Analýza předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově

Analýza předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

Zadání bakalářské práce

Autor práce: Studijní program: Obor:

Milan Štefl Ekonomika a management Cestovní ruch

Název práce:

Analýza předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově Cílem bakalářské práce je provedení analýzy předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově a posouzení případné investice pro rozvoj krajského města Jihlava, jakož i celého Kraje Vysočina, když autor BP se zaměří i na veškeré možnosti financování této akce, včetně možnosti využití finančních prostředků z fondů EU. Autor se pokusí i vyhodnotit možná pozitiva, která by se uskutečněním této akce projevila v dané lokalitě.

Cíl práce:

Ing. Věra Nečadová Vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, že tato předložena bakalářská práce je původní a je zcela mým vlastním výtvorem. Je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Dále prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje autorský zákon (dále jen AZ), zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít svoji bakalářskou práci či poskytnout k ní licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů (až do jejich skutečné výše), vynaložených vysokou školou na vytvoření díla, z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 10. 12. 2014 .............................................. Podpis

Poděkování Chtěl bych touto cestou poděkovat své rodině a přátelům za podporu, kterou mi projevili jak po dobu vytváření této bakalářské práce, tak po celou dobu mého prodlouženého studia. Dále zde chci poděkovat paní Ing. Věře Nečadové, vedoucí bakalářské práce, za její čas, cenné rady, trpělivost a za odevzdanost své práci, kterou provádí profesionálně.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Bakalářská práce

Analýza předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově

Autor: Milan Štefl Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2014

Abstrakt Bakalářská práce „analýza předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově“ se zabývá malým regionálním letištěm poblíž krajského města Jihlavy. Jeho využitím a přínosem pro tento region.

Hlavními cíli práce jsou analýza možného financování. Získání finančních prostředků pro tuto záležitost z fondů Evropské unie a spolufinancování z různých zdrojů v ČR (finance z nových programů EU pro období 2014 - 2020, ministerstva pro místní rozvoj, Kraje Vysočina a statutárního města Jihlava). Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První částí je úvod do bakalářské práce. Druhá část je teorií týkající se systému fungování fondů EU, operačních programů ČR v novém programovacím období a možností financování cestovního ruchu. Třetí část, praktická, je zaměřena již na konkrétní případ financování zpevněné vzletové dráhy letiště v Henčově a na dotazníkový průzkum toho, co si o dané záležitosti myslí místní občané. Poslední částí je závěr, kde shrnuji dosažené výsledky a potenciál zhotovení projektu.

Klíčová slova Kraj Vysočina, Fondy Evropské unie, Regionální politika Evropské unie, Integrovaný regionální operační program, letiště Henčov, regionální význam a potenciál cestovního ruchu.

6

Abstrakt This bachelor thesis "Analysis of the Potential of Funding of the Strengthening of a Runway in Henčov" deals with small regional airport near the regional capital town of Jihlava, its use and benefits for the region.

The main goal of the work is the analysis of possible financing. Obtaining of funding for this issue from European Union funds and co-financing from various sources in the Czech Republic (finance from the new EU programs for the period 2014 - 2020, Ministry of Regional Development, the Vysočina Region, and the City of Jihlava).

The work is divided into four main parts. The first part is an introduction to the bachelor thesis. The second part is a theory, concerning the functioning of EU funds, operational programs, and funding opportunities for tourism. The third part, practical, is focused on a specific case of funding of strengthening a runway in Hencov, and on a questionnaire survey regarding what respondents/ local citizens think about the matter. The last part is the conclusion, which summarizes the results and the possibility of completing the project.

Key words Vysočina (Highlands) region, EU funds, EU Regional Policy, Integrated Regional Operational Programme, Airport Henčov, regional significance and tourism potential.

7

Předmluva Financování projektů, které by zviditelnily daný region (v tomto případě Kraj Vysočina) i krajské město jsou již delší dobu velmi aktuálním tématem. Peníze z fondů Evropské unie na realizaci těchto projektů jsou docela velké a vždy mě zajímalo, jaké jsou v této problematice možnosti dosáhnout na tyto finanční prostředky. Hlavním tématem mé práce jsou právě možnosti financování či spolufinancování projektů cestovního ruchu v našem regionu. Vycházím zde přitom ze širšího kontextu dané problematiky, který však má podstatný vliv na možnosti čerpání finančních prostředků. Jaká je regionální politika Evropské unie, její strukturální fondy a právě možné zdroje financování. Téma je to v souvislosti s přípravou nového programového období EU hodně aktuální a je se na něj potřeba dívat nejenom v přítomném čase, ale i s přesahem do budoucna. Co tyto projekty přinesou místním lidem, místním firmám, městu, regionu, ale třeba i v otázce zaměstnanosti. Konkrétně se jedná o záměr zpevnění vzletové dráhy na malém regionálním letišti v Henčově, poblíž krajského města Jihlavy. Je tento projekt užitečný, přinese něco zmíněným subjektům? Doufám, že moje bakalářská práce přispěje k odpovědi na tuto problematiku, včetně dotazníkového průzkumu, zaměřeného na místní obyvatele, na jejich informovanost o možnostech daného projektu, případně jejich souhlasu či nesouhlasu s tímto projektem. Bakalářskou práci jsem zhotovil na základě informací od místních občanů, od pracovníků letiště, z odborných publikací a dílčích výstupů veřejné správy. Dále z internetových zdrojů, kde některé informace jsou aktuálnější. Své dotazy jsem směroval i na jednotlivé subjekty, které jsou v této problematice zainteresované. Věřím, že mnou zpracované informace a závěry jsou v současné době aktuální a že mohou napomoci zrealizovat tento konkrétní projekt, podle mého uvážení výhodný a jedinečný. Samozřejmě předpokládaným možným adresátem mé práce jsou hlavně zástupci města Jihlava a Kraje Vysočina, kteří se o tento projekt již několik let zajímají. Výsledky mé práce lze využít minimálně jako námět při zhotovení skutečného projektu spolufinancovaného ať už z fondů Evropské unie, či jiných zdrojů.

8

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................... 11 2 Teoretická část ............................................................................................................14 2.1 Evropská unie ........................................................................................................ 14 2.2 Co v sobě zahrnuje výraz regionální politika......................................................... 17 2.2.1 Regionální politika Evropské unie................................................................ 17 2.2.2 Jak jsou regiony pro účely EU vymezeny? .................................................. 19 2.2.3 Kde se žádá o finanční prostředky z operačních programů? ........................ 20 2.2.4 Kdo může zažádat o finanční prostředky z operačních programů?............... 20 2.2.5 Další možné dotazy pro získání financí z fondů EU .................................... 21 2.3 Ostatní zdroje financování z EU ............................................................................ 22 2.4 Rozpočet Evropské unie pro roky 2014 a 2015 ..................................................... 22 2.5 Fondy Evropské unie ............................................................................................. 25 2.5.1 Evropský sociální fond ................................................................................. 26 2.5.2 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ........................................... 26 2.5.3 Kohézní fond ................................................................................................ 27 2.5.4 Evropský fond solidarity .............................................................................. 27 2.5.5 Evropský fond regionálního rozvoje ............................................................ 28 2.6 Čerpání z fondů EU v České republice .................................................................. 28 2.7 Navržené programy pro období 2014 – 2020 ......................................................... 29 2.8 Financování cestovního ruchu v České republice .................................................. 31 2.9 Rozdělení a klasifikace území České republiky ..................................................... 32 2.9.1 IROP - Integrovaný regionální operační program.......................................... 33

3 Praktická část .............................................................................................................. 34 3.1 Současný stav letiště Jihlava – Henčov ................................................................. 34 3.2 Kdo má zájem o projekt zpevnění dráhy, o možnosti využití zmodernizovaného letiště?.................................................................................................................... 36 3.3 Současný stav provozovatele letiště Aeroklubu Jihlava, možnosti financování této nestátní neziskové organizace (NNO) ................................................................... 37

9

3.4 Analýza předpokladu možného financování zpevněné vzletové dráhy letiště v Henčově. Možnosti financování této neziskové organizace ................................. 38 3.5 Možná budoucnost regionálního letiště Jihlava – Henčov ................................... 40 3.6 Zkušenosti investorů a personální zajištění projektu ............................................ 42 3.6.1 Kraj Vysočina ................................................................................................ 42 3.6.2 Kraj Vysočina, projekty ................................................................................. 43 3.6.3 Swot analýza Kraje Vysočina ........................................................................ 44 3.6.4 Statutární město Jihlava ................................................................................. 46 3.7 Postup při podání žádosti ...................................................................................... 46 3.8 Dotazníkový výzkum (dotazníkové šetření) ......................................................... 48 3.9 Vyhodnocení dotazníku ........................................................................................ 50 3.9.1 Celkové shrnutí dotazníkového šetření ......................................................... 61 3.9.2 Shrnutí bakalářské práce, závěr ..................................................................... 61 3.9.3 Závěr .............................................................................................................. 61 Seznam použité literatury .......................................................................................... 64 Internetové zdroje ...................................................................................................... 65 Seznam tabulek a obrázků ......................................................................................... 66 Příloha ........................................................................................................................ 69

10

1 Úvod Téma mé bakalářské práce směřuje k rozboru možnosti financování konkrétně vybraného projektu, se specifickým zřetelem na využití financí z evropských fondů. Je to téma aktuální, navíc je to v současné době jedna z nejotevřenějších forem financování rozvojových projektů. Právě nedávno skončilo, resp. dobíhá jedno období čerpání těchto peněz, které trvalo do konce roku 2013. Nyní (minimálně z hlediska příprav) stojíme na začátku nového sedmiletého období, které se z hlediska plánování uvádí od začátku roku 2014 až do konce roku 2020. A tím pádem se otvírají další možnosti financování různých projektů, i zcela jiných než doposud. Chci zde popsat členění fondů Evropské unie, Integrovaný regionální operační program, dále popsat fungování Kraje Vysočina, strukturálních fondů a v neposlední řadě představit postup, jaké jsou možnosti dosáhnout na tyto finance, jak lze evropské peníze čerpat. Cílem mé bakalářské práce je provedení analýzy předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově a posouzení případné investice pro rozvoj krajského města Jihlava, jakož i celého Kraje Vysočina. Je zde zapotřebí také konstatovat prozatimní zkušenost, že získávání peněz z evropských fondů je dosud natolik složité, že významná část finančních prostředků bohužel zůstává ve fondech. Z celkové částky, která byla určena na poslední sedmileté období, byla vyčerpána necelá polovina z možných peněz. Celý proces je poměrně složitý a zdlouhavý. Finanční prostředky jsou používané na velkou a různorodou škálu projektů. V neposlední řadě se nesmí zapomínat, že jde o peníze daňových poplatníků, čili je zde nutnost kontroly nakládání s těmito prostředky. Z dob nedávných víme, že zde byla udělána řada chyb, množství nesprávností. Ať už nevědomých anebo bohužel i vědomých. Vždy se najde skupina lidí, co budou chtít takové peníze získat pro svoje vlastní obohacení. Myslím si, že celkový systém financování, kdy Evropská unie podporuje chudší regiony, a tok finančních prostředků ne vždy končí v těch správných projektech, ve správných rukách. Tím ale dochází k deformaci trhu (protože takové projekty musí být také spolufinancované z našich finančních prostředků v ČR). Zatím ty bohatší regiony, bohatší státy přispívají zhruba jedním procentem svého HDP. Ale to také nemusí být napořád. Již nyní se ozývají hlasy z některých států, které by tyto

11

prostředky chtěli takzvaně „ořezat“, tedy snížit částky, které odvádí do společného rozpočtu. Nicméně tato práce poukáže na možnosti využití evropských peněz. Konkrétně využití těchto peněz v cestovním ruchu. Jak je již blíže prezentováno v cíli bakalářské práce analýzy předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově a posouzení případné investice pro rozvoj krajského města Jihlavy, jakož i celého Kraje Vysočina. Myslím si, že investice tohoto typu je nutná z mnoha potřeb města Jihlavy i celého regionu. Je to jedna z nejlepších investic, co se týče regionální politiky a současného propojení Kraje Vysočina s okolním světem. Samozřejmě, když zde nepočítáme dálniční spojení D1. Otázka, kterou v této bakalářské práci řeším pomocí SWOT analýzy, je, jak velký tento projekt by měl být a které subjekty a v jaké míře by se ho měly účastnit. Také je v této práci zobrazen pomocí dotazníkového šetření zájem místního obyvatelstva o tento projekt, o posouzení jeho užitečnosti a dopadů v případě rozšíření provozu tohoto regionálního letiště. K jeho vyhodnocení jsem použil analýzu dat. A proč jsem si vůbec vybral téma této bakalářské práce? Musím konstatovat, že mě toto téma zaujalo při výběru na první pohled. Vždy mě zajímalo, jak probíhají všechny procesy, které vedou k úspěšnému získání finančních prostředků z EU. V práci jsem na toto téma použil analýzu finančních prostředků. Vždy jsme byli učeni, že jedna z možností realizace na pracovním trhu je začít podnikat, vytvořit si svůj podnikatelský projekt, „postavit se na vlastní nohy“. Samozřejmě, aby člověk mohl takto přemýšlet, tak nejdříve musí mít na takový projekt peníze. A právě jedna z možností (i když si to jako investor musím zprvu celé financovat sám a až posléze teprve případně dostanu nějakou část proinvestovaných peněz nazpět) jak mít finance do začátku podnikání vede přes evropské fondy. Také zmíním, že jsem v pátém semestru u paní Ing. Nečadové, vedoucí mé bakalářské práce, vypracoval seminární práci na téma Etika a morálka v souvislosti čerpání peněz z Evropské unie. Na tomto místě mé bakalářské práce chci také zmínit svého staršího bratra, kterým jsem byl jako dítě přirozenou cestou ovlivněn. Vyrůstal jsem jednu dobu mezi modely letadel a letišť. Můj bratr vystudoval Vojenskou leteckou školu (nadzvuková letadla), která za 12

minulého režimu byla pouze na východním Slovensku, v Košicích a v Prešově. Právě možná i proto mě dodnes fascinuje tento druh dopravy a výběr tématu mé práce mě oslovil.

