Analýza pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Analýza pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o.

Červen 2014

Eliška Říkovská

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. CR.

Tato absolventská práce s názvem „Analýza pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o.“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038

“Inovace

vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato absolventská práce analyzuje pohledávky ve firmě TSS Group s.r.o., která se zabývá především prodejem zabezpečovacích systémů. Práce analyzuje možnosti zlepšení řízení pohledávek ve společnosti. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy z oblasti pohledávek od jejich vzniku až po jejich zánik. V praktické části je vytvořena analýza pohledávek v jednotlivých letech ve firmě. Na základě výsledků z analýzy jsou navržena doporučení ke zlepšení.

Klíčová slova: pohledávky, splatnost, kvalita pohledávek, analýza, věřitel, odběratel, dlužník

ABSTRAKT This graduate thesis analyzes the receivables in the company TSS Group s.r.o., which sells security systems. This thesis analyzes options of improving the management of receivables in the company. In theoretical part are characterized the basic concepts of receivables from their inception to their extintion. In practical part is created analysis of receivables in each year in the company. Based on the results of the analysis are proposed recommendations for improvement.

Keywords: receivables, maturity, quality receivables, analysis, creditor, purchaser, debtor

Za odborné vedení mé absolventské práce bych chtěla poděkovat mému garantovi, kterým byla slečna Zuzana Mrvová a dále také všem ostatním zaměstnancům firmy TSS Group s.r.o., kteří mi pomáhali celou mou pracovní stáž. Chtěla bych také poděkovat mému konzultantovi, kterým byla Ing. Šárka Vránová, za pomoc při psaní mé absolventské práce.

Prohlášení

Já, Eliška Říkovská, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma ,,Analýza pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o.“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíž

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Zlíně, dne 12. 05. 2014 .......................................... podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1 CHARAKTERISTIKA POHLEDÁVEK................................................................. 9 1.1 DEFINICE POHLEDÁVEK ..................................................................................... 9 1.2 DŮVODY VZNIKU POHLEDÁVEK ......................................................................... 9 1.3 POHLEDÁVKY V ÚČETNICTVÍ ............................................................................. 9 1.3.1 Oceňování pohledávek ..................................................................... 10 2 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK ........................................................................................ 11 2.1 PŘEDMĚT ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK ........................................................................ 11 2.2 PODMÍNKY PRODEJE ........................................................................................ 11 2.2.1 Splatnost faktur................................................................................. 11 2.3 SYSTÉM DISKONTŮ .......................................................................................... 12 2.4 POSKYTNUTÍ OBCHODNÍHO ÚVĚRU .................................................................. 12 2.5 ZAJIŠŤOVACÍ PROSTŘEDKY .............................................................................. 14 2.5.1 Pojištění ............................................................................................ 14 2.5.2 Záloha ............................................................................................... 14 2.5.3 Zástavní právo .................................................................................. 14 2.5.4 Ručení ............................................................................................... 15 2.5.5 Bankovní záruka ............................................................................... 15 2.5.6 Postoupení pohledávky..................................................................... 16 2.5.7 Faktoring .......................................................................................... 16 2.5.8 Forfaiting .......................................................................................... 16 2.5.9 Opatření v platebním styku .............................................................. 17 2.6 MONITOROVÁNÍ POHLEDÁVEK ........................................................................ 18 3 VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ................................................................................ 19 3.1 ZPŮSOBY VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ................................................................. 20 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 22 4 FIRMA TSS GROUP S.R.O. ................................................................................... 23 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................ 23 4.2 HISTORIE FIRMY TSS GROUP A.S. .................................................................... 24 4.2.1 Pobočka ve Zlíně .............................................................................. 25 4.3 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ....................................................................................... 26 4.4 KONTAKT SE ZÁKAZNÍKY ................................................................................ 26 4.5 STRUKTURA ZÁKAZNÍKŮ DIVIZE ZABEZPEČENÍ OBJEKTŮ ................................. 26 4.6 DODAVATELÉ .................................................................................................. 27 4.7 KONKURENČNÍ VÝHODA FIRMY TSS GROUP S.R.O. ......................................... 28 4.8 PRODEJNÍ PODMÍNKY FIRMY TSS GROUP S.R.O. .............................................. 29 4.9 ANALÝZA POHLEDÁVEK VE FIRMĚ TSS GROUP S.R.O. ..................................... 29 4.9.1 Analýza stavu pohledávek v letech 2010 - 2013 .............................. 29 4.9.2 Analýza stavu pohledávek v roce 2010 ............................................ 33 4.9.3 Analýza stavu pohledávek v roce 2011 ............................................ 35 4.9.4 Analýza stavu pohledávek v roce 2012 ............................................ 37

4.9.5 4.9.6

Analýza stavu pohledávek v roce 2013 ............................................ 39 Souhrnný přehled struktury pohledávek po splatnosti v letech 2010 – 2013 ...................................................................................... 40 4.10 ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK VE FIRMĚ TSS GROUP S.R.O. .......................................... 42 4.10.1 Zjištění bonity zákazníka.................................................................. 42 4.10.2 Platební podmínky............................................................................ 42 4.10.3 Evidence pohledávek ........................................................................ 42 4.10.4 Způsoby zajištění pohledávek .......................................................... 43 4.10.5 Vymáhání pohledávek ...................................................................... 43 4.11 NÁVRHY ZLEPŠENÍ SYSTÉMU ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK VE FIRMĚ TSS GROUP S.R.O. ............................................................................................................... 45 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 51 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 52 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 53 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 54

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

7

ÚVOD Pro každý podnikatelský subjekt je důležité úspěšně prodávat své výrobky, služby a zboží na trhu, ale stejně tak je důležité, aby za to, co bylo poskytnuto, bylo i zaplaceno. Ve vyspělých zemích probíhá převážně placení na základě vystavených faktur (s časovým odstupem), proto jsem se ve své AP rozhodla zabývat tématikou pohledávek. V teoretické části absolventské práce budou charakterizovány pohledávky a jejich význam z účetního pohledu. Dále práce bude zkoumat strukturu procesu řízení pohledávek, například co je předmětem řízení pohledávek, jaké jsou zajišťovací prostředky při vzniku pohledávek, monitorování pohledávek, kde se práce zaměří na ukazatele doby obratu a rychlost obratu pohledávek, a v neposlední řadě na způsoby vymáhání pohledávek. Praktická část absolventské práce bude zaměřena na analýzu pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o. Z tohoto důvodu bude nejprve provedena charakteristika společnosti, popsána její historie, přiblížena specifika trhu, na kterém působí, a další informace týkající se předmětu její činnosti. Dále bude provedena analýza struktury pohledávek za zvolené období 2010 až 2013, ve které bude zhodnocen stav a struktura pohledávek. V další kapitole praktické části bude přiblížen proces řízení pohledávek, který je součastně ve firmě uplatňován. Cílem této části práce bude provedenou analýzou řízení pohledávek firmy zjistit slabá místa v řízení těchto aktiv a navrhnout vhodná řešení, která budou v budoucnu použita pro zlepšení systému řízení pohledávek.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

CHARAKTERISTIKA POHLEDÁVEK

Pohledávky ovlivňují řadu stránek finančního hospodaření firmy – majetkovou strukturu společnosti, její finanční strukturu, v návaznosti na to likviditu společnosti, náklady i výnosy společnosti, neboť vznik pohledávky je účetně vznikem výnosu společnosti. Míra vlivu pohledávek na tyto stránky finančního hospodaření závisí přirozeně mj. na jejich kvantitativní výši a podílu v majetkové struktuře firmy. (Vozňáková, 2004, str. 7)

1.1 Definice pohledávek Pohledávka je nárok podniku na příjem peněžních prostředků. Má charakter obchodního úvěru a nejčastější pohledávky jsou krátkodobé (do jednoho roku). (Finance a my, 2008, str. 16)

1.2 Důvody vzniku pohledávek Základním druhem vzniku pohledávek jsou pohledávky z obchodního styku. Jedná se především o pohledávky vyplývající z předmětu činnosti, tedy z prodeje výrobků, zboží nebo služeb na fakturu. Podniku vzniká daňově zdanitelný příjem už v okamžiku vystavení faktury (=pohledávky výnosové). Mezi tyto pohledávky patří i pohledávky vůči dodavatelům při placení předem či poskytování záloh na dodávky zboží (= pohledávky rozvahové). (Edlerová, 2006, str. 11) Pohledávky z ostatních důvodů vznikají jako nároky z poskytnutých půjček, odpočtů daní či ze soudních rozhodnutí, ale také např. jako nároky vůči společníkům na splacení kapitálu či na úhradu ztrát. (Edlerová, 2006, str. 11) Z jiného pohledu můžeme rozdělit pohledávky na vlastní, o nichž bylo při jejich vzniku účtováno v našem podniku, a cizí, které vznikly nakoupením od jiného podniku. (Edlerová, 2006, str. 11)

1.3 Pohledávky v účetnictví Pohledávky se ukazují v rozvaze na straně aktiv jako součást nehmotného oběžného majetku. O veškerých pohledávkách se účtuje v účtové třídě 3. Účtuje se zde jak o pohledávkách krátkodobých, s dobou splatnosti do jednoho roku, tak i o dlouhodobých, s dobou


10

splatnosti delší než jeden rok. Pro účel výkaznictví je nutné jejich rozlišení, krátkodobé a dlouhodobé pohledávky uvádět samostatně, s využitím vhodného analytického členění. (Machová, 2010, str. 63) 1.3.1 Oceňování pohledávek Pohledávky jsou při svém vzniku oceňovány jmenovitou hodnotou, a v případě nabytí za úplatu nebo vkladem společníka, pořizovací cenou. Další skupinu tvoří pohledávky, které firma pořídila a určila k dalšímu obchodování. Tyto pohledávky jsou oceňovány reálnou hodnotou, za kterou je považována tržní hodnota stanovená kvalifikovaným znalcem nebo jiným odborníkem. Při oceňování pohledávek je tedy důležité brát zřetel na jejich původ a okamžik, ke kterému jsou oceňovány. (Bařinová, Vozňáková, 2007, str. 135)


2

11

ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK

Jak uvádí Studijní materiály k projektu finance a my (2008, s. 17), řízením pohledávek lze charakterizovat činnosti podniku, jejichž cílem je optimální usměrňování pohledávek.

