SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb
ANALÝZA PODNIKOVÉ KOMUNIKACE U OBLASTNÍHO ŘEDITELSTVÍ SLUŢBY CIZINECKÉ POLICIE BRNO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Petr RAAB
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Jindřich URBAN, Ph.D.
Znojmo, 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Analýza podnikové komunikace u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno“ vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a pouţil jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury.
Ve Znojmě dne 15. dubna 2010 Podpis autora …………………………
PODĚKOVÁNÍ V prvé řadě bych chtěl poděkovat všem členům mé rodiny, kteří mě po celou dobu studia morálně podporovali. Můj dík patří i vedoucímu bakalářské práce PhDr. Jindřichu Urbanovi Ph.D. za účinnou pedagogickou a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno, zejména vedoucí skupiny pro výkon sluţby Mgr. Wasserbauerovi, tiskovému mluvčímu Bc. Pittnerovi a pracovnici preventivně informační skupiny Bc. Krejčí, kteří mi ochotně poradili a poskytli potřebné podklady.
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Petr RAAB
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Ekonomika veřejné správy a sociálních sluţeb
Název tématu:
Analýza podnikové komunikace u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno
Zásady pro vypracování:
1. S pouţitím odborné literatury zpracujete teoretickou část, která se týká problematiky firemní komunikace 2. V teoretické části se především zaměřte na literaturu, která se týká prostředí nepodnikatelského sektoru a přihlíţejte k tomu, ţe prostředí Policie ČR je velmi specifické a ne všechny teoretické poznatky jsou zde uplatnitelné 3. V praktické části se zaměřte na podnikovou komunikaci ve vybraném organizačním článku Policie ČR, tedy u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno 4. Cíl: Zmapujte současnou externí podnikovou komunikaci v Oblastním ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Navrhněte, jakým způsobem byste externí komunikaci v daném organizačním článku Policie ČR obohatil a na jaké sociální skupiny byste se při tom zaměřil.
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je analyzovat externí komunikaci u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsány prostředky podnikové identity podnikový design, podniková kultura, produkt organizace, image organizace a stěţejní pozornost je věnována podnikové komunikaci. Praktická část popisuje stávající externí komunikaci u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno, cílové skupiny, pro které je určena a způsoby komunikace. V závěru praktické části jsou uvedeny vlastní návrhy na obohacení externí komunikace. Klíčová slova: externí komunikace, podniková identita, podnikový design, podniková kultura, image organizace
EINLEITUNG Das Ziel dieser Bakkalaureatsarbeit ist die Analyse der externen Kommunikation bei der Gebietsdirektion der Fremdenpolizei Brünn. Die Arbeit ist in theoretische und praktische Teile eingeteilt. Im theoretischen Teil sind die Mitteln der Betriebsidentität, das Betriebsdesign, die Betriebskultur, das Produkt und
das
Image
der
Organisation
beschrieben
und
speziell
ist
hier
die
Betriebskommunikation beachtet. Der praktische Teil bezieht sich auf die bisherige externe Kommunikation bei der Gebietsdirektion der Fremdenpolizei Brünn, auf die Zielgruppen, für die die Kommunikation bestimmt ist und auf die Kommunikationsarten. Der letzte Teil orientiert sich an eigene Vorschläge, wie man die externe Kommunikation verbessern kann. Die Schlüsselwörter: die externe Kommunikation, Betriebsidentität, Betriebsdesign, Betriebskultur, das Image der Organisation.
OBSAH 1.
ÚVOD .............................................................................................................. 8
2.
CÍL A METODIKA ......................................................................................... 9
3.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................... 10
3.1.
Základní pojem........................................................................................... 10
3.2.
Interní komunikace..................................................................................... 10
3.3.
Externí komunikace ................................................................................... 11
4.
PODNIKOVÁ IDENTITA ............................................................................ 13
4.1.
Základní pojem........................................................................................... 13
4.2.
Podnikový design ....................................................................................... 14
4.3.
Podniková komunikace .............................................................................. 14
4.4.
Firemní kultura ........................................................................................... 16
4.5.
Produkt organizace ..................................................................................... 16
4.6.
Image organizace ....................................................................................... 17
5.
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................... 19
5.1.
Cizinecká policie ........................................................................................ 19
5.2.
Úkoly Oblastního ředitelství ...................................................................... 21
6. 6.1.
PROSTŘEDKY EXTERNÍ KOMUNIKACE ............................................... 22 Jednotný vizuální styl ................................................................................. 22 6.1.1. Logo Policie České republiky ............................................................. 22 6.1.2. Slogan Policie České republiky........................................................... 22 6.1.3. Barva Police České republiky ............................................................. 22 6.1.4. Znak cizinecké policie ......................................................................... 23 6.1.5. Sluţební dopravní prostředky.............................................................. 24
6.2.
Komunikace prostřednictvím podnikové kultury....................................... 25 6.2.1. Silniční kontrola .................................................................................. 27
6.3.
Vztahy s médii............................................................................................ 29 6.3.1. Účast na veletrzích .............................................................................. 31
6.4.
Partneři ke komunikaci .............................................................................. 32 6.4.1. Bezpečnostní orgány sousedních států ................................................ 34 6.4.2. Oblast lidských zdrojů ......................................................................... 34 6.4.3. Dobrovolné návraty ............................................................................. 35
6.5.
Preventivní činnost ..................................................................................... 36 6.5.1. Spolupráce se základními školami ...................................................... 36 6.5.2. Spolupráce s romskou komunitou ....................................................... 37 6.5.3. Humanitární činnost ............................................................................ 37
7.
NÁVRHY K OBOHACENÍ .......................................................................... 39
7.1.
Nově narození cizinci ................................................................................. 39
7.2.
Děti předškolního věku .............................................................................. 39
7.3.
Děti školního věku ..................................................................................... 40
7.4.
Starší populace ........................................................................................... 40
8.
ZÁVĚR .......................................................................................................... 42
9.
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ............................................................... 43
1.
ÚVOD Potřeba komunikace je stará jako lidstvo samo. Naši předkové se dorozumívali
pomocí posunků, gest, skřeků a pohledů. S vývojem člověka se vyvíjejí i formy komunikace. Asi před 35 000 lety začíná být pouţíván jazyk jako prostředek komunikace. Před 5000 lety lidstvo v několika částech světa vynalézá písmo a přidáme-li k tomu vynález knihtisku ve středověku, nic nebránilo tomu, aby se přenos informací v tištěné podobě začal rozšiřovat do všech oblastí ţivota. Nejdříve v podobě tištěných knih a později v podobě denního tisku a novin. Jako prostředky komunikace vstupují do popředí rozhlas, tisk a televize – prostředky masové komunikace. Mlčeti zlato – mluviti stříbro nebo mluviti zlato – mlčeti stříbro. Určitě ještě existují subjekty, které uznávají první část tohoto přísloví, ale jejich heslem nebude transparentnost a otevřenost. V dnešní době, kdy otevřenost ke komunikaci hraje důleţitou roli ve vnímání organizace veřejností, vstupuje do popředí druhá inovační část přísloví, tedy potřeba někoho o něčem pokud moţno co nejkomplexněji informovat, s někým komunikovat. Tato potřeba se netýká jenom výrobní sféry, ale všech subjektů státní správy a samosprávy, organizačních sloţek státu a jím podřízených organizací, nadačních spolků, charitativních organizací a mnoha dalších subjektů, jejichţ prvořadým úkolem je v převáţné míře poskytování sluţeb. Do popředí se tak dostává lidský faktor, který se na této komunikaci bude nejvíce podílet a bude hrát nezanedbatelnou roli ve vzájemné komunikaci. Touto prací bude analyzována komunikace u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Toto téma jsem si vybral z důvodu toho, ţe cizinecká policie by měla klást na problematiku vnější komunikace značný důraz. I Česká republika se stává zemí multikulturní a umění komunikovat s lidmi, kteří pocházejí z různých sociokulturních prostředích, se stává čím dále tím důleţitějším elementem práce příslušníků cizinecké policie.
8
2.
CÍL A METODIKA Cílem této bakalářské práce je analyzovat externí podnikovou komunikaci
u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Prostudovaná
odborná
literatura
se
zaměřením
zejména
do
oblasti
nepodnikatelského sektoru se stala návodem ke zpracování teoretické části. Pozornost je věnována prostředkům podnikové identity – podnikovému designu, firemní kultuře, produktu organizace a podnikové komunikaci – stěţejní oblasti teoretické části. Popsána je i vzájemná vazba podnikové identity, podnikové kultury a hlavně podnikové komunikace na vytváření image organizace. V praktické části se zabývám podnikovou komunikací u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie. Nejdříve podávám základní informace o cizinecké polici a náplni její činnosti. Následuje část o prostředcích externí komunikace. Své nezastupitelné místo zde sehrává působení jednotného vizuálního stylu, podnikové kultury jako prostředků neverbální komunikace. Hlavní část popisuje předmět a formy externí komunikace a cílové skupiny, pro které je určena. Nejde o výčet všech cílových skupin. Následuje část pro moje návrhy na obohacení externí komunikace.
Klíčovou
cílovou skupinou pro externí komunikaci budou cizinci a své místo zde budou mít i senioři. V praktické části vycházím z vlastních poznatků získaných u svého zaměstnavatele a vzájemných konzultací s pracovníky organizace.
9
3.
TEORETICKÁ ČÁST 3.1.
Základní pojem
Podniková komunikace vychází z vedení firmy a je zaměřena interně (dovnitř organizace – na jednotlivé útvary, na zaměstnance), tak i externě (navenek – na cílové skupiny veřejnosti). Ve vnějších vztazích je nejdůleţitější mít dobré vztahy s těmi segmenty veřejnosti, které jsou pro organizaci klíčové. V sektoru státní správy chápeme celou problematiku v širším kontextu jako komunikaci instituce, organizace, společnosti či státu (FORET, 2006, str. 44).