13

2 Teoretická část 2.1 Evropská unie Myslím si, že když chceme od někoho žádat finanční spoluúčast na našem projektu, tak je zde na místě si aspoň částečně popsat, o koho se jedná, o jakou instituci. Evropská unie (dále též Unie či EU) je nyní tvořena 28 státy, a to od posledního rozšíření 1. 7. 2013, kdy vstoupila Chorvatská republika do tohoto ekonomického a politického uskupení. Tato Unie má 507,7 miliony obyvatel, to je přibližně 7,3 % světové populace. Hlavně na počtu obyvatel je vidět, že Evropa má do budoucna smysl jenom v jednotném uskupení, aby mohla konkurovat USA, Číně a dalším „hráčům“ na globálním trhu. Samotná Evropská unie vznikla až v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii. Tento dokument většina z nás zná spíše pod pojmem Maastrichtská smlouva (podle holandského městečka u belgických hranic). Když se podíváme ještě trochu dál do historie, tak evropský integrační proces již započal v padesátých letech (samotná myšlenka společné Evropy je ještě starší). Nejdříve tzv. zakládající země (Německo, Francie, Itálie a země Beneluxu – Belgie, Holandsko a Lucembursko) založili Společenství uhlí a oceli. To byl pakt založený nedlouho po druhé světové válce na ekonomických výhodách společenství. V roce 1957 je podepsána Římská smlouva, kterou se zakládá Evropské hospodářské společenství (EHS). V dalších letech potom postupně pokračovalo rozšiřování Evropské unie o další členy. Po pádu komunismu ve střední a východní Evropě vstoupila i Česká republika do EU, konkrétně v roce 2004. Od té doby je založen jednotný trh fungující na „čtyřech svobodách“: volném pohybu zboží, služeb, osob a peněz. Je dobré si také připomenout, že v současné době je ještě pět tzv. kandidátských zemí, které usilují o vstup do Unie. Například Černá Hora nebo Turecko. Evropská unie je nadnárodní společenství, a proto je v ní několik institucí, které mají za úkol správný chod, postupy a fungování celé Unie. Také za správné fungování jsou náležitě zodpovědné.

14

Mezi takové instituce patří: Evropská rada – ta se skládá z hlav států a předsedů vlád členských států EU a předsedy Evropské komise. Rozhoduje o nejzávažnějších politických a ekonomických otázkách a vymezuje směry, kterými se má Unie ubírat. Evropský parlament – ten je vymezen jako subjekt, jenž vykonává – společně s Radou – legislativní a rozpočtovou funkci, nyní má 751 členů (poslanců, kdy počet není ustálený a mění se). Je to jeden ze sedmi orgánů Evropské unie. ČR nyní zastupuje 21 poslanců. Poslanci do parlamentu jsou voleni přímou volbou a to každých pět let. Rada Evropské unie - je vlivnou institucí EU a zastupuje zájmy členských států na evropské úrovni. Její hlavní pravomocí je společně s Evropským parlamentem přijímání legislativy, nejvyšší úrovní je Rada složená z ministrů jednotlivých států, kteří se schází podle potřeby. Evropská komise - sleduje zájmy Evropské unie jako celku. Komisaři nesmějí přihlížet k zájmům jednotlivých zemí. Komise má výlučné právo iniciovat návrhy legislativy a dohlíží na dodržování zakládacích smluv EU. Vypracovává návrh rozpočtu EU a provádí kontrolu jeho plnění. Dále Komise zastupuje EU při mezinárodních jednáních a má právo sjednávat s třetími státy dohody. Na základě Smlouvy z Nice má každá země jednoho komisaře, v současnosti je jich tedy 28. Soudní dvůr Evropské unie - Soudní dvůr Evropské unie dbá nad jednotným výkladem evropského práva. Má sídlo v Lucemburku. Účetní dvůr - Evropský účetní dvůr kontroluje hospodaření Unie. Má sídlo v Lucemburku. Další instituce a orgány (jejich mnohem více), které dotvářejí celý systém Evropské unie, jsou již více zaměřené na konkrétní činnosti, které mají vykonávat. Jsou spojené většinou s jednou konkrétní věcí, za kterou jsou odpovědné. Sem například patří: Evropská centrální banka - spravuje společnou měnu Euro a v posledních letech nabývá na významu, sídlí v německém Frankfurtu nad Mohanem. Evropský hospodářský výbor (nebo také Výbor regionů) - je poradní a konzultativní orgán Evropské unie. Výbor má být nápomocen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

15

Evropská investiční banka - sídlí v Lucemburku, poskytuje veřejným i soukromým subjektům dlouhodobé půjčky na kapitálové investice. Evropský investiční fond – sídlí opět v Lucembursku a pomáhá s rozšiřováním transevropských infrastruktur a poskytuje záruky na půjčky malým a středním podnikům. Další orgány a instituce, které ještě patří do základních v Evropské unii, jsou: -

Evropský inspektor ochrany údajů

-

Evropský veřejný ochránce práv

-

Evropský úřad pro výběr personálu

-

Evropská správní škola

-

Úřad pro publikace

-

a některé z dalších tzv. decentralizovaných orgánů, institucí a agentur.

Jak je vidět z výčtu těchto orgánů a institucí, je patrné, že Evropská unie se skládá z velkého množství dílčích politik, které ale musí tvořit navzájem jednotný celek. Z tohoto pohledu se zde ještě musím zmínit, že EU se zakládá především na třech hlavních (tzv. pilířích), a to: 1. Evropské společenství, 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a 3. Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (přesné znění těchto pilířů). Lisabonská smlouva toto dělení formálně zrušila, ale fakticky částečně přetrvává v přechodných obdobích a specifických procedurách. První pilíř, nadstátní, zastřešoval všechna tři původní Společenství, druhý a třetí pilíř zaváděly nové oblasti mezivládní spolupráce. Druhý pilíř zahrnoval společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, třetí pilíř pak policejní a justiční spolupráci, jak již ze samotných názvů vyplývá. Lisabonskou smlouvou se dosavadní druhý a třetí pilíř přeměnily v další společné politiky EU. Určitá výjimka zůstala v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde je zachována jednomyslnost členských států.

Česká republika je právoplatným členem EU a jako taková by se měla i chovat. Je opět zapotřebí vědět, že Evropská unie je největší světovou ekonomikou s HDP 11,8 biliónu euro. EU má dlouhodobě aktivní saldo běžného účtu platební bilance a nízkou inflaci (zvláště v původních zemích západní Evropy, tzv. patnáctky), finanční krize roku 2008 16

ji však vážně postihla. Mezi starými a novými zeměmi existují významné rozdíly v ekonomické vyspělosti i ostatních ekonomických ukazatelích. Většina hospodářských aktivit je buď koordinována (např. sociální politika) nebo je zcela v pravomoci institucí Evropské unie (např. obchodní politika). Všechny státy Evropské unie jsou zapojeny do jednotného vnitřního trhu, který se vyznačuje následujícími znaky: je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu neexistují technické překážky obchodu (rozdíly technických požadavků, různé stupně ochrany duševního vlastnictví apod.) snížení administrativy v daňové oblasti (1) http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie#.C4.8Clenov.C3.A9

2.2 Co v sobě zahrnuje výraz regionální politika? Dalším výchozím bodem mé seminární práce je regionální politika EU. Regionální politika se především opírá o investice. Podporuje vznik nových pracovních míst, konkurenceschopnost, hospodářský růst, vyšší kvalitu života a udržitelný rozvoj. Tyto investice přispívají rovněž ke splnění strategie Evropa 2020 (konkurenceschopná Evropa). Regionální politika se dotýká všech částí EU a všech jejích úrovní. Od celoevropského a národního měřítka po regiony Evropy a místní komunity. Regionální politika tvoří součást politiky soudržnosti EU, strategie Evropské unie usilující o prosazování a podporu celkového harmonického rozvoje členských států a regionů. Politiku provádí národní a regionální orgány v partnerství s Evropskou komisí. Rámec politiky soudržnosti se určuje na sedmileté období. Současné období pokrývá roky 2014 – 2020.

2.2.1 Regionální politika Evropské unie Při rozboru regionální politiky ve vazbě na téma mé práce budu postupně procházet krok za krokem od širšího kontextu - témat EU a možností čerpání financí z EU až po 17

Kraj Vysočina či statutární město Jihlava a využitelné finanční zdroje na projektový záměr. Také se tomu říká finanční toky. Evropská pravidla jsou pak stále více určující i pro tok finančních prostředků na úrovni státu a regionu. Regionální politika EU je v této souvislosti velice důležitá politika, protože jejími hlavními prioritami jsou snižování ekonomických rozdílů mezi jednotlivými regiony a také rozvoj jednotlivých regionů zemí EU. Základem této politiky je solidarita mezi bohatšími a chudšími regiony, kdy bohatší regiony (ale samozřejmě je tím myšleno hlavně bohatší státy) přispívají ke snižování rozdílů. Tyto rozdíly jsou dány historickými, zeměpisnými a politickými fakty daných zemí, ať už v současnosti nebo vývojem v minulosti. Regionální politiky jako takové jsou založeny na tzv. principech, které ovlivňují čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Celkem se jedná o sedm principů, a to:

-

princip koncentrace – tento princip dbá na to, aby peníze byly investovány co nejužitečněji, nejefektivněji, prostě tam, kde ty finance jsou nejvíce zapotřebí. Je známé pravidlo 20:80, kdy odstraníme 20 % nejhoršího, tak tím snížíme 80 % všech problémů. To si myslím, že o regionech EU platí mírou vrchovatou.

-

princip programování – tento princip se snaží o rozložení financí po celé programovací období. Zde si myslím, že vzhledem k velkým sumám, které nejsou nakonec vůbec využity, tento princip nenabývá moc velkého uplatnění.

-

princip partnerství – tento princip se snaží o co možná největší spolupráci mezi jednotlivými orgány, a to na všech možných úrovních. Podporuje ty subjekty, které tyto finance můžou co možná nejkvalitněji využít (mají kvalitní projekty, napomáhají ke zlepšení situace v regionu a mají zajištěné dostatečné spolufinancování).

-

princip solidarity -

již bylo vysvětleno, bohatší státy z pohledu ekonomik

pomáhají slabším státům. -

princip adicionality – zde je základní myšlenkou, že finanční prostředky z EU nesmí nahrazovat peníze z rozpočtů jednotlivých států, a proto tyto finance by měly jen doplňovat peníze ze strany příjemců, a to pouze do určité výše.

-

princip monitorování a vyhodnocování – podle mě je to jeden z nejdůležitějších principů, který se ale né vždy daří správně a funkčně naplňovat (viz jednotlivé kauzy v čerpání prostředků z EU). Je zapotřebí po celou dobu průběhu projektu průběžné sledování a kontrolování, jak je s finančními prostředky nakládáno, a 18

to jak věcně (na co konkrétně), tak i finančně (v jaké výši) u jednotlivých bodů v daném projektu. -

princip subsidiarity – tento princip se snaží o rozhodování a plnění cílů jednotlivých projektů na co možná nejnižší úrovni, pokud ale tím nejsou snižovány kvality daného projektu.

Jedním z klíčových politik financování na regionální úrovni je fond ERDR (Evropský fond regionálního rozvoje), který soustřeďuje investice do několika klíčových prioritních oblastí. inovace a výzkum, digitální agenda, podpora malým a středním podnikům (MSP), nízkouhlíkové hospodářství. Finance z tohoto fondu jsou předem procentuálně nasměrovány do jednotlivých priorit podle kategorií regionu (více rozvinuté, přechodové a méně rozvinuté regiony), podle velikostí a možností spolufinancování. (2) http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/regional/index_cs.cfm

2.2.2 Jak jsou regiony pro účely EU vymezeny? EU ve své regionální politice používala systém NUTS (nyní v novém plánovacím období se uvažuje o možných změnách), který každou zemi rozděloval do tří úrovní statistických jednotek (regiony NUTS), a to podle počtu obyvatel. EU je v současnosti rozdělena na 274 regionů „úrovně 2“. Na všechny se vztahuje politika soudržnosti. Většina finančních prostředků je však nasměrována tam, kde je jich zapotřebí nejvíce: do regionů s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU.

Pro nové programovací období 2014 - 2020 byla vytvořena tzv. Strategie regionálního rozvoje ČR. V této Strategii jsou vytvořeny podmínky pro funkční provázanost a synergii jednotlivých projektů. Územní vymezení dle PÚR (politika územního rozvoje) 19

je kombinováno s funkčním vymezením území v návaznosti na Strategii regionálního rozvoje (dále jen SRR) ČR pro období 2014 – 2020. SRR pro účely návrhu vytvoření specifického národního programu vymezuje specifické regiony státu pro komplexní podporu. Funkčně jsou tyto regiony vymezeny jako: regiony se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených či ohrožených skupin obyvatel regiony se zvýšenou koncentrací přírodních či kulturních hodnot krajiny bývalé vojenské újezdy velkoplošné lokality brownfields (dříve zastavěná území či objekty, které jsou v současné době nedostatečně využité či opuštěné, přičemž mohou být i kontaminované)

2.2.3 Kde se žádá o finanční prostředky z operačních programů? O prostředky z operačních fondů (tj. specifických nástrojů pro čerpání) se musí požádat orgán, který řídí příslušný regionální program. Řídícím orgánem (ŘO) je vládou pověřený ústřední orgán státní správy nebo zákonem určená právnická osoba na úrovni NUTS II. Řídící orgán je zodpovědný zejména za řízení, koordinaci a implementaci operačního programu. Tento ŘO posoudí náš projekt a rozhodne o případném poskytnutí finančních prostředků.

2.2.4 Kdo může požádat o finanční prostředky z operačních programů? K organizacím, které mohou využít regionální financování, patří veřejné subjekty, některé organizace ze soukromého sektoru (zejména malé podniky), vysoké školy, sdružení, nevládní organizace a dobrovolné organizace. Žádost mohou podat rovněž zahraniční společnosti se sídlem v regionu, na nějž se vztahuje příslušný operační program, pokud splňují evropská pravidla pro zadávání veřejných zakázek. V případě nejasností je zapotřebí se obrátit na svůj řídící orgán v regionu a požádat o další informace k tomu, kdo všechno může podat žádost. Doporučuje se také, aby předkladatelé projektů v kandidátských nebo potenciálních kandidátských zemích obrátili svou pozornost k nástroji předvstupní pomoci (NPP).

