7. Pocitacova grafika, prezentace
informaci a multimedia
Zajfmavost Pocftacova grafika je dnes hodne siroka oblast lidske Cinnosti. VetSinou se jf zabyvajf profesionalove v tomto oboru. Tato kapitola se proto soustfedf jen na ty nejcasteji vyuzfvane oblasti pocftacove grafiky, ktere jsou pffstupne kazdemu uzivateli osobnfho poi'ftace spomocf bezne dostupnych programu.
7.1 Zakladni poimy a principy z oblasti pocitacove grafiky Rastrova/vektorova grafika, 30 grafika, pixel Rastry (take bitmapy) pfedstavuji nejcasteji fotografie a take namalovane obrazky. Hlavnim rysem rastru je, ze se sklada z jednotlivych obrazovych bodu, tzv. pixelu. Techto bodu je hodne, jsou velmi male, v nejlepsim pfipade pro nas neviditelne. Mohou mit ruznou barvu (barevna hloubka je vylozena dale) a vysledkem je pekna fotografie nebo malba. Fotografie je take takova ,malba", jen ji nevytvafite vy, ale fotoaparat. Opet se sklada z mnozstvi barevnych obrazovych bodu, ktere tvofi vyslednou fotografii.
Dulezite Pro vytvarenf rastrovych obrazku budeme pouzfvat pojem malba, pro vektorove pak pojem kresba. V anglickych nazvech programu je vetsinou dusledne uvedena oblast jejich vyuzitf, paint (malovat) signalizuje rastrovou grafiku, draw (kreslit) vektorovou grafiku.
Tip Pixel nema zadnou stanovenou velikost. Jeho konkretnf velikost zavisf na poctu bodu zobrazovacfho zaffzenf vuci velikosti tohoto zaffzenf. Panel LCD s uhlopffckou 28" i panel s uhlopffckou 22" muze zobrazovat 1920 X 1080 bodu. Je zfejme, ze v prvnfm pffpade bude obrazovy bod (pixel) vetSf nez udruheho panelu.
Pri priblizeni rastroveho obrazku vidite zretelne jeho bodovou strukturu
Vektorov)T obrazek- kresba. Kresba se sklada z jednotlivych (geometrickych) objektu. Nastroje pro jeji vytvafeni jsou obdelnik, elipsa, usecka, kfivka, text, apod. Objekty maji dve zakladni vlastnosti - vyplii a obrys (cary samozfejme pouze obrys). Tyto zakladni objekty muzete ruzne tvarovat. Jejich vzajemnym uspofadanim, zarovnanim a tvarovanim vznika vysledny obrazek (kresba) jako jejich ,skladacka".
Vektorovy obrazek je z krivek, ktere muzete libovolne zvetsovat a zmensovat
Tip Vektorove objekty nejsou tvofeny jednotlivymi body, ale kfivkami. Je proto mozne je temef libovolne zvet5ovat a zmensovat, kfivky se vzdy znovu hladce pfekreslf. Rastr je ve vektorove kresbe pouze jednfm zpouzitelnych objektu.
Vyzkousejte
..
~
1. Obrazky ilustrujfcf nasledujfcf stranku ucebnice jsou vektorove, nebo rastrove? 2. Pfsmo v pocftaci je dnes tvofeno vetSinou kfivkami. Je tedy vektorove, nebo rastrove?