3.2.
Interní komunikace
Klíčovou roli v organizaci má její management. Jednou z úloh v sociální komunikaci v organizaci je jeho podíl na vymezení a zajištění odpovídající organizační struktury a rovněţ vnitřního a vnějšího pracovního prostředí. Vnitřní komunikace přímo ovlivňuje mezilidské vztahy v organizaci, ale také vztah zaměstnanců k ní. Jde o komunikaci horizontální, vertikální a diagonální. Důleţitou součástí interní komunikace je výměna informací mezi vedením a zaměstnanci. Mezi nejznámější komunikační kanály, kterými probíhá komunikace patří: -
ústní (porady, rozhovory);
-
písemná komunikace (časopisy, noviny, věstníky, nástěnky);
-
intranetová komunikace.
Ústní komunikace probíhá mezi pracovníky v přímém, resp. bezprostředním kontaktu, a to zejména: -
tváří v tvář mezi jednotlivci;
-
ve formě diskuse u kulatého stolu;
-
na konferencích a shromáţděních;
-
v pracovních skupinách, v pracovních týmech.
Jde o formu mezilidské interakce, kdy obě zúčastněné strany mají moţnost doptávat se, vysvětlovat a docílit tak vzájemného porozumění.
Klíčovým nástrojem vnitřní
komunikace jsou porady. Pod pojmem interní komunikace je chápán řízený, tedy formální proces komunikace v organizaci. V organizaci probíhá komunikace i neformálně, neřízeně. Například, kdyţ se sejdou pracovníci na obědě, hovoří o své práci, o záţitcích, vztazích, sympatiích a citech (BEDRNOVÁ a kol., 2007, str. 201-206).
10
Cílem můţe být posílení identifikace zaměstnanců s organizací, budování jejich loajality a vytváření pozitivního klimatu projevujícího se zdravou soutěţivostí, motivací, pocitem spoluodpovědnosti za úspěch organizace. Mezi hlavní cíly komunikace patří: -
informovat pracovníky organizace o cílech, úspěších;
-
motivovat pracovníky;
-
vytvářet vhodné pracovní podmínky pro práci (SVĚTLÍK, 2005, str. 209).
Písemná komunikace má své nezastupitelné místo. Nejdůleţitější výhodou písemné komunikace je uchování informace ve stejné kvalitě. Vyuţívá se nejčastěji, tam kde je třeba informaci zachovat v písemné podobě, např. výstupy z jednání, porad zadání důleţitých úkolů, termínů či přesných parametrů. Vedle jiţ zmíněných komunikačních nástrojů sem patří: -
časopisy – informují o úspěších firmy, u zaměstnanců přispívají k zvyšování jejich sounáleţitosti k organizaci;
-
podnikové noviny či zpravodaje – vycházejí častěji neţ časopisy a jsou více zaměřeny na zaměstnance a jejich potřeby, obsahují-li informace o plánech vedení a moţných dopadech na pracovníky, zvyšují tím jeho účinnost;
-
oběţníky – plní funkci naléhavých či aktuálních zpráv;
-
nástěnky.
Intranetová komunikace osloví či zasáhne větší mnoţství cílové skupiny najednou, zajistí
obousměrnost
kanálů,
rychlost
přenosu
informací,
jejich
dostupnost
i v nestandardním čase. Patří sem e-mail a intranet, firemní konference (včetně telefonických a videokonferencí, elektronická podoba zpravodaje) (BEDRNOVÁ a kol., 2007, str. 201-206).
3.3.
Externí komunikace
K formování konkrétní komunikační strategie organizace je nutné vţdy přistupovat podle aktuální situace, konkrétních poţadavků a potřeb. Nezbytným úkolem pro budování efektivních vztahů s vnější veřejností je určení cílových skupin. Identifikace, určení skupiny veřejnosti podle stanovených kritérií, je nezbytné pro přípravu strategie interakce, pro zvolení komunikačních kanálů a volbu komunikačního prostředku. Nezbytnost komunikace organizace a budování vztahů s různými skupinami veřejnosti se projevuje tím výrazněji, čím širší spektrum autonomních celků v sociálním prostředí začíná působit. S nutností komunikace organizace roste význam sdělovacích prostředků, které se
11
s nástupem rozhlasu, televize a internetu staly hlavním nástrojem public relations. Význam masových médií v sociální komunikaci nespočívá ani tak v jejich vlivu na příjemce, ale zejména v nepřímém, pozvolném a dlouhodobém vlivu, který mají na lidskou kulturu a organizaci sociálního ţivota. Budování efektivních vztahů s médii, podobně jako výběr vhodného média, patří mezi hlavní zásady profesionální práce s veřejností. Dobré vztahy s médii se mohou stát předpokladem pro budování dobré image organizace. (BEDRNOVÁ a kol., 2007, str. 207 - 209) Mezi skupiny, se kterými je potřeba co nejúčelněji a co nejčastěji prostřednictvím public relations komunikovat patří: -
obyvatelstvo a spotřebitelé – organizace představuje na nejrůznějších úrovních významný prvek společnosti a má vůči komunitě nemalé povinnosti. Proto také musí udrţovat vysokou prestiţ v povědomí nejširší veřejnosti. Výsledky se pak dostaví v klíčových situacích, které se týkají bezprostředně okolí organizace.
-
politická prostředí, vláda, krajské úřady a další zastupitelstva. Organizace, která je neustále v kontaktu s orgány státní správy samosprávy a trvale je informuje, získává u nich značnou výhodu. Organizace, která pravidelně poskytuje informace působí vůči orgánům státní správy profesionálně.
-
pracovní prostředí, odbory, podnikové rady, spolupracovníci a zaměstnavatelé: Programy firemních komunikací a firemní kultury jsou nástroje rozvíjení důvěry a porozumění a spokojenosti mezi vnitřní veřejností. Patří sem hodnocení pracovníků, odměny a kulturní aktivity. Ve vztahu k odborům jde o předcházení konfliktům a jejich případné řešení. Odboroví pracovníci jsou zapojování do nejrůznějších aktivit organizace – jsou zváni na účast představitelů na jednání vedení firmy.
-
média – jde o udrţení zájmu medií o organizace a vzájemný funkční vztah, který je zárukou, ţe média budou vnímat naši organizaci daleko srozumitelněji a s větším porozuměním. Organizace musí být vůči tisku, rozhlasu a televizi transparentní, otevřená a připravená kdykoliv se v médiích prezentovat a to ne jenom v případech krizových situací, ale i v případě prevence a vysvětlování různých hledisek a stanovisek organizace.
-
tvůrci mínění – občanské iniciativy, zájmové organizace (spolky) - k této skupině musí organizace přistupovat s mimořádnou citlivostí. Vytvoří-li si důvěru v této cílové skupině veřejnosti, má organizace zajištěnou hráz
12
k předcházení útoků ze strany občanských iniciativ (SVOBODA, 2009, str. 5152).
4.
PODNIKOVÁ IDENTITA 4.1.
Základní pojem
Podniková identita přestavuje hlavní strategii organizace. Je také sociální technikou pro zaloţení, rozvoj a stabilizaci organizace. Disponuje určitým součtem vlastností a způsobů prezentace, které určitou organizaci spojují a současně ji od jiných odlišují. Obr. č. 1 – Struktura podnikové identity Podniková identita Základ:
Filozofie organizace Prostředky: podnikový design Výsledek:
podniková
podniková
komunikace
kultura
produkt organizace
Podniková image Zdroj: (SVOBODA, 2006, str. 28 -30)
Filozofie organizace Pro nastavení kaţdé podnikové identity je nejdůleţitější filozofie organizace (poslání organizace). Vychází z hlubších důvodů, proč daná organizace vznikla, jak funguje a kam má směřovat. Po jasně definovaném poslání organizace můţe od vedení vzejít podnikatelská vize, coţ jsou všemi zaměstnanci sdílené cíle. Představuje jasnou, motivující, sjednocující činnost všech pracovníků. Úlohou vedení je vizi jasně a stručně definovat, a pro její naplnění nadchnout a získat zaměstnance.
13
Mezi prostředky podnikové identity patří: -
podnikový design;
-
firemní komunikace;
-
firemní kultura;
-
produkt organizace (FORET, 2006, str. 46-49).
4.2.
Podnikový design
Jde o soubor vizuálních konstant, které jsou pouţívány v komunikaci uvnitř, ale především vně firmy. Grafická podoba vizuálního stylu by měla být zakotvena v design manuálu, který přesně vymezuje jejich vyuţívání. Co všechno můţe vytvářet firemní design: - název firmy a způsob jeho prezentace; - logo jako identifikační zkratka; - značka pro zviditelnění a odlišení produktu; - písmo a barvy; - sluţební grafika (propagační prvky a tiskoviny); - orientační grafika (způsoby úprav interiérů, označení budov); - oděvy zaměstnanců; - dárkové předměty (VYSEKALOVÁ, 2009, str. 40).
4.3.
