VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch
Analýza předpokladů pro sportovní cestovní ruch v Libereckém kraji (diplomová práce)
Autor: Bc. Petra RYKROVÁ Vedoucí práce: Ing. Zdenka PETRŮ
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.
V Praze dne
…………
………………… podpis studenta
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Zdence Petrů za vedené této práce a cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat všem zástupcům turistických oblastí Libereckého kraje za ochotnou spolupráci a poskytnuté informace.
Obsah Seznam zkratek ....................................................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1
Cestovní ruch a sport ....................................................................................................................... 9 1.1
Vztah mezi cestovním ruchem a sportem................................................................................ 9
1.2
Vymezení a definice sportu ................................................................................................... 11
1.2.1 1.3
Cestovní ruch ........................................................................................................................ 14
1.3.1
Základní pojmy v cestovním ruchu ............................................................................... 15
1.3.2
Typologie cestovního ruchu .......................................................................................... 15
1.4
Formy sportovního cestovního ruchu ............................................................................ 18
1.4.2
Sportovní turista ............................................................................................................ 20
1.4.3
Typologie atraktivit pro sportovní cestovní ruch .......................................................... 21
1.4.4
Trendy cestovního ruchu ve vztahu ke sportovnímu CR .............................................. 23 Teoretická východiska pro tvorbu SWOT analýzy ............................................................... 25
Liberecký kraj ............................................................................................................................... 26 2.1
Obecná charakteristika Libereckého kraje ............................................................................ 26
2.2
Cestovní ruch Libereckého kraje........................................................................................... 28
2.2.1
Základní předpoklady pro rozvoj CR v Libereckém kraji............................................. 29
2.2.2
Ubytovací kapacity a hosté hromadných ubytovacích zařízení v Libereckém kraji ..... 30
2.2.1
Turistické oblasti ........................................................................................................... 32
2.2.2
Organizace cestovního ruchu v Libereckém kraji ......................................................... 35
2.2.3
Cíle a strategie v oblasti rozvoje CR a příklady realizovaných projektů ...................... 36
2.2.4
Poptávka a monitoring návštěvníků v Libereckém kraji ............................................... 40
2.2.5
Marketing a propagace sportovního CR v Libereckém kraji ........................................ 44
2.3 3
Definice sportovního cestovního ruchu................................................................................. 17
1.4.1
1.5 2
Klasifikační schéma sportu ........................................................................................... 13
Dotazování představitelů turistických oblastí Libereckého kraje ......................................... 46
Nabídka sportovního cestovního ruchu v Libereckém kraji.......................................................... 49 3.1 3.1.1
Atraktivity cykloturistiky ...................................................................................................... 49 Významné projekty v oblasti cykloturistiky ................................................................. 51
4
3.1.2
4
Cyklobusy, cyklovlaky .................................................................................................. 53
3.2
Atraktivity pěší turistiky........................................................................................................ 53
3.3
Atraktivity dálkového in-line bruslení .................................................................................. 55
3.4
Atraktivity sjezdového lyžování............................................................................................ 56
3.5
Atraktivity běžeckého lyžování ............................................................................................. 58
3.6
Atraktivity vodní turistiky ..................................................................................................... 59
3.7
Atraktivity golfové turistiky .................................................................................................. 61
3.8
Atraktivity pro venkovní horolezectví .................................................................................. 63
3.9
Atraktivity hipoturistiky ........................................................................................................ 63
3.10
Atraktivity adrenalinových sportů ......................................................................................... 65
3.11
Atraktivity pro aktivní rekreaci u vody ................................................................................. 66
3.12
Sportovní akce ....................................................................................................................... 67
3.12.1
Sportovní akce pro kvalifikované nebo pozvané........................................................... 68
3.12.2
Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 .................................................. 69
3.12.3
Sportovní akce pro veřejnost ......................................................................................... 70
SWOT analýza nabídky atraktivit sportovního cestovního ruchu v Libereckém kraji ................. 72 4.1
Vyhodnocení poznatků SWOT analýzy ................................................................................ 79
Závěr ..................................................................................................................................................... 83 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 85 Seznam obrázků .................................................................................................................................... 86 Seznam příloh........................................................................................................................................ 86 Zdroje .................................................................................................................................................... 87 Přílohy ................................................................................................................................................... 91
5
Seznam zkratek CR - cestovní ruch ČCCR - Česká centrála cestovního ruchu ČD – České dráhy ČR - Česká republika DE – Německo EU – Evropská unie FIS – Féderation Internationale de Ski (Mezinárodní lyžařská federace) HDP - hrubý domácí produkt HUZ – hromadné ubytovací zařízení CHKO - chráněná krajinná oblast IC – informační centrum MČR – mistrovství České republiky ME – mistrovství Evropy MS – mistrovství světa PL – Polsko SP – světový pohár SS – soukromý sektor TIC - turistické informační centrum VS – veřejný sektor
6
Úvod Sport je dnes pro mnoho lidí způsobem trávení volného času a stylem života. Lidé po celém světě se každoročně vydávají na cesty za svým koníčkem – za sportem. Již jim nestačí sportovat jen v místě bydliště, a proto se vydávají na nová místa, která mohou při této příležitosti poznat a využívat jejich sportovních nabídek. Sport se tak stává důležitým motivem cestovního ruchu. Sport a cestování jsou velmi úzce spojenými oblastmi života lidí. Obě odvětví mají také velký význam pro hospodářství států, regionů a měst. Diplomová práce se zabývá sportovním cestovním ruchem, konkrétně předpoklady Libereckého kraje pro tuto formu turistiky. K výběru tématu mě inspirovaly především mé zájmy – sport a cestování. Po absolvování vedlejší specializace na Vysoké škole ekonomické – Ekonomika sportu, jsem si uvědomila, jak moc je sport s cestovním ruchem spojen. Jelikož žiji v Libereckém kraji, vím, že nabízí mnoho sportovních příležitostí, od známých lyžařských středisek, téměř nekonečné sítě stezek pro pěší turistiku až po mezinárodní sportovní akce. V minulosti jsem zpracovala mnoho seminárních prací, které se věnovaly právě cestovnímu ruchu v Libereckém kraji. Liberecký kraj věnuje rozvoji cestovního ruchu velkou pozornost a považuje ho za významný zdroj hospodářského růstu. Je zpracován Program rozvoje cestovního ruchu a dokonce také samostatný Program rozvoje cyklodopravy. Přesto se podobné dokumenty zaměřují na cestovní ruch celkově. Z hlediska sportovního cestovního ruchu se zabývají pouze omezeně cyklistikou, lyžováním a pěší turistikou. Cílem této práce je analyzovat kompletní nabídku pro sportovní cestovní ruch a testovat hypotézu, že Liberecký kraj má dobré předpoklady pro to, aby mohl být považován za oblíbenou destinaci sportovního cestovního ruchu, která poskytuje kvalitní zázemí pro aktivní turistiku. Problém bude vyhodnocen pomocí analýzy slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT analýzou). První kapitola se věnuje teorii sportovního cestovního ruchu (nebo též sportovní turistiky). Protože se česká odborná literatura tomuto tématu věnovala zatím jen povrchně, tato práce čerpá z literatury cizojazyčné. Zahraniční autoři se sportovním cestovním ruchem zabývají již řadu let, téma zpracovali teoreticky a také provedli řadu praktických studií. S pomocí odborných zdrojů budou definovány a vysvětleny pojmy sport, cestovní ruch a nakonec sportovní cestovní ruch. Kapitola se dále zabývá vzájemným vztahem sportu a cestovního ruchu a identifikuje některé důležité trendy sportovní turistiky. Pro účely této práce byla vytvořena typologie atraktivit sportovního CR. 7
V druhé kapitole je již konkrétně věnována pozornost cestovnímu ruchu v Libereckém kraji. Nejprve je kraj stručně charakterizován z hlediska geografického, socioekonomického a také z hlediska základních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Podrobněji je rozebírána organizace cestovního ruchu v Libereckém kraji, cíle a strategie pro oblast cestovního ruchu plynoucí z Programu rozvoje cestovního ruchu v Libereckém kraji, poptávka po cestovním ruchu v kraji a také jeho propagace a marketing. Zajímavé informace byly zjištěny dotazováním představitelů jednotlivých turistických oblastí v kraji. Třetí kapitola se již věnuje analýze předpokladů pro sportovní cestovní ruch v Libereckém kraji. Jednotlivé části jsou rozděleny dle atraktivit pro různé druhy sportů včetně sportovních akcí. Jak se ukáže, nabídka sportovního CR je v Libereckém kraji velmi různorodá. V poslední kapitole jsou shrnuty poznatky této práce ve formě SWOT analýzy.
8
1 Cestovní ruch a sport První kapitola diplomové práce ve stručnosti popisuje úzký vztah mezi cestovním ruchem a sportem, definuje pojmy cestovní ruch a sport a následně také definuje a vysvětluje pojem sportovní cestovní ruch.
1.1
Vztah mezi cestovním ruchem a sportem
Ve vývoji sportu a cestovního ruchu lze spatřovat mnoho společných znaků a několik důležitých faktorů, které přispěly k tomu, že jsou dnes obě formy trávení volného času celosvětově rozšířená a oblíbená u všech vrstev populace. Zřejmě první spojení sportu a cestování se datuje až do dob antického Řecka, kde se pravděpodobně od roku 776 př.n.l. konaly známé olympijské hry. Postupem času nabyly takového významu, že se jich účastnilo a jezdily se na ně podívat desítky tisíc lidí z celého Řecka – sportovci, umělci, aristokraté, politici i obyčejní zemědělci. Uvádí se, že stadion v Olympii měl neuvěřitelnou kapacitu 40 000 míst. Hry se zpočátku konaly nepravidelně, až později začaly být vyhlašovány každý čtvrtý rok. Jak rostla obliba her a počet návštěvníků a sportovců, začaly se v Olympii stavět první hotely a ubytovny i další „turistická“ infrastruktura, jako byly například lázně. V dalších historických obdobích můžeme spojení sportu a cestování nalézt například v cestování středověkých rytířů na turnaje, cestováním mladých gentlemanů za vzděláním do zahraničí (včetně sportovního) v období renesance či v cestách spojených s novodobými olympijskými hrami. Možnost prakticky neomezeného cestování umožnila například vznik jedné z nejpopulárnějších soutěží v Severní Americe – Major League Baseball. Zavedení železniční dopravy umožnilo týmům z různých částí USA, aby mezi sebou mohly zápasit. Od konce 19. století se již můžeme setkat s prvními doloženými organizovanými cestami za sportem. V 80. letech 19. století Sir Henry Lunn zorganizoval pro své přátele lyžařskou dovolenou ve švýcarském Chamonix. Roku 1920 byl uskutečněn pravděpodobně první zájezd pro sportovní fanoušky. Cestu z New Yorku do Chicaga na zápas v boxu připravil Thomas Cook. 1 Zásadními faktory, které měly vliv na jejich masové rozšíření, jsou nárůst volného disponibilního času a ekonomické úrovně domácností. Oproti předminulému století klesla o několik hodin pracovní doba, bylo zavedeno období dovolených a především se zvýšily 1
s využitím STANDEVEN, Joy, DE KNOP, Paul. Sport Tourism. Champaign. 1998. str. 14-28; SÁBL, Václav. Od Atén k Tokiu: Příběhy z olympijských her. Praha. 1964. str. 5
9
relativní platy a mzdy. Základní potřeby byly rychle uspokojeny a zbytek disponibilního důchodu mohly domácnosti použít ve svém volném čase. Cestování a provozování sportů náročných na vybavení (a tím i finance) tak přestalo být pouze pro nejbohatší a stalo se dostupnějším i širším řadám populace. Dalším významným faktorem byly technologické inovace a zavedení nových dopravních prostředků do průmyslu a poté také do každodenního života a cestování. S rozvojem nejprve vlakové, automobilové a nakonec letadlové dopravy se turistům i sportovcům usnadnilo cestování na velké vzdálenosti. Na počátku minulého století bylo pro účastníky olympijských her velmi zdlouhavé a namáhavé a často také finančně náročné dostat se do dějiště her. Například na první novodobé olympijské hry v Aténách v roce 1896 se přihlásilo několik ruských sportovců, ale jejich cesta z Ruska bohužel skončila již v tehdejší Konstantinopoli (dnes Istanbul), jelikož jim nezbyly peníze na další přepravu.2 Podobná situace se opakovala i na olympijských hrách v USA ve městě St. Louis v roce 1904. Spojené státy slíbily, že pro zámořské sportovce vypraví speciální lodě, které je zdarma dopraví do dějiště her, nicméně tento slib nakonec nedodržely. Časově i finančně náročná cesta na americký kontinent tak zapříčinila, že se na třetí olympijské hry dostal jen zlomek evropských sportovců.3 Dnes je taková cesta otázkou několika hodin. Letecká doprava také přispěla k tomu, že je uskutečňováno stále více mezinárodních či mezikontinentálních cest. V roce 1980 pouze 20 % turistů cestovalo za hranice svého regionu či státu a celých 80 % zůstalo v rámci regionu. Již v roce 1987 se počet mezinárodních cest téměř zdvojnásobil.4 V dnešní době překračuje hranice svého státu přibližně 50 % turistů.5 Důležitým momentem v rozvoji cestovního ruchu je možnost specializace cestovních kanceláří na určitý produkt (například na sport) a tím ho dělají přístupnějším pro stále více lidí. V nabídkách touroperátorů lze najít stále větší množství zájezdů se sportovní tematikou. Jako příklad lze uvést cestovní kancelář Trip, která pořádá zájezd „Alpami po rovině na bruslích“. Jedná se o dvoudenní akci s jízdou na in-line bruslích v rakouských Alpách.6 Na trhu ale nejsou jen produkty pro aktivní sportovce, ale také pro pasivní, tedy pro diváky. Cestovní kancelář Slan tour již tradičně pořádá zájezdy na olympijské hry. V ceně většiny cest je doprava, ubytování, stravování a samozřejmě také vstupenky na jednotlivé soutěže.7
2
SÁBL, Václav. Od Atén k Tokiu: Příběhy z olympijských her. Praha. 1964. str. 10 SÁBL, Václav. Od Atén k Tokiu: Příběhy z olympijských her. Praha. 1964. str. 24 4 STANDEVEN, Joy, DE KNOP, Paul. Sport Tourism. Champaign. 1998. str. 29 - 32 5 European Commision. Flash Eurobarometer 281: Europeans and Tourism. srpen 2009. str. 8 6 CK Trip. Alpami po rovině na bruslích. [online]. [cit. 2010-9-9] 7 Slan tour. Zájezdy na ZOH 2010: Olympijské hity 1: podrobnosti. [online]. 3
10
K rozmachu cestování a sportování také jistě přispěla politická stabilita většiny států světa, která byla nastolena po druhé světové válce. Cestování se stalo bezpečnějším a sport se díky bojům za rovnoprávnost žen a mužů a dalších znevýhodněných skupin obyvatel (například angloameričtí občané ve Spojených státech) stal přístupnějším pro stále více účastníků.8 Posledním, ale neméně důležitým, faktorem rozvoje cestovního ruchu a sportu byla změna postojů a názorů ve společnosti (především západoevropské a severoamerické). Cestování se stalo důležitou součástí života a často také ukazatelem životní úrovně. Sport a sportovní hodnoty začaly mít v sociálním životě jedinců a celé společnosti stále větší roli. Sport se stal (a stále se stává) pro mnoho lidí stylem života. Důležitým momentem je změna názoru na to, co sport lidem přináší – dříve se zdůrazňoval hlavně blahodárný vliv sportu na zdraví člověka, dnes je sport pro velkou část populace způsobem trávení volného času a relaxací.9 Dalším společným znakem obou odvětví je to, že to jsou volnočasové aktivity a jsou tedy závislé na tom, v jakém stavu se nachází daná ekonomika. Pokud hospodářství prosperuje, domácnosti si mohou dovolit vyšší výdaje na své volnočasové aktivity. Naopak, pokud se ekonomika nachází v recesi, dříve nebo později se to promítne i na výdajích domácností. Vztah mezi sportem a cestovním ruchem je stále bližší a obě oblasti jsou od sebe již téměř neoddělitelné a dá se i říci, že jsou na sobě závislé. Sport je jedním z důležitých motivů cestovního ruchu a může se stát, při vytvoření vhodného produktu, hlavní atraktivitou v regionu a zajistit tak velké množství návštěvníků. Na druhé straně, možnost téměř neomezeného cestování a pobytu mimo bydliště je důležitým předpokladem pro rozvoj sportu. Pro profesionální sportovce je dnes prakticky nemožné vykonávat svou profesi a budovat kariéru bez využívání služeb cestovního ruchu (hlavně dopravy, ubytování a stravování). Těmto sportovcům jejich cestu a pobyt většinou zajišťují jejich manažeři. Amatérští sportovci a sportovní týmy často využívají k organizaci cesty na soutěž nebo na soustředění služby cestovní kanceláře.
1.2
Vymezení a definice sportu
Podobně jako cestovní ruch, je také sport a tělesná kultura obecně v dnešní době společenským fenoménem. Každý den se sportování věnují milióny lidí na světě. Dle 8 9
STANDEVEN, Joy, DE KNOP, Paul: Sport Tourism. Champaign. 1998. str. 32-33 STANDEVEN, Joy, DE KNOP, Paul. Sport Tourism. Champaign. 1998. str. 33-34
11
průzkumu, který provedla Evropská komise v roce 2009, provozuje nějakou formu fyzického cvičení minimálně jednou týdně 65 % občanů Evropské unie (přičemž nejvíce sportují občané Švédska, Finska a Dánska). Ze stejného šetření vyplývá, že více sportují muži než ženy. Důležitým poznatkem je také to, že ve věkové skupině nad 70 let pravidelně provozuje sport celých 22 % dotázaných. Hlavním důvodem, proč lidé sportují, je jejich zdraví. Dalšími motivy jsou zlepšení fyzické kondice, relaxace a zábava a vylepšení postavy.10 Z podobného průzkumu, který se zabýval pouze českou populací a který provedla Univerzita Karlova v Praze, vyplývá, že pravidelně provozuje pohybovou aktivitu 50 % Čechů, z toho se asi jedna pětina věnuje sportu výkonnostnímu (zájmová soutěžní činnost ve sportovních klubech11). Přibližně 24,5 % mužů se věnuje pohybovým činnostem s frekvencí mírného až maximálního zatížení (tzn. aktivita je provozována více než 11x za měsíc). U žen je tato hodnota poněkud nižší a činí 21,6 %. Nejvíce oblíbenými činnostmi u české populace jsou chůze, fotbal (především mezi muži), cyklistika, sjezdové lyžování a plavání, aerobik.12 Je tedy patrné, že sport hraje u většiny populace významnou roli a dá se říci, že je pro ni i stylem života. Fakt, že je poptávka po sportu takto vysoká tedy mohou využít poskytovatelé sportovních služeb a své služby rozšiřovat a zkvalitňovat a soustředit se nejenom na obyvatele regionu, ale také na turisty, kteří do místa přijedou za účelem trávení aktivní dovolené. Sport se ale nedotýká jen samotných jedinců, kteří se sportu účastní (aktivně i pasivně, amatérsky i profesionálně), ale také podnikatelů a organizací, kteří produkují sportovní statky. Škála těchto statků je velmi široká. Jedná se o výrobu sportovního oblečení, organizaci sportovních akcí, výstavbu a provoz sportovních zařízení, doprava diváků a samotných sportovců, sportovní televizní přenosy, sportovní marketing, zájezdy se sportovní tematikou a další. Sport se tak stává důležitou součástí národních ekonomik. Má významné hospodářské dopady na regiony ve formě měřitelných výstupů (např. HDP, zvýšení návštěvnosti v období konání sportovní akce), ale také neměřitelných externalit (např. vliv na image regionu). Podle Organizace spojených národů se sport podílí až na 3 % ekonomické aktivity ve světě. Evropská komise odhaduje 1 % podíl ekonomických činností ve sportu na hospodářství Evropské unie.13 10
European Commision: Special Eurobarometer 334/wave 72.3 – TNS Opinion and Social, Sport and Physical Activity. [online]. str. 8 11 DOVADIL, Josef. O společenském významu sportu. [online]. Český olympijský výbor. 2009.[cit. 2010-09-17] 12 JANSA, Petr a kol. Sport a pohybové aktivity v životě české populace. Praha: Univerzita Karlova v Praze. 2005. str. 73 13 JEDLIČKA, Jan: Vrcholový sport a regulace EU [online]. červenec 2006. str. 3
12
Sport je v odborné literatuře považován za jeden ze subsystémů zastřešujícího pojmu tělesná kultura. Ta je definována jako: „Sociokulturní systém, který jako výsledek hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických potřeb člověka v oblasti fyzického, a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace. Je součástí kultury a kulturního dědictví národa.“14 Další částí tohoto systému je tělesná výchova (která je charakterizována jako pohybová aktivita, která vede k rozvoji a udržování fyzické zdatnosti, uskutečňována v rámci pedagogického procesu, tedy většinou školní tělesné výchovy) a pohybová rekreace (aktivní odpočinek k regeneraci sil, využití volného času a zábavě).15 Sport je v rámci systému tělesné kultury vymezen takto: „Rekreační fyzická aktivita tvořící složku volného času a životního stylu ve vrcholové podobě, prováděná i jako profese. Plní funkce zdravotní i relaxační, zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnosti ke skupině.“16 Tato charakteristika poměrně dobře vystihuje odvětví sportu. O definování toho, co sport je, se snažilo mnoho českých i zahraničních autorů. Dodnes ale zřejmě nebyla vytvořena celosvětově uznávaná definice, která by postihovala všechny aspekty tak rozsáhlého odvětví jako je právě sport. Jelikož tato práce pojednává o spojení sportu a cestovního ruchu, nebude se zabývat subsystémem tělesné výchovy, neboť ta je omezena pouze na určitou část místního obyvatelstva a turisté přijíždějící do regionu mají velmi omezenou či žádnou možnost využívat její nabídku a infrastrukturu. Pozornost tedy bude věnována spíše pohybové rekreaci a sportu jako motivů cestovního ruchu. 1.2.1 Klasifikační schéma sportu Klasifikační schéma sportu podle Novotného17 rozděluje jednotlivce do několika skupin dle způsobu jejich účasti na sportu. 1) aktivní účastníci – participanti (provádějí pohybovou aktivitu) A) institucionalizovaní (sportují pod zastřešující organizací) a) školní (tělesná výchova slouží rozvoji osobnosti, účastní se soutěží) b) organizovaní (jsou členy sportovního klubu či spolku) ba) účastní se soutěží (profesionálních nebo amatérských) 14
HOBZA, Vladimír; REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. 2006. str. 9 HOBZA, Vladimír; REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. 2006. str. 9 16 HOBZA, Vladimír; REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. 2006. str. 9 17 NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. Praha: ISV nakladatelství. 2000. str. 16 15
13
bb) sportem k rozvoji osobnosti (např. sportovní kroužky pro děti) B) neinstitucionalizovaní a) skupiny b) jednotlivci 2) pasivní účastníci – diváci a sázkaři A) skupiny a) institucionalizovaní (například členové fanklubu týmu Bohemians 1905) b) vnitřní přesvědčení (fanoušci, kteří svou podporu klubu nedávají najevo oficiálním členstvím ve fanklubu, klubovými znaky či barvami na oblečení) B) jednotlivci a) přímá účast (diváci na stadionu) b) účast na dálku (diváci u televize)
1.3
Cestovní ruch
Cestovní ruch je již po několik desetiletí významnou součástí životů jednotlivců, regionů a celých států. Cestovní ruch je charakterizován jako činnost, kdy dojde k dočasné změně bydliště z mnoha důvodů, ale převážně za účelem trávení volného času a tato činnost by měla mít nevýdělečný charakter (přesněji - osoba by neměla být odměňována ze zdrojů navštíveného místa18). To znamená, že z definice cestovního ruchu jsou vyjmuty pravidelné cesty za prací (dojíždění), když se pracovník dočasně za prací přestěhuje, dlouhodobé migrace, cesty diplomatů a konzulárních pracovníků do země jejich pracovního určení a dále sem nepatří také cesty armádních sil.19 Světová organizace cestovního ruchu vytvořila (především pro účely statistických šetření) následující definici: Cestovním ruchem se rozumí aktivity osob cestujících do a pobývajících v místech mimo jejich obvyklé prostředí na dobu kratší než je jeden rok (ucelený) s motivem trávení jejich volného času, obchodu a z dalších důvodů.20
18
Czech Tourism. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. [cit. 2010-10-03] s využitím INDROVÁ, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2009, str. 10-13; United Nations, World Tourism Organization. Recommendations on Tourism statistics. [online]. 1994. [cit. 2010-10-03 ]. str. 11 20 World Tourism Organization: Collecttion of tourism expenditure statistics. [online].1995.[cit. 8.9.2010].str. 10 19
14
1.3.1 Základní pojmy v cestovním ruchu21
• domácí cestovní ruch – účastníci nepřekročí hranice svého státu • zahraniční cestovní ruch – účastníci překročí hranice svého státu. Rozlišuje se výjezdový cestovní ruch (jedná se o výjezdy občanů dané země za její hranice) a příjezdový cestovní ruch (jedná se o příjezd občanů jiného státu do dané země)
• návštěvník – osoba, která cestuje mimo místo svého trvalého bydliště (v rámci státu nebo do zahraničí) na dobu kratší než jeden rok a účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti
• turista - osoba, která cestuje mimo místo svého trvalého bydliště (v rámci státu nebo do zahraničí), kde minimálně jednou přenocuje a doba pobytu není delší než jeden rok a účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti
• výletník - osoba, která cestuje mimo místo svého trvalého bydliště (v rámci státu nebo do zahraničí) a doba pobytu nepřekročí 24 hodin, nedojde zde k přenocování a účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti
• destinace cestovního ruchu - destinace cestovního ruchu představuje fyzický prostor, do kterého přijíždějí návštěvníci a alespoň jednou zde přenocují. Destinaci tvoří nejenom atraktivity cestovního ruchu, ale také místní poskytovatelé služeb a, pokud je vytvořen, také místní destinační management. Destinace mohou být různě velké - od území celých států, přes turistické regiony a oblasti až po jednotlivá města. 1.3.2 Typologie cestovního ruchu22 Cestovní ruch je velmi rozmanité odvětví a nejenom pro potřeby statistických šetření je důležité rozčlenit tento obor dle různých kritérií do menších celků. Pro účely této práce následuje typologie z hlediska motivu účasti na cestovním ruchu. Toto kritérium rozděluje cesty dle toho, co je primárním účelem cesty jednotlivých účastníků. Z tohoto pohledu se dá vyčlenit přibližně jedenáct skupin cestovního ruchu. Je ovšem nutné upozornit na to, že v reálných případech se většinou tyto typy prolínají.