2.1 Předmět řízení pohledávek Předmětem řízení pohledávek může být jejich objem (podíl pohledávek na oběžném majetku, podíl pohledávek z obchodního styku na celkových pohledávkách), vývoj, struktura pohledávek podle různých kritérií, rentabilita (jejich výnosnosti přisuzovaná jako přínos k čistému zisku), rovnoměrnost či nerovnoměrnost pohledávek, doba splácení pohledávek (inkasní lhůta), likvidnost (do lhůty splatnosti a po ní, sporné, pochybné, nedobytné pohledávky), subjekt pohledávek, rizika spojená s pohledávkami (pokles odbytu, platební neschopnost, spekulace, podvody). (Valach, 1999, str. 135)

2.2 Podmínky prodeje Každá firma se snaží být lepší než konkurence, proto se snaží zákazníkům nabídnout co nejlepší prodejní podmínky. 2.2.1 Splatnost faktur Splatnost faktur vyjadřuje dobu, na kterou dodavatel poskytuje dodavatelský úvěr ve výši dané právě touto fakturou. Delší doby splatnosti zvyšují celkovou úroveň pohledávek. Doba splatnosti faktur je jedním z bodu jednání o uzavření obchodu, proto neexistuje jednoznačný vzorec, jak takovou splatnost určit. Snahou dodavatele je vždy dobu splatnosti co nejvíce zkrátit, naopak odběratel se jí snaží prodloužit. Dodavatel může odběrateli pomoct, pokud mu poskytne prodlouženou splatnost. Politika řízení pohledávek musí jasně stanovit, v jakých mantinelech se při poskytování splatnosti faktur mohou obchodníci pohybovat. (Kislingerová, 2007, str. 429) 

Platba předem - platbu předem budou nejspíše vyžadovat producenti unikátních výrobků na zakázku, které nelze prodat jinému zákazníkovi. Lze požadovat platbu předem v celé své výši nebo alespoň částečnou úhradu, která bude dostatečně stimulovat zákazníka k odebrání výrobků, protože jinak by uhrazená záloha znamenala zbytečný náklad významné výše. Platba předem bude také vyžadována u zákazníků, kteří v minulosti měli problémy s platební morálkou nebo jsou zcela neznámí a dodávka na fakturu by byla příliš riskantní.(Kislingerová, 2007, str. 429)

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 

12

Prodej za hotové - prodej za hotové při předání dodávky je alternativou platby pro rizikové zakázky. Není však vhodná u vyšších částek, jejichž nezabezpečený převoz může být ohrožen přepadením. Určitým řešením tohoto rizika může být angažování externího přepravce, který dodá zboží tzv. na dobírku. Prodej za hotové má svá opodstatnění rovněž u malých, nepravidelných nebo nových zákazníků, u nichž dodavatel nezkoumá bonitu. (Kislingerová, 2007, str. 429)



Splatnost běžná v oboru - většina zákazníků však bude dostávat platební podmínky, které jsou běžné v daném oboru, aby nabídka dodavatele nebyla méně výhodná než u konkurence. Pokud však jsou jiné parametry nabídky nadstandardní nebo unikátní, lze splatnost zkrátit nebo jinak zpřísnit, protože bude vyvážena jinými výhodami pro zákazníka. (Kislingerová, 2007, str. 429-430)

2.3 Systém diskontů Využití skonta za včasnou platbu znamená, že zákazník zaplatí za dodávku dříve, než byla dohodnutá standardní splatnost a za to dostane určitou slevu. Pozitivní efekty pro dodavatele: 

menší objem pracovního kapitálu, který by bylo potřeba financovat,



snížení rizika vzniku nedobytných nebo pozdě hrazených pohledávek,



menší administrativní náklady spojené s vymáháním pohledávek

Negativním efektem pro dodavatele je snížení ceny výrobku. (Kislingerová, 2007, str. 452) Prakticky systém diskontů funguje tak, že ve smlouvě nebo na faktuře je uvedena platební podmínka např. 7/12. To znamená, že pokud odběratel uhradí fakturu do 12 dnů od jejího vystavení, má nárok na skonto ve výši 7% z celkové ceny na faktuře. Když skonto nevyužije, platí plnou cenu do 70 dnů, což je standardní odklad splatnosti. (Kislingerová, 2007, str. 452)

2.4 Poskytnutí obchodního úvěru Rozhodování o poskytnutí obchodního úvěru znamená komu a za jakých podmínek bude obchodní úvěr poskytnut. U budoucích zákazníků je důležité nejprve ověřit bonitu klienta. (Radolcová, 2011, str. 17) Smyslem prověřování zákazníkovi bonity je samozřejmě snaha vyhnout se nedobytným pohledávkám, které mohou přivodit krizové situace v hospodaření dodavatele, a zbytečně


13

velkému podílu pozdě platících zákazníků. Ke zhodnocení důvěryhodnosti lze využít informace z externích zdrojů, ale i interní informace o zkušenostech s daným partnerem v minulosti. (Kislingerová, 2004, str. 411) Postup při ověření bonity zákazníka shrnuje Kislingerová (2007, str. 441) konceptem 6C. 1. Capital (kapitál). Jaký má zákazník kapitál, bude schopen platit? 2. Charakter (reputace). Jaká je platební morálka zákazníka, platí dodavatelům včas, je spolehlivý? Jaká byla platební morálka zákazníka v minulosti? Kdo společnost řídí, kdo ji vlastní? Jaká je pověst zákazníka v oboru? 3. Capacity (kapacita). Má zákazník dostatečné kapacity pro podnikání, dostatek lidí? Jak zkušený management zákazník má, jak dlouho podniká? 4. Conditions (podmínky). Jaké jsou vnější podmínky, ve kterých zákazník podniká a jaká je konkurenční pozice? Jak je zákazník závislý na ekonomice? 5. Coverage (pojištění). Jak je zákazník pojištěn, například proti živelným katastrofám, dopadu přerušení provozu, čelí kurzovým, technickým rizikům? 6. Collateral (zajištění). Jaké zajištění zákazník nabízí, slouží jeho majetek k zajištění bankám nebo jiným firmám? Výše uvedeným rizikovým faktorům nemusí být přikládán velký význam, pokud je zákazník pravidelným odběratelem. V tomto případě bude zdrojem platební morálka zákazníka v minulosti, když s dodavatelem obchodoval. Proto je důležité, aby informace o platební historii zákazníků byla pečlivě zaznamenávána. (Kislingerová, 2007, str. 441) Při ověřování bonity nového zákazníka, se kterým nemá společnost žádné zkušenosti, existuje spousta možností jak informace zjistit. Řada informací je volně přístupná na internetu (ARES, obchodní rejstřík…), nebo může firma využít služeb externích institucí, které se zaměřují na sběr dat a zkoumání úvěrové schopnosti. Stanovení limitů Po rozhodnutí, zda dodavatelský úvěr poskytnout, je třeba určit jeho výši. Smyslem stanovení limitů dodavatelského úvěru není přesně spočítat, jaký druh si může odběratel dovolit. Spíše jde o stanovení úrovně, která je z obchodního hlediska opodstatněná, která umožní zákazníkovi rozumný rozvoj a tím i růst objednávek a jejich splácení. Zohlednění objektivního rizika zákazníka má menší význam. (Kislingerová, 2007, str. 446)


14

2.5 Zajišťovací prostředky Pro podnik jako věřitele je poskytování obchodního úvěru zákazníkovi spojeno s rizikem nezaplacení, proto by měl požadovat různé formy zajištění, které by vedly k uspokojení pohledávky v případech, kdy dlužník svůj dluh nesplatí včas. (Edlerová, 2006, str. 21) 2.5.1 Pojištění V České republice už lze pojistit i pohledávku, především pokud jde o pohledávku ze zahraničního obchodu. Lze pojistit i tuzemskou pohledávku, ale u těch je vysoká míra spoluúčasti. V současné době již existují v ČR společnosti, které se zabývají pojištěním plateb. Mezi nejznámější patří společnosti EGAP, ČESCOB a Gerling. Uvedení pojistitelé zpravidla disponují rozsáhlými databázemi, takže dokáží posoudit bonitu odběratele. (Vozňáková, 2004, str. 70) 2.5.2 Záloha V současnosti je používání zálohových plateb velmi rozšířeno. Formou zálohy bývá placena část nebo i celá hodnota smluvené ceny dodávky. Výše zálohy není dána žádným předpisem, a závisí tedy jen na dohodě mezi dodavatelem a odběratelem. (Vozňáková, 2004, str. 70) 2.5.3 Zástavní právo Za jeden ze zajišťovacích prostředků je všeobecně uznáváno také zástavní právo. Účastníky právního vztahu jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Dalším účastníkem může být zástavce, tj. osoba, která zastavila věc k zajištění dlužníkova závazku. Zástavce může být totožný s osobou dlužníka, může však jít o osoby odlišné. Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky tím, že v případě jejich řádného a včasného nesplnění je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené. (Vozňáková, 2004, str. 70) Zástavní právo plní dvojí funkci: 

zajišťovací - vede dlužníka ke splnění povinnosti splatit dluh



nahrazovací - pro případ, že dlužník závazek nesplní, dává věřiteli možnost uspokojit svou pohledávku z předmětu zástavy


15

Zástavní právo vzniká na základě: 

písemné smlouvy,



soudem schválené dědické smlouvy,



ze zákona.

