Ministerstvo kultury
V Praze dne
Č.j. 8849/2005
Výtisk č.
Pro informaci členů vlády
Věc: Zpráva o realizaci programu „Česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury“
Důvod předložení:
Obsah:
Usnesení vlády ze dne 30. června 2003
I. Zpráva o realizaci programu
č. 643
II. Přílohy
Předkládá: Pavel D o s t á l ministr kultury
I. ZPRÁVA O REALIZACI PROGRAMU Charakteristika cílů Programu Na základě podnětů hudební veřejnosti a ve spolupráci s předními odborníky byl předkladatelem připraven program Česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury (dále pouze Program), jehož hlavním cílem byla podpora oslav významných hudebních výročí roku 2004 (zejména 100. výročí úmrtí A. Dvořáka, 150. výročí narození L. Janáčka, dále jubilea B. Smetany, B. Martinů, J. Suka, J. B. Foerstera a dalších význačných interpretů a organizací) a současně v okamžiku vstupu naší země do Evropské unie snaha upozornit na tradice a hodnoty naší národní kultury. Program navazoval na tradici tzv. „Roků české hudby“, ovšem bez přímého řízení a zásahů státu do dramaturgie projektů. Šlo spíše o formu státní pobídky, respektive podpory kvalitnější realizace záměru pořadatelů a dramaturgické inovace českého hudebního života. Program si dále kladl za cíl přispět •
k účinné propagaci akcí v regionech České republiky i v zahraničí,
•
k efektivnější propagaci české hudby prostřednictvím zejména veřejnoprávních médií,
•
ke zvýšení realizační a interpretační kvality umělecké prezentace angažováním špičkových zahraničních umělců (a tím zároveň k šíření kvalitní interpretace českého repertoáru v zahraničí),
•
k možnosti nabídnout prostřednictvím českých uměleckých těles pestřejší a rozmanitější dramaturgickou skladbu hudebních děl v jednotlivých regionech České republiky i na jejich zahraničních vystoupeních. Propagace směrem do zahraničí (zejména vůči širší evropské veřejnosti) měla za cíl
představit českou hudební kulturu jako svébytnou, pestrou a zároveň spjatou s vývojem euroamerické hudební kultury (zvláštní, symbolické místo zde zaujímá zejména skladatel Antonín Dvořák). Nemělo se přitom jednat jen o „vývoz“ kulturních akcí do zahraničí, ale i o „dovoz“ interpretačních špiček do České republiky a o prezentaci bohatosti našeho kulturního života pomocí informační kampaně (prostřednictvím médií, EBU, Českých kulturních center, oslovením konkrétních zahraničních těles, umělců a osobností, využitím informačních sítí nevládních organizací atd.).
2
Propagace směrem dovnitř české společnosti měla za cíl zkvalitnit kulturní nabídku v regionech, dále pomocí propagace a podpory státu zlepšit kredit uměleckých regionálních institucí (především divadel a orchestrů), a konečně přispět k sebereflexi oboru, k jeho lepší spolupráci a koordinaci, která se po r. 1989 pod vlivem společenských a ekonomických proměn poněkud oslabila. Financování Programu Finanční prostředky z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury na rok 2004, určené na přípravu a realizaci Programu, lze rozdělit na tři části: a) realizace mimořádných projektů příspěvkových organizací Ministerstva kultury – celkem 77 885 tis. Kč (viz Příloha č. 1), b) zajištění provozu Informačně-koordinačního centra (dále pouze IKC), propagace a PR Programu v tuzemsku i zahraničí a realizace pilotních akcí Programu (např. zahajovací a závěrečný koncert) – celkem 9 659 tis. Kč (viz Příloha č. 2), c) mimořádné grantové řízení Ministerstva kultury v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění pro nestátní subjekty v ČR i v zahraničí – celkem 24 723 tis. Kč (viz Příloha č. 3). Podpora české hudby byla vedle toho akcentována i u běžného grantového řízení Ministerstva kultury pro rok 2004. Celkově Ministerstvo kultury vynaložilo na Program v roce 2004 částku 112 267 tis Kč. Vláda ČR svým usnesením ze dne 30. června 2003 č. 643, k přípravě a realizaci programu Česká hudba 2004 – nedílná součást evropské kultury, vzala na vědomí návrh Programu a uložila ministru kultury uplatnit finanční požadavky na přípravu a realizaci Programu při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2004 a předložit vládě návrhy na alternativní zdroje financování přípravy a realizace Programu. Dalším svým usnesením ze dne 10. září 2003 č. 903, o změně usnesení vlády ČR ze dne 14. dubna 1999 č. 334, k návrhu na schválení účelů, na které lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnosti s většinovou majetkovou účastí státu na příslušný rok, vláda přijala návrh ministra kultury na další financování Programu a umožnila jeho podporu prostřednictvím sponzorských darů.
