Analýza odvětví stavebnictví v ČR

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

Analýza odvětví stavebnictví v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D.

Bc. Martina Kubínová

Brno 2009

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza odvětví stavebnictví v ČR“ vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v přehledu použité literatury. V Brně dne 20. května 2009

……………………………... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji svému vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Pavlu Žufanovi, Ph.D za cenné připomínky a odborné rady v průběhu zpracování diplomové práce.

ABSTRAKT Kubínová, M. Analýza odvětví stavebnictví v ČR. Diplomová práce. Brno, 2009. Předložená diplomová práce se zaměřuje na analýzu odvětví stavebnictví. Hlavím cílem je zhodnocení současné situace odvětví stavebnictví v České republice s návrhem vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části, nazvané Přehled literatury, je definováno prostředí managementu a jednotlivé typy podnikatelských strategií. Praktická část obsahuje PESTE analýzu, charakteristiku odvětví stavebnictví, analýzu konkurenčních sil v odvětví podle Portera a situační analýzu vnějšího prostředí. Na základě posouzení současné situace stavebního odvětví je navrhnuta vhodná strategie pro nově vstupující firmy. Klíčová slova: PEST analýza, stavebnictví, analýza konkurenčních sil, strategie.

ABSTRAKT Presented Master’s Degree Thesis is focused on the analysis of the building industry. The main aim of the thesis is to evaluate the present situation in the building industry in the Czech Republic with a proposal of suitable strategy for potential newly incoming companies. The thesis is subdivided into two parts - theoretical part and practical part. In the theoretical part called Overview of Literature is defined management environment and each types of business strategies. The Practical part includes a PESTE analysis, building industry characteristics, an analysis of competitive powers in the industry by Porter and a situation analysis of outer environment. A suitable strategy for newly incoming companies is proposed on the basis of examination of the present situation of the building industry. Keywords: PEST analysis, building industry, analysis of competitive powers, strategy.

Analýza odvětví stavebnictví v ČR

Martina Kubínová

Obsah 1

ÚVOD....................................................................................................................... 8

2

CÍL PRÁCE............................................................................................................. 9

3

PŘEHLED LITERATURY ................................................................................. 10 3.1

Pojetí managementu........................................................................................ 10

3.2

Prostředí managementu................................................................................... 10 Vnější prostředí....................................................................................... 11

3.2.1 3.2.1.1

Analýza konkurenčních sil v odvětví.................................................. 15

3.2.1.2

Situační analýza vnějšího prostředí .................................................... 23

3.2.2

Vnitřní prostředí...................................................................................... 24

3.2.2.1 3.3

Situační analýza vnitřního prostředí ................................................... 24

Strategie podniku ............................................................................................ 24

3.3.1

Cyklus strategického plánování .............................................................. 25

3.3.2

Strategická vize a cíle ............................................................................. 26

3.3.3

Typy strategických alternativ.................................................................. 26

3.3.4

Výběr strategie........................................................................................ 29

3.3.5

Implementace strategie ........................................................................... 30

3.3.6

Kontrola a vyhodnocování strategie ....................................................... 31

3.4

Stavebnictví .................................................................................................... 31

4

METODIKA.......................................................................................................... 33

5

VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................ 34 5.1

Analýza vnějšího prostředí ............................................................................. 34

5.1.1

Politické a právní prostředí ..................................................................... 34

5.1.2

Ekonomické prostředí ............................................................................. 36

5.1.3

Sociální prostředí .................................................................................... 39

5.1.4

Technické a technologické prostředí ...................................................... 41

5.2

Charakteristika odvětví ................................................................................... 44

5.3

Analýza odvětví .............................................................................................. 52

5.3.1

Ohrožení ze strany nově vstupujících firem ........................................... 52

5.3.2

Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty ................................... 57

6


Martina Kubínová

5.3.3

Vyjednávací vliv odběratelů ................................................................... 62

5.3.4

Vyjednávající vliv dodavatelů ................................................................ 63

5.3.5

Tlak ze strany náhradních výrobků - substitutů...................................... 65

5.3.6

Vliv vlády v odvětvové konkurenci........................................................ 69

5.3.7

Souhrn Porterova modelu pěti konkurenčních sil................................... 69

5.4

Situační analýza vnějšího prostředí ................................................................ 70

5.5

Navrhované strategie ...................................................................................... 72

6

DISKUSE............................................................................................................... 74

7

ZÁVĚR .................................................................................................................. 78

8

POUŽITÁ LITERATURA................................................................................... 79

9

SEZNAM TABULEK........................................................................................... 82

10

SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................... 82

7


Martina Kubínová

1 Úvod Stavba obytných domů, administrativních budov, společenských center, pozemních komunikací, mostů a dalších stavebních děl je nezbytnou součástí dnešního života. Stavebnictví patří mezi významná odvětví národního hospodářství. Vyznačuje se mimořádnou rozmanitostí stavebních činností, kapitálovou náročností a vysokou citlivostí poptávky na vývoj kupní síly. Také poskytuje velké množství pracovních míst, které jsou manuálně náročné a vyžadují odborné znalosti. V současné době se Česká republika, tak jako ostatní státy celého světa, potýká s hospodářskou krizí, která prozatím nejvíce postihuje průmysl, finanční sektor a začíná se projevovat v ostatních odvětvích jako je stavebnictví, obchod a další. Ačkoliv se dopady této globální krize začnou plně projevovat až v dalších letech, nelze jednoznačně říci, do jaké míry dojde k poklesu poptávky, kolik firem zůstane na trhu ani jak výrazně se sníží stavební produkce. Na stavebním trhu působí velké množství podnikatelských subjektů, které se vzájemně odlišují podle předmětu vykonávané činnosti, právní formy podnikání, velikosti podniku, místa působení či zvolené strategie. Pro stávající i nově vstupující stavební firmy je velice důležité sledovat aktuální situaci na trhu, získávat informace o poptávce, konkurenci, novinkách v oblasti stavební výroby a nových používaných materiálech. Především kvůli vysoké konkurenci je zapotřebí mít správně zvolenou strategii, která firmě umožní růst a upevnění pozice na trhu. Velkou oporou při sestavování podnikatelských cílů a strategií je analýza odvětví, která pomocí zvolených metod identifikuje významné faktory z vnějšího prostředí ovlivňující stavební produkci a zhodnotí současnou situaci na trhu. Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení situace odvětví stavebnictví v České republice. Dále na základě výsledků aplikovaných analýz posoudit, zda je možné v současné době vstoupit na stavební trh a navrhnout vhodnou strategii pro potenciální nové firmy.

8


Martina Kubínová

2 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce bude zhodnocení situace odvětví stavebnictví v České republice s návrhem vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy na základě analýzy vnějšího prostředí a analýzy pěti konkurenčních sil v odvětví dle Portera. Na subjekty v odvětví stavebnictví působí velké množství vlivů z vnějšího prostředí, které budou identifikovány pomocí PEST analýzy. Následovat bude charakteristika odvětví stavebnictví s popsáním vývoje stavební produkce, stavebního povolení, mezd a bytové výstavby. Na základě analýzy konkurenčních sil bude posouzeno, zda je z pohledu nové stavební firmy možné vstoupit do odvětví, popsání situace a současné konkurence na trhu, vyjednávací síla odběratelů a dodavatelů, tlak ze strany náhradních výrobků a působení vládní politiky v odvětví.

9


Martina Kubínová

3 Přehled literatury 3.1 Pojetí managementu V průběhu celého uplynulého století se teoretici i praktici snažili management co nejvýstižněji definovat, výsledkem jsou desítky různých definic. [7] Management je proces systematického plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který směřuje k dosažení cílů organizace. [1] Podle Pošváře je možno vymezit čtyři obsahové oblasti managementu: •

Management je chápán jako souhrn činností, jejichž hlavní obsahovou náplní je koordinace a vedení lidí, směřující k dosahování a plnění vytyčených cílů.

•

Management je chápán v širším významu než vedení lidí a je zpravidla charakterizován jako souhrn specifických aktivit zahrnujících tzv. manažerské funkce, které vykovávají řídící pracovníci, manažeři, při využívání veškerých, nejen lidských, zdrojů organizace.

•

Pojem management je používán pro označení pracovníků, kteří v organizaci vykonávají manažerské činnosti a funkce.

•

Management jako vědní disciplína.

3.2 Prostředí managementu Prostředí managementu je prostor, ve kterém manažeři vykonávají manažerské funkce a plní manažerské role. Je to souhrn všech vlivů, které manažery při výkonu jejich činností obklopují, působí na ně a vytvářejí podmínky k tomu, aby mohli plnit plánované a očekávané úkoly. Prostředí managementu je velmi složitě provázaný systém a manažeři i organizace jsou jeho součástmi, objekty, a také zároveň i jeho aktivními spolutvůrci. Základní klasifikace faktorů prostředí managementu podle Pošváře je uvedena na Obr. 1.

10


Martina Kubínová

Makroprostředí Vnější prostředí

Mezinárodní prostředí Národní prostředí

Oborové prostředí

Prostředí management

Regionální prostředí

Vnitřní prostředí Obrázek č. 1: Prostředí managementu [7] Faktory prostředí managementu jsou proměnlivé v prostoru a v času a mění se také intenzita jejich vzájemného působení. Změna jednoho faktoru často vyvolává řetězovou změnu dalších faktorů. [7]

3.2.1 Vnější prostředí Vnější prostředí managementu je tvořeno faktory, které mívají původ mimo organizaci, tzn. v makroprostředí, a v oborovém prostředí. Makroprostředí tvoří širší okolí podniku. Do jisté míry podnikům diktuje, co a jak mohou a nemohou provozovat. Existující makroelementy jsou v podstatě mimo dosah podnikové kontroly. Ovlivňují postavení i chování podniku a tím i jeho výrobní a obchodní úspěchy či neúspěchy a efektivnost jeho podnikatelských aktivit. [3] Makroprostředí managementu je tvořeno faktory vznikajícími v mezinárodním, národním a regionálním prostředí. [7] Základní analýzou makroekonomického prostředí je tzv. PEST analýza, tj. analýza politického a právního prostředí, analýza ekonomického prostředí, analýza sociálně-kulturního prostředí a analýza technologické vyspělosti země či regionu, které jsou předmětem zájmu firmy. [6]

11


Martina Kubínová

Analýza PEST vychází z poznání minulého vývoje a snaží se o předvídání a analyzování budoucích vlivů prostředí ve čtyřech hlavních oblastech. Podrobnější rozdělení je zobrazeno na Obr. 2.

POLITICKÉ -

legislativa pracovní právo politická stabilita stabilita vlády daňová politika integrační politika podpora zahraničního obchodu ochrana životního prostředí

TECHNOLOGICKÉ

EKONOMICKÉ

- výše výdajů na výzkum - podpora vlády v oblasti výzkumu - nové technologické aktivity - obecná technologická úroveň - nové objevy a vynálezy - rychlost technolog. přenosu - rychlost morálního zastarání

PEST analýza

-

trend HDP úroková míra množství peněz v oběhu inflace nezaměstnanost spotřeba výška investic cena a dostupnost energie

SOCIÁLNÍ -

demografické trendy populace mobilita rozdělení příjmů životní styl úroveň vzdělání postoje k práci a volnému času charakteristika spotřeby životní hodnoty, rodina

Obrázek č. 2: PEST analýza vlivu prostředí [4]

Tento výběr lze použít jako kontrolní záznam během analýzy prostředí. Na organizaci má obvykle vliv jen několik nejdůležitějších sil. [4] Tato klasifikace složek makroprostředí bývá doplněna o ekologické prostředí zahrnující faktory, které nabývají na významu v souvislosti s nutností tvorby a ochrany

12


Martina Kubínová

trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Náklady na ochranu přírody, ovzduší, vody, půdy i kulturních památek neustále vzrůstají. Péče o životní prostředí je častěji pod dohledem státních orgánů, různých aktivistických hnutí a i veřejného mínění. [7] Další část vnějšího prostředí managementu je oborové (odvětvové) prostředí. Obor či odvětví podle Portera představuje skupinu firem, produkující stejné nebo navzájem zaměnitelné produkty. Odvětvové prostředí obsahuje mnoho velmi rozdílných složek, které působí na manažerské rozhodování a na organizace, které v odvětví podnikají nebo do něj chtějí vstoupit. Skupiny činitelů vytvářející podstatnou část odvětvového prostředí: •

Velikost trhu, segmentace trhu, kupní síla zákazníků, stupeň nasycenosti, růstový potenciál a atraktivita trhu.

•

Úroveň odvětví, klíčové faktory úspěchu, bariéry vstupu, technologická náročnost, zásobování surovinami a výrobky z navazujících odvětví, flexibilita odvětví a bariéry výstupu.

•

Životní stádium vývoje odvětví. Koncentrace a segmentace odvětví.

•

Konkurence v odvětví, dominantní představitelé a jejich strategické záměry, hrozba substitutů, přechodové náklady.

•

Závislost odvětví na konjunktuře, na zákonodárství a na státních zásazích, na veřejném mínění, na ekologických vlivech, na sezónní poptávce aj.

•

Ziskovost odvětví, perspektiva jeho rozvoje, možnosti exportu, zájem o vstup nových subjektů do odvětví a celková atraktivita odvětví.

Odvětvové prostředí je variabilní dynamické. Soustavné sledování a analýza odvětvového prostředí je klíčovým úkolem manažerů a organizací. Reagování organizací na změny prostředí jsou podmínkami jejich přežití v konkurenčním prostředí. [7] Všechna odvětví jsou charakterizována určitým vývojem a trendy, které postupně nebo i velmi nárazovitě způsobují v odvětví změny, jež si vyžadují určité strategické reakce zúčastněných podniků.

13


Martina Kubínová

Model životního cyklu odvětví je odvozen z trhu, tj. zkoumání, zda počet zákazníků a poptávka roste, je nebo není stabilní, roste či klesá z hlediska objemu (viz. Obr. 3). Životní cyklus odvětví je silně vázán na vývoj poptávky, jenž se následně odráží v tempu růstu odvětví. Vývoj odvětví zpravidla prochází pěti etapami: vznik, růst, dospělost, dozrání a úpadek. Poptávka

Vznik

Růst

Dospělost Dozrání

Úpadek

Čas Obrázek č. 3: Životní cyklus odvětví [12]

V etapě vzniku odvětví kladou podniky důraz na rozvoj trhu a specifických předností. Cílem je získat vysoký tržní podíl a vytvořit si jedinečné dovednosti k přilákání zákazníků, aby si podnik vybudoval co nejpevnější konkurenční pozici. V etapě růstu je hlavním úkolem podniku upevnit si svoji pozici a vytvořit si tak základ pro přežití v nadcházejících etapách a zároveň profitovat na rostoucím trhu. Cílem je udržet konkurenční pozici a velice rychle zvýšit podíl. V etapě dospělosti poptávka roste jen zvolna a na intenzitě nabývá konkurence v oblasti cen a výrobkové diferenciace. V etapě dozrání roste poptávka už jen minimálně, dosahuje svého vrcholu. Podniky musí pečlivě sledovat chování konkurentů. V prostředí, kde je konkurence stále vysoká, musí podniky dále vynakládat prostředky na udržení pozice, vyvíjet své dovednosti a přednosti jako konkurenční podniky.

14


Martina Kubínová

Etapa úpadku začíná, když poptávka po výrobcích daného odvětví začne klesat. Podniky musí zvažovat strategická rozhodnutí, zda se snažit nepříznivý vývoj poptávky obrátit nebo zda z odvětví odejít. [12] Konkurenční prostředí v odvětví je dále ovlivňováno tím, jestli se jedná o odvětví roztříštěné, v němž působí mnoho malých a středních organizací, nebo odvětví koncentrované, v němž působí malý počet velkých organizací. [7]

3.2.1.1 Analýza konkurenčních sil v odvětví Významnou charakteristikou odvětví jsou konkurenční síly, které v daném odvětví působí.

Konkurenční

síly

bezprostředně

ovlivňují

konkurenční

pozici

a úspěšnost podniku. Analýza konkurenčních sil zkoumá základ konkurence v odvětví. Velmi úzce a přímo navazuje na analýzu odvětví vzhledem k tomu, že právě to bývá nejbližším konkurenčním okolím podniku, ve kterém se odehrává konkurenční boj, a kde tedy působí většina konkurenčních sil. Tradiční metodou je Porterův model pěti sil, zaměřený na identifikaci vlivů působících na ziskovost odvětví. Cílem modelu je umožnit jasně pochopit síly, které v tomto prostředí působí, a identifikovat, které z nich mají pro podnik z hlediska jeho budoucího vývoje největší význam. [11] Úroveň konkurence v odvětví závisí na pěti základních konkurenčních silách – nově vstupující firmy, nebezpečí substitučních výrobků, vyjednávací vliv odběratelů, vyjednávací vliv dodavatelů a soupeření stávajících konkurentů (viz Obr. 4). [9] Těchto pět dynamických faktorů rozhoduje o výnosnosti odvětví, protože ovlivňují ceny, náklady a potřebné investice firem v daném odvětví. [10]

15


Martina Kubínová

POTENCIÁLNÍ NOVĚ VSTUPUJÍCÍ FIRMY Hrozba nově vstupujících firem

Vyjednávací vliv dodavatelů

KONKURENTI V ODVĚTVÍ

DODAVATELÉ

ODBĚRATELÉ Soupeření mezi existujícími firmami

Vyjednávací vliv odběratelů

Hrozba substitučních výrobků nebo služeb SUBSTITUTY Obrázek č. 4: Hybné síly konkurence v odvětví [1]

Ohrožení ze strany nově vstupujících firem Nově vstupující firmy přinášejí do odvětví novou kapacitu, snahu získat podíl na trhu a často značné zdroje. To může vést ke stlačení cen nebo k růstu nákladů, a tím ke snížení ziskovosti. Hrozba vstupu nových firem do odvětví závisí na existujících překážkách vstupu v kombinaci s reakcí stávajících účastníků, kterou může vstupující firma očekávat. Jsou-li překážky vysoké nebo když nový účastník může očekávat ostrou reakci od zde zavedených konkurentů, je hrozba nových vstupů malá. [9]

16


Martina Kubínová

Podle Portera existuje sedm hlavních zdrojů překážek vstupu: •

Úspory z rozsahu – jde o snížení jednotkové ceny produktu v závislosti na zvyšování celkového objemu produkce za určité období. Tyto úspory z rozsahu odrazují nové účastníky tím, že je nutí, aby buď vstoupili na trh s velkým rozsahem výroby a riskovali silnou reakci ze strany stávajících firem, anebo s malým rozsahem produkce, a pocítili tak cenové znevýhodnění, což je pro ně stejně nežádoucí. Úspor z rozsahu lze dosáhnout například sdílením operací nebo činností s jinými útvary v rámci firmy. Stejný efekt vzniká i v činnostech zahrnujících výrobní procesy přinášející vedlejší produkty.