(Vozňáková, 2004, str. 71) 2.5.4 Ručení Ručení je zajišťovacím prostředkem, který je upraven zvlášť pro oblast občansko-právní a zvlášť pro oblast obchodních vztahů. Ručení je zajišťovací vztah, který na rozdíl od práva zástavního nevzniká mezi věřitelem a dlužníkem, ale mezi věřitelem a třetí osobou odlišnou od dlužníka. Ručením se zabezpečuje uspokojení pohledávky věřitele, který může uspokojení své pohledávky dosáhnout z majetku třetí osoby odlišné od dlužníka, tj.ručitele. Tím se zmenšuje riziko věřitele spojené s návratností jeho pohledávky. Ručením lze zajistit i pohledávku, která vznikne v budoucnu nebo jejíž vznik je závislý na splnění podmínky. Za jednu pohledávku se může zaručit jeden nebo více ručitelů. Ručení vzniká na základě písemného prohlášení ručitele adresovaného věřiteli, čímž ručitel bere na sebe odpovědnost vůči věřiteli, že pohledávku uspokojí, když ji neuspokojí dlužník. Z prohlášení musí být jasné, kdo je věřitel, dlužník, pohledávka a omezení ručení. (Vozňáková, 2004, str. 71-72) 2.5.5 Bankovní záruka Bankovní záruka je druhem ručení, kde v roli ručitele vystupuje banka. Stejně jako ručení je upravena kompletně a výlučně v obchodním zákoníku. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí závazek věřitele, jestliže dlužník svůj závazek nesplní, nebo budou-li splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Záruční listina by měla být přílohou kupní smlouvy a měla by rovněž obsahovat údaj o částce, do jejíž výše se banka zavazuje ručit, její charakteristiku a dobu platnosti záruky. (Edlerová, 2006, str. 25) Rozdíl oproti institutu ručení spočívá v tom, že v případě bankovní záruky existuje vyšší právní jistota, že bude věřitel uspokojen. Bankovní záruka je uskutečňována za úplatu, která je stanovená podle délky platnosti záruky a míry rizika. (Edlerová, 2006, str. 25)


16

2.5.6 Postoupení pohledávky Postoupení pohledávek je způsob, jímž nastává změna v osobě věřitele pohledávky, stejně jako je tomu u jejího prodeje. Rozdíl zde však existuje, neboť na základě smlouvy mezi dosavadním a novým věřitelem přecházejí na nového věřitele veškerá práva i příslušenství k pohledávce včetně všech lhůt. Postoupení pohledávky jinému subjektu znamená, že tento subjekt se stává vůči témuž dlužníkovi věřitelem namísto postupitele. Věřitel může postoupit pohledávky jinému subjektu bez souhlasu dlužníka nebo postoupit pohledávky za úplatu či bez ní. Poté co je pohledávka postoupena, je postupitel povinen neodkladně o této skutečnosti informovat dlužníka. (Vozňáková, 2006, str. 76-77) 2.5.7

Faktoring

Faktoring spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Faktoringové společnosti odkupují pohledávky, které nejsou jištěny žádným ze zajišťovacích instrumentů. Faktoringová smlouva se většinou uzavírá na určité časové období. Jde o písemnou smlouvu o postoupení pohledávky. Faktor odkoupí od klienta všechny pohledávky, které splní podmínky faktoringové smlouvy. K postoupení pohledávky není potřebný souhlas dlužníka. (Vozňáková, 2004, str. 75) Faktoring dává společnostem k dispozici hotovost, kterou potřebují ke své další činnosti. Ty pak nemusí mít vázané finanční prostředky v pohledávkách. Faktoring se tedy stává alternativním zdrojem financování. (Vozňáková, 2004, str. 76) 2.5.8 Forfaiting Forfaitingové společnosti stejně jako faktoringové společnosti odkupují od svých klientů pohledávky. Liší se od faktoringových společností především tím, že odkupují obvykle pohledávky se splatností minimálně 90 dní a provádějí odkupy i s několikaletou splatností (4 a více let). Dalším významným rozdílem je, že postupované pohledávky musí být nějakým způsobem jištěny (např. dokumentárním akreditivem, bankovní zárukou, popř. avalovanou směnkou). Jestliže odběratel forfaitingové společnosti nezaplatí, může tato společnost vymáhat plnění na těch osobách, které se za kontrakt některým z instrumentů zaručily. (Většinou to bývají banky). (Vozňáková, 2004, str. 76)


17

2.5.9 Opatření v platebním styku 

Směnka – můžeme jí charakterizovat jako dlužný cenný papír obsahující zákonem předepsané náležitosti. Směnka představuje abstraktní závazek. Abstraktní závazek spočívá v tom, že nároky oprávněných majitelů směnky nejsou vázány na příčinu vzniku závazků. Jestliže se dlužník cítí nezavázán k zaplacení směnky, musí u soudu prokázat nesplnění formálních náležitostí směnky nebo obsahových náležitostí, např. ve smyslu vadné dodávky. Základní členění směnek: směnka vlastní obsahuje bezpodmínečný písemný závazek výstavce uhradit určitou částku oprávněnému majiteli směnky. Směnečník se k této povinnosti zavazuje jen tehdy, pokud směnku akceptoval. Zvláštní druh směnky cizí představuje směnka cizí na vlastní řad, v níž je výstavce totožný s osobou, jíž má být podle směnky zaplaceno. Dalším zvláštním druhem cizí směnky je zastřená směnka vlastní, kde vystupuje výstavce a směnečník jako jedna a táž osoba. Používání směnky v dodavatelkoodběratelských vztazích má ještě své další nesporné výhody. Především banky nabízí zprostředkování celé řady operací se směnkami, např. aval, akcept nebo eskont směnky. (Marek, 2009, str. 336-337)



Dokumentární akreditiv - akreditiv je písemný závazek banky, která se podmíněně zavazuje na základě žádosti klienta (kupujícího - odběratele, v tomto případě je nazýván příkazcem) a na jeho účet zaplatit oprávněné osobě (prodávajícímu - dodavateli, v tomto případě beneficientovi), jestliže tato osoba splní

do

určité

doby

stanovené

podmínky.

Těmito

podmínkami

je

u dokumentárního akreditivu předání přesně stanovených dokumentů. Výhodou akreditivu je, že příjemci akreditivu (dodavateli) vzniká pohledávka za bankou místo pohledávky za příkazcem (odběratelem). Dokumentární akreditiv se používá především při obchodování se zahraničím. (Vozňáková, 2004, str. 73) 

Dokumentární inkaso - je opět využíváno především v zahraničním obchodě. U dokumentárního inkasa je vydání dokumentů odběrateli podmíněno zaplacením. Je výhodné především pro odběratele, neboť mu umožňuje platit až v době převzetí dokladů. (Vozňáková, 2004, str. 74)


18

2.6 Monitorování pohledávek Etapa průběžného monitorování stavu a vývoje pohledávek je velmi často opomíjena, a to především u malých a středních podniků. Firmy se často zaměřují na jedné straně na prevenci a příčiny vzniku pohledávek a na druhé straně na jejich vymáhání a dohled nad jejich průběžným stavem a vývojem zůstává zapomenut. (Rejzková, 2013, str. 18) K monitorování pohledávek se nejčastěji používají ukazatelé rychlosti obratu a doby obratu pohledávek. Obratovost pohledávek - tento ukazatel podle Valacha (1999, str. 137) udává v podobě počtu obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na peněžní prostředky. Tržby Rychlost obratu pohledávek = ------------------Pohledávky Doba obratu pohledávek - tento ukazatel je někdy nazýván jako průměrná doba inkasa. Udává se za jak dlouho (ve dnech) jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky neboli délku obchodního úvěru, na který podnik v průměru prodává své výrobky. Při porovnání vypočtené hodnoty se stanovenými lhůtami splatnosti můžeme z hodnoty ukazatele usoudit, zda inkaso probíhá v souladu se stanovenou platební podmínkou. (Edlerová, 2006, str. 27-28) Pohledávky Doba obratu pohledávek = ------------------Tržby za 1 den


3

19

VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

Jedním z hlavních cílů řízení pohledávek je to, aby zákazníci platili své závazky včas. Pokud přes veškerou snahu tato preventivní opatření selžou a dojde ke vzniku pozdě hrazených nebo nedobytných pohledávek, musí se společnost soustředit na jejich vymáhání. Dříve než firma zvolí postup a metody vymáhání pohledávek, měla by si ověřit, proč zákazníci své závazky neplní, jestli platit nemohou nebo nechtějí. (Kislingerová, 2007, str. 455) 

nemohou platit - dostali se do druhotné platební neschopnosti kvůli svým zákazníkům, nemají dostatek kapitálu ani přístup k externím zdrojům financování od bank.



nechtějí platit - zneužívají slabší pozici věřitele z důvodu vysoké konkurence nebo nedostatečného ošetření vymahatelnosti jeho pohledávky. (Kislingerová, 2007, str. 455)

Doba

Úkon

Komentář

Splatnost - 3 dny

U velkých faktur se vyplatí před Telefonický kontakt splatností ověřit, zda odběratel fakturu má a zda se jí chystá uhradit

Splatnost + 3 dny

Telefonický kontakt

U každé faktury nad určitou hranici se ověří důvody nesplnění termínu splatnosti.