20

Ve většině případů je financování projektům poskytnuto. Je však nutné vypracovat projekt, který je k financování způsobilý. Finanční prostředky se potom vyplácejí postupně, pro jednotlivé fáze realizace projektu.

2.2.5 Další možné dotazy pro získání financí z fondů EU Je můj projekt způsobilý? Před podáním žádosti o grant si musíme ověřit, jaké evropské operační programy se vztahují pro náš region. Projektová žádost musí splňovat výběrová kritéria a investiční priority našeho regionálního programu. Každý region tyto kritéria může mít nastavené trochu jinak, nebo v obměněné podobě. Proto se musí dodržet postupy příslušného řídícího orgánu pro podávání žádostí. Některé orgány mají průběžné postupy (jedná se o tzv. „plovoucí“ výzvy), jiné zase přijímají žádosti pouze v určitém období. Podrobnosti se dají najít na internetových stránkách daného řídícího orgánu. Rozsah informací, které musí projekt obsahovat je individuální. Většinou záleží na tom, o co přesně žádáme. Dotace EU představuje pouze spolufinancování, nikdy nebude pokryto 100 % našich nakladů. Unie se podílí maximálně 85 % celkové částky, avšak výše plnění závisí na rozhodnutí EU. Zpravidla však u neziskových organizací a u veřejných projektů je výše spolufinancování vyšší než v připadě podnikatelů. Samozřejmostí také je, že se finance proplácí až po skončení celého projektu.

Jak je nastavena velikost projektu? Minimální velikost projektů není zpravidla stanovena, i když konkrétní výzva k předkládání projektů může stanovit minimální částku. Rozhodující z evropského hlediska je s nimi spojena přidaná hodnota, zda mají dopad na zaměstnanost, zda jsou inovativní a zda přispějí k hospodářské konkurenceschopnosti vašeho regionu. Zda jsou z těchto pohledů přínosem pro region. Není to všechno příliš složité, neodradí složité postupy a vynaložený čas s nejistým výsledkem od žádosti? Příjemci evropských grantů často poukazují na skutečnost, že čas vynaložený na sestavení žádosti o regionální financování více než kompenzují dlouhodobější přínosy. 21

Ačkoliv fondy financují pouze část projektu, vytvářejí významný pákový efekt: to, že projekt získal finanční prostředky EU, často podněcuje k účasti další partnery. Čili závěr je takový, že by nikoho neměly postupy k získání financí odradit od podání žádosti, přínosy rozhodně převažují.

Další velmi důležitá otázka je, když nevím, tak kde mohu získat pomoc? Níže jsou uvedeny některé z mnoha zdrojů, jež nám mohou poskytnout pomoc a rady, pokud jde o získání regionálního financování z EU: informační síť Europe Direct se stovkami informačních středisek v celé Evropě evropský tým u našeho místního úřadu nebo obchodní komory malým podnikům poskytuje odborné poradenství Enterprise Europe Network: může jít o otázky přístupu k veřejným prostředkům EU a grantům na výzkum a vývoj, inovace, investice, zaměstnanost a odbornou přípravu. 2.3 Ostatní zdroje financování EU? EU poskytuje financování a granty pro širokou škálu projektů a programů v mnoha oblastech politiky, jako je kultura, vzdělávání, zemědělství a rozvoj venkova, výzkum a životní prostředí. V každém oboru je celá řada možností, kde se v minulosti a i v novém období dají využít finance z EU. Další možnosti se nabízejí ve formě tzv. donorských států – Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zřizovatelé EHP a Norských fondů. Přímo existuje fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO). Cílem programu FNNO je posílit občanskou společnost v definovaných prioritních oblastech, podpořit bilaterální spolupráci mezi donorskými státy a Českou republikou, posílit kapacitu NNO, rozvíjet jejich profesionalizaci, zmírnit regionální rozdíly v oblasti působení NNO v rámci České republiky a posílit demokracii, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost. (3) http://ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm

2.4 Rozpočet Evropské unie pro roky 2014 a 2015 Zástupci Rady a Evropského parlamentu se 12. listopadu 2013 po celonočním jednání dohodli na návrhu rozpočtu pro rok 2014, což byl další krok k dohodě o financování 22

Evropské unie na období 2014 - 2020. Výsledkem je rozpočet o celkové výši 142,6 miliard eur v závazcích a 135,5 miliardy eur v platbách (v našich podmínkách se vždy mluví o příjmech a výdajích). Tento rozpočet plně běží a již se připravuje rozpočet pro rok 2015. Plánuje se snížení rozpočtu zhruba o pět procent. Rozpočtové škrty se budou týkat všech útvarů EU, kromě její administrativy, přičemž k největšímu snížení dojde v oblasti kohezních fondů, včetně grantů ze strukturálních fondů, jejichž příjemci jsou nejchudší členské země. Vždy ale ještě poté dochází k určitým korekcím, podle vývoje v daném roce v různých státech EU. Například to jsou pomoci při výkyvech počasí, jako jsou možná sucha, povodně atd.

V roce 2013 dosáhla čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU nejlepšího výsledku od našeho vstupu do EU. ČR je tak dlouhodobě čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU. Rekordní rozdíl mezi příjmy a odvody v roce 2013 dosáhl 84,1 mld. Kč a překročil čistou bilanci za rok 2012 o téměř 11 mld. Kč. Z hlediska vztahu k hrubému domácímu produktu ČR činily celkové příjmy České republiky z rozpočtu EU ve výši 125,7 mld. Kč přibližně 3,2 % HDP ČR, podíl čistých příjmů dosáhl 2,2 % českého HDP. Klíčovou úlohu v pozitivní bilanci ČR ve vztahu k rozpočtu EU za rok 2013 sehrály příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které dosáhly celkem 92,5 mld. Kč a tvořily přes 73 % celkových příjmů ČR z rozpočtu Unie. Další významnou položku příjmů ČR z evropského rozpočtu představovaly prostředky na Společnou zemědělskou politiku ve výši 31,3 mld. Kč. Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 333,4 mld. Kč. Za výrazně kladnou čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu v posledním roce stojí zejména čerpání ČR z fondů Politiky soudržnosti a Společné zemědělské politiky EU, odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují postupným tempem. ČR je ve vztahu k rozpočtu EU čistým příjemcem, tedy více prostředků získává, než do něho platí. Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 333,4 mld. Kč.

23

Vývoj příjmů z rozpočtu a odvodů do rozpočtu EU v letech 2004 - 2013 (v mld. Kč) 140

v miliardách Kč

120 100

příjmy z rozpočtu EU

80 platby do rozpočtu EU 60 čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU

40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

obr. 1 vývoj příjmů a odvodů do rozpočtu EU v letech 2004 - 2013

Návrhy rozpočtu pro rok 2015 Návrh Evropské komise: závazky 145,15 --- platby 142,14 Návrh Evropského parlamentu: závazky 146,38 --- platby 146,42 Návrh Rady: závazky 145,08 --- platby 140 (údaje jsou v miliardách eur) Prostředky na závazky představují platby budoucích účtů, dlouhodobých projektů financovaných EU. Prostředky na platby představují skutečné částky na zaplacení předcházejících závazků, dokončených projektů financovaných EU.

(4) http://www.presseurop.eu/cs/content/news-brief/4312961-dohoda-o-rozpoctu-na-rok-2014 http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/cista-pozice-ceske-republiky-vuci-rozpoc-16906

Lídři evropských států se dohodli, že na politiku soudržnosti vyčlení v letech 2014 až 2020 lehce nad 324,7 mld. EUR. To je sice o čtyři miliardy eur více, než předpokládal návrh, ale o 30 miliard eur méně, než připadá na současné období. Procentuálně to je pokles o 8,5 procenta. ČR bude mít v eurofondech k dispozici asi 20,5 miliardy eur, tedy méně peněz než v nynějším rozpočtu pro roky 2007 až 2013, kdy to bylo asi 27 miliard eur. V tomto 24

období mohla a stále ještě může vyčerpat z evropských fondů až 26,7 miliardy eur, což ji v přepočtu na obyvatele řadilo na první místo v EU. Nyní se ČR snaží ještě s několika dalšími státy Evropské unie prosadit, aby peníze vyčleněné na programy schválené pro roky 2007 až 2013 mohla země čerpat ještě v roce 2016. Na druhou stranu, proces čerpání peněz v ČR provázela v minulých letech řada problémů a není vůbec jasné, jak se k celé věci postaví Evropská komise. Jinak ale Česká republika má možnost získat v novém rozpočtovém období částku okolo 650 miliard korun a to není pro stát naší velikosti rozhodně zanedbatelná suma.

(5) http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2262724/novy-rozpocet-eu-pro-2014-az-2020-je-na- svete-prezitiale-jiste-nema.html

2.5 Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie slouží k financování politik EU, podpoře hospodářského růstu členských států, podpoře vzdělanosti apod. Mimo to také existují fondy na pomoc zemím, které kandidují na vstup do EU, a nejsou tedy ještě jejími členy. Strukturální fondy - slouží k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, čili hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů. Význam Fondu soudržnosti a strukturálních fondů pro hospodářskou a sociální soudržnost je v rámci EU nezastupitelný. Fondy se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí. Evropská unie má k dispozici celkem čtyři strukturální fondy. Finanční podpora z fondů je rozdělována prostřednictvím tzv. operačních programů, které určují zaměření podpory pro daný region nebo sektor (např. dopravu, zemědělství).

25

2.5.1 Evropský sociální fond ESF (European Social Fund) pomáhá lidem efektivněji se zapojit do trhu práce financuje opatření v oblasti profesní přípravy a systému získávání nových pracovníků. Jeho konkrétní činnost se týká těchto oblastí: -

doplňování sociálních programů členských států EU (zvláště pokud jde o dlouhodobé programy jako aktivní politika zaměstnanosti nebo reintegrace dlouhodobě nezaměstnaných)

-

pomoc mladým nezaměstnaným a lidem s hendikepy

-

podpora rovných příležitostí na trhu práce pro ženy a muže

-

podpora vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů

-

zlepšování mobility pracovních sil

2.5.2 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), dříve Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Jak vyplývá z názvu, tak Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond již ukončil svoji činnost a byl nahrazen novým. Celý název tohoto fondu v angličtině byl European Agricultural Guidance and Guarantee Fund. Jak bylo patrno z názvu, tento fond byl složen ze dvou částí – podpůrné (guidance) a záruční (guarantee). Nový fond klade důraz na rozvoj venkova zavedením jednotného finančního a programového nástroje. Tento nástroj si klade za cíl posílit politiku rozvoje venkova Evropské unie a zjednodušit její provádění. Zlepšuje zejména řízení a kontrolu nové politiky rozvoje venkova a to vždy na aktuální plánovací období. Pomoc fondu doplňuje národní, regionální a místní opatření, která přispívají k plnění priorit Společenství. Fond pomáhá zlepšovat: -

životní prostředí a stav krajiny

-

konkurenceschopnost odvětví zemědělství a lesnictví

-

kvalitu života ve venkovských oblastech a podporu diverzifikace venkovského hospodářství.

26

2.5.3 Kohézní fond Kohézní fond (Cohesion Fund), jinak také Fond soudržnosti, nepatří mezi strukturální fondy a jako zvláštní fond solidarity byl ustanoven v roce 1993 na pomoc čtyřem nejméně rozvinutým státům: Řecku, Portugalsku, Irsku a Španělsku. Na rozdíl od strukturálních fondů je tato pomoc určena na přímé financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a rozvoje dopravy (tzn. ne programů). Dále spolufinancuje propagační a informační kampaně. Dohodlo se, že od období let 2000 - 2006 bude každým rokem v plánu investovat prostřednictvím tohoto fondu 2,5 miliardy EUR. Nutné podmínky pro přidělení finančních prostředků jsou, že stát musí mít HNP (hrubý národní produkt) na obyvatele menší než 90 % průměru EU a v minulosti se zavázal k hospodářské a měnové konvergenci (konvergence = sbližování; vývoj, který vede ke sblížení). ČR má menší HNP na obyvatele než je zmíněných 90%. Jediný region, který má vyšší HNP (u nás ekonomové více používají zkratku HDP – hrubý domácí produkt) je naše hlavní město Praha, které se řídí odlišnými kritérii pro možnost financování z prostředků EU.

2.5.4 Evropský fond solidarity (EUSF) Po ničivých záplavách, které v srpnu 2002 zasáhly střední Evropu, se Evropská komise rozhodla založit Evropský fond solidarity, který funguje nezávisle na ostatních fondech. Členské a přistupující státy mohou žádat o pomoc při velké přírodní katastrofě (tyto katastrofy jsou přesně definovány částkou, při které jsou odhadované škody vyšší než 0,6 % HDP postiženého státu). Tento fond byl navržen za účelem poskytování rychlé a flexibilní finanční pomoci – mohou se z něj hradit náklady na dočasné ubytování nebo provizorní opravy důležitých dopravních tepen. Tyto úkoly předtím zastávaly jednotlivé státy. Další důležitou funkcí je prevence proti přírodním katastrofám. Jeho roční rozpočet činí 1 miliardu EUR. Jeho první úkolem byla pomoc při odstraňování škod po záplavách v Německu, České republice, Rakousku a Francii v roce 2002. O rok později se podílel na likvidaci následků ztroskotání ropného tankeru Prestige v Španělsku, vulkanické činnosti ve střední Itálii a lesních požárů v Portugalsku.

