Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad obyvatel

Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad 5 000 obyvatel

Zpracovatel:

SVS consult, s.r.o.

Řešitelský tým:

Ing. Miroslav Červenka Ing. Ondřej Havlíček Jitka Bendová (červen 2011)

www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz

Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj 1 / 105

jsou partnery pro váš rozvoj

Obsah I

II

Účel analýzy a metodika zpracování .................................................................................................4 I.I

Účel zpracování analýzy .............................................................................................................4

I.II

Metodika zpracování analýzy .....................................................................................................6

Analýza potenciálu integrovaných plánů ve městech nad 5 000 obyvatel ve vztahu k vybraným

oblastem podpory ROP ............................................................................................................................10 II.I

Potenciál integrovaných plánů ve městech nad 5 000 obyvatel................................................10

II.II

Zaměření vybraných aktivit v rámci oblastí podpory ROP SM................................................21

II.II.I III

Podoblast podpory 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel ......................21

Lokalizační analýza optimálních území Zlínského kraje pro realizaci opatření podoblasti 2.2.9

ROP SM...................................................................................................................................................26 III.I III.II

Kriteriální výběr území pro lokalizační analýzu.......................................................................27 Kriteriální výběr strategických tematických oblastí pro lokalizační analýzu .......................29

III.II.I Priority Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 ....................................................30 III.II.II

Priority Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 .................33

III.II.III

Analýza souladu střednědobých strategických opatření kraje ve vazbě na podoblast

podpory 2.2.9 ROP Střední Morava ................................................................................................33 III.III

Kriteriální výběr optimálních území na základě strategických tematických oblastí pro

lokalizační analýzu ..............................................................................................................................43 III.III.I

Hodnocení potenciálu území Bennetovou metodou ......................................................45

III.III.II

Hodnocení potenciálu území expertní metodou.............................................................51

III.III.III Souhrnné hodnocení potenciálu území ..........................................................................53




IV Analýza absorpční kapacity vytipovaných území Zlínského kraje .................................................57 IV.I IV.II

Vymezení potenciálu Zlínského kraje ve vazbě na rozvoj měst ...............................................57 Absorpční kapacita jednotlivých vytipovaných ORP............................................................66

IV.II.I Socioekonomická analýza města Zlín................................................................................68 IV.II.II

Socioekonomická analýza města Otrokovice.................................................................74

IV.II.III

Socioekonomická analýza města Luhačovice................................................................79

IV.II.IV

Socioekonomická analýza města Kroměříž ...................................................................83

IV.II.V

Socioekonomická analýza města Uherské Hradiště.......................................................89

IV.III V

Shrnutí všech návrhů potenciálních integrovaných plánů.....................................................94

Návrh a doporučení pro zaměření výzvy.........................................................................................97

Seznam použitých zkratek .....................................................................................................................101 Seznam použitých obrázků ....................................................................................................................102 Seznam použitých tabulek .....................................................................................................................103 Přílohy....................................................................................................................................................105




I

Účel analýzy a metodika zpracování

I.I

Účel zpracování analýzy

Analýza je zpracována na základě Zadávacích podmínek k veřejné zakázce „Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad 5000 obyvatel“ (dále jen „analýza“). Podle zadávací dokumentace je předmětem analýzy zpracování dokumentu, zaměřeného na identifikaci a zmapování připravenosti integrovaných projektů v rámci integrovaných plánů rozvoje města nad 5 000 obyvatel, připravovaných neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty, a jejich propojení s projekty připravovanými veřejnou správou do podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava. K další specifikaci zaměření analýzy došlo na pracovních jednáních se zástupci zadavatele. Výstupy jsou tedy koncipovány tak, aby byly využity k formulacím rozvoje Zlínského kraje s požadavkem na účelné využití vhodných dotačních titulů k jednotlivým integrovaným projektům, jak je stanoveno v zadávacích podmínkách. Obsahem analýzy je: a) Analýza území Zlínského kraje (ORP, rozvojová zóna) s přihlédnutím k přilehlým obcím: a. definování kritérií a jejich významnost pro rozvoj území v obcích nad 5 000 obyvatel v návaznosti na statistické ukazatele: fyzická revitalizace území, sociální infrastruktura (vzdělávání, sociální služby, zdravotní a volnočasová infrastruktura) b. rozšíření, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání v rámci brownfields v urbanizovaném území ve vymezených CZ-NACE (vymezených v rámci oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání ROP NUTS II SM) c. návrh výběru území v hierarchii ORP – město b) Analýza absorpční kapacity za územní jednotku: a. existence rozvojových projektů a záměrů na základě zejména: analýzy integrovaných plánů resp. rozvojových programů ve městech nad 5 000 obyvatel ve Zlínském kraji, zmapování projektů veřejné správy či jiných subjektů a jejich možného zapojení do integrovaných plánů splňující podmínky oblasti podpory 2.2.9.




b. úkolem je definování kriterií dopadů a přínosů pro podporu rozvoje zón včetně zohlednění synergií mezi stávajícími projekty a aktivitami pro rozvoj (definování přínosů a dopadů ve vazbě na rozvojový potenciál území) c) Návrh a doporučení pro zaměření výzvy na vhodné aktivity a lokality pro podoblast podpory 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5 000 obyvatel ROP NUTS II SM. Cílem této analýzy je definovat taková území ve vazbě na připravenost projektů, přičemž celkovým efektem dopadu z realizace projektu bude maximalizace socioekonomických přínosů na daném území v porovnání s ostatními alternativami. Tento cíl by měl být naplněn realizací komplexního přístupu k řešení problémů vybraného území veřejným sektorem jako předkladatelem konceptu, a to především investicemi do fyzické revitalizace území a sociální infrastruktury (vzdělávání, sociální služby, zdravotní a volnočasová infrastruktura). Efektem v užším smyslu (většinou se kryje s podporovanou aktivitou) je především rekultivace území, odstranění nevyužitých staveb, úpravy veřejných prostranství, výstavba infrastruktury a komunikací. Synergie by měly nastat především v rámci souběhu aktivity při podpoře rozvoje zón v rámci měst, u kterých půjde o komplexní přístup k řešení problémů vybraného území privátním sektorem, a to především investicemi do rozšíření, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání v rámci brownfields v urbanizovaném území. Dopady v širším smyslu lze spatřovat ve zlepšení kvality života v podpořených oblastech ve městech nad 5 000 obyvatel, zvýšení zaměstnanosti, zlepšení úrovně služeb, zvýšení životní úrovně a celkové zvýšení atraktivity území. Analýza byla také zpracována v období ekonomicky nepříznivém z důvodu zotavování z hospodářského poklesu, což způsobuje určitá zkreslení oproti minulému vývoji. Mnoho podnikatelů se v současné době ocitá ve špatné ekonomické situaci, což je způsobeno především poklesem kupní síly obyvatelstva, nízkou úrovní průměrných výdělků v kraji a růstem nezaměstnanosti. Na rozvoj zejména malého a středního podnikání negativně působí nedostatek finančních prostředků a dostupných informací pro podnikatele a omezené možnosti podpory (financování, daňová problematika, informatika apod.). Další rozvoj podnikatelských aktivit na území kraje je do značné míry podmíněn investicemi do technické infrastruktury. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



I.II Metodika zpracování analýzy Tato metodika byla vytvořena pro potřeby dokumentu „Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad 5000 obyvatel“, zpracovávaného pro Krajský úřad Zlínského kraje z důvodů zjištění absorpční kapacity Regionálního operačního programu Střední Morava. Výstupem analýzy jsou dle zadání objednatele informace a doporučení vedoucí ke koncepčnímu přístupu k rozvoji města nad 5 000 obyvatel pro realizaci konceptů na území Zlínského kraje, které budou sloužit k efektivnímu plánování a následnému čerpání podpory z Regionálního operačního programu Střední Morava, prioritní osy 2, do podoblasti podpory 2.2.9. Ve vazbě na toto členění práce je analýza zaměřena zejména na vhodnost území pro určitou aktivitu, a to ze tří pohledů z hlediska formulace konceptů integrovaných plánů: a) Vhodnost navrhovaného konceptu pro danou lokalitu z hlediska obsahu integrovaných projektů a celkového konceptu b) Provázanost konceptu na strategické priority Zlínského kraje c) Připravenost konceptu k realizaci a absorpční kapacitu lokality. Tyto dílčí kroky byly rozloženy do 3 podpůrných analytických oblastí, u kterých byly zvoleny následující metodické postupy: 1) Zpracování analýzy území Zlínského kraje (ORP, rozvojová zóna) s přihlédnutím k přilehlým obcím Přípravné kroky ke zpracování analýzy území Zlínského kraje: a) Analýza implementačních podmínek ROP Střední Morava ve vztahu k předmětnému zadání b) Kriteriální výběr území (ORP a městských jednotek dle zákona č. 128/2000 Sb.) splňující definici počtu obyvatel > 5000 c) Analýza stávající předmětné infrastruktury v daných územích.




Analytické kroky ke zpracování analýzy území Zlínského kraje: d) Definice požadavků (ze strany zadavatele) majících vliv na rozvoj území v oblasti fyzické revitalizace území a sociální infrastruktury (příp. ostatní oblasti – brownfields, apod.) podle cílení zadavatele e) Definice eliminačních kritérií ve vztahu k výběru předmětných území i z hlediska zaměření podpory z ROP Střední Morava f) Definice preferenčních kritérií k vybrání vhodného území. Vyhodnocení zpracování analýzy území Zlínského kraje: g) Vyhodnocení stávající předmětné infrastruktury a eliminačních kritérií výběru území h) Formulace doporučení na konkrétní oblasti rozvoje infrastruktury a vhodných území.

2) Zpracování analýzy absorpční kapacity za územní jednotku a) Analýza integrovaných plánů a stávajících rozvojových plánů ve městech nad 5000 obyvatel b) Analýza stávajících projektů realizovaných na předmětném území (tj. obce > 5000 obyvatel) ve vazbě na definované oblasti rozvoje infrastruktury (fyzická revitalizace infrastruktury, sociální infrastruktury, apod.), realizovaných v dané časové periodě c) Sběr potenciálních projektů na vytipovaném území pomocí analýzy území Zlínského kraje (viz předchozí část) v rámci veřejné správy i jiných subjektů d) Vyhodnocení projektů (projektových záměrů) s cílem maximalizace synergií a přínosů (např. pomocí metod CBA, expertního hodnocení, apod.) e) Stanovení strategie a cílů v rámci připravenosti integrovaných plánů f) Stanovení prioritních rozvojových projektů v rámci strategie. 3) Zpracování návrhu a doporučení pro zaměření výzvy na vhodné aktivity a lokality pro podoblast podpory 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5 000 obyvatel ROP NUTS II Střední Morava a) Vytvoření návrhu implementace podle identifikovaných projektů v souladu s prioritními oblastmi ROP Střední Morava www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



b) Návrh řešení a zaměření vhodných aktivit v souladu s návrhy analýzy c) Formulace návrhu výzvy do ROP Střední Morava.

Dílčí cíle stanovují jak jednotlivé obsahy kapitol analýzy, tak i použití zejména následujících přístupů a metod: a)

sběr dat a informací ze statistických databází a strategických konceptů Zlínského kraje v

prioritních tematických oblastech, b)

řízené pohovory se zástupci podnikatelské a municipální sféry,

c)

SWOT analýza stávajícího stavu,

d)

další analytické kvantitativní a kvalitativní metody, aplikované na získaná data.

Užití dat ze statistických databází a strategických konceptů Zlínského kraje v prioritních tematických oblastech probíhalo na základě stanovených ukazatelů (viz dále v analýze uvedených) a odsouhlasených zadavatelem analýzy. Vedle těchto předpokladů týkajících se potenciálu území byly využity další socioekonomické ukazatele, a to především ekonomická aktivita obyvatelstva, demografické ukazatele, absorpční kapacita území ROP a další. V neposlední řadě bylo přihlédnuto k investicím do území z veřejných zdrojů (zejména ROP) v minulosti, a to na základě dostupných informací Úřadu Regionální rady Střední Morava. Osobní pohovory byly plánovány především se zástupci municipalit, a to na základě vyzývacího dopisu ze strany KÚ Zlínského kraje. Vzhledem k informačnímu potenciálu byly uskutečněny následující schůzky:  Město Brumov – Bylnice (místostarosta)  Město Bystřice pod Hostýnem (místostarosta, zaměstnanec úřadu)  Město Holešov (vedoucí odboru)  Město Hulín (starosta, zaměstnanec úřadu)  Město Chropyně (zaměstnanec úřadu)  Město Kroměříž (starostka, zaměstnanci úřadu, soukromý investor)  Město Kunovice (starostka)  Město Luhačovice (starosta, vedoucí odboru) www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



 Město Napajedla (starostka)  Město Otrokovice (místostarosta)  Město Rožnov pod Radhoštěm (starostka, vedoucí odboru)  Město Staré Město (místostarosta, zaměstnanec úřadu)  Město Uherské Hradiště (místostarosta, zaměstnanec úřadu)  Město Valašské Klobouky (starosta)  Město Vsetín (tajemník, zaměstnanec úřadu)  Statutární město Zlín (náměstci primátora, zaměstnanec úřadu)  Město Zubří (starosta, vedoucí odboru) Při tvorbě analýzy byly, kromě údajů poskytnutých zadavatelem, ke zpracování využívány následující zdroje: a)

Regionální operační program NUTS II Střední Morava 2007 – 2013

b)

Ostatní operační programy ČR na období let 2007 – 2013 dle relevance

c)

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013

d)

Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007-13

e)

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012

f)

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020

g)

Krajské strategické dokumenty (Regionální inovační strategie, Koncepce rozvoje cestovního ruchu)

i)

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-13

j)

Atlas cestovního ruchu ČR

k)

Informace od subjektů působících na daných území ORP Zlínského kraje (např. pohovory se zástupci daných měst)

l)

Ostatní relevantní materiály schválené zadavatelem.

Řešení zadání analýzy se řídilo definovanými pravidly pro tvorbu koncepčních a strategických materiálů, především pak principem partnerství a transparentností procesu zpracování a připomínkování.




II Analýza potenciálu integrovaných plánů ve městech nad 5 000 obyvatel ve vztahu k vybraným oblastem podpory ROP Kapitola se zabývá definicí obecných pojmů ve vztahu k integrovaným plánům a v obecné rovině především potenciálem integrovaných projektů ve vztahu k rozvoji měst nad 5 000 obyvatel ve Zlínském kraji. Dále je uveden tento přístup k integraci projektových záměrů do souvislosti s možnostmi ROP Střední Morava pro období 2007 – 2013. Finálně jsou definováni potenciální aktéři integrovaného plánu a proces tvorby sociálního partnerství.

II.I Potenciál integrovaných plánů ve městech nad 5 000 obyvatel Integrovaným plánem rozumíme takový koncepční dokument města, který představuje základní rozvojový výhled a definuje strategii města k naplňování dlouhodobých vizí pomocí definovaných aktivit. Integrovaný plán má buď formální podobu integrovaného plánu rozvoje města (tzv. „IPRM“ pro programové období Regionální politiky 2007 – 2013) či může mít méně formální podobu integrovaného rozvojového programu, jehož forma není na rozdíl od IPRM metodicky upravena (např. jako v případě IPRM pomocí Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování integrovaného plánu rozvoje města, formulovaného na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 883). Pod pojmem „integrovaný plán rozvoje města“ (dále též jen „IPRM“) se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Ministerstvo pro místní rozvoj ČR definovalo v roce 2007 dvě kategorie měst, která mohou být zařazena do podpory z operačních programů ČR pomocí IPRM. Jedná se o následující cílová města, přičemž u ostatních měst pod 20 000 obyvatel je předpokladem, že IPRM zpracovaná nemají: 1) Pro města nad 50 tis. obyvatel a Mladou Boleslav (tj. města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP) je IPRM podmínkou, aby mohla čerpat prostředky v rámci urbánní prioritní osy/oblasti podpory ROP. Tabulka 1 - Seznam nositelů IPRM v rámci ROP NUTS II

Města

Střední Čechy

Kladno, Mladá Boleslav

Jihozápad

Plzeň, České Budějovice

Severozápad

Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice, Karlovy Vary, Chomutov

Severovýchod

Hradec Králové, Liberec, Pardubice

Jihovýchod

Brno, Jihlava,

Střední Morava

Olomouc, Zlín

Moravskoslezsko

Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek, Opava

2) Předkladateli IPRM pro oblast intervence 5.2 IOP mohou být města nad 20 tis. obyvatel, bez předložení IPRM nebudou moci prostředky z této oblasti intervence čerpat. Města do 50 tis. obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím IPRM, pokud to pravidla tohoto OP umožňují




Tabulka 2 - Seznam nositelů IPRM v rámci IOP

NUTS

Města

Střední Čechy

Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Kolín, Kutná Hora,

Jihozápad

České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Plzeň, Klatovy

Severozápad

Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Děčín, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Litvínov, Litoměřice, Jirkov

Severovýchod

Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Hradec Králové, Trutnov, Náchod, Pardubice, Chrudim

Jihovýchod

Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov, Blansko

Střední Morava

Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Kroměříž, Vsetín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště

Moravskoslezsko

Frýdek – Místek, Havířov, Karviná, Opava, Ostrava, Třinec, Orlová, Nový Jičín, Český Těšín, Krnov, Kopřivnice, Bohumín

Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. Efektivita spočívá především ve smysluplné návaznosti a synergickém efektu jednotlivých aktivit a opatření. Tento integrovaný přístup přináší významný multiplikační efekt, který mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Uvedené efekty dopadu integrovaného rozvoje by měly mít co nejširší podobu a měly by reagovat na potřeby daného území v co nejširším kontextu, a to s vizí rozvoje potenciálu území. Cílem těchto projektů je tedy řešit především následující oblasti, jejichž výčet ovšem není zdaleka úplný: 1) Sociální:  Nezaměstnanost  Sociální problematika či sociální exkluze  Další lokální sociální problémy www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



2) Ekonomické:  Využití integrovaného plánu a integrovaných projektů pro zvýšení ekonomické aktivity na daném území  Zvýšení agregované poptávky na daném území (potažmo blahobytu obyvatel)  Aktivace potenciálu dalších přímých i nepřímých investic 3) Infrastrukturní: a. Řešení nedostatečné kapacity veřejné infrastruktury b. Řešení nedostatečné kapacity podnikatelské infrastruktury c. Nedostatky v oblasti infrastruktury cestovního ruchu 4) Přírodně – krajinné a historické: a. Využití potenciálu krajiny k cestovnímu ruchu b. Využití potenciálu kulturního dědictví Vzhledem k omezené délce trvání každého projektu (resp. rozpočtu projektu) jsou na dopady IPRM kladeny vyšší teoretické požadavky udržitelnosti, než na individuální projekt. Koncept realizace integrovaného plánu spočívá ve výběru takových dílčích projektů, jejichž realizace, a tedy zároveň jejich výstupy, budou pro území jedním ze základních prvků dalšího dlouhodobého rozvoje a udržitelnosti. Vzhledem k této premise je třeba vytyčit takové jádrové činnosti či dílčí projekty („core project“), jejichž potenciál není vázán pouze na místní obyvatele či místní prostředí (území), ale jehož dopad je významnější. V tomto ohledu je zřejmé, že jednou z hlavních jádrových činností v případě území s využitelným potenciálem má především cestovní ruch, který představuje odvětví s mimořádným synergickým efektem, jež zdaleka nezahrnuje pouze ubytovací zařízení, ale početné stravovací, dopravní služby a celou řadu doprovodných služeb, přímo podporující vlastní turistickou akci. Právě tematické oblasti s vazbou na cestovní ruch působí jako dlouhodobě udržitelný prvek v IPRM, který zajišťuje udržitelnost dalších dílčích projektů, a to včetně zajištění samofinancování díky kontinuálnímu dlouhodobému stavu.




Další jádrovou činností, kterou je možno identifikovat ve vazbě na IPRM, jsou především infrastrukturní investice, které mají návaznost na ekonomická odvětví s mimořádným synergickým efektem v místní či krajské ekonomice. Synergické vazby na rozšíření, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání (např. v rámci městských brownfields) představují druhou stěžejní oblast, která by měla být priorována z hlediska dlouhodobě udržitelných efektů jako výsledku podpory z ROP Střední Morava. Můžeme tedy shrnout, že základem dlouhodobě úspěšného integrovaného rozvojového programu, potažmo integrovaného rozvoje města, by měl být jádrový projekt cestovního ruchu či projekt mající návaznost na rozvoj podnikatelského sektoru pomocí veřejných investic do infrastruktury. Tento koncept musí být doplněn dalšími dílčími projekty, které budou reagovat na problémy identifikované v daném území. Především se může jednat o nedostatky spadající pod shora uvedené kategorie – například

veřejná

infrastruktura

(komunikace,

dostupnost

podnikatelské

infrastruktury

v revitalizovaných brownfields, apod.), infrastruktura cestovního ruchu (nedostatečná kvalita veřejných prostranství s vazbou na cestovní ruch, atp.) či zanedbaný potenciál historicko – přírodního bohatství. Rovněž důležitým, ale často přehlíženým prvkem je stávající komunikace s okolím (marketing a řízení) a přilákání návštěvníků (propagace). Tuto tezi potvrzují i další analýzy a statistické materiály ve vztahu ke Zlínskému kraji, jehož potenciál cestovního ruchu není v absolutní, ale ani relativní míře využit (viz Strategie rozvoje Zlínského kraje) a rovněž strategické materiály zpracované pro Zlínský kraj1. Z tohoto úhlu pohledu vyplývá, že téměř každý integrovaný projekt bude řešit formou dílčích projektů některé z uvedených příčin nerozvinutého potenciálu území. Schematicky zachycuje podobu integrovaného rozvojového programu níže uvedený diagram.