3
Ministr kultury se v této souvislosti obrátil na ministra průmyslu a obchodu, ministra zemědělství, ministra dopravy a spojů a ministra informatiky s žádostí o kontakty na zástupce státu v orgánech státních podniků a obchodních společností s většinovou majetkovou účastí státu. Takto získaných kontaktů bylo využito při jednání zejména příspěvkových organizací MK o případné sponzorské podpoře jejich projektů ze strany těchto subjektů. Dle zjištěných informací získalo Národní divadlo sponzorský dar v celkové výši 200 tis. Kč (Řízení letového provozu ČR věnovalo 100 tis. Kč na Český triptych Terezín a 100 tis. Kč na opery A. Dvořáka Rusalka a L. Janáčka Její pastorkyňa). Ministr kultury oslovil také hejtmany všech krajů a primátory statutárních měst s výzvou ke spoluúčasti na financování regionálních projektů, zaměřených na dílo jubilujících autorů. V případě soukromoprávních subjektů, účastnících se Programu a dotovaných z mimořádného grantového programu Česká hudba 2004, bylo počítáno s jejich vlastním finančním vkladem. Vzhledem k důvěrnosti těchto údajů však předkladateli není známa skutečná celková výše vlastního finančního podílu samosprávy ani soukromých subjektů. Přípravy, organizační zajištění a propagace Programu Nad Programem vzhledem k jeho významu, překračujícímu hranice našeho státu, převzal záštitu prezident ČR Václav Klaus a komisařka pro vzdělávání a kulturu Evropské komise Viviane Redingová. Program byl rovněž společensky reprezentován předními osobnostmi našeho hudebního i veřejného života, které vystupovaly v roli patronů a členů čestného výboru. Velmi důležitým faktem, přispívajícím k zvýšení prestiže Programu, bylo zařazení nejvýznamnějších „kulatých“ výročí roku 2004, tj. 100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, 150. výročí narození Leoše Janáčka a 100. výročí světové premiéry opery Její pastorkyňa, mezi světová výročí UNESCO. Tento výsledek společného úsilí Ministerstva zahraničních věci a Ministerstva kultury je skutečně velkým úspěchem, zvláště pokud si uvědomíme, že ve dvouletí 2004/2005 bylo těchto výročí v rámci celého světa jen 43. Na koncepčních přípravách Programu se od počátku podílela pracovní komise, složená ze zástupců Ministerstva kultury, veřejnoprávních médií, předpokládaných realizačních a propagačních subjektů a hudebních interpretů. Informačně-koordinační centrum (dále jen IKC), zřízené Ministerstvem kultury v rámci Divadelního ústavu (viz internetové stránky www.czechmusic.org), zajišťovalo sběr informací o chystaných projektech, registrovalo zájemce o spolupráci, jednalo o projektech s jejich pořadateli, případně projekty koordinovalo 4
a iniciovalo nové. Velmi významnou součástí činnosti tohoto pracoviště byla koordinace propagace a PR Programu včetně spolupráce s mediálními partnery a monitoringu, a dále produkce pilotních akcí Programu, konkrétně slavnostního zahajovacího koncertu, koncertu k výročí A. Dvořáka a slavnostního zakončení Programu. Uvedené projekty byly propagačně podpořeny zvláštním PR a tiskovými materiály. Mezi další použité propagační prostředky patřily samostatné tiskové konference k dominantám Programu, dále novinářské dny, tiskové zprávy a rozhovory se zajímavými osobnostmi v médiích. IKC přitom přihlíželo k rovnoměrné žánrové prezentaci a celorepublikovému charakteru akce. Zahraniční část Programu se opírala především o spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Správou českých center, Českou centrálou cestovního ruchu a Hudebním informačním střediskem. IKC vydalo kalendárium Česká hudba 2004, shrnující projekty, účastnící se Programu a opatřené jeho logem, a další účelové publikace – programové brožury na jednotlivé měsíce roku 2004 a informační letáky k Programu obecně i k různým projektům zvlášť. K výsledkům propagační kampaně, které mají trvalý charakter, patří průvodce pro děti Člověk – nástroj – hudba a především propagační anglická publikace o české hudební kultuře Czech Music. IKC ve spolupráci s Hudebním informačním střediskem připravilo pětidílný CD komplet Antologie české hudby s česko-anglickým bookletem, představující další podstatný trvalý výsledek Programu, a dále vydalo promo CD Touch of Czech Music. IKC rovněž společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Správou českých center a Supraphonem vytvořilo putovní výstavu Osobnosti české hudby: Smetana-Dvořák-Janáček, prezentovanou v zahraničí prostřednictvím jednotlivých Českých center a českých zastupitelství a doprovázenou kolekcí CD Supraphonu a VHS Telexportu. Tato výstava, prezentovaná celoročně celkem ve 28 zemích světa, byla Správou českých center oceněna jako nejlepší hudební projekt Českých center v roce 2004. Své nezastupitelné místo v rámci propagační kampaně měly i filmové dokumenty s tématikou české hudby. IKC se produkčně podílelo na vzniku televizního sběrného snímku České hudební nebe režiséra P. Kaňky (premiéra 25. 2. 2005) a dokumentu M. Zábranského Občan Kryl. Masmédia a kulturní veřejnost byla seznamována s Programem také prostřednictvím informačních akcí, jako bylo předvánoční setkání 16. prosince 2004 v sídle Ministerstva kultury v Nostickém paláci, a především tisková konference 6. ledna 2004, na níž ministr kultury a pracovníci IKC informovali novináře o základním poslání a cílech Programu a představili vedle kalendária a dalších publikací také televizní spot k Programu.
5
Nejvýznamnější prezentace Programu Oficiálním zahájením Programu byl slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu 7. ledna 2004 za přítomnosti prezidenta Václava Klause a řady předních osobnosti našeho kulturního a veřejného života, přímo přenášený Českou televizí. Jednu z dominant celého Programu představoval projekt Pocta Antonínu Dvořákovi, realizovaný na přelomu dubna a května 2004 a koncipovaný nejen jako oslava díla velkého českého skladatele, ale také jako součást slavností u příležitosti přistoupení České republiky k Evropské unii. 30. dubna 2004, tedy v předvečer této významné události, proběhl po pietním aktu u Dvořákova hrobu slavnostní koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na Staroměstském náměstí, složený ze skladeb A. Dvořáka, symbolického „vyslance“ naší země v tento mimořádný okamžik. 