavřeno 4969 sňatků (8,7 %), kdy aspoň jeden ze snoubenců nebyl státním příslušníkem ČR; tato čísla rostou. Rozvodovost se po roce 2002 stabilizovala kolem počtu 31 tisíc rozvodů ročně. Úhrnná rozvodovost9 je také stabilizována, a to kolem 49 %. Roste podíl starších rozváděných manželství, průměrná délka trvání manželství před rozvodem vzrostla z 10,1 roku (1991) na 12,3 (2007). Klesá podíl manželství s nezletilými dětmi (71,7 % v roce 1991 na 59,1 % v roce 2007). Regionální rozdíly demografických ukazatelů Hlavní rozdíly na úrovni krajů jsou v jejich migrační atraktivitě a tudíž i v celkové bilanci počtu obyvatelstva. Variabilita dílčích ukazatelů je dána především rozdíly ve věkové struktuře krajů. Pokud přepočteme ukazatele na standardní věkovou strukturu, variabilita není tolik výrazná, ale i zde lze pozorovat regionální souvislosti, častý je například gradient ve směru severozápad – jihovýchod ČR, odlišné bývají Praha a Ostravsko. V celkové změně počtu obyvatel se od roku 1991 mezi kraji zvětšila dynamika rozdílů hlavně až po roce 200110. Do té doby se mezi kraji mírně odlišovala jen Praha, která od roku 1994 začala výrazněji ztrácet trvale bydlící („de iure“) obyvatelstvo11 ve prospěch svého zázemí (tj. Středočeského kraje) a setrvale ztrácel také Plzeňský kraj vč. samotného města Plzeň. Od roku 2002 se obrátil trend Prahy, která začala opět růst a do roku 2007 se dostala téměř na svou výchozí velikost (1 212 tis. obyv. proti 1 217 obyv. z roku 1991). Nejvíce se od ostatních krajů odlišil svou růstovou dynamikou kraj Středočeský – v letech 1991 – 2001 se zvětšil jen o 1 %, ale do konce roku 2007 o 8 %. Přírůstky a ztráty populace v ostatních krajích se pohybovaly mezi +1 a –1 procentem a růstová dynamika se zvýraznila po roce 2006, a to včetně Plzeňského kraje. Výjimkou je trvale mírně ztrátový Moravskoslezský kraj (proti roku 1991 ztratil 2,5 %) a také Zlínský kraj (ztráta cca 1,5 %). Variabilita podle menších jednotek je mnohem výraznější, viz např. kartogram 1 podle okresů. Extrémní jsou okresy v zázemí Prahy (okres Praha-západ se populačně zvětšil bezmála o polovinu mezi roky 1991-2007, a sice o 43 % ze 74,7 tis. obyv. na 106,0 tis. obyv.). Převažují zde migrační přírůstky do nových bytů v rámci procesu tzv. suburbanizace12, čili růstu města v jeho zázemí. 9
Podíl manželství, které by v daném roce skončily rozvodem při zachování úrovně rozvodovosti podle doby uplynulé od sňatku. 10 Při SLDB 2001 se do celkového počtu obyvatel započetli poprvé i cizinci s dlouhodobým pobytem a byla provedena korekce meziročních bilancí podle výsledku sčítání, které proběhlo k 1. 3. 2001. Tyto vlivy však na populační vývoj v krajích neměly zásadní vliv. 11 Faktická populace na rozdíl od de iure populace není statisticky zachycena a lze ji jen odhadovat, Praha asi fakticky rostla trvale. 12 Jde o extenzívní rozvoj městských funkcí vně původních hranic měst. Kromě růstu bohatství a nároků na kvalitu bydlení se uplatnily i tržní faktory (deregulace nájmů). Lépe fungují lokalizační faktory, ačkoli v bydlení a distribuci došlo k mnoha nevratným chybám a systémovým poruchám hlavně v dopravě. Oslabení územního 7
Výstavba nových bytů akcelerovala po roce 2000, kdy se (dočasně) zlepšila dostupnost hypoték a zvýšila se i porodnost. Mezi dynamické okresy v zázemí velkých měst se zařadily na přední místa i okresy s velkým růstem zaměstnanosti a příjmů (Mladá Boleslav) a také Český Krumlov, Cheb a Tachov, kde se k příhraničním růstovým faktorům přidružila mladší věková struktura populace a tedy vyšší přirozené přírůstky počtu obyvatel. Hlavní urbanizované prostory zásadně proměnily svou vnitřní strukturu a fungování a celkově zvětšily svůj význam v systému osídlení, jak např. ukázal nárůst dojížďky za prací do většiny center mezi Sčítáními lidu, domů a bytů (dále SLDB) z let 1991 a 2001. V ČR se zachoval rozsah a specifické formy druhého (rekreačního) bydlení, změnilo se ale jeho využití a dochází i k přestavbě (výměně) chat na trvalé bydlení v atraktivních lokalitách. Na druhé straně trvalá emigrace signalizuje problémy řady dalších regionů – v důsledku jejich odlehlé polohy vůči hlavním dopravním osám, ekonomické deprese a celkově nízké migrační atraktivitě. Týká se to jak periferních mikroregionů v rámci okresů při hranici (Bruntál, Jeseník, Šumperk, Vsetín, Zlín, Hodonín, Karlovy Vary), tak okresů se strukturálními problémy (Karviná, Most, Přerov), ale i velkých měst jako je Brno, Ostrava či Plzeň. Pokračují i populační úbytky tzv. vnitřní periférie na rozhraní vlivu velkých center, např. v pásu od jižní části Středočeského kraje do jižních Čech, v Podkrkonoší, na Vysočině i jinde – jde o regiony s odlehlým a rozdrobeným venkovským osídlením, které jsou emigrací a stárnutím populace postiženy nejvíce. V posledních letech ztrácejí celkově moravské kraje a kraj Královéhradecký. Věková struktura je nejvíce odlišná v Praze, kde je mezi kraji (k 31. 12. 2007) největší podíl seniorů (15,6 %) a naopak nejmenší podíl dětí do 15 let (12,1 %); v ČR to bylo 14,6 % a 14,2 %. Vyšší podíl seniorů je dále v kraji Královéhradeckém, Jihomoravském a Zlínském. Nejvyšší podíl dětí je zatím v kraji Ústeckém, Libereckém (díky okresu Česká Lípa), dále již ve Středočeském a tradičně také na Vysočině – rozdíly v podílech jsou ale menší než 1 %. Regionálně má poněkud mladší obyvatelstvo Morava proti Čechám, resp. mladší je severozápad ČR, Vysočina, Pardubický a Moravskoslezský kraj. Mezi okresy jsou mladší např. Tachov, Český Krumlov, Sokolov a pás okresů od Bruntálu na jih po Znojmo. Jde často o regiony s vyšším zastoupením Romů nebo okresy s masivní výstavbou sídlišť v 80. letech (např. Česká Lípa). Pás „nejstarších“ okresů nalezneme od Jičína přes Prahu po Klatovy. Standardizovaná sňatečnost mužů i žen má nevýraznou regionální diferenciaci. Nejnižší byla v roce 2007 v Karlovarském kraji a v Praze, nejvyšší v Jihomoravském, Zlínském a Jihočeském kraji. V Praze byl výrazně vyšší věk snoubenců, naopak nejnižší byl na Vysočině. Rozvodovost je diferencována poněkud významněji a je dosti stabilní v čase – vyšší je na severozápadě ČR (kde končí rozvodem polovina či více manželství) a nejnižší na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji, což zřejmě souvisí s vyšší religiozitou a tradičnějším životním stylem. Rozdíly v úrovni úhrnné plodnosti13 nejsou velké (v ČR celkem byla 1,44) - v roce 2007 se pohybovala od 1,30 (Praha) a 1,34 (Zlínský kraj) po 1,56 (Ústecký). Zhruba od roku 2000 se dříve tradiční model „vyšší plodnost na východě ČR“ rozpadá. Příčiny jsou protichůdné, vliv má nepochybně i životní úroveň a dostupnost bydlení: druhým krajem s nejvyšší plodností se stal Středočeský (1,52) a naopak se propadají dříve nadprůměrné kraje Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský. Nejvyšší plodnost v posledních 5 letech má dříve průměrný Ústecký kraj. Naproti tomu tradiční rozložení mají hodnoty průměrného věku prvorodiček (rozdíly jsou opět velmi malé, v ČR plánování usnadnilo výstavbu na „zelené louce“ a zanedbalo regeneraci „brownfields“. Nové využití velkých vnitroměstských rezerv (např. opuštěných železničních ploch) po roce 2008 zpomalila ekonomická recese. 13 Průměrný počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let za předpokladu zachování intenzit plodnosti podle věku z daného roku. 8