Pocftacova grafika, prezentace informacf a multimedia
3D modelovani Tfirozmerne (3D) modelovani je oblast pocitacove grafiky, do ktere se nepusti kazdy (na rozdil od pfedchozich). Oproti rastrove a vektorove grafice vyzaduje hlubsi znalosti, ovhidani potfebnych programu vychazi ze slozitejsich principu a profesionalni programy jsou cenove nedostupne. Vysledkem prace v 3D programu muze byt umely (virtualni) pfedmetmic, stu!, krajina. Vysledkem prace profesionalu jsou realna prostorova zobrazeni pfedmetu, ktere zatim neexistuji - strojnich soucastek, stavebnich konstrukci i celych projektovanych domu nebo sidlisf. Vrcholem tfirozmerneho modelovani je rozhybani vytvofenych objektu, a to nejlepe televizni rychlosti 25 snimku za vtefinu. Vysledky prace profesionalu v teto oblasti vidite v televizi a v pocitacovych hrach - kde by byly filmy jako Avatar bez pokrocilych programu na 3D modelovani? Prace v 3D velmi zjednodusene spociva v tech to krocich: 1. Vytvofeni drateneho modelu objektu, tedy jeho konstrukce. 2. Pokryti modelu povrchem (texturou). 3. Renderovani (vypocet) sceny s propoetem viditelnosti/neviditelnosti hran a ploch, s vypoctem stinu, svetel a jejich odrazu. 3D model vytvoreny v programu Google SketchUp
Panely LCD pouzivaji model RGB
Barevne modely RGB a CMYK Reiim RGB vyuziva k vytvofeni barev tfi zakladni barvy: Red (cervemi), Green (zelena) a Blue (modra). Vysledkem michani techto barev je pak temef libovolna barva. Pokud sviti vsechny barevne slozky plnou intenzitou, vznikne hila barva. Intenzita barvy je odstupnovana do 256 kroku, od 0 do 255. Obrazek ukazuje michani plnych barev, da!Si miliony odstinu pak vznikaji michanim ruznych intenzit jednotlivych barevnych slozek. Reiim RGB pouzivaji panely LCD, skenery a digitalni fotoaparaty, obecne ta zafizeni, ktera vyuzivaji k michani barev svetlo a jeho rozklad. ReZim CMYK. vyuziva k vytvafeni barev ctyfi zakladni barvy: Cyan (azurova- svetle modra), Magenta (purpurova- fialova), Yellow (zluta) a blacK (cerna). Pokud jsou pouzity vsechny tfi barevne inkousty na 100 %, vznikne teoreticky cerna barva. Tedy, k michani barev vcetne cerne by staCily pouze uveaene tfi barevne slozky (CMY), ale vytvafet casto pouzivanou cernou barvu michanfm barevnych slozek by bylo neekonomicke a navic samostatna cerna umoznuje lepsi vytvafeni dalsich barev. Jednotlive barvy se pouzivaji v sytostech od 0% do 100 %. (Ne od 0 do 256, jako slozky rezimu RGB.) Tiskarna pouziva model CMYK. Pigmenty CMY se pouzivaji proto, ze pohlcuji zakladni barevne slozky svetla - azurovy cervenou, purpurovy zelenou a zlutj modrou.
Yellow
Reiim CMYK. pouzivaji tiskarny. Ruznym procentem sytosti jednotlivych slozek vznikaji barvy bodu na papiru. Tiskarna rna nejake barvivo (pigment), nejcasteji inkoust. Jednotlive barvy pak vznikaji michanim barevnych inkoustiL Fototiskamy maji easto 5est i vice barevnych naplni
Pocet bodu rastroveho obrazku a jeho rozliseni (DPI) Nejdulezitejsim parametrem rastroveho obrazku je pocet bodu, ze kterych se sklada. Cim vice bodu, tim lepe, ale na druhou stranu tim vice mista zabere obrazek pfi praci v pameti pocitace a take tim vice mista zabere na disku po svem ulozeni. Takze idealni je, pokud je bodu , pfimefene". Ovsem pro zobrazeni na panelu LCD je , pfimefene" mnozstvi bodu jine nez pro tisk na tiskarne. Rastrory obrazek je urcen poctem svych obrazovych bodu (pixelu). Snimek auta na ukazce rna 500 x 350 pixelu, tedy celkem 175 000 obrazovych bodu, nebo take 175 Kpix nebo 0,175 Mpix. Panely LCD oznacovane jako tzv. Full HD maji vetsinou 1 920 X 1 080 pixelu, neboli obsahuji celkem 2 073 600 pixelu, tedy cca 2 Mpix. Digitalni fotoaparaty vytvafeji obrazky obsahujici 10-12·Mpix.
Protoze panely LCD maji displeje s ruznym poctem bodu, jevi se stejny obrdzek (se stejnym poctem pixe!U) na ruznyeh paneleeh ruzne velky (pixel nema zadnou pfesnou velikost). 1 o24 ·x 768 b-odu
1 280 x 1 024 bodu
1 920 x 1 200 bodu
Obrazek rna stale stejny pocet bodu (1 024 x 768). Na ruznyeh monitoreeh se jevi ruzne velky.
Rozliseni (DPI) Rozliseni je pocet obrazorych bodu na jednotku vzdalenosti. Je totiz zfejme, ze samotny pocet bodu pro urceni kvality nestacL Kvalita obrazku (tj. jak hladke, jemne rna detaily) zdvisi take na jeho plasm:? velikosti. Rozliseni se udava v poctu bodu na palec - v DPI (Dots Per Inch). ]eden palee je eea 2,54 em, pro jednoduehost staci vetsinou uvazovat, ze jeden palee ~ 2,5 em. Takze obrazek, ktery by byl2,5 em (tj. jeden palee) sirok}' a obsahoval by na sifku 100 bodu, by mel rozliseni 100 DPI. Na nasledujicim obrazku vidite ukazky obrazku v malem a ,primefenem" rozlisenL Pokud je rozliseni priliS male, vidite zfetelne bodovou strukturu obrazku, obrazek je zrniry. Cim vyssi rozliseni, tim jsoujednotlive body mensi.