Splatnost + 2 týdny

Písemná upomínka Formální upomenutí s žádostí o urychlené uhrazení všech splatných závazků. č. 1

Splatnost + 4 týdny

Ukončení dodávek na úvěr

Splatnost + 6 týdnů

Písemná upomínka č. 2

Pokus o smír a formální žádost o navržení reálného splátkového kalendáře

Předání soudnímu Podle charakteru dlužníka a pohledávky nebo se zvolí možnost podání žaloby pro Splatnost + 8 týdnů mimosoudnímu neplacení, návrh na exekuci nebo se předá vymáhání agentuře pro mimosoudní vymáhání. Zdroj: Kislingerová, 2007, str. 434 Tab. 1. Postup vymáhání pohledávek po splatnosti


20

3.1 Způsoby vymáhání pohledávek Telefonický kontakt Telefonický kontakt je efektivní u společností, které mají větší množství zákazníků s relativně menšími objemy pohledávek. Tento způsob je málo nákladný a rychle pomůže odhalit nebo nejlépe vyřešit mnoho problémů. Pochopitelně nestačí na složitější případy, pro které je vhodnější osobní jednání. (Kislingerová, 2007, str. 435) Osobní kontakt Osobní kontakt mívá lepší výsledky než telefonní upomínání, protože lidé mají osobně větší respekt před dáním slibu osobě, kterou znají, než telefonistovi. N a druhou stranu je mnohem nákladnější ve smyslu času a cestovních nákladů. Používá se tedy většinou u pohledávek většího objemu. (Kislingerová, 2007, str. 436) Písemné upomínky Písemné upomínky tisknuté automaticky z účetního systému bez podpisu postupem času degradovaly tento způsob urgence. Proto mají spíše dokumentační účel před zahájením soudního vymáhání. Pokud však mají vhodnou formu, v textu jsou navrhovány způsoby řešení a naznačují případný další postup při neuhrazení, mohou efektivně přispět k inkasu. (Kislingerová, 2007, str. 437) Vymáhací agentury Jestliže selžou veškeré snahy o domluvu s dlužníkem o splácení jeho dluhu, jako další postup se osvědčuje využití služeb specializovaných vymáhacích agentur zajišťujících mimosoudní inkaso pohledávek. Ale ani tento způsob neřeší všechny problémy a navíc přináší další náklady. Jejich odměna se skládá nejčastěji z úvodního fixního poplatku za převzetí případu a z provize za skutečně zinkasovanou částku (od 6 do 30 % podle složitosti případu). (Kislingerová, 2007, str. 437) Soudní vymáhání Nesplacené pohledávky lze řešit i i soudní cestou. Musí se počítat se soudním poplatkem ve výši 4% z žalované pohledávky pro vydání platebního rozkazu a s 2% pro výkon rozhodnutí. Další náklady jsou spojeny s právním zastoupením. (Kislingerová, 2007, str. 438)


21

Insolvenční řízení Jestliže má dlužník více věřitelů a není schopen platit, je insolventní. Insolvenční řízení probíhá v zásadě v těchto fázích: 

Podání insolvenčního návrhu – k podání návrhu je oprávněn dlužník i věřitel. Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužníci.



Zahájení insolvenčního řízení – zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcne příslušnému soudu. Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do dvou hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Vyhlášku zveřejní v insolvenčním rejstříku, ten je dostupný na internetu. Od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkem.



Rozhodnutí o úpadku dlužníka – insolvenční zákon rozlišuje dvě základní formy úpadku – platební neschopnost a předlužení, dále zná i pojem tzv. hrozícího úpadku.



Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka – konkurs, reorganizace, oddlužení. (Ministerstvo spravedlnosti ČR).

II PRAKTICKÁ ČÁST


4

23

FIRMA TSS GROUP S.R.O.

V praktické části práce bude prováděna analýza pohledávek ve vybrané firmě.

4.1 Základní údaje Firma TSS Group a.s. byla založena v roce 2002 třemi společníky na Slovensku. Její dceřiná společnost v České republice vznikla v roce 2004. Právní formou je společnost s ručením omezeným. Základní kapitál firmy činí 5 000 000 Kč. Společníci jsou současně i jednateli společnosti. Centrální sídlo společnosti je na Slovensku, v České republice jsou pobočky ve Zlíně a v Praze. Firma TSS Group s.r.o. je zapsána v obchodním a živnostenském rejstříku. Předmět podnikání firmy TSS Group s.r.o. podle zápisu z obchodního rejstříku: 

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona



Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení



Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob



Zednictví

(Obchodní rejstřík) Firma TSS Group s.r.o. je v současné době rozdělena do tří samostatně produktových divizí. 

Divize zabezpečení objektů



Divize zabezpečení vozidel a autopříslušenství



Divize GPS monitoringu

Absolventská práce bude zaměřena na analýzu pohledávek divize zabezpečení objektů ve firmě TSS Group s.r.o.


24

Zdroj: Fotogalerie firmy TSS Group s.r.o. Obrázek 1. Logo firmy TSS Group s.r.o.

4.2 Historie firmy TSS Group a.s. Firma TSS Group a.s. byla založena roku 2002, kdy nosnou činností společnosti byla distribuce autoalarmů a autopříslušenství. O rok později firma zakoupila nové prostory pro testování a export zboží a její zaměstnanecká základna se rozrostla na pět. V roce 2004 vznikla dceřiná společnost firmy v České republice. V roce 2006 firma otevřela novou pobočku v Bratislavě a zároveň zkolaudovala novou budovu společnosti v Trenčíně. V roce 2006 byla také založena divize zabezpečení objektů. V roce 2008 firma získala zastoupení výrobce analogových kamer CNB a zároveň uvedla vlastní značku Keetec na trh. V roce 2010 byla založena divize GPS monitoringu a firma dosáhla obratu 4,5 mil. € V roce 2011 byla zkolaudována nová budova centrály pro Českou republiku ve Zlíně a počet zaměstnanců přesáhl 60. V roce 2012 byla otevřena pobočka v Praze a Košicích a obrat přesáhl 6,3 mil. €


25

4.2.1 Pobočka ve Zlíně Pobočka firmy TSS Group s.r.o. ve Zlíně byla otevřena v roce 2007. V té době zde firma působila jen v malé kanceláři se třemi zaměstnanci. O tři roky později se začala rekonstruovat nová budova firmy ve Zlíně- Loukách, kde v současnosti firma působí. Firma se dále rozrůstala a tak v průběhu roku a půl přicházeli noví zaměstnanci na pozice druhého technika, recepční, obchodní zástupce, fakturantka, vedoucí skladu nebo marketingová specialistka. Proto byla zapotřebí i rekonstrukce prvního patra, po které vznikly nové kanceláře, zasedací místnost a nový sklad. V současné době pracuje ve zlínské pobočce 11 zaměstnanců. Z toho 2 obchodní zástupci, 1 recepční, 3 obchodně-marketingové pracovnice, 1 ekonomka, 1 skladník, 2 techničtí pracovníci a 1 exportní pracovnice.

Každý rok vedení firmy pořádá v rámci teambuildingu několik akcí, které se účastní zaměstnanci ze všech poboček v České republice i na Slovensku. Jsou to například golfové turnaje, tenisové turnaje, oslavy narozenin, sportovní odpoledne nebo vánoční posezení.

Pobočka ve Zlíně také kromě zábavných akcí pořádá čtyřikrát do roku tzv. produktové dny a školení pro zákazníky. Produktový den je den, kdy zákazník může navštívit pobočku a prohlédnout si nebo popřípadě vyzkoušet zboží od výrobce, kterému je ten den věnován. Přímo na pobočce je zákazníkovi k ruce pracovník technické podpory a obchodní zástupce. V návaznosti na produktové dny pořádá zlínská pobočka také školení pro zákazníky, po kterém obdrží každý zákazník certifikát. Produktové dny i školení poskytuje firma TSS Group s.r.o. zdarma. Zaměstnanci technické podpory zlínské pobočky také přispívají svými články do časopisu IDB Journal, cože je časopis zaměřený na zabezpečovací systémy.