21
kapitola dle INDROVÁ, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2009, str. 14 22 celá kapitola s využitím INDROVÁ, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (základy), Vysoká škola ekonomická, 2009, str. 17-22
15
› kulturní poznávací cestovní ruch – jedná se o poznávání historie, architektury, umění, zvyků i způsobu života různých společenství › rekreační cestovní ruch – s cílem odpočinku, načerpání nových fyzických i psychických sil, volný čas se může trávit aktivně i pasivně › cestovní ruch s náboženskou tematikou – cílem cesty je návštěva poutního místa či církevní památky nebo události › cestovní ruch se vzdělávacími motivy – hlavním cílem cesty je účast na vzdělávacím procesu (například pobyt s výukou cizího jazyka) › cestovní ruch se společenskými motivy – zde jde především o navázání či udržování společenských styků například v rámci rodiny › zdravotně orientovaný cestovní ruch – jsou to cesty, jejichž cílem je zdravotní prevence, rehabilitace i léčba nemocí, nejtypičtějším příkladem jsou lázeňské pobyty › sportovně orientovaný cestovní ruch – učební skripta Vysoké školy ekonomické tento typ cestovního ruchu charakterizují jako: „pobyty se sportovní náplní, zaměřené především na udržování a posilování zdraví a prohlubování morálních a volních vlastností člověka. V praxi nabývá zcela konkrétních forem dle druhů sportu, např. vysokohorská turistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika a další. … V praxi sem bývá zařazováno i tzv. sportovní diváctví, čili pasivní účast na různých sportovních akcích, pokud se jedná o jejich návštěvu mimo místo bydliště účastníků.“23 Jak uvidíme v dalším textu, sportovně orientovaný CR může zahrnovat mnohem širší spektrum cest se sportovním motivem. › cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí – zde se jedná o bližší poznání a pozorování fauny a flóry, do tohoto typu cestovního ruchu se řadí i ekoturistika (tzn. turistika, která se snaží o co nejmenší negativní zásah do životního prostředí) › cestovní ruch s dobrodružnými motivy – cesty a aktivity turistů jsou spojeny s určitým druhem nebezpečí a adrenalinovými zážitky › cestovní ruch s profesními motivy – je většinou provozován v pracovním čase, konkrétně se jedná o obchodní cestovní ruch (služební cesty, obchodní jednání, setkání řídících pracovníků apod.), kongresový cestovní ruch (účast na kongresech, konferencích, seminářích a workshopech), cestovní ruch veletrh a výstav, incentivní 23
INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: základy, Vysoká škola ekonomická, 2009, str. 20
16
cestovní ruch (cesty pro zaměstnance s cílem zvýšit pracovní výkon nebo jako odměna za dobře vykonanou práci) › cestovní ruch specificky orientovaný – další typy cestovního ruchu jako je například cestování za nákupy
1.4
Definice sportovního cestovního ruchu
V předchozích kapitolách byly uvedeny definice sportu a cestovního ruchu a bylo nastíněno provázání těchto dvou hospodářských odvětví. Nyní již můžeme přistoupit k definici sportovního cestovního ruchu. Jeho definování se česká literatura zřejmě ještě nevěnovala (pokud ano, tak pouze povrchně a nezahrnovala všechny možné varianty cestování za sportem). O poznání dále jsou ve zkoumání sportovního CR zahraniční autoři (evropští i američtí). Následující definice proto vycházejí z literatury zahraniční. Tématem sportu a cestovního ruchu se začali odborníci zabývat zhruba v 70. letech dvacátého století. Motivem sportovně orientované turistiky bylo nejprve pouze zdraví člověka. Až později se sem začaly zařazovat také cesty za účelem aktivního trávení volného času. Tyto definice vůbec nebraly v úvahu pasivní sportovce, tedy diváky. S tím, jak rostlo množství prací, které se zabývaly tématem sportu a cestování, rostlo také množství různých pohledů na problém, jak tuto oblast vymezit, definovat a zda by vůbec měla být zkoumána samostatně. Otázkou většinou bylo to, jestli každá cesta či pobyt se vztahem ke sportu, by měla být označena jako sportovní cestovní ruch. Někteří autoři vymezovali sportovní turismus velmi úzce a například sem vůbec nezahrnovali dobrodružné expedice a adrenalinové cestování. Naproti tomu pro jiné autory představoval sportovní CR velmi širokou škálu aktivit spojených se sportem – tedy cesty aktivních i pasivních sportovců, sportovních funkcionářů, novinářů či návštěvy sportovních muzeí.24 Tento krátký přehled vypovídá o tom, že dodnes zřejmě nebyla vytvořena jasná a vše obsahující definice sportovního cestovního ruchu. Jasné je pouze to, že mezi autory neexistuje ve vymezení tohoto pojmu shoda. Německý profesor Jürgen Schwark, který se již velmi dlouho tématem sportovního cestovního ruchu zabývá, ve své knize Grundlagen zum Sporttourismus navrhuje, že by měl být vytvořen klasifikační systém, který by umožnil přesné vymezení sportovního CR. Například pomocí stanovení limitů fyzické náročnosti či intenzity provádění fyzických cvičení v rámci dovolené. To by pomohlo nejen při statistických
24
SCHWARK, Jürgen. Grundlagen zum Sporttourismus. Münster: Waxmann Verlag GmBH. 2006. str.13-37
17
šetřeních v rámci cestovního ruchu, ruc ale také například íklad marketingovým aktivitám podnikatelů podnikatel v rámci segmentace poptávky a vytvoření cílových skupin.25 Tato práce uvede definici sportovního cestovního ruchu, ruchu, kterou vytvořili vytvo dva uznávaní a často citovaní autoři,, kteří kteř se již dlouhá léta věnují výzkumu v oblasti sportovního CR
-
Joy Standevenová a Paul de Knop, PhD. Dále následuje rozdělení lení forem sportovního CR vycházející právě z jejich definice. Sportovním ruchem se rozumí: všechny formy zapojení se do aktivní i pasivní sportovní činnosti,, organizovaně organizovan i neorganizovaně, z
nekomerč nekomerčních i komerčních
(obchodních) důvodů,, kvůli kvůli kterým jedinec cestuje mimo místo svého bydliště bydlišt a výkonu práce.26 Je patrné, že tato ato definice je velmi široká a zahrnuje nejrůznější nejr nejrůzn možné aktivity spojené s cestováním ním a sportem. Takovéto aktivity jsou v literatuře, tisku nebo rozvojových dokumentech také různěě označovány. ozna Můžeme se setkat s označením ením sportovní CR, sportovní turistika, aktivní turistika, aktivní rekreace apod. Tyto termíny budou používány i v této práci. 1.4.1 Formy sportovního cestovního ruchu Definici sportovního CR v pojetí Standevenové a de Knopa doplňuje dopl následující schéma forem sportovního cestovního ruchu. Pro lepší přehlednost ehlednost je schéma uvedeno nejprve v grafické podobě. podobě V dalším textu následuje vysvětlení tlení a vlastní interpretace jednotlivých forem sportovního ovního CR a uvedení konkrétních příkladů. Obrázek 1:: Formy sportovního cestovního ruchu
zdroj dat: STANDEVEN, Joy, DE KNOP, Paul: Sport tourism. První vydání. Champaign: Human Hu Kinetics. 1998. str. 13, vlastní zpracování, 25 26
SCHWARK, Jürgen. Grundlagen lagen zum Sporttourismus. Münster: nster: Waxmann Verlag GmBH. 2006. str. 40 STANDEVEN, Joy, DE KNOP, KNOP Paul: Sport tourism.. První vydání. Champaign: Human Kinetics. 1998. str. 12
18
1) Sportovní cestovní ruch s profesními motivy – jedná se o cestovní ruch, který se odehrává v pracovním čase účastníků a) pasivní sportovní CR - motivem účasti na CR je sport, přičemž účastník neprovozuje fyzickou aktivitu, například sportovní funkcionář cestující na mezinárodní konferenci (zasedání Mezinárodního olympijského výboru); cesta rozhodčí z České republiky na Mistrovství Evropy v krasobruslení b) aktivní sportovní CR (profesionální sport) - motivem účasti na CR je sport, přičemž účastník provozuje fyzickou aktivitu a tato aktivita je zpravidla zdrojem jeho finančních příjmů, takovou formu CR provozují profesionální (či výkonnostní) sportovci, například cesta české hokejové reprezentace na Mistrovství světa v ledním hokeji 2) Sportovní cestovní ruch provozovaný ve volném čase účastníků a) pasivní sportovní CR aa) cestování za sport. akcí (v anglickém originálu connoisseur) - motivem účastníka CR je zhlédnutí konkrétní sportovní akce nebo také návštěva sportovního muzea či výstavy (jedná se o osoby, které se o sport zajímají, jsou znalci sportu) například organizovaný zájezd cestovní kanceláře Slan tour na Zimní olympijské hry; cesty dobrovolníků, kteří pomáhají při organizaci olympijských her ab) návštěva sport. akce je vedlejší činností (v anglickém originálu casual observer) - v tomto případě účastník CR nejprve vycestuje a v průběhu jeho pobytu navštíví sport. akci, která se v dané destinaci koná, například turista tráví poznávací dovolenou na Malé Skále a přitom se jde podívat na automobilový závod Rally Bohemia, jehož jedna etapa projíždí právě v blízkosti Malé Skály b) aktivní sportovní CR (rekreační sport) ba) příležitostné sportovní aktivity - jedná se o dovolenou, kdy je provádění sportovních aktivit vedlejší - organizované - například účast v amatérském turnaji v plážovém volejbale během dovolené na chalupě u Lipna; hromadný cyklistický výlet pořádaný hotelem pro jeho hosty - individuální - například procházka s trekkingovými holemi při pobytu v lázních, kterou pacient podnikne sám od sebe
19
bb) aktivní sportovní dovolená - jedná se o dovolenou, jejímž hlavním cílem je sportování - dovolená zaměřená na jeden druh sportu - například sjíždění řeky Vltavy během prodlouženého víkendu - dovolená zaměřená na více druhů sportu - například výcvikový kurz sjezdového i běžeckého lyžování spojený s hraním volejbalu v rámci studia na VŠE Jak je z tohoto schématu patrné, někteří autoři považují za sportovní CR široké množství aktivit. Součástí sportovního CR jsou turisté, jejichž hlavním motivem k cestování je sportování, ale i turisté, jež se sportu na dovolené věnují sporadicky. Nicméně i takoví turisté využívají sportovní infrastrukturu, kterou daná destinace nabízí. Poskytovatelům sportovních služeb je jedno, zda přicházející turisté sportují pravidelně či ne a zda je sport hlavním motivem jejich dovolené. Všichni to jsou důležití zákazníci. Pravidelně sportující mohou sice požadovat lepší kvalitu, ale v zásadě obě skupiny chtějí službu stejnou. Z hlediska nabídky a poptávky po službách sportovního CR (provozovaného ve volném čase) tedy zřejmě nemá smysl v praxi rozlišovat o jakou formu aktivního či pasivního sportovního CR se jedná. Opodstatněné je odlišovat pouze první dvě skupiny v hierarchii sportovního CR - tedy sportovní cestovní ruch s profesními motivy a sportovní cestovní ruch provozovaný ve volném čase účastníků. Jedná se totiž o dva rozdílné segmenty poptávky, které mají odlišné potřeby. Profesionální sportovci potřebují velmi kvalitní sportovní zařízení a často ho chtějí nebo i musejí využívat s vyloučením veřejnosti, tedy ostatních volnočasových sportovců. Příkladem mohou být tratě pro sjezdové lyžování, kde se koná závod nebo trénink. Některá sportovní zařízení jsou využívána pouze profesionálními sportovci, protože jiné využití není možné z bezpečnostních důvodů nebo z nezájmu ostatních aktivních sportovců. Jedná se například o skokanské můstky nebo autodromy. 1.4.2 Sportovní turista Definici můžeme vytvořit z definicí sportovce a turisty. Sportovní turista tedy může být definován takto: osoba, která cestuje mimo místo svého trvalého bydliště (v rámci státu nebo do zahraničí), kde minimálně jednou přenocuje a doba pobytu není delší než jeden rok a účelem cesty je buď provozování jakékoli formy fyzické aktivity, ať už organizované nebo neorganizované, která má za cíl zlepšení fyzického i psychického zdraví, utváření sociálních vztahů a dosahování výsledků v soutěžích na všech úrovních, nebo pasivní účast na sportu.
20
1.4.3 Typologie atraktivit pro sportovní cestovní ruch Turistická atraktivita je základním předpokladem pro to, aby turisté a návštěvníci do daného místa vůbec přijeli. Atraktivita sportovního cestovního ruchu by se dala charakterizovat jako sportovní zajímavost určená pro provozování aktivní nebo pasivní sportovní turistiky, která do destinace přitahuje účastníky CR. Dle názoru autorky se proto nejedná o sportovní zařízení komunálního charakteru (mohou být provozovány soukromým i veřejným sektorem), jako například sportovní haly, které jsou součástí škol, městské plavecké bazény, městská fotbalová a jiná hřiště, fitnesscentra apod., jež jsou zpravidla primárně určena pro místní obyvatele (a také jsou jimi skutečně využívána). Nejsou to atraktivity, kvůli kterým do místa turisté jezdí. Existuje několik různých hledisek, dle kterých bychom mohli atraktivity sportovního CR klasifikovat. Zde jsou uvedena některá z nich: ›
Kritérium sezónnosti – podle toho, v jakém ročním období mohou být tyto atraktivity navštěvovány, je můžeme dělit na letní (řeky a potoky pro vodní turistiku), zimní (lyžařské běžecké stopy) a celoroční (stezky pro pěší turistiku, krytá sportovní zařízení). Toto kritérium má samozřejmě smysl pouze při klasickém střídání ročních období jako například v České republice.
›
Kritérium druhu sportu – ve světě je dnes rozeznáváno na tisíc druhů sportů, které jsou rozřazeny do několika skupin (alpské lyžování, klasické lyžování, cyklistika, bojové sporty, jezdecké sporty, atletika, střelecké sporty, kanoistika a další). Samozřejmě, jen některé z nich mohou být považovány (v závislosti na jejich popularitě) za atraktivitu sportovního CR, za kterou turisté do destinace přijíždějí. Důležité je geografické hledisko spojené s popularitou daného sportu, které tvoří rozdíly mezi jednotlivými destinacemi a jejich nabídkou atraktivit sport. CR. Pro vysvětlení je uveden příklad: v USA se jezdí každoročně podívat miliony diváků na zápasy v největší baseballové lize MLB (Major League Baseball). V České republice je tento sport minoritní a, spíše jen náhodou, se na něj přijde podívat maximálně několik stovek diváků. Takové zápasy nemohou být v ČR považovány za atraktivitu sportovního CR. Toto členění také bude použito v dalším textu při analýze nabídky sportovního CR v Libereckém kraji. •
Atraktivity cyklistických sportů - jedná se o infrastrukturu pro cykloturistiku, to znamená značené cyklostezky a jejich doprovodnou infrastrukturu, cyklobusy a půjčovny kol.
21
•
Atraktivity lyžařských sportů - tato skupina se dále dělí na atraktivity běžeckého lyžování, tzn. upravené běžecké trasy, půjčovny lyží a atraktivity sjezdového lyžování, tzn. lyžařské areály, skibusy, půjčovny a servisy, popřípadě lyžařské školy.
•
Atraktivity ostatních zimních sportů - zde se může jednat o zařízení pro konání sportovních akcí (například o zimní stadiony, skokanské můstky), pro bruslení a další.
•
Atraktivity pěší turistiky - jedná se o značené turistické stezky a jejich doprovodnou infrastrukturu.
•
Atraktivity vodní turistiky - řeky a potoky, které jsou sjízdné, a jejich doprovodná infrastruktura.
•
Atraktivity aktivní rekreace u vody - jezera či rybníky umožňující trávení volného času v jejich bezprostřední blízkosti a nabízející kromě plavání také jiné sporty, aquaparky, bazény, koupaliště.
•
Atraktivity venkovního horolezectví - lezecké oblasti ve volné přírodě, kde je dovoleno provozovat lezecký sport.
•
Atraktivity adrenalinových sportů - místa, kde je možné provozovat například paragliding, jízdu na čtyřkolkách, lanová centra apod.
•
Atraktivity golfové turistiky - golfová hřiště a areály a jejich doprovodná infrastruktura.
•
Atraktivity hipoturistiky – jedná se o infrastrukturu pro jízdu na koních, zejména jsou zde myšleny vyjížďky na koních do přírody plnící funkci rekreační, sportovní i technickou. Spadají sem značené trasy a jezdecké stanice.
•
Atraktivity ostatních sportů – například místa, kde je možná jízda na in-line bruslích nebo kolečkových lyžích.
•
Sportovní akce volně přístupné - sportovní akce, kterých se kromě pasivních diváků může zúčastnit široká veřejnost a nemusí pro to splňovat žádné předpoklady například Jizerská padesátka, Nova Author Cup.
•
Sportovní akce na základě kvalifikace nebo výběru - sportovní akce, na nichž je aktivní účast podmíněna předchozí kvalifikací nebo osobní pozvánkou - například mistrovství světa v klasickém lyžování, zápasy v ledním hokeji. Široká veřejnost se jich může zúčastnit jen pasivně jako diváci (popřípadě ještě jako dobrovolníci). 22
•
Sportovní muzea a sportovní zařízení – jedná se o muzea či výstavy specializující se na sport nebo prohlídky sportovních zařízení (arény, stadiony).
›
Kritérium místa provozování aktivity - dle tohoto kritéria můžeme atraktivity rozdělit na venkovní (používá se také označení outdoor; například cyklostezky) a vnitřní (indoor; například aquaparky, sportovní akce v arénách a na stadionech).
›
Kritérium způsobu využití atraktivity - toto kritérium vychází z dělení sportovního CR na pasivní a aktivní. Podle něj můžeme rozdělit atraktivity pasivního sportovního CR (například stadiony a arény, dle definice sportovního CR od Standevenové a Knopa také muzea se sportovní tematikou) a atraktivity aktivního sportovního CR (například lyžařské areály, golfová hřiště). 1.4.4 Trendy cestovního ruchu ve vztahu ke sportovnímu CR V oblasti budoucího vývoje cestovního ruchu lze identifikovat několik trendů, které
předpovídají stále větší účast turistů právě na sportovním cestovním ruchu. Lze tak předpokládat, že tato oblast CR bude mít v budoucnosti vysoký potenciál. Těmito trendy jsou například 27: •
růst popularity jednodenních výletů - také výletníci jsou důležitými zákazníky místních poskytovatelů sportovních služeb, dnes není například problém udělat si z Prahy jednodenní výlet do Jizerských hor a tam si vypůjčit běžky a jít lyžovat
•
stále oblíbenější (především u mladé generace) budou aktivní pobyty využívající neobvyklé aktivity - například adrenalinové sporty
•
pěší turistika, cykloturistika a lyžařská turistika jsou považovány za strategicky významné formy CR na celém území ČR
•
bude růst podíl segmentu seniorů na CR, v porovnání se segmentem mladých lidí se bude navyšovat rychleji - to může být signálem pro nabídku služeb sportovního cestovního ruchu k tvoření produktů orientovaných právě na tuto skupinu, například lehčí formy turistiky s trekkingovými holemi se zdravotně vyškolenými průvodci, aby měli senioři pocit bezpečí
Zároveň lze již popsat také určité směry vývoje samotného sportovního CR, které jsou typické pro počátek 21. století. V dalším textu následuje krátké vysvětlení těchto trendů28. 27
s využitím GaREP spol. s r.o. Vyhodnocovací zpráva o stavu cestovního ruchu v Libereckém kraji. [online]. prosinec 2008. [cit. 2010-10-14]. str. 7 - 8 28 s využitím SCHWARK, Jürgen. Grundlagen zum Sporttourismus. Münster: Waxmann Verlag GmBH. 2006. str. 163-167
23
›
Komercionalizace – podobně jako do jiných oblastí, které byly v minulosti provozovány a zajišťovány hlavně veřejným sektorem nebo neziskovými a zájmovými organizacemi, i do sportu a sportovního CR stále více proniká soukromý sektor. S tím jak roste poptávka po sportovních produktech (zde je nezanedbatelná role medií, jako propagátora aktivního životního stylu) si podnikatelé uvědomují svou příležitost a podstatně tak přispívají ke zkvalitnění a rozšíření nabídky sportovních služeb.
›
Diferenciace druhů sportu – sport se samozřejmě vyvíjí a stále vznikají zcela nové aktivity (jízda na terénních koloběžkách), modifikují se již existující sportovní disciplíny (z chůze a běhání se vyvinul Nordic Walking) nebo se vytváří letní a zimní varianty daného sportu (kitesurfing a snowkiting29). Výsledkem těchto procesů je široká nabídka nejrůznějších sportů, ze které si může každý vybrat to, co ho zajímá.
›
Limity spojené s klimatickými změnami – probíhající klimatické změny, které se projevují rychlým růstem teplot, znamenají pro sportovní turismus, hlavně v budoucnosti, výrazná omezení. Klimatologické studie předpovídají, že do 30 až 50 let bude možno počítat s dostatečnou a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou jen v oblastech, které leží výše než 1600 m.n.m. Pro Českou republiku by toto tedy znamenalo absolutní zánik lyžařských areálů.
›
Nové segmenty sportovního CR – stále silnější bude skupina starších lidí, kteří aktivně provozují sport až do jejich 60 – 70 let. Také značně rychle roste segment žen, které aktivně sportují.
›
Kvalitnější nabídka – poptávka po sportovních produktech je stále zkušenější a informovanější, a proto požaduje stále lepší kvalitu nabízených služeb (infrastrukturu a lidské zdroje v podobě trenérů a průvodců). Zde se například nabízí prostor pro vytvoření určitých standardů a hodnocení těchto služeb, aby byla deklarována a zachována jejich kvalita.
›
Nové požadavky poptávky – v minulosti měla poptávka zájem především o nenáročné aktivity spojené se zábavou a příjemným trávením volného času. V současnosti se lidé stále více zajímají o dobrodružství, chtějí poznat neprozkoumané, dozvědět se, kde leží jejich hranice a dozvědět se tak něco o sobě. Zde se vytváří příležitost pro nové, nebezpečné a náročné aktivity jako jsou například survival, extrémní expedice a různé adrenalinové sporty.
29
kitesurfing je vodní sport, kdy sportovec stojí a jede na speciálním prkně a je tažen tažným drakem; snowsurfing je zimní varianta tohoto sportu, kdy se nejede na vodě, ale na sněhu
24
1.5
Teoretická východiska pro tvorbu SWOT analýzy30
SWOT analýza (nebo také analýza vnitřního a vnějšího prostředí) je příkladem situační analýzy podniku a může se také využít k analýze situace destinace cestovního ruchu. Slouží k základní identifikaci současného stavu v destinaci. Podává přehled o jejích silných (anglicky strengths), slabých stránkách (anglicky weaknesses), o příležitostech (anglicky opportunities) a hrozbách (threats) pro destinaci. SWOT analýza je východiskem k vytvoření cílů a stanovení rozvojových strategií k dosažení těchto cílů. Silné a slabé stránky vypovídají o vnitřním stavu destinace. Silné stránky destinace ji zvýhodňují oproti konkurentům - například to může být kvalitní přírodní prostředí, kvalitní nabídka služeb CR a atraktivit. Mohou tedy být využity pro určení konkurenčních výhod. Oproti tomu slabé stránky destinace znamenají nedostatky či omezení v porovnání s jinými destinacemi a skutečnosti, které jsou v jiných destinacích silnou stránkou - například jazyková nevybavenost lidských zdrojů, špatná dopravní infrastruktura nebo negativní vztah místních obyvatel k turistům. Silné a slabé stránky také mohou být posuzovány jako v minulosti dosažené výsledky či potenciální možnosti vnitřního rozvoje destinace. Silné a slabé stránky vycházejí zevnitř, to znamená, že je v možnostech destinace a jejího managementu je ovlivňovat - silné stránky by se měly rozvíjet a slabé stránky naopak eliminovat. Příležitosti a hrozby vyplývají z vnějšího prostředí destinace a nereflektují situaci uvnitř samotné destinace. Příležitosti a hrozby nemůže management svými aktivitami ovlivnit. Jeho úkol spočívá v jejich identifikaci, zhodnocení, přijetí stanoviska a v případě příležitostí je využít a v případě hrozeb se jim vyhnout. Příležitosti a hrozby mohou být představovány například pozitivními nebo negativními změnami v politickém a legislativním prostředí státu, ekonomickými změnami, demografickými změnami, změnami na trhu apod. Dobré využití příležitostí může pro destinaci znamenat zvýšení poptávky a uspokojení jejích potřeb. Hrozby mohou být příčinou poklesu poptávky, pokud nejsou včas podchyceny.
30
celá kapitola s využitím KIRÁLOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. První vydání. Praha: Ekopress. 2003. str. 41-51
25
2 Liberecký kraj V dalších kapitolách se bude práce konkrétně zabývat sportovním cestovním ruchem v Libereckém kraji. Nejprve je proto nutné stručně stru charakterizovat Liberecký kraj z hlediska geografického a socioekonomického socioekonom a také z pohledu cestovního ruchu.
2.1
Obecná charakteristika harakteristika Libereckého kraje31
Liberecký kraj je jedním ze 14 územně územn samosprávných celků celk České republiky. Nachází se na severu území a hraničí hrani na západě see Spolkovou republikou Německo (konkrétně se spolkovou kovou zemí ze Sasko) a na východě s Polskou republikou (konkrétně s Dolnosaským vejvodstvím). Díky své poloze se mohl zapojit do příhraniční př spolupráce s okolními státy. V roce 1991 byl založen Euroregion Nisa, což je dobrovolné zájmové sdružení českých, německých ckých a polských obcí, měst m a regionů v této příhraniční p oblasti. Cílem této spolupráce je například nap společný postup v ochraněě životního ž prostředí, regionálním rozvoji,, kulturním kulturní rozvoji či humanitární pomoci. Příkladem íkladem výhodné spolupráce bylo společné úsilí lí záchranných složek všech tří t regionů přii povodních v srpnu 2010. V rámci České eské republiky kraj sousedí na západě západ s Ústeckým krajem, na jihu s krajem Středočeským St a na západě s Královéhradeckým. Polohu Libereckého kraje a geografické vymezení Euroregionu Nisa ukazuje následující obrázek. Obrázek 2 : Poloha Libereckého kraje
zdroj: Český statistický úřad: ad: Liberecký kraj. [online]. Liberec. [cit. 2010 2010-10--02]
31
celá kapitola s využitím žitím dat z Český Č statistický úřad: ad: Liberecký kraj. [online]. Liberec. zá září 2010. [cit. 201010-02].; GaREP spol. s r.o., Krajský úřad ú Libereckého kraje, odbor hospodářského ského a regionálního rozvoje, oddělení lení rozvojových koncepcí. Strategie rozvoje Libereckého Liberecké kraje 2006-2020. 2020. Brno. 2006. [cit. 2010-10-02]
26
Z hlediska dopravní dostupnosti má Liberecký kraj celkem příznivou polohu. Hlavní město kraje Liberec je situováno na rychlostní silnici R10, která se napojuje na komunikaci R35 vedoucí do Prahy. Cesta po těchto spojnicích trvá přibližně jednu hodinu a nabízí tak rychlé a pohodlné spojení s hlavním městem. Bohužel, poněkud problematické a zdlouhavé může být silniční spojení s Německem a Polskem. Existuje celkem 11 silničních hraničních přechodů (šest s Německem, pět s Polskem), které ale většinou leží na komunikacích druhé a třetí třídy, a díky tomu se spojení výrazně prodlužuje. V současné době (říjen 2010) se dokončuje rekonstrukce silnice první třídy spojující Liberec a Harrachov a vedoucí dále do Polska přes hraniční přechod Harrachov/Jakuszyce, který se nachází na evropské trase E65 (vedoucí až do města Szcecin). Tato komunikace výrazně zlepší komfort cestujících právě z Polské republiky nebo z jiných oblastí do oblíbeného střediska CR Harrachova. Podobná nevyhovující situace je v železniční dopravě. Díky příhraniční spolupráci železničních společností mají cestující možnost využít například mezinárodní linky Liberec - Dresden (Německo) nebo Kořenov - Szklarska Poreba (Polsko). Jiné přímé mezinárodní spoje se nenabízí. Kromě silničních a železničních hraničních přechodů je v kraji několik přechodů pouze turistických - 9 s Polskem a 23 s Německem. Turisté tak mají zajímavé možnosti při putování navštívit i sousední státy. Přechody se nacházejí na značených trasách pro pěší turisty, cykloturisty nebo běžkaře. Přírodní reliéf Libereckého kraje je převážně hornatý. Horská pásma v pohraničí tvoří přirozenou hranici území České republiky. Od západu směrem na východ se nejprve rozkládá východní část Lužických hor a Ještědský hřeben, Jizerské hory, západní Krkonoše a Krkonošské podhůří. Nejvyšším vrcholem kraje je Kotel (1 435 m.n.m.). Bezesporu nejznámějším vrcholem je Ještěd (1 012 m.n.m), který je dominantou a symbolem Liberce i celého kraje. Jižní část Libereckého kraje, která sousedí se Středočeským krajem, je tvořena nížinatou Českou tabulí. Velkou část území kraje zabírají lesní porosty (43 %), a proto má nejmenší podíl zemědělské půdy mezi všemi kraji České republiky. V Libereckém kraji se nachází pět chráněných krajinných oblastí - Jizerské hory, Český ráj, Kokořínsko, Lužické hory, České středohoří a část Krkonošského národního parku. Liberecký kraj se nachází v mírném podnebném pásu, kde se střídají roční období. Horské polohy jsou vystaveny četným srážkám (nejvíce deštivou oblastí jsou Jizerské hory), v průběhu roku je asi 130 - 140 dnů deštivých s více než 1 mm srážek. V kombinaci s nižšími průměrnými teplotami (počet mrazových dnů mezi 140 a 180) je to dobrý předpoklad pro 27
rozvoj lyžařské turistiky. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 100 do 160. V nižších polohách je klima mírnější. Deštivých dnů je v průběhu roku 100 až 120 a sněhová pokrývka zde leží přibližně 50 - 80 dnů v roce. Z hlediska správního kraj tvoří 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 21 územních obvodů pověřených obcí. Celkem se v kraji nachází 215 obcí. Území Libereckého kraje je dále rozděleno do čtyř okresů - Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa a Semily. Svou rozlohou (3 163 km2) je po Praze druhým nejmenším krajem České republiky. V roce 2010 (ke 30.6.) žilo v Libereckém kraji celkem 439 458 obyvatel (od roku 2005 jeho počet neustále roste). Z celkového počtu obyvatel jsou asi 3 % cizinci. Podobně jako ostatní kraje se musí potýkat s nepříznivým demografickým trendem, a to stárnutím obyvatelstva, tedy rostoucím podílem neproduktivní části obyvatelstva nad 65 let. Z hlediska vzdělání kraj mírně zaostává za celorepublikovým průměrem. V roce 2006 byl podíl obyvatel se základním vzděláním 21,7 % (v ČR 19,2 %), se středním bez maturity 41,6 % (v ČR 37,2) a s vysokoškolským 7,7 % (v ČR 10,9 %). Co se týče hospodářství, je v Libereckém kraji nejvíce zastoupen sekundární sektor, tedy průmyslový, a konkrétně zpracovatelský průmysl. Jeho podíl na celkovém HDP kraje se dlouhodobě pohybuje okolo 40 %. V porovnání s ostatními kraji Liberecký kraj v hospodářské výkonnosti značně zaostává. V roce 2007 byl dle ukazatele HDP na obyvatele na 11 místě. Nejvíce zastoupenými činnostmi je tradiční sklářská a bižuterní výroba, automobilový průmysl a pozvolna upadající textilní průmysl. V Libereckém kraji lze pozorovat velké rozdíly v hospodářském rozvoji jednotlivých oblastí. Území v pohraničí (Chrastavsko, Hrádecko či Frýdlantsko) jsou klasifikována jako hospodářsky zaostalá. V roce 2005 byl podíl ubytování a stravování na celkovém HDP 1,8 % (což představovalo pokles ze 2,1 % oproti předchozímu roku). Nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje okolo 10 %, tedy o něco více, než je republikový průměr.