27,1): v roce 2007 byl nejvyšší v Praze (29,3), naopak nejnižší věk je v krajích Ústeckém (25,9), Karlovarském (26,0) a Moravskoslezském (26,4). Pro tyto kraje je také typická nadprůměrná plodnost velmi mladých žen (do věku 21-22). Trend posouvání porodů do vyššího věku je patrný ve všech krajích. Největší regionální variabilita a stálý růstový trend v čase je v podílu dětí narozených mimo manželství - podíl klesá od západu směrem na východ ČR (v Karlovarském kraji v roce 2007 to bylo již přes polovinu dětí, 51,0 %; v Ústeckém 49,6 %), nejméně na Vysočině (25,2 %) a ve Zlínském kraji (25,8 %), v celé ČR 34,5 %. Podobně vysokou regionální variabilitu má potratovost, v roce 2007 byla úhrnná indukovaná potratovost14 dvojnásobná v kraji Ústeckém (0,47) či Karlovarském (0,45) proti kraji Pardubickému (0,23) či Zlínskému (0,24). Podobnou strukturu vykazuje celková potratovost. Ukazatele potratovosti za posledních 17 let klesly zhruba na polovinu. Podíl žen v plodném věku užívajících antikoncepci předepsanou lékařem byl podle ÚZIS v roce 2007 v ČR 54 % - od 73 % v Praze po 46 % v Plzeňském kraji. Rozdíly v úrovni úmrtnosti v krajích jsou v čase poměrně stálé. Základní osou zlepšování je opět zhruba severozápad – jihovýchod ČR. Podle naděje dožití při narození z úmrtnostních tabulek pro roky 2006 a 2007 bylo variační rozpětí mezi kraji 4,2 roky u mužů a 3,0 roky u žen. Nejhorším krajem byl i nadále Ústecký se 71,4 u mužů a 78,1 u žen (následován Moravskoslezským72,3 a 79,3), nejlepší byla Praha se 75,6 roky u mužů a 80,7 u žen. Hodnoty v rocích za celou ČR byly 73,7 (muži) a 79,9 (ženy). Regionální rozdíly jsou dány především rozdíly ve skladbě obyvatelstva podle vzdělání, rodinného stavu, socioekonomického postavení a národnosti (nadprůměrná úmrtnost byla zjištěna u Romů). Velký vliv má rychlost lékařské péče (důležitá u náhlých srdečních a mozkových příhod, které jsou stále zdaleka nejčastější příčinou úmrtí v ČR) a kvalita životního prostředí. ČR je v rámci EU zatím stále národnostně velmi homogenní, nejpočetnější národnost po české a moravské - slovenská - čítala podle SLDB 2001 jen 1,9 % obyvatel. O romské národnosti, která je v ČR demograficky i sociálně nejvíce odlišná od většinové populace, však není dostatek statistických dat. Systematicky se totiž nesleduje a SLDB 2001 zjistilo jen část Romů (necelých 12 tisíc), kteří se tak sami deklarovali. Na narůstající problém sociální exkluze upozornil např. průzkum agentury GAC v září 2006 – podle něj v cca 300 problematických lokalitách v ČR žilo 60 – 80 tisíc převážně Romů. Cizinci s povolením k pobytu v ČR tvořili 3,3 % obyvatelstva (k 31. 12. 2007) a ČR tak patří mezi země s relativně nízkým podílem cizinců. Jejich počet se v roce 2007 těsně přiblížil hranici 400 tisíc. 40 % těchto cizinců má v ČR trvalý pobyt. Mezi cizinci celkem bylo 40 % žen. Počet trvalých pobytů od počátku 90. let plynule roste. Vývoj dlouhodobých pobytů vykazuje výkyvy závislé především na legislativních změnách. Největší skupiny cizích státních příslušníků stále posilují – zejména Ukrajinci (více než 30 %), Slováci (17 %), Vietnamci (13 %), Rusové (6 %) a Poláci (5 %). Demograficky se cizinci od tuzemské populace liší hlavně převahou osob v produktivním věku. Regionálně mají cizinci největší podíl na obyvatelstvu v Praze (10,5 %) a v severní části Středočeského kraje, v dalších velkých městech a také v pohraničních okresech - nejvíce Karlovy Vary, Cheb a Tachov. TRH PRÁCE Nabídka pracovních sil závisí na vývoji počtu obyvatel a jejich věkové struktury. Ekonomicky aktivní populace (pracovní síla) jsou osoby ve věku 15 a více, splňující podle Výběrového šetření
14
Průměrný počet umělých přerušení těhotenství připadajících na jednu ženu ve věku 15 – 49 let.
9
pracovních sil (dále VŠPS) požadavky pro zaměstnatelnost. Zahrnuje osoby zaměstnané15 a nezaměstnané16. Od roku 1993, kdy se v ČR zavedlo VŠPS podle metodiky ILO17, počet zaměstnaných osob nejdříve klesal (-142 tis. 1993-2000), v prvních letech po roce 2000 stagnoval, ale od roku 2004 počet zaměstnaných v ČR rekordně roste (mezi roky 2004-2007 o 215 tis. osob). Rostl především počet zaměstnanců a také počet pracujících na vlastní účet. Rostl průměrný věk zaměstnané osoby (od roku 2000 více než o rok, zaměstnané ženy jsou přitom starší něž muži). Odvětvová skladba zaměstnanosti se po roce 2000 vyvíjela již klidněji než v 90. letech. Ještě pokračoval pokles v primárním sektoru (na 3,6 % v roce 2007). Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) po poklesu v 90. letech naopak po roce 2001 opět rostl, zvláště v roce 2007 (o 92 tis. osob 2001-7 na 39 % v roce 2007). Podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru je v ČR nejvyšší v EU. Zásadní změny v ekonomice se projevily v krajích velmi odlišně. Výrazný pokles počtu zaměstnaných v 90. letech nastal v krajích s těžkým průmyslem, zvláště v Ústeckém (-51 tis. osob v letech 1993-2000 ) a všech krajích Moravy (nejvíce v Moravskoslezském -44 tis. osob). Zbývající kraje vč. Vysočiny vykázaly změny jen v řádu jednotek tisíců, malý nárůst zaznamenala Praha (+11 tis.). V letech 2001-2007, kdy se projevil vstup silných ročníků do produktivního věku a nastalo oživení hospodářství, přibylo v ČR 4,1 % (+194 tis.) zaměstnaných. Největší nárůst byl ve Středočeském kraji (+51 tis.), v Praze (+25 tis.) a ve všech moravských krajích, nejvíce v Moravskoslezském (+25 tis.) a Jihomoravském (+24 tis.). V ostatních krajích byl růst jen v řádu tisíců osob nebo i klesl (kraje Karlovarský, Liberecký). Přes celkový růst zaměstnanosti vč. rozsáhlého zapojení cizích státních příslušníků se stal po roce 2000 limitujícím faktorem strukturální a lokální nedostatek pracovních sil. Zlom přinesla až ekonomická recese v roce 2008. Největší vyjížďka za prací byla ze Středočeského kraje (saldo ve 4Q 2007 činilo podle VŠPS 63 tis. osob), dále z Moravskoslezského kraje (-11 tis. osob), z Jihočeského (-10 tis.), Královéhradeckého (-9 tis.) a z Vysočiny (-8 tis. osob). Aktivní saldo dojížďky do Prahy vzrostlo mezi SLDB 1991 a 2001 z 92 tis. na 134 tis. osob. V Praze pracovalo podle VŠPS cca 632 tis. osob (2007), tj. 13 % celkové zaměstnanosti ČR. Míra zaměstnanosti (podíl pracujících na obyvatelstvu starším 15 let) ukazuje