1

Program rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje. Dále pak Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 -

2012. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Obrázek 1 – Diagram logického schématu typického integrovaného rozvojového programu

Významnou součást v téměř každém logicky uspořádaném integrovaném projektu tedy představuje vybudování potřebné veřejné infrastruktury a služeb, podnikatelské infrastruktury a služeb a marketingového prvku (či jiných propagačních aktivit). Z hlediska této kombinace faktorů tvoří důležitou roli aktéři (nositelé) integrovaného projektu, kteří jsou ve své roli nositeli dílčích projektů, z nichž vzniká integrovaný projekt. Souhrnně je můžeme označit za sociální partnery na daném území, ačkoliv každý z těchto aktérů může hrát jinou roli, definovanou povahou jeho činností. Za potenciální aktéry můžeme tedy označit 3 skupiny možných účastníků, uspořádaných v sektorovém třídění:




Skupina č. 1 – Veřejný sektor Municipality (obce, kraje) Státní správa Další orgány vykonávající státní správu

Aktéři

Organizace

zřízené

státem

či

municipalitami

(příspěvkové organizace, státní fondy, apod.) Hájící

Povaha subjektů

veřejný

zájem

(regionální

rozvoj,

socioekonomický rozvoj) Účel zařazení do projektu

Poskytování veřejných služeb a infrastruktury Opatření konkrétní povahy (výstavba infrastruktury,

Přínos konkrétnímu integrovanému projektu

provozování

a údržba infrastruktury a služeb

veřejného zájmu) na neziskovém principu.

Skupina č. 2 – Soukromý sektor Právnické či fyzické osoby vzniklé či působící za účelem dosažení zisku: Aktéři

- Poskytovatelé služeb - Poskytovatelé komerční infrastruktury

Povaha subjektů Účel zařazení do projektu

Snaha o rozvoj podnikání (rozvoj komerčních služeb) Poskytování soukromých služeb a infrastruktury Zaměstnavatelé obyvatel regionu


Opatření konkrétní povahy (výstavba infrastruktury, provozování

a údržba infrastruktury a služeb

veřejného zájmu) na ziskovém principu.




Skupina č. 3 – Občanský a neziskový sektor Osoby (právnické či fyzické) působící v oblasti rozvoje občanského zájmu či profesního zájmu - Občanská

sdružení

a

další

organizace

nestátního neziskového sektoru (tzv. NNO)

Aktéři

- Profesní a další sdružení (sdružení cestovního ruchu, zájmových skupin, apod.) - Občané (obyvatelé) Povaha subjektů

Nositelé občanského zájmu (např. kvalita života v lokalitě) a profesního zájmu (rozvoj aktivit)

Účel zařazení do projektu

Znalost regionu (oblasti či území) Nositelé přidružených aktivit Zájem na rozvoji oblasti či regionu, spolupráce a


podpora integrovaného projektu (pomocí know-how) či

jiný

možný

scénář

(např.

provozovatel

cyklostezky)

Pro realizaci konkrétního integrovaného projektu je tedy nezbytné zapojit více partnerů, a to jak do přípravy dílčích projektů, tak především za účelem realizace komplexního řešení problémů (ale především využití příležitostí) dané oblasti. Je zřejmé, že zapojení účastníků v jednotlivých konkrétních integrovaných programech (i dílčích projektech) je různé a odpovídající konkrétní povaze řešeného zájmu rozvoje území. Každopádně však může sehrávat každý z těchto tří skupin svou roli v procesu plánování či následné realizace integrovaného projektu. Teoreticky obvyklý koncept integrovaného projektu rozvoje území v oblasti cestovního ruchu tedy odpovídá vlastním možnostem jednotlivých aktérů. Hlavní vliv na roli jednotlivých aktérů mají především následující faktory: 1) Finanční (ekonomická) kapacita subjektu www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



2) Legislativní stránka projektu 3) Způsobilost nositele dílčího projektu k případným dalším podporám (viz subkapitola ROP Střední Morava) 4) Způsobilost k provozování a udržitelnosti jednotlivých aktivit. Obrázek 2 – Diagram typických aktivit ve vazbě na aktéry integrovaného projektu

Tento teoretický koncept vychází z charakteristiky a daných možností (legislativních, ekonomických, apod.) aktérů vzhledem k povaze jejich rolí v typickém integrovaném projektu. Tyto role jsou zdůvodnitelné po realizační i provozní stránce a vycházejí i z možných rizik jednotlivých aktivit ve vazbě na nositele (aktéra). Jedná se o běžný model používaný v rámci statutu projektů v prostoru ČR (vynecháme-li jiné koncepty mimo působnost strukturálních fondů, např. PPP). Příklad konkrétního integrovaného projektu rozvoje území je uveden na obrázku níže.




Obrázek 3 – Příklad Integrovaného projektu v Karlovarském kraji – Město Aš2

Integrovaný projekt „Lázeňská turistika Aš“ sektor Podnikání/PPP

Rozvoj lázeňského území Doubrava Rozvoj lázeňské infrastruktury Kanalizace a vodovod Kopaniny - Doubrava

sektor Kultura a sport

Revitalizace Mikulášského vrchu

Centrum sportu, relaxace a turistiky

Sportovní areál Tyršův dům Pistolová střelnice Cyklostezka Trojmezí - Libá Sportovní lyžařské středisko – areál Aš

Rekonstrukce plavecké haly

sektor Infrastruktura

2

Revitalizace centra města

Zdroj: Město Aš. (www.muas.cz)




sektor Cestovní ruch

Revitalizace vrchu Háj

sektor Vzdělávání/Lidské zdroje

Dům česko-německého přátelství a porozumění




II.II Zaměření vybraných aktivit v rámci oblastí podpory ROP SM Součástí zadání analýzy je rovněž vymezení souladu a vyspecifikování potenciálu kompatibility aktivit v integrovaných programech měst nad 5 000 obyvatel s oblastí podpory Regionálního operačního programu Střední Morava (programovací období 2007 – 2013). Jedná se o řešenou podporu v oblasti 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel.

II.II.I Podoblast podpory 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel Globálním cílem prioritní osy 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu je zlepšení kvality života v regionu soudržnosti Střední Morava, zvýšení atraktivnosti regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání malých a středních podniků zvýšením využitelnosti nemovitostí určených pro jejich podnikatelské aktivity. Podoblast podpory 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel je zaměřena na následující aktivity, naplňující cíle prioritní osy 2: a) podpora rozvoje zón v rámci měst, u kterých půjde o komplexní přístup k řešení problémů vybraného území veřejným sektorem a to především investicemi do fyzické revitalizace území, sociální infrastruktury (vzdělávání, sociální služby, zdravotní a volnočasová infrastruktura), b) podpora rozvoje zón v rámci měst, u kterých půjde o komplexní přístup k řešení problémů vybraného území privátním sektorem a to především investicemi do rozšíření, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání v rámci brownfields v urbanizovaném území ve vymezených CZ-NACE (vymezených v rámci oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání). Čerpání finančních prostředků z této oblasti podpory je řešeno pomocí tzv. Konceptů, na které budou navazovat individuální projekty jednotlivých žadatelů. Předkladateli konceptů jsou územně




samosprávné celky (obce podle zákona č. 128/2000 Sb. a kraje podle zákona č. 129/2000 Sb.) Zlínského kraje. Dílčí územní omezení pro potřeby v této oblasti: 1) Zaměření na rozvoj území obcí s více než 5 000 obyvateli. 2) Územní soulad s vybranými územími, která budou vycházet z analytických dokumentů Zlínského kraje, a to z důvodu omezených finančních zdrojů. Cílem bude koncentrace prostředků na řešení vybraných území s odpovídajícím potenciálem rozvoje. 3) Podpora záměrů v koncepčních a strategických materiálech kraje a obcí (IPRM, integrované rozvojové programy). Dílčí finanční omezení pro potřeby v této oblasti: 1) Podmínkou je zajištění vícezdrojového financování rozvojového Konceptu, čímž se rozumí kombinace investic financovaných z více operačních programů (kromě ROP SM např. OPPI anebo OPŽP), anebo financovaných z ROP Střední Morava v kombinaci s vazbou na realizované investice podnikatelskými subjekty (PPP projekty). 2) Celkový finanční rámec Konceptu musí přesáhnout objem 100 mil. Kč. 3) Minimální podíl investic z jiných zdrojů, mimo ROP Střední Morava, musí být minimálně 30 % z celkového finančního rámce (do tohoto objemu se nezapočítává spolufinancování k dotaci z ROP Střední Morava). Podmínky administrace pro potřeby v této oblasti:  Tato podoblast podpory bude administrována dvoufázovým způsobem. V 1. fázi budou předloženy ucelené Koncepty řešení vybraného území. Bude umožněno, aby v rámci hodnocení Konceptů byli žadatelé vyzváni k doplnění nebo k vysvětlení předloženého Konceptu.  Po dopracování Konceptu bude ve 2. fázi vyhlášena specifická výzva pro předkládání dílčích projektových záměrů naplňujících Koncept.  Předložený Koncept může z ROP Střední Morava zahrnovat pouze aktivity podporovatelné v prioritní ose 2 „Integrovaný rozvoj a obnova regionu“.  Projekty naplňující Koncept budou předkládány do specifických výzev k předkládání projektových žádostí v souladu s časovým harmonogramem obsažených ve schválených Konceptech a dle příslušných oblastí podpory prioritní osy 2 ROP Střední Morava. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Metodická poznámka: Podmínky konceptu (viz Prováděcí dokument ROP Střední Morava, verze 0.8, str. 173) Koncepty jsou v rámci ROP Střední Morava realizovány v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst, podoblasti podpory 2.2.9 Integrované projekty ve městech nad 5000 obyvatel, 2.2.10 Integrované projekty rozvoje zón a oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání. Koncept, jeho cíle a projekty naplňující cíle Konceptu, musí na sebe vzájemně navazovat, a tvořit ucelený celek (synergie a koncentrace). Projekty naplňující Koncept musí být jasně popsány, a to včetně kvantitativního a kvalitativního vyjádření výstupů a výsledků a musí být provedena vazba na zvolený klíčový ukazatel měřitelnosti cílů Konceptu. Na administraci projektů naplňujících Koncept jsou mimo specifika definované v Metodickém pokynu Pro zpracování a realizaci Konceptů uplatňovány stejné postupy jako na individuální projekty. Subjekty zapojené do realizace Konceptu: Řídící orgán ROP Střední Morava – hodnotí a schvaluje Koncepty, monitoruje a dohlíží na realizaci Konceptu a na jednotlivé projekty naplňující Koncept předložených do ROP Střední Morava, provádí platby dotace subjektům realizující jednotlivé projekty naplňujících Koncept. Předkladatel Konceptu - vypracovává Koncept a zodpovídá za jeho realizaci, monitoring a plnění cílů. V rámci přípravy Konceptu zabezpečuje veřejné projednání záměrů Konceptu, a to dle podmínek specifikovaných ve Výzvě k předkládání Konceptů. Předkladatel jednotlivých projektů naplňujících Koncept – připravuje a zpracovává jednotlivé projekty naplňujících Koncept a plně odpovídá za realizaci tohoto projektu. Současně je povinen informovat předkladatele Konceptu o postupu realizace a udržitelnosti jednotlivých projektů naplňujících Koncept.




Tabulka 3 – Shrnutí požadavků na oblast podpory 2.2.9 Oblast podpory 2.2.9 – Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel Aktivity způsobilé v rámci prioritní osy 2, zejména pak: - podpora rozvoje zón v rámci měst, u kterých půjde o komplexní přístup k řešení problémů vybraného území Aktivity

veřejným

sektorem

a

to

především

investicemi do fyzické revitalizace území, sociální infrastruktury

(vzdělávání,

sociální

služby,

zdravotní a volnočasová infrastruktura) - podpora rozvoje zón v rámci měst, u kterých půjde o komplexní přístup k řešení problémů vybraného území privátním sektorem, a to především investicemi do rozšíření, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání v rámci brownfields v urbanizovaném území ve vymezených CZ-NACE (vymezených v rámci oblasti podpory 2.4 Podpora podnikání – viz příloha č. 6 Programového dokumentu ROP Střední Morava v 0.8). Oprávnění předkladatelé konceptu

Typy podporovaných akcí

 kraje  obce s více než 5 000 obyvateli

 individuální projekty  integrované projekty

Oprávnění příjemci podpory jednotlivých akcí

 kraje  obce s více než 5 000 obyvateli (kromě krajského města Zlína)




 dobrovolné svazky obcí  organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi  nestátní neziskové organizace  MSP (Malé a střední podniky ) – podnikatelské subjekty (právnické a fyzické) podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (§2 odst.2, písm.a) až c) zákona).




III Lokalizační analýza optimálních území Zlínského kraje pro realizaci opatření podoblasti 2.2.9 ROP SM Cílem této kapitoly je obecně identifikovat vhodná území a popsat možnosti realizace integrovaných plánů ve městech ve Zlínském kraji, a to s přihlédnutím k nejdůležitějším objektivním požadavkům kladeným na rozvojové projekty. Kapitola se zabývá v tomto ohledu především vymezením základních strategických předpokladů pro úspěšný územní rozvoj na území Zlínského kraje v rámci současných trendů a rozvojového potenciálu dílčích městských lokalit ve Zlínském kraji, jeho návaznostmi a dále pak samotnými specifiky jednotlivých vytipovaných území. V rámci kapitoly jsou tyto oblasti z hlediska objektivizovaných kritérií hodnoceny, přičemž výstupem kapitoly je zmapování optimálních oblastí (území na úrovni ORP) Zlínského kraje, vhodných pro realizaci integrovaných plánů v rámci operačního programu ROP Střední Morava v podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava. Tento postup je zcela nezbytný z důvodu maximalizace výsledkových efektů mezi integrovanými plány měst nad 5 000 obyvatel a potřebami regionálního rozvoje kraje, které jsou vtěleny do základních strategicko-koncepčních materiálů Zlínského kraje. Rovněž je tento postup v souladu se zněním Prováděcího dokumentu ROP Střední Morava (verze 08), a to konkrétně ustanovením na str. 90 o „územním omezení na vybraná území, které bude vycházet z analytických dokumentů krajů, a to z důvodu omezených finančních zdrojů. Cílem bude koncentrace prostředků na řešení vybraných území s odpovídajícím potenciálem rozvoje.“ Výstupem analýzy bude tedy lokalizace efektivních a maximálně konkurenceschopných integrovaných plánů, a to s ohledem na omezený počet podpořitelných integrovaných plánů (konceptů) ve městech nad 5 000 obyvatel ve Zlínském kraji při omezené alokaci prioritní podoblasti podpory 2.2.9. V rámci analýzy je dbáno především na zajištění souladu s dlouhodobou koncepcí Zlínského kraje ve vazbě na dané dotační možnosti ROP Střední Morava.




III.I Kriteriální výběr území pro lokalizační analýzu Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, pro realizaci potenciálních integrovaných plánů je z hlediska finančního mechanismu ROP Střední Morava vyčleněna prioritní podoblast 2.2.9. Pro realizaci těchto integrovaných plánů jsou zcela zásadní hlediska absorpční kapacity, která poskytují především větší územní a urbánní celky. Z tohoto důvodu je v Prováděcím dokumentu ROP Střední Morava (verze 0.8) stanoven požadavek na umístění integrovaných programů v celcích měst s počtem obyvatel vyšším než 5 tisíc. Na území Zlínského kraje se nachází celkem 303 obcí, přičemž pouze 20 z nich má více než 5 tisíc obyvatel. Níže uvedená tabulka zobrazuje výčet těchto potenciálně vhodných lokalit z hlediska počtu obyvatel, která jsou pro přehlednost a další analytiku členěna též podle území obcí s rozšířenou působností (dále též jen „ORP“). Tato území mají elementární schopnost splnění podmínky velikostního kritéria, požadovaného dle kriteriální analýzy vhodnosti pro oblast 2.2.9 ROP SM. Tabulka 4 – Počet obyvatel vybraných obcí ve Zlínském kraji, splňující podmínku 5 000 a více obyvatel OKRES

LAU1

Název obce

ZUJ

Zlínský kraj celkem

Počet obyvatel

ORP

k 1.1.2011 590 361

Krom ěříž

CZ0721

Bystřice pod Hostýnem

588393

Krom ěříž

CZ0721

Holešov

588458

8 603 Bystřice pod Hostýnem

Krom ěříž

CZ0721

Hulín

588491

Krom ěříž

CZ0721

Chropyně

588512

Krom ěříž

CZ0721

Krom ěříž

588296

Uherské Hradiště

CZ 722

Kunovice

550744

Uherské Hradiště

CZ 722

Staré Město

550752

6 821

Uherské Hradiště

CZ 722

Uherské Hradiště

592005

25 393

Uherské Hradiště

CZ 722

Uherský Brod

592731

17 042 Uherský Brod

Vsetín

CZ0723

Rožnov pod Radhoštěm

544841

16 821 Rožnov pod Radhoštěm

Vsetín

CZ0723

Valašské Meziříčí

545058

27 071 Valašské Meziříčí

Vsetín

CZ0723

Vsetín

541630

27 296 Vsetín

Vsetín

CZ0723

Zubří

545252

5 618 Rožnov pod Radhoštěm

Zlín

CZ0724

Brum ov-Bylnice

585114

5 828 Valašské Klobouky

Zlín

CZ0724

Luhačovice

585459

5 247 Luhačovice

Zlín

CZ0724

Napajedla

585513

Zlín

CZ0724

Otrokovice

585599

18 469 Otrokovice

Zlín

CZ0724

Slavičín

585751

6 800 Luhačovice

Zlín

CZ0724

Valašské Klobouky

585891

Zlín

CZ0724

Zlín

585068

12 149 Holešov 7 196 5 112 29 191 Krom ěříž 5 504 Uherské Hradiště

7 423

5 088 Valašské Klobouky 75 469 Zlín

Zdroj: Český statistický úřad. Data k 1.1.2011. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Obrázek 4 – Rozložení správních obvodů obcí s rozšířenou působností ve Zlínském kraji




III.II Kriteriální výběr strategických tematických oblastí pro lokalizační analýzu Identifikace potenciálně rozvojových území z hlediska vhodnosti pro realizaci integrovaných plánů představuje stěžejní část této analýzy. Na základě poznatků předchozích kapitol bylo stanoveno, že základním předpokladem pro realizaci integrovaného plánu musí být jádrová činnost, spočívající v těžišti strategického rozvoje pro Zlínský kraj a jeho další socioekonomický rozvoj, včetně návazností na veřejnou infrastruktura a další související oblasti. Z hlediska naplňování strategií vyšších územně správních celků byla zvolena jako další metoda, úzce související s „lokalizací optimálních zón a území“, kriteriální analýza strategických tematických oblastí. Tato kriteriální analýza úzce souvisí s hledáním takových rozvojových scénářů, které budou naplňovat nejen lokální (místní) potřeby rozvoje, ale budou rovněž provázány na vyšší regionální cíle, kterými je především komplexní rozvoj kraje jako nejvyšší regionální samosprávné jednotky. Za základní strategické dokumenty, sloužící pro potřeby plánování regionálního rozvoje Zlínského kraje, byly vybrány následující stěžejní strategie: 1) Strategie rozvoje Zlínského kraje pro období 2009 – 2020 (dlouhodobý strategický dokument) 2) Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 (střednědobý strategický dokument). Provázáním kriteriálního výběru strategických tematických oblastí při lokalizaci území a potenciálu integrovaných plánů bude tímto způsobem docíleno maximální synergie integrovaného plánu s krajskými rozvojovými plány a maximálního souladu mezi integrovanými plány a krajskými projekty.




III.II.I Priority Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 Strategie rozvoje Zlínského kraje představuje základní a hlavní strategický plán dlouhodobého měřítka. Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 je nabídnout scénář jeho významného přiblížení či dosažení průměrné hospodářské úrovně Evropské unie, při respektování principů udržitelného rozvoje. Tuto úroveň je vhodné měřit souhrnným, komplexním ukazatelem HDP na jednoho obyvatele; vývoj jednotlivých obsahových součástí strategie může přímo nebo nepřímo ovlivnit naplnění tohoto cíle. Pokud se vývoj české ekonomiky a společnosti bude i nadále odehrávat v předpokládaných konvergenčních intencích, je v silách regionu Zlínského kraje v roce 2020 dosáhnout průměrné hodnoty EU. K naplnění tohoto cíle by Zlínský kraj – přímo i v rámci České republiky jako celku – měl zaměřit veřejné prostředky a výkon veřejné služby na podporu ekonomických aktivit vyznačujících se vysokou přidanou hodnotou při výrobě zboží a poskytování služeb, na vyšší atraktivnost prostředí pro další rozvoj ekonomicky výkonných již etablovaných společností i na příliv či vznik nových z tuzemska i zahraničí. Tímto vývojem vytvořená pracovní místa, založená především na vzdělání, schopnostech a splnění kvalitativních předpokladů, prospějí životní úrovni obyvatel a atraktivnosti regionu jako celku. Cílem je tak rovněž překonání trendu zvýrazňování regionálních disparit ve vztahu k celostátní úrovni a lokálních disparit vůči průměru Zlínského kraje a zabránění vzniku nových nerovnováh v odvětvové a regionální struktuře ekonomiky, které by si jinak vyžádaly další vynaložení veřejných i soukromých finančních prostředků v následujícím období. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 respektuje cíle Lisabonské strategie a odráží nejnovější přístup EU ve sladění cílů unijní regionální politiky s cíli Lisabonské strategie v rámci těchto zásad: •

respektování specifik regionů při výběru a konkretizaci priorit regionálního rozvoje,

•

maximální využití rozvojového potenciálu regionů v oblasti lidských zdrojů na základě specifik jednotlivých regionů,

•

překonávání regionálních rozdílů posilováním prostorové soudržnosti a integrace regionů,

•

využití komparativních výhod jednotlivých regionů pro cíle regionálních strategií,




•

zvýšení prostorové flexibility na trhu pracovních sil bez dramatických změn v sídelní struktuře země s cílem omezení trendu vylidnění malých obcí a předcházení negativních dopadů živelného urbanistického rozvoje větších obcí a měst,

•

zlepšení stavu životního prostředí, obnova krajiny a regionálních tradic ve smyslu požadavků dlouhodobě udržitelného rozvoje, významného zdroje hospodářského růstu v rámci globálně dynamických hospodářských segmentů – cestovní ruch a turismus, ekonomizace kulturního dědictví, renesance výrobních tradic typických pro region, apod.,

•

vytvoření příznivého prostředí na místní a lokální úrovni pro čerpání zdrojů v rámci regionální politiky EU jak v rámci běžného programovacího období 2007 – 2013, tak v budoucím výhledu této politiky po roce 2013.