27

2.5.5 Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Jako poslední, jsem si pro moji práci nechal fond regionálního rozvoje. Tento fond vznikl jako základní nástroj regionální politiky (a to již v roce 1974) k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Jednoduše řečeno, fond by měl odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství. Co např. lze za pomoci tohoto fondu realizovat? -

rozvoj vnitřního potenciálu podporujících místní rozvoj a zaměstnanost a činnost malých a středních podniků

-

investice do infrastruktury

-

vytváření infrastruktury pro místní rozvoj a rozvoj zaměstnanosti

-

produktivní investice pro vytváření a zachování trvale udržitelných pracovních příležitostí

-

převod technologií, zlepšení přístupu podniků k financím

-

přímé podpory investic

Tento fond je pro možné financování ještě rozdělen do dvou cílů, lapidárně nazvaných cíl 1 a cíl 2, které mají jasně definované oblasti financování. Ještě se ve své práci zmíním o existenci Fondů předstupní pomoci Phare, Sapard, ISPA (slouží státům k přípravě členství v EU, aby splňovali patřičné požadavky pro vstup do svazku). 2.6 Čerpání z fondů EU v České republice Zatím sloužilo v ČR do konce starého plánovacího období (do konce roku 2013) k čerpání z fondů EU 26 programů, nově pro nové účtovací období by to mělo být 18 programů. Mělo by také dojít k zjednodušení administrace. Například je uvažováno o jednotném systému pro administraci. Pro možnosti čerpání těchto financí byly navrženy v ČR tzv. Strategické cíle Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Účinná podpora sociálního začleňování a boje s chudobou 28

Rozvoj infrastruktury a ochrana životního prostředí Vyvážený rozvoj území Strategické cíle budou naplňovány prostřednictvím programů

2.7 Navržené programy pro období 2014 - 2020 a) Evropský fond regionálního rozvoje, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“:

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – řízený MPO OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – řízený MŠMT OP Zaměstnanost – řízený MPSV OP Doprava – řízený MD OP Životní prostředí – řízený MŽP Integrovaný regionální operační program – řízený MMR OP Praha – pól růstu ČR – řízený Magistrátem hlavního města Prahy OP Technická pomoc – řízený MMR b) Evropský fond regionálního rozvoje pro cíl Evropská územní spolupráce: OP přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou – řízený MMR OP přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a Českou republikou – koordinovaný MMR OP přeshraniční spolupráce mezi Rakouskou republikou a Českou republikou – koordinovaný MMR OP přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou koordinovaný MMR OP přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou – koordinovaný MMR OP

nadnárodní

spolupráce

Central

Europe

–

koordinovaný

MMR

(Vysvětlivky, zkratky jednotlivých ministerstev: MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu, MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí, MD – Ministerstvo dopravy, MŽP – Ministerstvo životního prostředí a MMR – Ministerstvo místního rozvoje). 29

c) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Program rozvoje venkova 2014 - 2020 d) Evropský námořní a rybářský fond OP Rybářství v gesci ministerstva zemědělství. Samotné programy, které jsou nástroji pro čerpání evropských peněz, jsou v tuto chvíli ve stádiu rozpracování před procesem schválení Evropskou komisí. MMR a řídicí orgány programů intenzivně komunikují o jejich celkovém nastavení. MMR v tuto chvíli striktně vyhodnotilo tzv. 1. fázi programů, především z hlediska zacílení oblastí podpory, v souladu s Dohodou o partnerství a přijatých národních strategií. Průběžný stav přípravy programů, včetně hodnocení MMR, je možné nalézt v materiálu „Informace o stavu příprav operačních programů“. V rámci nového programového období došlo ke sloučení 7 Regionálních operačních programů pod jediný Integrovaný regionální operační program – tzv. IROP. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Nyní ČR vyjednává o předloženém návrhu programu IROP s Evropskou komisí, aby následně došlo ke schválení. Navržený integrovaný regionální program pro roky 2014 - 2020 v sobě zahrnuje 5 tzv. prioritních os: Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony (hlavně zlepšení infrastruktury). Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů (podpora základního faktoru konkurenceschopnosti regionů, kterým jsou lidé). Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí - základní faktor konkurenceschopnosti regionů, kterým jsou instituce. Prioritní osa 4: Komunitně vedený místní rozvoj - zlepšení kvality života a využití potenciálu na venkově. Prioritní osa 5: Technická pomoc - zajištění kvalitního řízení a implementace programu. 30

Financuje náklady spojené s řízením, monitorováním, kontrolou, analýzou, propagací a poskytováním informací.

(6) http://www.dotacni.info/operacni-programy-eu-pro-obdobi-2014-2020/ http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/d60c2a70-b70c-4944-a442-d958e300ba43/PD-IROP-282-2014_final_CZE.pdf

2.8 Financování cestovního ruchu v České republice Dne 27. března 2013 usnesením č. 220 vláda schválila novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020 (dále jen Koncepce). Koncepce představuje základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro nadcházející období 2014 – 2020. Jejím hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio - kulturní a environmentální rozvoj České republiky. Výsledkem aplikace této strategie je vytvoření chybějícího systému řízení cestovního ruchu včetně jeho dlouhodobého financování. Mezi nejdůležitější návrhy Koncepce patří srozumitelnější vymezení postavení MMR, agentury CzechTourism a dalších subjektů jako jsou například kraje. Za pomoci připravovaného zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu chce MMR podpořit a stabilizovat regionální spolupráci mezi veřejným, privátním a neziskovým sektorem na principech

destinačního

managementu.

Fungující

organizace

destinačního

managementu by měly být informačním a marketingovým základem pro kvalitní prezentaci České republiky v zahraničí a podporovat marketing českých destinací v rámci domácího cestovního ruchu.

Součástí Koncepce je i změna ve způsobu uplatňování dotační politiky. Ta bude nově zaměřena na využívání integrovaných přístupů na regionální úrovni, využívání nových finančních nástrojů (zvýhodněné úvěry) apod. Přímá dotační politika totiž v minulosti vedla k deformaci tržního prostředí (podpora komerční infrastruktury a služeb cestovního ruchu). Tento způsob podpory byl kritizovaný i samotnými podnikateli.

31

Priority Koncepce jsou následující: Priorita 1 – Zkvalitnění nabídky cestovního ruchu Priorita 2 – Management cestovního ruchu Priorita 3 – Destinační marketing Priorita 4 - Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj Lze tedy konstatovat, že cestovní ruch poskytuje možnosti, jak výrazně ovlivnit ekonomické aktivity a zaměstnanost v jednotlivých regionech. Je však třeba vytvořit dostatečně zajímavou nabídku produktů, která odolá stále rostoucí konkurenci jiných zemí, a přitáhnout tak větší pozornost zahraniční klientely. Týká se to však i klientely domácí, aby ve větším rozsahu využívala možností pro rekreaci a trávení dovolených v naší republice. Je nutné si uvědomit rozdělení kompetencí mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, vedeným ministryní Karlou Šlechtovou, a regiony. Ministerstvo v současné době vytváří předpoklady pro úspěšné působení regionálních organizací cestovního ruchu. Tyto organizace si musí klást za cíl co nejefektivněji propagovat svůj region a vytvářet tak předpoklady pro stále se zvyšující počty přijíždějících návštěvníků i turistů. Nesmí se přitom ovšem opomíjet ani komplexnost nabízených služeb a jejich kvalita. Efektivní regionální působení cestovního ruchu je nutné pojímat jako určitý soubor činností na úrovni vymezeného území, kterému se říká regionální management cestovního ruchu.

2.9 Rozdělení a klasifikace území České republiky Pro možnosti porovnávání jednotlivých lokalit (ať už z pohledu ekonomického nebo například potenciálu využití cestovního ruchu) existují různé velikostní jednotky území. V České republice jsou to buď jednotlivé kraje anebo tzv. oblasti cestovního ruchu. ČR je rozdělena do 47 takových územních celků, oblastí cestovního ruchu. Tyto oblasti cestovního ruchu jsou rozdělený do 4 kategorií, které jsou označený římskými číslicemi I, II, III, IV. Tyto kategorie zaujímají zhruba 80 % rozlohy ČR. Jiná klasifikace funguje pro účely Evropské unie. Zde, pro účely mezinárodního porovnávání jsou jednotlivé státy rozdělený do teritoriálních jednotek, do tzv. NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques). Tato klasifikace byla zavedena pro účely statistického úřadu EU, a to právě pro potřeby možnosti porovnávání, 32

posuzování a vyhodnocování potřeb jednotlivých regionů, pro vyhodnocení možné podpory z prostředků EU a pro potřeby statistiky samotného úřadu. Tato klasifikace je rozdělena do 6 bodů. 1. NUTS 0 – stát (např. ČR) a 2. NUTS 1 – území (ČR) 3. NUTS 2 – oblast (sdružené kraje) a 4. NUTS 3 – kraj (vyšší územně samosprávné celky) 5. NUTS 4 – okres a 6. NUTS 5 – obec (tzv. základní územní jednotka) Poslední dva body v současné době nahrazuje tzv. soustava LAU – z angl. výrazu Local Administrative Units. Jsou to právě místní samosprávné jednotky, které se zabývají okresy a obcemi.

2.9.1 IROP – Integrovaný regionální operační program Doposud fungoval regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP Jihovýchod), který byl určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina, krajská města Brno a Jihlava. Tato územní jednotka byla druhá největší ze všech regionů soudružnosti, a to s velikostí 13 991 km². Co se týče počtu obyvatel, tak byla dokonce na prvním místě s počtem 1 641 000 a více (každý rok se počet mění), to je asi 16 % všech obyvatel ČR. Co se týče ekonomické síly tohoto regionu, tak byl na třetím místě, hned po Praze a regionu soudružnosti Střední Čechy. Vytváří zhruba 15 % z celkového HDP ČR.

Jak byl ROP Jihovýchod financován ve starém programovém období? ROP Jihovýchod spadal mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a byla pro něj z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčleněna částka 720,36 mil. €. (7) http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacniprogramy/ROP-Jihovychod

33

3. Praktická část V praktické části se budu věnovat možnému financování zpevnění vzletové a přistávací dráhy na malém regionálním letišti v Henčově, poblíž krajského města Jihlavy. Kraj Vysočina jedno malé regionální letiště se zpevněnou dráhou v současné době již má, konkrétně v Havlíčkově Brodě. Toto letiště funguje pro mezinárodní lety, a to i mimo prostor zemí schengenské dohody, u nichž je nutné pasové a celní odbavení. Ve své práci se budu zajímat možnostmi vícezdrojového financování takového projektu. Jako největší investoři se jeví Kraj Vysočina se statutárním městem Jihlava a jejich vlastními rozpočty, dále se dají využít eurodotace z fondů EU (připravené projekty v dopravě mohou mít šanci na úspěch v novém programovacím období 2014 - 2020) a v menší míře se mohou zapojit i místní firmy. Soukromý sektor projevil také zájem o místní letiště. Firmy neformálně přislíbily účast na takovém projektu. Otázkou zůstává, jak velkým projektem by „staronové“ letiště mělo být. Zda by se jednalo o mezinárodní provoz, kde podle regulí musí mít každé letiště veřejnou a neveřejnou zónu (nejlépe jasně rozdělenou), a s tím spojené investice do vyspělejších technologií včetně zázemí. Musí se také vyjasnit vztahy kolem pozemků, na kterých by přes kilometr dlouhá zpevněná dráha ležela. Musí se také počítat s tím, kdo se do budoucna podělí o financování údržby celého provozu. Samozřejmě, čím větší bude projekt, tím větší budou muset být investice do údržby. Zde je nutné si jasně říci, co ještě pro daný region je přínosem a co by již bylo jenom plýtváním veřejnými rozpočty. Co je přínosem pro místní obyvatele, co pro rozvoj cestovního ruchu v regionu, co pro místní firmy a co pro celkový rozvoj dané oblasti (otázky formou dotazníku). Je jasné, že nynější stav je již delší dobu zcela nevyhovující a zastaralý.

3.1 Současný stav regionálního letiště Jihlava - Henčov Na území Kraje Vysočina je v provozu 5 letišť se statutem veřejného letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg (Jihlava Henčov, Křižanov, Chotěboř, Přibyslav, Havlíčkův Brod), 4 letiště pro sportovní létající zařízení (Bystřice nad Pernštejnem, Dačice, Třebíč, Jiřičky) a 1 vojenské letiště 34

(Náměšť nad Oslavou). Dále se na území kraje nachází 1 záložní vojenská letištní plocha (Kámen), 3 asfaltové plochy pro letecko - chemickou zemědělskou činnost (Zhoř, Komárovice, Častkovice u Pelhřimova) a několik dalších travnatých letišť pro letecko - chemickou zemědělskou činnost (např. Luka nad Jihlavou, Telč, Želiv, Milotičky). Letiště Jihlava – Henčov se nachází necelé čtyři kilometry severovýchodně od Jihlavy. Jedná se o travnatou přistávací dráhu, místy ale o posečenou louku s krtinci. To samozřejmě omezuje využívání letiště. V zimním období se letiště nedá využívat vůbec a v období od května do září je provoz závislý na počasí (déšť, povětrnostní podmínky atd.). Dále se letiště nedá využívat pro noční provoz, z důvodů chybějícího zabezpečení a techniky. V současné době zde můžou přistávat malé letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla, horkovzdušné balony a vzducholodě. Jedná se hlavně o sportovní letouny Aeroklubu Jihlava, který je také jediným a výlučným majitelem budov u letiště. Co se týče budov využívaných k „hangárování“ letecké techniky, tak ty jsou rovněž ve vlastnictví Aeroklubu Jihlava s výjimkou objektu nového hangáru, který je ve vlastnictví fyzické osoby (místní podnikatel p. Máca). Dnes, kdy letiště spravuje Aeroklub, mu dává město Jihlava na jeho činnost (tedy hlavně údržbu letištní plochy 1,5 milionu ročně). Většina pozemků využívaných letištěm patří statutárnímu městu Jihlava. Příjezdová komunikace do areálu letiště je ve vlastnictví Aeroklubu Jihlava. Pozemek pod touto komunikací (stejně jako pozemek a budova nového hangáru) je ve vlastnictví již zmiňované soukromé osoby. Na užívání pozemku jsou sepsány řádné smlouvy. Několik zbývajících parcel na území letiště se nachází ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR, se kterým vede Aeroklub jednání o jejich převodu do svého majetku. Pozemky v okolí letiště se nachází většinou ve vlastnictví fyzických osob, případně ve vlastnictví pozemkového fondu ČR a Lesů ČR. V současné době statutární město Jihlava jedná s Ministerstvem obrany ČR o odkoupení zbývajících parcel pro možnost rozšíření vzletové dráhy na přibližnou délku 1300 metrů (jedná se o minimální stanovenou délku z důvodu bezpečnosti při přerušení procesu vzletu letadel).

