Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Obor: Ekonomie
Analýza odvětví biotechnologií v České republice bakalářská práce
Autor: Markéta Hlaváčová Vedoucí práce: Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA Rok: 2007
1
FAKULTA NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOM ICKÁ V PRAZE
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE v bakalářském studijním programu HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA A SPRÁVA
Jméno a příjmení: Markéta Hlaváčová Rodné číslo: 836101/2847 Obor: Ekonomie Práce byla zadána na katedře: Ekonomie Vedoucí práce: Ing. Mgr. Miroslav Zajíček, MA
Předpokládaný termín odevzdání: 09/2007
V Praze dne:
Podpis studenta:
Podpis vedoucího práce:
Podpis vedoucího katedry:
Podpis děkana:
2
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza odvětví biotechnologií v České republice“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Markéta Hlaváčová V Praze, dne 28.8.2007
3
Abstrakt Práce zhodnocuje situaci biotechnologického průmyslu v České republice. Zabývá se vznikem prvních biotechnologických společností, vyhodnocuje velikost trhu, celkový obrat společností. Porovnává jednotlivé biotechnologické aktivity firem, rozebírá výrobní faktory, shrnuje biotechnologické podsektory a profily jednotlivých firem. Dále definuje způsoby financování v odvětví a závěrem shrnuje silné a slabé stránky odvětví v podobě SWOT analýzy.
Klíčová slova Biotechnologie, biotechnologický průmysl, biotechnologické firmy, biotechnologické podsektory, výzkum a vývoj
Abstract This paper analyses biotechnology industry in the Czech Republic. It deals with the foundation of the first czech biotech companies, presents czech biotechnology industry facts like the financial information, the orientation of biotech companies and factors of production. It also includes biotech industry financing and identifies major barries and critical factors of success. Finally, ends with qualitative analysis (SWOT).
Keywords Biotechnology, biotech industry, biotech companies, biotechnology subsectors, research and development
4
Obsah Abstrakt ..................................................................................................................................... 4 Klíčová slova ............................................................................................................................. 4 Abstract...................................................................................................................................... 4 Keywords................................................................................................................................... 4 Obsah ......................................................................................................................................... 5 Seznam zkratek.......................................................................................................................... 6 Úvod .......................................................................................................................................... 7 1 Charakteristika a členění biotechnologií ................................................................................. 9 2 Historie průmyslových biotechnologií .................................................................................. 10 3 Odvětví biotechnologií ve světě ............................................................................................ 11 3.1 Americký biotechnologický průmysl ................................................................................. 13 3.2 Evropský biotechnologický průmysl .................................................................................. 14 3.3 Asijsko-australský biotechnologický průmysl ................................................................... 17 4 Vznik odvětví biotechnologií v České republice................................................................... 18 4.1 Způsob vzniku biotechnologických společností v ČR ....................................................... 19 5 Biotechnologický průmysl v České republice ....................................................................... 21 5.1 Rozmístění biotechnologických společností ...................................................................... 24 6 Výrobní faktory v biotechnologiích ...................................................................................... 25 6.1 Práce ................................................................................................................................... 25 6.2 Půda ................................................................................................................................... 28 6.3 Kapitál ............................................................................................................................... 28 7 Financování ........................................................................................................................... 30 7.1 Podpora z Evropské unie .................................................................................................... 30 7.2 Podpora ze strany státu ...................................................................................................... 31 7.3 Podpora ze strany soukromých investorů .......................................................................... 33 8 Biotechnologické podsektory v České republice................................................................... 36 8.1 Rostlinné a živočišné biotechnologie ................................................................................. 36 8.1.1 Firmy v odvětví ............................................................................................................... 37 8.2 Ochrana životního prostředí a výroba energií .................................................................... 38 8.2.1 Firmy v odvětví ............................................................................................................... 38 8.3 Vývoj lidských a živočišných diagnostik a farmaceutik ................................................... 40 8.3.1 Firmy v odvětví ............................................................................................................... 40 9 SWOT analýza odvětví biotechnologií v ČR ........................................................................ 44 Závěr........................................................................................................................................ 45 Zdroje ...................................................................................................................................... 47 Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................................... 48
5
Seznam zkratek a.s.
Akciová společnost
AV ČR
Akademie věd České republiky
ČR
Česká republika
DNA
Deoxyribonukleová kyselina
EU
Evropská unie
EUR
Euro
GMO
Geneticky modifikované organismy
JAR
Jihoafrická republika
Kč
Koruna česká
MEŘO
Metylester řepkového oleje
mil.
Milión
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
RNA
Ribonukleová kyselina
spol. s r.o.
Společnost s ručením omezeným
s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
tis.
Tisíc
USA
Spojené státy americké
USD
Americký dolar
V&V
Výzkum a vývoj
6
Úvod Biotechnologie si během posledních třiceti let upevnily pozici na světovém trhu a zejména pro americké investory se staly velmi lukrativním průmyslem. „Bill Gates prohlásil, že mají-li vyrůst noví Gatesové, tak to nebude v IT technologiích, ale v biotechnologiích.“1
I když o biotechnologiích slýcháváme dnes a denně jako o odvětví, které má výrazný potenciál růstu, české biotechnologické firmy bychom v těchto zprávách našly jen těžko. A tak se nabízí otázka, zda vůbec existuje toto odvětví v České republice.
Cílem této práce je zhodnotit průmysl biotechnologií v České republice a porovnat jej v rámci světové konkurence, dále vymezit největší firmy podle obratů a přiblížit profily nejvýznamnějších společnosti jednotlivých podsektorů. Také si kladu za cíl nastínit silné a slabé stránky tohoto odvětví.
Doposud neexistuje žádná komplexnější studie, která by mapovala situaci v České republice. Pro potřebné informace jsem čerpala zejména z českého internetového portálu Gate2biotech, novinových článků, z amerických biotechnologických analýz a ze studií vypracovaných na zakázku Evropské unie. Důležitým zdrojem dat byly výroční zprávy jednotlivých firem, které jsem vzala jako východisko pro propočítání jednotlivých finančních ukazatelů.
Bakalářskou práci jsem rozdělila do devíti kapitol. První kapitola se věnuje obecnému vymezení pojmu biotechnologií a klasifikaci podle Organizace pro hospodářskou spolupráci.
Dále
pokračuji
shrnutím
nejdůležitějších
mezníků průmyslových
biotechnologiích a jejich dosavadním celosvětovým přínosem. Třetí část pohlíží na světový trh, porovnává jednotlivé biotechnologické oblasti jednak z hlediska firem, tak z pohledu tržeb. Také se v této části zabývám důkladnějším porovnáním evropského a amerického biotechnologického průmyslu. Čtvrtá kapitola shrnuje vývoj českých průmyslových biotechnologií a věnuje se také způsobům vzniku společností. V další kapitole se konečně dostávám k biotechnologickému průmyslu v České republice, určuji jednak velikost trhu,
1
Noví Gatesové rostou v biotechnologiích, http://www.jic.cz/zpravy-a-tiskove-informace/napsali-o-nas/novigatesove-rostou-v-biotechnologiich.html
7
tak celkový obrat společností, dále porovnávám jednotlivé biotechnologické aktivity firem. V kapitole šesté se věnuji výrobním faktorům, zvláště rozebírám práci, která má na vývoj trhu výrazný vliv. Následující kapitola shrnuje jednotlivé biotechnologické podsektory, v nichž se více se zaměřuji na profily jednotlivých firem. V části deváté pohlížím na způsoby financování v odvětví a v poslední kapitole shrnuji silné a slabé stránky v podobě SWOT analýzy.