1. května 2004 byly dvořákovské oslavy zahájeny koncertem v Dvořákově síni Rudolfina, po němž následovalo slavnostní setkání představitelů veřejného a kulturního života u příležitosti vstupu naší země do EU. 2. května 2004 projekt završilo zahájení výstavy Z duchovní tvorby Antonína Dvořáka v Obecním domě a především cyklus koncertů na různých místech metropole, jejichž program byl rozvržen podle rozličných aspektů Dvořákova díla. Další mimořádnou událostí bylo slavnostní otevření nové expozice Českého muzea hudby v budově bývalého kostela sv. Máří Magdalény v Karmelitské ulici v Praze, které se konalo 18. listopadu 2004. Slavnost byla zahájena fanfárami Vojtěcha Mojžíše „Vivat per Museum“, složenými zvláště pro tuto příležitost, a zakončena varhanními improvizacemi Jaroslava Tůmy, provedenými na nástroji Josefa Gartnera ze sbírek Českého muzea hudby. Stálá expozice Člověk – nástroj – hudba prezentuje bohatou muzejní sbírku hudebních nástrojů v historických a společenských souvislostech a veskrze moderním způsobem, v souladu se současnými mezinárodními výstavními trendy. Nová expozice Českého muzea hudby může být považována za jakousi „vlajkovou loď“ Programu a bezpochyby patří mezi jeho nejcennější výsledky trvalé povahy. Definitivní tečkou za Programem bylo představení opery Řecké pašije Bohuslava Martinů, uvedené ve dnech 16., 18. a 20. ledna 2005 v Národním divadle v Brně. Společná produkce Národního divadla v Brně a Royal Opera House Covent Garden London představila ve špičkové interpretaci českou premiéru původní, rekonstruované verze slavné opery. Inscenované dílo bylo nejen poctou k 45. výročí úmrtí skladatele, ale i jednou z prvních větších mezinárodních uměleckých spoluprací na našem území již v rámci EU, a setkalo s mimořádným ohlasem veřejnosti i odborné kritiky. 6
K největším přínosům programu lze počítat: -
dokončení rekonstrukce účelových prostor a expozic (České muzeum hudby, Janáčkův památník, Archiv a památník E. W. Korngolda),
-
nová nastudování významných děl klasického repertoáru, často v dané instituci po velmi dlouhém období (Vanda, Dimitrij A. Dvořáka, Braniboři v Čechách B. Smetany, Kantáta o posledních věcech člověka L. Vycpálka ad.),
-
realizaci koncertních cyklů (Janáčkových oper, Dvořákových symfonií), zadání nových zakázek a premiéry (Nagano, pokračování cyklu soudobých premiér ND Bušení do železné opony),
-
dovoz kvalitních zahraničních představení českého repertoáru (Příhody lišky Bystroušky – Irská opera, Řecké pašije – Royal Opera House Covent Garden) a možnost srovnání českého repertoáru v podání různých těles (v rámci Janáčkova Brna, Pražského jara, Pražského podzimu),
-
zapojení významných mezinárodních festivalů se sídlem v České republice do Programu, a to i v propagační spolupráci (Pražské jaro, Pražský podzim, Moravský podzim, Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl, Letní slavnosti staré hudby, Český melodram světu, Expozice nové hudby, Concentus Moraviae ad.),
-
realizaci nových tématických festivalů (Smetanův klavír, Pocta A. Dvořákovi, Pražské premiéry 2004, Pražské hudební slavnosti, Z(a)tracená hudba, ComPosition ad.),
-
oživení hudebního života v menších lokalitách, zohledňující místní hudební tradice a premiéry náročnějších skladeb v menších městech (např. Slaný, Písek ad.),
-
tématické využití renovovaných historických prostor, zejména ve spolupráci se Sdružením historických sídel a měst, které vyhlásilo téma hudby pro Dny evropského dědictví r. 2004,
-
rozšíření praxe a zapojení existujících tzv. euroregionálních festivalů (Mitte Europa, Tolštejnské panství, Concentus Moraviae ad.),
-
zapojení všech významných periodických neprofesionálních aktivit díky metodické práci NIPOS-ARTAMA,
-
zapojení hudebních škol (od ZUŠ po konzervatoře a vysoké hudební školy) do Programu,
-
zapojení projektů hudby populární, alternativní a jazzové, zejména takových, které se zaměřily na reflexi ucelené části nebo tématu české interpretační tradice (JazzVocal, Rebelující dámy české hudby, Kytarou napříč žánry, Karel Kryl 2004, Slet bubeníků,
7
koncert H. Hegerové v Národním divadle ad.), a projektů vícežánrových (Eurotrialog, Lucie a FOK), -
realizace výstav, a to nejen v příspěvkových organizacích MK, ale i v soukromých (např. Galerie Langhans), dále edice (Bärenreiter, Dilia, Editio Janáček, UNI Jazz ad.), nahrávky (Supraphon) a filmy i filmové přehlídky (MHF Zlatá Praha, PONREPO).
Hodnocení výsledků Programu Program byl odbornou veřejností (zejména pořadatelskou obcí) obecně hodnocen kladně. Potvrdila to i analýza základních charakteristik a celkového vyznění Programu, vypracovaná na základě objednávky Ministerstva kultury odborným týmem Katedry teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Oproti roku 1984, kdy naposledy probíhal celostátně organizovaný a řízený Rok české hudby, je kulturní a umělecké prostředí České republiky v současnosti naprosto odlišné. Na rozdíl od období před rokem 1989 je kulturní život tak pestrý a bohatý, že informace o něm není schopna sledovat ani sama odborná veřejnost. Propagace české hudby prostřednictvím Programu (konkrétně IKC) také ukázala, že současná „přeinformovanost“ nejen v oblasti kulturního dění má menší dopad na veřejnost, než tomu bývalo v dobách, kdy mimo státem organizované a řízené velké a propagační akce byly ostatní podobné aktivity brzděné nebo povinně začleňované do státních. To již dnes samozřejmě není možné, proto bude nutné v souvislosti s přípravou obdobných akcí v budoucnosti pečlivě zvažovat dramaturgický rámec obdobných programů zejména s ohledem na jeho dopad na veřejnost. V rámci zmíněné analýzy katedry kulturologie byl také proveden malý sociologický průzkum, zaměřený na hudební posluchače v ČR. Z terénního šetření povědomí české veřejnosti o Programu mimo jiné vyplynulo, že do kategorie největších zájemců a aktivních účastníků Programu patří muži, věkově starší osoby nad 60 let, středoškoláci, osoby nejvyššího sociálně ekonomického postavení a obyvatelé Prahy, což dohromady tvoří určitou svébytnou kulturní skupinu, na kterou se lze spoléhat. Do budoucna by tedy bylo vhodné se orientovat i na jiné, zejména věkově mladší skupiny a socioprofesní kohorty. Zajímavý je v této souvislosti rovněž výzkum postojů veřejnosti k vybraným druhům a žánrům hudby zejména českého původu. Dotázaní nejraději poslouchají český pop (30%), český folklór (15%) a české operety (9%). Naopak nejméně si respondenti oblibují zejména soudobou českou vážnou hudbu (26%) a opery českých skladatelů (26%), dále pak následuje česká klasická vážná hudba (24%). 8