intenzitu zapojení do práce. Pokles počtu nezaměstnaných v letech 2000 - 2007 a razantní přírůstek počtu pracujících (vč. prodlužování věku odchodu do starobního důchodu) byl kompenzován mimořádným nárůstem počtu studentů – po poklesu míry zaměstnanosti v 90. letech v důsledku útlumu těžkého průmyslu došlo k mírnému nárůstu z 55,1 % v roce 2000 na 55,6 % v roce 2007. Tempo růstu zaměstnanosti však zaostává za většinou zemí EU. Obyvatelé ČR pracují ale (v hlavním zaměstnání) delší dobu než je průměr EU a současně byl podíl pracujících na částečný úvazek v roce 2007 hluboce pod průměrem EU. Počet zaměstnaných cizinců v evidencích ke konci roku 2007 přesáhl 300 tisíc osob. Nejnižší míra zaměstnanosti je dlouhodobě v Moravskoslezském kraji spolu s Ústeckým, zatímco nejvyšší je v Praze. Míra nezaměstnanosti je hlavním ukazatelem stavu ekonomiky. Vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle a používá se např. k vymezení regionů pro soustředěnou podporou státu. Míra nezaměstnanosti obecná (podle ILO) i registrovaná (podle MPSV) se poněkud
15
Patří sem osoby s jedním nebo více souběžnými pracovními poměry, bez ohledu na jejich charakter a trvání, vč. osob v ozbrojených silách. Nejsou zde ale zahrnuty osoby na další mateřské (rodičovské) dovolené. 16 Nezaměstnaní jsou podle metodiky ILO osoby 15leté a starší, které nejsou zaměstnané, hledají aktivně práci a jsou připraveny k nástupu do práce. Mezi nezaměstnané se nepočítají osoby na další rodičovské dovolené. Vedle této obecné míry nezaměstnanosti se používá ještě registrovaná - podle údajů úřadů práce MPSV. Míra registrované nezaměstnanosti má od 30. 6. 2004 upravenou metodiku výpočtu. 17 Mezinárodní úřad práce 10
rozcházejí v důsledku různé metodiky; od roku 2000 je obecná míra mírně nižší než registrovaná18, sezónně očištěný trend je však společný. Obecná míra nezaměstnanosti v ČR rostla od poloviny 90. let z úrovně kolem 4 % až na 8,8 % v roce 2000, druhé maximum v roce 2004 dosáhlo 8,3 %, od té doby klesla na 7,1 % (2006) a v roce 2007 výrazně na 5,3 % (registrovaná nezaměstnanost byla 6,0 %). Nabídka práce neodpovídá struktuře pracovních sil, problémem proto mj. zůstává délka nezaměstnanosti – koncem roku 2007 evidovaly úřady práce 137 tis. osob déle než 12 měsíců – tento počet od roku 2000 sice klesl o 39 tisíc, ale jejich podíl na počtu uchazečů o práci je stabilizován kolem 39 %. Zásadní jsou rozdíly v nezaměstnanosti podle regionů, i když se v roce 2006 a 2007 poněkud zmírnily (viz kartogram 2). Dlouhodobě nejvyšší je nezaměstnanost (registrovaná) ve strukturálně postižených regionech – v kraji Ústeckém (v roce 2007 byla 11,0 %) a Moravskoslezském (9,6 %), v relativně příznivém roce 2007 bylo maximum v okresech Most 15,5 % a Karviná 13,3 %, nezaměstnanost vyšší než 10 % přesáhly rovněž okresy Bruntál s Jeseníkem a Hodonín se Znojmem. V těchto krajích je nejvyšší podíl (více jak polovina) dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných se základním vzděláním; vůbec nejhorší vzdělanostní strukturu mají nezaměstnaní v okresech Sokolov, Teplice a Chomutov. Na opačném pólu stojí v těchto ukazatelích Praha. Rozpor mezi hospodářským růstem a takřka neklesající nezaměstnaností v posledních letech prokázalo, že rozvoje ekonomiky bylo dosahováno restrukturalizací a racionalizací výroby a vytlačováním málo kvalifikovaných pracovních sil z trhu, navíc v podmínkách konkurence levné pracovní síly z východu. Mzdy měly v letech 1993 – 2007 vývoj rozkolísaný – podle vývoje ekonomiky a inflace. Průměrné reálné mzdy zaznamenaly nejvyšší meziroční přírůstky (kolem 8 %) do roku 1996 a vyrovnávaly tak propad reálných příjmů před rokem 1993. Růst se zastavil v roce 1997 a v roce 1998 došlo k propadu o 1,4 %, pak se roční růst mezd opět stabilizoval kolem 3 – 4 % s maximem v roce 2003 (+6,5 %). V roce 2007 dosáhl medián hrubé měsíční mzdy v ČR 20 908 Kč, nejvíce v Praze (26 090 Kč) a nejméně v Pardubickém kraji (18 927 Kč). V ČR přetrvávají nižší mzdy žen proti mužům – největší rozdíly jsou ve věku 30 – 39 a pak ve skupině 65 a více let. Rozdíly mezi dobře a špatně placenými zaměstnanci se již příliš neprohlubují. Obecně ČR patří stále mezi země s relativně nízkou diferenciací mezd a také nízkou mírou chudoby. Prosazuje se dominance střední příjmové skupiny zaměstnanců (15 – 25 tisíc Kč/měs.). Stále poměrně malé rozdíly mezd jsou např. mezi podnikatelským a nepodnikatelským sektorem i podle odvětví s několika výjimkami, jako jsou sektor financí (zhruba dvojnásobek průměrné mzdy), výpůjční a počítačové služby nebo letecká doprava, které mají nejvyšší dynamiku růstu. Velká diferenciace mezd je ovšem podle postavení v zaměstnání. Poměr starobních důchodů a mezd má v ČR dlouhodobě mírně klesající tendenci, v roce 2006 činil 41,0 %. Výše důchodů je regionálně dosti nivelizována, nejvyšší průměrné měsíční starobní důchody jsou v těch regionech, kde dříve dominoval těžký průmysl a těžba. V roce 2007 byl na čele okres Karviná (11 153 Kč), dále Most, Ostrava město a Praha (10 344 Kč), následovaná Příbramí. Nejnižší důchody byly v okrese Znojmo (8 991 Kč). PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ Údaje o příjmové a výdajové situaci domácností v ČR se opírají o výběrové šetření statistiky rodinných účtů. To nabylo na významu liberalizací ekonomiky po roce 1990, který znamenal také počátek rozsáhlých změn v úrovni a struktuře příjmů, výdajů a spotřeby domácností. Čistý peněžní příjem a shodně i vydání na jednoho průměrného člena všech domácností ze vzorku statistiky rodinných účtů se mezi roky 2000 a 2007 zvýšily na 151 %. V tom byl nárůst tzv. spotřebních vydání na 142 % a ostatních vydání (neklasifikovaných jako spotřební) na 245 %, z toho 18
Diference je typická pro období zvýšené nezaměstnanosti, kdy řada oficiálně registrovaných uchazečů o práci pracuje příležitostně a výběrové šetření pracovních sil je zachytí jako de facto zaměstnané. Rozdíl mezi oběma mírami je obvyklý a zpravidla i větší ve všech národních statistikách. 11
