Analýza podklad pro přípravu Exportní strategie Září "Pro informaci - necitovat"

-n ec

t"

ito

va

Analýza – podklad pro přípravu Exportní strategie 2012 - 2020

"P

ro

in

fo rm

ac i

Září 2011

1

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................................. 6

2

Stav konkurenceschopnosti ČR ..................................................................................................... 8 2.1

Vazba na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ........................................................ 8

2.2

Sloţky konkurenceschopnosti ČR relevantní pro export ...................................................... 9 Cenová konkurenceschopnost .......................................................................................... 9

2.2.2

Necenová konkurenceschopnost .................................................................................... 13 Význam exportu pro ekonomiku ................................................................................................ 15

va

3

t"

2.2.1

Role exportu v české ekonomice ............................................................................................. 15

3.2

Struktura českého exportu ........................................................................................................ 18

ito

3.1

Teritoriální struktura českého exportu ........................................................................... 18

3.2.2

Odvětvová struktura českého exportu zboţí ................................................................ 24

3.2.3

Odvětvová struktura exportu sluţeb .............................................................................. 31

3.3

-n ec

3.2.1

Základní trendy a zlomy ve světové poptávce....................................................................... 35 Teritoriální trendy .............................................................................................................. 35

3.3.2

Odvětvové trendy .............................................................................................................. 37

3.4

ac i

3.3.1

P.E.S.T. Analýza – změny východisek pro strategii 2012 (v porovnání s rokem 2006) .. 39

fo rm

4 Závěry analýzy jako východiska pro formulaci doporučení pro Exportní politiku 2012 – 2020 41 Analytický koncept .................................................................................................................... 41

4.2

Poptávkový přístup – co potřebují exportéři? ....................................................................... 42

4.3

Co chce stát – cíle a vize? ......................................................................................................... 45

4.4

Faktory hodnocené v rámci modelu ....................................................................................... 47

ro

Závěry analýzy ............................................................................................................................ 48

"P

4.5

in

4.1

4.5.1

Základní informace pro export ....................................................................................... 48

4.5.2

Pokročilé informace pro export ...................................................................................... 50

4.5.3

Asistenční a analytické sluţby .......................................................................................... 53

4.5.4

Marketing, branding, lobbying, PR ................................................................................. 56

4.5.5

Financování a pojištění ..................................................................................................... 59

4.5.6

Řešení problémů ................................................................................................................ 62

4.5.7

Budování příleţitostí, odstraňování překáţek, politika ................................................ 64

Příloha .......................................................................................................................................................... 69 2

1

Podpora exportu na úrovni EU ................................................................................................... 70 1.1

Společná obchodní politika ...................................................................................................... 70

1.1.1

Celní politika ...................................................................................................................... 70

1.1.2

Instituce .............................................................................................................................. 71

1.1.3

Mezinárodní smlouvy a liberalizace mezinárodního obchodu ................................... 72

1.1.4

Nástroje, informační sluţby a databáze.......................................................................... 73

1.2

Evropské fondy a projekty z nich financované ..................................................................... 75

1.3

Zahraniční pomoc a rozvojové projekty EU a dalších institucí.......................................... 80 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR .................................................................................... 82

va

2.1

t"

Podpora exportu v ČR v rámci resortu průmyslu ..................................................................... 82

2

Financování ........................................................................................................................ 82

2.1.2

Projekty a aktivity MPO ................................................................................................... 83

2.1.3

Vazba na další orgány ....................................................................................................... 92

-n ec

2.2

ito

2.1.1

CzechTrade ................................................................................................................................. 96

2.2.1

Financování ........................................................................................................................ 98

2.2.2

Projekty a aktivity CzechTrade ........................................................................................ 98 CzechInvest (Agentura pro rozvoj podnikání a investic) ..................................................108

ac i

2.3

Financování ......................................................................................................................109

2.3.2

Projekty a aktivity CzechInvest .....................................................................................110

2.4

fo rm

2.3.1

Česká exportní banka ..............................................................................................................114

2.4.1

Financování ......................................................................................................................117

2.4.2

Portfolio produktů ..........................................................................................................117

2.5.2

Financování ......................................................................................................................123 Pojistné produkty ............................................................................................................126 Podpora MSP ...................................................................................................................130

"P

2.5.3

in

2.5.1

Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s...................................................................121

ro

2.5

2.5.4

3

Typy podpory v resortu průmyslu a souvislosti ..........................................................132

Podpora exportu v ČR mimo resort průmyslu ........................................................................133

3.1

Ministerstvo zahraničních věcí ČR........................................................................................133

3.1.1

Financování ......................................................................................................................134

3.1.2

Projekty .............................................................................................................................134

3.2 3.2.1

Česká centra ..............................................................................................................................136 Financování ......................................................................................................................137 3

3.2.2

Projekty Českých center .................................................................................................137

3.3

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR .......................................................................................139

3.4

CzechTourism ..........................................................................................................................139

3.5

Ostatní subjekty (MF, MŢP, MV, MZe, MF...) ..................................................................140 Funkční spolupráce státní správy ČR s podnikatelskou veřejností ......................................142

4 4.1

Komory .....................................................................................................................................142 Mezinárodní obchodní komora v ČR – ICC ČR ........................................................142

4.1.2

Hospodářská komora ČR ...............................................................................................143

4.1.3

Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států ......................146 Asociace, společnosti, svazy ...................................................................................................147

va

4.2

t"

4.1.1

Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ..................................................147

4.2.2

Národní asociace pro rozvoj podnikání .......................................................................149

4.2.3

Sdruţení pro zahraniční investice (AFI) ......................................................................151

4.2.4

Svaz průmyslu a dopravy ČR .........................................................................................151

4.2.5

CEBRE .............................................................................................................................152

4.2.6

Česká exportní agentura .................................................................................................152

4.2.7

PAK Consulting ..............................................................................................................152

4.2.8

Informační portál - EurActiv.cz....................................................................................152

4.2.9

Informační portál – Podnikatel.cz ................................................................................153

-n ec

ac i

fo rm

4.3

ito

4.2.1

Banky .........................................................................................................................................153 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. .........................................................153

4.3.2

Komerční banka ..............................................................................................................156

4.3.3

Česká spořitelna ...............................................................................................................159

4.3.4

Československá obchodní banka ..................................................................................160 Raiffeisenbank..................................................................................................................160 UniCredit Bank ................................................................................................................161

"P

4.3.6

ro

4.3.5

in

4.3.1

4.3.7

4.4

GE Money Bank..............................................................................................................161

Soukromé financování venture kapitálem ............................................................................162

4.4.1

Investice členů CVCA ....................................................................................................162

4.4.2

Business andělé ................................................................................................................163

4.4.3

Expandia ...........................................................................................................................163

4.5 4.5.1

Ostatní subjekty .......................................................................................................................163 Malé a střední podniky....................................................................................................164 4

4.5.2

Velcí exportéři ..................................................................................................................169

4.5.3

ČEB, EGAP a komerční banky ....................................................................................170

5

Dotazník na kvalitu státních sluţeb na podporu exportu v České republice ......................173

"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

t"

Seznam zkratek .........................................................................................................................................176

5

1

Úvod

va

t"

Tento dokument byl zpracován jako výchozí analýza a podklad pro dokument Exportní strategie 2012 – 2020. Cílem tohoto materiálu je shrnout a vyhodnotit dvě základní oblasti, které budou mít vliv na formulaci závěrů a doporučení pro Exportní strategii. První z těchto oblastí je rozbor ekonomické situace ČR s důrazem na význam exportu v české ekonomice a jeho vliv na základní makroekonomické ukazatele. V této kapitole dále shrnujeme nejdůleţitější aspekty odvětvového a teritoriálního členění českého exportu a rizika a příleţitosti, které z něj pro Českou republiku vyplývají. Závěr kapitoly se věnuje průzkumu globálních trendů a strukturálních změn ve světové ekonomice, které v současné době ovlivňují (a ve střednědobém horizontu s nejvyšší pravděpodobností nadále ovlivňovat budou) český export i ekonomiku. Součástí této kapitoly je rovněţ stručná analýza P.E.S.T., která strukturovaným způsobem představuje hlavní rozdíly mezi externími podmínkami, které tvořily rámec pro Exportní strategii 2006 – 2010 a podmínkami, za nichţ vzniká tato analýza i další podklady pro Exportní strategii 2012 – 2020.

ac i

-n ec

ito

Druhou oblastí, na níţ se tato analýza zaměřuje, jsou podpora exportu a proexportní nástroje v České republice. V této části analýzy je představen model hodnocení nástrojů podpory exportu v České republice a jeho předběţné výstupy v podobě SWOT analýz. Model aplikovaný v této kapitole má kvalitativní charakter a je zpracován optikou exportérů. Proexportní nástroje jsou analyzovány po skupinách, podle toho, jaké potřeby exportérů naplňují. Tato část analýzy byla vyuţita jako konzultační materiál pro zainteresované subjekty – exportéry, jejich svazy a asociace – které se zúčastnily diskuze o budoucnosti proexportní politiky v ČR, která proběhla dne 14. 9. 2011 formou Kulatého stolu. Podněty a informační vstupy od konzultovaných subjektů budou zpracovány do samostatného dokumentu a spolu s touto analýzou budou slouţit jako podklad pro Koncepci exportu, která je dalším krokem zpracování Exportní strategie 2012 – 2020.

ro

in

fo rm

K analýze proexportních nástrojů je připojena rešeršní příloha, která popisuje základní instituce v oblasti podpory exportu a instituce, jejichţ činnost s podporou exportu souvisí. Tato příloha shrnuje základní veřejně dostupné informace o proexportních činnostech, informace o nejdůleţitějších subjektech a jejich fungování a rovněţ o soukromých subjektech, jejichţ činnost má pozitivní vztah k podpoře exportu. Uvedený přehled je podstatně širší, neţ bylo v minulosti u analýz proexportních činností v ČR obvyklé. Důvodem je snaha o co nejkomplexnější podchycení souvislostí podpory exportu a snaha o identifikaci moţných synergií a úspor plynoucích z těsnějšího provázání Exportní strategie s dalšími politikami státu jako je politika inovační, investiční, podpora průmyslu, rozvoj turismu atp.

"P

Ve výše uvedené snaze o nalezení a maximální vyuţití synergií mezi proexportními činnostmi a dalšími politikami se tato analýza explicitně odkazuje na holistický přístup Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 – 2020. Vazbě na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti se ostatně věnuje úvodní kapitola této analýzy, která propojuje proexportní činnosti státu s dalšími politikami (jako je vzdělávání, trh práce, inovace, infrastruktura a instituce). Poslední kapitola této analýzy je věnována souhrnu hlavních závěrů tak, aby mohly slouţit jako východiska pro připravovaný dokument Koncepce exportu. Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, bude na tuto analýzu navazovat ještě materiál Koncepce exportu, jejímţ cílem je rozpracovat závěry analýzy, a to do následujících celků: 1. Vize a cíle proexportních činností 6

2. Nástroje a opatření k jejich dosaţení 3. Návrh implementačního postupu navrţených opatření. Materiál koncepce přejímá východiska analýzy v tom, ţe reflektuje především poptávkou taţený přístup k tvorbě a hodnocení proexportních nástrojů. Koncepce se – na rozdíl od analýzy – jiţ zabývá konkrétními návrhy řešení vyhodnocených nedostatků nástrojů podpory exportu, včetně identifikace subjektů, které by daná řešení měly realizovat, a odhadu prostředků potřebných k jejich realizaci. Doporučení, která budou závěrem Koncepce, budou obsahovat rovněţ srovnání s přínosnými příklady zahraniční praxe.

va

t"

Samotná Exportní strategie pak bude navazovat jako třetí dokument na nejdůleţitější závěry z analýzy i koncepce. Jejím obsahem budou konkrétní opatření v oblasti proexportní politiky, která mají potenciál maximálním způsobem přispět k naplňování cílů státu v oblasti rozvoje exportu. Opatření budou formulována tak, aby byla implementovatelná a řiditelná manaţerským způsobem.

ito

Informace jsme čerpali z veřejně dostupných zdrojů, zdrojů ICC (ČR i mezinárodní ICC), informací poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu, a taktéţ zejména z následujících studií: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.



Identifikace klíčových faktorů sektoru průmyslu a exportu a jejich strategická analýza a zpracování vstupních údajů (CzechInvest a VŠE)



Rámec strategie konkurenceschopnosti a výchozí náměty (NERV)



Analýza konkurenceschopnosti ČR (MPO)



Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktorů konkurenceschopnosti na období 2012 – 2020 (MPO)



Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 – 2020 (MPO).

"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec



7

2 2.1

Stav konkurenceschopnosti ČR Vazba na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti

Kapitola Proexportní politika byla zařazena jakou součást Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 – 2020 (SMK), protoţe exportní výkonnost a konkurenceschopnost kaţdé země jsou úzce provázány, přičemţ v ČR, která je malou, otevřenou ekonomikou, je toto propojení velmi výrazné. Aby byla ČR konkurenceschopná, musí efektivně uplatňovat proexportní politiku.

"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

Obrázek 1: Vývoj konkurenceschopnosti ČR dle indexu GCI WEF

ito

va

t"

Dle mezinárodního srovnání konkurenceschopnosti Světového obchodního fóra (WEF) se globální pozice ČR pozvolna zhoršuje. Zejména v posledních letech je propad markantní – zatímco v roce 2009 jsme byli na 31. místě ve světě, v roce 2010 je to jiţ 36. místo a v roce 2011 uţ je to 38. místo. Z grafu vývoje indexu globální konkurenceschopnosti (GCI) navíc vyplývá výrazné zvyšování odstupu mezi ČR a konkurenceschopnými státy EU15 – coţ znamená, ţe Evropu nedoháníme, ale stále více zaostáváme.

Zdroj: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 - 2020

Navíc je třeba dodat, ţe v poslední době se často mezi odborníky objevuje názor, ţe ČR podobně jako většině ostatních vyspělých evropských států (s výjimkou například Německa nebo Finska) hrozí ztráta konkurenceschopnosti z důvodu silného nástupu asijských zemí (především Číny). ČR se tak můţe stát, ţe jí v globální konkurenci postupně překonají i státy, které doposud bývají označovány jako rozvojové, které navíc nečelí zdaleka tak negativnímu demografickému a ekonomickému trendu jako ČR v centru stárnoucí a pomalu rostoucí Evropy. 8

Jak jiţ bylo řečeno, Česká republika prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu vypracovala Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na období 2012 – 2020, která obsahuje soubor opatření, jeţ mají cíleně zlepšovat nedostatky, které České republice brání v posilování její pozice na globálních trzích. Jako nejzávaţnější nedostatky byly identifikovány byrokratické, neefektivní a mnohdy zkorumpované instituce, infrastruktura, která Českou republiku efektivně nenapojuje na významné transevropské sítě, a velmi malý podíl inovací na průmyslové produkci.

ac i

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 2: Černý scénář výhledu ČR z hlediska propadu konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni

Zdroj: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 - 2020

Sloţky konkurenceschopnosti ČR relevantní pro export

in

2.2

fo rm

Konkurenceschopnost lze chápat ze dvou základních pohledů – z hlediska nákladů práce (cenová konkurenceschopnost) a z hlediska vytváření vhodného prostředí pro ekonomický a společenský rozvoj. V rámci této analýzy jsou krátce shrnuty aspekty obou těchto přístupů ke konkurenceschopnosti a jejich vazba na proexportní aktivity.

"P

ro

2.2.1 Cenová konkurenceschopnost Cenová konkurenceschopnost patřila po dlouhou dobu spolu s výhodnou polohou v centru Evropy k jedné z hlavních předností České republiky oproti ostatním státům Střední a Východní Evropy. V posledních letech však česká republika svou cenovou konkurenceschopnost pozvolna ztrácí. Jednou z příčin tohoto úbytku bylo posilování české koruny vůči euru (Obrázek 3), které zejména v roce 2008 dosahovalo dramatických hodnot. Posilování koruny bylo samozřejmě tvrdou ranou pro český export, který pro zahraniční odběratele, zejména v rámci eurozóny, výrazně podraţil. Jak nicméně ukazuje Obrázek 5, samotné posilování koruny není hlavní příčinou ztráty konkurenceschopnosti – coţ je vidět na příkladu sousedního Slovenska, které vstoupilo do eurozóny v roce 2008, nicméně jeho reálný efektivní směnný kurz se i přesto významně zhoršil.

9

ito

va

t"

Obrázek 3: Vývoj kurzu eura vůči středoevropským měnám

-n ec

Zdroj: NERV

ac i

Obrázek 4 ukazuje, ţe ve sledovaném období však Česká republika nečelila pouze posilování měny, ale rovněţ růstu nákladů na pracovní sílu. Jak ukazuje Obrázek 4, mezi lety 2000 – 2010 výrazně vzrostly náklady pracovní síly v ČR, přičemţ na rozdíl od Německa a Polska tento nárůst nebyl kompenzován zvýšením produktivity.

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 4: Náklady na pracovní sílu (100 = rok 2000)

Zdroj: NERV

Výše uvedené závěry dále potvrzuje Obrázek 5, v němţ se spojují grafy vývoje měnového kurzu a nákladů na práci. Je vidět, ţe zatímco v případě Maďarska byl růst nákladů na pracovní sílu částečně kompenzován znehodnocením forintu, v případě ČR působily měnový kurz i náklady na práci stejným směrem, tj. na zvýšení reálného efektivního měnového kurzu a na oslabení cenové konkurenceschopnosti ČR.

10

Obrázek 5: Vývoj reálných efektivních měnových kurzů (1999 = 100) 200

180

Slovensko

160

ČR

140

Maďarsko

120

100

t"

Finsko

ito

2009

2008

-n ec

Zdroj: NERV

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

80

va

Polsko Německo

ac i

Je však třeba dodat, ţe Obrázek 4 se týká celé ekonomiky, nicméně právě exportní odvětví pravidelně vystavené konkurenci na zahraničních trzích byla schopna překonat rostoucí náklady práce i kurz koruny, a zvýšit produktivitu a udrţet svou konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Naopak odvětví zaměřená převáţně na tuzemský trh (zvláště markantně je to vidět na příkladu stavebnictví) a veřejný sektor produktivitu zvýšit nezvládly, coţ se negativně projevilo na cenové konkurenceschopnosti celé české ekonomiky.

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 6: Jednotkové náklady práce podle sektorů (100 = 2005)

Zdroj: NERV

Jak ukazují výše uvedené grafy, lze říci, ţe ČR uchránila od daleko větší recese a ekonomického propadu především relativně rychlá restrukturalizace provedená v rámci zpracovatelského průmyslu. Z hlediska struktury zaměstnanosti stále platí, ţe Česká republika je ve světě průmyslová velmoc. Celkem 37,1 % 11

zaměstnanců v Česku je v průmyslu, průměr EU je přitom 24 %, výrazně vystupuje postavení Česka a Slovenska na údajích za zpracovatelský průmysl (viz Obrázek 7).

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 7: Podíl zpracovatelského průmyslu na přidané hodnotě a zaměstnanosti v rozvinutých průmyslových zemích v roce 2008

Zdroj: Citováno dle BermanGroup (2010)

ac i

Tento vývoj je odrazem „reindustrializace― naší ekonomiky v letech 2000-2006 díky přílivu přímých zahraničních investic, které stimulovaly i domácí výrobce. Nicméně zaměstnanost rostla ve především ve sluţbách, které jsou převáţně orientovány na domácí trh a jednalo se o sluţby s niţší přidanou hodnotou (maloobchod, doprava, pohostinství apod.).

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 8: Změna odvětvové struktury v ČR a v zavedených trţních ekonomikách (2000-2008)

Zdroj: Citováno dle BermanGroup (2010)

Síla hospodářské politiky s ambicí vyrovnat veřejné rozpočty je tedy v zabránění mzdové nákaze a tlačení na co největší produktivitu práce ve veřejné sféře a sluţbách (viz následující kapitola o necenové konkurenceschopnosti). Nejlepší obrana politika proti oběma variantám je zaměřit se na nevyváţený růst produktivity práce. Tvůrce politiky by měl rozlišit produktivní sektory, které jsou vystaveny mezinárodní konkurenci (např. zpracovatelský průmysl) od méně produktivních sektorů (např. veřejné sluţby nebo stavebnictví). Sektorům, respektive firmám, vystaveným mezinárodní konkurenci by měl stát nechat klid 12

na práci. V produktivních sektorech ekonomiky tlak na produktivitu práce nevyvolává úředník, ale právě mezinárodní konkurence. 2.2.2 Necenová konkurenceschopnost Jak ukázala Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, vyspělé státy byly schopny kompenzovat svou cenovou opatřeními v oblasti konkurenceschopnosti necenové. SMK konkrétně uvádělo následující základní pilíře:

 

Rozvoj zaloţený na základních faktorech: instituce, infrastruktura, makroekonomické prostředí, zdravotnictví Rozvoj zaloţený na růstu efektivity: vzdělávání, efektivita trhu zboţí a sluţeb, efektivita trhu práce, rozvoj finančního trhu Rozvoj zaloţený na inovacích: zlepšování charakteristik podnikání, inovace.

t"



ito

va

Jak ukazuje poslední srovnání Světového ekonomického fóra, jsou podle názoru dotazovaných subjektů v České republice právě faktory související s necenovou konkurenceschopností ČR nejproblematičtější z hlediska podnikání a obchodu (Tabulka 1).

-n ec

Tabulka 1: Nejproblematičtější faktory pro podnikání v ČR (dle % respondentů, kteří tento faktor uvedli)

% 17,2 15 9,7 9,2 8,8 8,2 7,8 5,7 5,1 3,3 3,3 2,7 2,2 1,3 0,5

"P

ro

in

fo rm

ac i

Nejproblémovější faktory pro podnikání v ČR (dle WEF) Korupce Byrokracie Daňové předpisy Politická nestabilita Přístup k financování Rigidní pracovní právo Daňové sazby Neetické chování zaměstnanců Nedostatečné vzdělání pracovní síly Nestabilita vlády Kriminalita Nedostatečná infrastruktura Regulace cizích měn Inflace Špatné veřejné zdraví tučně označené body jsou přímo relevantní k exportu

Zdroj: WEF 2011/2012

Nejvíce opatření navrţených v rámci SMK je zaměřeno na 3 klíčové oblasti pro Českou republiku – a to na tzv. 3i (instituce, infrastruktura, inovace). Významným poznatkem a pokrokem spojeným s SMK je i zdůraznění významu koordinace mezi politikami různých resortů a z ní plynoucích pozitivních synergií pro celkovou hospodářskou a společenskou situaci v České republice. Holistický přístup SMK a zaměření se na synergie mezi různými politikami (zmíněné 3i) je vhodné aplikovat i na oblast proexportní politiky. Následující studie se tedy bude zaměřovat na následující faktory: 

Instituce v proexportních aktivitách o instituce přímo zaměřené na proexportní činnosti 13



"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

t"



o instituce, jejichţ činnost souvisí s proexportními aktivitami o zahraniční a evropské instituce se vztahem k proexportním činnostem Infrastruktura pro export o fyzická infrastruktura, která usnadňuje export z ČR o sítě zahraničního obchodního a ekonomického zastoupení o datová a informační infrastruktura pro export o komunikační platformy pro jednání mezi veřejným a soukromým sektorem Inovace pro export o cílené vyuţívání synergických vazeb s dalšími politikami o modely pro export o základní stavební kameny nové strategie.

14

3

Význam exportu pro ekonomiku

Cílem této kapitoly je poukázat na některé vybrané aspekty týkající se významu exportu pro českou ekonomiku a dále rozebrat některé hrozby a příleţitosti, které České republice ve vztahu k exportu (jeho destinacích i struktuře) plynou. Tato kapitola si neklade za cíl suplovat datovou analýzu zahraničního obchodu, kterou kaţdoročně provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a rovněţ agentura CzechTrade, ale spíše poukázat na některé zajímavé aspekty českého zahraničního obchodu, které mají význam pro správnou identifikaci východisek pro novou Exportní strategii na období 2012 – 2020.

3.1

va

ito

 

Identifikace role exportu v české ekonomice export (deskripce jeho vztahu k základním makroekonomickým veličinám) Struktura českého exportu (teritoriální, odvětvová, dle typu společností apod.) Základní trendy ve světové poptávce – teritoriální, odvětvové

Role exportu v české ekonomice

-n ec



t"

Tato kapitola je rozdělena na následující věcné celky:

ac i

Česká republika patří celosvětově k exportně nejvíce otevřeným zemím a tato obchodní otevřenost světu znamená řadu příleţitostí i hrozeb. Analýza reálných efektivních měnových kurzů provedená v kapitole 1 tohoto dokumentu ukázala, ţe jsou exportní odvětví v ČR hnací silou zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti české ekonomiky (na rozdíl od odvětví, která se v převáţné míře orientují na domácí trh). V této kapitole bude představen pohled na to, jakým způsobem export ovlivňuje základní makroekonomické veličiny (HDP a jeho růst, přidanou hodnotu atp.).

"P

ro

in

fo rm

Česká republika je malá1, otevřená2 ekonomika s vlastní měnou a volně plovoucím kursem, s dlouhodobě rostoucím exportem a importem, ale značnou volatilitou obchodního obratu i bilance - „čistým exportem― (viz Obrázek 9). Přesto není volatilní čistý export jediným zdrojem růstu a rozvoje a jeho přímé (hotovostní) dopady do vnitřní ekonomiky jsou omezené.

1

Svou velikostí nemůže ovlivňovat své zahraniční obchodní partnery a je nucena akceptovat pravidla daného ekonomického systému. Otevřená ekonomika je ekonomika zapojená do zahraničně ekonomických vztahů. V důsledku toho je část domácí produkce vyvážena a spotřebovávána v zahraničí a naopak část domácího důchodu je věnována na nákup dováženého zboží ze zahraničí (čtyř-sektorový model – domácnosti, firmy, stát, zbytek světa).

2

15

va

t"

Obrázek 9: HDP a obrat zahraničního obchodu zboţím a sluţbami (v cenách roku 2000, sezónně očištěno)

ito

Zdroj: NERV a MF ČR

-n ec

Jak ukazují další dva níţe uvedené grafy, je procentuální výše příspěvku čistých růstu čistého exportu k růstu HDP relativně nízká, v porovnání je však patrné, ţe výkyvy českého exportu ovlivňují v ČR (vzhledem k velikosti domácího trhu) růst HDP podstatně silněji neţ je tomu např. v Německu (naopak u ještě menšího Slovenska se výkyvy v exportu promítají do růstu HDP ještě intenzivněji neţ v ČR) – viz Obrázek 10a Obrázek 11.

"P

ro

in

fo rm

ac i

Obrázek 10: Příspěvek růstu čistých exportů k růstu HDP v ČR


16

t"

Obrázek 11: Příspěvek čistého exportu k růstu HDP v Německu, na Slovensku a v ČR

va


ito

K výše uvedenému je však třeba doplnit, ţe ačkoliv je příspěvek čistých exportů k růstu HDP obecně relativně malý, je zahraniční obchod jedním z prvků, který v maximální míře stabilizuje českou ekonomiku v době recese (jako ostatně ukazuje Obrázek 12 níţe pro krizové roky 2008 – 2011).

ro

Zdroj: MF ČR

in

fo rm

ac i

-n ec

Obrázek 12: Rozklad růstu HDP (duben 2011)

"P

Exportní odvětví jsou významnými zaměstnavateli, a to jak kvalifikované pracovní síly, tak i pracovní síly nekvalifikované, která je v současné ekonomické krizi silně ohroţena plánovanými restrikcemi ve výdajích veřejných rozpočtů, ale i poklesem tuzemské spotřeby. Zahraničním obchodem se v roce 2010 zabývalo celkem 45 692 firem3. V porovnání s rokem 2009 se jejich počet sníţil o 4 435 firem, tj. o 8,8 %. Počet vývozců reprezentoval při meziročním sníţení o 1 366 subjektů celkem 17 972 subjektů a počet dovozců představoval celkem 27 720 subjektů při sníţení o 3 069 subjektů4. Nejpočetnějšími kategoriemi byly firmy

3

Což představuje cca. 13% společností registrovaných v České republice v roce 2010 (údaje CzechTrade a Czech Credit Bureau). 4 Zatímco počet exportérů se snižoval, počet registrovaných firem v česku meziročně (2009 – 2010) vzrostl celkem o 17 500 společností, což ukazuje na výraznou orientaci zejména MSP na tuzemský trh.

17

s vývozem/dovozem do 50 mil. Kč, ale největší objemy vývozu/dovozu realizovaly firmy s vývozem/dovozem nad 1 mld. Kč, (1 672,0 mld. Kč a 1 406,9 mld. Kč).

ito

va

t"

Obrázek 13: Počet registrovaných obchodních společností versus subjekty zabývající se vývozem a dovozem

-n ec

Zdroj: Czech Credit Bureau (informace o podnicích = s.r.o., a.s., k.s., v.o.s. a družstva), CzechTrade (počty subjektů = vývozců a dovozců)

Struktura českého exportu

fo rm

3.2

ac i

Jak ukazuje výše uvedený graf (Obrázek 13), v ČR v době krize vzrostl počet obchodních společností a druţstev, nicméně obecně se apetit společností k zahraničnímu obchodu nezvýšil (naopak počet společností zabývajících se zahraničním obchodem poklesl). Je zřejmé, ţe výše uvedená statistika nereflektuje situaci, kdy se české společnosti (zejména MSP) podílejí na vývozu nepřímo, tj. jako subdodavatelé velkých exportérů. Tato statistika není v České republice k dispozici – coţ je z hlediska přípravy exportní strategie poměrně zásadní nedostatek.

in

3.2.1 Teritoriální struktura českého exportu Z hlediska teritoriální struktury vývozu se ukazuje cca. 85% podíl českých exportů do zemí EU jako vysoce nadprůměrný a jsme tak společně se Slovenskem na špici exportérů orientovaných na vnitřní trh EU (průměrný vnitro-unijní export zemí EU-27 činí dvě třetiny exportu). Ve většině zejména starých členských států EU tato orientace dokonce oslabuje.

ro

Tabulka 2: Podíl vývozu do zemí EU na celkovém vývozu (%)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

68,0

67,9

68,0

68,8

68,5

67,8

68,3

68,2

67,5

66,7

Belgie

76,8

77,9

75,4

77,2

77,0

76,7

76,4

76,1

76,9

75,9

Bulharsko

56,2

60,7

62,1

63,2

62,2

60,0

60,7

60,8

60,0

64,4

Česká republika

85,9

86,5

85,7

87,3

87,1

85,5

85,7

85,3

84,9

84,7

Dánsko

70,6

69,5

69,7

70,2

70,6

70,7

71,1

70,0

69,7

67,5

Estonsko

88,1

81,3

81,7

82,4

80,4

78,1

65,6

70,2

70,1

69,5

Finsko

63,1

60,5

61,1

60,2

58,1

56,8

57,3

56,8

55,9

55,6

Francie

64,8

64,2

65,1

66,7

66,0

63,5

65,5

65,5

63,6

62,1

Irsko

64,8

64,2

66,0

62,4

62,9

63,8

63,3

63,5

62,8

61,4

"P

Země

EU 27 v tom:

18

61,5

61,0

60,9

62,4

61,9

61,2

61,2

60,9

58,9

57,4

Kypr

59,9

55,4

57,6

61,3

67,3

73,2

70,2

71,8

69,3

66,9

Litva

74,7

73,3

69,3

62,8

67,2

65,7

63,6

64,8

60,3

64,3

Lotyšsko

80,7

78,6

77,8

79,4

77,4

76,5

72,5

72,5

68,6

67,6

Lucembursko

86,7

88,3

88,3

89,3

90,3

89,8

89,5

88,5

88,8

87,3

Maďarsko

83,6

83,8

84,5

84,2

83,1

80,9

79,2

79,0

78,2

78,9

Malta

34,0

52,5

47,4

48,8

49,4

52,1

51,9

49,3

46,0

42,4

Německo

64,7

63,6

63,4

64,9

64,6

64,3

63,6

64,7

63,3

63,0

Nizozemsko

81,3

81,5

80,4

80,4

79,9

79,8

79,2

78,1

78,9

77,4

Polsko

81,2

81,2

81,2

81,9

80,3

78,6

79,0

78,9

77,8

79,3

Portugalsko

81,6

81,3

81,4

81,1

80,1

80,0

77,4

76,7

73,8

74,9

Rakousko

74,7

74,9

74,9

75,3

73,5

71,8

72,0

72,6

72,2

71,8

Rumunsko

72,2

75,2

73,8

75,3

74,7

70,1

70,3

72,0

70,5

74,3

Řecko

62,0

64,1

60,8

64,9

64,2

61,8

63,9

65,0

64,3

62,7

Slovensko

89,8

90,6

89,5

85,9

86,7

87,2

86,8

86,8

85,4

85,8

Slovinsko

72,1

70,6

68,6

68,2

67,5

68,2

68,4

69,3

68,1

69,3

Spojené království

59,4

59,9

61,4

59,2

58,8

57,4

62,9

58,2

57,0

55,1

Španělsko

73,0

74,4

74,8

75,3

74,3

72,4

71,2

70,8

69,6

68,8

Švédsko

60,3

59,0

58,5

58,7

59,0

59,0

60,2

61,2

60,1

58,5

Čínská lidová republika1)

16,5

16,7

16,3

18,0

18,3

19,1

19,6

20,1

20,5

19,7

Island

68,9

70,0

72,3

73,8

75,3

74,7

71,0

74,6

75,9

77,6

Japonsko

16,8

16,5

15,3

16,0

15,8

14,8

14,6

14,8

14,1

Kanada

4,7

4,6

4,5

5,3

5,6

5,7

6,6

7,7

7,9

8,3

Norsko

77,8

78,4

76,9

78,5

79,1

80,8

82,2

80,8

83,4

80,0

Spojené státy

21,6

22,3

21,3

21,4

21,2

20,7

20,7

21,3

21,2

20,9

Švýcarsko

61,6

63,0

62,0

62,7

62,5

62,9

61,6

62,0

60,9

59,8

va

ito .

ac i

1)

-n ec

Ostatní země

t"

Itálie

Bez Hongkongu

Zdroj: Eurostat

in

fo rm

Mezi 10 nejvýznamnějšími importéry českých produktů (Tabulka 3) patří 8 zemí Evropské unie (resp. 9 zemí OECD). Mezi hlavní odběratele českých produktů a sluţeb patří sousední státy - Německo, Slovensko a Polsko. Největší podíl odebraných produktů má Německo, kam se vyváţí přibliţně třetina celkového českého exportu, která částečně vstupuje do finálních dodávek a je dále reexportována. Současně se skoro polovina dovozu z Německa po případném přepracování z Čech dále reexportuje. Jiţ tyto údaje indikují velký potenciál polohové renty resp. ekonomické geografie ČR nacházející se v sousedství zemí, které v rámci EU patří k nejdynamičtějším.

ro

Tabulka 3. Exportní země ČR (2010)

"P

Země 1 Německo 2 Slovensko 3 Polsko 4 Francie 5 Británie 6 Itálie 7 Nizozemsko 8 Rusko 9 Španělsko 10 USA Zdroj: NERV a MF ČR

mld. Kč 803.0 220.7 155.1 135.5 122.2 112.1 96.1 67.4 60.3 44.2

19

podíl na exportu v % 31.9 8.8 6.2 5.4 4.9 4.5 3.8 2.7 2.4 1.8

Vývoj exportu dokládá, ţe dosti jednostranná struktura je výsledkem dlouhodobějšího vývoje a popisuje vývoj exportu do zemí mimo EU dle regionů. Důleţitou skupinou zemí jsou země SNS, kam po delším útlumu objem exportů vzrostl mezi lety 2003 a 2008 přibliţně pětkrát. Nejvýznamnější cílovou zemí mimo OECD je Ruská federace, do níţ směřovalo celkem 2,3 % objemu českého exportu.

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 14: Vývoj exportu do zemí dle regionů (vybrané regiony)

Zdroj: NERV, MF ČR

"P

ro

in

fo rm

ac i

Jak bude ještě dále popsáno v této analýze, je vysoká orientace českého exportu na trhy zemí EU za současného stavu eurozóny relativně riziková. Jak ukazuje příklad Francie či skandinávských států a Pobaltí, členské země se snaţí vybalancovat stagnující hospodářský růst v EU exportní orientací na mimoevropské státy. Příklad Pobaltí (a do jisté míry i Slovinska5) ukazuje, ţe i velmi malé státy jsou schopny udrţet pozitivní obchodní bilanci s mimoevropskými státy (a resp. být přímým dodavatelem na tyto trhy) a nikoliv pouze subdodavatelem svých ekonomicky silnějších sousedů6.

5

které však, jak ukazují data ze srpna 2010, své momentum exportu do zemí mimo EU27 částečně ztratilo Je zjevné, že exportní úspěch Lotyšska a Estonska v exportu na trhy mimo EU je dán jednak jejich polohou (blízkost k Ruské federaci) a národnostním složením (vysoké procento Rusů v populaci), ale i jejich spoluprací se Skandinávskými státy, kde je zjevné, že se tyto státy nezredukovaly do role čistých subdodavatelů, ale jsou schopni ve vazbě na skandinávské společnosti exportovat i přímo. Tato situace je velmi rozdílná oproti České republice, která se sice rovněž nachází v dynamickém sektoru EU (tj. v oblasti hospodářského růstu – na rozdíl od Středomoří apod.), nicméně vývoz mimo EU je zprostředkováván Německem. 6

20

va

t"

Obrázek 15: Grafické srovnání bilance zahraničního obchodu států EU 27 se zeměmi uvnitř EU a mimo EU

ito

Zdroj: ICC ČR, data Eurostat

-n ec

Pokud se podíváme souhrnně na otevřenost exportů v členění export mimo EU 27 a mimo nejvýznamnější obchodní partnery v rámci OECD (USA, Norsko, Švýcarsko, Japonsko a Kanadu), je v porovnání s ostatními zeměmi ČR relativně méně otevřená. Zatímco Belgie, Německo, Finsko, ale i Maďarsko dosahují v tomto typu otevřenosti 10% a více, ČR se drţí na rozdíl od minulosti na relativně skromných 7%.

"P

ro

in

fo rm

ac i

Obrázek 16: Otevřenost k exportu a export (2008) – vybrané státy EU 27

Zdroj: Zpracování EEIP, data Eurostat

Z hlediska otevřenosti k exportu na klíčové trhy je zjevné, ţe exportéři z ČR dosahují relativně dobrých výsledků, co se týče otevřenosti k exportu do Ruska (nicméně ani zde nejsme výrazný nadprůměr, ač máme historicky k exportu do tohoto teritoria ideální předpoklady), v otevřenosti k exportu do Číny a Latinské Ameriky však ČR výrazně zaostává i ve srovnání s některými sousedy stejného ekonomického rozměru.

21

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 17: Otevřenost k exportu do vybraných zemí v % HDP

Zdroj: EEIP, data Eurostat

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 18: Export do zemí mimo EU 27

ac i

Malý rozsah exportu z ČR do zemí mimo EU 27 (a USA, Norska, Švýcarska, Kanady a Japonska) působí při pohledu na níţe uvedené srovnání absolutních výší exportu mimo EU aţ marginálně, coţ je ovlivněno i rozměrem ČR, ale umoţnuje hledat mezery na trhu.

Zdroj: Zpracování EEIP, data Eurostat

S nejistou prognózou oţivení mezinárodního obchodu zejména v Evropě a ekonomické aktivity obecně v ČR i v řadě států EU tedy zlepšení podmínek pro konkurenceschopnost exportérů nabývá na významu. 22

Právě v období 2010-11 vyvinuli exportéři ze zemí G7 s aktivní podporou svých vlád7 mimořádné úsilí k rozvinutí nových příleţitostí – jako jsou například exporty do zemí mimo OECD. Přesně tak postupovali exportéři z řady států EU-27; Francouzi, Britové, Němci, Italové, Poláci zvyšovali své exporty „na třetí trhy― o desítky procent. Zahraniční obchod EU jen v období ledna aţ října 2010 podle dat Eurostatu narostl se všemi hlavními partnery, zejména pak s Brazílií (o 50%) či s Čínou (o 38%). Zatímco s USA přebytek ve stejném období narostl proti stejnému období roku 2009 z 37,5 miliardy eur na 60,6 miliardy eur, u Číny se bohuţel deficit navýšil ze 110,3 miliardy eur na 139,3 miliardy eur. To se však netýkalo exportně schopných států s vysokou konkurenceschopností, jako je Německo či Irsko.

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 19 níţe ukazuje jiný úhel pohledu na strukturu exportu, a to z hlediska rizika. Vzhledem k tomu, ţe čeští exportéři vyváţejí především do zemí EU 27, které jsou OECD klasifikovány jako bezrizikové (je otázkou, co na tom změní současná ekonomická a finanční krize států PIGS), je tedy i struktura českého exportu jako takového nízkoriziková. Níţe uvedený obrázek dále ukazuje, ţe export do rizikovějších zemí (mimo OECD) se ve velké míře uskutečňuje se státní podporou (v podobě financování, ale zejména pojištění EGAP). Akumulace exportů do zemí na intervalu 3 – 4 ukazuje na vysokou orientaci českých mimoevropských exportů do Ruska a většiny SNS, vyšší exporty na intervalu 6 -7 jsou pak mimo jiné vázány na exporty ČR na Ukrajinu. Obrázek 19: Export a podpořený export dle rizikovosti zemí v roce 2009

Export ČR (2009)

100,0%

ac i

80,0% 60,0% 40,0%

0,0% 0

1

2

fo rm

20,0%

3

4

5

6

Stav úvěrů ČEB (2009) Stav pojistné angažovanosti EGAP (2009)

7

in

Rizikovost zemí

Zdroj: EEIP, data EGAP

"P

ro

Výše uvedený rozbor dokládá vyhraněnou exportní orientaci českých firem na státy EU a obecně nízkou diverzifikaci cílových destinací českého exportu. Jednou z klíčových priorit státních proexportních činností by mělo být maximální usnadnění exportu do mimoevropských zemí (prostřednictvím standardních nástrojů proexportní politiky i nových motivačních prvků).

7

Zmíněné země mj. mimořádně aktivovaly svoje stávající diplomaticko-obchodní zahraniční sítě a „ekonomickou diplomacii“ podpořenou dobře organizovanými vládními návštěvami zemí s výraznou ekonomickou rolí státu.

23

3.2.2 Odvětvová struktura českého exportu zboţí Není překvapivé, ţe většina studií zahraničního obchodu zdůrazňuje stále rostoucí význam mezinárodní specializace zaloţené na komparativních výhodách země a její lidského kapitálu, na její konkurenceschopnosti. Mnohé z komparativních výhod jsou více méně dočasné – jako např. komparativní výhody zaloţené na cenové konkurenceschopnosti. Rychle se vyvíjí i konkurenceschopnost samotných výrobků konfrontovaná měnícím se strukturou poptávky (příkladem mohou být dramatické změny na globálním trhu mobilních telefonů díky komoditizaci stále levnějších „chytrých telefonů― s průlomovými produktovými inovacemi nabízenými globálně novými výrobci, kteří erodují pozici dosavadních hráčů).

ito

va

t"

Jak ukazuje Obrázek 20, jiţ v dlouhém období před členstvím v EU převáţnou část exportovaného zboţí ČR představoval především vývoz strojů a dopravních prostředků (SITC 7), který v roce 2010 dosáhl 54,2 % českého exportu. Jejich podíl na exportu do EU je stabilně prioritní a dlouhodobě výrazně posiloval, z 36,5 % v roce 1997 aţ na 51,7 % v roce 2009. Z uvedených číselných údajů vyplývá, ţe expanze exportu spojená se vstupem do EU byla provázena rovnoměrnějším růstem exportu v širší zboţové struktuře i díky zapojení malých a středních podniků v exportu na teritoriálně blízké trhy.

in

fo rm

ac i

-n ec

Obrázek 20: Vývoj exportu podle skupiny zboţí SITC od 1993 do 2010; čísla v závorkách označují první číslo kódu SITC

ro


"P

Níţe uvedený pohledu na odvětví zpracovatelského průmyslu (OKEČ) dále dokresluje vysokou koncentraci českých exportů na určitá odvětví zpracovatelského průmyslu (např. 34 – výroba motorových vozidel, kromě motocyklů, přívěsů a návěsů; 29 – výroba a opravy strojů a zařízení; 31 – výroba elektrických strojů a zařízení a 30 – výroba kancelářských strojů a počítačů) a tedy i závislost českého hospodářského růstu na globálním vývoji těchto odvětví.

24

ito

va

t"

Obrázek 21: Vztah obchodní bilance k obratu vs. podíl na celkovém exportu zboţí za odvětví zpracovatelského průmyslu (OKEČ) v roce 2009

-n ec

Zdroj: BermanGroup (2010)

ac i

Analýza, která ve vztahu k odvětvové struktuře byla provedena pro NERV, se zaměřila na podrobnější vyhodnocení komparativních výhod českého exportu. Hodnocení české skladby exportu v členění HS-6 na 7000 jednotlivých celních poloţek ukazuje vysoký podíl exportů zaloţený na vnitrokoncernových obratech (tj. import a export v rámci jedné společnosti), kdy např. automobilový průmysl je zjevně významným exportním odvětvím, ale i importérem. Jak dále ukazuje Obrázek 22, míra specializace ČR je mnohem vyhraněnější, neboť se i v rámci automobilového průmyslu vyděluje poměrně velmi malý počet zboţových skupin (celních poloţek) s významnou kladnou obchodní bilancí.

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 22: LFI a podíl na celkovém exportu zboţí za zboţové skupiny v roce 2009

Zdroj: NERV

Na dalším obrázku jsou exportní role zboţových skupin více vizualizované a je sledován jejich vývoj v čase. Obrázek 23 ukazuje vývoj českého exportu po jednotlivých zboţových skupinách v krizových letech 2008 – 2009. Je zřejmé, ţe ekonomická kontrakce USA a EU vedla ke sníţení poptávky po 25

automobilech a tedy k poklesu zahraničního obchodu českých dodavatelů a subdodavatelů v tomto odvětví. Vzhledem k vysoké specializace a úzkému profilu naší exportní struktury tato kontrakce znamenala významný propad v poloţkách, v nichţ má ČR nejvyšší demonstrovanou komparativní výhodu. Z tohoto důvodu ekonomická krize zasáhla ČR velmi intenzivně svými sekundárními efekty.

t"

Z níţe uvedeného obrázku dále vyplývá, ţe nejvyšší projevená komparativní výhoda ČR spočívá ve vývozech přímo vázaných na zahraniční koncerny (v automobilovém průmyslu např. VW, TPC, Hyundai) a hlavní obrat zahraničního obchodu se tvoří v rámci rozloţení výroby těchto firem. Tato situace implikuje poţadavky na proexportní činnosti, které svým obsahem přesahují tradiční působnost proexportní politiky (jedná se o zkvalitnění infrastruktury za účelem urychlení zásobování a expedice montoven, nastavení rychlého a výkonného celního systému atp. – více viz Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, kapitola Efektivita trhu zboţí a sluţeb a zkvalitňování charakteristik podnikání).

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

Obrázek 23: Vývoj objemu a konkurenceschopnosti zahraničního obchodu se zboţím v letech 2008 (světle modré bubliny) a 2009 (tmavě modré bubliny)

in

Zdroj: NERV

"P

ro

Obrázek 24 podává informaci o výše popsané vysoké koncentraci české komparativní výhody na velmi úzký počet celních poloţek v delším časovém rozpětí. Je vidět, ţe specializace a úzký profil českého exportu se v čase systematicky zvyšuje.

26

ito

va

t"

Obrázek 24: Vývoj objemu a konkurenceschopnosti zahraničního obchodu se zboţím v letech 2006 a 2010

-n ec

Zdroj: ICC ČR

Informace z výše uvedených obrázků dále dokresluje Tabulka 4, která obsahuje přehled 10 nejvýznamnějších exportních kategorií produktů ČR, z nichţ celkem 7 je navázáno na automobilový průmysl, 2 kategorie se týkají montáţe a oprav vysílací a výpočetní techniky (montovny monitorů, opravny počítačů) a 1 kategorie se týká vývozu elektrické energie.

fo rm

ac i

Tabulka 4: Top 10 exportních kategorií produktů s největší projevenou komparativní výhodou dle LFI pro zboţí za rok 2009

"P

ro

in

Pořadí v LFI Popis druhu zboţí Osobní vozidla , motor vratný pístový 1 záţehový, do 1000cm3 Osobní vozidla , motor vratný pístový 2 záţehový, 1000cm3 - 1500cm3 Zpracovatelské jednotky (jiné neţ zařízení 3 pro automatické zpracování dat) Osobní vozidla , motor pístový vznětový, 4 1500cm3 - 2500cm3 Části karoserií, včetně kabin traktorů, 5 automobilů osobních, nákladních Zařízení pro automatické zpracování dat, obsahující CPU i vstup/výstup jednotku, i 6 kombinované Osobní vozidla, motor vratný pístový 7 záţehový, 1500cm3 - 3000cm3 8 Elektrická energie 9 Čerpadla pohoných hmot, mazadel pro 27

% podíl na obratu zahr.obchodu

Bilance k obratu minus průměr

(X+M)/Suma(X+M)

Export (mil. USD)

LFI

LFI 1 2

LFI 3

2544

1,34

0,90

1,48

2906

1,25

0,64

1,96

2136

1,07

0,82

1,30

2258

0,79

0,47

1,70

2087

0,58

0,34

1,72

1304

0,57

0,65

0,87

1429 1652 685

0,52

0,49

1,06

0,32

0,21

1,49

0,31

0,68

0,45

pístové motory Přístroje světelné nebo vizuální elektrické 10 signalizace pro motorová vozidla

643

0,30

0,73

0,41

Zdroj: NERV

Neméně zajímavých je deset zboţových poloţek s nejniţší projevenou komparativní výhodou (a tedy s převahou importu tj. se zápornou obchodní bilancí), kam spadají dle očekávání ropa, plyn, ale téţ dováţené malé motory (pro úspěšně exportované malé automobily), části zařízení na automatické zpracování dat, další elektrotechnické součástky a léky. Tj. z 10 kategorií se druhá nejvýznamnější rovněţ týká automobilového průmyslu, 3 montáţe a oprav vysílací a výpočetní techniky (viz Tabulka 5).

LFI 1 2

LFI 3

1,34

0,90

1,48

2906

1,25

0,64

1,96

2136 2258

1,07

0,82

1,30

0,79

0,47

1,70

2087

0,58

0,34

1,72

1304 1429

0,57

0,65

0,87

0,52

0,49

1,06

1652 685 643

0,32

0,21

1,49

0,31

0,68

0,45

0,30

0,73

0,41

ac i

fo rm

in

ro

(X+M)/Suma(X+M)

ito

LFI

-n ec

Pořadí v LFI Popis druhu zboţí 5220 Drát z mědi rafinované, nad 6mm Motory vratné pístové, 250-1000 cm3 pro 5221 motorová vozidla Přenosná zařízení pro automatické zpracování dat, < 10kg, obsahující minimálně 5222 CPU, klávesnici i displej 5223 Ropné oleje, střední a těţké Zařízení polovodičová fotosenzitivní, 5224 svítivky Části vysílačů, radarů, rozhlasových přijímačů 5225 a televizních aparátů 5226 Části strojů na automatické zpracování dat Léky ze smíšených, nesmíšených výrobků, 5227 ostatní, odměřené 5228 Zemní plyn v plynném stavu 5229 Oleje minerální a z nerostů ţivičných, surové

Export (mil. USD) 2544


va


t"

Tabulka 5: Deset exportních kategorií s nejniţší projevenou komparativní výhodou dle LFI pro zboţí, za rok 2009

Zdroj: NERV

"P

Dalším uţitečným pohledem do této problematiky je Benchmarking - souhrnné hodnocení jednotlivých odvětví Česka provedené BermanGroup (2010). Autoři vychází z výsledků své strukturální analýzy, podle které byly vybrány hlavní indikátory pro hodnocení – hlavní faktory ovlivňující dosavadní vývoj české ekonomiky společně s hodnocením znalostní náročnosti odvětví jako důleţitého ukazatele pro budoucí konkurenceschopnost. Hodnocení odvětví provedli podle tří hlavních dimenzí jejich výkonnosti – exportní výkonnosti, produktivity a znalostní náročnosti. Jejich skóre podle těchto ukazatelů bylo následně standardizováno a propojeno s významností odvětví pro českou ekonomiku, a to podle podílu na zaměstnanosti a trţbách ve zpracovatelském průmyslu. Výsledkem je klasifikace odvětví zobrazená níţe.