•

Diferenciace produktu – znamená, že zavedené firmy mají své zavedené značky a věrnost zákazníků vyplývající z minulé reklamy, servisu zákazníkům, rozdílnosti v produkci anebo z toho, že byly v odvětví mezi prvními. Diferenciace vytváří překážku vstupu, neboť nutí nově vstupující firmy k vysokým výdajům na překonání existující loajality zákazníků.

•

Kapitálová náročnost – nutnost investovat velké finanční částky jako podmínka konkurenceschopnosti vytváří vstupní překážku, zejména je-li nezbytné investovat do riskantní a nenávratné počáteční reklamy nebo do výzkumu a vývoje. Kapitál může být nezbytně nutný nejen na nákup výrobních zařízení, ale rovněž na získání důvěry zákazníka, na nákup zásob nebo na krytí počátečních ztrát.

•

Přechodové náklady – jednorázové náklady, jež musí vynaložit kupující, přecházející od produkce jednoho dodavatele k produkci jiného dodavatele. Tyto náklady mohou zahrnovat prostředky na přeškolení zaměstnanců, na nákup jiného doplňkového zařízení, náklady a čas, potřebné k otestování a zhodnocení nového zdroje. Jsou-li tyto přechodové náklady vysoké, musejí nově vstupující nabídnout podstatné zlepšení v ceně nebo v kvalitě produkce, aby zákazník změnil dodavatele.

•

Přístup k distribučním kanálům – potřeba zajistit distribuci vlastní produkce. Vzhledem k tomu, že přirozené distribuční kanály už jsou

17


Martina Kubínová

zásobovány zavedenými firmami, musí nová firma přimět tyto kanály, aby akceptovaly její produkty, prostřednictvím cenových průlomů, podporou společné reklamy a podobnými způsoby, které však snižují zisk. Čím jsou velkoobchodní nebo maloobchodní kanály pro daný produkt omezenější, tím více je existující konkurenti svírají a tím těžší je vstup do odvětví. •

Nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu - zavedené firmy mohou mít takové zvýhodnění v nákladech, jehož nemohou dosáhnout potenciální nově vstupující firmy, nehledě na jejich velikost a dosažené úspory v rozsahu. Rozhodující výhody jsou spojeny s vlastnictvím technologie výroby, výhodný přístup k surovinám, výhodná poloha, vládní subvence, znalostní a zkušenostní křivka.

•

Vládní politika - vláda může limitovat, či dokonce uzavřít vstup do odvětví pomocí takových nástrojů, jako jsou udělování licencí nebo omezení přístupu k surovinám. [14]

Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty Soupeření

mezi

stávajícími

konkurenty má

známou

formu

obratného

manévrování k získání výhodného postavení. Používají se metody, jako cenová konkurence, reklamní kampaně, uvedení produktu a zlepšený servis zákazníkům nebo záruky. K soupeření dochází z důvodu, že jeden nebo více konkurentů buď pociťují tlak, anebo vidí příležitost k vylepšení své pozice. Ve většině odvětví mají konkurenční kroky jedné firmy viditelný efekt na soupeřící partnery a mohou vyvolat odvetu nebo snahu o kompenzaci. To znamená, že firmy jsou na sobě vzájemně závislé. Intenzivní soupeření je důsledkem řady vzájemně propojených strukturálních faktorů: •

Početní nebo vyrovnaní konkurenti – v případě relativně malého počtu firem jde-li o vyrovnané soupeře z hlediska velikosti a dostupných zdrojů, dochází k nestabilitě, neboť soupeři mohou být náchylní ke vzájemnému

18


Martina Kubínová

boji a mají dostatek zdrojů pro vytrvalou a intenzivní odvetu. Je-li odvětví vysoce koncentrováno nebo ovládáno jednou či několika málo firmami, chybuje se v hodnocení síly zřídka a vedoucí firma nebo firmy jsou schopny zavést disciplínu. •

Pomalý růst odvětví - při pomalém růstu odvětví se konkurence zvrhne v hru o podíl na trhu pro firmy, které usilují o expanzi. Zápas o podíl na trhu je pak mnohem vrtkavější než stav, kdy rychlý růst odvětví zajišťuje firmám možnost zlepšit výsledky, pokud udrží krok s vývojem odvětví.

•

Vysoké fixní nebo skladovací náklady - vysoké fixní náklady vytvářejí silný tlak na všechny firmy k naplnění kapacity, což často vede k prudkému snižování cen, je-li v odvětví přebytečná kapacita. Obdobná situace jako u vysokých fixních nákladů nastává v případě produktů, které – jakmile byly jednou vyrobeny – je velmi těžké nebo nákladné skladovat. V takovém případě firmy rovněž snadno podlehnou pokušení snížit ceny, aby podpořily prodej.

•

Nedostatečná diferenciace nebo přechodové náklady – tam, kde produkt nebo služba mají povahu komodity nebo téměř komodity, řídí se zákazník při výběru především cenou a úrovní poskytovaných služeb. Diferenciace produkce na druhé straně vytváří jakési izolační vrstvy proti konkurenci, neboť zákazník preferuje určitého prodejce a zůstává mu věrný. Přechodové náklady působí stejně.

•

Rozšíření kapacity ve velkých přírůstcích - tam, kde úspory z rozsahu diktují rozšíření kapacity ve velkých přírůstcích, může mít tento kapacitní růst chronicky rozkladný vliv na rovnováhu poptávky a nabídky, zejména za situace, kdy hrozí, že se rozšíření kapacity nahromadí. Odvětví se může ocitnout v situaci opakujícího se období nadměrných kapacit a poklesu cen.

•

Různorodost konkurentů - konkurenti, lišící se strategií, původem, silou osobnosti a vztahem ke svým mateřským společnostem, mají rozdílné cíle

19


Martina Kubínová

a metody přístupu ke konkurenci a eventuálně na sebe mohou navzájem narazit. Strategická volba, vhodná pro jednoho, může být nepřijatelná pro ostatní. •

Vysoké strategické záměry – soupeření v odvětví se stává ještě vrtkavějším, jestliže větší počet firem vyčlenil na dosažení úspěchu vysoké částky. V takových situacích mohou být cíle těchto firem nejen rozdílné, ale navíc mohou přispět k další destabilizaci, neboť jsou expanzivní a jsou potenciálně ochotny obětovat zisk.

•

Vysoké překážky výstupu - výstupní překážky jsou ekonomické, strategické a emocionální faktory, které nutí konkurující společnosti ke konkurenci v odvětví, přestože výnos z investovaného kapitálu je nízký, nebo dokonce negativní. Jsou-li výstupní překážky vysoké, nadbytečná kapacita z odvětví nezmizí a ziskovost celého odvětví může být v důsledku toho trvale nízká.

Vyjednávací vliv odběratelů Odběratelé soutěží s odvětvím tak, že tlačí ceny dolů, usilují o dosažení vyšší kvality nebo lepších služeb a staví konkurenty navzájem proti sobě – to vše na úkor ziskovosti odvětví. [9] Velká potenciální síla na straně kupujících může zostřit konkurenční vztahy. Výrobci, vedeni snahou získat zakázku, se budou vůči sobě chovat tvrdě. Kupující navíc mohou využít svoji sílu k tomu, aby si vymohli další výhody. [11] Skupina odběratelů je silná tehdy, platí-li následující okolnosti: •

Je koncentrovaná nebo nakupuje velké množství v relaci k dodavatelově celkovému objemu prodeje.

•

Produkty, které nakupuje v daném odvětví, představují významnou část odběratelových nákladů nebo nákupů.

•

Produkty, které nakupují v odvětví, jsou standardní nebo nediferencované.

•

Jestliže nehrozí velké přechodové náklady. 20


Martina Kubínová

•

Jestliže dociluje nízkého zisku.

•

Odběratelé vytvářejí znatelnou hrozbu zpětné integrace.

•

Produkt odvětví není důležitý z hlediska kvality odběratelovy produkce nebo jeho služeb.

•

Odběratel je plně informován o poptávce, skutečných tržních cenách, či dokonce o dodavatelových nákladech.

Většina těchto zdrojů vyjednávací převahy odběratele pochází od spotřebitelů, případně od odvětvových a komerčních odběratelů. K výběru skupiny odběratelů by měla daná společnost přistupovat jako ke strategickému rozhodnutí zásadní důležitosti. Společnost může vylepšit své strategické postavení tím, že najde odběratele, kteří mají co nejmenší schopnost ji zpětně negativně ovlivňovat. [9]

Vyjednávací vliv dodavatelů Dodavatelé mohou uplatnit převahu při vyjednávání nad ostatními účastníky odvětví hrozbou, že zvýší ceny nebo sníží kvalitu nakupovaných statků a služeb. Vlivní dodavatelé tak mohou z odvětví neschopného kompenzovat růst nákladů zvýšením vlastních cen vytlačit ziskovost. Skupina dodavatelů má převahu, platí-li podmínky: •

Nabídka je ovládána několika málo společnostmi a je koncentrovanější než odvětví, jemuž dodává.

•

Dodavatelská

skupina

nečelí

jiným

substitučním

produktům

při dodávkách danému odvětví. •

Odvětví není důležitým zákazníkem dodavatelské skupiny.

•

Dodavatelův produkt je důležitým vstupem pro odběratelovo podnikání.

•

Skupina dodavatelů má diferencovanou produkci nebo vytvořila přechodové náklady.

21


•

Martina Kubínová

Skupina dodavatelů představuje výrazné nebezpečí perspektivní integrace do odvětví odběratelů.

Podmínky, jež určují vliv dodavatelů, nejen podléhají změnám, ale často jsou mimo kontrolu firem. Tak jako v případě odběratelů, může často firma zlepšit své postavení pomocí strategie. [9]

Tlak ze strany náhradních výrobků – substitutů Substituty limitují potenciální výnosy v odvětví tím, že určují cenové stropy, jež si mohou firmy v odvětví se ziskem účtovat. Čím atraktivnější je cenová alternativa nabídnutá substituty, tím pevnější je strop nad ziskovostí odvětví. Identifikování substitutů znamená vyhledávání jiných produktů, které mohou splnit tutéž funkci jako produkt daného odvětví. Substituční produkty, které si zasluhují největší pozornost, jsou ty, kterým jejich zlepšující se cenová pozice umožňuje přiblížit se produkci odvětví, nebo jsou vyráběny odvětvími, jež dosahují vysokého zisku. V druhém případě vstupují substituty často rychle do hry za situace, kdy se z nějakých důvodů zostří konkurence v jejich odvětví a vyvolá snížení cen nebo zlepšení výkonů. Analýza těchto trendů je důležitá při rozhodování, zda strategicky usilovat o úplné vytlačení substitutu, anebo vyvinout strategii, která s ním bude počítat jako s nevyhnutelnou klíčovou silou. [9]

Vliv vlády v odvětvové konkurenci Vládu je třeba uznávat na všech úrovních jako faktor potenciálně ovlivňující mnohé, ne-li všechny aspekty struktury odvětví, a to jak přímo, tak nepřímo. V řadě odvětví je vláda odběratelem nebo dodavatelem a prostřednictvím zvolené politiky může ovlivňovat konkurenci, stanovuje limity chování firem v odvětví, může působit na růst odvětví či strukturu nákladů, může ovlivňovat vstupní i výstupní překážky, regulovat postavení odvětví vzhledem k substitutům. [14]

22


Martina Kubínová

Žádná strukturální analýza nemůže být úplná, aniž by zhodnotila, jak ovlivní strukturální podmínky na všech úrovních současná a budoucí vládní politika. [9] V poslední době se vyskytují názory, podle nichž uvedený Porterův model je nutno rozšířit minimálně o dva další faktory, kterými mohou být možné zásadní změny v podnikání, případně vliv komplementů.

3.2.1.2 Situační analýza vnějšího prostředí Konkrétním úkolem analýzy situace vnějšího prostředí je zjistit na jedné straně tržní příležitosti, které vnější prostředí organizaci nabízí a na druhé straně hrozby, kterým bude muset organizace čelit. [7] Příležitosti a ohrožení úzce souvisí s aktivitami konkurence. Závisí na [4]: •

intenzitě konkurence v odvětví,

•

složitosti či jednoduchosti vstupu na trhy,

•

existenci a postavení substitutů na trzích,

•

síle a koncentraci kupujících a prodávajících.

Tržní příležitosti definujeme jako oblast potřeby a zájmů kupujících v níž existuje vysoká pravděpodobnost, že tím, že podnik tuto potřebu uspokojí, dosáhne zisku. Hrozby jsou situace vznikající v okolním prostředí, které působí negativně na organizace např. tím, že snižují poptávku, zvyšují náklady na výrobky a služby aj. a v konečných důsledcích mohou vést k zániku organizace. [7]

23


Martina Kubínová

3.2.2 Vnitřní prostředí Vnitřní prostředí zahrnuje každodenní působení faktorů, které jsou součástí organizace a které ovlivňují manažerskou činnost. Charakter těchto faktorů závisí značně na stupni řízení, na kterém manažer působí. [2] 3.2.2.1 Situační analýza vnitřního prostředí Cílem analýzy vnitřních zdrojů a schopností organizace je identifikovat strategicky významné zdroje a schopnosti a následně specifické přednosti podniku jako zdroje konkurenční výhody. Má-li analýza naplnit uvedený účel, měla by být zaměřena široce a pokrývat prakticky celou činnost podniku. Analyzován by měl být jak současný stav, tak předpokládaný vývoj a potenciál jednotlivých funkčních oblastí. [5] K vnitřní situaci podniku se vztahují silné a slabé stránky. Silné stránky představují pozitivní faktory přispívající k úspěšné podnikové činnosti a výrazně ovlivňují jeho prosperitu. Jsou to odlišné způsobilosti zvýhodňující podnik vzhledem k trhu a konkurenci. Nejvítanějšími silnými stránkami jsou takové, které je těžko okopírovat, a kde je předpoklad, že budou po dlouhou dobu přinášet zisk, čili znamenají konkurenční výhodu. Pravým opakem jsou slabé stránky, které znamenají určitá omezení nebo nedostatky a brání plnému efektivnímu výkonu. [3]

3.3 Strategie podniku Má-li organizace formulované poslání a stanovené cíle, ví čeho chce dosáhnout. Následujícím úkolem manažerů je určit, jakým způsobem lze dosáhnout cílů. Tento velkolepý úkol představuje stanovení strategií. [2] Strategické plánování je proces, kterým se formulují dlouhodobé strategické cíle a strategie celé společnosti nebo její organizační složky tak, aby se naplno využily zdroje společnosti v součinnosti s příležitostmi na trhu. [1] Podle Sedláčkové je strategie zaměřena na budování vlastního jedinečného postavení podniku v rámci odvětví.

24


Martina Kubínová

3.3.1 Cyklus strategického plánování Strategické plánování musí být nepřetržitý cyklus. Tento cyklus začíná formulováním poslání společnosti. Pokračuje analýzou vnějšího prostředí společnosti, konkurence, vnitřních zdrojů a schopností a současného stavu společnosti. Dalším krokem by mělo být stanovení reálné konkrétnější strategické vize a konečných strategických cílů pro společnost. Důležitou úlohu hraje vyhodnocení těchto strategií, výběr strategie na základě zvolených kritérií. Celý proces potom pokračuje stanovením krátkodobých cílů a vývojem odpovídající taktiky. Nejen na závěru tohoto cyklu je nutné celý proces vyhodnotit a porovnat dosažený stav s plánovanými strategickými cíli. Základní strategický plánovací model je uveden na Obr. 5. [4]

1. FORMULACE POSLÁNÍ SPOLEČNOSTI PROSTŘEDÍ 2. STRATEGICKÁ ANALÝZA

3. STRATEGICKÉ CÍLE / VIZE

6. MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCENÍ KOREKCE

5. IMPLEMENTACE STRATEGIE,TAKTIKA

4. VÝBĚR STRATEGIE

Obrázek č. 5: Základní strategický plánovací model [1]

25


Martina Kubínová

3.3.2 Strategická vize a cíle Mít pozitivní vizi, představu o budoucnosti, je jeden z nejvíce motivujících faktorů. Vize v podstatě představuje stav firmy, do kterého by ji manažeři rádi v průběhu let dostali. Současně to však nesmí být jen toužebné přání, ale výsledek poznání možností vnitřního a vnějšího prostředí společnosti. Vize musí být náročnou, ale dosažitelnou výzvou. Hlavní částí plánování na úrovni celé společnosti je stanovení jejích cílů. Cíle mohou být více druhů: ty, které vyjadřují všeobecný cíl nebo účel firmy a ty, jež určují dlouhodobé, strategické cíle i krátkodobé operativní cíle. Stanovení a znalost cílů společnosti dává manažerům základ pro formulování strategií. [1]

3.3.3 Typy strategických alternativ Alternativní strategie je jednou z cest nebo jedním z prostředků jak dosáhnout cíle, vyřešit problém nebo využít příležitost. Alternativy jsou důležité z hlediska vymezení rozsahu možností a obvykle zahrnují příležitosti určující další směřování podniku. Alternativy lze rozdělit do následujících tří kategorií: •

Zřejmé, jasné alternativy, které vyplývají ze současných strategií podniku, obvykle jejich rozvíjením nebo drobnými úpravami.