Ke zjištění názorů tuzemské odborné veřejnosti byl vybrán vzorek patnácti osob z Čech a Moravy z řad hudebních pedagogů, řídících pracovníků uměleckých institucí, aktivních hudebníků a hudebních dramaturgů v médiích s celostátní působností. Z odpovědí vyplynul např. rozdíl v terminologickém uchopení termínu „česká hudba“ – pro respondenty ve věku nad 50 let je její dominantní složkou tzv. hudba vážná, u dotázaných ve věku 35-50 let byly častěji připomínány i hudební žánry nepředstavující hlavní proud ani v tzv. populární hudbě. Dosti překvapivá byla jejich malá informovanost o realizovaných akcích v rámci Programu. Respondenti byli zpravidla informováni jen v rámci svých profesních povinností, doplněném o jejich specifický osobní zájem. Dotazovaní považovali základní cíle Programu v podstatě za splněné, s tím, že do budoucna by u programů podobného typu mělo být více synchronizováno úsilí o využití stávajícího potenciálu, který ve vztahu k počtu obyvatel představuje ve světovém měřítku zcela ojedinělá síť uměleckých institucí, školských zařízení, kruhů přátel hudby atd. Více než jedna třetina zaregistrovaných projektů, konaných v rámci Programu, byla realizována v zahraničí. Šlo o představení, koncerty, komponované večery, výstavy, konference, semináře, projekce, prezentace atd., uskutečněné v 28 zemích světa ve spolupráci s tamějšími kulturními institucemi, částečně také za aktivní účasti příslušných zastupitelských úřadů ČR, generálních konzulátů ČR a českých kulturních center. Některé z těchto projektů byly přímo vytvořeny pro Program, jiné se k němu v průběhu své realizace připojily. Většina z nich se soustředila na tzv. vážnou hudbu, naopak poměrně malý prostor byl věnován hudbě současné, jazzové a populární, zdaleka nejméně pak hudbě lidové. Analýza potvrdila, že Program ve své zahraniční části reprezentoval české hudební dění na velmi vysoké umělecké i profesionální úrovni. Návštěvníkům přiblížil díla velikánů české hudby v podání špičkových interpretů (např. Dagmar Pecková, Magdalena Kožená, Eva Urbanová, Ivan Moravec), neopomněl ovšem věnovat prostor také autorům a umělcům, kteří se do světového hudebního povědomí teprve dostávají (Pavel Šporcl, Jan Bárta, Sylvie Bodorová). Program zde obsáhl většinu klasických hudebních forem (opera, koncert, recitál), ale nevyhýbal se ani moderním interpretacím i zcela avantgardním počinům (Agon Orchestra, Iva Bittová, DG 307, Slet bubeníků 2004). Poněkud problematickým se jeví použitý koncept tzv. otevřené dramaturgie, který na jedné straně umožňuje zapojení a prezentování různých oblastí české hudební kultury, na straně druhé svou šíří znemožňuje identifikovat Program se silnou ústřední myšlenkou. Velkorysé pojetí Programu tak do jisté míry vedlo k jeho určité roztříštěnosti a nesnadné uchopitelnosti, zejména při zprostředkování informací.
9
Vedle finančních prostředků, vložených do Programu prostřednictvím státních příspěvkových organizací (jim poskytnutá nejrozsáhlejší podpora vyplývá z jejich úlohy v hudebním životě země i z těsnosti jejich vazby na cíle státní kulturní politiky), byla největší částka poskytnuta k podpoře projektů ve speciálním grantovém řízení MK. Téměř veškeré grantové prostředky z grantů na profesionální hudební umění šly ve prospěch vážné hudby (98%). Největší podíl na této podpoře (54%) získaly tradiční hudební festivaly, které nejpružněji reagovaly na strategické záměry Programu, včetně dramaturgické inovace. Rozsáhlé podpory se dostalo divadlům, která získala desetinu přidělených grantových prostředků. Více než sedmina prostředků byla přidělena projektům, zaměřeným na soudobou hudbu. Poněkud nižší podíl získaly profesionální symfonické orchestry a sbory (5,8%). O něco lépe byly podpořeny ediční počiny, u nichž lze očekávat dlouhodobější efekt (8,3%). Nejmenší podporu získaly ostatní aktivity, konkrétně konference (3,7%), aktivity uměleckých škol (2%) a výstavy (1,2%). Rovněž v grantovém řízení zaměřeném na podporu neprofesionálních hudebních aktivit se největšího podílu dostalo vážné hudbě (73,5% přidělených prostředků), významnou podporu zaznamenaly také folklórní přehlídky a festivaly (17,6%). Grantově byly podpořeny i tři významné festivaly dechové hudby (8,1%), což byla fakticky jediná významnější podpora, které se dostalo této části české hudební kultury, která je, jako jedna z mála oblastí populární hudby, schopna obstát v mezinárodní konkurenci. Z grantů na podporu zahraničních projektů byla dotována téměř výhradně vážná hudba. Vzhledem k poslání, době působení a rozsahu aktivit, jeví se náklady na činnost IKC jako přiměřené a odpovídající výkonům. Více než jedna pětina nákladů připadla na propagaci Programu jako celku a do jisté míry i některých jednotlivých aktivit (21,6%, bez započtení odpovídajícího podílu režijních nákladů spojených s vybavením a provozem kanceláře). Jedná se hlavně o náklady na propagaci a inzerci, tiskové služby, překlady materiálů a na tvorbu a provoz webových stránek Programu. Více než dvojnásobný podíl výdajů v položce práce a služeb (51,4%) se týká propagace nebo dokumentace Programu prostřednictvím důležitých, mediálně poutavých událostí (např. zahajovací koncert České filharmonie, představení Řecké pašije B. Martinů v Brně, koncert H. Hegerové) nebo produktů (filmové dokumenty, CD antologie). K uvedeným aktivitám se vztahují také produkční služby (13,8% nákladů). Ostatní náklady, jako jsou náklady na práci (5,1% včetně OON) a na zařízení a provoz kanceláře (4,5% včetně cestovného), plně odpovídají potřebám a charakteru činnosti IKC. Program se pokusil revitalizovat novodobou tradici tzv. „roků české hudby“ v letech, končících čtyřkou, a vrátit jí původní, neideologizovaný smysl. Obecně formulované cíle, 10
jakými jsou propagace české hudby doma i v zahraničí, zvýšení interpretační a realizační kvality umělecké prezentace jako jedné z významných složek hudební kultury a zkvalitnění dramaturgické
nabídky,
především
jejím
rozšířením,
byly
po
praktické
stránce
operacionalizovány a konkretizovány. Velmi prospěšná byla institucionalizace Programu v podobě IKC, včetně její formy, tj. malé, časově omezené struktury, působící v rámci věcně příslušné, ale ekonomicky na Programu nezávislé odborné instituce (Divadelní ústav). Pozitivním a v praxi bohužel ne zcela obvyklým rysem dále byla meziresortní spolupráce, na níž se mimo resort kultury nejvíce podílelo Ministerstvo zahraničních věcí. Podstatným přínosem Programu je rozšíření chápání fenoménu „česká hudba“. Základem zůstala, jako v minulosti, vážná hudba, z ní pak především nejčastěji provozovaná díla významných jubilantů. Vůbec poprvé byla do oslav hudebních výročí zařazena také populární hudba, zejména její menšinové žánry (folklór, folk, jazz). Lze tedy nakonec doufat, že zkušenosti získané při realizaci Programu se podaří zužitkovat při případných dalších oslavách hudebních jubileí v roce 2014.