28

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 25: Benchmarking exportní výkonnosti a znalostní náročnosti OKEČ

Zdroj: BermanGroup (2010)

"P

ro

in

Podle této klasifikace se autorům zdá, ţe mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu existují tři odlišné skupiny. Největší skupina odvětví spadá podle znalostní náročnosti i exportní výkonnosti a produktivity pod průměr, resp. u několika odvětví k průměru zpracovatelského průmyslu celkem. V této skupině se nacházejí velikostně nejvýznamnější a také tradiční odvětví ekonomiky ČR, jako například odvětví kovodělné výroby či potravinářský průmysl, textilní a oděvní průmysl či plastikářský průmysl. Do druhé skupiny autoři vyčlenili dvě odvětví, která jsou v naší ekonomice velikostně významná, zároveň je lze podle hodnocených ukazatelů řadit k průměru zpracovatelského průmyslu. Jedná se o výrobu strojů a výrobu elektrických strojů. Obě tato odvětví patří také k velikostně významným pro českou ekonomiku, podle příznivých charakteristik je navíc patrné, ţe hrají důleţitou roli i v jejím růstu. Poslední skupinu pěti odvětví od zbývajících nejvíce odlišuje charakteristická nadprůměrná exportní výkonnost a produktivita, ale také a především znalostní náročnost. S výjimkou OKEČ 34, tedy výroby dopravních prostředků se jedná zatím spíše o menší obory, které se však dle autorů mohou stát díky jejich progresivitě důleţitou hnací sílou diversifikace české ekonomiky a také posilování její konkurenceschopnosti ve znalostně a technologicky intenzivnějších aktivitách. 29

Celkově se podle této klasifikace autorům zdá, ţe největší část české ekonomiky je tvořena stále tradičními obory, resp. aktivitami, jejichţ konkurenceschopnost je zaloţena na tradičních faktorech růstu, především na zvyšování efektivnosti a produktivity. Vedle nich se zde objevuje několik menších zárodků progresivních a potenciálně rychle růstových oborů.

ro

in

fo rm

ac i

Obrázek 26: Pozice ČR v hodnotových řetězcích

-n ec

ito

va

t"

Z hlediska pozice ČR v hodnotových řetězcích exportu je pak nutné dodat, ţe se hlavní těţiště českých exportů soustředí na pozicích s relativně niţší přidanou hodnotou, tj. v sektorech zabývajících se zpracováním primárních surovin a jednoduchých meziproduktů a dále v oblasti montáţe finálních výrobků a výrobkových modulů ze součástek. Tyto sloţky hodnotových řetězců v minulosti těţily zejména z cenové konkurenceschopnosti ČR, která k nám přilákala přímé zahraniční investice velkých společností. Jak jiţ bylo řečeno, naše cenová konkurenceschopnost je nicméně poměrně vyčerpána, a v současnosti u nás tento typ průmyslu drţí především polohová renta (tj. výhodné umístění ČR v centru Evropy, které firmám umoţňuje logistickou optimalizaci). Jak vyplývá z analýzy BermanGroup (2010), ale i z výše uvedených hodnocení českého exportu s vyuţitím metody projevené komparativní výhody, v některých typech průmyslu se českým firmám podařilo proniknout i do segmentu výroby sloţitějších součástek a výrobkových modulů (tj. do segmentů s vyšší přidanou hodnotou), tento úspěch je však vykoupen vysokou specializací v daném odvětví a tím pádem koncentrací českého exportu do několika málo exportních poloţek s komparativní výhodou. Naopak oblasti hodnotového řetězce související s aplikovaným výzkumem a vývojem a s umisťováním výrobků na finálních trzích jsou v ČR z hlediska exportů doposud relativně malými poloţkami.

"P

Zdroj: EEIP

Propojíme-li závěry našich a uvedených předběţných analýz, dosahuje sice z hlediska struktury rozloţení kumulativních výhod ČR trochu vyšší úrovně diverzifikace, ovšem při bliţší analýze produktů se ukazuje, ţe povaha a rozvinutost výrobců je v ČR na rozdíl od vedoucích států diametrálně odlišná. Zatímco Německo ale i severské státy na svém území s průmyslem propojují vědecká a designová centra, v ČR toto propojení, ale i tato implementačně orientovaná střediska chybí. Navíc i podíl přidané hodnoty vycházející z vědy a výzkumu hovoří jasně v neprospěch ČR.8 Zůstáváme tedy převáţně závislí na zahraniční

8

Viz materiál Inovační politika ČR a její implikace pro mezinárodní konkurenceschopnost, CzechTrade, 2010 Velkou výzvou je tvar nové globalní delokalizace hodnotových řetězců evropského průmyslu analyzovaný ve studii Eurostatu (2011) "Global value chains - international sourcing to China and India"

30

podnikavosti. Určitou naději slibují, jak domácí inovačně zdatní exportéři (např. Linet, AVG, AVAST), tak výrobci sloţitějších modulů – pobočky nadnárodních společností v Česku, kteří jsou v hodnotových řetězcích relativně blízko (globálním) integrátorům a jejich klíčovým dodavatelům, coţ je pozice, kterou by mělo být moţné přetavit do exportu přímo na zahraniční trhy.

3.2.3

Odvětvová struktura exportu sluţeb

fo rm

ac i

-n ec

ito

Obrázek 27: Vývoj počtu zaměstnaných (FTE) ve vybraných skupinách odvětví (1995 – 2010)

va

t"

Jak bylo v této analýze jiţ na několika místech konstatováno, Česká republika je vysoce průmyslově orientovanou zemí, v jejíţ ekonomice sluţby tvoří daleko menší podíl neţ je tomu obvyklé ve vyspělých státech světa. Nicméně, jak ukazuje Obrázek 27 a Zdroj: NERV a MF ČR Obrázek 28, význam sluţeb roste a vzhledem ke globálním změnám v rozloţení produkce lze očekávat, ţe se do budoucna bude význam sluţeb v ekonomice i exportu ČR nadále zvyšovat.

Poznámka: Průmysl v sobě zahrnuje i zpracovatelský průmysl

in


Obrázek 28: Změna v růstu exportu sluţeb v ČR a na Slovensku 17

ro

Change in Exports of Services, percent of GDP 16

Czech Republic

"P

15 14

Slovak Republic Other countries

13 12 11 10

9 8

7 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

2009

Zdroj: Murgašová, MMF(2010)

31

Část tohoto rostoucího významu sluţeb je dána rostoucí ţivotní úrovní obyvatel České republiky a jejich měnící se poptávkou. Nezanedbatelný podíl na růstu sektoru sluţeb má ale na svědomí i export sluţeb. Historicky byly mnohé sluţby více lokalizované a tudíţ méně mezinárodně obchodovatelné neţ zboţí, ale v čase a s rozvojem moderních technologií (internet, cloud computing apod.) míra obchodovatelnosti sluţeb narůstá. Euroamerická krize však některé vyváţené finanční sluţby odhalila jako bubliny – šlo například o nadměrné mezinárodní bankovnictví na Islandu. V Irsku výhodné daňové podmínky a 100% státní garance vkladů přilákaly některé evropské centrály včetně finančních institucí bankovních (Citibank) a nebankovních zahrnujících zaloţení účelových SPV nástrojů sekuritizace – „conduits―. Rozvíjené nástroje sekuritizace bankovních aktiv se však ukázaly jako nezvládnuté a finanční krize jejich význam zásadně zredukovala.

ro

Zdroj: NERV

in

fo rm

ac i

-n ec

Obrázek 29: LFI a podíl na celkovém exportu sluţeb za skupiny sluţeb v roce 2009

ito

va

t"

Obrázek 29 dokládá, ţe podobně jako v oblasti exportu zboţí, trpí i v exportu sluţeb Česká republika neduhy souvisejícími s vysokou koncentrací exportu sluţeb do úzkého profilu odvětví s niţší přidanou hodnotou. Jak je vidět, z hlediska sluţeb převaţují v českém vývozu sluţby související s turismem a sluţby související s tranzitem. Oba tyto typy sluţeb těţí z polohové renty České republiky, turismus pak ještě z výrazné komparativní výhody ČR spočívající v bohaté historii a doposud zachovalých památkách9.

"P

Vysokou komparativní výhodu a koncentraci klíčových skupin sluţeb v oblasti mezinárodního cestovního ruchu, silniční nákladní a letecké osobní dopravy nerozmetaly ani poklesy obchodních obratů mezi roky 2008- 2009 (jak ukazuje Obrázek 30). Znatelná projevená komparativní výhoda je ještě v oblasti sluţeb výpočetní techniky, mezi něţ spadají mimo jiné i úspěšné exportní společnosti Avast a AVG, které díky internetu jsou schopny prodávat antivirový software do celého světa. Jasná a systematicky rostoucí komparativní nevýhoda ČR se projevuje v oblasti finančních sluţeb a zejména jiných sluţeb obchodní povahy. Tento rychle rostoucí import sluţeb obchodní povahy do ČR je

9

Nicméně ani tato komparativní výhoda není nevyčerpatelná, neboť nároky zahraničních turistů se v čase mění.

32

pravděpodobně způsoben přesuny celé řady českých společností do holdingů se sídlem mimo ČR (např. z důvodů daňové optimalizace).

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 30: Vývoj objemu a konkurenceschopnosti zahraničního obchodu se sluţbami v letech 2008 a 2009

ac i

Zdroj: NERV

fo rm

Jak ukazuje níţe uvedené srovnání, které se zaměřuje na delší období (2006 – 2010), trend mírného zhoršování exportní výkonnosti exportu sluţeb cestovního ruchu se neprojevoval jen v krizových letech 2008 – 2009, ale jde o pokles systematičtější. Rovněţ Obrázek 31 dokládá vysokou koncentraci exportu sluţeb de facto do dvou odvětví.

"P

ro

in

Obrázek 31: Vývoj objemu zahraničního obchodu ČR se sluţbami dle skupin (mezi lety 2006 a 2010)

33

Zdroj: ICC ČR

Rozbor komparativních výhod pomocí kritéria LFI shrnutý v obrázcích výše (a detailněji rozebraný níţe Tabulka 6) potvrzuje, ţe se většina sluţeb s trvalou komparativní výhodou opírala buď o domácí kulturní a turistické atraktivity, nebo o výhodnou geografii ČR podporující montáţní centra logistikou. Aţ na tři výjimky - sluţby výpočetní techniky, reklamní sluţby a leteckou osobní dopravu – ostatních sedm sluţeb s největší projevenou komparativní výhodou není vázáno ani na inovace ani na převáţně vysoce kvalifikovaný personál, coţ dává rozsáhlou šanci k zaměstnání nízkopříjmových (a středněpříjmových) skupin zaměstnanců. Tabulka 6: 10 druhů sluţeb s největší projevenou komparativní výhodou dle LFI pro sluţby, 2009.

10

ito LFI 1 - 2

LFI 3

3935 887 1340 2652 546 685 665 431 1260

2,37

0,14

17,08

2,02

0,84

2,41

1,96

0,42

4,70

1,52

0,13

11,58

0,88

0,48

1,84

0,75

0,28

2,65

0,66

0,25

2,63

0,59

0,38

1,55

0,58

0,10

5,64

185

0,46

0,97

0,47

in

Zdroj: NERV

LFI

-n ec

Export (mil. USD)

ac i

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Popis druhu sluţby Cestovní ruch netýkající se vzdělání nebo zdraví Letecká osobní doprava Cestovní ruch - sluţební cesty, kongresy Silniční nákladní doprava Cestovní ruch týkající se zdraví Technické sluţby Reklamní sluţby Stavební a montáţní práce v zahraničí Sluţby výpočetní techniky Ostatní obchodní sluţby - ziskové operace

fo rm

Pořadí v LFI

va

t"

Bilance % podíl na obratu k obratu zahr.obchodu minus průměr (X+M)/Suma(X+M)

"P

ro

Naopak v segmentu sluţeb s nejniţší projevenou komparativní výhodou ČR (Tabulka 7) převládají sluţby s vysokou přidanou hodnotou, jako je výzkum, vývoj a export duševního vlastnictví prostřednictvím licencí, finanční sluţby nebo sluţby poradenské. Závěrem lze nepříliš optimisticky poznamenat, ţe import dominuje nad exportem u sluţeb řazených mezi inovativní a kreativní, které před rokem 1989 byly výraznou komparativní výhodou ČR (viz úspěchy českého designu na Expu 1960, úspěchy českých filmů, hudebních těles atp.).

34

Tabulka 7: 10 druhů sluţeb s nejniţší projevenou komparativní výhodou dle LFI pro sluţby, 2009

56 57 58

Zdroj: NERV

LFI

LFI 1 - 2

LFI 3

-0,36

-0,13

2,71

-0,36

-0,61

-0,43

-0,23

t"

va

0,59 1,91

-0,21

2,66

-0,60

-0,61

0,98

-0,70

-0,70

1,00

ito

-0,57

-0,90

-0,51

1,77

-1,08

-0,51

2,11

-1,44

-0,77

1,87

-4,95

-0,32

15,34

Základní trendy a zlomy ve světové poptávce

fo rm

3.3

(X+M)/Suma(X+M)


-n ec

52 53 54 55

Export Popis druhu sluţby (mil. USD) Telekomunikační sluţby 479 Poštovní a kurýrní sluţby 49 Cestovní ruch týkající se vzdělání 303 Poradenství v podnikání a řízení, public relations 429 Pronájem strojů a zařízení 81 Finanční sluţby 66 Výzkum a vývoj 183 Letecká doprava, ostatní neţ pouze osobní nebo nákladní 218 Ostatní autorské honoráře, licenční poplatky apod. 96 Jiné sluţby obchodní povahy 2143

ac i

Pořadí v LFI 49 50 51


in

3.3.1 Teritoriální trendy Jedním z důleţitých trendů, které musí česká exportní strategie reflektovat, je přesun center ekonomického růstu do zemí „rozvojového světa―. Tento trend, jehoţ výrazný nástup se datuje do devadesátých let dvacátého století, je jednou z nejdůleţitějších determinant světového obchodu i globální poptávky.

"P

ro

Růstová dynamika průmyslové produkce se mírně sníţila i v zemích BRICS, ale objem zahraničního obchodu je stále rychlejší neţ ve zbytku světa. Tento fakt na jednu stranu můţe znamenat obecně niţší poptávku, na druhou stranu však menší velikost českých exportérů a objem soutěţící produkce zvyšuje naději na nalezení mezer a prosazení se v mezinárodní konkurenci. Výslednice působení obou zmíněných faktorů je pak dána strukturou výroby rozvíjejících se ekonomik (zejména zemí BRICS) v porovnání s nabídkou exportérů z ČR.

35

va

t"

Obrázek 32: Růst HDP ve světě, ve vyspělých a rozvíjejících se zemích, čtvrtletní procentuální změny anualizovány

ito

Zdroj: World Economic Outlook MMF (2011)

-n ec

Potenciál exportní výkonnosti a konkurenceschopnosti ČR bude tedy ovlivněn vývojem světové ekonomiky. Poslední detailnější odhady MMF zachycuje Tabulka 8Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Výhled vývoje světové ekonomiky na nadcházející roky je stále nejistý. Prognóza MMF potvrzuje obnovenou vyšší dynamiku zahraničního obchodu prudce se rozvíjejících ekonomik včetně zemí BRICS. Nejistá je však jejich dlouhodobá dynamika a volatilita. Tabulka 8: Meziroční nárůst/pokles svět. HDP a světového obchodu

2009 -10,7 -11,9 -7,5 2009 -0,6 -3,4 2,6 -3,6 -0,6 9,2 5,7 -7,9

"P

ro

in

fo rm

ac i

Obchd zboţím a sluţbami Objem světového obchodu (EX + IM) Export Vyspělé ekonomiky Export Rozvojové ekonomiky Reálné HDP dle trţních směnných kurzů Svět Vyspělé ekonomiky Rozvíjejícící se ekonomiky - Střední a východní Evropa - Brazílie - Čína - Indie - Rusko

2010 12,0 11,4 12,8 2010 5,0 3,0 7,1 4,2 7,5 10,3 9,7 3,7

2011f 7,1 6,2 9,2 2011f 4,4 2,5 6,5 3,6 4,5 9,6 8,4 4,5

2012f 6,8 5,8 8,8 2012f 4,5 2,5 6,5 4,0 4,1 9,5 8,0 4,4

f – předpověď. Předpokládají se konstantní reálné efektivní směnné kursy na úrovni 18. listopadu – 26. prosince 2010 Poznámka: Data za objem exportu zboží pro svět nejsou uvedena, pouze souhrnná data pro svět za export i import (změna objemu světového obchodu). Zdroj: WEO MMF (2011)

V současné době lze rovněţ říci, ţe po finanční a ekonomické krizi, která tvrdě zasáhla státy EU i USA, jsou země rozvojového světa rovněţ zdrojem likvidity pro světovou ekonomiku (Obrázek 33) a do budoucna lze očekávat, ţe to budou právě státy rozvojové, jejichţ investice budou zásadním způsobem formovat globální obchod a výrobu. 36

va

t"

Obrázek 33: Souhrnné výsledky běţných účtů ($ mld.)

Zdroj: Breughel

fo rm

ac i

-n ec

ito

Jak naznačují informace o globálním obchodu a poptávce, jakoţ i postoje zemí BRICS, lze očekávat, ţe v dohledné době bude určujícím trendem pro světovou ekonomiku prudký nárůst obchodu mezi rozvojovými státy, respektive státy tzv. „globálního Jihu―. Státům OECD, které tento trend nepochytí, hrozí pozvolná izolace a stagnace hospodářského růstu. Česká republika můţe v tomto ohledu vyuţít několika svých výhod a udělat z této hrozby příleţitost pro české vývozce. Naší velkou předností je v prvé řadě, ţe jsme malá ekonomika a ţe české společnosti jsou z globálního hlediska stále ještě velmi malé – coţ znamená, ţe pro většinu zemí globálního Jihu nepředstavujeme hrozbu. Tam, kde by se asijské společnosti obávaly realizovat kontrakt v subsaharské Africe spolu s velkými německými či francouzskými společnostmi (vzhledem k tomu, ţe tyto společnosti by je mohly v daném kontraktu zcela nahradit a vytěsnit), nebudou se obávat českých společností, které jsou menší a o velké kontrakty se tím pádem musí dělit. Důleţitou předností jsou historické vazby ČR na určitá teritoria, do nichţ jsme před rokem 1989 úspěšně exportovaly.

"P

ro

in

3.3.2 Odvětvové trendy V poslední době se často mezi odborníky objevuje názor, ţe subjektům v České republice podobně jako většině ostatních vyspělých evropských států (s výjimkou například Německa) hrozí ztráta konkurenceschopnosti u obchodovatelných statků z důvodu silného nástupu konkurentů z asijských zemí (především Číny)10. Mnohdy u nás stále převládá přesvědčení o podřadnosti čínských exportních produktů. V této souvislosti je v posledních letech stále viditelnější trend, který znázorňuje následující Obrázek 34. Srovnání ilustruje výrazné posilování čínských exportů high-tech produktů na úkor USA, EU a Japonska jakkoliv je to spojeno s různými formami transferu technologií. Na úkor reexportu roste domácí obsah čínského exportu. Exporty neomezované na komodity a diverzifikované exportem hightech produktů mohou být i nositelem vyšší přidané hodnoty. Součásti státu i podniků z ČR musí adaptovat svou strategii, neboť se budeme i na těchto zahraničních i domácích trzích střetávat se stále větší konkurencí. Naivní představa, ţe v Evropě se budou generovat nápady a inovace, které se budou vyrábět v Asii, naráţí na střízlivou realitu faktů.

10

Viz např. Zpráva o globální konkurenceschopnosti 2010-2011 vydaná Světovým ekonomickým fórem

37

-n ec

Pozn.: 1) Exporty pro EU27 nezahrnují vnitřní obchod mezi členskými zeměmi.

ito

va

t"

Obrázek 34: Nárůst exportu high-tech produktů v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku. Zdroj: EEIP, OECD, IMF, Eurostat.

2) Od roku 2007 se používá aktualizovaná definice high-tech SITC Rev. 4, která nahradila SITC Rev. 3. Zdroj: NERV

fo rm

ac i

Jak bylo uvedeno výše, nástup inovací a rozvoje high-tech odvětví v zemích, které byly tradičně povaţovány za baštu levné pracovní síly a laciných kopií, je jedna z velkých výzev, které bude muset ČR a čeští exportéři na mezinárodních trzích čelit. Druhým důleţitým momentem jsou pak změny a zlomy v globální poptávce, na něţ je třeba, aby reagovali nejen čeští exportéři, ale aby se jim přizpůsobila a byla na ně připravená i česká proexportní politika. Mezi globální trendy, u nichţ se očekává, ţe budou v budoucnu formovat poptávku na globální úrovni patří následující:

"P

ro

in

1. Demografické nerovnováhy  Stárnutí populace ve vyspělých zemích (v zásadě globální Sever)  Mladá populace v rozvojových zemích (v zásadě globální Jih)  Globální migrace 2. Ekonomické nerovnováhy  Vnitrostátní – zvyšování rozdílů mezi chudými a bohatými uvnitř států  Globální rozdělení bohatství – bohatý Sever, chudý Jih  Globální rozdělení ekonomického růstu – přesun těţiště růstu do „rozvojových― zemí  Radikalizace a společenské změny, bezpečnost 3. Urbanizace  Vznik megalopolí a srůstání měst  Vylidňování venkova a odlehlých regionů 4. Vyšší frekvence pandemií a epidemií nadnárodního rozsahu 5. Globalizace  Změny v organizaci výroby a obchodu (globálnější rozloţení) a ve správě a řízení obchodních společností  Globální trh lidské síly  Migrace společností i zvýšená mobilita pracovní síly  Globalizace a zrychlený přenos krizí v globální ekonomice, 38

ac i

-n ec

ito

va

t"

6. ICT a rozvoj informační společnosti  Rychlý přenos a sdílení informací  Virtuální realita  Internetové podnikání a obchod  Bezpečnost, kyberkriminalita a moţnosti regulace Internetu  Oslabení tradičních hodnot a informační přebytky, změny hodnot a destabilizace politických modelů – moţná protireakce a informační restrikce 7. Úbytek zdrojů  Zesílená soutěţ o energetické zdroje  Regionální nedostatky pitné vody  Eroze půdy a nárůst podílu zastavěných ploch 8. Klimatické změny  Výkyvy teplot  Extrémní klimatické jevy a přírodní katastrofy  Tání ledovců  Migrace ţivočišných a rostlinných druhů 9. Znečištění a další environmentální problémy  Nárůst objemu produkovaného odpadu  Znečištění přírodních zdrojů (ovzduší, půda, vody)  Úbytek druhů Tyto trendy se budou pravděpodobně odráţet ve změnách v globální poptávce po zboţí a sluţbách, přičemţ je však nutné mít na paměti, ţe jejich promítnutí do obchodu bude mít různý charakter pro různé trhy. Včasná identifikace těchto trendů a cílené směřování proexportních nástrojů tak, aby podnikům co moţná nejvíce usnadňovaly vyuţití těchto trendů k pronikání na růstově orientované trhy, by měla napomoci k růstu i zkvalitnění českého exportu.

P.E.S.T. Analýza – změny východisek pro strategii 2012 (v porovnání s rokem 2006)

fo rm

3.4

in

Tato analýza shrnuje ve stručnosti základní rozdíly týkající se vnějšího prostředí českého exportu (v členění P.E.S.T. – politické, ekonomické, společenské a technologické faktory) a jeho změn mezi lety 2006 a 2011. Cílem této části analýzy je vysvětlit rozdíly ve východiscích mezi Exportní strategií 2012 – 2020 a Exportní strategií 2006 – 2010. Politické faktory:

posilující resortismus i neefektivní fungování struktur veřejné správy

"P



zkrácení politického cyklu a nestabilita vlády i veřejných institucí obecně

ro





krize dlouhodobě nereformovaných oblastí veřejných sluţeb (důchodová reforma, sociální, zdravotní apod.), krize veřejných financí



politická nestabilita EU (byrokracie vs. vlády národních států aj.)

Ekonomické faktory: 

globální finanční a ekonomická krize, recese v EU i ČR



kontrakce a nestabilita bankovního sektoru 39



rozpočtové škrty



rozštěp produktivity – restrukturalizace v průmyslu versus pokles či stagnace produktivity v sektorech nevystavených zahraniční konkurenci (např. stavebnictví, některé sluţby, veřejný sektor)



globální růst i poptávka se přesouvá do zemí BRICS



EU i USA vysoce zadluţené, kapitál zejména v Asii

Společenské faktory: společenské nepokoje



vysoký počet případů korupce – zvyšování nedůvěry k veřejným institucím a jejich reprezentantům



stárnutí managementu v průmyslu



přesuny sídel firem i jejich výnosů do zahraničí

-n ec

ito

va

t"



Technologické faktory:

pouze omezené zapojení VVaI (a to i přes vysoké výdaje z evropských fondů)



ČR stále vnímáno jako nekvalifikovaná pracovní síla (která však jiţ není levná)



posilování významu IT a ICT (včetně e-commerce, business intelligence apod.)

ac i



"P

ro

in

fo rm

Z hlediska východisek pro Koncepci exportu je zvláště důleţité uvědomit si, ţe zatímco Exportní strategie 2006 – 2010 vznikala v období konjunktury, kdy česká ekonomika i export dosahovala velmi nadstandardních výkonů. V současné době se česká ekonomika naopak nachází v období ekonomické recese, která negativně působí na českou ekonomiku, zpomaluje české podniky a vede k velice intenzivním restrikcím v oblasti veřejných výdajů. Z tohoto důvodu tato Analýza, jakoţ i návazné dokumenty Koncepce a Strategie klade zvýšený důraz na maximální vyuţití synergií a úspor plynoucích z provázané realizace různých politik a opatření.

40

4 4.1

Závěry analýzy jako východiska pro formulaci doporučení pro Exportní politiku 2012 – 2020 Analytický koncept

Analytický koncept, jehoţ optikou byla provedena analýza fungování proexportních nástrojů a cílů, vychází z relativně jednoduchého postupu. Východiskem postupu hodnocení proexportních nástrojů je následující soubor otázek:

ito

Je-li odpověď na obě otázky výše ano, lze pokračovat k dalšímu posuzování.

va

Přispívá daný exportní nástroj k plnění cílů státu? (testování přínosů pro stát)

t"

Je daný exportní nástroj poptáván? Stojí o něj někdo? (testování zájmu exportérů)

-n ec

Jak nejlépe daný exportní nástroj realizovat? (nejlepší poměr cena/výkon a kvalita, synergie s dalšími politikami) Poté, co je exportní nástroj realizován, je třeba kolečko v zásadě zopakovat. Předmětem základního posouzení je:

Fungoval exportní nástroj – byl o jeho vyuţití zájem? Přispěl k dosahování cílů státu?

ac i

V případě, ţe odpověď na otázku výše je ano, je nutné přistoupit k rozšířenému posouzení:

fo rm

Nejde proexportní činnost realizovanou prostřednictvím daného exportního nástroje realizovat jinak a lépe? (z hlediska poměr cena/výkon a kvalita, synergie s dalšími politikami, apod.)

"P

ro

in

V rámci analýzy jsme jednorázově posoudili všechny exportní nástroje a nástroje, které s exportem souvisí, nicméně jde o relativně statický obrázek. Do budoucna by tímto posuzovacím cyklem měly procházet proexportní nástroje a opatření pravidelně - s vyuţitím nejen základních zdrojů informací (těmito zdroji jsou informace zevnitř veřejných institucí činných v oblasti exportu11 a data od exportérů12), ale i dat z veřejně dostupných zdrojů13. Nástroje, které výše uvedeným testem neprojdou, by měly být pravidelně obměňovány a rušeny či transformovány tak, aby nedocházelo k neekonomickému a neúčelnému vynakládání veřejných prostředků.

11

Data o nákladech, využívanosti jednotlivých služeb a o příspěvku dané činnosti k cílům státu v oblasti exportu Zejména spokojenost se službami, nezbytnost služeb, pohled na služby poskytované veřejnými institucemi v porovnání se službami realizovanými soukromým sektorem, přínosy proexportních nástrojů pro rozvoj obchodní a podnikatelské činnosti daného vývozce). 13 Komplementární data – vztahující se zejména k výše zmíněné otázce, zda jde provádět danou proexportní činnost lépe a efektivněji (inspirace v zahraničních strategiích, benchmarky, trendy v makroekonomických ukazatelích apod.) 12

41

4.2

Poptávkový přístup – co potřebují exportéři?

Individuální exportér: 1. Základní informace

 

zahraničním obchodu, teritoriích, exportních nástrojích, politikách a institucích, o financování a pojištění trendy a prognózy trhů exportér začátečník – chtěl by exportovat, ale doposud s tím nemá zkušenosti, nebo uvažuje o nových teritoriích apod.

t"



ito

 

o konkrétních příleţitostech na trzích, o obchodních zvyklostech v dané zemi/teritoriu, o institucích a základních kontaktech v dané zemi/teritoriu o fungování práva, obchodu a moţnostech financování v dané zemi exportér s obchodním plánem, má základní představu, co chce aj.

-n ec



va

2. Pokročilé informace:

3. Individuální asistenční sluţby:

ac i

 

získávání kontaktů a jejich ověřování, základní asistence při pohybu v teritoriu, specializované průzkumy trhu a průzkumu moţností uplatnění se na trhu pomoc při prezentacích, zastoupení na dálku exportér již má obchodní plán pro daný trh a představu, co a koho potřebuje, aby byl tento plán schopen na daném trhu realizovat

fo rm



4. Lobbying:

zajištění kontaktů a schůzek na nejvyšší úrovni &neformální výměna zákulisních informací apod. zkušený exportér, který jasně cílí na významnou zakázku nebo více zakázek (ve veřejném nebo soukromém sektoru)

in

 

5. Financování a pojištění

ro

financování – komerční nebo ČEB pojištění – komerční nebo EGAP exportér již má konkrétní obchodní případ, který potřebuje financovat/pojistit

"P

  

6. Pomoc v případě problémů s obchodním případem  

řešení problémů s úřady, platební neschopnost obchodního partnera apod. exportér již realizoval obchodní případ nebo jej realizuje a nastal problém

42

Skupina exportérů (cluster, konsorcium, aliance, svaz, sdruţení, velký exportér a jeho subdodavatelé apod.) I. Odvětvově nebo tematicky specializované informace:   

odvětvově specifické trendy a informace, sektorové analýzy, příleţitosti kontakty pro daný obor skupina exportérů, která hledá příležitosti v nových zemích a teritoriích, popř. již příležitosti vytipovala a nyní je potřebuje prověřit

va

výstavy a veletrhy PR a propagační události projekty jiného typu (zahraniční rozvojová spolupráce, EBRD, EIB, apod.) skupina exportérů s intenzivním zájmem o danou zemi/teritorium, která potřebuje rozšířit a zvýšit povědomí o svých značkách kvůli získání nových kontraktů

ito

   

t"

II. Marketing, branding:

zahraniční mise (včetně misí k velkým zakázkám) kontakty na nejvyšší úrovni v daném oboru či odvětví, jednání na vládní úrovni incomingové mise skupina exportérů zkušených na daném trhu, uchází se o velké a významné kontrakty

IV. Finance a pojištění:

fo rm

financování – komerční nebo ČEB pojištění – komerční nebo EGAP financování jiného typu (zahraniční rozvojová spolupráce, EBRD, EIB, apod.) exportér již má konkrétní obchodní případ, který potřebuje financovat/pojistit

"P

ro

in

   

ac i

   

-n ec

III. Lobbying:

43

Všichni exportéři i. Strategické informace   

strategie a politiky – jasná vize a monitoring koordinace politik trendy a globální vývoj ekonomiky, trhů apod.

ii. Budování příleţitostí



mezinárodní projekty, k nimţ má přístup pouze stát (aktivní příprava příleţitostí – EU, EBRD, EIB, WB, OSN) budování kontaktů

t"



ito

systematické budování značky ČR jako spolehlivého obchodního partnera systematické obchodní PR ČR pozice ČR v EU a hájení našich zájmů aktivní hájení našich zájmů v mezinárodních organizacích a institucích

-n ec

   

va

iii. Branding a lobbying

iv. odstraňování překáţek obchodu

smlouvy o volném obchodu a odstraňování překáţek exportu (plně harmonizováno EU – market access strategy)

"P

ro

in

fo rm

ac i



44

4.3

Co chce stát – cíle a vize?

Níţe uvedená tabulka ilustruje přehled cílů exportních strategií z let 2003 - 2011. Cíle strategií byly v historii relativně heterogenní, pohybovaly se od cílů řádně vyčíslitelných aţ po cíle kvalitativní, jejichţ dosaţení je závislé z velké míry na subjektivním pocitu uţivatelů daného nástroje.

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 35: Přehled cílů z předchozích exportních strategií ČR

ac i

Pro účely Exportní strategie 2012 – 2020 doporučujeme, aby na obecné úrovni byly maximálně vyuţívány kvantitativní cíle, jejichţ plnění lze sledovat pravidelně nejen v čase, ale i v relativním srovnání s našimi bezprostředními konkurenty i obchodními partnery.

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 36: Nové navrhované obecné cíle exportní strategie

Pro účely tohoto hodnocení exportních nástrojů jsme vyvinuli následující zasazení cílů do struktury, která reflektuje hierarchii politik státu a jejich vzájemnou provázanost (jde o členitější rozloţení cílů neţ v tabulce výše), která je jedním z ústředních motivů našich doporučení.

45

Cíle státu: A) Hlavní cíl:

Zvyšování objemu exportu a z něj plynoucích přínosů pro růst, zaměstnanost, veřejné finance atp.

B) Specifické cíle:

Diverzifikace exportu – teritoriální (mimo EU) Posun českých exportérů v hodnotových produkčních řetězcích (zahrnuje i export sluţeb a design) Zvýšení objemu exportu MSP (počet, podíl exportu na obratu)

t"

C) Komplementární cíle:

Sdílení informací a koordinace

-n ec

Investiční politika

ito

D) Synergie:

va

Zvýšení objemu exportů s obsahem VVaI (zahrnuje export inovovaných výrobků, inovací a sluţeb VVaI)

Rozvoj průmyslu a podnikání

Posilování energetické bezpečnosti 14 Územní rozvoj a export15

ac i

Zahraniční politika a zahraniční rozvojová pomoc Zemědělská politika

fo rm

Vzdělávání

ro

in

Z hlediska proexportní politiky je dosahování cíle A) otázkou zejména vytváření co nejpříznivějších podmínek pro podnikání obecně. Je nutné si uvědomit, ţe většinu českého exportu v současné době zajišťují společnosti se zahraničními vlastníky, které v ČR mohou a nemusí zůstat, podle toho, jak podnikatelsky příznivé zde bude prostředí. Základní podmínky a opatření pro zlepšování podnikatelského prostředí v ČR, jakoţ i obecně české konkurenceschopnosti na globálních trzích obsahuje Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, na kterou Exportní strategie bezprostředně navazuje (3i - hardware pro export).

"P

Dosahování specifických cílů je předmětem exportní politiky státu a jejích jednotlivých exportních nástrojů (software pro export). Vyuţívání synergických efektů s dalšími politikami a úspory nákladů plynoucí z koordinace proexportních činností a pak patří do mezi cíle institucionální a organizační (tzv. orgware pro export).

14

V tomto cíli jde o úvahu týkající se možnosti skloubit snahu o zajištění energetické bezpečnosti s exportní a obchodní politikou (a s politikou zahraniční). Tento typ strategie volí na mezinárodní úrovni např. Čína nebo USA. 15 Využití proexportních činností k podpoře rozvoje specificky v některém ze slabších regionů ČR (synergie s politikou územního rozvoje, investičními pobídkami, ale i dopravní politikou nebo politikou zaměstnanosti…).

46

4.4

Faktory hodnocené v rámci modelu

Jak jiţ bylo uvedeno výše, model hodnocení proexportních nástrojů a politiky zahrnuje tři základní komponenty – potřebnost nástroje pro uţivatele-exportéry, přínos nástroje pro plnění cílů státu a posouzení, zda je nástroj opravdu nejefektivnějším moţným.

t"

V duchu těchto tří komponent byl sestaven základní seznam bodů hodnocení, přičemţ se jedná o body kvantitativní i kvalitativní (normované na stupnici od -2 do 2). Jednotlivé proexportní nástroje jsou vzájemně srovnávány po funkčních skupinách (dle výše popsaných potřeb exportérů a jejich skupin). Hodnocení bylo prováděno v členění podle jednotlivých institucí, aby bylo následně ve druhém kole analýzy moţné identifikovat sluţby, které se překrývají nebo působí protisměrně.

ito

va

Tam, kde byl výsledek nejednoznačný, je analýza doplněna o vysvětlivky. Součástí modelu je rovněţ identifikace quick win opatření (tj. takových opatření, která jsou rychlá, levná a relativně bezriziková) a nedostatků – tj. míst, kde určitá sluţba není poskytována.

-n ec

Model pracuje s daty, které má k dispozici zpracovatel – v některých případech však jde o data neúplná, která bude třeba v případě pravidelného vyuţívání modelu doplnit o širší vzorek.

"P

ro

in

fo rm

ac i

Výsledky modelu v numerickém vyjádření jsou obsaţeny v Excelu, který je přílohou tohoto dokumentu. Závěry z numerického modelu jsou uvedeny níţe formou SWOT analýz k jednotlivým skupinám proexportních nástrojů.

47

4.5

Závěry analýzy

va

t"

4.5.1 Základní informace pro export Základními informacemi pro export se rozumí v této analýze informace, které potřebuje začínající exportér k tomu, aby zjistil základní poţadavky nutné k tomu, aby mohl začít exportovat své výrobky nebo sluţby do zahraničí. Jedná se zejména o informace o teritoriích, o postupech v zahraničním obchodě obecně (smlouvy, logistika, předpisy apod.), moţnostech financování a pojištění a o základním přehledu nástrojů státu v oblasti podpory exportu. Mezi základní informace v širším pohledu řadíme ještě základní set kontaktů - databáze exportérů, databáze institucí aj. – a základní přehled exportních příleţitostí (který v tomto případě neslouţí ani tak k identifikaci konkrétního byznysu, jako spíše k prezentaci moţností, které zahraniční trhy nabízejí).

ito

Základní informace pro export nabízí v současné době ve větší či menší míře 4 veřejné instituce a poměrně rozsáhlá je nabídka těchto informací i ze strany svazů, asociací, komor a dalších organizací sdruţujících exportéry.

-n ec

K vyuţití základních informací pro export se neočekávají od příjemce informací – exportéra nebo potenciálního exportéra – v zásadě ţádné předchozí znalosti zahraničního obchodu. Typickým příjemcem těchto informací bude pravděpodobně MSP hledající nové příleţitosti, nebo proexportně orientovaný start-up. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie:

in

fo rm

BusinessInfo Export v kostce Zelená linka pro export Exportní semináře Jednotná kontaktní místa Teritoriální informace ProCoP (poţadavky na výrobky) Exportní statistika

ro

       

ac i

MPO

CzechTrade:

Adresář exportérů Kurz minimum exportéra Exportní konference a konzultační dny CzechTrade Review Kurz úspěšný exportér

"P

    

MZV:  

Teritoriální informace (rovněţ zčásti na BusinessInfo) Teritoriální semináře (organizované ve spolupráci s dalšími institucemi) 48

Česká centra: 

export.cz

Silné stránky:  

t"

Informace široce dostupné, a to různými způsoby (internet, tištěné broţury, telefonní linka, osobní kontakt) Informace jsou relativně dostupné i v regionech (buď prostřednictvím internetu nebo telefonu, nebo prostřednictvím akcí pořádaných v regionech, nebo prostřednictvím jednotného kontaktního místa (nicméně k dostupnosti viz sekce Příleţitosti)

va

Slabé stránky: 

ito

Informace jsou poskytovány několika institucemi současně, přičemţ nejsou plně vyuţity synergie plynoucí z většího propojení jednotlivých informačních zdrojů (např. společný marketing aj.) Kvalita obsahu i forma jeho podání se relativně liší napříč jednotlivými typy zdrojů informací (např. BusinessInfo vs. export.cz vs. webové stránky MPO) Řada informací poskytovaných v této kategorii se dubluje s aktivitami komerčních subjektů, které dané informace rovněţ poskytují, a to bez státní podpory Informace jsou zaměřeny na subjekty, které mají zájem o vývoz, nicméně nemají aţ takový dopad na subjekty, které zatím o vývozu seriózně neuvaţovaly (kterých je v ČR většina) Nedostatečná míra zprostředkování zahraničních zdrojů informací k exportu (např. případové studie ze zahraničí, zahraniční databáze apod.)



 

ac i

-n ec



Příleţitosti:

I přesto, ţe jsou základní informace poskytovány celou řadou kanálů, jejich dosah by se dal zvýšit (např. umisťování videí z exportních konferencí a z akcí pro exportéry – začátečníky ke staţení na web, cílené poskytování informací o některých sluţbách na úřadech a dalších místech, kam podnikatelé pravidelně docházejí – např. CzechPoint aj.) Sdělení informací zjednodušenou formou (např. ţivotní situace, případové studie) k motivování subjektů, které zatím o exportu neuvaţovaly; zesílení funkcí tzv. rozcestníků, jejichţ pomocí se můţe exportér rychle seznámit s kompletní nabídkou základních informací Posílení snahy o sběr pravidelné zpětné vazby od uţivatelů jednotlivých zdrojů základních informací Další rozšiřování nabídky základních informací (např. globální trendy a změny v zahraniční poptávce, atp.)

fo rm





"P



ro

in



Hrozby:   

Nízká míra kooperace mezi jednotlivými subjekty, které základní informace poskytují (plýtvání veřejnými prostředky, niţší kvalita poskytované sluţby, nespokojenost příjemců) Nedostatečný rozvoj lidských zdrojů, které dané zdroje informací propagují nebo realizují Vytěsňování soukromého sektoru (tam, kde jsou sluţby v oblasti poskytování základních informací poskytovány efektivněji soukromými subjekty) namísto spolupráce

49

4.5.2 Pokročilé informace pro export Pokročilými informacemi pro export se rozumí v této analýze informace, které potřebuje exportér k tomu, aby byl schopen posoudit svůj vývozní plán (byť by se jednalo jen o plán ve velmi zárodečném stádiu). Předpokládá se, ţe jde o informace, které jsou jiţ méně obecné a více orientované na specifické potřeby konkrétního vývozce16 (tzn. očekává se u nich mimo jiné určitý, byť omezený prvek interaktivity). Do této kategorie spadají i informace zaměřené na určitý sektor, skupiny exportérů (clustery, aliance, svazy atp.). Pokročilé informace pro export nabízí v současné době v různé formě a s různým zaměřením 7 veřejných institucí (nepočítaje v to informace specifické pro oblast zemědělství a obrany) a poměrně rozsáhlá je nabídka těchto informací i ze strany svazů, asociací, komor a dalších organizací sdruţujících exportéry.

Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie:

BusinessInfo Zelená linka pro export Exportní semináře Jednotná kontaktní místa Informace o programech vnější pomoci EU Mezinárodní ochrana duševního vlastnictví

ac i

     

-n ec

MPO:

fo rm

CzechTrade:

ro

in

Design pro export Exportní příleţitosti (rovněţ BusinessInfo) Exportní konference a konzultační dny E-learning How to Make a Bid for the World Bank Project, informace a poradenství Kurz úspěšný exportér Informace a poradenství ZRS ES Informace a poradenství CERN Informace a poradenství ESO Informace a poradenství ESA

"P

        

ito

va

t"

Typickým uţivatelem pokročilých informací bude exportér, který jiţ má s exportem určité zkušenosti a hledá nové příleţitosti (ať uţ odvětvové nebo teritoriální) pro expanzi. Typicky půjde o MSP, popřípadě i větší podnik expandující na nové trhy. K vyuţití pokročilých informací pro export se od příjemce informací – exportéra – očekává určitá míra profesionality a znalost základního fungování zahraničního obchodu.

CzechInvest:

16

Stále se však jde o informace, nikoli o asistenční služby (liší se zejména mírou náročnosti podání určité informace – např. základní kontakty na oborové instituce v určitém teritoriu vs. vyhledání a ověření obchodních kontaktů atp.).

50

  

České technologické dny Czech Accelerator Podpora dodavatelů

MZV:  

Teritoriální informace (rovněţ zčásti na BusinessInfo) Teritoriální semináře (organizované ve spolupráci s dalšími institucemi)

Česká centra:

t"

export.cz Odborné a vzdělávací akce Informační servis pro cestovní ruch

va

  

Propagace příjezdového cestovního ruchu Regionální příjezdová turistika

-n ec

 

Česká rozvojová agentura: 

Informace o programech vnější pomoci EU

ac i


Široká a rozmanitá nabídka sluţeb Čerpání důleţitých informací z české sítě zahraničního zastoupení (CT, MZV)

in

"P



Informace jsou poskytovány několika institucemi současně, přičemţ nejsou plně vyuţity synergie plynoucí z většího propojení jednotlivých informačních zdrojů, pro exportéra, který hledá konkrétní informaci, je poměrně obtíţné ji najít Chybí systematicky sbírané informace o právu, rejstřících a financování Chybí systematické analýzy globálních trendů v poptávce, prognózy, popř. sektorové a regionální analýzy Řada informací poskytovaných v této kategorii se dubluje s aktivitami komerčních subjektů, které dané informace rovněţ poskytují, a to bez státní podpory Informace jsou relativně nevyváţené kvality (někdy velmi podrobné, jindy de facto základní) Nedostatečné informace o moţnostech účasti českých podniků v projektech EU, EBRD, EIB, SB apod. Málo důrazu na informace o moţnostech zapojení českých firem do distribučních řetězců mimo EU (např. moţnosti subdodávek společnostem v BRICS k exportu do států globálního Jihu atp.) Pouze omezené zprostředkování zahraničních zdrojů informací (prognózy, analýzy, databáze)

ro

 

fo rm


ito

CzechTourism:

  



Příleţitosti: 

I zde by se dal, zejména prostřednictvím internetu expandovat rozsah poskytovaných informací (videa z konferencí, e-learning apod.), webinars 51



Rozšíření nabídky o informace o projektech nadnárodních institucí, do nichţ by se mohli české podniky zapojit a základní informace o tom, jak to provést Zlepšení koordinace jednotlivých akcí a maximální vyuţití marketingových a nákladových synergií, které z toho plynou Zvýšení vyuţití zahraničních zdrojů informací (např. zveřejňování alespoň prokliků na zahraniční odvětvové a sektorové studie a analýzy a aktivní vyhledávání těchto zdrojů) Zprostředkování informací o příkladech best practice a zkušenostech úspěšných exportérů v určitých teritoriích, zprostředkování kontaktů, vyuţití zkušeností úspěšných (popř. i neúspěšných exportérů) Posílení snahy o sběr pravidelné zpětné vazby od uţivatelů jednotlivých zdrojů základních informací Zaměřit poskytování informací více na inovace a projekty zaloţené na inovacích Vyšší motivační zacílení informací na příleţitosti zapojení se do obratu zemí BRICS (nejen s ČR, ale na globálním Jihu mezi státy navzájem)

  



va

t"

 

"P

ro

in

fo rm

ac i

 

Nízká míra kooperace mezi jednotlivými subjekty, které pokročilé informace poskytují (plýtvání veřejnými prostředky, niţší kvalita poskytované sluţby, nespokojenost příjemců) Nedostatečný rozvoj lidských zdrojů, které dané informace poskytují Vytěsňování soukromého sektoru (tam, kde jsou sluţby v oblasti poskytování základních informací poskytovány efektivněji soukromými subjekty) namísto spolupráce, investice do budování zdrojů informací, které lze převzít ze zahraničí

-n ec



ito

Hrozby:

52

4.5.3 Asistenční a analytické sluţby Asistenčními a analytickými sluţbami se rozumí činnosti, prováděné na zakázku pro skupinu exportérů nebo pro individuálního exportéra. Předpokládá se, ţe exportér dá poskytovateli sluţby relativně konkrétní zadání v návaznosti na svůj exportní projekt. Asistenčními sluţbami se rozumí zejména sluţby poskytované prostřednictvím zahraniční sítě českých institucí činných v proexportních aktivitách, analytickými sluţbami se pak myslí zejména sluţby poskytované analytickými kapacitami v ČR (mj. rovněţ na základě informací získaných prostřednictvím sítě zahraničních zastoupení).

va

t"

Asistenční a analytické sluţby pro export nabízí v současné době v různé formě a s různým zaměřením 5 veřejných institucí a poměrně rozsáhlá, nicméně relativně heterogenní je nabídka těchto informací i ze strany svazů, asociací, komor a dalších organizací sdruţujících exportéry a dále ze strany soukromých poradenských a analytických společností.

ito

U asistenčních a analytických sluţeb se předpokládá jejich poskytování za úplatu, vzhledem k finanční a kapacitní náročnosti jejich realizace.

-n ec

Typickým uţivatelem asistenčních a analytických sluţeb bude exportér (popřípadě skupina exportérů, exportní aliance, cluster apod.), který jiţ má konkrétní vývozní plán, do něhoţ potřebuje doplnit zejména konkrétní informace, které je obtíţné zjistit mimo trh, na nějţ se chystá exportovat, popřípadě jiţ potřebuje asistenci přímo na místě. Uţivatelem však můţe být i podnik, který chce získané informace vyuţít pro tvorbu své strategie nebo rozvojového plánu.

MPO: Jednotná kontaktní místa Podpora teritoriálních odborů

fo rm

 

CzechTrade:

ro

in

Design pro export Vývozní aliance Průzkum trhu Vyhledání obchodních kontaktů, zjištění bonity obchodního partnera Ověření zájmu o produkt, asistence související s registrací výrobku pro daný trh Organizace obchodních jednání, průzkum veletrhů a výstav Pomoc při zakládání zahraničního zastoupení Zajištění tendrové dokumentace Dlouhodobá exportní asistence

"P

        

ac i

Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie17:

CzechInvest: 

17

CzechLink

Ze služeb poskytovaných dalšími subjekty patří např. Single Window Celní správy

53

 

Czech Accelerator Podpora dodavatelů

MZV:  

Networking a zákulisní informace Asistence v teritoriu

Zázemí pro prezentace Asistence v teritoriu (ubytování, informace, ověřování kontaktů) Business centrum (s CT, CTou, jen Moskva) Networking v teritoriu

 

Výrazný pokrok při budování nabídky sluţeb B2B a rozvoji analytického zázemí zejména v agentuře CzechTrade Sluţby pro zapojení českých podniků do větších dodavatelských řetězců i mimo EU (zejm. CzechInvest) Úspěšné příklady vytváření prostor pro networking (Business centrum v Moskvě)

-n ec



ito

Silné stránky:

Slabé stránky:





ac i

"P



fo rm



in

 

Sluţby jsou poskytovány několika institucemi současně, přičemţ nejsou plně vyuţity synergie (nákladové, personální, kapacitní), pro exportéra je poměrně obtíţné se v nabídce orientovat Chybí sofistikované poradenství pro tendry nadnárodních organizací Zejména sluţby spojené s networkingem v teritoriu jsou relativně nahodilé a odvíjejí se zejména od osoby, která se momentálně na daném zahraničním zastoupení nachází Chybí pravidla pro lobbying za individuální zájmy konkrétního českého vývozce nebo skupiny vývozců Řada sluţeb v této kategorii se dubluje s aktivitami komerčních subjektů, které dané informace rovněţ poskytují, a to bez státní podpory (nicméně dluţno poznamenat, ţe nutně v cenových relacích vhodných např. pro MSP) Spokojenost se sluţbami je relativně nevyváţená (od velmi pozitivních aţ po velmi negativní ohlasy) Chybí provazba na zahraniční instituce, které mnohdy poskytují poradenství pro teritoria rovněţ (a často za velmi výhodných podmínek; např. pobočky zahraničních hospodářských komor v ČR, zahraničních investiční agentury apod.) Obtíţně se sleduje nákladovost daných sluţeb, zejména těch, jeţ se dublují napříč více institucemi Nevyrovnaná kvalita lidských zdrojů poskytujících asistenční a analytické sluţby Neefektivní sdílení informací mezi institucemi, které poskytují asistenční a analytické sluţby

ro



va

   

t"

Česká centra:

  


Zlepšení sdílení informací (včetně analýz, reportů a kontaktů) mezi institucemi činnými v proexportních aktivitách – funkční back-office 54



Rozšíření nabídky o asistenční sluţby týkající se projektů nadnárodních institucí, do nichţ by se mohli české podniky zapojit – např. ve spolupráci se soukromým sektorem (řada podniků se na tento typ poradenství specializuje a má vybudováno dobré know-how) Nutno posílit důraz na zapojení českých firem do distribučních řetězců mimo EU (např. moţnosti subdodávek společnostem v BRICS k exportu do států globálního Jihu atp.) – zejména menších, inovačních Zefektivnění sledování nákladovosti jednotlivých sluţeb a zvyšování produktivity Zvýšené vyuţívání zahraničních partnerů a spolupracovníků (asistenci nemusí nutně provádět sám pracovník CzechTradu či ZÚ – stačí, bude-li mít v místě svého působení identifikovány vhodné a spolehlivé partnery, které můţe českým vývozcům doporučit) Zprostředkování kontaktů mezi exportéry navzájem (networking za účelem spolupráce v daném teritoriu, sdílení nákladů atp.) Posílení snahy o sběr pravidelné zpětné vazby od uţivatelů jednotlivých zdrojů základních informací Zaměřit se na proinovační asistenční a analytické sluţby a asistenci při rozvoji exportu sluţeb s vyšší přidanou hodnotou Vyšší motivační zacílení informací na příleţitosti zapojení se do obratu zemí BRICS (nejen s ČR, ale na globálním Jihu mezi státy navzájem) Benchmarking s aktivitami konkurence (proexportních institucí v jiných státech)



 

t"



va



 

-n ec

ito



Hrozby:

"P

ro

in



ac i



Nekooperace mezi jednotlivými subjekty činnými s těchto sluţbách Striktní oddělování sluţeb podle toho, jaké politiky se týkají (např. sluţby v oblasti turismu nebo kultury nepropojovat se sluţbami a aktivitami v oblasti exportu atp.) Snaha realizovat všechny sluţby sami a vlastními zdroji v okamţiku, kdy by byl efektivnější outsourcing Selhání kontrolních mechanismů nad kvalitou a nákladovostí poskytovaných sluţeb

fo rm

 

55

4.5.4 Marketing, branding, lobbying, PR Do této kategorie spadá poměrně pestrá paleta sluţeb, která začíná sluţbami pro individuální exportéry či jejich skupiny ve vztahu k jejich prezentaci v zahraničí (individuální, popř. katalogová účast na veletrzích a výstavách apod.), pokračuje přes širší prezentace českých vývozců prostřednictvím větších účastí na veletrzích, výstavách nebo vládních misích (incomingových i do teritorií) aţ po marketing a PR České republiky na nejvyšší úrovni (jakoţto dobré značky a partnera pro obchod a investice). Do této kategorie rovněţ spadají synergie s primárně neexportními aktivitami v oblasti zahraniční pomoci a spolupráce, exportněji zaměřené aktivity jako Aid for Trade a další aktivity související s budováním sítě kontaktů v určitém teritoriu (např. síť příznivců ČR v zahraničí – krajané, expati, studenti, stáţisté aj.).

ito

va

t"

Marketingové, brandingové, lobbyistické a PR aktivity pro export realizuje v současné době v různé formě a s různým zaměřením 7 veřejných institucí (bereme v potaz pouze ty nejrelevantnější, v obecné rovině buduje dobré jméno ČR i vystupování vlády a jejích členů atp.). Významná je v této oblasti činnost svazů, asociací, komor a dalších organizací sdruţujících exportéry (zejména těch, které mají svou reprezentaci v zahraničí – např. CEBRE apod.).

