Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb na Rokycansku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – Komunitní plánování sociálních služeb na Rokycansku

Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň

Plzeň 2006

strana 1/21


Obsah: I. Úvod ................................................................................................................................. 3 II. Vymezení cílových skupin pro KPSS na Rokycansku ........................................................ 4 II.1. Senioři............................................................................................................................... 4 II.2. Osoby se zdravotním postižením ....................................................................................... 4 II.3. Osoby ohrožené sociálním vyloučením.............................................................................. 4 III. Analýza rozhovorů s uživateli sociálních služeb na Rokycansku ........................................ 4 III.1. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - senioři .......................................................... 4 III.1.1. Uživatelé služeb žijící v zařízení DPS a ÚSP............................................................. 5 III.1.1.1. Důvod příchodu do zařízení ...................................................................................... 5 III.1.1.2. Spokojenost uživatelů s poskytovanými službami...................................................... 6 III.1.1.3. Připomínky, náměty uživatelů ................................................................................... 7 III.1.1.4. Informovanost uživatelů o sociálních službách .......................................................... 7 III.1.2. Uživatelé sociálních služeb, žijící mimo DPS či ÚSP ................................................ 7 III.1.3. Chybějící články péče dle poskytovatelů ................................................................... 8 III.1.4. Poskytovatelé sociálních služeb na Rokycansku pro seniory ...................................... 8 III.2. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - osoby se zdravotním postižením.................... 9 III.2.1. Uživatelé služeb žijící v zařízeních ÚSP.................................................................... 9 III.2.1.1. Důvody příchodu do ÚSP.......................................................................................... 9 III.2.1.2. Spokojenost uživatelů se službami .......................................................................... 10 III.2.1.3. Připomínky a náměty uživatelů ............................................................................... 10 III.2.1.4. Informovanost uživatelů o sociálních službách ........................................................ 11 III.2.2. Uživatelé služeb žijící mimo zařízení ÚSP .............................................................. 12 III.2.3. Chybějící články péče dle poskytovatelů ................................................................. 13 III.2.4. Poskytovatelé sociálních služeb na Rokycansku pro osoby se zdravotním postižením ............................................................................................................. 13 III.3. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - osoby ohrožené sociálním vyloučením ………………………………………………………………………………………14 III.3.1. Oblastní charita Rokycany - Krizové zařízení pro matky s dětmi ............................. 14 III.3.1.1. Příchod do zařízení a spokojenost s péčí.................................................................. 14 III.3.1.2. Připomínky a náměty uživatelů ............................................................................... 14 III.3.1.3. Otázka zaměstnání .................................................................................................. 15 III.3.2. Oblastní charita Rokycany – Azylový byt sv. Lukáše .............................................. 15 III.3.2.1. Příchod do zařízení a spokojenost s péčí.................................................................. 15 III.3.2.2. Připomínky a náměty uživatelů ............................................................................... 16 III.3.3. Chybějící články péče dle poskytovatelů ................................................................. 16 III.3.4. Poskytovatelé služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením na Rokycansku ........................................................................................................... 16 IV. Závěr............................................................................................................................... 18 IV.1. Senioři............................................................................................................................. 18 IV.2. Osoby se zdravotním postižením ..................................................................................... 19 IV.3. Osoby ohrožené sociálním vyloučením............................................................................ 20

strana 2/21


I. Úvod Cílem analýzy potřeb uživatelů služeb bylo především zprostředkovat možné náměty k diskusi a k zamyšlení při setkávání pracovních skupin v následné plánovací části komunitního plánování sociálních služeb (KPSS). KPSS je založeno na rovnocenné diskusi mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Zástupci těchto tří stran budou společně v pracovních skupinách jednat o budoucí podobě sociálních služeb na Rokycansku v letech 2008-2011. Jejich postavení jsou různá, a proto mají na sociální služby ve městě částečně odlišné úhly pohledu. Jeden z těchto úhlů – pohled uživatelů zprostředkovává předložená analýza. Zadavatel (Město Rokycany) a zpracovatel analýzy (CpKP západní Čechy) se společně rozhodli založit analýzu potřeb uživatelů na kvalitativní metodě výzkumu – rozhovorech. Rozhovory předpokládají osobní kontakt s dotazovanými, který přináší řadu výhod. V KPSS v České republice doposud převládající dotazníkové průzkumy, kdy jsou dotazníky uživatelům distribuovány přes poskytovatele služeb a sbírány prostřednictvím sběrných schránek, osobní kontakt s dotazovanými neumožňují. Neumožňují tedy ani porozumění důvodům, proč byla která odpověď zvolena. Navíc, pro určité kategorie uživatelů (například pro některé uživatele se zdravotním postižením, obyvatele sociálně vyloučených lokalit nebo lidi bez domova) jsou dotazníky zcela nevhodné. Protože informace získané od uživatelů služeb by měly být především podnětnými náměty k diskusi v pracovních skupinách, nestačí pouze získat konstatování ano/ne/nevím nebo spokojen/nespokojen od dostatečně velkého počtu osob (poptávku po tomto typu informace uspokojuje vyhodnocení ankety). Osobní rozhovory s uživateli poskytují příležitost nahlédnout do jejich jedinečných životních situací a porozumět některým motivům jejich jednání. Umožňují také porozumět tomu, co pro člověka v nepříznivé sociální situaci může znamenat využívání sociální služby a které jeho potřeby mohou být touto službou uspokojeny. V případě, že dotazovaní nejsou zcela spokojeni s nabídkou, dostupností (místní, časovou, finanční) nebo kvalitou poskytovaných služeb (například s přístupem poskytovatelů nebo s prostředím, v němž je služba poskytována), jsou výsledkem rozhovorů s uživateli konkrétní připomínky a návrhy na změny. Dotazovaní nebyli při odpovídání svazováni uzavřenými otázkami a nabídnutými možnostmi výběru. Přestože měl rozhovor předem danou osnovu a strukturu (viz příloha), vždy poskytoval uživatelům možnost hovořit i o tématech a problémech, které jim připadají důležité. Osobní kontakt s uživateli služeb rovněž poskytoval příležitost k informování o projektu komunitního plánování, k zodpovězení případných dotazů a především k hledání způsobů, jak by se mohli uživatelé do komunitního plánování zapojit. Někteří z nich se následně přihlásili do pracovních skupin. V porovnání s dotazníkovými průzkumy nepoměrně větší časová a finanční náročnost provádění rozhovorů omezuje počet dotazovaných. Na základě informací získaných z rozhovorů s 712 uživateli proto nelze vyvozovat všeobecně platné závěry o potřebách všech uživatelů. Záměrem rozhovorů s uživateli nebylo ani hodnotit kvalitu jednotlivých poskytovatelů služeb nebo systému sociálních služeb jako celku. Názory dotazovaných zkrátka nejsou a ani nemohou být objektivní. Vždy se jedná o subjektivní názory jednotlivců, kteří byli ochotni rozhovor poskytnout. Kvalitně poskytované sociální služby však mají respektovat individuální přání a potřeby každého uživatele, a proto počet osob, které určitý názor zastávají, není vždy tím rozhodujícím kritériem. Přestože poskytovatelé služeb jsou kvalifikovanými odborníky a vědí o situacích a potřebách uživatelů mnohé, některé jejich postřehy a připomínky pro ně mohou být zdrojem inspirace a příležitostí k zamyšlení. Analýza potřeb uživatelů ale není určena pouze pro poskytovatele služeb, nýbrž i pro laickou veřejnost. Zdaleka ne všichni si dovedou představit situace a problémy, které musejí uživatelé sociálních služeb řešit. Seznámení se s nimi může přispět k hlubšímu pochopení důležitosti sociálních služeb, ke zvýšení zájmu o tyto služby, případně i k jejich podpoře. Analýza potřeb uživatelů služeb zprostředkovává pouze jeden úhel pohledu na sociální služby na Rokycansku. K získání ucelenějšího pohledu je nezbytné konfrontovat připomínky a názory

strana 3/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku uživatelů s informacemi získanými od poskytovatelů služeb, na kterých je založena Analýza poskytovatelů sociálních služeb a Analýza zdrojů systému sociálních služeb. O pohledu laické veřejnosti mnohé vypovídá text Vyhodnocení ankety - Anketa mezi širokou veřejností o potřebách v sociální oblasti.