Strategie rozvoje Zlínského kraje tudíž definuje jako svoji horizontální prioritu rovněž rovnoměrný rozvoj měst a městských oblastí. Rozvoj měst a městských oblastí Zlínského kraje by měl respektovat koncept udržitelnosti. Vedle zajištění ekonomické prosperity, sociální rovnováhy a zdravého životního prostředí je v souvislosti s rozvojem měst vhodné respektovat specifický pohled kulturně-historický i akcent na zdravotní hledisko a parametry života ve městech (přestože tyto mohou být vnímány jako širší součást sociální rovnováhy). Rozvoj měst by měl vycházet z hodnověrných integrovaných strategií, iniciujících koordinaci činností všech klíčových zainteresovaných osob a institucí. Tento přístup by měl být jmenovitě založen na širším využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst (vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru; modernizace infrastrukturních sítí a zlepšení energetické účinnosti; aktivní inovativní a vzdělávací politika) a na zvláštní pozornosti věnované deprivovaným čtvrtím v rámci měst (strategie dosažení vyššího standardu fyzického prostředí; posílení lokální ekonomiky a místní politiky zaměstnanosti; aktivní vzdělávací politika pro děti a mládež; podpora cenově dostupné a efektivní veřejné dopravy). Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 představuje strategii priorit, které jsou uvedeny níže na schématu:




Tabulka 5 – Priority Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020

Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky 1. Konkurenceschopná

2. Úspěšná

3. Efektivní

ekonomika

společnost

infrastruktura a

4. Atraktivní region

rozvoj venkova  Podnikání MSP a služby  Průmysl, věda, výzkum a inovace  Informační a

 Školství a celoživotní učení  Trh práce

 Životní prostředí a  Cestovní ruch energetika

 Kultura a

 Zemědělství a

 Sociální služby  Zdravotnictví

památková péče

rozvoj venkova  Doprava

komunikační technologie

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 pracuje se čtyřmi úrovněmi detailu. Nejobecnější formou jejího obsahu je vize, kterou naplňují následující logické články strategie: 

Pilíře – 4 hlavní prioritní oblasti



Cíle – výsledky nutné pro naplnění vize



Úkoly – dílčí milníky na cestě k dosažení cílů



Opatření – konkrétnější kroky použité ke splnění úkolů, dále je naznačena jejich realizace prostřednictvím jednotlivých nástrojů.

Pilíře, cíle a úkoly Strategie vytvářejí strategický rámec posilování konkurenceschopnosti ekonomiky Zlínského kraje a kvality života v něm, opatření ve formě konkrétnějších doporučení dále zpřesňují cesty, jimiž by se především hospodářská, sociální a environmentální politika měla vydávat.




III.II.II Priority Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje je klíčový střednědobý dokument, který v definovaném horizontu na základě detailní vnitroregionální analýzy konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze Strategie rozvoje Zlínského kraje na roky 2009 až 2012. Dokument „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“ (PRÚOZK) vychází z konceptu i závěrů Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 („SRZK“) a konkretizuje je na kratší časové období, vymezené rokem 2012, a současně usiluje i o detailnější identifikaci území. Jeho cílem je tak závěry SRZK transformovat do trajektorie střednědobého výhledu rozvoje kraje a pokusit se identifikovat významné vnitroregionální rozdíly a z nich vyplývající disparity uvnitř regionu Zlínského kraje. Cílem PRÚOZK je nabídnout scénář střednědobého rozvoje regionu Zlínského kraje, respektující jak současné a budoucí předpokládané parametry ovlivňující tento vývoj, tak i základní dlouhodobé strategické záměry formulované v rámci SRZK. SRZK a její struktura představuje strategii prioritních rozvojových oblastí, členěných do čtyř základních skupin – pilířů. Pojetí identifikace priorit, které se v kratším období sledování PRÚOZK v porovnání se SRZK mohou obsahově lišit a být daleko citlivěji ovlivněny krizovými dopady, bude v rámci PRÚOZK kontinuálně zachována, stejně jako jeho členění na čtyři pilíře.

III.II.III

Analýza souladu střednědobých strategických opatření kraje ve

vazbě na podoblast podpory 2.2.9 ROP Střední Morava Jak je patrné z předchozího shrnutí krajských strategií, Zlínský kraj disponuje značným potenciálem pro aplikaci regionálně rozvojových prostředků a témat pro realizaci integrovaných plánů, takže zájem o integrovaná řešení se v žádném případě nezdá být nedostatečnou podmínkou, týkající se realizace integrovaného řešení v rámci ROP Střední Morava. Naopak z hlediska efektivní alokace prostředků je logickým krokem zaměření se na ty oblasti, které jsou

pro

dané

území

prioritní

a

především


potřebné

z hlediska

celospolečenského

či



socioekonomického prospěchu kraje, které jsou obsaženy v jeho strategických dokumentech. Z hlediska prioritního naplňování strategií je tedy aplikovaná metoda „lokalizace optimálních zón a území“ ve vazbě na strategické tematické oblasti velmi vhodnou metodou k naplňování cílů a opatření Zlínského kraje pomocí nižších územně samosprávních jednotek, a to při přirozeném chápání omezené absorpční kapacity každého jednotlivého subjektu regionálního rozvoje (tím spíše kraje). Jádro kriteriální analýzy spočívá právě v provázání kriteriálního výběru strategických tematických oblastí při lokalizaci území a potenciálu integrovaných plánů, čímž bude docíleno maximální synergie integrovaného plánu s krajskými rozvojovými plány a maximální vazbou souladu mezi integrovanými plány a krajskými projekty. K tomuto účelu slouží tato podkapitola, která definuje vazby mezi krajskými opatřeními na straně strategických dokumentů (tedy Strategií rozvoje Zlínského kraje, potažmo aktuálním Programem rozvoje územního obvodu Zlínského kraje jako střednědobým plánem) a opatřeními podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava. Tato dílčí analýza tak spojuje prioritní cíle a opatření s aktuálními možnostmi jejich financování prostřednictvím této oblasti podpory, čímž zajišťuje vyšší možnou vazbu efektivity prostředků na potřebné oblasti regionálního a urbánního rozvoje zón s definovaným počtem obyvatel (tj. nad 5 000) ve Zlínském kraji. Pro zobrazení těchto vazeb mezi prioritními cíli kraje a možnostmi oblasti podpory 2.2.9 a jejich vzájemné intenzity byl zvolen tabulkový přehled vazeb podle jednotlivých prioritních os PRÚOZK, který přehledně zobrazuje sílu těchto jednotlivých vazeb mezi sebou.




Tabulka 6 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Konkurenceschopná ekonomika“

Oblasti podpory ROP 2.2.9 - Integrovaný plán pro města nad 5 000 obyvatel

Priorita 1 - Konkurenceschopná Re vi talizace stávajících objektů ekonomika Fyzická revitalizace území Sociální infrastruktura pro podnikání

1.1.1

Propoji t regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje

1.1.2

Rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání

1.1.4

Sti mulovat inovační akti vity podnikatelů a firem

1.3.1

Zl epšit přístup k financím pro začínající podnikatele

1.3.2

1.4.1

Zl epšit nefinanční podmínky podnikání MSP Efektivně naplnit strategi ckou průmyslovou zónu Holešov

X

XX

XX

X

XXXXX

XX

X

XXXXX

XXXX

XXX

XXX

Pozn. - X (slabá vazba); XXXXX (velmi silná vazba)




Tabulka 7 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Úspěšná společnost“ Oblasti podpory ROP 2.2.9 - Integrovaný plán pro města nad 5 000 obyvatel Fyzická revitalizace Revitalizace stávajících Priorita 2 - Úspěšná společnost území Sociální infrastruktura objektů pro podnikání

2.1.1

Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru

2.1.2

Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace

2.1.3

Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání

2.1.4

Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň

2.2.3

Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov

2.3.1

Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb

X

2.3.2

Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb

XXXX

2.4.2

Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče

XX

XXX

X

XXX

XXX XXXX Pozn. - X (slabá vazba); XXXXX (velmi silná vazba)




Tabulka 8 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova“ Oblasti podpory ROP 2.2.9 - Integrovaný plán pro města nad 5 000 obyvatel Priorita 3 - Efektivní Revitalizace stávajících infrastruktura a rozvoj venkova Fyzická revitalizace území Sociální infrastruktura objektů pro podnikání

3.1.1

Zkvalitnit nakládání s odpady

3.1.5

Udržitelně využívat zdroje energie

3.2.1

Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu

3.3.1

Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR

3.3.2

Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy

3.3.3

Modernizovat železniční infrastrukturu

3.3.4

Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště

3.3.5

Podporovat kombinovanou dopravu

3.4.1

Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS)

3.4.4

Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

X

XX

XXX

XX

XX

Pozn. - X (slabá vazba); XXXXX (velmi silná vazba)




Tabulka 9 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Atraktivní region“ Oblasti podpory ROP 2.2.9 - Integrovaný plán pro města nad 5 000 obyvatel Fyzická revitalizace území

Sociální infrastruktura

Revitalizace stávajících obje ktů pro podnikání

4.1.1

Rozvíjet oblasti s koncentrovaným pote nciálem cestovního ruchu

XXXXX

XXXX

XXX

4.1.2

Rozvoj ostatních oblastí s pote nciálem cestovního ruchu

XXXXX

XXXX

XXX

4.1.3

Napojit silniční sítě re gionu na dálniční systém ČR a SR

4.1.4

Budovat a rozvíjet ve řejná mezinárodní letiště

4.2.1

Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení ce stovního ruchu v kraji

4.3.1

Pe čovat o nemovité kulturní dědictví

XXXXX

XXXX

XXX

4.3.2

Pečovat o movité kulturní památky a mobiliární fondy

XXX

4.3.3

Ochrana tradiční lidové kultury a fol kloru

XXX

4.3.4

Horizontálně podporovat či nnosti subjektů v oblasti kultury

4.4.1

Více propojit kulturu s cestovním ruche m

XXXXX

4.4.2

Více propojit kulturu se vzdě lávacím systémem

XXXXX

4.4.4

Zl epšit dostupnost kultury

Priorita 4 - Atraktivní region

XXX XXX Pozn. - X (slabá vazba); XXXXX (velmi silná vazba)


XXXX



Jak vyplývá z výše provedené dílčí analýzy spojení prioritních opatření s aktuálními možnostmi jejich financování prostřednictvím této oblasti podpory, existuje různě silná vazba (na škále od 0 do 5) mezi danými prioritními opatřeními Zlínského kraje a podporovanými opatřeními podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava. Tyto vazby jsou dány především stávajícími prioritními opatřeními kraje, vytipovanými v rámci Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje na období 2010 – 2012. které jsou specifikovány průřezově tématy regionálního rozvoje, a to bez konkrétních cílení jednotlivých oblastí na dílčí programy či mechanismy financování přes jednotlivé operační programy v období 2007 až 2013. Vzhledem k tomu, že podoblast podpory 2.2.9 ROP Střední Moravy je zaměřena především na rozvoj městských zón (u měst nad 5 000 obyvatel) ve vazbě na fyzickou revitalizaci a investice do objektů určených pro podnikání (např. v rámci brownfields v urbanizovaném území), byly detekovány hlavní překryvy s prioritními opatřeními v rámci pilířů „Konkurenceschopná ekonomika“ a „Atraktivní region“. Tyto dvě oblasti rozvoje Zlínského kraje mají za úkol primárně zajistit dostupnější infrastrukturu pro podporu podnikání a inovací (v případě „Konkurenceschopné ekonomiky“), a rovněž zajistit infrastrukturní podmínky pro zvýšení městské občanské vybavenosti u destinačních pólů v rámci Zlínského kraje, které jsou předpokladem pro další rozvoj potenciálu těchto oblastí (např. s možným přesahem na podnikání či cestovní ruch).

Metodická poznámka: Vymezení podmínek realizace aktivit v rámci podoblasti podpory ROP 2.2.9 s vazbami na fyzickou infrastrukturu a cestovní ruch (dle PRÚOZK a Prováděcího dokumentu ROP Střední Morava, verze 0.8) Veškeré výše uvedené priority PRÚOZK jsou specifikovány průřezově různými tématy regionálního rozvoje, a to bez konkrétních cílení jednotlivých oblastí na dílčí programy či mechanismy financování přes jednotlivé operační programy v období 2007 až 2013. V tomto ohledu je proto vhodné metodicky vymezit pojem „cestovní ruch“ a vazby na cestovní ruch v rámci těchto dvou odlišných dokumentů regionálního rozvoje – tedy PRÚOZK a Prováděcího dokumentu ROP Střední Morava.




Podoblast 2.2.9 ROP Střední Morava je určena k podpoře rozvoje zón v rámci měst, u kterých půjde o komplexní přístup k řešení problémů vybraného území, a to především investicemi do sociální infrastruktury a fyzické revitalizace území. Jednoznačnou náplní aktivit tak budou investice do abstraktního souboru „městské vybavenosti“ či „veřejných prostranství“, které budou mít co nejširší a komplexní dopad do daného městského území. Tento požadavek je ostatně dán rovněž celkovým záměrem a zněním podmínek podoblasti podpory 2.2.9 za účelem vyvolání multiplikačního efektu s celkovým společenským pozitivním dopadem. Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí investic do městské vybavenosti či veřejných prostranství mohou být i výsledné dopady na cestovní ruch, mělo by dojít rovněž k pozitivnímu efektu v této oblasti, a tak k naplnění požadavků pilíře „Atraktivní region“ v rámci PRÚOZK. Vazba městské vybavenosti lokalit s přesahem výsledného efektu na cestovní ruch není chápána v užším pojetí pouze pro cílové skupiny „turistů či nerezidentů“ v daných městských oblastech, jako je tomu např. u vymezení cílové skupiny prioritní osy 3 v rámci ROP Střední Morava, kde je toto cílení primární. V kontextu této studie představuje “městská vybavenost“ daleko širší prvky, využitelné však především pro místní obyvatele, kteří jsou primárními a stálými uživateli této městské vybavenosti (či „občanské vybavenosti“). Proto v rámci studie analyzované rozvojové aktivity či prvky jednotlivých projektů jsou podporovatelné z prioritní osy 2 ROP Střední Morava (tedy konkrétně podoblasti 2.2.9) jakožto opatření pro infrastrukturní fyzický rozvoj měst, a to bez určení primární vazby na turismus či cestovní ruch, avšak mající přesah v rámci svým komplexních projektových dopadů na pozitivní rozvoj cestovního ruchu v kombinaci s místním rozvojem (městskou vybaveností). Metodicky tedy nejsou tato doporučení v kolizi mezi prioritními osami 2 a 3 (a to ani v rámci cílových skupin), byť vytvářejí vzájemné synergie na úrovni dopadu projektů či strategických opatření. V rámci opatření 2.2.9 ROP SM tak nebudou podporovány projekty primárně cílené na cestovní ruch a cílovou skupiny nerezidentů („turistů“), který je vymezen prioritní osou 3 s podporou projektů s důrazem na zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu (viz Prováděcí dokument ROP Střední Morava, verze 0.8, strana 112).




Toto tematické zaměření na prioritní opatření Zlínského kraje má sice pouze povahu doporučujícího směřování, avšak vzhledem k jasným prokazatelným vazbám na priority Zlínského kraje představuje jasné vodítko k zajištění optimální tematické alokace finančních prostředků k zajištění maximálních možných synergií s oblastí podpory 2.2.9. Kombinace uvedených zaměření je rovněž doporučena k integraci v rámci obsahové části jednotlivých individuálních / integrovaných projektů, které finálně zajišťují realizaci konkrétních opatření. Souhrnné výsledky o provedené analýze vazeb mezi krajskými prioritními opatřeními a podoblastí podpory 2.2.9 ROP SM zobrazuje níže uvedená tabulka, která rovněž představuje východisko pro vhodné tematické zaměření finanční alokace oblasti 2.2.9 ROP SM. Tabulka 10 – Souhrnná tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava

Zlínský kraj – vazby mezi prioritními opatřeními PRÚOZK a podporovanými aktivitami podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava 1. Konkurenceschopná

2. Úspěšná

3. Efektivní

ekonomika

společnost

infrastruktura a

4. Atraktivní region

rozvoj venkova

Převažující silná vazba

Převažující střední

Převažující nižší

Převažující silná

(XXXX a více propojení)

vazba

vazba

vazba

(XXXX a méně

(XXX a méně

(XXXX a více

propojení)

propojení)

propojení)

V rámci analýzy vazeb je tedy doporučeno realizovat taková projektová opatření, která budou mít dle analýzy dopady na výše uvedené oblasti, u nichž byla detekována silná vazba.




Z hlediska pilíře „Konkurenceschopná ekonomika“ představují tedy potenciálně nejvíce prospěšný dopad následující aktivity: 1) Rozvoj podpůrné infrastruktury pro podporu inovací a podnikání 2) Stimulace inovačních aktivit podnikatelů a firem 3) Zlepšení přístupu k financím pro začínající podnikatele 4) Zlepšení nefinančních podmínek podnikání MSP (např. pomocí investic do fyzické revitalizace území a dostupnosti fyzického zázemí pro podnikatele) Z hlediska pilíře „Atraktivní region“ představují tedy potenciálně nejvíce prospěšný dopad následující aktivity: 1) Rozvoj oblastí s koncentrovaným potenciálem (např. pomocí investic do fyzické revitalizace území v oblasti městské vybavenosti, mající pozitivní dopad na cestovní ruch) 2) Péče o nemovité i movité kulturní dědictví 3) Opatření k propojení místní kultury s ostatními sektory 4) Zlepšení dostupnosti kultury v městských zónách Můžeme tedy shrnout, že základem dlouhodobě úspěšného integrovaného rozvojového programu, potažmo integrovaného rozvoje města, by měl být jádrový projekt podporující podpůrnou městskou infrastrukturu s možným pozitivním dopadem na atraktivitu území či projekt mající návaznost na rozvoj podnikatelského sektoru pomocí veřejných investic do infrastruktury. Tento koncept musí být doplněn dalšími dílčími projekty, které budou reagovat na problémy identifikované v daném území. Především se může jednat o nedostatky spadající pod shora uvedené kategorie – například veřejná infrastruktura (komunikace, dostupnost podnikatelské infrastruktury v revitalizovaných brownfields, apod.), infrastruktura městské vybavenosti (nedostatečná kvalita veřejných prostranství s možnou vazbou na cestovní ruch, atp.) či zanedbaný potenciál historicko – přírodního bohatství. Tuto tezi potvrzují i další analýzy a statistické materiály ve vztahu ke Zlínskému kraji, jehož ekonomický potenciál a příležitosti cestovního ruchu nejsou v absolutní, ale ani relativní míře využity (viz Strategie rozvoje Zlínského kraje) a rovněž strategické materiály zpracované pro Zlínský kraj3.

3

Program rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje. Dále pak Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 -

2012. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



III.III Kriteriální výběr optimálních území na základě strategických tematických oblastí pro lokalizační analýzu Kriteriální výběr optimálních území pokračuje ve „filozofii“ výběru takových vhodných území v rámci možností realizace integrovaných plánů ve městech ve Zlínském kraji, a to s přihlédnutím k nejdůležitějším objektivním požadavkům kladeným na rozvojové projekty. Rovněž je tento postup v souladu se zněním Prováděcího dokumentu ROP Střední Morava (verze 08), a to konkrétně ustanovením na str. 90 o „územním omezení na vybraná území, které bude vycházet z analytických dokumentů krajů, a to z důvodu omezených finančních zdrojů. Cílem bude koncentrace prostředků na řešení vybraných území s odpovídajícím potenciálem rozvoje.“ Vzhledem k omezené alokaci podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava byly tedy vytipovány takové tematické oblasti krajského strategického významu, u nichž se dá předpokládat maximální soulad s podporovanými zaměřeními aktivit v rámci dané podoblasti podpory ROP SM. Druhou etapu vyhledávací analýzy pak představuje lokalizace takových území, která mají teoretickou možnost naplnění maximálního synergického efektu, který může veřejná podpora v regionu vyvolat. Z tohoto hlediska je tedy aplikovaná metoda „lokalizace optimálních zón a území“ ve vazbě na strategické tematické oblasti velmi vhodnou metodou k naplňování cílů a opatření Zlínského kraje pomocí nižších územně samosprávních jednotek, a to při statistickém zhodnocení absorpční kapacity každého jednotlivého subjektu regionálního rozvoje. Z hlediska definovatelnosti nejnižších územních celků byly zvoleny za tyto jednotky obce s rozšířenou působností (tzv. „ORP“), pro které je možno vyhledat základní statistické údaje a přitom v 95% kopírují rozložení struktury obcí nad 5 000 obyvatel ve Zlínském kraji. Vzhledem k zadání analýzy a nastaveným vstupním omezením na straně ROP Střední Morava je třeba vytipovat konkrétní území, vymezená například katastrálním územím obce (obcí), které bude představovat optimální oblast z hlediska dopadů výsledků integrovaných plánů. K docílení tohoto výstupu ve formě lokalizace optimálního území bude použito v této subkapitole několik následujících metodických postupů, založených na kvalitativním a kvantitativním hodnocení vytipovaných lokalit: a) Komparace dat a hodnotových řad www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



b) Statistická analýza c) Rozkladové metody d) Další metody (poměrové ukazatele, indexy, expertní hodnocení a Delfská metoda). Hodnocení vytipovaných lokalit bude probíhat na základě předem stanovených kritérií, vyjadřujících rovněž možné priority cílového rozvoje území. Kritéria byla vybírána ve spolupráci se zadavatelem na základě cíleného záměru s cílem maximalizace efektů dopadu integrovaného plánu a co nejširší reakce na potřeby daného území v daném kontextu, a to s vizí rozvoje potenciálu území. Z tohoto hlediska byly tedy vybrány především takové zásadní charakteristiky, které reflektují charakter území po uvedené stránce: a) Sociální – potenciál lidských zdrojů, nabídka místních aktivit b) Ekonomické – ekonomická aktivita, nezaměstnanost, počet uchazečů o volné místo c) Geografické a kulturní ukazatele – potenciál území, charakteristika využitelnosti cestovního ruchu, Kritéria byla rovněž vybrána s ohledem na priority Evropské unie v oblasti strukturální politiky a cílů Národního strategického a referenčního rámce pro aktuální programovací období. Zvláště důležitý přístup pro rozhodování o vhodnosti realizovatelnosti opatření na území uvádí přímo programovací dokument ROP Střední Morava pro roky 2007 – 20134. Pro přehlednost byly vyčleněny dva přístupy k analýze výběru optimální zóny: 1) Kvantitativní hodnocení potenciálu vybraných území ORP Kvantitativní hodnocení vytipovaných území se skládá ze statistických a ekonomických nezávislých hodnocení, na základě kterých je možné po stránce kvantitativních ukazatelů určit základní procesy probíhající na území, míru ekonomické aktivity území a rovněž dosud věnovanou podporu území. Kvantitativní ukazatele mají za cíl pomoci určit slabá a silná místa v rozvojových faktorech území, rovněž jejich příležitosti a hrozby, na jejichž základě bude moci být určen soulad těchto faktorů s předmětem zadání studie. Pro tento postup byla zvolena souhrnná existující a používaná metodika, tzv. Bennetova metoda.