•

Kreativní alternativy, které obsahují nový přístup k řešení problémů. Vyžadují využití odlišného myšlenkového přístupu, opuštění dosavadních stereotypů a předpokladů, které leží v základech současné strategie podniku.

•

Nemyslitelné alternativy, které odrážejí radikální rozchod tradičními myšlenkovými stereotypy podniku. Jsou nemyslitelné proto, že jsou nepřijatelné z hlediska pravidel, která určují, co je pro podnik vhodné.

Existuje celá řada přístupů k členění strategických alternativ, přičemž mezi nejznámější patří Porterovo členění vycházející z toho, na čem firma staví svou konkurenční výhodu. Dále Kotlerovo členění, které vychází z toho, jakou pozici chce firma zaujmout na trhu a Ansoffovo členění vycházející z nabízeného produktu a obsluhovaného trhu. [8] 26


Martina Kubínová

Porterovy generické strategie Každá obchodní společnost musí dělat rozhodnutí a výběr, který produkt bude vyrábět, vyvíjet nebo poskytovat a také ve kterých obchodních oblastech bude působit. Strategická analýza by měla pomoci a ulehčit tento výběr identifikováním atraktivních obchodních oblastí a produktů. Porter vypracoval teorii o způsobech získání konkurenční výhody (viz Obr. 6).

STRATEGICKÁ VÝHODA

STRATEGICKÝ CÍL

Jedinečnost chápaná zákazníkem

V celém odvětví

Jen v určitém segmentu

DIFERENCIACE

Postavení plynoucí z nízkých nákladů

PRVENSTVÍ V CELKOVÝCH NÁKLADECH

SOUSTŘEDĚNÍ POZORNOSTI

Obrázek č. 6: Základní konkurenční strategie podle M. Portera [8] M. Porter říká, že ve výběru konkurenční strategie mají manažeři v podstatě tři možnosti [1]: •

Vedení v nejnižších nákladech. Tato strategie znamená, že firma chce dosahovat nejnižších nákladů v porovnání s konkurenty. Tyto firmy obvykle prodávají standardní produkty a snaží se o co největší podíl na trhu. Cena jejich produktů bývá na průměrné úrovni nebo pod ní tak, aby byla vysoce konkurenční.

•

Diferenciace. Při výběru této strategie se firma musí soustředit na vývoj nebo vytvoření obrazu o unikátním produktu pro zákazníky, s vysokou přidanou hodnotou vůči konkurentům. To potom umožní stanovit cenu

27


Martina Kubínová

vysoko nad průměr trhu. Firma si však musí vybrat, v čem bude odlišná od konkurentů. •

Zaměření. Je nutné se rozhodnout, zda bude firma působit na širokém, masovém trhu nebo se bude specializovat na úzký segment.

Typy strategií podle Kotlera Kotler se ve svém členění strategií zaměřuje na to, jakou pozici firma zaujímá nebo chce zaujmout na trhu. Podle toho rozlišuje čtyři typy strategií [8]: •

Strategie tržního vůdce jsou většinou ve znamení udržení a posilování tržní pozice. K tomu má firma následující možnosti: zvětšení celkového trhu – snaha o vyhledávání nových uživatelů, nových užití svých produktů, většího užívání svých produktů, bránění tržního podílu, rozšiřování tržního podílu.

•

Strategie tržního vyzyvatele zahrnuje plánované ofenzivní zvýšení tržního podílu útokem na tržního vůdce nebo na ostatní firmy v odvětví.

•

Strategie tržního následovatele nepřináší vedoucí postavení na trhu, ale může přinést vysoký zisk. Firma se v podstatných bodech pravidel konkurence přizpůsobuje větším firmám, zejména tržnímu vůdci. Podle toho, jak firma přebírá opatření konkurentů, rozlišuje Kotler tři typy následovatelů: parazit – prosté kopírování toho, co dělají ostatní, napodobitel – kopíruje, ale hledá možnosti pro své odlišení, upravovatel – přebírá produkty ostatních, ale snaží se je zdokonalovat.

•

Strategie obsazování tržních výklenků se nabízí menším firmám, které obhospodařují takovou část trhu, která vyžaduje speciální schopnosti, a pro větší firmy je málo atraktivní.

28


Martina Kubínová

Typy strategií podle Ansoffa Při zvažování možností, jak dosáhnout vytčených cílů, se musejí manažeři organizace rozhodnout, zda soustředí pozornost na zákazníky stávající, nebo budou vyhledávat zákazníky nové. Obr. 7 schematicky zobrazuje disponibilní strategické volby. Toto schéma, označované jako matice produkt-trh, ukazuje alternativní strategie, které může organizace použít pro dosažení svých cílů.

Trhy

Stávající zákazníci

Noví zákazníci

Stávající produkty

PRONIKÁNÍ TRHU

ROZVOJ TRHU

Nové produkty

ROZVOJ PRODUKTU

DIVERZIFIKACE

Produkty

Obrázek č. 7: Matice produkt/růst trhu [2] Strategie pronikání trhu je charakteristická tím, že se organizace zaměřuje na zdokonalování své pozice u stávajících výrobků a stávajících zákazníků a je zaměřena na efektivnější provádění stávajících podnikatelských aktivit organizace. Strategie rozvoje trhu je zaměřena na vyhledávání nových zákazníků pro stávající produkty organizace. Obvykle je nutné věnovat pozornost prodejním technikám, balení, propagaci a vytvořit pro prodej zboží na nových trzích „vhodný styl“. Strategie rozvoje produktu je zaměřena na vyhledávání nových podnikatelských aktivit. Díky této strategii organizace vyvíjí a prezentuje zákazníkům nové produkty. U strategie diverzifikace organizace vyhledává zcela nový produkt, kterým by mohla uspokojovat zákazníky. [2]

3.3.4 Výběr strategie Výběr strategie představuje složitý rozhodovací proces, jehož cílem je zvolit z několika variant takovou strategii, která vytváří pro dosažení zvolených strategických cílů nejlepší předpoklady. [5]

29


Martina Kubínová

Obvykle probíhá na základě několika zvolených kritérií. Za nejvýstižnější a nejlépe odpovídající záměru lze považovat při základní kritéria [11]: •

Kritérium vhodnosti určuje míru, v jaké jsou navrhované strategie v souladu s výsledky strategické analýzy, charakterizující vývoj okolí podniku i vývoj samotného podniku. Pomocí tohoto kritéria se prověřuje racionalita a logika strategie.

•

Kritérium

proveditelnosti

hodnotí

míru

a

závažnost

překážek

pro realizaci strategie. Strategie totiž může být z hlediska ostatních kritérií přijatelná, ale přesto může být neproveditelná, protože organizace nedisponuje určitými technologiemi, materiálními zdroji apod. •

Kritérium přijatelnosti hodnotí, zda je navrhovaná strategie přijatelná pro rozhodující zainteresované stakeholdery, především pro vlastníky, zákazníky, management a pracovníky podniku. Ohled však bere i na další zainteresované, jako jsou například stát, místní orgány, obchodní partneři, banky apod.

3.3.5 Implementace strategie Implementací strategie se rozumí praktické uskutečňování strategie a její zavedení do reálného života. Východiskem implementace strategie je schválení obsahu strategie, její rozpracování do navazujících plánů, programů, rozpočtů a vytvoření organizačních podmínek pro implementaci strategie. Klíčovou podmínkou je vhodná organizační struktura, důležité však je také přizpůsobení systémů a procesů. Jen tak je totiž možné dosáhnout toho, aby se lidé se strategií, kterou „stratégové“ formulovali, ztotožnili a aby ji promítali do své každodenní práce. [5]

30


Martina Kubínová

3.3.6 Kontrola a vyhodnocování strategie Časový horizont realizace strategií je obvykle několik let. Je proto nepravděpodobné, že všechny záměry a předpoklady, na kterých jsou strategie založeny, zůstanou pro toto období neměnné. Při implementaci strategie je tak velmi důležité průběžně sledovat míru dosažení cílů strategií. V určených intervalech jsou monitorovány stanovené měřitelné veličiny odrážející stav realizace strategie, které jsou konfrontovány s předpokládanými plánovými hodnotami pro dané období. Na základě srovnání plánu a skutečnosti jsou určovány odchylky a jsou činěna příslušná opatření. [13]

3.4 Stavebnictví Stavebnictví patří podle CZ-NACE do sekce F. Tato sekce zahrnuje specializované i nespecializované stavební činnosti. Patří sem práce na novostavbách, opravy, provádění nástaveb a přestaveb budov i inženýrských děl, výstavba prefabrikovaných objektů na staveništi a staveb dočasného charakteru. Tyto práce mohou být prováděny na vlastní účet nebo na základě smlouvy nebo dohody. Část prací, někdy také veškeré práce, mohou být zadány subdodavatelům. Tuto sekci tvoří výstavba budov (oddíl 41), inženýrských děl (oddíl 42) a specializované stavební činnosti v případě, kdy představují pouze část z celkového stavebního procesu (oddíl 43). Tato sekce také zahrnuje developerskou činnost v oblasti bytových i nebytových stavebních projektů, a to formou zajištění finančních, technických a hmotných zdrojů. Oddíl výstavba budov zahrnuje výstavbu kompletních bytových, kancelářských, obchodních a ostatních veřejných budov, zemědělských budov, sportovních hal atd. Inženýrské stavitelství zahrnuje výstavbu inženýrských děl. Jedná se o velké stavby jako dálnice, silnice, mosty, tunely, železniční trati, vzletové a přistávací dráhy, přístavy a jiné vodní stavby, zavlažovací zařízení, kanalizace, průmyslová zařízení, potrubí a elektrická vedení, otevřené sportovní stadiony a hřiště atd.

31


Martina Kubínová

Speciální stavební činnosti (řemesla) zahrnují dílčí práce na budovách a inženýrských dílech nebo přípravu pro ně. Obvykle se jedná o jednu specializovanou činnost společnou pro různé stavby, která vyžaduje speciální kvalifikaci nebo zařízení. Patří sem například činnosti jako pilotování základů, provádění hrubé stavby, betonování, zednické, pokrývačské práce a rovněž montáž ocelových stavebních konstrukcí. Tento oddíl rovněž zahrnuje kompletační a dokončovací práce na stavbách. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), byla zavedena sdělením Českého statistického úřadu s účinností od 1. ledna 2008. Klasifikace ekonomických činností nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Používání NACE je povinné pro všechny členské státy Evropské Unie. [15]

32


Martina Kubínová

4 Metodika K dosažení cíle této diplomové práce bude využito základních metod popsaných v kapitole Přehled literatury. Nejdříve se zaměřím na aplikaci PEST analýzy, pomocí které se pokusím identifikovat hlavní faktory makroprostředí, z nichž vyplývají obecné vlivy na odvětví stavebnictví. Analýza politického a právního prostředí určí aktuální stav politické situace a poukáže na významné změny v legislativě ovlivňující stavební výrobu. Na základě analýzy ekonomického prostředí bude popsán vývoj základních ukazatelů ekonomického vývoje jako jsou například hrubý domácí produkt, průměrná míra inflace a nezaměstnanosti, výdaje domácností, úrokové sazby nebo směnné kurzy. V rámci analýzy sociálního prostředí se zaměřím na věkovou strukturu obyvatel a úroveň dosaženého vzdělání. Analýza technického a technologického prostředí určí celkovou výši finančních výdajů na výzkum a vývoj. Následovat bude charakteristika odvětví stavebnictví jejímž cílem je popsání vývoje a současného stavu stavební produkce, struktury stavební produkce, stavebního povolení a bytové výstavby. Pro shrnutí nejdůležitějších faktorů mající vliv na odvětví stavebnictví a odhalení jejich budoucího vývoje bude použita metoda MAP, která je založena na rozložení vnější analýzy do tří navazujících kroků. Nejprve se identifikují všechny důležité faktory ovlivňující rozhodování o strategii, poté následuje analýza jejich dosavadního působení a nakonec se určí předpoklad budoucího vývoje. Zhodnocení situace v odvětví stavebnictví provedu na základě Porterova modelu pěti konkurenčních sil, podle kterého zhodnotím, zda je možné v současné době vstoupit do odvětví, intenzitu soupeření mezi stávajícími konkurenty, vyjednávací sílu odběratelů a dodavatelů, tlak ze strany substitutů a působení vládní politiky v odvětví. Z výsledků uvedených analýz budou určeny příležitosti a hrozby a navrhnuty vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy do odvětví stavebnictví. Vstupní data pro zpracování vlastní práce budou čerpána z internetových zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu, Českého statistického úřadu, Ministerstva financí České republiky a dalších internetových stránek týkajících se problematiky stavebnictví.

33


Martina Kubínová

5 Vlastní práce 5.1 Analýza vnějšího prostředí K identifikaci faktorů, které mohou mít podstatný vliv na odvětví stavebnictví jsem použila PEST analýzu, která analyzuje jednotlivé složky makroekonomického prostředí.

5.1.1 Politické a právní prostředí Významnou událostí se stal vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku 2004. Tento krok s sebou přinesl řadu legislativních změn vedoucích k harmonizaci právních předpisů s právem EU. Velkým přínosem pro Českou republiku je otevření vnitřního

trhu,

který

tvoří

území

všech

členských

států

Evropské

unie.

Na území vnitřního trhu platí takzvané čtyři základní svobody, a to volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Pro podnikatelské subjekty se tím otevřely nové trhy, které s sebou přináší nejen nové příležitosti, ale i hrozby v podobě zvýšené konkurence. K 5. listopadu roku 2006 došlo k harmonizaci s evropskými předpisy v oblasti stavebnictví. Základním evropským předpisem je směrnice Rady 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Účelem směrnice je sjednocení základních požadavků kladených na stavební výrobky a zajištění volného pohybu těchto výrobků v rámci Evropské unie. Dále stanovuje základní požadavky na stavby a definuje technické specifikace. Dne 21. prosince 2007 se Česká republika stala součástí schengenského prostoru, čímž došlo ke zrušení kontroly na hranicích se všemi státy spadajících do tohoto prostoru. Ke správnému fungování státu je zapotřebí plnohodnotná vláda a politická stabilita. V současné době bohužel nastala situace, kdy ani jedna tato podmínka není splněna a pokud se politikům nepodaří co nejdříve sestavit novou vládu, může dojít k odlivu zahraničních i tuzemských investorů a propadu české měny. Právní prostředí je tvořeno velkým množstvím zákonů, novel dosavadních zákonů, vyhlášek a nařízení, kvůli kterým se stává nepřehledné a složité. Na podniky jsou tím kladeny vyšší nároky v podobě administrativní náročnosti,

34


Martina Kubínová

nepřetržitého sledování legislativy a přizpůsobování se změnám v zákonech, které s sebou přináší zvýšení nákladů. Pro podporu podnikatelského prostředí vláda 19. listopadu 2008 schválila nový daňový řád, který zjednodušuje administrativní proces a vede ke snížení administrativní zátěže a nákladů. Od 1. ledna 2009 nabývá účinnosti novela zákona o nemocenském pojištění, která přináší řadu změn pro zaměstnance i zaměstnavatele. Za nejdůležitější změny lze

považovat

komplexní

úpravy

systému

nemocenského

pojištění,

zvýšení

zainteresovanosti zaměstnavatelů a přenesení provádění nemocenského pojištění ze zaměstnavatelů na okresní správy sociálního zabezpečení. V roce 2009 by mělo dojít ke snížení sazby daně z příjmů právnických osob o jeden procentní bod z 21 % na 20 % a v následujícím roce 2010 se předpokládá snížení na 19 %. Ke snížení sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2009 nedojde, nadále zůstává 15 %. Dne 1. ledna roku 2008 došlo ke změně zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Hlavní změny se týkají zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 %, zavedení skupinové registrace k DPH, zavedení ekologické daně do základu daně, nová definice sociálního bydlení a změna využití snížené sazby DPH u bytové výstavby. Dne 1. ledna roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který upravuje podmínky stavební činnosti. Nový zákon vycházející z předcházející právní úpravy přináší řadu změn. Mezi zásadní změny patří zjednodušení postupů stavebních úřadů, lepší přístup veřejnosti k informacím či rozšíření okruhu stavebních prací a staveb, které není potřeba povolovat ani ohlašovat. Výše zmíněné události a změny v legislativě ovlivňují nejen situaci na trhu stavebnictví. Sledování těchto i dalších faktorů by mělo patřit mezi důležité činnosti ve firmě, neboť každá změna vyžaduje rychlou reakci a přizpůsobení se novým podmínkám.