-n ec

Aktivity v této kategorii lze rozčlenit na dvě skupiny – aktivity krátkodobé a cílené na konkrétního exportéra či jejich skupinu a aktivity dlouhodobé a koncepční – zaměřené na rozvoj české přítomnosti a značky na určitých trzích.

ac i

Vzhledem k šíři portfolia aktivit zahrnutých do této kategorie jsou její cílovou skupinou de facto všichni exportéři, nejefektivněji z realizací těchto aktivit mohou profitovat zejména aliance, clustery a jiné skupiny exportérů sdruţených za určitým vývozním plánem. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie:

ro

in

Oficiální účast ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí Obchodní mise (MPO) Incomingové mise Inkubátor (české výstavy a veletrhy) Aid for Trade Zahraniční rozvojová spolupráce Mezivládní a meziresortní komise Zastupování ČR v mezinárodních organizacích (se vztahem k obchodu)

"P

        

fo rm

MPO:

CzechTrade:       

Prezentace na veletrzích s osobní účastí Prezentace na veletrzích bez osobní účasti Informace a poradenství ZRS ES Informace a poradenství CERN Informace a poradenství ESO Informace a poradenství ESA Vývozní aliance 56

CzechInvest:   

České technologické dny Czech Accelerator Program Marketing

MZV:

t"

Zahraniční mise (s ekonomickou dimenzí) Zahraniční rozvojová spolupráce czech.cz Lobbying za české ekonomické zájmy (?) Networking a zákulisní informace

va

    

Česká centra:

ito

Organizace PR akcí Odborné a vzdělávací akce Networking v teritoriu (?)

-n ec

  

CzechTourism: 

PR a branding ČR



ac i

Česká rozvojová agentura: Zahraniční rozvojová spolupráce

Doposud relativně dobrý zvuk značky Česká republika Na některých trzích relativně dobré kontakty mezi ZÚ a místními vládami B2B sluţby v marketingu a prezentaci relativně na úrovni (problematické je pouze, ţe jsou poskytovány několika institucemi najednou)

Sluţby jsou poskytovány vysokým počtem institucí, systematicky se PR a marketingu ČR jako obchodního partnera nevěnuje z institucí ţádná (nehledě na snahu, kterou brzdí resortismu, nekooperativnost, nedostatečné lidské zdroje aj.) Zejména sluţby spojené s networkingem v teritoriu a se systematickým budováním sítě kontaktů, jsou relativně nahodilé a odvíjejí se zejména od osoby, která se momentálně na daném zahraničním zastoupení nachází; není zřejmé, zda existuje přehled expatů, krajanů a dalších příznivců ČR v zahraničí (moţná máme přátele na nečekaných místech, ale nevíme o tom) Chybí pravidla pro lobbying za individuální zájmy konkrétního českého vývozce nebo skupiny vývozců Chybí systematika pozic ČR vůči nadnárodním institucím včetně EK (např. postoje jednotlivých orgánů státní správy k připravované legislativě EU se vztahem k obchodu, strategie obsazování míst v nadnárodních organizacích atp.)

"P



ro

Slabé stránky:

in

  

fo rm

Silné stránky:



 

57



ZRS je mimoběţná s proexportními aktivitami (s výjimkou Aid for Trade), prostředky na její realizaci jsou poměrně rozptýleny mezi různé resorty Není jasný přehled zahraničních cest jednotlivých představitelů státu ani příliš jasná pravidla, jak se na konkrétní misi dostat (zejména povědomí o sluţbě mezi subjekty, které tento typ sluţby doposud nevyuţily) Prezentace ČR navenek působí chaoticky Nedochází k efektivnímu vyuţití projektů vědecké spolupráce apod. k rozvoji PR aktivit Malá míra vyuţití moţností PR prostřednictvím projektů pro nadnárodní instituce Obtíţně se sleduje nákladovost daných sluţeb, zejména těch, jeţ se dublují napříč více institucemi Velmi špatná a nesystematická práce s image ČR v zahraničním tisku Nedostatečné vyuţití synergií některých činností (např. CzechTourism a branding ČR jako obchodního partnera)



va

t"

     

Příleţitosti:

-n ec

 

ac i

 

fo rm



in

 

"P

ro

  

Zlepšení koordinace zahraničních cest (např. provázání s moţnostmi velkých zakázek na trzích globálního Jihu), vyšší transparence toho, kdo kam létá a proč Vypracování a realizace koncepce pro obsazování míst v nadnárodních organizacích a prosazování proexportních cílů ČR v jejich rámci Důsledněji se zaměřit na PR a marketing v rozvojových zemích, u nichţ je identifikován přínos vládních návštěv pro export Sledování nákladovosti PR aktivit a jejich uţitné hodnoty pro konkrétní stát Maximální zuţitkování informací z jakékoliv zahraniční mise, veletrhu či výstavy (sběr informací o vystavovatelích a jejich sdílení s dalšími subjekty), sledování výkonnosti společností, které se na veletrzích a výstavách prezentovaly Systematické budování, udrţování a monitorování kontaktů v teritoriích (napříč všemi kategoriemi – od studentů po expaty ve významných společnostech) – vyuţívání těchto kontaktů pro export a pro PR ČR Posílit prezentaci ČR v oblasti inovací, inovovaných produktů a sluţeb Benchmarking s aktivitami konkurence (porovnání brandů atp.) – moţnost vyuţít marketingových specialistů CzechTourism Vyuţívat více cestovní ruch k zlepšování image ČR jako obchodního partnera Cíleně provázat projekty ZRS s proexportní politikou a vyuţít je jako marketingovou aktivitu pro české společnosti (win win situace) Provázání PR aktivit na centrální úrovni a na úrovni regionů

ito



Hrozby: 



Resortismus a nekooperativnost českých institucí vedoucí k oslabování image ČR na globální úrovni a k ředění sil Striktní oddělování sluţeb podle toho, jaké politiky se týkají – malé vyuţití některých příleţitostí k prezentaci ČR a českých exportérů

58

4.5.5 Financování a pojištění Financování a pojištění pro export jsou specializované bankovní a pojišťovací produkty zaměřené na exportéry, včetně informací o nich (dostupnost, nabídka, ceny, podmínky apod.). Okrajově lze do nástrojů financování zahrnout i spolufinancování z evropských fondů a dále informace a asistenční sluţby spojené se získáváním příleţitostí v projektech financovaných např. EBRD, EIB, Světovou bankou apod.

t"

Financování a pojištění pro export v současné době nabízí dvě státem ovládané instituce (ČEB, EGAP), několik komerčních bank (zde nutno zohlednit ještě plánované poskytování dotace k CIRR Ministerstvem financí) a 4 specializované komerční pojišťovny. Informace o dalších moţnostech financování, popř. moţnost získání spolufinancování, nabízí další 4 veřejné instituce přímo činné v proexportních aktivitách.

-n ec

ito

va

Typickým uţivatelem financování a pojištění je exportér (popřípadě skupina exportérů, exportní aliance, cluster apod.), který má jiţ hotový obchodní plán, našel si odběratele a nyní připravuje strukturu financování a shání za tímto účelem vhodného partnera. V případě evropských fondů pak je klientem ještě exportér, který má připravený určitý rozvojový obchodní plán, na jehoţ realizaci shání spolufinancování. V případě evropských fondů je třeba brát v potaz, ţe jde o nástroje primárně zaměřené na rozvoj průmyslu, inovací apod. – pozitivní proexportní dopady jsou vítaným vedlejším produktem. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie: MPO:   

ac i

řídící orgán evropských fondů zaměřených na rozvoj průmyslu a inovací informace o projektech vnější pomoci EU spoluvlastník ČEB a EGAP



fo rm

CzechTrade:

základní informace o moţnostech financování a pojištění v kurzech pro exportéry

CzechInvest: 

in

administrátor evropských fondů a konkrétních výzev MPO

granty v rámci projektů ekonomické diplomacie informace o projektech vnější pomoci EU spoluvlastník ČEB a EGAP

"P

  

ro

MZV:

ČEB: 

exportní úvěry a financování (splňuje-li projekt podmínky Konsensu)

EGAP: 

exportní pojistné produkty (splňuje-li projekt podmínky Konsensu)

MF: 59

 

dotace k CIRR pro komerční banky spoluvlastník ČEB a EGAP


Stabilní fungování ČEB a EGAP, dobrá úroveň v porovnání se zahraničními ECA Relativně široké rozpětí moţností financování z evropských fondů (nicméně u fondů lze identifikovat i slabé stránky – viz níţe)

Slabé stránky:

  

t"

va

ito

  

Určité problémy v nastavení procesů mezi ČEB a EGAP Chybí sofistikované poradenství pro tendry nadnárodních organizací Problém účelnosti vyuţití prostředků z evropských fondů (reálné dopady), korupce apod. Nedostatek informací o tom, jakým způsobem předcházet problémům s obchodními partnery (které následně ústí v pojistné události) Přehled o financovatelných teritorií bank Malé vyuţití zahraničních zdrojů informací a jejich prezentace exportérům Nedostupné zdroje financování a pojištění pro projekty z oblasti čistých inovací a sluţeb (významná synergie s aktivitami typu Seed fond nebo inovační politikou) Obtíţně se sleduje nákladovost daných sluţeb, zejména těch, jeţ se dublují napříč více institucemi Nevyrovnaná kvalita lidských zdrojů poskytujících asistenční a analytické sluţby Neefektivní sdílení informací mezi institucemi, které poskytují asistenční a analytické sluţby

-n ec

   



"P

 

fo rm



in



V době krize plynule vyhodnocovat (a popřípadě realizovat) navyšování kapacity EGAP, popřípadě ČEB (silná česká banka je potřeba v době kontrakce trhů) Zlepšení sdílení informací (včetně analýz, reportů a kontaktů) mezi institucemi činnými v proexportních aktivitách a institucemi poskytujícími pojištění a financování pro export (včetně procesů mezi ČEB a EGAP) Posílit informovanost MSP o produktech exportního financování a pojištění komerčními bankami a pojišťovnami (aby nedocházelo k nepochopení úlohy a omezení ECAs) Posílit vzdělávání v oblasti prevence rizik plynoucích pro exportní projekty ze špatně uzavřených smluv se zahraničními bankami a odběrateli (z praxe EGAP odhadem více neţ 50% pojistných událostí má svůj původ jiţ v nevhodně uzavřené smlouvě) Spustit IMU a v praxi tak posílit exportní financování mimo ČEB Maximálně vyuţívat moţností aktivních a pasivních záruk, soupojištění a klubového financování – tj. spolupráce ČEB a EGAP se zahraničními ECAs Maximální vyuţití moţností financování z projektů nadnárodních institucí Vyuţít synergie s podporou inovací z evropských fondů Systematicky zvyšovat povědomí o tom, jaké části a typy proexportních projektů je moţné financovat z evropských fondů a podpora při podávání ţádostí (ať uţ doporučením vhodné poradenské společnosti nebo vlastními silami) Připravit se na nové programovací období 2014+ Pravidelně aktualizovat informace o moţnostech získání financování přímo v teritoriích (např. dostatek kapitálů a nízké úrokové míry v Číně vs. více neţ 20% úroky v Nigérii)

ro



ac i

Příleţitosti:

  

 

60



Efektivní sdílení informací mezi institucemi poskytujícími pojištění, financování a institucemi činnými v rozvoji exportu (exportní případy, analýzy rizik - systematicky apod.) Vyuţití synergií ZRS18 a financování (např. softloans, CSR, zapojení komerčních bank…) Benchmarking s aktivitami konkurence (našich exportních konkurentů)

  Hrozby:



"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

ito



t"

 

Nekooperace mezi jednotlivými subjekty činnými s těchto sluţbách – zejména v oblasti evropských fondů apod. – ředění prostředků do velkého počtu menších projektů Neexistence seed kapitálu a financování pro inovační firmy Striktní oddělování sluţeb podle toho, jaké politiky se týkají (např. sluţby v oblasti turismu nebo kultury nepropojovat se sluţbami a aktivitami v oblasti exportu atp.) Neexistence flexibilních mechanismů doplňování pojistných fondů EGAP a kapitálu ČEB v době recese Basel a jeho vztah k pojištění a exportnímu financování

va



18

Projekty ZRS zařazeny do převážně PR činností, nicméně jejich aspekt jako zdroje financování nelze pominout.

61

t"

4.5.6 Řešení problémů Řešením problémů se v této analýze rozumí podpora exportérům v okamţiku, kdy dojde k nějakému problému při realizaci exportního případu. Typicky mezi tyto problémy budou patřit různé administrativní překáţky (spojené s činností určitého úřadu nebo instituce), diskriminace zahraničních společností, problémy spojené s nekalou soutěţí, podvody a selhání protistrany – obchodního partnera, nicméně škála moţných problémů je pochopitelně daleko širší19. Do sluţeb týkajících se řešení problémů se jeví jako vhodné zařadit ještě sluţby, jejichţ cílem je působit jako preventivní nástroje proti obvyklým exportním problémům (např. informace o rizicích určitého teritoria a jak se před nimi zajistit, preventivně působí i informace o právu – např. zajišťovacích instrumentech, fungování soudů, rozhodčích doloţkách, INCOTERMS atp.).

-n ec

ito

va

Sluţby v oblasti řešení problémů jsou v současné době řešeny dvěma základními způsoby. Prvním z nich je sluţba fungující v rámci členských států EU, kterou je SOLVIT provozovaný MPO. Tato sluţba má jasnou strukturu, včetně personálního zajištění, systém sběru podnětů a problémy českých podniků v EU řeší průběţně. Druhým typem sluţeb v oblasti řešení problémů jsou pak sluţby ad hoc, poskytované zejména ZÚ a kancelářemi CzechTrade. V těchto případech se jedná o individuální ţádosti exportérů o pomoc, na něţ daná instituce reaguje tak, jak jí umoţňují její personální kapacity a finanční zdroje. Z hlediska nástrojů prevence proti různým selháním při zahraničním obchodě je třeba říci, ţe ucelený přehled případových studií, metodik nebo vzorových postupů neposkytuje ţádná proexportní instituce a exportéři jsou tak odkázáni zcela na sluţby poskytované soukromým sektorem (např. advokátními kancelářemi apod.), jejichţ kvalita se můţe mnohdy velmi lišit a pro exportéra můţe být obtíţné zvolit spolehlivého poskytovatele.

fo rm

ac i

Typickým uţivatelem sluţeb řešení problémů je exportér (popřípadě skupina exportérů apod.), u nichţ nastal v průběhu transakce v zahraničním obchodu problém. Lze očekávat, ţe sluţby řešení problémů by měly být více vyuţívány MSP, které nedisponují dostatečně profesionálním aparátem (korporátní právníci apod.) k jejich řešení, nicméně čas od času můţe tuto sluţbu potřebovat kaţdý exportér. Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie:



Solvit

in

MPO:

Ad hoc sluţby kanceláří CzechTrade v zahraničí

"P



ro

CzechTrade:

MZV: 

Ad hoc sluţby ZÚ

19

Je třeba odlišovat problémy spojené s obchodem, kde je možné a v řadě případech i žádoucí, aby vývozci pomohlo ZÚ, CT nebo jiný státní orgán, od problémů osobních, bezpečnostních apod. bez významného vztahu k obchodu.

62

Silné stránky: 

Úspěšné fungování Solvit


Uceleně tyto sluţby de facto nejsou poskytovány, veřejně nejsou přístupné jakékoliv metodiky nebo postupy, jak tyto sluţby poskytovat Velmi malá šíře preventivního vzdělávání Nejsou dostupné modelové situace častých problémů při exportu a postupu, jak je řešit (coţ znesnadňuje replikaci fungujících způsobů řešení) Rozsah a kvalita poskytování těchto sluţeb na ZÚ a kancelářích CT je závislá na jejich personálním obsazení a finančních moţnostech (některé ZÚ či kanceláře CT jsou velmi malé a nemohou řešit de facto nic nad rámec běţné agendy a sluţeb apod.) Nevyuţívají se synergie s činnostmi (poradenskými a konzultačními) komor, asociací a svazů v teritoriích (které často mají dobré know-how v řešení problémů např. s úřady aj.)

 



ito

va

t"



Příleţitosti:

-n ec

 

 

fo rm

ac i

Posílit marketing Solvit a dostat jej ještě blíţe k exportérům (např. prostřednictvím CzechPointů) Zavést určité metodiky nebo postupy pro nečastější případy poskytování pomoci v případě obchodních problémů v určitém teritoriu (můţe zahrnovat jednak základní pravidla pro jednání s úřady, kontaktní osoby, informace o rozhodčích řízeních, kontakty na spolehlivé místní advokáty apod.) – důleţité je stanovit rovněţ pravidla pro míru angaţovanosti konkrétního pracovníka ZÚ nebo CT (poskytování bezplatné pomoci můţe být často sloţité a ochota pracovníka ZÚ můţe blokovat jeho kapacitu pro plnění jeho dalších povinností) Identifikace moţností institucí v ČR hrát v řešení zahraničních problémů roli Vyuţít zkušeností EGAP z vymáhání pohledávek k identifikaci a eliminaci klíčových faktorů, které vedou k pojistným událostem (velká část těchto faktorů vzniká např. jiţ v nevhodně uzavřených smlouvách, špatném zajištění atp.) a tyto informace zařadit do vzdělávání exportérů



"P



S rostoucím objemem exportu do teritorií mimo EU roste riziko vzniku problémů – coţ je hrozba v případě, kdy nebudou připraveny alespoň rámcové nástroje a postupy k jejich řešení Zvyšování zátěţe kladené na ZÚ a CT z titulu poskytování těchto sluţeb vedoucí ke zpomalení plnění jejich ostatních činností Opakování stále stejných chyb ze strany exportérů a neefektivní vynakládání prostředků na jejich řešení

ro



in

Hrozby:

63

4.5.7 Budování příleţitostí, odstraňování překáţek, politika Budováním příleţitostí, odstraňováním překáţek a politikou pro export se rozumí v této analýze koncepční a dlouhodobé činnosti realizované orgány veřejné správy za účelem rozšíření a prohloubení moţností exportu českých společností. Jedná se o činnosti, jejichţ dopad je v prvním plánu obecný nebo sektorový, nicméně zásadní význam má de facto pro všechny exportéry.

-n ec

Sluţby, které byly v rámci analýzy zařazeny do této kategorie: MPO:

fo rm

ac i

Informace o programech vnější pomoci EU Oficiální účast ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách Obchodní mise (MPO) Incomingové mise Aid for Trade Zahraniční rozvojová spolupráce Mezivládní a meziresortní komise Tvorba koncepcí a strategií Mezinárodní ochrana duševního vlastnictví Zastupování při jednáních o společné obchodní politice EU Zastupování ČR v mezinárodních organizacích (se vztahem k obchodu)

in

          

ito

va

t"

Na rozdíl od předchozích typů sluţeb pro export v tomto případě platí, ţe tyto sluţby nemůţe z povahy věci poskytovat nikdo jiný neţ veřejné instituce. V současné době se budováním příleţitostí, odstraňováním překáţek obchodu a politikou pro export zabývá s různou intenzitou celkem 6 institucí přímo zaměřených na proexportní aktivity (nebo na politiku velmi úzce související – např. rozvojovou pomoc), avšak v širším pohledu by veřejných institucí spadajících do této kategorie bylo mnohem více (např. MZe v oblasti zemědělské politiky, kraje, zahraniční výbor PSP ČR, prezident, MŠMT v oblasti vědecké spolupráce a vzdělávání, europoslanci a v širším kontextu de facto kaţdá veřejná instituce, jejíţ zástupci nás reprezentují v mezinárodních organizacích a fórech). U těchto činností se rovněţ nejvýrazněji projevují synergie plynoucí koordinace a stanovení širší vize rozvoje české ekonomiky (viz Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na období 2012 – 2020).

E-learning How to Make a Bid for the World Bank Project, informace a poradenství Informace a poradenství ZRS ES Informace a poradenství CERN Informace a poradenství ESO Informace a poradenství ESA

"P

    

ro

CzechTrade:

CzechInvest: 

České technologické dny

64

MZV:        

Zahraniční mise (s ekonomickou dimenzí) Zahraniční rozvojová spolupráce Lobbying za české ekonomické zájmy Networking a zákulisní informace Tvorba koncepcí a strategií Zastupování při jednáních o společné obchodní politice EU, ESVA Zastupování ČR v mezinárodních organizacích (se vztahem k obchodu) Systematické udrţování kontaktů v teritoriích a s expaty a jinými příznivci ČR

Česká rozvojová agentura: Zahraniční rozvojová spolupráce Informace o programech vnější pomoci EU

-n ec

 

Silné stránky:



Vytvoření základu pro proexportní politiky konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 – 2020 SLA mezi MPO a MZV o B2B sluţbách

ac i



ro

"P





   

v podobě

Strategie

mezinárodní

Nepřehlednost tvorby strategií a koncepcí – nízká míra koordinace mezi jednotlivými institucemi, resortismus a vnitroresortismus, která se promítá i v nepříliš efektivním řízení jejich implementace Nejednotné vystupování v rámci mezinárodních a evropských institucí, které má za následek nedostatečné prosazování zájmů ČR a image státu, kde panuje chaos (např. 2 státní tajemníci pro EU, čeští europoslanci, zástupci v bruselských strukturách apod.) V řadě případů nepříliš vhodný systém konzultací strategických materiálů s exportéry, jejich asociacemi, komorami a svazy (krátké lhůty, nejasné procesy následného zohledňování připomínek apod.) Nekoordinace v oblasti plánování zahraničních misí (prezident, ministři, poslanci, senátoři, hejtmani…) Malá míra napojení ČR na zahraniční projekty (EU, SB, EBRD, EIB, mezivládní projekty atp.) Nedostatek systematické proexportní a networkingové práce s příznivci ČR v teritoriích (expati, studenti současní i bývalí, krajani, stáţisti apod.) Nedostatečná kontrola nákladovosti a produktivity jednotlivých činností a nevhodný management lidských zdrojů v proexportních činnostech Pomalejší reakce politik na změny na trzích, nepříliš jasná vize

in



fo rm


va

Business centrum (s CT, CTou, jen Moskva) Networking v teritoriu

ito

 

t"

Česká centra:

65


Budování image ČR jako spolehlivého a progresivního obchodního partnera řídit a koordinovat jako projekt Vyuţívat synergie mezi jednotlivými politikami (orgware), maximálně koordinovat proexportní činnosti (software) na nejvyšší úrovni s „hardwarem― – Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti; s tím souvisí potřeba zlepšení řízení proexportních činností a vymezení kompetencí Stanovení jasných a měřitelných cílů a transparentních postupů jejich aktualizace Mobilizace a maximální vyuţití zdrojů, které máme k dispozici (včetně např. expanze zahraniční sítě českých ZÚ a CT prostřednictvím spolupráce s expotéry, příznivci ČR apod.) Pravidelný benchmark s veřejnými institucemi v zahraničí Koncepční zlepšení managementu lidských zdrojů v proexportních činnostech Zlepšení komunikace se zájmovými skupinami i jednotlivými exportéry (včetně konzultací, zpětné vazby atp.) Systematické budování pozic ČR v evropských a mezinárodních organizacích (včetně přípravy a výběru vhodných kandidátů); budování vztahů s podobně smýšlejícími zeměmi (a společné prosazování konkrétních zájmů) Na úrovni EU prosazování českých zájmů rovněţ ve spolupráci s českými exportéry a jejich organizacemi (a organizacemi, jejichţ jsou členy v EU) – koordinovaný lobbying; hájení českých zájmů např. i v legislativním procesu EU (předběţné RIA apod.)



 

va

t"

  



-n ec

ito



Hrozby:

ac i

"P

ro



fo rm

   

Nebude překonán resortní a institucionální individualismus – vznikne mnoho dílčích strategií a plánů, které nebudou vzájemně komplementární, budou sledovat různé cíle a rozředí prostředky vynakládané státem na proexportní aktivity do celkově neefektivních dílčích činností Posilování image ČR jako země, v níţ panuje chaos a která neví, co chce Ztráta kontaktů v teritoriích Rozpočtové škrty Pomalá reakce na změny na světových trzích (např. neschopnost reflektovat rozvoj zaloţený na VVaI, nízké tempo reakce na rizika plynoucí z finančních krizí apod.) Další pokles produktivity vlivem nedostatečného řízení, kontroly a odměňování

in



66

5

Závěry

Mezi hlavní závěry plynoucí ze zpracovaného dokumentu, které bude třeba dále rozpracovat v dokumentu Koncepce do vizí a konkrétních mechanismů a projektů, patří následující: 1) Proexportní strategie potřebuje v maximální míře vyuţít synergií plynoucí z koordinace s dalšími politikami, které úspěšnost českých exportérů ovlivňují. V realizaci a uplatnění těchto synergií můţe proexportní politika stavět na základech daných Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti ČR.

ito

va

t"

2) Stávající vysoká orientace českých exportních odvětví na trhy EU a zároveň vysoká míra odvětvové specializace je potenciální hrozbou pro českou ekonomiku. Proexportní nástroje musí aktivně působit k tomu, aby čeští vývozci pronikali na trhy mimo EU a rovněţ aby se zvyšoval podíl exportů zaloţených na vyšší přidané hodnotě. K dosaţení tohoto cíle bude opět potřeba maximálně vyuţít synergie plynoucí z koordinací různých politik – zejména inovační, investiční, vzdělávací a zahraniční (včetně rozvojové) – s proexportními aktivitami, neboť bez nich hrozí, ţe ČR nebude schopna vyvinout kritickou masu zdrojů k efektivnímu dosaţení těchto cílů. ČR má řadu předností, které by mohly českým vývozcům napomoci například při efektivním vyuţívání zvyšujícího se obratu mezi státy globálního Jihu.

-n ec

3) ČR doposud málo vyuţívala moţností, které českým exportérům nabízí projekty realizované evropskými a mezinárodními institucemi. Zejména v časech krize a kontrakce bankovního sektoru, který v současné době hrozí v EU, je třeba hledat kapitálové zdroje pro proexportní projekty mimo ČR. Projekty nadnárodního typu v institucích, na jejichţ činnost ČR jako jejich člen přispívá, jsou za tímto účelem velmi vhodné.

ac i

4) V rámci implementace proexportní politiky je třeba systematicky sledovat trendy a zlomy určující vývoj směru poptávky na světových trzích. Proexportní opatření musí být dostatečně flexibilní, aby byla schopna v pravou chvíli napomoci exportérům příleţitosti plynoucí z vývoje trhů vyuţít.

ro

in

fo rm

5) Stávající institucionální zabezpečení proexportních činností a činností s exportem souvisejících je velmi sloţité. Informace jsou rozptýleny v celé řadě zdrojů, stejně tak i sluţby a programy pro exportéry. Dochází k prolínání činností a kompetencí, které činí státní aktivity v oblasti rozvoje exportu poměrně nepřehledné. Je třeba odstranit překryvy v činnostech jednotlivých institucí činných v proexportní politice a efektivně nastavit koordinační a řídící mechanismy. Navenek – ve vztahu k exportérům, ale i zahraničním institucím a obchodním partnerům – nesmí hrát roli, který orgán veřejné správy proexportní činnosti vykonává, rozhodující je jejich výsledek. Jedním z významných kroků k dosaţení maximálních synergií a efektivnějších proexportních činností by mělo být nastavení kvalitního systému sdílení informací mezi proexportními institucemi a mezi institucemi, jejichţ činnost s podporou exportu souvisí.

"P

6) V době škrtů ve veřejných rozpočtech je nutné, aby se státem financované instituce činné v proexportních aktivitách soustředily na aktivity, které jsou pro export nezbytné a které neposkytuje trh. Státní instituce by v podpoře exportu neměly suplovat soukromý sektor ani slouţit jako levný zdroj prostředků pro financování činnosti exportérů a jejich organizací. 7) V současné době je ideální příleţitost k zavedení koordinačních mechanismů mezi institucemi provádějícími proexportní činnost – vzhledem k tomu, ţe většina z nich prochází transformací a připravuje své dlouhodobé strategie (např. CzechTrade, CzechInvest, MZV, MMR – post 2014, ČEB). Pokud se v tomto bodě nepodaří dosáhnout souladu těchto dlouhodobých plánů jednotlivých institucí, hrozí zachování chaotického statusu quo, který efektivitu proexportních činností oslabuje.

67

8) Je třeba nastavit pro proexportní strategii měřitelné cíle a systematicky měřit jejich naplňování. K tomu je nutné vyuţívat v širší míře benchmarky se zahraničím (včetně identifikace efektivních proexportních činností, které provádí jiné státy – konkurenti i obchodní partneři) a mezinárodní datové zdroje. Celkové cíle proexportní strategie by měly vázat na kvantitu a kvalitu exportu - viz tabulka níţe.

"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

t"

9) Proexportní opatření by měla reflektovat hospodářský cyklus. V době krize je vhodné zaměřit se na tzv. quick win opatření (například aktivizace sítě příznivců České republiky v zahraničí20, posílení zdrojů EGAP a ČEB atp.), která jsou rychlá a levná, dlouhodobá a nákladná opatření je vhodné připravit, ale jejich realizaci provádět buď postupně, nebo v okamţiku expanze trhů.

20

Studenti ze zahraničí, čeští expati, krajané atp.

68

Příloha Zde přikládáme rešeršní přílohu, která shrnuje celkem v pěti hlavních kapitolách vybrané důleţité veřejně dostupné informace o státních, ale i soukromích institucích (a jejich aktivitách) zabývajících se podporou exportu v České republice a o institucích a organizacích, jejichţ činnost s podporou exportu souvisí. Obsah této přílohy je poměrně rozsáhlý, coţ mimo jiné poukazuje na vysoký počet těchto institucí a aktivit. Na druhou stranu tento dokument tvoří dobrý podklad pro analýzu (výše uvedené SWOT analýzy jednotlivých produktů v oblasti podpory exportu vyuţívaly mimo jiné informace z této přílohy), koncepci a samotnou Exportní strategii.

-n ec

ito

va

t"

První kapitola rešeršní přílohy stručně nastiňuje aktivity relevantní pro export v rámci Evropské unie včetně představení jednotlivých evropských fondů, které i kdyţ nepřímo mají dopad i na exportní odvětví v rámci České republiky. V druhé kapitole se jiţ zaměřujeme na konkrétní státní instituce a jejich proexportní nástroje dostupné pro české vývozce v rámci oboru průmyslu. Ve třetí kapitole analogicky rozebíráme aktivity a projekty státních institucí podporujících export nebo realizujících činnosti s exportem souvisejících mimo resort průmyslu. Ve čtvrté kapitole shrnujeme, jak podporu podnikání a exportu ze strany nestátních institucí (komor, svazů, asociací apod.), tak i dostupné komerční financování vč. rizikového kapitálu. V páté kapitole jsou pak pro připomenutí shrnuty závěry z dotazníkového šetření mezi podnikateli, které se týkalo jejich informací o činnostech státu pro export a dále o jejich zkušenostech s těmito činnostmi.

"P

ro

in

fo rm

ac i

Bliţší popis obsahu jednotlivých kapitol uvádíme u kaţdé z nich.

69

1

Podpora exportu na úrovni EU

Tato kapitola v krátkosti popisuje podporu exportu v rámci Evropské unie, jíţ členem je Česká republika od května 2004 a je tedy zavázána respektovat principy společné obchodní politiky EU. I navzdory tomu, ţe EU se podporou exportu jakou takovou nezabývá (ta zůstala v plné kompetenci jednotlivých členských států), nelze vyvrátit, ţe ji do značné míry ovlivňuje, a to nejen prostřednictvím poskytování dotací z evropských fondů, ale i například uzavíráním multilaterálních, bilaterálních či regionálních dohod se třetími zeměmi. Proto povaţujeme za nezbytné tuto kapitolu zahrnout do celkového souhrnu podpory exportu v rámci ČR.

t"

Cílem této kapitoly je rámcové vymezení základních nástrojů EU, které mají či uţ ve větší anebo menší míře dopad na český vývoz. Rozdělujeme je do 3 hlavních podkapitol:

1.1

Společná obchodní politika

-n ec

ito

va

1. Společná obchodní politika (celní politika, instituce, mezinárodní smlouvy, nástroje, databáze a informační sluţby EU), 2. Evropské fondy a projekty z nich financované (zde se zaměřujeme zejména na operační programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí), 3. Zahraniční pomoc a rozvojové projekty.

ac i

Po vstupu do Evropské unie se ČR formálně vzdala práva uskutečňovat vůči třetím zemím samostatnou obchodní politiku, ale neznamená to, ţe by rezignovala na zájmy, jeţ na třetích trzích má. ČR se vstupem do EU připojila k celní unii, která na dovozy a vývozy z a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU.

in

fo rm

Podle článku 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (tzv. Lisabonská smlouva), bývalý čl. 133 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, je společná obchodní politika ve výlučné pravomoci Společenství a zakládá se na jednotných principech, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání preferenčních obchodních dohod týkajících se obchodu zboţím a sluţbami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.

ro

Evropská unie všemi dostupnými nástroji zajišťuje výhodný přístup unijního zboţí na trhy třetích zemí a otevírá svůj trh pro zahraniční zboţí, přičemţ důsledně sleduje dodrţování mezinárodních pravidel obchodu a v případě jejich porušování přijímá opatření na ochranu svých zájmů.

"P

1.1.1 Celní politika Jako člen Evropské unie je ČR zavázaná dodrţovat společnou obchodní politiku EU21, jejíţ součástí je i společná celní politika. Hlavními nástroji společné celní politiky je celní kodex a integrovaný celní sazebník TARIC, který je kaţdoročně aktualizován a je přístupný on-line na stránkách Evropské komise.22 Při dovozu a vývozu zboţí je uplatňováno stejné zařazení do jednotného celního sazebníku TARIC včetně stanovených sazeb cla při dovozu zboţí. Všemi členskými státy je vůči třetím zemím uplatňována společná

21 22

Mimo to se ČR musí v rámci podpory exportu řídit i pravidly OECD, WTO, Bernské unie atp. TARIC: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=en

70

celní politika, která zajišťuje, ţe při dovozu ze smluvních států nebo uskupení států jsou za stanovených podmínek uplatňovány preferenční sazby cla. Na produkty pocházející ze zvýhodněných zemí se celní preference vztahují po předloţení osvědčení o původu, jehoţ forma je stanovena jednotlivými dohodami. Ţádný členský stát také nemůţe uplatňovat vůči třetím zemím jiná omezení či zákazy, neţ stanoví předpisy EU. Celní hodnota dováţeného zboţí je stanovována podle principů WCO jako cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboţí prodané pro vývoz na celní území Společenství, přepočtená na české koruny. Nejsou-li v ceně zahrnuty vedlejší náklady, např. dopravné, pojištění, nebo licenční poplatky, musí být k ceně placené za zboţí připočteny.

t"

Nelze-li celní hodnotu určit podle výše uvedených zásad, určí se jako hodnota transakce stejného nebo podobného zboţí prodávaného pro vývoz do Společenství ve stejnou nebo přibliţně stejnou dobu.

-n ec

ito

va

1.1.2 Instituce Z pohledu institucionálního je rozhodujícím orgánem pro provádění společné obchodní politiky Rada EU, která rozhoduje na základě návrhů předloţených Evropskou komisí. Nejen při sjednávání obchodních dohod Komisi pomáhá s konzultacemi zvláštní výbor ustavený Radou - Výbor pro obchodní politiku resp. Výbor TPC (angl. Trade Policy Committee, TPC), dříve Výbor 133 a Rada ministrů zahraničních věcí (angl. Foreign Affairs Council, FAC).

fo rm

ac i

Rada ministrů zahraničních věcí vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudrţnost vnější činnosti Unie. V její kompetenci je celá vnější činnost Unie, zejména společná zahraniční a bezpečnostní politika, společná obchodní politika, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc. Je jedinou formací Rady, pro kterou neplatí rotující předsednictví. Jejím předsedou je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku volený na pětileté funkční období. První osobou na postu Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se stala v prosinci 2009 baronka Catherine Ashtonová z Velké Británie.

in

Výbor pro obchodní politiku, řízený představitelem země předsedající Radě EU, na pravidelných zasedáních diskutuje se zástupci všech členských států a Evropskou komisí o celém spektru mnohostranných i bilaterálních obchodně politických témat, od strategických záměrů aţ k jednotlivým opatřením a potíţím při vývozu jednotlivých výrobků.

"P

ro

Dalšími fóry pro obhajobu a prosazování národních zájmů členských států jsou samostatné formace Výboru pro obchodní politiku (pro oblast sluţeb a investic, textilu, oceli a dalších vybraných průmyslových sektorů) a teritoriálně i zboţově zaměřené pracovní skupiny Rady. Zástupci členských států se scházejí rovněţ v řadě poradních a asistenčních výborů pro obchodní otázky, které napomáhají Evropské komisi při výkonu jejích pravomocí. Ústředním orgánem České republiky vykonávajícím činnost v souladu s acquis communautaire23 je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Tvorba a provádění obchodní politiky se v EU uskutečňuje efektivním a transparentním způsobem, zainteresováni jsou také představitelé zájmových skupin a občanské společnosti vč. představitelů průmyslu, sociálních partnerů, odborových svazů a nevládních organizací, a to např. formou plenárních setkání, specializovaných pracovních skupin i jednání ad hoc.

23

Francouzský termín, který se používá pro právní řád Evropské unie.

71

Principy a opatření společné obchodní politiky se z mezinárodního hlediska odvíjejí od dohod WTO a obchodných dohod zjednaných mezi ES a třetími zeměmi. Evropská komise zveřejnila dne 9. 11. 2010 dlouho očekávaný dokument „Obchod, růst a světové záležitosti“, který představuje novou obchodní strategii EU do roku 2020. Tento strategický dokument doplňují dva podpůrné dokumenty „Globální Evropa“ z roku 2006 a „Obchod jako motor prosperity“. Obchodní politika se tímto dokumentem stala klíčovým prvkem strategie „Evropa 2020“. V nové obchodní politice je definovaných několik hlavních cílů Evropské unie:

-n ec

ito

va

t"

1. ukončení rokovaní v Doha a budování na mnohostranném systému zaloţeném na pravidlech; 2. dokončení programu rokování o probíhajících dohodách o volném obchodu, týká se to zejména zemí Perského zálivu, Indie, Kanady, Singapuru, Malajsie a regionu MERCOSUR; 3. zapojení strategických hospodářských partnerů EU do obchodní, investiční a regulační konvergence. V tomto směru je potřeba věnovat zvláštní pozornost strategickým partnerům jako jsou USA, Čína, Rusko, Japonsko, Indie a Brazílie; 4. pomoct evropským podnikům v přístupu na trhy třetích zemí prostřednictvím odstraňování překáţek obchodu; 5. zahájit jednání s klíčovými obchodními partnery o komplexní úpravě investičních podmínek; 6. uplatňovat nástroje na ochranu trhu EU v souladu s pravidly WTO (chránit bezpečnost spotřebitelů, přijat předpisy o označování původu dováţených konečných výrobků, chránit duševní vlastnictví apod.).24

fo rm

ac i

Do společné obchodní politiky však nespadá proexportní politika. Ta zůstala v kompetenci kaţdého členského státu, takţe závisí na jeho individuální strategii a disponibilních finančních prostředcích. EU se ale i navzdory tomuto faktu snaţí prostřednictvím různých opatření a nástrojů podporovat export svých členských států. Tato snaha má svůj právní základ v Nařízení Rady (ES) č. 2603/69 v kodifikovaném znění, kterým byli přijaty Společná pravidla na vývozy, které se vztahují na všechny průmyslové a zemědělské produkty a jsou společně uplatňovány vůči třetím zemím.25

"P

ro

in

1.1.3 Mezinárodní smlouvy a liberalizace mezinárodního obchodu Smluvní obchodní politika zahrnuje veškerá smluvní ujednání Společenství se třetími zeměmi o dovozu a vývozu zboţí. Vnější obchodně politické vztahy mají několik forem: pokud mají formu mnohostranného jednání, probíhají zejména na poli Světové obchodní organizace (WTO) nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Bilaterální a regionální obchodní vztahy zahrnují otázky společné obchodní politiky s jednotlivými třetími zeměmi, s regiony či regionálními sdruţeními, jichţ jsou tyto země členy. Celosvětově došlo k oţivení bilaterálních vztahů zejména kvůli komplikacím ve vyjednávání v rámci rozvojové agendy z Dauhá ve WTO (angl. Doha Development Agenda - DDA). Podle charakteru obchodních ustanovení se mezinárodní obchodní dohody dělí na preferenční a nepreferenční. Preferenční dohody obsahují výhodnější podmínky pro vzájemnou výměnu zboţí, snadnější přístup na trh partnera a větší vlastní otevřenost. Společenství poskytuje formy různého obchodního zvýhodnění zejména těm zemím, s nimiţ ji pojí historické vazby. Úlohu hraje velká skupina

24

Evropská komise: Obchod, růst a světové záležitosti: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2010/november/tradoc_146973.pdf 25 FOJTÍKOVÁ, Lenka: Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945-2008). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-128-4. str. 164

72

faktorů: geografická blízkost, zájem o politickou a bezpečnostní stabilitu v sousedících zemích, závazky vůči bývalým koloniím a závislým územím, hospodářská a rozvojová pomoc nejméně rozvinutým zemím aj. Do této kategorie spadají dohody o vytvoření celní unie (uzavřena dohoda mezi ES a Andorrou, San Marinem a Tureckem) a dohody o vytvoření zóny volného obchodu (angl. Free Trade Agreements - FTAs). Touto formou jsou např. upraveny vztahy s Korejskou republikou a Evropským sdruţením volného obchodu, ESVO (angl. European Free Trade Association – EFTA).26 Aktuálně probíhají jednání o dohodě o volném obchodu s Indií, seskupením zemí v GCC (Rada pro spolupráci v Perském zálivu) a individuálně s jednotlivými státy ASEAN (Sdruţení národů jihovýchodní Asie).

va

t"

Dohody o hospodářské spolupráci (angl. Economic Partnership Agreements - EPAs) dále představují obchodní dohody rozvojového charakteru, které podporují regionální integraci. ES je uzavírá se zeměmi ACP (země v Africe, Karibiku a Pacifiku).27

-n ec

ito

Asociační dohody (dohody o přidružení) jsou uzavírány mezi ES a zeměmi, se kterými chce Společenství upravit své vztahy od politické po kulturní úroveň. Obsahují typicky politické, ekonomické, obchodní a lidskoprávní nebo reformní závazky těchto zemí výměnou za beztarifní přístup na některé z evropských trhů (průmyslové výrobky, zemědělské produkty) a dohody o volném obchodu.

ac i

Na internetových stránkách Evropské komise jsou přehledně uvedené aktuální existující regionální obchodní dohody28, dohody, které jsou v současné době v jednání29 a dohody o ekonomickém partnerství30, které upravují vztahy EU se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří v souladu s dohodami z Lomé. Počet dohod o volném obchodě resp. dohod o rozšiřování bilaterálních anebo unilaterálních preferencí se stále zvyšuje.

"P

ro

in

fo rm

1.1.4 Nástroje, informační sluţby a databáze Evropská unie samotnou realizací společné obchodní politiky, kde zastupuje zájmy 27 států, disponuje obrovskou sílou při vyjednávání obchodních podmínek se třetími zeměmi. Taktéţ dohlíţí na to, aby třetí země plnili své závazky vůči členským zemím EU. Pro tento účel byl vyvinutý nástroj pro odstraňování obchodních překáţek (Trade Barriers Regulation, TBR), který funguje od roku 1995. TBR je právní nástroj, který umoţňuje podnikům v EU řešit problémy s porušováním pravidel obchodu na exportních trzích. Firmy můţou prostřednictvím TBR poţádat Evropskou komisi, aby vyšetřila omezení jejich prodeje v zahraničí, diskriminační zacházení na zahraničních trzích, potíţe se získáváním patentů a licencí anebo jakékoliv jiné formy nekalých překáţek v rámci vývozu zboţí anebo sluţeb evropskými podniky.31

26

V současné době patří mezi členské státy ESVO Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Dalším krokem v utužení vzájemných vztahů těchto států a ES bylo vytvoření Evropského hospodářského prostoru v květnu 1992 (bez Švýcarska, které účast odmítlo v referendu) s rozšířením preferenčního režimu o aplikaci pravidel vnitřního trhu. Jednotlivé členské státy harmonizovaly část své legislativy a jsou povinny dodržovat zásady nediskriminace, hospodářské soutěže, volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. 27 Tyto země patří vesměs k nejchudším zemím světa. Původně se jednalo o bývalé francouzské kolonie, po vstupu Velké Británie se jejich počet značně rozšířil o bývalé britské kolonie a závislá území. Dnes tato skupina zahrnuje na 78 zemí (48 afrických, 15 karibských a 15 zemí z oblasti Pacifiku). 28 http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/december/tradoc_111588.pdf 29 http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/december/tradoc_118238.pdf 30 http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2009/september/tradoc_144912.pdf 31 Evropská komise: Tackling unfair trade, dostupné z http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/tradebarriers/index_en.htm, (5. 8. 2011)

73

Firmy můţou směrovat tyto své připomínky k překáţkám obchodu i přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Evropská komise taktéţ poskytuje vývozcům z EU resp. kandidátským zemím bezplatné informace o podmínkách obchodování na třetích trzích. Nástrojem poskytování těchto informací je Databáze informací o přístupu na trhy (Market Access Database, MADB)32, která má za cíl:



va



poskytovat základní informace, které zaujímají vývozce z EU (např. dovozní cla, příslušné daně a poţadavky na dovozní dokumenty platné na exportních trzích, obchodní statistiky, studie o tématech souvisejících s přístupem na trhy); vést seznam všech obchodních překáţek ovlivňujících vývoz z EU podle zemí a podle sektorů a zabezpečit systematické sledování vývoje v souvislosti s identifikovanými překáţkami; poskytovat interaktivní prostředky na komunikaci mezi obchodem a evropskými orgány, které budou umoţňovat on-line výměnu informací.

t"



-n ec

ito

Za přímou podporu exportu ze strany EU můţeme povaţovat vývozní podporu poskytovanou zemědělským výrobcům členských zemí EU, která je financovaná z prostředků společné zemědělské politiky. Evropská unie taktéţ financuje prezentaci a šíření informací o zemědělských produktech EU na trzích třetích zemí. V rámci informační kampaně poukazuje hlavně na kvalitu těchto zemědělských výrobků, hygienické normy, bezpečnost potravin, nutriční hodnotu, balení zboţí a přátelský přístup k ţivotnímu prostředí a zvířatům. Spotřebitelé v třetích zemích jsou informovaní o systému ochrany označení původu, ochraně zeměpisných údajů, organickém zemědělství, garancích tradičních specialit a kvalitě vín pěstovaných v specifických oblastech.33 Zájem na této podpoře mají především evropské země se silným sektorem zemědělství jako například Francie.

fo rm

ac i

Dalším z podpůrných nástrojů EU je i informační portál Europa.eu. Tento portál provozuje oddělení komunikace Evropské komise a je plně v českém jazyku. Přináší celou řadu informací o dění v EU. V jeho obsahu lze téţ nalézt informace zaměřené na podnikání: zaloţení/převzetí podniku, chod podniku, expanze, výhody trhu EU, inovace, odpovědné podnikání. V obsahu portálu dále nechybí informace, jak zajistit finance, jak zajistit podporu, o podnikání za hranicemi EU atd. SOLVIT

ro

in

SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů. SOLVIT centrum se nachází v kaţdém členském státě EU a rovněţ v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu.

"P

Účelem systému SOLVIT je řešit rychle a efektivně konkrétní problémy občanů a podnikatelů. Nabízí tak alternativu ke zdlouhavým a mnohdy nákladným soudním řízením. Na činnost národních SOLVIT center dohlíţí Evropská komise, která případně poskytuje i pomoc při řešení sloţitějších případů. SOLVIT centra poskytují své sluţby bezplatně. Další výhodou tohoto systému je jeho neformálnost a transparentnost, a to vše při zachování naprosté diskrétnosti, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje. Více na http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit/#category342.

32

Databáze informací o přístupu na trhy je dostupná z http://madb.europa.eu FOJTÍKOVÁ, Lenka: Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945-2008). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-128-4. str. 168

33

74

Enerprise Europe Network Enterprise Europe Network je celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných sluţeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Zahrnutím národních informačních sítí a jejich napojením na Evropskou komisi (která spolufinancuje síť Enerprise Europe Network ve 49 zemích včetně ČR) vytváří Enterprise Europe Network celoplošné pokrytí všech členských států EU a spolupracujících zemí jednotným kompetentním servisem.

va

t"

Aktivity české části Enterprise Europe Network, která má kanceláře v 7 regionech, jsou realizovány konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných34 Technologickým centrem AV ČR. Regionální rozloţení všech konsorciálních partnerů a úzká spolupráce s ostatními institucemi (Hospodářskou komorou ČR, agenturou CzechInvest, Českou asociací rozvojových agentur a Asociací inovačního podnikání ČR) z oblasti podpory podnikání a inovací zaručuje optimální dosaţitelnost kvalitních sluţeb a informací pro všechny české podnikatelské subjekty.

-n ec

ito

Česká část sítě Enterprise Europe Network se skládá ze tří modulů. První, s názvem Poradenství pro podnikatele, navazuje na bývalou síť Euro Info Center a poskytuje především informace související s podnikáním na evropském trhu. Druhý modul Inovace a technologický transfer pokračuje v práci bývalých Innovation Relay Center a nabízí poradenství a asistenci v oblasti technologického transferu a inovací. Třetím modulem je Projektové poradenství. Cílem tohoto modulu je zvyšování informovanosti o moţnostech finančních dotací, grantů a jiných forem podpory vhodných pro české ţadatele. Jelikoţ se síť Enterprise Europe Network zaměřuje i na pomoc českým subjektům v získávání finančních prostředků z komunitárních programů na jejich exportně orientované aktivity, můţeme zde hovořit o dalším proexportním nástroji EU.

Evropské fondy a projekty z nich financované

in

1.2

fo rm

ac i

Česká část sítě Enterprise Europe Network pořádá mnoho vzdělávacích i jiných akcí, zajišťuje přístup do databází nabídek a poptávek, poskytuje poradenství v oblastech evropského podnikání, financování projektů z programů EU a ochrany duševního vlastnictví. Pravidelně vydává Newsletter sítě a další informační materiály. Vzhledem k tomu, ţe síť Enterprise Europe Network je v ČR zajišťována projektem BISONet, který je spolufinancován z Rámcového Programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, je většina našich sluţeb poskytována bezplatně.

"P

ro

Jako nástroj nepřímé podpory exportu v rámci EU můţeme uvést téţ jednotlivé operační programy financované ze strukturálních fondů EU. Jejich přehled je uveden v níţe uvedené tabulce:

34

Centrum pro regionální rozvoj ČR, BIC Plzeň, JIC Brno, BIC Ostrava, Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, Agentura regionálního rozvoje Liberec, Regionální hospodářská komora Brno, Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, VÚTS Liberec.