4

ROP Střední Morava. Programový dokument. Verze 12, str. 13




2) Kvalitativní hodnocení potenciálu vybraných území ORP Cílem kvalitativního hodnocení potenciálu vybraných území je dospět k určení a vzájemnému porovnání výhodností a naopak potenciálních rizik a nedostatků u vytyčených lokalit z hlediska předem určených kvalitativních kritérií. K úplnému postižení meziregionálních porovnání bylo, stejně jako v případě PRÚOZK 2010 – 2012, použito vedle vyhodnocení prostřednictvím sady objektivních statistických ukazatelů metody expertního posouzení, kdy jednotlivé pilíře byly vyhodnoceny vybranou skupinou expertů. Na základě provedeného kriteriálního hodnocení kvantitativních i kvalitativních aspektů u jednotlivých vytipovaných lokalit je následně možné stanovit, jaké lokality představují optimální oblasti pro realizaci integrovaných plánů. Tyto lokality budou následně analyzovány zevrubně pro další zjištění ohledně identifikačních potřeb dílčích projektů v integrovaném projektovém řešení (v kapitole V této studie). V tomto ohledu je však třeba konstatovat, že tato studie nenahrazuje žádný hodnotící mechanismus či výběr samostatných projektů či konceptů. Analýza po teoretické stránce pouze stanovuje optimální zaměření u jednotlivých konceptů potenciálních žadatelů o veřejnou podporu a dává je do souladu s krajskými strategickými plány. Tento metodický postup tak může zajistit výběr takového území, které bude maximálně připraveno po absorpční stránce na úspěšnou realizaci konceptu v rámci oblasti ROP SM 2.2.9., a to za účelem vyvolání příznivého synergického účinku na celý Zlínský kraj.

III.III.I Hodnocení potenciálu území Bennetovou metodou Pro lokalizaci zón a území s maximálním potenciálem naplňování definovaných strategických tematických opatření kraje byla proto vybrána objektivizující metoda regionálního rozvoje, která je založena na bázi statistické analýzy. Jedná se pak o kvantitativní analýzu, konkrétně o Bennetovu metodu, která je využívána i na úrovni Eurostatu i DG Regio Evropské komise. Především však byla zvolena tato metoda z důvodu kontinuity v již použitém hodnocení potenciálu území na úrovni OPR, aplikované rovněž v PRÚOZK5.

5

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012. Str. 29




Metodická poznámka: Bennetova metoda (viz PRÚOZK, str. 30) Bennetova metoda umožňuje identifikovat meziregionální rozdíly v dosažené výkonnosti při použití jinak vzájemně obtížně vyhodnotitelných indikátorů. Spočívá v převodu těchto ukazatelů (v našem případě pokrývajících rozsah demografie a čtyř prioritních pilířů PRÚOZK) do odpovídajících relativních hodnot ve škále od -10 do +10 s přesností na jedno desetinné místo, přičemž hodnota nula představuje průměrnou relativní hodnotu v rámci daného ukazatele platnou pro Zlínský kraj. Pokud hodnota absolutního ukazatele vykazuje od průměrné hodnoty odchylku +/- 10 %, nabývá relativní hodnota pro příslušný indikátor výše +1 v případě nadprůměrné výkonnosti, resp. -1 v případě podprůměrné výkonnosti. Analogicky v případě odchylky ve výši např. 25 % od krajského průměru činí jeho relativní hodnota +2,5, resp. -2,5 atd. V případě odchylky 100 % (a v kladném případě i více) nabývá v rámci této metody ukazatel mezních relativních hodnot +10, resp. -10. Význam takto pojaté Bennetovy metody dále spočívá nejen ve schopnosti kompetentně relativizovat jinak těžko doměřitelné údaje, ale rovněž i ve výběru měřených ukazatelů. Oproti výběru ukazatelů, používaných na úrovni Eurostatu a Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku bylo potřebné přizpůsobit jejich výběr pro účely PRÚOZK možnosti získat objektivní, veřejně přístupná data. Vedle objektivních, věrohodných statistických údajů autoři PRÚOZK kombinují výsledné poznání meziregionálních disparit i s postřehy expertních subjektivních názorů členů jednotlivých pracovních skupin; smyslem je co nejúplněji postihnout možné regionální odlišnosti i tam, kde objektivní statistické instrumentárium není dostatečné.

Po stránce sledovaných ukazatelů byla v rámci návaznosti na PRÚOZK 2010 – 2012 zvolena táž sada sledovaných ukazatelů regionálního rozvoje na týchž územních velikostních jednotkách (tj. ORP – obce s rozšířenou působností), které jsou představeny pro hodnocení dvou vybraných pilířů strategického rozvoje kraje. Tyto ukazatele byly na rozdíl od údajů v PRÚOZK 2010 – 2012 aktualizovány a přepočteny dle dostupných dat v aktuálním období zpracování analýzy. Jedná se tedy o následující sadu ukazatelů:




1) Pro hodnocení pilíře „Konkurenceschopná ekonomika“ byly použity tyto statistické ukazatele ve vazbě na identifikaci potenciálu územního rozvoje daných ORP: a. Počet mikro podniků na 1 000 obyvatel 6 b. Počet malých a středních podniků („MSP“) na 1 000 obyvatel7 c. Průměrné roční tempo změny počtu podniků d. Míra registrované nezaměstnanosti 8 e. Počet uchazečů o práci na jedno volné místo9. 2) Pro hodnocení pilíře „Atraktivní region“ byly použity tyto statistické ukazatele ve vazbě na identifikaci potenciálu územního rozvoje daných ORP: a. Počet nemovitých kulturních památek na 100 km210 b. Počet místních kulturních akcí na 1 000 obyvatel11 c. Počet ostatních kulturních zařízení na 1 000 obyvatel d. Počet sportovních hřišť na 1 000 obyvatel. e. Počet lůžek hromadných ubytovacích zařízení na 1 000 obyvatel12 (doplňkový ukazatel ve vazbě na cestovní ruch, nikoliv však primární)

6

ČSÚ – Postavení krajů v ČR ve vybraných ukazatelích v roce 2009 (vbd.czso.cz)

7

Tamtéž

8

MPSV a úřady práce – Nezaměstnanost podle správních obvodů ORP k 31.12.2009

9

MPSV a úřady práce – Nezaměstnanost podle správních obvodů ORP k 31.12.2009

10

ČSÚ - Základní údaje podle správních obvodů správních obvodů ORP k 31.12.2009

11

Pozn. – pokud není uveden u ukazatele zdroj, nebyl nalezen aktuálnější údaj, než je uvedeno v PRÚOZK 2010 - 2012

12

ČSÚ – Bytová výstavba a cestovní ruch podle správních obvodů ORP v roce 2009




Tabulka 11 – Klíčové ukazatele v pilíři Konkurenceschopná ekonomika pro statistické hodnocení (absolutní vyjádření po aktualizaci)

ORP

Bystřice p. Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov p. Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín Zlínský kraj (průměr vážený)

Počet mikro podniků na 1000 obyvatel

Počet MSP na 1000 obyvatel

93,20 85,50 86,95 102,60 80,80 91,50 91,28 92,40 91,90 85,60 115,20 90,41 105,34 94,85

5,30 5,70 5,20 6,60 6,20 5,80 5,39 5,10 4,40 6,00 6,60 5,56 7,08 5,95


Průměrné roční Míra Počet tempo změny registrované uchazečů o počtu podniků nezaměstnanosti práci na jedno volné místo 1,97% 1,20% 0,64% 1,44% 0,67% 0,48% 1,65% 1,60% 2,43% 0,86% 0,81% 0,02% 1,27% 1,09%

12,70% 10,80% 13,20% 9,90% 9,30% 12,50% 9,90% 10,90% 15,90% 9,50% 8,90% 14,70% 8,40% 11,10%

30,96 17,33 24,83 27,34 12,57 21,20 25,07 20,43 34,99 16,20 19,57 38,44 18,59 27,03



Tabulka 12 – Klíčové ukazatele v pilíři Konkurenceschopná ekonomika pro statistické hodnocení (relativní vyjádření Bennetovou metodou) ORP

Počet Počet Průměrné Míra Počet Celkem mikro MSP na roční registrované uchazečů podniků 1000 tempo nezaměstnanosti o práci na 1000 obyvatel změny na jedno obyvatel počtu volné podniků místo Zlín 1,11 1,90 1,65 3,21 4,54 2,48 Otrokovice -1,48 0,42 -3,85 1,94 10,00 1,40 Luhačovice 0,82 1,09 3,21 1,21 -0,11 1,24 Uherské Hradiště -0,38 -0,94 5,14 1,21 0,78 1,16 Holešov -0,99 -0,42 1,01 0,28 5,60 1,10 Valašské Meziříčí -0,98 0,08 -2,11 1,68 6,69 1,07 Bystřice p. Hostýnem -0,17 -1,09 8,07 -1,26 -1,27 0,86 Valašské Klobouky -0,31 -2,61 10,00 -3,02 -2,27 0,36 Rožnov p. Radhoštěm -0,35 -0,25 -5,60 -1,12 2,75 -0,91 Kroměříž -0,83 -1,26 -4,13 -1,59 0,89 -1,39 Vsetín -0,47 -0,66 -9,82 -2,45 -2,97 -3,27

Pořadí

1 2 4 5 6 7 8 9 10 11 12

V případě prvního pilíře konkurenceschopné ekonomiky naznačuje zvolených pět ukazatelů, že početně největší koncentrace mikropodniků v přepočtu na obyvatele je opět logicky koncentrována do regionálního sídla ve Zlíně, za nimiž následují lázeňské Luhačovice. Na opačném konci žebříčku se pak nacházejí Otrokovice a Holešov. Obdobnou podobu nabývá žebříček i v případě koncentrace malých a středních podniků v přepočtu na obyvatele, jemuž s náskokem vévodí ORP Zlín, který takto potvrzuje svoji pozici přirozeného regionálního centra MSP. Změny počtu podniků dosáhly ve sledovaném období vždy kladných hodnot; největšího přírůstku dosáhl počet podniků ve Valašských Kloboukách (vycházející jak vidno z předchozích údajů přehledu z dosti nízké základny).




Situaci na trhu práce pak rovněž reflektuje ukazatel počtu uchazečů o práci na jedno volné místo, který v rámci Zlínského kraje nabývá nejpříznivějších hodnot v ORP Otrokovice, následovaným s odstupem Valašským Meziříčím a Holešovem. Na opačné straně spektra pak stojí Valašské Klobouky. Tabulka 13 – Klíčové ukazatele v pilíři Atraktivní region pro statistické hodnocení (absolutní vyjádření po aktualizaci) ORP

Počet lůžek hrom. Ubyt. Zařízení na 1000 obyvatel Bystřice p. Hostýnem 100,94 Holešov 0,00 Kroměříž 15,97 Luhačovice 196,68 Otrokovice 18,01 Rožnov p. Radhoštěm 112,99 Uherské Hradiště 23,69 Uherský Brod 13,74 Valašské Klobouky 31,37 Valašské Meziříčí 4,60 Vsetín 49,72 Zlín 11,94 Zlínský kraj (vážený průměr) 34,05

Počet nemov. Kulturních památek na 100 km2 42,70 24,89 57,50 45,38 33,14 9,62 50,20 34,85 26,28 42,66 21,29 36,54 36,15

Počet místních kulturních akcí na 1000 obyvatel 2,93 3,91 2,30 3,97 1,66 1,47 3,68 2,05 3,60 1,33 2,10 1,47 2,35

Počet ostatních Počet sportovních ulturních zařízení na hřišt na 1000 1000 obyvatel obyvatel 0,93 1,25 0,74 1,38 0,63 1,11 0,82 1,85 0,37 2,51 0,34 1,33 0,57 0,92 0,48 0,84 0,96 1,46 0,71 2,13 0,83 1,50 0,46 0,76 0,62 1,28

Tabulka 14 – Klíčové ukazatele v pilíři Atraktivní region pro statistické hodnocení (relativní vyjádření Bennetovou metodou) ORP

Luhačovice Bystřice p. Hostýnem Valašské Klobouky Vsetín Uherské Hradiště Kroměříž Otrokovice Valašské Meziříčí Holešov Rožnov p. Radhoštěm Uherský Brod Zlín

Počet lůžek hrom. Ubyt. 10,00 10,00 -0,79 4,60 -3,04 -5,31 -4,71 -8,65 -10,00 10,00 -5,96 -6,49

Počet Počet Počet Počet Celkem nemov. místních ostatních sportovní Kulturních kulturních ulturních ch hřišt na památek akcí na zařízení na 1000 2,55 6,89 3,23 4,45 5,43 1,81 2,47 5,00 -0,23 3,81 -2,73 5,32 5,48 1,41 1,74 -4,11 -1,06 3,39 1,72 0,91 3,89 5,66 -0,81 -2,81 0,58 5,91 -0,21 0,16 -1,33 -0,16 -0,83 -2,94 -4,03 9,61 -0,58 1,80 -4,34 1,45 6,64 -0,62 -3,11 6,64 1,94 0,78 -0,75 -7,34 -3,74 -4,52 0,39 -1,04 -0,36 -1,28 -2,26 -3,44 -2,66 0,11 -3,74 -2,58 -4,06 -3,35


Pořadí

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12



V případě četnosti lůžek na počet obyvatel je suverénním město Luhačovice, s odstupem následovaný druhým z turisticky preferovaných subregionů – Rožnovem pod Radhoštěm a s dalším značným odstupem umístěné Bystřice pod Hostýnem. Z hlediska počtu nemovitých památek přepočítaných na 100 km2 je poměrně jednoznačným vítězem ORP Kroměříž, před Uherským Hradištěm a s jistým odstupem Luhačovicemi. Další sledovaný ukazatel počtu místních kulturních akcí na 1000 obyvatel dokládá bohatost kulturního života na území obcí s rozšířenou působností. Z tohoto pohledu si nejvíce kulturních aktivit poměrně logicky užívají občané a návštěvníci Luhačovic, za kterými následovaly Holešov a Uherské Hradiště. U ostatních kulturních zařízení na počet obyvatel byla zaznamenána nejvyšší četnost ve Vizovicích, Valašských Kloboukách a v Bystřici pod Hostýnem. Zdaleka nejlépe sportovně vybaveným regionem je území ORP Otrokovice, následované Valašským Meziříčím a Luhačovicemi.

III.III.II

Hodnocení potenciálu území expertní metodou

K úplnému postižení meziregionálních disparit bylo, stejně jako v případě PRÚOZK 2010 – 2012, použito vedle vyhodnocení prostřednictvím sady objektivních statistických ukazatelů metodu expertního posouzení, kdy jednotlivé pilíře byly vyhodnoceny vybranou skupinou expertů. Toto hodnocení nebylo prováděno pro potřeby této analýzy znovu, ale bylo převzato z PRÚOZK 2010 – 2012, a to z důvodu konzistence těchto expertních dat a přístupů. Tato data budou použita pro zajištění střednědobé reflexe potenciálu území ze strany expertů Zlínského kraje, přičemž představují kvalitativní hodnocení na základě zohlednění dalších skutečností, než jsou jen statistické údaje. Níže uvedená tabulka bude tedy pouze sloužit k zakomponování expertního pohledu pro potřeby dalšího vyhodnocení územní situace pro potřeby analýzy území pro 2.2.9 ROP SM.




Tabulka 15 – Expertní hodnocení v pilíři Konkurenceschopná ekonomika podle PRÚOZK 2010 až 2012

ORP

Celkem

Oblast MSP a

Oblast průmyslu a

Pořadí v expertním

služeb

VVI

hodnocení

Zlín

1,25

1,00

1,50

1,00

Uherské Hradiště

2,75

2,00

3,50

2,00

Otrokovice

4,25

5,00

3,50

3,00

Vsetín

6,00

7,50

4,50

4,00

Kroměříž

6,75

5,50

8,00

5,00

Uherský Brod

6,75

6,50

7,00

5,00

Rožnov p. Radhoštěm

7,00

9,50

4,50

6,00

Valašské Meziříčí

7,00

6,50

7,50

6,00

Holešov

8,00

6,00

10,00

7,00

Bystřice p. Hostýnem

9,25

7,00

11,50

8,00

Luhačovice

10,00

12,00

8,00

10,00

Valašské Klobouky

12,25

13,00

11,50

11,00




Tabulka 16 – Expertní hodnocení v pilíři Atraktivní region podle PRÚOZK 2010 až 2012 ORP

Celkem

Oblast cestovního ruchu

Oblast kultury a památkové péče

Pořadí v expertním hodnocení

Uherské Hradiště Kroměříž Rožnov p. Radhoštěm

2,93 2,97 3,03

3,67 3,33 1,67

2,20 2,60 4,40

1 2 3

Luhačovice Zlín Valašské Meziříčí

3,67 6,33 6,57

1,33 8,67 7,33

6,00 4,00 5,80

4 5 6

Bystřice p. Hostýnem Vsetín Valašské Klobouky Uherský Brod Holešov Otrokovice

7,23 9,13 9,23 10,03 10,17 11,23

6,67 10,67 8,67 11,67 10,33 10,67

7,80 7,60 9,80 8,40 10,00 11,80

7 8 9 10 11 12

III.III.III

Souhrnné hodnocení potenciálu území

Jádro kriteriální analýzy potenciálu území spočívalo v provázání kriteriálního výběru strategických tematických oblastí při lokalizaci území a potenciálu integrovaných plánů v jednotlivých územích. Tímto definovaným tematickým postupem by mělo být docíleno maximální synergie integrovaného plánu s krajskými rozvojovými plány a maximální vazbou souladu mezi integrovanými plány a předkládanými koncepty. Tento postup byl zvolen v souladu se zněním Programového dokumentu ROP Střední Morava (verze 08), a to konkrétně ustanovením na str. 90 o „územním omezení na vybraná území, které bude vycházet z analytických dokumentů krajů, a to z důvodu omezených finančních zdrojů.




Za tematické oblasti byly vybrány následující krajské priority dle PRÚOZK: 1) Pilíř „Konkurenceschopná ekonomika“ – podpora inovačního podnikání 2) Pilíř „Atraktivní region“ – podpora fyzické revitalizace městských zón, majících pozitivní vazbu na další rozvoj městské infrastruktury a cestovního ruchu. Tyto dvě oblasti jsou nejvíce koherentní se zaměřením podpory v oblasti 2.2.9. ROP Střední Morava. Na základě provedeného kriteriálního hodnocení kvantitativních i kvalitativních aspektů u jednotlivých správních území (ORP) je následně možné stanovit, jaké lokality (území) představují optimální oblasti pro realizaci integrovaných projektů v rámci oblasti 2.2.9 ROP SM. Na tyto vytipované lokality bylo použito kriteriální hodnocení po kvantitativní i kvalitativní stránce. Kvantitativní stránka hodnocení zahrnovala použití statistických dat a jejich vyhodnocení pomocí Bennetovy metody, užívané pro vyhodnocování potenciálu regionálního rozvoje. Za kvalitativní pohled byly převzaty expertní výstupy hodnocení z PRÚOZK na roky 2010 – 2012. Souhrnně bylo použito celkem 14 kvalitativních i kvantitativních kritérií, což představuje velmi velkou množinu sledovaných charakteristik území a zajišťuje velmi vysokou vypovídající schopnost a objektivitu při pohledu na vybraná území. Výsledné hodnocení představuje sestavení pořadí jednotlivých hodnocených lokalit (území vymezených ORP Zlínského kraje), a to v rámci výstupů obou hodnotících metod. Výsledné pořadí je pak dáno jejich průměrem v rámci dílčích pořadí (vypočteno jako aritmetický průměr, zaokrouhlený na celé řády)13. Toto pořadí jednotlivých ORP v rámci daných prioritních oblastí je využitelné pro vytipování optimálních územních jednotek k alokaci omezených zdrojů v rámci podoblasti 2.2.9. ROP SM.

13

Zaokrouhlení bylo užito v případě dělení se zbytkem, přičemž v případě řetězení bylo přihlédnuto k celkovému výsledku

kvalitativního hodnocení potenciálu lokality. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Tabulka 17 – Souhrnné hodnocení pilíře Konkurenceschopná ekonomika podle expertního hodnocení a Bennetovy metody ORP

Bennetova metoda

Zlín Otrokovice Uherské Hradiště Uherský Brod Holešov Valašské Meziříčí Luhačovice Bystřice p. Hostýnem Rožnov p. Radhoštěm Kroměříž Vsetín Valašské Klobouky

2,48 1,40 1,16 1,28 1,10 1,07 1,24 0,86 -0,91 -1,39 -3,27 0,36

Pořadí v Bennetově hodnocení

Expertní hodnocení Pořadí v expertním celkem hodnocení

1 2 6 4 7 8 5 9 11 12 13 10

1,25 4,25 2,75 6,75 8,00 7,00 10,00 9,25 7,00 6,75 6,00 12,25

1 3 2 5 7 6 10 8 6 5 4 11

Pořadí v obou metodách průměr 1 2 3 4 5 5 6 7 7 7 7 8

Tabulka 18 – Souhrnné hodnocení pilíře Atraktivní region podle expertního hodnocení a Bennetovy metody ORP

Bennetova metoda

Pořadí v Bennetově hodnocení

Expertní hodnocení celkem

Oblast cestovního ruchu

Oblast kultury a památkové péče

Pořadí v expertním hodnocení

Luhačovi ce Uherské Hradiště

5,43 0,58

1 5

4 3

1,33 3,67

6,00 2,20

4 1

Pořadí v obou metodách průměr 1 2

Kroměříž Bystřice p. Hostýnem Valašské Klobouky Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Zlín Otrokovi ce Holešov Uherský Brod

-0,16 3,81 1,74 0,91 -1,04 -0,62 -3,35 -0,58 -0,75 -2,66

6 2 3 4 10 8 12 7 9 11

3 7 9 9 3 7 6 11 10 10

3,33 6,67 8,67 10,67 1,67 7,33 8,67 10,67 10,33 11,67

2,60 7,80 9,80 7,60 4,40 5,80 4,00 11,80 10,00 8,40

2 7 9 8 3 6 5 12 11 10

2 3 4 4 5 6 7 8 9 10

Na základě vytipovaných území na bázi ORP Zlínského kraje může být přistoupeno v rámci výstupů obou hodnotících metod k výběru optimálních územních městských zón, splňujících požadavky na www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



efektivní a maximálně konkurenceschopné integrované plány. V rámci vyhodnocení těchto výsledků je možno definovat kritérium výběru, a to s ohledem na omezený počet podpořitelných integrovaných plánů (konceptů) ve městech nad 5 000 obyvatel ve Zlínském kraji při omezené alokaci prioritní podoblasti podpory 2.2.9. Tento přístup lokalizuje vždy tři nejlepší oblasti (resp. ORP) v rámci stanovených strategických pilířů Zlínského kraje. Na základě prováděného hodnocení vyplynulo, že optimální oblastí pro realizaci integrovaného plánu ve městech nad 5 000 obyvatel jsou následující oblasti (území vymezená ORP): 1) V rámci pilíře Konkurenceschopná ekonomika se jeví jako území s nejvyšším potenciálem ve správním obvodu Zlínského kraje:

ORP Zlín ORP Otrokovice ORP Uherské Hradiště

2) V rámci pilíře Atraktivní region se jeví jako území s nejvyšším potenciálem ve správním obvodu Zlínského kraje:

ORP Luhačovice ORP Uherské Hradiště ORP Kroměříž

Tyto oblasti splňují strategické předpoklady pro úspěšný územní rozvoj na území Zlínského kraje v rámci současných trendů a rozvojového potenciálu dílčích městských lokalit ve Zlínském kraji (tj. na území jsou města nad 5 000 obyvatel, jejichž rozvoj koreluje s potřebami regionálního rozvoje kraje, které jsou vtěleny do základních strategicko-koncepčních materiálů Zlínského kraje). Tyto oblasti byly z hlediska objektivizovaných kritérií hodnoceny jako optimální území, vhodné pro realizaci integrovaných plánů v rámci operačního programu ROP Střední Morava v podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava.