35


Martina Kubínová

5.1.2 Ekonomické prostředí Základní ukazatele ekonomického vývoje České republiky jsou uvedeny v následující Tab. 1, která obsahuje údaje od roku 2005 včetně výhledu jednotlivých ukazatelů do roku 2010. Vstupní data jsou získána z internetových zdrojů Ministerstva financí České republiky. Tabulka č. 1: Vývoj makroekonomických ukazatelů a jejich predikce Ukazatel / Rok

2005

2006

2007

2008 odhad

mld. Kč 2630 předchozí r. = 100 106,3 mld. Kč 2984 HDP v běžných cenách předchozí r. = 100 106,0 průměr = 2005 100,0 Průměrná míra inflace růst v % 1,9 průměr v tis. osob 4764 Zaměstnanost předchozí r. = 100 101,2 průměr v tis. osob 410 Nezaměstnanost průměr v % 7,9 Míra nezaměstnanosti 18992 Průměr. nom. hrubá mzda Kč/měsíc předchozí r. = 100 102,5 Výdaje domácností v % p.a. 4,27 Úrokové sazby z úvěrů roční průměr 29,78 CZK/EUR HDP reálně

2809 106,8 3216 107,8 102,5 2,5 4828 101,3 371 7,1 20219 105,4 4,29 28,34

2976 106,0 3530 109,8 105,4 2,8 4922 101,9 276 5,3 21694 105,3 4,85 27,76

3096 104,0 3722 105,4 112,1 6,3 4998 101,5 231 4,4 23400 102,9 5,60 24,96

2009

2010

predikce predikce

3139 101,4 3842 103,2 113,6 1,3 4981 99,7 271 5,2 24600 103,2 4,70 25,60

3204 102,1 3991 103,9 116,0 2,1 4943 99,2 309 5,9 26200 103,0 4,30 24,70

Zdroj: MF ČR

Světová ekonomika prochází finanční krizí, která se postupně přenáší do reálné ekonomiky. Problémy vyspělých ekonomik se prohlubují a rozšiřují se na ekonomiky rozvíjející. V listopadu roku 2008 došlo podle zveřejněných údajů k poklesu hodnoty světového obchodu a průmyslové produkce. Zatím není známo, jak efektivní budou přijatá a realizovaná opatření jednotlivých vlád, a proto nelze spolehlivě odhadnout dopady a dobu trvání problémů globální ekonomiky. Podle fiskálních pravidel České republiky je v tuzemské ekonomice ponechán prostor pro automatické působení stabilizátorů. Vláda však přislíbila provést úpravy státního rozpočtu pro rok 2009 dodatečnými škrty. Hrubý domácí produkt České republiky vyjadřující výkonnost ekonomiky vykazuje od roku 2002 do roku 2006, kdy dosahuje nejvyššího tempa přírůstku 6,8 %, rostoucí tendenci. Na růstu HDP se nejvíce podílela konečná spotřeba domácností

36


Martina Kubínová

a aktivní saldo zahraničního obchodu. Od roku 2007 se tempo růstu snižuje a podle prognózy Ministerstva financí ČR bude tento vývoj přetrvávat až do roku 2010. Graf č. 1: Vývoj reálného HDP v letech 2002 - 2008 a predikce pro roky 2009 – 2011 (v %) 8

6,8 Vývoj reálného HDP v %

7

6,3

6

6

4,5

5

4

3,6

4

3,8

3

2,1

1,9

1,4

2 1 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 odhad

2009 2010 2011 Rok predikce predikce predikce

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů MF ČR

Inflace neboli růst cenové hladiny v čase se v Česku pohybuje od roku 2002 do 3 %. Výjimkou byl rok 2008, kdy průměrná míra inflace činila 6,3 %, což je nejvíce od roku 1998. Vyšší míra inflace je příznivá pouze pro občany dlouhodobě splácející úvěr, který se tím stává levnější. Pro většinu občanů však znamená ztrátu v podobě vyšších výdajů za nákup zboží a služeb a snížení výnosů z úspor a investic. Obecná míra nezaměstnanosti, která se počítá jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle vykazuje od roku 2004 do roku 2008 klesající tendenci. Tento pozitivní vývoj byl spojen s růstem ekonomiky a průmyslové a stavební produkce. V době ekonomické krize se nezaměstnanost zvyšuje a podle prognóz MF ČR by měla nadále stoupat.

37


Martina Kubínová

Graf č. 2: Vývoj obecné míry nezaměstnanosti v letech 2001 - 2008 s predikcí pro rok 2009 a 2010 (v %)

Míra nezaměstnanosti v %

9

8,1 7,3

8

7,8

8,3

7,9 7,1

7

5,9 5,3

6

5,2 4,4

5 4 3 2 1 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 odhad

2009 2010 predikce predikce

Rok


Průměrná hrubá nominální mzda v České republice každoročně roste, v roce 2008 dosáhla výše 23 400 Kč. Nárůst nejvíce ovlivňuje podnikatelská sféra, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny sledovaných subjektů. Mzdový vývoj v podnikatelském prostředí je na rozdíl od vývoje v nepodnikatelském prostředí více plynulejší a je ovlivněn hospodářským výsledkem firem. Se zvyšováním mezd sledujeme nárůst výdajů domácností, který je však spojen i s růstem zadlužeností českých domácností. Půjčky jsou nejčastěji brány na bydlení ve formě hypotečních úvěrů, úvěrů ze stavebního spoření a spotřebitelských úvěrů na nemovitosti. S rostoucí sazbou z úvěru a nejistotou spojenou s globální krizí lze předpokládat zpomalení přírůstku domácích výdajů. Příznivý vývoj české ekonomiky lze zachytit i pomocí směnných kurzů, které v posledních letech vykazovaly klesající tendenci díky posilování české měny. Významný vliv na zahraniční obchod má pro Českou republiku euro a americký dolar. Rostoucí ekonomika, kvalifikovaná pracovní síla a nízká cenová hladina přitahuje zahraniční investory, čímž dochází ke zhodnocení domácí měny. Rekordní směnný kurz 22,97 CZK/EUR byl zaznamenán 21. července 2008. Tento vývoj má za následek omezení exportu, jenž je způsoben snížením marže vyvážejících firem. Některé z nich

38


Martina Kubínová

nedokáží obstát v konkurenčním boji a ztrácí svoji pozici na zahraničním trhu. Silná koruna však přispívá k levnějším úvěrům a prostřednictvím levných dovozů tlačí dolů inflaci. Kvůli vysokému zhodnocení dochází ke snížení zahraniční poptávky a tím k odlivu finančních investic z rozvíjejících se trhů, čímž se kurz vrátil na průměrnou hodnotu, která se nyní pohybuje okolo 27,30 CZK/EUR.

5.1.3 Sociální prostředí Životní

úroveň

obyvatelstva

úzce

souvisí

se

sociálním,

demografickým

a kulturním vývojem. Graf č. 3: Demografický vývoj obyvatelstva České republiky v letech 2002 - 2008 s predikcí na roky 2009 - 2011 (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002

2003

2004

Věková skupina 0 - 19 let

2005

2006

2007

2008 2009 2010 2011 odhad predikce predikce predikce

Věková skupina 20 - 59 let

Rok

Věková skupina 60 let a více


Demografický vývoj obyvatelstva České republiky poukazuje na změnu věkové struktury. Přes to, že počet nově narozených dětí od roku 2000 roste, počet obyvatel ve věku od 0 do 19 let klesá. Stejný trend je zaznamenán i u věkové skupiny od 20 do 59 let. Naopak u osob žijících 60 let a více dochází k postupnému nárůstu. Ke konci roku 2008 měla Česká republika 10 467 542 obyvatel.

39


Martina Kubínová

Demografické stárnutí obyvatelstva může mít do budoucna negativní důsledky na růst ekonomiky v podobě poklesu ekonomicky aktivních obyvatel a na důchodový systém, kdy lze očekávat opětovné navýšení hranice odchodu do důchodu a pokles reálných příjmů z důchodů. Následující graf č. 4 zobrazuje procentuální podíl populace v produktivním věku od 15 do 64 let na celkovém počtu obyvatel České republiky v porovnání s mírou zaměstnanosti obyvatel ve stejné věkové skupině 15 až 64 let. Graf č. 4: Vývoj populace a míry zaměstnanosti ve věku 15 až 64 let v letech 2002 - 2008 s predikcí na roky 2009 a 2010 (v %) 72 % 70 % 68 % 66 % 64 % 62 % 60 % 2002

2003

2004

2005

2006

Populace ve věku 15-64 let

2007

2008 2009 2010 odhad predikce predikce

Rok

Míra zaměstnanosti 15-64 let


Výsledky jsou příznivé, podíl populace v produktivním věku se po sledované období pohybuje kolem 70 %. Míra zaměstnanosti této věkové skupiny se od roku 2004 zvyšuje a v roce 2008 dosahuje nejvyšší hodnoty 66,5 %. S očekávaným nárůstem osob starších 60 let Ministerstvo financí ČR předpokládá pokles ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku. Dalším ukazatelem souvisejícím s životní úrovní obyvatel je vzdělání, které má vliv na kvalitu uchazečů o práci a stává se tak základním předpokladem hospodářského a společenského rozvoje. Podle statistik má Česká republika ke konci roku 2008 nejvíce obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity a to 35,62 %. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby se středoškolským vzděláním s maturitou 33,77 %, následuje vysokoškolské vzdělání, které tvoří 18,32 % osob a základní vzdělání s 12,22 %.

40


Martina Kubínová

Zatím co se počet pracujících se základním a středním vzděláním bez maturity snižuje, počet pracujících s maturitou a vysokoškolským vzděláním roste.

5.1.4 Technické a technologické prostředí S rozvojem vědy, výzkumu a lidského poznání dochází k novým objevům a k inovacím v oblasti informační technologie, průmyslu, stavebnictví, zemědělství a další. Díky vyspělejší modernější technice a výrobním postupům lze dosáhnout vyšší produktivity práce, vyšší kvality produktů nebo snížení výrobních nákladů. To jsou jen některé důvody, proč firmy i stát investují značné finanční prostředky do výzkumu a vývoje. Celkové výdaje České republiky na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2007 hodnoty téměř 54 284 mil. Kč. Největším finančním zdrojem podpory výzkumu a vývoje byl podnikatelský sektor, jehož podíl dosahuje 54,0 %. Druhým důležitým poskytovatelem finančních prostředků byl s podílem 41,2 % vládní sektor, třetím byly zahraniční zdroje (4,1 %) a zbytek tvořily ostatní národní zdroje jako jsou například vyšší odborné a vysoké školy. Graf č. 5: Struktura celkových výdajů na výzkum a vývoj v ČR podle zdrojů financování v roce 2007 (v %)

4% 1%

41%

Soukromé zdroje

54%

Veřejné zdroje

Zahraniční zdroje

Ostatní národní zdroje

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z ČSÚ

Informační a telekomunikační technika hraje v dnešní době velice významnou roli. Bez mobilního telefonu či internetu nelze aktivně pracovat a kvalitní a rychlý přenos informací se stává klíčovým faktorem úspěchu.

41


Martina Kubínová

V roce 2008 je v České republice vybaveno 48 % domácností osobním počítačem a 42 % má doma připojení k internetu. S rychlým rozvojem techniky se také mění způsoby připojení, kdy velmi výrazně narůstá počet domácností (33 %) využívající vysokorychlostní bezdrátové připojení k internetu. Tabulka č. 2: MAP MAP Ovlivňující faktory

Analýza dosavadního vývoje

Předpoklad vývoje

Politické a právní prostředí

Česká republika součástí Evropské unie

Stabilita politické situace

Sazba DPH

Zákon o územním plánování a stavebním řádu

Vstupem ČR do EU došlo k řadě významných změn, které ovlivňují politický, hospodářský nebo sociální vývoj. Otevření vnitřního trhu s sebou přináší nové tržní možnosti, odstranění bariér či snadnější obchodování mezi tuzemskými a zahraničními firmami. V současné době nelze považovat politickou situaci za stabilní. Po vyslovení nedůvěry vlády v březnu tohoto roku byla sestavena nová přechodná vláda z nestranických odborníků Jana Fischera předsedající do předčasných voleb, které by se měly uskutečnit na podzim roku 2009. Začátkem roku 2008 došlo ke změně zákona o dani z přidané hodnoty. Změny, které mají vliv na stavebnictví se týkají zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 % a úpravy uplatňování této sazby u tzv. staveb pro sociální bydlení, které do snížené sazby patří. Již druhým rokem je v platnosti nový stavební zákon upravující podmínky stavební činnosti. Díky změnám tohoto zákona se například zjednodušily postupy stavebních úřadů a rozšířil se okruh staveb, které není potřeba povolovat ani ohlašovat. Postupně se však začínají objevovat legislativně technické nepřesnosti a chyby.

42

Vzhledem k tomu, že je ČR součástí Evropské unie již 5 let, jsou zde pevné vazby. Do budoucna lze předpokládat další harmonizaci právních předpisů, pokračující spolupráci při řešení hospodářských problémů a podporu prostřednictvím strukturálních fondů. Přesné datum nových voleb není prozatím známo. Pokud prozatímní vláda dostane důvěru, bude se držet programových cílů, které jsou výsledkem politických dohod. Mezi nejdůležitější cíle patří dokončení předsednických úkolů, úprava stávajícího státního rozpočtu a jeho příprava na následující rok 2010. Vzhledem k nestabilní politické situaci, kdy se sestavuje nová prozatímní vláda, lze předpokládat, že v roce 2009 nedojde k žádné významné změně nebo úpravě v zákonech.

Nový zákon klade velké nároky nejen na stavební úřady, ale i na investory, kteří podcenili čas na přípravu a získání potřebných povolení. Přínos nového zákona se začne projevovat až po roce 2009. Po pochopení a osvojení nové právní úpravy dojde k případné novelizaci stavebního zákona, která vyloučí nedostatky a chyby.


Martina Kubínová

Ekonomické prostředí

Finanční krize

Hrubý domácí produkt Inflace

Obecná míra nezaměstnanosti

Průměrná hrubá nominální mzda

Směnný kurz

Světová ekonomika prochází finanční krizí, která se prozatím nejvíce projevuje v poklesu hodnoty světového obchodu a průmyslové produkce. Jednotlivé státy přijaly opatření, která mají předcházet či eliminovat dopady. Tempo růstu HDP se od roku 2007 snižuje. Průměrná míra inflace (6,3 %) byla v minulém roce 2008 nejvyšší za posledních 10 let. V době ekonomické krize se nezaměstnanost zvyšuje. V 1. čtvrtletí tohoto roku se meziročně zvýšila o 1,1 procentního bodu. V roce 2008 dosahovala průměrná nominální mzda v ČR 23 400 Kč. Na růstu se nejvíce podílela podnikatelská sféra, ve které pracuje více než ¾ sledovaných subjektů. Směnné kurzy vykazovaly klesající tendenci díky posilování české měny. Od polovičky července roku 2008 došlo k oslabení koruny, kvůli ekonomické krizi. Nyní je sledováno opětovné posilování.

Nelze spolehlivě odhadnout, jak dlouho bude krize trvat ani její celkové dopady. Jak účinné budou zásahy státu se ukáže časem. Po skončení krize by mělo dojít ke zlepšení situace a k opětovnému růstu české ekonomiky. Ministerstvo financí ČR předpokládá trvání tohoto vývoje až do roku 2010. Podle MFČR se bude průměrná míra inflace snižovat. Podle prognóz MFČR by měla nezaměstnanost nadále stoupat. Značný negativní vliv na zaměstnanost bude mít pokles výkonnosti ekonomiky. Nominální mzda se každoročně zvyšuje, avšak v následujících letech lze předpokládat pozastavení tohoto růstu. Vše bude záviset na finančních výsledcích v podnikatelské sféře. V následujícím období bude kurz koruny pomalu sílit. Rychlost zhodnocení či opětovný propad koruny bude záviset na ekonomickém vývoji.

Sociální prostředí Demografický vývoj

Vzdělání

I přes růst nově narozených dětí dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva, což může mít negativní důsledky na růst ekonomiky a na důchodový systém. Koncem roku 2008 bylo nejvíce obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity (35 %) a s maturitou (33 %). Počet pracujících s maturitou a vysokoškolským vzděláním roste.

Stárnutí obyvatelstva bude nadále pokračovat. MFČR předpokládá pokles ekonomicky aktivních obyvatel v produktivním věku. Podle dosavadního vývoje lze předpokládat i do budoucna vysoký podíl obyvatel se středoškolským vzděláním. Počet osob s vysokoškolským vzděláním bude růst.

Technické a technologické prostředí

Výdaje na výzkum a vývoj

Informační a telekomunikační technika

Celkové výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2007 téměř 54 284 mil. Kč. Největším finančním zdrojem byl podnikatelský sektor (54 %), druhým byl sektor vládní (42 %). Sílící role informační a telekomunikační techniky. V minulém roce 2008 vlastnilo 48 % domácností osobní počítač a 42 % domácností mělo připojení k internetu.