Zajimavost Upanelil LCD a fotoaparatil je snadne urCit celkovy pocet bodil (pixelil). Utiskaren by to bylo mnohem slozitejsf, existuje mnoho velikostf papfru. Pro srovnanf jednotlivych zaffzenf byl zaveden pojem rozlisenf.
Levy obrazek rna jen so bodu na Siiku, pravy pak soo. Rozliseni praveho je 1Ox vyssi nez leveho, protoze oba obrazky jsou stejne siroke.
]iz vite, ze obrazek musi mit , pfimefeny" pocet bodu. Kolik to vsak je, jake rozliseni (v DPI) je pfimefene? To plyne z fyziologie lidskeho oka a je zajimave, ze pro panely LCD (kde jednotlive body sviti, aktivne zafi) a pro tisk (kde si obrazek prohlizime osvetlen jinym zdrojem) plati jine hodnoty. Sviticieh bodu staci mene nez pasivne zobrazenyeh bodu na papife. Lidske oko v idealnich svetelnyeh podminkaeh rozlisi u obrazku na papiru cca 300 DPI. Tedy obrazek tisteny na 300 DPI a 600 DPI se nam jevi zeela identicky (pokud ovsem nepouzijeme" mikroskop). Nejvyssi kvalita tisku, ktera rna smysl, je tedy 300 DPI, pro bezne ucely staci i 200-250 DPI.
Stranka A4 21 x 29,7 em
,_;. #' r ~ ~
r ~
~
~I'~ _~ 'C!i .
Obrazek 1 280 x 1 024 bodu muze bYt na monitoru pres eelou jeho ploehu. Na tiskarne s rozlisenim 250 DPI ho muzete dobre vytisknout max. 13 x 10 em velkf.
Tip Pfi zobrazenf na panelu LCD stacf 100-150 DPI a obrazek se nam jevf zcela hladky, bez bodove struktury. Tedy obrazky na monitoru milzeme zobrazit vetSf, nez tisknout na tiskarne, protoze nam stacf nizsf rozlisenf. Pokud obrazek bude soucastf webove stranky, stacf rozliSenf mensf, nez jake potfebujeme u obrazku, ktery chceme pekne vytisknout. Ztoho take plyne, ze obrazky vlozene do textu urceneho ktisku musfte pouze zmensovat, aby se zvysilo jejich rozlisenf. Pocitacova grafika, prezentace informad a multimedia
Digitalni fotoaparaty produkuji obrazky podle poctu bodu jejich snimace, napfiklad fotoaparat s dvanactimegapixelovym (12 Mpx) snimacem obrazky 3 648x 2 736 bodu. To je (mnohem) vice, nez je potfeba pro jejich zobrazeni na monitoru, velkY pocet bodu vyuzijete pouze pfi tisku ve velkem formatu. Mnoho programu zobrazujidch obrazky nas o poctu bodu obrazku neinformuje, automaticky (lupou) zmensi obrazek tak, aby se na nasem monitoru pekne zobrazil. Kvtili tomu vsak nevime, jak velkY je obrazek ve skutecnosti, kolik zabira mista a jak dlouho se bude pfenaset pres Internet. Mnoho laikLJ potom posila na web 12 Mpix obrazky, i kdyz pro zobrazeni na panelu LCD staci 2 Mpix. Videokamery pouzivaji bezne sirokouhle (PAL) rozliseni 720 x 400 bodu, Full HD kamery pak jiz zminenych 1 920 x 1 080 bodu. Snimek z 12 Mpix fotoaparatu ma cca 4 000 x 3 000 bodii Monitors rozlisenim Full HD ma 1920 x 1080 bodii, obrazek v pribliieni 100% tedy bude vice nei dvakrat vetSi nei plocha monitoru
2 barvy, pouiita barevna paleta:
Barevna hloubka Jiz vite, ze obrazek musi mit tolik bodu, aby pfi pozadovane velikosti mel rozliseni potfebne ke kvalitnimu tisku, tj. zhruba 300 DPI. S poctem barev je to podobne. Opet jich musi byt ,pfimerene". Kazdy z jednotlivych bodu barevneho obrazku muze nabyvat jedne z barev zvolene barevne palety. Nejcasteji se dnes pouziva barevna paleta RGB, ktera obsahuje 16 777 216 barev a paleta 256 stupfn] sedi, ktera se pouziva pro cernobile fotografie. Na webu se pak setkate s paletou 256 barev, ktera se pouziva pro tlaCitka, !inky apod., proste pro pomocnou grafiku, nikoliv pro fotografie. Cernobila fotografie pak neni jen cerno-bila. Obsahuje, jak jiz bylo feceno, 256 odstinu sedi, tj. od svetloucce sede az po sedocernou. Lepe nd popis to ukaze obrazek:
••••••••• ••••••••• ••••••••• •• •• ••
CJ -
Detail
Obrazek ve stupnfch sedi Barevna paleta 256 stupnu sedi
Kaidy bod obrazku miiie nabyvat jednoho z odstinii pouiite barevne palety, v tomto pripade jednoho z 256 moznych odstinii sedi
Bity a bajty a jen trocha matematiky Na poctu bodu a na barevne hloubce obrazku zavisi jeho velikost, to znamena, kolik bajtu zabere v pameti pocitace pfi jeho zpracovavani a kolik po ulozeni na disk pocitace. Pocet bodu obrazku spoCitate tak, ze vynasobite pocet bodu vodorovne a pocet bodu svisle. Obrazek 1 600 x 1 200 bodu obsahuje celkem 1 920 000 bodu, . tj . cca 2 miliony bodLJ (2 Mpix). Na pouzite barevne hloubce (poetu pouzicych barev) pak zavisi pocet bajtu, ktery se pro kazdy bod obrazku pouzije. • 2 barvy - cerno-bila kresba - 1 bit/bod, tedy 1/8 B/bod (bajtu na bod). Takovy obrazek se oznacuje jako perovka, v anglictine lineart. • 256 barev - casto barevna tlacitka webovych stranek - 1 B/bod. • 256 odstinu sedi - ,cernobile" fotografie - opet 1 B/ bod. Tuto hloubku barev najdete casto oznacenu jako grayscale. 16,8 milionu barev - barevne fotografie - 3 B/bod. Tato barevna hloubka se oznacuje jako 24 bit, true color nebo RGB color.
Pfildad 1: Obrazek 1 600 x 1 200 bodu tedy v rezimu RGB (16,8 milionu barev) zabere v pameti poCitace 1 920 000 bodu x 3 B/bod ~ 5 760 000 bajtu, tj. cca 6 MB. Stejny obrazek v 256 odstinech sedi pak 1 920 000 bodu x 1 B/bod ~ 1 920 000 bajtu, tj. cca 2 MB. Pfildad 2: Obrazek 12 Mpix z digitalniho fotoaparatu obsahuje 12 milionu pixelu, v rezimu RGB (16,8 mil. barev) zabere v pameti fotoaparatu 12 x 3 B/bod ~ 24 MB. (Po ulozeni na pametovou kartu vsak i vyrazne mene - viz dale formaty souboru s obrazky.) Pocftacova grafika, prezentace informad a multimedia
Zmeny poctu bodu, barevne hloubky a rozliseni Tyto funkce nabizi kazdy mime pokrocily rastrory program (programy dodavane v dobe vzniku knihy se systemy Windows vsak ne). Po vybrani volby Velikost obrdzku zvolite novou Sifku (ci rysku) obrazku v bodech. Protoze je vetsinou zapnuta volba zachovani pomeru stran, program sam dopocte druhy rozmer obrazku. Zmenu je take mozne nastavit v procentech puvodni velikosti. Zmenseni poctu bodu je fyzicky odstrani z obrazku, tim se snizi mnozstvi v nem obsazenych informacL Pokud obrazek z 14 Mpix fotoaparatu chcete pouZit na webu ve velikosti 600 x 300 pixelu, je to zcela v pofadku, vzdy je vsak vhodne ponechat si zalohy puvodnich obrazku. Zryseni poctu bodu je mozne pouze teoreticky, prakticky se neprovadL Program sice dopocte mezi barevne body daiS! body s prumernymi barvami okoli, to vsak neni totez, jako vyfoceni obrazku s velky-m poetem bodu. Zmena barevne hloubky je vetSinou v nab idee pocet barev, barevny rezim, snizit/ zrysit barevnou hloubku apod. Snizeni poetu barev vzdy ryrazne zasahne do vzhledu obrazku (viz pfedchozi stranu), dela se pouze ryjimecne v oduvodnenych pripadech. Zryseni poctu barev obrazek okamzite nezmeni, ale zrysi moznosti jeho uprav.