IV Analýza absorpční kapacity vytipovaných území Zlínského kraje Cílem této kapitoly je obecně identifikovat absorpční kapacitu vytipovaných území a popsat možnosti realizace integrovaných plánů v těchto městech ve Zlínském kraji. Kapitola se zabývá v tomto ohledu především těmi oblastmi, u kterých byl na základě přístupu A (tj. přístup k lokalizaci územních celků na bázi výběru nejvhodnějších 2 území ORP z každého prioritního pilíře) vytipován nejvyšší možný rozvojový potenciál v kraji. U těchto oblastí jsou vymezeny základní strategické předpoklady jednotlivých oblastí ve formě socioekonomické analýzy daných území, návaznostmi na potřeby měst a dále pak samotnými specifiky jednotlivých vytypovaných území. Informace o absorpční kapacitě s ohledem na zájem o realizaci integrovaných plánů vycházejí z provedených terénních šetření v rámci všech, byť potenciálních, území ve Zlínském kraji, která splňovala kritérium počtu obyvatel vyšších 5 000. Postup získávání informací je blíže rozebrán v úvodních metodických kapitolách tohoto dokumentu.

IV.I Vymezení potenciálu Zlínského kraje ve vazbě na rozvoj měst Zlínský kraj je územní samosprávnou jednotkou, ve které je celkem 29 měst, z toho 19 měst má počet obyvatel převyšující 5.000 a tedy splňuje podmínky podoblasti rozvoje 2.2.9. 13 z nich je obcí s rozšířenou působností, ostatní mají postavení obce s pověřeným obecním úřadem. Kraj tvoří 4 okresy (Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín) a v kraji je celkem 304 obcí. Z hlediska počtu obcí a měst v jednotlivých okresech je situace celkem vyrovnaná s výjimkou okresu Vsetín. V okrese Kroměříž je 7 měst a 80 obcí. V okrese Uherské Hradiště je 7 měst a 78 obcí, v okrese Vsetín je 6 měst a 59 obcí a v okrese Zlín je 10 měst a 87 obcí. Ve Zlínském kraji je 25 obcí s pověřeným obecním úřadem. Obecně lze Zlínský kraj charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s významnými centry průmyslovými (např. Zlín, Otrokovice, Uherský Brod) a turistickými (např. Luhačovice, Kroměříž, Napajedla). Úroveň hospodářské činnosti v porovnání s ostatními kraji lze dovodit z ukazatele velikosti www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



HDP na obyvatele, která ve Zlínském kraji činí 283,4 tis. Kč oproti celorepublikovému průměru 319 tis. Kč14. Zlínský kraj tak dlouhodobě patří (společně s Ústeckým a Olomouckým) ke krajům s nejnižší úrovní HDP na obyvatele, což se promítá i do rozvoje měst. Hlavním důvodem je především úroveň dopravní infrastruktury, přírodní podmínky, věková struktura obyvatelstva a odvětvová struktura tak, jak se historicky vyvíjela. Přitom právě odvětvová struktura hraje zásadní roli ve vývoji ekonomické výkonnosti krajů. Zde hraje největší roli rozdíl v produktivitě práce, která je u jednotlivých odvětví značně rozdílná (nejvyšší je v peněžnictví a pojišťovnictví a v odvětví komerčních služeb oproti zemědělství, školství, ubytování a stravování). Ve Zlínském kraji se právě tato odvětví s nižší produktivitou práce vyskytují ve srovnání s kraji s nejvyšším HDP na obyvatele (Praha, Jihomoravský kraj). Dalším hlediskem je multikriteriální hodnocení krajských disparit prováděné Českým statistickým úřadem, přičemž se zohledňuje souhrn relativních odchylek absolutních hodnot jednotlivých indikátorů od normy, kterou je celostátní průměr. Indikátory jsou HDP na obyvatele, čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele, tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele a míra nezaměstnanosti. Pořadí Zlínského kraje podle výše odchylek od průměrných hodnot v porovnání s ostatními 13 kraji se dlouhodobě pohybuje kolem 6. místa, přičemž Zlínský kraj patří do skupiny krajů (společně s Moravskoslezským, Libereckým, Olomouckým, Pardubickým a krajem Vysočina), který dosahuje 80-89 % průměru. Umístění je ovlivněno především nízkou tvorbou hrubého fixního kapitálu na obyvatele a podprůměrnou tvorbou HDP na obyvatele15. Z hlediska tvorby HDP je podíl Zlínského kraje na tvorbě HDP státu 4,7 %. Tato skutečnost platí i pro zájmová města, když na venkově jsou disparity zřetelnější. V oblasti obyvatelstva lze za jednu z nejdůležitějších demografických charakteristik považovat věkové složení obyvatel. V tomto směru, jak vyplývá ze socioekonomické analýzy měst Zlínského kraje, patří města Zlínského kraje k těm, kde podíl obyvatel v poproduktivním věku (seniorská kategorie, 65+) je většinou vyšší než je celostátní průměr. Z pohledu migrace je ve všech menších městech (i těch s počtem obyvatel převyšujícím 5 000) viditelný úbytek obyvatel související s migrací do větších měst.

14

ČSÚ, Rozdíly v ekonomické výkonnosti krajů, www.czso.cz, údaj za rok 2007

15

ČSÚ, Multikriteriální hodnocení krajských disparit, www.czso.cz, údaj za rok 2007




S migrací souvisí i rozpad ekonomické základny na venkově a v menších městech v 90. letech. I dnes je udržení ekonomických aktivit v některých městech obtížné (zejména v jihovýchodní špatně dopravně dostupné části Zlínského kraje) a jediným významným zaměstnavatelem jsou často veřejné instituce. I tato skutečnost přispívá k úbytku obyvatel v menších městech, a to i těch s počtem obyvatel převyšujícím 5 000. Dalším faktorem podmiňujícím udržení ekonomické aktivity a obytné funkce je dobrá dostupnost center. Velká část oblastí Zlínského kraje (viz hrozby v socio-ekonomické analýze jednotlivých měst) trpí horší dostupností větších center, a to ať už z důvodu nevyhovující dopravní infrastruktury (zejména jihovýchodní část kraje) nebo v důsledku dopravní obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou (způsobené změnami administrativního uspořádání v nedávné minulosti). Z hlediska socio geografické regionalizace se Zlínský kraj skládá z několika středisek nadregionálního charakteru (např. Zlín, Luhačovice) a z řady mikroregionálních středisek (např. Rožnov pod Radhoštěm, Napajedla). Lze říci, že z hlediska sociodemografické regionalizace není Zlínský kraj zcela konzistentní, neboť některá jeho území (včetně velkých měst) částečně spádují do jiných center než je krajské město, jihovýchodní část (Valašské Klobouky) spáduje i do zahraničí (Slovensko). V oblasti občanské vybavenosti měst nad 5 000 obyvatel je celkem dobrá úroveň vybavenosti školskými zařízeními, řada měst má střední školu, Zlín a Kunovice mají i vysokou školu. Na síť škol a školských zařízení však bude v budoucnosti působit úbytek obyvatel v menších městech. Územní diferenciace v demografickém vývoji při rostoucím počtu narozených v některých městech a počtem přistěhovalých od větších měst prohlubuje rozdíly v poptávce na umístění dětí do mateřských škol i základních škol. V menších městech a na venkově přetrvává ohrožení existence mateřských škol. Poptávka po kapacitách středních škol je do určité míry ovlivněna také již zmíněnou horší dopravní obslužností v některých oblastech kraje. Zdravotnictví Zlínského kraje je tvořeno celkem 11 nemocnicemi s celkovou kapacitou lůžek 3 157. Ve sledovaných městech (města nad 5 000 obyvatel) je všude zastoupena základní síť lékařských služeb (praktický lékař, dětský lékař, specializované ambulantní služby, zubní lékař, lékárenská služba), v některých, i menších městech je i poliklinika (např. Valašské Klobouky). V důsledku stárnutí populace vzniká tlak na restrukturalizaci lůžkového fondu nemocničních zařízení a roste potřeba následné péče a potřeba modernizace zdravotnické techniky. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Ve sledovaných městech Zlínského kraje je celkem dobrá vybavenost kapacitami sociálních zařízení pro seniory, kraj disponuje celkem 6 036 lůžky. Některá města jsou v této oblasti zvláště aktivní a ve vlastní režii provozují a rozšiřují síť lůžkových zařízení pro seniory (např. Kroměříž). Charakteristickým rysem je nerovnoměrné rozložení některých sociálních služeb na území Zlínského kraje. S ohledem na demografický vývoj nebude aktuální kapacita zařízení v budoucnu dostačující. Co do počtu kulturních zařízení je situace v jednotlivých městech rozdílná. Největší soustředění kulturních zařízení a kulturních akcí je v krajském městě Zlíně a dále pak např. v Rožnově pod Radhoštěm. V Luhačovicích je kultura spojena s lázeňskou turistikou, v dalších místech mají kulturní akce nárazový a sezónní charakter. V oblasti cestovního ruchu je ve Zlínském kraji celkem 366 zařízení s počtem lůžek 21 564. Roční počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních činil dle dostupných údajů 532 tis.16. Návštěvnost srovnatelná s návštěvností nejvýznamnějších památek v České republice je u Zámku Kroměříž, hradu Buchlov a u skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm17. Celkovou návštěvností podle počtu hostů a počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních se Zlínský kraj řadí mezi méně navštěvované v ČR. Nejnavštěvovanější jsou okresy Zlín a Vsetín18. Vysoká není ani návštěvnost cizinců (přes 70 tis., oproti téměř 100 tis. v Olomouckém kraji a 350 tis. v Jihomoravském kraji). Nejčastější zemí původu zahraničních turistů bylo Německo, Slovensko a Polsko. Vysoká návštěvnost kraje je dána skutečností, že do kraje zasahuje část turistických regionů Jižní Moravy (Slovácko), Střední Moravy (Haná) a Severní Moravy (Valašsko). Zlínský kraj má tak 4 výrazné turistické marketingové oblasti – Beskydy a Valašsko (oblast Vsetínska), Haná (Kroměřížsko), Slovácko (Uherskohradišťsko, Uherskobrodsko a část Zlínska) a Zlínsko. Z hlediska cestovního ruchu je pro Zlínský kraj typická venkovská krajina a horská krajina, která zabírá asi jednu třetinu kraje. Významné jsou také některé urbanistické prostory, jako je např. Zlín nebo Kroměříž.

16

ČSÚ, Postavení Zlínského kraje v České republice ve vybraných ukazatelích v roce 2007, www.czso.cz

17

Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80-239-7256-1

18

tamtéž




Možnosti pro rozvoj cestovního ruchu poskytují horské oblasti Bílých Karpat, Vsetínských vrchů, Javorníků a Hostýnských vrchů. Velký význam pro kulturně orientovaný cestovní ruch má Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, či okres Uherské Hradiště (Velehrad) a dále hrad Buchlov a zámek Buchlovice. Lázeňská turistika je soustředěna v Luhačovicích. Horskými středisky rekreace jsou Horní a Dolní Bečva, Velké Karlovice, Rajnochovice, Rusava a Lopeník, jediným významným střediskem letní rekreace u vody jsou Pozlovice, případně Baťův kanál, historickými městy neregionálního významu jsou Zlín, Kroměříž, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště a Uherský Brod. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj představují v oblasti městského cestovního ruchu střediska nadregionálního významu města Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Luhačovice, Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm19. Kongresový a veletržní cestovní ruch se vyskytuje ve Zlíně, Otrokovicích, Luhačovicích a Velkých Karlovicích. Vinařská turistika se vyskytuje v západní části Zlínského kraje. Ve Zlínském kraji jsou také významné cyklistické komunikace neregionálního významu, zejména typu cyklostezek, tedy cyklotras určených výhradně pro cyklistický provoz, přičemž další se budují. Vedle nich existuje řada cykloturistických tras terénních. Z hlediska hustoty sítě cyklotras patří Zlínský kraj ke krajům s vyšší hustotou (0,3 – 1,09 km/10 km2), v severozápadní části kraje ještě hustší. V kraji, zejména v západní a východní části, je velká řada turistických tras a naučných stezek. V oblasti zimní rekreace mají dominantní postavení střediska se zasněžovanými svahy, jako jsou Rožnov pod Radhoštěm, Soláň, Horní Bečva, oblast Javorníků, Horní Jasenka. Jak vyplývá ze socio-ekonomické analýzy měst nad 5 000 obyvatel, většina z nich má dobrou úroveň vybavenosti sportovními zařízeními, v některých je tato vybavenost dokonce nadstandardní. Z hlediska dopravního spojení je Zlínský kraj hendikepován ve srovnání s ostatními kraji (s výjimkou např. Jihočeského kraje), neboť přes jeho území vede dálnice pouze na západním okraji, silnic I. třídy je 341 km a převažují silnice II. a III. třídy. Mezi hlavní problémy dopravních sítí ve Zlínském kraji patří špatný technický stav silničních komunikací, s výjimkou dálničního úseku. Řada silnic má

19

Atlas cestovního ruchu České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80-239-7256-1




nevyhovující technické parametry (vedení tras a jejich křížení, šířkové parametry apod.). Značným problémem je oblast obchvatů, kdy dochází ke zvyšování ekologické zátěže kvůli nevyhovujícím průtahům sídly (viz zejména statutární město Zlín). Velkým problémem řady měst (ale zejména venkovských sídel) je špatné napojení na nadřazenou silniční síť, zejména silnice I. třídy. Ve východním příhraničí se tento problém týká i měst. Značně rozsáhlá je síť místních komunikací ve většině měst, což s sebou přináší vysoké nároky na údržbu. Další rozvoj bydlení a zejména podnikání podmiňuje výstavba nových komunikací. Rovněž v délce železničních tratí je krajem s nejmenším počtem kilometrů (358), nepočítáme-li atypické Hlavní město Praha. Některá města Zlínského kraje jsou bez železniční dopravy a jsou odkázána na silniční dopravu. Uvažuje se s dalším rozvoje železniční dopravy, a to i s ohledem na rozvíjející se silniční osobní dopravu. Ve vazbě na individuální automobilovou dopravu je počítáno s návazností na městskou hromadnou dopravu, kdy bude třeba řešit rozhodující přepravní místa (systém P+R), kterými jsou zejména Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Vsetín, Valašské Meziříčí, Zlín a Otrokovice. Uspokojivě je tato otázka zabezpečena např. v Rožnově pod Radhoštěm20. Pro další rozvoj území mají význam také logistická centra kombinované dopravy, která byla vytipována v následujících zájmových městech – Holešově, Valašském Meziříčí, Uherském Hradišti, Otrokovicích – Napajedlích, Vsetíně, Valašských Kloboukách a Zlíně – Malenovicích21. Významné by mohlo být také uvažované logistické centrum v okolí Přerova, jehož význam by měl umocnit další rozvoj přerovského letiště. Rozvoj těchto center v blízkosti velkých měst však bude mít, za stávajícího stavu dopravních komunikací, negativní vliv na dopravu i životní prostředí v nich. Pokud jde o dopravní obslužnost obyvatel, převažuje přeprava cestujících v rámci kraje linkovou autobusovou dopravou. Dopravní obslužnost je zejména v severovýchodní a jihovýchodní části kraje ztížena v zimním období vlivem klimatických podmínek, kdy některé silnice jsou po část roku nesjízdné pro nákladní kamionovou dopravu a špatná sjízdnost se projevuje i v osobní dopravě. Tato skutečnost je značně limitujícím faktorem pro další rozvoj uvedených oblastí, včetně měst. Přestože se ve většině oblastí České republiky v souvislosti se vstupem do Schengenského prostoru zvýšila

20

Aktualizace generelu dopravy Zlínského kraje, Udimo, spol. s r.o., 2010

21

tamtéž




tranzitní doprava, ve Zlínském kraji není tento trend s ohledem na shora uvedené skutečnosti tak patrný. V kraji se nachází několik letišť, která však nemají velký dopravní význam, nejvýznamnější postavení má letiště v Kunovicích, následuje letiště Přerov, které však leží na území Olomouckého kraje. Dalšími letišti regionálního významu jsou Otrokovice a Kroměříž. Uvažované rozšíření letiště Přerov – Bochoř a jeho zpřístupnění pro mezinárodní nákladní dopravu by mělo velký význam zejména pro blízkou průmyslovou zónu Holešov. Z hlediska vodní dopravy je možné zmínit Baťův kanál vzniklý v letech 1934-1938 s vybudovaným systémem plavebních komor, který avšak používán jen pro sportovní a rekreační plavbu. Ve Zlínském kraji lze životní prostředí označit jako jedno z nejlepších v rámci České republiky, s výjimkou některých městských center (např. Zlín, Otrokovice). Na území Zlínského kraje se nacházejí přírodní parky Hostýnské vrchy, Chřiby, Záhlinické rybníky, Vizovické vrchy, Želechovické paseky, Chráněná krajinná oblast Beskydy a další. Tyto oblasti jsou mimo města, která jsou předmětem této studie. Na druhé straně je ve Zlínském kraji řada lokalit označených jako staré ekologické zátěže. Většinou jde o bývalé průmyslové objekty (cihelna, slévárna, skládka popílku nebo galvanických kalů), bývalý vojenský prostor nebo černou skládku. Řada těchto lokalit se nachází přímo v intravilánu zájmových měst nebo na ně přímo navazuje. Z hlediska rozvinutosti (zaostalosti) zájmových měst Zlínského kraje jsou z minulosti k dispozici údaje vyplývající z objektivní statistické analýzy a subjektivního expertního hodnocení za obce s rozšířenou působností22, podle nichž jsou podprůměrně rozvinutá města Luhačovice, Vsetín, Uherský Brod a Valašské Klobouky. Pro uvedená města představuje tato skutečnost značné ohrožení do budoucna, kdy doprovodným jevem může být např. migrační úbytek obyvatel, jak vyplývá ze socioekonomické analýzy některých měst, doprovázený hospodářským útlumem, zvyšující se nezaměstnaností, případně i omezováním občanské vybavenosti.