2.2
Cestovní ruch Libereckého kraje32
Tato kapitola nejprve popíše podmínky pro cestovní ruch a jeho rozvoj v kraji a představí Liberecký kraj jako destinaci cestovního ruchu. Dále se bude zabývat tím, jak je cestovní ruch v kraji organizován a jaké cíle a strategie jsou v této oblasti stanoveny.
32 celá kapitola s využitím dat z GaREP spol. s r.o. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: analytická část. Brno. září 2002. [cit. 2010-10-04]
28
2.2.1 Základní předpoklady pro rozvoj CR v Libereckém kraji Základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je příhodná geografická poloha a dopravní dostupnost dané destinace. Tomuto problému se věnovala již předcházející kapitola (2.1). Pro cestovní ruch má význam především blízkost k Německu, což je významná zdrojová země turistů a návštěvníků kraje. S tím, jak roste životní úroveň v sousedním Polsku, přichází do kraje stále více turistů také právě z Polské republiky. Z hlediska domácího cestovního ruchu napomáhá dobrá dostupnost kraje po rychlostní silnici R35 z Prahy. V Libereckém kraji panuje příhodné klima především pro zimní turistiku. V horách jsou průměrné teploty v zimě o několik stupňů nižší než v jiných oblastech kraje a navíc jsou zdejší hory bohaté na srážky (konkrétně Nová Louka v Jizerských horách má evropský rekord v denním úhrnu srážek33). Díky tomu je v zimní sezóně bohatá a dlouhotrvající sněhová pokrývka, což je důležitý předpoklad pro rozvoj sportovního cestovního ruchu. Pro potřeby marketingu cestovního ruchu je Liberecký kraj rozdělen do několika turistických regionů. Současná podoba tohoto rozdělení je výsledkem několikaletého vývoje a diskuzí s příslušnými obcemi, místními sdruženími cestovního ruchu, krajským úřadem i Českou centrálou cestovního ruchu. Turistické regiony a oblasti, tak jak jsou vymezeny dnes, se liší od těch, které byly vytvořeny v minulosti. „Turistický region je územní celek, jehož nabídka CR svým množstvím, kvalitou rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch a vybrané z nich jsou součástí národních produktů. Území je v oblasti cestovního ruchu řízeno profesní organizací a jsou za území shromažďovány statistické údaje. Je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu republiky. Mohou se členit na turistické oblasti. Turistická oblast je územní celek se specifickým potenciálem převážně stejných přírodních, resp. kulturně-historických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a jsou za území shromažďovány statistické informace.“34 Na území Libereckého kraje zasahují tři turistické regiony České republiky - Český ráj, Českolipsko a Jizerské hory (dříve se nazýval Český sever a do jeho území patřila ještě 33 34
Wikipedie, otevřená encyklopedie: Jizerské hory. [online]. září 2010. [cit. 2010-10-04] Czech Tourism: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. 2010. [cit. 2010-10-03]
29
oblast Máchův kraj) a Krkonoše a Podkrkonoší. Do roku 2008 bylo v Libereckém kraji celkem 7 turistických oblastí - Jizerské hory, Máchův kraj, Krkonoše střed, Krkonoše západ, Český ráj, Frýdlantsko, Lužické hory a Ještědský hřbet. V rámci nové rajonizace CR jsou v současnosti vyčleněny čtyři turistické oblasti - Českolipsko, Jizerské hory, Český ráj a Krkonoše. Grafické znázornění těchto turistických oblastí ukazuje příloha 1. 2.2.2 Ubytovací
kapacity
a
hosté
hromadných
ubytovacích
zařízení
v Libereckém kraji Přestože se počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji v roce 2009 snížil, ve srovnání s ostatními kraji se řadí na čtvrté místo v absolutním počtu lůžek. V roce 2009 jich zde bylo k dispozici celkem 41 503. Co se týče míst pro stany a karavany, je situace poněkud horší - v absolutním vyjádření je Liberecký kraj až na sedmém místě. Co se týče kategorií ubytovacích zařízení, nejvíce je v kraji zastoupena kategorie tří hvězdičkový hotel a hotel nižší kategorie a kategorie penzion. Převládají tedy spíše menší ubytovací zařízení se střední úrovní služeb. V kraji se nenachází žádný pětihvězdičkový hotel. Kategorii First Class, tedy čtyři hvězdičky, má sedm hotelů (stav v roce 2008). Využití lůžek se dlouhodobě pohybuje okolo 26 %, což není ve srovnání s ostatními kraji špatný výsledek. Přesto je tato hodnota velmi nízká a místní podnikatelé i sdružení cestovního ruchu by měli podniknout opatření, aby obsazenost ubytovacích zařízení vzrostla. Ubytovací zařízení v Libereckém kraji se těší velké návštěvnosti - měřené v počtu přenocování. V roce 2009 se kraj dle tohoto ukazatele zařadil na páté místo mezi všemi kraji (viz tabulka 4). Pokud se na návštěvnost HUZ podíváme podrobněji (viz tabulka 1), uvidíme, že výrazně převládají domácí hosté nad zahraničními. Přenocování domácích turistů od roku 2006 nejprve klesalo, ale v roce 2009 opět vzrostlo. U zahraničních turistů naopak bohužel dochází od roku 2006 k trvalému poklesu přenocování. Podíl přenocování zahraničních hostů na celkovém počtu přenocování se snížil z 32,8 % v roce 2006 až na 27,4 % v roce 2009. Turisté se v průměru ubytovávají na 3,5 dne. Tabulka 1: Počet přenocování a průměrná délka pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji počet přenocování v HUZ Liberecký kraj domácí hosté zahraniční hosté podíl zahr. hostů na celkovém počtu přenocování průměrná délka pobytu (dny) zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování
2006
2007
2008
2009
1 887 364
1 696 748
1 673 517
1 701 252
922 543
833 789
760 229
643 041
32,8% 3,5
32,9% 3,6
31,2% 3,5
27,4% 3,6
30
Zajímavá jsou data o konkrétním složení zahraničních hostů (nerezidentů) v hromadných ubytovacích zařízeních (viz tabulka 2 a tabulka 3). V Libereckém kraji se sledují pouze turisté z Německa, Polska, Nizozemska a Slovenska, další státy jsou zastoupeny ve skupině ostatní. Největší podíl (přes 50 %) zaujímají dlouhodobě hosté z Německa. Jejich počet ale bohužel od roku 2006 trvale klesá. Na druhém místě je nespecifikovaná skupina ostatní nerezidenti. Třetí místo zaujímají hosté z Nizozemska. Také jejich počet od roku 2006 trvale klesá. Podobná situace je také u turistů ze Slovenska, jejichž počet se také trvale snižuje. Příznivý trend vidíme u hostů z Polska, jejichž počet se od roku 2006 trvale zvyšuje a v roce 2008 a 2009 byl dokonce vyšší než počet turistů z Nizozemska. Tabulka 2: Nerezidenti v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji nerezidenti v HUZ Liberecký kraj 2006 2007 2008 2009 Německo 141 078 120 184 111 305 93 218 Polsko 17 352 15 665 22 616 23 122 Nizozemsko 29 867 24 883 19 851 13 712 Slovensko 9 230 8 676 6 723 6 536 ostatní 45 639 42 591 40 169 36 328 nerezidenti celkem 243 166 211 999 200 664 172 916 zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování Tabulka 3: Podíly skupin nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji na celkovém počtu nerezidentů podíly nerezidentů v HUZ Liberecký kraj 2006 2007 2008 2009 Německo 58,0% 56,7% 55,5% 53,9% Polsko 7,1% 7,4% 11,3% 13,4% Nizozemsko 12,3% 11,7% 9,9% 7,9% Slovensko 3,8% 4,1% 3,4% 3,8% ostatní 18,8% 20,1% 20,0% 21,0% zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování
Pokud
srovnáme
počet
přenocování
v hromadných
ubytovacích
zařízeních
v Libereckém kraji a sousedních zahraničních regionech - Dolnosaské vejvodství v Polsku a Regierungsbezirk v Německu (viz tabulka 4), vidíme, že Liberecký kraj se umístil přibližně na druhém místě (bohužel nejsou za jednotlivé regiony dostupná data v časové řadě 2006 až 2009). Počet přenocování je výrazně vyšší v regionu kolem německého města Dresden. Tento region má také výrazně vyšší lůžkovou kapacitu. Vyšší počet lůžek než v Libereckém kraji je také v Dolnosaském vejvodství, počet přenocování je zde ale nižší. Vypovídá to o velmi nízkém využití lůžkové kapacity. Tabulka 4: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních počet přenocování v HUZ 2006 2007 2008 Liberecký kraj 2 809 907 2 530 537 2 433 746
2009 2 344 293
31
Ústecký kraj 1 264 708 Středočeský kraj 2 222 530 Královéhradecký kraj 3 793 569 Praha 11 277 671 Jihočeský kraj 3 746 744 Plzeňský kraj 1 560 526 Karlovarský kraj 4 325 281 Pardubický kraj 1 212 023 Vysočina 1 220 321 Jihomoravský kraj 2 342 743 Olomoucký kraj 1 743 593 Zlínský kraj 1 872 477 Moravskoslezský kraj 2 055 704 Regierungsbezirk Leipzig 3 139 379 Regierungsbezirk Chemnitz 4 540 388 Regierungsbezirk Dresden 8 221 030 Dolnosaské vejvodství zdroj dat: Český statistický úřad, Statistische Amter Statystyczny; vlastní zpracování
1 245 705
1 126 856
977 086
2 064 921
1 806 363
1 713 592
3 499 508
3 386 951
3 140 596
12 200 291
12 174 591
11 218 200
3 127 834
2 954 129
2 855 936
1 572 649
1 448 988
1 428 491
4 381 614
4 451 001
4 189 554
1 159 879
1 059 064
954 211
1 137 765
989 571
927 620
2 353 525
2 299 763
2 063 247
1 687 885
1 541 368
1 443 050
1 832 753
1 682 314
1 555 059
2 036 206
1 928 769
1 851 257
3 100 503 4 509 248 7 934 367 2 095 414 1 913 113 des Bundes und der Länder, Glówny Urzad
2.2.1 Turistické oblasti35 Tato podkapitola krátce představuje jednotlivé turistické oblasti (marketingové turistické regiony) Libereckého kraje a identifikuje jejich hlavní turistické atraktivity. Českolipsko Krajina v okolí České lípy je pro rozvoj CR velmi příhodná. Nacházejí se tu vrcholy, ze kterých je nádherný výhled do širokého okolí, pískovcová skalní města vhodná například k horolezectví, vodní plochy sloužící k rekreaci i historické, architektonické a lidové památky. K zachování zdejší přírody byly zřízeny chráněné krajinné oblasti České středohoří a Lužické hory. Hojně navštěvované jsou národní přírodní památky Panská skála (ukázka sloupcové odlučnosti čediče) u Kamenického Šenova a Dutý kámen u Cvikova. Největším vodním tokem je řeka Ploučnice. Z hlediska sportovního CR a rekreace mají ale větší význam místní vodní díla - např. Červený rybník u Pihele, Horecký rybník ve Stráži pod Ralskem a Máchovo jezero u Doks. V celém Českolipsku jsou vhodné podmínky pro pěší turistiku. Stezky jsou samozřejmě značené a prochází okolo nejatraktivnějších míst v regionu. Značené jsou i cyklistické stezky, které jsou vedeny po méně frekventovaných silnicích i lesních cestách. Zdejší oblast je převážně rovinatá, proto patří k méně náročným terénům. Nejoblíbenějšími 35
kapitola s využitím: Liberecký kraj. 6 turistických oblastí Libereckého kraje: prezentace regionů, praktické informace, tipy na výlety. propagační materiály Libereckého kraje. Liberec.
32
turistickými cíli jsou město Česká Lípa (jejíž historický střed je městskou památkovou zónou), Novozámecký rybník (přírodní rezervace a zároveň významná rybníkářská památka z doby Karla IV.), Máchovo jezero, Bezděz (zřícenina gotického hradu, přírodní rezervace), Zákupy (historické město, zámek), Kokořínský důl (pískovcové skály, hrad Kokořín). Jizerské hory Jizerské hory jsou nejseverněji položeným pohořím v České republice a spolu s řekou Jizerou tvoří hranici s Polskou republikou. Nejvyšší hora (Wysoka Kopa, 1126 m.n.m.) se nachází na území Polska, nejvyšším bodem na české straně je Smrk (1124 m.n.m.). Tato turistická oblast se skládá ze samotných Jizerských hor, dále z dalších geologických celků Ještědského hřebene a Frýdlantské pahorkatiny. Oblast má velmi dobrý potenciál pro rozvoj letní a především zimní turistiky. Nacházejí se zde významná lyžařská střediska České republiky (Ještěd, Bedřichov, Tanvaldský Špičák či Severák). Pravidelně se upravuje několik set kilometrů tratí pro běžecké lyžování. V letní sezóně turisté využívají pestrou nabídku značených tras pro pěší turistiku i cykloturistiku. Kvůli hornatému reliéfu jsou zdejší trasy spíše náročnější. Z přírodních zajímavostí jsou oblíbené například Rašeliniště Jizerky (ležící v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory), Frýdlantské cimbuří (skalní komplex připomínající hradby hradu Frýdlant), meandry řeky Smědé (koryto řeky s přirozenými meandry a slepými koryty), vodopády na Černém potoce nebo okolí umělých vodních nádrží Souš, Josefův Důl a Bedřichov. Z historických a kulturních památek lze zmínit rozhledny Ještěd a Štěpánku, město Liberec (radnice, zoologická a botanická zahrada, aquapark), město Hejnice (poutní místo, chrám Panny Marie ze 14. století), město Lázně Libverda (jedno z lázeňských míst v České republice), a město Jablonec nad Nisou (Muzeum skla a bižuterie, výletní areál Pěnčín), zámek a hrad Frýdlant, hrad Grabštejn, ozubnicovou železniční trať Tanvald - Kořenov (jedná se o jedinou funkční neelektrifikovanou trať v Evropě, ozubnice se dnes využívá pouze při nostalgických jízdách). Český ráj Na území Libereckého kraje zasahuje pouze severní část turistického regionu Český ráj. Zbytek se nachází v sousedním Středočeském kraji. Český ráj je díky své nezaměnitelné krajině a pozoruhodným lidským dílům velmi oblíbenou a přitažlivou oblastí. Může se také pyšnit jedním prvenstvím, které svědčí o výjimečnosti tohoto regionu - je to nejstarší vyhlášená chráněná krajinná oblast u nás. CHKO Český ráj se dále skládá z několika 33
maloplodých chráněných území - například Hruboskalsko a Podtrosecké údolí. Také v této oblasti je množství značených turistických a cykloturistických tras. Ve srovnání s Jizerskými horami, které jsou navštěvovány jak v letní tak i zimní sezóně, je Český ráj využitelný spíše v sezóně letní. Z přírodních atraktivit lze zmínit Hruboskalské skalní město, Prachovské skály, Bozkovské dolomitové jeskyně (podzemní jeskyně s největším jezerem u nás), rybník Věžák nebo kaňon řeky Jizery. V regionu se nachází mnoho architektonických a kulturních památek. Oblíbenými výletními cíli jsou například zřícenina hradu Frýdštejn, zámek Sychrov (zámek a exotické zahrady), zámky Hrubý Rohozec a Hrubá Skála (oba se nacházejí na známé Zlaté stezce Českého ráje, která je dlouhá 123 kilometrů), hrad Kost (středověký hrad ze 14. století.), zřícenina hradu Trosky, Dlaskův statek (ukázka roubené architektury a tradičního lidového života a umění), rozhledny Kozákov a Kopanina. Významnými sídly z hlediska cestovního ruchu v Českém ráji jsou Turnov (Muzeum Českého ráje), Malá Skála (rekreační oblast, hrad Vranov), Semily (Muzeum a Pojizerská galerie), Rovensko pod Troskami (dřevěná zvonice, zvony jsou zde obráceny srdcem nahoru) a Sedmihorky (bývalé vodoléčebné lázně). Krkonoše Turistická oblast Krkonoše je částí turistického regionu Krkonoše a Podkrkonoší. Její menší část na západě zasahuje do území Libereckého kraje, na východě a jihu do kraje Královéhradeckého (kam patří i náš nejvyšší vrchol Sněžka) a na severovýchodě do Polska (situace je znázorněna na mapce v příloze 1). Krkonoše jsou nejvyšším pohořím u nás. Jsou jednou z turistických oblastí, kde se může CR rozvíjet v zimě i v létě. Pro návštěvníky jsou připraveny kvalitní sjezdovky (lyžařské areály v Harrachově, na Černé hoře nebo Horních Mísečkách), tratě pro běžecké lyžování, cyklotrasy i značené stezky pro pěší turistiku. Místní ojedinělá fauna a flóra je chráněna Národním parkem Krkonoše, který vznikl již v roce 1963. Nejpůsobivějšími místy, která jinde v České republice k vidění nejsou, jsou například Sněžné jámy, Kotel nebo Mumlavské vodopády. Přestože jsou Krkonoše navštěvovány především pro jejich přírodní krásy a provozování aktivní turistiky, i v této turistické oblasti můžeme najít architektonické a kulturní památky. Například se jedná o města Rokytnice nad Jizerou (roubené chalupy, městské domy, secesní radnice), Harrachov (hornické a sklářské muzeum) nebo Jilemnice (Krkonošské muzeum).
34
2.2.2 Organizace cestovního ruchu v Libereckém kraji V destinaci cestovního ruchu většinou působí jedno zastřešující sdružení cestovního ruchu, jehož úkolem je koordinace řízení CR v destinaci, tvorba koncepcí a strategií, realizace výzkumu trhu, podpora rozvoje nabídky CR v souladu s měnícími se podmínkami na trhu, marketingové aktivity, maximalizace uspokojení návštěvníků a další.36 Úlohu zastřešující organizace cestovního ruchu má oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu v Liberci. Náplní jeho činnosti mimo jiné je: •
realizace opatření z Programu rozvoje CR Libereckého kraje
•
koordinace
činnosti
subjektů
CR
v kraji
a
spolupráce
s odbornými
organizacemi (spolupráce s ČCCR, Regionem soudržnosti Severovýchod a sousedícími kraji, koordinace aktivit obcí a mikroregionů a přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionu Nisa, krajský koordinátor cykloturistiky), zajišťuje komunikaci mezi zainteresovanými odbory Krajského úřadu •
zajišťuje propagaci CR v kraji (tvorba propagačních materiálů, účast na veletrzích,…)37
V roce 2003 vzniklo Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Jedná se o neziskové zájmové sdružení právnických osob činných v oblasti CR. Sdružuje několik subjektů z veřejného, soukromého i občanského prostředí. Cílem sdružení je společný a koordinovaný postup v rozvoji CR v kraji. Sdružení se věnuje následujícím aktivitám: •
„ propagace cestovního ruchu a turistických možností v Libereckém kraji,
•
podpora získávání a předávání informací v cestovním ruchu s důrazem na spolupráci informačních center a její koordinaci, vytváření jednotného informačního systému; poradenství v oblasti cestovního ruchu,
•
podpora vzniku organizačních struktur v turistických regionech a oblastech Libereckého kraje a vytváření podmínek pro jejich stabilizaci, spolupráce na tvorbě koncepčních a strategických dokumentů,
•
spolupráce při získávání finanční podpory jednotlivých rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu, případně tvorba vlastních grantových programů na podporu těchto aktivit,
36
KIRÁLOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress. 2003. str. 18-20 Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení cestovního ruchu: Náplň činnosti oddělení cestovního ruchu. [online]. [cit. 2010-10-10]. 37
35
•
spolupráce s ostatními státními, veřejnými i soukromými organizacemi a sdruženími pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, spolupráce v rámci Euroregionu Nisa a dalšími zahraničními partnery“38 V současnosti je tedy sdružení spíše využíváno jako platforma pro setkávání a výměnu
informací. Akční plán pro roky 2009 až 2010 Programu rozvoje CR v Libereckém kraji, který konkretizuje stanovená opatření, kritizuje současnou organizační strukturu a navrhuje vytvoření nové, která by práci sdružení zefektivnila.39 Členy tohoto sdružení jsou: Sdružení Český ráj, Liberecký kraj, Krajská hospodářská komora Liberec, město Jablonec nad Nisou, město Tanvald, město Frýdlant, město Jilemnice, Asociace Ještěd o.s., Krkonoše - svazek měst a obcí, Sdružení Českolipsko, Jizerské hory turistický region Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko, Euroregion Nisa regionální sdružení, Vyšší odborná škola mezinárodního obchodu a Obchodní akademie v Jablonci nad Nisou, Technická univerzita Liberec, Lesy České republiky s.p. - krajský inspektorát Liberec, statutární město Liberec, Asociace hotelů a restaurací ČR.40 2.2.3 Cíle a strategie v oblasti rozvoje CR a příklady realizovaných projektů Rozvoji cestovního ruchu je v Libereckém kraji věnována velká pozornost. Základní dokument, který určuje směr vývoje kraje pro příštích deset let, Strategie rozvoje Libereckého kraje, stanovil šest základních oblastí rozvoje. Jednou z těchto oblastí je také cestovní ruch. Dalšími dílčími oblastmi jsou ekonomický rozvoj, lidské zdroje, zemědělství a venkov, infrastruktura a životní prostředí. V této strategii je také stanoven cíl pro oblast cestovního ruchu: „Turisticky atraktivní kraj, rostoucí ekonomické, sociální a kulturní přínosy cestovního ruchu s ohledem na udržitelný rozvoj.“41 Tento cíl a způsob, jak ho dosáhnout je podrobněji rozpracován v Programu rozvoje cestovního ruchu. Ten stanovil základní strategickou vizi a strategický cíl, který je dále konkretizován třemi prioritami42: Priorita 1: Organizační struktura cestovního ruchu, lidské zdroje (podpora činnosti místních i regionálních organizací cestovního ruchu; turistická informační centra – jejich 38
Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji: Statut. [online]. 2003. [cit. 2010-10-13]. str. 1 GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Akční plán 2009 – 2010. [online]. prosinec 2008. [cit. 2010-11-02]. str. 18-20 40 Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji: Členové. [online]. listopad 2009. [cit. 2010-10-13] 41 GaREP spol. s r.o. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: návrhová část. Brno. září 2002. [cit. 2010-10-21]. str. 36 42 GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. [online]. červen 2007. [cit. 2010-10-27]. str. 59 - 64 39
36
vybavení a vzájemné propojení; příprava lidských zdrojů – vzdělávání odborných pracovníků a zajištění výměny zkušeností). Priorita 2: Podpora marketingu a produktů v cestovním ruchu (marketing a propagace turistické nabídky – účast na veletrzích, pořádání press- a famtripů, propagační materiály, turistické noviny apod.; tvorba tematicky zaměřených programů a produktů CR v oblasti aktivní turistiky, venkovské turistiky, lázeňské turistiky, kongresové turistiky, gastroturistiky, poznávací turistiky, příhraniční turistiky a dalších zajímavých specifických produktů; podpora příhraniční a mezinárodní spolupráce a incomingovch aktivit). Priorita 3: Základní a doprovodná infrastruktura a služby cestovního ruchu (revitalizace opuštěných ploch a staveb a jejich využití v CR; výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení; rozvoj turistické dopravní infrastruktury; výstavba a modernizace infrastruktury pro sport a kulturu – jmenovitě infrastruktury pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, vodní sporty a další; rekonstrukce a údržba kulturních a přírodních atraktivit pro využití v cestovním ruchu). Třetí priorita je důležitým zdrojem pro infrastrukturu sportovního CR, konkrétně budou podporovány tyto aktivity: •
„pro pěší turistiku - monitoring stavu značení a kvality cest a vyhlídkových míst; doplňování, zkvalitňování a pravidelná údržba sítě turistických značených tras, vybavení mobiliářem; vyznačení dalších naučných stezek a jejich vybavení informačními panely a doprovodnými materiály; zavádění doplňkové infrastruktury na turistických trasách (navigační a informační systém, mapy, lokální prezentace, …)
•
pro cykloturistiku - budování a zvyšování kvality cyklostezek a cykloturistických tras; pravidelná kontrola (monitoring) a údržba stávající sítě cyklotras a jejich vybavení mobiliářem; řešení závad na cyklistických trasách, ohrožujících bezpečnost provozu; vytvoření systému segregovaných cyklistických tras uvnitř obcí; tvorba tzv. tematických koridorů cyklotras; budování doplňkové infrastruktury (navigační a informační systém, stojany, úschovny a půjčovny kol, odpočinková místa,…) na cyklostezkách a hipostezkách
•
pro zimní sporty - podpora investic do zařízení pro sjezdové lyžování (vleky, lanovky, odbavovací systémy, technické zasněžování atd.); podpora budování nových lyžařských areálů v k tomu vhodných přírodních lokalitách; propojování lyžařských areálů společnými skipasy; budování navigačních a informačních systémů pro lyžaře; investice do infrastruktury běžeckého lyžování, úprava tras pro běžecké lyžování (běžecké tratě, okruhy, systém turistických cest Jizerské lyžařské 37
magistrály, Krkonoše – lyžařský běžecký ráj, další okruhy a magistrály apod.); podpora infrastruktury pro další zimní sporty (snowboarding, bruslení, snowtubing apod). •
pro vodní sporty - výstavba a rekonstrukce infrastrukturních zařízení pro rekreaci u vody; podpora budování infrastruktury pro vodácké aktivity; budování krytých bazénů, aquaparků a dalších vodních atrakcí; podpora revitalizace vodních ploch, zejména vhodných pro turistické využití; péče o hygienickou nezávadnost vody ke koupání“43 Budování a údržba turistické infrastruktury je hlavně v kompetenci soukromého,
popřípadě smíšeného sektoru. Veřejný sektor, zastoupený Libereckým krajem, může v této oblasti poskytnout finanční, koordinační a administrativní pomoc. Jak je z uvedeného přehledu patrné, Liberecký kraj si je vědom, jak je důležité podporovat a rozvíjet všechny tyto oblasti cestovního ruchu. Kraj vypisuje grantová schémata a každoročně je poskytnuto soukromému sektoru a dalším zájmovým a neziskovým organizacím velké množství finančních prostředků. Bohužel je zapotřebí říci, že tyto prostředky jsou stále nedostačující. Množství grantů a šancí, kde mohou podnikatelé žádat o dotaci na projekty, je v rámci daných priorit dostatečné. Problémem, který se objevil po vstupu České republiky do EU a trval až do počátku současného plánovacího období 2007 – 2013, byla náročná administrativa spojená s žádostmi o dotace, a v počátcích také chybějící informace a nezkušenost s takovými možnosti. Dalším problémem, proč bylo s podporou kraje v minulosti realizováno jen malé množství projektů, bylo nastavení příliš vysoké hranice spolufinancování ze strany podnikatelů. Ti si tak velkou investici nemohli dovolit a od projektu raději ustoupili. Přes trvající problémy se podařilo v kraji realizovat mnoho projektů, které přispěly k rozvoji cestovního ruchu obecně a také sportovního CR. Krajský úřad například přispívá na provoz turistických autobusů (skibusy, cyklobusy) v oblastech Krkonoš nebo Českého ráje. Klub českých turistů, který se stará o údržbu stezek pro pěší turistiku, každoročně dostává částku od 100 000 Kč do 150 000 Kč. KČT také zároveň provádí optimalizace stezek na území kraje.44 Částečně se podařilo realizovat projekt Nová hřebenovka, což je rozsáhlý mezinárodní projekt, jehož cílem je vytvořit atraktivní turistický produkt pro aktivní turistiku, která
43
GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. [online]. červen 2007. [cit. 2010-10-27]. str. 64 44 GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. [online]. červen 2007. [cit. 2010-10-27]. str. 16
38
respektuje zásady šetrného cestovního ruchu. Jeho základem jsou tři oddělené turistické trasy – jedna pro pěší turisty, jedna pro cyklisty a jedna pro zimní turistiku na lyžích. Tyto trasy vedou po hřebenech hor v pohraničí – spojují Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, Žitavské hory, Černostudniční hřeben, Ještědský hřeben a Českosaské Švýcarsko. Výsledkem by mělo být propojení německé skalní oblasti Hinterhermsdorf se Sněžkou. Další součástí projektu je doprovodná infrastruktura všech tří tras a komplexní informační systém. Na projektu v minulosti spolupracovaly příhraniční regiony České republiky, Německa a Polska. Bohužel, pro rok 2010 se na polské straně nenašel žádný partner, proto spolupráce pokračuje pouze mezi Českem a Německem. Finance na projekt pocházejí z větší části ze strukturálních fondů EU, dále z rozpočtu Libereckého kraje a ze státního rozpočtu. Práce na projektu byly zahájeny v roce 2001 a dokončení se odhaduje na rok 2015. Protože je projekt Nové hřebenovky velmi rozsáhlý, je rozdělen do jednotlivých kroků. Do roku 2010 se podařilo například zrealizovat stavbu turistické lávky přes rychlostní silnici R 35, vybudovat informační a servisní středisko v Milířích (v budoucnosti by mělo sloužit jako hlavní IC pro hřebenovku), vytvořit vysoce kvalitní internetovou prezentaci (plně funkční jazykové mutace v češtině, angličtině, němčině a polštině; rezervace ubytování; mapy; informace o zajímavých turistických cílech, servisech a půjčovnách kol a TIC), vytvoření tištěných propagačních materiálů a především Jizerskou magistrálu pro pěší turistiku.45
O jednotlivých trasách
pojednává podrobněji třetí kapitola této práce. V rámci cyklodopravy přispívá Liberecký kraj jednotlivým turistickým oblastem na údržbu značení každoročně částkou pohybující se okolo 40 000 Kč. Dále finančně pomáhá obcím při budování nových stezek. Provádí pravidelný monitoring a pasportizaci cyklotras a zpracovává koncepci rozvoje cyklodopravy. Také se účastní konferencí o cyklodopravě (například v březnu 2010 byl pořadatelem konference Na kole pod Ještědem).46 Co se týče infrastruktury pro lyžování, kraj dává zainteresovaným subjektům spíše jen nefinanční podporu. Přesto pravidelně poskytuje menší finanční pomoc například neziskové organizaci Jizerská o.p.s., která se stará o údržbu Jizerské lyžařské magistrály. V roce 2006 se podílel na financování projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj, který zahrnuje 300 km běžeckých tras pro lyžaře v části Krkonoš, která patří do území Libereckého kraje.47 Konkrétní pomocí v oblasti zimních sportů, kterou kraj bude poskytovat v zimní sezóně 2010/ 45
s využitím: Nová hřebenovka - Aktivní dovolená v Euroregionu Nisa. [online]. leden 2010. [cit. 2010-11-12] GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. [online]. červen 2007. [cit. 2010-10-27]. str. 17 47 GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. [online]. červen 2007. [cit. 2010-10-27]. str. 18 46
39
2011, je poskytnutí dotací z Grantového fondu Libereckého kraje. Jedná se o pomoc při financování údržby a úpravy tratí pro běžecké lyžování na území Libereckého kraje. Tyto dotace jsou neinvestiční a mohou o ně žádat obce, právnické i fyzické osoby. Maximální částka, kterou kraj poskytne je 99 000 Kč, přičemž se požaduje spolufinancování ze strany žadatele minimálně ve výši 20 % skutečných nákladů.48 Pro výstavbu a údržbu infrastruktury pro vodní sporty a ostatní sporty má Liberecký kraj pouze podpůrnou funkci a o rozvoj v této oblasti se starají jednotlivé turistické oblasti a obce. 2.2.4 Poptávka a monitoring návštěvníků v Libereckém kraji49 Tato kapitola se zabývá charakteristikou poptávky po službách cestovního ruchu, tedy návštěvníků Libereckého kraje. Pro analýzu byla využita primárně data z Monitoringu návštěvníků Libereckého kraje v létě 2005 a v zimě 2006. Budou tedy rozebírány dvě turistické sezóny. Průzkum byl realizován metodou osobního dotazování v turisticky exponovaných místech Libereckého kraje. Některé charakteristiky (nejlákavější aktivity v regionu a hodnocení regionu návštěvníky) jsou dále doplněny o aktuální informace z Výzkumu návštěvnosti jednotlivých turistických regionů a oblastí České republiky, který byl proveden agenturami Czechtourism a Ipsos Tambor zatím ve dvou obdobích – zima 2010 a léto 2010. Tento projekt (každý rok vždy v zimní a letní vlně) bude pokračovat až do roku 2014. Průzkum byl také realizován formou osobního dotazování v turisticky exponovaných místech jednotlivých turistických regionů.50 a) Monitoring návštěvníků Libereckého kraje v období zima 2006 a zima 2010 V tomto období bylo v Libereckém kraji dotázáno celkem 1400 respondentů v průzkumu z roku 2006. V průzkumu z roku 2010 bylo v regionu Českolipsko a Jizerské hory dotázáno celkem 640 respondentů, v regionu Český ráj 810 respondentů a v regionu
48
Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů. Druhá výzva k předkládání žádostí o dotaci z Grantového fondu Libereckého kraje. [online]. Liberec. srpen 2010. [cit. 201011-02] 49 kapitola s využitím: Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity. Monitoring návštěvníků Libereckého kraje: léto 2005 a zima 2006. [online]. červen 2006. [cit. 2010-11-15] a CzechTourism. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch: vyhodnocení etapy zima 2010 a vyhodnocení etapy léto 2010. [online]. [cit. 2010-11-15] 50
Regiony Český ráj a Krkonoše a Podkrkonoší se rozkládají také v sousedních krajích (Středočeský a Královéhradecký), kde také byla provedena část dotazování. Jedná se ale o dostatečně homogenní regiony, takže se předpokládá, že místo dotazování nebude mít na výsledky průzkumu zásadní vliv a můžeme je tak použít pro charakteristiku poptávky v Libereckém kraji.