Velikost obr&zku
Sirka: Y}'ska:
~~ i
~~J
499 • 344
pix•ru
Rozl~:enf 172,000 ~~ 72,000 ~
X: Rozhsenf y:
i J
Kvalita
jnterpolace: '--------1
[~:~2:~]
I Stalovat
Zmena rozliseni Zmena rozliseni je o neco slozitejsL Ne na provedeni, ale spiSe na pochopenL Provedeni je velmi jednoduche - obrazek vlozeny do textu (prezentace apod.) ·tazenim za roh zmensite - a jeho rozliseni naroste, protoze se zmensila jeho velikost (klesnul pocet palcu), ale pocet bodu zustal stejny. Naopak, pfi zvetseni obrazku jeho rozliseni klesa. Zmena rozliseni v rastrovem programu (viz obrazek zmeny poctu bodu vpravo) vlastne nedava smysl. V pomocnych (EXIF) informacfch o obrazku je napsano, jak velky- by se mel obrazek tisknout a z toho rastrory program dopocita jeho aktualni rozlisenL Zmenou rozliseni tedy pouze zmenite informaci o velikosti obrazku pro tisk, jeho pocet bodu se tim nemenL
Vyssi uroven Barevna vernost, kalibrace zarizeni a barevne profily .Radi byste obrazek, ktery vidite na monitoru, ziskali naprosto stejne vytisknutY na tiskarne. Z ryse uvedenych barevnych modelu ale mozna jiz tusite, ze to neni viJbec samozfejme, protoze tiskdrna vytvdfi barvy zcela jinak nez monitor. (Odbornik fekne, ze barevny prostor rezimu RGB je jiny nez barevny prostar rezimu CMYK.) Pfidate-li k tomu nedokonalost techniky a ndhodne vlivy, je zfejme, ze vytisknury obrazek se bude od obrazku zobrazeneho na monitoru (i ryrazne) lisit, bude svetlejsi nebo tmavsi, vice do cervena nebo do modra atd. Profesionalove pouzivaji pfesnou kalibraci pomod mefidch sond a barevne profily jednotlirych zafizeni (tzv. ICC profily). Sonda zmefi odchylky ·barev na konkretnim monitoru od vzororych barev as ni dodany program vytvofi barevny (ICC) profil monitoru (skeneru, tiskarny). Ten umoznuje programum korigovat zobrazeni, aby na tomto zafizeni byly barvy verne. Kalibrace monitoru a tiskarny. Muzete se pokusit ziskat alespon pfiblizne stejny rytisk jako je obrazek na monitoru pomod nastaveni barevne teploty zobrazeni na monitoru, pomocf nastaveni jasu a kontrastu monitoru a pomoci nastaveni intenzity a barevne sytosti tisku (to umoznuje ovladac tiskarny). K nastavenim potfebujete kalibracni obrazek ve forme pocitacoveho souboru a stejny obrazek vytisknury na papir. Kalibracni fotografii ziskate nejsnadneji od nektere firmy zabyvajici se tiskern fotografiL Na pozadani vam hotory snimek zaslou postou a na webu firmy najdete ke stazeni stejny snimek ve forme souboru. Postup pfi kalibraci monitoru a tiskarny: 1. Zobrazte si na monitoru soubor s kalibracnim obrazkem a vedle monitoru drzte v ruce kalibracni rytisk. 2. Pomoci ovladacich prvku monitoru nastavte barevnou teplotu na 5 000 K (5 300 K). Dale nastavte kontrast na 95 %. Upravujte jas tak, aby vsechny odstiny sedi na kalibracni tabulce byly viditelne a obraz co nejlepe odpovidal rytisku. Ai potom pfipadne upravujte intenzitu jednotlirych barevnych slozek, a to hlavne tehdy, pokud rna obraz zfetelny barevny nadech. 3. Soubor s kalibracnim obrazkem vytisknete v nejvyssi kvalite na sve barevne tiskarne a porovnejte barevne podani, jas a kontrast rytisku. V ovladaci tiskarny se pokuste upravit tmavost, sytost barev atd. tak, aby byl rytisk verny.