II. Vymezení cílových skupin pro KPSS na Rokycansku II.1.

Senioři

Jednou z cílových skupin uživatelů sociálních služeb pro KPSS na Rokycansku jsou senioři. Vzhledem k předpokládané odlišnosti mezi způsobem života v přirozeném domácím prostředí a životem v pobytovém zařízení typu domova důchodců, domova-penzionu pro důchodce či ústavu sociální péče je při analýze potřeb uživatelů-seniorů rozlišováno mezi 1. seniory žijícími v přirozeném domácím prostředí a 2. seniory žijícími v domovech pro seniory.

II.2.

Osoby se zdravotním postižením

Cílovou skupinou uživatelů sociálních služeb pro KPSS na Rokycansku jsou též lidé se zdravotním postižením. Vzhledem k různým druhům a stupňům zdravotního postižení je při analýze potřeb uživatelů - osoby se zdravotním postižením rozlišováno mezi následujícími pěti kategoriemi: 1. Smyslové postižení: o Sluchové o Zrakové 2. Kombinované postižení 3. Tělesné postižení 4. Duševní onemocnění 5. Mentální postižení

II.3.

Osoby ohrožené sociálním vyloučením

Osoby ohrožené sociálním vyloučením jsou další z cílových skupin uživatelů sociálních služeb v rámci komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku. 1. Lidé bez domova Sociálním vyloučením jsou potenciálně ohroženi v podstatě všichni uživatelé sociálních služeb, protože se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. Pro účely této analýzy jsou označováni jako ohrožení sociálním vyloučením lidé, jejichž nepříznivá sociální situace je způsobena především tím, že obývají sociálně vyloučené lokality nebo nemají domov.

III. Analýza rozhovorů s uživateli sociálních služeb na Rokycansku III.1. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - senioři

strana 4/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku V rámci analýzy uživatelů sociálních služeb pro cílovou skupinu seniorů bylo celkem provedeno 12 rozhovorů, z nichž 9 rozhovorů s lidmi žijícími v zařízeních poskytujících sociální péči. V domě s pečovatelskou službou (DPS Radnice, DPS Rokycany) žije v současné době 6 respondentů, zbývající 3 respondentky žijí v ústavu sociální péče (ÚSP Liblín). Rozhovory poskytli též 3 respondenti, kteří užívají pečovatelskou službu v domácím prostředí. Věk dotázaných se pohyboval od 77 let do 87 let, délka pobytu v zařízení je od ¼ roku po 6 let. Z 12 respondentů bylo 10 žen a 2 muži.

Dle zdrojů MPSV pečovatelská služba poskytuje službu: dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve specializovaných zařízeních. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Bezúplatně se poskytuje rodinám s nezaopatřenými dětmi v hmotné nouzi, rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let.

III.1.1. Uživatelé služeb žijící v zařízení DPS a ÚSP III.1.1.1. Důvod příchodu do zařízení Obyvatelé DPS Do domovů s pečovatelskou službou i do ústavu sociální péče přišli dotazovaní z různých důvodů. Ve většině případů však zůstali sami a neměl se o ně kdo postarat či prostory ve kterých žili, pro ně byly příliš velké, náročné na údržbu a nevyhovující. („Dům, ve kterém jsem žila, byl bez výtahu, nemohla jsem schody vyjít.“ žena 81 let) Do DPS v Rokycanech přicházejí především lidé, kteří žili ve městě, kdežto do DPS v Radnicích přicházejí lidé z malých obcí v okolí. Pro ty byla častým důvodem pro příchod do DPS neschopnost postarat se o dům a zabezpečení základních životních potřeb. („Nemohla jsem tam zůstat, nenasekala bych si ani dřevo...“ žena z DPS Radnice) Život v těchto zařízeních tak pro obyvatele představuje jistotu, že pokud se o sebe nebudou moci postarat, je tu někdo, kdo jim pomůže. Žena (82 let) žijící v DPS Rokycany konstatovala, že bez služeb, které využívá, by některé věci kvůli svým zdravotním problémům zvládala jen velmi těžko. Jedním z dalších důvodů pro příchod do DPS je možnost soukromí a samostatného bydlení, většina z obyvatel uvedla, že by nechtěli žít ve společné domácnosti se svými dětmi nebo vnoučaty.(„Nechtěla bych bydlet s mladýma, mají jiné názory. Tady mám soukromí.“ žena 81 let, DPS Rokycany) Jiná obyvatelka uvedla, že „rodina má jiné starosti, nemůže se starat ještě o mě“. O možnosti žít v DPS se dozvěděli dotazovaní buď na městském úřadu nebo jsou přímo z regionu a o DPS vědí už dlouho. Obyvatelé ÚSP Do ústavu sociální péče přišly 3 dotazované ženy, protože zůstaly samy (smrt manžela či dětí) nebo se o ně rodinní příslušníci nemohou starat v takové míře, jak vyžaduje jejich zdravotní stav. Podle jejich výpovědi by však byly radši doma nebo v místě svého bydliště, kde mají své známé. („Chtěla jsem být v Plzni, ale vyřízení této žádosti přišlo dřív. Žila jsem v Plzni od 16 let, tady jsem sama…“). Paní, která má rodinu v Radnicích, by byla raději doma a užívala péči své dcery, potřebuje však 24hodinový dohled a v noci u ní dcera být nemůže. („ Stýská se mi. To víte, doma je doma.“) Všeobecně si místo umístění nelze příliš vybírat, na jednotlivá místa v DPS a ÚSP jsou pořadníky a lidé žádající o umístění jsou rádi, pokud se místo uvolní. Dle informací od pečovatelek je

strana 5/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku čekací doba zhruba 2-4 roky, záleží na místě DPS. K časnějšímu umístění do DPS přispěje například v Rokycanech to, pokud dotyčný již využíval některou ze služeb pečovatelské služby ve své domácnosti před příchodem do DPS.