8
1 Charakteristika a členění biotechnologií Definice biotechnologií není jednoznačná, v různých publikacích se setkáváme s několika vymezeními tohoto odvětví. Nejobecnější a nejčastěji citovaná definice biotechnologií je podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zní: „Aplikace vědy a technologie na živé organismy, stejně jako na jejich části, výrobky a modely pro přeměnu živých i neživých materiálů za účelem vytváření znalostí, zboží a služeb.“ 2 Tato definice je dále rozvedena podle specifických biotechnologických technik na: „DNA/RNA; proteiny a jiné molekuly; buněčné a tkáňové kultury a inženýrství; procesní
biotechnologické
techniky;
geny
a
RNA
vektory;
bioinformatika;
nanotechnologie.“ 3
U široké veřejnosti jsou biotechnologie nejčastěji spojované s farmaceutických průmyslem, avšak odvětví biotechnologií je mnohem širší. OECD klasifikuje biotechnologie do sedmi následujících podsektorů: „Rostlinná biotechnologie, Živočišná biotechnologie, Biotechnologie životního prostředí, Biotechnologie enzymů, Mikrobiální a buněčná biotechnologie, Vývoj lidských a živočišných diagnostik, farmaceutik, Vývoj obecné biotechnologie.“ 4
2
Překlad z anglického originálu: “the application of science and technology to living organisms, as well as parts, products and models thereof, to alter living or nonliving materials for the production of knowledge, goods and services.” (OECD BIOTECHNOLOGY STATISTICS – 2006, str. 7) 3 Specifické biotechnologické techniky jsou dále rozčleněny (OECD BIOTECHNOLOGY STATISTICS – 2006, str. 7), avšak pro účely této práce nepovažuji za relevantní tyto techniky dále rozebírat. 4 Klasifikace OECD, www.oecd.org
9
2 Historie průmyslových biotechnologií I když se biotechnologických postupů využívalo nevědomky již před naším letopočtem, zejména k výrobě potravin a alkoholu, počátky moderní biotechnologie jsou zaznamenány až ve 20. století.
Důležitým mezníkem moderních biotechnologií byl objev penicilínu a následná průmyslová výroba antibiotik, vitamínů, antivirových
a protinádorových léčiv.
Biotechnologické postupy se zdokonalovaly i v dalších oblastech, zejména pak v chemickém a potravinářském průmyslu, a také v ochraně životního prostředí.
Komerční biotechnologie se datují k roku 1976, kdy byla založena první biotechnologická společnost Genentech5, která se rok po svém vzniku proslavila s „produkcí prvního lidského proteinu v buňce“ 6.
Během více jak třicetileté historie biotechnologií bylo vytvořeno několik set nových terapeutik a vakcín, zvláště proti rakovině, cukrovce, HIV/AIDS, vznikly stovky diagnostických testů, např. domácí těhotenské testy, a v oblasti potravinářského průmyslu byly vytvořeny nové produkty.
Poznatky moderní biotechnologie jsou využívány v oblasti životního prostředí (likvidace odpadů, čištění kontaminovaných vod, výroba bioplynu, odsiřování hnědého uhlí), papírenském (pěstování geneticky modifikovaných brambor k výrobě papíru či lepidel), chemickém (výroba aminokyselin, alkoholů), potravinářském (výroba piva, vína, mléčných výrobků, ochucovadel) a energetickém průmyslu (výroba bioetanolu), ale i v kriminalistice (získání DNA z otisků prstů) a dalších odvětvích.
5
V současnosti vlastněná společností Hoffmann-La Roche. Damborský, J.: Proteinové inženýrství: od laboratorních testů k biotechnologiím, str. 52, www.otevrenaveda.cz/ov/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/106.pdf 6
10
3 Odvětví biotechnologií ve světě Ačkoli je odvětví biotechnologií mnohými oslavováno jako odvětví s výrazným potenciálem růstu, od 70. let 20. století, kdy byly založeny první biotechnologické společnosti, nevzrostl světový biotechnologický průmysl ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se odvětvími nikterak enormě. Výnosy amerických biotechnologických firem vrostly během let 1994 až 2005 pouze 4,5krát7.
Výraznější nárůst v odvětví je patrný až v posledních dvou letech. „Podle zprávy společnosti Ernst&Young se růst biotechnologického sektoru projevil prakticky ve všech ekonomických ukazatelích. Kromě vysokých tržeb a zisků prudce rostly investice do odvětví a vzrostl také počet nově zaregistrovaných výrobků a žádostí o registraci nových léčiv a udělení biologické licence. Rovněž velký objem fúzí a akvizic, jejichž hodnota díky zájmu o nové technologie zaznamenala druhou nejvyšší částku v historii, má pozitivní vliv na celkový rozvoj tohoto odvětví.“8
Obr 1 Graf
počet biotechnologických firem v roce 2003, Zdroj: data OECD
Biotechnology statistics – 2006, str. 15, vlastní úprava Počet biotechnologických firem v roce 2003 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Americké firmy (USA, Kanada)
Evropské firmy (EU)
Asijsko-australské firmy (Japonsko, Jižní Korea, Čína a Austrálie)
Firmy, které se biotechnologiemi zabývají alespoň okrajově Čistě biotechnologické firmy
7
Z 11,2 miliard USD v roce 1994 na 50,7 miliard USD v roce 2005, Biotechnology Industry Organisation (BIO): Guide to biotechnology 2007 8 Biotechnologické firmy rostou a slibují pro vás zajímavé zisky, http://fincentrum.idnes.cz/biotechnologickefirmy-rostou-a-slibuji-pro-vas-zajimave-zisky-pwj-/fi_osobni.asp?c=A070426_182028_fi_osobni_dku
11
Obr 2 Graf segmentace globálního trhu biotechnologií, procentuální hodnoty roku 2004, Zdroj: Global Biotechnology-Indusrty profile, 2005, www.datamonitor.com Segmentace globálního trhu biotechnologií, procentuální hodnoty roku 2004 Ostatní 2,1%
Asie a Tichomoří 21,5%
USA 53,0%
Evropa 23,4%
Ostatní
USA
Evropa
Asie a Tichomoří
3.1 Americký biotechnologický průmysl Jak je patrné z grafu výše, trh ve Spojených státech amerických je největším světovým trhem biotechnologií. Každoročně rostou nejen zisky společností, ale i výdaje na výzkum a vývoj, což se příznivě promítá v počtu nových léků, vakcín a dalších biotechnologických produktů. Výrazný růst většiny amerických společností je propojen s emisemi akcií na burzách cenných papírů, skrz které získávají firmy snáze finanční prostředky. Dále je tato oblast specifická i výrazným zázemím vysokých škol a výzkumných ústavů, které spolupracují s firmami, což napomáhá rychlému růstu tohoto průmyslu.
Nejvíce amerických společností působících v sektoru biotechnologií je 11-15 let starých, má v průměru 77 zaměstnanců a ročně vynakládá na V&V aktivity více jak 13 miliónů EUR.
12
Tabulka 1 USA – typická biotechnologická společnost (finanční data v mil. EUR), Zdroj: Critical I komparative study for EuropaBio USA - typická biotechnologická společnost (finanční data v mil. EUR) 0-2 3-5 Stáří společnosti 15 28 Počet zaměstnanců 9 18 Počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu 1,66 5,16 Výdaje na výzkum a vývoj 0,53 1,51 Tržby
6-10 49 27 8,74 4,67
11-15 77 47 13,34 7,63
Více jak polovina amerických biotechnologických společností působí v podsektoru farmacie, necelá třetina spadá do sektoru služeb a jedenáct procent firem se zaměřuje na diagnostiku. Nejmenší procento společností působí v zemědělství a ochraně životního prostředí.