Podniková komunikace
Tvoří strategickou komunikační střechu organizace. Komunikace mají dlouhodobý záměr a jasný cíl. Budovat pozitivní postoje k organizaci i mimo něj a společně s podnikovou kulturou, podnikovým designem a produktem organizace vytváří firmě jednotný image. Má pozitivní vliv na změnu veřejného mínění. (SVOBODA, 2009, str. 36) Podniková komunikace představuje komunikační prostředky, komplex všech forem chování, jimiţ organizace o sobě něco sděluje, komunikuje s vnějším a vnitřním prostředím. Je vnějším projevem firemní identity a základním zdrojem firemní kultury. Cílem je adekvátní oslovení jednotlivých cílových skupin tak, aby byly vytvořeny pozitivní postoje k firmě, aby se firemní komunikace stala důleţitou součástí firemní identity, protoţe bez odpovídající komunikace a prezentace strategie a hodnot nelze vytvořit potřebnou image (VYSEKALOVÁ, 2009, str. 63). Součásti podnikové komunikace:
14
-
public relations - vytvářejí a zprostředkovávají dialog s veřejností nejrůznějšími formami. Jednou ze součástí public relations je press relations, která poskytuje médiím informace ke zveřejnění;
-
corporate advertising - zahrnuje reklamu v médiích;
-
propagace
stanovisek
–
organizace
vyuţívá
moţnost
vyjadřovat
se
ke společenským, politickým a dalším veřejným otázkám. Je často propojována s reklamou v médiích; -
veřejná vystoupení – představitelé organizace jsou vázání k nejrůznějším povinnostem, členství v různých institucích a organizacích. Jsou také zváni k společenským, správních aktivitám. Jejich vystoupení či účast zvyšuje prestiţe organizace, kterou reprezentují;
-
human relations - komunikace, kterou organizace uskutečňuje pro podporu vzdělávání,
propagace
podnikových
hodnot
nebo
sdělování
informací,
prostřednictvím inzerce k získávání pracovních sil na trhu práce vně i uvnitř organizace; -
investor relations
- zveřejňují bilance organizace o výsledcích dosaţených
za uplynulé období; -
employee communications – komunikace směrem k zaměstnancům – ucelený vnitřní informační systém či program k informování spolupracovníků. Obvyklými prostředky jsou podnikové časopisy, dopisy vedoucích pracovníků zaměstnancům, výměna informací, filmy či různá podniková shromáţdění;
-
government relations – metody a formy komunikace s významnými osobnostmi ve vládě, státní správě. Převáţně se jedná o lobbing.
-
university relations - organizace potřebují spolupracovat s vysokými školami. V praxi se projevuje tato potřeba různými účastmi na zadávání zakázek, vysílání pracovníků k účasti na výuce;
-
minority relations - zpracovávají významný společensko-ekonomický prostor národnostních menšin či komunit. Problematika vztahu k menšinám je aktuální v příhraničních oblastech, kde ţijí obyvatelé polské, německé či slovenské národnosti (SVOBODA, 2009, str. 37-39).
15
4.4.
Firemní kultura
Firemní kultura vyjadřuje určitý charakter firmy, celkovou atmosféru, vnitřní ţivot ovlivňující myšlení a chování spolupracovníků firmy. Mluvíme také o zvycích, rituálech vyuţívaných ve firmě i o hodnotách, které se projevují v obecných vzorcích chování a jednání všech pracovníků (VYSEKALOVÁ, 2009, str. 67). Firemní kultura je souhrn, jak organizace skutečně funguje, pracuje, jak si získala zaměstnance pro svoje záměry a cíle a prosazuje firemní identitu (FORET, 2006, str. 57). Firemní kultura zahrnuje: -
působení firmy a jejích pracovníků navenek;
-
vztahy mezi zaměstnanci, jejich myšlení, vzorce chování;
-
celkové klima organizace, zvyklosti, ceremoniály;
-
co je povaţováno za klady a co za zápory;
-
hodnoty sdílené většinou pracovníků.
Prvky firemní kultury: -
symboly, např. zkratky, slang, způsoby oblékání, symboly, postavení;
-
hrdinové – pracovníci slouţící jako model ideálního chování;
-
rituály – oslavy, schůze, psaní zpráv, plánování, informační a kontrolní činnost;
-
hodnoty – jde o všeobecné vědomí, co je dobré a co špatné, hodnotné či nehodnotné. Promítají se do pracovní morálky, sounáleţitosti pracovníků s firmou i do celkové orientace firmy.
Nejdůleţitější pravidla firemní kultury pro organizaci: -
firemní (podnikový) řád, směrnice řízení firmy (podpisový řád, zastupování managementu apod.);
-
směrnice pro pracovní oblékání;
-
pracovní doba a délka přestávek;
-
kodex jednání zaměstnance;
-
ochrana majetku (VYSEKALOVÁ, 2009, str. 67- 71).
4.5.
Produkt organizace
Produktem chápeme podstatu existence organizace. Chápeme tím tedy, ţe můţe jít hmotné statky, sluţby nebo i o myšlenky. Při budování firemní identity jsou důleţité také emocionální vlastnosti produktu. Patří mezi ně: -
celkový proţitek z toho, ţe produkt vyuţívám;
16
-
osobní identifikace s produktem;
-
uspokojení vkusu prostřednictvím estetických vlastností;
-
vliv produktu na prestiţ;
-
produkt jako symbol sebevyjádření.
4.6.
Image organizace
Image chápeme jako představu, kterou o naší organizaci vytváří jednotlivec, jak na základě svých osobních zkušeností, tak zejména ze sdělení a informací získaných od jiných osob či médií (FORET, 2006, str. 65). Image organizace ovlivňuje vnímání a chování cílových či vztahových skupin. Při pozitivní image firmy se vztahové skupiny chovají k firmě pozitivně a v případě negativní image se chovají negativně (např. odmítáním produktu či zaměstnáním v dané firmě). Image chápeme jako celostní pojem, jako komplexní, vícedimenzionální systém, který je ovlivnitelný v čase. Základní teze charakteristické pro tento pojem jsou: -
výsledek výměny názorů mezi jednotlivce a společností, uskutečňované v konfliktní situaci;
-
komplexní, vícedimenzionální strukturovaný systém, který je výrazný;
-
skládá s objektivních a subjektivních, správných či nesprávných představ;
-
prochází neustále vývojem;
-
má kognitivní, ale i afektivní, behaviorální, sociální a osobní komponenty;
-
představuje ve svém výsledku zhodnocení a zjednodušení na charakteristicky proţité detaily;
-
je sdělitelný a lze ho analyzovat vědeckými metodami;
-
působí na názory a chování a podstatně je ovlivňuje;
-
poukazuje na psychologickou a sociální povahu objektu (VYSEKALOVÁ, 2009, str. 96-97).
17
Obr. č. 2 -Image organizace
Podniková identita
Podniková kultura
jak vypadá
co a jak dělá
jak vypadá
Image organizace
Podniková komunikace co se o ní říká Zdroj: (FORET, 2006, str. 64) Z komunikačního hlediska si celý proces můţeme představit takto: Podnikovou identitu sděluje vedení zaměstnancům nástroji public relations, ale především specifickými prostředky podnikové komunikace (tištěné zpravodaje, podnikové noviny, intranet, školení, schůze, soutěţe zaměstnanců, směrnice k vyuţívání jednotného stylu, dopravní prostředky, oblečení, dopisní papíry, atd.). Ostatní sloţky vnímají identitu organizace prostřednicím marketingové komunikace ve sdělovacích prostředcích. Image organizace není výsledkem těchto komunikačních nástrojů, ale vlastní podnikové kultury, chování a všech aktivit zaměstnanců. V principu to znamená, aby designu jednotného vizuálního stylu a podnikové identitě odpovídala také kultura. Vzájemné působení těchto sloţek za podpory podnikové komunikace vyvolá u klíčových sloţek veřejnosti poţadovanou odezvu (FORET, 2006, str. 67-68).
18
5.
PRAKTICKÁ ČÁST 5.1.
Cizinecká policie
Obr. č. 3 - Znak cizinecké policie
Zdroj: Foto autora Cizinecká
policie
je
specializovanou
sloţkou
Policie
České
republiky
s celorepublikovou působností. V čele stojí Ředitelství sluţby cizinecké policie Praha, kterému je podřízeno sedm oblastních ředitelství sluţby. Jedním z těchto ředitelství je i Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Působí ve třech krajích, a to v kraji Jihomoravském, Zlínském a kraji Vysočina. Sídlo má v Brně. Tab. č. 1 – Rozloha krajů a počty obyvatel – stav k 31. 12. 2009 Název kraje Jihomoravský Vysočina Zlínský Celkem
Rozloha km² 7 195 6 796 3 964 17 955
Počet obyvatel 1 151 708 514 992 591 042 1 257 752
Zdroj: (ČSÚ, 2010)
Obr. č. 4 - Budova Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno
19
Zdroj: Foto autora Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie Brno vzniklo 1. ledna 2008 po vstupu České republiky do Schengenského prostoru. Den vstupu do Schengenského prostoru znamenal pro cizineckou policii opuštění referátů cizinecké a pohraniční policie na hraničních přechodech, kde se prováděly hraniční kontroly. Nové inspektoráty cizinecké policie vznikly ve vnitrozemí. Se změnou dislokace útvarů souvisela i změna formy práce. Oblastnímu ředitelství sluţby cizinecké policie Brno je podřízeno devět inspektorátů cizinecké policie, odbor specializovaných činností, zařízení pro zajištění cizinců Poštorná, které slouţí v převáţné míře k zajištění cizinců, kterým bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění a od 1. listopadu 2009 i Přijímací středisko cizinců Zastávka u Brna, jehoţ hlavním úkolem je přijímání prohlášení o mezinárodní ochraně v České republice. To, čím se odlišují jednotlivé sloţky Policie je v jejich specifikaci, zaměření, poslání, vizi a strategii s jakými přistupuje sloţka ke své činnosti dané zákonem. Posláním Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno je zajištění kvalitní a efektivní sluţby veřejnosti, plnění úkolů a povinností dané zákonem o Policii České republiky a zákonem o pobytu cizinců na teritoriu oblastního ředitelství všemi pracovníky. Vizí Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno je, ţe je plnohodnotným společenstvím všech jeho součástí, které na svém úseku společně vykonávají činnost k zajištění oprávněných poţadavků vedoucí k maximální spokojenosti a důvěře zákazníka. Vizí je současně
20
i aktivní činnost všech zaměstnanců Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno zabránit nelegálnímu vstupu neoprávněných osob na území České republiky. Pro letošní rok 2010 si stanovila cizinecká policie priority, mezi které patří: -
sníţení nelegální migrace v Schengenských podmínkách;
-
důsledná kontrolní činnost vyplývající ze zákona o pobytu cizinců;
-
moderní informační technologie;
-
optimalizace personálních vztahů;
-
spolupráce zaměřená na integraci cizinců, poskytování informací, přednášková činnost ve spolupráci s neziskovými a jinými organizacemi zaměřená na pobyt cizinců v České republice a negativní projevy rasismu a xenofobie na školách, zlepšení informovanosti o realizovaných projektech v problematice menšin a rasové nesnášenlivosti;
-
profesionální přístup k veřejnosti;
-
systematické vytváření pozitivního obrazu o sluţbě cizinecké policie a její činnosti;
-
dodrţování etického kodexu;
-
vnitřní a vnější komunikace;
-
vzdělávání policistů – zvyšování odborné připravenosti;
-
mezinárodní spolupráce;
-
boj proti korupci (Policie ČR,2010a).