75

-n ec

ito

va

t"

Tabulka 9: Programy podpor ze strukturálních fondů na období 2007 - 2013

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz

Vedle výše uvedených programů podpor existují ještě programy v rámci Evropské územní spolupráce, mezi nimi je řada programů přeshraniční spolupráce.

fo rm

ac i

Jak vyplývá, z předcházející tabulky, ze Strukturálních fondů je realizována řada podpor, jejichţ správu zabezpečují různé veřejné instituce. Technické operační programy spravují ministerstva, Regionální operační programy kraje a Operační program Prahy Magistrát hl. m. Prahy. Prakticky všechny tyto instituce mohou vyhlašovat další programy finančních podpor hrazených z jejich rozpočtů nebo dalších zdrojů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

ro

in

Základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 — 2013 je Operační program Podnikání a inovace (OPPI), který navazuje na Operační program Průmysl a podnikání. Implementační agenturou v ČR je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

"P

Operační program Podnikání a inovace (OPPI)

Cílem patnácti programů podpory v rámci Operačního programu Podnikání a inovace je rozvoj podnikatelského prostředí a podpora přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a sluţeb a rozvoj podnikání, udrţení přitaţlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství zaloţeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. OPPI spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a ze strukturálních fondů EU pro ČR na něj bylo vyčleněno více neţ 3 mld. Eur. Tento operační program je spolufinancován státním rozpočtem České republiky. 76

Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy, které mimo jiné spravuje dva operační programy, ze kterých je realizována řada podpor, které se více či méně dotýkají podnikatelského sektoru. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)



va

t"

Tento program podpor spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je čtvrtým největším českým operačním programem: z fondů EU (Evropský fond pro regionální rozvoj) je pro něj vyčleněno 2070,68 mil. €. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 1. 10. 2008. OP Výzkum a vývoj pro inovace obsahuje 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Evropská centra excelence

Regionální VaV centra

ac i



-n ec

ito

Program je určen na rekonstrukce a rozšíření kapacit VaV, popř. ekonomicky odůvodněná výstavba nových kapacit; včetně nezbytné projektové dokumentace, pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum, technologický rozvoj, projekty špičkového VaV s relevancí pro trh a socioekonomický rozvoj ČR ve formě start-up grantu, které umoţní plynulý náběh a fungování nové infrastruktury apod. Na tyto aktivity je z fondů EU vyčleněno 685,4 mil. €, tj. 33,1 % OP VaVpI.



fo rm

Podpory jsou zaměřeny na vznik a rozvoj kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou (podniky, nemocnice atp.) dle potřeb regionu. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 685,4 mil. €, tj. 33,1 % OP VaVpI. Komercializace a popularizace VaV

Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity

"P



ro

in

Předmětem podpor je komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména financováním etapy od poznatků VaV do fáze následného komerčního vyuţití (proof of concept stage) a podporou systému komercializace a ochrany duševního vlastnictví, včetně vzniku a rozvoje center pro transfer technologií při výzkumných organizacích apod. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 213 mil. €, tj. 10,3% OP VaVpI.

Podpory se zaměřují na investice do infrastruktury pro výzkum spojenou s VaV na vysokých školách, zejména infrastruktury spojené s vědeckou výchovou studentů, učeben výukových laboratoří, rekonstrukce a úpravy stávajících kapacit (budov a zařízení), modernizace a rozšíření informační infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a vzdělávaní apod. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 414 mil. €, tj. 20% OP VaVpI. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

I v případě tohoto OP je řídícím orgánem je Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR - sekce řízení operačních programů. OP VK je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, 77

terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoţivotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Svým charakterem OP VK spadá mezi více cílové tematické operační programy. Rozhodujícím zdrojem jeho financování je Evropský sociální fond. Pro OPVK je vyčleněno 1,83 mld. €, coţ činí přibliţně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl dne 12. října 2007 schválen Evropskou komisí. 

Počáteční vzdělávání



Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

-n ec

ito

va

t"

Programy jsou určeny na podporu zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních sluţeb pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvoření systému dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a podpora tohoto vzdělávání s důrazem na odborné kompetence i kompetence vedoucí ke zvyšování manaţerských schopností nutných pro další rozvoj škol a školských zařízení apod. Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 612,1 mil. €, tj. 34 % alokace OPVK.

Další vzdělávání

in



fo rm

ac i

Z programů této prioritní osy jsou podporovány inovace studijních programů na VOŠ a VŠ v souladu s poţadavky znalostní ekonomiky a potřebami trhu práce, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí při vytváření a realizaci těchto programů, další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v oblasti řízení výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem apod. Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 626,5 mil. €, tj. 35 % alokace OPVK

"P

ro

Tato prioritní osa je zaměřena na podporu vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, vytvořit vzdělávací moduly zaměřené na podporu obecných kompetencí (jazykové a IT dovednosti, podpora podnikatelských dovedností, znalostí a dovedností v environmentální oblasti), rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích a poradenských středisek v oblasti specializačního

vzdělávání a vzdělávání pro udrţitelný rozvoj apod. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 289,9 mil. €, tj. 16 % alokace OPVK 

Systémový rámec celoţivotního učení

Financovány jsou aktivity, které v oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání přispívají k vytváření systému celoţivotního učení, a to na území celé ČR, tedy i v Praze. Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 227,1 mil. €, tj. 12 % alokace OPVK 78

Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo, resp. jeho Odbor řízení pomoci z ESF je orgánem, který má na starosti správu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Jak jiţ vyplývá z názvu, program je zaměřen na sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ)

t"

Operační program je financován z fondů EU (zejména Evropského sociálního fondu) v rozsahu 1,84 mld. €, coţ činí přibliţně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €.

Adaptabilita

-n ec



ito

va

Operační program obsahuje šest prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny.

Z programu jsou podporovány aktivity typu profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorba nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pruţných forem organizace práce apod. Na tuto osu je z fondů EU vyčleněno 525,4 mil. €, tj. 28,6 % OP LZZ Aktivní politika trhu práce

ac i





ro

in

fo rm

Předmětem podpor jsou rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostika, podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příleţitostí, zajištění odborné praxe, podpora nových forem zaměstnání pro uplatnění ţen a mladých lidí na trhu práce, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj speciálních doškolovacích programů pro pracovníky sítě bilančně diagnostických pracovišť pro potřeby sluţeb zaměstnanosti, tvorba, realizace a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohroţených sociální exkluzí, podpora institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. Na tuto osu je z fondů EU vyčleněno 605,8 mil. €, tj. 33,0 % OP LZZ Sociální integrace a rovné příleţitosti

"P

Z prostředků této osy jdou podpory na poskytování sociálních sluţeb a podpora dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontroly a zajištění dostupnosti sociálních sluţeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ţeny, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ţeny, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. Na tyto aktivity je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil. €, tj. 21,7 % OP LZZ 

Veřejná správa a veřejné sluţby

79

Podpora je směřována na zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných sluţeb apod. Na tuto podporu je z fondů EU vyčleněno 195,1 mil. €, tj. 10,6% OP LZZ 

Mezinárodní spolupráce

 

fo rm

 

profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů zaměřené na prohloubení, rozšíření, zvýšení, obnovení nebo udrţení kvalifikace, získávání klíčových dovedností zvyšujících udrţitelnost zaměstnání v podniku ţadatele, aplikování všech forem vzdělávání zaměstnanců dle specifických potřeb zaměstnavatelů s důrazem na přípravu na konkrétní práci/pracovní pozici, tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance, příprava podnikových lektorů.

in

 

ac i

-n ec

ito

va

t"

Prostředky podpory jsou určeny na výměnu zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tematických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod. I kdyţ se po zběţném pročtení cílů a opatření prováděných prostřednictvím OPLZZ ,na první nemusí být zřejmé, ţe by se OP věnoval podnikatelskému, exportnímu vzdělávání nebo vzdělávání v oblasti inovačního managementu, jsou z uvedených prioritních os financovány projekty, zaměřené na rozvoj nezbytný k dosaţení konkurenceschopnosti na trhu práce. Obsahem vzdělávání mohou být nejrůznější témata a tudíţ i problematika výše uvedených oblastí. Jako příklad lze uvést Globální grant OPLZZ – EDUCA. Grant je vyhlašován v rámci výše uvedeného programu Adaptabilita, oblast podpory „Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniku.― Tento grant je implementován prostřednictvím Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Hlavním cílem realizace GG EDUCA je zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů a přispět tak ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů. Tento grant je zaměřen především na specifické vzdělávání (poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu do dalších podniků a pracovních oborů). Aktivity, které je podle programového dokumentu moţné z peněz grant financovat, se musí minimálně z 80 % vztahovat právě ke specifickému vzdělávání. Jako aktivity specifického vzdělávání jsou gestorem programu uvedeny následující:

jazykové vzdělávání školení základních počítačových dovedností; školení v oblasti tzv. měkkých dovedností, např. prezentační dovednosti, komunikační dovednosti, techniky vyjednávání, projektový management, marketing, management, zvládání stresu, řízení lidských zdrojů, tvorba webových stránek aj.

"P

    

ro

Za aktivity, které souvisí s analyzovanými oblastmi vzdělávání a které jsou ve výzvě k podávání GG uvedeny jako obecné vzdělávání, jsou povaţovány například tyto:

1.3

Zahraniční pomoc a rozvojové projekty EU a dalších institucí

Důleţitou, ale českými exportéry doposud málo vyuţitou moţností otevírání příleţitostí na nových trzích, je zapojení českých společností do projektů rozvojové pomoci financovaných z prostředků EU. EU realizuje velký objem projektů rozvojové pomoci a na tyto projekty disponuje nemalým rozpočtem (http://ec.europa.eu/europeaid/who/about/index_en.htm), na který ČR mj. rovněţ přispívá. Aby české 80

společnosti pronikly do těchto projektů a získaly díky nim relativně bezrizikově (z hlediska platebních rizik) reference, kontakty a zkušenosti, je třeba, aby bylo splněno následující: 1. Čeští vývozci musí o moţnosti účastnit se těchto typů projektů vědět, a to s dostatečným časovým předstihem 2. Česká reprezentace u příslušných institucí musí moţnosti českých vývozců aktivně propagovat – bez určité formy lobbyingu na nejvyšší úrovni je nepravděpodobné, ţe by se české společnosti k lukrativním projektům dostaly.

t"

3. České společnosti musí mít moţnost získat know-how a informace o administraci a technických aspektech spolupráce na tomto typu projektů – neboť se často jedná o poměrně administrativně sloţité akce.

"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

Výše uvedené se netýká pouze projektů rozvojového charakteru realizovaných Evropskou komisí, ale i projektů dalších institucí, jejichţ jsme členy a na jejichţ chod mimo jiné přispíváme. Těmito institucemi jsou např. EBRD, EIB, Světová banka, agentury OSN apod. V řadě těchto institucí má ČR své reprezentanty, kteří tvoří silný potenciál pro pronikání českých vývozců do aktivit realizovaných těmito subjekty.

81

2

Podpora exportu v ČR v rámci resortu průmyslu

Tato kapitola se zaměřuje na analýzu činností nejvýznamnějších státních subjektů působících v resortu průmyslu a zároveň podporujících exportní aktivity českých subjektů. Mezi tyto instituce patří: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, jakoţto ústřední orgán a garant podpory exportu v ČR vládní agentura CzechTrade vládní agentura CzechInvest Česká exportní banka a.s. (ČEB) Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s. (EGAP)

t"

    

ito

va

U kaţdé výše uvedené instituce je vţdy uveden základní popis, její projekty, aktivity či produkty, dále zdroje financování (výše dotací ze státního rozpočtu a případně i hospodaření) a v neposlední řadě i vzájemné souvislosti a vazby na další subjekty podpory exportu.

2.1

-n ec

Cílem této kapitoly je shrnout nejzákladnější produkty a nástroje státu na podporu exportu a poukázat tak na velmi širokou, poměrně nepřehlednou a prolínající se nabídku těchto sluţeb. U jednotlivých institucí uvádíme taktéţ zdroje financování a výši dotací ze státního rozpočtu na jejich činnost.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

fo rm

ac i

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) je podle Kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (ve znění pozdějších předpisů) ústředním orgánem státní správy pro obchodní politiku, zahraničně-ekonomickou politiku a zahraniční obchod. Na tvorbě obchodní politiky EU se podílí v součinnosti s dalšími orgány státní správy, a to především Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem financí ČR a dalšími resorty. MPO je taktéţ hlavním institucionálním garantem podpory exportu v ČR35, který vytváří proexportní politiku. Ta v současné době vychází z vládou schváleného dokumentu Exportní strategie České republiky pro období 2006 – 2010 a její aktualizací na rok 2011.

ro

in

2.1.1 Financování Níţe uvedená Tabulka 10 uvádí objem finančních zdrojů vyčleněných ze státního rozpočtu na financování proexportní politiky pro období 2006 – 2010.

"P

Tabulka 10: Výdaje státního rozpočtu na realizaci exportní strategie na období 2006 – 2010 - čerpání (mil. Kč)

Výdaje státního rozpočtu na realizaci exportní strategie na období 2006-2010 – čerpání 2006

2007

Posílení fondů EGAP

35

2008

2009 700

Za tímto účelem má zřízený v rámci své organizační struktury Odbor podpory exportu.

82

2010 1 000

889

978

1 000

1 000

CzechTrade

274

253

252

257

228 (+SVV)

Výstavy a veletrhy

184

177

120

121

75

MPO

95

95

110

115

114

MZV

280

280

280

280

270

Celkem

1 622

1 783

1 762

1 773

1 687

% SR s ohledem na pozn.

0,17

0,16

0,15

0,13

0,11

Zahraniční síť OEÚ ZÚ

1 000

t"

Dotace ČEB

ito

va

Zdroj: MPO; Pozn.: I navzdory tomu, že nebyly plánovány dotace pro EGAP, v roce 2009 byly posíleny pojistné fondy dotací ve výši 700 mil. Kč. a v roce 2010 ve výši 1 000 mil. Kč; řada výdajů na podporu exportu je dále částečně skryta v položkách VPS a v rozpočtech dalších resortů MZe, MMR, MD, MO, MV a to vč. MPO. V případě MPO lze interpretovat řadu podpor pod činnostmi označenými jako rozvoj průmyslu, podpora podniků atp.)

2.1.2

Projekty a aktivity MPO

fo rm

Veletrhy, výstavy a obchodní mise

ac i

-n ec

Co se týká financování ze strukturálních fondů v rámci Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) existuje celá řada projektů na řízení, plánování, organizaci a informatiku (Businessinfo.cz) rozprostřená do řady směrů díky aţ chaotické organizaci tzv. os. Celkem MPO odhaduje podporu OPPI na cca 500 mil.Kč/rok, se zásadní rolí specializovaných veletrhů a výstav (SVV) - ca 110 mil. Kč/rok, programu Marketing (cca 180 mil. Kč/rok), rozvoj Businessinfo.cz (cca 15 mil. Kč/rok), řízení cca 20 mil. Kč/rok a dalších v úrovni cca 50 mil Kč/rok.

Zahraniční výstavy a veletrhy jsou tradičním nástrojem podpory exportu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Lze rozlišit 3 varianty podpory účasti na zahraničních veletrzích a výstavách:

in

1. Oficiální účast ČR na mezinárodních veletrzích a výstavách

"P

ro

Zástupci MPO (většinou zástupci odboru podpory exportu, v několika případech za rok i na úrovni ministra či náměstka) a dále i zástupci CzechTrade, CzechInvest a příslušného velvyslanectví ČR se oficiálně mezinárodního veletrhu/výstavy za cílem politické podpory vystavujících soukromých firem, kterým v této souvislosti poskytuje MPO finanční pomoc v úhradě části nákladů spojených s vystavováním. Zásady pro organizování a financování národních výstav a českých oficiálních účastí na veletrzích a výstavách upřesňují podmínky a způsob poskytování státní podpory českým firmám.36 Rozlišují se 3 základní kategorie výstav:  

36

Kategorie A – národní výstavy - akce zaměřené především na prioritní teritoria, kde vystupuje do popředí partnerství státu a podnikatelských subjektů Kategorie B – společní expozice České republiky

Dostupné na oficiálních stránkách MPO: http://www.mpo.cz/dokument81030.html, (26. 8. 2011)

83



Kategorie C – moţnost umístění vlastní expozice do preferovaného pavilonu dle nomenklaturního členění veletrhu

Iniciátorem účasti na veletrzích a výstavách jsou ve většině případů komory, asociace podnikatelů, svazy, unie ale i ZÚ MZV. MPO zveřejňuje seznam plánovaných oficiálních účastí v dostatečném předstihu37 a jednotlivé společnosti se můţou přihlásit nejpozději 2-3 měsíce před konáním výstavy/veletrhu. Oficiální účast státních představitelů plní určitou symbolickou funkci, která je ale poměrně důleţitá při vyjednávání velkých kontraktů a to zejména na trzích Ruské federace, států SNS, Číny, Blízkého Východu či Latinské Ameriky. 2. Projekt „Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2009 – 2012―

-n ec

ito

va

t"

Tento projekt byl zahájen v únoru 2010 a je zaměřený na odborovou prezentaci prostřednictvím společné účasti profesních organizací a individuálních podniků (zejména MSP) na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí. Gestorem projektu je MPO a realizátorem je CzechTrade společně s HK ČR. Rozdíl těchto veletrhů/výstav proti oficiálním účastem (bod 1) je převáţná absence vysokého státního úředníka a financování z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) místo státního rozpočtu ČR. Tyto výstavy si kladou za cíl zvýšení konkurenceschopnosti českých průmyslových podniků na zahraničních trzích. Plánuje se účast cca 1 400 firem v průběhu 3 let, kde kaţdá přihlášená společnost můţe získat dotaci ve výši 120 tisíc Kč na úhradu její přímých nákladů spojených s vystavovanou expozicí. CzechTrade a HK ČR navíc zajišťují plnou marketingovou propagaci a v místě konání veletrhu a administrativní podporu, která je spojená s účastí na veletrhu a ţádostí o dotaci. Seznam podporovaných veletrhů, podmínky pro získání podpory z fondu OPPI a další související dokumenty jsou dostupné na internetových stránkách HK ČR.38

fo rm

ac i

Při vyuţití obou projektů (1 a 2) bude v roce 2012 na proexportní aktivity českých firem z veřejných zdrojů, tedy ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů EU vynaloţeno celkem 210 mil. Kč, coţ je více neţ v minulých letech. 3. Podpora účasti MSP na domácích veletrzích a výstavách – prezentace - workshop (dříve do roku 2010 podnikatelský inkubátor) a incomingová mise

"P

ro

in

MPO podporuje účast firem i na domácích veletrzích s mezinárodní působností. Tato podpora je méně nákladná protoţe zprostředkovává českým společnostem exportní příleţitosti na domácím veletrhu, kde mají taktéţ moţnost potkat potenciální obchodní partnery ze zahraničí. Je financována ze státního rozpočtu ČR (max. 200 tis. Kč vč. DPH na jednu akci) a iniciátorem a současně realizátorem bývají oborové svazy a asociace reprezentující podnikatelskou sféru. Hlavními aktivitami této podpory je prezentace - workshop a incomingová mise. Cílem akce prezentace – workshop je prezentace českých exportérů zaměřená na obchodní a investiční příleţitosti v různých teritoriích, bilaterální jednání mezi zahraničními i tuzemskými firmami o moţnostech vzájemné spolupráce formou workshopu, získání zkušeností a podpora českých firem pro navázání nových obchodních kontaktů. Mezi uznatelné náklady patří: pronájem prostor, vybavení nábytkem, technické vybavení, vnější poutač s logem MPO a informací o státní podpoře umístěný na místě viditelném pro veřejnost, grafické označení prezentujících se firem v

37

České oficiální účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v gesci MPO na rok 2012 jsou dostupné z http://www.mpo.cz/dokument90072.html, (26. 8. 2011) 38 Dostupné z: http://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicni-vztahy/veletrhy-a-vystavy-vzahranici/informace-o-projektu-1/informace-o-projektu-2/, (26. 8. 2011)

84

prostorách konání akce, tlumočnické sluţby, PR a reklama, pozvánky, vstupenky na veletrh pro zúčastněné firmy (event. vystavovatelské průkazy) atd. Na druhou stranu, podstatou incomingové mise je pozvání zahraniční delegace - zástupců zahraničních ministerstev, obchodních komor a zejména soukromých firem do ČR a organizace bilaterálních jednaní s cílem navázání obchodní spolupráce s vybranými českými firmami. Hrazené náklady projektu jsou: letenky (doprava do ČR), ubytování, tlumočení, průvodce, doprava v ČR, ostatní sluţby (vstupenky, pohoštění, pronájem sálu + technické vybavení), PR materiály. Financování veletrhů a výstav

ito

va

t"

Tabulka 11: Vynaloţené finanční prostředky MPO na výstavy a veletrhy v letech 2007 - 2010 (mil. Kč.)

Zdroj: MPO

-n ec

Pozn.: Podíl objemu uzavřených kontraktů a přímých nákladů na české oficiální účasti v roce 2009 dosahuje hodnoty 104,128 a tedy každá vložená Kč do českých oficiálních účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí vygenerovala příjem 104,13 Kč.

Program specializované výstavy a veletrhy (SVV) je převáţně financován ze zdrojů OPPI (pouze 15% podílem prostředků ze státního rozpočtu), na období 2010 – 2012, celkový rozpočet na toto období představuje cca 450 mil. Kč.

ac i

Zelená linka pro export a Export v kostce

in

fo rm

Zelená linka pro export (800 133 331) zahájila provoz v květnu 2006 a poskytuje bezplatné poradenství začínajícím českým exportérům v oblasti státní podpory exportu, činností jednotlivých institucí a pravidel obchodu v rámci EU ale i celého světa. V období 2006 – 2010 vyřídila téměř 9 200 dotazů. Výhodou Zelené linky je, ţe na jednom místě poskytuje všechny dostupné informace z MPO, CzechTrade, ZÚ, ČEB a EGAP a zjednodušuje tak kontakt mezi exportéry a státními institucemi podporujícími export. Tuto suţbu vyuţívají zejména MSP, kterým Zelená linka ulehčuje přístup k relevantním informacím. Informační síť Zelené linky lze znázornit dle níţe uvedeného diagramu:

"P

ro

Obrázek 37: Diagram fungování Zelené linky pro export

Zdroj: MP

85

Dotazy se týkají zejména oblastí jako například jednotný celní sazebník TARIC, podmínky dovozu a vývozu, výška cla, potřebné certifikáty a osvědčení pro dovoz/vývoz, daně, investice a legislativa v zahraničí. Poskytuje taktéţ informace o moţnosti a podmínkách účasti firem na výše uvedených podporovaných veletrzích a výstavách. V souvislosti se Zelenou linkou vznikla internetová publikace Export v kostce, která vychází dvakrát do roka a poskytuje stručně zpracovaný přehled nabídky exportních sluţeb s ohledem na výstupy Zelené linky. V současnosti je dostupná verze Export v kostce - 2. pololetí 201139. Tyto dvě sluţby jsou přínosné zejména pro MSP začínající s exportem, protoţe jim napomáhají zorientovat se v poměrně sloţité struktuře státních sluţeb a institucí na podporu exportu.

t"

Portál BusinessInfo.cz

-n ec

ito

va

Internetový portál Businessinfo.cz je v gesci MPO, spravuje ho vládní agentura pro podporu obchodu CzechTrade. Dalo by se konstatovat, ţe plní nenahraditelnou roli v oblasti podnikání a exportu v ČR. Podává mnoho praktických souhrnných informací jako například STI (souhrnné teritoriální informace o všech zemích světa), které jsou aktualizovány na pravidelné bázi prostřednictvím OEÚ v zahraničí, aktuality o legislativě EU, informace o mezinárodní spolupráci v oblasti DPH či vzdělávacích exportních akcích všech relevantních subjektů v ČR. Server BusinessInfo.cz zveřejňuje i zahraniční nabídky, poptávky, tendry a investiční příleţitosti, zajímavý je například dokument Manuál exportéra. Nabídka portálu BusinessInfo.cz:

 

ac i

fo rm



in



Pro začínající podnikatele přináší sadu informací a znalostí ve formě průvodců a návodů pro řešení běţných „ţivotních situací― podnikatele. Pro informačně pokročilé podnikatele jsou vytvářeny kanály pro elektronickou výměnu dokumentů ve vztahu stát – podnikatel. Pro zkušené exportéry a podniky s exportním potenciálem jsou určeny zastřešující informace o moţnostech, novinkách, akcích a konkrétních obchodních příleţitostech ze zahraničních trhů soustředěné z mnoha zdrojů státní i soukromé sféry. Portál integruje a zprostředkovává společnou nabídku sluţeb státu v zahraničí, tedy servis firmám od všech zástupců státu v oblasti exportu a investic. Rovněţ pak přináší informace o jednotlivých zemích zpracovávané a aktualizované teritoriálními manaţery. Pro zahraniční podnikatele poskytuje cizojazyčné informace o podmínkách podnikání, investic a příleţitostech obchodu s českými podniky. Pro širokou podnikatelskou veřejnost zpracovává informace z veřejné správy a dalších institucí.

ro



"P

Hlavní rubriky portálu: 



39

Legislativa, právo Rubrika přináší především texty vybraných zákonů, aktuality z legislativy a dokumenty poskytující orientaci v právních úkonech související s podnikáním. Evropská unie Informace týkající se institucí, politik a legislativy Evropské unie. Aktuální zprávy, slovník pojmů, důleţité webové odkazy či upozornění na vyhlašované podpůrné programy.

Export v kostce – II. pololetí 2011: http://www.mpo.cz/dokument89100.html, (26. 8. 2011)

86







Zahraniční obchod Praktické informace z oblasti podpory exportu a moţností financování a pojištění vývozu. Dále informace z jednotlivých zemí a přístup k legislativním normám. Finance, daně Tato část portálu se věnuje oblasti bankovnictví, daňové a účetní problematice. Součástí rubriky jsou také legislativní normy z oblasti finančního práva. Podpora podnikání, dotace Informace týkající se podpory podnikání financované z prostředků státního rozpočtu ČR, z fondů Evropské unie i z jiných zdrojů. Dále aktuální programy a důleţité výzvy.



va

ito

-n ec

"P

ro



ac i



fo rm



Hledání formuláře na internetu Místo přepisování dat na papírový formulář portál umoţňujeme vyplnit a pracovat s garantovanými formuláři a ţádostmi úřadů a institucí přes internet či offline na PC. Celá aplikace je připravena na odesílání dat formulářů přímo na kompetentní úřady – tzn. vyřídit online. Hledání podpor a dotací pro podnikání Sluţba Podpory, dotace obsahuje rozsáhlou databázi dotací z evropských fondů a ze státního rozpočtu ČR. Dále jsou zde k dispozici podpory poskytované kraji a dalšími subjekty. Databáze je průběţně aktualizována a umoţňuje pohodlné vyhledávání dle zvolených kritérií. Hledání zahraničního odběratele pro výrobky Databáze obsahuje aktuální zahraniční poptávky ze všech zdrojů státní správy. Vyhledávání v databázi zahraničních poptávek je moţné podle třídy celního sazebníku, podle jednotlivých oblastí, časového rozmezí a nechybí ani moţnost vyhledávání podle klíčového slova. Kaţdý týden se v databázi objeví několik desítek nových poptávek. Účast na seminářích, konferencích, obchodních misích či jiných akcích Kalendář akcí obsahuje podrobný přehled domácích i zahraničních veletrhů, seminářů, konferencí či obchodních misí. Databáze nabízí rozsáhlé moţnosti vyhledávání i dostatečně širokou bázi záznamů. V Kalendáři lze vyhledávat dle organizátora akce, dle zaměření (okruhu akce), podle data konání nebo na základě klíčových slov. Návody, jak postupovat při styku s úřady Databáze "ţivotních situací podnikatele" obsahuje příslušnými autoritami verifikované a průběţně aktualizované návody pro jednotlivé procesy ţivotního cyklu podnikání. Návody jdou často napříč běţnými agendami úřadů a institucí. Najdeme zde například průvodce zaloţením různých forem ţivnosti, zaloţením společnosti, zřízením ochranné známky či exportním pojištěním.

in



t"

Hlavní sluţby portálu:

Návštěvnost portálu BusinessInfo.cz Návštěvnost webových stránek je jedním z důleţitých ukazatelů kvality konkrétní webové prezentace. Uvádíme zde přehled vývoje návštěvnosti portálu BusinessInfo.cz včetně aktuálních údajů za poslední měsíce. Návštěvnost je monitorována prostřednictvím sluţby Yahoo! Web Analytics.

87

ito

va

t"

Tabulka 12: Statistika návštěvnosti portálu BusinessInfo.cz od roku 2002

-n ec

Zdroj: Businessinfo.cz, CzechTrade

ac i

Průběţné provozní náklady portálu jsou kryty z rozpočtu MPO, alokovány na agenturu CzechTrade ve výši cca 10 mil. Kč/rok. Přínosy portálu jsou dány vysokým počtem návštěv a vyhodnocením spokojenosti s dostupností informací, grafické i logické podobě portálu. Portál Businessinfo.cz slouţí ovšem velmi široké podnikatelské veřejnosti a podíl exportérů se zájmem o specifickou část k zahraničnímu obchodu se odhaduje na cca 10-15% všech návštěv v úrovni cca 400 tis./měsíc, coţ se i tak dá povaţovat za mimořádně příznivý ukazatel efektivnosti podpory exportu ze strany státu.

"P

ro

in

fo rm

Z hlediska perspektiv dalšího vývoje byla dokončena další řada rozborů a strategického plánování, které má tento portál výrazně posunout směrem k úplné elektronizaci veškerých úkonů podnikatele (i exportéra) vůči státní administrativě v otázkách podnikání formou instalace JKM (jednotné kontaktní místo). Tento systém by tak měl i např. výrazně podpořit registrace podnikatelů v příhraničním pásmu a rozšířit moţnosti poskytování sluţeb v našich příhraničních oblastech i díky jazykovým mutacím, coţ odpovídá i závazku ČR vůči EU. K rozvoji tohoto projektu existuje řada dílčích studií, jeho obsahový vývoj ve smyslu škály nabízených produktů pro exportéry je organizován v týmu č. 10 Exportní strategie „Síť pro export―. V návaznosti na schválení materiálu „Hlavní směry rozvoje portálu BusinessInfo v letech 20112012― se tým zabýval moţností vyuţít sociálních sítí k propagaci portálu BusinessInfo, a získání zpětné vazby od podnikatelské veřejnosti, potaţmo k podpoře českého exportu. Nejrealističtější se zatím zdá být vyuţití portálu Facebook, i kdyţ i jeho pouţití pro daný účel je sporné. Z hlediska kapacitního a technologického rozvoje bylo projektu Businessinfo.cz přiděleno krytí ze SF EU do roku 2013. Hlavní úspěchy a výstupy portálu v roce 2010:     

místo v anketě WebTop100 průměrná měsíční návštěvnost portálu za rok 2010 se zvýšila na 274 000 uţivatelů počet registrovaných uţivatelů překonal hranici 25 000 portál denně navštěvuje přes 10 000 uţivatelů průměrná měsíční návštěvnost dosahovala v roce 2010 přibliţně 270 tisíc návštěv (Oproti roku 2009 tedy vzrostla návštěvnost o více neţ 10 %.) 88

Hodnocení portálu BusinessInfo.cz Portál BusinessInfo.cz obsahuje značný rozsah velmi uţitečných informací pro podnikatele. Má ambice v budoucnu zastřešit a propojit témata a oblasti, které jsou nyní stále zveřejňovány státními institucemi roztříštěné na několika místech. Portál není jen rozcestníkem, ale také garantem postupů a návodů, které propojují jednotlivé instituce, společnosti a informační kanály. Pro snazší orientaci a efektivnější vyuţívání informací uvedených na tomto portále by v budoucnosti bylo vhodné zváţení moţnosti vytvoření interaktivního průvodce. Semináře s HK ČR

t"

Aktualizace Exportní strategie na období 2006-2010 na rok 2011 zahrnuje v rámci Projektu č. 4: „Účinná asistence pro exportéry počítá s masivnější regionální podporou exportu―.

va

Smyslem pořádání těchto akcí je povzbuzení konkurenceschopnosti a exportních aktivit u malých a středních podnikatelů (MSP) přímo v jednotlivých regionech ČR.

ac i

-n ec

ito

V této souvislosti Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci svých kompetencí pověřilo realizací projektu "Exportní semináře" Hospodářskou komoru ČR. Regionální akce na podporu českých exportérů zahrnují sedm exportních seminářů. Na červen tohoto roku (2011) byly vybrány semináře ve 4 regionech (Karlovy Vary, Jihlava, Plzeň a Brno) a v září jsou to Hradec Králové, Ostrava, Olomouc a Zlín. Závěrečná hodnotící konference k proběhlým seminářům se uskuteční v Praze. Hlavní náplní Exportních seminářů je oblast podpory exportu, v rámci toho účasti na zahraničních veletrzích, pravidla původu zboţí a moţností financování exportu. Odbornou stránku projektu pokrývají zejména specialisté a experti z MPO, CzechTrade, ČEB, EGAP a další významní partneři. Informace o projektu včetně moţností přihlásit jsou pro české podnikatele k dispozici na www.komora.cz/exportniseminare IS SINPRO

ro

in

fo rm

IS SINPRO - informační databázový systém k podpoře CRM - byl zaloţen jako sdílený informační prostor všech sloţek státu k podpoře koordinace a povědomí o skladbě uţivatelů systému podpory exportu a současně jako interní systém sběru dat a kontroly kvality a kvantity jednotlivých částí systému podpory exportu. SINPRO mimo kvantitativní nárůst zaznamenalo i několik vývojových generací. SINPRO je otevřeno účastníkům systému podpory exportu v zahraniční síti a svěřeným sloţkám v ČR sekce 07000 MPO, agentury CzechTrade, část MZV - ODEV po proškolení a obdrţení základních podkladů k uţívání. (Systém původně vznikl jako interní informační systém agentury CzechTrade, ale postupem času se rozšířil i do dalších sloţek státní správy.)

"P

V polovině srpna 2011 došlo k upgradu uţivatelského rozhraní IS SINPRO. Jedná se o upgrade editačního rozhraní (vkládání a úprava záznamů) u informačních výstupů: Podnikatelský subjekt ČR, Kontaktní osoba, Jednání a Zakázka. Cílem upgradu je usnadnit uţivatelům práci s editací v IS SINPRO tak, aby se stala intuitivní, snadná a rychlá. Všechny změny byly navrţeny s ohledem na lepší uţivatelskou přívětivost, úsporu času a intuitivnost editačních funkcí ve výstupech IS SINPRO.

89

Seed fond MPO Ve stadiu příprav je státní fond rizikového kapitálu40, na jeho přípravě se podílejí zástupci soukromých investičních fondů a business andělů. Fond nabídne na podporu začínajících inovačních firem více neţ 1 miliardu korun z veřejných prostředků a další finance by do něj měli vloţit přímo soukromí investoři. Část prostředků by také měla být získána z operačního programu Podnikání a inovace. Státní fond rizikového kapitálu plánuje začít s poskytováním sluţeb na konci roku 2011. Optimální administrace a realizace seed fondů by probíhala v rámci Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS)

ito

va

t"

Od roku 2008, kdy byla dokončena transformace zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS) v souladu s rozhodnutím o transformaci systému ZRS (Usnesení vlády č. 1070/2007 ze dne 19. září 2007), probíhá ZRS v nových podmínkách. Celostátním koordinátorem je i nadále Ministerstvo zahraničních věcí ČR, v gesci MPO jsou realizovány pouze projekty pokračující, tzn. zahájené k realizaci na základě výběrového řízení v roce 2006, nejpozději v roce 2008. Od roku 2009 jsou všechny nově zahajované projekty sektoru průmyslového rozvoje v gesci České rozvojové agentury.

-n ec

Výjimku tvoří projekty realizované v programu Aid for Trade, který nabývá na stále větším významu a stává se tak skutečně významnou součástí ZRS jak v ČR, tak celosvětově. O tom svědčí i skutečnost, ţe prostředky vyčleněné na tento program se v ČR kaţdým rokem navyšují z původních 2 mil. Kč v roce 2008 na plánovaných 6 mil. Kč v roce 2014.

"P

ro

in

fo rm

ac i

V roce 2010 bylo v gesci MPO realizováno 27 dvoustranných projektů rozvojové spolupráce (20 z nich bylo v roce 2010 i ukončeno), na které byla vládou vyčleněna částka 148,193 mil. Kč. Tato částka zahrnovala i 3 mil. Kč určené na programu Aid for Trade, v rámci kterého byly zrealizovány 4 projekty. Na realizaci 7 pokračujících projektů v gesci MPO pro rok 2011 byla vládou vyčleněna částka 34,968 mil. Kč, a to včetně 4 mil. Kč na projekty realizované v programu Aid for Trade.

40

http://www.mpo.cz/dokument84427.html

90

Tabulka 13: Seznam 7 zbývajících projektů zahraniční rozvojové spolupráce v gesci MPO

země

zaměření

Srbsko

období realizace

Průzkum zdrojů a dodávka technologie úpravy pitné vody pro oblast Lazarevac

2007-2011

Mongolsko

2006-2011

Budování malých a středních energetických zdrojů a souvisejících rozvodných sítí

Jamajka

Pomoc při rozvoji a průmyslovém využití nemetalických minerálních zdrojů

Filipíny

Pomoc při opatřeních zajišťujících dodávku pitné vody pro Manilu Implementace nové technologie přispívající ke zlepšení životního prostředí v ropném průmyslu, region Kučova Vyhodnocení surovinového potenciálu stavebních surovin Mali pro surovinovou podporu rozvoje místní infrastruktury

2006-2011

va

Palestina

t"

Závod na zpracování masa a kůží

-n ec

ito

2006-2011

ac i

Albánie

Mali

2008-2012

2008-2012

fo rm

Zdroj: MPO

2006-2011

V období 2008 - 2011 byly na projekty v rámci ZRS ČR alokovány ze státního rozpočtu prostředky podle následujícího členění:

ro

in

Tabulka 14: Finanční prostředky alokovány ze státního rozpočtu na zahraniční rozvojovou pomoc ČR v letech 2008 - 2011 (mil. Kč.)

"P

MZV a ostatní resorty Bilaterální projekty MPO Aid for Trade Celkem

2008 621,95 176,05 2 800

2009 674,759 183,241 2 860

2010 566,25 145,193 3 714,443

2011 772,198 30,968 4 807,166

Zdroj: MPO

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, ţe na ZRS byly v průběhu několika let vyčleněny řádově stamiliony korun. Tato suma financí realizovaná prostřednictvím projektů ZRS měla nepochybně vedle pomoci příjemci i významný vedlejší efekt proexportní - nepřímo se tak velmi významnou sumou podpořil i český export v podobě platby českým podnikatelským subjektům za realizaci jednotlivých projektů. Co se týče programů Aid for Trade, zatím se jedná o relativně malé projekty ve výši cca do 1 mil. Kč. Jejich podstatou je přenos zkušeností, informací a know-how s cílem pomoci partnerským státům při 91

usnadňování obchodu, při lepším a efektivnějším zapojení do mezinárodního obchodního systému, pomoc státní administrativě při formulování a implementaci pravidel domácího trhu, odstraňování administrativních bariér, podpora podnikatelského klimatu, rozvoje trţních institucí včetně finančního sektoru atd. V roce 2011 jsou projekty realizovány v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Moldavsku a Gruzii a řeší např. otázky odpadového hospodářství, transformace a rozvoje filmového průmyslu, podpory malého a středního podnikání atp. 2.1.3 Vazba na další orgány Česká rada pro obchod a investice (ČROI)

Mezirezortní komise

ac i

-n ec

ito

va

t"

Poradním orgánem Ministerstva průmyslu a obchodu byla Česká rada pro obchod a investice (rada), která vznikla v roku 2008. Její hlavní úlohou byl dohled nad kvalitou obchodně-ekonomických sluţeb státu v zahraničí a navrhování opatření pro jejich zlepšení. Ke konkrétním úlohám rady patřila zejména optimalizace činnosti obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů MZV a zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest (sledovala jejich financování, personální obsazení a efektivitu činnosti), vyhodnocování plnění exportní strategie, ovlivňování nabídky sluţeb ČEB a EGAP na základě stanovisek podnikatelské sféry, určování teritoriálních priorit, plánování zahraničních návštěv, jednotná prezentace ČR v zahraničí a mnoho dalších. Rada se skládala z 15 (později 18) členů - zástupců příslušných ministerstev, vládních agentur, podnikatelských svazů a asociací a samotných představitelů soukromých firem41, kteří se potkávali na pravidelných zasedáních, kde diskutovali a identifikovali aktuální problémy a vydávali doporučení. Po dobu její existence však okrem diskusí a doporučení nepřinesla ţádné výsledky v podobě konkrétních opatření, a tak byla v roce 2011 zrušena.

fo rm

Mezivládní a mezirezortní smíšené komise a výbory (smíšené orgány) ustavené na základě příslušných bilaterálních dohod o hospodářské (a průmyslové) spolupráci působí v gesci MPO ve vztahu k většině prioritních zemí a dalším zájmovým relacím. Předsedou české části jednotlivých smíšených komisí je ministr průmyslu a obchodu, náměstek ministra průmyslu a obchodu nebo jeho zástupce. Obdobné dvoustranné smíšené orgány vyuţívají ve vztahu ke třetím zemím i další členské země EU a také EK.

Ostatní země

Smíšená komise/výbor (SK)

Argentina

Česko-argentinská Komise pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci

2006

Česko-brazilská Komise pro dvoustrannou hospodářskou spolupráci

2008

ro

Prioritní země

Datum ustavujícího dokumentu

"P

in

Tabulka 15: Přehled relevantně ustavených smíšených komisí/výborů dle jednotlivých prioritních zemí a ostatních zemí (září 2011)

Brazílie

41

Každý subjekt měl 1 zástupce: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, CzechTrade, CzechInvest, Czechtourism, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků. Čtyři členové Rady byli vybráni spomezi zástupců českých firem - exportérů.

92

Ekonomický smíšený výbor

2004

Egypt

není

-

Indie

Smíšená komise pro hospodářskou spolupráci

2010

Indonésie

Smíšená česko-indonéská komise

2007

Jihoafrická republika

Smíšený výbor pro ekonomickou spolupráci

2006

Korejská republika


ito

va

t"

Čína

Česko-mexická Pracovní skupina

-n ec

Mexiko

2005

Peru

Smíšená česko-peruánská komise pro hospodářskou a průmyslovou spolupráci

2007

Tunisko

Smíšená komise pro ekonomickou spolupráci mezi ČR a Tuniskou republikou

2009

Česko-turecká smíšená hospodářská komise

1976

fo rm

Turecko

není

-


2005

Mezivládní komise

2004

Rusko

Mezivládní komise

2005

Srbsko

Mezivládní Smíšený výbor pro ekonomickou spolupráci

2005

Ukrajina

Smíšená komise

2004

Albánie

Smíšená pracovní skupina

2008

Bosna a Hercegovina

Smíšená komise

2010

Vietnam

"P

ro

Kazachstán

in

USA

2006

Smíšený výbor

ac i

Mongolsko

2009

93

Společný výbor pro dvoustrannou hosp. spol.

2011

Chorvatsko

Společný výbor

2005

Makedonie

Společný výbor

2010

Bělorusko

Smíšená komise

2009

Gruzie

v jednání ustanovení Smíšené komise

v jednání

Moldavsko

Smíšená komise

Azerbajdţán

Smíšená komise

Uzbekistán

Mezivládní komise

va

t"

Černá Hora

-n ec

ito

2006

Zdroj: MPO

2009 2004

fo rm

ac i

Náplní smíšených komisí/výborů je jednání o rozvoji vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, doporučení v souvislosti s prováděním dohody, podpora nových příleţitostí rozvoje ekonomické a obchodní spolupráce a především projednávání námětů a konkrétních projektů spolupráce mezi podnikatelskými subjekty obou stran. Součástí jednání mohou být rovněţ témata spolupráce na poli sluţeb, technického rozvoje a inovací, vědy a výzkumu. Na práci smíšených komisí/výborů se dále podílejí vybrané rezorty státní správy. Významným prvkem činnosti smíšených komisí je skutečnost, ţe jejich plenárních zasedání, jednání pracovních skupin a doprovodných podnikatelských misí se zúčastňují zástupci podnikatelské sféry, kteří mohou vyuţít tuto příleţitost k prezentaci svých obchodních nebo výrobních moţností v teritoriu.

energetika strojírenství dopravní infrastruktura technologie a zařízení pro ochranu ţivotního prostředí chemický a petrochemický průmysl agroprůmysl a zpracování potravin

"P

     

ro

in

Závěrečné zápisy z jednání vymezují zájmové obory ekonomické a obchodní spolupráce, které odpovídají exportním moţnostem české ekonomiky a odráţejí vývozní zájmy českých firem v dané relaci. Obvykle jsou předmětem jednání následující obory:

Další významnou dimenzí činnosti smíšených orgánů je podpora konkrétních projektů českých firem při akvizici nebo ve stadiu jejich rozpracování. Tyto projekty jsou předmětem jednání na úrovni předsedů smíšených orgánů v rámci setkání s příslušnými rezortními ministry i při činnosti příslušných pracovních skupin (podvýborů). Podle moţnosti je výčet těchto projektů zahrnut i do závěrečných zápisů z jednání; v některých případech, z důvodu důvěrnosti a ochrany firemních zájmů, jsou příslušné reference v zápisech 94

uvedeny v obecnější podobě. Tímto způsobem jsou podporovány například projekty dodávek energetických zařízení, strojírenských provozů, závodů na výrobu stavebních hmot, dopravních prostředků, zařízení chemických a petrochemických závodů. V poslední době jsou takto podporovány i projekty ve sféře sluţeb a investičních aktivit, včetně rozvojové spolupráce. Činnost smíšených orgánů se zaměřuje i na vytváření příznivého reţimu pro činnost českých firem na příslušném zahraničním trhu formou intervencí k ţádoucímu směrování rozhodovacího procesu a odstraňování věcných i procesních překáţek ze strany partnerské země. Tato agenda, jakkoli velmi významná pro ochranu zájmů českých subjektů, má však důvěrný charakter a většinou se explicitně neodráţí v písemných závěrech z jednání smíšených orgánů.

ito

va

t"

Pokud jde o konkrétní projekty v rámci agendy smíšených orgánů, není k hodnocení jejich přínosu většinou moţné vypracovat jednoduchou korelaci metodou vybalancované výsledkové listiny (balanced scorecard). Finálním kritériem a mírou úspěšnosti aktivit smíšených orgánů tak zůstává především vývoj českého zahraničního obchodu zboţím a sluţbami v dané relaci, resp. trendy českého vývozu na příslušném trhu. Celkově lze říci, ţe v prioritních zemích, aţ na USA, vykazoval vývoz od roku 2006 pravidelný nárůst s výjimkou krizových let 2008 a 2009.

2008 116,9 93,8 95,3 116,3 98,6 91,2 90 118,6 117,3 86,6 104,5

2009 96,6 120,4 106,1 100,3 101,8 120,3 79,4 71,4 73,4 66,7 56,9

ac i

2007 109,3 156,2 124 96,7 100,6 119,8 97,4 111,7 135,3 151,6 110,7

fo rm

Zdroj: MPO

2006 95,2 125,7 142,9 125,1 125,3 98,2 99 115,3 126,6 218,7 127,8

2010 143,4 146,1 133,6 122,2 140,1 122,7 129 134,6 135,8 124,8 125,3

in

Země Brazílie Čína Indie Egypt Mexiko Turecko USA Kazachstán Ruská federace Srbsko Ukrajina

-n ec

Tabulka 16: Vývoj růstu vývozu do prioritních zemí v letech 2006-10 (index růstu oproti předchozímu roku)

ro

Obchodně-ekonomické úseky (OEÚ)

"P

Obchodně-ekonomické úseky ZÚ ČR v zahraničí vţdy plnily důleţitou funkci, nicméně jejich efektivita nebyla nikdy plně vyuţita, a to z důvodů věčného prolínání kompetencí mezi MZV a MPO v návaznosti na ustanovení Kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (ve znění pozdějších předpisů).

Tato situace v roce 2010 vyústila aţ do jednostranného zrušení smlouvy o spolupráci mezi MPO a MZV a byla zahájena transformace české sítě zahraničního obchodního a ekonomického zastoupení. V praxi to znamená faktické zrušení OEÚ, a tím nově vzniklý problém kdo bude agendu předchozích OEÚ zaštiťovat i fakticky vykonávat, který bohuţel nejvíce negativně ovlivní podnikatelskou veřejnost a její aktivity na zahraničních trzích. V rámci snahy stabilizaci této nastalé situace a o eliminaci prolínajících se kompetencí mezi MPO a MZV uzavřeli tyto dva resorty dne 30. 6. 2011 Dohodu o garantované úrovni sluţeb v oblasti prosazování 95

obchodních zájmů českých firem. Výsledkem této dohody o vzájemné spolupráci, kde jsou jiţ pracovníci ekonomických ZÚ v plné kompetenci MZV, na druhé straně MPO se soustředí na efektivní budování sítě zahraničních kanceláří prostřednictvím CzechTrade. Smlouva uzavřená mezi MPO a MZV však doposud řeší pouze spolupráci na úrovni business to bussiness (B2B), spolupráci na úrovni B2G, G2B (government to business) a G2G je ještě potřeba vyřešit, stejně jako činnost společné back-office, která je pro efektivní sdílení informací a rozvíjení proexportních aktivit zcela nezbytná. Vhodným řešením této situace je z pohledu ICC ČR, podnikatelských subjektů a například i Komory SNS nevyhnutná změna v Kompetenčním zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (ve znění pozdějších předpisů) a jasné vymezení pravomocí obou resortů.

2.2

CzechTrade

-n ec

ito

va

t"

CzechTrade je agentura zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, která se zabývá podporou exportu českých podnikatelů. Jejím hlavním úkolem je zvyšování konkurenceschopnosti českých podnikatelů v zahraničí a dále pak pomoc podnikatelům a podnikům při pronikání na zahraniční trhy. Důleţité je poznamenat, ţe podpora je poskytována bez ohledu na zkušenosti podnikatele se zahraničním obchodem. CzechTrade poskytuje svým klientům celou plejádu sluţeb, kterými usnadňuje podnikatelům jejich zahraniční aktivity. Hlavní výhodou agentury CzechTrade je, ţe disponuje systémem 33 zahraničních kanceláří s působností v 36 zemích, které poskytují aktuální a ověřené informace z daných teritorií, mapují obchodní příleţitosti a poskytují individuální asistenční sluţby exportérům.

fo rm

ac i

Z níţe uvedené analýzy sluţeb CzechTrade vyplývá, ţe jejich převáţná část je určená pro malé a střední podniky, které buď nemají vlastní kapacity na zajištění mezinárodního marketingu, průzkumu trhu, aktivního vyhledávání potenciálních obchodních partnerů a dalších anebo si je objednávají u vládní agentury za dotované ceny za účelem úspory nákladů a času a taktéţ získání podkladů pro vlastní rozhodování42. MSP často vyuţívají semináře a školení pro vlastní zaměstnance s cílem zvýšení jejich orientace v problematice zahraničního obchodu. Ve spojitosti s hospodářskou krizí však v roce 2010 vyhledalo pomoc CzechTrade i několik velkých českých podniků (251 zaměstnanců a více), jejich podíl tvořil 13 % z celkového počtu 1284 firem.

"P

ro

in

Obrázek 38: Klienti CzechTrade podle velikosti firem

Zdroj: CzechTrade

42

Statistiky CzechTrade z roku 2010 uvádějí, že až 88 % firem využívajících poradenských služeb CzechTrade ušetřilo čas, 71,5 % firem uvádí ušetření nákladů a 63,9 % lepší rozhodování na základě informací od CzechTrade.