Obr 3 Graf americké biotechnologické společnosti podsektorů (%), Zdroj: Critical I comparative study for EuropaBio Americké biotechnologické společnosti dle podsektorů (% ) 5% 31%
11%
53%
Biotechnologie v zemědělství a v životním prostředí Diagnostika Farmacie Služby
3.2 Evropský biotechnologický průmysl Evropská unie podniká v průmyslu biotechnologií celou řadu kroků, které spíše než k užitku vedou k prohlubování zaostalosti odvětví. Narůstající rozdíly9 jsou patrné jednak při srovnání ziskovosti společností, tak i ve V&V výstupech.
9
Jak ve srovnání s USA, tak i s Asií
13
Evropské biotechnologické společnosti měly v roce 2004 necelý 25% podíl na světovém trhu. V současnosti je v důsledku nastupující asijské konkurence podíl evropských firem na světovém trhu oslaben.
Je jistě řada příčin, proč evropské biotechnologické společnosti zaostávají za světovou konkurencí. Jedním z problémů jsou strategie EU založené na rozhodnutích evropských úředníků, kteří stanovují nové a nesmyslné překážky podnikatelům. Ti pak ne v důsledku konkurenčního boje, ale vlivem nesmyslného zákonodárství krachují. A tak se v EU prosazují zejména ti podnikatelé, kteří využívají evropských dotací a ti se ve světové konkurenci jen těžko prosazují.
Nejvíce evropských biotechnologických společností je starých 6-10 let, má 28 zaměstnanců a do V&V aktivit investují více jak 3 mil. EUR ročně.
Tabulka 2 Evropa - typická biotechnologická společnost (finanční data v mil. EUR), Zdroj: Critical I komparative study for EuropaBio Evropa - typická biotechnologická společnost (finanční data v mil. EUR) 0-2 3-5 6-10 Stáří společnosti 9 17 28 Počet zaměstnanců 9 11 17 Počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu 0,69 1,7 3,3 Výdaje na výzkum a vývoj 0,34 1,01 2,6 Tržby
11-15 41 18 4 6,07
Nejvíce biotechnologických společností bylo v roce 2004 v Německu (538), dále pak ve Velké Británii (457) a Francii (233). Odvětví biotechnologií je v Evropě nejvíce zastoupeno farmaceutickými společnostmi, zbytek připadá na služby, diagnostiku a zemědělství.
Jak již bylo řečeno výše, evropské dotace deformují trh. Patrné je to zejména v oblasti biotechnologií v zemědělství a v životním prostředí. Ve srovnání s USA je na evropském kontinentě dvojnásobné procento firem působících právě v této oblasti. Zatímco úspěšné firmy pěstující geneticky modifikované potraviny jsou evropskými regulacemi donuceni trh opustit, neúspěšné společnosti v důsledku dotací vznikají.
14
Obr 4 Graf evropské biotechnologické společnosti dle podsektorů (%), Zdroj: Critical I comparative study for EuropaBio Evropské biotechnologické společnosti dle podsektorů (% ) 11% 34%
18%
37%
Biotechnologie v zemědělství a v životním prostředí Diagnostika Farmacie Služby
3.3 Asijsko-australský biotechnologický průmysl Asijsko-australský průmysl zaznamenává dynamický rozkvět. I biotechnologiím se v této části světa daří, tržby biotechnologických společností se zvýšily z roku 2004 na rok 2005 o necelých 50% a díky rychlému tempu růstu si tato oblast upevňuje podíl na světovém trhu biotechnologií před Evropou. Zejména je to patrné v oblasti geneticky modifikovaných potravin, kterému se úspěšně věnuje Čína a Indie.
15
4 Vznik odvětví biotechnologií v České republice Průmyslové využití biotechnologií se v Československu objevuje až po 2. světové válce. Během éry socialismu vznikaly státní podniky a výzkumné ústavy, které se po roce 1989 přetransformovaly v první biotechnologické společnosti.
Největší rozkvět biotechnologických společností nastal mezi lety 1991 a 1995, kdy bylo založeno 32 společností. Většina z nich vznikla privatizací nebo jako spin-off z Ústavu molekulární genetiky AV ČR či z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Obr 5 Graf rok založení biotechnologických společností, Zdroj: data z výročních zpráv společností z webových stránek firem nebo z www.justice.cz, vlastní výpočet
10 7 5
5
5
5 3 1
2
3 1 2007
2006
2005
2004
2
2003
2000
1999
2
2002
3
2001
3
1998
2 1997
1995
1994
1993
1992
2 1996
12 10 8 6 4 2 0
1991
Počet vzniklých společností
Rok založení biotechnologických společností
V devadesátých letech 20. století a na počátku 21.století bylo odvětví biotechnologií v České republice ovlivněno zahraničními investory. „Procter&Gamble odkoupil za $ 21 mil. závod Rakona v Rakovníku vyrábějící enzymy pro prací prášky. Podobný osud potkal i další podnik využívající biotechnologie k výrobě diagnostických setů, LACHEMA v Brně, který koupila nadnárodní farmaceutická společnost PLIVA za $ 31,5 mil. Společnost IVEX investovala $ 20,6 mil. do farmaceutické společnosti GALENA tradičně provozující fermentační výrobu antibiotik. Lonza Biotech investovala $ 6,25 mil. do závodu v Kouřimi u Prahy, produkující L-carnitin a jiné preparáty pro potravinářský a farmaceutický průmysl. Společnost Baxter finančně vstoupila do státního podniku SEVAC v Bohumili a investovala $ 77 mil. do modernizace zařízení pro výrobu buněčných kultur a vakcín.“ 10
10
Damborský, J.: Proteinové inženýrství: od laboratorních testů k biotechnologiím, str. 53, www.otevrenaveda.cz/ov/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/106.pdf -
16
4.1 Způsob vzniku biotechnologických společností v ČR Jak již bylo řečeno, v 90. letech vznikaly nové společnosti zejména v důsledku privatizace. V současnosti je nejvíce biotechnologických firem založených tzv. „na zelené louce“ a stále více se objevují spin-off firmy.
Obr 6 Graf způsob vzniku společností v ČR, Zdroj: data z webových stránek společností, www.justice.cz, vlastní výpočet Způsob vzniku společností v ČR 23% 49%
28%
Privatizace
Spin-off
Ostatní
„Spin-off (někdy také spin out) je právnická osoba, entita obecně, která vznikla fyzickým nebo intelektuálním vyčleněním z většího celku. Podle mateřské instituce se povaha spin offu liší. V České republice jsou nejčastější spin off firmy z komerčních firem.“11 V oboru biotechnologií tvoří největší část firmy vzniklé z výzkumných ústavů, zejména z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Po roce 2000 vzniklo devět nových spin-off firem. V roce 2003 to byly AppGenics s.r.o., Apronex, s.r.o. a Cellvia s.r.o., v roce 2005 Proteix, s.r.o., v roce 2006 LentiKat´s a.s. a nejmladší spin-off firma, Bio-skin, a.s. vznikla v roce 2007.
11
http://www.inovace.cz/cz/navody-a-dovednosti/spin-off/
17
Obr 7 Graf provedení spin-off, Zdroj: data z webových stránek společností, vlastní výpočet Spin-off proveden z: 6%
25%
69% Vysoké školy Výzkumného ústavu či jiné státní instituce Jiné biotech společnosti
Podle převažujícího názoru odborníků je procento spin-off firem v odvětví biotechnologií stále malé, největší brzdou rozvoje těchto firem jsou neuspokojivé výstupy V&V aktivit a nulová ochota a připravenost výzkumných pracovníků začít podnikat.
18
5 Biotechnologický průmysl v České republice V posledních pěti letech dosahuje Česká republika výrazného ekonomického růstu, který pokračoval i v roce 2006, kdy hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 6,1 % a ve stálých cenách roku 2000 dosáhl 2 776,4 mld. Kč12.