35

3.2 Kdo má zájem o projekt zpevnění dráhy, o možnosti využití zmodernizovaného regionálního letiště? Na prvním místě v odpovědích na tuto otázku byly vždy jmenovány firmy, a to ať z jihlavských průmyslových zón, tak i z blízkého okolí. Přímo v Jihlavě se nachází výrobce malých letadel a ultralehkých celokovových dolnoplošníků. Při tzv. zalétávání nových strojů musí využívat nejblíže možné a technicky vybavené letiště v Jindřichově Hradci nebo v Brně. Je tady několik nadnárodních firem (Bosch, Automotiv Lighting, Kronospan), ale i domácích (Jihlavan, Jipocar ad.), které by dané letiště využívaly pro obchodní záležitosti a pro rychlou dodávku svých výrobků. Není nic dražšího, než nutné zastavení výroby v automobilce (zastavení montážní linky) z důvodu včasného nedodání kvalitních výrobků. Mimo jiné je jedním z možných okamžitých nápravných opatření (z angl. immediately countermeasure), při zjištění závad na výrobku, rychlé zajištění náhradních dodávek. Většinou jde o čas, o okamžitou nápravu. Sám jsem to poznal, když jsem zastával pozice s touto problematikou spojenou. Jinou věcí je, že stoupá renomé celé oblasti (celého regionu), kdy manažeři ve vysokých funkcích si dávají navzájem informace o dané lokalitě. Dokonce se v poslední době „vyrojili“ informace o možné spolupráci firmy z Číny v návaznosti na kvalitní letecké spojení s Krajem Vysočina. Kvalitní infrastruktura je také jedním z hlavních bodů při získání financí z evropských fondů. Prostě je pro firmy při hledání lokalit pro jejich investice jednou z nejdůležitějších věcí kvalitní spojení s okolním světem, kvalitní infrastruktura. Myslím si, že jednou z nejdůležitějších věcí, o kterou by se měl stát, potažmo kraje a úřady v politice snažit, je politika zaměstnanosti. Bohužel byla v nedávné době nezaměstnanost jedna z největších v historii ČR (poslední výsledky nesou menší zlepšení). Prostě se při investici tohoto typu musíme dívat i trochu do budoucna, jestli chceme být konkurenceschopným regionem. Co se týče turistického ruchu v lokalitě (Kraj Vysočina), tak zde je to přinejmenším sporné. Vysočina je dozajisté krásná a má co nabídnout (včetně tří míst na Seznamu UNESCO). Nicméně musím uvést, že se většinou jedná o domácí cestovní ruch, a to si většinou každý zájemce dojede na místo za pomoci silniční dopravy. Nejspíše autem, potom by asi následoval autobus (díky napojení na páteřní dálnici D1).

36

Zpevnění dráhy by samozřejmě přivítal samotný Aeroklub Jihlava pro svoje sportovní letadla, také pro známý parašutismus. Dále hasiči, kteří využívají svoje letadla při větších zásazích. 3.3 Současný stav provozovatele letiště Aeroklubu Jihlava. Přesný název a adresa provozovatele letiště: AEROKLUB JIHLAVA, spolek nebo zapsaný spolek, stačí i zkratka „z. s.“. (dříve občanské sdružení, podle stávajícího občanského zákoníku se mluví o spolku). Tento typ NNO se dosud řídil zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Sídlo a kontaktní údaje: Henčov 61, 586 01 Jihlava Telefon: +420 567 303 171 e-mail: [email protected] Služba RADIO: Telefon RADIO: +420 567 303 171 e-mail: [email protected]

Spolek vzniká zápisem do spolkového rejstříku (zákon č. 304 / 2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických osob - rejstříkový zákon). Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby vzniku spolku, a to 1. shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo 2. usnesením ustavující schůze. Vznik spolků nyní spadá (je v gesci) pod justici. Spolek je založen přijetím stanov. Každá právnická osoba, tzn. i spolky musí vést účetnictví (neziskové organizace mají své speciálně upravené účetní výkazy). Spolky mohou do 3 mil. Kč obratu za uzavřený rok vést jednoduché účetnictví nebo se mohou rozhodnout pro podvojné účetnictví. Každá nezisková organizace by měla mít zpracovanou vlastní strategickou analýzu, ve které by měla být zpracována i velmi podstatná analýza finanční. Dobře fungující nezisková organizace by měla mít vypracovaný finanční plán. Právní úprava je dána zákonem a vyhláškami. 37

3.4 Analýza předpokladu možného financování zpevnění vzletové dráhy letiště v Henčově. Možnosti financování této nestátní neziskové organizace (dále též NNO). Definice - neziskové organizace jsou ty organizace, které nejsou založeny s cílem vytvořit a rozdělit zisk. Tabulka č. 1 - Statistika počtu nestátních neziskových organizací v roce 2013

Nestátní neziskové organizace Spolky (dříve Občanská sdružení) Nadace

Počet organizací

Procentuální vyjádření z celkového počtu neziskových organizací

84 400

90,78 %

500

0,53 %

Nadační fondy

1 323

1,42 %

Obecně prospěšné fondy

2 571

2,76 %

Evidované právnické osoby (např. církevní)

4 176

4.49 %

92 970

100,00 %

NO celkem

Vlastní zpracování dle materiálu http://www.neziskovky.cz/sdata/stat_NNO_tabulka_1990_2013_619.pdf

Financování NNO má více-zdrojový charakter. Jedna z možností je, že Spolky (dřívě občanské sdružení) mohou žádat o granty a dotace. Podmínky jsou uvedeny donátorem u každé dotace a grantu zvlášť. Bohužel u nás se zatím donátoři zaměřují na sponzoring, který mohou hlavně zahrnout do daňových úlev. Dotace můžou být poskytovány i ze státního rozpočtu do NNO, to se řídí podle § 7 zákona č. 218/2000 Sb. Je to největší podíl ze všech financí, které neziskové organizace získávají. Sledování poskytnutých dotací ze státního rozpočtu je prováděno již od roku 2000, kdy byly poprvé publikovány údaje za rok 1999 a částečně za rok 1998. Dotace a granty však udělují neziskovým organizacím také státní fondy, kraje nebo obce. Prostřednictvím státu je samozřejmě možným zdrojem financí i tzv. zahraniční pomoc, kdy Česká republika je členem EU a neziskové organizace mají celou řadu možností, jak čerpat finanční prostředky v rámci celé řady programů. Můžou to být i tzv. 38

komunitární programy společné pro všechny země EU. V přehledu hlavních komunitárních programů jsou uvedeny informace, kdo může o dotace z EU žádat, jaký je cíl zadaného programu a především výše poskytovaných prostředků. Čerpání těchto zdrojů lze pouze v případě, že pro každý program je vypracován kvalitní projekt.

Neziskové organizace mohou finanční podporu ze státního rozpočtu získat třemi možnými způsoby: -

za splnění určitých podmínek mohou získat nárokový příspěvek na základě zákona (jedná se pouze o politické strany a hnutí, církve a náboţenské společnosti),

-

mohou požádat o dotaci v rámci dotačních titulů, které jsou určeny pouze neziskovým organizacím (např. protidrogová politika),

-

mohou požádat o dotaci vrámci dotačních titulů, do kterých se mohou přihlásit všechny subjekty (např. podpora výzkumu a vývoje).

V podstatě zdroje financování můžeme rozdělit do následujících dvou základních skupin: 1. Systém veřejného financování, na kterém se podílejí instituce veřejné správy, tj. státní správy a samosprávy. Zde se tedy jedná o financování z veřejných rozpočtů, které je však do značné míry svázáno evropskými pravidly pro poskytování veřejné podpory. V případě letiště Henčov jsou hlavními zainteresovanými veřejnoprávními subjekty Kraj Vysočina a statutární město Jihlava, mohou se však snažit hledat zdroje z fondů EU, případně státního rozpočtu. Veřejné zdroje pak mohou mít formu dotací, tedy povolené veřejné podpory, veřejných zakázek, některé jsou ze zákona (jedná se např. o církevní organizace, veřejné i soukromé školy), na základě smlouvy o poskytování služeb a ostatních veřejných zdrojů, např. nadačním investičním fondem. 2. Finance z neveřejných zdrojů (tuzemských i zahraničních) – např. formou dárcovství (firemní nebo individuální), anebo vlastními příjmy – členské příspěvky, vlastní hospodářská činnost (viz Aeroklub Jihlava), příjmy z loterií a her. Dále se můžou hledat úspory i v lidském faktoru, kdy se například místo stálých zaměstnanců

39

přijímají dobrovolníci. Dalším možným způsobem financování neziskových organizací je dárcovství, ale to je pomalu rozvíjející oblast z důvodu nedůveřivosti v NO. Výdělečná činnost Aeroklubu zahrnuje především: poplatek za přistání - jednomotorová letadla do 500 kg, kluzáky, ultralehká letadla 50,- Kč, jednomotorová 500 - 2500 kg za každou započatou tunu 100,- Kč, dvoumotorová a nad 2500 kg za každou započatou tunu 200,- Kč. Dále to jsou finance za parkování: mimo hangár první 2 hod zdarma, každá další hodina za započatou tunu 3,- Kč, v hangáru za každý započatý den a tunu 140,- Kč. Dále může Aeroklub ubytovat až 32 lidí přímo v prostorách letiště, jinak v Jihlavě. Tento klub ještě provozuje restauraci "Bum bej" bar v jedné z budov letiště. 3.5 Možná budoucnost regionálního letiště Jihlava - Henčov Když se podíváme trochu do historie, tak první zmínky o modernizaci letiště sahají ještě před konec minulého milénia. Ale co se týče opravdové podkladové studie, tak ta přišla před deseti lety, kdy Kraj Vysočina vydal stanovisko k posouzení možnosti rozvoje letiště Henčov za účelem přepravy osob a nákladů.

Krajský úřad nechal k tomuto tématu vyjádřit svoje v této věci zainteresované odbory: -

Odbor dopravy a silničního hospodářství

-

Odbor ekonomický

-

Odbor územního plánování a stavebního řádu

-

Odbor životního prostředí

-

Odbor majetkový

-

Odbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu

-

Odbor regionálního rozvoje

Ze studie vyplynuly možné varianty rozvoje letiště Jihlava - Henčov: 1. Ponechání letiště ve stávajícím stavu a projevit případnou podporu jiným subjektům, které se rozhodnou přebudovat a využívat letiště pro komerční provoz. 2. Letiště si požádá o statut mezinárodního neveřejného letiště a na základě této legislativní změny se umožní využití letiště pro zahraniční management místních podniků či případné mezinárodní kontakty 40

3. Uskutečnit I. etapu studie a díky zpevněné přistávací dráze rozšířit potenciál využití letiště pro další druhy letadel a eliminovat omezení jeho provozu při zhoršených klimatických podmínkách a podílet se na úhradách ztrát plynoucích z jeho provozu. 4. Uskutečnit I. a II. etapu studie a umožnit provoz letiště i v noční době a za snížené viditelnosti a podílet se na úhradách ztrát plynoucích z jeho provozu. 5. Uskutečnit všechny etapy studie a proměnit letiště Henčov v nízkonákladové střednětraťové letiště a podílet se na úhradách ztrát plynoucích z jeho provozu.

V době před deseti lety z toho převážně vyplynuly nevýhody, pokud by došlo k zainvestování takového druhu projektu. Závěrem bylo jasně konstatováno, že částky potřebné k vybudování a dotace na samotný provoz letiště nejsou adekvátní přínosu, který by nové letiště kraji přineslo. Dále se ve studii psalo: Jako nejvhodnější možnost dalšího rozvoje letiště Henčov se jeví varianta č. 2. To by znamenalo změnu právního statutu letiště na mezinárodní neveřejné, které rozšíří stávající možnosti využívání i pro zahraniční management místních podniků či případné mezinárodní kontakty. Vycházelo se přitom z ekonomických ukazatelů provedené studie, dále z „příznivé“ dopravní dostupnosti k alternativním letištím v Brně a Praze a dále z relativně nízkého zájmu projeveného subjekty v rámci dotazníkové ankety. Co se týče nových možností na přelomu roků 2014/2015, tak podle všech dostupných informací se na projektu budou určitě podílet Kraj Vysočina a statutární město Jihlava. Oba tyto subjekty svoji účast podmiňují právě vstupem druhého partnera do projektu, a to za rovných podmínek. Oba subjekty se již vyjádřily, že by do tohoto projektu vložily finanční prostředky, Kraj Vysočina 30 milionů, a město Jihlava schválilo částku 42 milionů, celkem tedy 72 milionů Kč. Pro vybudování letištní dráhy hlasovalo 26 ze sedmatřicetičlenného zastupitelstva Jihlavy. Pět se zdrželo a nikdo nebyl proti. Jako druhá věc je potřeba vyřešit otázku majitelů pozemků. Statutární město Jihlava jedná s Ministerstvem obrany o odkupu části pozemků, kde by měla vést prodloužená a zpevněná dráha. Jednání jsou na dobré cestě.