Kvůli ekonomické krizi dojde k poklesu finančních výsledků podniků a k řadě škrtů ve státním rozpočtu. Z toho důvodu lze předpokládat snížení výdajů na výzkum a vývoj. Díky rozšiřování internetových sítí, mobilních sítí a poklesu ceny informační techniky se bude zvyšovat procento domácností vybavené osobním počítačem a internetem. Zdroj: Vlastní práce

43


Martina Kubínová

5.2 Charakteristika odvětví Od roku 2000 se stavebnictví v České republice dynamicky rozvíjí. V roce 2007 dosáhla celková stavební produkce (v hodnotě 510 984 mil. Kč) meziročního růstu 6,7 % a to především díky pozemnímu stavitelství, které vykonávají převážně menší firmy. Pokračovala intenzivní bytová výstavba a realizace developerských stavebních projektů financovaných zahraničními investory zaměřených na výstavbu výrobních hal, administrativních a multifunkčních center. Naopak inženýrské stavitelství, ve kterém se koncentrují spíše velké firmy, zaznamenalo meziroční pokles vyvolaný zpožděním v přípravě a financování nových inženýrských staveb. V závěru roku došlo k uvolnění finančních prostředků do dopravní infrastruktury a inženýrské stavitelství začalo opět růst. Tento příznivý vývoj následoval i v dalším roce 2008, kdy pokračovala výstavba nových úseků dálnic, rychlostních komunikací, rekonstrukce hlavních železničních tratí a budování městských okruhů. V 1. pololetí 2008 byly stavebními podniky provedeny práce za 232,7 mld. Kč. Celková stavební produkce tak ve 2. čtvrtletí zaznamenala meziroční pokles o 1,3 % (viz graf č. 6) kvůli propadu produkce pozemního stavitelství na nové výstavbě. Podle posledních dostupných údajů byly v roce 2008 vykonány stavební práce v celkové hodnotě 536,6 mld. Kč. Celková stavební produkce tak meziročně vzrostla pouze o 0,6 % především díky inženýrskému stavitelství. Graf č. 6: Stavební výroba podle čtvrtletí v letech 2002 – 2008 (meziroční změna v %)

Zdroj: ČSÚ, graf MPO

44


Martina Kubínová

Graf č. 6 znázorňující stavební výrobu podle čtvrtletí jednotlivých let poukazuje na kolísavý vývoj, který byl způsoben například sezónností umocněnou výkyvy ve vývoji počasí nebo očekáváním významných změn, jako byly regulační změny spojené se vstupem České republiky do Evropské unie. Projevují se zde i opatření hospodářské politiky, kdy se rozhodovalo o uvolnění finančních prostředků na infrastrukturu. Stavební práce vykonané malými firmami, které zaměstnávají maximálně 19 zaměstnanců, tvoří více jak třetinu z celkového objemu stavební produkce. Tyto firmy se podílejí především na bytové výstavbě, na opravách a údržbě a vystupují také jako subdodavatelé velkých stavebních společností. Zbylou část stavebních prací vykonávají firmy s 20 a více zaměstnanci. Objem růstu stavebních prací se u těchto podniků meziročně snížil na 0,4 %. Nejvíce prací bylo realizováno v tuzemsku na nové výstavbě, modernizacích a rekonstrukcích (86,1 %). Dalších 10,1 % z celkového objemu stavebních prací tvořily opravy a údržba, na kterých se výrazně podílelo inženýrské stavitelství. Ostatní práce zaujímaly 0,5 % a zbylých 3,3 % stavebních prací bylo provedeno v zahraničí. Kvůli negativním dopadům finanční krize, jež nutí tuzemské investory pozastavovat plánovanou výstavbu na trzích východní a jihovýchodní Evropy, došlo k klesu meziročního růstu na 13,6 %. V předešlém roce 2007 činil meziroční nárůst prací v zahraničí 72,3 %. Graf č. 7: Struktura stavebních prací podle dodavatelských smluv (organizace s 20 a více zaměstnanci) v 1. pololetí roku 2008 5,1%

5,0% 0,5%3,3%

55,6%

30,5%

Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace - PS v tuzemsku Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace - IS v tuzemsku Opravy a údržba - PS v tuzemsku Opravy a údržba - IS v tuzemsku Ostatní práce v tuzemsku Stavební práce v zahraničí

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z MPO

45


Martina Kubínová

V roce 2008 se snížil počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci oproti předešlému roku meziročně o půl procenta a činil 158,8 tisíc osob. Průměrné nominální mzdy ve stavebnictví i průměrné reálné mzdy výrazně přesáhly tempo růstu produktivity práce ze stavebních prací, čímž došlo k navýšení jednotkových mzdových nákladů. Průměrná nominální měsíční mzda ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci dosahovala výše 24 448 Kč, což je meziroční nárůst o 11,6 %. Průměrná hodinová mzda činila 166 Kč. V 1. pololetí roku 2008 bylo

evidováno

Český statistickým

úřadem

2 397 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci, které vykonaly podle dodavatelských smluv stavební práce v hodnotě 147 686 mil. Kč. Na tuzemském trhu měly největší zastoupení soukromé národní společnosti, jež tvořily 78,5 % stavebních prací a zaměstnávaly přes osmdesát procent zaměstnanců v odvětví. Při vysokém růstu mezd (o 11, 3 %) poklesla produktivita práce u těchto podniků meziročně o 1,0 %. Na celkovém objemu stavebních prací se s 18, 6 % podílely soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Oproti národním firmám měly firmy pod zahraniční kontrolou vysokou úroveň produktivity práce na jednoho zaměstnance (1 360,5 tis. Kč) a nejvyšší průměrnou nominální mzdu ze všech sektorů, která činila 29 757 Kč. Veřejné firmy a firmy fyzických osob měly na stavebních pracích i na zaměstnanosti jen nepatrný podíl. Následující graf č. 8 zobrazuje procentní podíl stavebních prací podle institucionálních sektorů. Graf č. 8: Podíl stavebních prací podle institucionálních sektorů v 1. pololetí 2008 78,55 %

1,68 %1,17 %

18,61 %

Stavební podniky: Veřejné

Soukromé národní

Soukromé pod zahraniční kontrolou

Fyzické osoby s 20 a více zaměstnanci

Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z MPO

46


Martina Kubínová

Nejvyšší objem stavebních prací byl v 1. polovině roku 2008 tradičně vykázán podniky sídlícími v Praze (32,3 %), kde se velmi rychle rozvíjí infrastruktura, výstavba multifunkčních a logistických center a především také bytová výstavba. Tyto výsledky však mohly být částečně ovlivněny i tím, že v Praze sídlí velké stavební společnosti realizující svoji činnost mimo hlavní město. Na druhém místě se nachází Jihomoravský kraj, ve kterém bylo vykázáno 18,3 % stavebních prací, dále Moravskoslezský (8,0 %) a Středočeský kraj (6,8 %). Nejrychlejší tempo růstu stavebních prací bylo zaznamenáno ve Zlínském kraji (29,8 %). V ostatních uvedených krajích byl sledován meziroční růst o 5 % až 8 %. V roce 2008 bylo stavebními úřady vydáno celkem 122 242 stavebních povolení, což je ve srovnání s předcházejícím rokem je o 4,1 % více. Orientační hodnota staveb činila 390,9 mld. Kč. Stavební úřady povolily výstavbu 47 389 bytových budov (růst o 0,2 %) v hodnotě 121,8 mld. Kč. Dále bylo uděleno 33 250 povolení na výstavbu ostatních staveb (s meziročním růstem o 9,3 %) v hodnotě 103,6 mld. Kč. Na nebytové budovy bylo uděleno 22 404 povolení a 19 188 povolení na stavby na ochranu životního prostředí. Bylo povoleno 24 velkých projektů v hodnotě vyšší než 1 mld. Kč. Jednalo se nejčastěji o stavby dopravní infrastruktury, administrativní objekty, výstavbu i přístavbu výrobních a skladovacích hal. Celková podlahová plocha schválená stavebními úřady tvořila 9 019,2 tis. m2. U nové bytové výstavby byla průměrná podlahová plocha 123 m2 s přibližnou hodnotou 20,5 tis. Kč za 1 m2. V tuzemsku v 1. polovině roku 2008 bylo uzavřeno 19 428 nových stavebních zakázek, jejichž průměrná hodnota dosáhla 3,9 mil. Kč (meziroční nárůst o 25,3 %). Většinu představovaly zakázky na novou výstavbu, modernizaci a rekonstrukci. Byla zahájena výstavba 21 931 bytů, kdy největší meziroční nárůst (33,0 %) byl zaznamenán u bytů v bytových domech, které tvoří podíl na celkové bytové výstavbě 33,6 %. Počet bytů v rodinných domech s podílem 50,1 % vzrostl o 10,3 %, v domech-penziónech a v domech s pečovatelskou službou o 6,6 % a ve stavebně upravených nebytových prostorách o 7,6 %. Pokles nastal pouze u přístaveb, nástaveb a vestaveb k rodinným a bytovým domům o 4,7 %.

47


Martina Kubínová

Ve 2. čtvrtletí se počet dokončených bytů meziročně zvýšil o 8,8 % na 16 427. Nejvýznamnější přírůstky byly v kategorii rodinných domů s růstem o 28,1 % a pokles u bytových domů o 9,7 %. U celkového počtu rozestavěných bytů byla zaznamenána klesající dynamika růstu. Největší podíl na rozestavěných bytech (50,2 %) měly rodinné domy a nejmenší stavebně upravené nebytové prostory. Graf č. 9 zobrazuje meziroční procentní změnu výstavby dokončených, zahájených a rozestavěných bytů v letech 2000 - 2008.

Graf č. 9: Bytová výstavba v letech 2000 – 2008 (meziroční změny v %)

Zdroj: ČSÚ, graf MPO

Finanční výsledky stavebních podniků opět dosáhly vysokého tempa růstu, nicméně ve srovnání s 1. pololetí roku 2007 došlo ke zpomalení růstové dynamiky, což bylo způsobeno vysokou srovnávací základnou z minulého roku. Na růstu stavební výroby, oproti průmyslu, který vykazuje negativní vývoj finančních ukazatelů, mělo značný vliv vyšší využívání peněz poskytnutých z evropských fondů směřujících do dopravní infrastruktury.

48


Martina Kubínová

Tržby za vlastní produkci, které tvoří 97 % z celkových výkonů, byly ovlivněny nejen vysokou stavební poptávkou, ale i růstem cen stavebních děl o 4,9 %. Do výkonové spotřeby se promítl cenový nárůst energií, vstupních materiálů či nákladní dopravy. Výkony však nadále rostly rychleji než výkonová spotřeba, což mělo pozitivní vliv na růst účetní přidané hodnoty. Finanční výsledky pro tyto ukazatele jsou zpracovány za organizace s 50 a více zaměstnanci (788 podniků), které mají více jak poloviční podíl na celkových výkonech stavebnictví. U aktiv byl v 1. pololetí 2008 zaznamenán meziroční nárůst o 6,2 % na 150,6 mld. Kč. Významný vliv na růst měly peníze a účty v bankách a pohledávky. Největší podíl (51,2 %) na celkových aktivech představují pohledávky z obchodního styku, zatímco dlouhodobý majetek zaujímá pouze 14,9 %. Meziročně došlo ke vzrůstu podílu peněz a účtů v bankách a k poklesu dlouhodobého majetku. Graf č. 10: Struktura aktiv ve stavebnictví (v %)

Zdroj: ČSÚ, propočty MPO

Stav zásob klesl o 11,8 % na 13,5 mld. Kč. Největší vliv na tento stav měla nedokončená výroba (pokles o 14,5 %), která představuje 76 % z celkových zásob. Zásoby materiálu, jež tvoří druhou významnou část zásob, vzrostly o 10,5 %. Zásoby zboží a výrobků se na celkových zásobách podílejí minimálně. Pasiva se ve stavebnictví vyznačují vysokým podílem závazků a menším podílem vlastního kapitálu. U pasiv došlo k výraznému meziročnímu růstu přijatých úvěrů a půjček o 56,4 % a k poklesu vlastního kapitálu a celkových závazků.

49


Martina Kubínová

Graf č. 11: Struktura pasiv ve stavebnictví (v %)

Zdroj: ČSÚ, propočty MPO

Všechny stavové ukazatele jsou vykázány pouze za organizace s 250 a více zaměstnanci (71 podniků).

50


Martina Kubínová

Tabulka č. 3: MAP MAP Ovlivňující faktory

Stavební produkce

Struktura stavební produkce

Mzdy

Stavební povolení

Bytová výstavba

Analýza dosavadního vývoje

Předpoklad vývoje

V roce 2008 byly vykonány stavební práce v celkové hodnotě 536,6 mdl. Kč (meziroční růst o 0,6 %). K růstu přispělo inženýrské stavitelství, naopak produkce pozemního stavitelství meziročně klesla. Největší podnikovou základnu tvořilo 2 446 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci.

Po dobu hospodářské krize stavební firmy pociťují a nadále předpokládají pokles poptávky, čímž se sníží i celková stavební produkce. Největší pokles nastane zřejmě u pozemního stavitelství, neboť se snižuje kupní síla obyvatel a zpřísňují se požadavky na získání hypotéky. Inženýrské stavitelství zaznamená zpomalení růstu, díky rozpracovaným dlouhodobým projektům je výrazný pokles nepravděpodobný. Po skončení krize lze předpokládat opětovný růst produkce. Nadále bude činit nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací největší podíl z celkové produkce. Díky novým státním dotacím v oblasti zateplování je očekávám zvýšený podíl oprav. Průměrná nominální měsíční mzda se bude nadále zvyšovat, avšak tempo přírůstků bude podstatně pomalejší.

Nová výstavba činila v roce 2008 72,1 % z celkové produkce, opravy a údržba 24,9 %, ostatní práce 0,6 % a práce v zahraničí 2,4 %. Průměrná nominální měsíční mzda dosahovala v roce 2008 ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci 24 448 Kč (nárůst o 11,6 %). V roce 2008 bylo vydáno stavebními úřady celkem 122 242 stavebních povolení (meziroční nárůst 4,1 %). Orientační hodnota staveb činila 390,9 mld. Kč. V roce 2008 se zastavil růst stavebních prací na bytové výstavbě. Důvodem je vysoká srovnávací základna z předešlého roku a změna DPH, která vzrostla z 5 na 9 %, díky níž byly stavební práce rychleji dokončeny. Dalším důvodem byl pokles poptávky po novém bydlení a omezený přístup finančním zdrojům (hypotéky).

Vzhledem k poklesu poptávky v době hospodářské krize lze předpokládat snížení či zastavení růstu stavebních povolení. Tento vývoj bude nadále přetrvávat do zlepšení ekonomické situace.

Zdroj: Vlastní práce

51


Martina Kubínová

5.3 Analýza odvětví V odvětví stavebnictví působí velké množství podnikatelských subjektů, které se liší podle zaměření své činnosti. Tyto subjekty mezi sebou vzájemně bojují a vytváří tak konkurenční prostředí mající vliv na úspěšnost a ziskovost podniků. Pro analýzu odvětví jsem použila Porterův model pět konkurenčních sil, který vymezuje konkurenty, zákazníky, dodavatelé, potenciální nové konkurenty, substituční produkty a vliv vlády jako konkurenční síly určující strukturu a výnosnost odvětví.

5.3.1 Ohrožení ze strany nově vstupujících firem Nově vstupující firmy do odvětví představují novou stavební kapacitu. Zatím co se snaží získat svůj podíl na trhu, který jim umožní přežití a případný růst, snižují množství volných zakázek a tím i potenciální zisky ostatních firem v odvětví. Naráží však na řadu překážek, které jim svojí povahou brání vstoupit na trh. Mezi hlavní překážky vstupu patří: 1)

Úspory z rozsahu Úspory z rozsahu hrají v odvětví stavebnictví bezesporu velmi významnou roli.

Ovlivňují výši celkových nákladů, a tím i konečnou cenu stavební či řemeslné výroby. Významný faktorem v rámci konkurenčního boje je velikost podniku. Velké stavební společnosti, které se zaměřují na rozsáhlé projekty dokáží díky množstevním rabatům ušetřit na stavebním materiálu, dopravě nebo na stavební technice značnou část nákladů a proto mají významnou konkurenční výhodu. Ve stavebnictví se úspory z rozsahu liší podle charakteru stavební výroby. Záleží tedy na tom, v jakém oboru chce nová firma působit. Pokud se zaměří na specializované stavební činnosti (CZ-NACE G oddlíl 43) tedy na provádění řemeslných prací, úspory z rozsahu budou menší především kvůli mzdovým nákladům. U výstavby budov (oddíl 41) nebo inženýrských děl (oddíl 42) lze ušetřit na vstupním materiálu a používané technice, čímž jsou úspory z rozsahu podstatně vyšší a tím i bariéry vstupu.