V současnosti hraje odvětví biotechnologií v České republice zanedbatelnou roli. I když obrat biotechnologických společností každoročně roste, podíl na celkovém hrubém domácím produktu je stále minimální. V roce 2004 činil obrat biotechnologických společností téměř 15 miliard Kč, v roce 2005 přibližně 16 miliard Kč a v roce 2005 přesáhl 17 miliard Kč.
Obr 8 Graf obrat biotechnologických společností (v tis. Kč), Zdroj: data z výročních zpráv na webových stránkách společností a na www.justice.cz, vlastní výpočet Obrat biotechnologických společností (v mld. Kč) 20 15 10 5 0 2004
2005
2006
Obrat společností zabývající se biotechnologiemi jen okrajově Obrat čistě biotechnologických společností
Odvětví
biotechnologií
je v České republice reprezentováno
přibližně 60
společnostmi, z nichž méně než deset je čistě biotechnologických a zbytek se oborem zabývá pouze okrajově. Doc. MUDr. Vladimír Viklický, CSc z AV ČR uvádí, že v České republice je pět čistě biotechnologických společností, a to BioVendor - Laboratorní medicína a.s., EXBIO Praha a.s., GENERI BIOTECH s.r.o., BAXTER CZECH spol. s r.o.a z 80% i Contipro C, a.s.
12
Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2006, str. 9
19
Obr 9 Graf podíly čistě biotechnologických firem na trhu biotechnologií podle tržeb za rok 2005, Zdroj: data z výročních zpráv na webových stránkách společností a na www.justice.cz, vlastní výpočet Podíly čistě biotechnologických firem na trhu biotechnologií podle tržeb za rok 2005 6%
3%
11%
18%
62%
BioVendor - Laboratorní medicina a.s. Contipro C, a.s. EXBIO Praha a.s. GENERI BIOTECH s.r.o. BAXTER CZECH spol. s r.o.
Obr 10 Graf podíly firem zabývajících se biotechnologiemi alespoň okrajově na trhu podle tržeb za rok 2005, Zdroj: data z výročních zpráv na webových stránkách společností a na www.justice.cz, www.factiva.com, vlastní výpočet Podíl firem zabývajících se biotechnologiemi alespoň krajivě na trhu podle obatů 2% 2%
1%
1%1%
5%
3% 3% 8% 52% 22% ZAK-Pharma Services s.r.o.
Biocel Paskov a.s.
LONZA BIOTEC s.r.o.
DEKONTA, a.s.
Monsanto ČR, s.r.o.
Bioveta, a.s.
VUAB Pharma a.s.
BioVendor - Laboratorní medicína a.s.
TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o.
AGRA GROUP a.s.
Ostatní
20
5.1 Rozmístění biotechnologických společností Rozmístění biotechnologických firem je do jisté míry ovlivněno působištěm vědeckých pracovišť. Hlavní střediska biotechnologického, molekulárně-biologického a farmaceutického výzkumu a vývoje v ČR jsou hlavní město Praha a další velká univerzitní města: Brno, Olomouc, Hradec Králové, Plzeň a České Budějovice. I proto je nejvíce firem v Praze, dále pak v jihomoravském, moravskoslezském a středočeském kraji.
Ve světě je nejvíce biotechnologických společností soustředěno v oblastech, kde se nacházejí fondy rizikového kapitálu, které mohou financovat samotný zrod společnosti nebo její další rozvoj. Podobně tomu je i u pražských biotechnologických společností, firmy zde ve větší míře dostávají peníze na výzkum. Mezi prvními pěti společnostmi, které obdržely nejvíce finančních prostředků na výzkum, jsou čtyři13 se sídlem v blízkém okolí Prahy.
Obr 11 Graf biotechnologické firmy podle krajů, Zdroj: data z Czech Biotech Report 2007, www.gate2biotech.cz, vlastní výpočet Biotechnologické firmy podle krajů 4% 22%
37%
2% 2% 2%
13% 7%
11%
Jihočeský
Jihomoravský
Královehradecký
Moravskoslezský
Pardubický
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Praha
13
Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., VIDIA spol. s r.o., Exbio Praha, a.s., BIOPHARM, Výzkumný ústav biofarmacie a vet. léčiv a.s.
21
6 Výrobní faktory v biotechnologiích Základními výrobními faktory jsou práce, půda a kapitál. Růst jejich celkové produktivity patří mezi hlavní zdroje ekonomickému růstu.
6.1 Práce Obor biotechnologií je v České republice specifický svou minimální náročností na počet pracovníků. Z grafu níže vyplývá, že více než čtvrtina společností, které se biotechnologiemi zabývají alespoň okrajově (tedy i výrobní společnosti), má mezi jedním až pěti zaměstnanci a více jak 80% českých biotechnologických společností má do 50 zaměstnanců. Obr 12 Graf počet zaměstnanců v biotechnologických společnostech v roce 2006, Zdroj: data z výročních zpráv z webových stránek společností a z www.justice.cz, vlastní výpočet
Počet zaměstanců v biotechnologických společnostech v roce 2006 1-5
nad 50 18%
1-5 37%
21-50 17%
6-10 11-15 16-20
16-20 6%
6-10 13%
11-15 9%
21-50 nad 50
Stejný trend je patrný i u většiny zahraničních biotechnologických společností. V Německu a Kanadě více jak 80% společností má do 50 zaměstnanců, v USA je to necelých 70% a ve Francii více jak 60%. Jak je dále patrné z grafu, ve většině států světa tvoří biotechnologické společnosti do 50 zaměstnanců více jak 60% odvětví biotechnologií.
22
Obr 13 Graf procento biotechnologických společností s méně než 50 zaměstnanci, Zdroj: data z OECD statistics, The German biotechnology report, Canadian biotechnology industry report, vlastní výpočet Procento biotechnologických společností s méně než 50 zaměstnanci 100% 80% 60% 40% 20% 0% Belgie 2003
Francie 2003
Jižní Korea 2004
Kanada** 2005
Německo* 2005
USA 2003
Zdroj: OECD statistics, 2006; *The German biotechnology report; **Canadian biotechnology industry report
V biotechnologických společnostech pracuje přibližně 700 osob. Jak uvedly samotné společnosti, v roce 2006 pracovalo více jak 60% zaměstnanců ve výrobě, necelá čtvrtina ve výzkumu a vývoji a zbytek připadal na marketingové oddělení a řídící pozice. Vývoj a výzkum je v odvětví biotechnologií náročný na vysoce kvalifikované zaměstnance. Rozvoj biotechnologických firem je spojen s kvalitními a dobře vyškolenými absolventy vysokých škol, kteří jsou schopni se aktivně zapojit do výzkumu, vývoje i výroby.
I když pouhá čtvrtina zaměstnanců pracuje ve výzkumu a vývoji, v současnosti nemá Česká republika dostatek kvalifikovaného personálu. Důvodů je hned několik.
Bezplatné vysoké školství neumožňuje univerzitám reagovat na poptávku a otevírat nové, někdy i kapitálově náročnější biotechnologické obory. Stejně tak minimální propojenost univerzit a firem brání efektivnějšímu vyškolení absolventů vysokých škol a jejich následné lepší orientaci na trhu práce. Také absence předmětů zaměřených na podnikání, marketing a management a současná česká legislativa bránící přílivu zahraničních mozků ze zemí třetího světa do České republiky nepřispívají ke zvýšení počtu odborníků v odvětví biotechnologií.
23
6.2 Půda V oboru biotechnologií je půda využívána zejména v oblastech likvidace odpadů, ochrana životního prostředí a výroba energií a dále pak v živočišné a rostlinné biotechnologii, kam spadá pěstování geneticky modifikovaných potravin.