III.1.1.2. Spokojenost uživatelů s poskytovanými službami Obyvatelé DPS Obyvatelé domů s pečovatelskou službou, se kterými byl proveden rozhovor (2 DPS Radnice, 4 DPS Rokycany), si pochvalují zejména pomoc s jídlem a se starostmi o domácnost. Pro mnohé je pravidelný úklid („Starý člověk nevytře, už nemá tu sílu.“) a donáška obědů velkou podporou. („Pro jednoho se vařit nevyplatí, ušetří to čas i finance. A taky už nevydržím tak dlouho stát.“ - žena 77 let). Jiní považují vaření a péči o domácnost za příjemné zpestření dne a donášku obědů či pomoc pečovatelky využívají pouze v případě nemoci nebo jiného omezení. 2 respondenti žijící v DPS Rokycany pobírali některé služby (obědy a úklid) už před příchodem do domova s pečovatelskou službou. Shodně si senioři pochvalují pravidelnost služeb a spolehlivost pečovatelek, jejich ochotu pomoci a snahu dohodnout se. Oceňují jistotu, že se jim dostane pomoci i v základní péči o vlastní hygienu (pomoc při koupání „bezpečnost, nemůže se mi nic stát“, například při uklouznutí). Za výhodu DPS považují také někteří dotazovaní klid a v případě jedné respondentky také to, že v domě bydlí samí starší lidé. Se všemi byla uzavřena smlouva, obyvatelé DPS v Radnicích museli před příchodem podepsat prohlášení o soběstačnosti. DPS Rokycany vyžaduje po nově příchozích nutnost využití alespoň dvou placených služeb. Snaží se tak předejít tomu, aby v domě byli umístěni lidé, kteří žádné služby nevyužívají. Někteří z dotazovaných vyjádřili obavy nad tím, kam by šli v případě zhoršení zdravotního stavu. Na umístění v zařízeních, která poskytují 24hodinovou péči je dlouhá čekací doba a v mnoha případech se může stát, že je žadatel umístěn do zařízení, které je daleko od jeho domova či příbuzných. Dotazovaní z Rokycan by byli rádi, kdyby byl v Rokycanech domov pro staré a nemohoucí občany, kteří se neobejdou bez trvalé pomoci. Ve stávajícím domě s pečovatelskou službou je, i podle vyjádření personálu, poměrně hodně obyvatel, kteří jsou soběstační a do domova přišli proto, aby uvolnili byt rodině. V současnosti je tato skutečnost částečně eliminována pravidlem o využívání minimálně dvou placených služeb, při pobytu v DPS. Jak obyvatelé DPS Rokycany, tak DPS Radnice se shodli, že výhodou je umístění DPS ve městě. Služby jsou tak pro seniory stále dostupné, obyvatelé jsou mezi lidmi a v centru dění. Čas během dne tráví pochůzkami po městě, pokud jim to dovolí zdravotní stav, za hezkého počasí na lavičkách před DPS. Téměř shodně uživatelé odpověděli, že by v DPS i nadále zůstali. Pouze 1 respondent ze 6 žijících v DPS uvedl, že kdyby mohl, žil by jinde. I když si služby a péči v DPS pochvaluje, přeci jen to není prostředí, na které byl zvyklý. Ceny služeb uživatele nezatěžují a jsou pro ně snadno dostupné. („Myslím, že si to může dovolit každý důchodce.“ žena 77 let.) Za finančně náročné je označil pouze 1 dotazovaný. V Rokycanech je 2krát týdně možné navštívit lékaře, který má ordinaci přímo v DPS. Obyvatelé ÚSP Pro dotazované z ÚSP je největší pomocí zázemí a pomoc sester v případě, že potřebují pomoci s péčí o vlastní osobu. S přístupem sester i poskytovatele zařízení jsou spokojeny, podle nich dělají sestry, co mohou, a snaží se všem vyhovět. V takovém množství klientů je to však někdy velmi náročné. I přesto, že jsou s péčí spokojeny, by 2 ze 3 respondentek byly raději jinde, buď doma nebo v místě bývalého bydliště. V případě potřeby nějaké asistence vědí, na koho se obrátit. Obracejí se na sestry či na své blízké, pokud je mají. Za největší pomoc považují pocit bezpečí, který jim ústav sociální péče poskytuje. Vědí, že pokud by se cokoli stalo, je během dne někdo na blízku. Nabízených volnočasových aktivit již ženy kvůli svému zdravotnímu stavu nevyužívají. 2 z dotázaných žen se

strana 6/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku pohybují jen s obtížemi a za pomoci „chodítka“, a tak svůj den raději tráví v parku kolem budovy nebo čtením a luštěním křížovek.

III.1.1.3. Připomínky, náměty uživatelů Uživatelé rokycanského i radnického DPS se vyznačují velkou soběstačností, většina z nich je schopna se sama nebo s malou pomocí pohybovat. Při zjišťování chybějících článků péče se většina uživatelů služeb, jak v DPS Rokycany tak v Radnicích, vyjádřila, že služby jsou dobré a obyvatelé jsou spokojeni. Míra využívaných služeb je různá, u některých dotazovaných zaznělo, že počítají s tím, že časem budou nuceni si nějaké služby přibrat. Bude to záležet na zdravotním stavu. S tím souvisí i mírná obava z budoucnosti: kam půjdou, pokud se jejich zdravotní stav zhorší? Jedna žena uvedla, že má podanou žádost do ústavu sociální péče, kam jsou umisťováni lidé potřebující 24hodinovou péči. Toto zařízení je však dál od jejího bydliště a žena má strach z toho, že to rodina bude mít daleko a bude ji méně navštěvovat. Potřeba domova s následnou péčí a zřízení 24hodinové terénní pečovatelské služby do rodin zazněla i od další ženy. Umožnilo by to více lidem zůstat doma nebo alespoň v místě bydliště. Dotazovaný muž v DPS Rokycany by uvítal donášku jídla i o víkendech. Má sice v místě bydliště dceru, ta je však někdy o víkendu pryč a takovéto rozšíření služby by jí ulehčilo starosti. Při rozhovorech zaznělo celkově jen velmi málo připomínek a návrhů na zlepšení či doplnění péče. V případě potíží, které nemohou řešit s pečovatelkami, se uživatelé obracejí na své rodiny, pokud je mají. Některé z námětů na zlepšení v domech s pečovatelskou službou jsou spíše technického rázu a obyvatelům by umožnily větší komfort. Takovým návrhem je například výměna WC a jejich zvýšení (DPS Rokycany), stávající toalety jsou ve špatném stavu a jsou nízké. Pro starší obyvatele s pohybovými problémy by tak jejich zvýšení znamenalo značnou pomoc. Obyvatelé z DPS v Radnicích si stěžovali na chybějící společenskou místnost, která není v novějším z DPS. Nemají se tak kde scházet. Podle nich by stačila malá útulná klubovna, která by jim byla k dispozici. V druhém domě sice společenská místnost je, ale je poměrně veliká, s vysokými stropy a je těžké ji vytopit, což obyvatele finančně zatěžuje. Společenská místnost není ani v DPS Rokycany, obyvatelé se v zimě scházejí v přístupové hale. Respondentky žijící v ÚSP jsou oproti obyvatelům v DPS odkázány na rozsáhlejší péči sester a jsou jim poskytovány služby ve větší míře. 2 ze 3 žen nemají k pobytu žádné větší výhrady. Nejstarší z dotazovaných žen, která je ve věku 87 let zcela soběstačná, se nelíbí, že bydlí v pokoji s dalšími ženami, z nichž některé jsou upoutány na lůžko. V noci ji prý více nemocné budí. Navrhovala by umístit do pokojů obyvatele se stejnou náročností na péči. Nároky na větší soukromí zazněly od dalších dvou žen, které žijí v pokoji po čtyřech. Všechny tři by uvítaly pečovatelskou službu, která by měla 24hodinový provoz. Mohly by tak být doma, ve svém prostředí a mezi blízkými lidmi.

III.1.1.4. Informovanost uživatelů o sociálních službách Dalších sociálních služeb nevyužívá z dotázaných prozatím nikdo, dle jejich slov to nepotřebují a ani o tom nikdy neuvažovali. Všeobecně je informovanost o dalších možnostech a službách velmi malá. Pouze jedna žena uvedla, že případné informace získává z klubu důchodců. Ostatní respondenti se o sociální služby nezajímají. V Radnicích by uvítali pravidelné informace o sociálních službách v městských novinách. Pokud mají uživatelé v současné době nějaké dotazy týkající se sociálních služeb, obracejí se na pečovatelky.

III.1.2. Uživatelé sociálních služeb, žijící mimo DPS či ÚSP strana 7/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku Pečovatelská služba Rokycany poskytuje též péči v domácím prostředí. Rozhovory byly provedeny celkem ve dvou domácnostech se 3 uživateli, s jedním samostatně žijícím mužem v Rokycanech a dále s druhem a družkou z Hrádku u Rokycan. Dotazovaní oceňují, že mohou zůstat doma a přitom jim někdo pomůže s péčí o domácnost. Doma mají své pohodlí a především soukromí. Doma se budou snažit zůstat, dokud to bude možné a dovolí jim to zdravotní stav. Využívání pečovatelské služby jim umožňuje, aby mohli žít tímto způsobem a běžným každodenním životem. Velmi důležité je prý i to, že alespoň jednou za den někdo přijde. Pro samostatně žijícího člověka je to často jediný kontakt s okolím. Pečovatelská služba zajišťuje pro obyvatele zmíněných domácností základní péči o domácnost (běžný úklid, 2x ročně velký úklid), nákupy, pochůzky na poštu či pro léky a obědy. Na službě oceňují pravidelnost a spolehlivost, bez služby by se již neobešli. V jednom případě zaznělo, že dotázaný „nemusí být nikomu vděčný“. Služba je placená za jednotlivé úkony a cena respondenty nijak nezatěžuje. S přístupem pečovatelek jsou všichni spokojeni, chválí si ochotu a flexibilitu. Pokud je nutné měnit dohodnuté úkony, lze se bez problémů domluvit jinak. Muži z Rokycan dokonce zachránila pečovatelka díky své spolehlivosti a každodennímu příchodu jeho život. Pečovatelskou službu využívají v Hrádku u Rokycan od roku 1996, v Rokycanech od roku 2003. S fungováním služby jsou spokojeni a zatím ani jeden z respondentů neuvažoval o tom, že by mu nějaká služba chyběla. Informace týkající se sociálních služeb získává pár někdy z novin nebo od „sestřičky“, muž z Rokycan je členem Svazu diabetiků a tělesně postižených, informace také nalézá na internetu.