52


Martina Kubínová

Jelikož objem stavební produkce převažuje nad specializovanými stavebními činnostmi lze konstatovat, že úspory z rozsahu tvoří významnou bariéru vstupu do odvětví stavebnictví. 2)

Diferenciace produktu Stávající firmy v odvětví, které mají velice dobré postavení na trhu díky

dlouholeté působnosti, dobře vybudované značce a věrným zákazníkům, tvoří velkou konkurenci a významnou bariéru vstupu pro nové subjekty. V odvětví stavebnictví je velice důležité dobré jméno založené na předešlé zkušenosti zákazníků, díky němuž si firmy udržují stávající klienty a získávají nové. Důraz je kladen nejen na cenu, ale i na kvalitu provedených prací, využívané technologie, dodržení termínu a odborné znalosti a zkušenosti pracovníků. Aby nově vstupující firma získala zájemce o výstavbu, musí investovat značné finanční prostředky na propagaci a na samotný rozjezd firmy, klást velký důraz na kvalitu nabízených služeb a budování dobrého jména. Z výše uvedených důvodů lze diferenciaci produktu považovat za významnou bariéru vstupu do odvětví stavebnictví. 3)

Kapitálová náročnost V odvětví stavebnictví se kapitálová náročnost opět liší podle vykonávané

činnosti. Specializované stavební činnosti vyžadují zvláštní odborné znalosti a v některých případech i zvláštní technické vybavení jako jsou například demoliční stroje či vrtné zařízení na hloubení šachet. U těchto činností bude kapitálová náročnost tvořit významnou bariéru vstupu. Naopak u kompletačních a dokončovacích prací na stavbách jsou nároky na vstupní kapitál podstatně menší, čímž i vstupní bariéry. Stavba budov a inženýrských děl jsou činnosti náročné na počáteční i průběžné investice spojené například s nákupem či pronájem stavební techniky, s nákupem stavebního materiálu nebo také s výplatou mezd dělníků a stavebních inženýrů. Pro nově vstupující firmu je další překážkou vstupu kapitál potřebný na propagaci a získání důvěry zákazníka, což je bez jména a preferencí náročné.

53


Martina Kubínová

Z celkového pohledu tedy vyplývá, že požadavky na kapitál tvoří významnou bariéru vstupu. 4)

Přechodové náklady Pokud kupující chtějí přejít k jinému dodavateli, vznikají dodatečné přechodové

náklady spojené s ukončením původního vztahu a se vznikem nových smluvních vazeb. Náklady i čas vynaložený na změnu dodavatele se liší podle typu zakázky. Jsou-li tedy přechodové náklady vysoké, zákazník raději setrvá u stávající firmy. Z výše uvedených důvodů lze přechodové náklady považovat za významnou bariéru vstupu. 5)

Přístup k distribučním kanálům Pro nové stavební podniky, které nemají vybudované jméno, tradici

ani preference, je finančně i časově náročné získat zájemce o výstavbu, a proto mnohdy nespoléhají na své vlastní síly a snaží se využívat distribuční kanály. Jedna z možností, jak se zviditelnit a získat nové klienty, je prostřednictvím internetu, kde působí velké množství firem zaměřujících se na distribuci stavební výstavby. Významnou roli zde hrají i developerské firmy, které se zabývají realizací stavebních projektů formou zajištění finančních, technických a hmotných zdrojů. Spolupráce s těmito firmami nabízí uplatnění na trhu a získání lukrativních zakázek. Avšak navázat s nimi obchodní partnerství je díky velkému počtu stávajících stavebních firem velice obtížné. Přístup k distribučním kanálům tedy netvoří významnou bariéru vstupu do odvětví stavebnictví.

54


6)

Martina Kubínová

Nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu Stávající stavební firmy, které mají konkurenční výhodu díky své velikosti

a nízkým nákladům, vytváří cenově výhodné nabídky, jenž jsou pro potenciální nově vstupující firmy s nízkým kapitálem nereálné. Kromě vlastnictví stavební techniky a výhodným smluvním podmínkám s dodavateli stavebního materiálu zaměstnávají zkušené stavitele s dlouholetou praxí a manažery zajišťující chod celé firmy. Nebezpečným konkurentem jim však mohou být firmy, které přecházejí z jiné činnosti a disponují tak značným kapitálem a zkušenostmi ve výstavbě. Například firmy zabývající se výstavbou dálnic přechodně staví rodinné domy. Z celkového pohledu tedy vyplývá, že pokud by nově vstupující firma disponovala značným vstupním kapitálem a získala odborníky v oblasti stavebnictví, netvoří nákladové znevýhodnění významnou bariéru vstupu. 7)

Vládní politika (Legislativní opatření) Stavební sektor upravuje široký právní rámec. V rámci ochrany zdraví,

bezpečnosti pracovníků, životního prostředí či úspory energií jsou kladeny vysoké nároky nejen na pozemní a inženýrské stavitelství, ale i na výrobu stavebních hmot. Oblast podnikání v odvětví stavebnictví upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Na základě odborné způsobilosti se rozdělují živnosti ohlašovací na řemeslné a vázané, u živností volných není podmínka odborné způsobilosti stanovena. Podmínky stavební činnosti upravuje stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. I přes širokou právní úpravu stavební výroby netvoří vládní politika významnou bariéru vstupu do odvětví.

55


Martina Kubínová

Tabulka č. 4: Shrnutí bariér vstupu Bariéra vstupu Úspory z rozsahu Diferenciace produktu Kapitálová náročnost Přechodové náklady Přístup k distribučním kanálům Nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu Vládní politika

Důležitost Vysoká Střední Vysoká Střední Nízká Střední Střední Zdroj: vlastní práce

Součástí posouzení ohrožení ze strany nově vstupujících firem je současný stav odvětví. Tempo růstu výstavby se snižuje kvůli poklesu kupní síly obyvatel a horší dostupnosti hypoték, z toho důvodu lze očekávat pokles poptávky i v následujícím období. Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v odvětví stavebnictví působí středně vysoké bariéry vstupu. V době hospodářské krize však výrazný příliv nových firem nehrozí.

56


Martina Kubínová

5.3.2 Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty Koncentrace firem v odvětví stavebnictví má značný vliv na intenzitu konkurenčního boje, který mezi sebou firmy vedou ve snaze získat výhodné postavení na trhu. Ke zvýšení konkurenceschopnosti nabízí výhodné cenové nabídky, dodací lhůty, nadstandardní služby a další nástroje, které mohou být z hlediska proveditelnosti mnohdy nereálné a sloužit pouze k přilákání potenciálního zákazníka. Používané podpůrné prostředky jsou si velice podobné, čímž se snižuje úspěšnost v konkurenčním snažení. S hospodářskou krizí dochází k poklesu poptávky a tím i ke zpomalení růstu stavební produkce. V odvětví stavebnictví působí velké množství stavebních podniků (viz Tab. č. 3), čímž se vztahy mezi konkurenty začínají vyostřovat. Tabulka č. 5: Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2007

Subjekty v Registru ČSÚ celkem

Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45)

Počet

Procento

2 481 863

100,00

287 607

11,59

z toho:

100,00

soukromí podnikatelé – fyzické osoby zapsaní v Obchodním rejstříku obchodní společnosti akciové společnosti společnosti s ručením omezeným družstevní organizace státní podniky

242 300

84,25

2 796

0,97

21 007

7,03

883

0,31

19 004

6,61

746

0,26

47

0,02

Zdroj: www.casopisstavenictvi.cz

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že největší zastoupení na stavebním trhu mají soukromé podnikatelské osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění. Významný podíl na celkové stavební produkci však mají velké národní i mezinárodní společnosti (viz Tab. č. 4).

57


Martina Kubínová

Následující tabulka č. 4 obsahuje 25 stavebních podniků seřazených podle velikosti aktiv za rok 2007. Údaje jsou zveřejněny na internetových stránkách časopisu Stavebnictví pod názvem TOP STAV 100 - 2007. Tabulka č. 6: Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv za rok 2007 Poř. č.

Aktiva (v tis. Kč)

Podnik

Rentabilita aktiv v %

Tržby/ aktiva

1

Skanska CS a.s.

26 156 000

4,5

1,4

2

Metrostav a.s.

18 495 538

3,8

1,5

3

Stavby silnic a železnic, a.s.

13 668 666

7,3

1,6

4

STRABAG a.s.

13 037 306

1,3

1,5

5

OHL ŽS, a.s.

6 748 858

3,8

1,5

6

IMOS Brno, a.s.

4 252 863

5,5

1,6

7

TCHAS, spol. s r. o.

3 382 848

2,7

2,1

8

PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)

3 003 428

8,0

1,6

9

SYNER, s.r.o.

2 742 025

6,0

1,6

10

Subterra a.s.

2 560 221

3,0

1,6

11

PSG-International a.s.

2 345 652

4,9

1,9

12

VCES a.s.

2 286 901

–3,6

1,4

13

GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.

2 275 602

23,2

1,5

14

UNISTAV a.s.

2 165 904

1,7

1,5

15

Elektrizace železnic Praha a. s.

1 991 768

7,7

1,0

16

Pražské silniční a vodohosp. stavby, a.s.

1 726 708

3,5

1,6

17

SMP CZ, a.s.

1 688 161

3,9

1,7

18

Dálniční stavby Praha, a.s.

1 568 171

10,7

1,8

19

M - SILNICE a.s.

1 415 724

5,6

1,4

20

Vodohospodářské stavby, a.s.

1 299 407

1,9

1,9

21

NAVATYP a.s.

1 293 202

4,0

1,1

22

SWIETELSKY stavební s.r.o.

1 281 158

0,4

2,9

23

BAK a.s.

1 192 580

3,5

1,9

24

Energie - stavební a báňská a.s.

1 106 195

2,5

1,4

25

EKOSPOL a.s.

883 981

21,3

0,9


58


Martina Kubínová

Skanska CS a.s. Skanska CS a.s. je součástí světového koncernu Skanska se sídlem ve Švédsku. Základním předmětem činnosti jsou všechny obory stavebnictví, vývoj a prodej vlastních bytových a komerčních projektů, správa majetku a související služby. Společnost Skanska CS a.s. stojící v čele holdingu je stavební a developerská skupina působící v České a Slovenské republice. Jejími dceřinými akciovými společnostmi jsou Skanska CZ pro pozemní stavitelství, Skanska DS pro dopravní stavitelství, Skanska Reality pro development, zejména rezidenční, a Skanska Servis pro obslužné činnosti. Mezi její zákazníky patří větší i menší soukromé společnosti, zástupci veřejného sektoru, investiční společnosti i jednotlivci. Spolupracuje se státními, krajskými i místními investory, zejména při výstavbě dopravní infrastruktury, veřejných zařízení či inženýrských sítí, dále s privátní sférou při realizaci administrativních, výrobních či obchodních prostor, dodávkách pro energetický průmysl či v ekologickém stavitelství. Mezi její významné klienty patří například ČSOB, Letiště Praha, Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Správa železniční a dopravní cesty. Zaměřuje se na bytový a komerční development a soustředí se i na plánované projekty v oblasti PPP. [17]

Obrázek č. 8: Projekt v regionu Praha

59

Zdroj: www.skanska.cz


Martina Kubínová

Metrostav a.s. METROSTAV a.s. je stavební společnost univerzálního zaměření, jejíž aktivity je možné sledovat na celém území naší republiky, na Slovensku i v zahraničí. Metrostav a.s. je váženým partnerem a respektovaným konkurentem v oblasti rekonstrukce památkových objektů, průmyslové, bytové i občanské výstavby. Působí ve všech oblastech stavebnictví a svou činností pokrývá téměř polovinu trhu podzemního stavitelství, kdy jako jedna z mála firem v České republice zajišťuje vysoce specializované činnosti prováděné hornickým způsobem. [8]

EUROVIA CS, a.s. Společnost EUROVIA CS, a.s., dříve Stavby silnic a železnic, a.s., patří k nejvýznamnějším stavebním firmám v České republice a je jedničkou v oblasti dopravního

stavitelství.

Staví

na

svých

bohatých

zkušenostech,

špičkovém

technologickém zázemí a výkonnosti 15 regionálních závodů a 14 dceřiných společností působících na území České a Slovenské republiky. EUROVIA CS, a.s., nabízí své služby zákazníkům již více než 55 let. Od roku 2006 je jejím stoprocentním vlastníkem francouzská společnost EUROVIA, která působí v 16 zemích světa a je součástí světového koncernu VINCI. Díky celorepublikovému pokrytí může Skupina EUROVIA CS obsáhnout práce pro velké množství zadavatelů najednou, ať už se jedná o veřejný či soukromý sektor. Jen v roce 2008 dokončila společnost více než 1300 projektů. EUROVIA CS a všechny její dceřiné společnosti jsou držiteli certifikátu systému řízení kvality ISO 9001. Jako první velká stavební společnost v České republice navíc obdržela certifikát environmentálního systému řízení ISO 14 001. [7]

60


Martina Kubínová

Odvětví stavebnictví je vysoce koncentrováno. V roce 2008 byly provedeny stavební práce za 536 572 mil. Kč, na kterých se z jedné třetiny podílely malé firmy do 19 zaměstnanců (podle odhadu ČSÚ). Rozhodující podnikovou základu tvořilo 2 446 podniků s 20 a více zaměstnanci. Ačkoliv některé velké stavební společnosti staví po celé České republice, nemohou uspokojit celkovou poptávku na trhu. Z toho důvodu zde existuje prostor pro další menší firmy. Na domácím stavebním trhu působí významné společnosti – Skanska CS a.s., Metrostav a.s., EUROVIA CS a.s., Strabag a.s., OHL ŽS a.s. a další, které jsou z hlediska velikosti a dostupných zdrojů vyrovnanými soupeři. Jmenované společnosti dosahují tržeb přes 10 mld. Kč ročně. Vzhledem k současné situaci na trhu, kdy se růst odvětví stavebnictví zpomaluje a hrozí i propad, stávající firmy přehodnocují své strategie, začínají se orientovat na jiný segment trhu nebo na poptávku v zahraničí. Lze tedy předpokládat rostoucí konkurenční tlaky uvnitř odvětví. Ve výše uvedené kapitole Ohrožení ze strany nově vstupujících firem je analyzována diferenciace produktu a přechodové náklady, které tvoří středně vysokou bariéru vstupu, kdy nová firma musí vynaložit velké úsilí při zdolání těchto překážek. Bariéry také tvoří jakousi izolační vrstvu, která brání jednotlivé firmy proti stávající konkurenci. V odvětví působí také vysoké překážky výstupu, neboť stavební firmy zaměstnávají velké množství zaměstnanců, mají závazky vůči investorům a další faktory znemožňující výstup. Ačkoliv

má

většina

stavebních

zakázek

předem

známého

odběratele

a developerské firmy odkládají své projekty do doby zlepšení situace na trhu, nehrozí nadměrné hromadění kapacit. Avšak pro zajištění odbytu při snížení poptávky výrobci či prodejci stavebních děl postupně snižují ceny. Konkurenti se svými strategiemi příliš neliší. Zpravidla usilují o výsadní postavení na trhu, využívají svých výhod jako je dobré jméno, pozitivní reference, kvalifikovaní zaměstnanci a silné finanční zázemí. Prosazují ekologicky šetrné postupy výroby i materiály. Velký důraz kladou na profesní rozvoj zaměstnanců, na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a především na vysokou úroveň poskytovaných služeb.

61


Martina Kubínová

Výrazná odlišnost konkurentů je v činnosti, kterou vykonávají. Společnosti jako jsou například EUROVIA a.s., Dálniční stavby Praha a.s a Dopravní stavby Ostrava a.s. se věnují dopravnímu stavitelství. Mezi univerzálně zaměřené patří například Skanska CS a.s., Metrostav a.s., OHL ŽS a.s., IMOS Brno a.s., UNISTAV a.s., nebo STRABAG a.s. Společnosti Pozemní stavitelství Zlín a.s., Moravostav Brno a.s. nebo BAK a.s. podnikají v oblasti pozemního stavitelství. Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty byla při růstu odvětví přijatelná, neboť díky vysoké poptávce byl zajištěn odbyt stavebních firem. V současné době je situace na trhu poněkud kritičtější. Konkurenční boje se začnou pravděpodobně vyostřovat a lze očekávat i odchod slabších firem. Dopady hospodářské krize pociťují stavební firmy odlišně podle vykonávané činnosti, a proto budou jejich zvolené strategie odlišné.

5.3.3 Vyjednávací vliv odběratelů V odvětví stavebnictví působí velké množství konkurenčních firem, které stojí proti odběrateli. Silní odběratelé se snaží stlačit prodejní ceny co nejvíce dolů a zároveň usilují o vyšší kvalitu stavebních produktů či poskytovaných služeb. Čím větší je vyjednávající síla na straně kupujících, tím ostřejší jsou konkurenční vztahy mezi dodavateli. Většina stavebních děl je vyrobena na základě požadavků konkrétního zákazníka, kdy jsou předem dohodnuty smluvní podmínky, cena za vyhotovení zakázky, dodací lhůty

a

další

náležitosti.

V některých

případech

dochází

k hledání

klientů

až po dokončení realizované stavby nebo jiného stavebního díla. Finančně náročné produkty (stavební díla) představují pro odběratele významné náklady, z toho důvodu jsou při rozhodování opatrnější, pozorní a více nároční. Významným odběratelem stavebních děl a prací je stát, který si vybírá dodavatelské firmy na základě výběrových řízení, jež upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

62


Martina Kubínová

Nejen zákazníci, ale i stavební firmy jsou velice citlivé na ceny, proto pečlivě sledují cenovou hladinu. S růstem cen stavebního materiálu se zvyšuje hodnota stavby, což může mít podstatný vliv na vývoj poptávky. Vyjednávací síla odběratelů v odvětví stavebnictví je na základě výsledků podle Portera spíše slabá.