22

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, 2010




SWOT analýza – města nad 5 000 obyvatel Jak bylo uvedeno výše, města nad 5 000 obyvatel mají svá specifika, příležitosti i hrozby, které jsou blíže popsány v socioekonomické analýze příslušných měst. Níže zpracovaná SWOT analýza shrnuje jednotlivé oblasti, které jsou společné buď všem velkým městům Zlínského kraje, nebo alespoň velké části z nich. Silné stránky  Produkční základna o kvalifikovaná pracovní síla o dostatečná nabídka ploch s možností vybudování technické infrastruktury o existence průmyslových zón  Infrastruktura o nevelké vzdálenosti mezi sídly v porovnání s jinými kraji o postupné zlepšování infrastrukturních předpokladů ve městech  Rozvoj lidských zdrojů o stabilizovaná sociální struktura obyvatelstva o vytvořená síť škol a školských zařízení o široká nabídka sociálních služeb v některých městech  Cestovní ruch o velký počet kulturních i přírodních atraktivit o velmi dobrá kvalita životního prostředí o existence území s folklórními tradicemi v návaznosti na okolní regiony o možnosti pro městskou lázeňskou turistiku o podpora turistiky orgány územní samosprávy Slabé stránky  Produkční základna o existence upadajících průmyslových center o nedostatek investičních zdrojů  Infrastruktura o nevyhovující a technicky zastaralá dopravní infrastruktura o problémy s dopravní obslužností některých měst v zimním období o chybějící dopravní obchvaty měst o nízký podíl komunikací vyšších tříd  Rozvoj lidských zdrojů o nedostatečný rozvoj celoživotního vzdělávání o nedostatek pracovních příležitostí v některých městech o chybějící větší zapojení partnerů do vzdělávání  Cestovní ruch o slabší ekonomická základna pro další rozvoj ubytovacích a sportovních zařízení o nízký podíl zahraničních turistů o špatná dopravní dostupnost některých turistických center z mezinárodních tras www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



o o o o

absence organizace cestovního ruchu na krajské úrovni nedostatečná skladba doprovodných služeb cestovního ruchu nízká průměrná délka pobytu turistů nedostatečné statistické informace v některých centrech (návštěvnost)

Příležitosti  Produkční základna o blízkost hranice se Slovenskou republikou o existence brownfiled (jako potenciálního rozvojového území) o existence dalších potenciálních ploch pro rozvoj komerčních a průmyslových zón o zintenzivnění transferu technologií (např. z vysokých škol v kraji)  Infrastruktura o rozvoj silniční sítě a železnice (viz Generel) o výhodné infrastrukturní podmínky pro stavbu průmyslových zón o podpora cyklistické dopravy s cílem zlepšit životní prostředí  Rozvoj lidských zdrojů o vznik nových pracovních příležitostí ve službách a průmyslových zónách o existence strategických dokumentů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů o existence projektů na zvyšování kvality v oblasti sociálních služeb  Cestovní ruch o rostoucí poptávka tuzemských turistů po tuzemských destinacích o rozvoj propojování různých turistických aktivit (lázeňská a cykloturistika, kongresová a kulturní turistika, spojení městské a vodní turistiky v rámci jednoho pobytu apod.) o rozvoj turistiky seniorů o zájem zahraničních investorů o turistické objekty (např. zahraniční vlastníci některých restauračních zařízení) o Hrozby  Produkční základna o přeceňování krátkodobých ekonomických efektů o zánik velkých ekonomických subjektů v kraji o zadluženost některých měst  Infrastruktura o nárůst individuální dopravy na úkor hromadné o pomalé odstraňování dopravních závad o vylidňování některých měst, případně jejich center o nedostatečné zabezpečení infrastruktury proti povodním  Rozvoj lidských zdrojů o rostoucí riziko nezaměstnanosti některých skupin obyvatelstva o přírůstek počtu obyvatel v pozdním produktivním věku o odliv odborníků mimo kraj  Cestovní ruch www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



o konkurence okolních regionů (Střední Morava, Slovensko) o zpomalení hospodářského růstu v Evropě i v ČR s negativním dopadem na návštěvnost o chátrání památkových objektů z důvodu nedostatku finančních prostředků o narušení sídelní struktury ve městech (vylidnění center apod.) o nedostatečná připravenost na čerpání zdrojů z fondů EU o odliv kvalifikované pracovní síly ze služeb cestovního ruchu

IV.II Absorpční kapacita jednotlivých vytipovaných ORP Kapitola „Absorpční kapacita jednotlivých vytipovaných území“ se zaměřuje na absorpční kapacitu (především) vytipovaných území a popisuje možnosti realizace integrovaných plánů v těchto městech ve Zlínském kraji, a to s přihlédnutím k nejdůležitějším objektivním požadavkům kladeným na rozvojové projekty. Účelem analýzy absorpční kapacity je především zjištění následujících údajů:  Deskripce současného socioekonomického rozvoje území jako východiska pro realizaci integrovaných plánů  Současný stav integrovaných plánů a stávajících rozvojových plánů ve městech nad 5000 obyvatel  Sběr potenciálních projektů na vytipovaném území pomocí analýzy území Zlínského kraje (viz předchozí část) v rámci veřejné správy i jiných subjektů o Případné vyhodnocení projektů (projektových záměrů) s cílem maximalizace synergií a přínosů (např. pomocí metod CBA, expertního hodnocení, apod.) v případě více alternativních řešení  Stanovení prioritních rozvojových projektů v rámci strategie. o Stanovení strategie a cílů v rámci připravenosti integrovaných plánů Zjišťování absorpční kapacity na bázi socioekonomické analýzy a identifikace projektů vč. jejich vazeb na stávající stav území bylo provedena ve všech vytipovaných potenciálních lokalitách, tedy měst s počtem obyvatel vyšších 5 000, identifikovaných v rámci tohoto dokumentu jako území OPR s nejvyšším potenciálem. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



1) V rámci pilíře „Konkurenceschopná ekonomika“ byla provedena analýza následujících ORP ve správním obvodu Zlínského kraje:


2) V rámci pilíře „Atraktivní region“ byla provedena analýza následujících ORP ve správním obvodu Zlínského kraje:


Analýza ve svém obsahu vychází jednak ze statistických dat o území, dále pak z kvalitativních dat o specificích místních lokalit. Z tohoto hlediska byly tedy vybrány především takové zásadní charakteristiky, které reflektují charakter území po uvedené stránce: a) Sociální – demografická deskripce, vývojové trendy b) Ekonomické – ekonomická aktivita, občanská vybavenost a zaměstnanost c) Geografické a přírodovědné ukazatele – potenciál území, charakteristika využitelnosti d) Dopravní obslužnosti Další prvek sběru dat vycházel z osobních pohovorů se členy místních samospráv. Osobní pohovory byly plánovány především se zástupci municipalit (viz kapitola metodika analýzy), a to na základě vyzývacího dopisu ze strany KÚ Zlínského kraje. Z důvodu zajištění objektivního přístupu byly provedeny pohovory i s těmi zástupci místních samospráv, jejich území nebylo podle vyhodnocení uvedeno jako optimální, a to především z důvodu možné identifikace potenciálních přínosných projektů mimo rámce objektivního hodnocení v kapitole IV. Výstupy těchto všech pohovorů ve vztahu k připravenosti integrovaných plánů jsou pak shrnuty v subkapitole IV.III.




IV.II.I Socioekonomická analýza města Zlín 1. Vymezení územního obvodu Statutární město Zlín leží v jihovýchodní části ČR cca 300 km východně od hlavního města České republiky Praha, 50 km od hranic se Slovenskou republikou. Je centrem Zlínského kraje a spadá pod region soudržnosti Střední Morava. Město spadá do Karpatské horské soustavy a v jeho okolí se nachází několik významných oblastí se zachovalými přírodními a krajinnými hodnotami, například Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, Přírodní park Hostýnské vrchy, Přírodní park Vizovické vrchy, Přírodní park Želechovické Paseky. Z celkové rozlohy Zlína (10 283 ha) zabírá 40,6 % zemědělská půda, 39,9 % lesní půda a zastavěné pozemky 4,2 %. Zlín je tvořen 16 katastrálními územími, jsou to: Chlum, Jaroslavice, Klečůvka, Kostelec, Kudlov, Lhotka, Louky, Lužkovice, Malenovice, Mladcová, Prštné, Příluky, Salaš, Štípa, Velíková, Zlín. Obrázek 5 - Mapa obce Zlín (včetně jednotlivých částí obce)

V rámci ORP Zlín se nachází 30 obcí, z toho města Fryšták a Zlín. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



2. Obyvatelstvo Podle počtu obyvatel (ale i velikosti a dalších ukazatelů) je Zlín největším městem Zlínského kraje, je 12. největším městem v České republice. Počet obyvatel však klesá, a to výlučně vlivem migrace, přirozený přírůstek je kladný. V rámci věkové struktury je více obyvatel v poproduktivním věku oproti celorepublikovému průměru. Genderová struktura je mírně vychýlena ve prospěch žen. Nezaměstnanost činí podprůměrných 6,7 %. Katastrální

Počet obyvatel

Výměra zastavěné

Hustota obyvatel/

Hustota zalidnění

výměra obce v km²

k 31.12.2010

plochy v km²

km²

na km² zastavěné polohy

75 469

102, 83

Obec

Počet obyvatel

Zlín

75 469

4,75

734

Počet obyvatel

Počet obyvatel

k 31.12. 2005

k 31.12.2010

78 285

75 469

Přirozená změna Narození

Zemřelí

831

773

15 888

Mechanická změna

Přírůstek 58

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1049

1352

Celkový Saldo

přírůstek

migrace

- úbytek

-303

-245

Zdroj: ČSÚ

Název územního celku Podíl obyvatel dle jednotlivých věkových skupin Index stáří 0-14 let

15-65 let

65 a více let

Zlín

13,2%

68,5%

18,3%

137%

Česká republika

14,2%

70,6%

15,2%

107%

Zdroj: ČSÚ




3. Občanská vybavenost a hospodářská činnost Z hlediska občanské vybavenosti patří Zlín jako krajské město k nadstandardně vybaveným městům kraje. Ve městě je mj. velký počet kulturních zařízení, vysoká škola, mnoho zařízení pro tělovýchovu, 2 nemocnice. Město Zlín je významné nadregionální centrum jihovýchodní Moravy a historické průmyslové středisko. Navíc se uplatňuje jeho role administrativního, školského a kulturního centra. Kromě Baťových závodů je Zlín známý díky filmovým ateliérům a filmovým festivalům. Po roce 1989 nastal prudký rozvoj podnikatelsko-obchodních aktivit, které převyšují republikový průměr. Z hlavních podnikatelských subjektů lze jmenovat např. Filmové ateliéry, a.s., AR Technik, spol. s r.o., AVEX TRADE, spol. s r.o., CEBES, a.s., D Plast, spol. s r.o., Flow Tech, s.r.o., IMC Zlín, a.s., IMECON, s.r.o., MAGSY, s.r.o., Promenas, a.s., PRODAG Zlín, s.r.o., SPUR, a.s. a další.

4. Dopravní obslužnost Město Zlín je důležitým dopravním uzlem, samotné město však má značné problémy, zejména v oblasti silniční dopravy. Silniční doprava - Statutární město Zlín, jakožto i celý Zlínský kraj má špatnou dopravní infrastrukturu, a to na komunikacích I., II. i III. třídy. Dopravní dostupnost se zlepšila dobudováním dálnice téměř k hranicím města. Nicméně hlavním problémem je vedení tranzitní dopravy celým městem po tř. Tomáše Bati. Železniční doprava - Statutárním městem Zlín prochází pouze jednokolejná trať místního významu č. 331, vedoucí z Otrokovic, přes Zlín do Vizovic. Na území města Zlína se nachází pouze 2 větší železniční stanice, kterými jsou Malenovice a Zlín, která leží v těsném sousedství autobusového nádraží. Lodní a letecká doprava - Ve městě jako takovém není prakticky provozována ani lodní ani letecká doprava, i když v městské části Štípa se nachází malé soukromé letiště. V rámci Zlínského kraje, nedaleko od Zlína, ale fungují tři civilní letiště, která se nacházejí v Kunovicích, Otrokovicích a Holešově. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



5. Význam, příležitosti, hrozby Město Zlín patří k významným městům České republiky s rozvinutým ekonomickým potenciálem a ojedinělým prostorovým uspořádáním lineárního zahradního města na jedné straně, na druhé straně však s nevýhodnou polohou ve struktuře osídlení České republiky a s nedostatečným dopravním propojením na hlavní urbanizační prostory republiky. Největší příležitosti představuje průmyslová tradice a vzdělanost obyvatel, charakter významného centra jihovýchodní Moravy a moderní ráz města. Problémy lze spatřovat jednak v nevyhovující dopravní infrastruktuře, zmíněnému problematickému řešení tranzitní dopravy a dále v odchodu mladé populace do větších měst a stárnutí obyvatel města. Určitý problém představují i 2 brownfields uvnitř města – Baťův areál a potenciální rozvojová zóna Zlínských filmových ateliérů.

6. Atraktivita z pohledu cestovního ruchu Město Zlín je součástí marketingové turistické oblasti Zlínsko (zahrnuje území okresu), která spadá pod turistický region Jižní Morava. Na území celého Statutárního města Zlína patří mezi největší zajímavosti funkcionalistická architektura staveb ve městě. Mezi hlavní atraktivity patří např. Zlínský mrakodrap - 21. budova Svitu (dnešní sídlo Zlínského kraje) je považována za turisticky nejatraktivnější stavbu města. Tato sedmnáctipatrová stavby byla postavena v letech 1936 – 1939 jako centrála firmy Baťa a jejím architektem byl Vladimír Karfík. Budova byla pro potřeby Zlínského kraje zrestaurována v letech 2003 – 2004. Největší zajímavostí je pojízdná kancelář Jana Antonína Bati umístěná ve výtahu a také 8. podlaží, které je zrekonstruováno do původního stavu včetně použití stejných materiálů jako v baťovské éře. Obuvnické muzeum - Muzeum, jehož zřizovatelem je Zlínský kraj, bylo otevřeno v roce 1931. Expozici tvoří sbírka obuvi nashromážděné firmou Baťa v 30. letech, která mapuje vývoj obuvnického průmyslu od 15. století doposud. Najdeme zde obuv z celého světa, včetně historické. Muzeum nás seznamuje také s technologií výroby obuvi a s rozvojem obuvnictví ve Zlíně.




ZOO Lešná - Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanějším turistickým místem celé Moravy. Každoročně do ní zavítá téměř půl milionu návštěvníků. V rámci 15 českých zoo jí v návštěvnosti patří třetí až čtvrté místo. Velké kino - postavila ho v roce 1932 firma Baťa. Kromě krátké doby, kdy bylo kino po bombardování v roce 1944 mimo provoz, slouží svým divákům dodnes. Od roku 1960 je pravidelně v měsíci květnu pořádán FESTIVAL FILMŮ PRO DĚTI A MLÁDEŽ - v posledních letech jako festival mezinárodní. Jde o nejstarší festival svého druhu na světě. V roce 2011 festival navštívilo 150 tis. návštěvníků. Zlínský zámek - jádrem zámku je tvrz, doložená již v 15. století, kdy zde sídlil rod Tetourů.

7. Integrovaný plán pro podoblast podpory 2.2.9

Město Zlín má připraven projekt „Regenerace lokality Zlínských filmových ateliérů“ s celkovým rozpočtem 249,7 mil. Kč. Projekt je zaměřen na regeneraci areálu (brownfield) a vytvoření živého mikrocentra poskytujícího zázemí pro vzdělávání, tvorbu a podporu podnikání v oboru audiovize, otevření areálu veřejnosti, revitalizaci ploch a dopravní infrastruktury a vybudování infrastruktury pro volnočasové aktivity. Cílem projektu je vytvořit v lokalitě Zlínských filmových ateliérů kompaktní celek s kumulací vzdělávání, specifického podnikání v audiovizi a příbuzných oborech s produkčně-technickým zázemím pro vývoj a výzkum i vlastní výrobu a s podporou občanských služeb a celkovou revitalizací území. Projekt má partnery – Filmové ateliéry, o.p.s., S-Media, a.s., VTP Media, s.r.o. a F1A Development, s.r.o. Projekt počítá v rozpočtu s dotací v rámci výzvy v podoblasti ROP 2.2.9 ve výši 43,5 mil. Kč. Projekt by měl vytvořit cca 37 pracovních míst. S dotací z ROP z podoblasti podpory 2.2.9 je počítáno s výstavbou parkoviště a točny MHD a rekonstrukcí komunikací v areálu Filmových ateliérů. Z oblasti podpory ROP 2.4 by měl být financován Audiovizuální institut a Multifunkční ateliér. Ze soukromých www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



zdrojů má být financována rekonstrukce Ateliéru, Filmové služby a Produkčního domu II., Střední filmová škola, Viladomy, Apartmánový dům, bytové domy.

8. Vazba integrovaného plánu na IPRM Zlín Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen IPRM) je zónově zaměřený a jeho strategie obsahuje dva specifické cíle, které nastavují směrování IPRM zejména s ohledem na využití silných stránek a příležitostí:  

Specifický cíl 1 – Rozvoj kultury a společenského života Specifický cíl 2 – Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací

Identifikovaný projekt navazuje na IPRM města Zlín s názvem „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“, zpracovaného pro oblast podpory 2.1 ROP SM. Tato řešená oblast se sice nachází mimo konceptuální řešenou zónu v IPRM Zlín, avšak vzhledem k územní a tematické blízkosti je tento projekt v souladu s IPRM Zlín. Obrázek 6 - Vymezení zóny IPRM Zlín - ortofotomapa

Zdroj: Město Zlín www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



IV.II.II Socioekonomická analýza města Otrokovice 1. Vymezení územního obvodu Město Otrokovice leží v západní části Zlínského kraje, na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané. Město vzniklo spojením někdejších samostatných obcí Otrokovice a Kvítkovice. V současné době je město Otrokovice se svými téměř 19 tisíci obyvateli šestým největším městem Zlínského kraje. Obrázek 5 - Mapa obce Otrokovice (včetně jednotlivých částí obce)

V rámci ORP Otrokovice leží 10 obcí, z toho 2 města nad 5 000 obyvatel – Napajedla a Otrokovice. 2. Počet obyvatel Podle počtu obyvatel patří Otrokovice ke středně velkým městům Zlínského kraje. Počet obyvatel stagnuje, z hlediska migrace došlo v loňském roce k převisu vystěhovalých. Podle věkového složení odpovídá stav obyvatelstva Otrokovic celorepublikovému průměru. Z hlediska genderové struktury mírně převažují ženy.




Katastrální výměra obce v km²

Počet obyvatel k 31.12.2010

Výměra zastavěné plochy v km²

Hustota obyvatel/ km²

Hustota zalidnění na km² zastavěné polohy

19,60

18 496

1,53

943

12 089

Obec Otrokovice

Počet obyvatel k 31.12. 2005


18 665

18 496

Počet obyvatel

Narození

18 496

184

Přirozená změna Zemřelí Přírůstek 193

-9

Mechanická změna Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace 388 428 -40

Celkový přírůstek úbytek -49

Zdroj: ČSÚ Název územního celku Podíl obyvatel dle jednotlivých věkových skupin Index stáří 0-14 let

15-65 let

65 a více let

Otrokovice

13,4%

71%

15,6%

116%

Česká republika

14, 2%

70, 6%

15, 2%

107%

Zdroj: ČSÚ 3. Občanská vybavenost a hospodářská činnost Město Otrokovice má úplnou občanskou vybavenost, včetně středních škol a velkého počtu zařízení pro sport, zejména hřišť. Široká je rovněž nabídka zdravotnických služeb. Město tak může poskytnout služby občanské vybavenosti i obyvatelům spádového území. Otrokovice jsou průmyslovým sídlem, jehož rozvoj byl založen ve třicátých letech 20. století výstavbou Baťových závodů a dynamiku nabral v sedmdesátých letech minulého století v souvislosti s otevřením nové pneumatikárny. V současné době jsou hlavními podnikatelskými subjekty Barum Continental, a.s., Toma, a.s., Mitas, a.s. a BCL Transport. Další podnikatelské subjekty se připravují rozvinout svoji činnost po vyřešení dopravní obslužnosti průmyslové zóny Baťov.




V Napajedlech v rámci podnikatelské činnosti převažují obchodní a průmyslové podniky. Jedním z největších podnikatelských subjektů je Fatra Napajedla a Barum – continental.

4. Dopravní obslužnost Silniční doprava - Přes Otrokovice prochází severojižním směrem silnice I/55 (Olomouc – Břeclav – Rakousko), ze které se odpojuje směrem na východ silnice I/49 (směr Zlín a Slovensko). Silnice I/55 je postupně nahrazována rychlostní silnicí R55, jedním z jejich prvních úseků byl severovýchodní obchvat Otrokovic o délce 3 km zprovozněný 27. října 2006. Z hlediska silničních dopravních vztahů je Město Napajedla napojeno na hlavní silniční síť tvořenou zde silnicí I/55 Olomouc – Uherské Hradiště – Břeclav prostřednictvím silnice III/497 25 a nově R 55 – Olomouc- Otrokovice. Město Napajedla patří z hlediska dopravní obslužnosti k lépe vybaveným místům Zlínského kraje, zejména těží ze silniční sítě spojující Zlín a Otrokovice. Železniční doprava - Železniční stanice Otrokovice plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci. Prochází tudy trať Přerov – Břeclav, součást druhého železničního koridoru. Se Zlínem jsou Otrokovice propojeny jednokolejnou dráhou do Vizovic. Katastrálním územím Napajedel prochází dvojkolejná železniční trať č. 330 Přerov - Břeclav s železniční stanicí Napajedla. Cyklistické trasy - Přes město, podél řeky Moravy, vede dálková (314 km) Moravská stezka č. 47 z Jeseníku do Mikulova. MHD - Městskou hromadnou dopravu v Otrokovicích provozuje Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, která zajišťuje jak dopravu autobusovou, tak i dopravu trolejbusovou. Otrokovice jsou se Zlínem propojeny meziměstskou trolejbusovou tratí, která je v Otrokovicích ukončena před železniční stanicí. Autobusy i trolejbusy jsou společně se železniční tratí Otrokovice – Zlín – Vizovice začleněny do integrovaného dopravního systému. Ostatní doprava - Na území Města Otrokovice se nachází civilní letiště, jehož provozovatelem a uživatelem je Moravan - Otrokovice. Část ochranných pásem zasahuje na katastru Města Napajedla. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Tato pásma zajišťují bezpečnost leteckého provozu, spolehlivou funkci pozemního letištního zařízení a jejich výhledový rozvoj. Územím Napajedel prochází koridor plavebního průplavu Dunaj – Odra - Labe. Na břehu řeky Moravy v areálu Pahrbek se nachází kotviště nepravidelné rekreační lodní dopravy.

5. Význam, příležitosti, hrozby  Svou polohou na důležitých silničních a železničních tazích jsou Otrokovice vstupní branou Zlínského kraje. Přes blízkost krajského města Zlína mají nadregionální význam.  Největší příležitost představuje možnost napojení průmyslového areálu na silnici I. třídy I/55, a to mimo zastavěnou část města. Další výhodou je vzdělanost obyvatel, zkušenosti s průmyslovou výrobou a existence zmíněné průmyslové zóny.  Zátěží je zvyšující se intenzita dopravní obsluhy v zastavěné části města a s tím související zhoršený stav komunikací i jejich kapacitní omezení.  Průmyslový areál v Otrokovicích vykazuje určité prvky brownfieldu, přestože od 90. let minulého století prochází významnými změnami.

6. Atraktivita z pohledu cestovního ruchu Město se příhodně nachází v těsné blízkosti přírodního parku Chřiby, Hostýnských a Vizovických vrchů. Turistickou atraktivitou je také Baťův kanál. Ve městě a jeho okolí je síť cyklostezek.

7. Integrovaný plán pro podoblast podpory 2.2.9

A) Město Otrokovice Město Otrokovice má připraven integrovaný projekt „Vjezd do průmyslového areálu TOMA, a.s.“. Areál se nachází v části města Baťov, v obytné části žije cca 7 500 obyvatel a v areálu (u různých subjektů) pracuje asi 2 500 zaměstnanců. Areál disponuje plochami, které dosud nejsou zastavěny a mají potenciál budoucího využití. Zvyšující se rozsah dopravy s sebou nese nárůst zátěže stávající infrastruktury, kdy pro vjezd a výjezd kamiónů jsou používány místní komunikace v bytové zástavbě, www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



na nichž je již zřejmý kapacitní limit. Dle měření intenzity dopravy je objem dopravy v obou směrech cca 1 730 vozidel denně, z toho 385 vozidel s délkou nad 6,5 m. Cílem projektu je vyvedení obslužné nákladní dopravy mimo obytnou část města a tím zlepšení životních podmínek pro obyvatele. Projekt je řešen jako přímé napojení areálu na silnici I. třídy formou podjezdu pod železniční tratí Přerov - Břeclav. Projekt má řešit odstranění dopravní zátěže ze zastavěné části města, snížit exhalace na území Města Otrokovice, podpořit rozvoj podnikání a vytvořit předpoklady pro další využití areálu. Celkový rozpočet projektu je 115 mil. Kč, počítá se s účastí soukromých partnerů – TOMA, a.s., BG Logistic, s.r.o., Obaly Morava, a.s., Otrokovické papírny, a.s. Jedním z návazných projektů má být zřízení monitorovací stanice ovzduší, která bude financována z OPŽP. Projekt je ve stadiu zpracování projektové dokumentace, předběžného projednání se SŽDC a před vydáním územního rozhodnutí. B) Město Napajedla Město Napajedla má připraven projekt Městské kulturně společenské centrum Na Kapli s rozpočtem 101 mil. Kč. Projekt je zaměřen na rekonstrukci stávajících historických objektů v Městské památkové zóně s cílem vytvoření společensko-kulturního centra a zahrnuje:     

polyfunkční městský sál (30 mil. Kč) radniční nádvoří (16 mil. Kč) návštěvnické centrum včetně restaurace (18 mil. Kč) nové náměstí (7 mil. Kč) starý zámek – penzion, klub mládeže.