na pořízení či rekonstrukce domu či bytu na 123 %. Největší nárůst čistých korunových výdajů byl v položkách zdraví (144 %), pošty a telekomunikace (134 %), pojištění (140 %) a bydlení, voda, energie a palivo (108,2 %). Největší pokles v čistých vydáních byl v položkách odívání a obuv (80 %) a potraviny a nealkoholické nápoje (87 %). Celkově se zmenšil podíl výdajů za potraviny. Změna jejich struktury potvrzuje růst životní úrovně – nejvíce vzrostly výdaje za nealkoholické nápoje (140 %), sýry (128 %), cukrovinky (12 %), drůbež (116 %), ovoce (117 %), víno (107 %). V naturálním vyjádření vzrostla (mezi roky 2000 - 2006) výrazně například spotřeba obuvi z 2,6 na 7,5 páru na obyvatele, cigaret z 1882 na 2338 kusů na obyv., po 10 % vzrostla spotřeba elektřiny a plynu v domácnostech. Měnila se vybavenost na 100 domácností – u počítačů z 18 na 45 kusů, ze 40 na 166 mobilních telefonů, z 69,5 na 71,7 automobilů. Regionálně je nejvyšší vybavenost automobily podle očekávání v Praze a okolí, v Plzni a Českých Budějovicích, obecně jde o pás z jihozápadních Čech přes střední a částečně do východních Čech. Regionální data o příjmech, výdajích nebo vybavenosti domácností jsou velmi omezená, většinou z důvodu malého rozsahu výběrových šetření. Proto se nepřímo konstruují různé indexy kupní síly obyvatelstva, z nichž vyplývá nejvyšší životní úroveň v Praze a okolí, v Plzni a dalších velkých městech, naopak nejnižší úroveň na Vysočině a v periferních oblastech Moravy. TVORBA HDP Celková výkonnost ekonomiky se měří pomocí řady souhrnných ukazatelů, z nichž vybíráme tvorbu hrubého domácího produktu a tvorbu hrubého fixního kapitálu. Příznivý vývoj reálné tvorby HDP v ČR byl v letech 1997-1999 zastaven poklesem, od roku 1999 se růst (kromě let 2001 a 2002) obnovil a akceleroval v letech 2005 – 2007, kdy se míra ekonomického růstu pohybovala kolem 6,4 % (v roce 2007 reálně o 6,5 %, což bylo rekordní tempo od vzniku ČR). Snížil se tak i odstup od průměru zemí EU, odhadem dosáhla ČR v roce 2007 v objemu HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly 82 % úrovně EU 27. V reálné tvorbě HDP v absolutním vyjádření podle krajů v roce 2007 dominovala Praha s bezmála čtvrtinovým podílem na ČR (24 %). Další tři kraje zajistily každý více než 10 % (Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský), nejméně Karlovarský 2,1 %. V letech 2003 – 2007 byl růst tvorby HDP i růst podílu na ČR největší u Moravskoslezského kraje (z 9,6 na 10,1 %, tj. růst na 145 %) a pak u Středočeského (z 10,5 na 10,8 %, tj. růst na 142 %). Naopak nejmenší růst (a pokles podílu na ČR) měly kraje Karlovarský (růst na 120 %) a Královéhradecký (růst na 129 % mezi roky 2003-2007). Vývoj tvorby HDP na 1 obyvatele kraje byl v těchto 5 letech nejdynamičtější také v Moravskoslezském (růst na 146,3 %), který byl s odstupem následován Zlínským, Libereckým, Plzeňským a Jihomoravským – rozdíly jsou však malé vyjma posledního Karlovarského kraje se značným odstupem dynamiky (119,1 %). ČR celkem vzrostla na 135,4 %. BYTOVÁ VÝSTAVBA Dobře odráží regionální rozdíly v životní úrovni a také migrační preference. V první polovině 90. let nastal výrazný propad bytové výstavby zejména v bytových domech. Dokončovaly se převážně byty zahájené před rokem 1990, „dno“ v počtu dokončených bytů v roce 1995 (12 tis. bytů) se dokonce přiblížilo úrovni z roku 1948 (11 tis. bytů na území ČR). Od té doby ale počet dokončených bytů pravidelně stoupá, a to prakticky na trojnásobek v letech 2005 a 2006. V roce 2007 přinesl pak již 41,6 tis. dokončených bytů. Počty zahájených a rozestavěných bytů měly stále rostoucí trend. Nové byty byly převážně v rodinných domcích (s podílem 41 % z nových bytů z let 1997-2005), méně v bytových domech (29 %), ale významně také v přístavbách, nástavbách a přestavbách stávajících domů (26 %). Konečně nezanedbatelnou část bytů pořídily obce v domovech pro seniory (v ČR bezmála 10 tisíc, tj. 4 % z úhrnu bytové výstavby 1997-2005). V úhrnu bytové výstavby za 10 let 1998-2007 dominovaly hl. m. Praha (49,7 tis. dokončených bytů) spolu se Středočeským krajem (47,3 tis.) a s odstupem následoval další kraj s výrazným 12
suburbanizačním efektem - Jihomoravský 36,1 tis. bytů. Intenzita dokončených bytů podle okresů byla v desetiletí 1998-2007 (na 1000 obyv. 2001) největší podle očekávání v okresech Praha-západ (131) a -východ (93), ale potom již v okresech Plzeň-jih a -sever (54 a 43), v Praze, v okrese Domažlice, Brno-venkov, Jihlava a další okresech v širším okolí krajských měst. Nejnižší intenzity byly v okresech Most, Karviná, Ostrava-město a dalších severočeských okresech vč. okresu Česká Lípa (pod 15 dok. bytů na 1000 obyv.), tedy v okresech s relativním dostatkem bytů z doby před rokem 1990, vyšší nezaměstnaností apod. Vysoké hodnoty (kolem 30 – 40 byty na 1000 obyv.) nalezneme však také v periferních okresech Domažlice, Prachatice, Znojmo apod., kde zřejmě jde o kompenzační efekt dřívější podinvestovanosti a také o vliv zaměstnanosti za hranicí ČR. Mezi dokončenými byty převažovaly byty v rodinných domech. Mezi byty v bytových domech převažovaly byty určené k prodeji do osobního vlastnictví, podíl bytů pro komerční nebo sociální nájem byl zanedbatelný. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podle Zprávy o životním prostředí ČR 2006 (MŽP-CENIA) lze konstatovat, že stav životního prostředí ČR se po roce 2000 v zásadě stabilizoval (po výrazném zlepšení během 90. let). K nejvýznamnějším známkám zlepšení patřilo snížení a následná stabilizace emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pozitivně lze hodnotit (k roku 2006) vysoký podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům (92 %) a k veřejným kanalizacím (80 %). Celková produkce odpadů klesla o 6 %, vysoká je míra třídění, bylo využito nebo recyklováno 82 % odpadů. Energetická náročnost přepočtená na jednotku HDP poklesla v roce 2006 meziročně o 6,5 %, což bylo nejvíce od roku 2000. Mírně klesá podíl pevných paliv ve prospěch plynných a roste výroba energie z obnovitelných zdrojů. Přetrvávajícími problémy jsou emise skleníkových plynů, které se v roce 2006 meziročně zvýšily, přičemž ve zdrojích roste podíl silniční dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší zasahovala cca 29 % území (bez ozonu) a 60 % obyvatel. Nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji a v Praze, kde je vysoké znečištění ovzduší prachem, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a přízemním ozónem a roste i hluková zátěž obyvatel. Jinými problémy jsou pomalé budování kanalizace a čistíren odpadních vod v menších sídlech a eutrofizace vodních nádrží - v roce 2006 se zastavil trend zlepšování kvality povrchových vod. Krajina ČR se vyznačuje vysokým zorněním, má nízkou retenční schopnost, půda je ohrožena erozí půdy, špatný je zdravotní stav i skladba lesů a dále klesala biodiverzita. Regionální rozdíly v kvalitě životního prostředí korelují se strukturou průmyslu a osídlení v krajích. V měrných emisích hlavních škodlivin (na 1 km2) podle registru zdrojů REZZO 1-4 dominují Moravskoslezský kraj (tuhé látky a CO) nebo Ústecký – včetně okresů Sokolov a Pardubice (SO2 a NOx), většinou následované Prahou, která trpí hlavně rostoucí dopravou. Hlavní město má logicky nejvyšší podíly obyvatel připojených na vodovod a kanalizaci. Naopak nejnižší míra připojení k vodovodu je v kraji Plzeňském a Středočeském, ke kanalizaci vůbec nejméně ve Středočeském, Libereckém a Pardubickém. V krajích s největšími problémy byly také soustředěny největší investice do životního prostředí.