40
Krkonoše a Podkrkonoší 1250 respondentů. Průzkum byl celkem rozsáhlý a bylo zodpovídáno velké množství otázek. Co se týče skladby respondentů, mírně převažovali muži nad ženami (51,2 % mužů). Nejsilněji byly zastoupeny věkové kategorie 35-49 let a 26-34 let. Skupina seniorů, tedy nad 60 let byla velmi málo početná (2,6 %). Za atraktivitami Libereckého kraje jezdí návštěvníci nejvíce ze samotného Libereckého kraje (37 % dotázaných) a dále hlavně z Prahy (18,6 %) a z krajů sousedních – Středočeského a Královéhradeckého. Téměř polovina všech domácích návštěvníků má trvalé bydliště vzdálené více než 100 km od místa dotazování. Zhruba dvě třetiny dotazovaných v Libereckém kraji alespoň jednou přenocují, přičemž je nejvíce zastoupena skupina se 3 až 7 noclehy. Zbývající jedna třetina je tvořena jednodenními návštěvníky. Co se týče frekvence návštěv, přibližně 20 % přijelo do kraje poprvé, ostatních 80 % sem již alespoň jednou v minulosti zavítalo. Pro sportovní cestovní ruch jsou významné otázky důvodů k návštěvě kraje. Celých 64 % návštěvníků sem jezdí za turistikou a sportem. Při extrahování domácích návštěvníků tuto odpověď zvolilo dokonce 71 % ze všech zahraničních turistů. Průzkum dále zkoumal strukturu aktivit, které návštěvníky v kraji lákají (a předpokládá se, že je sami provozují). Odpovědi je možné interpretovat jako názory turistů na to, jaké aktivity je možné v kraji provozovat, za čím se sem jezdí a jejich celkové povědomí o místní nabídce. Naprostá většina uvedla lyžování a zimní sporty, dále následovala pěší turistika, cykloturistika a poznávací turistika. O lyžování a zimní sporty má největší zájem věková skupina 26-49 let, o pěší turistiku potom skupiny 50 – 59 let a 60 let a více. Pro srovnání a analýzu vývoje názorů a hodnocení návštěvníků Libereckého kraje jsou uvedena také data z průzkumu v roce 2010 v jednotlivých turistických oblastech. S výjimkou oblasti Český ráj (což je logicky dáno nepříznivými přírodními podmínkami pro lyžování) je také v roce 2010 nejlákavější aktivitou lyžování a zimní sporty, následovaná pěší turistikou. Tyto výsledky ukazují, že Liberecký kraj je v zimní sezóně oblíbenou destinací sportovního cestovního ruchu, kdy největší zájem je samozřejmě o lyžování a jiné zimní sporty.
41
Tabulka 5: Nejlákavější aktivity v Libereckém kraji plynoucí z průzkumů zima 2006 a zima 2010 Nejlákavější aktivity v regionu, zima Nejlákavější aktivity v regionu, zima 2010 2006 Českolipsko a v % (max.tři Český Krkonoš Jizerské odpovědi) ráj e hory lyžování a zimní lyžování a 82% 61% 12% 62% sporty zimní sporty 30%
pěší turistika
25%
pěší turistika
55%
33%
28% 13% 27% 13% cykloturistika cykloturistika společenský společenský 22% 14% 20% 13% život, zábava život, zábava poznávací poznávací 18% 15% 33% 17% turistika turistika zdroj dat: CzechTourism a Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity; vlastní zpracování
Velmi důležité poznatky přinášejí odpovědi ohledně hodnocení regionu samotnými návštěvníky. V průzkumu z roku 2006 měli respondenti dané oblasti ohodnotit na čtyřstupňové škále. Jejich hodnocení je pak vyjádřeno indexem vytvořeným váženým průměrem z jednotlivých odpovědí. Hodnoty indexu do 1,5 jsou příznivé, do 2 jsou spíše horší, hodnoty 2,5 a vyšší jsou kritické a znamenají převahu záporného hodnocení. Jak je patrné z tabulky 6, se službami v oblasti sportovní turistiky jsou návštěvníci obecně spokojeni. O něco hůře hodnotili jen úroveň služeb pro cykloturistiku. Nejhůře byly ohodnoceny služby pro motoristy (kvalita silnic, možnost parkování). Toto hodnocení se potvrdilo také v průzkumu v roce 2010 (viz příloha 3), kdy nejvíce lidí ohodnotilo služby pro motoristy jako spíše dobré až spíše špatné. Co se týče služeb sportovního CR, většinou byly ve všech regionech ohodnoceny jako spíše dobré. Pouze v jediném případě udělili respondenti známku velmi dobře, a to vybavení pro sportovní aktivity v regionu Českolipsko a Jizerské hory. Tabulka 6: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky plynoucí z průzkumu v zimě 2006 Hodnocení regionu, zima 2006 služba
ubytovací
pro pro cykloturisty motoristy
pro lyžaře
vybavení pro sportovní aktivity
Index 1,8 2,37 2,02 1,63 1,79 zdroj dat: Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity; vlastní zpracování
b)Monitoring návštěvníků Libereckého kraje v období léto 2005 a léto 2010 V tomto období bylo dotázáno celkem 2800 respondentů v průzkumu z roku 2005 v Libereckém kraji. V průzkumu z roku 2010 bylo v regionu Českolipsko a Jizerské hory
42
dotázáno celkem 1456 respondentů, v regionu Český ráj 906 respondentů a v regionu Krkonoše a Podkrkonoší 1205 respondentů. Co se týče skladby respondentů, mírně převažovali muži nad ženami (54 % mužů). Nejsilněji byly zastoupeny věkové kategorie 35-49 let a 26-34 let. Za atraktivitami Libereckého kraje jezdí návštěvníci nejvíce ze samotného Libereckého kraje (třetina dotázaných) a dále hlavně z Prahy (13 %) a z krajů sousedních – Středočeského a Ústeckého. Téměř polovina všech domácích návštěvníků má trvalé bydliště vzdálené více než 100 km od místa dotazování. Zhruba dvě třetiny dotazovaných v Libereckém kraji alespoň jednou přenocují. Z toho je nejvíce zastoupena skupina se 3 až 7 noclehy. Zbývající jedna třetina je tvořena jednodenními návštěvníky. Co se týče frekvence návštěv, přibližně 26 % přijelo do kraje poprvé, ostatních 74 % sem již alespoň jednou v minulosti zavítalo. Příznivý je také fakt, že ze skupiny zahraničních návštěvníků přibližně jedna polovina návštěvu Libereckého kraje zopakovala. Důvodem pro návštěvu kraje bylo u 30 % dotázaných poznání, u 28 % turistika a sport a u 28 % relaxace. Další možné důvody byly zastoupeny jen minimálně. Průzkum dále zkoumal strukturu aktivit, které návštěvníky v kraji lákají (a předpokládá se, že je sami provozují). Naprostá většina uvedla pěší turistiku, dále následovala poznávací turistika, cykloturistika, koupání a vodní sporty a lyžování a zimní sporty. Pro srovnání a analýzu vývoje názorů a hodnocení návštěvníků Libereckého kraje jsou uvedena také data z průzkumu v roce 2010 v jednotlivých turistických oblastech. Také v roce 2010 je nejlákavější aktivitou pěší turistika, následuje poznávání, koupání a vodní sporty a cykloturistika. Ostatní aktivity byly zastoupeny jen minimálně. Tyto výsledky ukazují, že Liberecký kraj je letní sezóně oblíbenou destinací pro provozování pěší turistiky, cykloturistiky a vodních sportů. Tabulka 7: Nejlákavější aktivity v Libereckém kraji plynoucí z průzkumů léto 2005 a léto 2010 Nejlákavější aktivity v regionu, léto 2005 Nejlákavější aktivity v regionu, léto 2010 v % (výběr max.tří Českolipsko odpovědí z nabízených a Jizerské Český aktivita možností) aktivita hory ráj Krkonoše lyžování a zimní sporty pěší turistika cykloturistika vodní sporty
13% 59% 30% 20%
lyžování a zimní sporty pěší turistika cykloturistika vodní sporty
6% 63% 22% 35%
2% 52% 18% 24%
17% 64% 22% 20%
poznávací poznávací 53% 61% 56% 28% turistika turistika zdroj dat: CzechTourism a Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity; vlastní zpracování
43
Následující tabulka zobrazuje názorové hodnocení úrovně služeb v kraji. Jak je patrné z tabulky 9, se službami v oblasti sportovní turistiky jsou návštěvníci obecně spíše spokojeni. O něco hůře hodnotili jen úroveň vybavení pro sportovní aktivity. Nejhůře byly ohodnoceny služby pro motoristy (kvalita silnic, možnost parkování). Toto hodnocení se potvrdilo také v průzkumu v roce 2010 (viz příloha 3), kdy nejvíce lidí ohodnotilo služby pro motoristy jako spíše dobré až spíše špatné. Co se týče služeb sportovního CR, většinou byly ve všech regionech ohodnoceny jako spíše dobré. Tabulka 8: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky plynoucí z průzkumu v létě 2005 Hodnocení regionu, léto 2005 služba
ubytovací
pro motoristy
pro cykloturisty
vybavení pro sportovní aktivity
2,25 1,78 1,8 1,68 index zdroj dat: Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity; vlastní zpracování
2.2.5 Marketing a propagace sportovního CR v Libereckém kraji Propagace cestovního ruchu v Libereckém kraji probíhá v zásadě prostřednictvím těchto komunikačních kanálů – internet, veletrhy, pravidelně vydávané tištěné materiály, nepravidelně vydávané tištěné materiály, program Benefit, turistická informační centra. Liberecký kraj (krajský úřad) se stará především o propagaci kraje jako celku. Zastupuje kraj a jeho turistické regiony na domácích a především zahraničních veletrzích cestovního ruchu (například Regiontour Brno, Holiday World Praha, CBR Mnichov, ITB Berlin, TT Varšava, TVC Lipsko, každý rok se jedná o jiné veletrhy). O propagaci se starají také jednotlivé turistické oblasti, které provozují vlastní internetové stránky a vydávají tištěné materiály (letáky, turistické noviny jako například Krkonošská sezóna nebo Jizerské noviny). Tyto materiály ale ještě nemají jednotnou grafickou podobu (jak je navrhováno v Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje), většinou na nich zobrazují pouze logo kraje. Také je navrhováno, aby se propojily jednotlivé internetové prezentace oblastí s oficiální webovou prezentací Libereckého kraje. Jednotlivé turistické oblasti se také většinou starají o tvorbu a propagaci turistických produktů (například Greenways Jizera, Krkonoše ze sedla kola, Zelená cyklomagistrála Ploučnice). Mnoho informací o sportovních atraktivitách se mohou zájemci dozvědět z turistických novin, kde většinou najdou kompletní přehledy nabízených služeb v odpovídajícím období (například Jizerské noviny se vydávají dvakrát ročně - pro léto a pro zimu). V minulosti kraj vydal velmi podařený propagační materiál - 6 turistických oblastí Libereckého kraje, kde prezentuje jednotlivé oblasti, stručně zmiňuje jejich přírodní, kulturní i 44
sportovní atraktivity. Jeho součástí jsou i tipy na výlety pro cyklisty a pěší turisty včetně podrobného popisu celé trasy a mapy. Dále byl publikován Soubor cykloturistických map Libereckého kraje, který obsahuje malé skládací mapy celkem devíti oblastí (Frýdlantsko, Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, Máchův kraj, Ralsko, Krkonoše, Horní Pojizeří, Podještědí). V těchto mapách jsou zobrazeny cyklostezky, stezky pro pěší turisty a také trasy vhodné pro vozíčkáře. Dále obsahují seznam a stručné informace o zajímavých místech, cykloservisech a půjčovnách kol a tipy na výlety. Pro podporu zimní a letní turistiky byly vytištěny také zimní a letní mapy Libereckého kraje. Jiné materiály, které by se věnovaly čistě sportovnímu cestovnímu ruchu, vydány nebyly. Pravděpodobně nejlepším zdrojem informací o možnostech sportování při dovolené v Libereckém kraji poskytne oficiální internetová prezentace kraje na adrese www. libereckykraj.cz. Prezentace je rozdělena do sedmi základních sekcí – ubytování a stravování, zajímavosti a cíle, sport, turistika, kultura a zábava, obchod a služby, města a obce. Dále nabízí možnost přímého vyhledávání na webu, aplikaci zobrazující různé akce v kraji (bohužel při vyhledávání nenajde důležité mezinárodní sport.akce jako jsou světové poháry) a mapovou část. Kromě češtiny jsou stránky dostupné v angličtině, němčině, polštině, holandštině a ruštině. Sportovnímu cestovnímu ruchu se věnují hned dvě rubriky -sport a samostatně oddělená turistika. Sekce sport umožňuje vyhledání nejrůznějších sportovních atraktivit podle druhu sportu a podle turistických oblastí. V nabídce jsou například koupaliště a bazény, lyžařské školy, adrenalinové sporty, horolezectví, in-line brusle a mnoho dalších. Sekce turistika je vhodná především pro vyhledávání tras pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní lyžařskou turistiku. Dále jsou zde k dispozici informace například o turistických infocentrech, skibusech a cyklobusech nebo autobusových a vlakových zastávkách v blízkosti turistických atraktivit. Webová prezentace je uživatelsky přátelská (přehledná, příjemná grafická podoba, mnoho potřebných informací, které pomohou turistům naplánovat dovolenou v Libereckém kraji). Adresu bez problémů vyhledají oblíbené české internetové vyhledavače a katalogy. Vyhledavač Google umístil stránky při hledání výrazu „Liberecký kraj“ na třetí místo za odkazem na stránky Krajského úřadu Liberec a za odkazem na výraz Liberecký kraj v internetové encyklopedii Wikipedia. Internetový katalog Seznam umístil stránky při hledání stejného výrazu na páté místo. Lepší výsledky dosáhly oba portály při zadání výrazu „Liberecký kraj dovolená“, kdy odkaz na prezentaci zařadili na první místo. Bohužel, hledání na německém portálu Google nebylo moc úspěšné. Při zadání nejjednoduššího výrazu „Liberec urlaub“ (Urlaub znamená dovolená) se odkaz na tuto webovou prezentaci vůbec neobjevil, ani na žádné jiné české portály týkající se cestovního 45
ruchu v Libereckém kraji. Požadovaný odkaz byl zobrazen (a dokonce na prvním místě) až při zadání výrazu „Region Liberec urlaub“ (Region znamená region, kraj). Drtivá většina německých turistů ale neví, že nějaký Liberecký kraj existuje a při vyhledávání pravděpodobně takový výraz nezadá. Ani hledání pomocí dalších spojení, která by mohl německý turista použít (Nordböhmen = severní Čechy, Riesengebirge = Krkonoše, Isergebirge = Jizerské hory), nebylo úspěšné. Podobné výsledky přineslo vyhledávání pomocí polského Googlu. Pro úspěšné hledání je také třeba zadat výraz obsahující „region“. To je velmi nepříznivý fakt a je škoda, že se k této kvalitní prezentaci dostanou zahraniční turisté asi jen zřídka. Bylo by proto dobré optimalizovat stránky www.liberecky-kraj.cz i pro zahraniční internetové vyhledavače. Součástí marketingové strategie je také turistický produkt Benefit. Jedná se o systém slev, především u služeb cestovního ruchu. Je určený pro místní obyvatele a pro návštěvníky (kteří by se díky tomuto programu měli do kraje vracet). Zájemci si koupí slevovou kartu a s tou pak mohou čerpat slevy u podnikatelů či veřejných institucí, jež jsou do programu zapojeny. Jedná se o služby v ubytování, pohostinství, kultury a poznání sportu a relaxace. V oblasti sportovní turistiky se jedná konkrétně o slevy například ve Ski areálu Ještěd, půjčovně lodí na Malé Skále, v lyžařské škole Ski Bižu Sport Bedřichov a mnoho jiných. Podrobné informace o programu a vyhledávání zapojených poskytovatelů služeb je možné na portálu www.liberecky-kraj.cz.51
2.3
Dotazování představitelů turistických oblastí Libereckého kraje
Cílem provedeného dotazování bylo získat názory a další doplňující informace odborníků a především znalců místních podmínek v oblasti CR. Průzkum byl proveden mezi zástupci (ředitelé či manažeři) turistických oblastí Českolipsko (Sdružení Českolipsko), Jizerské hory (Svazek měst a obcí Jizerské hory), Český ráj (Sdružení Český ráj) a Krkonoše (Svazek měst a obcí Krkonoše) formou dotazníku, který byl vystaven na internetu. Respondenti byli nejprve telefonicky kontaktováni, kdy jim byl vysvětlen cíl průzkumu. Všichni respondenti se poté mezi 8.11. 2010 a 18.11.2010 dotazování zúčastnili. Respondenti měli odpovídat na 10 otázek. Čtyři z nich měly formu výběru ze seznamu a ostatní byly otevřené (záleželo tedy na respondentech, zda a jak obsáhle se k nim vyjádří). První část otázek se týkala jednotlivých druhů sportů a druhá část sportovních akcí. Dále jsou uvedeny výsledky průzkumu. Kompletní dotazník je k nalezení v příloze 4.
51
s využitím Liberecký kraj. Program Benefit. [online]. [cit. 2010-11-11]
46
Cykloturistika je shodně považována všemi turistickými oblastmi za zásadní pro rozvoj dané oblasti a za druh sportovní turistiky, která je vhodná pro vytváření nosných projektů. V Jizerských horách je zásadní také běžecké lyžování v zimě, díky čemuž se této oblasti daří překonat negativní důsledky spojené se sezónností. V oblasti Krkonoše jsou kromě cykloturistiky a běžeckého lyžování také pro rozvoj zásadní sjezdové lyžování a pěší turistika. Uvedené druhy sportovní turistiky jsou také prioritně podporovány (co se týče výstavby infrastruktury či marketingu). Pouze turistická oblast Jizerské hory nemá stanovené prioritní druhy sport. turistiky a snaží se v rámci možností podporovat všechny. Respondenti byli požádání identifikovat druhy sport. turistiky, které mají rozvojový potenciál v budoucnosti, ale dnes se jim ještě velká pozornost a podpora nevěnuje. Pro oblast Českolipska je to vodní turistika, aktivní turistika u vodních ploch a pěší turistika. Jizerské hory mají potenciál pro hipoturistiku a adrenalinové sporty (konkrétně paragliding). Zástupci tur. oblasti mají zájem je rozvíjet, ale protože je potřeba také spolupracovat s místními podnikateli, kteří takové služby nabízí, záleží právě spíše na soukromém sektoru, zda bude mít o toto zájem. V Českém ráji je to hipoturistika a vodní turistika na řece Jizeře. V budoucnosti budou tyto aktivity v případě zájmu ze strany obcí a dalších subjektů rozvíjeny (pomocí rozvoje nabídky a marketingu). Současně bude jejich rozvoj (a obecně rozvoj CR) soustředěn kvůli ochraně přírody spíše mimo jádrovou oblast Českého ráje (tím také dojde k využití celé oblasti). Krkonoše mají potenciál pro adrenalinové sporty a hipoturistiku a ty také budou v budoucnosti podporovány. Co se týče realizace projektů v oblasti sportovního CR, většinou na nich spolupracuje veřejný a soukromý sektor. Největším problémem při uskutečňování těchto projektů je nedostatek finančních prostředků a ochota ze strany soukromého sektoru finančně se na nich podílet. Dalším z důvodů, proč je spolupráce VS a SS obtížná, je fakt, že projekty často mají neurčité externalitní výstupy (nedají se měřit) a SS tak nedokáže určit, jaké benefity pro něj mohou vzniknout. Dalšími problémy, které se v oblasti rozvoje sportovní turistiky objevují, jsou konflikty s organizacemi ochrany přírody (Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, Národní park Krkonoše). Mnohé aktivity jsou z důvodu ochrany přírody zakázané (například volné lezení v Krkonoších). Problémová je také komunikace v oblastech ležících na území více krajů (například nízká úroveň spolupráce a koordinace podpory v oblasti sportovní turistiky mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem). Zbývající otázky průzkumu se týkaly sportovních akcí, konkrétně Mistrovství světa v klasickém lyžování, které Liberecký kraj pořádal v roce 2009. Respondenti se shodli na 47
tom, že tato vrcholná sportovní akce přinesla kraji spíše ztráty než benefity. Největší ztrátou byly samozřejmě finanční prostředky (které by mohly být použity v jiných oblastech a mnohem efektivněji). Další ztrátou je negativní reklama a povědomí lidí o regionu, městu Liberec a partnerech mistrovství, což může znamenat v budoucnosti útlum podpory dalších podobných aktivit na území kraje. Tento fakt výstižně shrnul manažer Svazku měst a obcí Krkonoše: „Jeho organizátoři diskreditovali v očích veřejnosti přínos podobných velkých mezinárodních akcí v ČR pro prestiž republiky a povědomí o významu sportu zejména pro mladou generaci. Ztížili budoucím organizátorům podobných akcí v ČR jejich pozici.“ Respondenti také negativně zhodnotili úroveň propagace a propagačních materiálů. I přes toto negativní hodnocení si respondenti myslí, že by se v kraji měly podobné akce i v budoucnosti konat (pokud budou finančně a organizačně lépe zajištěny).
48
3
Nabídka sportovního cestovního ruchu v Libereckém kraji Třetí kapitola diplomové práce se věnuje nabídce sportovního CR v Libereckém kraji.
Následující kapitoly jsou členěny dle typologie atraktivit sportovního cestovního ruchu, konkrétně podle kritéria druhu sportu. Tam, kde je to vhodné, jsou jednotlivé atraktivity seřazeny v tabulce. Poté následuje komentář a vyhodnocení v podobě SWOT analýzy.