41

Další možností je získání větších finančních prostředků z fondů Evropské unie. Unie pro nové plánovací období 2014 - 2020 dává větší šance a možnosti investování prostředků do infrastruktury. Zde vidím velkou příležitost se s tímto projektem prosadit. Další možnosti jsou v zapojení soukromého sektoru, kdy již také pár firem předběžně přislíbilo finanční podporu (např. firma Jipocar sumou 1,5 milionu Kč). Doba prostě pokročila a projekt je již v pokročilejší fázi, než před výše zmíněnými deseti lety. Co se týče harmonogramu projektu, tak samotná stavba závisí na rychlosti vypracování a schválení projektové dokumentace, na které se již pracuje. Samotná stavba by mohla být zahájena na jaře 2015. Pokud jde o parametry výstavby nové dráhy, tak ta by měla být nejspíše betonová (někdy se udává i asfaltová), dlouhá cca 1300 metrů a vybavena osvětlením a navigací umožňující i noční provoz. V projektu se také počítá s postavením nové navigační věže. Jedna z verzí (ta byla více optimistická) pracovala s tím, že práce mohly začít ještě koncem tohoto roku (rok 2014), ale druhá a zároveň reálnější verze počítá se zahájením stavby nejdříve začátkem příštího roku, podle stavu počasí. 3.6 Zkušenosti investorů a personální zajištění projektu

Zde rozdělím tuto část mé bakalářské práce dle dvou hlavních subjektů, kterými jsou Kraj Vysočina a statutární město Jihlava. Co se týče zkušeností těchto realizátorů, tak je dobré si připomenout některé již hotové nebo probíhající projekty, které byly spolufinancované za pomocí peněz z Evropské unie a těchto dvou subjektů. 3.6.1 Kraj Vysočina Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je vyšší územní samosprávný celek, ležící na pomezí Čech a Moravy. Je složen ze tří okresů dřívějšího Jihomoravského kraje (okres Jihlava, okres Žďár nad Sázavou a okres Třebíč), okresu Havlíčkův Brod z dřívějšího Východočeského kraje a okresu Pelhřimov z dřívějšího Jihočeského kraje. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a

42

na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni. Za Rakousko - Uherska byl údajně poblíž vrchu Melechov na západě dnešního okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel vyznačen symbolický střed Evropy, bližší informace o důvodu vyznačení však nejsou známy. Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky. Kraj tvoří především Českomoravská vrchovina s velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě toho je v kraji mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou) na Zelené Hoře a židovská čtvrť, židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal v Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou. V kraji je 704 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem je statutární město Jihlava.

3.6.2 Kraj Vysočina, projekty Na prvním místě bych uvedl využití peněz z fondů EU na rekonstrukce silnic, které spadají svou správou pod kraj a krajský úřad. V případě dálnic a silnic první třídy spadá starost na ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic), o komunikace II. a III. třídy, včetně mostů a obchvatů měst, se stará Kraj Vysočina a jeho příspěvková organizace. Kraj se v minulosti i v současnosti věnuje hlavně spojením krajského města s okresními. To 43

znamená kvalitním napojení Jihlavy se Žďárem, Pelhřimovem, Havlíčkovým Brodem a Třebíčí. Hejtman Kraje Vysočina zmínil, že se povedlo za pomocí spolufinancování ukončit 172 dopravních projektů, což představuje 410 kilometrů nových a modernizovaných silnic II. a III. tříd, dále že kraj pořídil více než 100 nových ekologických autobusů, 13 regionálních vlaků, 23 trolejbusů, 9 nízkopodlažních tramvají, 39 přestupních terminálů a bylo vytvořeno přes 90 kilometrů cyklostezek. Další projekty kraje směřují především do oblasti regionálního rozvoje, podpory konkurenceschopnosti, podpory rovných příležitostí, podpory sociálních služeb či do životního prostředí. Další nezanedbatelné investice kraje směrovaly do nemocnic či škol. Celkem se v minulosti kraji povedlo spolufinancovat projekty z fondů EU v objemu cca 5,5 miliardy korun. Kraj rovněž formou dotací a grantů podporuje celou řadu veřejněprospěšných aktivit.

3.6.3 Swot analýza Kraje Vysočina Silné stránky Kraje Vysočina Dobrá dostupnost - kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1 + dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava - Vídeň - Záhřeb) a E551 (České Budějovice Třeboň - Humpolec). Památky kraje - historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž mimo jiné tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a Bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Kraj má samozřejmě mnoho dalších památek. Ekonomika kraje – sídlo mnoha firem, ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj.

44

Program rozvoje venkova – finance z tohoto programu mohou čerpat obce, které nemají více než 2000 obyvatel. Z toho plyne, že tento program je ideální pro Kraj Vysočina. Dále ještě obce do 500 obyvatel mohou žádat o podporu v oblasti kulturního dědictví venkova. Zde se ale nesmí jednat o památky, které mají vazbu na cestovní ruch. Životní prostředí - zachované čisté životní prostředí. Lze říci, že náš kraj je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů. Vysočina je místem, kde se dá dobře žít, pracovat, podnikat a kam se dá přijet na návštěvu za poznáním a odpočinkem. Nespornou výhodou kraje je relativně nízká úroveň kriminality a nižší podíl sociálně rizikových skupin obyvatelstva. (8) http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205

Slabé stránky Kraje Vysočina Řídké osídlení kraje - rozdrobená sídelní struktura přispívá v některých případech k vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel. Ekonomické údaje kraje - ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. V rámci České republiky se Vysočina řadí na předposlední místo před Karlovarský kraj, což vzhledem k počtu obyvatel svědčí o nižším stupni podnikatelské aktivity. Ekonomická síla obyvatelstva - průměrná měsíční hrubá nominální mzda v Kraji Vysočina činila ve 2. čtvrtletí 2013 více než 22 441 Kč. To byl přírůstek o 521 Kč oproti 2. čtvrtletí 2012, procentuálně o 2,4 %. Mzdy na Vysočině přesto nadále zaostávají za průměrem České republiky. Nejvyšší mzdy měli pracovníci v odvětví finančního zprostředkování, naopak nejnižší zaměstnanci v ubytování a stravování. Bohužel tento údaj hodně vypovídá o stavu cestovního ruchu v našem kraji.

45

Problémem je nedostatečné technické vybavení škol a zabezpečení dojížďky dětí z malých sídel. Také zdravotnictví se potýká s nedostatkem prostředků k zajištění terénní i ambulantní ošetřovatelské péče. Jeden z bodů SWOT analýzy, která patří do slabých stránek a které si nechal vypracovat přímo Kraj Vysočina, je zmíněna i absence kvalitního veřejného letiště na území kraje. (9) http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-kraje-vysocina-2102.html

3.6.4 Statutární město Jihlava U tohoto subjektu (územního samosprávného celku) se v minulosti též povedlo spolufinancovat několik projektů v dopravě, včetně nyní dost aktuálního a známého projektu výstavby dopravního terminálu. Další úspěšné projekty spolufinancované z peněz EU a města Jihlavy byly např. v postavení nové mateřské školky, v regeneraci a rozvoji dětských hřišť, v úpravě parků, v investicích do domova pro seniory, v úpravě a modernizaci sportovních hřišť, v revitalizacích některých sídlišť v Jihlavě, v rozšíření sítě cyklistických stezek, v úpravě bezbariérových zastávek MHD, v zateplení některých

budov

v kompetenci

města

Jihlavy

a

mnoha

dalších

projektů.

Spolufinancování do projektů šlo většinou přes strukturální fondy EU, ale také např. z prostředků finančního mechanismu EHP/Norska. Jak je vidět z těchtoo v minulosti dokončených projektů, tak oba subjekty mají zkušenosti

se získáváním

finančních prostředků z fondů EU

a

případného

vícezdrojového financování. Co se týče personálního zajištění projektu, tak Kraj Vysočina navrhuje vytvořit pracovní skupinu šesti lidí, po třech lidech na obou stranách, která by měla tento projekt v kompetenci.

3.7 Postup při podání žádosti o finanční prostředky z fondů EU Možnost, jak získat finanční podporu na projekt z fondů EU, představuje poměrně složitý proces. Musím zde říci, že právě kvůli této složitosti se hodně projektů zřekne těchto možností spolufinancování. Žadatel musí mít časový prostor pro realizaci, musí 46

mít finanční prostředky na spolufinancování a v neposlední řadě musí mít znalosti ohledně fungování přerozdělování těchto financí z fondů EU. Každý operační program má vydanou svoji „Příručku pro žadatele“, kterou by každý zájemce o finanční prostředky měl velice dobře znát. Příručka musí obsahovat všechny aktuální, nutné, potřebné a relevantní informace pro žadatele. Informace v těchto příručkách se týkají především všech termínů, oprávněných žadatelů, formálních úprav žádosti, pravidel pro výběr dodavatelů projektu, povinnosti vést oddělené účetnictví, pravidel pro publicitu, povinných i nepovinných příloh, vedení veškerých dokumentací k danému projektu, změn v realizaci projektu, pravidel pro průběžné proplácení projektu a samotné podmínky pro přidělení dotace. V každé takové příručce je také uvedeno, jak by měla probíhat kontrola a monitoring těchto projektů, jak často a v jaké podobě. Zde se také jedná o možnou vnější nezávislou kontrolu, která by s daným projektem a příjemcem neměla mít nic společného. Takovou kontrolu může provádět například Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo financí – Centrální harmonizační jednotka, národní fond anebo evropské instituce, jako jsou Komise EU, Evropský účetní dvůr anebo např. Evropský úřad pro potírání podvodného jednání. Zde je důležité říci, že průběh vnějších nezávislých kontrol nemusí probíhat shodně s ostatními druhy kontrol uvedenými v Příručce pro příjemce. Zpravidla každý subjekt, který žádá o finanční prostředky, musí mít vypracovaný podnikatelský záměr (byť je trochu sporný tento název u žadatelů, kteří nejsou podnikateli). Z toho může vycházet a vytvořit si tzv. projektový záměr. Takový záměr musí obsahovat konkrétní a detailní popis daného projektu (včetně dokumentace), časový harmonogram celého projektu, co bude cílem daného projektu, co daný projekt přinese, kdo a za co bude zodpovědný, kdo bude zodpovídat za správný průběh realizace a jakým způsobem bude daný projekt financován, případně spolufinancován. Je velice důležité, aby žadatel zvolil nejlepší možný způsob financování. Je potřeba najít správný fond, který bude přesně odpovídat projektu. Většinou si subjekty platí specializované firmy, které se tématikou vypracování projektového záměru i žádostí o finanční prostředky z Evropské unie zabývají. V každé příručce musí být také jasně uvedeno, co obnáší předčasné ukončení smlouvy o poskytnutí dotace, a to jak ze strany příjemce dotace, tak i ze strany OP (operačního programu). V neposlední řadě musí být také jasně stanovené sankce a pokuty, které se uplatní, když jsou porušeny smluvní podmínky, za kterých byla příjemci poskytnuta dotace.

47

3.8 Dotazníkový výzkum (dotazníkové šetření) V další části mé praktické bakalářské práce se zaměřím na dotazníkový výzkum neboli dotazníkový šetření. Jak jsem již psal v předcházející části mé práce, tak pro většinu firem v regionu je jasný přínos v modernizaci letiště Henčov. Manažeři významných firem by v budoucnu již nemuseli létat do Brna a následně teprve cestovat autem do Jihlavy. A ještě navíc by se zvýšila bonita u okolních lokalit pro investory. Také již byla vypracována práce (studentkou managementu leteckých podniků na Vysoké škole obchodní v Praze) formou dotazníku mezi hoteliéry v blízkém okolí letiště. Zde většina dotázaných až na výjimku (pětihvězdičkový hotel Chateau Herálec, kde je většinou ubytována bohatší klientela a je u nich možnost přistávání soukromých letadel) si nemyslela, že by modernizace letiště nějakým způsobem pomohla jejich podnikání. Takže já jsem se ve své práci zaměřil spíše na (místní) obyvatele obcí poblíž letiště. Udělal jsem si průzkum mezi místními obyvateli a jejich volenými zastupiteli. Myslím si, že charakter otázek odpovídal významu a velikosti projektu. Dramaturgie dotazníku (design dotazníku) Oddíl I. dotazy zjišťující povědomí respondentů o situaci na regionálním letišti a jejich názor na danou problematiku Otázky 1.) Myslíte si, že modernizace regionálního letiště bude přínosem pro region? 2.) Bude modernizace, projekt přínosem pro Vás (osobní přínos, přínos pro obec)? 3.) Bojíte se pro Vás zvýšeného náporu na životní prostředí (hluk, prašnost a další možné vlivy) při dodržení stanovených hygienických norem? 4.) Souhlasíte s nočními lety (noční klid od 22:00 do 6:00 hodin) při dodržení hygienických norem? 5.) Je zapotřebí v regionu investovat do potřebnějších věcí, než je místní letiště? V případě, že ano, tak do jakých?

48

6.) Jste pro zmodernizování regionálního letiště Jihlava – Henčov (ano / ne)? V případě, že ano, o jak velký projekt by podle Vás mělo jít? -

pouze o zpevněnou dráhu?

-

o zpevněnou dráhu s osvětlením?

-

o větší projekt, zpevněnou dráhu s osvětlením a dalším zázemím pro mezinárodní provoz (budovy odbavení, nová řídící věž, případně další technické zázemí)?

7.) Chybí Vám informace, větší informovanost ohledně projektu? 8.) Odkud jste se o projektu dozvěděli, odkud čerpáte informace o chystaném projektu ohledně regionálního letiště Jihlava - Henčov?

Oddíl II. dotazy zjišťující informace o respondentech Muž, Žena Dosažené vzdělání -

Základní vzdělání

-

Střední vzdělání – střední vzdělání s výučním listem úplné střední vzdělání s maturitou

-

Vysokoškolské vzdělání

Věk respondentů: 18 - 30; 30 - 40; 40 - 50; 50 - 60; 60 a více V dotazníku jsem chtěl mít jak otevřené otázky, tak i uzavřené. Tímto způsobem jsem oslovil 100 respondentů, kdy jsem se snažil oslovit co možná největší věkové spektrum obyvatel, a to v zastoupení obou pohlaví i různého dosaženého vzdělání. Jedná se hlavně o občany a jejich volené zastupitele (tzv. osadní výbory) z přilehlých obcí okolo letiště. Dal jsem jim možnost se k danému tématu vyjádřit, aby jejich hlas byl také slyšet. Dlouhodobě si místní obyvatelé stěžovali, že se jich nikdo na jejich názor neptá, že nikdo s nimi nekomunikuje. S výsledkem ke každé jednotlivé otázce v rámci výzkumu Vás seznámím na následujících stránkách mé práce. 49

3.9 Vyhodnocení dotazníku První otázka mého dotazníkového šetření - Myslíte si, že modernizace regionálního letiště bude přínosem pro region? Odpověď mohla být ano, ne, částečně ano, spíše ne. U každé odpovědi budu vycházet z toho, že 100 respondentů se rovná 100 %. Na první otázku tedy ze 100 dotázaných odpovědělo kladně, čili „ano“ 12 občanů, to znamená 12 procent všech dotázaných. Na druhou stranu odpověď „ne“ zvolilo 20 občanů, to znamená 20 % všech dotázaných lidí. Odpověď spíše ano dalo 28 občanů, 28 % všech dotázaných, spíše ne odpovědělo 40 občanů, čili 40 % všech dotázaných. Z toho přirozeně vyplynulo, že respondenti dávali především možnost odpovědím spíše ano/ spíše ne. Důvodem může být malá informovanost, čili neznalost dané problematiky.