13
Tab. 1.1 Regionální rozdíly základních makroekonomických ukazatelů - souhrnný pohled Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele ČR, kraje (NUTS 3), regiony soudržnosti (NUTS 2) ČR celkem ČR bez Prahy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko 1) 2)
(v tis. Kč, b.c.) 2002
ČR= 100
2007
v PPS, EU27=100
Hr. přid. hodnota na 1) zaměstnanou osob.
celkem ČR=100 (tis. Kč) ČR= 2002 2007 100 2007 2002 2007
Tvorba HPH v odvětví 2) NH (%, skup. OKEČ) C-F
G-I
J-K
2007
2007
2007
Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele (v tis. Kč) ČR= 100
2002
ČR= 100
2007
241,6
100
342,0
100
71
81
611,1
100
100
38,9
24,6
17,3
66,4
100
83,1
207,7
86
293,9
86
61
70
557,5
91
91
45,4
22,1
12,9
54,8
82
67,5
100 81
506,1
209
709,1
207
148
169
877,4
148
144
18,3
32,6
31,3
157,2
237
201,7
243
230,4
95
322,4
94
67
77
609,5
100
100
46,5
24,7
13,0
56,7
85
75,0
90
217,5
90
300,2
88
64
71
545,5
92
89
44,4
23,3
11,5
55,3
83
64,1
77
221,9
92
322,2
94
65
77
565,8
89
93
44,0
21,7
13,9
57,5
87
97,5
117
196,2
81
240,9
70
57
57
448,7
81
73
40,6
23,5
11,5
56,5
85
61,1
74
191,8
79
275,8
81
56
66
578,0
89
95
51,4
19,7
9,8
51,3
77
59,5
72
211,4
88
279,8
82
62
67
528,9
89
87
50,3
19,3
13,6
55,2
83
55,6
67
219,0
91
291,5
85
64
69
539,4
89
88
44,0
20,7
12,1
63,2
95
55,7
67
202,5
84
290,7
85
59
69
532,2
88
87
44,5
23,4
13,1
53,0
80
50,7
61
209,3
87
287,9
84
61
68
542,0
92
89
51,4
18,2
9,8
49,8
75
50,6
61
222,5
92
318,9
93
65
76
581,4
96
95
35,3
25,2
18,5
54,0
81
73,8
89
186,3
77
257,1
75
55
61
500,9
86
82
40,6
22,4
12,5
50,3
76
75,8
91
199,5
83
283,4
83
58
67
527,9
88
86
49,8
20,4
13,0
61,0
92
59,4
71
186,1
77
286,6
84
54
68
582,1
87
95
49,7
20,4
11,0
52,6
79
72,8
88
506,1
209
709,1
207
148
169
877,4
148
144
18,3
32,6
31,3
157,2
237
201,7
243
230,4
95
322,4
94
67
77
609,5
100
100
46,5
24,7
13,0
56,7
85
75,0
90
219,5
91
310,5
91
64
74
555,2
90
91
44,3
22,5
12,7
56,3
85
79,7
96
193,0
80
266,4
78
56
63
540,0
87
88
48,8
20,6
10,2
52,7
79
59,9
72
211,2
87
287,8
84
62
68
533,9
89
87
45,9
21,2
12,9
57,4
86
54,0
65
218,4
90
309,2
90
64
74
569,4
95
93
40,0
23,2
16,0
52,7
79
66,6
80
192,7 186,1
80 77
269,7 286,6
79 84
56 54
64 68
514,2 582,1
87 87
84 95
45,2 49,7
21,4 20,4
12,7 11,0
55,5 52,6
83 79
68,0 72,8
82 88
zaměstnané osoby celkem = pracující celkem v hlavním pracovním poměru (včetně sebezaměstnaných) dle místa pracoviště OKEČ C-F: zahrnuje průmysl a stavebnictví OKEČ G-I: Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro os. potřebu a převáž. pro domácnost; Ubytování a stravování; Doprava, skladování a spoje OKEČ J-K: Finanční zprostředkování; Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
Tab. 1.2 Regionální rozdíly základních ukazatelů vědy, výzkumu a informační společnosti - souhrnný pohled*) Zaměstnanci ve vědě a výzkumu (přepočtené osoby) ČR, kraje
ČR celkem ČR bez Prahy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
z toho v podnikatelském sektoru
celkem
Celkové výdaje na VaV podle sektorů provádění (mil. Kč) podnikatelský 1) sektor 2007
2006 =100
vládní sektor 1) a VOŠ+VŠ
Výdaje na VaV jako % z HDP 1) v regionu
tre2006 2007 2) =100 nd
2007
Podíl obyvatel ve věku 16 a více let využívajících vybrané IT (%) osobní počítač 2007
2008
internet 2007
2008
internet k elektronic. nakupování
2002
2007
2002
2007
26 032
49 192
12 658
25 650
34 648
105
19 437
117
1,54
50,9
58,7
45,0
54,0
2007 15,3
2008 21,0
15 087
28 016
9 772
17 633
23 571
100
7 764
110
1,17
49,0
57,1
42,9
52,1
13,9
19,8
10 945
21 176
2 886
8 017
11 077
118
11 673
121
2,70
65,1
70,1
60,6
68,1
25,7
30,0
3 173
5 056
2 656
3 879
9 565
128
994
93
2,76
53,2
62,7
47,7
58,9
12,6
22,7
1 007
1 813
362
808
924
102
860
109
0,94
51,2
59,1
45,3
52,8
16,2
24,6
881
1 953
380
777
942
103
451
108
0,78
45,1
58,3
38,6
54,3
9,5
24,0
90
70
53
67
74
111
3
98
0,11
49,5
59,2
40,5
53,9
12,0
15,6
388
842
282
622
574
116
114
121
0,30
45,3
49,0
37,4
44,2
13,4
23,3
691
1 432
552
890
1 070
82
241
134
1,09
47,8
42,2
41,0
39,1
12,3
11,2
729
1 453
571
1 130
817
131
450
125
0,79
52,4
60,0
45,3
56,0
15,5
17,1
1 138
2 193
990
1 899
1 792
105
226
100
1,36
49,4
58,1
43,9
53,9
19,2
19,0
419
605
413
582
522
104
16
118
0,36
51,6
55,8
47,6
51,5
21,4
25,4
3 250
6 205
1 256
2 744
2 811
119
2 910
108
1,58
53,3
60,0
47,7
53,3
14,6
19,2
947
2 011
616
1 163
923
108
575
123
0,92
38,4
56,3
33,4
47,8
9,7
12,2
886 1 488
1 625 2 759
770 871
1 508 1 564
1 576 1 981
102 40
144 780
133 126
1,03 0,77
46,9 47,9
57,3 56,7
41,4 41,8
53,2 52,0
10,7 14,3
20,1 17,8
*) podle sídla zpravodajské jednotky 1)
výdaje jsou uvedeny v cenách běžného roku
2)
vyjádřeno proti průměru z předchozích 5 let (2002-2006), relativní růst / stagnace / pokles
14
Tab. 1.3 Regionální rozdíly základních ukazatelů vybraných ekonomických odvětví - souhrnný pohled Zdroj: MF (ceny nemovitostí), MD (přeprava zboží), ČSÚ (ostatní údaje)
ČR, kraje
Tržby v prů- Staveb. práce Souhrn. zeměděls. účet dle dodavat. (mil.Kč, b.c.), dle produkce myslu na smluv 1 za1 zaměst1) 2 městnance ) nance rostlinné živočišné (tis. Kč, b.c.) (tis. Kč, b.c.) abs. index abs. index
134 48 985 . .
102 .