5.3.4 Vyjednávající vliv dodavatelů Stavební činnost, jako tvořivá lidská práce, se vykonává za pomoci stavebního materiálu, který je na trhu nabízen v mnoha podobách od základních vytěžených surovin po zpracované výrobky připravené k okamžitému použití. Vyjednávací síla dodavatelských subjektů hraje v odvětví stavebnictví velmi důležitou roli, neboť nabízenou cenou a kvalitou stavebních hmot ovlivňuje konečnou hodnotu stavebního díla. Na trhu působí velké množství stavebnin, jenž se předhání v boji o zákazníka svou velikostí, šíří a kvalitou nabízeného sortimentu, cenou či jinými podpůrnými prostředky. V některých případech dochází k fúzím za účelem získání většího tržního podílu, který má vliv na sílu a ziskovost podniku. Podle poměru velikosti odběratelských a dodavatelských firem se liší i vyjednávací síla dodavatelů, kdy velké dodavatelské firmy mají výraznější vliv na malé a střední stavební firmy než na ty velké. Při nespokojenosti s poskytnutým materiálem nebo službami mohou firmy v odvětví přejít k jinému dodavateli stavebních hmot, avšak mnohdy ke změně nedojde kvůli výhodným dodacím podmínkám. Stávající dodavatelé se umí rychle přizpůsobit novým požadavkům ve výrobě, ale v případě přechodu odběratele k substitutům, jako je například stavba dřevěných srubů či roubovaných domů, dochází ke ztrátě zákazníka. Kvalitu stavebních hmot a výrobků upravují zákon o technických požadavcích na výrobky 22/1997 Sb., zákon 163/2002 Sb., který stanovuje technické požadavky na vybrané stavební výrobky, dále právní předpisy ES pro stavební výrobky, nařízení vlády 190/2002 Sb. technické požadavky na stavební výrobky označované CE a další. Na základě těchto předpisů není mezi nabízenými výrobky výrazný rozdíl, čímž se jednotlivý dodavatelé liší především kvalitou poskytovaných služeb.

63


Martina Kubínová

Dodavatelé stavebních hmot jsou pro firmy působící v odvětví stavebnictví velice důležité, neboť odebíraný produkt tvoří vstup pro jejich podnikání. Stejně tak jsou dodavatelské firmy závislé na svých odběratelích. S ohledem na stávající vazby mezi odběrateli a dodavateli, nelze předpokládat, že by v krátkodobém horizontu došlo k výrazným změnám z hlediska změny dodavatelů. Vyjednávající vliv dodavatelů je středně silný až silný.

Významní výrobci stavebních materiálů a výrobků: Tabulka č. 7: Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv za rok 2007 Poř. č.

IČO

Aktiva (v tis. Kč)

Podnik

Rentabilita aktiv %

1

25137026 Zapa beton a.s.

1 795 190

22,9

2

46346741 Žpsv a.s.

1 675 233

9,0

3

25201859 Best, a.s.

1 272 565

14,7

4

46680004 Heluz cihlářský průmysl v.o.s.

836 115

41,8

5

48038296 Baumit, spol. s r.o.

804 785

21,4

6

25186183 BOHEMIA ASFALT, s.r.o.

618 511

18,0

7

46901078 Prefa Brno a.s.

616 330

5,5

8

46882324 Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s.

469 339

13,1

9

40743187 Ilbau spol. s r.o.

450 942

10,4

10

48400874 STOMIX, spol. s r.o.

397 371

10,0

11

42396158 Kámen a písek, spol. s r.o.

349 551

16,7

12

45192308 Beta Olomouc a.s.

301 315

4,5

13

27777286 Topos Prefa Tovačov a.s.

145 589

7,8

14

63145898 Prefa Žatec s.r.o.

141 922

10,7

15

62363778 Velox - Werk s.r.o.

93 051

18,2

16

45317259 Silike keramika, spol. s r.o.

66 541

7,0


64


Martina Kubínová

5.3.5 Tlak ze strany náhradních výrobků - substitutů Substituty, které mohou nahradit stávající stavební díla, vyžadují zvýšenou pozornost, neboť mohou tlačit cenové stropy směrem dolů a tím ovlivňovat ziskovost odvětví. Stavební objekty jsou náročné na spotřebu materiálových i energetických zdrojů a právě z tohoto důvodu se hledají způsoby, jak dosáhnout co nejvyšších úspor. Na trhu se stavebními díly existuje množství substitutů, které představují pro klasickou výstavbu konkurenci se kterou musí v boji o zákazníka počítat. Mezi substituty v oblasti pozemních staveb patří nízkoenergetické a pasivní domy. Nízkoenergetické domy jsou stavby, nejčastěji obytné objekty, s minimální spotřebou energie na vytápění a na ohřev teplé vody. Oproti běžným novostavbám, které splňují české stavebně-energetické přepisy, je spotřeba nízkoenergetických domů více jak poloviční. Ve srovnání s běžnou starší výstavbou, kde se spotřeba energie pohybuje v hodnotách 200 a více kWh/m2/rok, lze dosáhnout až 75 % a více úspor na vytápění.

Obrázek č. 9: Nízkoenergetický dům

Zdroj: www.babor.cz

Důležitými prvky nízkoenergetických domů jsou tepelná izolace, odvětrávání, tvar domu či umístění jednotlivých pokojů. Kvalitní izolace dokáže eliminovat vliv

65


Martina Kubínová

tepelných mostů a netěsnost obvodových konstrukcí, kudy nejčastěji uniká teplo z domu. Snížení tepelné ztráty je dále zajištěno maximální vzduchotěsností domu a výměnou vzduchu pomocí rekuperační jednotky, která v sobě spojuje větrání a vytápění. Pasivní domy jsou budovy, které ve srovnání s běžnou stavbou spotřebují zhruba desetkrát méně energie na vytápění (15 kWh/m2/rok) a díky tomu se obejdou bez standardního

vytápěcího

systému.

Pomocí

automatického

větracího

zařízení

s rekuperací tepla se do obytných místností přivádí čerstvý vzduch, který se ohřívá odebraným teplem z odváděného vzduchu. Díky výborné izolaci jsou tepelné ztráty sníženy na minimum a stěny i okna mají povrchovou teplotu okolo 20 °C.

Obrázek č. 10: Pasivní dům

Zdroj: www.babor.cz

Při výstavbě nízkoenergetického nebo pasivního domu je nutné počítat se zvýšenými počátečními náklady, které jsou přibližně o 10 až 15 % vyšší. Avšak díky energetickým úsporám budou tyto náklady vyváženy a po určitém termínu dojde k návratnosti investice. Nízkoenergetické a pasivní domy jsou tedy dobrou investicí do budoucna a kromě energetické a tím i finanční úspory nabízí také vysoký komfort bydlení a šetrný vztah k životnímu prostředí.

66


Martina Kubínová

Potřeba tepla na vytápění (kWh/ m2/rok) 200 a více

Kategorie domů Starší dům Současná novostavba (dle stav. předpisů)

80 - 120

Nízkoenergetický dům

15 - 50

Pasivní dům

5 - 15

Nulový dům

0-5

Obrázek č. 11: Přehledné rozdělení budov podle potřeby tepla na vytápění Zdroj: www.babor.cz

Jeden z typů nízkoenergetických domů jsou montované dřevostavby. Mezi výhody těchto staveb patří vynikající izolační vlastnosti, neprůzvučnost stěn, rychlá výstavba prováděna celoročně i během zimního období, dlouhodobá životnost, více vnitřního prostoru a příjemné vnitřní klima. Jednotlivé části dřevostavby jsou vyráběny ve výrobních halách, kde se osazují okny s vnějšími parapety a vchodovými dveřmi. Po dokončení příprav probíhá hrubá stavba, která je dokončena a zastřešena během prvního týdne. Další řemeslné práce jsou provedeny do 12 týdnů od zahájení montáže, kdy dochází k předání domu zákazníkovi. Pokud na výstavbě pracují zkušení řemeslnící, kteří používají kvalitní materiály a technologie, je zaručena dlouhá životnost. Používané materiály, jako jsou například dřevotřískové, fermacellové nebo sádrokartonové desky, navíc dokáží regulovat relativní vlhkost, kterou podle aktuálního množství z místnosti absorbují či uvolňují. Dalším substitutem jsou sruby, dřevěné a roubené domy. Tyto stavby jsou stavěny z přírodního stavebního materiálu, který vyniká svými komplexními vlastnostmi. Dřevo dýchá, čímž umožňuje cirkulaci vzduchu, který filtruje a očišťuje, dokáže přijímat nadměrnou vlhkost a zároveň ji uvolňovat do okolního suchého prostředí. Dále pohlcuje škodlivé látky, pachy a částečně i prach a svou příjemnou vůní a vzhledem psychologicky uklidňuje. Hlavní předností dřevostaveb je výborná tepelná izolace, díky které se řadí mezi nízkoenergetické stavby. Roubenky se připravují ve výrobních prostorách a poté se montují na předem vytvořenou základovou desku. Délka montážních dnů se pohybuje okolo 20 až 25 dní. Během dalších 4 až 6 týdnu je stavba dokončena 67


Martina Kubínová

a připravena k nastěhování. Roubenky jsou lehké, pevné, ekologicky nenáročné a při správné údržbě dosahují dlouhé životnosti.

Obrázek č. 12: Roubenka

Zdroj: www.delta-panel.cz

Výše uvedené substituty pozemní výstavby mají kromě zmíněných výhod i své nevýhody. Stavby mají v řadě případů specifické řešení, proto jejich projektování a následná stavba vyžadují odborné znalosti a řemeslnou zručnost. Některé domy jsou již předem vyprojektovány a klient si pouze vybírá z jednotlivých typů. Tlak ze strany substitutů je u pozemního stavitelství střední, neboť i přes zvýšenou cenu nabízí vysoký komfort bydlení a návratnost investic. U inženýrských děl a specializovaných činností je vzhledem k charakteru výroby hrozba substitutů nevýrazná.

68


Martina Kubínová

5.3.6 Vliv vlády v odvětvové konkurenci Vláda ovlivňuje odvětví stavebnictví přímo i nepřímo. Vystupuje jak v roli dodavatele a významného odběratele, tak v roli tvůrce a výdejce nařízení a zákonů. Svou politikou a státními zakázkami podporuje významným způsobem stavební výstavbu, čímž přispívá k jejímu růstu. Česká republika má k dispozici finanční rámec podpory, který může čerpat ze Strukturálních fondů Evropské unie pro léta 2007 – 2013, v celkové hodnotě 26 302 mil. Eur. Včetně zdrojů národního kofinancování činí celková výše alokace cca jeden bilion korun. Na Operační program Podnikání a inovace je vymezeno 11,75 %. Od 22. dubna 2009 mohou lidé žádat od Ministerstva životního prostředí dotace v rámci programu Zelená úsporám, který je zaměřen na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů na vytápění v rodinných a bytových domech. Finanční prostředky na tento program získala Česká republika prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů. Dotaci může získat až 250 tisíc domácností v celkové hodnotě 25 mld. Kč. Prostředky lze čerpat po celé období od vyhlášení programu do 31. prosince 2012. Kromě vydaných a novelizovaných zákonů vláda výrazným způsobem nereguluje a neomezuje stavební výrobu. Vliv vlády v odvětvové konkurenci je tedy střední a spíše pozitivní.

5.3.7 Souhrn Porterova modelu pěti konkurenčních sil V odvětví stavebnictví působí středně vysoké bariéry vstupu. V době hospodářské krize však výrazný příliv nových firem nehrozí. S hospodářskou krizí dochází k poklesu poptávky a tím i ke zpomalení růstu stavební produkce. V odvětví stavebnictví působí velké množství stavebních podniků, čímž se vztahy mezi konkurenty začnou pravděpodobně vyostřovat a lze předpokládat i odchod nejslabších firem. Vyjednávací síla odběratelů v odvětví stavebnictví je na základě výsledků podle Portera spíše slabá.

69


Martina Kubínová

S ohledem na stávající vazby mezi odběrateli a dodavateli, nelze předpokládat, že by v krátkodobém horizontu došlo k výrazným změnám z hlediska změny dodavatelů. Vyjednávající vliv dodavatelů je středně silný až silný. Tlak ze strany substitutů je u pozemního stavitelství střední, neboť i přes zvýšenou cenu nabízí vysoký komfort bydlení a návratnost investic. U inženýrských děl a specializovaných činností je vzhledem k charakteru výroby hrozba substitutů nevýrazná. Vliv vlády v odvětvové konkurenci je střední a spíše pozitivní. Vláda výrazným způsobem nereguluje ani neomezuje stavební výrobu.

5.4 Situační analýza vnějšího prostředí Příležitosti Podpora podnikání. Vláda České republiky schválila dne 15. listopadu 2006 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) připravený Ministerstvem průmyslu a obchodu, který byl 3. prosince 2007 schválen Evropskou komisí. Hlavním cílem OPPI je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky v oblasti průmyslu a podnikání. Podnikatelské subjekty mohou čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU do roku 2013. Úprava legislativy. Dne 1. ledna roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu upravující podmínky stavební činnosti. Nový zákon přináší řadu změn, mezi nejzásadnější patří zjednodušení postupů stavebních úřadů, lepší přístup veřejnosti k informacím či rozšíření okruhu stavebních prací a staveb, které není potřeba povolovat ani ohlašovat. Cílem je rychlejší schválení a vyřízení stavebních povolení a snížení zatížení stavebních úřadů. Rozvoj techniky. V rámci výzkumu a rozvoje techniky vznikají nové výrobní postupy ve výrobě a materiál šetrnější k životnímu prostředí, konstruují se moderní energeticky úsporné stavby a další novinky v oblasti stavebnictví. Na trhu tak vzniká tržní prostor nabízející uplatnění pro nové potenciální firmy.

70


Martina Kubínová

Substituty. Sílící tlak ze strany ochrany životního prostředí se střetává se snahami úspory energie, čímž vznikají nové trendy v bydlení. Mezi substituty pozemní výstavby patří nízkoenergetické a pasivní domy, montované domy, sruby, dřevěné a roubené domy. S rostoucími cenami energií lze předpokládat, že do budoucna stoupne poptávka právě po těchto stavbách. Evropská unie. Vstup České republiky do EU s sebou přinesl nové tržní příležitosti díky otevření vnitřního trhu a harmonizaci právních předpisů, které vytváří rovnocenné podmínky pro všechny členské země. S otevřením trhu však vzniká i reálné nebezpečí v podobě přílivu nových konkurenčních firem. Orientace na východ. S poklesem poptávky na domácím trhu se řada tuzemských firem začíná orientovat na zahraniční trhy. Je zřejmé, že globální krize postihne všechny evropské i mimoevropské země, ale státy jako Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a další nabízejí velké tržní příležitosti.

Hrozby Otevření trhů. Konkurence ze zahraničí může ohrozit postavení některých tuzemských firem v odvětví tím, že bude nabízet stejné produkty za nižší ceny nebo přijde s novinkou, která není zatím dostupná na našem trhu. Zahraniční firmy s velkou finanční základnou a dlouholetou tradicí tvoří významnou konkurenci a hrozbu nejen pro stávající, ale i pro potenciální nové firmy. Posilování koruny. Posilování české měny způsobuje zlevňování dovozů a zdražování vyváženého zboží a nabízených služeb v zahraničí. Tuzemské firmy tak mohou ztratit své významné odběratele, čímž by došlo k poklesu jejich tržeb a celkové konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Rostoucí ceny stavebních materiálů. Rostoucí ceny vstupů způsobují zvýšení nákladů stavební výroby, které se promítnou do celkové prodejní ceny nabízených produktů nebo do poklesu zisku.

71


Martina Kubínová

Pokles stavebních zakázek – vlivem ekonomické krize dochází k poklesu poptávky a kupní síly obyvatel, což se nejvíce projevuje v poklesu pozemní výstavby. Firmy se díky poklesu tržeb a zisku mohou dostat do velkých finančních problémů, které v řadě případů končí uzavřením podniku. Nestabilní vláda – současná politická situace odrazuje investory ze zahraničí, má negativní účinky na vývoj směnného kurzu a vytváří nehostinné podmínky pro podnikání.

5.5 Navrhované strategie Na základě provedené analýzy vnějšího prostředí a analýzy odvětví dle Porterova modelu pěti konkurenčních sil vyplývá, že vstup nových stavebních firem do odvětví je za momentálních podmínek nepravděpodobný, převážně kvůli vysoké kapitálové náročnosti, velké konkurenci na trhu a klesající poptávce po stavební výrobě. Stávající konkurence pro zachování své existence tlačí ceny dolů, čím snižuje celkové tržby v odvětví a tak stavebnictví ztrácí na atraktivitě. Jedna z možností vstupu nové konkurence na stavební trh je příchod zahraniční firmy s dlouholetou působností a pevnou kapitálovou základnou. V tom případě bude záležet, jaký druh činnosti bude vykonávat a jakým způsobem bude zajišťovat svůj odbyt. Ačkoliv jsou stávající dodavatelsko-odběratelské vztahy silné, nebude to mít lehké. Důležitou podmínkou úspěšného vstupu je správně zvolená strategie. Jako nejvhodnější se jeví Porterovi generické strategie – vedení v nejnižších nákladech, diferenciace a zaměření. Jak už bylo uvedeno, v období hospodářské krize klesá kupní síla obyvatel, což staví konečnou cenu stavebního díla na první místo v rozhodování se o dodavateli. Záleží také na ostatních faktorech jako jsou například dobré reference nebo kvalita provedených prací. Rozhodující tedy bude cenová nabídka, kterou ovlivňuje výše nákladů. Čím větších nákladových úspor firma dosáhne, tím lukrativnější ceny může nabídnou. Při strategii vedení v nejnižších nákladech se zaměřuje na standardní

72


Martina Kubínová

produkty nabízené za průměrné nebo podprůměrné ceny. V oblasti stavebnictví to mohou být pozemní stavby obytných budov nebo inženýrské stavby pozemních komunikací. V rámci

strategie

diferenciace

je

výhodné

se

zaměřit

na

substituty

nízkoenergetické a pasivní domy, které svým konstrukčním řešením spoří energii a přes vyšší počáteční náklady nabízí návratnost investic. Tyto budovy jsou stavěny z nových materiálů jako jsou fermacellové nebo sádrokartonové desky a z přírodního materiálu dřeva. V době, kdy sílí tlak na ochranu životního prostředí je výstavba úsporných domů pro nové i stávající firmy velkou příležitostí. Překážku zde tvoří tradice, kdy jsou stále preferovány stavby z klasických stavebních materiálů (cihly, beton) před přírodními materiály (dřevo, dřevotříska). Strategii zaměření by měla zvolit firma, která se rozhoduje o působení na širokém nebo konkrétním trhu. Soustředění pozornosti na určitý segment vyžaduje úzkou specializaci, individuální přístup, nabídku kvalitních služeb a příznivou cenu. Zde bude záležet na stávající konkurenci na zvoleném trhu. Dnešní velice dobrou alternativou podnikání je zateplování, kdy stát v rámci programu Zelená úsporám uvolnil značnou část finančních prostředků na příspěvky na zateplování.