96

I navzdory občasné kritice sluţeb CzechTrade ze strany soukromých firem, je agentura nejvyhledávanějším pomocníkem v rámci exportních aktivit MSP. V roce 2010 realizovala agentura 1 894 zakázek (z toho 1 212 zakázek pro 728 společností zprostředkovali zahraniční kanceláře). Ze sluţeb zahraničních kanceláří vyuţívali klienti v roce 2010 nejvíce asistenční sluţby spolu s ověřením zájmu o produkt/sluţbu a vyhledáním obchodních kontaktů. Tyto tři druhy sluţeb tvořily téměř 80 % všech zakázek zahraničních kanceláří. Co se týče teritoriálního zaměření, největší zájem je o země: Německo, Rusko, Francie, Rakousko, Belgie, VB, v roku 2010 se výrazně zvýšil zájem o export do Etiopie (3. místo).

va

t"

V roku 2010 zaznamenala agentura CzechTrade celkem 214 úspěšně realizovaných zakázek, objem podpořeného vývozu se tak oproti roku 2009 podstatně zvýšil, a to z 3,2 miliardy korun na téměř 5 miliard korun. Nejvíce úspěšných případů se generovalo z těchto průmyslových oborů: zdravotnická technika, stavebnictví a stavební materiály, obráběné komponenty a konstrukce z kovů, elektronika a elektrotechnika, strojírenství, dopravní prostředky ostatní, potravinářství.43

fo rm

Zdroj: CzechTrade: Zpráva o činnosti 2010

ac i

-n ec

ito

Obrázek 39: Objem podpořeného vývozu (mil. Kč) a počet úspěšných případů v letech 2008 - 2010

in

V níţe uvedené tabulce je uvedená statistika vybraných ukazatelů CzechTrade. Zajímavý je například vývoj úspěšných exportních případů, který do roku 2008 značně narůstal, v letech 2008 a 2009 prudce klesl v důsledku hospodářské krize a vrací se k hodnotám z roku 2005. Postupně se sniţuji i počet pořádaných seminářů a kurzů CzechTrade, na druhou stranu počet účastníků těchto akcí zůstává relativně stabilní (s výjimkou roku 2009), stejně jako počet klientů CzechTrade v ČR i v zahraničí.

ro

Tabulka 17: Statistika vybraných ukazatelů CzechTrade v letech 2005 - 2010

"P

Celkový počet klientů Úspěšné exportní případy Objem exportu podpořených CzechTrade (v mld.) Počet seminářů a kurzů Počet účastníků (osob) Zahraniční kanceláře počet zakázek počet klientů

2005 895 211 1,32 89 978

2006 1213 247 3,28 100 1383

2007 1265 339 3,38 109 1253

2008 1285 279 5,5 108 1182

2009 1175 220 3,2 63 877

2010 1284 214 4,9 71 1197

775 478

1092 670

1222 718

1111 691

1246 771

1212 728

Zdroj: CzechTrade

97

2.2.1 Financování Agentura svým úsporným hospodařením a výší trţeb dosáhla v roce 2010 zlepšený hospodářský výsledek. To mimo jiné odráţí pozitivní skutečnost, ţe zatímco státní příspěvek na provoz agentury neustále klesá (bez projektu Specializované veletrhy a výstavy – SVV) a je v porovnání s rokem 2009 opět na niţší úrovni, rostou agenturní zdroje plynoucí především z prodeje sluţeb. Podíl trţeb na příspěvku na provoz vzrostl na 14,2 %, coţ představuje od roku 2006 téměř trojnásobný nárůst.

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 40: Výsledky hospodaření agentury CzechTrade v letech 2006-2010 (tis. Kč)

*) Pozn.: V roce 2010 začala agentura CzechTrade realizovat projekt SVV financovaný z prostředků EU ve výši 227 836 tisíc korun, což se odrazilo jak v navýšení příspěvku na provoz, tak i nákladů v položce Ostatní náklady.

in

fo rm

Začínáme s exportem Konzultace a poradenství Individuální sluţby v zahraničí Adresář exportérů Prezentace na veletrzích Exportní akademie / Vzdělávání Exportní příleţitosti Vývozní aliance Design pro export

ro

        

ac i

2.2.2 Projekty a aktivity CzechTrade CzechTrade nabízí široké portfolio sluţeb českým exportérům zdarma i za poplatek:

"P

Začínáme s exportem

CzechTrade v této sluţbě objasňuje, jaké jsou přednosti a důvody zahájení exportu. Poskytuje zde také dotazník pro budoucí exportéry a to ať jiţ z řad výrobců či poskytovatelů sluţeb. Tento dotazník má odhalit připravenost dotyčné firmy na vstup na zahraniční trhy. Poskytují se také cenné rady budoucím exportérům, které v budoucnu usnadní vstup na příslušné trhy. Je moţné obrátit se na exportního manaţera v příslušném regionu, který objasní jakékoliv nejasnosti a konzultuje s podnikateli jejich vývozní záměr (níţe). Pomoc je zde také ve formě odborných kurzů a seminářů a konferencí, kterých se podnikatelé mohou účastnit. Příkladem jsou kurzy „Exportní akademie―(více níţe), „Kurz minimum exportéra― a „Kurz úspěšného exportéra―. Kurzy se týkají buď přímo samotného vývozu, nebo jsou zaměřeny na dovednosti a schopnosti, které s exportními aktivitami velmi silně souvisejí. Doporučuje se také návštěva webového portálu businessinfo.cz, kde se nachází manuál exportéra. 98

Konzultace a poradenství

ito

va

t"

Agentura nabízí řadu konzultací. Za prvotní lze povaţovat konzultace exportního záměru dotyčné firmy, a to jak v praţské centrále, tak v 12 dalších regionálních pobočkách. Pobočky jako takové nejsou v kaţdém kraji, ale jsou koncentrovány do větších celků. Na kaţdého pracovníka je však kontrakt, takţe je moţné si sním domluvit schůzku. Tito zástupci konzultují s podnikateli jejich budoucí exportní aktivity. Zástupci jednak pomohou podnikateli s výběrem vhodného zahraničního teritoria pro dotyčný produkt či sluţbu, ale podle zájmu také budoucímu exportérovi doporučí určité další sluţby, které poskytuje CzechTrade. Sluţby poskytované zástupci v rámci konzultace jsou zdarma. Další moţností jsou konzultace se zahraničními zástupci CzechTrade. Ředitelé zahraničních poboček se tak se zájemci mohou setkat. A to nejen v Praze, ale také v regionálních pobočkách. Mohou tak s podnikateli konzultovat vývozní příleţitosti v rámci teritoria, kterým se zabývají a kde působí. Jednou z přímých moţností jak se s řediteli regionálních poboček setkat jsou například „Konzultační dny a Meeting Points CzechTrade‖ (sluţba za poplatek). Ty probíhají nejen v Praze, ale také v dalších městech po celé České republice. Další sluţbou v oblasti konzultace a poradenství jsou akce pod názvem „Exportní konference― (sluţba zdarma). Tyto konference jsou tematicky rozděleny podle regionů. Účastní se jí zástupci nejen CzechTrade, ale také bank a dalších proexportních institucí.

-n ec

Individuální sluţby v zahraničí

Průzkum trhu

fo rm



ac i

Současní či budoucí exportéři mohou vyuţít sluţby 33 zahraničních kanceláří. Pracovníci těchto kanceláří znají velmi dobře místí prostředí, a to nejen formální, obchodní, ale také neformální. Tento zástupce tak dokáţe kvalitně pomoci exportérům či zájemcům o export. Individuální sluţby, které jsou v kancelářích poskytovány, jsou rozděleny do 6 hlavních oblastí: Průzkum trhu, vyhledání obchodních kontaktů, ověření zájmu o produkt, organizace obchodních jednání, navazující asistenční sluţby a nakonec dlouhodobá exportní asistence. Výše zmíněných 6 oblastí si rozebereme níţe.

informace k zahraničnímu obchodu - obchodní bilance, teritoriální a komoditní struktura, statistiky informace o legislativě a podnikatelském prostředí, rizika a problémové aspekty místního trhu dovozní podmínky, celní a daňové informace, technické překáţky (normy, certifikace, související legislativa) platební podmínky a informace o platební morálce obchodní zvyklosti a specifika obchodních jednání informace o konkurenci - konkurenční skupiny, pozice značek na trhu základní cenový průzkum distribuční kanály a vhodné formy vstupu na trh moţnosti zaloţení společnosti, právní formy moţnosti prezentace na trhu doporučení pro přípravu vstupu na trh další informace dle individuálního zadání 99

ro

o

in

Informace jsou v současnosti prvním předpokladem k úspěšnému vstupu na trh. Zástupci CzechTrade vypracují zájemcům podklady, které umoţní zhodnotit podnikatelům jejich moţnosti vstupu na trh a usnadní tak jejich rozhodování. Průzkum trhu provádějí zaměstnanci CzechTrade, kteří podle odsouhlaseného zadání vypracují příslušnou zprávu, která obsahuje poţadované informace. Typická zpráva tak můţe obsahovat:

"P

o o

o o o o o o o o o



Vyhledání obchodních kontaktů

Vyhledání obchodních partnerů je pro firmy expandující na zahraniční trhy nejen velmi důleţitou komponentou, ale také velmi náročnou a drahou. Prostřednictvím zástupců CzechTrade se však vyhledávání podstatně ulehčuje. Zástupci CzechTrade s pomocí veřejných a neveřejných zdrojů vyhledají kontakty dle poţadavků zadavatele a zároveň prověří platnost nalezených kontaktů. Sluţba zahrnuje: o o o

Ověření zájmů o produkt

t"



zjištění obchodních kontaktů podle vámi zadaných kritérií (dle specifikace cílové skupiny) moţné telefonické ověření kontaktů, předmětu činnosti a kontaktních osob zpracování přehledného seznamu kontaktů a doporučení postupu při jejich oslovení



fo rm

o o o o o o

zjištění obchodních kontaktů dle kriterií a rozsahu zadaných klientem z místních databází a dalších informačních zdrojů aktualizaci kontaktních údajů a zjištění kompetentních osob prezentaci nabídky klienta potenciálním obchodním partnerům zjištění zájmu o nabídku klienta zjištění důvodu nezájmu o nabídku klienta, pokud je to moţné doporučení dalšího postupu zpracování závěrečné zprávy

ac i

o

-n ec

ito

va

Touto sluţbou poskytovanou CzechTrade se získávají kontakty na potencionální partnery v dotyčné zemi. Ověření zájmu o výrobek či sluţbu provádějí přímo pracovníci CzechTrade v zemi, kterou si podnikatel vybral. Zástupci CzechTrade kontaktují jednak firmy, které podnikatel jiţ v minulosti našel či sám oslovil, ale také kontaktují zákazníky, které vytipují ze svých informačních zdrojů. Firmy takto kontaktované dostanou od zástupce CzechTrade podnikatelovu nabídku a následně získají informace týkající se zájmu o podnikatelův produkt. Sluţba zahrnuje:

Organizace obchodních jednání

"P

ro

in

Další oblastí, kterou se CzechTrade zabývá, jsou samotná obchodní jednání mezi partnery. Obchodní jednání jsou velmi podstatným krokem při navazování a získávání partnerů na zahraničních trzích. Zahraniční zástupci CzechTrade umoţňují klientům efektivně naplánovat a vyuţívat čas který podnikatel stráví při své pracovní cestě v zahraničí. Pracovníci CzechTrade také pomáhají vyvarovat se potíţím, které plynou z kulturních či jiných odlišností, které by pak mohly znesnadnit exportní záměry. Především se jedná o odlišnosti v obchodním jednání v dané zemi. Pokud bude mít budoucí exportér problémy s jazykem, zajistí zástupci CzechTrade tlumočníka. Samotná jednání mohou probíhat v zahraniční kanceláři CzechTrade, v pronajatých prostorách nebo přímo v sídle partnera. Sluţba jako taková můţe zahrnovat: o o o



přípravu obchodního jednání a jeho harmonogramu, zajištění tlumočení a překladu doporučení, jak vést obchodní jednání na daném trhu s ohledem na místní specifika asistenci při jednání

Navazující asistenční sluţby

Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade poskytují nejen standardizovanou nabídku sluţeb, ale také navíc i další asistenční sluţby individuálního charakteru, které jsou přímo ušity na míru klientovi. Tyto individuální sluţby pak ulehčují nejen vstup na zahraniční trh, ale také adaptaci a samotné dlouhodobé 100

působení na něm. Tyto sluţby tak nemalou měrou přispívají k úspoře nákladů, které firma můţe pouţít na další rozvoj aktivit v dotyčném teritoriu. Mezi typické sluţby se zahrnují: o o o o 

zjištění bonity vybraného obchodního partnera průzkum veletrhů a výstav pomoc při zakládání zahraničního zastoupení další sluţby na základě vašeho zadání

Zjištění bonity obchodního partnera

o

Průzkum na veletrzích a výstavách

ito



zjištění bonity zahraniční firmy z ověřených zdrojů

va

t"

Bonita obchodního partnera je pro podnikatele velmi podstatným aspektem. Celkově ovlivňuje osobní i obchodní vztahy obou subjektů. Ověření bonity zahraničních partnerů zástupci CzechTrade se předejde riziku vyplývajícího z neschopnosti partnera splácet závazky. Sluţba v současnosti zahrnuje:

-n ec

Další nutností při podnikání na zahraničních trzích je účast na veletrzích a výstavách, kde se firma zviditelní a především získá přehled o konkurenci a klientele. CzechTrade poskytuje sluţbu, která podnikatelům velmi pomůţe ve chvíli, kdy se osobně nemohou s firmou prezentovat na dané akci. Zástupci CzechTrade shromáţdí všechny důleţité informace z dané akce, a to na základě poţadavků zadavatele. V informačním dokumentu nebudou jen potencionální partneři, kteří mají zájem o spolupráci, ale také informace o konkurenci a její nabídce z řad vystavujících. Sluţba můţe zahrnovat:

ac i

Pomoc při zakládání zahraničního zastoupení

in



doporučení vhodného veletrhu nebo výstavy kontaktování relevantních vystavovatelů dle zadání klienta shromáţdění kontaktů a prezentačních materiálů vystavovatelů pořízení veletrţního katalogu předání firemních propagačních materiálů a prvotní jednání dle vámi udělených dispozic zpracování závěrečné zprávy včetně seznamu zájemců o spolupráci

fo rm

o o o o o o

"P

ro

Strategické rozhodnutí vstoupit na zahraniční trh určitou formou zahraničního zastoupení, otevírá firmám obrovské moţnosti. CzechTrade zprostředkuje potřebné informace nutné pro zaloţení zahraničního zastoupení a pomůţe při překonávání obtíţí souvisejících se zaloţením vlastní pobočky ve vybraném teritoriu. Ve sluţbě je obsaţeno: o o o



zjištění legislativy a podmínek pro zaloţení vašeho zastoupení v zahraničí zajištění právní konzultace zjištění podmínek pro investice a zjištění investičních pobídek

Další sluţby na základě zadání klienta

CzechTrade je schopen všem svým klientům poskytnout i absolutně specifické a individuální sluţby, díky kterým jsou firmy schopny dobře zrealizovat jejich určitý exportní záměr. Charakter a způsob provedení sluţby záleţí zcela na dohodě mezi klientem a ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade. Mezi typické sluţby patří: 101

o o o o 

asistence při obchodních jednáních asistence související s registrací výrobku pro daný trh zajištění tendrové dokumentace další individuální sluţby krátkodobého i dlouhodobého charakteru dle poţadavků klienta

Dlouhodobá exportní asistence



ito

-n ec

Marketing

ac i

o o o o o o

průběţné poskytování informací z oboru, doplněných o závěry a doporučení zasílání aktuálních oborových poptávek s komentářem monitoring konkurence, přístup k informačním zdrojům kanceláře příprava jednání se zainteresovanými subjekty, asistence na jednáních a další podpora při cestách do teritoria průzkum veletrhů a výstav podpora při organizaci prezentací nebo účasti na veletrzích a výstavách vyuţívání zázemí kanceláře CzechTrade asistence při výběru místního zástupce podpora při jednání s úřady či registraci/certifikaci výrobku další aktivity na základě dohody a dle moţností dané kanceláře

fo rm

o o o o

va

t"

Tato sluţba je poskytována především podnikům, které chtějí na daném teritoriu dlouhodoběji působit, ale nemají v něm své vlastní zastoupení. CzechTrade tak poskytne své zahraniční kanceláře jako hlavní základnu na daném území. Dlouhodobá exportní asistence si klade za cíl prohloubit znalost trhu, nalézt místní partnery a navázat s nimi pravidelnou komunikaci. Umoţňuje se tak dlouhodobé monitorování dotyčného trhu a subjektů na něm působících za účelem vytvoření obchodních vazeb. Sluţby a jejich kombinace vţdy záleţí na parametrech klienta. Sluţby v rámci dlouhodobé exportní asistence mohou zahrnovat:

in

CzechTrade firmám nabízí nové moţnosti, jak podpořit jejich zahraniční firemní marketing. Kvalitní prezentace v zahraničí je předpokladem pro účinné získávání nových obchodních kontaktů. Adresář exportérů CzechTrade plně vyuţívá všech pozitiv moderního internetového marketingu. Účast na vybraných akcích v zahraničí patří mezi tradiční a spolehlivou cestu, jak pro monitoring poptávky a konkurence v zahraničí, tak pro navázání nové obchodní spolupráce.

ro

Adresář exportérů

"P

Adresář exportérů je unikátní oficiální katalog českých exportérů prezentovaných na:   

mezinárodních výstavách a veletrzích po celém světě, internetovém portále exporters.czechtrade.cz a stránkách všech zastupitelských úřadů ČR a zahraničních kanceláří CzechTrade

Zápis v adresáři exportérů můţe obsahovat nejen kompletní informace o celé firmě, ale také informace aţ o 10 produktech (výrobek či sluţba). CzechTrade je také schopen zajistit překlad textů a to nejen do angličtiny, ale také do dalších 5 jazyků dle přání klienta. Moţnost výběru je široká. Klient si můţe vybrat ze 13 jazyků: Angličtina – Bulharština – Francouzština – Chorvatština – Italština – Maďarština – Němčina – Polština – Portugalština – Rumunština – Ruština – Srbština – Španělština. 102

Kompletní zápis je placený a cena se odvíjí od toho, co vše zákazník poţaduje44. Kompletní výpis z adresáře obsahuje firemní profil v 6 jazykových mutacích a informace o výrobku. Konkrétně obsahuje firemní profil a informace o výrobku následující: Firemní profil:

t"

va

     

Rozšířené firemní informace včetně loga, kontaktních údajů a odkazu na vlastní internetové stránky Anotaci (krátký popis činnosti) v rozsahu 250 znaků Podrobný popis činnosti firmy v rozsahu 900 znaků Zařazení do oborů Kontakty na konkrétní osoby; zahraniční zastoupení Vývozní a zájmová teritoria Ekonomické informace

Informace o produktu: Název a zařazení výrobku, výrobkové řady nebo sluţby Anotaci (krátký popis produktu) v rozsahu 250 znaků Podrobný popis produktu v rozsahu 900 znaků Aţ 4 obrázky výrobku, sluţby nebo realizovaného projektu

-n ec

   

ito



ac i

Dále také existuje základní zápis, coţ je velmi omezená prezentace firmy v Adresáři exportérů, která obsahuje:  

fo rm

základní kontaktní údaje a oborové zařazení firmy, základní anotaci (krátký popis činnosti firmy) v češtině, angličtině, němčině a ruštině (překlady nejsou zajištěny). Adresář exportérů obsahuje více neţ 1 700 českých společností, které jsou rozděleny podle jednotlivých oborů. V roku 2010 jej navštívilo celkem téměř 350 tisíc uţivatelů (75 % ze zahraničí, nejvíce z Německa).

in

Prezentace na veletrzích

ro

Tato sluţba poskytovaná CzechTrade je přímo zaměřena na účast klientů na zahraničních veletrzích. Sluţba jako taková se dělí na: Prezentace na veletrhu s osobní účastí a katalogová prezentace na veletrhu bez osobní účasti.

"P

Prezentace na veletrhu s osobní účastí. Veletrhy jsou velmi prestiţní událostí, a proto je velmi důleţité se jich osobně účastnit se vzorky vlastní produkce. CzechTrade podnikatelům nabízí účast na vybraných zahraničních veletrzích. Při obchodním jednání můţou podnikatelé vyuţít asistence ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade. Osobní účastí klient získá:

44

Ceníky se mění, takže je lepší http://exporters.czechtrade.cz/cs/prezentace-v-adresari/

103

informovat

se

přímo

na

stránkách:

   

moţnost vystavovat pod značkou vládní agentury CzechTrade prostor pro prezentaci firmy a produktů na společném stánku CzechTrade tlumočnické a překladatelské sluţby asistenci ředitele zahraniční kanceláře CzechTrade

Katalogová prezentace na veletrhu bez osobní účasti.

 

ito

  

oslovení potenciálních obchodních partnerů z databáze a zároveň jejich pozvání na stánek CzechTrade v průběhu veletrhu zajištění výstavní plochy a příprava společného veletrţního stánku CzechTrade pořízení katalogu vystavovatelů a zajištění zápisu vaší firmy do katalogu distribuce vašich firemních katalogů a dalších propagačních materiálů potenciálním obchodním partnerům aktivní prezentace vaší firmy a nabídky návštěvníkům na stánku, sběr kontaktů předání závěrečné zprávy po veletrhu

-n ec



va

t"

Ne vţdy je nutné, aby se podnikatelé přímo účastnili určitých veletrhů osobně. Některým klientům CzechTrade se bude zdát, ţe katalogová prezentace bez osobní účasti je pro ně dostačující, a ţe splní dostatečně svůj účel. Prakticky zjistí, ţe pro daný trh není nutná osobní účast. Pracovníci zahraničních kanceláří CzechTrade povedou úvodní jednání jménem klienta a předají potenciálním zákazníkům potřebné prezentační materiály včetně kontaktu na klientovy kompetentní pracovníky. Sluţba jako taková můţe obsahovat:

úvodní informace o veletrhu a jeho návštěvnosti seznam firem, které projevily zájem o spolupráci s vaší firmou doporučení dalšího postupu na trhu další uţitečné náměty a odkazy

fo rm

   

ac i

Závěrečná zpráva pak obsahuje následující informace:

Exportní akademie/ Vzdělávání

"P

ro

in

Vzdělávací akce jsou zaměřeny oborově i teritoriálně. Jejich cílem je rozšíření měkkých i tvrdých exportních kompetencí. Přináší praktické informace důleţité, jak pro rozhodování, přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy, tak pro zvýšení konkurenceschopnosti firem. Jsou vedeny odborníky z řad špičkových manaţerů, ekonomů, specialistů v oblasti komunikace, práva, financí, marketingu atd. i exportními specialisty CzechTrade, kteří mají dlouhodobé zkušenosti v oboru. Projekt Exportní akademie je součástí Exportní strategie ČR pro období 2006 aţ 2010. Gestorem projektu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, realizátorem agentura CzechTrade. Semináře agentury CzechTrade můţete financovat také prostřednictvím dotací z fondů EU. Komplexní exportní vzdělávání je rozděleno do 6 sekcí. Odborné a teritoriální semináře Semináře jsou zaměřeny nejen na odborná témata z oblasti exportu a specifik jednotlivých zemí, ale také na nejrůznější měkké dovednosti. Odborné semináře jsou jednodenní i dvoudenní vzdělávací akce s tématikou mezinárodního obchodu. Semináře jsou vedeny kvalifikovanými externími odborníky s dlouhodobými zkušenostmi a specialisty centrály i zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. 104

Teritoriální semináře jsou pořádány ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Semináře jsou vţdy zaměřeny na vybrané teritorium. Součástí je moţnost konzultace se zástupci obchodněekonomických úseků a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade. CzechTrade například spolupracuje i s Komerční bankou, a.s. na organizování exportních konferencí výhradně pro Komerční banku, a.s. za účelem získávní potenciálních klientů pro banku v oblasti financování obchodu. Seznam exportních konferencí uveřejňuje Komerční banka, a.s. ve svém časopise Export Journal. Pokud si klient nevybere z nabídky otevřených školení je také moţno vyuţít firemních školení na zakázku. 

Kurz minimum exportéra

Kurz úspěšný exportér

ito



va

t"

Cílem kurzu je pomoci zvýšit povědomí o příleţitostech a rizicích spojených s exportem, získat nové podněty a prohloubit své znalosti v mezinárodním obchodě. Probíhá v regionech ČR. Kurz Minimum exportéra přináší praktické informace důleţité pro úspěšnou realizaci exportu. Reflektuje vzdělávací potřeby firem v daném regionu.



-n ec

Je specializovaný kurz zaměřený na osvojení odborných znalostí a měkkých dovedností z oblasti mezinárodního obchodu. V deseti tematicky zaměřených seminářích se orientujeme na komplexní rozvoj klíčových znalostí a dovedností profesionálního manaţera v oblasti zahraničního obchodu. Exportní konference

E-learningové kurzy

fo rm



ac i

Na exportních konferencích podnikatelé získají aktuální informace z vybraných exportních teritorií přímo od ředitelů zahraničních kanceláří CzechTrade. Teritoriálně zaměřené konference a fóra umoţňují účastníkům získat aktuální a praktické informace o obchodním prostředí a financování exportu ve vybraných teritoriích. Pomáhají pochopit i společenské a kulturní zvyklosti v těchto zemích.

in

Distanční e-learningové kurzy CzechTrade nabízejí časově nenáročnou a cenově výhodnou formu vzdělávání. Dělí se na 2 části: „How to Make a Bid for the World Bank Project― a „International Trade Specialist―.

"P

ro

o „How to Make a Bid for the World Bank Project― Exportní akademie CzechTrade ve spolupráci se Světovou bankou nabízí zdarma e-learningový kurz v anglickém jazyce: "Jak se účastnit výběrových řízení Světové banky". V sedmi lekcích zájemce průvodce kurzu "Johny Smart" naučí, jak se účastnit výběrových řízení Světové banky, jak si vybrat správný tendr a jak připravit konkurenceschopnou nabídku. Kurz je zdarma. o „International Trade Specialist― Je určen pro značně časově vytíţené podnikatele, kteří by si rádi rozšířili své znalosti z oblasti mezinárodního obchodu. International Trade Specialist (ITS) je distanční e-learningový studijní program realizovaný irskou školou eBSI (electronic Business School International) ve spolupráci s CzechTrade a IMODS, o.p.s. 

Kurz obchodní diplomacie

Kurz obchodní diplomacie je určen pouze pro stávající a budoucí pracovníky obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů ČR a ředitele zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. 105

Exportní příleţitosti

  

publikace výběrových řízení vypisovaných v rámci zahraniční rozvojové spolupráce Evropských společenství (ZRS ES) poradenská činnost firmám v oblasti ZRS ES zprostředkování informací ze sektorových seminářů ZRS ES pořádaných Evropskou komisí pořádání odborných seminářů věnovaných problematice ZRS ES

ac i



-n ec

Sluţby CzechTrade v oblasti rozvojové spolupráce

ito

va

t"

CzechTrade podnikatelům přináší denně aktualizovanou nabídku zahraničních poptávek, projektů a tendrů, investičních příleţitostí a nabídek zahraničních firem. Jednotlivé exportní příleţitosti jsou publikovány na portále BusinessInfo.cz. Pracovníci CzechTrade poskytují i navazující asistenci, která podnikatelům umoţní vybrané příleţitosti efektivně vyuţít. Je moţné si vybrat z on-line databáze, která je rozdělena do sekcí: Zahraniční poptávky, zahraniční projekty a tendry, zahraniční investiční příleţitosti, mapa oborových příleţitostí a zahraniční nabídky. Exkluzivními zdroji exportních příleţitostí jsou zahraniční kanceláře agentury CzechTrade, obchodně ekonomické úseky zastupitelských úřadů ČR v zahraničí či zahraniční zastupitelské úřady v České republice. Zahraniční poptávky navíc CzechTrade získává pomocí specializované sluţby Your Czech Supplier (on-line formulář pro zahraniční firmy publikovaný na webových stránkách zahraničních kanceláří agentury CzechTrade). Pro výběr zahraničních projektů a tendrů vyuţívá CzechTrade kromě uvedených zdrojů i renomované databáze EU, Světové banky a mezinárodních organizací (CERN, ESO, ESA). Dále CzechTrade poskytuje navazující sluţby pro exportéry a to: odborné poradenství v oblasti exportních příleţitostí, asistenční a poradenské sluţby v souvislosti s příleţitostmi u mezinárodních organizací a organizace incomingových misí zahraničních firem v návaznosti na konkrétní exportní příleţitosti.

Sluţby CzechTrade v oblasti rozvojové spolupráce Světové banky

fo rm

  

zveřejňování výběrových řízení a projektů Světové banky v on-line databázi zahraničních projektů a tendrů poradenství ohledně zapojení firem do projektů a výběrových řízení Světové banky organizace seminářů a školení e-learningový kurz How to Make a Bid for the World Bank Project

in



zveřejňování vypisovaných veřejných zakázek a poptávek CERN v on-line databázi zahraničních projektů a tendrů poradenská činnost při registraci do databáze CERN a zapojení do vypisovaných zakázek organizace jednání zástupců českých firem v CERN a asistence při jednání zprostředkování informací, pravidel a postupů CERN

"P



ro

Sluţby CzechTrade v souvislosti s CERN

  

Průběţně vypisované poptávky a výběrová řízení CERN lze sledovat v on-line databázi zahraničních projektů a tendrů nebo na: webové stránce: http://lehrausi.home.cern.ch/lehrausi/zakazky/delis.htm. Detailní technické podklady jsou po vyhlášení volně přístupné v elektronické podobě na internetových stránkách: www.cern.ch ("Relations with Industry" - "Purchasing service"). Sluţby CzechTrade pro projekty ESO 106

  

zveřejňování výběrových řízení ESO v on-line databázi zahraničních projektů a tendrů poradenství při registraci firem do databáze ESO a zapojení do vypisovaných zakázek organizace seminářů a workshopů pro firmy

Sluţby CzechTrade v souvislosti s ESA 

nabídka sluţeb CzechTrade v souvislosti s ESA se připravuje.

Vývozní aliance

va

institucionální záštitu a organizační podporu při zakládání a dalším působení aliancí individuální asistenci v zahraničí oborové prezentace aliancí další sluţby zahraničních kanceláří CzechTrade

ito

   

t"

CzechTrade nabízí organizační a asistenční podporu oborovým sdruţením firem, které společně vstupují nebo jiţ působí na zahraničních trzích. Konkrétní nabídka sluţeb CzechTrade vývozním aliancím obsahuje:

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

Vývozní aliance jsou téţ jedním z projektů Exportní strategie na období 2006 – 2010. Je to sdruţení firem z příbuzného oboru za cílem společného prosazení a působení na zahraničních trzích. Konkurenční výhodu realizují sdruţením jejich know-how v oblasti zahraničního marketingu a finančních prostředků, coţ umoţní i menším firmám prezentaci na finančně náročných trzích. Na základě údajů Závěrečné správy CzechTrade za rok 2009 bylo koncem roku 2009 zaloţených 23 vývozních aliancí za přímé anebo nepřímé podpory CzechTrade. Jejich seznam je k dispozici na http://alliances.czechtrade.cz, kde se v současnosti uvádí 14 existujících aliancí. Podle zprávy MPO o plnění Exportní strategie na období 2006 - 2010 za rok 2009 je působení exportních aliancí úspěšné. Jejich nejčastější marketingovou aktivitou byla v roce 2009 společná prezentace a účast na výstavách a veletrzích v zahraničí, jejíţ pomocí dosáhly některé aliance na několika milionové zakázky. Například Aliance CDT uzavřela kontrakt za 500 mil. Kč, Aliance Czech NBC Team realizovala zakázky za 430 tisíc EUR díky prezentaci na trzích Spojených arabských emirátů a Iránu, Aliance CWA dosáhla objemu realizace zakázek přes milion EUR a čísla Aliance ICT se pohybují ve stovkách milionů korun. Objem uzavřených zakázek ale není jediným ukazatelem úspěšnosti aliancí. Důleţité je taktéţ upevnění pozice aliance na trhu, posílení image, propagace českého designu a realizace exportu i do zemí, kde CzechTrade nemá svoje zastoupení (např. Austrálie, Singapur, Jordánsko, Japonsko, Malajsie). Design pro export

"P

CzechTrade nabízí balíček individuálních sluţeb v oblasti průmyslového designu. Sluţby jsou určeny jak pro firmy, které se zajímají o vyuţití průmyslového designu ve výrobě, tak pro designéry. V rámci projektu Design pro export nabízí CzechTrade sluţby, které posilují konkurenceschopnost a zvyšují tak pravděpodobnost úspěchu firem na trhu. 

Design pro výrobní firmy

Průmyslový design je podstatnou součástí celé firmy a hraje významnou úlohu při pronikání firmy na zahraniční trhy. Jednak zvyšuje konkurenceschopnost firmy, je jedním z nástrojů budování firemní značky a umoţní rozvoj a expanzi firmy na zahraničních trzích. Sluţba design pro výrobní firmy se skládá z 3 částí a to: Semináře a workshopy - individuální sluţba, Analýza stavu designu a Asistence při výběru designéra individuální sluţba. 107

Semináře a workshopy. CzechTrade pořádá semináře o vyuţití průmyslového designu ve vývoji výrobků a jeho začlenění do strategie firmy. Podnikatelé se dozvědí, jak aplikovat průmyslový design při výrobě a tím zvyšovat hodnotu i konkurenceschopnost svých výrobků. Analýza stavu designu ve firmě. Díky této sluţbě dostane klient moţnost podívat se na svůj produkt z nového úhlu pohledu a zkusí si společně s designéry najít vhodný vizuální či konstrukční styl, který by významně posílil pozitivní zkušenosti klientových zákazníků. Na základě analýzy stavu designu výrobku designér doporučí efektivní postup řešení a vypracuje zadání pro návrh nového designu.

Adresář designérů

ito



va

t"

Asistence při výběru designéra. Tato sluţba zahrnuje kvalifikovanou asistenci při výběru vhodného designéra pro výrobek i obor činnosti. Mimo toho bude také vytvořen souhrn doporučení pro spolupráci s designérem. Pokud klient bude mít problém s hledáním svého designéra, je moţné vyuţít adresář designérů, kteří spolupracují s CzechTrade. Adresář designérů klientům umoţní získat kontakty a informace o profesionálních průmyslových a produktových designérech, kteří zájemcům poskytnou poradenské sluţby v oblasti designu.

-n ec

CzechTrade nabízí designérům bezplatnou prezentaci v Adresáři designérů CzechTrade a účast na vybraných výstavách a veletrzích v tuzemsku i zahraničí. Sluţba zahrnuje bezplatný zápis v Adresáři designérů CzechTrade, který vyuţívají zejména firmy, se zájmem o spolupráci v rámci individuální sluţby Analýza stavu designu ve firmě. Základní zápis v Adresáři designérů (DESIGNÉR - základní prezentace designéra) je zdarma na období 12 měsíců.

fo rm

ac i

CzechTrade úzce koordinuje své aktivity, jak se zřizovatelskou organizací, tj. Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, tak i s ostatními organizacemi a partnery - Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR a sesterskou agenturou CzechInvest. Řada projektů je realizována společně s Českou exportní bankou (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP), Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR, s krajskými úřady a s dalšími odbornými institucemi.

2.3

CzechInvest (Agentura pro rozvoj podnikání a investic)

ro

in

CzechInvest je podobně jako CzechTrade vládní agentura podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. CzechInvest se oficiálně nezařazuje mezi instituce podporující export, ale svou činností významně přispívá k posilování celkového podnikatelského prostředí a české konkurenceschopnosti v zahraničí. Mezi její hlavní aktivity patří podpora MSP z prostředků státního rozpočtu ČR ale zejména z fondů EU (např. OPPI – program Marketing).

"P

Agentura CzechInvest podporuje výzkum a vývoj, inovace a propaguje Českou republiku jako vhodnou destinaci pro umístnění zahraničních investic s vysokou přidanou hodnotou. Jedním z klíčových úkolů CzechInvestu je aktivně vyhledávat nové investice do některého z osmi klíčových sektorů České republiky: automobilový průmysl, letecký a kosmický průmysl, strojírenství, elektrotechnika a elektronika, life science, IT, vývoj softwaru, sdílené sluţby, nanotechnologie a čisté technologie. CzechInvest poskytuje potenciálním zahraničním investorům taktéţ informační, marketingovou a projektovou podporu:  

připravuje zdarma informační a marketingové materiály pro investory v několika jazycích (Fact Sheets, Investment Climate in the Czech Republic, City Invest Czech, Reg Info apod.) zpracovává dotazníky (RFI – Request for Information) společností, které zvaţují další investici 108

  



vytváří a poskytuje prezentace o moţnostech investování v České republice zajišťuje informovanost zahraničních obchodních komor a obchodních oddělení ambasád a jejich členů o investičním klimatu v České republice, pořádá pravidelné semináře pro tyto subjekty asistuje při realizaci investičního záměru (v případě váţného zájmu o významnou investici v České republice vytváří projektový tým, prostřednictvím projektového manaţera doprovází investora při jednotlivých krocích investičního záměru a napomáhá úspěšnému ukončení plánované investice) taktéţ podporuje české investory v realizaci jejich investičních projektů a je výhradním orgánem, který předkládá ţádosti o investiční stimuly

ito

va

t"

2.3.1 Financování V období 1993 – 2009 zprostředkovala agentura CzechInvest celkem 1 356 investičních projektů ve výši 665 280 mil. Kč (25 086 mil. USD), čímţ přispěla k vytvoření 206 338 pracovních míst v České republice. Výrazný nárůst investičních projektů zaznamenáváme v roce 2004, kdy se ČR stala plnohodnotným členem EU, na druhé straně v roce 2009 zaznamenáváme mírný pokles v roce 2009 v důsledku globální hospodářské krize.

in

Zdroj: Czechinvest

fo rm

ac i

-n ec

Obrázek 41: Vývoj počtu investičních projektů agentury CzechInvest v letech 1993 - 2009

ro

Agentura CzechInvest je financována ze státního rozpočtu, podle údajů v níţe uvedené tabulce tvoří příspěvky a dotace na provoz převáţnou část celkových výnosů.

"P

Tabulka č. 18: Hospodaření agentury CzechInvest v letech 2004 - 2009 (tis. Kč)

2004 2005 2006 2007 2008

Náklady 270 481 321 530 436 218 372 243 383 199

Výnosy 275 318 327 461 444 020 399 228 383 199

Z toho příspěvky a dotace na provoz 261 847 319 347 442 504 396 844 308 852 109

Zisk 4 837 5 931 7 802 26 985 0

383 317

2009

383 317

319 555

0

Zdroj: CzechInvest

2.3.2 Projekty a aktivity CzechInvest K datu zpracování tohoto materiálu (srpen 2011) CzechInvest poskytuje následující druhy podpor:

t"

podpora konkurenceschopnosti ČR podpora podnikání podpora investic podpora inovací a rozvoje výzkumu a vývoje podpora vývozu podpora rozvoje lidských zdrojů podpora průmyslových nemovitostí a průmyslových zón

va

      

ito

Z hlediska zdrojů financování podpor, kdy jimi jsou prostředky ze Strukturálních fondů EU, se podpory váţí na schválené programy podpory podnikání:

ro

in

fo rm

ac i

Potenciál Inovace Inovační projekty Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví ICT v podnicích ICT a strategické sluţby Prosperita Rozvoj Školicí střediska Marketing Nemovitosti Poradenství Eko-energie Spolupráce Klastry Technologické platformy Progres45 Start10 Záruka10

"P

                  

-n ec

Programy Operačního programu podnikání a inovace (OPPI), z tohoto programu jsou podporovány následující z výše uvedených typů podpor: podpora konkurenceschopnosti ČR, podpora podnikání, investic, inovací a rozvoje výzkumu a vývoje u všech programů, u programu Marketing zaměřeno zejména na podporu vývozu:

CzechInvest poskytuje základní informace a Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMRZB) provádí administraci ţádostí. 45

110

Program Operačního program lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), program je zaměřen na podporu rozvoje lidských zdrojů. 

Educa46

Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl - představují typ podpory investic. Program Gesher/Most - typ podpory věda a výzkum.

va

Informační, marketingová a projektová podpora Podpora prioritních sektorů Podpora dodavatelů CzechLink Český technologický akcelerátor After Care

ito

     

t"

Podpora investic - podpora investic, podpora podnikání, podpora VaV:

  

-n ec

Podpora průmyslových nemovitostí a průmyslových zón, mají charakter podpory průmyslových nemovitostí a průmyslových zón. Národní program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury Databáze průmyslových nemovitostí Národní databáze brownfieldů

fo rm

Program Marketing

ac i

S přímou podporou exportu nejvíce souvisí program Marketing (OPPI) a Český technologický akcelerátor (CzechAccelerator):

ro

in

Program Marketing je zaměřený na rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení vyuţití exportních příleţitostí, které na světovém trhu existují. V rámci programu je podporováno např. získávání marketingových informací v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, tvorba studií vstupu na tyto trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorba propagačních materiálů. Zprostředkujícím subjektem programu Marketing byla do 30. 9. 2007 Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade. Od 1. 10. 2007 je administrací programu pověřena agentura CzechInvest. Příjemci podpory:

malý a střední podnik, který má uzavřena dvě po sobě jdoucí zdaňovací období seskupení malých a středních podniků

"P

 

Zaměření podpory (podporované aktivity):  

získání marketingových informací o zahraničním trhu tvorba propagačních materiálů

Ministerstvo práce a sociálních věcí jako řídící orgán Evropského sociálního fondu, do jehoţ působnosti spadá OPRLZ, pověřilo administrací MPO a to CzechInvest jako svou podřízenou organizaci. 46

111

 

tvorba cizojazyčných internetových účast podnikatelů na výstavách a veletrzích v zahraničí

Forma a výše podpory:  

dotace ve výši 0,1 – 2 mil. Kč, maximálně 50 % způsobilých výdajů limity platné pro jednu výzvu:

získání marketingových informací o zahraničním trhu – dotace maximálně do výše 100 tisíc Kč o tvorba propagačních materiálů (např. letáky, broţurky, inzeráty, pozvánky v cizích jazycích) – dotace maximálně do výše 400 tisíc Kč o tvorba cizojazyčných internetových stránek včetně výtvarného návrhu prezentace podniku nebo výrobku, včetně SW pro funkčnost stránek – dotace maximálně do výše 200 tisíc Kč o účast podnikatelů na výstavách a veletrzích v zahraničí – dotace maximálně do výše 300 tisíc Kč na jednotlivou výstavu Z programu lze podpořit (způsobilé výdaje):

-n ec

   

ito

va

t"

o

získávání a tvorba marketingových informací tvorba propagačních materiálů a cizojazyčných internetových stránek pronájem, zřízení a provoz stánku na výstavách a veletrzích v zahraničí výdaje na publicitu spojené s realizací projektu

 

ţadatel musí mít sídlo mimo Prahu s výjimkou případů, kdy je vývozní činnost spojena s výrobou a sluţbami realizovanými mimo region Praha doba realizace projektu můţe být maximálně 1 rok podpořeny budou podniky, jejichţ aktivity směřují do oblastí vymezených v příloze výzvy

fo rm



ac i

Specifika a omezení:

Český technologický akcelerátor – CzechAccelerator

"P

ro

in

CzechAccelerator je pilotní program CzechInvestu ze zdrojů MPO. Do budoucna se připravuje spuštění výzvy v rámci programu Poradenství z OPPI. Cílem programu „Český technologický akcelerátor CzechAccelerator" je zajistit finance a strategická partnerství pro inovativní projekty českých technologických start-upů a malých a středních podniků, nabídnout výsledky výzkumu a vývoje do praxe a zrychlit průnik technologických firem na severoamerické trhy. Program Český technologický akcelerátor CzechAccelerator je realizován ve spolupráci s Plug and Play Tech Center v centru kalifornského Silicon Valley ve městě Sunnyvale. Od svého zaloţení v roce 2006 pomohlo Plug and Play Tech Center získat začínajícím podnikatelům přes půl miliardy dolarů. CzechAccelerator je určen pro malé technologické firmy nebo akademické iniciativy, hledající v USA:   

strategického technologického partnera kapitál pro financování dalšího rozvoje vhodné příleţitosti pro zaloţení distribuční sítě

112

Podmínky účasti:      

jasně definovaný podnikatelský plán silná motivace pro vstup do USA existující a odzkoušený produkt, který firmy vyvinula a je ve vlastnictví firmy vlastní produktově-vývojový tým inovační a růstový potenciál v oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií, čistých technologií nebo mikroelektroniky sídlo v České republice

t"

Výběr do CzechAccelerator:

ito

va

Úspěšné zájemce vybírá panel předních českých a zahraničních odborníků sloţený ze zástupců agentury CzechInvest, Ministerstva průmyslu a obchodu, investorů a odborné veřejnosti. Hodnotitelé se zaměřují především na kvalitu a praktickou vyuţitelnost produktu, potenciál k budoucímu rozvoji a zhodnotí podnikatelský plán z pohledu potencionálního partnera v USA.

  

ac i



přístup k rozsáhlé síti technologických firem, předních fondů rizikového kapitálu a potencionálních zákazníků v USA vstup na desítky odborných, marketingových a networkingových akcí pořádaných Plug & Play Tech Center a jejich partnery moţnost jednání se zkušenými odborníky, kteří úzce spolupracují s Plug & Play Tech Center základní konzultace zdarma zaměřené na právo, duševní vlastnictví, účetnictví, daně, pojištění, lidské zdroje, marketing apod. moţnost osobního setkání se strategickými technologickými partnery (např. Google, Microsoft, Sun Microsystems, Cisco, Oracle)

fo rm



-n ec

Úspěšní kandidáti v CzechAccelerator získají:

CzechInvest v rámci CzechAccelerator nabízí:

in

"P

 

kancelářské prostory pro dvě osoby ze čtyř společností po dobu tří měsíců účast na jedinečných networkingových akcích pořádaných Plug & Play Tech Center informační a organizační podporu ze strany Plug & Play Tech Center a agentury CzechInvest během působení v CzechAccelerator konferenční prostory pro schůzky a obchodní jednání (16 hodin týdně) Vysoce specifické školení a přípravu na pobyt v CzechAccelerator

ro

  

CzechAccelerator v roce 2011 rozšiřuje svoji působnost na východní pobřeţí USA, do oblasti Cambridge – Boston se zaměřením na biotechnologické firmy. Dále nabízí českým subjektům moţnost vyjet do Curychu, Tel Avivu a v neposlední řadě do Singapuru. Tyto země byly vytipovány na základě dlouhodobé poptávky a analýzy toku rizikového kapitálu a podpory spin-off a start-up firem. Jedním ze společných projektů MZV, MPO a CzechInvest podporujících výzkum a vývoj od roku 2005 jsou tzv. České technologické dny. V rámci tohoto projektu dochází k přímému kontaktu a výměně zkušeností mezi českými vědeckými a výzkumnými institucemi a jednotlivci a zástupci výzkumných institucí

113

a společností jiných vědecko-technologicky vyspělých zemí (např. USA, Singapur, Čína, Japonsko, Francouzsko atd.).47 V roce 2004 zaloţila agentura CzechInvest síť svých regionálních kanceláří (dnes celkem 13), které poskytují informace firmám o všech výše uvedených sluţbách. CzechInvest má taktéţ vybudovanou síť 7 zahraničních kanceláří v strategických teritoriích za cílem přilákání investic do ČR. V blízké době budou realizovaná opatření pro zefektivnění ekonomické diplomacie prostřednictvím postupného slučování sítě zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Toto opatření by mělo prohloubit koordinaci poskytovaných sluţeb obou agentur, vést k úspoře nákladů a zvýšit účinnost marketingových a propagačních akcí při zachování vybudované sítě kontaktů.

2.4

Česká exportní banka

-n ec

ito

va

t"

Česká exportní banka, a.s. (ČEB) byla zaloţena v roce 1995 jako specializovaná bankovní instituce s primárním posláním poskytovat státní podporu vývozu, a to prostřednictvím financování vývozních úvěrů a dalších sluţeb s vývozem spojených. ČEB získala bankovní licenci na základě zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, a proto se na ni vztahují všechna pravidla podnikání jako na banky komerční bez jakékoliv výjimky. Zákon č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou dále upravuje její působení v oblasti státní podpory vývozu. Aktivity ČEB jsou v plném souladu s pravidly WTO, OECD i příslušnými směrnicemi EU. ČEB svým charakterem doplňuje sluţby nabízené komerčními bankami v ČR. Financuje vývozní operace, které vyţadují dlouhodobé zdroje financování v teritoriích a objemech za současných podmínek na komerčním bankovním trhu pro vývozce nedosaţitelných. Díky tomu můţe český vývozce vstoupit na mezinárodní trh za podobných podmínek, které má jejich zahraniční konkurence.

fo rm

ac i

ČEB je z 80 % vlastněná státem48, zbylých 20 % vlastní EGAP (na hlasovacích právech má ovšem podíl 0 %). Základní kapitál ČEB byl k 10. 8. 2010 navýšen na 4 mld. Kč. „Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s zvýšila rating ČEB u dlouhodobých závazků v cizích měnách o dva stupně z A na AA. U dlouhodobých závazků v domácí měně rating stoupl z A+ na AA. U krátkodobých závazků v domácí i zahraniční měně agentura zvýšila rating na A-1+ se stabilním výhledem.―

"P

ro

in

Banka podporuje financování vývozu zejména do zemí, kde existuje významná poptávka po českých produktech anebo do zemí, kde domácí komerční banky neposkytují financování vývozu, resp. poskytují ho pouze v obmezeném rozsahu. Z Obrázku č. 2 vyplývá, ţe ČEB úvěrovala v roce 2009 nejvíce vývoz do zemí v rizikových kategoriích 4, 6, 7 a 0. Z téměř 90 % mají všechny úvěry ČEB splatnost delší neţ 5 let, tyto úvěry se realizují z téměř 75 % v EUR, následně 24 % v USD a jenom necelé 2 % úvěrů se realizuje v českých korunách.

47

Bližší informace o Českých technologických dnech jsou dostupné z www.czechtechnologydays.org Jednotlivé podíly jsou v rukách Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva zemědělství.

48

114

va

t"

Obrázek 42: Podíl úvěrů ČEB na celkovém vývozu ČR v roce 2009, tříděno dle rizikových kategorií jednotlivých zemí

Zdroj: EEIP

-n ec

ito

Z Obrázků je navíc zřejmé, ţe více neţ 50 % vývozu financovaného ČEB míří do zemí v kategorii 4 – zde se nachází, mimo jiné, Rusko, země SNS, Turecko atd. Z tohoto důvodu bylo v roce 2008 zřízené i zastoupení ČEB v Moskvě. Více neţ 80 % českého exportu směřuje do vyspělých zemí Evropské unie (kategorie 0 a 1).

in

fo rm

ac i

Obrázek 43: Teritoriální struktura úvěrů ČEB podle kategorie rizikovosti cílové země vývozu k 31. 12. 2010

Zdroj: ČEB: Výroční zpráva 2010

"P

ro

Pro poslání ČEB je důleţité uspokojení poptávky po českém zboţí z pohledu cílových zemí nebo skupin zemí, kam vyváţené české zboţí míří. Pro rok 2010 je přes absolutní nárůst objemu vývozu do všech sledovaných skupin zemí charakteristický pokles podílu vývozu do vyspělých zemí a nárůst podílu vyváţeného zboţí do zemí, kde ČEB vidí plnění svého poslání. Důsledkem dopadů světové finanční a hospodářské krize byla zhoršená schopnost některých států dostát svým finančním závazkům. Pro činnost ČEB zůstává významná riziková klasifikace zemí zveřejňovaná OECD. Struktura úvěrového portfolia dokládá, jak ČEB plní své poslání financovat vývoz především do zemí se středním a vysokým teritoriálním rizikem, které nejsou pro komerční bankovní sektor hlavní cílovou skupinou zemí.

115

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 44: Porovnání struktury vývozu ČR a struktury úvěrů ČEB v roce 2010 podle rizikovosti cílové země vývozu (klasifikace rizikovosti zemí podle OECD)

Zdroj: ČEB

ac i

Co se týká komoditní struktury úvěrů ČEB, podle nomenklatury SITC byla v roce 2010 převáţně tvořená skupinou 71 – stroje a zařízení na výrobu energie (58,6 %) a skupinou 72 – stroje a zařízení pro různá odvětví průmyslu (18 %). Zbylou část tvořily dopravní a přepravní prostředky (15,4 %), kovozpracující stroje a ostatní zboţí (7,2 %).

fo rm

Celkový stav úvěrů poskytnutých ČEB k 31. 12. 2010 vzrostl meziročně od roku 2009 aţ o 39,6 % (16,172 mld. Kč) na 56,968 mld. Kč. Vývoj objemu finančních zdrojů státní podpory exportu ČEB znázorňuje níţe uvedený Graf č. 4.

in

V letech 2009 a 2010 zaznamenáváme značný nárůst v potřebě státní podpory exportních úvěrů v porovnání s minulým obdobím. Tyto exportní úvěry vyuţívají v převáţné míře (podobně jako sluţby EGAP) velké české podniky, MSP pouze z malé části jak je uvedeno v následující tabulce.