26

4.3 Předmět podnikání Firma TSS Group s.r.o. je distribuční, vývojová a výrobní společnost, která se zabývá importem a prodejem zabezpečovacích systémů pro vozidla a objekty. Obchodní aktivity rozvíjí na českém, slovenském i evropském trhu od roku 2002. Posláním firmy je být spolehlivým partnerem v oblasti zabezpečovacích technologií a pomáhat zvyšovat úroveň zabezpečení vozidel a budov. (web firmy TSS Group s.r.o.)

4.4 Kontakt se zákazníky Snahou firmy TSS Group s.r.o. je hlavně zabezpečit kvalitní péči a dostupnost služeb pro všechny obchodní partnery. Z tohoto důvodu mají velkoobchodní partneři možnost spolupracovat přes různé prodejní kanály. Jedním z osvědčených způsobů poskytování péče je prodej prostřednictvím obchodních zástupců, kteří se věnují individuálním požadavkům zákazníků a poskytují obchodně-technické poradenství v průběhu obchodních setkání. Dalším oblíbeným způsobem poskytování péče je prodej přes síť poboček. Výhodou je okamžitá dostupnost produktů na pobočkách, komunikace s technicky zdatným personálem, profesionální přístup a možnost vyzkoušet si nejnovější produktové novinky. Současně využívají pobočky v Trenčíně, Bratislavě, Košicích, Zlíně a Praze. Další možnost je pro zákazníky Call centrum, které zajišťuje rychlý servis, objednání zboží a produktové poradenství. (web firmy TSS Group s.r.o.)

4.5 Struktura zákazníků divize zabezpečení objektů Mezi zákazníky firmy TSS Group s.r.o. jsou nejčastěji montážní firmy a velkoodběratelé, kterým v rámci spolupráce poskytují bezplatnou technickou podporu, pravidelná školení i pomoc při nastavování a oživování systémů. Mezi odběrateli jsou dále bezpečnostní agentury nebo distributoři.


27

4.6 Dodavatelé Firma TSS Group s.r.o. má několik dodavatelů z různých míst s různým sortimentem zboží. Ke každému dodavateli má firma TSS Group s.r.o. certifikát jako oficiální distributor. 

AVER – firma TSS Group s.r.o. distribuuje IP kamery, záznamová zařízení pro IP i analogové kamery, záznamový software i centrální monitorovací software značky AVER



Avigilon – firma TSS Group s.r.o. je výhradním distributorem produktů značky Avigilon pro Českou republiku. Distribuuje boxové a dome IP kamery, panoramatické kamery, web servery, software Avigilon a další příslušenství.



CamSAT – firma TSS Group s.r.o. spolupracuje se společností CamSAT v oblasti bezdrátového přenosu analogového videosignálu.



CNB Technology – firma TSS Group s.r.o. disponuje kompletní nabídkou kompaktních i dome analogových kamer CNB a analogovými záznamovými zařízeními.



Dahua – firma TSS Group s.r.o. spolupracuje se společností Dahua v oblasti distribuce IP kamer, záznamových zařízení a další příslušenství.



Paradox – firma TSS Group s.r.o. distribuuje elektronické bezpečnostní systémy – ústředny, moduly, klávesnice, bezdrátové ústředny, snímače, detektory, sirény, softwary a ostatní příslušenství značky Paradox.



Sony – firma TSS Group s.r.o. spolupracuje s firmou Sony v oblasti distribuce analogových, boxových i dome kamer, IP kamer, PTZ kamer, infra reflektorů, web serverů, záznamových zařízení, záznamových softwarů, monitorů a příslušenství.


28

Zdroj: Fotogalerie firmy TSS Group s.r.o. Obrázek 2. IP kamera Dahua

4.7 Konkurenční výhoda firmy TSS Group s.r.o. V okruhu deseti kilometrů od místa podnikání firmy TSS Group s.r.o. se nachází jen dvě firmy se stejným zaměřením a stejnými prodávanými výrobky. U zákazníků, se kterými pracuje firma dlouhodobě, má vytvořeny velmi dobré osobní vztahy a v tomto případě není pro zákazníka nejdůležitější jen cena, ale poskytnuté služby jako je profesionální přístup k zákazníkům, bezplatná technická podpora, široký sortiment, rychlé řešení reklamací a dostupnost nových technologií.


29

4.8 Prodejní podmínky firmy TSS Group s.r.o. Základní splatnost činí 14 dní. Délka splatnosti může být změněna, pokud má obchodní firma podepsanou rámcovou smlouvu, ve které jsou jasně stanoveny podmínky pro změnu splatnosti. Slevy na jednotlivé zboží přiřazuje každý obchodní zástupce sám podle odběru a velikosti zákazníka. Základní slevu na zboží má každý nový zákazník.

Typ slevy Základní Sleva 1 Sleva 2 Sleva 3 Sleva 4 Zdroj: Vlastní zpracování

% 20 25 30 35 40

Tab. 2. Balíčky slev pro zákazníky v divizi zabezpečení objektů Pokud má zákazník podepsanou rámcovou smlouvu a odebere zboží nad 5000 Kč, hradí dopravu a náklady sní spojené firma TSS Group s.r.o. K zajištění dopravy využívá firma služeb expresního přepravce firmu PPL.

4.9 Analýza pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o. Tato práce bude analyzovat stav pohledávek v letech 2010 – 2013 v divizi zabezpečení objektů.

4.9.1 Analýza stavu pohledávek v letech 2010 - 2013 Údaje uvedené při analýze pohledávek jsou vždy k 31. 12. aktuálního roku. Rok 2010 2011 2012 Pohledávky celkem 2 323 428,1 013 215,3 760 735,(Kč) Pohledávky po 1 609 499,292 392,1 922 709,splatnosti (Kč) Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování dat Tab. 3. Přehled pohledávek v letech 2010 - 2013

2013 4 702 517,2 576 901,-


30

5,000,000 4,500,000 4,000,000 3,500,000 3,000,000

2,500,000

Celkem

2,000,000

Po splatnosti

1,500,000

1,000,000 500,000 0 2010

2011

2012

2013

Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 3. Graf vývoje pohledávek v letech 2010 – 2013

Pro lepší orientaci při analýze je vhodné rozšířit tabulku o výpočet, kolik procent činí pohledávky po splatnosti z celkového objemu pohledávek.

Rok 2010 2011 2012 Pohledávky celkem 2 323 428,1 013 215,3 760 735,(Kč) Pohledávky po 1 609 499,292 392,1 922 709,splatnosti (Kč) % pohledávek po 69,27 28,86 51,13 splatnosti Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování

2013 4 702 517,2 576 901,54,80

Tab. 4. Přehled pohledávek po splatnosti v letech 2012 – 2013

Na základě provedených výpočtů lze uvést tyto závěry: 

Nejnižší stav pohledávek byl v roce 2011



Nejvyšší stav pohledávek byl v roce 2013



Nejnižší procento pohledávek po splatnosti z celkových pohledávek vykazuje rok 2011


31

Nejvyšší procento pohledávek po splatnosti z celkových pohledávek vykazuje rok 2010

Pro možnost podrobnějšího zkoumání vývoje pohledávek se připojuje do výpočtu ukazatel doby obratu pohledávek (DOP) a obrat pohledávek (OP).

Pohledávky DOP = ------------------Tržby za 1 den

Tržby OP = ------------------Pohledávky

Rok Pohledávky celkem (Kč)

2010

2011

2012

2013

2 323 428,-

1 013 215,-

3 760 735,-

4 702 517,-

Roční tržby za obchodní 9 309 721,- 11 118 002,- 21 538 155,- 32 854 272,úvěr (Kč) Doba obratu pohledávek (ve 89,80 32,80 62,86 51,50 dnech) 4,00 10,97 5,72 6,98 Obrat pohledávek Zdroj:Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování Tab. 5. Doba obratu pohledávek a obrat pohledávek v letech 2010 – 2013

Doba obratu pohledávek udává průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením faktury. Pokles tohoto ukazatele značí rychlejší úhradu prodejů.

Obrat pohledávek měří počet obrátek pohledávek během uvažovaného období. Jestliže má tento ukazatel rostoucí tendenci, svědčí to o zlepšujícím se řízení pohledávek podniku. Výpočet doby obratu pohledávek a obrat pohledávek ukazuje:


32

Ukazatel doby obratu pohledávek vykazuje od roku 2010 do roku 2011 klesající tendenci, což znamená, že se v období těchto dvou let snížil průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením faktury. Naopak od roku 2011 doba obratu pohledávek roste, což ukazuje na zhoršení platební morálky odběratelů. Největší nárůst je mezi roky 2011 a 2012, kdy se průměrný počet dnů mezi vystavením a uhrazením narostl o cca 30 dnů.



Ukazatel obratu pohledávek od roku 2010 do roku 2011 roste, což svědčí o zlepšujícím se řízení pohledávek podniku. Od roku 2011 do roku 2013 dochází ke snižování doby obratu, což ukazuje na zhoršující se řízení pohledávek podniku.

K podrobnější analýze neuhrazených pohledávek v jednotlivých letech se nabízí analýza pohledávek po splatnosti podle počtu dnů v letech 2010 – 2013.