III.1.3. Chybějící články péče dle poskytovatelů Podle informací od poskytovatelů chybí pro seniory především pečovatelská služba, která by fungovala i v rámci malých obcí a umožnila by tak zůstat uživatelům v jejich prostředí. Služby my měly být flexibilnější a více uzpůsobeny požadavkům jednotlivých lidí. Malá je podle poskytovatelů také kapacita stávajících domů s pečovatelskou službou. Dále v regionu chybí denní stacionář pro staré a zdravotně postižené občany.

III.1.4. Poskytovatelé sociálních služeb na Rokycansku pro seniory Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje pracoviště Rokycany

-

Pečovatelská služba města Rokycany

-

základní sociální poradenství odborné sociální poradenství osobní asistence průvodcovské a předčitatelské služby odlehčovací služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením základní sociální poradenství pečovatelská služba

DPS Hrádek

-

základní sociální poradenství

Ústav sociální péče Mirošov

-

domov pro osoby se zdravotním postižením domov pro seniory domov se zvláštním režimem základní sociální poradenství odborné sociální poradenství

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy - ÚSP Mirošov

strana 8/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku -

domov pro osoby se zdravotním postižením domov pro seniory domov se zvláštním režimem pečovatelská služba

Svaz diabetiků ČR

-

Oblastní charita Rokycany

-

odborné poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením základní sociální poradenství osobní asistence průvodcovské a předčitatelské služby sociálně aktivizační služby pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením podpora samostatného bydlení odlehčovací služby sociální rehabilitace osobní asistence pečovatelská služba

Ústav sociální péče Liblín

Město radnice

Poskytování služeb pro rodinu a domácnost – Alena Vostrovská, Dis.

-

III.2. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - osoby se zdravotním postižením Pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením bylo provedeno 11 rozhovorů. 8 z 11 dotázaných žije v ústavu sociální péče (ÚSP Mirošov, ÚSP Liblín), další 3 dotázaní jsou sami uživateli služeb či rodinní příslušníci uživatelů. Věkové rozmezí dotázaných je velmi široké, od 40 let do 77 let. Délka pobytu v zařízení se pohybovala od ½ roku do 6 let pobytu. Z 11 respondentů byli 4 muži a 7 žen.

III.2.1. Uživatelé služeb žijící v zařízeních ÚSP III.2.1.1. Důvody příchodu do ÚSP V ústavech sociální péče bylo provedeno celkem 8 rozhovorů s uživateli služeb, 3 uživatelé s tělesným postižením žijí trvale v ÚSP Mirošov, zbývajících 5 uživatelů s diagnózou duševně nemocných žije v ÚSP Liblín. Na otázku, proč do ÚSP přišli, odpovědělo 7 z osmi uživatelů, že důvodem byla ztráta zázemí způsobená smrtí rodinných příslušníků, kteří dotyčnému pomáhali, nebo ztráta domova po řešení vážné osobní krize. („Přišla jsem z domova, zemřeli mi rodiče, neměl se o mne kdo postarat.“ ) Někteří z obyvatel ÚSP Liblín sem přišli z jiných zařízení. Jedna z respondentek odkázala přímo na svůj zdravotní stav, který jí neumožňuje žít jinde než v domě s 24hodinovou péčí. („Prognóza zdravotního stavu mi neumožňuje žít jinde. Vím, že je to nejlepší místo, kde mohu žít.“ žena 77 let) Svoji roli v příchodu do ÚSP hrají i finance. („Mám kde bydlet, finančně bych neměl na to bydlet sám.“ muž 44 let) Jak ukazují výpovědi, příchodem do ÚSP získala většina klientů zázemí a pocit, že pokud se o sebe nebudou moci postarat sami, je tu někdo, kdo jim pomůže. Tato možnost pro některé z nich nebyla pouze střechou nad hlavou, ale, jak řekl jeden z dotazovaných, přímo „životní zázemí“. 4 z osmi klientů pomohla žádost do ÚSP vyplnit rodina, 3 klienti přišli z jiného zařízení (ÚSP Stod, Psychiatrická léčebna v Dobřanech). Na otázku, zda si mohli vybrat zařízení, kam půjdou, odpověděli 4 z nich, že to možné nebylo, pouze 2 odpověděli kladně, 2 z dotázaných nevěděli.

strana 9/21


III.2.1.2. Spokojenost uživatelů se službami Při dotazování na spokojenost s pobytem a poskytovanou péčí v zařízeních se rozhovor s klienty z velké většiny odvíjel od jejich pocitu, že pobytem v ÚSP získali zázemí a jistotu pomoci. Z respondentů, kteří odpověděli na otázku po spokojenosti se službami, jich všech 7 odpovědělo kladně. Služba jim poskytuje ve všech případech zázemí, o které přišli. Pokud potřebují pomoc s péčí o vlastní osobu, je vždy někdo na dosah. Někteří z dotazovaných oceňují též to, že se nad ně nikdo nepovyšuje a jednání s personálem probíhá bez konfliktu. V ÚSP Mirošov si paní velmi pochvalovala rehabilitaci a šikovné rehabilitační sestry. V rámci jejího zdravotního stavu je to veliká pomoc. Paní si také chválila bydlení v samostatném jednolůžkovém pokoji. Poskytuje jí soukromí, které je v jejím věku a zdravotním stavu potřebné, a ona sama si této možnosti cení. Samostatný pokoj si také pochvaloval muž (43 let), který je s pobytem spokojený. Podle jeho slov „je tu svobodný přístup“ a na službě oceňuje také to, že má možnost z ÚSP odjet se svými přáteli například na koncert. V ÚSP Liblín se někteří z obyvatel zapojili do denního provozu zařízení a pomáhají například s prací na zahradě či sestřičkám. Podle jejich názoru jim to přináší pocit užitečnosti a naplnění dne, který jinak většina klientů tráví samostatně. Muž žijící v ÚSP Liblín, který přišel z Dobřan, si pochvaluje klid a venkovské prostředí. Naopak žena (40 let) si postěžovala, že zde nemá co dělat. Život v ÚSP jí poskytl zázemí, ale byla zvyklá na samostatnou domácnost a ta jí chybí. Během dne prý nejčastěji uklízí nebo se věnuje ručním pracím, to ale není využití času, jaké by si představovala. Klienti ÚSP Liblín mají možnost se účastnit hromadných zájezdů do divadla či různých výjezdových pobytů, což velmi využívají a oceňují. I přesto, že jsou dotazovaní s pobytem v ÚSP většinou spokojeni, polovina z nich by uvítala možnost jiného bydlení, a to buď doma nebo u rodičů, případně u svých dětí („Chtěla bych bydlet se synem, ale ten nemá zázemí.“ žena 41 let ÚSP Liblín) V mnoha případech to však není možné.