5.2.
Úkoly Oblastního ředitelství
Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie plní tyto úkoly: -
v rozsahu své působnosti na úseku státní správy ve věcech povolování vstupu, pobytu a ukončování pobytu cizinců;
-
vyhodnocuje pravost dokladů, veřejných listin a cenin;
-
provádí kontrolu stavu značení státní hranice;
-
spolupracuje při zajišťování veřejného pořádku;
-
dohlíţí na silniční provoz a ţivotní prostředí;
-
provádí ochranu vnitřních hranic při jejím dočasném znovuzavedení, dle nařízení Evropského parlamentu;
-
plní úkoly v trestním řízení;
21
-
odhaluje, oznamuje a projednává přestupky a správní delikty ve věcné příslušnosti;
-
podílí se na plnění závazků vyplývajících mezinárodních smluv;
-
spolupracuje s orgány státní správy a samosprávy a fyzickými a právnickými osobami;
-
6.
vede vlastní evidence a provozuje informační systémy.
PROSTŘEDKY EXTERNÍ KOMUNIKACE 6.1.
Jednotný vizuální styl
Jak tedy komunikuje Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie s veřejností? Prostředkem komunikace je firemní design (nebo-li jednotný vizuální styl). Vizuálním stylem chápeme jednotné označení budov, kanceláří, směrových tabulí v budovách, pouţíváním jednotného hlavičkového papíru, jednotného druhu písma, barvy, vizitek a jednotného označení sluţebních dopravních prostředků. Jednotný vizuální styl je ustálen a definován grafickým manuálem, který ve spolupráci s firmou EURO RSCG Praha Policie České republiky sjednotila v jeden ustálený celek komunikace.
6.1.1.
Logo Policie České republiky
Autorem loga Policie České republiky je akademický malíř Vlastimil Housa, které vytvořil jiţ v roce 1991. Základem je pravidelná osmicípá hvězda. Ramena hvězdy jsou podélně půlena. Ve středu je umístěn pravidelný kříţ s rameny ve tvaru lípových lístků. Kolem hvězdy je kruhový nápis „Police České republiky“ provedený velkými písmeny. Nápis je ohraničen vnějším okruţím.
6.1.2.
Slogan Policie České republiky
Slogan „Pomáhat a chránit“ vyjadřuje sdělení Police České republiky veřejnosti, co je základním posláním kaţdého policisty.
6.1.3.
Barva Police České republiky
Barvou Policie České publiky a tedy i cizinecké policie je tmavě modrá, doplněná středně modrou a světle moudrou. Proč modrá barva? 22
Z hlediska symboliky má modrá barva význam jako zdroj pro klid, mír, uvolnění a je barvou příjemné atmosféry. Je barvou dobromyslného idealisty, který má sklon k nezištnosti, k ochotě pomáhat a pro kterého je klid, pořádek a mír to, o co je hodno bojovat. Modrá barva také symbolizuje samostatnost, plnění povinností, úctu k zákonu a pořádku. Modré oblečení působí vznešeně, elegantně a nenápadně. Vyvolává pocit klidu, harmonie a bezpečí a poskytuje tím uvolnění a spokojenost. Pokud se člověk obklopuje modrou barvou – oblečení, auto, byt a nábytek – je pravděpodobné, ţe má (nebo postupně získá) velkou víru a důvěru v lidstvo a jeho vývoj. Je schopen dobře a přesně formulovat své myšlenky a přesvědčení druhých. Mentální význam modré barvy je úcta k autoritám, podporuje schopnost vyjednávat. Pokud pouţíváme modrou v situacích, které vyţadují čestnost, přímočarost, upřímnost, znamená to, ţe tuto barvu dokáţeme chápat a ocenit. S modrou barvou koresponduje i barva sluţebního stejnokroje, který je taktéţ tmavě modrý, se světle modrými doplňky. Obr. č. 5 - Policista ve sluţebním stejnokroji
Zdroj: Foto autora
6.1.4.
Znak cizinecké policie
Jiţ od 13. století stateční Chodové střeţili bedlivě česko-bavorskou hranici. Ve známost vešli knihou od Aloise Jiráska, kterou ilustroval Mikoláš Aleš. Choda
23
namaloval v dlouhém plášti, který má na hlavě chodský širák, v rukou čakan a u nohou mu sedí soustředěný pes s krátkýma ušima a hustou srstí. Právě hlava tohoto druhu psa se stala symbolem znaku cizinecké policie. Hlava chodského psa je umístěna na modrém podkladu, který je ohraničen okruţím v barvě bílo-červeno-modré trikolóry.
6.1.5.
Sluţební dopravní prostředky
Součástí vizuálního stylu jsou i sluţební dopravní prostředky a jejich barevné provedení. V současné době probíhá u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno výměna sluţebních dopravních prostředků za nové vozy, které vzešly z výběrového řízení zahájeného dne 28. března 2008. Výměna dopravních prostředků je naplánována na roky 2008 aţ 2012. Výběrové řízení vyhrála společnost ŠKODA AUTO a.s., která nabídla prodej aţ 3500 vozidel. Policie České republiky odebere 3200 vozidel, 2300 vozidel v provedení práva přednosti v jízdě a 900 vozidel v civilním provedení, za celkovou cenu 1,322 miliardy korun českých s DPH. Vozidla budou nakupována v typu Octavia sedan, Octavia combi v policejní úpravě. V roce 2008 bylo nakoupeno 1400 vozů. V roce 2009 bylo přiděleno Oblastnímu ředitelství sluţby cizinecké policie Brno 28 nových vozidel v provedení práva přednosti v jízdě a 2 vozy Schengenbus v novém provedení. Nové sluţební dopravní prostředky jsou v barvě stříbrné metalízy. Na přední kapotě je umístěno na samolepící nálepce logo Policie České republiky, dle grafického manuálu určené pro sluţební dopravní prostředky. Na bocích sluţebních vozidel jsou umístěny samolepící modro-ţluté reflexní nálepky. Na modré samolepící nálepce v prostoru předních dveří je slogan „Pomáhat a chránit“ a v zadní části sluţebního vozu je označení telefonního sluchátka s číslem 158 (číslo pro bezplatné telefonní spojení na Policii České republiky, sloţky integrovaného záchranného systému).
24
Obr. č. 6 - Sluţební vůz Policie České republiky
Zdroj: Foto autora Vedení oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno si je vědomo, jaký význam má pouţívání všech sloţek jednotného vizuálního stylu na zaměstnance a širokou veřejnost, proto dbá na jeho důsledném dodrţování.
6.2.
Komunikace prostřednictvím podnikové kultury
Nejdůleţitějším pravidlem kultury u cizinecké policie je dodrţování etického kodexu policie, který udává jasné principy, jeţ policisté a zaměstnanci chtějí sdílet a dodrţovat, vědomi si svého poslání slouţit veřejnosti. 1. Cílem Policie České republiky je: -
chránit bezpečnost pořádek ve společnosti;
-
prosazovat zákonnost;
-
chránit práva a svobody osob;
-
preventivně působit proti trestné a jiné protiprávné činnosti a potírat ji;
-
usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti.
2. Základními hodnotami Policie České republiky je: -
profesionalita;
-
nestrannost;
-
odpovědnost;
-
ohleduplnost; 25
-
bezúhonnost.
3. Závazkem Policie České republiky vůči společnosti je: -
prosazovat zákony přiměřenými prostředky s maximální snahou o spolupráci s veřejností, stáními a nestátními institucemi;
-
chovat se důstojně a důvěryhodně, jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním a respektovat jejich důstojnost;
-
uplatňovat rovný a korektní přístup ke kaţdé osobě bez rozdílu, v souladu s respektováním kulturní a hodnotové odlišnosti příslušníků menšinových skupin všude tam, kde nedochází ke střetu se zákony;
-
při výkonu sluţby jednat taktně, korektně a vhodně uplatňovat princip volného uváţení;
-
pouţívat donucovací prostředky pouze v souladu se zákonem; nikdy nezacházet s ţádnou osobou krutě, nehumánně či poniţujícím způsobem;
-
nést odpovědnost za kaţdou osobu, která byla omezena Policií České republiky na osobní svobodě;
-
zachovávat mlčenlivost o informacích zjištěných při sluţební činnosti;
-
zásadně odmítat jakékoliv korupční jednání, netolerovat tuto protizákonnou činnost u jiných příslušníků Policie České republiky, odmítnout dary nebo jiné výhody, jejichţ přijetím by mohlo dojít k ovlivnění výkonu sluţby;
-
zásadně se vyhýbat jakémukoliv jednání, které by mohlo být střetem zájmů.