11
II.
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Mimořádné projekty příspěvkových organizací MK, dotované v rámci Programu z rozpočtové kapitoly MK Příloha č. 2: Rozpočet Informačně-koordinačního centra Programu v roce 2004 Příloha č. 3: Výsledky mimořádného grantového řízení Ministerstva kultury Česká hudba 2004 v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění pro nestátní subjekty v ČR i v zahraničí Příloha č. 4: Statistika
12
Příloha č. 1
Mimořádné projekty příspěvkových organizací MK, dotované v rámci Programu z rozpočtové kapitoly MK Finanční prostředky v r. 2004 (v tis. Kč) Investice Neinvestice Celkem
Příjemce
Národní muzeum 1) Krátkodobé výstavy : 0 „Jak vzniká nové muzeum hudby“ „Podoby B. Smetany“ „Jak se svět loučil s A. Dvořákem“ „Otakar Ševčík a česká houslová škola“ „Dobrá pohoda české hudby“ 2) České muzeum hudby – rekonstrukce 43 797 budovy a instalace nové expozice Celkem 43 797
1 200
1 200
9 974
53 771
11 174
54 971
200 2 500 2 700
200 2 500 2 700
198
198
198
198
1) L. Janáček: Výlety pana Broučka 0 2) M. Smolka: Nagano, začátek legendy 0 3) A. Dvořák: Vanda 0 4) Český triptych Terezín 0 5) A. Dvořák: Rusalka, L. Janáček: Její 0 pastorkyňa 6) publikace „Prodaná nevěsta na 0 jevištích Prozatímního a Národního divadla 1866-2004” Celkem: 0 Státní opera Praha
2 312 2 288 2 340 108 472
2 312 2 288 2 340 108 472
480
480
8 000
8 000
1) opera A. Dvořáka „Dimitrij“ Celkem:
3 000 3 000
3 000 3 000
Moravské zemské muzeum Brno 1) Výstava „Leoš Janáček a Brno” 2) Archiv a památník E. W. Korngolda Celkem: Slezské zemské muzeum Opava
0 0 0
1) Hudební odkazy minulosti (Varhanní 0 hudba českých kantorů) (výstava, koncert, edice) Celkem: 0 Národní divadlo
0 0
13
NIPOS-ARTAMA 1) Koncert pěveckých sborů Česká 0 hudba 2004 s předcházejícím ateliérem 2) Setkání komorních a symfonických 0 těles zaměřených na dílo L. Janáčka a A. Dvořáka 3) Scénické koncerty folklórních 0 souborů 4) Koncert výběrových dětských 0 pěveckých sborů 5) Příprava vydání sborníku skladeb pro 0 dětské pěvecké sbory 6) Celostátní soutěž pro autory skladeb 0 pro smíšené pěvecké sbory
144
144
179
179
478
478
129
129
70
70
16
16
0
1 016
1 016
1) „Pocta české hudbě a jejím tvůrcům“ 0 (mimořádné koncerty, hostující symfonické orchestry, reprezentační cyklus komorních orchestrů, „Filharmonikové komorně“, koncerty Českého spolku pro komorní hudbu) 2) Koncertní cesty orchestru ČF (včetně 0 účasti na Festivalu české hudby v Japonsku společně s Pražským filharmonickým sborem) 3) „Pražské premiéry “ (dny nové tvorby 0 českých skladatelů)
6 505
6 505
800
800
695
695
8 000 34 088
8 000 77 885
Celkem Česká filharmonie
Celkem Celkem
0 43 797
14
Příloha č. 2
Rozpočet Informačně-koordinačního centra Programu v roce 2004 PROVOZNÍ NÁKLADY
343 565,20 Kč
VYBAVENÍ KANCELÁŘE
70 606,50 Kč
OSTATNÍ NÁKLADY spotřební materiál spotřeba energie opravy a udržování spoje údržba sítě xerox
272 958,70 Kč 87 336,90 5 000,00 3 033,30 68 418,50 103 000,00 6 170,00
OON
200 000,00 Kč
VĚCNÉ - PROJEKTY IKC
9 116 401,60 Kč
KONCERTY zahajovací koncert (7.1.2004) „Pocta Antonínu Dvořákovi“ (2.5.2004) koncert H.Hegerové (26.3.2004) adventní koncert (15.12.2004) koncert k vernisáži ČMH (11.5.2004)
3 053 336,10 Kč 1 813 764,10 1 050 000,00 57 000,00 97 572,00 35 000,00
FILMOVÉ DOKUMENTY „České hudební nebe“ „Nabrousil jsi nože, Tondo?“
708 700,00 Kč 518 700,00 190 000,00
CD, CD-R „Touch of Music“ „Antologie české hudby“
851 240,00 Kč 45 000,00 806 240,00
PUBLIKACE Kalendárium ČH2004 brožura „Bedřich Smetana“ brožura „Karel Kryl“ brožura „Stezky po krajině Josefa Suka“ publikace ČMH „Člověk-nástroj-hudba“ měsíční programové bulletiny publikace „Czech Music“
1 454 446,80 Kč 530 053,40 67 528,00 40 627,30 53 351,50 80 000,00 490 153,60 192 733,00
VÝSTAVY putovní výstava
731 539,00 Kč 731 539,00
PRŮBĚŽNÁ PROPAGACE, KOORDINACE
2 317 139,70 Kč
CELKEM
9 659 966,80 Kč
15
Příloha č. 3
Výsledky mimořádného grantového řízení Ministerstva kultury „Česká hudba 2004“ v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění pro nestátní subjekty v ČR i v zahraničí Profesionální hudba Grantové okruhy: • • • • • • • •
Hudební festivaly Podpora soudobé české hudby Projekty akademií múzických umění a konzervatoří Projekty orchestrálních těles, pěveckých sborů a operních souborů Vydávání publikací, CD, CD-R Vydání mimořádných čísel hudebních časopisů Hudebněvědné konference Výstavy a expozice
Subjekt Akademie múzických umění Akademie múzických umění Arco Diva manegement, s.r.o. ARS/KONCERT, spol. s r.o. ARS/KONCERT, spol. s r.o. ARTn Ateliér 90 AUVIEX, s.r.o. AV ČR - Etnologický ústav BVA International,s.r.o. CAMERATA Brno Česká hudební společnost Česká společnost J. Haydna Česká společnost pro hudební vědu Český filharmonický sbor Brno, o.p.s. Český filharmonický sbor Brno, o.p.s. Český filharmonický sbor Brno, o.p.s.