III.2.1.3. Připomínky a náměty uživatelů Obyvatelé obou zmíněných ústavů sociální péče, se kterými byly rozhovory provedeny, se liší svým zdravotním stavem i potřebami. Při dotazování na to, co klienti postrádají, co by se mělo změnit či o co by se mohla služba rozšířit, jsme se dotkli celé řady témat. S přístupem sester a personálu bylo spokojeno 6 z 8 dotázaných, 2 klienti si stěžovali na nedostatek sester, a to v obou zařízeních (obyvatelka ÚSP Mirošov - „Je jich tu málo, udělají, jen co mají.“, obyvatelka liblínského ÚSP „Oddělají jen, co musí, a jdou domů.“) Klientka z mirošovského zařízení si také postěžovala na neochotu pomocného personálu, především sanitářů. Hezké dny by prý ráda trávila na sluníčku, ale vzhledem k nedostatku personálu ji nemá kdo vyvézt ven. Zbývající 2 dotazovaní z ÚSP Mirošov takový problém nepociťují. Námět na změnu v denním režimu klientů přinesl rozhovor se 77letou ženou žijící v ÚSP Mirošov už 3 roky. Dle jejího názoru je snídaně podávaná v 7 hodin ráno příliš brzo. Žije sice v jednolůžkovém pokoji, ale sociální zařízení sdílí s dalšími obyvateli. Pokud chce být na snídani připravená, musí vstávat brzy, aby se stihli při používání sociálního zařízení vystřídat. Uvítala by také větší propojenost jednotlivých oddělení, a to zejména v informacích o jednotlivých klientech, jejich zdravotním stavu a potřebách. Někdy prý podle jejích slov „komunikace vázne“. Další připomínky k pobytu v zařízení ÚSP byly z velké většiny technického rázu. „Budovy nejsou šité na míru lidem, kteří sem přijdou“, upozorňovala obyvatelka na projekty zařízení. Vzhledem k tomu, že v zařízení typu ústavu sociální péče bydlí lidé, kteří se často špatně pohybují, bylo by dobré při projektování sociálních zařízení myslet na jejich potřeby, například vybudováním zvýšených toalet či sprchových koutů bez nutnosti překračovat do nich malý schůdek. Stejný problém

strana 10/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku popisuje klientka u vstupu na balkón, kam se pravděpodobně po zhoršení svého zdravotního stavu nedostane. Z pozice uživatele zařízení vzešla i poznámka ke společným chodbám a pomocnému zábradlí. Zábradlí je vyrobeno z plochého prkna, což v případě nevolnosti klienta neumožňuje bezpečné zachycení, ale naopak ruka po zábradlí sklouzne. K zajištění celodenního lékařského dozoru napomáhají v ústavu zvonky, které jsou umístěny na pokojích, a v případě potíží mohou klienti zavolat pomoc. Takové zvonky však chybí v přízemních pokojích a jejich obyvatelé tak raději vlastní mobilní telefony, aby si zajistili pocit bezpečnosti. Podle jejich názoru to však není dostačující a zvonky by měly být přidány. Obyvatelé z liblínského ÚSP si nejčastěji stěžovali na nedostatek soukromí a velikost zařízení („Nelíbí se mi být mezi tolika lidmi. Bylo by lepší, kdyby zařízení bylo menší.“). Vzhledem k tomu, že ÚSP poskytuje služby pro osoby s různým zdravotním postižením i zdravotním stavem, mají tito lidé rozličné potřeby. Žena, která v zařízení žije již 6 let, si stěžovala na velké množství lidí v zařízení a agresivitu některých ostatních obyvatel („Je tu hodně nemocných lidí, někdy jsou agresivní, člověk má mezi nimi strach. Je nás tu moc, různí lidé, nejde to dohromady. Agresivita na nás dlouhodobě působí špatně“). Na neohleduplnost klientů k sobě navzájem si postěžoval 51letý muž, který do Liblína přišel z ÚSP Stod. Na otázku, s čím je nespokojen, odpověděl přáním: „kdyby byli k sobě klienti více ohleduplní“. Nedostatek soukromí pociťují obyvatelé především díky tomu, že sdílejí pokoje s dalšími klienty, kteří mají odlišné potřeby a sociální návyky (žena 41 let: „Mohlo by to být lepší, menší pokoje, míň lůžek. Jsme na pokoji se starou paní…“). Na otázku, zda se obyvatelům líbí prostředí zařízení, odpovídali někteří kladně, jiní přicházeli s návrhy („Ucházející, komfort by mohl být i větší, některé pokoje jsou malé“ muž 51 let, „chtělo by to něco zorganizovat, aby to vypadalo hezky“ žena 41 let). Zajímavým podnětem jsou též připomínky k poloze obou zařízení. ÚSP Mirošov je umístěn cca 1,5 km za obcí, ÚSP Liblín v centru malé obce, v prostoru bývalého zámečku obklopeného parkem. Názor na umístění zařízení se u samotných klientů liší, někteří jsou rádi v klidném prostředí s možností vyjít ven a na procházku do přírody. Obyvatelka ÚSP Mirošov by uvítala větší možnost volby mezi zařízeními i co do jejich polohy. Podle jejího názoru jsou taková zařízení zbytečně umísťována na okraj obcí, jejich obyvatelé jsou tak „odříznuti od života“, často předčasně. V ÚSP Liblín by klienti uvítali větší četnost spojů do Plzně, kam jezdí na příležitostné návštěvy. Na otázku, zda se uživatelů služeb pracovníci v zařízeních ptají, jak by si službu představovali, byly odpovědi různé. Někteří řekli, že neví, jiní, že se s tím nikdy nesetkali. V jednom ze zařízení probíhá pravidelné sezení klientů s ředitelkou zařízení. Téměř všichni odpověděli, že pokud mají problém, ví, za kým jít a na koho se případně obrátit. Nejčastěji uváděli staniční sestru.

III.2.1.4. Informovanost uživatelů o sociálních službách Z rozhovorů jasně vyplývá, že z osmi uživatelů používá další sociální službu pouze 1 z klientů. Služba osobní asistence mu umožňuje opustit ÚSP a navštívit příležitostně koncert či jiné kulturní a sportovní akce. Ostatních 7 klientů žádnou další službu nepoužívá ani žádnou nezná. O informace z oblasti sociálních služeb se zajímají pouze 2 z dotázaných, novinky nalézají v novinách či v televizi, případně se ptají sester a personálu. O malé informovanosti o možnostech jiných služeb hovořila i jedna ze sester. Podle jejího názoru by mohli alespoň někteří z klientů žít v jiných typech zařízení, protože jsou relativně soběstační, o těchto službách bohužel nevědí a sami si pomoci nedokáží. Jiný způsob života by podle jejího názoru umožnil klientům návrat k běžným sociálním návykům. Přání žít jinde vyjádřily i dvě z obyvatelek ÚSP Liblín slovy: „chtěla bych být svojí paní“ (žena 41 let) a „zvládla bych domácnost sama, nemám zázemí, není východisko…“