3.1
Atraktivity cykloturistiky
Cykloturistika je velmi oblíbeným druhem aktivní turistiky. V posledních letech výrazně stoupá počet lidí, kteří se cykloturistice věnují. Její obrovský rozvoj je jedním z projevů aktivního životního stylu, který se dnes ve společnosti prosazuje. Liberecký kraj si je tohoto trendu vědom a cykloturistiku považuje za stěžejní odvětví průmyslu cestovního ruchu v kraji. Jak vyplývá z provedeného dotazování, také v jednotlivých turistických oblastech je stěžejním druhem sportovního cestovního ruchu. Již od roku 2000 se pracuje na celkovém konceptu rozvoje cyklodopravy v kraji. Tyto práce vyústily k vytvoření samostatné koncepce - Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008 – 2013. Proto se tato práce věnuje cyklistické turistice o něco podrobněji. Cyklodoprava se začala v kraji rozvíjet již v 90. letech 20. století. Bohužel, v tvorbě cyklostezek tehdy neexistovala žádná koordinovanost. O jejich tvorbu a údržbu se staraly především samotné obce nebo mikroregiony. Vzniklá síť cyklostezek byla spíše chaotická, v některých oblastech bylo značených tras více, než bylo potřeba a na jiných místech zase zcela chyběly. Naprostá většina cyklotras vznikla jednoduše přidáním značení na silnice pro motorová vozidla a bezpečnost cyklistů se neřešila. Vzniklo mnoho nebezpečných míst s křížením nebo souběhem cyklotras s dopravně velmi vytíženými komunikacemi a cyklotrasy byly vedeny často po nekvalitním povrchu. Výsledkem byly bohužel časté nehody s následkem zranění nebo dokonce smrti cyklistů. Tyto nedostatky a tvorbu nových cyklostezek řeší zmíněný program cyklistické dopravy.52 Cyklotrasy plní významné funkce pro naplnění potřeb několika skupin lidí – cyklistů. V rámci rozvoje cyklodopravy se jedná především o funkci turistickou, ta naplňuje sportovní a rekreační požadavky na cyklistickou dopravu. Tuto funkci má většina dnes registrovaných cyklotras a pro sportovní cestovní ruch mají největší význam. Tyto cyklotrasy mají kromě 52
s využitím Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Liberecký kraj. Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008-2013. [online]. 2008. [cit. 2010-11-04]. str. 47
49
požadavků na kulturní či přírodní zajímavosti (aby byly pro návštěvníky dané destinace atraktivní, měly by procházet v okolí zajímavých turistických cílů) také požadavky na speciální doprovodnou infrastrukturu (stojany na kola, odpočívadla, informační tabule, mapy, servisní místa apod.). Aby byl zajištěn co nejvyšší komfort cyklistů, měly by být tyto trasy vedeny mimo hlavní silniční komunikace a také spíše mírnějším terénem, aby byly dostupné co nejširšímu spektru sportovců všech výkonností. Lepší dostupnosti těchto tras také může pomoci zavedení cyklobusů, cyklovlaků nebo lanovek schopných přepravit jízdní kola. Součástí turistické funkce a z hlediska cestovního ruchu je také významná funkce terénní. V tomto případě se jedná o trasy vedené po přírodních (bez asfaltu či jiné úpravy) cestách, většinou polních a lesních, s náročnějším profilem a terénem (vyskytují se zde překážky v podobě kamenů, kořenů a podobně). Mezi odbornou veřejností se pro takový druh cykloturistiky používá pojem free ride. Speciálním případem jsou singltrekové stezky53 a tratě pro sjezd, které logicky vznikají především u sjezdovek. Zájem cyklistů o tento druh sportu mohou využít provozovatelé lyžařských areálů a překlenout tak období bez sněhu, kdy jsou areály mimo provoz. Liberecký kraj takovéto formy cykloturistiky akceptuje a podporuje, ale hlavními subjekty v jejich rozvoji jsou obce a místní zájmové spolky. Další funkcí, kterou cyklotrasy naplňují, je funkce dopravní. Takové trasy by měly spojit dvě a více míst, která hrají důležitou roli v každodenním životě občanů. Jde tedy o vytvoření tras, které pomohou lidem dostat se do práce, do školy, na úřady a podobně. Kromě vytvoření cyklostezek je třeba zajistit doprovodnou infrastrukturu (stojany na kola u konečných cílů a u autobusových a vlakových stanic, zařízení pro provedení hygieny apod.). Také tyto stezky by měly vést mimo hlavní silniční komunikace, aby byla zajištěna bezpečnost cyklistů. Protože se tyto trasy využívají i ve velkoměstech, častým řešením (které známe například z Německa nebo Nizozemí) je vyznačení jízdních pruhů pro cyklisty na již existujících silničních komunikacích. I když je zřejmé, že takový systém osobní dopravy může výrazně zlepšit život místních obyvatel (kladný vliv na zdraví člověka, finančně úsporné cestování, nezatěžuje životní prostředí, nezávislé na nepříjemných situacích v automobilové dopravě), v Libereckém kraji dodnes nejsou pro tento způsob dopravy vytvořeny podmínky a bohužel se s ním ani do budoucnosti spíše nepočítá.54 Pro potřeby plánování a realizace koncepce cyklodopravy se také rozlišují tři kategorie cyklistických tras. Jsou to mezinárodní trasy (zajišťují spojení s příhraničními sídly, se 53
bude vysvětleno v dalším textu s využitím Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Liberecký kraj. Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008-2013. [online]. 2008. [cit. 2010-11-04]. str. 8-9 54
50
zajímavými turistickými atraktivitami nebo s cyklotrasami evropského významu, většinou méně náročné, vhodné pro vícedenní putování). Mezinárodní trasy procházející územím Libereckého kraje jsou: ›
Berlin (DE) – Kamenický Šenov - Praha
›
Zittau (DE) – Kurort Jonsdorf (DE) – Bezděz - Praha
›
Zittau – Lückendorf (DE) – Jablonné v Podještědí – Praha
›
Zittau – Turnov – Praha
›
Orle (PL) – Semily – Příšovice (Greenway Jizera)
›
Ostritz (DE) – Frýdlant – Harrachov
›
Zittau – Frýdlant – Nové město pod Smrkem – Karpacz (PL)
›
Orle – Jablonec nad Nisou – Česká Lípa (Nová hřebenovka + Ploučnice)55
Dalšími kategoriemi jsou nadregionální trasy (doplňují síť mezinárodních tras, většinou propojují turisticky zajímavé oblasti) a regionální trasy (zajišťují především dopravní funkci. Seznam a popis jednotlivých cyklotras je dostupný například na www.liberecky-kraj.cz. Tento seznam je ale bohužel aktualizován jen zřídka, a tak se v něm nové cyklostezky objeví s velkým zpožděním. 3.1.1 Významné projekty v oblasti cykloturistiky Greenway Jizera je společným projektem několika turistických regionů, kterými protéká řeka Jizera, tedy od jejího pramene až po ústí do Labe. Jedná se o „plně vybavený multifunkční koridor podél řeky Jizery s páteřní cyklostezkou a sítí bezpečných stezek pro bezmotorovou dopravu, který je využíván jak místními obyvateli, tak návštěvníky. Je vybudován a funguje na principech partnerské spolupráce a trvale udržitelného rozvoje území.“56 Je to příklad projektu, který naplňuje dvě funkce cyklistické dopravy – turistickou a dopravní. Stezka by měla procházet v bezprostřední blízkosti toku a pokud možno nenáročným terénem v celkové délce přibližně 190 km. Součástí bude také doprovodná infrastruktura (stojany na kola, úschovny kol, odpočívadla, informační tabule, servisní místa, navazující cyklovlaky a cyklobusy). Projekt je realizován na bázi partnerství soukromého a veřejného sektoru. Koordinátorem celého projektu je Sdružení Český ráj. Finance jsou zajištěny z několika různých zdrojů (obce, Středočeský kraji, Liberecký kraj, fondy EU, Státní
55
Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Liberecký kraj. Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji pro období 2008-2013. [online]. 2008. [cit. 2010-11-04]. str. 24-25 56 Sdružení Český ráj. Projekt Greenways Jizera. [online]. prosinec 2008. [cit. 2010-11-04]
51
fond dopravní infrastruktury a soukromé zdroje. Projekt se realizuje od roku 2005 a předpokládané dokončení by mělo být až v roce 2015.57 Celkové náklady se odhadují na 100 milionů Kč. Připravena je již projektová dokumentace i marketingová studie a dokončilo se trasování jednotlivých úseků. Se samotnými stavebními pracemi se mělo začít v roce 2009, maximálně 2010. Bohužel, kvůli nedostatku financí díky plánované změně vládní politiky o spolufinancování operačních programů došlo v říjnu 2010 k odložení zahájení prvních stavebních prací.58 Velmi zajímavá a nápaditá je propagace cyklotrasy, která má za úkol vzbudit zájem místních obyvatel i návštěvníků kraje a zároveň je informovat o tom, jak se postupuje v realizaci projektu. Od roku 2008 se pravidelně pořádají Cyklojízdy Greenway Jizera, které vedou po jednotlivých úsecích budované cyklostezky. V roce 2009 se například konala Cyklojízda z Turnova do Semil. Účastníci se seznámili s danou částí budované cyklostezky a zároveň se mohli podívat do elektrárny v Podspálově, která je normálně nepřístupná nebo do výrobny skla v Železném Brodě.59 Další rozsáhlý projekt, na kterém se v současnosti pracuje, je cyklistická část Nové hřebenovky. Tvůrci tohoto projektu považují za její nejvýznamnější část právě obě větve cyklostezky Nová hřebenovka. Devadesát procent trasy je vedeno po již vyznačených cyklotrasách, zbývající části budou v rámci projektu vybudovány. Cyklistická část má dvě větve – severní a jižní. Severní větev je spíše nenáročná, určená pro rekreační cyklisty. Tato trasa je dlouhá celkem 147,4 kilometrů, začíná ve Špindlerově Mlýně, dále pokračuje například přes Horní Mísečky, Harrachov, Orle, Hrádek nad Nisou a končí v německém Hinterhermsdorfu. Jižní větev je vedena náročnějším terénem a měří celkem 170,1 kilometrů, začíná také ve Špindlerově Mlýně, dále vede přes Horní Mísečky, Harrachov, Tanvald, Rádlo, Heřmanice v Podještědí a končí opět v německém Hinterhermsdorfu. Obě cyklistické trasy se navzájem a s trasami pro pěší a lyžařskou turistiku cestou setkávají a zase oddělují.60 Pro terénní ježdění jsou určené stezky s názvem Singltrek pod Smrkem a také bikepark na Ještědu. Pojem singltrek označuje úzké přírodní stezky procházející především lesním terénem a nabízející co největší požitek z jízdy na horském kole. Tyto stezky jsou budovány tak, aby splývaly s krajinou a minimálně tak narušovaly okolní přírodu. Většinou 57
Sdružení Český ráj. Projekt Greenways Jizera. prezentace pro seminář Greenway Jizera v Mladé Boleslavi. [online]. listopad 2008. [cit. 2010-11-04] 58 ČERNÝ, Ivan. Greenway Jizera – zahájení stavebních prací se odsouvá. [online]. 2010-10-18. [cit. 2010-1104] 59 Sdružení Český ráj. Cyklojízdy Greenway Jizera 2008. [online]. květen 2009. [cit. 2010-11-10] 60 s využitím: Nisa o.p.s. Popis tras Nové hřebenovky. [online]. [cit. 2010-11-11]
52
jsou vedeny po vrstevnicích, trasy jsou rozmanité, chvíli vedou do kopce, poté zase s kopce dolů, je na nich množství začátek. Zároveň jsou ale budovány tak, aby byly vhodné pro nejrůznější uživatele od rekreačních po zkušené jezdce. Singltrek pod Smrkem je první vytvořená síť singltrekových stezek v České republice. Dodnes je vybudováno asi 20 km stezek v okolí měst Lázně Libverda a Nové Město pod Smrkem. V budoucnosti by mělo přibýt dalších 50 kilometrů těchto stezek a bude tak vytvořen rozsáhlý unikátní turistický produkt. Další singltrekové stezky u nás se nacházejí pouze v Jeseníkách.61 Bikepark ve skiareálu Ještěd je určen pro zkušené terénní cyklisty. Nabízí tři různé trasy pro sjezd s uměle vytvořenými překážkami v obtížnostech lehká a středně těžká. Bikepark je v provozu od května do října a vyplňuje tak sezónu, kdy se nelyžuje. Cyklisté mohou k přepravě využívat čtyřsedačkovou lanovku. Podobný bikepark se nachází ještě v Rokytnici nad Jizerou, Mníšku u Liberce a v Rejdicích.62 3.1.2 Cyklobusy, cyklovlaky Cyklobusy a cyklovlaky jsou důležitým prvkem v rozvoji sportovního cestovního ruchu. Umožňují zájemcům pohodlně se s kolem přemísťovat. V letní sezóně 2010 jezdilo v Libereckém kraji celkem 14 linek turistických autobusů přizpůsobených k přepravě kol. Jejich trasy jsou přizpůsobeny turistickým atraktivitám i trasám cyklostezek. Některé linky jezdily každý den, některé bohužel jen o víkendech. Jízdní kola je také možno přepravovat ve vlacích Českých drah, ty v letní sezóně buď vybrané spoje posilují, nebo také vypravují speciální vagóny s rozšířenou přepravou kol v blízkosti významných cyklostezek, v Libereckém kraji bohužel jen na trase Liberec-Tanvald-Harrachov. Jízdní kola lze přepravovat také lanovkami. Tuto službu nabízí lanovka na Tanvaldském Špičáku, sedačková lanovka na Ještědu, lanovka na Čertově hoře a lanovka Horní domky. ČD také provozovaly v Turnově a v Tanvaldě půjčovny kol, ale zřejmě kvůli nezájmu o tuto službu byl jejich provoz ukončen.
3.2
Atraktivity pěší turistiky
Z průzkumu poptávky (viz kapitola 2.2.4) vyplývá, že pěší turistika je mezi návštěvníky Libereckého kraje v letní sezóně hlavním motivem, proč sem turisté přijíždějí. Nabídka tras pro pěší turistiku je v kraji co do množství velmi dobrá. Trasy jsou různě obtížné, jsou dobře značené a vedou nádhernou krajinou a v okolí zajímavých míst. Krajem 61
s využitím: Jablonecké kulturní a informační centrum o.p.s. Singltrekové stezky. Jizerské noviny léto 2010. str. 4-5 62 s využitím www. liberecky-kraj.cz. Bikepark Ještěd. [online]. [cit. 2010-11-11]
53
vedou stezky pouze s turistickým značením, ale také mnoho stezek naučných (například 22 zastavení v geoparku Český ráj, Rašeliniště Jizerky) i tematických (Z Hejnic za pomníčky Jizerských hor, Památné stromy - cesta za prostředníky mezi nebem a zemí ve Frýdlantsku). Seznam tras pro pěší turistiku je dostupný například na www.liberecky-kraj.cz, kde jsou trasy podrobně popsány a zobrazeny na mapě. Kvalita jednotlivých stezek je ale různá. Velké množství tras je vedeno po polních a lesních cestách, některé (minimálně jejich části) ale stále vedou po silnicích pro motorová vozidla (například značená trasa Železný Brod – Bozkov), což je pro turisty samozřejmě nepříjemné. Také doprovodná infrastruktura je často nedostačující, i když se v posledních letech mnohem zlepšila a je vidět, že příslušné subjekty do ní investují. Byly instalovány informační tabule a mapy, vybudována odpočívadla či úplně nové úseky stezek (například stezka Jizerka – Orle s novým mostem přes Jizeru, konkrétněji viz další text této kapitoly). Nabídka tras vhodných pro vozíčkáře je v Libereckém kraji velmi nedostačující. Tyto trasy musí mít kvalitní povrch a musí vést nenáročným terénem. Také doprovodná infrastruktura (stojany s mapami, přístupová místa k zajímavostem) musí být speciálně upravená. Nejvíce takových stezek se nachází v Jizerských horách. Konkrétně jich je v současné době šest (například Smědava – Jizerka, Bedřichov – Nová louka nebo trasa Na hráz Josedfodolské přehrady). V Českém ráji a Frýdlantsku je po jedné trase a v Krkonoších není žádná (v části v Libereckém kraji). V roce 2007 byl dokončen velký a pro celý Liberecký kraj důležitý projekt Jizerská magistrála pro pěší turistiku, který je součástí velkého mezinárodního projektu s názvem Nová hřebenovka. Jedná se o spojení příhraničních oblastí v Německu, Česku a Polsku značenými turistickými stezkami. Konkrétně jde o propojení těchto horských masivů Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřeben, Lužické hory, Žitavské hory a Českosaské Švýcarsko. Hlavním cílem projektu Nová hřebenovka je přilákat do těchto oblastí více turistů a poskytnout jim lepší komfort tím, že budou odděleny jednotlivé trasy pro pěší turisty, cyklisty a pro lyžaře. Cílem projektu bylo vytvoření nové stezky, na kterou budou mít přístup pouze pěší turisté (a nepřijdou tak do styku s často bezohlednými cyklisty) a vylepšení technického stavu v těch místech, kde již v minulosti byly stezky vyznačeny. Vybudováním stezky pouze pro pěší turisty se zabývá právě projekt Jizerská magistrála pro pěší turistiku. Celková délka trasy je 42,34 kilometrů a je rozdělena do pěti úseků: Albrechtice u Frýdlantu Oldřichovské sedlo, Oldřichovské sedlo - Hřebínek, Hřebínek - Smědava, Smědava - Jizerka, Jizerka – Orle (PL). Koordinátorem projektu byl Liberecký kraj, konkrétně zaměstnanci 54
odboru Kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Dále na projektu spolupracovaly tyto organizace: Lesy České republiky, občanské sdružení Nisa o.p.s. a na polské straně občanské sdružení Stowarzaszenie Bieg Piastów. Návrh projektu byl předložen a schválen zastupitelstvem kraje v roce 2004, v tomto roce také došlo k vytvoření pracovních skupin a potřebné dokumentace. V letech 2005 a 2006 byly realizovány samotné stavební práce a také byla zpracována marketingová kampaň. Jizerská magistrála pro pěší turistiku byla slavnostně otevřena 8.6.2007. Celková investice byla 18 669 232 Kč, přičemž 75 % celkových nákladů pokryla EU (konkrétně iniciativa INTERREG III A), 20 % Liberecký kraj a 5 % poskytl rozpočet České republiky.63
3.3
Atraktivity dálkového in-line bruslení
Dálkové in-line bruslení vyžaduje na rozdíl od cyklistiky mnohem kvalitnější infrastrukturu – zejména kvalitně upravený povrch stezky (musí být asfaltový, bez nerovností a překážek) a také nepříliš členitý profil (měla by být vedena po rovině, bez ostrých zatáček). Na některých místech je možné využít zázemí stávajících cyklostezek. Nicméně i z hlediska bezpečnosti jednotlivých účastníků je příhodnější budovat samostatné in-line stezky. Bohužel, v celém Libereckém kraji se takové stezky nacházejí pouze dvě, a obě dokonce v okolí obce Hradčany. Dalších pět míst vhodných k in-line bruslení je využíváno také cyklisty nebo jezdci na kolečkových lyžích (Vesec a Břízky jsou tréninková centra lyžařů). Z níže uvedeného přehledu je patrné, že podmínky pro in-line bruslení, které je v současnosti velmi oblíbené, jsou v Libereckém kraji naprosto nedostačující. Obrovskou konkurencí je v rámci tohoto sportu sousední Německo, kde jsou takové stezky naprosto běžné a mohou být využívány pro krátké výlety i vícedenní putování. Tabulka 9: Stezky pro in-line bruslení v Libereckém kraji
místo
délka
Samostatná in-line stezka
Česká Lípa – Vlčí Důl Česká Lípa – Kamenický Šenov Hradčany – Kuřivody Letiště Hradčany Turnov – Bartošova pec Sportovní areál Břízky (Jablonec nad Nisou)
4 km 8 km 5 km 5 km 4,5 km
Sportovní areál Vesec (Liberec)
1,2 km
ne (spojena s cyklostezkou) ne (spojena s cyklostezkou) ano ano ne (cyklisté) ne (cyklisté, tréninky na kolečkových lyžích) ne (cyklisté, tréninky na kolečkových lyžích)
2,2 km
zdroj dat: www.liberecky-kraj.cz; vlastní zpracování 63
s využitím HAMPLOVÁ, Miloslava. Písemná informace pro 9. zasedání zastupitelstva kraje dne 30. 10. 2007. Liberec. 2007. str. 2
55
3.4
Atraktivity sjezdového lyžování
Průzkum poptávky po službách cestovního ruchu v Libereckém kraji ukázal, že lyžování patří mezi hlavní důvody návštěvy kraje. Je tedy zapotřebí zjistit, jak si stojí strana nabídky. Zkoumány budou lyžařské areály pro sjezdové lyžování a další druhy zimních sportů, které se v areálech dají provozovat. Do analýzy nebudou zařazeny malé obecní sjezdovky, které mají jeden vlek a jsou kratší než 500 metrů, jelikož se taková místa, hlavně v Jizerských horách a Krkonoších, nacházejí doslova na každém kopci. Budou sledovány následující ukazatelé: počet sjezdovek a jejich obtížnost (černá nejtěžší, modrá nejlehčí), celková délka sjezdovek v areálu, počet lanovek a vleků, ukazatel T.S. znamená možnost zasněžování technickým sněhem, Š. znamená působení lyžařské školy přímo v areálu, S/P znamená působení půjčovny lyžařského vybavení nebo servisu a V. znamená možnost večerního lyžování. Dále jsou v tabulce uvedeny další specifické služby, které areál nabízí. Tabulka 10: Skiareály v Libereckém kraji místo Tanvaldský Špičák Bedřichov Severák Ještěd Rejdice Bedřichov U vodárny Lucifer (Josefův důl) Příchovice Smržovka HarrachovČertova hora Rokytnice nad Jizerou Horní Domky Jablonec nad JizerouKamenec Paseky nad Jizerou Vysoké nad Jizerou Šachty Rokytnice
sjezdovky 1 černá 2 červená 6 modrá 2 červená 8 modrá 3 červená 12 modrá 1 černá 6 červená 5 modrá 2 červená 2 modrá 3 modrá 2 červená 1 modrá 4 modrá 2 modrá 1 černá 3 červená 1 modrá
délka
T.S.
Š.
S/P
V.
další služby
7 km
ano
ano
ano
ano
dětský svět pro výuku dětí; skibus z Prahy
6 km
ano
ano
ano
ano
5 km
ano
ano
ano
ano
9 km
ano
ano
ano
ano
1 km
ano
ano
ano
ano
630 m
ne
ano
ne
ne
810 m
ano
ano
ne
ne
2 km 500 m
ano ano
ano ano
ano ano
ano ano
6,5 km
ano
ano
ano
ano
2 černá 6 červená 9 modrá
14,4 km
ano
ano
ano
ano
2 červená 1 modrá
3,2 km
ano
ano
ano
ano
4 červená 6 modrá
9,2 km
ano
ano
ano
ano
4 červená 2 modrá
4,1 km
ano
ano
ano
ano
1 modrá
670 m
ne
ano
ano
ne
běžecké tratě dětské výukové hřiště; dětská herna; snowpark; běžecké tratě permanentka také do aquaparku Babylon; snowpark rezervace skibusu; snowpark snowtubing, snowtrampoline snowpark snowpark rezervace skibusu; skokanské můstky; běžecké tratě dětský park; skibusy; běžecké tratě; snowpark
slalom a časomíra; skibusy z Prahy; běžecké tratě; snowpark běžecké tratě; snowpark dětský park a školka; skibusy z Prahy; snowtubing; běžecké tratě; snowpark lyžování v létě na travních lyžích
56
nad Jizerou Pařez Rokytnice nad Jizerou Studenov
1 červená 11 modrá
běžecké tratě; skibusy v Rokytnici 5,7 km
ano
ano
ano
ano
zdroj dat: www.liberecky-kraj.cz a internetové stránky areálů; vlastní zpracování
Lyžařské areály se nacházejí pouze v Jizerských horách a Krkonoších. V Českém ráji je několik menších sjezdovek s jedním, maximálně dvěma vleky a jsou vesměs provozované místními nadšenci nebo tělocvičnými jednotami a v cestovním ruchu nemají téměř žádné využití, jelikož nemohou konkurovat horským střediskům. Sjezdovky jsou většinou středně nebo mírně obtížné, nejtěžší černé sjezdovky jsou v kraji pouze čtyři. Areály nabízí většinou také krátké sjezdovky pro děti a začátečníky. Co se týče délky sjezdovek, pro požitek z lyžování je lepší sjezdovka co nejdelší. V kraji jsou sjezdovky bohužel spíše kratší, jejichž délka se většinou pohybuje mezi 600 a 1000 metry. Touto nabídkou samozřejmě nemohou konkurovat skiareálům v zahraničí (Alpy). Samozřejmostí ve všech areálech je působení lyžařské školy, ve většině také snowboardové školy, a nabízejí půjčení lyžařského vybavení a servis lyží. Při nedostatku přírodního sněhu jsou téměř všechny areály připraveny sjezdovky uměle zasněžovat. Kromě nejmenších areálů (Bedřichov U vodárny, Rokytnice – Pařez a Josefův důl – Lucifer) také všechny mají alespoň jednu sjezdovku osvětlenou a nabízejí večerní lyžování. Největší skiareály připravují samostatné snowparky pro snowboardisty, které zaprvé řeší nebezpečné situace, které mohou vznikat při střetu lyžařů a snowboardistů, a zadruhé nabízí snowboardistům sjezdovky s umělými překážkami. Bohužel, kvalita těchto snowparků je různá, někde je nabídka atrakcí na sjezdovce opravdu široká a někde nabízejí pouze dvě nebo tři překážky. V některých snowparcích se konají důležité závody (závody evropského poháru ve snowboardcrossu v Rejdicích, závody Big air v Rokytnici). Jablonec nad Jizerou jako jediný v kraji disponuje slalomovou trať s časomírou. V sousedním Královéhradeckém kraji tuto atraktivitu nabízí pouze skiareál Herlíkovice. Velmi zajímavou nabídku má areál Pařez v Rokytnici nad Jizerou, který tak může být využíván v zimě i v létě – jedná se o možnost lyžování na trávě. Střediska Severák, Tanvaldský Špišák, Horní Domky a Šachty připravují speciální parky pro děti, kde se učí lyžovat a skiareál Šachty dokonce nabízí hlídání dětí ve školce. Některé z areálů (například Bedřichov, Vysoké nad Jizerou, Harrachov) jsou zároveň výchozími místy pro běžecké lyžování. U všech areálů je dostatek parkovacích míst a většinou jsou v zimní sezóně zdarma.
57
Střediska v Harrachově, Rokytnici nad Jizerou, Pasekách nad Jizerou, Rejdicích a Příchovicích se prezentují pod společným názvem Skiregion. Je to příklad výhodné spolupráce mezi skiareály, které například provozují skibusy, které jezdí z Prahy, Trutnova, Mladé Boleslavi a dalších měst a které si mohou cestující předem rezervovat. Město Rokytnice nad Jizerou dále provozuje mezi jejími jednotlivými areály bezplatné skibusy. Skiregion také nabízí společné permanentky, které lze využít ve všech těchto areálech. Dvoudenní permanentka v hlavní sezóně 2010/2011 stojí 1150 Kč. Pro srovnání, dvoudenní permanentka ve srovnatelné oblasti v okolí Špindlerova mlýnu v Královéhradeckém kraji stojí 1350 Kč. Ceny dalších jízdenek jsou mezi oběma kraji víceméně srovnatelné.
3.5
Atraktivity běžeckého lyžování
Běžecké lyžování a zimní sporty obecně mají v Libereckém kraji dlouhou tradici. Hrabě Harrach v roce 1892 přivezl z Norska vůbec první páry lyží v kraji (před ním je obstaral pouze Jiří Rössler Ořovský pro pražský spolek), také se zasloužil o popularizaci turistiky a lyžování a v okolí Harrachova vybudoval první turistické cesty včetně značení.64 V Harrachově také začaly vznikat první lyžařské spolky a konaly se zde první závody (například v roce 1905 distanční závod na 50 km)65. V roce 1968 vznikla jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí v kraji a České republice Jizerská padesátka. V souvislosti s tímto závodem začaly postupně vznikat jednotlivé trasy Jizerské lyžařské magistrály, která dnes se všemi svými větvemi dosahuje délky 155 km. Dosavadním vrcholem pro běžecké lyžování v Libereckém kraji bylo Mistrovství světa v klasickém lyžování, které se konalo v Liberci v roce 2009. Sportovním akcím je věnována samostatná kapitola. Následující tabulka uvádí přehled míst, kde jsou v zimě pravidelně upravovány běžecké stopy. Celková délka tras na území kraje je přibližně 400 km. O úpravu tratí se starají místní organizace (většinou neziskové). Finance získávají od územních samospráv a také například z parkovného. V sezóně 2010/2011 poskytuje na údržbu tratí Liberecký kraj dotace. V kraji se nachází několik sportovních areálů (nejen) pro běžecké lyžování, které poskytují komplexní zázemí (občerstvení, převlékárny apod.). Jedná se například o sportovní areál Břízky v Jablonci nad Nisou, sportovní areál Vesec v Liberci nebo sport. areál Hraběnka v Jilemnici. Areál Břízky je nástupním místem na Jizerskou magistrálu, součástí areálu jsou
64 LUŠTINEC, Jan. Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828–1909) – Harrachov. [online]. 7.6.2007. [cit. 2010-11-20]. 65 Historie lyžování v Čechách. [online]. [cit. 2010-11-20]
58
tréninkové a závodní tratě. Raritou je, že jsou osvětlené a lze zde tedy trénovat i po setmění. Dále se v areálu nachází střelnice pro biatlon a celý závodní okruh je možné uměle zasněžovat. Bezpochyby nejmodernějším areálem je Vesec, který nabízí i další možnosti sportovního vyžití. Tabulka 11: Lyžařské běžecké trasy v Libereckém kraji
místo
délka tratí
Jizerská magistrála Ještědský hřeben Krkonošská magistrála (Harrachov – Žacléř) Lomnická lyžařská magistrála Novoborsko a Polevsko Kořenov Krkonoše Sportovní areál Vesec zdroj dat: www.liberecky-kraj.cz; vlastní zpracování
3.6
cca 155 km 10 km 71 km 35 km 25 km 60 km cca 500 km 8,8 km
Atraktivity vodní turistiky
Přehled vodních toků v Libereckém kraji, na kterých je za určitých podmínek možné provozovat vodní turistiku (tedy sjíždění v otevřené nebo uzavřené lodi a na raftu), uvádí tabulka 2. Dále je uveden počet kilometrů, podmínky sjízdnosti, obtížnost a dostupná infrastruktura, kterou mohou vodáci během sjíždění využívat. Pro potřeby klasifikace vodních toků a bezpečnosti při jejich sjíždění byla vytvořena stupnice jejich obtížnosti. Stupně jsou uvedeny i v následující tabulce, proto následuje krátké vysvětlení: ZW – klidná a přehledná řeka, žádné riziko při převrhnutí, snadná samozáchrana, může být otevřená loď; WW I – lehká řeka, menší peřeje, snadná samozáchrana, doporučuje se vesta a helma; WW II – mírně těžká řeka, větší peřeje, občas překážky, nutné zkušenosti s ovládáním lodi, vesta a helma; WW III – těžká řeka, vyšší peřeje, vodní válce, menší přehlednost, nutné zkušenosti, vesta a helma, uzavřená loď; WW IV – velmi těžká řeka, silné peřeje, překážky, méně přehledná, nutná prohlídka řeky předem, zkušenosti a praxe v záchraně; WW V – extrémně těžká řeka, rychlý proud, praxe a zkušenosti, fyzická a psychická odolnost; WW VI – na hranici sjízdnosti. Tabulka 12: Vodní toky v Libereckém kraji vhodné pro vodní turistiku
Řeka
Smědá
Jizerka
Počet km 38,6 (z velké části nesjízdná), sjízdná pouze na jaře při tání sněhu; Bílý potok – Frýdlant 16,4 (sjízdná při tání sněhu a po dešti)
Obtížnost
Infrastruktura
ZW - WW III
2 kempy; půjčovna lodí; možnost nákupů a občerstvení, kulturní památky v blízkosti toku
WW I – WW III
Žádné kempy ani tábořiště; omezená možnost ubytování a stravování; žádné významné kulturní zajímavosti
59
157,2 (horní tok sjízdný při tání sněhu)
ZW – WW V
4 (na horním toku je sjíždění zakázáno; sjízdný je jen úsek od Harrachova do soutoku s Jizerou) 15,9
WW II – WW IV
Jizera
Mumlava
Desná
WW I – WW IV
23,1 (sjízdná při tání sněhu a po dešti)
ZW – WW I
28,9 (sjízdná při tání sněhu a po dešti), jediná řeka v Libereckém kraji vhodná pro rafting 7,4 (sjízdná při tání sněhu a po dešti) 29,5 (sjízdná při tání sněhu a po dešti)
WW I – WW V
ZW – WW I
Ploučnice
85,5 (sjízdný jen úsek od Stráže pod Ralskem k soutoku s Labem) 21,8 (sjízdná při tání sněhu a po dešti)
ZW - WW I
Svitávka Robečský potok
6,5 (sjízdná při tání sněhu a po dešti)
ZW
Oleška
Tanvaldská Kamenice
Černá Nisa Lužická Nisa
WW I – WW III ZW – WW I – WW III
3 kempy, 1 tábořiště; půjčovny lodí; možnost nákupů a občerstvení; na horním toku omezený přístup k řece, protože protéká národním parkem; na dolním toku kulturní zajímavosti 1 kemp; omezená možnost nákupů a občerstvení; špatný přístup k řece; několik kulturních zajímavostí – vše pouze na nástupu v Harrachově Žádný kemp; velmi omezené možnosti jiného ubytování, nákupů i občerstvení; špatný přístup k řece 1 tábořiště, ubytování v soukromí; možnost nákupů a občerstvení; na dolním toku kulturní zajímavosti 1 tábořiště a jinak omezené možnosti ubytování, nákupů a občerstvení; několik méně významných kulturních zajímavostí
Omezené možnosti ubytování, nákupů a občerstvení; pouze v Liberci Omezené možnosti ubytování, nákupů a občerstvení; několik méně významných kulturních zajímavostí 2 kempy, táboření ve volné přírodě nebo ubyt. v soukromí; půjčovna lodí; možnost nákupů a občerstvení; několik méně významných kulturních zajímavostí 1 kemp; možnost nákupů a občerstvení; několik méně významných kulturních zajímavostí 1 kemp; možnost nákupů a občerstvení; několik méně významných kulturních zajímavostí 1 kemp; možnost nákupů a občerstvení; několik kulturních zajímavostí
23 WW I – WW Hřenská II Kamenice zdroj dat: SHOCart spol. s r.o. Kilometráž českých a moravských řek. Zlín: SHOCart. První vydání. 1998. vlastní zpracování
Řeky a potoky v Libereckém kraji jsou ve většině případů velmi obtížné. Na jejich sjíždění je třeba kvalitní vodácké vybavení a především zkušenosti. Také bohužel, díky přírodním podmínkám, je sjízdnost řek ovlivněna sezónností – mnohé toky trpí v letní sezóně nedostatkem vody a sjízdné jsou jen na jaře při tání sněhu nebo po vydatných deštích. Na tyto řeky se tak vydávají v malém počtu pouze nadšenci a zkušení vodáci. Většina sjízdných úseků je velmi krátká a lze je zdolat v řádu několika hodin. Proto nejsou návštěvníci nuceni využívat místní ubytovací kapacity a případně další infrastrukturu, která ale stejně na většině míst podél vodních toků chybí. Výjimečným tokem je Tanvaldská Kamenice, která je jako jedna z mála řek v České republice a jediná v Libereckém kraji vhodná pro rafting. Sjíždění je velice náročné, vyskytují 60
se zde kamenné stupně, vodní válce, balvany a další překážky. Bohužel si již vyžádala i několik životů. Řeka je vhodná spíše jen pro profesionály. Pravidelně se zde pořádají závody na raftech i kajacích. Ty ale nejsou bohužel v místním regionu dostatečně propagovány. Velký potenciál pro „masovou“ vodní turistiku, tedy o nenáročné sjezdy v otevřených lodích, které jsou populární mezi širokou veřejností, mají řeky Ploučnice a především Jizera. Také dostupná infrastruktura je ve srovnání s ostatními řekami na lepší úrovni. Delší tok Jizery, ale také Ploučnice je možné využít k několikadennímu putování (za dostatku vody). Obě řeky nabízejí atraktivní okolní přírodu. Bohužel, v porovnání s jinými toky v České republice (Vltava, Sázava, Ohře), nemají tyto řeky image oblíbené vodácké atraktivity - tzn. řeky, na kterou se lze vypravit na prodloužený víkend i na celý týden a bez omezení využívat tábořiště, občerstvení a jiné služby v průběhu plavby. Toto je příležitost k vytvoření turistického produktu, ve kterém bude figurovat řeka Jizera jako vodácká destinace, nebo začlenění možnosti vodácké turistiky do projektu Greenway Jizera (viz 0).