Projekt L.Janáček: Zápisník zmizelého Hudebněteoretické dílo J. Rychlíka (konference) Janáček - Křížkovský (CD) Mezinárodní hudební festival Brno Moravský podzim MHFBrno - Expozice nové hudby Ať jim to ticho zní Setkávání múz - konfrontace MHF Český Krumlov 2004 Dílo A. Dvořáka (1841-1904) Mezinárodní muzikologická konference Pocta Antonínu Dvořákovi 2004 Orchestrální koncert soudobé hudby 7. MF koncertního melodramu XII. Haydnovy hudební slavnosti Výroční konference ČSHV 2004 Duchovní tvorba L. Janáčka, A.Dvořáka a B.Smetany Lidová píseň v díle L. Janáčka Ženské a mužské sbory v díle A. Dvořáka, J. Suka a B. Martinů
16
Dotace v tis. Kč 60 20 50 1 040 426 92 145 190 237 945 90 378 50 15 130 30 30
speciální číslo Harmonie s CD přílohou věnované české hudbě Vydání kompletních. notových Dilia, divadel. a literární agentura materiálů opery B.Martinů - Julietta Divadlo Archa, o.p.s. E.F.B.: Kladivo na divadlo Divadlo Archa, o.p.s. Divadlo D 04 - pocta E. F. Burianovi Divadlo F.X.Šaldy v Liberci Bedřich Smetana - Dalibor Divadlo J.K.Tyla V.Novák - Lucerna, opera Dominik centrum, s.r.o 24. Smetanovské dny Dům kultury Teplice Pocta Karlu Krylovi Dům umění města Brna ComPosition A.Dvořák: Korespondence a Editio Bärenreiter, s. r.o. dokumenty IX. a X. svazek Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, Editio Janáček, o.p.s. velká partitura RENDEZ-VOUS - Ensemble Martinů a Ensemble Martinů česká soudobá hudba Velikonoční koncert - stará česká Filharmonie Hradec Králové hudba Filharmonie Hradec Králové Americký klub dam Profiles - 4 tématické přílohy časopisu Hudební inf. středisko, o.p.s. Czech Music Hudební inf. středisko, o.p.s. HIS VOICE Sampler 2004 Konference „Soudobá hudba v Hudební inf. středisko, o.p.s. hudebním vzděláván v ČR“ Inf. kulturní a společenské centrum Obraz tvorby J. Šlitra Ing. Jiří Švéda Jazz Vocal 2004 Orchestrální koncert HF JAMU k poctě JAMU českých skladatelů Projekt Komorní opery JAMU „Horor JAMU v české opeře“ Závěrečný koncert 50. jubilejní sezóny Janáčkova filh. Ostrava JFO Janáčkova filh. Ostrava Publikace k jubilejnímu 50. výročí JFO Jaromír Hanzlík A.M.P EUROTRIALOG 2004, 6.ročník Jihočeské divadlo HUBIČKA, Bedřich Smetana Reprírované uvedení Dvořákova Karlovarský symfonický orchestr Requiem k 100. výročí jeho úmrtí Komorní filharmonie Pardubice Česká hudba 2004 Komorní filharmonie Pardubice Pocta velkým mistrům Čeští skladatelé 21. století českým Komorní orchestr Berg skladatelům 20. století Konzervatoř, Brno Koncerty k roku české hudby Mezinárodní smetanovská klavírní Konzervatoř, Plzeň soutěž Kruh přátel krásné hudby v Kladně XI. celost.setkání KPH ČR DanielAndel-Muzikus
17
110 190 378 20 380 475 70 50 143 426 70 80 80 50 90 40 40 90 80 80 96 50 20 283 95 50 96 50 380 50 80 60
Linhartova společnost, o.p.s. Martin Prokeš hud.agentura TRIFOLIUM
Investigace Festival duchovní hudby 2004 - Česká hudba pro Evropu Česká hudba jako inspirační zdroj Masarykova univerzita v Brně, hudební pedagogiky - MUSICA VIVA PF IN SCHOLA Rok české hudby se zaměřením na Městské divadlo Ústí nad Labem dětského diváka Městské inf. a kult. středisko Česká hudba ve slezsko - polském Krnov pohraničí Mez.centrum slov.hudby MHF 13 měst Concentus Moraviae Brno,o.p.s. 2004 - ČESKÉ SNY Mezinárodní spol. A. Dvořáka MF A. Dvořáka - Oratorium Sv. (o.p.s.) Ludmila Mezinárodní společnost Mezinárodní muzikologická L.Janáčka konference L. Janáček a literární opera Mgr. Zdeňka Kukalová-RarášekArt Accord Agency Smetanův klavír MHF Pražský podzim, s.r.o. 14. ročník MHF Pražský podzim MHFl Janáčkův máj, o.p.s. 29. ročník Janáčkova máje v Ostravě Miroslav Matějka-EM-ART Festival „Doteky hudby a poezie“ Moravské divadlo Olomouc Rusalka Od soudobé komorní opery k Multi-Art multimediál.představení 2. festivalový cyklus souboru Musica Musica Florea Florea „Česká hudba 2004“ Muzeum a archiv populární hudby Karel Kryl 2004 Hudba a život L .Janáčka v zrcadle Muzeum města Brna umění bonských umělců Baletní večer na hudbu českých Národní divadlo v Brně skladatelů Národní divadlo v Brně MHF Janáčkovo Brno 2004 X. Mezinár. jazz. festival Jazz Goes To Obč. sdruž. Jazz Goes To Town Town Obec Kladruby Pocta české hudbě - Kladrubské léto hudební festival Z(a)TRACENÁ OPUS MUSICUM,o.p.s. HUDBA L.Janáček: Život a dílo v datech a OPUS MUSICUM,o.p.s. obrazech OPUS MUSICUM,o.p.s. Monotématické číslo L. Janáček Premiérové uvedení vokálních skladeb Ostr. centrum nové hudby P. Kotíka Památník A.Dvořáka ve Vysoké u Příbrami Světoví interpreti A. Dvořákovi PhDr.Ilja Šmíd-Clarton M Pražské hudební slavnosti PhDr.Olga Janáčková Agentura Janáček Bohuslav Martinů: Řecké pašije
18
285 142 40 380 142 710 200 70 50 473 573 95 80 60 331 40 80 96 661 200 15 473 50 37 30 95 186 767
Prague Pocket Opera Pražská komorní filharmonie, o.p.s. Pražská komorní filharmonie, o.p.s.