Ve světě je v oblasti biotechnologií půda využívaná zejména k produkci GMO. Každoročně narůstá počet akrů využívajících se k pěstování GM plodin. V USA během let 2004 až 2005 vrostla plocha (GM plodin) o 5% na 123 mil. akrů, v Brazílii o necelých 90% na 23 mil. akrů a v Indii o více než 160% na 3 mil. akry.
Současná evropská legislativa rozvoji GM plodin brání. V České republice jsou pro výzkumné účely pěstovány GM sója, brambory a nově len, celkově na ploše nepřesahující 5 tisíc hektarů. Pokud se evropská legislativa nezmění, nepředpokládám, že by se toto číslo zvětšilo, spíše naopak.
6.3 Kapitál Kapitál je v tomto případě chápán jako veškerý majetek společnosti. Rozdělujeme jej na výrobní a finanční kapitál. Finanční se dále dělí na vlastní kapitál a cizí zdroje. Zatímco hodnota výrobního kapitálu se odvíjí od zaměření biotechnologických firem, finanční kapitál je odvozen od druhu podnikatelské formy.
Téměř u všech biotechnologických společností působících v České republice převládá vlastní kapitál nad cizími zdroji. Nicméně jednou z výjimek je společnost Baxter Czech spol. s r.o., která měla v roce 2005 hodnotu vlastního kapitálu o necelou polovinu nižší než byla hodnota cizích zdrojů.
Ve srovnání se světem je trend obdobný, například nejstarší americká biotechnologická společnost Genentech má hodnotu vlastního kapitálu o téměř 50% vyšší než hodnotu cizích zdrojů.
24
7 Financování Odvětví biotechnologií se řadí mezi kapitálově náročné průmysly. Rozvoj oboru je založen na financování výzkumu a vývoje, na který jsou ročně vynakládány miliardy. Podle českého statistického úřadu14 připadalo nejvíce finančních prostředků investovaných v roce 2005 podnikatelským sektorem na výzkum a vývoj oblasti informačních a komunikačních technologií (65,7%), následovala oblast nových materiálů (19,1%) a biotechnologie (14,7%). Obdobně tomu bylo i u veřejných zdrojů, podnikatelský sektor získal nejvíce prostředků ze státního rozpočtu na informační a komunikační technologie (46,1%), dále na nové materiály (27,9%) a na biotechnologie (25,3%).
Investice do výzkumu a vývoje jsou v České republice realizovány jednak ze strany Evropské unie a státu, tak i ze strany soukromých investorů (venture fondy a úvěry bank).
V období mezi léty 2000 až 2006 bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na biotechnologické projekty přibližně 3,5 miliardy Kč15, z nichž nejvíce, necelých 20%, získal Ústav molekulární genetiky AV ČR.
7.1 Podpora z Evropské unie Biotechnologický výzkum a vývoj je Evropskou unií jako celkem financován jednak ze strukturálních fondů, tak na období 2007 až 2013 ze 7. rámcového programu pro výzkum. Evropská unie vyčlenila na následujících sedm let částku ve výši 50,5 miliard EU16, což činí o 63%17 více (ve stávajících cenách) než v předchozím období (6. rámcový program). Bohužel jakékoliv dotace jsou neefektivní, vytlačují soukromé investice a snižují celkový ekonomický růst země. Díky zvýšené podpoře Evropské unie na odvětví biotechnologií můžeme nyní očekávat ještě menší podíl podpory ze strany soukromých investorů a větší zaostávání odvětví za vyspělou zahraniční konkurencí. Evropské dotace 14
www.csu.cz Vlastní výpočet z www.aplikace.isvav.cvut.cz, zahrnuto 48 biotechnologicky orientovaných projektů 16 http://ec.europa.eu/research/fp7/pdf/fp7-factsheets_cs.pdf 17 http://ec.europa.eu/research/fp7/pdf/fp7-factsheets_cs.pdf 15
25
způsobí přeměnu trhu biotechnologií, v sektoru se budou stále více prosazovat ty firmy, které umějí přesvědčit byrokraty EU (a tím získat dotace) a ne ty, které by mohly uspět ve světové konkurenci.
7.2 Podpora ze strany státu Nejvíce finančních prostředků do biotechnologického výzkumu a vývoje investovala v roce 2004 Španělská vláda, bylo to více jak 450 miliónů USD, což tvořilo necelých 70% všech španělských výdajů na biotechnologie. Oproti tomu vlády Finska a Dánska investovaly více jak 100 miliónů USD na biotechnologie, ovšem výdaje soukromých společností byly mnohem vyšší.
Obr 14 Graf podpora jednotlivých vlád na V&V aktivity (procentuální podíl z celkových výdajů roku 2003), Zdroj: data z OECD Statistics, str. 19, vlastní úprava Podpora jednotlivých vlád na V&V aktivity (procentuální podíl z celkových výdajů roku 2003) 100% 80% 60% 40% 20% 0% Norsko
Španělsko (2004)
Finsko
Dánsko
Island
V České republice je podpora ze strany státu realizována jak přímými (zejména granty), tak nepřímými nástroji (zvláště daňové úlevy či levnější úvěry). I když je každoročně na podporu V&V aktivit v oblasti biotechnologií vynakládáno několik miliard, vzniklo jen nepatrné množství výstupů, které by se podílely na rozvoji průmyslu. To dokazuje již zmiňovanou neefektivnost přerozdělování.
Od roku 2000 bylo vydáno na biotechnologické projekty více než 3,5 miliardy Kč ze státního rozpočtu. Více než 60% výsledků z těchto ukončených projektů bylo
26
zakončeno články ve sbornících či publikační činností. Pouhých 5% skončilo patentovou ochranou.
Obr 15 Graf výsledky ukončených projektů od roku 2000, Zdroj: data z www.aplikace.isvav.cvut.cz, vlastní výpočet Výsledky ukončených projektů od roku 2000 10%
4%
5%
19%
62%
Články ve sbornících/publikační činnost Prototyp Patent Ostatní Žádné výsledky
V České republice jsou finanční prostředky jdoucí na výzkum a vývoj biotechnologií rozdělovány plošně, aniž by se předem kontroloval možný úspěch výstupu. Právě to vede k nedostatečnému počtu projektů, které by se daly komerčně využít.
7.3 Podpora ze strany soukromých investorů České biotechnologické společnosti využívají podporu ze strany soukromých investorů18 jen minimálně. Přílivu peněz z bankovní úvěrů brání obavy komerčních bank nést riziko financování inovačních záměrů a fondy rizikového kapitálu nejsou v českém biotechnologickém průmyslu nikterak rozvinuté. Jak již bylo řečeno, příčinou jsou evropské
dotace
vytlačující
soukromé
investice.
Pro
podnikatele
působící
v
biotechnologiích je stále výhodnější překousnout administrativní náročnost a získat peníze z Evropské unie, než se přizpůsobit požadavkům soukromých investorů, ztratit nezávislost a kontrolu nad vlastní firmou. A tak se nemůžeme divit, že v České republice je prozatím jediná firma, která získala vklad fondu rizikového kapitálu. V roce 2001 investoval fond CRG, s.r.o. do společnost I.Q.A., a.s. 18
V České republice zejména bankovní úvěry a fondy rizikového kapitálu
27
V Evropské unii mají největší zkušenosti s rizikovým kapitálem Velká Británie, Francie a Belgie.