33

4.9.2 Analýza stavu pohledávek v roce 2010

Pohledávky celkem

2 323 428 Kč

Pohledávky po splatnosti

1 609 499 Kč

Splatnost

Částka (Kč)

% celkových pohledávek

Do 30 dnů

973 223,-

60,47

30 – 90 dnů

570 406,-

35,44

90 – 180 dnů

10 824,-

0,67

180 – 360 dnů

9 729,-

0,60

nad 360 dnů

45 317,-

2,82

Celkem 1 609 499,Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování

100,00

Tab. 6. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2010

Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2010

Do 30 dnů 30 - 90 dnů 90 - 180 dnů 180 - 360 dnů nad 360 dnů

Zdroj: vlastní zpracování Obrázek 4. Graf struktury pohledávek po splatnosti v roce 2010


34

Z obrázku číslo 2 je patrné, že největší objem pohledávek byl do 30 dnů po splatnosti, následuje 30-90 dnů po splatnosti. Tyto dvě kategorie tvoří 95,91 % všech pohledávek po splatnosti. Pohledávky 90-180 dnů po splatnosti tvoří 0,67 % všech pohledávek po splatnosti a pohledávky 180-360 dnů po splatnosti pak 0,60 % všech pohledávek. Pohledávky nad 360 dnů činí ve firmě v roce 2010 2,82 % z objemu celkových pohledávek po splatnosti.

Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. ke dni 31. 12. 2010 uvádí tyto pohledávky, které jsou k tomuto datu po splatnosti od 180 do 360 dnů a nad 360 dnů. Vybrané firmy mají změněný název z důvodu zachování anonymity.

Datum vystavení

Datum splatnosti

Firma

Částka k úhradě (Kč)

Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů 30. 03. 2006

13. 04. 2006

ABC

6 805,00,-

09. 05. 2008

23. 05. 2008

DEF

22 163,00,-

Pohledávky po splatnosti 180 až 360 dnů 30. 04. 2010

07. 05. 2010

GHI

10. 06. 2010 17. 06. 2010 JKL Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování

3 033,00,5 684,00,-

Tab. 7. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. k 31. 12. 2010

Podrobnosti k výše uvedeným firmám: 

ABC – v roce 2007 byl na firmu prohlášen konkurz, ten byl v roce 2011 zrušen pro nedostatek majetku postačujícího k úhradě nákladů konkurzu. Pohledávka v roce 2011 u firmy ABC s.r.o. odepsána.



DEF – v roce 2009 firma vstoupila na základě rozhodnutí společníků do likvidace. Pohledávka dosud neuhrazena.




35

GHI – firma i po vstřícném jednání pouze slibovala uhrazení pohledávek, což se doposud nestalo. Firma byla předána k soudnímu řízení s celkovým dluhem přes 600 tisíc Kč. V roce 2014 firma zaniká a vzniká nová firma. Pohledávka dosud neuhrazena.



JKL – v roce 2011 podán návrh na zahájení insolventního řízení, firma v úpadku a způsobem řešení byl stanoven konkurz. Pohledávka dosud neuhrazena.


Pohledávky celkem Pohledávky po splatnosti

1 013 215 Kč 292 392 Kč

Splatnost

Částka (Kč)


Do 30 dnů

235 185,-

80,44

30 – 90 dnů

22 200,-

7,59

90 – 180 dnů

0,-

0,00

180 – 360 dnů

4 562,-

1,56

nad 360 dnů

30 445,-

10,41

Celkem

293 392,-

100,00

Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování Tab. 8. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2011


36



Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování Obrázek 5. Graf struktury pohledávek po splatnosti v roce 2011

V roce 2011 poklesl počet celkových pohledávek z 2 323 428 Kč na 1 013 215 Kč. Pohledávky po splatnosti do 30 dnů činí 80,44 %, 30-90 dnů 7,59 %. Pohledávky po splatnosti 90-180 dnů nejsou žádné. Pohledávky po splatnosti 180-360 dnů vzrostly z 0,60 % na 1,56 % a pohledávky nad 360 dnů se snížily o 14 872 Kč. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. ke dni 31. 12. 2011 uvádí tyto pohledávky, které jsou k tomuto datu po splatnosti od 180 do 360 dnů a nad 360 dnů. Vybrané firmy mají změněný název z důvodu zachování anonymity. Datum vystavení

Datum splatnosti

Firma


Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů Pohledávky roku 2010* 10. 06. 2010

30 880,00,17. 06. 2010

MNO

3 338,00,-

Pohledávky po splatnosti 180 až 360 dnů 25. 03. 2011 15. 04. 2011 PQR Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování

4 562,00,-

Tab. 9. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. k 31. 12. 2011


37

*Pohledávky roku 2010 – DEF, částka 22 163,- Kč, GHI, částka 3 033,- Kč, JKL, částka 5 684,- Kč. Podrobnosti k výše uvedeným firmám: 

MNO – v roce 2012 podán společností MNO s.r.o. insolvenční návrh, na majetek dlužníka vyhlášen konkurz. Pohledávka dosud neuhrazena.



PQR – v roce 2012 zahájeno na návrh věřitelů insolvenční řízení, bylo rozhodnuto o úpadku. Způsobem řešení úpadku byl konkurz. Pohledávka dosud neuhrazena.


Pohledávky celkem

3 760 735 Kč


1 922 709 Kč

Splatnost

Částka (Kč)


Do 30 dnů

1 090 152,-

56,70

30 – 90 dnů

694 018,-

36,10

90 – 180 dnů

33 194,-

1,73

180 – 360 dnů

70 338,-

3,66

nad 360 dnů

35 007,-

1,81

1 922 709,-

100,00

Celkem

Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování Tab. 10. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2012


38




Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2012 vykazuje pokles pohledávek se splatností do 30 dnů a to o více než 23 % oproti roku 2011. V roce 2012 tyto pohledávky činí pouze 56,70 % všech pohledávek po splatnosti. Nárůst můžeme zaznamenat u pohledávek se splatností 30-90 dnů, který činí více než 28 %. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. ke dni 31. 12. 2012 uvádí tyto pohledávky, které jsou k tomuto datu po splatnosti od 180 do 360 dnů a nad 360 dnů. Vybrané firmy mají změněný název z důvodu zachování anonymity. Datum vystavení

Datum splatnosti

Firma


Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů Pohledávky roku 2010* Pohledávky roku 2011*

30 880,00,7 900,00,Pohledávky po splatnosti 180 až 360 dnů

30. 05. 2012

13. 06. 2012

STU

51 561,00,-

06. 04. 2012

06. 05. 2012

VYB

18 777,00,-

Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování Tab. 11. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. k 31. 12. 2012


39

*Pohledávky roku 2010 – DEF, částka 22 163,- Kč, GHI, částka 3 033,- Kč, JKL, částka 5 684,- Kč. * Pohledávky roku 2011 – MNO, částka 3 338,- Kč, PQR, částka 4 562,- Kč Podrobnosti k výše uvedeným firmám: 

STU – firma je v insolvenčním řízení. Pohledávka dosud nesplacena.



VYB – v roce 2011 bylo soudně rozhodnuto o úpadku firmy a následným řešením konkursem. Nyní je majetek firmy VYB s.r.o. ve správě insolvenčního správce.


Pohledávky celkem

4 702 517 Kč


2 576 901 Kč

Splatnost

Částka (Kč)


Do 30 dnů

1 326 456,-

51,47

30 – 90 dnů

346 419,-

13,44

90 – 180 dnů

161 698,-

6,27

180 – 360 dnů

408 221,-

15,84

nad 360 dnů

334 107,-

12,98

Celkem 2 576 901,Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o., vlastní zpracování Tab. 12. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2013

100,00


40




V roce 2013, se procento pohledávek po splatnosti 30 dnů snížila o cca 5 % na 51,47 %. Pohledávky po splatnosti 30 – 90 dnů vykazují mírný pokles vzhledem k roku 2012 na 13,44 %, pohledávky po splatnosti 90 – 180 dnů činí 6,27 % všech pohledávek po splatnosti. V kategorii pohledávek po splatnosti 180 – 360 dnů je patrný nárůst o 12,18 % oproti roku 2012. Pohledávky po splatnosti nad 360 dnů si v procentní výši také pohoršily o 11,17 %, což v korunové výši znamená nárůst o 299 tisíc Kč.

4.9.6 Souhrnný přehled struktury pohledávek po splatnosti v letech 2010 – 2013 V tabulce jsou shrnuty údaje o procentním podílu neuhrazených pohledávek v jednotlivých letech podle doby splatnosti. Oranžově vyznačené pole značí nejvyšší hodnoty v dané kategorii. Z údajů v tabulce je zřejmé, že nejvyšší pohledávky po splatnosti se splatností do 30 dnů se objevují v roce 2011, v roce 2012 je největší procento pohledávek po splatnosti 30 – 90 dnů. Největší procento pohledávek po splatnosti 90 – 180 dnů je v roce 2013, stejně tak jako pohledávky po splatnosti 180 – 360 dnů a nad 360 dnů. Firma TSS Group s.r.o. má podle těchto údajů velký objem pohledávek, které jsou pozdě hrazeny nebo nejsou hrazeny vůbec. V těchto pohledávkách má společnost uloženy finanční prostředky, které by v případě úhrady mohla využít k nákupu zboží či investování.