Zmena rozlisenf rastru ve vektorovem i'i DTP programu funguje jinak. Jestlize napffklad umfstfte obrazek z 12 Mpix fotoaparatu jako ilustraci do textu podobneho teto knize a zmensfte ho na 10 x 7,5 em, bude mit rozlisenf 1 ooo DPI (4 ooo bodu I 4 palce), coz je zbytecne. Urcenfm rozlisenf 300 DPI date programu pokyn k prevzorkovanf obrazku tak, aby pocet jeho bodu odpovfdal pozadovanemu rozlisenL Nesmfte ho ale pote uz zve!Sovat, jinak jeho rozlisenf klesne.
Piiklad kalibracni fotografie
Vyzkousejte Pokud mate k dispozici kalibracnf fotografii, vyzkousejte zde uvedeny postup. (Pozor, vyraznou roli hraje osvetlenf mfstnosti.) Pocitacovii grafika, prezentace informacf a multimedia
Esteticke zasady graficke kompozice
Dulezite Cilem vasi prace neni ovladani grafickych programu, ale kvalitne upraveny dokument. Ktomu samozrejme potfebujete umet ovladat graficke programy, ale to by samo o sobe nestai'ilo. Jestlize umite vytvorit obdelnik (elipsu, text, slozitou kresbu) a nastavit mu barvu vyplne a obrysu, je to skvele, ale dUiezite je vedet, jakou barvu vybrat a kam urcity objekt umistit. Aprave otom bude alespan strui'ne hovofit tato cast knihy.
Strucne feceno, staCi poehopit nasledujici ctyfi zakladni principy a brat je do uvahy pfi tvorbe grafiky- pak nemuzete vytvofit vylozene osklivy a nepfehledny dokument. A staci troeha estetiekeho eiteni, aby vase praee byly velmi pekne.
Zarovnani Kazdy prvek stranky by mel byt viditelne zarovnan vlici jinym prvkum, zarovnani vytvafi spojitost mezi jednotlivymi prvky a vnasi do dokumentu fad a pfehlednost. Vyuziti nastroje pro zarovnani objektu a pouzivani vodicieh linek jsou snad dve nejcasteji pouzivane operaee v grafiekJ'eh vektorovyeh programeeh.
Kontrast Pamatujte, ze prvky, ktere nejsou uplne stejne (velikosti, pismem, barvou ... ), musi byt vyrazne odlisne. Neni tedy mozne pouzit vedle sebe dve podobna patkova pisma nebo mit jeden obrazek sirokY 5 em a druhy 5,5 em. Ale jedno patkove a k nemu druhe bezpatkove pismo, obrazek 2 em a 5 em sirokY jsou v pofadku. Totez plati pro !inky, !inky 0,2 a 0,4 mm jsou spatne, ale !inky 0,2 a 2 mm dobfe.' I
Tip
Zarovnani
Vsechny zde uvedene graficke principy je samozrejme nutne brat v uvahu najednou a vidy, at'jiz vytvarite delsi text, letak, pozvanku nebo web.
fiVOTO .. IS
..,,._,.._..,.,.,..,...~~--'"'"l"-7: ... ~ l--=-----l ~. _..-»......,..Jm
I I
.. ~~,......._.....tHMtf_
nw.-....a.t....... ~jlllrlllrlpe·..-.---. K-~~~-PfP!Ie......... M......obiUOMnl!j ...."JJII*
Sdruieni rodi~u a priznivcu
Je_._,.,,..........~l ""--!"-'*t•~
Gymna~a Pacov
lll o ......t6¥~lrMI(~rmtifM.W~)ofldo•....UI..W
...,.._..ttl,.,.......podflllu-.. H~
I
veriuje I I I I I
~_.,_.'**~...,._.,...........,~ .............- :.---..--~
... ....,_........ . to~"*'-'oe-ft.,_~
I I
: Kontrast : pisem 1 a barev I za vynikaji~i prospech u maturit~r zkou~ky.
!cru: vfa4ov':
Kontrast barev T
I
-~~~~~;~.--~.,..
-----......-..u
: Zarovnani 1 na sti'ed I
Zarovnani
I
I
V Pacove 26.:kvetna 2011 I
Blizkost V dokumentu jsou vetsinou sku piny (Jdaju, ktere vecne patfi k sobe. Mely by byt u sebe i polohou a (vyrazne) oddeleny (bilym mistem, linkou apod.) od jinych skupin informaci.
Barevne modely RGB Zai'izeni: monitory LCD panely skenery Zakladni barvy: Red Green Blue CMYK tiskamy Zakladni barvy: Cyan Magenta Yellow Black
Spustit program a napsat text, jak to vyjde. To je pfiklad tohoto obrazku. Chybi i zarovnani.