4. Závazkem vůči ostatním příslušníků Policie České republiky je: -
usilovat o otevřenou a partnerskou spolupráci;
-
respektovat zásady slušného a korektního jednání mezi sebou;
-
netolerovat ani nekrýt podezření z trestné činnosti jiných příslušníků
5. Osobním a profesionálním přístupem příslušníků Policie České republiky je: -
nést osobní odpovědnost za svoji morální úroveň a svůj profesionální výkon;
-
chovat se bezúhonně ve sluţbě i mimo ni tak, aby důstojně reprezentoval Policii České republiky svým jednání, vystupováním i zevnějškem (Policie ČR, 2010b).
Mezi další významná pravidla firemní kultury, která přímo ovlivňují neverbální komunikaci patří pravidlo o slušném chování, sluţebním jednání a sluţební zdvořilosti. V této interní směrnice je stanoveno jaká pravidla musí policista dodrţovat při vystupování na veřejnosti. Na veřejně přístupných místech policista se zdrţuje takového jednání, které by znevaţovalo jeho důstojnost a autoritu - nekouří, nekonzumuje jídlo, nepije a neţvýká. 26
Pro budování důstojného obrazu policisty na veřejnosti je neméně důleţitá i vnější úprava policisty. Kaţdý policista, který si je vědom této skutečnosti dbá, aby jeho sluţební stejnokroj byl udrţován v čistotě a patřičné kvalitě. Na hlavě nosí vţdy pokrývku hlavy, dle ročního období. Vlasy nosí vţdy řádně ostříhané a upravené, bez zbarvení kontrastními barvami. Sestřih nesmí být charakteristický pro radikální či extremistické skupiny. Policista dbá taktéţ, aby byl řádně oholen a měl upraven plnovous či knír. Má zakázáno nosit šperky, ozdoby, které by vzhledem ke svému tvaru mohly sniţovat váţnost a důstojnost policisty na veřejnosti, stejně jako viditelné tetování. Kaţdý průjezd vozidel Policie České republiky veřejnost vnímá a registruje, proto je náleţitá pozornost vedení policie věnována způsobu řízení sluţebních dopravních prostředků, technickému stavu a ošetřování sluţebních motorových vozidel. Pravidelně v ročních intervalech se provádí školení řidičů motorových vozidel. Součástí školení je přezkoušení ze znalostí zákona o provozu na pozemních komunikacích, poskytnutí první pomoci a způsobu jízdy motorových vozidel. Význam těchto školení je v eliminaci dopravních nehod příslušníků policie a zvyšování správných návyků způsobu jízdy motorových vozidel u policistů. Tyto návyky jsou následně aplikovány v praxi. S provozem sluţebních motorových vozidel souvisí kontrola technického stavu a jejich údrţba. Vozidla jsou předávána umytá a dotankována pohonnými hmotami. O kultuře u cizinecké policie také svědčí odměňování svých policistů medailemi Policie ČR. Tato slavnostní chvíle evokuje v myšlení policistů důleţitost jejich práce pro Policii České republiky a sluţbu cizinecké policie. O kultuře cizinecké policie v celorepublikovém kontextu hovoří i vyhlášení policisty roku sluţby cizinecké policie. První ročník se uskutečnil 21. října 2009 v prostorách Národního muzea v Praze za rok 2008. Oblastní ředitelství cizinecké policie Brno bylo vyhodnoceno jako nejlepší ředitelství za uvedený rok. Součástí slavnostního vyhlášení bylo i uvedené nového znaku cizinecké policie.
6.2.1.
Silniční kontrola
Jednou z forem práce cizinecké policie je silniční kontrola. Místo silniční kontroly má hlídka určeno s ohledem na bezpečnost své vlastní a ostatních účastníků silničního provozu. Provádí se převáţně na přehledném místě, v nočních hodinách zpravidla osvětleném. Jeden člen hlídky provádí zastavování vozidla a druhý jej zajišťuje. Policista, který zastavuje vozidla stojí v jízdním pruhu, proti směru jízdy zastavovaného vozidla.
27
V pravé ruce drţí zastavovací terč, zvednutý do výšky hlavy a druhou rukou ukazuje na místo, kde má řidič zastavit. Řidiče vojensky pozdraví a současně přidá i občanský pozdrav. Vyzve řidiče např.:“…silniční kontrola, předloţte doklady potřebné k řízení motorového vozidla.“ Při komunikaci dbá cti, váţnosti a důstojnosti osoby i své vlastní. Pouţívá zpravidla kratší věty. Dotazy řidiče neignoruje a odpovídá formou přiměřených odpovědí. Pouţívá přiměřenou intonaci hlasu a spisovně artikuluje. Verbální komunikaci se snaţí doplňovat přiměřenou gestikulací horních končetin a neustále řidiče vizuálně sleduje. Při prvotní komunikaci policista vyhodnotí, jedná-li se o člověka pasivního, agresivního či asertivního. Při jednání s pasivním člověkem se mu snaţí nehledět přímo do očí. Hovoří klidným, věcným, spíše tiším hlasem. Pokud se ho řidič na něco zeptá, snaţí se mu podat vyčerpávající informace. Pokud komunikuje s agresivním člověkem, dívá se mu přímo do očí a udrţuje si neustále vzdálenost 1,5 metru – tuto pozici si snaţí neměnit. Hovoří klidně, věcně a pomalu, jistým nevzrušeným hlasem. Stojí uvolněně, gesta pouţívá pomalu a plynule. Musí ovládat svoje emoce, aby nepodlehl panice. Dojde-li ke konfliktu, neváhá s omluvou. Policista stojí pevně na svých stanoviscích, projevuje však pochopení a uznání. Při komunikaci s asertivním člověkem si musí policista uvědomit, ţe jedná s asertivním typem člověka a podává mu jasné, stručné vysvětlení svoji činnosti. Musí mít pod kontrolou neustále svoje emoce a nesmí se nechat vyprovokovat. Jedná stejně asertivně. Není-li kontrolou zjištěno spáchání přestupku či trestného činu, policista vojensky pozdraví a rozloučí se. Je-li zjištěno protiprávní jednání - přestupek, oznámí tuto skutečnost přestupci s tím, ţe jeho jednání bude řešeno v blokovém řízení. Výše pokuty je závislá na závaţnosti přestupku, míře zavinění a okolnostech, za kterých byl přestupek spáchán a k osobě pachatele. O výši pokuty policista nesmlouvá z důvodu sníţení autority. Velice často je silniční kontrola spojena s pobytovou kontrolou. Při těchto kontrolách je komunikace o trochu sloţitější, z důvodu interpretování přesných a výstiţných obratů v cizí řeči. Jelikoţ většina příslušníků cizinecké policie pracovala na hraničních přechodech, ovládá minimálně jeden světový jazyk na úrovni běţné konverzace. Osoby, které jsou se v motorovém vozidle při silniční kontrole, jsou vyzvány také k předloţení dokladů totoţnosti. Ve většině případů nezjišťuje policista porušení právních předpisů a pobytová kontrola je ukončena s pozdravením a rozloučením se v cizím jazyce. Někdy je uveden do činnosti tzv. „šestý smysl policisty“. Jedná se o jistý druh předvídavosti. Spouštěcím mechanismem můţe být podivné chování osádky vozidla. Pokud cestující při rozhovoru koktají, v obličeji rudnou, je to prvotní signál se o cizince více zajímat. 28
Vztahy s médii
6.3.
Ve vztahu ke sdělovacím prostředkům prosazuje Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie Brno svoji vlastní mediální strategii. Pro styk s medii všeho druhu je u Oblastního ředitelství určena funkce tiskového mluvčího, která je součástí preventivně informační skupiny. V této skupině pracují dva pracovníci. Tiskový mluvčí Bc. Roman Pittner, který má v popisu práce hlavně styk s medii, informuje o činnosti a dění v rámci Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno a pracovník zabývající se preventivní činností. Tuto v dnešní době významnou a pro budoucí časy ţádoucí pozici vykonává u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno Bc. Dana Krejčí. Její laskavý a vlídný přístup otevírá komunikaci mezi ţáky ve školách a cizineckou policii, kam směřují hlavně projekty cizinecké police v oblasti prevence proti rasismu a xenofobii. Spolupracuje
s minoritními
skupinami,
různými
neziskovými
a
charitativními
organizacemi na společných projektech zaměřených na integraci cizinců do společnosti. Mezi nejdůleţitější úkoly tiskového mluvčího patří zpracování informací pro sdělovací prostředky všeho druhu. Spolupracuje se všemi organizačními články oblastního ředitelství v oblasti propagace práce policie. Mezi jeho kompetence patří organizování tiskových konferencí, besed a různých seminářů. Organizuje setkání pracovníků médií s vedoucími pracovníky oblastního ředitelství. O důleţitých zprávách informuje
media
adekvátně,
prostřednictvím
webových
stránek
www.policie.cz
a zaměstnance prostřednictvím intranetu. Zpráva z tisku: Mikulov - Celníci ve spolupráci s policisty zadrţeli v úterý u Lanţhota dva Ukrajince. Jeden z nich neměl povolení k pobytu v České republice, a tak ho čekalo vyhoštění. Převaděči hrozí vězení. Cizinecká policie řeší takových případů po vstupu do Schengenu spoustu. Hlavně v Mikulově, který je pro běţence další přestupní stanicí. „Konkrétně Mikulov je na potencionální převaděčské trase vedoucí přes Polsko a Českou republiku do Rakouska a dále na jih. Zcela suverénně vedeme v České republice v počtu zadrţených lidí. Jsou to především občané Ruska, to znamená z Čečenska, a loni to byli nově
Gruzínci,“
prozradil
mluvčí
cizinecké
policie
Brno
Roman
Pittner.