"P

ro

Tabulka 19: Přímý podíl MSP na činnosti ČEB


116

2.4.1

Financování

Tabulka 20: Struktura hospodářského výsledku ČEB v letech 2005 - 2010 (mil. Kč)

čistý výnos z úroků čistý výnos z poplatků a provizí provozní výnosy v tom: státní dotace provozní náklady ztráty ze snížení hodnoty úvěrů zisk před zdaněním daň z příjmů čistý zisk za účetní období

31.12.2005 37 -15 99 116 -169 -94 -26 -4 -30

31.12.2006 -70 34 68 289 -187 -1 133 -34 99

skutečnost 31.12.2007 31.12.2008 33 133 27 25 295 340 242 281 -205 -242 0 -19 150 237 -70 -42 80 195

31.12.2010 132 38 558 492 -341 -170 217 -146 71

va

Zdroj: ČEB

31.12.2009 -158 25 783 696 -306 -176 168 -74 94

t"

Hospodářský výsledek (mil. Kč)

ac i

úvěry záruky financování prospekce zahraničních trhů úvěry pro malé a střední firmy

Úvěrové produkty

fo rm

   

-n ec

ito

2.4.2 Portfolio produktů Podmínkou financování ČEB je 50% podíl českých subdodávek na celkové hodnotě vyvezeného zboţí a sluţeb.49 V případě splnění těchto podmínek dokáţe ČEB poskytnout celou škálu produktů. Podporu ČEB můţe získat vývozce (čili právnická osoba se sídlem v ČR, zřídka fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR), nebo jeho zahraniční odběratel. Příjemcem některých druhů úvěrů můţe být také výrobce produkující pro vývoz či český subjekt investující v zahraničí. Do těchto transakcí můţe vstupovat i tuzemská banka vývozce nebo zahraniční banka dovozce. Banka nabízí podnikatelskému sektoru několik produktů:

Úvěr na financování výroby pro vývoz (před-exportní úvěr)

in

Umoţňuje českému výrobci, resp. vývozci financovat náklady spojené s realizací dodávek pro zahraničního kupujícího (dovozce).

nákladů na nákup surovin, materiálu a ostatních komponentů určených k výrobě pro vývoz nákladů na materiálové předzásobení reţijních nákladů osobních nákladů, tj. nákladových mezd a nákladů sociálního a zdravotního pojištění nákladů spojených s pořízením investičního majetku pro realizaci výroby pro vývoz

"P

    

ro

Zahrnuje financování:

Úvěr můţe být poskytnut v podobě:

49

Další podmínkou ČEB je přijatelné pojištění vývozních úvěrových rizik EGAP, případně jinou exportní pojišťovnou.

117



Krátkodobý úvěr o o o



splatnost do 2 let výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu úroková sazba - na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.)

Dlouhodobý úvěr

t"

o splatnost nad 2 roky o výše úvěru - do 75% hodnoty smlouvy o vývozu o Přímý vývozní dodavatelský úvěr




-n ec

o o o

ito

Krátkodobý úvěr

Dlouhodobý úvěr

splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu 15 % akontace úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo její ekvivalent na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.)

fo rm

o o o o

ac i



va

Umoţňuje českému vývozci profinancovat pohledávky vůči zahraničnímu kupujícímu. Úvěr je poskytován v podobě:

Přímý vývozní odběratelský úvěr

Krátkodobý úvěr

ro



in

Umoţňuje realizaci objemnějších dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího. ČEB je přímým bankovním domem mezi vývozcem a dovozcem. I v tomto případě je poskytován buď:


"P

o o o



Dlouhodobý úvěr

o o o o

splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu 15% akontace úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo její ekvivalent na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.

118

Nepřímý vývozní odběratelský úvěr Umoţňuje realizaci objemnějších dodávek českého vývozce pro zahraničního kupujícího. Do finančních transakcí je zapojena banka dovozce. Banka poskytuje: Krátkodobý úvěr o o o

splatnost nad 2 roky výše úvěru - do 85% hodnoty smlouvy o vývozu 15 % akontace úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo její ekvivalent na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.)

va

o o o o

t"

Dlouhodobý úvěr

ito




-n ec



Úvěr na investice v zahraničí

Umoţňuje českému investorovi získat dlouhodobé úvěrové zdroje pro realizaci investice v zahraničí. Úvěr se poskytuje na:

in



ac i

 

financování zaloţení, resp. rozšíření podnikání zahraničního subjektu, ve kterém má investor majetkovou účast minimální doba trvání investice stanovena na 3 roky úroková sazba - fixní sazba CIRR nebo na bázi pohyblivé úrokové sazby (LIBOR, EURIBOR atd.) všeobecné obchodní podmínky - "PU" pro poskytování přímých úvěrů na financování výroby pro vývoz, financování vývozu a financování investic

fo rm



ro

Refinanční vývozní dodavatelský úvěr

"P

Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato vyuţije k poskytnutí úvěru vývozci za zvýhodněných podmínek. Refinanční vývozní odběratelský úvěr

Umoţňuje poskytnout bance vývozce prostředky, které tato vyuţije k poskytnutí úvěru zahraničnímu dovozci za zvýhodněných podmínek.

Odkup pohledávek z akreditivů bez postihu Odkup v budoucnu splatné pohledávky z akreditivu bez postihu je jednou z variant forfaitingu. Představuje odkup (postoupení) dosud nesplatné pohledávky vývozce, která vyplývá z platebního nástroje dokumentárního akreditivu. Odkup probíhá bez zpětného postihu (regresu) vůči tomu, kdo pohledávku prodává. 119

Odkup vývozních pohledávek s pojištěním bez postihu Odkup v budoucnu splatné vývozní pohledávky s pojištěním bez postihu představuje odkup (postoupení) dosud nesplatné pohledávky ze smlouvy o vývozu, u které je pojištěno riziko nezaplacení pohledávky v důsledku teritoriálních (politických) nebo trţně nezajistitelných komerčních rizik. Tento odkup se provádí bez zpětného postihu (regresu) vůči vývozci, který pohledávku prodává. Bankovní záruky 

Záruka za nabídku (Bid bond)

Záruka za dobré provedení smlouvy o vývozu (Performance bond)

va



t"

Zajišťuje závazek vývozce uzavřít smlouvu o vývozu v případě úspěšné nabídky v tendru.



Záruka za vrácení akontace (Advance payment guarantee)

ito

Zajišťuje závazek vývozce řádně splnit podmínky smlouvy o vývozu. Záruka slouţí k zajištění termínu a kvality dodávky.



-n ec

Zajišťuje závazek vývozce vrátit akontaci nebo její poměrnou část v případě, ţe vývozce nedodal příslušné zboţí nebo je dodal jen částečně. Akontační zárukou je zajištěna dodávka minimálně v hodnotě akontace. Záruka za uvolnění zádrţného (Retention Money Guarantee, Retention Bond)

ac i

Zajišťuje závazek vývozce, ţe v případě poţadavku odběratele na vrácení části jiţ zaplacené částky vývozní ceny pro nedostatečné splnění podmínek smlouvy o vývozu bude stanovená část ceny odběrateli vrácena.

fo rm

Financování prospekce zahraničních trhů

Banka poskytuje i financování prospekce zahraničních trhů, tzn. poskytuje českému podnikateli financování průzkumu zahraničního trhu, na nějţ hodlá vstoupit. Výše úvěru se pohybuje do 60% uznatelných nákladů na prospekci.

in

Dokumentární platby představují způsoby, jak lze zabezpečit, aby si exportér prostřednictvím dokumentů ponechal kontrolu nad zboţím aţ po jeho zaplacení. Banka nabízí:

ro

Dokumentární akreditiv Dokumentární inkaso

"P

 

Úvěry pro malé a střední firmy

Tyto úvěrové tituly mají slouţit k překlenutí časového nesouladu mezi platbami, které vývozce či výrobce musí hradit svým subdodavatelům a inkasem plateb, které realizuje z prodeje svých výrobků, zboţí a sluţeb:  

úvěry pro překlenutí odloţené splatnosti, kterou vývozce poskytuje svým zahraničním odběratelům úvěry pro financování nákladů výroby

120

Úlohu podpory malého a středního podnikání plní i programy podpory MSP vývozce a subdodavatel exportéra. Tyto produkty vychází z modelu klasického exportního financování s tím, ţe jde o niţší částky, ale zájmem je rychlost obsluhy klientů. Z výše uvedených produktů poskytla ČEB v roce 2010 aţ 58,6 % odběratelské úvěry, druhý nejčastěji poskytovaný produkt je úvěr na investice s podílem 15,7 %.

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 45: Struktura úvěrového portfolia podle typu úvěru k 31. 12. 2010


Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s.

ac i

2.5

fo rm

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) vznikla v červnu 1992 jako státní úvěrová pojišťovna za účelem pojišťování exportních úvěrů proti politickým, teritoriálním a trţně nezajistitelným komerčním rizikům, jeţ se spájí s exportem zboţí a sluţeb z ČR. Společnost EGAP se stala součástí systému státní podpory exportu a poskytuje pojišťovací sluţby všem vývozcům českého zboţí, sluţeb a investic bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu.

ro

in

EGAP je akciová společnost plně vlastněná státem, hlavními akcionáři jsou Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Činnost EGAP jako tzv. ECA (Export Credit Agency) se řídí zákonem č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financovaní vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů, pravidly OECD a EU50, Exportní strategií na období 2006 – 2010 a její aktualizací na rok 2011 a dalšími relevantními dokumenty.

"P

Rozhodující činností společnosti je pojišťování vývozních úvěrů proti vývozním úvěrovým rizikům, tj. teritoriálním rizikům a kombinaci teritoriálních a trţně nezajistitelných komerčních rizik. Tento typ pojištění je realizován se státní podporou, která spočívá zejména:  

ručení státu za závazky EGAP vzniklé z pojistných smluv, z pojištění vývozních úvěrových rizik.

50

Tyto pravidla omezují státní podporu exportu jen na produkty a teritoria, v nichž komerční úvěrové pojišťovny nemají zájem působit, tedy především na střednědobé a dlouhodobé exportní úvěry a na teritoria s vyšší mírou politického rizika. Tato pravidla rovněž zajišťují, že si vývozci z jednotlivých zemí nemohou konkurovat rozsahem státní podpory, ale výlučně kvalitou a cenou zboží a služeb.

121

Hlavní úlohou EGAP je poskytování pojištění vývozních úvěrů se státní podporu českým exportérům, investorům a bankám v případě, kdy kvůli rizikům spojeným s financováním úvěrů (střednědobé a dlouhodobé úvěry do teritorií s vyšší mírou rizika) by nebyli schopni najít komerční pojištění na trhu. To je především v případech vývozu velkých investičních celků, energetických, strojních a technologických zařízení či dopravních staveb a investic na úvěr se splatností delší neţ dva roky. Uţ tak vysoké riziko těchto rozsáhlých projektů je zpravidla ještě zvýšeno skutečností, ţe poskytnutý úvěr má splácet dluţník v zemi s vyšší mírou teritoriálního rizika. Státní podpora v úvěrovém pojištění spočívá právě v moţnosti takové (tzv. trţně nepojistitelné) riziko pojistit a umoţnit tak uzavření a realizaci jinak po všech stránkách kvalitně připravených vývozních projektů. Je to standardní prorůstový i protikrizový nástroj s velmi rychlou návratností vloţených prostředků, pouţívaný ke stimulaci ekonomiky ve všech vyspělých zemích.

ito

va

t"

EGAP jako státní instituce má větší schopnost nést riziko plynoucí z její činnosti v porovnání s privátními institucemi. Je napojená na státní rozpočet, takţe není předmětem přímé hrozby bankrotu. Proto, pokud se EGAP rozhodne poskytnout pojišťění na určitý projekt, působí to jako pozitivní signál pro privátní instituce, který potvrzuje kvalitu resp. důvěryhodnost daného projektu.51 EGAP tak nezpochybnitelně pomáhá zvyšovat konkurenceschopnost českých vývozců na mezinárodních trzích.

-n ec

V roce 2010 byl pojištěn vývoz do 54 zemí světa (zejména zemí z rizikových kategorií 3,4 a 5, coţ je obdobné jako u ČEB). Situace se opět mírně změnila v porovnání s rokem 2009, kdy objem pojištěných úvěrů do Ruské federace a zemí SNS tvořil téměř 50 %. V roce 2010 se dostávají do popředí spíše země jako Turecko, Ázerbájdţán, Vietnam a Indie, co lze hodnotit jako velice pozitivní trend v návaznosti na potřebnou diverzifikaci českého exportu.

ac i

V sektorové struktuře podle nomenklatury SITC jednoznačně vede kategorie 71, 72, 73 – stroje a zařízení pro výrobu energie, stroje pro určitá odvětví průmyslu, kovozpracující stroje (shodné s odvětvovou strukturou ČEB), podíl skupiny 7 přesáhl v roce 2010 80 %.

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 46: Pojistné smlouvy podle jednotlivých zemí v roce 2010

Zdroj: EGAP: Výroční zpráva 2010

51

Kromě toho je důležitý i fakt, že banky můžou přiradit takto pojištěným úvěrům a zárukám nulovou rizikovou váhu z hlediska pravidel ČNB pro obezřetné chování bank. To umožňuje bankám poskytovat tyto úvěry levněji a v řadě případů umožňuje exportérům vůbec přístup k těmto úvěrům, protože bankám je takto nabízené zajištění, které by za jiných okolností musel poskytnout exportér zástavou svých aktiv.

122

2.5.1 Financování Účetně uzavřel EGAP rok 2010 se ziskem 377 mil. Kč. Na pojistném se vybralo 2 258 mil. Kč a na pojistných plněních vyplatilo 1 510 mil. Kč. Z toho 763 mil. Kč připadlo na výplaty pojistných plnění v souvislosti se selháním a následnou insolvencí PA EXPORT, a.s., dodavatele elektráren Balloki a Muridke v Pákistánu. Výši vyplacených pojistných plnění výrazně ovlivnily také škody plynoucí z nesplácených úvěrů na vývoz nejrůznějšího zboţí na Kubu. V roce 2010 z toho titulu vyplatil EGAP 217 mil. Kč. V obou případech nešlo o nové pojistné události, ale o pokračující úhradu škod z let minulých, stejně jako u srbské elektrárny Kolubara, sklárny a betonárky na Ukrajině, cementárny v Tádţikistánu a dalších. V roce 2010 EGAP také začal vyplácet pojistné plnění v důsledku pojistné události způsobené neschopností kazašské banky Bank Turan Alem (BTA) splácet úvěr na vývoz cementárny do Kazachstánu. Zpětně se EGAPu podařilo vymoci pohledávky za 63 mil. Kč.

ito

fo rm

ac i

-n ec

Obrázek 47: Předepsané pojistné EGAP v letech 2001 - 2010 (mil. Kč)

va

t"

Na následujících dvou grafech je uveden vývoj výše předepsaného pojistného pojistných plnění EGAP. Vidíme, ţe v letech 2002 – 2005 byla výše předepsaného pojistného niţší neţ pojistná plnění, tento trend je ovšem od roku 2006 opačný.

"P

ro

in

Obrázek 48: : Pojistná plnění EGAP v letech 2001-2010 (mil. Kč)

Tabulka 21: Vývoj zisku EGAP v letech 2005 - 2010 (tis. Kč)

ZISK Dotace ze státu Zdroj: EGAP

-

2005 41 038

2006 798 562

2007 905 897

123

2008 624 778

2009 - 2 110 596 700 000

2010 377 331

EGAP od počátku své činnosti získala dotace ze státního rozpočtu do pojistných fondů v celkové výši 5,6 mld. Kč (v roce 2009 výjimečně 700 mil. Kč). Tyto dotace, které slouţí především na splnění poţadavků na kapitálovou přiměřenost52, umoţnili pojistit vývozní úvěry jiţ v celkové hodnotě přesahující 400 mld. Kč. To znamená, ţe kaţdá koruna ze státního rozpočtu vloţená do pojistných fondů EGAP podpořila více neţ 70 krát vyšší hodnotu vývozních úvěrů.53 Dopad na českou ekonomiku to mělo ale ještě vyšší, a to díky multiplikačnímu efektu pojištění se státní podporou, protoţe pojistka EGAP kryje většinou pouze část hodnoty vývozního kontraktu. Celková hodnota vývozu podpořeného pojištěním je tedy vyšší neţ hodnota uzavřených pojistných smluv.

va

t"

Součástí národního protikrizového plánu na zmírnění růstu nezaměstnanosti a udrţení stability veřejných financí, přijatého českou vládou v únoru 2009, byla také podpora exportu prostřednictvím EGAP. Koncem roku 2009 posílil stát pojistné fondy dotací ve výši 700 miliónů korun a v zákoně o státním rozpočtu pro rok 2010 navýšil pojistnou kapacitu na 200 miliard korun (proti předchozím 150 mld. Kč).

-n ec

ito

Po celý rok 2009 EGAP uplatňoval celou sadu protikrizových opatření, z nichţ nejvýznamnější bylo dočasné zvýšení pojistného krytí u vývozních úvěrů z 95 aţ na 99 % (zároveň ČEB zmobilizovala významnejší zdroje), coţ usnadnilo českým vývozcům přístup k finančním zdrojům pro jejich projekty i za situace, kdy banky vlivem krize výrazně zpřísnily kritéria pro financování jednotlivých záměrů. Vedle zvýšeného zájmu o úvěrové pojištění v důsledku rostoucích obav z rizika moţného nezaplacení za dodané zboţí nebo sluţby zahraničním kupujícím, přispělo zvýšení pojistného krytí k dosaţení do té doby nejvyššího pojištěného objemu úvěrů, investic a bankovních záruk.

"P

ro

in

fo rm

ac i

V letech 2007 – 2010 prudce vzrostli roční objemy pojištěných vývozních úvěrů, zahraničních investicí a bankovních záruk EGAP (Graf č. 3). V roce 2010 uzavřel EGAP celkový objem 67 169 mil. Kč pojistných smluv, pojistná angaţovanost54 tak vzrostla na 155,9 mld. Kč. (Dvě třetiny z toho představují rozsáhle vývozy – obchodní případy s pojistnou hodnotou vyšší neţ 1 mld. Kč.) To bylo prozatím nejvíc v dosavadní historii pojišťovny.

52

Tzn., že tyto dotace nejsou primárně určeny k vyplacení pojistných událostí, jako se některé subjekty mylně domnívají. Pojistné události se vyplácejí z pojistného, které se vybírá od exportérů. Za rok 2010 předepsala EGAP 2 258 mil. Kč pojistného a vyplatila na pojistném plnění 1 510 mil. Kč. 53 EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 54 Pojistná angažovanost představuje souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnotu smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty.

124

t"

Obrázek 49: Vývoj celkového objemu pojistných smluv (mil. Kč)

va

Zdroj: EGAP

 

českým exportérům se na rizikových trzích – hlavně v zemích SNS – daří a stále více exportérů na nich hledá uplatnění; trhy zemí mimo OECD i navzdory ekonomické krizi relativně rychle rostou a s nimi i potenciál odbytu českého zboţí a sluţeb na těchto trzích; čeští exportéři v posledních několika letech v řadě případů "vyrostli" z pozice subdodavatelů zahraničních firem do pozice hlavních dodavatelů velkých investičních celků.55

-n ec



ito

Na základě informací od EGAP by měl tento trend minimálně v blízké budoucnosti pokračovat. Obecné důvody, o něţ se opírá předpoklad další poptávky po státním pojištění exportu, jsou:

"P

ro

in

fo rm

ac i

K tomuto stavu zásadně přispěla globální hospodářská krize, jíţ byly váţně zasaţeny zahraniční banky – buď zkrachovaly anebo potřebovaly finanční pomoc od svých vlád. Vzrostla tak nejistota na mezibankovním trhu a banky si přestali vzájemně poskytovat půjčky. Tím klesla i dostupnost fondů pro exportní financování v zahraničí a vytvořila se tak příleţitost pro konkurenty na dočasně opuštěných exportních trzích. Český bankovní sektor nebyl bezprostředně zasaţen finanční krizí, ale byl ovlivněn zejména poklesem poptávky nejvýznamnějších obchodních partnerů ČR v rámci EU. Čeští exportéři zvýšili úsilí o proniknutí na trhy mimo EU, kde vyuţili dočasně vzniklou mezeru ovlivněnou problémy bank zahraničních exportních konkurentů a jejich averzi vůči riziku k trhům EU. Zejména u českých strojírenských firem vzrostla konkurenceschopnost při získávání a realizaci velkých investičních celků v zahraničí a české banky se naučili lépe financovat export. Tyto předpoklady zůstaly zachovány i při sníţení pojistného krytí zpět na úroveň 95 % v roce 2010, a to i díky tomu, ţe čeští exportéři se jiţ na zahraničních trzích etablovali a jsou schopni realizovat větší a náročnější projekty. V činnosti EGAP došlo ještě k další změně, a to trvalého charakteru. Z principu podpory vývozu zboţí a sluţeb národního původu přešel na princip podpory vývozu zboţí a sluţeb v národním zájmu. Zatímco dříve bylo moţné pojišťovat pouze vývozce se sídlem v České republice, od 4. září 2009 lze za stejných podmínek pojišťovat i jejich dceřiné společnosti v zahraničí, neboť jejich dodávky povaţujeme za zboţí nebo sluţby českého původu. Tato změna byla motivována snahou ještě více zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů zboţí a sluţeb na mezinárodních trzích.

55

EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

125

EGAP, podobně jako všechny ostatní subjekty na finančním trhu, podléhá regulatorním poţadavkům stanoveným ve vyhlášce Ministerstva financí ČR, a proto musí drţet likvidní rezervy ve výši 8 % pojistné angaţovanosti. Právě tyto poţadavky způsobují nedostatek regulatorního kapitálu, jenţ EGAPu neumoţňuje krytí zvýšené poptávky po státním pojištění. Jako řešení této situace se navrhuje přidělení další dotace pro EGAP (t.j. částka, jejíţ se dorovná rozdíl mezi vybraným pojistným a poţadavky na kapitálovou přiměřenost), která by umoţnila zvýšení regulatorního kapitálu, díky jemuţ by mohla EGAP zvýšit svou pojistnou angaţovanost v reakci na stále rostoucí poptávku českých vývozců.

Pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru

ito

va

t"

2.5.2 Pojistné produkty EGAP dnes svými pojistnými produkty pokrývá kompletní spektrum potřeb vývozců i jejich financujících bank. Nabídka se od zaloţení EGAP průběţně rozšiřovala a dnes obsahuje, kromě pojištění vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů, coţ jsou typické produkty státních úvěrových pojišťoven, také pojištění úvěrů na předexportní financování výroby a nově i na předexportní financování komercializace výsledků vědy a výzkumu, pojištění investic českých podnikatelů v zahraničí a rovněţ úvěrů na jejich financování a také pojištění záruk vystavovaných bankami za české vývozce. EGAP tak svým pojištěním kryje celou škálu rizik, s nimiţ se vývozce setkává při přípravě a realizaci vývozního kontraktu.

-n ec

Vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý vývozcem zahraničnímu dovozci formou odkladu platby za dodané zboţí nebo sluţby. U krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru můţe být platba odloţena nejdéle po dobu 2 let. Vývozní dodavatelský úvěr nemá charakter bankovního úvěru a pojištěným je přímo vývozce proti riziku, ţe zahraniční dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dluţnou částku.

ac i

Pojištění bankou financovaného krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru

in

fo rm

Bankou financovaným vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr, poskytnutý vývozcem zahraničnímu dovozci formou odkladu platby za dodané zboţí nebo sluţby, který následně od vývozce odkoupí banka bez moţnosti zpětného vrácení. U krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru můţe být platba odloţena nejdéle po dobu 2 let. Pojištěným je banka proti riziku, ţe zahraniční dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dluţnou částku. Pojistnou smlouvu podepisuje také vývozce, který se zaručuje, ţe splní všechny své závazky a ţádným způsobem neohrozí splacení úvěru. Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru

"P

ro

Vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý vývozcem zahraničnímu dovozci formou odkladu platby za dodané zboţí nebo sluţby. U střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru je splatnost delší neţ 2 roky. Vzhledem k tomu se podmínky pojištění řídí pravidly Konsensu OECD, jeţ mj. vyţadují, aby zahraniční dovozce zaplatil minimálně 15% předem. EGAP si také vyhrazuje právo vyţadovat od vývozce předloţení posudku o vlivu vývozu na ţivotní prostředí v zemi dovozce. Vývozní dodavatelský úvěr nemá charakter bankovního úvěru a pojištěným je přímo vývozce proti riziku, ţe zahraniční dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dluţnou částku. Pojištění bankou financovaného střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěr Bankou financovaným vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr, poskytnutý vývozcem zahraničnímu dovozci formou odkladu platby za dodané zboţí nebo sluţby, který následně od vývozce odkoupí banka bez moţnosti zpětného vrácení. U střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru je splatnost delší neţ 2 roky. Vzhledem k tomu se podmínky pojištění řídí pravidly Konsensu OECD, jeţ mj. vyţadují, aby zahraniční dovozce zaplatil minimálně 15% předem. EGAP si také vyhrazuje právo 126

vyţadovat od vývozce předloţení posudku o vlivu vývozu na ţivotní prostředí v zemi dovozce. Pojištěným je banka proti riziku, ţe zahraniční dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dluţnou částku. Pojistnou smlouvu podepisuje také vývozce, který se zaručuje, ţe splní všechny své závazky a ţádným způsobem neohrozí splacení úvěru. Pojištění vývozního odběratelského úvěru

va

t"

Vývozním odběratelským úvěrem je úvěr poskytnutý bankou zahraničnímu dovozci na nákup zboţí nebo sluţeb. Banka zaplatí vývozci a dluţná částka je poté v pravidelných termínech daných úvěrovou smlouvou splácena zahraničním dovozcem. V některých případech je příjemcem úvěru a následně dluţníkem banka zahraničního dovozce. Splatnost vývozního odběratelského úvěru je delší neţ 2 roky. Vzhledem k tomu se podmínky pojištění řídí pravidly Konsensu OECD, jeţ mj. vyţadují, aby zahraniční dovozce zaplatil minimálně 15% předem. EGAP si také vyhrazuje právo vyţadovat od vývozce předloţení posudku o vlivu vývozu na ţivotní prostředí v zemi dovozce. Pojištěným je banka proti riziku nesplácení poskytnutého vývozního odběratelského úvěru ve stanovených termínech.

ito

Pojištění potvrzeného akreditivu

ac i

-n ec

Dokumentárním akreditivem je písemný závazek banky zahraničního dovozce zaplatit vývozci po předloţení předepsaných dokumentů za dodané zboţí nebo sluţby. Vystavený dokumentární akreditiv potvrzuje banka vývozce a ručí tak za závazek banky zahraničního dovozce. Pojištěným je potvrzující banka vývozce proti riziku majetkové újmy v důsledku celkového nebo částečného nezaplacení podle podmínek potvrzeného dokumentárního akreditivu. Pojištění se vztahuje i na případ tzv. tichého potvrzení dokumentárního akreditivu. Vystavující i potvrzující banka kontrolují pouze to, zda jsou předloţeny všechny akreditivem předepsané dokumenty, nikoliv zboţí nebo sluţby, a akreditivní platby jsou zcela oddělené od kupních smluv. Pojištění úvěru na před exportní financování

"P

ro

in

fo rm

Předexportním úvěrem je úvěr poskytnutý bankou vývozci na financování výroby pro export a v případě pozitivní zkušenosti s daným vývozcem i na financování investice pro potřeby výroby pro export. Předexportní úvěr můţe být pouţit také na financování komerčního vývoje výsledků vědy a výzkumu pro účely exportu. Pojištěným je banka a pojištění lze sjednat pouze v návaznosti na pojištění některého z typů vývozních úvěrů. Délka splatnosti vývozního úvěru má vliv na to, do jaké výše můţe být pojištěn předexportní úvěr na financování výroby nebo komerčního vývoje výsledků vědy a výzkumu. Při splatnosti do 2 let lze pojistit předexportní úvěr do 85 % a při delší splatnosti do 75 % hodnoty vývozu. Předexportní úvěr na investice do výroby pro export můţe být zase poskytnut pouze v případě, je-li alespoň 75 % výroby určeno pro export a smluvně zabezpečeno splácení alespoň 75 % úvěru. Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí

Investicí v zahraničí je kaţdá majetková hodnota poukázaná do zahraniční dceřiné společnosti v souvislosti s hospodářskými aktivitami českého investora. Můţe se například jednat o výstavbu nové výrobní kapacity na „zelené louce―― stejně jako o koupi jiţ zavedené výroby, o získání majetkového podílu v zahraniční společnosti, nebo o dodatečný kapitál na podporu obchodní expanze zahraniční společnosti. Investice musí představovat dlouhodobý závazek investora na dobu nejméně 3 let. Investorem můţe být jakákoli česká právnická osoba. U investice s potenciálními dopady na ţivotní prostředí si EGAP vyhrazuje právo vyţadovat od investora předloţení odborného posudku. Pojištění chrání investora před rizikem zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození. 127

Pojištění úvěru na financování investic českých právnických osob v zahraničí Úvěrem na financování investice v zahraničí je úvěr poskytnutý bankou na pořízení dlouhodobého hmotného, nehmotného či finančního majetku do zahraniční společnosti, ovládané českým investorem, nebo na akvizici zahraniční společnosti českým investorem a případně i na provozní financování zahraniční společnosti. Pojištěn můţe být pouze úvěr, u kterého je doba od prvního čerpání do konečné splatnosti delší neţ 3 roky. Podmínkou pojištění je rovněţ částečné financování investice z vlastních finančních zdrojů investora ve výši stanovené dohodou mezi EGAP, bankou a investorem (standardně alespoň 25 %). U investice s potenciálními dopady na ţivotní prostředí si EGAP vyhrazuje právo vyţadovat od investora předloţení odborného posudku. Pojištěným je banka proti riziku nesplacení úvěru poskytnutého investorovi nebo jeho zahraniční dceřiné společnosti.

t"

Pojištění prospekce zahraničních trhů

-n ec

ito

va

Prospekcí je činnost exportéra, vedoucí k proniknutí na jeden nebo více nových trhů. Jedná se především o vyuţití reklamy, inzerce a propagačních materiálů, o účast na obchodních akcích v zahraničí, o exportní a marketingové poradenství včetně analýz a rovněţ o právní sluţby, skladování zboţí a certifikaci výrobků a sluţeb v zahraničí. Pojištěným je vývozce proti finančním ztrátám na základě úplného nebo částečného neúspěchu prospekce bez ohledu na to, zda pouţije na prospekci vlastní prostředky nebo úvěr. Pojištěn můţe být pouze vývozce se zavedenou výrobou, který vyrábí zboţí či poskytuje sluţby, pro něţ bude prospekci provádět, po dobu nejméně 24 měsíců. Pojištění je určeno především pro malé a střední podniky. Pojištění proti riziku nemoţnosti plnění smlouvy o vývozu

fo rm

ac i

Riziko nemoţnosti plnění smlouvy o vývozu (tzv. výrobní riziko) spočívá v moţnosti zrušení nebo přerušení smlouvy o vývozu ze strany zahraničního dovozce v průběhu výroby. Důvody mohou být různé, nejenom platební neschopnost zahraničního dovozce nebo odmítnutí převzít dodané zboţí, ale mohou vyplývat také z politické, finanční nebo makroekonomické situace v zemi dovozce. Pojištění kryje riziko vývozce, ţe v důsledku nemoţnosti splnit smlouvu o vývozu utrpí finanční ztrátu, a můţe být sjednáno buď samostatně, nebo v návaznosti na pojištění vývozního, případně předexportního úvěru. Pojištění bankovních záruk vystavených v souvislosti s exportním kontraktem

"P

ro

in

Bankovní zárukou je závazek banky uspokojit beneficienta (oprávněnou osobu) do výše určité peněţní částky podle obsahu a podmínek záruky. Bankovní záruku vystavuje banka na základě poţadavku vývozce ve vazbě na podmínky uzavřené smlouvy o vývozu nebo vyhlášený tendr. Nejčastěji vystavují banky záruky za nabídku českého vývozce (Bid Bond), za vrácení akontační platby od zahraničního dovozce (Advance Payment Bond) a za řádné provedení smlouvy o vývozu (Performance Bond). V souvislosti s podmínkami získání nebo plnění smlouvy o vývozu mohou být vystaveny i jiné typy záruk. Pojištěným je banka proti riziku neoprávněného a fakultativně téţ oprávněného čerpání ze záruky beneficientem, v jehoţ prospěch je záruka vystavena. Tyto výše uvedené produkty jsou určeny všem českým vývozcům, investorům a taktéţ bankám vývozců (včetně ČEB) bez ohledu na jejich velikost po splnění následujících podmínek: 

ţadatel má sídlo na území ČR

128

 

český podíl na celkovém vývozu je minimálně 50 %56 rizika spojená s vývozem jsou komerčně nepojistitelná

ito

va

t"

Obrázek 50: Pojistné smlouvy podle typu pojištění za rok 2010

-n ec

Zdroj: EGAP

"P

ro

in

fo rm

ac i

Největší pojistný objem představují vývozní odběratelské úvěry (typ D) s podílem 54,3 %. Zhruba polovina z nich připadala v roce 2009 na Rusko, v roce 2010 se ale situace změnila. Kromě Ruska směrovali úvěry do Turecka, Slovenska, Ázerbájdţánu a zvýšený zájem byl o Vietnam a Indii. V posledních několika letech se zvýšil význam produktů I a If z důvodu zvýšeného pojištění investic v zahraničí a úvěrů na jejich financování (např. privatizace vodních elektráren a distribučních společností elektrické energie v Gruzii). Následující Graf č. 6 ukazuje, ţe produkty EGAP vyuţívají zejména výrobci a obchodníci, postupně ale narůstá i podíl stavebníků a investorů.

56

EGAP poskytuje pojištění i v projektech, kde podíl českých subdodávek je nižší než 50 %, jedná se ovšem o objemné zakázky ve výši mld. Kč, které mají značný přínos pro ekonomiku ČR. Důležitým faktorem udělení pojištění je výška očekávaného přínosu nejenom pro konkrétního vývozce ale hlavně pro stát. Pro určení českého původu je rozhodující, že vývozcem, který dodávky zahraničnímu kupujícímu fakturuje, je firma registrovaná v ČR anebo její zahraniční dceřiná společnost. Podobně subdodávky, které vývozce nakupuje od jiných českých výrobních firem, jsou považovány za dodávky českého původu. Požadavek českého původu tovarů a služeb je splněná i v případě subdodávek, které vývozce, případně jeho český subdodavatel, sice nakupuje v zahraničí, ale dále je ve výrobě pro vývoz zhodnocuje. Pro stanovení požadovaného podílu jsou jako zboží a služby zahraničního původu považované výhradně také subdodávky, které vývozce nakupuje v zahraničí a kupujícímu je pouze předprodává.

129

t"

Obrázek 51: Členění podle typu vývozce za smlouvy uzavřené v období 2001 - 2010

va

Zdroj: EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

-n ec

ito

Pojištění proti krátkodobým komerčním rizikům nezaplacení v důsledku platební neschopnosti či platební nevůle domácího nebo zahraničního kupujícího poskytuje Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (KÚP) spoluvlastněná EGAP a belgickou úvěrovou pojišťovnou Ducroire - Delcredere SA. N.V. V dubnu roku 2007 schválila vláda prodej 66% podílu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP) ve společnosti Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. (KÚP) strategickému partnerovi, předloţený společně belgickou úvěrovou pojišťovnou Ducroire - Delcredere SA. N.V. a italskou úvěrovou pojišťovnou SACE BT SpA (Ducroire & SACE) v rámci veřejného výběrového řízení.

fo rm

ac i

Po prodeji majoritního podílu v KÚP se EGAP zaměřil na další rozvoj pojistných sluţeb se státní podporou, na zjednodušení, zrychlení a vyšší transparentnost vnitřních rozhodovacích procesů v zájmu urychlení vyřizování ţádostí o pojištění. Jedním z hlavních kroků v tomto směru bylo vyčlenění z obchodního úseku a posílení útvaru analýzy pojišťovaných rizik a vybudování zcela nového systému pro trvalou identifikaci, měření, monitorování a řízení rizik, která na sebe od bank a vývozců EGAP přebírá.

"P

ro

in

2.5.3 Podpora MSP Podle níţe uvedeného grafu, který demonstruje podíl MSP na celkové pojistné angaţovanosti je zřejmé, ţe EGAP se zaměřuje především na velké exportéry, kteří nesou dlouhodobá rizika spojená s vývozem investičních celků, strojových celků, technologií apod. Zatím, co byli kdysi pro EGAP obchodní případy s pojistnou hodnotou převyšující 1 mld. Kč ojedinělé, za poslední tři roky se začala situace měnit. V roku 2009 představovali rozsáhlé vývozy nad 1 mld. Kč dokonce více neţ dvě třetiny celkového pojištěného objemu vývozů.

130

va

t"

Obrázek 52: Podíl MSP na celkové poistné angaţovanosti EGAP pro smlouvy v období 2001 - 2010

ito

Zdroj: EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legistlativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

Malé a střední podniky představují pro EGAP ale taktéţ významnou klientelu a podpora jejich vývozních aktivit patří k prioritám pojišťovny. Vzhledem k mezinárodním pravidlům pro státem podporované vývozy, omezujících působnost státních úvěrových pojišťoven pouze na tu část trhu, kterou nepokrývají komerční úvěrové pojišťovny, leţí těţiště podpory MSP ze strany EGAP zejména v oblasti předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportními kontrakty. Rychlost vyřízení úvěru pro financování výroby pro export, případně záruk, bez kterých není moţné o vývozní kontrakt velmi často ani usilovat, patří mezi rozhodující faktory a EGAP proto ve spolupráci s některými bankami nabízí MSP administrativně výrazně zjednodušený postup při pojišťování úvěrů na před exportní financování výroby pro export nebo na financování investice do výroby pro export, bankovních záruk za závazky vývozce v souvislosti s podmínkami získání nebo plnění smlouvy o vývozu. Dohoda s bankami sjednocuje rating vývozců, tj. proces analýzy a vyhodnocení rizikovosti firem ţádajících o před exportní úvěr nebo bankovní záruku. Na rozdíl od běţné praxe, EGAP nezkoumá bonitu klienta, ale přebírá rating zpracovaný bankou a je-li ve stanoveném limitu, pojišťuje před exportní úvěr nebo záruku automaticky. Doba potřebná k vyřízení pojistky se zkracuje na nezbytné minimum a vývozce šetří čas i peníze neboť pojistné se sniţuje o část nákladů vynaloţených vývozcem na vstupní audit vývozního kontraktu nezávislou inspekční společností a po prvním bezeškodném obchodním případu klesá pojistná sazba i spoluúčast. Zjednodušený způsob pojištění předexportního financování a bankovních záruk nabízí EGAP ve spolupráci s těmito bankami: Česká exportní banka, Česká spořitelna, Komerční banka, LBBW Bank CZ, Commerzbank, UniCredit Bank, Citibank.

"P

S Českou exportní bankou, Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a komerčními bankami spolupracuje EGAP na produktu určeném speciálně pro malé a střední podniky, které jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt vyuţívá synergického efektu vzájemné součinnosti, kdy státní instituce validují důvěryhodnost a bonitu subdodavatele z kategorie MSP a tím významně omezují rizika komerčních bank při financování výroby pro export. Pokud jde o pojištění rizika nezaplacení faktury za dodané zboţí či sluţby, záleţí na délce splatnosti a zemi kupujícího. Odklad platby aţ do dvou let kupujícímu v komerčně pojistitelné zemi (např. všechny země EU a OECD) je standardně pojišťován komerčními úvěrovými pojišťovnami, mj. KUPEG úvěrovou pojišťovnou EGAP, a.s., dceřinou společností EGAP. Blíţe o těchto institucích bude pojednávat podkapitola 4.4.

131

2.5.4 Typy podpory v resortu průmyslu a souvislosti Typy státní podpory by se jednoduše dali shrnout podle následující tabulky: Tabulka 22: Typy exportní podpory v resortu průmyslu v ČR

Nepřímá podpora

Zastřešující orgán ČEB, EGAP MPO MPO + MZV (OEÚ + ZÚ), CzechTrade, CzechInvest, HK ČR, ICC ČR, SP ČR, AMSP ČR a další MPO, CzechTrade, Česká centra, CzechTourism aj.

t"

Typ podpory Finanční pomoc – úvěry a pojištění Finančná pomoc – výstavy, veletrhy a obchodní mise apod. Informace, poradenství, Vzdělávání

Přímá podpora

va

Propagace ČR v zahraničí

"P

ro

in

fo rm

ac i

-n ec

ito

Zdroj: ICC ČR

132

3

Podpora exportu v ČR mimo resort průmyslu

Třetí kapitola je věnována popisu aktivit a projektů nejdůleţitějších institucí státní správy působících mimo resort průmyslu, které podporují český export, a to ve většině případů nepřímo. Jednotlivé instituce popsány v níţe uvedených podkapitolách jsou: Ministerstvo zahraničních věcí ČR (včetně České rozvojové agentury) příspěvková organizace zřízená při MZV - Česká centra Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a jeho státní příspěvková organizace CzechTourism, a ostatní subjekty: Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

t"

   

ito

va

Podobně jako v druhé kapitole uvádíme u kaţdé výše uvedené instituce základní popis, její projekty, a aktivity, zdroje financování (a to zejména výši dotací ze státního rozpočtu na aktivity spojené s podporou exportu) a v neposlední řadě i vzájemné souvislosti a vazby na další subjekty podpory exportu mimo resort průmyslu.

3.1

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

-n ec

Cílem této kapitoly je shrnout základní produkty a nástroje státu na podporu exportu, která se vykonává mimo resort průmyslu. Informace pro tuto kapitolu jsme čerpali z veřejně dostupných zdrojů.

fo rm

ac i

Ministerstvo zahraničních věcí ČR je ústředním orgánem státní správy pro oblast zahraniční politiky, v rámci které koordinuje vnější ekonomické vztahy ČR. Přispívá k státní podpoře exportu tzv. ekonomickou diplomacií, konkrétně prostřednictvím svých zastupitelských úřadů (ZÚ) v zahraničí.57 Jak bylo jiţ zmiňováno v předešlé podkapitole, zastupitelské úřady mají za úlohu zprostředkovat základní kontaktní údaje na potenciální obchodní partnery a konzultace o ekonomickém prostředí v daném teritoriu.

ro

in

V roce 2010, v souvislosti s rozpočtovými opatřeními nové vlády na rok 2011, došlo ke zrušení některých vybraných ZÚ. Hlavním důvodem jsou vysoké náklady na jejich financování. Podle odhadů MZV je moţné uzavřením jednoho ZÚ ušetřit 5 aţ 8 mil. Kč ročně. V první vlně došlo k zrušení zastoupení ČR v Africe a Latinské Americe s platností od 1. 2. 2011 (týká se to velvyslanectví ve Venezuele, Kongu, Keni, Jemenu, Kostarice a generálního konzulátu v Bombaji). Déle se uvaţuje o uzavření českých velvyslanectví a dalších zastupitelských úřadů ČR v Evropě.

"P

Spolupráce MZV a MPO viz výše v kapitole věnované OÚE.

57

Aktuální seznam ZÚ s příslušnými kontakty je dostupný na domovské internetové stránce www.mzv.cz (panel vlevo). Seznam všech pracovníků OEÚ ZÚ členěných podle jednotlivých zemí je dostupný z http://www.mpo.cz/dokument78332.html

133

3.1.1

Financování

Zdroj: MZV

3.1.2 Projekty Projekty na podporu ekonomické diplomacie

-n ec

ito

va

t"

Obrázek 53: Struktura výdajů MZV na jednotlivé podpory v letech 2008-2010 (mil. Kč)

ac i

V letech 2008-10 vyčlenilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR zvláštní finanční prostředky na podporu ekonomických zájmů ČR v zahraničí formou „Projektů na podporu ekonomické diplomacie―― předkládaných zastupitelskými úřady a generálními konzuláty ČR.

ro

in

fo rm

Pro podporu v r. 2010 byly předem stanoveny regionální i sektorové priority pro předkládání projektů. V případě regionálních priorit šlo o Brazílii, Čínu, Egypt, Indii, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA a Vietnam (tzn. prioritní země Exportní strategie ČR), a dále o země s dlouhodobými vzájemnými tradicemi spolupráce resp. s dalšími politickými aspekty, tedy Bělorusko, oblast Balkánu, Izrael, JAR, Sýrie a země Zálivu. K sektorovým prioritám patřily jak moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou, IT, biotechnologie, environmentální technologie, sluţby atd., tak i obory s dlouhou a silnou tradicí české přítomnosti v dané zemi (např. strojírenství, energetika, automobilový průmysl, doprava, potravinářské technologie apod.).

"P

Celkem bylo schváleno a realizováno 45 projektů ekonomické diplomacie v souhrnné hodnotě 6.591.000,Kč. Pouze ve čtyřech případech byl přitom příspěvek MZV vyšší neţ 300 tis. Kč. Nejčastěji se dotace pohybovala v rozmezí 100 – 200 tis. Kč, přičemţ průměrný příspěvek MZV činil necelých 150 tis. Kč.

134

va

t"

Obrázek 54: Struktura projektů ekonomické diplomacie MZV v roce 2010

ito

Zdroj: MZV

ac i

Propagační akce na podporu českého exportu do Korejské republiky, Prezentace českých firem u příleţitosti konání veletrhu Vietnam International Industrial Fair Česko-japonské IT fórum České technologie pro ţivotní prostředí a obnovitelné zdroje energie v Bulharsku České technologie pro chilské zemědělství a lesnictví Prezentace českých firem z chemického průmyslu a dopravní infrastruktury v Indii

Rozvojová spolupráce

fo rm

     

-n ec

V jejich průběhu české firmy navázaly mnoho nových obchodních kontaktů, proběhla řada seminářů a jednání, které umoţnily českým exportérům představit se zahraničním podnikatelským subjektům a získat důleţité informace a zkušenosti. Celkově se zvýšilo povědomí o České republice, která byla prezentována jako země, jeţ má co nabídnout v mnoha odvětvích a oborech. Příklady akcí podporovaných z projektu:

"P

ro

in

V souladu s mezinárodními doporučeními přistoupila ČR v rámci Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce na období 2010 – 2017 ke stanovení počtu programových zemí na pět: Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko; bilaterální ZRS bude dále realizována rovněţ v zemích projektových: Gruzie, Kambodţa, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko a v zemích dříve programových, s nimiţ bude pomoc pokračovat v jiném rozsahu a zaměření: Angola, Jemen, Vietnam, Zambie. ČR pro léta 2010 - 2017 identifikovala pět prioritních oblastí ZRS: ţivotní prostředí; zemědělství; sociální rozvoj; ekonomický rozvoj; podporu demokracie, lidských práv a společenské transformace. Důraz na řádnou veřejnou správu (good governance), dodrţování lidských práv a šetrnost k ţivotnímu prostředí (s ohledem na změnu klimatu) jsou průřezovými principy, jeţ jsou zohledňovány ve všech rozvojových aktivitách Vzhledem k provázanosti současného světa a komplexnosti problémů nelze rozvojových cílů dosáhnout pouze poskytováním dvoustranné pomoci. Pro zásadní a dlouhodobé zlepšení situace v chudých zemích je nutná koordinovaná globální akce, zahrnující rozsáhlý okruh politik – mezinárodní obchod, opatření v souvislosti se změnou klimatu, daňovou problematiku, boj proti korupci, otázky migrace, bezpečnosti atd. 135

V současném institucionálním uspořádání v souladu se zákonem 151/2010 Sb. se na koordinaci zahraniční rozvojové spolupráce podílejí: Ministerstvo zahraničních věcí připravuje strategické a koncepční dokumenty, kaţdoroční Plány dvoustranné rozvojové spolupráce i střednědobé výhledy; zadává evaluace rozvojových projektů a programů a řídí Českou rozvojovou agenturu. Zastupitelské úřady v prioritních zemích plní významné úkoly při identifikaci a formulaci vhodných projektů i při monitoringu jejich realizace; jsou důleţitým kontaktním místem pro státní a jiné instituce v partnerských zemích i pro české realizátory. Řada úkolů ve vztahu k partnerské zemi vyplývá také ze závazků ČR přijatých v EU.

ito

va

t"

Česká rozvojová agentura zajišťuje realizaci rozvojové spolupráce, včetně identifikace vhodných projektů, jejich formulace, vypisování výběrových řízení (ve formě veřejných zakázek i dotací), podpisu smluv a monitoringu projektů. Působí od 1. ledna 2008 jako implementační agentura pro plnění úkolů v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS), zejména pro přípravu a realizaci bilaterálních projektů ZRS. Doposud obdrţela příspěvky z rozpočtu MZV vyčleněných na podporu rozvojové spolupráce v celkové výši 33,8 mil. Kč do roku 2010.

-n ec

MZV dále spolupracuje s MPO a agenturou CzechInvest v oblasti vědecko-technologické spolupráce na organizaci tzv. Českých technologických dnů. Kaţdoročně pro tyto potřeby uvolňuje řádově 1 mil. Kč. V rámci rozvojové spolupráce realizaci a přípravu dvoustranných rozvojových projektů mezi Českou republikou a prioritními partnerskými zeměmi ZRS ČR má v kompetenci Česká rozvojová agentura.

3.2

ac i

Příspěvkovou organizací Ministerstva jsou Česká centra blíţe popsána v následující podkapitole.

Česká centra

ro

Poslání ČC

in

fo rm

Česká centra (dále „ČC―) jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále jen „MZV") se samostatnou právní subjektivitou, zřízenou v souladu se zákonem č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, v platném znění. ČC jsou nástupnickou organizací Správy zahraničních kulturních zařízení. Ta řídila tzv. kulturní a informační střediska aţ do rozdělení Československa. Vznik prvních středisek se datuje do roku 1949, kdy byla zaloţena střediska v Sofii a ve Varšavě. O zařazení ČC v rámci MZV rozhoduje ministr zahraničních věcí, aktuálně jsou podřízena Sekci ekonomické spolupráce a zahraniční prezentace.

"P

Posláním ČC je prezentace České republiky v zahraničí především v oblasti kultury a vzdělávání, podpory vnějších ekonomických vztahů, prosazování ČR jako atraktivní turistické destinace a zajišťování kvalitního informačního servisu o České republice. V rámci hlavní činnosti stanovené zřizovací listinou rovněţ komplexně spravují svěřený nemovitý a movitý majetek České republiky v zahraničí. Pronajímají nemovitý a movitý majetek, bytové a nebytové prostory, zajišťují sluţby spojené s uţíváním předmětu nájmu a podnájmu, poskytují ubytovací, stravovací a přepravní sluţby. Síť ČC a nejvýznamnější partneři K 1. březnu 2011 působí 22 ČC ve 20 zemích světa. K 28. 2. 2011 ukončila svoji činnost ČC Buenos Aires a ČC Košice. ČC úzce spolupracují se zastupitelskými úřady ČR v zahraničí a se specializovanými agenturami CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism. 136

3.2.1 Financování Příspěvek MZV na aktivity Českých center v roce 2010 tvořil 101,489 mil. Kč. Tabulka 23: Finanční příspěvky MZV na provoz Českých center v letech 2005 - 2010 (mil. Kč)

2005 106,2

Česká centra

2006 103,1

2007 95,1

2008 114,5

2009 120,1

2010 101,5

Zdroj: MZV

3.2.2 Projekty Českých center Role ČC v jednotlivých oblastech působnosti Kulturní sféra a vzdělávání

t"





-n ec

ito

va

V kulturní oblasti se ČC zaměřují na zvyšování povědomí o ČR jako o zemi s bohatým kulturním dědictvím a zároveň schopností vytvářet hodnoty nové. Pořádají výstavy, koncerty, filmové projekce, autorská čtení, přednášky, besedy, semináře či panelové diskuse tak, aby reprezentativně a vyváţeně prezentovala českou kulturní scénu a tím napomáhala k pozitivnímu vnímání ČR v zahraničí nejen na poli kultury. V oblasti vzdělávání nejen informují o moţnostech studia v ČR, ale významná část ČC pořádá téţ kurzy českého jazyka. Proexportní politika a rozvoj vnějších ekonomických vztahů



fo rm

ac i

Organizováním zahraničních prezentací českých firem či poskytováním obchodně-informačního servisu pomáhají ČC tuzemským podnikům v jejich exportním úsilí. Firemní prezentace mají obvykle podobu tiskové konference, školení, semináře či reprezentativního představení produktů. Informační servis je zajišťován zejména prostřednictvím portálu www.export.cz. Specifické sluţby nabízí České centrum – Český dům Moskva, kde je k dispozici široká nabídka Business centra spolu s ubytovacím (pokoje, byty, kanceláře, garáţová stání) a restauračním zázemím. Oblast cestovního ruchu

in

V této oblasti ČC aktivně napomáhají preferenci ČR jako atraktivní turistické destinaci. Poskytují základní informační servis a přednášky. Navíc spolu s partnery organizují kombinované projekty, které představují účinné vyuţití více aktivit, jedná se především o organizaci regionálních prezentací spojující komplexní představení měst a regionů na poli kultury, obchodu i cestovního ruchu.

ro

Sluţby ČC určené českým podnikatelským subjektům

"P

Zázemí pro organizování firemních prezentací nabízejí ČC: Berlín, Brusel, Budapešť, Kyjev, Milán, Mnichov, Moskva, Praha, Sofie, Varšava a Vídeň. Součástí servisu je zajištění prostor a prezentační techniky. ČC Berlín, Moskva, Sofie a Varšava navíc nabízejí ubytování. Některá ČC zajišťují další asistenční sluţby (tlumočení, překlady, pomoc s inzercí apod.).