Obr 16 Graf investice do biotechnologického sektoru v roce 2005 (v tis. EUR), Zdroj: data z EVCA Yearbook, vlastní výpočet Investice do biotech sektoru v roce 2005 (v tis. EUR) 0
50 000
100 000
150 000
200 000
250 000
Velká Británie Německo Francie Švédsko Dánsko Rakousko Nizozemí Švýcarsko Norsko Finsko Španělsko Belgie Portugalsko Irsko Itálie
Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2005 investováno podnikatelským sektorem do biotechnologií necelá 1 miliarda Kč, což činilo 14,7% z celkových výdajů uskutečněných soukromými podnikateli.
28
8 Biotechnologické podsektory v České republice Z důvodu malého počtu biotechnologicky orientovaných společností a jejich nejednoznačné orientace na konkrétní biotechnologický podsektor není vhodné v současnosti aplikovat klasifikaci biotechnologií dle OECD v České republice. Proto zde použiji členění jiné, které spojuje několik podsektorů z klasifikace OECD dohromady. Vycházím přitom z orientace českých biotechnologických společností a rozděluji je do tří skupin na rostlinné a živočišné biotechnologie, na ochranu životního prostředí a výrobu energií a na vývoj lidských a živočišných diagnostik a farmaceutik.
Většina biotechnologických firem spadá do dvou až tří biotechnologických podsektorů. V České republice se nejvíce společností zabývá mikrobiální a buněčnou biotechnologií, dále pak vývojem lidských a živočišných diagnostik a farmaceutik a biotechnologiemi životního prostředí.
Obr 17 Graf rozdělení aktivit biotechnologických firem podle podsektorů, Zdroj: data z Czech Biotech Report 2007 www.gate2biotech.cz, webové stránky firem, vlastní výpočet Rozdělení aktivit biotechnologických firem podle podsektorů 7%
7%
8%
19% 17%
11%
31%
Rostlinná biotechnologie Živočišná biotechnologie Biotechnologie životního prostředí Biotechnologie enzymů Mikrobiální a buněčná biotechnologie Vývoj lidských a živočišných diagnostik, farmaceutik Vývoj obecné biotechnologie
8.1 Rostlinné a živočišné biotechnologie Rostlinné a živočišné biotechnologie jsou nejmenší biotechnologických podsektor jak v Evropě, tak i České republice. Rozvoji brání současná evropská legislativa, která
29
reguluje výzkum, vývoj a zejména výrobu geneticky modifikovaných organismů. Naopak je tomu v jiných státech světa, kde se produkci GMO věnuje celá řada nadnárodních společností, zejména z USA a v současnosti úspěšně také z Číny, Indie, JAR, Kuby a několika států z Jižní Ameriky.
V České republice získaly povolení pro pěstování GM plodin pro výzkumné účely pouze tři firmy, na GM sóju, brambory a nově na len. Ostatní společnosti v podsektoru se věnují výrobě hnojiv, výzkumem a vývojem v oblasti rostlinné diagnostiky a šlechtěním zemědělských plodin.
8.1.1 Firmy v odvětví V České republice je podsektor zastoupen jen několika společnostmi. Mezi největší patří Monsanto ČR, s.r.o., dále firmy AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o., AGRA GROUP a.s. a Vesa Velhartice, a.s.
Tabulka 3 Společnosti dle velikosti obratů, Zdroj: data z výročních zpráv společností na jejich webových stránkách nebo na www.factiva.com, www.justice.cz
Společnost Monsanto ČR, s.r.o. AGRA GROUP a.s.
Provozní výsledek Obrat v tis. Kč za rok hospodaření v tis. Kč 2006 za rok 2006 445 784 19 456 111 099 22 870
AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. (za rok 2005)
9 390
1 386
Monsanto ČR, s.r.o. je pobočka americké společnosti zabývající se výrobou geneticky modifikovaných plodin. Firma získala jako první a do letošního roku jako jediná povolení od Ministerstva životního prostředí k výrobě geneticky modifikované sóji pro použití v potravinářských krmivech. AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. je na sektor biotechnologií poměrně velká firma se 75 zaměstnanci. Zabývá se šlechtěním luskovin pro využití zemědělství a v roce 2007 získala povolení k pěstování geneticky modifikovaného lnu pro výzkumné účely. AGRA GROUP a.s. je nejúspěšnější firma podsektoru z hlediska finančních ukazatelů. V roce 2006 měla obrat více jak 111 mil. Kč. Společnost se zabývá výrobou a vývojem hnojiv a rostlinných stimulátorů.
30
8.2 Ochrana životního prostředí a výroba energií Biotechnologie životního prostředí je sektor, který se díky trvalé poptávce po likvidaci odpadů co do počtu firem stále rozrůstá. Rozkvětu podsektoru napomáhá také finanční a personální spolupráce firem s výzkumnými ústavy a vysokými školami, které se podílejí na nových biotechnologických postupech při likvidaci odpadů. Avšak ve srovnání se světovou konkurencí jsou české biotechnologické firmy stále pozadu. Využívají totiž postupů, které jsou jednodušší a méně efektivnější a ty nevedou k úplně likvidaci odpadů
Do podsektoru patří i biotechnologická výroba energií, která je v České republice reprezentovaná zejména výrobou biopaliv a metylesteru řepkového oleje (MEŘO). Současná legislativa EU ohledně povinné příměsi MEŘO do motorové nafty může přetvořit současný trh natolik, že začnou masivně vznikat firmy zabývající se výrobou MEŘO. Evropská rada totiž „rozhodla, že do roku 2020 musí minimálně 10 % pohonných hmot pro motorová vozidla tvořit biopaliva“19
8.2.1 Firmy v odvětví Nejvýznamnější firmy podsektoru jsou DEKONTA, a.s., Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o. a AlphaBio EcoService, s.r.o.
Tabulka 4 Společnosti dle velikosti obratů, Zdroj: data z výročních zpráv společností na jejich webových stránkách nebo na www.justice.cz Provozní výsledek Obrat v tis. Kč za rok hospodaření v tis. Kč 2005 za rok 2005 3 600 585 296 131 477 814 97 969 347 478 43 898 72 366 2 832 16 814 379 8 010 1 645 4 984 -3 886
Společnost Biocel Paskov a.s. DEKONTA, a.s. Earth Tech CZ s.r.o. (2003) Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o. Biodegradace, s.r.o. BIO-GEO-EKO, spol. s r.o. ADW Bio, a.s.
Biocel Paskov a.s. je součástí rakouské celulózo-papírenské skupiny Heinzel Group. Zabývá se výrobou bělené sulfitové buničiny. 19
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0389cs01.pdf
31
DEKONTA, a.s. dosahuje nejpříznivějších finančních ukazatelů podsektoru. V roce 2005 měla firma obrat necelých 0,5 miliardy Kč. Zabývá se celou řadou služeb spojených s ochranou životního prostředí, zejména pak zpracováním a odstraňováním nebezpečných odpadů. Méně profitující je její dceřinná společnost Biodegradace, s.r.o. poskytující podobné služby jako DEKONTA, a.s. AlphaBio EcoService, s.r.o.je jedna z prvních spin off firem vzniklých na našem území. Firma se zabývá ochranou životního prostředí a pro její realizaci využívá biodegradační a bioremediační metody. BIO-GEO-EKO, spol. s r.o. je první brněnská spin off firma vzniklá v roce 1993 z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Firma se zabývá nakládáním s nebezpečnými odpady, jejich úpravou a následným využíváním. Firma Earth Tech CZ s.r.o. je od roku 2002 vlastněná stejnojmennou americkou společností. Společnost vedle výzkumu a vývoje poskytuje služby v oblasti řešení ekologických zátěží. Společnost Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o. vznikla v Chrudimi v roce 1991. Tržby firmy každoročně rostou, v roce 2006 dosáhly více jak 100 mil. Kč. Zabývá se ekologickými zátěžemi v oblasti pitných a odpadních vod. Firma LentiKat´s a.s. vznikla v roce 2004 jako spin off ze společnosti Mega a.s. od které odkoupila
práva
na
technologii
lentikats.