Od začátku letošního roku zadrţela cizinecká policie na jihu Moravy desítky osob, které u nás neměly co pohledávat. Jednoduchým způsobem. U silnice si policisté vytipovávají auta s podezřelou posádkou, kterou následně podrobí důkladné kontrole. Po vstupu do Schengenu a zrušení hlídek na hraničních přechodech je to jediná moţnost, jak běţence
29
odhalit. Také Pittner potvrdil, ţe Česká republika je pouze tranzitní zemí. Přidal modelovou situaci. „Cizinci vstoupí do prvního státu Schengenu, coţ je Polsko, kde zpravidla poţádají o azyl. Tím pádem mají moţnost se v azylových zařízeních dát dohromady, najíst se, odpočinout si. Potom si seţenou převaděče a pokračují dál na jih,“ popsal mluvčí cizinecké policie. Najdou se i běţenci, které zadrţení neodradí od dalšího pokusu o nelegální překročení hranice. „Loni jsme měli takový případ. Chytli jsme skupinu běţenců, vrátili je za tři týdny zpět polským kolegům a za dva dny nato jsme je tady měli znovu,“ vylíčil Pittner. Naposledy policisté zadrţeli u hranic s Rakouskem osmadvacetiletého Ukrajince. Měl smůlu. Ze své vlasti se dostal přes Maďarsko na Slovensko a pak do České republiky. Tam skončil. „Za jeho nelegální pobyt na našem území ho čekalo vyhoštění na dobu dvou let. Ve středu jsme ho v rámci mezinárodní smlouvy předali na Slovensko,“ popsal Pittner (ŠEVČÍK, 2010). Práce preventivní skupiny je také spojena s vydávání podnikového časopisu. Tento časopis dostal jméno „Oblastní zpravodaj“. Je určen zaměstnancům cizinecké policie a je na jednotlivé podřízené sloţky rozesílán v elektronické podobě. Frekvence vydávání časopisu není pravidelná. V roce 2009 bylo vydáno celkem osm čísel časopisů. Obsahem oblastního zpravodaje jsou články, které se přímo dotýkají policistů na inspektorátech, zprávy ze školení a seminářů, články o nových technických prostředcích určených k práci cizinecké policie, o úspěších policistů na poli sportovním či mimořádném odváţném činu, který zaslouţí naše uznání. Redakční rada dává také prostor zaměstnancům, aby zde mohly prezentovat svoje postřehy z pracovní činnosti. Tématem článku mohou být zajímavé postřehy z dovolené, náměty k návštěvě zajímavých míst, o kterých stojí zato napsat pár řádků.
30
Obr. č. 7 – Oblastní zpravodaj
Zdroj: Firemní obrázek
6.3.1.
Účast na veletrzích
Neméně důleţitou prezentací kaţdé organizace, tedy i Policie České republiky je účast na veletrzích. Ministerstvo vnitra, jako tradiční účastník veletrhu IDET prezentovalo činnost rezortu, především nové kvality své práce, reformy a posuny v činnosti Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru v posledních letech. Expozice, které realizovalo Muzeum Policie České republiky za přispění odborníků z jednotlivých útvarů mělo za úkol dovést návštěvníky k uskutečňované vizi – mít dobře fungující, průhledný a moderní úřad, jehoţ poslání je slouţit lidem. Expozice v námětových okruzích ukázala, jak policisté, hasiči a ostatní zaměstnanci ministerstva ve své kaţdodenní činnosti vytváří bezpečné prostředí nejen pro občany České republiky, ale pro všechny, kdo tady pobývají. Představilo projekty,
technologie a techniku.
Hlavním
úkolem byla prezentace
bezpečnostního sboru, který i kdyţ je sebelépe vycvičený, nevyřeší úkoly, které mu jsou kladeny co cesty. Potřebuje podporu a důvěru veřejnosti a potřebuje prolomit klima lhostejnosti k vnímání bezpečí ve společnosti. Policie chtěla tímto ubezpečit návštěvníky
31
veletrhu, ţe je tu proto, aby se stala rádcem a pomocníkem, na které je moţno se obracet nejenom v mezních situacích, s důvěrou a bez obav. Plně si uvědomuje, ţe míra spokojenosti občanů s prací je výsledkem porovnání očekávaného se skutečností. Ve stručnosti představila reformu policie, která umoţňuje pracovat mnohem více preventivně neţ represivně. Představila novou techniku, která bude slouţit všem policistům či hasičskému záchrannému sboru. Hlavním smyslem expozice Ministerstva vnitra bylo vytvořit u návštěvníků pozitivní náhled na práci jednotlivých sloţek policie a Hasičského záchranného sboru, a aby odcházeli s pocitem potřebnosti existence těchto sloţek a vybaveni informacemi, které jim usnadní styk s resortem v okamţiku, kdy jej budou potřebovat. (Veletrhy Brno, 2009)
6.4.
Partneři ke komunikaci
K plnění sluţebních úkolů napomáhají Oblastnímu ředitelství sluţby cizinecké policie také jeho partneři. Nejdůleţitějšími partnery ke spolupráci a také ke komunikaci jsou Krajská ředitelství policie kraje Vysočina, Jihomoravského a Zlínského kraje, územní odbory Policie České republiky, ale i orgány státní správy jako jsou úřady práce, ţivnostenské úřady, hygienické stanice, Česká obchodní inspekce, Celní správa, státní zastupitelství a orgány samosprávy (města a obce). Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie má uzavřeny ústní smlouvy se jmenovanými orgány na regionální a místní úrovni. Tyto
smlouvy
jsou
naplňovány
formou
společných
kontrolních
akcí,
nebo
při zabezpečování kulturních, sportovních a společenských akcí. S úřady práce je spolupráce uskutečňována prostřednictvím společných akcí zaměřených na odhalování nelegálního zaměstnávání cizinců a dodrţování pobytového reţimu. S celními úřady a Českou obchodní inspekcí se spolupráce uskutečňuje formou kontrol na trţnicích. S Hasičským záchranným sborem jsou kontroly směřovány zejména na ubytovací zařízení. Úkolem Hasičského záchranného sboru je důsledná kontrola dodrţování bezpečnostních pravidel a eliminace moţných poţárních rizik v ubytovacích zařízeních. O důleţitosti partnerství mezi Oblastním ředitelstvím sluţby cizinecké policie Brno a orgány samospráv svědčí projekt „OBEC“, který byl v první fázi určen pro obce s rozšířenou působností na teritoriu Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Cílem byla prezentace práce cizinecké policie na teritoriu Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno po vstupu České republiky do Schengenského prostoru na nově vzniklých inspektorátech, dislokovaných v místě působnosti obcí s rozšířenou působností
32
a navázání partnerství. V druhé fázi projektu byly postupně zasílány orgánům samospráv kontaktní údaje na nově vzniklé útvary cizinecké policie (jména vedoucích, telefonní a faxová čísla, e-mailové adresy a u skupin povolování pobytu i úřední a pracovní hodiny). Na základě uskutečněných prvních rozhovorů se pravidelně konají setkání mezi zástupci cizinecké policie a orgány samosprávy. K podpoře vzájemné komunikace je od roku 2008 vyuţíván firemní časopis, který je rozesílán elektronicky na všechny úřady v teritoriu cizinecké policie Brno. Na jeho vydávání se podílí redakční rada, která je personálně sloţena ze zaměstnanců oddělení důleţitých pro chod Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno. Časopis dostal jméno „Oblastní informační bulletin“ a je určen všem obecním úřadům. Obsahem časopisu jsou například nová kontaktní telefonní spojení na oddělení, informace o počtech cizinců s povoleným pobytem na teritoriu kraje, o místech, kde je moţno očekávat zvýšené bezpečnostní riziko z pohledu cizinecké policie, o výsledcích činnosti oblastního ředitelství a o projektech, na kterých se podílí cizinecká policie.
Obr. č. 8 - Informační bulletin
Zdroj: Firemní obrázek Toto partnerství je umocňováno také prací příslušníků cizinecké policie, kteří jsou členy zastupitelstev obecních úřadů, rad obcí, a různých komisí při obecních úřadech. Tuto práci vykonávají nad rámec svých pracovních povinností a tím reprezentují svého zaměstnavatele.
33
6.4.1.
Bezpečnostní orgány sousedních států
Dalšími významnými partnery pro externí komunikaci jsou bezpečnostní orgány Rakouska a Slovenska. Od 01. července 2006 je základními útvary cizinecké policie vyuţíváno policejní centrum mezinárodní spolupráce s Rakouskou republikou MikulovDrasenhofen. Jeho hlavním úkolem je předávání informací mezi bezpečnostními orgány České republiky a Rakouské republiky. Pravidelně se s bezpečnostními orgány Slovenské a Rakouské republiky konají pracovní schůzky a jednání na úrovni hraničních zmocněnců. Jednání s těmito partnery směřuje ke společnému cíli, k zabezpečení úkolů na úseku ochrany státních hranic, kontrole pobytu cizinců a k potírání přeshraniční kriminality v rámci Schengenského prostoru. Na základě výsledků součinnostních rozhovorů reagují vedoucí základních útvarů přizpůsobením výkonu sluţby konkrétní bezpečnostní situaci na daném teritoriu. Společná komunikace se prosazuje také prostřednictvím společných hlídek, které operují na území České republiky a na území Rakouska či Slovenska. Společné hlídky slouţí hlavně k zabezpečení pořádku v příhraničí, související např. s pořádáním větších kulturních a historických slavností pořádanými v příhraničních oblastech. V očích veřejnosti společná hlídka české a rakouské, potaţmo slovenské policie, působí jako gestor spolehlivosti a transparentnosti jednání bezpečnostních orgánů. V případě potřeby poslouţí policisté občanům jako tlumočnické centrum, ke kterému se mohou občané druhého státu obrátit v případě, ţe nerozumí jazyku, či některým právním ustanovením druhého státu.