133
7 161
112
146 140 146 136 135 131 132 151 126 127 132 123
6 344 4 454 608 1 708 960 3 712 3 921 6 748 5 214 3 211 2 302 2 643
101 104 89 76 103 98 104 105 102 103 115 97
3 074 2 997 3 869 4 992 2 232 3 012 1 492 4 404 2 323 1 954 3 839 2 297 2 324 2 103 2 703 2 895
110 110 110 107 113 111 102 119 109 110 110 110 121 112 108 99
rodinných domů
bytů
3
Přeprava zboží v rámci kraje z toho druh dopravy železniční
silniční
2
Kapacity 3) HUZ (v tis.)
Počet přenocování hostů 3) v HUZ na obyv.
v mil t. index v mil t. index kč/m kč/m tre2006 2002- 2005- 2002- 20052006 31.12. 2006 2007 2007 2008 4) =100 2004 2007 2004 2007 =100 2008 =100 nd
2006 2006 2006 2007 2007 2007 2007 =100 =100 =100 ČR celkem 66 461 ČR bez Prahy . Praha 13 602 Středočeský Jihočeský 6 256 4 652 Plzeňský Karlovarský 966 4 458 Ústecký Liberecký 1 216 Královéhradec. 4 706 Pardubický 4 170 6 805 Vysočina Jihomoravský 8 636 4 971 Olomoucký Zlínský 2 546 Moravskoslez. 3 476
Průměrné kupní ceny
2 198 1 928 3 061 1 876 1 611 1 331 1 555 2 015 2 588 1 516 1 343 1 843 2 820 1 856 1 659 1 696
111 1313 116 1276 102 5334 109 1740 105 1278 97 1111 116 1211 131 1016 113 1223 102 1118 106 1040 134 1012 119 1326 112 917,2 119 1194 122 1175
1863 1832 6465 2519 1778 1638 1696 1427 1816 1700 1531 1407 1878 1361 1666 1583
10798 8713 28401 11100 7077 8724 7158 4382 8307 10821 8899 8402 11439 8163 9676 6605
15743 13439 37963 17327 12000 13772 10901 6652 11880 14652 14522 12489 18762 13788 14457 10508
333,6 309,1 24,5 48,0 25,4 19,7 11,8 29,7 9,4 15,4 16,9 14,3 32,3 25,5 12,7 48,0
104 103 122 106 117 81 119 97 93 99 130 73 100 104 105 115
18,4 18,4 0,1 0,6 0,1 0,2 2,2 5,5 0,0 0,1 0,1 0,1 1,0 0,4 0,0 7,9
95 95 75 53 262 112 101 92 103 123 147 145 149 92 116 96
466,8 3,77 384,0 2,95 82,8 9,94 30,4 1,48 51,4 4,66 26,6 2,56 29,4 14,42 19,6 1,35 42,2 5,58 45,2 6,12 19,6 2,06 19,1 1,92 32,2 2,01 20,6 2,40 20,9 2,85 26,9 1,54
1)
zahrnuje tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle kraje sídla podniku, zahrnuty jen podniky se 100 a více zaměstnanci (fyz. osoby)
2)
zahrnuje stavební práce v tuzemsku podle kraje sídla podniku (s 20 a více zaměstnanci, ve fyzických osobách)
3)
HUZ = hromadná ubytovací zařízení
4)
porovnáno proti průměru z předchozích 3 let (2005-2007), relativní růst / stagnace / pokles
Tab. 1.4 Regionální rozdíly základních demografických ukazatelů - souhrnný pohled Zdroj: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR (cizinci), ČSÚ (ostatní data)
ČR, kraje, velikostní skupiny obcí
Počet obyvatel 31.12. 2008
Česká republika 10 467 542 1 233 211 Praha 1 230 691 Středočeský 636 328 Jihočeský 569 627 Plzeňský Karlovarský 308 403 Ústecký 835 891 Liberecký 437 325 Královéhradec 554 520 515 185 Pardubický 515 411 Vysočina 1 147 146 Jihomoravský 642 137 Olomoucký 591 412 Zlínský 1 250 255 Moravskoslezský Obce s počtem obyvatel 845 017 do 499 935 658 500 - 999 970 541 1 000 - 1 999 1 184 204 2 000 - 4 999 964 895 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 981 219 20 000 - 49 999 1 243 739 50 000 - 99 999 1 060 139 100 000 a více 2 282 130
Bydlící 5) Index cizinci Index ekonopřiroz. vnitřní abs. index 3) mic. stáří měnou migrací 4) (v tis.) 31.12. zatíž. tretretretre2006-2007 31.3. 2007 2007 2008 2008 2008 2008 1) 1) 1) 1) 2009 =100 nd nd nd nd 31.12.2008 muži ženy Přírůstek na 1 000 obyvatel
1,4 1,7 2,5 1,3 1,1 1,7 1,5 2,1 1,3 1,3 1,5 1,7 1,1 0,4 0,3
x -5,6 12,3 0,3 4,2 -6,7 -2,0 -0,8 -1,4 0,4 -2,1 -0,2 -2,2 -1,0 -2,2
0,1 1,2 1,5 1,5 1,5 1,7 1,7 1,2 1,6
9,5 9,6 9,4 4,8 -0,3 -3,7 -7,5 -7,1 -4,8
x
Úhrnná plodnost
Naděje dožití při narození 2) (roky)
Rozvody na 100 sňatků
Potraty na 100 živě narozených
z toho s trv. pobytem abs. index (v tis.) 31.12. 31.3. 2007 2009 =100
1,44 1,30 1,52 1,44 1,44 1,47 1,56 1,51 1,49 1,48 1,39 1,40 1,40 1,34 1,44
73,7 75,6 73,4 74,2 74,0 72,6 71,4 73,1 74,8 73,8 74,4 73,5 73,3 73,3 72,3
79,9 80,7 79,6 79,9 79,6 78,8 78,1 79,4 80,0 79,5 81,1 80,3 79,9 80,2 79,3
59,7 55,7 58,5 63,2 58,1 76,3 64,5 59,8 55,3 52,3 57,6 57,5 60,8 58,8 64,0
34,7 32,7 32,7 32,1 41,0 45,3 46,2 40,1 35,6 30,5 30,9 28,8 30,1 30,0 37,0
105,1 130,0 95,6 103,2 110,1 93,7 87,6 94,1 109,6 103,7 104,5 112,3 107,1 110,8 101,2
40,9 38,9 41,2 41,2 41,0 39,3 39,8 40,1 42,8 42,2 42,3 41,6 41,4 41,7 40,4
443,3 146,3 60,7 16,3 28,4 20,1 34,3 17,5 16,6 12,6 9,6 36,6 9,9 8,5 25,8
113 113 121 108 135 104 104 114 107 119 110 112 96 111 113
174,8 50,8 21,9 7,2 9,9 11,7 15,3 8,0 6,7 4,0 3,3 14,5 5,1 4,3 12,3
111 120 116 108 115 98 104 109 107 109 113 110 102 104 101
1,53 1,48 1,48 1,45 1,51 1,47 1,47 1,64 1,29
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
45,8 53,2 57,2 62,0 64,4 61,2 66,8 64,6 57,9
28,4 29,7 29,7 31,9 34,8 39,1 41,0 41,7 33,8
104,2 93,3 90,3 93,8 100,1 102,2 103,9 114,4 126,1
43,0 41,5 41,1 41,2 41,7 40,4 39,4 41,2 40,0
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
1)
vyjádřeno proti 5-letému průměru (2003-2007) průměr za dvouleté období (v jednotlivých krajích), v ČR údaj za rok 2007 3) počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel mladších 15-ti let 4) součet počtu obyvatel ve věku 65 a více let a mladších 15-ti let na 100 obyvatel ve věku 15-64 let 5) bez azylantů, malá část cizinců má nezjištěný kraj pobytu, proto součet krajů přesně neodpovídá ČR 2)
15
Tab. 1.5 Regionální rozdíly základních ukazatelů trhu práce - souhrnný pohled Zdroj: MPSV (nezaměstnanost, rekvalifikace, zaměstnanost cizinců), ČSÚ (ostatní údaje - Výběrové šetření pracovních sil)
ČR, kraje