Projekt má 2 soukromé partnery, finanční zdroje mimo ROP NUTS II SM 2.2.9 jsou plánovány na 30 mil. Kč, což představují soukromé zdroje. 8. Vazba integrovaného plánu na IPRM Město Otrokovice nemá zpracován IPRM. Město Napajedla nemá zpracován IPRM.




IV.II.III

Socioekonomická analýza města Luhačovice

1. Vymezení územního obvodu, mapa, rozloha, zastavěná plocha Obec Luhačovice se rozkládá asi osmnáct kilometrů jihovýchodně od Zlína. Luhačovice se dále dělí na čtyři části, konkrétně to jsou: Kladná Žilín, Luhačovice, Polichno a Řetechov. Obec je vzdálená přibližně 16 km od slovenských hranic. Celková katastrální plocha obce je 3 298 ha, z toho orná půda zabírá pouze sedmnáct procent (62 ha). Asi jedna třetina katastru obce je porostlá lesem. Značnou část katastrální výměry tvoří trvalé travní porosty. Obrázek 7 - Mapa obce Luhačovice (včetně jednotlivých částí obce)

Luhačovice jsou obcí s rozšířenou působností, v jejíž spádové oblasti se nachází 17 obcí.

2. Obyvatelstvo Město Luhačovice patří k menším městům ve Zlínském kraji, počet obyvatel stagnuje, až mírně klesá. Genderová skladba obyvatel (viz obrázek) je téměř vyrovnaná s mírnou převahou žen.




Katastrální výměra v ha




3 298

5 442

5 247

63 / km²

Obec

Počet obyvatel

Luhačovice

5 247

Přirozená změna Narození Zemřelí Přírůstek 16

64

-48

Mechanická změna Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace 75 45 30

Celkový přírůstek úbytek -18

Zdroj: ČSÚ Na Luhačovice podle statistických čísel nedoléhá problém migrace obyvatel z menších obcí, v takové míře jako na ostatní města srovnatelné velikosti. Jedním z největších faktorů, které se na tom podepsaly, je atraktivnost města z hlediska cestovního ruchu. Míra nezaměstnanost je díky lázeňské činnosti nízká v porovnání s ostatními obcemi v kraji (cca 7,3%). Co je z hlediska věkové struktury negativním jevem, je počet obyvatel starších 65 let. V níže uvedené tabulce je zřejmé, že Luhačovice se velmi výrazně liší od celorepublikového průměru.


15-65 let

65 a více let

Luhačovice

11,5%

69,7%

18,8%

164%

Česká republika

14, 2%

70, 6%

15, 2%

107%

Zdroj: ČSÚ

3. Občanská vybavenost a hospodářská činnost Z hlediska občanské vybavenosti jsou zastoupeny všechny prvky občanské vybavenosti s tím, že je v širším rozsahu zastoupena zdravotnická péče, což souvisí s lázeňstvím, na druhé straně jsou, v rozporu s věkovou strukturou obyvatel, poddimenzovány kapacity pro seniory.




Ve městě převažují, s ohledem na rozvinuté lázeňství, podniky poskytující léčebné, ubytovací a stravovací služby. Hlavními podniky ve městě jsou Lázně Luhačovice, a.s., ZÁLESÍ, a.s., Léčebné lázně Luhačovice – Sanatorium MIRAMARE, s.r.o., Hotel Fontána I a II. 4. Dopravní obslužnost Město Luhačovice má poměrně vyhovující dopravní spojení, jak železniční, tak i autobusové. Ve městě se nachází železniční zastávka i vlakové nádraží a autobusové nádraží. Dopravní obslužnost v lázeňské zóně poněkud ztěžuje zastaralá infrastruktura. 5. Význam, příležitosti, hrozby Luhačovice jsou významné lázeňské město nejen ve Zlínském kraji, ale jsou proslulé po celé republice. Z tohoto pohledu má Město Luhačovice nesporně nadregionální význam. V lázních se léčí: 

onemocnění dýchacího ústrojí (astma, alergická onemocnění dýchacích cest, chronická bronchitida, poruchy hlasu a chraptivost, pooperační stavy dýchacích cest),



nemoci trávicího ústrojí (poruchy trávení a nechutenství, klidové stádium vředové nemoci žaludku a dvanácterníku, stavy po operacích žaludku, jícnu a žlučníku),



nemoci z poruch látkové výměny (cukrovka, otylost),



poruchy pohybového aparátu (bolestivá onemocnění šlach, svalů, úponů, mimokloubní revmatismus, bolestivé syndromy páteře),



nemoci oběhového ústrojí (funkční poruchy periferních cév, lehčí formy hypertonické choroby),



nemoci onkologické (onkologické případy po ukončení léčby, neplodnost.)

Hlavní příležitostí je další rozvoj lázeňství a na něj navazující wellness turistika a rekreace. Největší hrozbu představuje dle názoru představitelů města nevyhovující infrastruktura v centru města a v navazující části lázeňského území. Ve městě není území, které by šlo charakterizovat jako brownfield. 6. Atraktivita z pohledu cestovního ruchu Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochlorido-sodných kyselek a jeden sirný pramen. Každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, obsahující velké množství rozpuštěných minerálních látek, zejména sodík, vápník, hořčík, chlór, bróm, jód, kyselinu uhličitou, www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



rozpuštěný oxid uhličitý. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 - 12 °C. Nejznámější prameny, tvořící často cíl mnoha vycházek a povinnou zastávku lázeňských hostů, jsou

Vincentka,

Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. Toto přírodní bohatství představuje hlavní turistický potenciál. Pro cykloturistiku jsou v Luhačovicích a okolí velmi vhodné podmínky a trasy jsou označeny a upraveny. Nově je vybudována cyklotrasa Obora začínající přímo ve městě. Délka 8,3 km s převýšením 145 m. Okolí přehrady je rájem bruslařů a dalších sportovců a i pěší turistika je zde hojně provozována. Dle podkladů od představitelů Města Luhačovice činí roční počet lázeňských hostů cca 29.000. Odhad ubytovaných hostů ve všech zařízeních činí cca 55.000. 7. Integrovaný plán pro podoblast podpory 2.2.9

Město Luhačovice má připraven projekt Revitalizace pěší zóny a lázeňského areálu Luhačovice s celkovým rozpočtem 105 mil. Kč. Partnerem projektu je společnost Lázeňská kolonáda Luhačovice, o.p.s., kterou založily Lázně Luhačovice, a.s. pro údržbu lázeňského areálu. S tímto subjektem je uzavřena partnerská smlouva. Cílem projektu je zvýšení atraktivity regionu pro účely cestovního ruchu, dále zvýšení bezpečnosti obyvatel města i návštěvníků a zlepšení informovanosti návštěvníků. Projekt má podpořit podnikání ve městě. Projekt je zdůvodněn nevyhovujícím stavem prostoru v centru města, nevyhovujícími inženýrskými sítěmi i nevyhovujícím stavem komunikací, chodníků a zeleně v navazujícím lázeňském areálu. Vlastníkem nemovitostí je Město Luhačovice. Projekt má být částečně financován z OPŽP (42 mil. Kč). Z podoblasti podpory ROP 2.2.9 má být financována rekonstrukce pěší zóny ve městě a rekonstrukce komunikací a chodníků v lázeňském areálu. Součástí akce bude zajištění bezbariérových přístupů.




8. Vazba integrovaného plánu na IPRM Integrovaný plán rozvoje města schválen není, ale zastupitelstvo města schválilo programové prohlášení rozvoje města, které představuje střednědobý akční plán rozvoje města. Na území je dále realizován Integrovaný plán rozvoje území Luhačovicka (především se zaměřením na cestovní ruch) a následně Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu v oblasti Luhačovicka. Oblast Luhačovicka zahrnuje město Luhačovice a městys Pozlovice. Projekt tak navazuje na strategii IPRÚ Luhačovicka a vhodně jej doplňuje o aktivity fyzické revitalizace městské infrastruktury, která není součástí IPRÚ Luhačovicka. Metodicky tedy nejsou tato dotační schémata v kolizi mezi prioritními osami 2 a 3 (a to ani v rámci cílových skupin), byť vytvářejí vzájemné synergie na úrovni dopadu projektů či strategických opatření ve prospěch cestovního ruchu.

IV.II.IV

Socioekonomická analýza města Kroměříž

1) Vymezení územního obvodu Město Kroměříž leží uprostřed Moravy, částečně v jižním cípu hanácké roviny, kterou protéká řeka Morava, částečně na severním výběžku Chřibské pahorkatiny. Město má rozlohu 5 098 ha. Kroměříž je také obcí s rozšířenou působností. Částmi města jsou: Bílany, Drahlov, Hradisko, Kotojedy, Kroměříž, Postoupky, Těšnovice, Trávník, Vážany, Zlámanka.




Obrázek 8 - Mapa obce Kroměříž (včetně jednotlivých částí obce)

V rámci ORP Kroměříž se nachází 46 obcí, z toho města Hulín, Chropyně, Koryčany, MorkoviceSlížany. V nejbližším okolí má Kroměříž tendenci aglomerovat s Hulínem, Chropyní, případně Kojetínem. Z hlediska dosavadních regionálních úvah má Kroměříž tendenci vázat se v pracovních i podnikatelských aktivitách na pás osídlení zlínské aglomerace, který se táhne od Kroměříže přes Otrokovice až po Uherské Hradiště. Ostatní území okresu, které má celkem nevýhodný protáhlý tvar, leží mimo tuto spádovost. Vztahy tohoto území mají spíše jen administrativně správní charakter.

2) Obyvatelstvo Počet obyvatel Měst Kroměříž dosahuje téměř 30 tisíc, počet obyvatel se mírně zvyšuje. Z hlediska počtu obyvatel patří Město Kroměříž k největším městům Zlínského kraje. Z hlediska věkové skladby má Město Kroměříž oproti celorepublikovému průměru větší počet obyvatel v poproduktivním věku. Genderová skladba je téměř vyrovnaná, mírně převažují ženy. Mírný nárůst počtu obyvatel je způsoben vyšším počtem přistěhovalých. Nezaměstnanost činí 10,5 %. Katastrální výměra obce v km²





50, 98

29 191

2, 47

573

11 818




Obec

Počet obyvatel

Kroměříž

29 191



29 024

29 191


286

37

Mechanická změna Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace 606 442 164

Celkový přírůstek - úbytek 164

Zdroj: ČSÚ


15-65 let

65 a více let

Kroměříž

12,9%

69,7%

17,4%

134%

Česká republika

14,2%

70,6%

15,2%

107%

Zdroj: ČSÚ

3) Občanská vybavenost a hospodářská činnost

Občanská vybavenost zahrnuje poměrně velký počet zařízení v oblasti školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit, zdravotnictví a sociálních služeb. Ve městě je velký počet sakrálních staveb, nachází se zde Justiční akademie, která je vzdělávacím zařízením s celorepublikovou působností. Město Kroměříž a jeho okolí je spíše zemědělským regionem. Z hlediska počtu subjektů podle převažující činnosti převažují obchodní a průmyslové podniky. V oblasti průmyslu se rozvíjí oblast strojírenská a elektrotechnická (Magneton, AEV). Město si udrželo historický charakter správního centra, města kulturních památek, duchovní kultury, umění a vzdělanosti. Pro současný vývoj je charakteristický prudký rozvoj živnostenského podnikání. Převažující drobné podnikání vytváří strukturu obchodu a služeb, která reaguje na potřeby obyvatel. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Mezi největší zaměstnavatele patří PAL MAGNETON, a.s., Fremach Morava, s.r.o., Spálovský, a.s., NAVOS, a.s., SYNER Morava, a.s., AEV spol. s r.o., Kromexin a další. Ve městě se nacházejí minimálně 4 lokality brownfields – rozestavěný průmyslový areál (pekárna), Rybalkova kasárna, Cihelna Vážany a bývalý vojenský prostor za Kauflandem.

4) Dopravní obslužnost Dopravní dostupnost je na lepší úrovni než v jiných částech Zlínského kraje, výrazně se zlepšila po vybudování úseku D1 do Kroměříže. Regionem procházejí přes město Kroměříž pouze silnice II. třídy č. 367 a č. 432 a mimo Kroměříž jediná silnice I. třídy č. 55, a to přes Hulín. Dopravní síť ve městě je hustá s napojením do všech místních částí. Železniční doprava - regionem prochází důležitý severojižní mezinárodní dopravní tah železnice Varšava – Vídeň s napojením vedlejší tratě Kojetín – Valašské Meziříčí. Město Kroměříž má jistou nevýhodu v tom, že leží mimo tento hlavní tah. Železniční trať navazuje v Hulíně a Kojetíně na hlavní železniční koridory. Hlavním železničním uzlem okresu je 5 km vzdálený Hulín, kudy prochází mezinárodní trať Budapešť – Břeclav, Přerov – Bohumín – Varšava. Letecká doprava - Kroměříž má poměrně dobře dostupné dopravní letiště v Přerově. Vlastní kroměřížské sportovní letiště s travnatým povrchem má status neveřejného vnitrostátního letiště, které slouží pro letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla. Vodní doprava - Kroměříž leží na řece Moravě, která je součástí Baťova kanálu. Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do Sudoměřic) je v současnosti přibližně 60 km. Splavnost z Kroměříže je umožněna pouze do Bělova, kde schází plavební komora nutná k překonání jezu. Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta.

5) Význam, příležitosti, hrozby Město Kroměříž má nadregionální význam. Z hlediska regionálních vztahů leží město v zájmové sféře osídlení střední Moravy. Historicky je přitahováno k Olomouci, novodobě k průmyslovému Zlínu, ale nezanedbatelné vztahy má i k Brnu. Hlavním problémem města je neucelenost území, zastaralá infrastruktura a nadprůměrná nezaměstnanost. Určitý problém představují i shora zmíněné brownfields. Na druhé straně příležitosti www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



lze spatřovat v napojení na dálnici D1, rozvinutý a městem podporovaný turistický ruch a dostupnost průmyslové zóny v Holešově. 6) Atraktivita z pohledu cestovního ruchu Město Kroměříž je městem historických památek, škol, umění a kultury. Je nazýváno "Hanáckými Aténami". Kroměříž byla vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky za rok 1997. Komplex historických zahrad a Arcibiskupského zámku byl v prosinci 1998 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Nejnavštěvovanější částí Kroměříže je bezesporu komplex historických zahrad a Arcibiskupského zámku. Zajímavé je rovněž Velké náměstí a zajímavé kostely sv. Mořice, sv. Jana Křtitele a Nanebevzetí Panny Marie. Ve městě je mnoho historických budov a město je dějištěm každoročních hudebních festivalů, výstav, odborných konferencí, sympozií a kongresů.

7) Integrovaný plán pro podoblast podpory 2.2.9 Město Kroměříž má zpracovaný strategický plán, který je aktualizován na léta 2010 – 2020. Z tohoto strategického plánu také vycházejí připravené projekty. Město Kroměříž má připraven Integrovaný projekt „Sportovní zóna U Bagráku Kroměříž“ s celkovým rozpočtem 198.400.000 Kč. Do projektu má být, kromě Města Kroměříž, zapojeno 8 soukromých partnerů. Projektový záměr je orientován do oblasti rozvoje sportovních aktivit v Kroměříži, cílem je zajistit kvalitní podmínky pro sportovní a rekreační aktivity obyvatel Kroměřížska. Integrovaný projekt zahrnuje následující projekty:  rekonstrukce krytého bazénu (30 mil. Kč)  dílčí rekonstrukce zimního stadionu (25 mil. Kč)  vybudování bike parku (4,6 mil. Kč)  dobudování skate parku (5,4 mil. Kč)  rekonstrukce parkovacích ploch v zóně (3 mil. Kč)  Areál zdraví Kroměříž (98,4 mil. Kč, oblast podpory 2.4 ROP NUTS II SM)  vybudování sportovního areálu, včetně tenisové haly (32 mil. Kč mimo ROP). Na tento integrovaný projekt navazují další projekty financované ze soukromých zdrojů:  dětský svět Kroměříž (1 mil. Kč) www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



 dokončení rekonstrukce areálu pro fotbal (2 mil. Kč)  rekonstrukce loděnice v Bagráku (1 + 3 mil. Kč) V současné době vzniká soubor projektových záměrů připravovaný všemi zainteresovanými subjekty. Dle informací představitelů města zatím nejsou uzavřeny smlouvy s partnery, ale existují ústní ujednání o budoucí spolupráci.

8) Vazba integrovaného plánu na IPRM

Integrovaný plán rozvoje města Kroměříž „ZÓNA JIHOVÝCHOD“ (dále jen IPRM) je zónově zaměřený integrovaný plán na řešení jihovýchodních obytných zón města Kroměříž. Jeho strategie obsahuje specifické cíle, které nastavují směrování IPRM zejména s ohledem na realizaci opatření ve vztahu k regeneraci veřejných prostranství, zvýšení kvality života v zóně a rekonstrukce bytových domů. Identifikovaný projekt nemá přímou návaznost na IPRM města Kroměříž, zpracovaného pro oblast podpory 5.2 Integrovaného operačního programu pro města nad 25 000 obyvatel. Tato řešená oblast se sice nachází mimo konceptuální řešenou zónu v IPRM, avšak vzhledem k územní a tematické blízkosti je tento projekt v souladu s územním rozvojem města Kroměříž.

Obrázek 5 – Vymezení zóny IPRM Kroměříž




IV.II.VSocioekonomická analýza města Uherské Hradiště 1) Vymezení územního obvodu Uherské Hradiště je významným historickým městem jihovýchodní Moravy a centrem sídelní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice. Tato aglomerace představuje v rámci Zlínského kraje druhou největší koncentraci obyvatelstva. Uherské Hradiště je také obcí s rozšířenou působností. Národopisně patří do historické oblasti moravského Slovácka. Protéká zde řeka Morava. Části obce jsou Jarošov, Mařatice, Míkovice, Rybárny, Sady, Uherské Hradiště, Vésky. Katastrální výměra činí 2 126 ha. Obrázek 9 - Mapa obce Uherské Hradiště (včetně jednotlivých částí obce)

Administrativní území ORP Uherské Hradiště zahrnuje 48 obcí, z toho 5 měst - Hluk, Kunovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh.

2) Obyvatelstvo Počtem obyvatel patří Město Uherské Hradiště k největším městům Zlínského kraje. Počet obyvatel mírně klesá, přirozená změna je kladná, veškerý úbytek připadá na migraci (vystěhování).




Genderová struktura je vyrovnaná. Z hlediska věkového složení obyvatelstva je v Uherském Hradišti menší podíl obyvatel v předproduktivním věku a vyšší podíl obyvatel v poproduktivním věku. Podíl obyvatel v produktivním věku odpovídá republikovému průměru.

Katastrální výměra obce v km²





25 393

1,89

1 194

13 435

21,26

Obec

Počet obyvatel

Uherské Hradiště

25 393



26 131

25 393


236

37

Mechanická změna Přistěhovalí Vystěhovalí Saldo migrace 506 701 -195

Celkový přírůstek - úbytek -158

Zdroj: ČSÚ Název územního celku Podíl obyvatel dle jednotlivých věkových skupin Index stáří 0-14 let

15-65 let

65 a více let

Uherské Hradiště

12,6%

70,2%

17,2%

135%

Česká republika

14,2%

70,6%

15,2%

107%

Zdroj: ČSÚ

3) Občanská vybavenost a hospodářská činnost

Město Uherské Hradiště má nadstandardní rozsah občanské vybavenosti, včetně několika středních škol, mnoha kulturních zařízení i většího počtu sportovních zařízení. Vysoký je počet galerií a dalších www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



kulturních objektů. Poddimenzovaná je vybavenost zařízeními pro seniory. Na území města se nachází také nemocnice. Město Uherské Hradiště bývalo v minulosti centrem leteckého průmyslu, v současnosti převažuje průmysl elektrotechnický, případně doprava a obchod. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele ve městě patří AVX Czech Republic, s.r.o., Uherskohradišťská nemocnice, a.s., FORSCHNER, spol. s r.o., ČSAD Uherské Hradiště, a.s., Oděvní podnik, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s., ND Logistics CZ, s.r.o., INPOST, spol. s r.o. a FIMES, a.s. Významným zaměstnavatelem je také samo Město Uherské Hradiště. Ve městě sídlí i další firmy, jejichž zaměstnanci však pracují v jiných obcích Uherskohradišťska. Podle převažující činnosti jsou nejvíce zastoupeny subjekty z oblasti obchodu.

4) Dopravní obslužnost Uherským Hradištěm prochází významné silniční a železniční trasy a koridory. Město leží na křižovatce silnic I. třídy: 

I/55 spojující Olomouc – Přerov – Otrokovice - Uherské Hradiště - Hodonín a Břeclav, kde se napojuje na dálnici D2 Bratislava – Brno,



I/50, která je pokračováním dálnice D1 z Prahy a Brna přes Uherské Hradiště a Uherský Brod do Trenčína, kde se napojuje na slovenskou dálnici Bratislava – Žilina. Komunikace je zařazena do sítě evropských silnic s mezinárodních provozem kategorie E.

Uherskohradišťskou aglomeraci rovněž křižují mezinárodní železniční tratě: 

č. 330 Přerov – Otrokovice – Staré Město/Uherské Hradiště – Hodonín – Břeclav. Tato trať je součástí tzv. II. železničního koridoru Českých drah, který umožňuje jízdu vysokorychlostních vlakových souprav,



č. 340 Brno – Veselí nad Moravou – Kunovice – Uherský Brod – Brumov – Bylnice, odkud pokračuje do Slovenské republiky (Trenčianská Teplá).