6.4.2.
Oblast lidských zdrojů
S účinností nabytí nového zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se i Oblastnímu ředitelství sluţby cizinecké policie Brno nevyhnula vlna úbytku příslušníků policie. Proto Policie České republiky v roce 2008 odstartovala náborovou kampaň
s heslem
„Pomáhat
a chránit“.
Na
základě
této
náborové
kampaně
přijala cizinecká policie 122 ţádostí k přijetí do sluţebního poměru. Z důvodu špatné osobnostní způsobilosti uchazeče bylo ukončeno 36 ţádostí, 6 ţádostí bylo zamítnuto z důvodu špatné fyzické způsobilosti, jedna ţádost byla zamítnuta z důvodu špatné zdravotní způsobilosti uchazeče a 79 ţádostí bylo zamítnuto z jiných důvodu. Z celkového počtu podaných ţádostí bylo přijato 23 nových příslušníků policie.
34
Od dubna 2009 byl na nejsledovanějších televizních stanicích vysílán reklamní spot. Námětem se stala skutečná událost, kdy dva příslušníci Policie České republiky neváhají s nasazením vlastního ţivota zachránit tonoucího chlapce, pod kterým se prolomil led. Na základě této náborové kampaně si podalo ţádost k přijetí do sluţebního poměru u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno 181 uchazečů. Z tohoto počtu bylo přijato 10 uchazečů, 9 uchazečů bylo vyřazeno z důvodu osobnostní způsobilosti ţadatele, jeden uchazeč neprošel z důvodu špatné fyzické způsobilosti a 145 ţádosti bylo pozastaveno zhruba v půlce roku 2009, z důvodu sniţování tabulkových míst u Policie ČR.
6.4.3.
Dobrovolné návraty
Z důvodu prohlubující se hospodářské krize na území České republiky, Ministerstvo vnitra, společně s Mezinárodní organizací pro migraci a Správou uprchlických zařízení, spustilo 16. února 2009 projekt „Dobrovolné návraty“. Byl určen pro cizince, kteří se na území České republiky ocitli bez zaměstnání, bez prostředků k pobytu a bez prostředků na cestu domů v důsledku hospodářské krize. Kaţdému zařazenému cizinci do projektu byl přiznán příspěvek ve výši 500,- € na dospělého a 250,€ na dítě do 15-ti let věku. Uvedená suma byla vyplacena cizinci při odletu. Dne 15. září 2009 bylo odstartováno druhé kolo „Dobrovolných návratů“, se zaměřením na cizince, kteří se na území České republiky zdrţovaly nelegálně a konec byl stanoven na 15. prosinec 2009. Celkem bylo na teritoriu Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno realizováno 348 dobrovolných návratů cizích státních příslušníků ze třetích zemí do země původu. Většinu z nich tvořili pracovníci z Mongolska, následováni občany z Vietnamu a dále ze zemí bývalého Sovětského svazu. V rámci informovanosti o projektech dobrovolných návratů se cizinecká policie zúčastnila semináře, který uspořádala Regionální rozvojová agentura jiţní Moravy. Tento seminář byl určen zástupcům soukromých firem, personálních agentur a představitelům místních samospráv. Tímto počinem daly zúčastněné sloţky najevo, ţe jim není lhostejný osud zahraničních dělníků, kteří zůstali bez finančních prostředků potřebných k zajištění nejnutnějších potřeb, nebo na území České republiky pobývali nelegálně.
35
6.5.
Preventivní činnost
Česká republika nemá v porovnání s některými státy západní Evropy migrační zkušenosti, ani zkušenosti s integrační politikou a jakým způsobem začleňovat cizince do společnosti. Česká společnost zatím není ve stádiu, kdy bychom mohli říci, ţe jsme připraveni ţít a sdílet s cizinci jeden stát a jednu společnost. Prvořadým úkolem bude naučit se s nimi v České republice ţít a vytvořit tak multikulturní společnost. Na tomto se musí podílet všichni aktéři – stát, kraje, obce, nevládní organizace, zaměstnavatelé, občanská společnost, ale hlavně také cizinci. Pracovníci preventivně informační skupiny mají před sebou opravdu sysifovskou práci. Mají dětem na základních a středních školách vysvětlovat, jaké špatné morální tendence v naší společnosti vyvolává rasismus a xenofobie. Problém není jen v dětech, ale v celé naší společnosti. Na cizince, kteří zde pobývají legálně a jsou zaměstnáni na základě povolení úřadu práce se v dnešní době, kdy dopadají důsledky světové hospodářské krize na všechny oblasti ţivota, hledí na jeden z důvodů, proč občané domovského státu nemají pro sebe a své rodinné příslušníky moţnost zajistit jistý standart ţivota. Bude těţké našim dětem vysvětlit, ţe jejich spoluţáci jsou jejich kamarádi, kdyţ od rodičů, a svých blízkých, kteří je mají uţ od útlých ranných let učit a působit na jejich vývoj, slyší názory, které přímo souvisí s xenofobií.
6.5.1.
Spolupráce se základními školami
V současné době se zpracovává projekt “Vysněná země“. Projekt bude zaměřen na specifiku cizinecké policie a bude směřován do oblasti prevence proti rasismu a xenofobii. Cílem projektu bude sblíţení dětí z majoritního a minoritního prostředí, ale i přiblíţení práce cizinecké policie. Uvedený projekt je určen pro děti ve věku od 9 do 15-ti let. Tato věková skupina je nejtolerantnější k přijímání různých kultur. Do projektu bude zapojeno asi 100 ţáků ze tří základních škol v teritoriu oblastního ředitelství. Projekt bude realizován ve třech částech. V první části budou děti seznámeny s prací cizinecké policie. Policisté s nimi pohovoří na téma rasismus a xenofobie. Ve druhé fázi namalují dětí obrázky týkající se daného tématu. Třetí fáze se uskuteční asi po měsíci, kdy obrázky vyhodnotí a pohovoří s nimi na téma migrace. Děti budou poţádány, aby napsaly, jak se jim setkání líbilo a jaké záţitky si z něho odnesly- pro zajištění zpětné vazby. Za zapojení
36
do projektu budou děti odměněny upomínkovými předměty – nafukovací míč ve tvaru zeměkoule. Ve fázi přípravy je projekt “Poznáváme se navzájem“. Tento projekt je určen pro ZŠ Staňková v Brně, kterou navštěvuje nejvíce dětí z řad cizinců. Dále pro základní školu v Zastávce u Brna a jednu základní školu, která bude vytipována ve spolupráci s Jihomoravským regionálním centrem na podporu cizinců a Centrem na podporu cizinců ve Zlínském kraji. Cílem bude přiblíţit dětem cizinců, ale i českým dětem, naše státní svátky, jejich původ a tradice. Uskuteční se desetkrát do roka a začne Velikonocemi. Na konci roku 2010 bude pro děti vytvořen zábavný test a po jeho vyhodnocení budou děti obdarovány upomínkovými předměty.
6.5.2.
Spolupráce s romskou komunitou
První podnět ke spolupráci s minoritními komunitami přichází zpravidla ze strany preventivně informační skupiny. O to větší bylo překvapení, kdyţ oblastní ředitelství oslovilo občanské sdruţení IQ Roma servis. Za oblastní ředitelství se jej zúčastnili pracovníci preventivně informační skupiny, skupiny podpory výkonu sluţby a skupiny dokumentace. Tématem společného setkání byl dialog na téma otcovství a uzavíraní účelových sňatků s cizími státními příslušníky. Účelem bylo informovat klienty sdruţení a terénní pracovníky o moţných rizicích z pohledu trestního práva a na moţné důsledky plynoucí z jejich porušení.
6.5.3.
Humanitární činnost
Pracovníci preventivně informační skupiny v letních měsících roku 2009, kdy je akutní nedostatek dobrovolných dárců krve, přichází z projektem „Daruj krev s cizineckou policií“. Cílem projektu je poukázat nejen na to, ţe cizinecká policie je sloţkou Policie České publiky, která řeší pobytový reţim cizinců, ale pomáhá a chrání všechny, kdo pobývají na území České republiky. Stejně jako si je zdravotnický personál vědom své Hypokratovi přísahy - nerozlišuje, komu budou určeny krevní konzervy při pomoci ve zdravotnickém zařízení. Do projektu se zapojilo 40 policistů, kteří darovali krev úplně poprvé a dalších 160 policistů, kteří jiţ dobrovolnými dárci jsou. Jedná se téměř o čtvrtinu policistů a občanských zaměstnanců našeho oblastního ředitelství. Jelikoţ cizinecká policie působí ve třech krajích, předpokládá se, ţe budou policisté darovat krev také v Třebíči, 37
Hodoníně, Břeclavi a Zlíně. Jejich počty budou stoupat stejně jako počty transfůzních stanic zapojených do projektu. Policisté Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno ve spolupráci se Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky přišli s nápadem, jak rozzářit úsměv na tváři dětem cizinců před blíţícími se vánočními svátky. Projekt nazvali „Dětský úsměv bez hranic“ a kladli si za cíl zpříjemnit ţivot dětem cizinců, kteří se z různých důvodů ocitli na našem území, byť i v nelegální situaci. Osm set padesát policistů Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno přispělo finanční částkou v celkové hodnotě bezmála deset tisíc korun. Za tyto nasbírané finanční prostředky byly nakoupeny hračky a následně dne 22. prosince do rukou vedoucího Přijímacího střediska v Zastávce u Brna, který zajistil jejich distribuci do dalších zařízení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Nejednalo se o ojedinělé gesto, ale tento předvánoční dárek se stane do budoucna tradicí, kdy budou policisté Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie zpříjemňovat blíţící se čas klidu a pohody dětem v uprchlických táborech a vnesou do jejich tváří rozzářený úsměv.