České centrum – Český dům Moskva České centrum v Moskvě bylo zřízeno v roce 1993 a je dislokováno v prostorách Velvyslanectví České republiky v Moskvě jen několik málo minut pěší chůze od budovy Českého domu. Významnou organizační změnou bylo začlenění Českého centra Moskva do struktury Českého centra-Českého domu Moskva, a to s účinností od 1. července 2008. Jedná se o zcela ojedinělý komplex s naprosto unikátní nabídkou pro české podnikatelské subjekty. Poskytuje jim zázemí pro krátkodobé i dlouhodobé aktivity. 137

Hotelový a bytový komplex Českého domu v Moskvě byl postaven v letech 1983-1985. Česká centra ho převzala k 1. dubnu 2002. Od té doby byly postupně inovovány obsluţné a uţitné plochy a dvě hotelová patra. Byl zasíťován celý areál a vybudována strukturovaná kabeláţ. V květnu roku 2008 byla zahájena rekonstrukce bytových jednotek. Všechny byty budou zrekonstruovány a nově vybaveny do července 2011. Aktuální nabídka

t"

ČC-ČDM nabízí českým podnikatelům a organizacím sluţby zaměřené na podporu jejich exportních aktivit. České podnikatelské subjekty v rámci ČC-ČDM vyuţívají ubytovacího servisu, který zahrnuje pronájem hotelových pokojů i dlouhodobý pronájem bytů a kanceláří s připojením na internet, garáţových stání. Hotelové a restaurační sluţby jsou k dispozici rovněţ českým turistům.

-n ec

ito

va

Nedílnou součástí nabídky ČC-ČDM jsou sluţby oddělení Business centra. Cílovou skupinou jsou nejen firmy podnikající své první kroky v teritoriu, ale celková péče o českého podnikatele, včetně vyhledávání kontaktů na potenciální ruské obchodní partnery, informace o výstavách a veletrzích konaných v Rusku, krátkodobý pronájem kanceláře včetně počítače a připojení k internetu, organizační zajištění seminářů, firemních prezentací a obchodních jednání, tlumočnické a překladatelské sluţby, tisk a kopírování materiálů aj. Business centrum provádí svou činnost ve spolupráci se specializovanými vládními agenturami CzechTrade a CzechTourism, které mají svá zastoupení v objektu ČC-ČDM a s Komorou pro hospodářské styky se SNS. Nové trendy

ac i

Dopady současné krize jsou pro některá zastoupení českých firem limitující. Firmy zmenšují pronajatou plochu a rovněţ sniţují počet zástupců v Ruské federaci. Výše uvedená skutečnost tak umoţňuje uspokojit další zájemce. Dalším viditelným dopadem globální ekonomické situace je sníţení počtu doplňkových společenských akcí – jako jsou koktejly, firemní setkání, prezentace apod.

fo rm

Narůstající zájem o aktuální informace, které pruţně reagují na konkrétní potřeby naší podnikatelské sféry, je reflektován pořádáním diskusních fór a seminářů s odborníky dlouhodobě působícími v teritoriu. V květnu 2011 se bude z iniciativy Českého centra- Českého domu Moskva konat jiţ sedmé diskusní fórum „Podmínky pro české podnikatele v Ruské federaci―.

ro

in

Při Českém domě v Moskvě byl v roce 2011 zaloţen Podnikatelský klub sdruţující zástupce českých firem operujících v moskevské oblasti. Jedná se o platformu pro sdílení zkušeností a pro spojování aktivit k odstraňování bariér vzájemné spolupráce s ruskou stranou.

"P

V poslední době se v souvislosti s myšlenkou veřejné obchodní diplomacie hovoří o vhodnosti vytváření „Českých― či „Národních domů―. Bylo by přínosem, kdyby do budoucna byla Česká republika v zahraničí prezentována pomocí multifunkčních celků, které by zahrnovaly v sobě spojení diplomacie, kultury, obchodu, za přispění hotelového a restauračního zázemí. České centrum-Český dům Moskva můţe poslouţit jako funkční model. Český dům v číslech:    

2,5 km od Rudého náměstí rozloha objektu 13.000 m² 125 kanceláří 128 bytů 138

    

3.3

87 hotelových pokojů s kapacitou 127 lůţek 2 restaurace 1 bar 1 lékařská ambulance – dislokované pracoviště Nemocnice Na Homolce cca 100 akreditovaných českých firem

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

t"

Na prosazování vnějších ekonomických zájmů se dále podílí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), které má kompetence v oblasti cestovního ruchu a v rámci EU zastřešuje zájmy územních samosprávních celků. Cestovní ruch se podílí na tvorbě HDP ČR z více neţ 3 % a devizové příjmy z cestovního ruchu překračují 100 mld. Kč ročně.

ac i

-n ec

ito

va

Pro období 2007–2013 bylo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky ustanoveno centrálním metodickým a koordinačním orgánem politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Plní tedy úlohu Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy v ČR financované ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Je hlavním partnerem Evropské komise v ČR. MMR ČR také zajišťovalo koordinaci zpracování Národního rozvojového plánu a Národního strategického referenčního rámce. V oblasti podpory MSP má Ministerstvo pro místní rozvoj v kompetenci regionální podporu podnikání. Tento fakt se promítl v rámci programu SROP – Společný regionální operační program, financovaného z Evropských strukturálních fondů. Program byl bohuţel platný pouze pro období 2004 – 2006. Jeho cílem bylo zvýšit prosperitu vybraných cílových regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel; a dále vytvářením nových pracovních příleţitostí. Podpora MSP probíhá také zprostředkovanou formou – např. ministerstvo poskytne prostředky na rekultivaci brownfieldů, ve kterém mohou následně rozvíjet své aktivity místní podnikatelé. Velkým přínosem pro MSP je také nepřímá podpora ministerstva a to právě zadáváním zakázek, vytvářením příleţitostí v mnohdy problémových regionech.

fo rm

V květnu 2006 byla schválena Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013, kde je uvedeno několik priorit souvisejících s podporou podnikání, exportu a inovací. Mezi tyto priority patří například Zvyšování konkurenceschopnosti malého a středního podnikání, Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech, Tvorba pracovních míst atp.

"P

ro

in

Jako příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR byla vytvořena agentura CzechTourism za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu. V zahraničí má 27 zastoupení a její činnost je částečně vykonávána zahraničními soukromými subjekty. Propaguje Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu, koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami realizovanými podnikatelskými subjekty a rozvíjí marketingovou strategii pro produkty cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu.

3.4

CzechTourism

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism je státní příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. CzechTourism se v rámci podpory příjezdového a domácího cestovního ruchu zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika, ale i další témata: bohatství historie, záţitková a aktivní dovolená. Kromě těchto zmíněných oblastí CzechTourism dlouhodobě propaguje v domácím cestovním ruchu regionální akce, které byly vybrány ve spolupráci se zástupci krajů. 139

K září 2001 působí celkem 21 zastoupení příspěvkové agentury CzechTourism v zahraničí. Níţe uvedená tabulka ilustruje výši příspěvků Ministerstva pro místní rozvoj vyčleněných pro provoz agentury CzechTourism. Obrázek 55: Financování ČC (tis. Kč)

2007 359 433 6 900 49 403 4 389 N\A

2008 372 005 2 100 N\A N\A N\A

3.5

Ostatní subjekty (MF, MŢP, MV, MZe, MF...)

2010 411 516 16 654 N\A N\A 155 896

va

Zdroj: ČC

2009 392 342 873 N\A N\A 20 975

t"

Nerinvestiční příspěvek MMR Investiční příspěvek MMR Projekt SROP - neinvestiční příspěvek Projekt SROP - investiční příspěvek Neinvestiční příspěvek na projekty IOP

2006 271 226 5 700 N\A N\A N\A

ito

Více k této kapitole v souvislosti s financováním z evropských fondů je uvedeno v kapitole č. 3.

-n ec

Ministerstvo financí ČR

Ministerstvo financí ČR sjednává ve své gesci mezinárodní dohody o podpoře a ochraně investic a o zamezení dvojímu zdanění, dále realizuje mezinárodní aktivity v oblasti v oblasti celní a daňové a v oblasti pohledávek a závazků státu vůči zahraničí. Ministerstvo zemědělství ČR

fo rm

Ministerstvo ţivotního prostředí

ac i

Taktéţ Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) jako ústřední orgán státní správy realizuje marketingové aktivity na podporu českých zemědělských výrobků v zahraničí.

in

Ministerstvo ţivotního prostředí ČR (MŢP) sleduje dále hospodářské procesy z hlediska dopadů na ţivotní prostředí. Prostřednictvím programů zahraniční rozvojové spolupráce propaguje v zahraničí české technologie a know-how, a to především v méně vyspělých zemích. MŢP, mimo jiné, provozuje i Databázi českých environmentálních technologií a sluţeb.

"P

ro

Obecně platí, ţe činnost kaţdého ústředního orgánu státní správy má ve větší či menší míře zahraniční prvek, díky němuţ se vůči ekonomické diplomacii dostává do role jejího spolutvůrce či uţivatele. Příkladem je Ministerstvo kultury ČR, které samo a prostřednictvím kulturních institucí propaguje Českou republiku v zahraničí a napomáhá tak podpoře hospodářských zájmů ČR v zahraničí. Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo vnitra ČR provozuje informační portál veřejné správy ČR – www.portal.gov.cz

Pro podnikatele je cenným informačním zdrojem, neboť na jedné webové adrese přináší řadu informací určených přímo podnikatelům. V prvním případě, tj. podpora podnikání, poskytuje portál podnikatelům informace např. o podpoře podnikání ve vybraných regionech, podpoře zaměstnanosti. Ve druhém případě, tj. v nabídce informací uţitečných pro podnikatele portál nabízí řadu přístupů do různých databází, např.: platných zákonů, obchodního rejstříků, rejstříku ţivnostenského podnikání, katastru nemovitostí, Czechpointu apod. 140

Portál ovšem přináší adresáře institucí veřejné správy a celou řadu informací, které nemusí být pravidelně vyuţívány, nicméně jsou soustředěny na jednom místě:     

databáze patentů, uţitných vzorů, průmyslových vzorů databáze ochranných známek celní předpisy a společný celní sazebník EU informace a legislativa ochrany spotřebitele sektorové informace z oblasti např. ochrany ţivotního prostředí, financí, školství, práce a sociálních věcí apod.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

va

t"

Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí



481,4 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických sluţeb a Programu podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností); 5 664,6 mil. Kč. v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované úřady práce (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa, příspěvek na zpracování, pří přechodu na nový podnikatelský program, projekt „Vzdělávejte se!―, regionální cílené programy). Z toho 4 174,6 mil. Kč bylo financování z Evropského sociálního fondu.

fo rm

ac i



-n ec

ito

MPSV poskytlo prostředky aktivní politiky zaměstnanosti s nepřímým vlivem na podporu podnikání (rovněţ prostřednictvím úřadů práce). Hlavním cílem aktivní politiky zaměstnanosti realizované Ministerstvem práce asociálních věcí – sekcí politiky zaměstnanosti a trhu práce – je řešení problémů nezaměstnanosti a lze ji povaţovat pouze za nepřímou podporu podnikání. V roce 2010 bylo na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje i rozvoj podnikání, vyčerpáno:

"P

ro

in

Celkem bylo tedy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloţeno 6 171,5 mil. Kč.

141

4

Funkční spolupráce státní správy ČR s podnikatelskou veřejností

Vedle veřejných institucí působí v oblasti podpory exportu i řada nevládních a soukromých organizací, které se větší či menší mírou angaţují v oblasti podpory podnikání, exportu, inovací apod. V rámci čtvrté kapitoly jsme se proto zaměřili na širší okruh institucí, které můţou být jakkoliv svými projekty a aktivitami nápomocné českým firmám při jejich exportu na zahraniční trhy:



t"



Komory (Mezinárodní obchodní komora v ČR, Hospodářská komora ČR, Komora SNS) Asociace, společnosti a svazy (Asociace malých a středních podniků ČR, Národní agentura pro rozvoj podnikání, Association for Foreign Investment, Svaz průmyslu a dopravy ČR, CEBRE, Česká exportní agentura, PAK Consulting, Informační portály Euractiv.cz a Podnikatel.cz) Banky (Českomoravská záruční a rozvojová banka, Komerční banka, Česká spořitelna, Raiffeisenbank, ČSOB, Unicredit Bank, GE Money Bank) Financování venture kapitálem (CVCA, Business Angels)

va

 

-n ec

ito

Popisujeme a uvádíme zde nejenom aktivity svazů, komor a asociací podporující podnikání v ČR ale zároveň i soukromých bankovních či nebankovních subjektů, které poskytují významné prostředky na financování obchodu českých firem. Uvádíme zde taktéţ příklady financování venture kapitálem či financování projektů prostřednictvím tzv. business angels, jelikoţ se domníváme, ţe synergie těchto subjektů se subjekty státu, které financujícími český export je absolutně nevyhnutná a ve vyspělých zemích běţná. V České republice bohuţel zatím neexistuje dostatečně rozvinuté podnikatelské prostředí, kde by tato spolupráce mohla efektivně fungovat, snaţíme se minimálně proto poukázat na důleţitost koordinace i v této oblasti.

Komory

in

4.1

fo rm

ac i

Na závěr této kapitoly taktéţ poukazujeme na rozdílnou poptávku malých a středních podniků a na druhé straně velkých podniků po státních sluţbách a nástrojích zaměřených na podporu exportu. V neposlední řadě se taktéţ zmiňujeme o důleţité a nevyhnutné spolupráci České exportní banky a EGAP společně s komerčními bankami působícími na českém trhu. V rámci této kapitoly jsme vyuţili jak veřejně dostupných zdrojů, tak i informací poskytnutých ze strany MPO, EEIP a.s. a jednotlivých bankovních subjektů.

"P

ro

4.1.1 Mezinárodní obchodní komora v ČR – ICC ČR Prostřednictvím národních výborů ICC podnikatelé přednášejí své názory, stanoviska a názory na představitele nevyšších orgánů, institucí a vlád všech zemí, včetně OSN, OECD, EU, WTO, u kterých má ICC statut poradce na nejvyšší úrovni. ICC vytváří pravidla, podle kterých se provádí mezinárodní obchod a poskytuje řadu sluţeb, které tento obchod usnadňují, např.:     

Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy. Průvodce doloţkami Incoterms 2000. Realizace Incoterms 2000 v dopravě a pojištění. Vzorová mezinárodní kupní smlouva. Incoterms 2010.

142

4.1.2 Hospodářská komora ČR Jedná se o zájmové sdruţení podnikatelů, jehoţ statut a poslání upravuje zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. V původní úpravě tohoto zákona bylo členství v HK v ČR pro podnikatelské subjekty povinné, stejně jako v Německu. Na základě četných diskusí bylo povinné členství poměrně brzy opět zrušeno. V současné době je Hospodářská komora České republiky (dále v textu HK ČR nebo komora) jednou z nejvýznamnějších institucí hájících zájmy nejen svých členů, ale také většiny podnikatelské veřejnosti. Z hlediska celkové koncepce podpory MSP v ČR patří HK ČR díky svému regionálnímu zastoupení a aktivnímu působení mezi nejdůleţitější instituce poskytující podnikatelům poradenské a informační sluţby.

ito

va

t"

Hlavním posláním komory je vytvářet příleţitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Obecně lze říci, ţe podpora malých a středních podnikatelů prostřednictvím HK ČR existuje ve dvou základních formách: poskytování širokého spektra informací pro podnikatele prostřednictvím kontaktních míst v celé ČR a prosazování zájmů podnikatelů ve vztahu ke státní správě či k Evropské unii. Mezi hlavní činnosti HK ČR patří:

    

-n ec

"P



ac i



fo rm



in



informuje o ekonomickém vývoji, hospodářských podmínkách a právních předpisech týkajících se podnikatelských aktivit, zajišťuje hospodářský styk se zahraničím prostřednictvím FITPRO58 (Facilitation of International Trade Procedures), poskytuje své členské základně i podnikatelské veřejnosti poradenské a konzultační sluţby v otázkách spojených s podnikatelskou činností prostřednictvím svých kontaktních míst v regionech, organizuje v rámci své působnosti vzdělávací činnost, profesní vzdělání vč. rekvalifikací, podílí se na řešení problémů zaměstnanosti a na odborné přípravě k výkonu povolání, podporuje školská zařízení, zřízená k tomuto účelu, spolupracuje s orgány státní správy a místních samospráv, zabezpečuje propagaci podnikatelské činnosti svých členů, zřizuje v rámci své působnosti odborné platformy s organizacemi a institucemi na podporu rozvoje podnikání, navazuje a rozvíjí styky s obdobnými institucemi v zahraničí, je členem sdruţení evropských obchodních komor Eurochambres a UEAPME (Evropské asociace ţivnostníků a malých a středních podnikatelů), a na základě dohod spolupracuje s podnikatelskými svazy, zaměstnavatelskými svazy a podobnými sdruţeními.

ro



58

FITPRO je český národní orgán pro usnadňování procedur v mezinárodním obchodě registrovaný v OSN/EHK pracující při HK ČR. Jeho úkolem je vytvářet v České republice podmínky a podporovat zavádění a rozvoj efektivních metod v technologii mezinárodního obchodu, včetně elektronické výměny dat (EDI). Snaží se o podporu používání mezinárodně normalizovaných dokladů, kódů zemí, normalizovaných datových prvků v obchodních dokladech apod., podrobněji viz http://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicnivztahy/fitpro/usnadnovani-procedur-v-mezinarodnim-obchode/fitpro-cesky-narodni-organ-pro-usnadnovaniprocedur-v-mezinarodnim-obchode.aspx

143

Podle aktuálních údajů na webových stránkách HK ČR sdruţuje přibliţně 13.500 členů (právnických i fyzických osob) organizovaných v 65 regionálních a 83 oborových asociací HK ČR. Roční členský poplatek činí 500 Kč pro fyzické osoby a 5.000 Kč pro právnické osoby. Od roku 2004 je HK ČR povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy. Hospodářská komora České republiky chrání zájmy svých členů sdruţujících se prostřednictvím sítě regionálních komor a začleněných ţivnostenských společenstev.

va ito

-n ec

Praha: HK hl. m. Prahy a 3 obvodní HK Jihočeský kraj: Jihočeská HK Jihomoravský kraj: krajská, regionální HK, 6 okresních HK Karlovarský kraj: regionální a 1 okresní HK Královéhradecký kraj: krajská HK Liberecký kraj: krajská a 4 okresní HK Moravskoslezský kraj: krajská a 3 okresní HK Olomoucký kraj: krajská a 5 okresních HK Pardubický kraj: krajská HK Plzeňský kraj, krajská regionální HK a 5 okresních HK Středočeský kraj: krajská a 7 okresních HK Ústecký kraj: krajská a 7 okresních HK Vysočina: krajská a 5 okresních HK Zlínský kraj: krajská a 4 okresní HK

ac i

             

t"

Struktura regionálního zastoupení HK ČR:

fo rm

Do profesních unií HK je začleněno přibliţně 30 ţivnostenských společenstev z nejrůznějších oborů (např. Společenství čerpacích stanic PHM v ČR). Za účelem naplnění svého poslání je HK ČR také zapojena do třech mezinárodních institucí:

ro



EUROCHAMBRES, coţ je organizace zastřešující hospodářské komory ze zemí Evropské unie. UEAPM (Evropská asociace řemesel, malých a středních podniků) – zaměstnavatelská organizace hájící zájmy řemeslníků a MSP na evropské úrovni, Evropského hospodářského a sociálního výboru.

in

 

"P

HK ČR společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR a s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR vytvořily Českou podnikatelskou reprezentaci při EU – CEBRE. CEBRE poskytuje podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě (elektronický bulletin) a podpůrných programech EU, nabízí firmám školení a odborné stáţe v Bruselu pro jejich pracovníky, umoţňuje prezentaci a reklamu firmy, zajistí pracovní schůzky u orgánů Evropské unie. Na zakázku zajišťuje cílený monitoring připravovaných předpisů EU o podnikání, podpoře malých a středních podniků a dalších vybraných oborů. Zastoupení také realizuje cílené průzkumy a podporuje projekty na čerpání prostředků z programů EU, včetně vyhledávání potenciálních zahraničních partnerů.59

59

Viz http://www.komora.cz/hospodarska-komora-ceske-republiky/spoluprace-a-partneri-vzahranici/zastoupeni-v-zahranici/cebre-ceska-podnikatelska-reprezentace-pri-eu/

144

HK ČR a její přínos pro MSP v oblasti podpory podnikání 

Příručka pro podnikání

V roce 2008 vydala HKČR poprvé ucelený přehled základních právních norem důleţitých pro bezproblémový rozjezd či průběh podnikání. Na základě ţádosti lze tuto příručku zdarma získat v elektronické podobě. Kromě právních předpisů z oblasti zaloţení společnosti, získání ţivnosti, pracovněprávních předpisů, ochrany spotřebitele apod., lze v posledním vydání Příručky pro podnikání pro rok 2010 nalézt také informace o vyuţití datových schránek nebo např. společenské odpovědnosti firem. Informační místa pro podnikatele (dále také InMP)

t"





-n ec

ito

va

Jedná se o kontaktní místa HK ČR (v rámci celé ČR je to téměř 100 míst), kde lze získat bezplatně kompletní základní informace důleţité pro podnikání. InMP byla zaloţena ve spolupráci s MPO ČR. Od počátku projektu do poloviny roku 2010 bylo zodpovězeno přibliţně 67,5 tis. podnikatelských dotazů, týkajících se především moţnosti financování rozvoje podniků a vyhledávání obchodních kontaktů. Mezi často kladené dotazy patří rovněţ informace týkající se zahájení podnikání, provozu podniku, o předpisech vztahujících se k prováděné činnosti a informace o podnikání v rámci celé EU a třetích zemích.60 Podpora rozvoje řemesel

Databáze firem a produktů

fo rm



ac i

HK ČR má za jeden ze svých cílů také podporu řemeslných dovedností a jejich propagaci nejen v ČR ale také v zahraničí. Za tímto účelem vzniklo v roce 2007 Národní centrum CzechSkills při HK ČR s moţnou návazností na mezinárodní soutěţ EuroSkills. Soutěţ by měla podpořit také zájem mladé generace o řemesla. Z pohledu MSP lze v této iniciativě spatřovat příleţitost jak snáze získávat kvalifikované a šikovné zaměstnance řemeslných profesí.

Jako nástroj umoţňující rychlou a jednoduchou cestou zjistit nebo ověřit si základní informace o potencionálním obchodním partnerovi nabízí Centrální registr produktů a firem AXIS 4.info. Databáze je dostupná on-line na stránkách komory.

in

HK ČR a její přínos pro MSP v oblasti podpory exportu

"P

ro

Ve spolupráci s agenturou CzechTrade a MPO ČR je připraven projekt „Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2009 – 2012 (dále také SVV). Jeho cílem je posílení konkurenceschopnosti českých firem na trzích v zahraničí prostřednictvím koordinované a kvalitní prezentace na zahraničních výstavách a veletrzích. Pro tento účel můţe kaţdý vystavovatel získat podporu aţ 120.000,- Kč bez DPH na jednu akci na přímé náklady spojené s veletrţní prezentací. HK ČR zajišťuje marketingovou a komunikační podporu v místě konání veletrhu a vyřizuje potřebnou administrativu spojenou s účastí na výstavní akci a ţádostí o podporu.

60

Viz http://www.komora.cz/pomahame-vasemu-podnikani/informacni-mista-pro-podnikatele-1/projektinmp/informacni-mista-pro-podnikatele-4.aspx

145

Podnikatelské mise

  

HK ČR organizuje doprovodné mise oficiálních představitelů státu spojené s pořádáním seminářů pro podnikatele a zajištěním vhodných partnerů ke kontaktním jednáním o moţné spolupráci. Připravuje také bilaterální podnikatelská setkání v zahraničí bez oficiální účasti státních představitelů. HK ČR organizuje návštěvnické mise na mezinárodních veletrzích se zabezpečením bilaterálních jednání českých a zahraničních firem. Organizace katalogových výstav. Přijímání podnikatelských delegací za zahraničí, na základě profilů zahraničních firem jsou na kontaktní jednání zvány vhodné české firmy.

t"



va

Zapojení do programů Evropské unie:

Regionální exportní místa (dále také REM)

-n ec

ito

HK ČR se zapojuje do programů pro malé a střední firmy v rámci EU. Jedná se o efektivní a finančně výhodné navázaní a rozvíjení obchodních kontaktů a podnikatelských aktivit na základě předem připravených kontaktních jednání. Podporují export, výrobní spolupráci, otevírání poboček v zahraničí, spolupráci na třetích trzích apod. HK ČR je národním koordinátorem těchto programů. Jedná se např. o Gateway to Japan, Executive Training Programme Japan, Korea, Asia Invest a v přípravě jsou další61.

"P



in



HK ČR nabízí moţnost podnikatelům zveřejnit jejich obchodní nabídku či poptávku pro zahraniční trhy. Za tímto účelem vyuţívá spolupráce se zahraničními hospodářskými komorami a vlastních webových stránek v anglickém jazyce. Součástí této sluţby, která je zpoplatněná, je také překlad nabídky/poptávky do anglického jazyka. Osvědčení o skutečnostech důleţitých v právních vztazích, vystavování ATA karnetů či dalších certifikátů – jsou další sluţby napomáhající podnikatelům při jejich exportní činnosti. Tyto sluţby jsou zpoplatněné. Konzultace s právními experty na konkrétní reálie vybrané země pro podnikatele podnikající v této zemi.

ro



fo rm

Business Contact System

ac i

REM fungují na principu poskytování sdruţených sluţeb několika institucí zabývajících se proexportními sluţbami (CzechTrade, Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost – EGAP) v kontaktních místech HK ČR po celé republice. Tuto sluţbu vţdy poskytuje kompetentní regionální manaţer v rámci osobního poradenství, nabízeny jsou produkty na podporu exportu uváděné v této kapitole.

4.1.3 Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států Komora byla zřízena Hospodářskou komorou České republiky v roce 1997, jako speciální obchodní komora, jejímţ cílem je podpora českých podnikatelských subjektů v jejich obchodních aktivitách na trzích zemí SNS. Je nestátním, samostatným a nezávislým právnickým subjektem. Členy Komory mohou být právnické i fyzické osoby. V současnosti tvoří členskou základu přibliţně 150 firem.

61

převzato z http://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicni-vztahy/podnikatelske-mise-a-kontaktniakce-1/podnikatelske-mise-a-kontaktni-akce-2/podnikatelske-mise-a-kontaktni-akce.aspx

146

V České republice Komora SNS spolupracuje se státními orgány a institucemi - například: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, zastupitelskými úřady zemí. V zahraničí Komora SNS spolupracuje s českými velvyslanectvími v zemích SNS a s Českými centry – např. s Českým domem v Moskvě. Zástupci Komory SNS se účastní přípravy a jednání Mezivládních nebo Smíšených komisí pro obchodně ekonomickou a vědecko-technickou spolupráci, které jsou ustaveny s Ruskou federací, Ukrajinou, Kazachstánem a s Uzbekistánem.

t"

Komora je schopna pomoci českým podnikatelům (členům i nečlenům) majícím zájem o vstup na trhy SNS během celého procesu přípravy a uskutečnění obchodního případu. Pomoc je poskytována ve formě kompletních informací o podmínkách pro podnikání v zemích SNS či ve formě zprostředkování kontaktů na příslušné experty.

ito

informační a poradenské sluţby, organizuje semináře, kontaktní jednání s podnikateli ze zemí SNS, účast v misích českých podnikatelů do těchto států. zabezpečování víz ve vztazích vůči konzulárním oddělení Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu (nejen pro členy Komory SNS)

-n ec

    

va

Svým členům Komora SNS stabilně poskytuje62:

ac i

Většina uvedených sluţeb je dostupná i pro nečleny. Mezi další zajímavé aktivity Komory SNS patří také pořádání intenzivních kurzů ruštiny či podpora internetové aplikace „Systém i-RU.CZ― Tento systém nabízí denně aktualizované ekonomické a bankovní zpravodajství, analýzy, investiční příleţitosti, výstavy a veletrhy, nabídky tendrů a další informace tříděné podle zemí a regionů.

Asociace, společnosti, svazy

fo rm

4.2

in

4.2.1 Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR (dále jen AMSP) se zaměřuje především na poskytování informací o podpoře exportu, v menší míře pak o podpoře podnikání a o podpoře inovací. Sama také organizuje konference, semináře, webináře a podobné akce na podporu uvedených oblastí.

ro

Podpora exportu

"P

AMSP realizuje Setkání exportérů (poslední bylo 15. 2. 2011 na téma „Jaký bude vývoj exportu v roce 2011―). V říjnu 2010 na téma „Inovace a vzdělávání – budoucnost českého exportu?―. Rovněţ zprostředkovává konzultace firem s obchodními rady a zahraničními kancelářemi CzechTrade. V lednu 2010 organizovala konferenci Podpora exportu v České republice – veřejné a privátní zdroje. Dále realizuje webináře:  

62

Jak obchodovat s Indií? Nové příleţitosti pro české exportéry – veřejné zakázky v rámci evropských projektů (Západní Balkán a Turecko),

převzato z http://www.komorasns.cz/index.php?page=predstaveni

147

      

Pronikání podniků na zahraniční trhy, Financování vývozu malých a středních podniků ve spolupráce s ČEB, Nové programy pro malé a střední podniky vyhlašované Českou exportní bankou. AMSP zveřejnila na svých webových stránkách mj.: Informace o existujících nástrojích pro malé a střední podniky podnikajících v zahraničí, Informaci o praktické příručce provádění řemeslných prací v Německu, Informace o výše podpory České exportní banky v roce 201 pro malé a střední podniky, Informace a stanovisko k otevření německého pracovního trhu od 1. 5. 2011.

va

t"

V září 2009 provedla AMSP ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a dalšími mediálními partnery průzkum „Názory podnikatelů na podporu exportu malých a středních podniků―. Výsledky tohoto průzkumu jsou součástí podkapitoly 4.4. V srpnu 2010 zveřejnilo AMSP závěrečnou zprávu z výzkumného šetření „Zkušenosti podnikatelů a firem s exportem zboţí do zahraničí― ve spolupráci s HSBC bank. I tato zpráva je součástí podkapitoly 4.4.

   

-n ec



ac i



fo rm



většina firem nezná seznam státem podporovaných prioritních zemí zařazených do exportní strategie ČR, v sektoru malých a středních podniků došlo k poklesu zakázek ze zahraničí a také odbytu do zahraničí, pouze 16 % podniků zvýšilo objem exportu, firmy činí úsporná opatření v oblasti investic do marketingu v zahraničí - z toho je doporučen závěr, zesílit podporu zahraničního odbytu ze strany státu, existují výhrady vůči nekompetentní a zdlouhavé práci ekonomických úseků našich ambasád v poradenské činnosti při vstupu na zahraniční trhy, více neţ-li polovina respondentů má výhrady vůči kvalitě obsluhy a kompetenci pracovníků CzechTradu, nízké procento firem vyuţívá soukromých institucí (poradenských a marketingových agentur), z nich je rovněţ nízké procento spokojeno s úrovní poskytnutých sluţeb v oblasti exportu, naprostá většina respondentů nevyuţila sluţeb České exportní banky, a to z důvodu nedostatečnosti nabízených sluţeb a jejich vysoké ceny, většina firem rovněţ nevyuţila sluţeb Exportní garanční a pojišťovací společnosti, opět ze stejných důvodů.

in



ito

Významné závěry z průzkumu:

ro

Podpora podnikání

"P

V této oblasti nebyl realizován cíleně zaměřený průzkum. Částečně lze vyuţít výsledky průzkumů:       

„Názory podnikatelů na protikrizová opatření vlády―, „Názory podnikatelů na Janotův úsporný balíček, administrativní zátěţ a přístup k financím―, „Názory podnikatelů na korupci―, „Názory podnikatelů k pracovní morálce―, „Názory podnikatelů na politiku zaměstnanosti a pracovní právo―, „Názory podnikatelů na elektronickou komunikaci s úřady― a „Návrh opatření AMSP ČR k utlumení dopadů hospodářské krize―.

AMSP realizovala semináře a webináře: 148

      

Workshop Pouţívejte nápady, co porazí rozpočet, ve spolupráci s portálem Malé a střední podniky.cz, Ochrana průmyslového a duševního vlastnictví v ČR a v Rumunsku, Změny v pojištění OSVČ od 1. 1. 2011, Daňové řády od 1. 1. 2011 a změny ve správě dění, Novela zákona o daních z příjmů právnických osob na rok 2011 a daňové přiznání za rok 2010, A další typově podobné semináře, Vymáhání pohledávek v rozhodčím řízení.

Na svých webových stránkách informuje mj. o:

t"

Výzvě MPO programu Progres, Tzv. Evropské iniciativě „Small Business Act―, coţ je rámec opatření EU, který má posílit malé a střední podniky k růstu a tvorbě pracovních míst v členských zemích EU.

va

 

-n ec

ito

AMSP vypisuje grantový program pro členy AMSP o ekonomicky zajímavý projekt. Také realizuje letní školy internetu Online Start pro podnikatele a malé a střední podniky, která doplňuje internetovou universitu stejně zaměřenou. AMSP uspořádala konferenci „Jak udělat z rodinné firmy rodinné stříbro― v dubnu 2010. Ve spolupráci s Google realizovala průzkum zaměřený na zmapování role internetu a online aktivit u malých a středních podniků. Kaţdoročně pořádá akci Den podnikatelů České republiky. Podpora inovací

 

Kurzy a mentoring s Centrem výzkumných programů na přípravu výzkumných projektů do 7. rámcového programu, Efektivní metody online vzdělávání pro firmy a instituce, „Cíleným zlepšováním k úspěchu a konkurenceschopnosti―, zaměřeného na model EFQM.

fo rm



ac i

AMSP se podílí na realizaci online seminářů, tzv. webinářů:

AMSP na svých webových stránkách informuje o: Vzniku nového fondu rizikového kapitálu pro nákup nápadů začínajících firem, Postupu Evropské komise ke zjednodušení přístupu k 7. rámcovému programu pro výzkum.

Technickou konferenci ARaP ve spolupráci s ČVUT, Soutěţ „Investice do nápadu―.

"P

 

ro

AMSP realizuje:

in

 

AMSP je partnerem mezinárodního projektu NU-ROOF k realizaci 7. rámcového programu EU. 4.2.2 Národní asociace pro rozvoj podnikání Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP) byla zaloţena v roce 1996 jako profesní sdruţení Regionálních Poradenských a Informačních Center (RPIC) za účelem podpory rozvoje podnikání v České republice. NARP představuje celorepublikovou síť privátních poradenských a vzdělávacích společností pracujících zejména pro sektor malých a středních podniků. Vybudovaná síť NARP pokrývá celé území ČR a dostupnost jejich sluţeb je max. do 40 km z kteréhokoli místa v ČR. Výhodou pro některé klienty je moţnost získat dotaci na poradenské sluţby NARP z Operačního programu průmysl a inovace – PORADENSTVÍ. 149

Hlavním posláním NARPu je koordinace činností vybudované sítě, péče o profesionální úroveň a profesní zdatnost poradců a pracovníků členských organizací, komunikace s veřejnoprávními institucemi a donátory (ministerstvy, Agenturou pro rozvoj podnikání, následně Agenturou pro rozvoj podnikání a investic CzechInvest, bankami apod.), spolupráce na přípravě společných produktů sítě a podpora rozvoje podnikání v ČR. Poradenství NARP

t"

Členské organizace Národní asociace pro rozvoj podnikání poskytují převáţně podnikatelským subjektům široké spektrum poradenských sluţeb. Mezi jejich zaměstnanci nebo společníky jsou advokáti, auditoři, daňoví poradci, insolvenční správci, soudní znalci, vysokoškolští pedagogové a další specialisté ze všech oborů, se kterými se v rámci podnikání můţeme setkat.

ito

va

NARP nabízí svým klientům poradenství od okamţiku, kdy se rozhodnou podnikat, přes růstovou fázi, kdy si hledají své místo na trhu aţ do období zralosti, kdy hledají strategického investora k proniknutí na mezinárodní trhy jako klíčoví hráči. Poradenské aktivity nevylučují s okamţiky, kdy se podnikatelé rozhodnou firmu likvidovat nebo jí hrozí insolvenční řízení. Poradenské aktivity mohou být zaměřeny jak na běţné tak specializované poţadavky:

ac i

základní informace o podnikání, informace o podporách MSP, poradenství při zaloţení firmy (fyzická a právnická osoba), poradenství při zpracování podnikatelských plánů, poradenství k financování podnikatelských projektů, marketingové poradenství, manaţerské poradenství, podnikatelské plánování, poradenství při ukončení podnikání, kooperační poradenství.

ro

poradenství pro podnikání v zemích EU, reinţenýring, procesní změny řízení podniků, krizový management, management nákladů, strategické plánování rozvoje firem, organizace a struktura řízení firem, marketing malých nebo středních firem, účetní poradenství, finanční rozbory a analýzy, příprava na certifikaci ISO a řízení jakosti, posuzování podnikatelských záměrů, zprostředkování kontaktů mezi podnikatelskými subjekty, podpora při vytváření společných podniků (sítě MSP),

"P

            

in

Odborné poradenství:

fo rm

         

-n ec

Všeobecné poradenství:

150

  

podpora v oblasti technické normalizace, vyhledávání a výběr inovačních projektů, včetně transferu technologií z výzkumu do praxe vč. jejich ohodnocení (feasibility studies apod.), zprostředkování kontaktů mezi inovačními firmami apod.

4.2.3 Sdruţení pro zahraniční investice (AFI) Sdruţení pro zahraniční investice - AFI reprezentuje skupinu renomovaných českých společností, které podporují vstup zahraničních investorů do České republiky a poskytují širokou škálu profesionálních sluţeb zahraničním investorům přicházejícím na český trh.

ito

va

t"

Hlavním cílem Sdruţení AFI je zajistit, aby vstup zahraničních investorů na český trh byl co nejsnazší a nejrychlejší. Konzultanti z řad AFI jsou experty ve sféře poradenských, konzultačních, projekčních nebo kontrolních sluţeb se specifickým zaměřením (např. oceňování podniků a majetku, poradenství v oblasti realit, projekt managementu, vyhledání top-manaţerů, financování podniku, daňové poradenství a sluţby, auditorská činnosti, architektura a projektová činnost, personální sluţby, kontrola kvality, právní sluţby, PR, poradenství v oblasti ţivotního prostředí, průmyslové poradenství včetně reengineeringu atd.).

-n ec

AFI:

Ve spolupráci s vládní agenturou CzechInvest vyhlašuje tradiční soutěţ Investor roku a Podnikatelská nemovitost roku63.

ac i

Ve spolupráci s Americkou obchodní komorou v ČR vyhlašují soutěţ Nejlepší spolupráce roku, která je určena pro nejlepší společné výzkumné projekty vysokých škol a aplikační sféry.

ro

Komise pro rozvoj lidských zdrojů Komise pro výzkum a vývoj Legislativně právní komise Daňová komise Komise bezpečnosti práce Komise hospodářské politiky Environmentální výbor Zdravotní komise ICT komise

"P

        

in

fo rm

4.2.4 Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz je nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdruţující zaměstnavatele a podnikatele v České republice, je největším zaměstnavatelským svazem, který reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy. Jeho posláním je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády s cílem vytvářet optimální podmínky pro dynamický rozvoj podnikání v ČR a hájit společné zájmy svých členů. Angaţuje se téţ v prosazování zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů ČR v evropských a mezinárodních organizacích. Šíře aktivit svazu je zřejmá z výčtu odborných komisí:

63

V r. 2010 byl vyhlášen již desátý ročník této soutěže.

151

V zájmu podpory exportu svaz:     

organizuje obchodní mise do různých teritorií, která by mohla být zajímavá pro vývozní ambice svých členů, poskytuje přehled o zahraničních výstavách a veletrzích, pořádá odborné konference a semináře (zaměřené na podmínky podnikání ve vybraných teritoriích), prezentuje nabídky zahraničních klientů na dodávky zboţí či sluţeb, na webové stránce přináší různé obchodní informace.



-n ec

  

cílený monitoring nové legislativy, rozhodnutí a iniciativ EU, stanovisek evropských podnikatelských federací; vyhledávání kontaktů v institucích EU, jejich vyuţití pro firemní prezentace a projekty; individuální školicí stáţe v Bruselu pro české podnikatele a manaţery; identifikace správných fondů a programů EU pro záměry vaší firmy a monitoring v nich vyhlašovaných výzev; prezentace a zastupování zájmů firem před institucemi EU a evropskými podnikatelskými federacemi.

ac i



ito

va

t"

4.2.5 CEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU byla vytvořena Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby prezentovala a obhajovala české podnikatelské zájmy před a po vstupu ČR do Evropské unie přímo v Bruselu. K naplnění svého cíle CEBRE získalo podporu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, a to prostřednictvím agentury CzechTrade. V Bruselu působí jako součást obchodně ekonomického úseku Velvyslanectví České republiky v Belgii. CEBRE zajišťuje:

in

fo rm

4.2.6 Česká exportní agentura Soukromá česká společnost, zaloţená v r. 1994, v poslední dekádě se věnuje zajišťování exportu českého zboţí do zemí Evropské unie pro malé a střední firmy. V současnosti má přímé obchodní kontakty do 26 zemí a pravidelně sem zajišťuje vývoz. Vyuţívá široký tým marketingových specialistů na jednotlivé regiony a země, a také produktové specialisty dle oborů např. zdravotnictví, strojírenství, spotřební zboţí, elektrotechnika a informační technologie, potravinářství apod.

"P

ro

4.2.7 PAK Consulting Jde o sdruţení nezávislých poradců v oblasti financování vývozu, pojišťovnictví a zajišťování platebních a úvěrových rizik spojených s obchodem. Cílem je napomáhat podnikatelům v hledání vhodných finančních nástrojů pro úspěšnou realizaci exportu.

Sdruţení nabízí poradenství v oblasti optimalizace nástrojů financování a zabezpečování obchodu proti platebním a úvěrovým rizikům. 4.2.8 Informační portál - EurActiv.cz EurActiv.cz (je provozován soukromou společnosti EU-Media), je český informační portál o dění v Evropské unii. Poskytuje přehledný soubor aktuálních článků a analýz z různých oblastí evropské politiky v českých souvislostech. Státní správě, firmám, médiím i neziskovým organizacím zprostředkovává přístup k dalším relevantním informacím o evropském integračním procesu. Zveřejňováním analýz dává prostor akademickým a výzkumným organizacím a think-tankům k prezentaci výsledků jejich činnosti. 152

EurActiv.cz je česká verse bruselského serveru www.EurActiv.com s vlastní přidanou hodnotou. Pro podnikatele má portál rubriky zaměřené na podnikání a zaměstnanost, kreativitu a inovace a na obchod a export. 4.2.9 Informační portál – Podnikatel.cz Jedná se o portál provozovaný soukromou společností Internet Info, s.r.o. Pro podnikatele nabízí tradiční informační rubriky poskytující informace pro zahájení podnikání a podpory podnikání, doporučení pro firemní finance, daně, provozní záleţitosti. Vedle dalších obvyklých rubrik jako jsou zákony, adresy úřadů a firem, přináší specifickou rubriku pojednávající o e-businessu. Portál se věnuje I některým dalším méně častým tématům, které jsou uţitečné pro podnikatele, jako jsou informace o leasingu či pojištění pro podnikatele, nechybí i vzory smluv ke staţení, interaktivní formuláře, chytré kalkulačky apod.

Banky

t"

4.3

va

Bankovní domy na komerční bázi poskytují řadu produktů, kterou vyuţívají podnikatelské subjekty, jak ve směru podpory podnikání, tak ve směru podpory exportu.

-n ec

ito

4.3.1 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále „ČMZRB― nebo „Banka―) byla zaloţena za účelem podpory malých a středních podnikatelů a firem v roce 1992 na základě zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malých a středních podniků (dále „MSP―). Více neţ 70% jejích akcií je ve vlastnictví státu prostřednictvím některých ministerstev (MPO ČR, MF ČR, MMR ČR), zbývajících necelých 30% vlastní ČSOB a.s., Komerční banka a.s., Česká spořitelna a.s.

fo rm

ac i

Od počátku svého vzniku hrála ČMZRB vedoucí roli v systému přímé finanční podpory MSP z prostředků státního rozpočtu ČR. Soustředí se zejména na dvě základní formy: záruky za bankovní úvěry a úvěry (v současnosti zejména podřízené úvěry). Prostřednictvím ČMZRB získali podnikatelé od roku 1992 s pomocí záruk v hodnotě 49 mld. Kč úvěry ve výši 83 mld. Kč.64 Později, s přílivem financí z Evropských strukturálních fondů, se tato významná funkce rozdělila také na agenturu CzechInvest.

in

V roce 2010 usnadnily záruky ve výši více neţ 6 mld. Kč podnikatelům získání úvěrů přesahujících částku 9,3 mld. Kč. V rámci úvěrového programu Progres získali podnikatelé úvěry určené na investiční účely a také na financování provozních činností v celkové výši téměř 10 mld. Kč65. Podle slov zástupců Banky byl však rok 2010 „relativně výjimečný a obtíţně opakovatelný―. Byly totiţ v předstihu čerpány finance ze strukturálních fondů a také zdroje vyčleněné v rámci Národního protikrizového plánu.

"P

ro

Banka disponuje v současné době pěti pobočkami (Praha, Brno, Ostrava, Hradec Králové, Plzeň) a jedním regionálním pracovištěm v Českých Budějovicích. Kromě poskytování podpory MSP se zaměřuje také na podporu obcí či podporu bydlení. Nabízí i standardní bankovní produkty (např. investiční bankovnictví). Data za ČMZRB budou zpracována z dostupných podkladů za období let 2009 a 2010, v některých oblastech bylo moţné pouţít také aktuální údaje pro rok 2011 z internetových stránek a z podkladů pro připravovanou výroční zprávu banky za rok 2010. Programy podpory poskytované ČMZRB Pro účely podpory malých a středních podnikatelů hospodaří ČMZRB v roce 2011 s finančními prostředky vyčleněnými ze státního rozpočtu, strukturálních fondů EU a s prostředky z rozpočtu

64 65

údaj uveden ve Zpravodaji ČMZRB, a.s. číslo 3/2010 zdroj Zpravodaj ČMZRB, a.s. č. 3/2010

153

Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, ţe část prostředků ze strukturálních fondů byla čerpána v předstihu jiţ v roce 2010, lze předpokládat, ţe celková částka, kterou bude mít ČMZRB k dispozici pro rok 2011 na podporu MSP, bude v porovnání s předchozími roky niţší. Tyto prostředky mohou podnikatelé čerpat v rámci vyhlášených programů podpory MSP. ČMZRB spravuje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace konkrétně následující tři programy podpory: Start, Progres a Záruka. Dále samostatný regionální program s názvem Program zvýhodněných regionálních úvěrů pro drobné a malé podnikatele v Jihočeském kraji. 

Program Start

Program Záruka

-n ec



ito

va

t"

Program je zaměřen na realizaci podnikatelských projektů drobných podnikatelů vstupujících do podnikání poprvé nebo opakovaně s delším časovým odstupem. V rámci programu lze získat podporu pro drobné začínající podnikatele ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Tento program podpory pro MSP byl obnoven pro roky 2010 a následující. Podle informací Banky byl příjem ţádostí do programu Start zastaven k 31. 12. 2010 a probíhají práce na přípravě dalších výzev.



fo rm

ac i

Tento program nabízí malým a středním podnikatelům zvýhodněné záruky a zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Smyslem obou forem záruk je usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice, významný důraz je kladen na podporu konkurenceschopnosti těchto podnikatelů. Podpořeny jsou projekty malých podnikatelů v regionech se soustředěnou podporou státu. Podle informací Banky byl příjem ţádostí do programu Záruka zastaven k 31. 12. 2010 a probíhají práce na přípravě dalších výzev, podmínky by mohly být zveřejněny do konce prvního čtvrtletí roku 2011. Program Záruka je v různých obměnách k dispozici malým a středním podnikům jiţ od samotných počátků státní podpory MSP v České republice dané zákonem č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malých a středních podniků. Program Progres

"P

ro

in

Program by měl formou podřízených úvěrů napomoci realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů. Podpora je poskytována jako finanční příspěvek k podřízenému úvěru11. Podřízený úvěr můţe být aţ do výše 20 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 3 % p.a. a dobou splatnosti aţ 9 let. Finanční prostředky lze pouţít na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného majetku. Zvýhodněné finanční podmínky nabízené v rámci programu Progres by měly podnikatele vést také ke zvyšování zaměstnanosti. Podpora podnikatelských činností spojených s exportem se v rámci tohoto programu nepředpokládá. Pokračování Výzvy III k předkládání projektů v rámci programu Progres vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR dne 3. 1. 2011. Příjem ţádostí bude zahájen téhoţ dne prostřednictvím ČMZRB a bude ukončen 31. 12. 2011. Plánovaný objem finančních prostředků pro tuto výzvu je 600 mil. Kč. 

Program zvýhodněných regionálních úvěrů v Jihočeském kraji

Program je financován z prostředků Jihočeského kraje a je proto také určen výhradně malým a drobným podnikatelům, kteří mají zájem uskutečnit svůj podnikatelský projekt v Jihočeském kraji. Tito podnikatelé mohou získat zvýhodněný regionální úvěr do 1 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 5 % p.a. a dobou splatnosti maximálně 5 let za účelem pořízení a financování aktiv a dalších výdajů vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti. 154

Přehled poskytovaných bankovních produktů ČMZRB V roce 2009 a 2010 poskytovala banka tyto produkty na podporu MSP:

 

-n ec



t"



va



záruky za bankovní úvěr (investiční nebo provozní) aţ do výše 80 % jistiny úvěru s výší ručení rostoucí v závislosti na době zaslání výzvy k plnění ze záruky (pásmové záruky) v programech Záruka (záruka za investiční úvěry) a Záruka (záruka za provozní úvěry) záruky za bankovní úvěr poskytované zjednodušeným způsobem s limitní výší plnění pro portfolio zaručených úvěrů (portfoliové záruky) v programu Záruka (záruka za investiční úvěry) pro MSP k úvěrům do 5 mil. Kč aţ do výše 70 % jistiny úvěru, portfoliové záruky za bankovní úvěry v programu Záruka (záruky za provozní úvěry) pro MSP k úvěrům do 20 mil. Kč aţ do výše 70 % jistiny úvěru, investičně zaměřené podřízené úvěry v programu Progres pro MSP aţ do výše 20 mil. Kč, s pevnou úrokovou sazbou 3 %, s dobou splatnosti 7 let a s odkladem splátek aţ 3 roky, regionální úvěry pro malé a drobné podnikatele v Jihočeském kraji do výše 1 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 5 % p.a., s dobou splatnosti aţ 5 let v rámci Programu zvýhodněných úvěrů pro drobné a malé podnikatele v Jihočeském kraji, záruky za návrh do obchodní veřejné soutěţe ve výši 0,1 aţ 5 mil. Kč pro malé a střední podnikatele.

ito



fo rm

ac i

Výše uvedené bankovní produkty byly financovány z prostředků Operačního programu podnikání a inovace (Záruka za investiční úvěry a program Progres). Program zvýhodněných úvěrů pro drobné podnikatele v Jihočeském kraji je financován z prostředků Jihočeského kraje. Program Záruka (za provozní úvěry) byl financován výhradně ze státního rozpočtu jako součást Národního protikrizového plánu. Od 1. 11. 2010 bylo moţné podávat ţádosti o podporu v rámci tohoto programu také pro MSP realizující své aktivity na území Moravy a severních Čech – v oblastech postiţených ţivelnou pohromou v srpnu 2010. Lze předpokládat, ţe stejná skladba bankovních produktů bude platit i pro rok 2011. V roce 2010 předloţili malí a střední podnikatelé celkem 2 288 ţádostí, coţ je přibliţně o 77% více neţ v roce 2009 jak je moţné vidět z následujícího obrázku.