Splatnost

41

Rok 2010

2011

2012

2013

Do 30 dnů

60,47

80,44

56,70

51,47

30 – 90 dnů

35,44

7,59

36,10

13,44

90 – 180 dnů

0,67

0

1,73

6,27

180 – 360 dnů

0,60

1,56

3,66

15,84

Nad 360 dnů

2,82

10,41

1,81

12,98

100,00

100,00

100,00

Celkem 100,00 Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 13. Struktura pohledávek po splatnosti v letech 2010 – 2013

90 80 70 60

do 30 dnů

50

30-90 dnů 90-180 dnů

40

180-360 dnů 30

nad 360 dnů

20 10 0 2010

2011

2012

2013

Zdroj: Kniha pohledávek firmy TSS group s.r.o., vlastní zpracování Obrázek 8. Graf struktury pohledávek po splatnosti v letech 2010 - 2013


42

4.10 Řízení pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o. Pro zhodnocení přístupu firmy TSS Group s.r.o. k řízení pohledávek je důležité se seznámit s jeho postupem. Řízení pohledávek uplatňuje v těchto krocích. 4.10.1 Zjištění bonity zákazníka U každého nového zákazníka, který se například zaregistruje na webových stránkách firmy, vyžaduje firma TSS Group s.r.o. základní údaje o identifikaci firmy. Zákazník vyplní formulář na webu a ten je následně zaslán administrativně-odbytové pracovnici pro divizi zabezpečení objektů, která registraci vyřizuje. Automaticky nahlédne do výpisu z obchodního rejstříku, pokud se jedná o fyzickou osobu, tak do živnostenského rejstříku. Vyplní zbývající položky formuláře, jakož je předmět podnikání (montážní firma, instalační firma, bezpečnostní agentura), nebo příslušnou divizi (zabezpečení objektů, osob). Dále následuje telefonický kontakt, kde zákazník zodpoví poslední detaily registrace. Po vyhodnocení všech informací pracovnice zaregistruje zákazníka do ekonomického systému, kde nastaví základní slevu. Obratem zašle aktivační e-mail, kde si může zákazník zaktivovat svůj účet. Po aktivaci má zákazník možnost sledovat svojí cenu po slevě, nebo doporučenou koncovou cenu pro ostatní zákazníky. 4.10.2 Platební podmínky První dodávka novému zákazníkovi probíhá buď formou dobírky, nebo na předem vystavenou zálohovou fakturu. Na fakturu většinou dostává zákazník, od kterého obdrží obchodní zástupce dobré reference. Stanovení splatnosti obchodního úvěru je ošetřeno v rámcové smlouvě. 4.10.3 Evidence pohledávek Firma TSS Group s.r.o. používá pro vedení evidence pohledávek a účetnictví program POHODA. Každá vydaná faktura, ať už s formou úhrady za hotové či platbou příkazem, se automaticky zaznamená v knize pohledávek. Při práci s knihou pohledávek je možné pohledávky řadit podle zvolených hledisek, např. data vystavení, splatnosti, odběratele, částky, data úhrady nebo částky, která byla uhrazena a dalších parametrů. Ve společnosti je vedena databáze pohledávek ve/po splatnosti a v souvislosti s daty zde zaznamenávanými zároveň dochází k evidenci údajů o dlužnících, které blíže určují solventnost určitého obchodního partnera a jeho dosavadní platební morálku. Dále se jedná o administrativní


43

informace v podobě názvu obchodní firmy, adresy, telefonních a faxových čísel, jmen osob odpovědných za finanční řízení, případně majitelů. 4.10.4 Způsoby zajištění pohledávek Na všech vydaných fakturách má firma TSS Group s.r.o. uvedenou informaci o tom, že vlastnické právo k prodávanému zboží přechází až zaplacením cele kupní ceny. Toto ustanovení je jediným prostředkem k zajištění pohledávek, který se univerzálně vztahuje na všechny odběratele. 4.10.5 Vymáhání pohledávek Sledování platební morálky odběratelů sleduje ve firmě TSS Group s.r.o. ekonomka. Pomocí tiskové sestavy knihy pohledávek zjišťuje, zda a jak dlouho jsou pohledávky po splatnosti. Sledování pohledávek je jednou z její hlavní pracovní činnosti, proto je kontrola pohledávek prováděna pravidelně. Pokud pracovnice kontrolou pohledávek zjistí, že je pohledávka v prodlení, je prvním krokem telefonický nebo mailový kontakt s odběratelem. Tento krok nastává tak 7 až 14 dnů po splatnosti pohledávky. Pracovnice zjišťuje, zda odběratel fakturu vůbec má. Pokud fakturu nemá, zašle ji zaměstnankyně podle dohody buď poštou, nebo e-mailem. Pokud odběratel fakturu má, zjišťuje se důvod, proč odběratel nezaplatil. Nejčastějším důvodem je to, že odběratel nemá peníze, protože také čeká na úhrady od svých odběratelů a až platbu obdrží, pak teprve zaplatí. Snahou při telefonickém upomínání je, aby se zástupce firmy TSS Group s.r.o. se zákazníkem domluvil na závazném termínu úhrady. Pokud se v dohodnutém termínu platba neuskuteční, dochází k dalšímu telefonickému kontaktu, kdy ještě jednou zaměstnankyně upozorní na nezaplacení. Současně s tím odesílá poštou nebo e-mailem písemnou upomínku číslo 1. V tomto okamžiku většinou dochází k pozastavení dodávek na obchodní úvěr. Většinou se týká pohledávek 20 dní po splatnosti. Pokud nedojde k úhradě ani po tomto telefonátu a písemné upomínce, odešle zaměstnankyně písemnou upomínku číslo 2. Většinou se týká pohledávek 30 dní po splatnosti. Když odběratel nezaplatí ani po 60 dnech po splatnosti, zašle zaměstnankyně písemnou upomínku číslo 3 a to doporučeně. Zároveň upozorní obchodního zástupce, že je zákazníkovi pozastavená expedice s platbou převodem.


44

Pokud nedojde k úhradě, nastává více možností. První možnost je osobní návštěva jednatele firmy TSS Group s.r.o. u odběratele s možností zaplatit dluh hotově na místě nebo podepsat uznání závazku a případě dohodnout splátkový kalendář. Pokud není ani po tomto kroku odběratel ochotný uhradit své závazky nebo alespoň neprojeví snahu o to jakkoliv se domluvit, předává firma vymožení pohledávky svému právnímu zástupci formou soudního řízení. Úspěšnost takového vymáhání však vzhledem k jeho délce a složitosti není velká, proto k tomuto kroku přistupuje jako ke krajní možnosti.

Pro lepší přehlednost byla vytvořena následující tabulka, podle které postupují ve firmě TSS Group s.r.o. při vymáhání pohledávek:

Doba po splatnosti do 14 dní po splatnosti do 20 dní po splatnosti 30 dní po splatnosti

Způsob urgence platby Odeslání inventarizace pohledávek Odeslání inventarizace pohledávek a prověření data úhrady Zaslání upomínky

odeslání pokusu o smír, zároveň zastavení možnosti víc jak 60 dní po splatnosti expedice s platbou převodem když do této doby není pohledávka uhrazena nebo není dohodnutý a dodržovaný splátkový 75 dní a víc kalendář, pohledávka se postupuje právníkovi na vymáhání

Forma urgence telefonicky nebo mailem telefonicky nebo mailem, poštou poštou poštou - doporučeně

poštou - doporučeně

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 14. Postup při vymáhání pohledávek firmy TSS Group s.r.o.

Na základě teoretických poznatků zjištěných studiem odborné literatury a analýzou pohledávek je vhodné navrhnout zlepšení systému řízení pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o. a tím pozitivně ovlivnit jejich objem a strukturu.


45

4.11 Návrhy zlepšení systému řízení pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o. O tom, že firma TSS Group s.r.o. neřídí své pohledávky úspěšně, svědčí nejen vývoj ukazatelů obratu pohledávek a doby obratu pohledávek, ale také velké procento pohledávek po splatnosti. Celý systém řízení pohledávek začíná u nového zákazníka zkoumáním jeho bonity. Snaží se ověřit dostupné informace z ověřených internetových zdrojů, od zákazníka samotného a zajímá ji i pověst zákazníka u ostatních dodavatelů nebo odběratelů. Tento postup odpovídá standardním doporučením. Firma TSS Group s.r.o. po ověření bonity přechází již přímo k rozhodování o podmínkách prodeje či přímo dodávce na obchodní úvěr. Tento krok a případné rozhodnutí má firma TSS Group s.r.o. ošetřeno v rámcové smlouvě, kterou sepisují s každým větším odběratelem. Existenci ošetření dodavatelsko-odběratelských vztahů písemnou smlouvou shledávám jako nejrozumnější krok firmy v oblasti řízení pohledávek. Rámcová smlouva firmy TSS Group s.r.o. obsahuje: 

označení smluvních stran, včetně přesného označení osob oprávněných jednat za obě smluvní strany



platební podmínky (forma-hotově, předem, obchodní úvěr, zálohová faktura)



podmínky pro poskytnutí slev



postup při prodlení odběratele s úhradou závazku



stanovení výše smluvní pokuty v případě porušení smlouvy



výše úroků z prodlení při pozdní úhradě faktury

Firma TSS Group s.r.o. má ve svých prodejních podmínkách jasně stanovené základní slevy pro potencionální odběratele zboží v divizi zabezpečení objektů. Tyto prodejní podmínky motivují odběratele k odběru, ne však k včasným úhradám závazků.