strana 11/21


III.2.2. Uživatelé služeb žijící mimo zařízení ÚSP Rozhovory o sociálních službách byly provedeny též s uživateli a rodinnými příslušníky uživatelů, kteří nepobývají v některém ze zařízení s trvalou péčí. Kontakty na respondenty zprostředkovalo rokycanské pracoviště Centra pro zdravotně postižené. Muž, který žije v obci nedaleko Rokycan, neměl velké připomínky. Nejvíce využívá poradenských služeb z Centra pro zdravotně postižené, v ostatních záležitostech se obrací především na svoji rodinu. Podle jeho názoru se lidé v malých obcích na služby neobracejí, v mnohem větší míře zde funguje sousedská výpomoc, která nahrazuje „pečovatelskou službu“. Je to například výpomoc s nákupy či dovezení léků z lékárny (v obci dotazovaného žije jiný zdravotně postižený muž, kterému prý rodina respondenta také občas vypomáhá, například s nákupy…). Další organizace, které by jemu a jeho rodině ulehčily starosti, respondent nezná. Jako přínos by hodnotil vznik poradenského centra i jinde než v Rokycanech, protože region je široký. Zbývající 2 respondentky se starají o rodinného příslušníka. 47letá žena má syna s kombinovaným zdravotním postižením. V její péči o syna je pro ni překážkou nedostatečná bezbariérovost města v přístupu do veřejných institucí a málo parkovacích míst pro držitele ZTP. Stížnost padla i na špatný stav sociálního zázemí ve veřejných prostorách. Z jejích slov vyplývá, že o zlepšení by se měli snažit především představitelé města. Centrum pro zdravotně postižené se podle dotazované orientuje na to, co jeho klienti potřebují, podává jim novinky ze sociální sféry, jako například kam se mají s určitým problémem obrátit a o jaké příspěvky je možné žádat. Pro syna používá ve škole asistenci, se kterou je spokojená. Uvítala by však, kdyby asistenci dělali i muži. Ženy, podle jejích zkušeností, nemají takovou sílu při pomoci synovi a též by bylo dobré, kdyby měl syn „pánskou společnost“. Na službě si cení to, že díky ní má také společnost nejenom její syn, ale i ona. V rámci klubu má možnost potkávat se s dalšími lidmi. Za užitečnou by považovala možnost dopravy pro osoby se zdravotním postižením i do vzdálenějších míst, například doprava vlakem je příliš složitá. („Je těžké objednat vagón s plošinou…“) Přínosný by také byl svoz lidí se zdravotním postižením, umožnilo by jim to větší možnost účastnit se různých akcí. Dobré by bylo i rozšíření asistenční služby, o takové službě neví. Podle jejích představ by byla vhodná služba například hlídání dětí, jejíž zaměstnanci by věděli, jak zacházet se zdravotně postiženým člověkem, a dotazovaná by se tak nebála nechat s nimi syna o samotě. Starost o rodinného příslušníka se zdravotním postižením je časově náročná, taková služba by umožnila rodičům si odpočinout. V případě této respondentky hodně pomáhá rodina, kdyby ji neměla, potřebovala by asistenci. O dalších službách v regionu neví. („V podstatě nevím, jaké služby fungují.“) Informace jí podává Centrum pro zdravotně postižené nebo si je přečte v bulletinu pro ZP. Podle jejích slov nemá radnice příliš otevřený přístup a měla by se více zajímat o to, co lidé chtějí. I do plánování veřejných prostor by se měli zapojit lidé, kteří ví, co zdravotně postižení občané potřebují, a pro které to je. Mají osobní zkušenost, která může být v takovém rozhodování přínosná. Jako problém definovala hledání práce: „po 11 letech je velmi těžké sehnat práci, i kdybych si služby pro syna zaplatila“ . Kdyby to bylo možné a práci našla, rozhodně by pracovat šla. Vzhledem k její situaci by jí vyhovoval částečný úvazek, to je však problém. Vrátit se zpět do pracovního procesu by jí umožnilo odejít do jiného prostředí. Druhá dotazovaná odkazovala na podobné problémy, jako je málo parkovacích míst pro držitele ZTP a málo možností bezbariérových bytů pro zdravotně postižené občany. Žena, jejíž muž se ocitl po úraze na invalidním vozíku, byla nucena se ze dne na den začít zajímat a starat se o zdravotně postiženého člena rodiny. V takové situaci je podle jejích slov těžké najít jakékoli informace o dalších možnostech a nevěděla, kam se obracet. Pokud v současnosti něco potřebuje, obrací se na Centrum pro zdravotně postižené, v některých případech na Centrum Paraple, které poskytuje právní poradenství. Obrátila se i na služby Občanské poradny, konzultace jsou však na objednání, a to jí nevyhovuje. Za problém považuje malou kapacitu asistenční služby a vysoké ceny soukromých pečovatelských agentur, na které podle jejího názoru nemůže finančně dosáhnout. Osobní asistence pro manžela

strana 12/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku by jí vyhovovala, pomohla by jí se starostí o jídlo a mytí. V současné době jí hodně vypomáhá rodina, rodiče manžela a u určitých úkonů i děti. Uvítala by také větší možnost bezbariérového bydlení. Nově postavené byty jsou malé a nepočítají s tím, že člověk na invalidním vozíku může mít také rodinu, která potřebuje více prostoru. Jak své starosti řešit neví. („Nevím, často to člověk už radši nechce řešit.“) Kromě Centra pro zdravotně postižené hledá informace v novinách a odborných časopisech. Poradenská služba poskytuje respondentce vědomí toho, že se má kam obrátit. Volnočasové aktivity jí pomáhají si odpočinout. Doba využívání služby se u dotázaných pohybuje v rozmezí od 4 do 6 let.

III.2.3. Chybějící články péče dle poskytovatelů Podle slov poskytovatelů chybí na Rokycansku zařízení chráněné a rehabilitační dílny a denní stacionář pro zdravotně postižené občany. Špatná je také možnost dopravy a bezbariérové vstupy do veřejných institucí. Sami poskytovatelé vidí jako nedostatek malou kapacitu osobní asistence. Ze zkušenosti poskytovatelů, kteří pomáhají klientům s hledáním práce, vyplývá též neochota firem zaměstnávat osoby se zdravotním znevýhodněním a neochota přizpůsobit pracovní dobu zdravotnímu stavu a možnostem dojíždění klientů.

III.2.4. Poskytovatelé sociálních služeb na Rokycansku pro osoby se zdravotním postižením Centrum pro zdravotně postižené Plzeňského kraje pracoviště Rokycany

-

Pečovatelská služba města Rokycany

-

základní sociální poradenství odborné sociální poradenství osobní asistence průvodcovské a předčitatelské služby odlehčovací služby sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením základní sociální poradenství pečovatelská služba základní sociální poradenství

-

domov pro osoby se zdravotním postižením domov pro seniory domov se zvláštním režimem základní sociální poradenství odborné sociální poradenství domov pro osoby se zdravotním postižením domov pro seniory domov se zvláštním režimem pečovatelská služba

-

základní sociální poradenství osobní asistence průvodcovské a předčitatelské služby sociálně aktivizační služby pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením podpora samostatného bydlení odlehčovací služby sociální rehabilitace sociálně terapeutické dílny

DPS Hrádek Ústav sociální péče Mirošov

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy - ÚSP Mirošov Ústav sociální péče Liblín

Město radnice Oblastní charita Rokycany

-

strana 13/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku Sdružení Ledovec

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR – ZO Rokycany Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých

Svaz diabetiků ČR – územní organizace Rokycany

-

základní sociální poradenství odborné poradenství sociální rehabilitace podporované zaměstnávání

-

odborné sociální poradenství

-

základní sociální poradenství odborné sociální poradenství průvodcovské a předčitatelské služba telefonická krizová pomoc odborné poradenství sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením základní sociální poradenství

Klub Korálky, ARPZPD v ČR

-

ÚSP Zvíkovec

-

Poskytování služeb pro rodinu a domácnost – Alena Vostrovská Dis.

-

základní sociální poradenství týdenní stacionář sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace osobní asistence pečovatelská služba

III.3. Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb - osoby ohrožené sociálním vyloučením V rámci analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb ve skupině osoby ohrožené sociálním vyloučením bylo provedeno celkem 7 rozhovorů. 2 rozhovory poskytly ženy žijící v Krizovém zařízení pro matky v Rokycanech, 5 rozhovorů muži bez domova využívající azylový byt sv. Lukáše v Rokycanech. Délka pobytu se pohybuje od ½ roku do 4,5 let, věk respondentů mezi 19 a 60 lety.

III.3.1. Oblastní charita Rokycany - Krizové zařízení pro matky s dětmi III.3.1.1. Příchod do zařízení a spokojenost s péčí Obě ženy žijící v zařízení, které bylo zřízeno Oblastní charitou v Rokycanech, přišly do krizového domu pro matky s dětmi po rozchodu se svými partnery („Rozvedla jsem se, dostala jsem výpověď z bytu…“). Do krizového zařízení se dostaly na doporučení pracovníků sociálního a zdravotního odboru MěÚ. Podle jejich slov si moc vybírat nemohly a byly obě rády, že mají kde být. Vzhledem k tomu, že obě mají malé dítě, potřebovaly okamžité zázemí. Mladší z žen si posteskla, že měla jít radši do Plzně, má to blíž k rodičům, v Rokycanech má ale zase více přátel. Tím, že jim byla nabídnuta možnost pobývat v charitním zařízení, získaly „střechu na hlavou“ ve chvíli, kdy nevěděly, kam se obrátit. Jedna z žen konstatovala, že na místní „ubytovny“ neberou ženy s dětmi, takže toto pro ni byla jediná možnost. Na otázku, čeho si na službě cení, odpověděly obě shodně, že neví, co by se stalo, kdyby taková služba ve městě nebyla. Starost měly především o své děti. („Kdyby služba nebyla nevím, co bych dělala. Vzali by mi syna z péče a já bych skončila pod mostem“ žena 19 let, „nevím, jak by to dopadlo se synem“ žena 40 let).