3.7
Atraktivity golfové turistiky
Golfová turistika patří mezi oblíbené a rychle se rozvíjející forma cestovního ruchu. Následující tabulka uvádí srovnání golfových hřišť a areálů na území Libereckého kraje. U každého areálu je uveden počet jamek (standardně má mít 9 nebo 18), délka hřiště pro muže (délka v metrech od odpaliště k poslední jamce), par muži (číslo znamená teoretický počet ran, na který by měl golfista celou hru zvládnout, číslo tedy odráží obtížnost daného hřiště čím vyšší, tím obtížnější), možnost ubytování přímo v areálu, možnost stravování přímo v areálu a další služby (sledovány byly trenérské služby, půjčovna a obchod s golfovým vybavením, možnost pronájmu hřiště pro soukromé turnaje a další speciální služby). Tabulka 13: Golfová hřiště a areály v Libereckém kraji
Místo
Počet Délka Par jamek muži muži
Ubyt.
Strav.
Golf Club Liberec
18
4754
68
Ne
Ano
Golf Club Harrachov
9
2994
60
Ne
Ano
Královský golf club Malevil (Heřmanice)
18
5484
72
Ano
Ano
9
1425
32
Ano
Ano
9
4178
64
Ne
ano
Cross country golf zámek Bernštejn (Doksy) Golf club Semily
Další služby Trenéři; balíčky pro výuku golfu; obchod a půjčovna; soukromé turnaje Obchod a půjčovna; odpaliště pro děti; indoor Trenéři; tenis, lukostřelba, volejbal, bazén, jízda na koni; trenéři; balíčky pro výuku golfu, obchod a půjčovna; soukromé turnaje Tenis, volejbal; golfové balíčky; pouze pro hotelové hosty Trenéři pro mládež; obchod a
61
Golf club Grabštejn Golf club Ještěd (Český Dub) Ypsilon golf resort Liberec Golf Oleška Košťálov (Semily)
9
5796
72
Ne
ano
9
5214
70
Ano
ano
18
5697
72
Ne
ano
6
745
20
Ne
ano
Golfcentrum Liberec
indoor
-
-
Ne
ano
Indoor golfcentrum Babylon (Liberec)
indoor
-
-
Ano
ano
půjčovna; soukromé turnaje Trenéři; obchod a půjčovna Trenéři; golfové balíčky; půjčovna; soukromé turnaje Trenéři; obchod a půjčovna; masáže; soukromé turnaje Trenéři; půjčovna; soukromé turnaje Trenéři; Driving range, putting green, simulátory; půjčovna Putting green, simulátor
zdroj dat: internetové stránky jednotlivých areálů; vlastní zpracování V Libereckém kraji se nachází celkem 9 golfových areálů a 3 zařízení pro indoor golf, tedy možnosti tréninku v zastřešeném objektu při nevhodném počasí. Areály jsou převážně menší, hřiště jsou zkrácená a mají pouze 9 jamek, jedno dokonce jen 6 jamek. Tři areály se pyšní plnohodnotným 18ti jamkovým polem (Ypsilon golf resort Liberec, Královský golf club Malevil, Golf Club Liberec). Tato tři centra jsou také největší co do rozlohy a také co do délky hracího pole (viz ukazatel délka muži). Nicméně i některá hřiště s devíti jamkami jsou velmi rozlehlá a nabízejí tak příjemnou a prostorem neomezenou hru (například Golf club Ještěd, Golf club Grabštejn). Samozřejmostí v každém areálu je možnost občerstvení, většinou jsou k dispozici restaurace. Možnost ubytovat se přímo v areálu nabízejí jen tři zařízení. Cross country golf zámek Bernštejn je v první řadě ubytovacím zařízením, přilehlé golfové hřiště je určeno pouze pro hosty hotelu. Ostatní centra jsou k dispozici široké veřejnosti. Některá z nich nabízejí kompletní balíčky pro začátečníky s golfem (součástí je výuka, půjčení vybavení, green fee a někdy také ubytování). Návštěvníci mohou ve všech areálech využít služby půjčovny golfového vybavení a ve většině si mohou zboží také zakoupit v obchodě. Kromě Golf clubu Grabštejn je možné si hřiště zarezervovat a využít pro soukromý golfový turnaj (včetně zorganizování turnaje, poskytují technické zázemí a rozhodčí apod.). Golf club v Harrachově jako jediný nabízí indoor golf. Bohužel, golfová hřiště v Libereckém kraji trpí vynuceným zkrácením sezóny kvůli nevhodným klimatickým podmínkám. Většina oblastí kraje je nadprůměrně deštivá a ve srovnání s jinými kraji v České republice, zde dříve padá sníh a leží déle. Sezóna zde tedy většinou začíná v dubnu a končí v říjnu. Nejnižší ceny za fee (700 Kč a 750 Kč) jsou u 18ti jamkových hřišť (kromě Ypsilon golf club Liberec, 1500 Kč) znatelně nižší než v jiných srovnatelných areálech v České
62
republice (ceny většinou začínají na 1000 Kč). Také ceny menších hřišť (v rozmezí 300 – 400 Kč) jsou spíše nižší než v jiných srovnatelných areálech v České republice.
3.8
Atraktivity pro venkovní horolezectví
Následující tabulka uvádí přehled skalních oblastí, kde je možné zdolávat skály ve volné přírodě. U každé podoblasti je v závorce uveden počet cest, kterými je možné místní vrcholy zdolat. Číslo tedy v podstatě ukazuje rozmanitost jednotlivých skalních oblastí. Tabulka 14: Skalní oblasti v Libereckém kraji vhodné pro venkovní horolezectví
oblast Jizerské hory Lužické hory Český ráj Krkonoše
podoblasti Jizerské hory (1920), hřeben Černé Studnice (94), údolí Jizery (15), údolí Kamenice (13), Kozinec (69) Ještědský hřeben (42), Novoborsko (1418), Horní sedlo (229), Jítrava (70), skály pod Luží (3), skály pod Zeleným vrchem (10), skály u Křižan (56), skály u Radvánce (25), ostatní samostatné skály (306) Hruboskalsko (5771), Klokočské skály (720), Betlémské skály (566), Měsíční údolí (200), Zbirohy (442), Drábovna (169) a další Lubošské skály (neurčeno)
zdroj dat: Český horolezecký svaz; vlastní zpracování
Nejvhodnější oblast pro lezení ve volné přírodě je Český ráj. Jsou zde za prvé dobré přírodní podmínky (mnoho skal vhodných k lezení, příznivé klimatické podmínky), za druhé jsou zdejší skalní oblasti horolezci výborně prozkoumány a popsány a za třetí zde také není problém se v blízkosti těchto oblastí ubytovat či stravovat, protože se jich většina nalézá u silničních komunikací nebo přímo v obcích. Jizerské a Lužické hory nabízí o poznání méně vhodných oblastí, navíc jsou zde poněkud horší klimatické podmínky (často déšť, nižší teploty). Mnoho lezeckých oblastí je také vzdáleno od potřebné infrastruktury (ubytování, stravování). Krkonoše nabízejí celkem pět oblastí k lezení, na jiných místech není volné lezení z důvodu ochrany přírody povolené. Na území Libereckého kraje se nacházejí pouze Lubošské skály, které ale nejsou známou a vyhledávanou oblastí.
3.9
Atraktivity hipoturistiky
Přestože není hipoturistika (jízda na koni) masově rozšířeným druhem sportovní turistiky, má mnoho fanoušků, kteří se tomuto sportu věnují. Jak vyplývá z provedeného dotazování, hipoturistika bude v budoucnu jedním z druhů sportovního CR, kterému se bude v turistických oblastech Libereckého kraje věnovat pozornost. Pro hipoturistiku je důležitá následující infrastruktura – značené stezky (pokud možno vedené mimo silniční komunikace) a koňské stanice, které poskytují koňům i jezdcům ubytování a stravování (jízdárny, stáje). Rozvojem hipoturistiky se v Libereckém kraji zabývá sdružení Jezdecké stezky Libereckého 63
kraje. Jeho činností je plánování a značení stezek, sdružuje jednotlivé jezdecké stanice a snaží se navázat také spolupráci se zahraničními regiony. V minulosti se již podařilo zapojit jednu polskou stanici. Následující tabulka uvádí přehled koňských stanic Libereckého kraje a služeb, které poskytují. Některé jsou využitelné pouze jako stáje a jízdárny, které většinou zajišťují základní servis pro koně i jezdce (občerstvení, sociální zařízení). Některé stanice nabízejí také ubytování a další specifické služby. V tomto případě se většinou jedná o farmy a ranče specializující se na agroturistiku a hipoturistika je jednou ze služeb, které poskytují. Tyto farmy například pořádají dětské tábory a pobyty pro začátečníky. Standardem, který poskytují všechna zařízení, jsou individuální kurzy jezdectví a vyjížďky na koních s průvodcem. Co se týče stezek, v kraji se nachází minimum stezek značených. První takovou stezkou vůbec byla trasa Jablonec nad Jizerou – Albrechtice v Jizerských horách. Další stezky se nachází na Českolipsku. V současnosti mohou být pro hipoturistiku využívány lesní a polní cesty či silnice, jezdci mohou využívat značení pro pěší turistiku. Z hlediska jiných požadavků na proporce stezek (neměly by být souběžné s trasami pro jiné uživatele, pouze v nutných případech je to dovolené a navíc pouze tehdy, pokud je šířka cesty minimálně dva metry; pokud je povrch nezpevněný, musí být vyznačeno, na jaké straně musí kůň jít, aby nepoškodil cestu jeho kopyty66), je ale tato situace pro hipoturistiku nevhodná. Tabulka 15: Poskytovatelé služeb pro jezdectví v Libereckém kraji místo
ubytování
Stáj Eldorádo (Liberec)
ne
Prezidentská chata (Bedřichov)
ano
Jízdárna Vyšehrad (Janov nad Nisou)
ano
Jízdárna U potoka (Lučany nad Nisou) Jízdárna Prašný dvůr (Liberec) Stáj Hnanice (Rovensko pod Troskami) Svítání o.s. (Jablonec nad Nisou) Selský Dvůr (Raspenava) Jezdecká společnost Javorník (Český Dub)
ano ne ano ne ano ano
služby krytá jízdárna, vyjížďky, ustájení, výcvik koní, průvodce na projížďky, jízdy pro děti, tábory pro začátečníky, individuální kursy jezdectví, parkoviště vyjížďky pro děti, začátečníky, pokročilé, skupiny; jízdy kočárem a na saních; ski-jöring (jízda na lyžích za koněm) vyjížďky, průvodce na projížďky, jezdecká škola, výcvik na lonži, jízdy pro děti, tábory pro začátečníky, individuální kursy jezdectví vyjížďky, ustájení, průvodce na projížďky, výcvik na lonži, jízdy pro děti, individuální kursy jezdectví vyjížďky, průvodce na projížďky vyjížďky, ustájení, výcvik koní, průvodce na projížďky, jezdecká škola, výcvik na lonži krytá jízdárna, vyjížďky, ustájení, výcvik koní, průvodce na projížďky; hiporehabilitace vyjížďky, agroturistika krytá jízdárna, vyjížďky, ustájení, výcvik koní, jezdecká škola, individuální kursy jezdectví
66
Jezdecké stezky Libereckého kraje. Metodika značení tras. [online]. aktualizováno 17.11.2010. [cit. 2010-1120]
64
Stáj Zakšín (Dubá)
ano
Agroturistika Studničkovi (Doksy)
ano
Jízdárna Dvůr Borčice (Turnov)
ano
Jízdárna Farma Vysoká (Chrastava)
ano
vyjížďky, ustájení, výcvik koní, průvodce, jezdecká škola, jízdy pro děti, tábory pro začátečníky; akce Víkend pro vaše dítě (hlídání dětí o víkendu) krytá jízdárna, vyjížďky, výcvik koní, průvodce na projížďky, jezdecká škola, jízdy pro děti, tábory pro začátečníky, individuální kursy jezdectví; pobyty pro děti krytá jízdárna, vyjížďky, ustájení, průvodce na projížďky, jezdecká škola, výcvik na lonži, jízdy pro děti, tábory pro začátečníky, individuální kursy jezdectví; agroturistika krytá jízdárna, vyjížďky, ustájení, průvodce na projížďky, jezdecká škola, výcvik na lonži, jízdy pro děti, tábory pro začátečníky, individuální kursy jezdectví; hipoterapie; parkur; závody krytá jízdárna, ustájení, vyjížďky; agroturistika
ranč Malevil (Heřmanice ano v Podještědí) zdroj dat: www.liberecky-kraj.cz; vlastní zpracování
3.10
Atraktivity adrenalinových sportů
Široká veřejnost ráda využívá lanové parky, jízdu na terénních čtyřkolkách či bobové dráhy. Bobové dráhy jsou v kraji dvě – v Harrachově a Janově nad Nisou. Obě jsou v provozu celý rok a nabízejí také programy pro školní třídy nebo teambuildingové programy. Lanových parků je celkem osm. Všechny nabízí teambuildingové, skupinové a školní programy. Na terénních čtyřkolkách lze jezdit pouze v Ohrazenicích a Heřmanicích v Podještědí. Liberecký kraj nabízí pět lokalit, kde je možné hrát paintball (dobrodružná a strategická hra, jejímž cílem je vyřadit protivníka ze hry pomocí speciálních střeleckých zbraní a střeliva). Jedná se o neobydlená místa v lese nebo opuštěná stavení. Akce a potřebné vybavení zajišťují místní soukromé firmy nebo zájmové spolky. V kraji je několik lokalit, které umožňují vzlety paraglidů. Nejznámějším je bezpochyby Kozákov, dále několik míst v Jizerských horách a Krkonoších. V kraji působí několik soukromých firem, které tyto lokality využívají a také zajišťují školení či tandemové seskoky (seskok padákem, při kterém je klient připoután k postroji tandem-pilota). Tabulka 16: Atraktivity pro adrenalinové sporty v Libereckém kraji místo služby dráha 900 m; restaurace, dětský koutek; celoroční provoz; Bobová dráha Janov nad Nisou instruktoři; teambuildingové, skupinové, školní programy dráha 1000 m; celoroční provoz; teambuildingové, Bobová dráha Harrachov skupinové, školní programy ohniště s posezením, řeka Jizera; teambuildingové, Lanové centrum Harrachov skupinové, školní programy řeka Jizera, půjčovna lodí; teambuildingové, skupinové, Lanové centrum Malá Skála školní programy koupaliště; teambuildingové, skupinové, školní programy Lanový park Hrádek nad Nisou restaurace; teambuildingové, skupinové, školní programy Lanový park Rokytnice n. J.
65
Lanový park Sloup v Čechách Lanový park Turnov Lanový park Nová Ves nad Nisou Adrenalin park Malevil (Heřmanice v Podještědí) Snowtubing Bedřichov Zorbing Vrchlabí Aquazorbing Liberec (Babylon) Snowtrampoline Bedřichov
koupaliště; teambuildingové, skupinové, školní programy řeka Jizera; ohniště s posezením; teambuildingové, kupinové, školní programy restaurace; koupaliště, teambuildingové, skupinové, školní programy lanový park, čtyřkolky, golf, agroturistika, hipoturistika, ubytování, restaurace jízda na speciální nafukovací duši sněhovým korytem; sjezdové lyžování 2 dráhy, vodní zorbing zábavní park (dále lasergame, indoorgolf, aquapark) obří trampolína, skoky do sněhových závějí, sjezdové lyžování
Paintball Doksy Paintball Liberec Paintball Mimoň Paintball Raspenava Paintball Grabštejn Paragliding Kozákov
tandemové lety na paraglidu; restaurace; rozhledna možná místa – Bohdánkov, Hodkovická hrana, Rašovka, Paragliding v Jizerských horách Ještěd Rokytnice nad Jizerou Paragliding v Krkonoších Jízda na čtyřkolkách Ohrazenice dětské čtyřkolky; firemní akce zdroj dat: www.liberecky-kraj.cz; vlastní zpracování
3.11
Atraktivity pro aktivní rekreaci u vody
Liberecký kraj nabízí mnoho příležitostí k aktivní rekreaci u vody. Následující přehled obsahuje pouze velké vodní, přírodní či umělé, plochy, které kromě koupání nabízejí širokou škálu dalších možnosti sportovního vyžití jak na suchu, tak ve vodě. Velké vodní plochy (Máchovo jezero, přehrada Mšeno, Horecký rybník) jsou vhodné pro windsurfing nebo jachting. Areály většinou disponují alespoň jedním hřištěm pro plážový volejbal, zařízením pro stolní tenis a půjčovnou loděk a šlapadel nebo jízdních kol. Co se týče dalších služeb, všechna místa nabízí alespoň základní služby v podobě občerstvení a sociálního zařízení. Některé areály mají k dispozici dětské koutky. Přímo u některých ploch je možné ubytovat se v kempu popřípadě v přilehlých penzionech. V kraji se nachází také mnoho umělých koupališť a krytých bazénů, které kromě koupání nabízejí omezené množství sportovních aktivit, hlavně volejbalová hřiště nebo tenisové kurty v případě koupališť a fitnesscentra v případě krytých bazénů. Bazény mohou být například vhodným doplňkem při lyžařské dovolené. Nejznámější oblastí je bezpochyby velký rekreační areál Máchovo jezero u Doks. Na jezeře byl vybudován také aquapark, který nabízí nejrůznější vodní atrakce a wellness služby. Oblíbeným cílem návštěvníků Libereckého kraje je aquapark v Centru Babylon v Liberci. 66
Centrum je rozsáhlým zábavním komplexem, jehož součástí je dále IQpark, Lunapark, Lasergame, zrcadlové bludiště, wellnesscentrum a čtyřhvězdičkový hotel. Tabulka 17: Možnosti aktivní rekreace u vody v Libereckém kraji místo Máchovo jezero
Máchovo jezero aquapark Přehrada Harcov – Liberec přehrada Mšeno – Jablonec nad Nisou Radvanecký rybník – Sloup v Čechách Hamerský rybník – Hamr na jezeře Horecký rybník – Stráž pod Ralskem Koupaliště Kristýna – Hrádek nad Nisou rybník Bažantník Sedmihorky Malý a Velký Písečák Příšovice
sportovní vyžití
další služby
hřiště, plážový volejbal, půjčovna loděk, tobogán, vodní fotbal, minigolf, paintball, jachting, windsurfing vodní trampolíny, skluzavky, šlapadla, lezecké stěny na vodě, hřiště hřiště, půjčovna lodí, jízda na kajaku, v zimě bruslení hřiště, kurty, plážový volejbal, půjčovna loděk, windsurfing, v zimě bruslení, rybaření
občerstvení, dětský koutek, kemp
hřiště, stolní tenis, půjčovna loděk, windsurfing, rybaření hřiště, kurty, minigolf, stolní tenis, půjčovna loděk, rybaření hřiště, kurty, plážový volejbal, windsurfing, vodní lyžování, půjčovna lodí hřiště, kurty, stolní tenis, plážový volejbal, půjčovna loděk, windsurfing, rybaření hřiště, minigolf, stolní tenis, půjčovna loděk, rybaření, půjčovna kol jachting, windsurfing, rybaření bazén s vodními atrakcemi
Aquapark Babylon Liberec
občerstvení, dětský koutek, plavecká škola, plavčík, masáže, rehabilitace, sauna, solárium sprchy, WC, občerstvení převlékárny, sprchy, WC, občerstvení, dětský koutek, nudapláž, noční koupání, stojan na kola sprchy, WC, občerstvení, kemp převlékárny, sprchy, WC, občerstvení, dětský koutek,kemp
převlékárny, sprchy, WC, občerstvení, nudapláž, kemp sprchy, WC, občerstvení, dětský koutek, kemp občerstvení, kemping, nudapláž občerstvení, restaurace, dětský koutek, plavčík, noční koupání, masáže, rehabilitace, sauna, solárium, pára, hotel
zdroj dat: www-liberecky-kraj.cz; vlastní zpracování
3.12
Sportovní akce
Sportovní akce mohou být (záleží na jejich rozsahu a popularitě) velkou atraktivitou cestovního ruchu a dobrou příležitostí pro pořadatelskou zemi, region či město k získání různých benefitů. V největší míře se jedná o příjezd návštěvníků (diváků i účastníků akce) do regionu a s tím souvisejícím využitím místních ubytovacích, stravovacích a dalších služeb CR. Dalším pozitivem je růst image dané destinace a její propagace, což může přilákat další návštěvníky v budoucnosti. Takový potenciál mají samozřejmě pouze sportovní akce na minimálně národní úrovni. 67
3.12.1 Sportovní akce pro kvalifikované nebo pozvané První skupinou sportovních akcí, jsou události, kterých se aktivně mohou zúčastnit pouze sportovci na základě kvalifikace nebo pozvání (sem patří různé akce pro registrované sportovce či výběrové exhibice). Široká veřejnost se jich může zúčastnit pouze v roli diváků (eventuálně se podílet na organizaci). Následující tabulka ukazuje výběr některých takových akcí na národní a mezinárodní úrovni, které se v Libereckém kraji v minulosti konaly či konají pravidelně. Vybraným akcím se práce věnuje podrobněji. Tradičními závody jsou světové poháry ve skocích a letech na lyžích (zimní i letní varianta) v Harrachově, podobné akce se nyní mohou konat i v libereckém skokanském areálu. Kraj také disponuje vhodnými zařízeními pro motoristický sport. V Tanvaldě se nachází trať pro trial, motokros a bikros. Známé jsou mezinárodní závody Tanvaldské šlapačky - MČR a ME v trialu. Na území kraje se již od roku 1974 jezdí automobilový závod Rally Bohemia. Na závodním autodromu v České Lípě se v roce 2010 konalo ME v rallycrossu. Pro sportovní akce je hojně využívána multifunkční Tipsport aréna v Liberci – v minulosti se zde konaly například České hokejové hry, tenisové zápasy Davis cupu a Fed cupu, MČR v aerobiku 2010, pravidelně se zde pořádají extraligové zápasy v ledním hokeji (domácí tým Bílí tygři Liberec), závody v krasobruslení, veřejné bruslení nebo sportovní veletrh Sport live. V Libereckém kraji se budou konat velké sportovní akce i v budoucích letech. Zatím je zajištěno pořadatelství těchto závodů: SP ve skocích a letech na lyžích a SP v severské kombinaci Harrachov 2011, SP ve sprintu a severské kombinaci v Liberci, Zimní evropský olympijský festival mládeže Liberec 2011 nebo FIS juniorské mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2013.67 Tabulka 18: Vybrané sportovní akce v Libereckém kraji
sport
akce
MS a SP ve skocích a letech na lyžích 1981 – 2010 (Harrachov), Jizerská 50 (od 1968), SP ve skocích na lyžích 2008 (Liberec), SP v běhu na lyžích 2008 lyžování (Liberec), MČR do 23 let v běhu na lyžích 2010, MČR ve skicrossu (Tanvald), letní FIS summer grand prix 2009 (Liberec) České hokejové hry 2008, zápasy České hokejové extraligy, MS juniorů v ledním hokej hokeji 2008 (vše Liberec) Davis cup 2005 (Liberec), Fed cup 2005 (Liberec) tenis ME v trialu od 2008 (Tanvald), ME v Rallycrossu 2010 (Česká Lípa), Rally motoristické sporty Bohemia od 1974 (různé lokace), MČR ve freestyle motokrosu 2010 (Liberec) MČR MTB marathon Malevil Cup od 2009, cyklistika český pohár v Kajak crossu 2008 (Tanvaldská Kamenice), český pohár ve vodní sporty wakeboardingu 2010 (Stráž pod Ralskem) zdroj dat: FIS, www.tipsportarena.cz, www.trialtanvald.cz, www.rallybohemia.cz; vlastní zpracování
67
FIS. Important dates. [online]. [cit.2010-11-25]
68
3.12.2
Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
FIS mistrovství světa v klasickém lyžování, které se konalo v roce 2009 v Liberci je doposud největší a nejprestižnější sportovní akcí, která se konala na území České republiky. Mistrovství probíhalo od 18.2. do 1.3. 2009 ve dvou sportovních areálech – běžecké disciplíny ve sportovním areálu ve Vesci a skokanské disciplíny na Ještědu. Závodilo se ve třech základních disciplínách – běh na lyžích, skoky na lyžích a severská kombinace. Mistrovství se zapsalo do dějin tím, že se zde konal první oficiální závod ve skoku na lyžích na středním můstku žen. Šampionátu se zúčastnilo celkem 589 sportovců, na organizaci se podílely téměř 2000 lidí a počet diváků dosáhl přibližně 180 000. Oficiální zahájení a zakončení mistrovství se konalo v liberecké TipSport aréně, medailové ceremoniály se odehrávaly v centru Liberce na náměstí F.X. Šaldy.68 Uspořádání takové sportovní akce není jednoduché. Organizátoři musí splnit velké množství podmínek (které stanovuje FIS) týkajících se procesních postupů, organizačního a technického zajištění a, pro úspěch akce také, marketingového zajištění. Pro uspořádání MS v klasickém lyžování je třeba nejprve zaslat kandidaturu zástupcům FIS. Jeho Rada (FIS Council) poté mezi kandidáty zvolí pořadatelské město (minimálně pět let dopředu). Pro tento šampionát byly vybudovány dva sportovní areály (což bylo potřebné pro úspěšnou kandidaturu). Jeden zcela nový areál vyrostl ve Vesci a druhý skokanský areál na Ještědu byl kompletně zmodernizován. Sportoviště musí odpovídat požadavkům FIS, která je také následně kontroluje a schvaluje. Funkčnost obou areálů byla před samotným mistrovstvím vyzkoušena při FIS světových pohárech v klasickém lyžování v roce 2008. MS bylo dle zprávy FIS výborně organizačně zajištěné.69 V průběhu celého šampionátu bezchybně fungovala městská hromadná doprava včetně speciálních linek na samotná sportoviště a na záchytná parkoviště. Všechny linky byly v té době zdarma. Navíc byly zdarma vypravovány speciální linky z okolních měst. Možnosti této dopravy byly dostatečně propagovány. Odbavovací a kontrolní systém při vstupu do areálů taktéž fungoval bezchybně. Nedostatečná byla v některých případech pouze kapacita odbavovacího sektoru. Organizátoři se také postarali o dobrou atmosféru (hudba, zdarma vlaječky, nálepky a další). Bohatší mohla být nabídka stánků před vstupem do areálů (kromě stánků s občerstvením více tematických stánků – například sportovní vybavení, nabídka sportovních služeb, potřeby pro
68
Wikipedia, otevřená encyklopedie. Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. [online]. [cit. 201011-25] 69 Oficiální stránky FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. Liberecký šampionát skončil, celý svět si ho pochvaluje. [online]. 2009-03-01. [cit. 2010-11-25]
69
fanoušky apod.).70 Bezchybně Bezchybn bylo MS zorganizováno také pro samotné sportovce a jejich realizační týmy. Dle vyjádř dření ení trenéra armádního sportovního centra Dukla Václava Korunky bylo vše od logistiky přes dopravu, doprav stravování, bezpečnost, nost, zázemí na stadionu až po televizní přenosy dobře zvládnuté.71 Pokud by zástupci FIS nebyli přesvědčeni čeni o výborném zajištění zajišt akce, jistě by pořadatelství adatelství Liberci nepřidělili. nep Politiky, médii a veřejností ve ejností bylo kritizováno personální a finanční finan zajištění akce. Během příprav se z různých, zných, mediálně mediáln propíraných důvodů, měnilo nilo obsazení obsaz organizačního výboru, což mělo samozřejmě samozřejm vliv na prestiž celé akce. Další problémy se týkaly zdrojů zdroj financování a vypořádání ádání se s partnery a dodavateli akce. Výsledkem toho je několik n podaných žalob na organizátory a špatný obraz Libereckého kraje v očích oč české veřejnosti. Především se ale pro všechny chny sportovní fanoušky vytratila atmosféra vrcholného sportovního podniku. Bohužel, předpoklad edpoklad o tom, že tato sportovní akce přivede p ivede do kraje více návštěvníků, návšt se zřejmě nepotvrdil. Následující obrázek ukazuje vývoj návštěvnosti návšt vnosti (vyjádřená (vyjád v počtu přenocování) Libereckého kého kraje v měsíci síci únoru (kdy se MS konalo) od roku 2005 do 2010. Z grafu je zřejmé, ejmé, že počet poč přenocování v roce 2009 oproti předchozímu ředchozímu roku výrazně výrazn poklesl. Pokles následoval také v roce 2010. Mohlo to být pravděpodobně podobně způsobeno i tím, že mnoho návštěvníků využilo ubytování u rodiny čii známých nebo se přijelo podívat pouze na jednotlivé závody. Obrázek 3: Počet přenocování řenocování v Libereckém kraji v měsíci únor v jednotlivých letech 334 377 310 448 299 759 292 036 284 215
2005
2006
2007
2008
2009
276 153
2010
zdroj dat: Český eský statistický úřad; ú vlastní zpracování
3.12.3 Sportovní akce pro veřejnost ve Pravděpodobně nejznámějším nejznám závodem, které ho se může účastnit častnit také veřejnost ve je Patria Direct Jizerská padesátka, která se koná každoročně každoro již od roku 1968 v Jizerských horách. Prvního závodu du se zúčastnilo zú 52 závodníků, v roce 2009 jich bylo již 3346. Vzrůstu Vzr 70 vlastní zkušenosti autorky 71 emailová komunikace s panem Václavem Korunkou 25.11.2010
70
účasti (a hlavně zahraniční) i zájmu médií a veřejnosti pomohlo zařazení závodu do seriálu lyžařských maratonů Worldloppet, získání sponzorství firmy Patria Direct a marketingového partnera firmu Mather. Závod startuje v Bedřichově a jezdí se na trasách Jizerské magistrály. Hlavním závodem je běh na 50 km, dále zde jsou další závody na 25 km, Bedřichovská 30, Jizerská firemní pro firemní týmy a Mini Jizerská pro děti. V letní sezóně je populární cyklistický závod Nova Author cup, který se koná pravidelně každý rok. V roce 2010 to byl již 15. ročník. Závodu se účastní přibližně 3000 cyklistů. Startuje se v Josefově Dole a trať vede Jizerskými horami. Dalším cyklistickým závodem je letní varianta Jizerské padesátky. Z dalších sportovních akcí pro veřejnost lze zmínit Jizerskými horami na kole (Jizerka), Benešovská 15 (běh na lyžích, Benešov u Semil), Scott Krkonošský maraton (horská kola, Lomnice nad Popelkou), Duatlon Kytlice a množství dalších závodů pro dospělé, mládež a děti.