Aplikaci
metody
lentikats
využívá
v potravinářství, v čištění průmyslových vod, k výrobě biolihu a ve farmacii.
Ochranou životního prostředí v podobě poskytování komplexních služeb v oblasti odpadového hospodářství se zabývají i další společnosti, například ESET, spol. s r.o., EPS, s.r.o., HBSS – služby, s.r.o nebo PROTE, spol. s r.o.
Další část podsektoru tvoří firmy zabývající se výrobou energií. V České republice existují pouze dvě biotechnologické firmy, které lze zařadit do této kategorie.
Firma ADW Bio, a.s. je menší firma, s méně jak 20 zaměstnanci. Vznikla v roce 1995 a zabývá se vývojem a výrobou bioetanolu. Druhou společností je Biotech progress, a.s. Firma zabývající se výzkumem a vývojem v oblastí biorafinerie. Vznikla v roce 2004 jako ready made a má patentovanou technologii na zpracování lignoceluózované biomasy.
32
8.3 Vývoj lidských a živočišných diagnostik a farmaceutik Vývoj lidských a živočišných diagnostik je obor, který ekonomicky táhne biotechnologický průmysl. Největší biotechnologické společnosti jako Genentech, Amgen, Genzyme, Biogen Idec, které mají roční tržby převyšující několik miliard USD jsou spojeny právě s tímto podsektorem.
I v České republice je podsektor ovlivněn pobočkami velkých zahraničních biotechnologicko-farmaceutických firem, menší společnosti se podílejí pouze na vývoji, na další aktivity spojené s testováním léků jim totiž nestačí rozpočet.
8.3.1 Firmy v odvětví Tento podsektor je v České republice zastoupen nejpočetnější skupinou firem. Mezi nejznámější patří TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o., VÚAB Pharma a.s., BAXTER CZECH spol. s r.o., Bioveta, a.s., I.Q.A., a.s., Contipro C a.s., Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., LONZA BIOTEC, s.r.o.
Tabulka 5 Společnosti dle velikosti obratů, Zdroj: data z výročních zpráv společností na jejich webových stránkách nebo na www.justice.cz
Společnost LONZA BIOTEC, s.r.o. Bioveta, a.s. VÚAB Pharma a.s. TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o. I.Q.A., a.s. Contipro C a.s. BAXTER CZECH spol. s r.o.
Provozní výsledek Obrat v tis. Kč za rok hospodaření v tis. Kč 2005 za rok 2005 1 304 096 222 503 368 611 55 804 289 323 -31 898 122 542 9 684 66 389 -4 503 40 152 -2 291 6 776 27 335
TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o. je druhá největší farmaceutická společnost v České republice. Oproti jedničce na trhu Zentivě a.s. využívá TEVA biotechnologické postupy, zejména fermentace hub. Firma vznikla privatizací Galeny, kterou v roce 1994 odkoupila společnost IVAX Corporation. Ta byla v roce 2005 prodána izraelské farmaceutické společnosti TEVA Pharmaceuticals.
33
VÚAB Pharma a.s. se zabývá vývojem generických léčiv a biochemických specialit. Vznikla v roce 1998 po privatizaci Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací firmou Nystepharm a.s.. Mezi léty 1998 až 2004 byla součástí americké firmy ICN a od roku 2004 je stoprocentním vlastníkem VUAB Pharma Chemoprojekt, a.s. BAXTER CZECH
spol. s r.o. je pobočka úspěšné americké biotechnologické firmy.
Firma se zabývá zejména výrobou „rekombinantní vakcíny proti chřipce a další biofarmaka pro krevní koagulaci, hemodialýzu, vakcinaci a imunoglobuliny jakož i léčivé přípravky pro onkologii.“20 Bioveta, a.s. je největší výrobce veterinárních imunobiologických a farmaceutických produktů v České republice. Zabývá se zejména vývojem vakcín a hormonálních přípravků. V roce 2005 byl obrat společnosti více jak 350 mil. Kč. Firma I.Q.A., a.s. vznikla jako spin off z Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii. První a zatím jediná firma, která získala investice fondu rizikového kapitálu. I.Q.A. vyvíjí výrobky na léčbu proti rakovině a HIV/AIDS a je držitelem jednoho patentu. Společnost Contipro C a.s. je součástí Contipro Group, s.r.o.a je významným světovým výrobcem kyseliny hyaluronové. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. „zajišťuje rozvoj využití ionizujícího záření a ozařovacích služeb pro základní a aplikovaný výzkum, zdravotnictví a průmysl, poskytuje výzkum a služby pro likvidaci radioaktivních odpadů, zajišťuje výrobu radiofarmak, provádí výchovu a výcvik odborných a vědeckých pracovníků a řadu dalších činností.“21 LONZA BIOTEC, s.r.o. vznikla privatizací Výzkumného ústavu pro biofaktory a veterinární léčiva švýcarskou společností LONZA. Vyrábí biotechnologické výrobky pro farmaceutický průmysl. Obrat společnosti přesáhl v roce 2005 1,3 miliardy Kč.
Další početná část firem se zabývá diagnostikou, mezi nejvýznamnější patří ZAKPharma Services s.r.o., EXBIO Praha a.s., Immunotech a.s., BioVendor – Laboratorní medicína a.s., TEST-LINE, Clinical Diagnostics, spol. s r.o., Genomac International, s.r.o. a Biologicals s.r.o.
20 21
Vaněček, J.: Biotechnologie v ČR http://www.nri.cz/cz/hist.html
34
Tabulka 6 Společnosti dle velikosti obratů, Zdroj: data z výročních zpráv společností na jejich webových stránkách nebo na www.justice.cz
Provozní výsledek Obrat v tis. Kč za rok hospodaření v tis. Kč 2005 za rok 2005 8 457 924 N/A 140 823 42 995 24 990 8 339
Společnost ZAK-Pharma Services s.r.o. BioVendor – Laboratorní medicína a.s. EXBIO Praha a.s.
ZAK-Pharma
Services
s.r.o.
je
společnost
zabývající
se
službami
v oblasti
mikrobiologické diagnostiky. Firma EXBIO Praha a.s. vznikla jako spin off z Výzkumného ústavu molekulární genetiky AV ČR v roce 1998. Zabývá výzkumem a vývojem a je největším světovým výrobcem monoklonálních protilátek. Firma Immunotech a.s. vznikla privatizací Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v roce 1991. Během devadesátých let změnila několikrát svého majitele a v současnosti je součástí mezinárodního koncernu Beckman Coulter Inc. Zabývá se vývojem a výrobou diagnostik pro medicínu. BioVendor – Laboratorní medicína a.s. se zabývá „vývojem a distribucí ELISA kitů pro stanovení některých významných lidských hormonů a cytokinů, identifikací a klonováním genů z různých biologických druhů, expresí a purifikací rekombinantních proteinů a produkcí polyklonálních a monoklonálních protilátek“22 Genomac International, s.r.o., která jako jedna z mála získala patent v USA a zabývá se vývojem nových diagnostických nástrojů, určováním testů otcovství a genetickými testy původu. Biologicals s.r.o. je jedna z nejmladších biotechnologických firem na trhu. Byla založená v roce 2006 a zabývá se poradenstvím v molekulární biologii a genovém inženýrství.