III.3.1.2. Připomínky a náměty uživatelů strana 14/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku Služba jim poskytuje základní zázemí a personál je nápomocný. („Řeší s námi vše, co potřebujeme, .. moc pomáhají, pomohou zařídit, poradí.“ žena, 19 let.) Oceňují čistotu zařízení, dobré sociální zařízení i služby nočního správce. Zařízení by mohlo být větší, aby mohlo poskytnout zázemí více ženám, posteskla si jedna z nich. O ceně, kterou platí za ubytování, se zmínily jako o pro ně relativně vysoké, ale zvládnutelné, někdy však s pomocí jejich okolí. Za největší problém považují obě ženy budoucnost a možnost ubytování jinde než v charitním zařízení. („Nemám peníze na to zařídit si vlastní bydlení, …. , kdyby byla alespoň nějaká bezúročná půjčka.“ žena 19 let) Jedna z žen si stěžovala na neochotu zástupců státní správy s ní řešit její problém. Jako východisko vidí ženy v možnosti získat sociální byt od města. Byty by to mohly být i malé. Pokud mají nějaký problém, obrací se především na zaměstnankyně charity, které je někdy na jejich pochůzkách po úřadech doprovázejí. Zkušenost s jinou organizací má pouze jedna z dotázaných, navštívila právního poradce v rámci služeb Občanské poradny. Oblastní charita má se svými klienty uzavřenou smlouvu o poskytování služby.

III.3.1.3. Otázka zaměstnání Obě ženy mají malé syny a v současné době jsou bez zaměstnání. Na otázku, jestli ví o tzv. rekvalifikačních kurzech, které nabízí úřad práce, odpověděly, že by se jim to líbilo. Jedna z dotazovaných žen má o rekvalifikační kurz podanou žádost, není si však zcela jistá, k čemu jí rekvalifikace do budoucna bude („Jsem vyučená prodavačka, ale mám syna…“), druhá z žen přikládá rekvalifikaci větší význam („Sehnala bych líp práci, dělala jsem u krav...“). Investovat do rekvalifikací je pro ně v současné situaci těžší. Mladší z žen projevila poměrně velkou ochotu nalézt si práci a snažit se získat rekvalifikaci, i kdyby si měla částečně přispívat (max. 100 Kč). Druhá žena by si nemohla dovolit finančně přispět. Obě ženy by byly ochotné na místo rekvalifikací docházet a věnovat jim zhruba 4 – 5 hodin denně. Další z podmínek, která by jim rekvalifikaci umožnila, by bylo absolvovat kurz v místě bydliště, minimalizovat tak náklady a čas (obě mají malé dítě). Navrhly, že by bylo dobré, kdyby šlo cenu kurzu postupně splácet. Jedna z respondentek má ročního syna a práci na plný úvazek vzhledem k povinnostem nehledá, ráda by si však našla alespoň brigádu. Druhá žena má syna ve školním věku, uvítala by práci na částečný úvazek. Podle jejích zkušeností však zaměstnavatelé nechtějí brát do pracovního úvazku ženy s dětmi („Když řeknu, že mám dítě, tak mě nechtějí vzít.“). Jiné organizace, které by jim pomohly z jejich situace, neznají a nedůvěřují jim. („Ani nevěřím, že by mi někdo z nějaké organizace pomohl.“)

III.3.2. Oblastní charita Rokycany – Azylový byt sv. Lukáše III.3.2.1. Příchod do zařízení a spokojenost s péčí V Azylovém bytě sv. Lukáše žije v současné době 5 mužů ve věku od 46 do 61 let. Délka jejich pobytu je různá, nejdelší je však 4,5 roku. O možnosti ubytování v azylovém době se dozvěděli většinou od kurátora pro dospělé, který funguje v rámci zdravotního a sociálního odboru MěÚ v Rokycanech. K příchodu do zařízení se váží různé životní příběhy ztráty domova a přístřeší. Někteří z mužů zůstali bez zaměstnání a po rozchodu s partnerkou a ztrátě bydlení se ocitli ve finanční nouzi, kterou nedokázali nijak řešit. („Vykopla mě z domu, šel jsem na zastávku, tam jsem byl tejden, pak se mě ujali nějaký hodný lidi a po tejdnu jsem šel sem…“) Jeden z mužů má rodinu, přítelkyni a dítě, žijí však u příbuzných. Společně nemají dostatek financí na zaplacení nájmu a obživu. Jiní to zkoušeli na ubytovně, ty ale nemají v Rokycanech dostatečnou kapacitu a jsou drahé. Se službami Oblastní charity jsou spokojeni, s personálem problém nemají. Azylový byt je umístěn vedle krizového zařízení pro matky s dětmi, v takovém soužití také problém nevnímají. Obě zařízení jsou oddělená, společný mají pouze venkovní příchod do domu. Ze strany uživatelů služeb vznikl návrh na rozšíření služby o otevírací dobu zařízení i v neděli. Podle pravidel azylového bytu

strana 15/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku nemají „obyvatelé“ obývat prostory přes den a čas tak tráví v okolí města. V případě nepříznivého počasí by pro ně byla velká pomoc, kdyby bylo povoleno v zařízení zůstat. Návrh je podpořen jejich finanční spoluúčastí, raději by platili více s možností užívat prostor i během dne (neděle, svátky, nepříznivé počasí...) Z rozhovoru vyplynulo, že by bylo dobré zřídit zde malou společenskou místnost, která by umožnila větší soukromí pro 6 mužů v jedné místnosti. Uvítali by též víc místa na své věci. V současnosti je v jednom pokoji 6 malých skříněk a úložný prostor je podle klientů nedostatečný.

III.3.2.2. Připomínky a náměty uživatelů Za svůj nejpalčivější problém považují všichni svoji budoucnost a řešení otázky bydlení a zajištění dostatku financí. Kromě jednoho muže, který je zdravotně postižený, mají všichni zaměstnání a denně do něj docházejí. Podle jejich slov ale není plat dostatečně vysoký na to, aby byli schopni zaplatit nájem a měsíční výlohy na živobytí. Na otázku, zda by byli ochotni nějaký byt sdílet, odpověděli, že to není možné. („Někdo má rodinu..., nedělalo by to dobrotu.“) Svoje zaměstnání si hlídají a snaží se, aby o něj nepřišli. Z předchozí zkušenosti vypovídají, že v jejich věku kolem padesáti „už je nikdo nechce“. („Po padesátce už nás nikdo nezaměstná“). Často se prý také setkali s tím, že dostali práci na dobu určitou, což je pro člověka v nejisté situaci podstatně nevýhodné. Jako východisko ze situace vidí pomoc města v zajištění jiného bydlení. Jejich představa, je sociální byt, alespoň jedna místnost a sociální zařízení. Takový byt ale podle jejich slov není možné získat, a proto většina z nich při otázce na budoucnost nevěděla co odpovědět.

III.3.3. Chybějící články péče dle poskytovatelů Dle poskytovatelů chybí na Rokycansku krizové ubytovací zařízení, pro osoby které se ocitnou v nouzi. Špatná je také situace v oblasti sociálního bydlení. Na dlouhodobou nezaměstnanost má dle poskytovatelů negativní vliv špatná dopravní obslužnost regionu.