"P

ro

in

Obrázek 56: Ţádosti o podporu a jejich vyřízení ČMZRB (rok 2010)

155

va

t"

Obrázek 57: Objem poskytnutých záruk a úvěrů v roce 2010 v závislosti na velikosti firmy

ito

Zdroj: ČMZRB

-n ec

Záruky poskytované ČMZRB

ac i

V rámci Národního protikrizového plánu došlo v roce 2009 k navýšení prostředků ze státního rozpočtu určených na poskytování záruk za úvěry slouţící zejména k pořízení zásob, především pro podniky z oblasti stavebnictví a průmyslu. Toto opatření se ukázalo jako velmi účinné z hlediska skutečné pomoci malým a středním podnikatelům, celková výše poskytnutých záruk přesáhla podle údajů banky úroveň roku 2008 o 80 %.

fo rm

V roce 2010 jiţ nedošlo k dalšímu výraznému nárůstu objemu poskytnutých záruk, zatímco jejich počet se zvýšil o téměř 39 %. Byly poskytnuty také 302 záruky za návrh do obchodní soutěţe (vadium) ve výši 219 mil. Kč.

in

Z celkového počtu 1 224 poskytnutých záruk bylo 321 financováno v rámci Operačního programu podnikání a inovace a 903 záruk bylo poskytnuto z prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu v Národním protikrizovém plánu.

ro

Nejvýznamnějšími partnery ČMZRB v oblasti záručních obchodů jsou její akcionářské banky: Komerční banka a.s., ČSOB, a.s., Česká spořitelna, a.s. Úvěry poskytované ČMZRB

"P

V roce 2010 ČMZRB poskytla 94 úvěrů pro podnikatele spadající do kategorie MSP v celkové výši 629 mil. Kč. V rámci Programu zvýhodněných úvěrů pro drobné a malé podnikatele v Jihočeském kraji se sníţenou úrokovou sazbou bylo poskytnuto 5 úvěrů v celkovém objemu 4 mil. Kč (v roce 2009 to bylo 10 úvěrů v celkové výši 8 mil. Kč). Zbývajících 89 úvěrů z celkového počtu poskytnutých úvěrů bylo vyuţito v rámci programu OPPI Progres formou podřízených úvěrů (celkem 625 mil. Kč), (v roce 2009 to bylo 34 úvěrů za 201 mil Kč). 4.3.2 Komerční banka Komerční banka, a.s. (dále také „KB― nebo „Banka―) je mateřská společnost Skupiny KB (dále také „Skupina―), která je tvořena osmi společnostmi. KB je také součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Komerční banka patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a 156

východní Evropy. KB je univerzální bankou se širokou nabídkou sluţeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. KB EU Point Jedná se o poradenský servis pro oblast financování projektů s dotacemi ze strukturálních fondů EU a jiných zdrojů poskytovaný zdarma ve všech regionech ČR: dotační průzkum o díky unikátní on-line databázi vyhledáme informace o dostupných dotacích pro podnikatelský projekt o informace o dostupných dotacích a evropských strukturálních fondech



osobní konzultace o regionálními KB EU POINTu spedialisty KB o moţnost konzultace vyuţívání dotací EU a financování projektu přímo v sídle společnosti

 

u náročných projektů moţnost vyuţít know-how analytického týmu banky zajištění odborné asistence o pomoc s přípravou projektu o ţádostí o dotaci EU o udrţením dotace EU - optimální financování projektu – pokrytí všech fází projektu s Programem Ponte II o sladění podmínek úvěru a dotace EU

-n ec

- financování projektů jinými zdroji finanční podpory – EIB, EBRD, národní dotace o úvěrové programy KB s grantem od Evropské komise o pomoc se získáním národních dotací (investiční pobídky).

ac i



fo rm



ito

va

t"



Produkty pro start podnikání

"P



in



Balíček Efekt Start – je určen začínajícím podnikatelům a firmám, obsahuje vedení běţného účtu s moţností povoleného debetu aţ do 3 mil. Kč. Profi úvěr FIX – jedná se o podnikatelský úvěr s rychlým schvalovacím procesem, buď charakteru krátkodobého – výše úvěru aţ 2 mil. Kč se splatností do roka nebo charakteru střednědobého – výše úvěru 1 mil. Kč, splatnost do pěti let. Úvěr lze pouţít na financování oběţných prostředků, investičního majetku i na financování provozních potřeb. Program Ponte II – úvěry pro financování projektů s dotací z evropských fondů, je určen čs. podnikatelům pro: o předfinancování projektu dotovaného z EU. o spolufinancování projektu.

ro



V závislosti na charakteru projektu můţe být úvěr určen na financování investice, investičních a provozních potřeb, na oběţné prostředky. Sluţby pro obchod a export 

Exportní odběratelský úvěr

157

Exportní odběratelský úvěr je účelový úvěr, který je poskytován bankou exportéra zahraničnímu kupujícímu/dluţníkovi (dluţníkem můţe být banka zahraničního kupujícího nebo sám zahraniční kupující). Úvěr bývá poskytován do výše 85 % (v některých případech do 100 %) hodnoty obchodního kontraktu uzavřeného mezi exportérem a jeho zahraničním kupujícím. 

Profinancování exportního dodavatelského úvěru

Profinancování exportního dodavatelského úvěru - exportér poskytuje zahraničnímu kupujícímu odklad placení za dodané zboţí nebo sluţby. Vzniklou pohledávku exportéra za zahraničním kupujícím, která má odloţenou splatnost, exportér postoupí bance. Banka si za tuto sluţbu účtuje určitý poplatek s tím, ţe nemá moţnost uplatnit zpětný postih na exportéra. Forfaiting

t"



ito

va

Forfaiting je úplatné postoupení v budoucnu splatných pohledávek klienta, které vznikly v rámci realizovaných obchodních případů, na Komerční banku. Jedná se o odkup pohledávek bez zpětného postihu na původního majitele.



-n ec

Platební instrumenty a konverze měn Zahraniční platební styk

Zahraniční platba – nejrozšířenější a nejjednodušší platební instrument v zahraničním bezhotovostním platebním styku. Bezhotovostní převod finančních prostředků. Šeky k inkasu

ac i





fo rm

Komerční banka zprostředkovává inkaso šeků splatných v kterékoli tuzemské nebo zahraniční bance. Sluţba je dostupná klientům KB i ostatním majitelům šeků. Banka je pouze zprostředkovatelem inkasa šeku a za jeho výsledek neručí. Bankovní šek vystavený KB

Okamţité proplácení šeků vystavených na cizí měnu

"P



ro

in

Bezpečný způsob úhrady obchodní platby nebo soukromého závazku. KB za proplacení šeku ručí, takţe jistotu získá i příjemce. KB vystavuje bankovní šeky v několika měnách. Bankovní šek lze vystavit převodem z běţného účtu do neomezené výše, případně za sloţenou hotovost do částky 500 000 Kč nebo ekvivalentu v cizí měně.

Komerční banka proplácí některé zahraniční šeky svým klientům i majitelům, kteří nejsou jejími klienty, okamţitě po jejich předloţení. O proplacení šeku rozhoduje kvalita šeku a podmínky KB pro proplácení zahraničních šeků. 

Okamţité proplácení šeků jiných bank vystavených k tíţi loro účtů vedených KB

Komerční banka zajistí okamţité proplacení šeků jiných bank, vystavených k tíţi loro účtů vedených u KB, při splnění stanovených podmínek.  Okamţité proplácení bankovních šeků jiných tuzemských bank vystavených na Kč 158

Komerční banka proplácí bankovní šeky jiných tuzemských bank, se kterými má uzavřenu dohodu o vzájemném proplácení bankovních šeků vystavených na české koruny. Šeky jsou propláceny okamţitě po ověření podpisů na šeku. Platebně-zajišťovací instrumenty 

Bankovní záruka

Dokumentární akreditiv

va



t"

Účinný způsob zmírnění obchodních rizik spojených s podnikáním. Univerzální instrument k zajištění obchodů pouţitelný na celém světě. Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele do výše určité finanční částky, jestliţe dluţník nesplní určitý závazek nebo nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

Dokumentární inkaso

-n ec



ito

Efektivní nástroj k omezení rizik spojených s nákupem zboţí. Jeden z nejpropracovanějších platebních zajišťovacích instrumentů. Dokumentární akreditiv nabízí kvalitní platební zajištění pro obě strany obchodní transakce – prodávajícího i kupujícího.

Klasický instrument dokumentární platby vyuţívaný především v zahraničním obchodě. Pouţívá se ve většině zemí světa. Dokumentární inkaso zajišťuje prodávajícímu jistotu, ţe předkládané dokumenty, a v případě dispozičních dokladů ani zboţí, nebudou vydány kupujícímu bez splnění inkasních podmínek.

ac i

4.3.3 Česká spořitelna I v tomto případě jde o finanční skupinu, které vedle klasických bankovních sluţeb nabízí prostřednictvím více jak deseti dceřiných společností řadu dalších sluţeb: leasing, pojištění, realitní činnost, factoring atd.



ro



Zaloţ firmu, je softwarový produkt, které představuje registračního průvodce pro zaloţení nové firmy. Mini úvěry, jde o úvěrový produkt určený pro fyzické osoby podnikatele, úvěry jsou poskytovány na více jak 600 pobočkách, v podobě: kontokorentního úvěru Profit do výše 150 tis. Kč, termínovaný úvěr Profit do výše 300 tis. se splatností do pěti let. Moţnost vyhledávání v databázi fondů EU

in



fo rm

Finanční sluţby pro vznikající podnikatele

"P

Finanční sluţby pro podnikatele a malé firmy Spořitelna nabízí řadu obdobných sluţeb jako v předcházejícím případě, tzn. vedení běţných účtů s moţností debetního zůstatku, mini úvěry, a databáze a poradnu dotací z fondů EU. Finanční sluţby pro komerční klientelu   

Vedení běţných účtů v české či cizí měně, včetně moţností sjednání kontokorentního účtu Penzijní připojištění (firemní program), jde o speciální nabídku pro organizace, které se rozhodly poskytovat svým zaměstnancům penzijní připojištění. Trade finance, jde o řadu dílčích produktů určených pro obchodní aktivity: o

Bankovní záruky vydané 159

o o o o o o o

Bankovní záruky přijaté Financování pohledávek Financování obchodní smlouvy (profinancování výroby, a následných pohledávek na základě jiţ existující kupní smlouvy) Forfaiting Forfaiting pohledávky z akreditivu Předexportní úvěr Strukturované financování obchodů, tuzemského či zahraničního s vyuţitím výše uvedených produktů



-n ec

  

ac i



Standardní bankovní produkty typů: nabídka vedení běţného účtu, zabezpečení rychlého mezinárodního platebního styku, vývozní směnky, dovozní směnky Úvěry určené k rozvoji podnikání, mohou se kombinovat s produkty Českomoravské záruční a rozvojové banky: povolené přečerpání účtu, kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr, malý úvěr pro podnikatele (aţ do 8 mil. Kč), účelový úvěr Vydané záruky ve prospěch tuzemských i zahraničních subjektů Akreditivy a inkasa Program na spolufinancování projektů odporovaných z fondů EU – komplexní zpracování a vyřízení ţádosti o datace klientům za principu platba aţ v případě úspěchu. V rámci těchto projektu jsou nejen nabízeny úvěry na kofinancování projektů, ale i přísliby úvěrů pokud jsou poţadovány při podání ţádosti. Zajišťovací produkty – kurzového rizika, rizika pohybu úrokových měr.

fo rm



ito

Finanční sluţby pro podnikatele, malé a střední podniky

va

t"

4.3.4 Československá obchodní banka ČSOB působí jako univerzální banka, jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. I ČSOB představuje finanční skupinu, která vedle bankovních sluţeb zahrnuje pojišťovnu, investiční společnosti, leasing, factoring apod.

in

4.3.5 Raiffeisenbank Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více neţ 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněţ sluţby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců.

Podnikatelské účty – běţné, speciální dle potřeb klientů Úvěry – rychlá půjčka (do 5 mil. Kč), podnikatelský kontokorent (úvěr aţ do 3 mil. Kč), leasing (smlouvy v rozsahu 12 – 72 měsíců)

"P

 

ro

Finanční produkty pro podnikatele a malé firmy

Sluţby pro obchod a export    

Dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso Vystavování záruk Factoring – odkup tuzemských i zahraničních pohledávek Zahraniční platby – platby do a z cizích bank, zpracování šeků k inkasu.

160

4.3.6 UniCredit Bank UniCredit Bank Czech Republic a.s. zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Ţivnostenské banky. Bankovní sluţby pro podnikatelský sektor

o o o



t"

va

Finanční podpora z EU, pomoc při získávání peněz z EU v rámci jejich fondů prostřednictvím: konzultací o moţnostech vhodného postupu vyuţití finančních podpor. Sluţby pro obchod a export

ac i



ito

o

kontokorent, který umoţňuje čerpat úvěr v rámci schváleného limitu, provozní úvěr nabízí krátkodobé úvěrové linky s platností do jednoho roku, rychlý provozní úvěr je určen malým a středním firmám s trţbami nad 50 mil. Kč, rozhodnutí o přiznání úvěru probíhá do tří dnů v rozsahu aţ 10 mil. Kč, investiční úvěr jako nástroj střednědobého nebo dlouhodobého financování investičního majetku, Cross Border Plus Credit jde o produkt přeshraničního úvěrování určený společnostem, které působí v několika zemích najednou Corporate Finance, produkt je určen pro řešení potřeb zejména velkých korporátních klientů financování nemovitostí, jedná se o financování individuálních projektů různých typů nemovitostí, jako jsou administrativní prostory, logistická centra, pozemky atd.

-n ec

o o o

o o o

Diskont – odkup směnečných, akreditivních nebo účetních pohledávat tuzemských i zahraničích, se zpětným postihem na dodavatele, Forfating - odkup směnečných, akreditivních nebo účetních pohledávat tuzemských i zahraničích, bez zpětného postihu na dodavatele, Předexportní financování – úvěr na profinancování nákupu vstupů pro výrobky vlastní výroby v souvislosti s konkrétní zakázkou, Odběratelský úvěr – odběratel si sjedná úvěr, aby mohl výrobci zaplatit hned, protoţe on nemá dostatečné finance na profinancování zakázky. Financování skladových zásob, jde o financování skladových zásob se stabilní poptávkou. Financování zahraničních investic – poskytnutí úvěru na financování zahraniční investice (nákup movitého majetku, akcií, obligací, dluhopisů) s vyuţitím pojištěni u EGAPu. Bankovní záruky – přímé záruky, kdy záruku vystaví banka ve prospěch beneficienta, nepřímé záruky, kdy do záruky je zapojena banka příkazce. Dokumentární obchody – dokumentární akreditiv, importní nebo exportní akreditiv, forfaiting akreditiv, postfinancing akreditivu, dokumentární inkasa a inkasa směnek.

ro

o

fo rm



Nabídka standardních bankovních sluţeb v podobě vedení běţného účtu, který je moţné vést ve všech měnách, pro platební styk doporučí nejvhodnější způsob převodu peněz v rámci ČR i zahraničí. Úvěry jsou nabízeny prostřednictvím řady produktů:

in



"P

o o

o

o

4.3.7 GE Money Bank I tato finanční instituce, která patří do struktur multinacionální společnosti GE, nabízí na českém trhu řadu sluţeb pro podnikatelskou sféru: Ţivnostníci a menší firmy 161

 

Řada běţných účtů v české i cizí měně pro tuzemské platby i zahraniční platby Podnikatelské úvěry: o o o o

Kontokorent Flexi business – povolené přečerpání do 1,5 mil. Kč Expres business – půjčka do výše 5 mil. Kč, s informací do 24 hod., zda byl úvěr schválen Operativ business – neúčelový kontokorentní nebo revolvingový úvěr do výše aţ 10 mil. Kč Různé nabídky spořících a terminovaných účtů pro podnikatele

Podniky a instituce

Nabídka různých účtů pro platby do a z ciziny Měnový forward Dokumentární akreditiv Dokumentární inkaso Bankovní záruky

-n ec

Další banky

va

o o o o o

t"

Zahraniční platební styk

ito



ac i

I řada dalších bank, které působí v ČR, např. LBBW Bank, Commerzbank AG, nabízí řadu sluţeb a produktů pro podnikatele, včetně sluţeb pro obchod a export. Naopak některé banky, které jsou prodlouţenou rukou svých mateřských firem mBank či Axa banka nenabízí ţádné produkty pro podnikatele, nebo jako v případě Fio banky pouze úvěrové produkty (kontokorent, úvěr na obchodování, podnikatelské úvěry, měnový úvěr).

fo rm

Většina tradičních bankovních domů nabízí celou řadu produktů pro podnikatele, od vedení běţných účtů, přes nabídku různých provozních úvěrů, aţ k úvěrům investičním, dále nabízí řadu produktů pro exportéry. Ve strukturách nabízených produktů nejsou vůbec ţádné nabídky financování zaměřených na podporu inovací (výzkumu, vývoje).

Soukromé financování venture kapitálem

"P

4.4

ro

in

Jistou otázkou můţe být, zda nízkonákladové banky, které přišly na bankovní trh v poslední době a fungují na bázi internetového bankovnictví, a které nabízí pouze spořicí účty, zpravidla za výhodnějších vkladových podmínek neţ jejich konkurence, neodčerpávají nezanedbatelnou část finančních prostředků drobných střadatelů, které nevyuţívají ve prospěch produktů určených podnikatelům v ČR.

V České republice působí řada společností zabývajících se financováním venture kapitálem. Tyto společnosti sdruţuje Czech Private Equity and Venture Capital Association66. Asociace (CVCA) má 13 řádných členů a další přidruţené členy. 4.4.1 Investice členů CVCA Členové CVCA uskutečnili od roku 1990 do roku 2008 více neţ 100 investic v celkové hodnotě 2 400 milionů EUR. Investovalo se do řady výrobních podniků i sluţeb, přičemţ jednotlivým sektorem s největším podílem investovaných prostředků byly IT/telekomunikace/internet. V současné době spravují

66

http://www.cvca.cz/cs/

162

řádní členové asociace kolem 20 českých investic ve svém portfoliu a další se realizují. Jde například o společnosti:67 Pietro Filipi, a.s. CCS, a.s. Computer Press, a.s. Holmes Place Czech Republic, s.r.o. Gumotex, a.s. VUES Brno s.r.o. Lanex a.s. Lexum a.s.

t"

       

ito

va

4.4.2 Business andělé V České republice také působí organizace Business Angels Czech68, která se také zabývá financováním nových podnikatelských projektů. Investice je realizována spíše formou základního jmění společnosti (přímé investice) neţ půjčky, která by musela být zaplacena spolu s úrokovou sazbou.

-n ec

4.4.3 Expandia Expandia je českou soukromou společností, která se spolu se svými dceřinými firmami zabývá investováním do projektů rizikového kapitálu v České republice a střední a východní Evropě.

ac i

Orientace Expandie je, jak na investice do realitních projektů, tak na industriální investice bez oborového ohraničení, a to zejména prostřednictvím přímého majetkového podílu. Expandia vyuţívá vlastních finančních prostředků s přiměřenou mírou externího financování.

fo rm

Zajímavé investiční příleţitosti mohou být identifikovány v nově zakládaných společnostech i firmách existujících a dynamicky se rozvíjejících, společnost zkoumá rovněţ moţnosti spolupráce na operacích typu management-buy-in, management-buy-out, rekapitalizace, revitalizace, odprodeje částí podniků či souborů majetků.

Ostatní subjekty

ro

4.5

in

Konkrétní podoba a struktura financování bývá flexibilně navrţena tak, aby vyhovovala specifickým potřebám konkrétního projektu a jeho partnerům. Obvyklá velikost projektů, o které se Expandia prioritně zajímá, představuje angaţovanost naší společnosti (bez externího financování) ve výši cca 100– 200 milionů korun na období 3 aţ 7 let.

"P

Pro kompletní analýzu stavu podpory exportu v ČR je velice důleţité zhodnotit nabídku poskytovaných proexportních sluţeb i z pohledu českých exportérů (velkých exportérů i MSP) a taktéţ spolupráci komerčních bank s ČEB a EGAP, jelikoţ se významně podílí na financování exportu.

Informace v této podkapitole jsou čerpány, mimo jiné, z poznatků získaných v ICC ČR (které budou doplněny o výstupy kulatých stolů organizovaných ICC ČR v září a říjnu 2011 na základě objednávky MPO v souvislosti s přípravou exportní strategie) a z analýzy EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

67 68

http://www.cvca.cz/cs/pe-vc/aktualni-data-statistiky-pevc/ http://www.bacz.cz/www/index.php?sekce=home_cz

163

(analýza), která zahrnuje názory několika velkých českých exportérů a komerčních bank. Dále pak vychází z průzkumu uskutečněného AMSP ČR a HSBC. 4.5.1 Malé a střední podniky V roce 2010 se vývozem zabývalo celkem kolem 30 000 českých subjektů, z toho převáţná většina exportujících firem vyváţela zboţí a sluţby do hodnoty 10 mil. Kč (zejména MSP, pro jeţ je typický vývoz spotřebního zboţí do zemí EU), největší podíl na celkovém exportu měli firmy s hodnotou vývozu nad 1 mld. Kč.

t"

Malé a střední podniky69 tvoří v České republice 99,84 % všech ekonomicky aktivních subjektů, na zaměstnanosti se podílejí z 60,88 % a na tvorbě HDP z přibliţně 36 % (údaj z roku 2009). Jejich podpora ze strany státu (MPO, MMR, MZe a MPSV a dalších resortů) ale taktéţ Evropské unie je poměrně výrazná.

ito

va

Pravidla pro poskytování podpor malým a středním podnikatelům z prostředků státního rozpočtu na podporu jejich výkonnosti, konkurenceschopnosti a pro zmírnění nevýhod vyplývajících z jejich malé ekonomické síly stanoví zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

ac i

-n ec

Dalšími důleţitými předpisy jsou nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Toto Nařízení nově upravuje podmínky poskytování veřejné podpory a obsahuje také definici malých a středních podniků. Dále jde o nařízení Komise (ES) č. 1998/2006, o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, které vymezuje podporu malého rozsahu nemající charakter veřejné podpory, která je poskytována podle pravidla de minimis, tj. do maximální výše 200 000 EUR v průběhu tří fiskálních let.

"P

ro

in

fo rm

MSP můţou vyuţívat různé programy na podporu podnikání, které jsou blíţe specifikovány v níţe uvedené tabulce.

69

EÚ definuje MSP jako podniky, které zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejich roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR a/anebo bilanční suma jejich roční rozvahy nepřesahuje částku 43 mil. EUR.

164

Tabulka 24: Programy na podporu podnikání MSP v ČR Zastřešující subjekt

Program Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Programy na podporu průmyslového výzkumu a vývoje: TANDEM (2004 – 2010), IMPULS (2004 – 2010), TRVALÁ PROSPERITA (2006 – 2011) , TIP (2009 – 2017)

MPO

Oficiální účasti ČR na veletrzích a výstavách Rámcový program - technologická centra (TC) a centra strategických sluţeb (SC) Program Záruka za zvýhodněné úvěry

Jednotná kontaktní místa, SOLVIT, ProCoP BISONet (Enterprise Europe Network) ČMZRB

Programy START, ZÁRUKA, PROGRES

MMR

Integrovaný operačný program (IOP)

-n ec

ito

Národní program podpory cestovního ruchu Regionální operační programy OP Praha, OP Výzkum a vývoj pro investice (gesce MŠMT), OP Ţivotní prostředí (gesce MŢP), OP Lidské zdroje a zaměstnanost (gesce MPSV)

va

t"

Povodňové záruky (rok 2010) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace - CIP (2007-2013)

Mze

Program rozvoje venkova (PRV)

MŠMT

Program EUREKA, EUROSTARS, GESHER Program "Vzdělávejte se!", dále poskytuje nepřímou podporu podnikání prostřednictvím své aktivní politiky zaměstnanosti

MPSV

ac i

Zdroj: MPO

Shrnutí financování MSP v roce 2010 dle jednotlivých resortů:



fo rm

"P



in



V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. prosinci 2010 autorizováno na podporu malých a středních podnikatelů (včetně převodů do úvěrového a záručního fondu) 13,542 mld. Kč. V dotačních programech bylo vyčerpáno celkem 7,542 mld. Kč. V roce 2010 bylo v rámci programů průmyslového výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 517 projektů předloţených malými a středními podniky, které byly podpořeny částkou 1,645 mld. Kč. V rámci českých oficiálních účastí byly v roce 2009 Ministerstvem průmyslu a obchodu poskytnuty finanční příspěvky celkem 410 českým firmám, z toho 361 malým a středním podnikům (téměř 90 % všech podnikatelských subjektů) s finančním příspěvkem 45,8 mil. Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaloţilo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 6,172 mld. Kč., z toho cca 481 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických sluţeb a Programu podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností) a 5,665 mld. Kč prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti realizované úřady práce. Z toho 4 174,6 mil. Kč bylo financování z Evropského sociálního fondu. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy v roce 2010 v rámci programu EUREKA poskytlo malým a středním podnikům 108 mil. Kč a v programu EUROSTARS 43,586 mil. Kč.―. Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2010 přidělilo prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu dotace 35 projektům malých a středních podniků v celkové výši 62,737 mil. Kč.

ro



 

165



Ministerstvo zemědělství realizovalo Program rozvoje venkova České republiky, v rámci kterého v roce 2010 proplatilo 545 projektům malých a středních podniků dotaci v celkové výši 1,648 mld. Kč.

Protikrizová opatření: 

-n ec



ito

va

t"



V rámci protikrizových opatření poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě národního programu Záruka pomoc 1 435 malým a středním podnikatelům, čímţ jim bylo umoţněno získat úvěry ve výši přes 9 mld. Kč pro provozní či investiční akce. Ministerstvo průmyslu a obchodu také prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. poskytlo podnikatelům postiţeným povodněmi 72 bankovních záruk, čímţ byly podpořeny úvěry ve výši 500 mil. Kč. Česká exportní banka začala nově poskytovat přímé záruky komerčním bankám za úvěry poskytnuté malým a středním podnikům. Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. byla v roce 2010 navýšena oproti předchozímu roku o 50 mld. Kč na 200 mld. Kč. S ohledem na nárůst poptávky po pojišťování vývozních úvěrů, bankovních záruk a investic byla poskytnuta Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. dotace ze státního rozpočtu ve výši 1 mld. Kč. Ministerstvo zemědělství prodlouţilo lhůty realizace projektů z Programu rozvoje venkova z 18 na 24 měsíců.

ac i

V absolutní hodnotě dosahuje vývoz malých a středních podniků od roku 2005 nepřetrţitý nárůst. V roce 2010 došlo k meziročnímu zvýšení vývozu malých a středních podniků o 199 256 mil. Kč, tj. o 18,25 %. Podíl vývozu malých a středních podniků na celkovém vývozu v roce 2010 je 51,3 %. Podíl malých a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2010 je 56,1 %.

"P

ro

in

fo rm

Obrázek 58: Vývoj zahraničního obchodu MSP v letech 1999 - 2010 (mil. Kč)

Zdroj: MPO

Evropská komise se v roce 2010 zabývala problematikou internacionalizace malých a středních podniků v Evropě. V této souvislosti oslovila 9 480 malých a středních podniků z 33 zemí Evropy, z nichţ 210 firem bylo z České republiky. Průzkum mezi evropskými MSP v oblastech zahraničního obchodu, přímých zahraničních investic a spolupráce se zahraničními partnery přinesl mj. následující výsledky:   

25% MSP vyváţí, z toho zhruba 50% do zemí mimo EU; 29% MSP dováţí, z toho 50% dováţí ze zemí mimo EU; 7% MSP spolupracuje se zahraničními partnery; 166

  

7% MSP je subdodavatelem zahraniční firmy; 7% MSP má zahraniční dodavatele; 2% MSP uskutečňuje přímé zahraniční investice.

va

t"

Podobně by se dali charakterizovat i české MSP, které pokud vykonávají zahraniční aktivity, orientují se převáţně na trhy EÚ a realizují zakázky v objemu do 10 mil. Kč. To vyplývá i ze společného průzkumu HSBC Bank a Aspectio Research realizovaného v srpnu 2010 a zaloţeného na informacích od 500 českých exportérů. Tento průzkum potvrzuje přetrvávající averzi českých MSP vůči exportům mimo EU a uvádí, ţe pouze 23 % MSP uvaţuje o vývozu mimo EÚ. Přitom za strategické země pro český export se můţou povaţovat rozvojové ekonomiky jako Čína, Indie, Kazachstán anebo Vietnam. Za svou největší konkurenční výhodu povaţují MSP tradici českého exportu a nízkou cenu, coţ je ovšem z dlouhodobého hlediska neudrţitelné. Jsou to právě inovace a nové technologie, které by pomohli českým MSP udrţet si konkurenční výhodu v zahraničí a uspět na perspektivních rozvojových trzích. Inovace a nové technologie povaţuje pouze 11 % společností za svou konkurenční výhodu.70

ac i

-n ec

ito

Podpora MSP je samozřejmě zahrnuta i v Exportní strategii na období 2006 – 2010 a aktualizaci na rok 2011, protoţe jsou to právě MSP, které potřebují sluţby státu a jeho finanční podporu při vstupu na mezinárodní trhy a navazovaní nových obchodních kontaktů. Negativní skutečností ovšem je, ţe s exportní strategií a moţnostmi státní podpory exportu je obeznámeno pouze malé mnoţství MSP, coţ vyplývá z 2. průzkumu AMSP ČR ze září 2009, jehoţ se zúčastnilo 246 respondentů (MSP).71 Výsledky průzkumu potvrzují, ţe podniky mají zájem o větší informovanost o Exportní strategii ČR a o její publicitu. Mají zájem o informace týkající se moţností vyuţití konkrétních forem státní podpory exportu v jednotlivých, zejména prioritních zemích, kam by si alespoň dočasně přáli zařadit sousední státy ČR – Polsko, Slovensko, Německo a Rakousko. V tomto průzkumu uvádí 46 % společností, ţe uvaţuje o exportu mimo EU (zejména do zemí Asie, Severní Ameriky a Afriky).

fo rm

V důsledku nízké informovanosti MSP o Exportní strategii ČR a ucelené nabídce státní podpory exportu prostřednictvím ČEB, EGAP a CzechTrade byli v roce 2006 speciálně pro zvýšení informovanosti MSP v jednotlivých regionech ČR zřízené regionální exportní místa (REM) ve spolupráci s HK ČR. Taktéţ se ve spolupráci MPO a HK ČR pořádají v průběhu roku 2011 semináře s cílem obeznámit širokou podnikatelskou veřejnost se sluţbami státní podpory exportu.

in

MSP, jeţ vyuţívají státních sluţeb podpory exportu, se soustřeďují hlavně na sluţby v rámci MPO a CzechTrade.

"P

ro

Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračovalo v roce 2010 v podpoře českých firem, zejména malých a středních, při pronikání na zahraniční trhy prostřednictvím oficiálních účastí České republiky na mezinárodních výstavách a veletrzích. V roce 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečilo celkem 25 českých oficiálních účastí na mezinárodních akcích, z toho jednu národní výstavu, celkově ve 14 zemích světa. V rámci českých oficiálních účastí byly v roce 2010 poskytnuty finanční příspěvky celkem 410 českým firmám, z toho 361 malým a středním podnikům, a to v celkové výši 52,4 mil. Kč. Podíl malých a středních firem na poskytované podpoře představoval téměř 90 % a finanční příspěvky pro ně

70

Novinky.cz: Českým exportérům hrozí, že zaspí dobu: http://www.novinky.cz/ekonomika/212051-ceskymexporterum-hrozi-ze-zaspi-dobu.html 71 AMSP ČR: Názory podnikatelů na podporu exportu malých a středních podniků: http://www.amsp.cz/nasepruzkumy-identifikovaly-problemove-oblasti-podnikani

167

dosáhly částky 45,8 mil. Kč. Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc na těchto akcích plně finančně pokrývá náklady na doprovodnou propagaci.

va

t"

Ve snaze zvýšit alokované prostředky na prezentaci českých malých a středních firem na zahraničních trzích byl v roce 2010 zahájen program Společné účasti na specializovaných veletrzích a výstavách financovaný ze strukturálních fondů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Ve formátu Společné účasti na specializovaných veletrzích a výstavách, který je organizován Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Hospodářskou komorou České republiky, proběhlo v roce 2010 celkem 53 účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí. Celkem se těchto akcí zúčastnilo 691 vystavovatelů, z toho 597 malých a středních podniků, coţ opět představuje téměř 90% podíl. Na veletrţních účastech v tomto formátu je podpora dána uznatelnými náklady, které jsou kaţdému vystavovateli uhrazeny aţ do výše 120 tis. Kč na kaţdé jednotlivé akci. Výše podpory vystavovatelům v rámci tohoto programu činila 67,1 mil. Kč, z toho vystavovatelům z řad malých a středních podniků připadla podpora ve výši 57,4 mil. Kč.

ito

Podíl objemu uzavřených kontraktů a přímých nákladů na české oficiální účasti v roce 2010 dosahuje hodnoty 98,16; tedy kaţdá vloţená Kč do programu českých oficiálních účastí na veletrzích a výstavách v zahraničí vygenerovala příjem 98,16 Kč.

-n ec

Pro rok 2011 je v rámci podpory účasti na veletrzích a výstavách počítáno s obdobným stavem jako v roce 2010. V současnosti je v plánu 27 českých oficiálních účastí na veletrzích v zahraničí. Co se týče společných účastí na specializovaných veletrzích a výstavách, mělo by dojít v roce 2011 k podpoře cca 55 akcí.

fo rm

ac i

Z průzkum AMSP ČR vyplývá, ţe při vstupu na zahraniční trhy vyuţilo sluţeb OEÚ ZÚ v zahraničí pouze 14 % dotázaných společností, z toho 36 % bylo spokojených s poskytovanou sluţbou. Hlavními důvody nespokojenosti byla v tomto případě zdlouhavost a nízká kvalita výstupů, coţ vede k zamyšlení nad potřebou posílení ekonomické diplomacie ČR v zahraničí a zlepšení kvality jejího personálu a celkových sluţeb.72

"P

ro

in

Placených sluţeb CzechTrade vyuţilo v roce 2010 celkem 1284 subjektů, z toho minimálně 70 % malých a středních podniků. Podle průzkumu HK ČR a HSBC Bank jsou to právě sluţby CzechTrade, které povaţují exportéři z řad MSP za nejvíce přínosné. Tento průzkum taktéţ zveřejnil výsledky spokojenosti podniků se státními sluţbami na podporu exportu, kde 56 % uvádí spokojenost s těmito sluţbami. Podle 2. průzkumu AMSP ČR vyuţilo sluţeb CzechTrade pouze 38 % dotázaných respondentů, 43 % z nich vyjádřilo se sluţbami CzechTrade spokojenost, ostatní měli výhrady zejména vůči zpoplatnění sluţby a nízké kvalitě výstupů.

72

AMSP ČR: Názory podnikatelů na podporu exportu malých a středních podniků: http://www.amsp.cz/nasepruzkumy-identifikovaly-problemove-oblasti-podnikani

168

Obrázek 59: Spokojenost podniků se sluţbami státu poskytovaných exportérům na základě průzkumu HSBC Bank v roce 2010

va

t"


-n ec

ito

S rostoucím významem MSP na celkovém exportu ČR jim nabízí sluţby i ČEB (úvěr pro překlenutí odloţené splatnosti, kterou vývozce poskytuje svým zahraničním odběratelům, úvěr pro financování nákladů výroby a bankovní záruky) a EGAP (pojištění předexportního financování výroby a pojišťování bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s vývozním kontraktem73). Průzkum AMSP ČR uvádí, ţe aţ 84 % dotázaných podniků nikdy nevyuţilo sluţeb ČEB a 70 % respondentů nevyuţilo sluţeb EGAP. Důvodem ve většině případů jsou vysoká cena sluţeb a jejich nedostatečná konkurenceschopnost. Většina MSP ovšem exportuje na trhy EU, a tak vyuţívá převáţně sluţeb komerčních bank a pojišťoven (na rozdíl od velkých exportérů). Co se týká komerčních pojišťoven pojišťujících exportní úvěry, MSP jsou na českém trhu obsluhovány čtyřmi nejvýznamnějšími pojišťovnami:

ac i

Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. Atradius Credit Insurance N.V., organizační sloţka Coface Austria Kreditversicherung AG, organizační sloţka Česko74

fo rm

   

in

Za cílem rozvoje malého a středního podnikání v ČR byla v roce 1992 zaloţena Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která je ze 72 % vlastněna státem a dále bankami Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s. a Československá obchodná banka, a.s.

"P

ro

4.5.2 Velcí exportéři Podíl vývozu malých a středních podniků na celkovém vývozu v roce 2010 tvořil 51,3 %. Z toho vyplývá, ţe zbylou část realizují velké firmy – exportéři, kteří tvoří ale zhruba pouze 2 % celkového počtu exportujících firem.75 Jsou to právě velcí exportéři, kteří představují v ekonomice skupinu relativně malou co do počtu společností, ale významnou z hlediska zaměstnanosti, příjmů pro veřejné rozpočty a taktéţ z hlediska

73

Oba typy pojištění jsou nabízené ve spolupráci s komerčními bankami od roku 2006 v zjednodušeném schvalovacím režimu, který vychází v ústrety časovým i finančním možnostem MSP. 74 Největší úvěrovou komerční pojišťovnou v roce 2008 byla podle objemu pojistné angažovanosti Euler Hermes (186 mld. Kč) následována KÚP (127 mld. Kč). 75 FOJTÍKOVÁ, Lenka: Zahraničně obchodní politika ČR. Historie a současnost (1945-2008). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-128-4. str. 166

169

konkurenceschopnosti ČR a českých značek. Jejich činnost ovlivňuje, i kdyţ nepřímo, ale zato ve velké míře činnost MSP, jelikoţ ve většině případů slouţí jako subdodavatelé velkým exportérům. Velké firmy mají v rámci podpory exportu odlišné poţadavky jako MSP, coţ vychází z větších moţností jejich působení na zahraničních trzích. Co se týče vyuţívání sluţeb státní podpory exportu, velcí čeští exportéři potřebují individuální přístup a vyuţívají zejména sluţeb ČEB a EGAP. Proto je nevyhnutné, aby produkty těchto institucí byli kvalitní a taktéţ disponovali dostatečnými finančními kapacitami.

ac i

-n ec

ito

va

t"

Většina velkých českých exportérů hodnotí spolupráci s ČEB a EGAP jako vstřícnou a bezproblémovou. Příkladem můţe být dlouhodobá spolupráce společnosti ALTA, a.s. s ČEB a EGAP při pojišťování vývozů do Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Pozitivní reference na sluţby a spolupráci s ČEB a EGAP získala ICC ČR taktéţ od generálního dodavatele (resp. EPC contractora) projektu miniocelárny a válcovny v Stráţském na východním Slovensku – české společnosti 1. PROJEKTOVÁ, a.s. Tento projekt z roku 2009, jehoţ investorem je slovenská společnost Slovakia Steel Mills, a.s. byl podpořen exportním úvěrem ČEB a pojištěn EGAP (pojištění úvěru na předexportní financování - typ F). Nová ocelárna a válcovna společnosti Slovakia Steel Mills, a.s. se nachází v Průmyslové zóně města Stráţske (východní Slovensko) na ploše 36,7 ha. Vlastní kapitálové investice související s projektem jsou na úrovni 178 mil. EUR (5,4 mld. Sk), investice dodavatelů sluţeb jsou předpokládány přibliţně ve výši 34,5 mil. EUR (1 mld. Sk). Další vyvolané investice dosahují 20 mil. EUR (606 mil. Sk). Pouţité jsou nejmodernější technologie pro výrobu a zpracování vysoce kvalitní stavební ocele. Investice přinese do regionu 350 přímých a přibliţně 250 nepřímých pracovních míst, taktéţ i 700 pracovních příleţitostí během výstavby. Do roku 2019 vytvoří projekt pro Slovenskou republiku příjem více neţ 52 mil. EUR ve formě přímých daní a více neţ 12 mil. EUR ve formě sociálních a zdravotních odvodů.76 Jelikoţ generálním dodavatelem tohoto projektu je česká společnost 1. PROJEKTOVÁ, a.s., která má v rámci poskytování státní podpory vývozu povinnost dodrţet podmínku 50 % českých subdodávek, má tento projekt značný přínos i pro ČR.

fo rm

Dále vyuţívají velké exportující společnosti podpory Ministerstva průmyslu a obchodu, zejména se účastní zahraničních výstav a veletrhů v doprovodu vysokých státních představitelů. Taktéţ vyuţívají různé formy lobbyingu v rámci zahraničních státních institucí a mezinárodních organizací.

ro

in

V roce 2009 a 2010 v důsledku dopadů hospodářské krize na ekonomiku se zvýšil jejich zájem o sluţby CzechTrade (tvořili 13 % z celkového počtu klientů). Taktéţ v tomto období značně vzrostla poptávka po vývozních úvěrech ČEB a automaticky i po pojištění EGAP. V roce 2009 byla proto přijata novela zákona č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, která umoţnila větší zapojení komerčních institucí do systému státního exportního financování. Více o spolupráci komerčních bank, ČEB a EGAP uvádíme v následující podkapitole.

"P

4.5.3 ČEB, EGAP a komerční banky EGAP aktivně spolupracuje s cca 25 bankami v ČR a zahraničí v oblasti pojištění úvěrových vývozních rizik. Nejvýznamnější bankou v rámci této spolupráce je ČEB. Na základě níţe uvedeného grafu můţeme konstatovat, ţe podíl ČEB na objemu celkové pojistné angaţovanosti EGAP v posledních třech letech významně vzrostl. V roce 2009 a prvním pololetí 2010 dosáhnul podíl ČEB na celkové pojistné angaţovanosti EGAP aţ kolem 60 %, v roce 2009 konkrétně 70 mld. Kč a v prvním pololetí 2010 aţ 82 mld. Kč.

76

Informace o projektu jsou dostupné z http://www.ssmst.sk/

170

ito

va

t"

Obrázek 60: Graf 5: Vývoj celkové pojistné angaţovanosti EGAP podle pojistných smluv uzavřených v období 2001-2010

-n ec

Zdroj: EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

ac i

Zajímavá je skutečnost vyplývající z dalšího níţe uvedeného grafu, který znázorňuje vývoj počtu pojistných smluv EGAP. I navzdory faktu, ţe ČEB má největší podíl na objemu pojistné angaţovanosti, v počtu uzavřených smluv je aţ na druhém místě za komerčními bankami. Proto je velice důleţité zkoumat vztah nejenom mezi EGAP a ČEB ale taktéţ mezi EGAP, ČEB a komerčními bankami.

fo rm

Rekordní počet uzavřených pojistných smluv dosáhla EGAP v roce 2008, kdy uzavřela s komerčními bankami 486 smluv a s ČEB „pouze― 147 smluv. Od roku 2007 se počet smluv uzavřených s ČEB drţí stabilně kolem hranice 150 (t.j. cca 20 %).

"P

ro

in

Obrázek 61: Vývoj počtu pojistných smluv EGAP v období 2001 - 2010


171

Z výše uvedeného vyplývá, ţe komerční banky poskytují úvěry pro větší počet menších obchodních případů, zatímco ČEB úvěruje menší počet velkých obchodních případů. Můţeme tedy konstatovat, ţe EGAP spolupracuje s ČEB primárně na velkých projektech a s komerčními bankami na projektech menšího rozsahu. To však neznamená, ţe ČEB a EGAP nepodporují malé a střední podniky. Ve skutečnosti je podporují nepřímo, a to prostřednictvím financování velkých projektů, kde české MSP plní důleţitou roli subdodavatelů a zajišťují tak 50 % subdodávek českého původu.

ito

va

t"

Spolupráce EGAP s komerčními bankami je velmi důleţitá jednak proto, ţe se pohybuje v objemu desítek miliard Kč ročně ale téţ proto, ţe v posledních letech zaznamenává rostoucí trend. Z výsledků konzultací s komerčními bankami, které zahrnuje analýza77 vyplývá, ţe komerční banky jsou se spoluprací s EGAP v zásadě spokojeny. Pro další zlepšení činnosti EGAP navrhly komerční banky i několik doporučení, mezi nimiţ například návrh na větší zapojení multisourcingu,78 zdokonalení analytické činnosti EGAP za účelem lepšího hodnocení teritoriálních a sektorových rizik, zefektivnění schvalovacího procesu ţádostí komerčních bank o produkty EGAP apod. V porovnání s podobnými institucemi v zahraničí povaţují komerční banky sluţby EGAP za lepší a kvalitnější jako např. v Polsku (KUKE - Export Credit Insurance Corporation) anebo na Slovensku (EXIMBANKA SR) a přirovnávají EGAP k institucím západní Evropy.

-n ec

Jinak hodnotí komerční banky spolupráci s ČEB, jelikoţ ta je jim do určité míry konkurenční institucí. Nedá se však konstatovat, ţe ČEB poskytuje vţdy levnější úvěry jako komerční banky, protoţe se musí na rozdíl od komerčních bank řídit i mezinárodními pravidly financování vývozu. Konkurenční výhoda ČEB vnímaná komerčními bankami spočívá hlavně ve větší flexibilitě financování vývozu (můţe poskytovat objemnější úvěry pro rizikovější odvětví průmyslu, do rizikovějších teritorií, s delší splatností a zafixovanou úrokovou sazbou) pod státní značkou.

ac i

Komerční banky vnímají negativně zejména skutečnost, ţe ČEB nemá dostatečnou personální kapacitu a vlastní pobočkovou síť v zahraničí. Na druhé straně by si komerční banky v rámci spolupráce s ČEB představovali zvýšení klubového financování exportu79 a otevřenější přístup ČEB v této věci.

"P

ro

in

fo rm

Co se týče českých exportérů, ti jsou se spoluprací s ČEB a EGAP spokojení. V případě komerčních bank padla z jejich strany připomínka, ţe komerční banky by měli exportérům lépe prezentovat jimi nabízené sluţby. Častokrát se totiţ stává, ţe exportéři v rámci jejich aktivit na zahraničních trzích nejsou dostatečně obeznámení s moţnostmi financování obchodu, které poskytují komerční banky.

77

EEIP, a.s.: Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků pro Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 78 V tomto případě se multisourcing rozumí jako koordinace více pojištění od různých úvěrových pojišťoven z různých zemí subdodavatelů. 79 Úvěry poskytované dvěma anebo více věřiteli pod společnou dokumentací.

172

5

Dotazník na kvalitu státních sluţeb na podporu exportu v České republice

Základním cílem dotazníku bylo oslovit co moţná nejširší spektrum českých firem/respondentů. Průzkum generoval v některých ohledech překvapivé výsledky/závěry. Dotazník byl koncipován jako strukturovaný, s velice jednoduchým a rychlým způsobem zaznamenávání odpovědí (pomocí tzv. "multiple choice", příp. výběru z číselné škály). Ke dni 26. listopadu 2010 odpovědělo 307 podnikatelů. Výsledky

va

t"

Jedním ze základních úkolů státní správy zabývající se podporou exportu v ČR by mělo být celkové zvýšení informovanosti o státních sluţbách na podporu exportu. Velký deficit lze spatřovat zejména v sektoru mikro, malých a středních podniků a ţivnostníků, u nichţ je relativně vysoký počet těch, kteří sice ještě neexportují, ale rádi by tak v budoucnu činili.

-n ec

ito

Největší relativní neznalost proexportních sluţeb státu vykazují (v rámci své kategorie) mikropodniky a ţivnostníci, jak ukazuje níţe uvedený graf. Přes 62 % ţivnostníků označilo odpověď „1― nebo „2―, coţ znamená velmi podprůměrnou znalost. U mikropodniků je to dokonce 65 %. Průměrnou znalost mají střední podniky. Velké podniky nemají s informovaností větší problémy, téměř polovina jich označila odpověď „4― nebo „5― (nadprůměrná znalost).

in

Zdroj: MPO

fo rm

ac i

Obrázek 62: Výsledky dotazníku MPO na vyhodnocení kvality státních sluţeb na podporu exportu v ČR

"P

ro

Dostatečné znalosti o tom, co stát nabízí, jsou základní podmínkou pro to, aby podnikatel mohl nabídky efektivně vyuţít a s exportem začít. Zároveň platí, ţe sektor malých a středních podniků - MSP (díky malé informovanosti či jiným důvodům) státní podporu exportu nevyuţívá ve velké míře, i kdyţ je zároveň tím sektorem, který ji potřebuje nejvíce a který si s vlastními zdroji nevystačí. Nízká informovanost podnikatelů byla potvrzena jak slovně, tak numericky. Dotazník potvrzuje různé chování velkých podniků na jedné straně a sektoru MSP na straně druhé, ať jiţ při srovnávání znalostí státních proexportních sluţeb, tak při zjišťování, zda např. podniky vyuţívají soukromých poradenských společností nebo zda podnikům stačí pro vstup na zahraniční trh vlastní zdroje. Velké podniky totiţ díky svým kapacitám (personálním, finančním) lépe znají státní nabídku sluţeb a zároveň také ve větší míře vyuţívají soukromých poradenských společností. Zde je tedy patrný prostor, který by měly státní sluţby vyplnit (zejména pak v sektoru MSP) jelikoţ převáţná většina MSP vyuţívá sluţeb soukromých poradenských společností pouze sporadicky.

173

Z výzkumu vyplývá i relativně vysoká míra nespokojenosti (nebo neznalosti) se státními proexportními sluţbami. Tato nespokojenost je zvýšená v sektoru MSP. Do jisté míry to lze vysvětlit tím, ţe malí exportéři od sluţeb očekávají více neţ ti velcí a jejich případná nenaplněná očekávání pak mohou způsobit vyšší míru nespokojenosti.

-n ec

ito

va

t"


Zdroj: MPO

fo rm

ac i

Nejčastěji označovanou institucí (Graf 12) byla agentura CzechTrade (22 % všech označených odpovědí z celkového počtu 1191). U 15,2 % bylo vybráno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Následuje Hospodářská komora, agentura CzechInvest, EGAP a Česká exportní banka. Ministerstvo zahraničních věcí bylo označeno asi u 4 % odpovědí. Profesní svazy a asociace (Svaz průmyslu a dopravy ČR a Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR) získaly ze všech nabízených institucí nejméně hlasů. Zároveň platí, ţe pokud je podnikatel členem některého profesního sdruţení, tak většinou jejich proexportních sluţeb nevyuţívá (pokud jsou vůbec nabídnuty).

"P

ro

in


Zdroj: MPO 174

Čeští exportéři upřednostňují sluţby spojené s konkrétním efektem a cílem a zaměřené přímo na jejich produkt a odbyt. Lze tedy říci, ţe čeští podnikatelé povaţují za nejdůleţitější sluţby zaměřené na konkrétní pomoc s jejich obchodem v zahraničí (pomoc s kontakty, odbytem), sluţby zaměřené na veletrhy a výstavy a sluţby spojené s poskytováním informací o zahraničním trhu. Jedním ze základních úkolů, jak vyplývá opakovaně z celého průzkumu, by mělo být celkové zvýšení informovanosti o státních sluţbách na podporu exportu. Pokud by se podařilo zvýšit informovanost podnikatelů a docílit toho, ţe budou seznámeni s nabídkou státu alespoň v průměrné míře, výsledky ukazují, ţe poté vyuţívají sluţeb i opakovaně.

"P

ro

Zdroj: MPO

in

fo rm

ac i

-n ec

ito

va

t"


175

Seznam zkratek AFI ACP AMSP ČR ASEAN BRICS

va

ito

-n ec

ac i

fo rm in

"P

ro

ESA ESVO EU EURIBOR FITPRO FTAs GCC GG HDP HK HK ČR ICC ČR InMP JKM KB

t"

CEBRE CERN CIRR CVCA ČC ČEB ČMZRB ČR ČROI ČSOB DDA DPH EBA EBRD EEIP EFTA EGAP ECA EIB EPAs ES ESO

Association for Foreign Investment region Afriky, Karibiku a Pacifiku Asociace malých a středních podniků ČR Association of South East Asian Nations Společného hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jiţní Afriky Czech Business Representation European Organization for Nuclear Research Commercial Interest Reference Rate Czech Private Equity and Venture Capital Association Česká centra Česká exportní banka a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká republika Česká rada pro obchod a investice Československá obchodní banka a.s. Doha Development Agenda daň z přidané hodnoty Everything but Arms European Bank for Reconstruction and Development Ekonomické expertízy, investiční poradenství, a.s. European Free Trade Association Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s. Export Credit Agency European Investment Bank Economic Partnership Agreements Evropské společenství European Organisation for Astronomical Research in the Hemisphere European Space Agency Evropské sdruţení volného obchodu Evropská unie Euro Interbank Offered Rate Facilitation of International Trade Procedures Free Trade Agreements Rada pro spolupráci v Perzském zálivu globální grant hrubý domácí produkt hospodářská komora Hospodářská komora ČR Mezinárodní obchodní komora v ČR Informační místa pro podnikatele jednotné kontaktní místno Komerční banka a.s. 176

Southern

va

ito

-n ec

ac i

fo rm in

"P

ro

SNS SROP STI SVV TARIC TBR UEAPME VaV WCO WTO ZRS ZÚ

Komerční úvěrová pojišťovna EGAP Least Developed Countries Lafayův index London Interbank Offered Rate Market Access Database Jihoamrický společný trh Ministerstvo financí ČR Mezinárodní měnový fond Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR malé a střední podniky Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo zemědělství ČR Ministerstvo zahraničních věcí ČR Ministerstvo ţivotního prostředí ČR Národní asociace pro rozvoj podnikání Národní ekonomická rada vlády Odbor dvoustranných ekonomických vztahů Organisation for Economic Co-operation and Development obchodně-ekonomický úsek Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program Operační program Podnikání a Inovace Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost Operační program Výzkum a Vývoj pro Inovace Operační program Vzdělání pro Konkurenceschopnost Organizace spojených národů osoba samostatně výdělečně činná regionální exportní místa Standard International Trade Classification Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České pro období 2012 – 2020 Společenství nezávislých států Společný regionální operační program souhrnná teritoriální informace Specializované veletrhy a výstavy Integrated Tariff of the European Communities Trade Barriers Regulation European Association of Craft, Small and Medium-sized Enterprises výzkum a vývoj World Customs Organisation World Trade Organisation zahraniční rozvojová spolupráce zastupitelský úřad

t"

KÚP LDCs LFI LIBOR MADB MERCOSUR MF MMF MMR MPO MPSV MSP MV Mze MZV MŢP NARP NERV ODEV OECD OEÚ OKEČ OP OPPI OP LZZ OP VaVpI OP VK OSN OSVČ REM SITC SMK

177

republiky

Analýza podklad pro přípravu Exportní strategie Září "Pro informaci - necitovat"

Recommend Documents