71
4 SWOT analýza nabídky atraktivit sportovního cestovního ruchu v Libereckém kraji Následující SWOT analýza shrnuje poznatky z předcházejícího textu. Identifikuje silné a slabé stránky nabídky sportovního CR a odhaluje příležitosti k dalšímu rozvoji a také ohrožení, která mohou rozvoj sportovního CR v kraji negativně ovlivnit. Některé části (přírodní, socio-ekonomické a kulturně-historické předpoklady, dopravní obslužnost, turistická nabídka a financování cestovního ruchu, turistická organizační struktura a turistické informace, vnější a vnitřní konkurence) jsou převzaty z Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. Tabulka 19: SWOT analýza nabídky atraktivit sportovního CR v Libereckém kraji
Silné stránky
Slabé stránky
přírodní, socio-ekonomické a kulturně-historické předpoklady ›
› ›
pestrost zastoupených krajinných typů od pahorkatin přes vrchoviny až po hornatiny, ledovcová a mrazová modelace reliéfu, vypreparovaná odolnější výlevná horninová tělesa, skalní města, jeskyně a jiné krasové tvary vysoce nadprůměrná úroveň podnikatelské aktivity v oboru pohostinství a ubytování tradice činnosti řady turistických spolků
› › › › ›
zvýšená vodní či větrná eroze na exponovaných nebo nechráněných plochách nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva nedostatečně rozvinuté vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu v území kraje není vyhlášena žádná městská památková rezervace snadná dostupnost atraktivních turistických center z velkých měst vede k jejich nežádoucímu „přelidnění“
dopravní obslužnost, turistická dopravní infrastruktura › ›
›
› ›
›
poměrně dobře fungující systém veřejné dopravy autobusové spojení řady středisek cestovního ruchu Libereckého kraje s Prahou, v menší míře (zvláště to platí pro Krkonoše) i s Ústím nad Labem, Hradcem Králové a Brnem silniční spojení Liberce s Prahou je zajištěno ve velmi dobré kvalitě rychlostními silnicemi R 10 a R 35 hustá železniční síť (celková délka železnic v kraji činí 548 km) železnice zpřístupňuje turisticky významné lokality kraje – Harrachov, Rokytnice n.Jiz., Jablonec n.Jiz., Jilemnice, Kořenov, Josefův Důl, Doksy a další výhodná centrální poloha ve středoevropském kontextu, hraniční oblast s Polskem a SRN, dobrá dopravní dostupnost
›
›
› ›
› › ›
veřejná doprava je příznivěji zajišťována v pracovní dny než o víkendech – nevýhoda z hlediska cestovního ruchu silnicemi prvních tříd není dostupné území ohraničené městy a obcemi Doksy, Mimoň, Stráž p. R., Jablonné v Podj., Chrastava, Liberec, Český Dub a Turnov neuspokojivý stav silniční sítě nižších tříd neexistence navigačního systému na hlavních dopravních tazích (označení kulturních a turistických cílů na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy) nedostatečná kapacita odstavných parkovacích ploch a parkovacích míst dopravní spoje primárně nespojují hlavní turistické cíle (nutnost složitého přestupování) nevyhovující technický stav železničních tratí, nízká přepravní rychlost
72
Silné stránky › ›
Slabé stránky
velmi dobrá turistická propustnost státních hranic s Polskem a SRN zavedení sezónních turistických autobusů v Českém ráji a Krkonoších
turistická nabídka a financování cestovního ruchu ›
› › › ›
›
velký potenciál ubytovací základny v atraktivních turistických střediscích a turisticky atraktivních městech pestrá nabídka individuálního ubytování široká nabídka sportovních a turistických letních i zimních venkovních aktivit dobré turistické propojení celé příhraniční oblasti s Polskem a SRN široké povědomí veřejnosti České republiky o atraktivních územích v rámci Libereckého kraje – Máchovo jezero, Krkonoše, Jizerské hory, skalní města v Českém ráji, Ještěd, atd. existence portálů cestovního ruchu turistických regionů a Libereckého kraje včetně slevového programu Benefit
› ›
› ›
›
› › ›
nízká kvalita základních a nedostatek doplňkových služeb v CR nedostatečná vybavenost středisek cestovního ruchu ostatní sportovní a rekreační infrastrukturou přetížení známých středisek cestovního ruchu nedostatečné kvalitativní aspekty nabídky zejména v oblasti ubytování (nižší kvalita, zastaralost, vybavenost) nízký podíl ubytovacích kapacit v kvalitních hotelech vyhovujících mezinárodnímu standardu (absence ***** hotelu v celém kraji) nízké využití ubytovacích kapacit nízká úroveň spolupráce mezi podnikatelskou a veřejnou sférou obce kraje nedostatečně využívají grantové a dotační možností k financování projektů v cestovním ruchu a příliš snadno
turistická organizační struktura a turistické informace ›
› ›
› ›
› ›
existence zastřešující celokrajské organizace cestovního ruchu (Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji) rostoucí siť informačních center a informačních systémů pro turisty zvyšující se aktivita místní samosprávy a sdružení obcí (venkovské mikroregionu) v aktivitách cestovního ruchu tvorba kvalitních propagačních materiálů a jejich dobrá dostupnost v TIC rozvoj společných turistických projektů s příhraničními regiony SRN a Polska (např. cyklotrasy) kvalitní jazyková vybavenost pracovníků TIC dobrá dostupnost běžných informací o regionu (geografie, doprava, kultura, …)
›
›
› ›
›
nedostatečná personální, provozní a investiční kapacita organizací CR na úrovni turistických regionů absence plně funkčních regionálních IC s příslušnou kapacitou schopnou zajišťovat servis pro region jako celek nejednotná prezentace a image kraje a jeho turistických regionů špatné služby u některých TIC (nedostačující otevírací doba zejména pro víkendové dny, možnost rezervace ubytování, velmi nízké výdaje na reklamu u většiny TIC, ne vždy možnost přístupu na internet, rozdílná úroveň a obsahová struktura webových stránek) malá snaha o efektivní zapojení TIC do určitých zastřešujících profesních organizací cestovního ruchu, zejména na Českolipsku, v Jizerských horách apod.
vnější a vnitřní konkurence ›
›
konkurenceschopnost turistických regionů ležících na území Libereckého kraje s okolními regiony z hlediska atraktivity krajiny stále ještě výhodná cenová hladina ve srovnání se zahraniční konkurencí zejména
›
› ›
nižší úroveň poskytovaných služeb, zejména ve srovnání se zahraniční konkurencí a nízká úroveň turistické infrastruktury neexistence lokální organizační struktury, roztříštěnost turistické nabídky malá propagace, neexistence moderních
73
Silné stránky › ›
Slabé stránky
s alpskými zeměmi (Německo, Rakousko, Francie,…) významný potenciál návštěvníků z blízkých spádových oblastí Saska a Dolního Slezska
marketingových forem prodeje turistické nabídky na úrovni turistických regionů a oblastí (zejména Českolipsko, Frýdlantsko apod.)
cykloturistika › › › › › › › › › ›
velké množství úspěšně vybudovaných cyklostezek atraktivní prostředí a příroda vhodný terén pro cyklisty různých výkonností velké množství plánovaných projektů vytvořen program rozvoje cyklodopravy cykloturistika je zásadním druhem sport. CR pro rozvoj turistických regionů v kraji zájem jednotlivých obcí o nové cyklostezky unikátní singltrekové stezky bikeparky cyklobusy na exponovaných cyklotrasách
› ›
› › ›
›
málo samostatně vedených cyklostezek většina cyklostezek je vedena po silničních komunikacích nebo souběžně se stezkami pro pěší turisty množství nebezpečných míst (cyklostezky na silnicích, křížení se silnicemi, špatný povrch) nedostatečná průběžná údržba stezek nedostatečná doprovodná infrastruktura cyklostezek (odpočívadla, stojany, informace) chybí finanční prostředky na budování, renovaci a údržbu cyklostezek
pěší turistika › › ›
› › › ›
hustá síť tras turistické i naučné trasy atraktivní prostředí a příroda (skalní města Českého ráje i horská turistika v Jiz.horách a Krkonoších) Jizerská magistrála pro pěší turistiku v Jizerských horách stezky pro vozíčkáře dobré značení spolupráce kraje s KČT na optimalizaci sítě tras
› › › ›
některé trasy vedou po silnicích pro motorová vozidla kvalita doprovodné infrastruktury na nižší úrovni v mnoha oblastech chybí stezky vhodné pro vozíčkáře přetížení tras – konflikt pěších turistů a cyklistů
dálkové in-line bruslení › ›
vybudovány 2 samostatné stezky pro bruslení 5 stezek využitelných pro bruslení
› ›
malé množství stezek využitelných pro bruslení Program rozvoje CR se stezkami pro bruslení nepočítá
sjezdové lyžování › › › › › ›
dostatek skiareálů různých velikostí a obtížností různorodá nabídka speciálních služeb (školy, speciální parky pro děti, večerní lyžování) parkování zdarma některé areály nabízejí společný skipas oddělené tratě pro snowboardisty v některých střediscích parkování zdarma (v zimní sezóně)
› ›
› › › ›
spíše kratší a méně náročné sjezdové tratě nemožnost konkurovat velkým a výše položeným střediskům v zahraničí (např. v Alpách) závislost na vhodném počasí v některých střediscích nedostatečná přepravní kapacita lanovek a vleků v některých střediscích chybí sjezdovky a snowparky pro snowboardisty někde zastaralá infrastruktura (vleky,lanovky,odbavovací systémy)
běžecké lyžování ›
stovky kilometrů upravovaných tratí
›
závislost na klimatických podmínkách
74
Silné stránky › ›
Slabé stránky
dostatek parkovacích míst u nástupních míst půjčovny lyží a obchody
vodní turistika ›
atraktivní okolní příroda
› › › ›
krátké a náročné toky toky bez omezení sjízdné jen při dostatku vody zaostávající infrastruktura nevyužití potenciálu řek Jizera a Ploučnice pro masovou vodní turistiku
venkovní horolezectví ›
oblíbené skalní oblasti Český ráj a Jizerské hory
golfová turistika › › ›
většina hřišť se nachází v atraktivní horské přírodě většinou nižší ceny než konkurenční areály v ČR dobrá nabídka služeb (občerstvení, trenéři, soukromé turnaje, kompletní balíčky pro výuku golfu)
› ›
nevhodné klimatické podmínky zkracující sezónu menší hřiště
hipoturistika ›
turistické oblasti se chystají hipoturistiku v budoucnosti rozvíjet
› ›
minimum značených stezek v kraji minimální propagace možností hipoturistiky v kraji (pouze www.liberecky-kraj.cz)
aktivní rekreace u vody ›
› ›
atraktivní a populární oblasti vhodné k aktivní rekreaci u vody (Máchovo jezero, přehrada Mšeno, Hamerský rybník) různorodá nabídka sportovního vyžití u jednotlivých ploch možnost windsurfingu na větších vodních plochách
›
nabídka sportovního vyžití u všech ploch je víceméně stejná (převládají volejbalová hřiště, stolní tenis a půjčovny loděk)
adrenalinové sporty ›
různorodá nabídka adrenalinových sportů i pro širokou veřejnost (bobové dráhy, lanové parky)
sportovní akce ›
›
›
vhodné přírodní podmínky a zkušenosti v pořádání mezinárodních akcí v běžeckém lyžování – tradiční Jizerská 50 vhodné přírodní a technické podmínky a zkušenosti v pořádání mezinárodních akcí ve skocích a letech na lyžích – tradiční závody SP v Harrachově první zkušenosti s organizací velké mezin. akce – MS v klasickém lyžování 2009
›
›
›
nevhodné přírodní podmínky pro pořádání velkých mezinárodních akcí ve sjezdovém lyžování (krátké svahy) špatný mediální obraz MS a negativní působení na laickou veřejnost, ztráta kladné image Libereckého kraje v očích české veřejnosti na portálu www.liberecky-kraj.cz chybí informace o sportovních akcích pro
75
Silné stránky › ›
› ›
Slabé stránky
organizačně dobře zvládnuté MS a kladné ohlasy u FIS a národních lyžařských federací nově postavený sportovní areál Vesec pro běžecké lyžování (v létě pro cyklistiku, kolečkové lyže a brusle) zmodernizovaný skokanský areál na Ještědu (umožňuje trénink a závody také v létě) kvalitní infrastruktura pro pořádání sport. akcí (Tipsport aréna Liberec, skokanské můstky Lomnice nad Popelkou, autodrom Česká Lípa)
kvalifikované nebo pozvané (SP, mistrovství)
Příležitosti
Hrozby
přírodní, socio-ekonomické a kulturně-historické předpoklady ›
›
› ›
›
růst počtu lidí zaměstnaných v cestovním ruchu a zvyšování jejich kvalifikace a profesionalizace využití stávajícího vnitřního pracovního potenciálu území spojeného s podporou malého a drobného podnikání ve vazbě na tvorbu nových pracovních míst. rozvoj specifických forem turistiky (kongresová, vozíčkáři, ekoturistika, …) pořádání význačných mezinárodních sportovních, kulturních dalších společenských akcí, které mohou do území přilákat velké množství často i zahraničních návštěvníků koordinace rozvoje CR především na bázi přirozených a tradičních turistických regionů Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj, Českolipsko
›
› ›
›
›
převážení tzv. tvrdých forem cestovního ruchu, neexistence jednoznačně formulovaných a respektovaných limitů únosnosti území podcenění profesionální přípravy a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména v průmyslové výrobě, může bránit dalšímu rozvoji jinak prosperujících firem neochota spolupráce podnikatelských subjektů z oblasti cestovního ruchu -zejména majitelů ubytovacích kapacit nedostatečná provozní, personální a investiční kapacita pro řešení rozvoje CR na úrovni přirozených turistických regionů jako celků
dopravní obslužnost, turistická dopravní infrastruktura ›
›
›
postupné zavedení tzv. zelených autobusových linek (v kombinaci s vytvořením systému záchytných parkovišť včetně lokálních parkovišť např. u turistických atraktivit) i v ostatním území kraje rekonstrukce a modernizace silniční sítě zejména rychlostních komunikací (R 35) a silnic první třídy zkvalitnění železniční sítě (zlepšení a zrychlení železniční dopravy, širší umožnění přepravy kol)
›
›
nevyhovující technický stav silniční a železniční infrastruktury může být ve svém důsledku brzdou vyšší návštěvnosti některých atraktivních míst relativní pokles atraktivity území Libereckého kraje v důsledku nedostatečné turistické doprovodné infrastruktury (mototuristické trasy, cyklistické komunikace včetně doprovodné infrastruktury, turistické, naučné a exkursní stezky, vleky, lanovky, zázemí pro snowboarding, ostatní sportovní infrastruktura)
turistická nabídka a financování cestovního ruchu ›
prodloužení pobytu návštěvníků v Libereckém kraji prezentací široké nabídky sportovních a turistických aktivit
›
odliv návštěvníků z důvodu nedostatečně kvalitních základních (stravovacích a ubytovacích) a doplňkových služeb
76
Příležitosti ›
›
›
›
Hrozby
rozšíření vybavenosti území krytými bazény, sportovními a víceúčelovými halami, kulturní zařízení rozvoj rodinné turistiky ve vybraných turistických oblastech Libereckého kraje (zejména Jizerské hory, podhorské oblasti Krkonoš, Lužické hory, …) investice do sportovní infrastruktury (vleky, lanovky, snowboarding, indoorová zařízení, kulturní prostory, …) čerpání finančních prostředků EU na rozvoj cestovního ruchu
› ›
›
nedostatek kapitálu pro další rozvoj cestovního ruchu a infrastruktury problémy podnikatelské sféry v cestovním ruchu (zejména možnost přístupu k dotacím, půjčkám, reklamě a propagaci) nekoordinované přidělování prostředků EU s vlivem kraje na nekoncepční projekty (zvláště v oblasti marketingu) bez ohledu na potřeby regionů jako celků
turistická organizační struktura a turistické informace ›
›
› ›
›
participace veřejného, soukromého a neziskového sektoru na jednotlivých aktivitách cestovního ruchu aktivní koncentrace na vybudování lokálních organizací CR v turistických oblastech a podoblastech další rozvíjení kvalitní přeshraniční spolupráce s Německem a Polskem podílet se na přípravě, tvorbě a realizaci oficiálních propagačních akcí a materiálů na úrovni turistických regionů častější aktualizace informací na www.liberecky-kraj.cz a optimalizace stránek pro zahraniční internetové vyhledavače
›
›
›
přetrvávající špatná úroveň spolupráce subjektů cestovního ruchu, zejména mezi veřejnou a soukromou sférou další neposkytování výraznější podpory CR ze strany LK na fungování turistické organizační struktury jako základního opěrného bodu rozvoje cestovního ruchu jak na krajském úřadě, tak i v turistických regionech nedostatek finančních prostředků v rozpočtu centrálních orgánů (MMR ČR, ČCCR), kraje, svazků obcí i samotných obcí bude podvazovat vznik jednotné zastřešující turistické organizační struktury
vnější a vnitřní konkurence › › ›
obnovení orientace zejména na českou klientelu růst příjezdů z Německa a Polska v důsledku růstu životní úrovně v těchto zemích vybudování kvalitnějšího organizačního zázemí pro turistickou nabídku regionů ležících na území kraje jako základního faktoru konkurenčního prostředí (především turistickou organizační strukturu, marketing regionu, turistický informační a rezervační systém, turistické produkty a programy a jejich prodej)
›
›
prohlubování konkurence významných turistických center i jednotlivých podnikatelů uvnitř kraje nedostatečná schopnost propagace a prezentace turistických regionů ležících na území kraje bude nadále nahrávat lépe připraveným okolním regionům
cykloturistika › › › ›
›
budování samostatných cyklostezek budování cyklostezek s dopravní funkcí ve městech zlepšení úrovně doprovodné infrastruktury (mapy, stojany na kola, odpočívadla) rozšiřování nabídky pro specifické formy cyklistiky (terénní, singltrek, sjezd, bikeparky) možnost financování z veřejných prostředků
› › ›
›
nekoordinovaný rozvoj cyklodopravy v kraji riziko vzniku masové cykloturistiky a negativní vliv na životní prostředí soustředění se na tvorbu nových cyklostezek a nedořešení problémů na stávajících cyklostezkách neposkytnutí dotací od veřejné správy, na kterých většina projektů stojí
77
Příležitosti ›
› ›
Hrozby
navázání další spolupráce mezi zainteresovanými subjekty (VS a SS, zájmové organizace, zahraničí) navázání spolupráce s ČD při provozu speciálních cyklovlaků pravidelný monitoring stavu značení a povrchu stezek
pěší turistika › › ›
›
zkvalitnění doprovodné infrastruktury doplnění sítě stezek o stezky pro vozíčkáře zájem segmentu seniorů o nenáročné formy aktivní turistiky, tvorba produktů pro tuto skupinu pravidelný monitoring stavu značení a povrchu stezek
›
nedostatek fin. prostředků v rozpočtu Libereckého kraje na podporu KČT
dálkové in-line bruslení ›
budování nových stezek, minimálně společných s cyklistickými stezkami
› ›
konkurence in-line stezek v německém pohraničí a stezek v ČR další nezájem ze strany kraje o tento druh sportu
sjezdové lyžování ›
›
›
›
zkvalitnění služeb (polstrované nebo vyhřívané lanovky a vleky, zastřešené lanovky, rozšíření nabídky večerního lyžování apod.) rozšiřování speciálních služeb (snowparky, slalomové tratě, časomíry na sjezdovkách, nabídka hlídání dětí) rozšiřování spolupráce mezi jednotlivými areály formou společných permanentek a skibusů využití podpory poskytované Libereckým krajem
›
›
díky rostoucí životní úrovni českých lyžařů může klesat zájem o česká střediska a růst zájem o větší střediska v zahraničí snižující se cenový rozdíl mezi středisky v kraji a středisky zahraničními
běžecké lyžování ›
rozšíření nabídky o osvětlené běžecké trasy
›
neposkytnutí finančních prostředků od místních samospráv na úpravu tratí
vodní turistika › › ›
zájem turistů - vodáků o nové „nevyzkoušené“ destinace zájem o adrenalinové a rizikové sporty (rafting) vytvoření turistického produktu, ve kterém bude figurovat řeka Jizera jako vodácká destinace
› ›
konkurence oblíbených vodních toků v České republice nezájem samospráv o tento druh turistiky
venkovní horolezectví ›
vytvoření doprovodné infrastruktury (odpočívadla, odpadkové koše, bivakování)
›
nezájem široké populace o tento druh sportu
78
Příležitosti
Hrozby golfová turistika
› › ›
stálý zájem nováčků o výuku golfu zvětšení hřišť na 18ti jamková dostavba zařízení pro indoor golf
›
konkurence v sousedních regionech při tvorbě velkých 18ti jamkových hřišť
hipoturistika › › ›
›
budování značených stezek pro hipoturistiku › soustředění se na rozvoj jiných druhů aktivní tvorba kompletních projektů v rámci rozvoje turistiky hipoturistiky › konkurence a budování hipostezek v jiných spojení hipoturistiky s agroturistikou a jejich krajích (Plzeňský, Jihočeský kraj – projekt propagace v rámci šetrného CR Hipostezky v Pošumaví) aktivní rekreace u vody windsurfingové školy u vodních ploch vhodných pro tento sport
adrenalinové sporty ›
vytvořit podmínky a nabídku pro další druhy adrenalinových a neobvyklých sportů v letní a zimní sezóně (wakeboarding, snowkiting apod.)
›
konkurence středisek v Královéhradeckém kraji (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, jejichž nabídka je širší)
sportovní akce uspořádat kvalitní lyžařské závody › trvající negativní postoj veřejnosti k velkým v budoucích letech a napravit tak reputaci mezinárodním sport. akcím po zkušenostech kraje a města Liberec po MS 2009 s MS 2009 › získat pořadatelství dalších mezinárodních › nezájem státu a samospráv o pořadatelství sportovních akcí v různých sportech (přičemž akcí velkého rozsahu by měly dominovat zimní sporty, protože je kraj spojován hlavně s lyžováním) › dobudování infrastruktury, zajištění vodáckých závodů a jejich lepší propagace na Tanvaldské Kamenici zdroj dat: předchozí text a Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013; vlastní zpracování ›
4.1
Vyhodnocení poznatků SWOT analýzy
Z hlediska obecných předpokladů pro cestovní ruch lze hodnotit Liberecký kraj dobře. Je zde velké množství nejrůznějších turistických atraktivit pro různé druhy cestovního ruchu. Velmi výhodná je geografická poloha na hranicích s Německem a Polskem jako významnými zdrojovými zeměmi. Dopravní dostupnost kraje je také dobrá. Do budoucnosti je potřeba zlepšit stav silničních komunikací, zavést kvalitní navigační a informační systém a vybudovat systém záchytných parkovišť. Nabídka ubytovacích a stravovacích služeb je velmi široká. V těchto odvětvích pracuje velká část obyvatel kraje. Kvalita těchto zařízení je na nižší úrovni a vyžaduje zlepšení – modernizaci ubytovacích zařízení a rozšíření nabídky o ubytovací zařízení vyšší kategorie (čtyři a pět hvězdiček). 79
V roli koordinátora rozvoje cestovního ruchu vystupuje oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu v Liberci. Další organizace působí v jednotlivých turistických oblastech. Bohužel, tyto organizace většinou trpí nedostatečnou personální i provozní kapacitou. V kraji je hustá síť TIC a jejich pracovníci jsou dobře jazykově vybaveni. Problémem je ale nedostatečná otevírací doba těchto infocenter (o víkendech jsou většinou zavřená). Do budoucna je nutné zlepšit efektivitu fungování jednotlivých organizací CR a TIC a především zajistit jejich spolupráci a koordinovat vydávání konkrétních propagačních materiálů (například sjednotit jejich grafickou podobu). Příležitostí pro budoucí rozvoj CR je také častější spolupráce se soukromým sektorem a se sousedními regiony v zahraničí (Sasko a Dolnosaské vejvodství) na společných projektech. Slabou stránkou v současnosti a velkou hrozbou pro budoucí vývoj je trvalý nedostatek finančních prostředků. Ten ale může být eliminován efektivnějším využíváním prostředků z dotací státu, Libereckého kraje a Evropské unie. Komplexním a relativně obsáhlým zdrojem informací o možnostech sportovního CR je internetová prezentace Libereckého kraje www.liberecky-kraj.cz. Poskytuje informace o nabídce sportovních služeb i o většině sportovních akcí. Nedostatečná je aktualizace dat (například co se týče zahrnutí nových cyklostezek). Dále je potřeba optimalizovat tyto stránky pro zahraniční internetové vyhledavače. V rámci propagace a poskytování informací se nabízí prostor k vytvoření tematických materiálů pro jednotlivé druhy sportů. Tyto materiály by měly obsahovat jak informace o sportovních atraktivitách, tak i o potřebné doprovodné infrastruktuře. Například v rámci cykloturistiky podrobné popisy tras (profil, povrch cest, vyznačení odpočívadel, servisů,…), záchytná parkoviště, zajímavá místa k návštěvě, seznam půjčoven kol, seznam ubytovacích zařízení umožňujících úschovu a servis kol apod. Liberecký kraj považuje za stěžejní rozvoj cykloturistiky. V této oblasti již bylo realizováno mnoho projektů, další se plánují do budoucnosti. V kraji je vytvořena široká síť cyklotras. Naprosto zásadním nedostatkem je ale jejich kvalita. Nejenže jsou často vedeny po silnicích, také kvalita povrchu těchto cest je velmi špatná. Na trasách se vyskytuje velké množství nebezpečných míst. Také doprovodná infrastruktura je nedostačující a je potřeba cyklostezky dovybavit (například odpočívadla, stojany na kola u turistických atraktivit nebo servisní místa).