ČR celkem ČR bez Prahy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Míra (%) Nezaměst- Registrovaní % zaměstna- OSVČ+zaměAbsolventi stnavatelé registrované nezaměstnaní na ných osob rekvalinezaměstnaní 1 volné v průmyslu 2) na tis. fikaci nanosti > 1 rok (%) prac. místo a stavebzaměstnanictví 1) ných osob věk 28.3. 29.3. 28.3. 29.3. 31.12. 31.12. pohlaví 2007 2008 muži ženy 55-64 2007 2008 2007 2008 2008 2009 2008 2009 2007 2008 Míra ekonomické aktivity obyvatel (průměr let 2007-2008)
Zaměstnaní 3) cizinci (tis.) 28.3. 2009
31.12. 2007 = 100
68,3
49,5
48,9
40,2
40,5
15,6
15,5
5,6
7,7
2,2
8,1
38,6
28,8 51 312 35 592
261,3
92
68,0
49,0
45,9
43,4
43,7
14,9
14,7
6,1
8,5
2,7
11,7
39,4
29,5 49 498 34 287
165,9
87
70,5
53,4
61,5
18,3
19,4
20,3
20,6
2,1
2,6
0,5
1,1
22,7
16,6
1 814
1 305
95,3
101
69,9
49,8
50,8
39,6
40,5
17,5
18,4
4,0
5,6
1,4
5,9
30,1
22,0
3 270
2 281
40,8
90
68,8
50,7
48,3
42,2
41,8
15,5
14,6
4,2
6,6
2,1
10,8
26,3
19,1
3 186
1 496
8,3
84
68,0
51,3
50,3
43,9
43,6
13,4
14,2
4,1
6,6
1,0
5,8
32,0
22,5
2 465
1 624
18,5
83
70,7
52,0
50,5
43,2
41,0
16,2
16,6
7,0
9,6
3,4
12,4
41,1
31,1
1 445
1 120
4,1
88
68,7
46,6
42,8
42,7
43,4
13,1
12,3
10,4
12,1
7,5
19,6
49,3
38,0
6 050
4 899
7,0
92
67,3
47,5
46,2
52,0
51,6
15,1
16,2
5,9
9,7
3,1
16,0
33,8
24,6
3 037
1 666
8,0
86
66,9
50,4
52,3
43,3
45,7
17,4
15,7
4,3
6,6
2,2
11,3
29,0
16,3
2 164
1 768
10,4
86
67,7
48,8
46,1
45,3
45,7
14,2
13,9
5,1
7,8
1,5
8,0
32,2
23,6
2 668
1 547
13,6
81
68,8
49,4
48,2
48,4
44,3
11,8
13,4
5,3
8,6
2,8
16,9
34,8
25,5
3 430
2 574
5,7
77
67,3
48,0
47,4
40,4
41,2
15,6
15,2
6,4
8,7
2,7
10,5
38,2
30,3
5 870
4 803
26,9
91
67,0
48,1
45,7
43,5
42,9
13,1
12,7
6,4
9,8
4,1
19,0
37,3
27,0
3 461
1 955
3,9
81
68,1 66,0
49,4 48,3
49,0 41,3
47,9 43,1
48,5 44,5
16,2 13,2
17,2 11,8
5,7 8,9
8,5 11,0
2,7 4,9
11,9 20,4
37,5 49,0
29,5 39,7
3 723 8 729
2 074 6 480
5,6 13,1
89 92
1)
poměr ekonomicky aktivních k obyvatelstvu ve věku 15 a více let jde o registrované uchazeče o zaměstnání (k 31.12.), kteří v daném roce úspěšně dokončili rekvalifikaci 3) počty pracovních povolení, informací EU/EHP a Švýcarska, cizinců třetích zemí a cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání 2)
Tab. 1.6 Regionální rozdíly základních ukazatelů sociální soudržnosti - souhrnný pohled Zdroj: MPSV (důchody, podpora v nezaměstnanosti, státní sociální podpora), ČSÚ (ostatní data)
ČR, kraje
ČR celkem ČR bez Prahy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Čistý provoz. Náhrady přebytek a zaměstsmíšený nancům důchod 2) na 1 obyv. 1) na 1 obyv.
Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele absolutně
index
v tis. kč
ČR=100
2002
2007
2002
2007
125,3
166,5
100,0
119,5
158,8
170,6
ČR=100
Průměrný starob. důchod 3) (v Kč)
ČR=100
2002
2007
2002
2007
100,0
100
100
100
100
8 747
4 945
100
100
100
100
16,4
8,5
46,2
25,2
95,4
95,3
95
95
94
94
8 659
4 851
107
108
107
106
17,7
9,3
48,8
27,0
225,8
136,2
135,6
143
135
143
144
9 370
6 313
47
42
49
55
8,1
3,1
28,6
13,6
133,4
177,5
106,5
106,6
114
116
105
107
8 766
5 267
86
75
68
47
13,1
6,9
42,5
24,0
119,1
161,0
95,1
96,7
90
96
96
96
8 635
4 882
94
91
82
71
14,7
6,9
48,2
24,7
126,2
165,9
100,8
99,7
100
92
102
102
8 713
5 373
78
70
70
52
10,3
5,2
42,6
18,2
116,2
145,8
92,8
87,6
93
78
94
88
8 607
4 763
117
131
118
130
18,5
11,1
49,1
28,1
111,1
146,6
88,7
88,0
75
75
92
90
8 691
4 699
143
172
172
230
26,7
13,9
55,4
28,0
119,7
154,0
95,5
92,5
100
98
95
89
8 670
4 985
105
109
89
98
16,3
9,1
47,2
25,9
124,4
159,9
99,3
96,0
109
103
95
91
8 624
4 707
94
94
83
69
15,8
6,8
44,2
22,6
115,8
156,3
92,4
93,8
92
98
90
92
8 545
4 748
111
101
101
71
19,6
8,8
51,0
27,1
117,0
158,0
93,4
94,9
95
90
90
95
8 486
4 874
106
93
95
60
15,7
6,3
44,4
27,3
120,2
161,1
95,9
96,8
94
104
94
92
8 653
4 776
105
99
102
108
15,5
8,2
45,0
27,7
116,6
155,0
93,0
93,1
97
100
91
90
8 500
4 669
117
113
118
94
19,6
13,3
56,3
34,8
117,1 112,8
159,5 149,7
93,5 90,0
95,8 89,9
101 78
108 75
87 92
90 92
8 541 8 822
4 607 4 768
103 122
93 141
91 153
74 187
17,5 22,5
9,5 12,5
53,0 54,0
25,2 32,1
1)
2007
Podíl domácností Prům. Vyplacené Vyplacené podle vztahu příjmu podpopříspěvky sociální k životnímu minimu ra v ne- příplatky na bydlení 6) (%) zaměst5) 5) (Kč/obyv.) (Kč/obyv.) nanosti méně než méně než 4) (v Kč) 1,5nás. ŽM 2nás. ŽM ČR=100 ČR=100 2007
2002 2007 2002 2007 2002 2006 2002 2006
jde o zisky podnikatelských subjektů, vč. drobných podnikatelů, které jsou souhrnem důchodu z podnikání (zisku) a důchodu z prac. činnosti (mzdy) pro vlastní podnik zahrnují především mzdy a platy placené zaměstnavateli 3) vyjadřuje stav v prosinci 2007 4) vyjadřuje průměr za 4. čtvrtletí 2007 5) v rámci systému státní sociální podpory (včetně zpětně vyplacených dávek), jsou přiznávány domácnostem s nízkými příjmy 6) průměrné ŽM na domácnost v roce 2002 bylo v ČR 8117 Kč (max: Vysočina 8784, min: Praha 7341 kč), v roce 2006 v ČR 8719 Kč (Vysočina 9170, Praha 7891 Kč) 2)
16
Tab. 1.7: Regionální rozdíly základních ukazatelů životního prostředí - souhrnný pohled Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (emise), ČSÚ (ostatní data)
Měrné emise hlavních znečišťujících látek 2 1) v t/km (REZZO 1-4)
ČR, kraje
Obyvat. (%) Podíl (%) napojení na Ztráty vody čištěných 5) odpad. vod tuhé veřej. veřej. v síti (%) 3) SO2 NOx CO z vypoušt. látky vodo- kanal. tretretretre- vod s ČOV tretre2007 2006 2) 2006 2) 2006 2) 2006 2) 2007 4) 4) nd nd nd nd 2007 2007 nd nd
ČR celkem ČR bez Prahy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhrad. Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslez.