V těsné blízkosti města se nachází veřejné mezinárodní letiště v Kunovicích – hlavní letiště Zlínského kraje. Dvoukilometrová betonová vzletová a přistávací dráha, radionavigační systém a další infrastruktura a vybavení umožňuje provoz všech typů dopravních letadel.




5) Význam, příležitosti, hrozby Město Uherské Hradiště má nadregionální význam. Uherské Hradiště je odedávna přirozeným středem Slovácka - regionu proslulého svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, vínem, kroji a řadou zachovalých lidových tradic. Velmi úzká a pravidelná je spolupráce vedení všech tří měst městského regionu - Uherského Hradiště, Starého Města a Kunovic. Největší příležitosti představuje rozvoj dopravy na Baťově kanále, revitalizace bývalého vojenského cvičiště Rochus a vybudování infrastruktury pro alternativní dopravu v centru města. Vážným problémem je tranzitní automobilová doprava přiváděná silnicemi II/497 a I/55 přes střed města a s tím související absence obchvatů. Možnosti dalšího rozvoje jsou omezené, neboť rozvoj města je limitován tvarem území, vodními toky a reliéfem terénu. Další rozvoj je tak omezen na využití vnitřních nevyužitých prostor a periferií, brownfields. Brownfields představují nevyužité plochy bývalých kasáren, bývalé vojenské cvičiště na Rochusu, plocha po redukci areálu Uherskohradišťské nemocnice, zbytkové plochy okolo náspu trati ČD, Jarošovský pivovar a Slezan. 6) Atraktivita z pohledu cestovního ruchu Uherské Hradiště je jedním z významných center Slovácka - výrazné etnografické oblasti jihovýchodní Moravy. Velmi vysoký potenciál Uherského Hradiště a jeho regionu pro rozvoj cestovního ruchu je založen především na kulturním dědictví v nejširším smyslu. Centrum města bylo prohlášeno památkovou zónou s řadou historicky cenných objektů a blízké okolí města nabízí několik objektů historického odkazu nadregionálního významu (např. hrad Buchlov, zámek Buchlovice, světoznámé poutní místo Velehrad, památník Velké Moravy, zřícenina hradu Cimburk), což vytváří vhodné prostředí pro cestovní ruch zaměřený na kulturní památky. K atraktivnímu kulturnímu dědictví patří i tradiční řemesla, výrobky a lidové zvyky. I v této oblasti poskytuje město a jeho okolí rozsáhlou nabídku od vinařství (Měšťanské vinné sklepy), lázeňství (Ostrožská Nová Ves, Leopoldov – Smraďavka) až po unikátní slovácký folklór. Další atraktivity představují: Bývalá židovská synagoga - postavena v roce 1875. Objekt byl prohlášen nemovitou kulturní památkou. Slovácké muzeum - patří k nejznámějším muzeím národopisné oblasti Slovácka i celé Moravy. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Kostel sv. Františka Xaverského - dominanta Masarykova náměstí, je součástí areálu jezuitských budov a centra kulturního života města. Baťův kanál Cyklostezky – výborná síť cyklostezek. Návštěvnost města podle údajů z monitorovacího zařízení činí cca 75 tis. turistů ročně.

7) Integrovaný plán pro podoblast podpory 2.2.9

A) Město Uherské Hradiště Město Uherské Hradiště má připraven projekt „Konverze bývalého vojenského cvičiště Rochus“, který je zaměřen na komplexní regeneraci opuštěných ploch vojenského cvičiště na území o rozloze přes 65 ha, které má charakter brownfield. V centru areálu se nachází významná kulturní památka barokního poutního kostela. Cílem projektu je vytvoření podmínek pro nové využití občany aglomerace (všestranné služby, rozvojové zóny zaměřené na vzdělání, volnočasové aktivity, sociální prevenci a záchranu přírodního a kulturního dědictví), a to následujícími formami:  zajištění veřejné infrastruktury prostřednictvím fyzické revitalizace území,  příprava spektra volnočasových a kulturních aktivit pro obyvatele,  vytvoření podmínek pro komunitní práci a další rozvojem infrastruktury pro farmoterapii, animoterapii a další,  podpoření oživení Parku Rochus v rámci ekonomického rozvoje za účasti malých podnikatelů,  zpřístupnění opuštěného areálu pro nové formy využití. Cílovými skupinami je zejména neorganizovaná veřejnost, neziskový sektor, malí podnikatelé, skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Finanční rámec konceptu je 141 – 156 mil. Kč, přičemž dotace z ROP 2.2.9 je počítána ve výši 70 mil. Kč. V souvislosti s přípravou projektu byla založena společnost Rochus, o.p.s. Smluvní vztah existuje s potenciálním hlavním investorem – společností Synot Real Estate, a.s. a předběžná jednání proběhla i s dalšími partnery – Svah Rochus, o.p.s., Holding Synot, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, p.o., Střední zemědělskou školou a Gymnáziem Staré Město, p.o. a s EK-Oáza, o.s. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



8) Vazba integrovaného plánu na IPRM Integrovaný plán rozvoje města Uherské Hradiště schválen není, ale zastupitelstvo města schválilo Strategický plán rozvoje města Uherské Hradiště do roku 2020, které představuje dlouhodobý plán rozvoje města do roku 2020. Strategický plán definuje následující prioritní okruhy:

 OKRUH I: HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A LIDSKÉ ZDROJE  OKRUH II: PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT VE MĚSTĚ  OKRUH III: ŘÍZENÍ ROZVOJE MĚSTA Projekt zapadá svou multifunkcionalitou do více prioritních okruhů, se kterými je v souladu (především pak s oblastmi č.3 – Kultura, památky a cestovní ruch a č.5 Životní prostředí). Dále je v rámci trojměstí zpracován strategický plán „PROGRAM ROZVOJE MĚST UHERSKÉ HRADIŠTĚ, STARÉ MĚSTO A KUNOVICE“. Tento strategický dokument představuje koordinační prvek v rámci uceleného a jednotného rozvoje souměstí. Rovněž v rámci tohoto rozvojového dokumentu je záměrem realizovat i otázku brownfields, za které můžeme v Uherském Hradišti považovat např. areály TON na Malinovského, některé objekty na Průmyslové nebo málo využívanou část nemocnice, přiléhající k trati ČD. Za zvláštní typ brownfields lze považovat i území Kasáren.

IV.III Shrnutí všech návrhů potenciálních integrovaných plánů Shrnutí jednotlivých výstupů vychází z osobních jednání se všemi zástupci místních samospráv. Z důvodu zajištění objektivního přístupu byly provedeny pohovory i s těmi zástupci místních samospráv, jejichž území nebylo podle vyhodnocení uvedeno jako optimální, a to především z důvodu možné identifikace potenciálních přínosných projektů mimo rámce objektivního hodnocení území (v rámci lokalizační analýzy v kapitole IV).




Osobní pohovory byly plánovány především se zástupci municipalit, a to na základě vyzývacího dopisu ze strany KÚ Zlínského kraje. Vzhledem k informačnímu potenciálu byly uskutečněny následující schůzky:  Město Brumov – Bylnice (místostarosta)  Město Bystřice pod Hostýnem (místostarosta, zaměstnanec úřadu)  Město Holešov (vedoucí odboru)  Město Hulín (starosta, zaměstnanec úřadu)  Město Chropyně (zaměstnanec úřadu)  Město Kroměříž (starostka, zaměstnanci úřadu, soukromý investor)  Město Kunovice (starostka)  Město Luhačovice (starosta, vedoucí odboru)  Město Napajedla (starostka)  Město Otrokovice (místostarosta)  Město Rožnov pod Radhoštěm (starostka, vedoucí odboru)  Město Staré Město (místostarosta, zaměstnanec úřadu)  Město Uherské Hradiště (místostarosta, zaměstnanec úřadu)  Město Valašské Klobouky (starosta)  Město Vsetín (tajemník, zaměstnanec úřadu)  Statutární město Zlín (náměstci primátora, zaměstnanec úřadu)  Město Zubří (starosta, vedoucí odboru) Z proběhlých jednání bylo zjištěno, že zájem o realizaci integrovaných plánů v rámci podpory 2.2.9 ROP SM je omezený a není paušální u všech měst nad 5 000 obyvatel. Rovněž byly potvrzeny výsledky lokalizační analýzy (viz kapitola IV.), které jsou platné i po stránce absorpční kapacity daných území, které konstatují připravenost převážně v městech s nejvyšší koncentrací potenciálu území. Toto tvrzení zpětně prokazuje rovněž platnost a účinnost navržené metodiky.




Tabulka 19 - Přehled o připravenosti integrovaných projektů měst Zlínského kraje Město

Zájem

Připravenost – zdůvodnění a popis

o IP Město Brumov – Bylnice

Ne

Rozpočet přesahuje fin. možnosti města

Město Bystřice pod

Ne

Město je vytíženo jinými projekty

Město Holešov

Ne

Nedostatek informací či záměrů

Město Hulín

Ne

Nedostatek informací či záměrů; vysoká dluhová

Hostýnem

služba města Město Chropyně

Ne


Město Kroměříž

Ano

Připraveno ve spolupráci se soukromým sektorem

Město Kunovice

Ano

Připravenost projednávána

Město Luhačovice

Ano

Připraveno ve spolupráci se soukromým sektorem

Město Napajedla

Ano

Připraven projekt města

Město Otrokovice

Ano

Připraveno, před vydáním územního rozhodnutí

Město Rožnov pod

Ano

Vysoká zadluženost města a aktuální

Radhoštěm

nepřipravenost záměrů

Město Slavičín

Ne

Město vytíženo jinými projekty

Město Staré Město

Ne

Rozpočet přesahuje finanční možnosti

Město Uherské Hradiště

Ano

Projekt připraven

Město Uherský Brod

Ano

Schůzku se nepodařilo uskutečnit

Město Valašské Klobouky

Ne

Přesahuje finanční možnosti

Město Valašské Meziříčí

Ne


Město Vsetín

Ne

Projekt nepřipraven

Statutární město Zlín

Ano

Projekt dlouhodobě připraven

Město Zubří

Ne

Přesahuje finanční možnosti




V Návrh a doporučení pro zaměření výzvy Analýza byla zpracována na základě Zadávacích podmínek k veřejné zakázce „Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad 5000 obyvatel“ (dále jen „analýza“). Předmětem analýzy bylo zpracování dokumentu, zaměřeného na identifikaci a zmapování připravenosti integrovaných projektů v rámci integrovaných plánů rozvoje města nad 5 000 obyvatel, připravovaných neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty, a jejich propojení s projekty připravovanými veřejnou správou do podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava Analýza po teoretické stránce stanovuje optimální zaměření u jednotlivých konceptů potenciálních žadatelů o veřejnou dotační podporu a dává je do souladu s krajskými strategickými plány Zlínského kraje. Tento metodický postup tak může zajistit výběr takového území, které bude maximálně připraveno po absorpční stránce na úspěšnou realizaci konceptu v rámci oblasti ROP SM 2.2.9., a to za účelem vyvolání příznivého synergického účinku na celý Zlínský kraj.

Základní myšlenka doporučení pro ROP SM je ve vytvoření synergicky propojených aktivit, které přispějí ke komplexnímu rozvoji území Zlínského kraje, potažmo jednotlivých městských zón v rámci integrovaných plánů. Toto řešení bylo v rámci studie formulováno jako INTEGROVANÉ ŘEŠENÍ ROZVOJE V RÁMCI KONCEPTU, kdy se řešení podle pravidel podoblasti podpory 2.2.9 skládají z několika na sebe navazujících investičních řešení vymezených dle oblastí podpory a doplňkových řešení. Podmínkou je zajištění vícezdrojového financování rozvojového Konceptu, čímž se rozumí kombinace investic financovaných z více operačních programů (kromě ROP SM např. OPPI anebo OPŽP), anebo financovaných z ROP Střední Morava v kombinaci s vazbou na realizované investice podnikatelskými subjekty (PPP projekty). Celkový finanční rámec Konceptu musí přesáhnout objem 100 mil. Kč. Minimální podíl investic z jiných zdrojů, mimo ROP Střední Morava, musí být minimálně 30 % z celkového finančního rámce (do tohoto objemu se nezapočítává spolufinancování k dotaci z ROP Střední Morava). Důležitým prvkem je investiční řešení sestavení konceptu, které tvoří samostatné jádro pro integrovaný plán. Tento integrovaný plán je kostrou navazujících investic a dalších intervencí z ROP SM. Cílem je www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



propojit všechna investiční řešení realizovaná z ROP SM za účelem utvoření komplexního integrovaného řešení rozvoje daných území. Důležitá je pak především integrace jednotlivých záměrů do větších celků a podpora komplexního integrovaného řešení rozvoje městských oblastí.

Územní specifikace (omezení) Na základě vytipovaných území na bázi ORP Zlínského kraje může být přistoupeno v rámci specifikace výzvy pro podoblast 2.2.9 k výběru optimálních územních městských zón, splňujících požadavky na efektivní a maximálně konkurenceschopné integrované plány. V rámci vyhodnocení analýzy byl navržen přístup k lokalizaci územních celků na bázi výběru nejvhodnějších území ORP z každého prioritního pilíře, a to s ohledem na omezený počet podpořitelných integrovaných plánů (konceptů) ve městech nad 5 000 obyvatel ve Zlínském kraji při omezené alokaci prioritní podoblasti podpory 2.2.9. Tento přístup lokalizuje vždy 3 nejlepší oblasti (resp. ORP) v rámci stanovených strategických pilířů Zlínského kraje. Na základě prováděného hodnocení vyplynulo, že optimální oblastí pro realizaci integrovaného plánu ve městech nad 5 000 obyvatel jsou následující oblasti (území vymezená ORP): 1) V rámci pilíře Konkurenceschopná ekonomika se jeví jako území s nejvyšším potenciálem ve správním obvodu Zlínského kraje:


2) V rámci pilíře Atraktivní region se jeví jako území s nejvyšším potenciálem ve správním obvodu Zlínského kraje:


Tematická specifikace (omezení) Předmětem analýzy bylo rovněž spojení prioritních opatření s aktuálními možnostmi jejich financování prostřednictvím této oblasti podpory (tj. 2.2.9 ROP SM), neboť v rámci naplňování priorit Zlínského kraje existuje různě silná vazba mezi danými prioritními opatřeními Zlínského kraje a podporovanými opatřeními podoblasti podpory 2.2.9 ROP Střední Morava. Tyto vazby jsou dány především stávajícími www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



prioritními opatřeními kraje, vytipovanými v rámci Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje na období 2010 – 2012. Vzhledem k tomu, že podoblast podpory 2.2.9 ROP Střední Moravy je zaměřena především na rozvoj městských zón (u měst nad 5 000 obyvatel) ve vazbě na fyzickou revitalizaci a investice do objektů určených pro podnikání (např. v rámci brownfields v urbanizovaném území), byly detekovány hlavní překryvy s prioritními opatřeními v rámci pilířů „Konkurenceschopná ekonomika“ a „Atraktivní region“. Tyto dvě oblasti rozvoje Zlínského kraje mají za úkol primárně zajistit dostupnější infrastrukturu pro podporu podnikání a inovací (v případě „Konkurenceschopné ekonomiky“), a rovněž zajistit infrastrukturní podmínky pro zvýšení městské občanské vybavenosti u destinačních pólů v rámci Zlínského kraje, které jsou předpokladem pro další rozvoj potenciálu těchto oblastí. V rámci analýzy vazeb je tedy doporučeno realizovat taková projektová opatření, budou mít dle analýzy dopady na výše uvedené oblasti, u nichž byla detekována silná vazba. Z hlediska pilíře „Konkurenceschopná ekonomika“ představují tedy potenciálně nejvíce prospěšný dopad následující aktivity: 1) Rozvoj podpůrné infrastruktury pro podporu inovací a podnikání 2) Stimulace inovačních aktivit podnikatelů a firem 3) Zlepšení přístupu k financím pro začínající podnikatele 4) Zlepšení nefinančních podmínek podnikání MSP (např. pomocí investic do fyzické revitalizace území a dostupnosti fyzického zázemí pro podnikatele) Z hlediska pilíře „Atraktivní region“ představují tedy potenciálně nejvíce prospěšný dopad následující aktivity: 1) Rozvoj oblastí s koncentrovaným rozvojovým potenciálem (např. pomocí investic do fyzické revitalizace území a infrastruktury pro zájmové a volnočasové aktivity v oblasti městské vybavenosti, mající pozitivní dopad na cestovní ruch) 2) Péče o nemovité i movité kulturní dědictví 3) Opatření k propojení kultury s ostatními sektory 4) Zlepšení dostupnosti kultury v městských zónách




Toto tematické zaměření na prioritní opatření Zlínského kraje má sice pouze povahu doporučujícího směřování, avšak vzhledem k jasným a prokazatelným vazbám na priority Zlínského kraje představuje vodítko k zajištění optimální tematické alokace finančních prostředků k zajištění maximálních možných synergií s oblastí podpory 2.2.9. Kombinace uvedených zaměření je rovněž doporučena k integraci v rámci obsahové části jednotlivých individuálních / integrovaných projektů, které finálně zajišťují realizaci konkrétních opatření. Konkrétní doporučení vyplývající z této studie pro území Zlínského kraje v rámci integrovaného přístupu rozvoje městských oblastí pomocí podoblasti podpory 2.2.9 ROP SM:

1) Na základě doporučení z této analýzy převzít koncepci 5 vymezených území pro potřeby realizace integrovaných plánů ve Zlínském kraji (tj. 1. lokalizační přístup k identifikaci potenciálně vhodných území) 2) Na základě doporučení z této analýzy převzít tematickou koncepci a rozdělení prioritních témat podle strategických pilířů PRÚOZK 2010 – 2012 ve vymezených území pro potřeby realizace integrovaných plánů ve Zlínském kraji 3) Zajistit informační podporu pro případné zájemce z řad potenciálních žadatelů / předkladatelů konceptů

Další doporučení vůči ROP SM: - Stanovit „dotační stropy“ (tedy maximální výše podpory) na jednotlivé předkládané koncepty - Doplnit případné podmínky na celistvost řešené zóny z důvodu zamezení tříštění dopadů konceptů - V rámci opatření 2.2.9 ROP SM nepodporovat koncepty či projekty primárně cílené na cestovní ruch a cílovou skupiny nerezidentů, jež jsou vymezeny prioritní osou 3 ROP SM s podporou projektů s důrazem na zvýšení atraktivnosti regionu zkvalitněním infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Seznam použitých zkratek

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

IgP

Integrovaný plán

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

ORP

Obec s rozšířenou působností

ROP SM

Regionální operační program Střední Morava (2007 – 2013)

SF EU

Strukturální fondy Evropské unie




Seznam použitých obrázků

Obrázek 1 – Diagram logického schématu typického integrovaného rozvojového programu................15 Obrázek 2 – Diagram typických aktivit ve vazbě na aktéry integrovaného projektu..............................18 Obrázek 3 – Příklad Integrovaného projektu v Karlovarském kraji – Město Aš ....................................19 Obrázek 4 – Rozložení správních obvodů obcí s rozšířenou působností ve Zlínském kraji ...................28 Obrázek 5 - Mapa obce Zlín (včetně jednotlivých částí obce) ................................................................68 Obrázek 6 - Vymezení zóny IPRM Zlín - ortofotomapa .........................................................................73 Obrázek 7 - Mapa obce Luhačovice (včetně jednotlivých částí obce) ...................................................79 Obrázek 8 - Mapa obce Kroměříž (včetně jednotlivých částí obce)........................................................84 Obrázek 9 - Mapa obce Uherské Hradiště (včetně jednotlivých částí obce) ...........................................89




Seznam použitých tabulek Tabulka 1 - Seznam nositelů IPRM v rámci ROP ..................................................................................11 Tabulka 2 - Seznam nositelů IPRM v rámci IOP ...................................................................................12 Tabulka 3 – Shrnutí požadavků na oblast podpory 2.2.9.........................................................................24 Tabulka 4 – Počet obyvatel vybraných obcí ve Zlínském kraji, splňující podmínku 5 000 a více obyvatel....................................................................................................................................................27 Tabulka 5 – Priority Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 ......................................................32 Tabulka 6 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Konkurenceschopná ekonomika“ ..........................................................35 Tabulka 7 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Úspěšná společnost“..............................................................................36 Tabulka 8 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova“ ...........................................36 Tabulka 9 – Tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava v rámci pilíře „Atraktivní region“..................................................................................38 Tabulka 10 – Souhrnná tabulka vazeb mezi prioritami PRÚOZK 2010 - 2012 a oblastmi podpory 2.2.9 ROP Střední Morava................................................................................................................................41 Tabulka 11 – Klíčové ukazatele v pilíři Konkurenceschopná ekonomika pro statistické hodnocení (absolutní vyjádření po aktualizaci).........................................................................................................48 Tabulka 12 – Klíčové ukazatele v pilíři Konkurenceschopná ekonomika pro statistické hodnocení (relativní vyjádření Bennetovou metodou) ..............................................................................................49 Tabulka 13 – Klíčové ukazatele v pilíři Atraktivní region pro statistické hodnocení (absolutní vyjádření po aktualizaci)..........................................................................................................................................50 Tabulka 14 – Klíčové ukazatele v pilíři Atraktivní region pro statistické hodnocení (relativní vyjádření Bennetovou metodou)..............................................................................................................................50 Tabulka 15 – Expertní hodnocení v pilíři Konkurenceschopná ekonomika podle PRÚOZK 2010 až 2012 .........................................................................................................................................................52 Tabulka 16 – Expertní hodnocení v pilíři Atraktivní region podle PRÚOZK 2010 až 2012 ..................53 Tabulka 17 – Souhrnné hodnocení pilíře Konkurenceschopná ekonomika podle expertního hodnocení a Bennetovy metody ...................................................................................................................................55 www.kr-zlinsky.cz/ www.rr-strednimorava.cz



Tabulka 18 – Souhrnné hodnocení pilíře Atraktivní region podle expertního hodnocení a Bennetovy metody .....................................................................................................................................................55 Tabulka 19 - Přehled o připravenosti integrovaných projektů měst Zlínského kraje ..............................96




Přílohy Projektové listy dílčích projektů do integrovaného plánu v oblasti 2.2.9




Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad obyvatel

Recommend Documents