Jak uvedli odborníci z turistických oblastí Jizerské hory, Český ráj,
Českolipsko a Krkonoše, hlavním problémem, který brání rychlému zlepšení tohoto stavu, je nedostatek financí. Pokud se přesto podaří vybudovat v kraji kvalitní síť bezpečných cyklostezek, vytvoří si tak velkou konkurenční výhodu v porovnání s ostatními kraji. Silnou 80
stránkou je zájem ze strany veřejného sektoru o rozvoj a investování do tohoto druhu sportovního cestovního ruchu. Příležitostí k vytvoření další konkurenční výhody je také budování samostatných stezek pro dálkové in-line bruslení, neboť je tento druh sportu velmi populární. Pěší turistika je aktivitou, za kterou do kraje přijíždějí turisté v letní sezóně. V kraji je hustá síť značených turistických i naučných stezek. Na její údržbě spolupracuje Liberecký kraj s Klubem českých turistů. Ten také dostává na svou činnost každoročně z rozpočtu kraje finanční příspěvek. Do budoucnosti je třeba zvýšit kvalitu vybavení stezek (například odpočívadla a odpadkové koše). Velkou příležitostí je také vybudování stezek vhodných pro vozíčkáře, které se v současnosti nachází pouze v Jizerských horách. Kvalitní zázemí pro aktivní trávení volného času poskytují lyžařské areály. Spektrum nabízených služeb je velmi široké. Bohužel, většina areálů je malá, sjezdovky jsou spíše kratší a méně obtížné. Tyto přírodní podmínky nelze ovlivnit, proto by se pozornost místního veřejného a soukromého sektoru měla zaměřit na zkvalitnění a rozšíření nabídky služeb. Například poskytovat lepší pomínky pro snowboardisty a jiné alternativní zimní sporty, vytvořit zázemí pro rodiny s dětmi, aby mohly na sjezdovce strávit celý den, nebo spolupracovat a nabízet společné skipasy a skibusy. Kvalitní podmínky jsou také pro běžecké lyžování. Již s prvním sněhem jsou upravovány části Jizerské a Krkonošské magistrály. Dále jsou na mnoha místech upravovány kratší běžecké okruhy, které slouží k tréninku místních sportovních klubů, ale také široké veřejnosti (Tanvald, Lomnice nad Popelkou). O údržbu tratí se starají většinou neziskové společnosti, které jsou odkázané na finanční pomoc územních samospráv. Pro případ nedostatku těchto zdrojů by měly tyto organizace rozšířit portfolio jejich finančních zdrojů. Takovým zdrojem mohou být poplatky za parkoviště a jiné podobné služby. Zajímavou strategii zvolila Jizerská o.p.s., která udržuje Jizerskou magistrálu veřejnost může přispět pomocí dárcovské SMS. Liberecký kraj také disponuje mnoha atraktivitami pro sporty, které nejsou tak masově rozšířené jako cykloturistika nebo pěší turistika, ale pro rozvoj regionu přesto důležité. Jedná se o vodní plochy vhodné k aktivní rekreaci, skalní lezecké oblasti, golfové areály nebo adrenalinové sporty. V současnosti jsou tyto sporty mimo zájem podpory z veřejného sektoru a o jejich nabídku se stará především soukromý sektor. Nabídku těchto služeb lze hodnotit jako velmi dobrou.
81
Vodní turistika a hipoturistika jsou druhy sportovního CR, které mají potenciál do budoucnosti a které budou jednotlivé turistické oblasti podporovat. Především řeka Jizera skrývá potenciál k vytvoření nové zajímavé nabídky vodní turistiky. Velký potenciál se skrývá v pořádání sportovních akcí. V minulosti se v kraji úspěšně konalo mnoho jednorázových akcí (především zimní sporty) jak pro veřejnost, tak pro profesionální sportovce. V kraji se také koná mnoho sportovních akcí pravidelně. Na tyto akce se sjíždějí stovky až tisíce účastníků i diváků. Ti pak v kraji využívají mnohé služby cestovního ruchu a zvyšují tak příjmy plynoucí právě z turismu. Dosavadním vrcholem v oblasti pořádání sportovních akcí bylo FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. Akce byla výborně zorganizována a kladně zhodnocena Mezinárodní lyžařskou federací. Bohužel se při přípravách a po skončení objevilo mnoho problémů s personálním a finančním zajištěním akce. Výsledkem medializovaných kauz je několik podaných žalob na organizátory a špatný obraz Libereckého kraje v očích české veřejnosti. Především se ale díky tomu vytratila všem sportovním fanouškům atmosféra vrcholného sportovního podniku. Zdrojem problémů mohla být pouze nezkušenost s uspořádáním takové rozsáhlé akce, možná ale také opravdu nekalé jednání některých osob. Toto MS bylo první akcí svého druhu na našem území a, i když mohou mít budoucí pořadatelé ztíženou práci, především z hlediska napravení image podobných akcí, pro konkurenceschopnost regionu i celé republiky je nutné takové prestižní akce hostit i v budoucnosti. Pořadatelé budoucích akcí by se měli poučit z chyb a využít zkušeností, které toto mistrovství přineslo. Pro rok 2011 je zajištěno pořadatelství několika mezinárodních akcí ve sportovních areálech v Liberci. Toto může být příležitostí pro město Liberec a celý kraj, jak napravit poškozenou pověst po MS 2009.
82
Závěr Předložená práce se zabývala sportovním cestovním ruchem v Libereckém kraji. Jejím cílem bylo posoudit, zda má Liberecký kraj dobré předpoklady pro to, aby mohl být považován za oblíbenou destinaci sportovního cestovního ruchu, která poskytuje kvalitní nabídku pro aktivní turistiku. Z hlediska obecných předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je situace v Libereckém kraji dobrá. V kraji je mnoho atraktivit cestovního ruchu (přírodní, kulturní, historické, sportovní). Region má dobrou geografickou polohu a je také dobře dopravně dostupný. Nabídka ubytovacích a stravovacích služeb je velmi široká. Nedostatečná je ale kvalita zmíněných služeb. Především ubytování a dopravní infrastruktura musí být zmodernizovány. Tyto nedostatky vnímají turisté přijíždějící do regionu velmi negativně (tento fakt vyplývá z monitoringu návštěvníků Libereckého kraje). Nabídka atraktivit sportovního cestovního ruchu je velmi široká. Lze zde provádět téměř všechny sporty oblíbené u široké populace (pěší turistika, lyžování nebo cyklistika). Bohužel, nedostatečná je především kvalita cyklotras, které jsou vedeny převážně po silničních komunikacích, a díky tomu na nich vzniká mnoho nebezpečných míst. Tento nedostatek je třeba odstranit. Dále je nutné vybavit stávající cyklostezky potřebnou doprovodnou infrastrukturou. V zimní sezóně jsou oblíbenými turistickými cíly lyžařské areály. Střediska poskytují dobré a kvalitní služby. Příležitostí do budoucna je diverzifikace nabídky služeb a také modernizace vybavení některých areálů. Hlavní příležitosti se naskytují ve vytvoření lepších podmínek pro vodní turistiku, hipoturistiku a dálkové in-line bruslení. Důležitou informací pro rozvoj sportovního cestovního ruchu je názor návštěvníků regionu. Ti sem přijíždějí právě především za sportem - v zimní sezóně za lyžováním a v létě za pěší turistikou. Nejlákavějšími aktivitami jsou pro ně dlouhodobě lyžování, pěší turistika, cykloturistika a společenský život a zábava. Z těchto důvodů je důležité se rozvoji sportovního ruchu neustále věnovat, zkvalitňovat nabízenou infrastrukturu, podávat informace nebo nabízet kompletní turistické programy. Na základě provedené analýzy lze potvrdit hypotézu, že je Liberecký kraj destinací sportovního cestovního ruchu a má dobré předpoklady pro jeho rozvoj. Velmi široká je nabídka pro aktivní sportovní cestovní ruch, a jak dokazuje množství pořádaných sportovních 83
akcí, také pro pasivní sportovní cestovní ruch. Úkolem do budoucnosti je podmínky pro oba typy sportovního CR udržovat a zlepšovat a také rozvíjet podmínky pro další druhy sportů. To je základ k vytvoření konkurenčních výhod (například samostatné cyklostezky, in-line stezky, alternativní zimní sporty) oproti ostatním krajům v České republice i regionům v zahraničí a k přilákání většího počtu turistů.
84
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet přenocování a průměrná délka pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji ................................................................................................................................. 30 Tabulka 2: Nerezidenti v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji .............................. 31 Tabulka 3: Podíly skupin nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních v Libereckém kraji na celkovém počtu nerezidentů .................................................................................................................. 31 Tabulka 4: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních ................................................. 32 Tabulka 5: Nejlákavější aktivity v Libereckém kraji plynoucí z průzkumů zima 2006 a zima 2010 ..... 42 Tabulka 6: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky plynoucí z průzkumu v zimě 2006 ................... 42 Tabulka 7: Nejlákavější aktivity v Libereckém kraji plynoucí z průzkumů léto 2005 a léto 2010 ........ 43 Tabulka 8: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky plynoucí z průzkumu v létě 2005 ..................... 44 Tabulka 9: Stezky pro in-line bruslení v Libereckém kraji ................................................................... 55 Tabulka 10: Skiareály v Libereckém kraji ............................................................................................ 57 Tabulka 11: Lyžařské běžecké trasy v Libereckém kraji ....................................................................... 59 Tabulka 12: Vodní toky v Libereckém kraji vhodné pro vodní turistiku ............................................... 60 Tabulka 13: Golfová hřiště a areály v Libereckém kraj ....................................................................... 62 Tabulka 14: Skalní oblasti v Libereckém kraji vhodné pro venkovní horolezectví ............................... 63 Tabulka 15: Poskytovatelé služeb pro jezdectví v Libereckém kraj ...................................................... 65 Tabulka 16: Atraktivity pro adrenalinové sporty v Libereckém kraji ................................................... 66 Tabulka 17: Možnosti aktivní rekreace u vody v Libereckém kraji....................................................... 67 Tabulka 18: Vybrané sportovní akce v Libereckém kraji...................................................................... 68 Tabulka 19: SWOT analýza nabídka atraktivit sportovního CR v Libereckém kraji ............................ 79
85
Seznam obrázků Obrázek 1: Formy sportovního cestovního ruchu, vlastní zpracování.................................................. 18 Obrázek 2 : Poloha Libereckého kraje.................................................................................................. 26 Obrázek 3: Počet přenocování v Libereckém kraji v měsíci únor v jednotlivých letech ....................... 70
Seznam příloh Příloha 1: Turistické oblasti v Libereckém kraji………………………………………………………….90 Příloha 2: Ubytovací zařízení v Libereckém kraji a ostatních regionech……………….….…………91 Příloha 3: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky……………………………………….……….….93 Příloha 4: Otázky peo dotazování zástupců turistických oblastí………………………………………95
86
Zdroje Literatura: • HOBZA, Vladimír; REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. 2006. 191 s. ISBN 80-86929-04-3 • INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: základy. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4 • JANSA, Petr a kol. Sport a pohybové aktivity v životě české populace. První vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu. 2005. 150 s. ISBN 80-86317-33-1 • KIRÁLOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. První vydání. Praha: Ekopress. 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4 • NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. První vydání. Praha: ISV nakladatelství. 2000. 263 s. ISBN 80-85866-68-4 • SÁBL, Václav. Od Atén k Tokiu: Příběhy z olympijských her. První vydání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1964. 216 s. • SCHWARK, Jürgen. Grundlagen zum Sporttourismus. Münster: Waxmann Verlag GmBH. Edition Global-lokale Sportkultur, Band 17. 2006. 178 s. ISBN 3-8309-1597-7 • SHOCart spol. s r.o. Kilometráž českých a moravských řek. Zlín: SHOCart. První vydání. 1998. 228 s. ISBN 80-7224-065-x • STANDEVEN, Joy, DE KNOP, Paul. Sport Tourism. První vydání. Champaign: Human Kinetics. 1998. 376 s. ISBN 0-87322-853-7
Dokumenty: • Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Liberecký kraj. Program rozvoje cyklistick dopravy v Libereckém kraji pro období 2008-2013. [online]. 2008. [cit. 2010-11-04]. dostupné z WWW < http://kultura.kraj-lbc.cz/page4025> • Centrum regionálního rozvoje Masarykovy univerzity. Monitoring návštěvníků Libereckého kraje: léto 2005 a zima 2006. [online]. červen 2006. [cit. 2010-11-15]. dostupné z WWW < http://kultura.kraj-lbc.cz/page2479 > • CzechTourism. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch: vyhodnocení etapy zima 2010 a vyhodnocení etapy léto 2010. [online]. [cit. 2010-11-15]. dostupné z WWW
• European Commision. Special Eurobarometer 334/wave 72.3 – TNS Opinion and Social, Sport and Physical [online]. březen 2009. [cit. 2010-09-13]. dostupné z WWW • European Commision. Flash Eurobarometer 281: Europeans and Tourism. [online]. srpen 2009. [cit. 2010-09-13]. dostupný z WWW < http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_281_en.pdf> • GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Aktualizace návrhové části Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje pro období 2007 – 2013. [online]. červen 2007. dostupné z WWW < http://kultura.kraj-lbc.cz/page131> • GaREP spol. s r.o., Liberecký kraj. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: Akční plán 2009 – 2010. [online]. prosinec 2008. [cit. 2010-11-02]. dostupné z WWW < http://kultura.kraj-lbc.cz/page131>
87
• GaREP spol. s r.o. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: analytická část. Brno. září 2002. [cit. 2010-10-04]. dostupné z WWW • GaREP spol. s r.o. Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje: návrhová část. Brno. září 2002. [cit. 2010-10-21]. dostupné z WWW < http://kultura.kraj-lbc.cz/page131> • GaREP spol. s r.o., Krajský úřad Libereckého kraje, odbor hospodářského a regionálního rozvoje, oddělení rozvojových koncepcí. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020. Brno. 2006. [cit. 2010-10-02]. dostupné z www • GaREP spol. s r.o. Vyhodnocovací zpráva o stavu cestovního ruchu v Libereckém kraji. [online]. prosinec 2008. [cit. 2010-10-14].dostupný z WWW • JEDLIČKA, Jan. Vrcholový sport a regulace EU [online]. EU Office České spořitelny. červenec 2006 [cit. 2010-09-13]. dostupný z WWW • HAMPLOVÁ, Miloslava. Písemná informace pro 9. zasedání zastupitelstva kraje dne 30. 10. 2007. Liberec. 2007. • Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů. Druhá výzva k předkládání žádostí o dotaci z Grantového fondu Libereckého kraje. [online]. Liberec. srpen 2010. [cit. 2010-11-02], dostupné z WWW • Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Členové. [online]. listopad 2009. dostupné z WWW • Sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Statut. [online]. 2003. dostupné z WWW • World Tourism Organization. Collection of tourism expenditure statistics: Technical manual [online]. 1995, [cit. 2010-09-08]. dostupné z WWW • United Nations, World Tourism Organization. Recommendations on Tourism statistics. Statistical Papers: Series M No. 83. [online]. New York: United Nations. 1994. [cit. 2010-10-03] dostupné z WWW < http://unstats.un.org/unsd/newsletter/unsd_workshops/tourism/st_esa_stat_ser_M_83.pdf>
Internetové zdroje: • CK Trip. Alpami po rovině na bruslích. [online]. [cit. 2010-09-09]. dostupné z WWW < http://www.ck-trip.cz/zajezd-detail/alpami-po-rovine-na-bruslich/?zajezdId=243> • Czech Tourism. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. 2010. [cit. 2010-1003]. dostupné z WWW < http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-avyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> • Černý, Ivan. Greenway Jizera – zahájení stavebních prací se odsouvá. [online]. 2010-10-18. [cit. 2010-11-04]. dostupné z WWW < http://www.edotace.cz/z-edotacni-kuchyne/greenway-jizerazahajeni-stavebnich-praci-se-odsouva-5158/> • Český statistický úřad Liberecký kraj. Liberecký kraj. [online]. Liberec. září 2010. [cit. 2010-1002]. dostupné z WWW < http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/kraj> • DOVADIL, Josef. O společenském významu sportu. [online]. Český olympijský výbor. 2009. [cit. 2010-09-17]. dostupný z WWW < http://www.olympic.cz/cz/cesky-olympijsky-vybor/1291/ospolecenskem-vyznamu-sportu>
88
• FIS. Important dates. [online]. [cit.2010-11-25]. dostupné z WWW < http://www.fis-ski.com/uk/news/> • Glówny Urzad Statystyczny, dostupné z WWW • Historie lyžování v Čechách. [online]. [cit. 2010-11-20]. dostupné z WWW < http://www.ski2009liberec.cz/cz/historie-lyzovani-v-cr.html> • Jezdecké stezky Libereckého kraje. Metodika značení tras. [online]. aktualizováno 17.11.2010. [cit. 2010-11-20]. dostupné z WWW < http://www.jslk.wbs.cz/Dokumenty-.html> • Jizerská padesátka, dostupné z WWW < http://bezky.jiz50.cz/cz/index/1/Uvodni.html> • Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení cestovního ruchu. Marketingové turistické regiony Libereckého kraje.[online].[cit. 2010-10-10].dostupné z WWW< http://kultura.krajlbc.cz/page414> • Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení cestovního ruchu. Náplň činnosti oddělení cestovního ruchu. [online]. [cit. 2010-10-10]. dostupné z WWW < http://kultura.kraj-lbc.cz/page414/Naplncinnosti-oddeleni-cestovniho-ruchu> • Liberecký kraj. Program Benefit. [online]. 2008-2010. [cit. 2010-11-11]. dostupné z WWW < http://liberecky-kraj.cz/cs/benefit-program/> • LUŠTINEC, Jan. Jan Nepomuk František hrabě Harrach (1828–1909) – Harrachov. [online]. 7.6.2007. [cit. 2010-11-20]. dostupné z WWW < http://www.hory-krkonose.cz/clanek/135/> • Nisa o.p.s. Popis tras Nové hřebenovky. [online]. [cit. 2010-11-11]. dostupné z WWW < http://www.nisaops.cz/cz_is.php?stype=1> • Nová hřebenovka: Aktivní dovolená v Euroregionu Nisa. [online]. leden 2010. [cit. 2010-11-12]. dostupné z WWW < http://cyklostrategie.cdvinfo.cz/cykloturistika/dalkove-cyklotrasy-cr/> • Oficiální stránky FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009: Liberecký šampionát skončil, celý svět si ho pochvaluje. [online]. 2009-03-01. [cit. 2010-11-25]. dostupné z WWW < http://www.liberec2009.com/cz/publish/26/Liberecky-sampionat-skoncil-pochvaluje-si-ho-celysvet.html?detail=751> • Sdružení Český ráj. Projekt Greenways Jizera. [online]. prosinec 2008. [cit. 2010-11-04]. dostupné z WWW < http://www.cesky-raj.info/cs/greenway-jizera/projekt-greenways-jizera.html> • Sdružení Český ráj. Projekt Greenways Jizera. prezentace pro seminář Greenway Jizera v Mladé Boleslavi. [online]. listopad 2008. [cit. 2010-11-04]. dostupné z WWW < http://www.ceskyraj.info/cs/aktualni-nabidka/greenway-jizera/seminar-greenway-jizera-2008.html> • Sdružení Český ráj. Cyklojízdy Greenway Jizera 2008. [online]. květen 2009. [cit. 2010-11-10], dostupné z WWW < http://www.cesky-raj.info/cs/aktualni-nabidka/greenway-jizera/cyklojizdygreenway-jizera-2008.html> • Slantour. Zájezdy na ZOH 2010: Olympijské hity 1: podrobnosti. [online]. [cit. 2010-09-09]. dostupné z WWW • Statistische Amter des Bundes und der Länder.dostupné z WWW <www.regionalstatistik.de> • Tipsport aréna, dostupné z WWW < http://old.tipsportarena.cz/index.php?lang=cz> • Wikipedie, otevřená encyklopedie. Jizerské hory. [online]. září 2010. [cit. 2010-10-04]. dostupné z WWW < http://cs.wikipedia.org/wiki/Jizersk%C3%A9_hory> • Wikipedia, otevřená encyklopedie. Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009. [online]. [cit. 2010-11-25]. dostupné z WWW
89
• Golf Oleška Košťálov, dostupné z WWW • Golf club Liberec, dostupné z WWW <www.gc-liberec.cz> • Golf club Harrachov, dostupné z WWW <www.golf-harrachov.cz> • Golf club Semily, dostupné z WWW <www.golf-semily.cz> • Golf club Ještěd, dostupné z WWW <www.golfjested.cz> • Golf club Grabštejn, dostupné z WWW <www.gcg.cz> • Královský golf club Malevil, dostupné z WWW <www.malevil.cz> • Cross country golf zámek Bernštejn, dostupné z WWW <www.bernstejn.cz> • Ypsilon golf resort Liberec, dostupné z WWW <www.ygolf.cz> • Český horolezecký svaz, dostupné z WWW <www.horosvaz.cz> • Liberecký kraj – barevná dovolená, dostupné z WWW <www.liberecky-kraj.cz> • Skiregion, dostupné z WWW <www.skiregion.cz> • SkiJizerky, dostpuné z WWW <www.skijizerky.cz> • Snowhill, dostupné z WWW <www.snowhill.cz> • Trial v Tanvaldě, dostupné z WWW <www.trialtanvald.cz> • Rally Bohemia, dostupné z WWW <www.rallybohemia.cz>
Ostatní zdroje • Jablonecké kulturní a informační centrum o.p.s. Jizerské noviny léto 2010. • Liberecký kraj. 6 turistických oblastí Libereckého kraje: prezentace regionů, praktické informace, tipy na výlety. propagační materiály Libereckého kraje. Liberec.
90
Přílohy P ŘÍLOHA 1: TURISTICKÉ OBLASTI V LIBERECKÉM KRAJI
zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení cestovního ruchu: Marketingové turistické regiony Libereckého kraje. [online]. [cit. 2010-10-10]
91
P ŘÍLOHA 2: UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V LIBERECKÉM KRAJI A OSTATNÍCH REGIONECH Tabulka 1: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních ve vybraných krajích; zdroj dat: Český statistický úřad, Statistische Amter des Bundes und der Länder, Glówny Urzad Statystyczny; vlastní zpracování počet lůžek v HUZ
2006
2007
2008
2009
Liberecký kraj
40 668
39 927
42 155
41 503
Ústecký kraj
18 652
18 891
19 647
19 243
Středočeský kraj
29 179
29 969
30 407
30 024
Královéhradecký kraj
47 919
45 331
45 170
45 192
Praha
69 650
74 602
82 809
83 132
Jihočeský kraj
53 504
53 590
51 381
50 656
Plzeňský kraj
21 313
25 693
26 635
26 664
Karlovarský kraj Pardubický kraj Vysočina
28 874 15 970 19 636
28 586 17 984 19 750
29 425 19 607 19 053
29 149 20 544 19 532
Jihomoravský kraj Olomoucký kraj
30 319 19 122
31 311 18 833
32 212 20 553
32 260 19 127
Zlínský kraj
21 758
21 564
20 926
20 126
Moravskoslezský kraj
25 404
25 676
26 852
25 935
Regierungsbezirk Chemnitz
37 086
36 828
-
-
Regierungsbezirk Leipzig
21 548
21 518
-
-
Regierungsbezirk Dresden
52 734
53 064
-
-
Dolnosaské vejvodství
-
-
48 526
51 135
Tabulka 2: Počet hromadných ubytovacích zařízení v Libereckém kraji dle kategorie v roce 2008; zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování 5*
4*
hotely 3* a nižší, penziony
kempy
ostatní HUZ chatové osady a turistické ubytovny
ostatní HUZ
0
7
486
28
113
256
Tabulka 3: Využití lůžek v hotelích a podobných zařízeních; zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní zpracování využití lůžek v hotelech a podobných zařízeních (%) Liberecký kraj
2006 26,2
2007 25,4
2008 26,9
2009 26,5
Ústecký kraj
21,8
20,8
20,4
18,1
Středočeský kraj Královéhradecký kraj
31,1 30,4
29,3 28,9
27,6 31,1
23,8 29,3
Praha
51,8
51,7
49,1
45,1
Jihočeský kraj
25,4
26,0
28,8
27,5
Plzeňský kraj
28,6
26,8
24,4
22,7
Karlovarský kraj
45,3
45,4
48,8
46,2
Pardubický kraj
25,9
25,1
24,8
20,9
Vysočina
24,9
26,1
22,6
20,1
Jihomoravský kraj
28,3
28,4
28,6
23,6
Olomoucký kraj
26,9
26,7
24,9
22,3
Zlínský kraj
32,9
33,2
34,0
30,2
Moravskoslezský kraj
25,7
27,4
26,0
23,5
92
P ŘÍLOHA 3: HODNOCENÍ LIBERECKÉHO KRAJE NÁVŠTĚVNÍKY Tabulka 1: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky plynoucí z průzkumu v zimě 2010. zdroj dat: CzechTourism; vlastní zpracování Hodnocení regionu, zima 2010 (v %) Českolipsko a Český ráj Krkonoše Jizerské hory
služba
ubytovací
pro motoristy
pro cykloturisty
pro lyžaře
vybavení pro sportovní aktivity
26 24 2 0 48 13 39 16 7 24 10 20 3 0 67 32 33 6 3 25 38 36 4 3 19
7 16 2 0 75 11 40 19 5 25 16 33 8 2 41 10 17 11 6 56 15 42 16 1 25
22 22 2 2 52 14 41 13 2 30 9 18 5 2 66 29 36 4 1 29 23 37 14 4 23
hodnocení velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
Tabulka 2: Hodnocení Libereckého kraje návštěvníky plynoucí z průzkumu v létě 2010. zdroj dat: CzechTourism; vlastní zpracování
služba
ubytovací
pro motoristy
Hodnocení regionu, léto 2010 Českolipsko a Český ráj Krkonoše Jizerské hory 29 30 3 0 38 13 40
31 26 4 1 37 24 39
44 22 2 0 32 30 38
hodnocení velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře
93
pro cykloturisty
vybavení pro sportovní aktivity
16 3 28 16 15 3 1 65 29 33 6 1 31
12 1 24 20 20 5 1 54 31 39 7 0 24
14 1 17 19 19 5 1 56 44 28 5 1 22
spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
94
P ŘÍLOHA 4: OTÁZKY PRO DOTAZOVÁNÍ ZÁSTUPCŮ TURISTICKÝCH OBLASTÍ
1. Jaké druhy sportovní turistiky považujete za zásadní pro rozvoj Vašeho regionu? cykloturistika pěší turistika sjezdové lyžování (včetně snowboardingu) běžecké lyžování golfová turistika vodní turistika adrenalinové sporty aktivní rekreace u vodních ploch venkovní horolezectví (ve volné přírodě) hipoturistika (jízda na koni) jiná odpověď 2. Jaké druhy sport.turistiky prioritně podporujete (výystavba infrastruktury, marketing)? cykloturistika pěší turistika sjezdové lyžování (včetně snowboardingu) běžecké lyžování golfová turistika vodní turistika adrenalinové sporty aktivní rekreace u vodních ploch venkovní horolezectví (ve volné přírodě) hipoturistika (jízda na koni) jiná odpověď 3. Jaké druhy sport.turistiky mají ve Vašem regionu potenciál do budoucnosti, ale dnes se jim ještě velká pozornost nevěnuje? 4. Budete tyto druhy sportů v budoucnosti podporovat? Případně jak? 5. Realizujete projekty v oblasti sport. turistiky ve spolupráci se soukromým sektorem? ano
ne
6. Pokud ano, můžete identifikovat hlavní problémy, se kterými se při takové spolupráci setkáváte? 7. Můžete identifikovat další zásadní problémy rozvoje sportovní turistiky ve vašem regionu? 8. Jaké benefity přineslo dle Vašeho názoru Libereckému kraji Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009? 9. Jaké ztráty (kromě finančních) přineslo dle Vašeho názoru Libereckému kraji Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009? 10. Myslíte si, že by měl kraj i v budoucnosti pořádat sportovní akce podobného rozsahu?
95