Pocitacova grafika, prezentace informad a multimedia
Bar v RGB zanzenl: monitory LCD panety skenetY
Z8kladnl barvy: Red Green
Blue
M K zaffzenl: bskarny
Z8kladni barvy: Cyan Magenta Yellow Blacl<
Tento dokument je vyrazne prehlednejsi a pusobi lepe. Krome blizkosti v nem najdete i zarovnani.
Upakovam Opakovani stejnjch prvku (pisem, linek, barev ... ) v eel em dokumentu dava pocit pofadku, klidu a zvysuje pfehlednost dokumentu. Tento princip profesionalove dodrzuji automaticky, takze si ho vetsinou ani nevsimnete. Laici vsak nekdy maji tendenci pouzit pro kazdou cast dokumentu jinou barvu, jiny podklad apod.
Vyzkousejte Najdete nekolik pfikladu inzeratu. Roztfidle je podle dodrzovani zde uvedenych zakladnich grafickych zasad a ukazte na pfikladech jejich dodrzeni nebo poruseni.
Barevne laden! dokumentu Michani barev, barvy dopliikove. Zopakujte si, ze vsechny barvy na monitoru nebo na papife jsou vytvofeny michilnim barev v urCitem barevnem modelu. Tiskarny pouzivaji v rezimu CMYK tfi zakladni barvy k vytvafeni barevnych odstinu (C- Cyan- azurova, M- Magenta- purpurova, Y- Yellow- zluta) a barvu cernou - blacK, ktera se pouziva k tisku cerneho textu a ke ztmaveni ostatnich barev. Na obrazku je videt, ze michanim dvou zakladnich barev re:iimu CMYK vznikne v:idy zakladni barva re:iimu RGB ( cerven:i, zelena, modra). Barva, ktera se michani barev nezucastni, je vzdy ke vznikle barve barva doplnkova. Qe tfeba barvy pfesne rozliSovat - napf. modra a azurova nejsou zdaleka stejne barvy. Azurova je zakladni barva rezimu CMYK a je svetle ,nebesky" modra, opravdova modra barva vznikne smichanim azurove s purpurovou a je tmave modra.)
Doplll~ov6
barvy
Smichanim purpurove se ilutou vznikne cervena barva. Kni je dopliikova ta barva, ktera se michani nezucastnila, tj. azurova. Purpurova + azurova = modra, k ni je dopliikova barva iluta. Zluta + azurova = zelena, k ni je dopliikova barva purpurova •
.1.J~
R
Mo
0
SmHo~
!41'1
p....,.; paloty I • \1..tn l pa!ety I
:!]
Jc1m
St~r;a ;
lldotiny.
j o~
NOIIO :
...:.] ~onerty
Variac:«
js¥i!lojir
1 I I I I I I I I
,. , B
Y: JsS .
~-
K: JO±j
III';IIIUlil!iltl" ·
G
'-j
l c. ~ M jo "lj
,!liz:ev:
J~J
Vef!loot Plid§tdo,-y
l:l
!!>!no"' •
~
Barev dopliikovych je obrovske mnoistvi, nejsou to jen barvy vznikle michanim zakladnich sloiek, ale obecne barvy leiici na protilehlych stranach barevneho kruhu. Nemusi jit vidy o michani 100% sytych barev, ale take o jejich svetlejsi odstiny.
Barevny a ton61nl kontrast Barvy dopliikove maji vlici sobe maximalni barevny kontrast. To znamena, ze jsou vtici sobe vyrazne az ,fvave". Svetle a tmave barvy maji vuci sobe zase tonalni kontrast. Je zfejme, ze nejvetsi tonalni kontrast maji vuci so be cerna a bila barva. Spoji-li se oba dva kontrasty, coz je splneno u zlute a madre barvy, dostaneme maximalne kontrastni kombinaci barev. Ve sve ,Ciste" kombinaci, tj. 100% zluta a 100% modra, jsou tyto barvy az nepfijemne. Vsimnete si, ze tohoto kontrastu vyuziva mnoho firem ke sve prezentaci, vetsinou vsak v jejich tlumenejsi kombinaci. Tomllni kontrast
Barevny kontrast
Vyzkousejte Najdete pfiklady tiskovin a webU a ukazte na nich pouzivani dopli\kovych barev.