Myslíte si, že modernizace regionálního letiště bude přínosem pro region? 12%

ano

40% 20%

ne spíše ano spíše ne

28%

obr. č. 1: Myslíte si, že modernizace regionálního letiště bude přínosem pro region? (vlastní zdroj)

50

Druhý dotaz byl: Bude modernizace, projekt přínosem pro Vás (osobní přínos, přínos pro obec)? Zde jsem odpovědi ponechal opět na ano, ne a potom ještě odpověď nevím. Ze 100 respondentů mě kladně odpovědělo 16 občanů (ti spíše viděli příležitosti pro jejich obec, například v možnosti získání nějakých větších příspěvků do místních ročních rozpočtů od města Jihlavy, potažmo Kraje Vysočina, anebo jako možnou příležitost do budoucna), tzn. 16 % všech dotazovaných. Odpověď ne mi označila více jak polovina, přesně 54 dotázaných, to znamená 54 %. Možnost nevím zvolil zbytek respondentů, to znamená 30 občanů, tedy 30 %.

Bude modernizace přínosem pro Vás (osobní přínos, přínos pro obec)? 16% 30% ano ne nevím

54%

obr. č. 2: Bude modernizace přínosem pro Vás (osobní přínos, přínos pro obec)? (vlastní zdroj)

51

Třetí dotaz: Bojíte se pro Vás zvýšeného náporu na životní prostředí (hluk, větší znečištění ovzduší a další možné vlivy) při dodržení stanovených hygienických norem? Zde jsem opět nechal odpovědi na možnosti ano, ne a nevím. Myslím si, že zde hodně občanů je víceméně dopředu znejistěno tím, že jim „něco“ naruší jejich životní prostředí. A to i v těch případech, kdy je jim vysvětleno, že bez dodržení všech hygienických norem projekt jako takový nemůže být schválen. Jak už to vyplynulo dříve z jiných výzkumů, tak např. málokdo chce mít poblíž svého bydliště úložiště jaderného odpadu, velké nákupní středisko anebo například regionální letiště, jako to je v tomto případě. Odpověď ano mi na tuto otázku dalo 74 dotázaných, to znamená 74 %. Odpověď ne se objevila pouze 10 krát, to znamená 10 % všech dotázaných, a možnost nevím si vybralo 16 respondentů, to znamená 16 %.

Bojíte se pro Vás zvýšeného náporu na životní prostředí (hluk, větší znečištění ovzduší a další možné vlivy) při dodržení stanovených hygienických norem? 16%

Ano

10%

Ne Nevím 74%

obr. č. 3: Bojíte se pro Vás zvýšeného náporu na životní prostředí (hluk, větší znečištění ovzduší a další možné vlivy) při dodržení stanovených hygienických norem? (vlastní zdroj) 52

Čtvrtý dotaz se týkal případných nočních letů: Souhlasíte s případnými nočními lety (noční klid od 22:00 do 6:00 hodin – nikde není toto časové rozhraní dané zákonem, čili zde by muselo být smluvně zajištěno) při dodržení hygienických norem? Zde je jasně formulovaný dotaz, kde respondent může odpovědět buď kladně nebo záporně, ano či ne, vadí mně či mi nevadí případný noční provoz. Další možností je regulovaný noční provoz, při jasně určeném maximálním počtu startů a příletů na letiště. Zde mi kladně (tedy že souhlasí s případnými nočními lety) odpovědělo 24 respondentů, čili 24 % všech dotázaných. Zcela nesouhlasilo 62 respondentů, to znamená 62 %, a možnost regulovaného nočního provozu si vybralo 14 respondentů, neboli 14 % všech dotázaných.

Souhlasíte s případnými nočními lety (noční klid od 22.00 do 6:00 hodin, nikde není tento čas daný zákonem, čili by zde musel být smluvně zajištěn) při dodržení hygienických norem? 14%

24%

Ano Ne Regulovaný provoz

62%

obr. č. 4: Souhlasíte s případnými nočními lety (noční klid od 22:00 do 6:00 hodin, nikde není tento čas daný zákonem, čili by zde musel být smluvně zajištěn) při dodržení hygienických norem?

53

Pátou otázku jsem formuloval jako otevřenou, abychom se dozvěděli také od těch, co projekt nechtějí (aby měli možnost se také k danému tématu vyjádřit), co by oni upřednostňovali za případné investice v regionu. Jedna věc je, že s projektem nesouhlasím, druhá ale je, co je tedy zapotřebí udělat jinak, na co se zaměřit, do čeho investovat, co bude více přínosem pro region, pro Kraj Vysočina? Je zapotřebí v regionu investovat do potřebnějších věcí, než je místní letiště? Jednou z odpovědí je ne, čili tím vidím investici do modernizace letiště jako vhodnou, souhlasím s ní. Zde již z prvního grafu vím, že s investicí souhlasí 12 občanů ze 100 oslovených, čili 12 % všech dotazovaných. Ale v případě, že ano (je potřeba investovat do potřebnějších věcí), tak do jakých? Zde jsem od 60 respondentů dostal různé odpovědi, které se v některých případech samozřejmě i shodovaly. Vybral jsem zde šest nejčastěji uvedených (zhruba 98 % všech odpovědí), který jsem vložil do následné tabulky a k nim jsem přiřadil počet dotázaných, kteří by radši investovali právě do této oblasti.

Tabulka č. 2: Co upřednostňují respondenti, kteří nesouhlasí s modernizací letiště, jejich odpovědi.

Odpovědi Kvalitnější silnice, parkoviště Vytvoření nových pracovních míst Bezpečnost obyvatel Udělat region více atraktivní pro turisty Komunální odpad Veškeré činnosti spojené se seniory

Počet respondentů, kteří zmínili daný problém (z počtu 60) 24 dotázaných (40,00 % z počtu 60) 19 dotázaných (31,66 % z 60) 9 dotázaných (15,00 % z 60) 3 dotázaný (5,00 % z 60) 2 dotázaný (3,33 % z 60) 2 dotázaný (3,33 % z 60)

Vlastní zdroj - k vyhodnocení jsem použil analýzu dat od respondentů při dotazníkovém šetření. 54

Šestá otázka mého dotazníkového šetření zněla: Jste pro zmodernizování regionálního letiště Jihlava – Henčov (ano / ne)? V případě, že ano, o jak velký projekt by podle Vás mělo jít? -

pouze o zpevněnou dráhu?

-

o zpevněnou dráhu s osvětlením?

-

o větší projekt - zpevněnou dráhu s osvětlením a dalším zázemím pro mezinárodní provoz (budovy odbavení, nová řídící věž, případně další technické zázemí)?

Zde se mi 18 respondentů vyjádřilo zcela zamítavě k projektu, čili nejsou pro modernizaci letiště Jihlava – Henčov. Z celkového počtu to dělá tedy 18 % všech dotazovaných. Pro částečnou modernizaci, pro zpevněnou dráhu „runwaye“ se vyjádřilo 38 respondentů, to znamená 38 % všech dotazovaných. Pro modernizaci, kde proběhne zhotovení zpevněné vzletové a přistávací dráhy i s osvětlením pro noční provoz se vyjádřilo 30 respondentů, čili 30 % všech dotázaných, poslední možnost si zvolilo (letiště s technickým zázemím pro mezinárodní provoz) 14 respondentů, čili 14 % z celkového počtu 100 dotázaných.

Jste pro modernizaci regionálního letiště Jihlava - Henčov? V případě, že ano, o jak velký projekt by mělo jít? 14%

NE 18% Pouze zpevněná dráha Zpevněná dráha + osvětlení

30% 38%

Mezinárodní letiště s techn. zázemím

obr. č. 5: Jste pro zmodernizování regionálního letiště Jihlava – Henčov (ano / ne)? V případě, že ano, o jak velký projekt by podle Vás mělo jít? (vlastní zdroj)

55

V sedmé otázce jsem zformuloval následující dotaz: Chybí Vám informace, větší informovanost ohledně projektu? Ano / Ne Na tento dotaz jsem dostal 74 záporných odpovědí a pouze 26 kladných. Kladné odpovědi jsem dostal hlavně od zastupitelů statutárního města Jihlavy a Kraje Vysočina. Záporné odpovědi jsem dostal převážně od místních obyvatel přilehlých obcí blízko letiště. Přilehlé obce byly přímo Henčov, dále Heroltice, Měšín a v menší míře i Velký Beranov. Zde je jasně vidět, že velmi záleží na vybraném vzorku respondentů, kteří dokážou ovlivnit výsledek šetření, a to podle reálné situace co o daném projektu vědí.

Chybí Vám větší informovanost ohledně projektu? 26%

Ano 74%

Ne

obr. č. 6: Chybí Vám informace, větší informovanost ohledně projektu? (vlastní zdroj)

56

Osmá a zároveň poslední otázka mého šetření zněla: Kde jste se o projektu dozvěděli, odkud „čerpáte“ informace o chystaném projektu regionálního letiště Jihlava - Henčov? Na tuto otázku jsem dostal od 32 občanů odpověď, že z internetu (32 % všech dotázaných), 30 občanů se o chystaném projektu dozvědělo od známých, přátel nebo příbuzných (30 %), 22 občanů mělo informace z televize nebo z rádia (22 %) a 16 občanů (respondentů) se o projektu dozvědělo z tištěných periodik (16 %).

Odkud jste se o projektu dozvěděli?

16% 32% z internetu od známých, příbuzných, přátel 22%

z rádia, televize z tištěných periodik

30%

obr. č 7: Odkud jste se o projektu dozvěděli, odkud jste čerpali informace o chystaném projektu ohledně regionálního letiště Jihlava - Henčov? (vlastní zdroje)

57

Pohlaví respondentů – ze 100 respondentů bylo 36 žen, mužů bylo 64. Vyplývá to z toho, že v místních zastupitelstvech a v osadních výborech přilehlých obcí poblíž letiště pracuje v převaze mužská populace.

Pohlaví respondentů tohoto výzkumu 36% Ženy 64%

Muži

obr. č. 8: Pohlaví respondentů tohoto dotazníkového výzkumu (vlastní zdroj)

Dosažené vzdělání respondentů Základní vzdělání 10 respondentů, střední vzdělání s výučním listem 22 respondentů, úplné střední vzdělání s maturitou 34 respondentů a vysokoškolské vzdělání 34 respondentů (převážně z řad zastupitelů).

Dosažené vzdělání respondentů 10%

Základní vzdělání

34% 22%

Střední vzdělání s výučním listem

34%

Úplné střední vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání

obr. č. 9: Dosažené vzdělání respondentů (vlastní zdroj) 58

Věkové rozhraní respondentů Ve věku 18 – 30 bylo 16 dotazovaných, čili 16 % všech respondentů Ve věku 30 – 40 bylo 28 dotazovaných, čili 28 % všech respondentů Ve věku 40 – 50 bylo 30 dotazovaných, čili 30 % všech respondentů Ve věku 50 – 60 bylo 18 dotazovaných, čili 18 % všech respondentů A ve věku 60 a více byli celkem 8 dotazovaný, 8 % všech respondentů

Věkové rozhraní respondentů 8%

16% 18 - 30

18%

30 - 40 40 - 50 28%

50 - 60 60 a více

30%

obr. č: 10: Věkové rozhraní všech 100 dotazovaných (vlastní zdroj)

59

3.9.1 Celkové vyhodnocení dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření ohledně malého regionálního letiště vyplývá, že povědomost místních obyvatel o modernizaci místního letiště není moc velká. O této investici má nějaké to malé povědomí již většina obyvatel regionu, ale tím to také bohužel končí. Řekl bych, podle toho co jsem za poslední dobu, kdy jsem pracoval na této bakalářské práci, slyšel od lidí, že se z velké části jedná o problém našeho volebního systému. Máme zde takzvaný zastupitelský systém. Naši zvolení zástupci zde projednávají a odsouhlasují projekty z peněz daňových poplatníků, o kterých bychom my jako občané měli být více informováni. Na druhou stranu v takovém systému musí občan sloužit jako pojistka demokracie a sám by se měl zajímat o dění v jeho městě, v jeho regionu. Na to si musí každý z nás jednotlivců odpovědět, co pro to dělá, jaká je jeho / její angažovanost v občanské společnosti. I když jsou v tomto ohledu (informovanost spoluobčanů) tady poměrně velké nedostatky, tak z průzkumu lze usuzovat, že si již lidé začínají uvědomovat důležitost takových projektů, jako je vybudování minimálně zpevněné vzletové a přistávací dráhy v našem kraji. Ačkoli jsem slyšel z úst respondentů řadu výhrad k takovému projektu, tak si většina lidí zároveň uvědomovala určitou nutnost posunout stav tohoto malého regionálního letiště dál. Provést sice minimální úpravy, které jsou ale vnímané jako nutné pro rozvoj našeho regionu.