Produkované Nakládání s 6) 6,7) odpady/obyv odpady v pod- komu- (%,2005-7) nicích vt 2007
nální
Pořízené investice na ochranu ŽP 8) (Kč / obyv.)
sklárecydko- 2002- 2005klace vání 2004 2007 2007 v kg
0,80
2,67
3,55
6,10
95,8
92,3
75,2
18,6
2,10
293
15,0
17,8 1 781 1 968
0,78
2,66
3,45
5,86
95,1
91,3
72,0
18,1
1,68
294
16,9
20,3 1 676 1 790
4,76
4,60
19,19
45,16
100,0
99,7
99,7
20,7
5,26
288
8,6
9,4 2 601 3 336
0,98
2,12
3,68
5,88
99,8
82,5
66,5
19,4
1,41
349
9,5
40,6 2 169 2 670
0,50
1,01
1,38
2,75
95,3
91,0
76,8
19,9
1,27
281
7,9
0,62
1,45
1,95
3,30
95,0
82,1
70,6
16,1
2,28
313
22,1
10,9 1 296
969
14,0 1 076 1 984
0,70
5,12
3,62
3,05
98,9
98,4
91,4
14,8
0,94
320
4,5
35,7 1 533 1 505
1,03
13,43
13,19
5,19
97,3
95,6
78,3
24,5
1,84
300
11,2
15,3 2 700 2 470
0,64
1,10
1,62
4,00
99,0
88,5
63,2
23,4
0,91
286
4,4
5,6 1 063 1 136
0,72
1,72
2,01
4,23
93,1
91,2
66,3
21,1
0,88
279
8,5
33,3 1 421 1 779
0,75
3,10
4,09
4,09
95,3
95,8
64,0
15,1
0,82
283
19,5
34,5 1 221 1 741
0,76
0,44
2,12
3,85
81,9
93,0
69,0
14,3
0,80
276
2,4
47,0 1 062 1 379
0,68
0,59
2,65
4,78
96,5
94,6
79,9
15,5
2,95
275
27,7
14,0 2 656 1 765
0,66
1,13
2,30
3,98
96,4
87,9
69,3
19,1
1,06
289
18,6
24,0 1 378 1 293
0,57 1,43
1,77 5,46
2,10 5,90
3,78 28,74
94,6 92,1
89,8 97,3
72,3 70,4
17,7 14,2
1,70 2,45
287 272
10,3 26,7
26,9 1 295 1 365 17,2 1 260 1 812
1)
zahrnuje velké, střední, malé i mobilní zdroje (v poslední kategorii jde především o emise z dopravy) vyjádřeno proti průměru z předchozích 5 let (2001-2005) 3) odpadní vody zahrnují splaškové, průmyslové a ostatní vody, nezahrnují naopak srážkovou (balastní) vodu (ta tvoří 40 % veškeré čištěné vody) 4) porovnáno proti průměru z předchozích 5 let (2002-2006) 5) vyjadřuje podíl nefakturované vody (z důvodu ztrát v trubní síti) na celkové vyrobené vodě určené k realizaci 6) dle sídla podniku 7) započítány jen podnikové odpady se kterými bylo v daném roce nakládáno, tj. vyprodukované, odebrané ze skladu a dovezené ze zahraničí 8) údaj představuje roční průměr (z cen běžného roku), územní zatřídění je provedeno podle kraje sídla investora 2)
Tab. 1.8 Regionální rozdíly ukazatelů charakterizujících vnější vztahy regionu - souhrnný pohled Zdroj: ČNB (zahraniční investice), ČSÚ (ostatní data) 1)
ČR, kraje
Stav PZI (v tis. Kč na obyv., k 31.12.)
2003 2007 ČR celkem ČR bez Prahy Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Podíl (%) aktivních podniků pod zahraniční 2) kontrolou v odvětví (k 31.12.) průmysl
tržní služby
2003 2008 2003 2008
Vývoz zboží z kraje 3) do zahraničí 2003 (mld Kč, b.c.)
2007 (mld Kč, b.c.)
v%
Složení vývozu v r. 2007 (%) podle zboží
podle zemí
v % EU- z toho -27 DE SK
Zahranič hosté v hromad. ubyt. zařízeních (v tis.)
stroje prům. celkem a dop- a sporavní třeb. 2007 prostř. zboží 2008 =100
z toho z Německa 2008
2007 =100
113,8 195,8
20,7
26,8
15,5
22,1
1 372 100,0
2 479 100,0 85,3 30,7
8,7
54,2
10,8
6 649
99,5
1 476
95,3
69,0 107,2
20,8
26,5
9,2
13,6
1 307
95,3
2 342
7,9
54,5
10,9
2 598
97,3
909
91,4
461,1 865,5
19,9
29,9
28,3
37,8
65
4,7
137
5,5 84,1 27,1 21,5
48,4
9,9
118,7 192,4
22,6
28,7
14,8
20,1
255
18,6
497
20,0 87,6 28,4
6,5
68,7
10,1
177
86,3
42
52,7 112,3
34,1
36,5
8,6
13,7
82
5,9
103
4,1 89,3 36,8
4,3
55,1
12,5
301
95,4
73
87,1
90,5 105,5
37,3
43,6
13,5
15,7
107
7,8
219
8,8 94,0 52,5
3,4
70,1
13,5
155
92,0
74
88,4
272
98,9
45,4
94,5 85,3 31,0
4 051 101,0
567 102,2 82,0
58,4
30,2
38,4
14,2
18,5
43
3,1
54
2,2 91,0 63,6
4,4
29,7
12,1
475 100,6
82,6 126,1
26,1
33,2
6,6
12,8
93
6,8
157
6,3 88,5 37,8
6,8
30,2
10,3
129
87,5
68
79,4
67,5 121,4
20,4
26,0
6,5
9,0
66
4,8
101
4,1 81,5 42,5
4,9
52,5
14,0
201
94,7
111
92,6
44,3
54,3
18,8
22,7
5,7
6,6
88
6,4
103
4,2 75,4 33,4
4,5
53,9
7,3
290 100,8
136
87,3
78,6
79,0
13,2
17,6
6,2
9,9
117
8,5
192
7,7 82,4 17,6
3,2
80,1
5,8
59
92,2
14
85,1
61,6 124,1
19,5
23,2
7,8
10,6
71
5,2
107
4,3 86,8 36,9
5,9
57,9
9,7
55
86,5
16
90,2
62,8
73,1
18,2
24,7
11,5
18,2
115
8,4
174
7,0 81,5 24,2
9,7
53,6
14,0
451 104,4
48,7
42,2
14,4
20,6
6,1
7,9
66
4,8
95
3,8 83,5 28,5 11,5
46,8
14,1
97 103,7
47,6 62,4 56,2 131,6
14,1 12,0
18,7 19,5
9,1 4,7
10,6 9,4
72 133
5,3 9,7
121 250
4,9 82,8 31,9 11,7 10,1 86,4 23,1 12,6
31,9 32,9
12,3 5,7
73 94,3 136 103,2
1)
PZI = přímé zahraniční investice jsou zahrnuty jen podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji. Tržní služby = OKEČ G-K (nezahrnují mj. školství, zdravotnictví a veř. správu) 3) údaje jsou vypočteny podle kraje sídla podniku, v roce 2007 nelze část vývozu (6,9 %) územně specifikovat 2)
17
55 100,7 16
86,5
14 92,1 18 104,3
18