III.3.4. Poskytovatelé služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením na Rokycansku Středisko komunita

křesťanské

pomoci-terapeutická

Diakonie ČCE - Středisko v Rokycanech

Sdružení Ledovec

Oblastní charita Rokycany

-

základní sociální poradenství telefonická krizová pomoc krizová pomoc sociálně aktivizační programy pro rodiny s dětmi terapeutické komunity sociální rehabilitace základní sociální poradenství odborné sociální poradenství nízkoprahové zařízení pro děti a mládež terénní programy základní sociální poradenství odborné sociální poradenství sociální rehabilitace podporované zaměstnávání základní sociální poradenství osobní asistence tísňová péče průvodcovské a předčitatelské služby podpora samostatného bydlení sociálně aktivizační služby pro seniory a pro

strana 16/21


Ulice - Agentura terénní sociální práce o.s.

-

osoby se zdravotním postižením sociální rehabilitace sociálně terapeutické dílny azylové domy krizová pomoc noclehárna

-

terénní programy

strana 17/21


IV. Závěr V rámci analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb na Rokycansku bylo provedeno celkem 30 rozhovorů. Při získávání kontaktů byly velmi nápomocné místní organizace, které zprostředkovali kontakty na své klienty a v některých případech poskytly prostor pro rozhovory ve svém zařízení. Ve většině případů bylo navázání kontaktu zprvu rozpačité a nejisté, dotazovaní se ptali k jakému účelu rozhovory poskytují a „jestli to k něčemu bude“. Během rozhovoru jsme mnohdy narazili na závažná osobní témata. Lidé, kteří poskytli rozhovor, nejčastěji vyjadřovali obavy nad svojí budoucností. Někteří mají největší strach ze zhoršení zdraví, jiní o své základní zázemí či zajištění svých blízkých.

IV.1. Senioři Spokojenost s poskytovanými službami ü Pomoc s jídlem a starostí o domácnost. ü Pochvalují si pravidelnost služeb a spolehlivost pečovatelek. ü Výhodou je umístění DPS ve městě. Služby města jsou pro seniory stále dostupné, obyvatelé jsou v centru dění, mezi lidmi. ü Ceny služeb uživatele nezatěžují a jsou pro ně snadno dostupné. ü Uživatelé žijící mimo DPS či ÚSP oceňují kontakt s okolím skrze pečovatelskou službu, pravidelnost a spolehlivost služby. ü Terénní pečovatelská služba umožňuje lidem zůstat v jejich domovech.

Připomínky a náměty uživatelů ü Dlouhá čekací doba na umístění v zařízení s 24 hodinovou péčí. ü Stávající zařízení s trvalou péčí jsou daleko od místa bydliště respondentů, obavy z osamění. ü Potřeba domova s následnou péčí. ü Zavedení 24 hodinové terénní pečovatelské služby do rodin, což by umožnilo více lidem zůstat ve svém přirozeném prostředí. ü Technické detaily zařízení, které nejsou uzpůsobeny obyvatelům se zdravotními problémy. ü Chybějící společenská místnost v DPS. ü Zařízení jsou příliš veliká, malé soukromí obyvatel. ü Sdílení více lůžkových pokojů zhodnotila naprostá většina dotázaných jako nepříjemné a zasahující do jejich osobního soukromí vzhledem k věku a zdravotním obtížím.

Informovanost uživatelů o sociálních službách ü Informovanost je všeobecně velmi malá. ü Informace nejčastěji poskytují pečovatelky.

strana 18/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku ü Návrhem na zlepšení jsou pravidelné informace o sociálních službách v městských novinách.

Chybějící péče dle poskytovatelů ü Chybějící pečovatelská služba i v malých obcích regionu. ü Větší flexibilita. ü Malá kapacita stávajících DPS. ü Chybějící stacionář pro staré a zdravotně postižené občany.

IV.2. Osoby se zdravotním postižením Spokojenost s poskytovanými službami ü Uživatelům žijícím v zařízení sociální péče, poskytuje služba zázemí, o které přišli (ztráta pečujících osob, zhoršení zdravotního stavu). ü Personál je příjemný a vstřícný. ü Možnost rehabilitace. ü Jednolůžkový pokoj poskytuje obyvatelům zařízení větší soukromí. ü Dotazovaní žijící mimo ÚSP oceňují službu poradenského centra, kde získávají nové informace z oblasti sociálních služeb. ü Volnočasové aktivity přinášejí odpočinek a společnost.

Připomínky a náměty uživatelů ü Návrh na změnu denního režimu klientů v zařízeních. ü Technické detaily budov, které „nejsou šité na míru lidem, kteří sem přijdou.“ ü Nedostatek soukromí a příliš veliká zařízení, málo jednolůžkových pokojů. ü ÚSP poskytuje služby pro osoby s různým zdravotním postižením i zdravotním stavem, tito lidé mají rozdílné potřeby, které nejsou vždy kompatibilní. ü Klienti v zařízení jsou k sobě často neohleduplní. ü Zařízení jsou zbytečně umísťována na okraj obcí, jejich obyvatelé jsou tak daleko od okolí a společnosti. ü V malých obcích funguje mnohem více sousedská výpomoc „nahrazující“ pečovatelskou službu, která v obcích není. ü Malá bezbariérovost města v přístupu do veřejných institucí. ü Málo parkovacích míst pro ZP. ü Špatný stav bezbariérových sociálních zařízení ve městě. ü Návrh na větší zapojení mužů do osobní asistence.

strana 19/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb – KPSS na Rokycansku ü Větší možnost dopravy pro ZP. ü Svoz lidí se ZP na společenské akce. ü Hlídací služba pro děti, která by znala základy zacházení se ZP. ü Do plánování veřejných prostor by se měli zapojit i lidé, kteří ví, co zdravotně postižení potřebují. ü Malá kapacita asistenční služby. ü Nově vzniklé bezbariérové byty nepočítají s tím, že zdravotně postižený člověk může mít rodinu. Jsou příliš malé. ü Vznik poradenského centra i mimo Rokycany, vhledem k velikosti regionu. ü V zařízeních jsou umístěni i klienti, kteří by byli schopni se sami o sebe s jistou podporou postarat.

Informovanost uživatelů o službách ü Uživatelé jsou málo informováni o různých službách a možnostech. ü Využití dalších služeb, například podporovaného bydlení, by některým klientům ÚSP umožnilo návrat k běžným sociálním návykům, k běžnému životu. O takové možnosti, ale nejsou informováni. ü Nejčastěji získávají respondenti informace od „sester“ nebo z poradenského centra.

Chybějící péče dle poskytovatelů ü Chybí chráněné a rehabilitační dílny. ü Chybí stacionář pro staré a zdravotně postižené občany. ü Špatná možnost dopravy. ü Nedostatečná bezbariérovost veřejných institucí. ü Nedostatečná kapacita osobní asistence. ü Neochota firem zaměstnávat osoby se zdravotním znevýhodněním a neochota přizpůsobit pracovní dobu jejich zdravotnímu stavu. ü Chybí podporované zaměstnávání, podporované bydlení.

IV.3. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Spokojenost s poskytovanými službami ü Služba poskytuje uživatelům životní zázemí, bez kterého by se neobešli. ü Pomoc při vyjednávání osobních záležitostí na úřadech. ü Ochota zaměstnanců a jejich osobní přístup.

strana 20/21


Připomínky návrhy uživatelů ü Větší kapacita krizového zařízení pro matky s dětmi. ü Návrh na změnu otevírací doby azylového bytu sv. Lukáše, otevření bytu v případě špatného počasí a o víkendech či svátcích. ü Zřízení malé společenské místnosti při azylovém bytě. ü Větší úložný prostor v azylovém bytě. ü Finanční podíl by na rekvalifikačních kurzech byl možný, kdyby se cena kurzu dala postupně splácet. ü Dotazovaní mají obavu z budoucnosti, především z bydlení a finančního zajištění. ü V otázce bydlení očekávají nejvíce pomoc od města, v podobě sociálních bytů. ü Respondenti považují za nevýhodu při hledání zaměstnání svůj věk přes 50 let.

Chybějící péče dle poskytovatelů ü Krizové ubytovací zařízení. ü Sociální bydlení. ü Špatná dopravní obslužnost, která má negativní vliv na zaměstnanost.

strana 21/21

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb na Rokycansku

Recommend Documents