73


Martina Kubínová

6 Diskuse Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnocení situace odvětví stavebnictví v České republice s návrhem vhodné strategie pro potenciální nově vstupující firmy na základě analýzy vnější prostředí a analýzy pěti konkurenčních sil v odvětví podle Portera. Vstup České republiky do Evropské unie s sebou přinesl řadu změn, které ovlivňují politický, hospodářský či sociální vývoj. Otevření vnitřního trhu s sebou přineslo nové tržní možnosti, odstranění překážek bránících volnému obchodu, ale také určitou hrozbu v podobě zvýšené konkurence ze zahraničí. Neustále dochází k harmonizaci

českých

právních

předpisů

s právem

Evropské

unie,

kdy

mezi nejdůležitější předpisy v oblasti stavebnictví patří směrnice Rady 89/106/EHS o slaďování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Začátkem roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu upravující podmínky stavební činnosti. Díky změnám tohoto zákona se například zjednodušily postupy stavebních úřadů a rozšířil se okruh staveb, které není potřeba povolovat ani ohlašovat. Světová ekonomika prochází finanční krizí, která vede k poklesu hodnoty světového obchodu a průmyslové produkce. Zatím není známo, jak efektivní budou přijatá a realizovaná opatření jednotlivých vlád, a proto nelze spolehlivě odhadnout dopady ani dobu trvání hospodářské krize. Dochází ke snižování tempa růstu hrubého domácího produktu, zvyšuje se průměrná míra inflace a nezaměstnanost. Průměrné nominální mzdy rostou, avšak s nejistotou spojenou s globální krizí lze předpokládat zpomalení přírůstku domácích výdajů. Demografický vývoj obyvatelstva poukazuje na změnu věkové struktury. I přes růst nově narozených dětí, počet obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let klesá. To může mít do budoucna negativní důsledky na růst ekonomiky a na důchodový systém. Základním předpokladem hospodářského a společenského rozvoje je vzdělání, které má vliv na kvalitu uchazečů o práci. Nejvíce obyvatel má středoškolské vzděláním s maturitou a bez maturity.

74


Martina Kubínová

Největší finančním zdrojem podpory výzkumu a vývoje je podnikatelský sektor, jehož podíl na celkových výdajích na výzkum a vývoj dosahuje zhruba padesát procent. Druhým poskytovatelem finančních prostředků je vládní sektor. Velice významnou roli hraje v dnešní době informační a telekomunikační technika. Roste počet domácností vybavých osobním počítačem a připojených k internetu. V roce 2008 byly vykonány stavební práce v celkové hodnotě 536,6 mld. Kč. Celková stavební produkce tak meziročně vzrostla pouze o 0,6 % především díky inženýrskému stavitelství. Naopak produkce pozemního stavitelství meziročně klesla. Největší podnikovou základnu tvořilo 2 446 stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci.

Z celkové

produkce

činila

nová

výstavba

včetně

rekonstrukce

a modernizace 72,1 %, opravy a údržba činily 24,9 %, ostatní práce 0,6 % a práce v zahraničí 2,4 %. Průměrná nominální mzda ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci dosahovala 24 448 Kč, čímž meziročně vzrostla o 11,6 %. Stavebními úřady bylo vydáno celkem 122 242 stavebních povolení v hodnotě 390,9 mld. Kč. Dále došlo k pozastavení meziročního růstu stavebních prací na bytové výstavbě z důvodu vysoké srovnávací základny z předešlého roku, poklesu poptávky po novém bydlení a omezeného přístupu k finančním zdrojům. Významné bariéry vstupu pro nově vstupující firmy tvoří úspory z rozsahu a kapitálová náročnost. Úspory z rozsahu umožňují cenově výhodnější nabídky, díky nimž mohou velké firmy s dobrým postavením na trhu tlačit cenový strop dolů. V době hospodářské krize, kdy klesá kupní síla obyvatel, zhoršuje se dostupnost finančních zdrojů a snižuje se celková poptávka, hraje konečná cena stavební či řemeslné výroby velmi důležitou roli při rozhodování poptávajících subjektů. Další podstatnou bariéru vstupu tvoří silná pozice stávajících firem v odvětví, které mají dlouholetou tradici, dobré reference a věrné zákazníky. Nově vstupující firma tedy musí vynaložit

velké

úsilí

na

získání

důvěry

zákazníka

a

finanční

prostředky

na samotný rozjezd. V odvětví stavebnictví jsou významnou překážkou vstupu i přechodové náklady, které mnohdy znemožňují přechod zákazníka k jinému dodavateli. Stavební výrobu upravuje široký právní rámec, který firmy musí znát a dodržovat jej. V současné době je vstup nové firmy do odvětví velice obtížný.

75


Martina Kubínová

Intenzita soupeření mezi stávajícími konkurenty byla při růstu odvětví mírnější, neboť díky vysoké poptávce byl zajištěn odbyt stavebních firem. V době hospodářské krize je situace na trhu poněkud kritičtější. Konkurenční boje se pravděpodobně začnou vyostřovat a lze očekávat i odchod nejslabších firem. Dopady hospodářské krize pociťují stavební firmy odlišně podle vykonávané činnosti, a proto budou odlišné i jejich zvolené strategie. Náklady spojené s jakoukoli výstavbou tvoří významnou část příjmů odběratele, z toho důvodu jsou při rozhodování opatrnější, pozorní a více nároční. Většina stavebních děl je vyrobena na základě požadavků konkrétního zákazníka, u ostatních staveb se hledá odběratel až po dokončení. Významným odběratelem je stát, který si vybírá zhotovitele svých projektů na základě výběrového řízení. Vyjednávající vliv odběratelů je na základě výsledků podle Portera spíše slabý. Vyjednávající síla dodavatelů je u menších dodavatelských firem středně silná, neboť tyto firmy bojují o zákazníka stejným způsobem jako stavební firmy o svou klientelu a proto jsou na svých odběratelích více závislé. U velkých dodavatelských firem je vyjednávající vliv silný. Mezi substituty, které mohou nahradit stávající pozemní stavební díla, patří nízkoenergetické a pasivní domy. Tyto objekty jsou finančně náročnější, ale díky výrazně menší energetické spotřebě umožňují po určité době návratnost investice. Tlak ze strany substitutů je u pozemního stavitelství střední. U inženýrských děl a specializovaných činností je vzhledem k charakteru výroby hrozba substitutů nevýrazná. Vláda svou politikou a státními zakázkami významným způsobem podporuje stavební výstavbu, čímž přispívá k jejímu růstu. Kromě vydaných a novelizovaných zákonů výrazně nereguluje ani neomezuje stavební výrobu. Vliv vlády v odvětvové konkurenci je střední a převážně pozitivní. Na základě provedené analýzy vnějšího prostředí a analýzy odvětví dle Porterova modelu pěti konkurenčních sil vyplývá, že celková situace v odvětví stavebnictví v České republice není kritická, ale ani pozitivní. Inženýrské stavitelství bude i nadále tahounem odvětví, díky dlouhodobým projektům, které jsou již rozestavěné. U pozemního stavitelství lez předpokládat pokračující pokles výroby kvůli 76


Martina Kubínová

prohlubování hospodářské krize a následnému poklesu poptávky. Celkový pokles stavební produkce bude mít za následek snížení tržeb a odchod nejslabších firem z odvětví. Stávající firmy se začínají přeorientovávat na trhy s vyšší poptávkou a rozšiřují svoji působnost za hranice státu na východ. V současné době se jeví vstup nové firmy do odvětví stavebnictví jako nereálný. Vstoupí-li přesto nová firma do odvětví, měla by dobře znát situaci na trhu. V období hospodářské krize, kdy klesá kupní síla obyvatel, je konečná cena stavebního díla na prvním místě při rozhodování se o dodavateli. Při strategii vedení v nejnižších nákladech by se měla firma zaměřit na standardní produkty nabízené za průměrné nebo podprůměrné ceny. Bude tedy záležet na úsporách z rozsahu, neboť čím větších nákladových úspor firma dosáhne, tím lukrativnější ceny může nabídnou. V oblasti stavebnictví se nová firma může zaměřit na činnosti v oblasti inženýrského stavitelství. Další vhodnou strategií je diferenciace, kdy se firma může zaměřit na substituty jako například na nízkoenergetické a pasivní domy, které jsou svým vzhledem často k nerozeznání od zděných domů a navíc nabízí úsporu energie a návratnost investice. V době, kdy sílí tlak na ochranu životního prostředí, tvoří výstavba úsporných domů pro nové i stávající firmy velkou příležitost. Tento druh podnikání je však velice náročný na kapitál a odborné znalosti. Strategii zaměření by měla zvolit firma, která se rozhoduje o působení na širokém nebo konkrétním trhu. Soustředění pozornosti na určitý segment vyžaduje úzkou specializaci, individuální přístup, nabídku kvalitních služeb a příznivou cenu. Zde bude záležet na stávající konkurenci na zvoleném trhu. Dnešní výhodnou alternativou podnikání je zateplování, jenž bude až do roku 2012 dotováno Ministerstvem životního prostředí v rámci programu Zelená úsporám. Výběr konkrétní strategie bude záležet na zvoleném předmětu činnosti a kapitálových možnostech nové firmy.

77


Martina Kubínová

7 Závěr Diplomová práce byla zaměřena na analýzu odvětví stavebnictví v České republice. V rámci naplnění cíle bylo zapotřebí prostudovat odbornou literaturu, která tvořila teoretický základ dané problematiky. Praktická část obsahuje PEST analýzu vnějšího prostředí, pomocí níž byly identifikovány vlivy, které zásadním způsobem ovlivňují činnost subjektů v odvětví stavebnictví. Dále obsahuje charakteristiku odvětví stavebnictví mapující dosavadní vývoj stavební výstavby a Porterův model pěti konkurenčních sil pomocí něhož byly analyzovány síly mající zásadní vliv na strukturu a výnosnost odvětví. Na základě výsledků provedených analýz byla vyhodnocena současná situace na trhu stavebnictví s návrhy vhodné strategie pro nově vstupující firmy do odvětví. Z výsledků vyplynulo, že celková situace v odvětví stavebnictví v České republice není kritická, ale ani pozitivní. S prohlubováním dopadů hospodářské krize lze předpokládat pokračující snižování stavební produkce. Kvůli velkému množství faktorů ovlivňující dané odvětví nelze zachytit všechny, z tohoto důvodu byly vybrány a hodnoceny pouze ty nejzásadnější. Při zpracování práce nastal hlavní problémem v nedostupnosti a neaktuálnosti potřebných informací. Vyhledávání odpovídajících dat pro použité analýzy bylo tedy velmi náročné a zdlouhavé. Předem daný záměr diplomové práce byl celkově splněn, přičemž hlavní a dílčí cíle jsou zpracovány ve vlastní práci a shrnuty v diskusi.

78


Martina Kubínová

8 Použitá literatura [1]

BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P. ŠULEŘ, O. Management. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2001. 724 s. ISBN 80-251-0396-X.

[2]

DONNELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M. Management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 824 s. ISBN 80-7169-422-3.

[3]

HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1.

[4]

KOŠŤAN, P. ŠULEŘ, O. Firemní strategie plánování a realizace. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. 121 s. ISBN 80-7226-657-8.

[5]

LUKÁŠOVÁ, R., NOVÝ, I. Organizační kultura: od sdílených hodnot a cílů k vyšší výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 174 s. ISBN 80-247-0948-2.

[6]

MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchod a marketing: praktická výkladová encyklopedie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 266 s. ISBN 80-2470364-5.

[7]

POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management, I. 1.vyd. Brno: MZLU, 2002. 155 s. ISBN: 80-7157-633-6.

[8]

POŠVÁŘ, Z., TOMŠÍK, P., ŽUFAN, P. Management, II. 1. vyd. Brno: MZLU, 2004. 125 s. ISBN: 80-7157-748-0.

[9]

PORTER, E. M. Konkurenční strategie. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2.

[10] PORTER, M. E. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing, 1993. 626 s. ISBN 80-85605-12-0. [11] SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 101 s. ISBN 80-7179-422-8. [12] SEDLÁČKOVÁ, H., BUCHTA, K. Strategická analýza. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 110 s. ISBN 80-7179-367-1. [13] VEBER, J. Management. Základy, prosperita, globalizace. 1. vyd. Praha:Management Press, 2005. 700 s. ISBN 80-7261-029-5. [14] ŽUFAN, P. Studijní materiály k předmětu strategický management. 2008.

79


Martina Kubínová

Internetové zdroje [1]

BABOR. Nízkoenergetické domy [online]. c2008 [cit. 2009-04-23]. Dostupné na WWW: .

[2]

BABOR. Pasivní domy [online]. c2008 [cit. 2009-04-23]. Dostupné na WWW: .

[3]

ČASOPIS STAVEBNICTVÍ. Anketa TOP STAV 100 [online]. c2007 [cit. 2009-05-10]. Dostupné na WWW: http://www.casopisstavebnictvi.cz/anketatop-stav-100-vysledky-2-cast_N1936>.

[4]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) [online]. c2006 [cit. 2009-03-17]. Dostupné na WWW: .

[5]

DELTA-PANEL. Roubenky [online]. c2009 [cit. 2009-04-24]. Dostupné na WWW: .

[6]

DŘEVOSTAVBY NA KLÍČ. Výhody dřevostaveb [online]. c2004-2009 [cit. 2009-04-24]. Dostupné na WWW: .

[7]

EUROVIA. Profil společnosti [online]. c2009 [cit. 2009-05-11]. Dostupné na WWW: .

[8]

METROSTAV. Profil společnosti [online]. c2008 [cit. 2009-05-11]. Dostupné na WWW: .

[9]

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Makroekonomická predikce [online]. c2005 [cit. 2009-03-01]. Dostupné na WWW: .

[10] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Stavebnictví [online]. c2006 [cit. 2009-03-05]. Dostupné na WWW: . [11] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Operační program podnikání a inovace [online]. c2005 [cit. 2009-05-15]. Dostupné na WWW: . [12] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Analytické materiály a statistiky [online]. c2005 [cit. 2009-03-14]. Dostupné na WWW: < http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/>.

80


Martina Kubínová

[13] PENÍZE.CZ. Nový stavební zákon [online]. c2000-2008 [cit. 2009-04-30]. Dostupné na WWW: . [14] PODNIKATEL.CZ. DPH [online]. c2007-2009 [cit. 2009-04-28]. Dostupné na WWW: . [15] PODNIKATE.CZ. Shrnutí legislativních změn [online]. c2007 [cit. 2009-04-30]. Dostupné na WWW: . [16] REGISTR STAVEBNÍCH PROJEKTŮ. Stavební zakázky 2009 [online]. c2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupné na WWW: . [17] SKANSKA. Profil společnosti [online]. c2009 [cit. 2009-05-11]. Dostupné na WWW: . [18] SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČR. Možnosti čerpání dotací 2007 - 2013 [online]. c1999-2009 [cit. 2009-04-23]. Dostupné na WWW: . [19] ZELENÁ ÚSPORÁM. Profil programu [online]. c2009 [cit. 2009-05-15]. Dostupné na WWW: .

81


Martina Kubínová

9 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj makroekonomických ukazatelů a jejich predikce .......................... 36 Tabulka č. 2: MAP.......................................................................................................... 42 Tabulka č. 3: MAP.......................................................................................................... 51 Tabulka č. 4: Shrnutí bariér vstupu................................................................................. 56 Tabulka č. 5: Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem .... 57 Tabulka č. 6: Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv za rok 2007..................... 58 Tabulka č. 7: Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv ................ 64

10 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Prostředí managementu ......................................................................... 11 Obrázek č. 2: PEST analýza vlivu prostředí .. .............................................................. 12 Obrázek č. 3: Životní cyklus odvětví ........................................................................... 14 Obrázek č. 4: Hybné síly konkurence v odvětví .......................................................... 16 Obrázek č. 5: Základní strategický plánovací model ................................................... 25 Obrázek č. 6: Základní konkurenční strategie podle M. Portera … ............................. 27 Obrázek č. 7: Matice produkt/růst trhu …..................................................................... 29 Obrázek č. 8: Projekt v regionu Praha ........................................................................... 59 Obrázek č. 9: Nízkoenergetický dům .. ......................................................................... 65 Obrázek č. 10: Pasivní dům ........................................................................................... 66 Obrázek č. 11: Přehledné rozdělení budov podle potřeby tepla na vytápění ................ 67 Obrázek č. 12: Roubenka ………………………………………………………….…...68

82

Analýza odvětví stavebnictví v ČR

Recommend Documents