22
http://www.biovendor.cz/klinika/
35
9 SWOT analýza odvětví biotechnologií v ČR Silné stránky:
Relativně nízká cena kvalifikované pracovní síly
Slabé stránky:
Plošné rozdělování prostředků na V&V aktivity
Neuspokojivé výstupy výzkumu a vývoje
Neschopnost přilákat investice větších biotechnologických firem
Efekt vytěsňovaní: evropské dotace vytlačují soukromé investice
Současná česká legislativa bránící přílivu zahraničních mozků ze zemí třetího světa
Motivační selhání v důsledku státních a kvazistátních peněz – cílem není vytvořit ziskový projekt, ale naplnit podmínky poskytovaného grantu
Příležitosti:
Velikost odvětví – rozvíjející se odvětví
Hrozby:
Výstupy V&V aktivit orientované na publikační činnost
Současný systém podpory Evropské unie i většiny členských států deformuje biotechnologický trh
Regulace GMO ze strany Evropské unie
Bezplatné terciální školství a stávající systém
Neexistence konkurence mezi výzkumnými ústavy
Minimální provázanost výzkumných ústavů, vysokých škol a biotechnologických firem
36
Závěr Na závěr se pokusím o shrnutí nejzákladnějších poznatků plynoucí z této práce.
Jak je patrné z úvodu této práce, biotechnologie jsou staré jako lidstvo samo. I když od založení prvních biotechnologických společností v 70.letech 20.století zisky biotechnologických firem stále výrazně rostou, ve srovnání s jinými rozvíjejícími se odvětvími není rozkvět nikterak výrazný.
Světový biotechnologický průmysl je tažen jednak severoamerickými firmami, několika evropskými, a nově i úspěšnými asijskými společnostmi. Zejména podíly Číny a Indie se na světovém trhu v pěstování geneticky modifikovaných organismů stále zvyšují.
I když existuje několik českých firem, které se mohou pochlubit světovými úspěchy, český biotechnologický průmysl hraje na světovém trhu zanedbatelnou roli. Je to způsobeno jednak neuspokojivými výrobními faktory, práce a kapitálu. Díky bezplatnému terciálnímu školství
nemáme dostatečné množství schopných absolventů, kteří by se
aktivně zapojili do výzkumu, vývoje a výroby. Situaci ztěžuje i současná česká legislativa bránící přílivu zahraničních mozků ze zemí třetího světa. Dalším podstatným problémem je kapitál, na kterém je založen růst odvětví. I když se Evropská unie snaží biotechnologie finančně podporovat, spíše jim škodí. Jednak dotační politikou, která vytlačuje soukromé investice, tak nedomyšleným přerozdělováním. Peníze nejdou přímo k žadateli podpory, ale přes několik úřadů, kde se postupně finanční obnos zužuje a ke konečnému žadateli se dostane částka, která je nedostatečná.
Další mínusy v odvětví biotechnologií shrnuje majitel společnosti Genentech Marek Minárik „Potenciál je tady u nás možná ještě lepší než v Americe. Problém je v tom, že lidi tady přemýšlí jinak. U nás jen málo lidí, kteří končí vysokou školu nebo nějaký postgraduální program, napadne, že by si založili vlastní firmu a šli do nějakého rizika. Většina lidí má vidinu, že půjde k nějaké velké firmě a hlavně musí dostat auto a stravenky. To lidi ubíjí. Přitom by potenciálně byli schopni vymýšlet lepší věci, kdyby si řekli: několik let teď zapomenu na radovánky, nebudu mít hezké auto, nebudu jezdit
37
někam na super dovolené a zkusím, zda bych někde neprorazil s vidinou, že pak to za padesát milionů prodáme a teprve pak mohu jezdit po světě, řečeno zjednodušeně.“23
Jak je patrné z kapitoly o biotechnologických podsektorech, firmy se v České republice orientují téměř na všechny biotechnologické disciplíny. Nutno připomenout, že rostlinné a živočišné biotechnologie jsou ovlivněny regulační politikou Evropské unie, která svými regulacemi geneticky modifikovaných organismů vytlačuje úspěšné firmy mimo evropský trh. Druhý podsektor, zejména výroba energií, může být nešťastně ovlivněn nařízeními Evropské unie ohledně povinné příměsi MEŘO do motorové nafty. A konečně, vývoj lidských a živočišných diagnostik a farmaceutik je nejen v České republice či v Evropské unii, ale zejména v USA ovlivněn patentovou ochranou, který u řady léků zanedlouho vyprší.
Není mým úmyslem predikovat budoucí vývoj biotechnologií v České republice, ale domnívám se, že velikost českého biotechnologického odvětví se díky současným omezením nikterak nezmění.
23
Amerika byla velkým stimulem pro podnikání, říká Marek Minárik, Hospodářské noviny, 10.5.2007
38
Zdroje Literatura:
Vaněček, J.: Biotechnologie v ČR, 2005
Deníky, týdeníky:
Hospodářské noviny
Technický týdeník
Internetové zdroje:
Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2006, www.mpo.cz
Biotechnology Industry Organisation (BIO): Guide to biotechnology 2007, www.bio.org
Critical I comparative study for EuropaBio, www.europabio.org
Damborský, J.: Proteinové inženýrství: od laboratorních testů k biotechnologiím, www.otevrena-veda.cz/ov/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/106.pdf
OECD BIOTECHNOLOGY STATISTICS – 2006, www.oecd.org
Damborský, J.: Proteinové inženýrství: od laboratorních testů k biotechnologiím, www.otevrena-veda.cz/ov/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/106.pdf
The German biotechnology report, www.biotechnologie.de
www.aplikace.isvav.cvut.cz
www.businessworld.cz
www.cvca.cz
www.datamonitor.com
www.evca.com
www.ey.com
www.factiva.com
www.fincentrum.idnes.cz
www.gate2biotech.cz
www.inovace.cz
www.justice.cz
www.mze.cz
webové stránky společností
39
Seznam obrázků a tabulek Obrázky: Obrázek 1 Graf počet biotechnologických firem v roce 2003……………………………11 Obrázek 2 Graf segmentace globálního trhu biotechnologií………………………………12 Obrázek 3 Graf americké biotechnologické společnosti podsektorů……………………...13 Obrázek 4 Graf evropské biotechnologické společnosti dle podsektorů………………….15 Obrázek 5 Graf rok založení biotechnologických společností……………………………16 Obrázek 6 Graf způsob vzniku společností v ČR…………………………………………17 Obrázek 7 Graf provedení spin-off….…………………………………………………….18 Obrázek 8 Graf obrat biotechnologických společností……………………………………19 Obrázek 9 Graf podíly čistě biotechnologických firem na trhu biotechnologií podle tržeb za rok 2005……………………………………………………………………………………20 Obrázek 10 Graf podíly firem zabývajících se biotechnologiemi alespoň okrajově na trhu podle tržeb za rok 2005……………………………………………………………………20 Obrázek 11 Graf biotechnologické firmy podle krajů…………………………………….21 Obrázek 12 Graf počet zaměstnanců v biotechnologických společnostech v roce 2006…22 Obrázek 13 Graf procento biotechnologických společností s méně než 50 zaměstnanci…23 Obrázek 14 Graf investice do biotechnologického sektoru v roce 2005............…………..26 Obrázek 15 Graf podpora jednotlivých vlád na V&V aktivity……………………………27 Obrázek 16 Graf výsledky ukončených projektů od roku 2000…………………………..28 Obrázek 17 Graf rozdělení aktivit biotechnologických firem podle podsektorů.................29
Tabulky:
Tabulka 1 USA – typická biotechnologická společnost…………………………………..13 Tabulka 2 Evropa - typická biotechnologická společnost…………………………………14 Tabulka 3 Společnosti dle velikosti obratů………………………………………………..30 Tabulka 4 Společnosti dle velikosti obratů………………………………………………..31 Tabulka 5 Společnosti dle velikosti obratů………………………………………………..33 Tabulka 6 Společnosti dle velikosti obratů ……………………………………………….35
40