60

3.9.2 Shrnutí bakalářské práce Při zpracovávání této bakalářské práce jsem se dozvěděl řadu nových informací týkajících se modernizace tohoto letiště, které jsem do té doby neznal nebo ani nevěděl. Dále jsem se také díky tomu více seznámil s problematikou čerpání peněz z evropských fondů přes operační programy v České Republice. Myslím si, že i přes celkovou složitost při čerpání financí z fondů EU, je povinností každého se pokusit na takové projekty tyto peníze získat. Dále jsem měl možnost se více seznámit s některými zastupiteli, zodpovědnými za tuto modernizaci, za přípravu tohoto projektu. Ať už to byli zastupitelé Kraje Vysočina nebo statutárního města Jihlavy anebo z osadních výborů obcí z okolí letiště. Každý takový projekt přináší množství názorů a hodnocení. Nikdy se nenajde úplná shoda, vždy se najde někdo, kdo nesouhlasí, kdo má určité výhrady. Ale máme zde naštěstí demokracii a většinový systém při hlasování. Nutno říci, že popisovaný projekt modernizace letiště Jihlava - Henčov byl vždy velkou většinou odsouhlasen a schválen. Kraj Vysočina je bohužel posledním krajem, kde ještě není vybudované regionální letiště se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou (menší investice byli pouze na letišti v Havlíčkově Brodě). Podle naplánovaného projektu by se to mělo změnit na jaře 2015. Například velcí zaměstnavatelé, kteří využívají osobní leteckou dopravu, budou mít větší komfort, což zvyšuje i bonitu okolních lokalit pro investory. Co více si přát pro rozvoj našeho regionu.

3.9.3 Závěr V úvodu jsem si dal za cíl zmapovat možnosti financování regionálního letiště Jihlava Henčov. Jako první věc bylo zapotřebí si uvědomit, že současný uživatel letiště Aeroklub Jihlava je nestátní neziskovou organizací. V teoretické části jsem k této právní formě hledal možné druhy financování. Popsal jsem Evropskou unii a její fondy. V ČR potom integrovaný regionální operační program a jeho možnosti. Nově by mělo fungovat 18, místo dosavadních 26 programů pro nové plánovací období. Další možností je přímo fond pro nestátní neziskové organizace (FNNO). Fond přímo spravují tzv. donorské státy – Island, Lichtenštejnsko a Norsko, zřizovatelé EHP a Norských fondů. 61

V praktické části jsem posléze blíže definoval možnosti čerpání financí pro spolek Aeroklub Jihlava, který pravděpodobně bude i nadále správcem letiště. Popsal jsem také možné problémy fundraisingových postupů (metody a postupy jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskové organizace) v organizaci s tímto zaměřením. Rozdělil jsem možné financování této nestátní neziskové organizace na sytém veřejného financování a na finance z neveřejných zdrojů. Systém veřejného financování je financován z veřejných rozpočtů, na kterém se podílejí instituce veřejné správy, tj. státní správy a samosprávy. Veřejné zdroje pak mohou mít formu dotací, tedy povolené veřejné podpory, ale i například formou veřejných zakázek. Neziskové organizace mají celou řadu možností, jak čerpat finanční prostředky prostřednictvím státu v rámci celé řady programů. Můžou to být i tzv. komunitární programy společné pro všechny země EU. V přehledu hlavních komunitárních programů jsou uvedeny informace, kdo může o dotace z EU žádat, jaký je cíl zadaného programu a především výše poskytovaných prostředků. Finance z neveřejných zdrojů můžou být například ve formě dárcovství, členských příspěvků, z vlastní hospodářské činnosti, příjmy z loterií a her, ale třeba i formou dobrovolníků. Došel jsem k závěru, že investice do projektů tohoto typu jsou velice důležité pro celkový vývoj daného regionu, pro rozvoj dané lokality s vývojem do 21. století. Bez regionálních letišť s určitou kvalitou, zázemím a mezinárodními standardy se žádná lokalita nemůže v současnosti obejít. Je to důležité pro lepší komfort firem zastoupených v daném regionu, pro možnost získání nových investic, pro cestovní ruch dané lokality, pro záchranáře. Jestli chceme konkurovat vyspělému světu, tak nutně náš stát potřebuje zlepšit kvalitu místních letišť. Regionální letiště Jihlava – Henčov touto investicí získá status mezinárodního letiště, aniž by to ohrozilo nějakým vážnějším způsobem okolí letiště, místní obyvatele. Po zadání výběrového řízení bude vybrána firma, která daný projekt zhotoví. Po dokončení bude opět výběrovým řízením vybrán subjekt, který se bude starat o provoz a údržbu letiště za pronájem od statutárního města Jihlavy. Tím si myslím, že bude také zajištěnoo, aby se v budoucnu nemusely vynakládat velké prostředky z veřejných financí právě na provoz a údržbu tohoto malého, ale svým významem důležitého regionálního letiště.

62

Myslím si, že moji bakalářskou práci mohou použít samotné subjekty, které tento projekt financují, tzn. Kraj Vysočina a statutární město Jihlava. Dále to mohou být zastupitelé obcí v okolí letiště a v neposlední řadě i samotný uživatel tohoto regionálního letiště – spolek Aeroklub Jihlava. Vzhledem k výše popsanému si myslím, že cílemé bakalářské práce jsem splnil.

63

Seznam použité literatury: HOUŠKA, P., PETRŮ, Z., Cestovní ruch v působnosti orgánů Evropské unie, Vysoká škola Ekonomická Praha, Nakladatelství Oeconomica 2010, ISBN 978-80-245-1645-5. DAN, M., KANTOR, T., příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie, Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & principal 2009, ISBN 978-80-8702913-8. PETRŮ, Z., Základy ekonomiky cestovního ruchu, Praha 1999, Idea servis, Praha 1999, ISBN 80-85970-29-5. BUDÍK, J., Evropské strukturální fondy a jejich využívání, Vysoká škola finanční a správní, Praha 2009, ISBN - 978-80-7408-014-2. SVATOŇOVÁ, M., ČIHÁK, T., MOUDRÁ, J., OHÁŇKOVÁ, L., NOVÁK, V., Základy strukturální a regionální politiky Evropské unie, EKON Jihlava 2006. WOKOUN, R., Strukturální fondy a obce, I. Vydání Praha 2006, ISBN 80-7357-138-2.

BOHÁČKOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M., Strukturální politika Evropské unie, vydání 1. Praha 2009, ISBN 978-80-74001-11-6. NEČADOVÁ, V. Veřejná správa. Jihlava: Studijní opora, Vysoká škola polytechnická, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. NEČADOVÁ,V.: Veřejné finance, Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2012, 327 str. ISBN 978-80-87035-69-6.

ROSEN, H. S.: Public finance, Irwin: Homewood, 1992. ISBN 0-256-08376-2. KRAJ VYSOČINA, Základy strukturální a regionální politiky Evropské unie, Jihlava 2006.

64

KRAJ VYSOČINA, Program rozvoje Kraje Vysočina, programová část – říjen 2014. KRAJ VYSOČINA, Swot analýza programu rozvoje Kraje Vysočina 2015 – 2020.

Internetové zdroje: (1) Evropská unie http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie#.C4.8Clenov.C3.A9 (2) Regionální politika EU http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/regional/index_cs.cfm (3) Zdroje financování fondů EU - (3) http://ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm (4) Rozpočet EU pro rok 2014 - http://www.presseurop.eu/cs/content/newsbrief/4312961-dohoda-o-rozpoctu-na-rok-2014 http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2014/cista-pozice-ceske-republikyvuci- rozpoc-16906 http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2262724/novy-rozpocet-eu-pro-2014-az-2020je-na- svete_preziti-ale-jiste-nema (5) Fondy Evropské unie - http://www.dotacni.info/operacni-programy-eu-pro-obdobi2014- 2020/ http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/d60c2a70-b70c-4944-a442d958e300ba43/PD-IROP-28-2-2014_final_CZE.pdf (6) Operační program ROP Jihovýchod - http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-Jihovychod Integrovaný operační program. [online]. Dostupné z www: http://www.strukturalnifondy.cz/iop Program rozvoje venkova. [online]. Dostupné z www:http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/program-rozvoje-venkova/1001615/ (7) Kraj Vysočina - http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 (8) Swot analýza - http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-kraje-vysocina2102.html

65

Seznam tabulek a obrázků: Tabulka č. 1: Statistika počtu nestátních neziskových organizací v roce 2013 ....................... 38

Tabulka č. 2: Co byste upřednostňovaly za případné investice v regionu? ................... 47 obrázek (dále jen obr.) č. 1: Vývoj příjmů a odvodů do rozpočtu EU v letech 2004 – 2013 ..................................... 23 obr. č. 2: Myslíte si, že modernizace regionálního letiště bude přínosem pro region? ................. 43 obr. č. 3: Bude modernizace přínosem pro Vás (osobní přínos, přínos pro obec)? ...................... 44 obr. č. 4: Bojíte se pro Vás zvýšeného náporu na životní prostředí (hluk, větší znečištění ovzduší a další možné vlivy) při dodržení stanovených hygienických norem?........................... 45 obr. č. 5: Souhlasíte s případnými nočními lety (noční klid od 22:00 do 6:00 hodin – nikde není tento čas daný zákonem, čili by zde musel být smluvně zajištěn) při dodržení hygienických norem? ..................................................................................................... 46 obr. č. 6: Jste pro zmodernizování regionálního letiště Jihlava – Henčov (ano / ne)? V případě, že ano, o jak velký projekt by podle Vás mělo jít? ............................................................ 48 obr. č. 7: Chybí Vám informace, větší informovanost ohledně projektu? .................................... 49 obr. č 8: Odkud jste se o projektu dozvěděli, odkud jste čerpali informace o chystaném projektu ohledně regionálního letiště Jihlava - Henčov? ............................................................. 50 obr. č. 9: Pohlaví respondentů tohoto dotazníkového výzkumu ................................................... 51 obr. č. 10: Dosažené vzdělání respondentů ..................................................................................... 51 obr. č. 11: Věkové rozhraní všech 100 dotazovaných .................................................................... 52 obr. č. 11 a 12 Mapa lokality regionálního letiště Henčov u Jihlavy a letecký pohled na letiště Jihlava Henčov – současný stav .................................................................................................................. 64

obr. č. 13 a 14 Navrhovaný rozvoj letiště Jihlava – Henčov, rozpracovaný technický výkres již se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou (runway) a logo kraje Vysočina a logo ROP Jihovýchod .. 65 66

Obrázek 11. Mapa lokality regionálního letiště Henčov u Jihlavy

Obrázek 12. Letecký pohled na letiště Jihlava – Henčov, současný stav

67

Obrázek 13. Navrhovaný rozvoj letiště Jihlava – Henčov, rozpracovaný technický výkres již se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou (runway).

Obrázek 14. Logo Kraje Vysočina a logo ROP Jihovýchod

68

Přílohy: Dotazník k výzkumu mínění místních obyvatel v okolí letiště k plánované modernizaci.

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku (viz příloha) ohledně plánované modernizace regionálního letiště v Henčově poblíž Jihlavy. Jedná se o projekt zpevnění a osvětlení vzletové a přistávací dráhy (věřím, že jste již slyšeli o tomto projektu). Dotazník je rozdělený na dvě části. První oddíl dotazů zjišťuje povědomí respondentů ohledně modernizace letiště, druhý oddíl zjišťuje informace o samotných respondentech. Jsem studentem na VŠPJ, obor cestovní ruch a dotazník je součástí mé bakalářské práce. Dotazník je anonymní, bude použitý pouze pro studijní účely. Zabývám se vyhodnocením případných pozitiv / negativ plánované modernizace místního letiště. Vybral jsem si právě Vás, kterých se tento projekt týká nejvíce, místních obyvatel (zároveň jste místní zastupitelé), kteří mají bydliště poblíž tohoto letiště. Jelikož si myslím, že jste nyní ještě nebyli dostatečně informováni o zamýšlených krocích, tak Vám zde dávám prostor se k tomuto tématu vyjádřit. Dozajisté chcete, aby i Váš hlas byl slyšet. Výsledky mohou být použity pro krajské a jihlavské zastupitele (tímto prosím i je, aby vyjádřily svůj názor v tomto šetření), kteří jako hlavní organizátoři a investoři o modernizaci rozhodují.

Děkuji za vyplnění a za spolupráci na aktuální věci našeho regionu Oddíl I. dotazy zjišťující povědomí respondentů o situaci na regionálním letišti a jejich názoru na danou problematiku

1.) Myslíte si, že modernizace regionálního letiště bude přínosem pro region? 2.) Bude modernizace, projekt přínosem pro Vás (osobní přínos, přínos pro obec)? 69

3.) Bojíte se pro Vás zvýšeného náporu na životní prostředí (hluk, prašnost a další možné vlivy) při dodržení stanovených hygienických norem? 4.) Souhlasíte s nočními lety (noční klid od 22:00 hodin) při dodržení hygienických norem? 5.) Je zapotřebí v regionu investovat do potřebnějších věcí, než je místní letiště? V případě, že ano, tak do jakých? 6.) Jste pro zmodernizování regionálního letiště Jihlava – Henčov (ano / ne)? V případě, že ano, o jak velký projekt by podle Vás mělo jít? -

pouze o zpevněnou dráhu?

-

o zpevněnou dráhu s osvětlením?

-

o větší projekt, zpevněnou dráhu s osvětlením a dalším zázemím pro mezinárodní provoz (budovy odbavení, nová řídící věž, případně další technické zázemí)?

7.) Chybí Vám informace, větší informovanost ohledně projektu? 8.) Odkud jste se o projektu dozvěděli, odkud čerpáte informace o chystaném projektu ohledně regionálního letiště Jihlava - Henčov?

Oddíl II. dotazy zjišťující informace o respondentech

Muž Žena Dosažené vzdělání -

Základní vzdělání

-

Střední vzdělání – střední vzdělání s výučním listem úplné střední vzdělání s maturitou

-

Vysokoškolské vzdělání

70

Věk respondentů 18 - 30; 30 - 40; 40 - 50; 50 - 60; 60 a více Chtěl bych Vás touto cestou požádat o co možná největší účast na tomto šetření, či dotazníkovému výzkumu. Čím větší počet lidí se zúčastní, tím samozřejmě větší bude mít dotazníkový výzkum vypovídající hodnotu. V případě jakýchkoliv dotazů, mě můžete kontaktovat. Ještě jednou děkuji za spolupráci. S přáním příjemného dne Milan Štefl VŠPJ / obor CR mail: [email protected]

71