46

Proto by bylo účelné zařadit do obchodních podmínek závislost poskytování slev na úhradách splatných faktur a to ve formě zachování procenta slevy při včasných úhradách a naopak snížení při úhradách faktur po splatnosti. Možné návrhy řešení: Pololetně by proběhlo zhodnocení platební morálky odběratele a na tomto základě by následovala v tabulce uvedená opatření.

Odběratel platí ve splatnosti Zachování stávajících podmínek, odběratel může využít slevu k dosažení lepší ceny zboží Odběratel platí po splatnosti Průměrný počet dnů po splatnosti

Snížení slevy v %

Snížení slevy v % je bráno z celkové hodnoty slevy. 1 – 3 dny po splatnosti

-0,50 %

4 – 7 dní po splatnosti

-5 %


-10 %


-30 %


-70 %

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 15. Prodejní podmínky podle platební morálky odběratele

V tabulce je uvedená jako poslední lhůta po splatnosti 21 – 30 dní se 70 % snížením daného procenta slevy. Firma musí sama zhodnotit, zda velké snížení slevy povede ke zlepšení platební morálky nebo naopak k ukončení spolupráce ze strany zákazníka. Proto by bylo vhodné i tyto prodejní podmínky posuzovat individuálně podle typu zákazníka.


47

Jedním z doporučení pro firmu TSS Group s.r.o. je také roztřídění svých odběratelů do různých skupin. Kritéria pro rozřazení můžou být například podle velikosti odběru, frekvenci odběru nebo rychlosti placení. Skupiny odběratelů, můžou být roztříděny i podle barev. Například odběratelé, kteří jsou nespolehliví, a jejich doba splatnosti pohledávek je pravidelně překračována, označit v systému červenou barvou. Na druhou stranu pro odběratele, kteří splácí své závazky včas, a jednání s nimi je bezproblémové určit v systému barvu zelenou. Pro fakturantku, která přijímá objednávky tak může být hned zřetelné, jestli odběrateli zboží poskytnout nebo ne a tím předejít nesplacení pohledávky. Nedojde-li po zavedení uvedených doporučení ke zlepšení řízení pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o., mohla by společnost péči o své pohledávky svěřit, po zvážení finanční náročnosti, odborníkům, například využití služeb faktoringové společnosti.


48

ZÁVĚR Cílem této absolventské práce byla analýza pohledávek divize zabezpečení objektů ve firmě TSS Group s.r.o., která se zabývá prodejem zabezpečovacích systémů. V teoretické části práce jsou charakterizovány pohledávky, jejich definice, druhy vzniku a jejich oceňování. Další kapitola je věnována řízení pohledávek, kde jsem podrobně popsala systém řízení pohledávek od jejich vzniku až po jejich zajištění a následného vymáhání. Výsledkem praktické části je analýza pohledávek firmy TSS Group s.r.o. na základě dodaných účetních výkazů a jiných interních firemních informací. Nejprve bylo provedeno srovnání výše celkových pohledávek v letech 2010 až 2013, pohledávek po splatnosti a jejich procentní výše z celkových pohledávek. Do přehledu byly zahrnuty i ukazatelé doby obratu a obrat pohledávek. Byla provedena analýza pohledávek po splatnosti v každém roce období let 2010 až 2013. Pro lepší ilustraci byly v každém roce přidány i výpisy z knih pohledávek s příklady firem s pohledávkami po splatnosti 180 – 360 dnů a nad 360 dnů. V následné kapitole praktické části je popsán systém řízení pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o., od prověření bonity zákazníka, stanovení platebních podmínek, evidenci pohledávek, přes zajištění pohledávek až k procesu vymáhání pohledávek po splatnosti. Závěrem práce jsou návrhy zlepšení systémů řízení pohledávek. Protože firma TSS Group s.r.o. v divizi zabezpečení objektů nabízí zákazníkům systém slev, bylo by vhodné ve smlouvě zajistit, aby se po pololetním vyhodnocení platební morálky výše slev přizpůsobila platební morálce zákazníka. Dalším návrhem zlepšení systému řízení pohledávek je roztřídění odběratelů podle různých kritérií do skupin, nebo je roztřídit podle barev. Péči o své pohledávky by mohla firma svěřit i faktoringové společnosti.


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura 1.

BAŘINOVÁ, D. - VOZŇÁKOVÁ, I., 2007. Pohledávky: právně, daňově, účetně. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, s. 135. ISBN 978-80-247-1816-3

2.

EDLEROVÁ, Olga, 2006. Řízení pohledávek. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

3.

KISLINGEROVÁ, Eva, 2004. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, xxxi, 714 s. ISBN 80-717-9802-9.

4.

KISLINGEROVÁ, Eva, 2007. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, xl, 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179903-0

5.

MAREK, Petr, 2006. Studijní průvodce financemi podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 624 s. ISBN 80-861-1937-8.

6.

RADOLCOVÁ, Kateřina, 2011. Řízení pohledávek ve vybrané firmě. Znojmo. Bakalářská práce. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o.

7.

REJZKOVÁ, Veronika, 2013. Analýza pohledávek ve firmě. Jindřichův Hradec. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.

8.

Studijní materiály k projektu Finance a my: CZ.04.1.03/3.3.13.3/0002, 2008, Zlín: Vyšší odborná škola ekonomická Zlín, 5 sv. (75, 71, 93, 53, 64 s.). ISBN 978-80-254-3685-1

9.

VALACH, Josef, 1999. Finanční řízení podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 324 s. ISBN 80-861-1921-1.

10. VOZŇÁKOVÁ, Iveta. 2004. Efektivní řízení pohledávek. 1. vyd. Praha: Grada, 122 s. ISBN 80-247-0770-5.

Časopisecká literatura 1. MACHOVÁ, Helena, 2010. Pohledávky a závazky. Daně a Účetnictví bez chyb, pokut a penál. č. 10, s. 63-66. ISSN 1214-522X.

49


50

Internetové zdroje 1. TSS

Group

s.r.o.

O

nás

[online].

2012

[cit.

2014-04-24].

Dostupné

z: http://www.tssgroup.cz/o-nas 2. Výpis dat Obchodního rejstříku. Administrativní registr ekonomických subjektů [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_or.cgi?ico=26924536&jazyk=cz&xml=1 3. Insolvenční právo. Ministerstvo spravedlnosti ČR: Insolvenční zákon [online]. 2014 [cit.

2014-05-04].

Dostupné

z:

http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-

informace/insolvencni-pravo.html

Interní firemní materiály firmy TSS Group s.r.o. Kniha pohledávek z roku 2010, 2011, 2012, 2013 Rozvaha k 31. 12. 2010, 2011, 2012, 2013


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK DOP

Doba obratu pohledávek

OP

Obrat pohledávek

51


52

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Logo firmy TSS Group s.r.o.............................................................................. 24 Obrázek 3. IP kamera Dahua ............................................................................................... 28 Obrázek 4. Graf vývoje pohledávek v letech 2010 – 2013 .................................................. 30 Obrázek 5. Graf struktury pohledávek po splatnosti v roce 2010 ....................................... 33 Obrázek 6. Graf struktury pohledávek po splatnosti v roce 2011 ....................................... 36 Obrázek 7. Graf struktury pohledávek po splatnosti v roce 2012 ....................................... 38 Obrázek 8. Graf struktury pohledávek po splatnosti v roce 2013 ....................................... 40 Obrázek 9. Graf struktury pohledávek po splatnosti v letech 2010 - 2013 ......................... 41


53

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Postup vymáhání pohledávek po splatnosti ............................................................. 19 Tab. 2. Balíčky slev pro zákazníky v divizi zabezpečení objektů ....................................... 29 Tab. 3. Přehled pohledávek v letech 2010 - 2013 ................................................................ 29 Tab. 4. Přehled pohledávek po splatnosti v letech 2012 – 2013 .......................................... 30 Tab. 5. Doba obratu pohledávek a obrat pohledávek v letech 2010 – 2013 ........................ 31 Tab. 6. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2010 ...................................................... 33 Tab. 7. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. k 31. 12. 2010 ...................................... 34 Tab. 8. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2011 ...................................................... 35 Tab. 9. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. k 31. 12. 2011 ...................................... 36 Tab. 10. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2012 .................................................... 37 Tab. 11. Kniha pohledávek firmy TSS Group s.r.o. k 31. 12. 2012 .................................... 38 Tab. 12. Struktura pohledávek po splatnosti v roce 2013 .................................................... 39 Tab. 13. Struktura pohledávek po splatnosti v letech 2010 – 2013 ..................................... 41 Tab. 14. Postup při vymáhání pohledávek firmy TSS Group s.r.o. ..................................... 44 Tab. 15. Prodejní podmínky podle platební morálky odběratele ......................................... 46


SEZNAM PŘÍLOH PI

Leták na produktový den firmy TSS Group s.r.o.

54

PŘÍLOHA P I: LETÁK NA PRODUKTOVÝ DEN FIRMY TSS GROUP S.R.O.

Analýza pohledávek ve firmě TSS Group s.r.o

Recommend Documents