2krát Martinů Koncert věnovaný projektu Česká hudba 2004
Slavnostní koncert k 10. výročí PKF Koncertní cyklus z děl vrchol. českého Pražské barokní centrum baroka a jeho prezentace v zahraničí Pražské jaro, o.p.s. Ebony Band Pražské jaro, o.p.s. Gewandhausorchestr Lipsko A.Dvořák, Svatá Ludmila, komplet 3 Pražské jaro, o.p.s. CD Sdružení Q Brno Soudobá vážná improvizovaná hudba Severočeská filharmonie Teplice Koncert k Roku české hudby Severočeská filharmonie Teplice Koncert k Roku české hudby Slezské divadlo Opava Duchovní odkaz Antonína Dvořáka opera RUSALKA od Antonína Slezské divadlo Opava Dvořáka Inscenace opery BRANIBOŘI V Smetanova Litomyšl,o.p.s. ČECHÁCH Pocta P. Ebenovi v rámci 46. MOF Smetanova Litomyšl,o.p.s. Smetanova Litomyšl Obraz B. Smetany v proměnách času Smetanova Litomyšl, o.p.s. 1824 - 1884 – 2004 Společnost českých skladatelů AHUV Festival Dny soudobé hudby 2004 Dvě tématická čísla - Česká hudba Společnost Hudební rozhledy 2004 Společnost pro duch. hudbu Svatováclavské slavnosti 2004 Agon Orchestra /20 let/ Koncertní Společnost pro novou hudbu sezóna 2004 Spolek přátel Českého noneta Hudba mezi obrazy Státní filharmonie Brno Spjati s Brnem Státní filharmonie Brno prémiový koncert A.Kubálka Struny podzimu MHF Struny podzimu Tomáš Hanzlík-um. agentura Baroko 2004 Umělecké sdružení Virtuosi di Mikulov VI.Mezinárodní festival KAMPANILA Kulturní magazín UNI - 15 let Unijazz necenzurované české hudby Činohra na křídlech hudby - Radúz a Západočeské divadlo Cheb Mahulena: nový melodram Západočeské hudební centrum Orch.koncert z děl českých skladatelů Celkem
19
285 144 190 20 283 142 284 30 30 20 96 80 425 190 237 95 150 283 285 190 90 20 500 132 50 96 237 40 19 165
Neprofesionální umělecké aktivity Grantové okruhy: -
Hudební, folklorní, divadelní festivaly
-
Nastudování a prezentace operních, operetních, baletních a dalších děl z oblasti hudebně dramatických žánrů a tanečního divadla
-
Nastudování a veřejné provedení děl jubilujících autorů
-
Interpretační a autorské soutěže vztahující se k Programu
-
Vydávání publikací, CD, CD-R
Subjekt
Projekt
Artis 3000, s. r. o., Praha
Slavnostní koncert na festivalu Kampanila 2004 v Mikulově Duchovní hudba ve tvorbě významných českých skladatelů Dva festivalové koncerty národního festivalu ANKST
Canticum Broumov, komorní sbor Česká asociace neprofesionálních komorních a symfonických těles, Ústí nad Labem Česká obec sokolská, Praha Česká obec sokolská, Praha Čeští madrigalisté, Praha Základní škola Benita Juáreze, Praha Dechová kapela Věrovanka, Charváty Dětská opera Praha Dětský folklorní soubor Ostravička, Frýdek-Místek Dětský folklorní soubor Ostravička, Frýdek-Místek Divadelní spolek - Dramatický klub, Třebíč Dvořákův komorní sbor, Zlončice Foerstrovo komorní pěvecké sdružení, Praha Folklorní sdružení ČR, Praha Folklorní sdružení ČR Praha FOLKLORUM, Olomouc Folklorní soubor Lužičan, Krásná Lípa
Přehlídka sokolských folklorních souborů a jejich hostů Národní přehlídka sokolských pěveckých sborů a jejich hostů J. D. Zelenka a skladatelský okruh okolo něj Ďábel z Vinohrad Olomócké kvítek Géniové a děti Křeslo pro operu 10. mezinárodní folklorní festival Jarní písně na Lašsku - koncert 10. mezinárodní folklorní festival Jarní písně na Lašsku - CD Setkání komorních orchestrů
Pocta Antonínu Dvořákovi Vydání CD - J. Suk: Deset zpěvů pro ženský sbor Zpěváčci a Slávici 2004 - koncerty Písní a tancem Luhačovice 2004 Ke kořenům II.mezinárodní folklorní festival Tolštejnského panství Hudební společnost „Salvátor – Chrudim“ Athény východních Čech 2004 Gymnázium Brno X. ročník přehlídky gymnaziálních sborů Gymnasia Cantat 20
Dotace v tis. Kč 80 10 75 150 60 40 10 10 100 10 45 35 100 80 20 200 34 50 60 20 130
Gymnázium P. Křížkovského s uměleckou profilací, s.r.o., Brno Klub přátel TS DDM Rokycany Komorní dechová harmonie Brno