Obr. č. 9 - Dárky pro děti v uprchlických táborech
Zdroj: Firemní foto
38
NÁVRHY K OBOHACENÍ
7.
Moje návrhy k obohacení externí komunikace u Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno jsou:
7.1.
Nově narození cizinci
V roce 2008 se v České republice narodilo dle ČSÚ 119 570 dětí, z toho bylo 2666 dětí „cizinců“. Po narození nového občánka „cizince“, mají rodiče povinnost do 60 dnů vyřídit náleţitosti potřebné k pobytu na území České republiky pro své dítě. Jako projev blahopřání k narození miminka a vyjádření snahy o co nejlepší integraci v české společnosti, by kaţdý nový občánek dostal drobný dáreček a „Uvítací list v České republice“ od Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno.
7.2.
Děti předškolního věku
Na skupinách povolování pobytu plnící úkoly státní správy ve věci povolování, prodluţování a ukončování pobytu cizinců na území České republiky, jsou místnosti, kde čekají a tráví čas cizí státní příslušníci, neţ budou obslouţeni ve sluţební věci. Často se stává, ţe k vyřízení ve věci povolení, prodlouţení, či ukončení pobytu se dostaví rodiče s jedním či více malými dětmi. Nastává následně problém, jak zvládnout pozornost malých dětí a jejich soustředěnost na uposlechnutí pokynů rodičů. Místnost, která slouţí jako čekárna, by měla být vybavena dětským koutkem. Děti by zde měly moţnost si zkrátit chvíli čekání kreslením, či hrou (puzzle, stavebnice).
39
Obr. č. 10 – Návrh na vybavení čekárny
Zdroj: Foto autora
7.3.
Děti školního věku
Jak ukázat společnosti, ţe Česká publika se stává multikulturní společností. Ţe zde chceme sdílet jednu společnost s různými etniky, národnostními menšinami, které jsou organizovány v různých krajanských spolcích (např. ukrajinský, chorvatský, slovenský, německý, polský, vietnamský). Nejdříve bude nutné přesvědčit tyto spolky k naší ochotě s nimi spolupracovat a komunikovat. Naše spolupráce by se mohla začít odvíjet na projektech na základních školách. Cílem besed by bylo seznámit ţáky z majoritní společnosti s národem spoluţáků z minoritní společnosti. Témata k besedám by byly historie národa, kultura, zvyky a tradice země, odkud pocházejí jejich spoluţáci, či rodiče těchto spoluţáků. Jako zpětná vazba bude fungovat reakce spoluţáků z majoritní společnosti a jejich zapojení do besed. Nakonec by byli ţáci obdarováni upomínkovými předměty, které by darovala sluţba cizinecké policie a krajanské sdruţení.
7.4.
Starší populace
Další cílovou skupinou, se kterou by bylo vhodné na téma multikulturní společnost hovořit jsou starší lidé, kteří nebyli na souţití s minoritními společnostmi zvyklí. U některých stále přetrvává pocit, ţe „cizinci“ ţijící u nás mezi majoritní společností jsou 40
odlišní, zvláštní a někteří jim dokonce přisuzují i sklon ke kriminalitě. Nyní v době hospodářské krize je často odsuzují, ţe berou lidem práci. Proto by bylo vhodné mezi touto skupinou provést určitou osvětu a přiblíţit jim kulturu, zvyky a tradice minoritních společností např. formou besed v různých spolcích, či v klubech důchodců, kde se starší lidé setkávají. Při těchto besedách by byli informováni o zásluhách, úspěších, či dobrých skutcích lidí z minoritních společností, z úst zástupce cizinecké policie, který disponuje informacemi z materiálů tiskového odboru a sdělovacích prostředků.
41
8.
ZÁVĚR Oblastní ředitelství sluţby cizinecké policie Brno má ve svém názvu „sluţba“.
Jedná se tedy o něco, čímţ chceme někoho, něčím obslouţit, něco nabídnout, být mu nablízku, kdyţ bude něco poţadovat k uspokojení své potřeby. V případě Policie České republiky se jedná o potřebu bezpečí a jistoty. V oblasti poskytování sluţeb závisí podoba výsledného produktu na lidském faktoru. Prakticky se jedná o to, jak bude sluţba prezentována, kdo ji za naši organizaci nabídne a jak cílovou skupinu osloví po stránce obsahové. Cílem této práce bylo analyzovat externí komunikaci a navrhnout její obohacení. Analýza externí komunikace ukázala, ţe největší důraz při vyuţívání prostředků neverbální komunikace je kladen na vyuţívání jednotného vizuálního stylu, který je podporován grafickým manuálem ve všech jeho podobách. Důleţitost je také věnována dodrţování zásad slušného chování a vystupování při jednání s občany, odívání policistů, správnému způsobu jízdy a stavu sluţebních dopravních prostředků. Tato základní pravidla jsou součástí podnikové kultury. Pro verbální komunikaci jsou nejdůleţitějšími cílovými skupinami pro externí komunikaci cizinci, partneři, se kterými cizinecká policie spolupracuje při plnění svých sluţebních povinností a orgány státní správy a samosprávy na teritoriu oblastního ředitelství. Za zmínku stojí i práce s médii uskutečňovaná prostřednictvím vlastního tiskového mluvčího a prezentace Policie České republiky na veletrhu. Komunikace formou spolupráce probíhá také na poli osvěty a prevence v otázkách xenofobie a rasismu uskutečňovaná na základních a středních školách na teritoriu oblastního ředitelství. Neméně významnou cílovou skupinou pro externí komunikace jsou organizace, se kterými spolupracuje cizinecká policie na humanitárních projektech ve vztahu k majoritní společnosti, tak i k etnickým menšinám a minoritám. Cílem bylo navrhnout obohacení externí komunikace a zároveň to, pro kterou cílovou skupinu by byla tato komunikace určena. Většina mých návrhů je určena pro cílovou skupinu z řad cizích státních příslušníků. Pro segment předškolního věku je určena komunikace formou vytvoření příjemných podmínek při začleňování do majoritní společnosti. Cílová skupina ţáků z majoritní společnosti by měla být seznámena se zvyky a tradicemi spoluţáků z minoritní společnosti za pomoci krajanských spolků. Pro starší populaci z majoritní společnosti je určen poslední návrh. Cílem je zlepšení pohledu na naše spoluobčany z řad minoritní společnosti.
42
9.
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ
Pouţitá literatura: BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 3. rozšířené vyd., Praha: Management Press, 2007. 798 s. ISBN 978-80-7261-169-0. FORET, M. a kol. Marketing – základy a principy. Brno: Computer Press, 2005.149 s. ISBN 80-251-0790-6. FTOREK, J. Public relations jako ovlivňování mínění. Praha: Grada Publishing, 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2678-6. SVĚTLÍK, J. Marketing – cesta k trhu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. 340 s. ISBN 80-86898-48-2. SVOBODA, V. Public relations moderně a účinně. Praha: Grada Publishing, 2006. 244 s. ISBN-80-247-0564-8. SVOBODA, V. Public relations – moderně a účinně. 2. doplněné vyd., Praha: Grada Publishing, 2009. 240 s. ISBN 978-80-247-2866-7. VYSEKALOVÁ, J., Mikeš, J. Image a firemní identita. Praha: Grada Publising, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-2790-5.
Internetové zdroje: Český statistický úřad, Regiony, města, obce | ČSÚ [online]. © 2010 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z:
. Policie ČR, Priority vedení cizinecké policie na rok 2010 – Policie České republiky [online].
©
2010a.
[cit.
2010-04-11].
Dostupné
z:
<
http://www.policie.cz/clanek/priority-vedeni-sluzby-cizinecke-policie-na-rok2010.aspx>. Policie ČR, Etický kodex policie České republiky – Policie ČR [online]. © 2010b. [cit. 2010-04-11]. Dostupné z: . ŠEVČÍK, J., Nejvíce běženců chytají u Mikulova – Břeclavský deník [online]. 8.4.2010, [cit. 2010-04-11]. Dostupné z:
43
Veletrhy Brno, IDET – veletrhy Brno. [online] © 2001-2010, 8.4.2010, [cit.201004-11].
Dostupné
z:
idet.nsf/WWWAllPDocsID/ABRA7R7H6G?OpenDocument&LANG=CZ&NAV=1&ID=>.
44
Seznam tabulek Tab. č. 1 – Rozloha krajů a počty obyvatel
Seznam obrázků Obr. č. 1 - Struktura podnikové identity Obr. č. 2 - Image organizace Obr. č. 3 - Znak cizinecké policie Obr. č. 4 - Budova Oblastního ředitelství sluţby cizinecké policie Brno Obr. č. 5 - Policista ve sluţebním stejnokroji Obr. č. 6 - Sluţební vůz Policie České republiky Obr. č. 7 - Oblastní zpravodaj Obr. č. 8 - Informační bulletin Obr. č. 9 - Dárky pro děti v uprchlických táborech Obr. č. 10 - Návrh na vybavení čekárny