Maximalni- barva a jeji doplnek
Maximalni- cerna a bila
Zlutii a modra maji jak barevny, tak tonalni kontrast
Barevny a tonalni kontrast
Pocftacova grafika, prezentace informacf a multimedia
Zasady pouiivani barev
Dulezite Jako obvykle platf, ze mene je casto vice. Vetsinou tedy stacf strrdme pouzitf barvy kvyraznemu vylepsenf ucinku dokumentu. Ma to i druhou nemalcu vyhodu: naklady na tisk u beznych kancelarskych tiskaren (inkoustovych a laserovych) zavisf prfmo umerne na spotfebe barevnych naplni. Setfite-li barvami, setfite tedy i naklady na tisk. Naopak u prezentad a webovych stranek ohledy na cenu barev nejsou nutne, zasada stfidmosti vsak u nich platf take.
• Pouzivejte barvu pro zlepseni srozumitelnosti sdeleni, ne pouze pro ozdobu. • Barvou muiete upoutat pozornost na tidaje, ktere povazujete za dulezite. Samozi'ejme pouze tehdy, pokud nebude barev v dokumentu pi'ilis mnoho. • Muiete si vytvofit vlastni barevne prvky, ktere odlisi vas dokument od ostatnich. Ten to zpt!sob bezne vyuzivaji velke firmy k tomu, abychom jejich vyrobky ihned odliSili od ostatnich. • Nepouiivejte pfilis mnoho barev na zdurazneni. Pokud zduraznite deset veci deseti ruznymi barvami, nema to zadny efekt.
Barevna schemata (skaly) Barvy je mozne zkombinovat ,od oka", ale vetsinou to dopadne spatne. Vyuzivani barevnych schemata nastroju na jejich vytvai'eni umoznuje casta vyrazne lepsi vysledky. Zde je uvedeno nekolik nejpouzivanejsich: • Monochromaticke barevne schema pouziva jen jednu barvu v ruznych stupnich sytosti. Dokument ziska jednotny vzhled. Cernobile dokumenty take vlastne vyuzivaji monochromaticke barevne schema. • Schema doplilkov)Tch barev.Jeho pouziti vyrazne pouta pozornost, ale je tu nebezpeci barevneho nesouladu pfi pfilis vyraznych barvach. Na vetsinu dokumentu (spiSe kresby) pouzijeme urcitou barvu ana prvky, ktere chceme zvyraznit, jeji doplnek. • Harmonicke barevne schema. Vychazi ze zasady pouziti jedne dominantni barvy a dvou az tri da!Sich barev, ktere se pouzivaji ve vyrazne mensim rozsahu nez barva dominantni. Dokument pusobi klidnym, harmonickym dojmem. Dspesne pouzivani tohoto schematu vsak vyzaduje zkusenosti prace s barvou. Vsechna schemata je samozrejme mozne pouzit v sytejsich i mene sycych (pastelovych) variantach.
Vyzkousejte 1. Projdete si diikladne volby uvedeneho generatoru barevnych schemata seznamte se s jeho funkcemi. 2. Upravte alespoi\ jednu svoji vybranou grafiku (text, prezentaci, web) tak, aby vyuzfvala barevne schema zfskane pomoci generatoru schemat.
Tip Barevne vyzneni dokumentu dosahnete velmi jednoduse pouzitim barevm!ho papiru. Ale i u bilych papfrii dosahnete riizneho efektu pouzitfm riiznych papfrii, protoze se lisf stupnem belosti, gramazf (tloustkou papfru) a typem povrchu (matny, leskly, voskovany, kfidovy). Velmi uiitecnou pomucku Generator barevnych schemat najdete na adrese www.colorschemedesigner.com, odkaz na tuto stranku vede ze stranek autora schematu www.pixy.a Nabidka barevnych papini je temer
Pocitacova grafika, prezentace informaci a multimedia
Prace s barvou neni jednoducha. Jako vsude v oblasti pocitacove grafiky plati, ze je treba se pozorne divat na profesionalni tvorbu, ziskavat zkusenosti a problematice barev se dale venovat. Barvy maji sve psychologicke pusobeni (modra pusobi chladne, zelena uklidnuje), ktere je vsak castecne urceno kulturnim kontextem (v nekterych zemich je barvou smutku bila a pod.). PUsobeni barev je subjektivni, ale obecne zasady jejich kombinovani plati objektivne. To, ze profesionalove v oblasti designu nekdy tyto zasady porusuji, neznamena, ze je neznaji a vetsinou nedodrzuji. Pi'eskocit krok jejich znalosti a dodrzovani a pi'ejit hned k vlastni ,umelecke" tvorbe neni znakem profesionality, ale naopak diletantismu.