Mezinárodní festival dětských pěveckých sborů Dudy a dudáci Komorní dechová harmonie Brno k Roku České hudby 2004 Komorní ženský sbor Charmone Praha A. Dvořák a jeho současníci Kristián production, spol. s. r. o., Praha Mezinárodní festival dechových orchestrů „Kmochův Kolín 2004“ Město Dubá 10. mezinárodní jazzové dny DubáNedamov Městské kulturní centrum Hořovice Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles Městské kulturní středisko, Kynšperk nad Hudební salón - soutěžní přehlídka Ohří rodinných hudebních uskupení Městské kulturní středisko Klatovy Česká hudba na hradech a zámcích Pošumaví Městské kulturní středisko Nymburk Nymburské dny B.M. Černohorského Mezinárodní festival akademických IFAS 2004 - pocta jubilantům české sborů IFAS, Pardubice hudby Mezinárodní pěvecké centrum A. Písňový obor Mezinárodní pěvecké Dvořáka, o.p.s., Karlovy Vary soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech Náboženská obec Církve československé Pocta českým skladatelům - dvoudenní husitské v Náchodě přehlídka k Roku české hudby Nová Česká píseň, Plzeň Sborová tvorba jubilantů české hudby Obec Jabkenice Smetanovy Jabkenice 2004 OS Cimbalistů ČR, Valašské Meziříčí Koncert pro cimbál, autorská soutěž OS Cimbalistů ČR, Valašské Meziříčí Cimbál v české soudobé hudbě or-fea, festivalová a organizační kancelář, Mezinárodní festival adventní a s.r.o., Praha vánoční hudby Pardubický dětský sbor IUVENTUS Sborové skladby autorů roku České CANTANS, Pardubice hudby Rodiče a přátelé Kantilény, o.p.s., Brno Koncert duchovní hudby k poctě P. Ebena Sdružení přátel DPS Ondrášek, Nový Jičín Ondrášek a Leoš Janáček Sdružení přátel DPS Ondráček, Nový V. celostátní soutěž dětských Jičín pěveckých sborů Nový Jičín 2004 Smíšený pěvecký sbor Sušil města František Sušil a lidová píseň na Rousínova Moravě Soubor písní a tanců Jiskra, Plzeň 8. mezinárodní folklorní festival „Plzeň 2004“ Společnost pro pořádání festivalu Camerata Nova Náchod 2004 Camerata Nova Náchod Společnost pro pořádání festivalu 47. festival sborového umění Jihlava sborového umění, Jihlava 2004 Společnost pro pořádání Hudebních XII. ročník Hudebních slavností slavností v Brandýse nad Orlicí Statutární město Mladá Boleslav Mladoboleslavský rok české hudby
21
200 10 6 5 100 10 40 15 18 30 90 50 20 10 15 50 20 50 20 25 25 200 10 40 30 200 15 15
Středisko volného času Lipník nad Bečvou Vysokoškolský umělecký soubor, Praha Umělecké sdružení Virtuosi di Mikulov, Mikulov Unie českých pěveckých sborů, Praha Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Západočeské divadlo v Chebu Sdružení přátel Sušického dětského sboru, Sušice Sdružení Písecký komorní orchestr, Písek Sdružení Pražští pěvci, Praha Sdružení pro umění a výchovu Talent, Ostrava Vysokoškolský pěvecký sbor Ostravské univerzity, Ostrava Celkem
Dvořákův Lipník
30
Po stopách Antonína Dvořáka VI. mezinárodní festival pěveckých sborů Kampanila Musica Conjunctia Pragensis 2004 Hudebně-interpretační konference Mezinárodní festival dechových orchestrů mladých FIJO Cheb 2004 Je kraj, kde voní tráva
15 20 60 45 100 35
Antonín Dvořák - Stabat Mater Nedělní koncerty na Petříně Pro Bohemia
20 15 20
Jaro se otvírá
100 3 098
Podpora projektů v zahraničí Grant byl určen na podporu účasti českých orchestrálních těles, sborů, operních souborů a hudebních skupin na festivalech, přehlídkách a jiných vystoupeních v zahraničí a na podporu realizace výstav zaměřených na českou hudbu a hudební výročí roku 2004, vysílaných do zahraničí. Země
Subjekt
Bulharsko
SČC –Sofie p. o. MZV MZN.centrum slovanské hudby o.p.s. Český komorní orchestr o. p. s. Ženský pěvecký sbor IUVENTUS PAEDAGOGICA o. s. Ars Koncert s. r. o. Spol. pro novou hudbu o. s. SČC Haag SČC Bukurest p.o.MZV
Evropa, USA Francie, Belgie Irsko Maďarsko Maďarsko Nizozemí Rumunsko
Projekt Večer české hudby – Dvořák, Suk, Smetana Projekt České sny Dvořákovy festivaly ČKO Účast na MZN festivalu v Corku MHF Budapeštské jaro 2004 Agon orchestra Hudba z Terezína Glagolská mše –Janáček
22
Dotace v tis. Kč 50 1 000 100 50 100 25 20 50
Ruská federace SRN SRN
Pražský komorní orchestr, s. r. o.
koncerty Pražského komorního orchestru v Moskvě a Petrohradu Koncert Stamicova kvarteta Sabat Mater –A.Dvořák
EuroArt Praha s. r. o. Vysokoškolský umělecký soubor o. p. s. SRN Společnost pro novou Agon orchestra hudbu o. s. SRN Ars Koncert s.r.o Prezentace čs. hudby v roce vstupu do EU Švýcarsko Pražská konzervatoř p. Koncert symfonického o. MHMP orchestru USA Vl. Petr – Presto, f.o. Quarteto Teleman a Red Cedar Trio USA Spolek přátel českého Turné Českého noneta v USA noneta o. s. USA Plzeňská filharmonie, Koncertní turné propagace o. p. s. české hudby V. Británie, Pražská komorní Koncertní turné Pražské Francie filharmonie o. p. s. komorní filharmonie Celkem
23
190 15 20 40 200 50 50 100 150 250 2 460
