Analýza nezaměstnanosti v působení vybraného úřadu práce

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních a ekonomických disciplín

Analýza nezaměstnanosti v působení vybraného úřadu práce Diplomová práce

Autor:

Bc. Jana Veselá Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Hana Pačesová, CSc.

Duben, 2013

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 15. 4. 2013

Bc. Jana Veselá

Poděkování:

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce paní doc. Ing. Haně Pačesové CSc. za trpělivý přístup a za pozornost, kterou mé práci věnovala. Dále bych chtěla poděkovat za její odborné rady, které mi při zpracování dané problematiky poskytla.

Anotace: Diplomová práce „Analýza nezaměstnanosti v působení vybraného úřadu práce“ se zabývá analýzou trhu práce v okrese Písek v letech 2008 – 2011. Tematicky je rozdělena do tří částí. V úvodní části jsou vymezeny základní pojmy z oblasti nezaměstnanosti a charakteristika okresu Písek. Následující část podrobně mapuje a analyzuje situaci na trhu práce v jednotlivých sledovaných letech. Třetí část je věnována komparaci sledovaných ukazatelů a následně jsou uvedeny návrhy a doporučení, které by mohly vést ke zlepšení situace v oblasti nezaměstnanosti na území okresu Písek.

Klíčová slova: nezaměstnanost, uchazeč o zaměstnání, úřad práce, trh práce

Annotation: The thesis “Unemplyment Analysis in the Area of a Given Job Centre“ deals with the analysis of labour market in the region of Písek between the years 2008 – 2011. It is divided into three parts. The first part introduces the basic terms in the area of unemployment and characterizes the region of Písek. The following part gives a detailed mapping and analysis of the labour market in each year. The third part compares the monitored indicators and the recommends actions to be taken to improve the situation in the area of unemployment in the region of Písek.

Key words: unemployment, job applicant, job centre, labour marker

Obsah práce Úvod ........................................................................................................................................................ 7 Zvolené metody zpracování .................................................................................................................... 8 1. Nezaměstnanost a trh práce ............................................................................................................... 9 1.1. Vymezení pojmu zaměstnaný, nezaměstnaný .............................................................................. 9 1.2. Rozsah a míra nezaměstnanosti .................................................................................................. 11 1.3. Typy nezaměstnanosti podle jejich příčin .................................................................................. 13 1.3.1. Nezaměstnanost frikční ....................................................................................................... 14 1.3.2. Nezaměstnanost strukturální ............................................................................................... 14 1.3.3. Nezaměstnanost cyklická .................................................................................................... 15 1.3.4. Nezaměstnanost skrytá ........................................................................................................ 16 1.3.5. Nezaměstnanost neúplná ..................................................................................................... 17 1.3.6. Nezaměstnanost dlouhodobá a opakovaná .......................................................................... 18 1.4. Sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti ..................................................................... 20 1.5. Trh práce .................................................................................................................................... 21 1.5.1. Problémové skupiny na trhu práce ...................................................................................... 24 1.6. Úřady práce a jejich působnost .................................................................................................. 30 1.7. Politika zaměstnanosti ................................................................................................................ 33 1.7.1. Pasivní politika zaměstnanosti ............................................................................................ 34 1.7.2. Aktivní politika zaměstnanosti ............................................................................................ 35 2. Charakteristika okresu Písek ............................................................................................................. 40 2.1. Specifikace okresu, základní informace ..................................................................................... 40 2.2. Demografická, sociální a ekonomická situace ........................................................................... 41 3. Situace na trhu práce od roku 2008 .................................................................................................. 44 3.1. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2008 .............................................................................. 44 3.2. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2009 .............................................................................. 45 3.3. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2010 .............................................................................. 47 3.4. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2011 .............................................................................. 49 4. Komparace let 2008 - 2011 ............................................................................................................... 51 4.1. Vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaném období ................................................................. 51 4.2. Průměrný počet evidovaných osob ............................................................................................ 53

5

4.3. Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo ................................................................... 55 4.4. Průměrný věk evidovaných uchazečů o zaměstnání .................................................................. 57 4.5. Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání ...................................................................... 58 4.6. Struktura uchazečů podle pohlaví .............................................................................................. 60 4.7. Počet osob podpořených v rámci APZ ....................................................................................... 61 4.7.1. Veřejně prospěšné práce...................................................................................................... 62 4.7.2. Společensky účelová pracovní místa ................................................................................... 64 4.7.3. Podpora vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postiţením ........................ 67 4.7.4. Rekvalifikace....................................................................................................................... 68 Závěr, návrhy a doporučení .................................................................................................................. 72 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 75 Seznam zkratek ..................................................................................................................................... 77 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 78 Seznam grafů ......................................................................................................................................... 79

6

Úvod Nezaměstnanost. Pojem, se kterým se setkává nebo v minulosti setkal kaţdý z nás. Pro někoho je to pouhý makroekonomický ukazatel, pro někoho veliký a těţko řešitelný problém. Asi kaţdý člověk, ať jiţ osobně, nebo prostřednictvím členů své rodiny, se s nezaměstnaností setkal. Většina si proto umí představit, jak závaţný problém ztráta zaměstnání pro konkrétního jedince je. Ať uţ se jedná o problémy spojené s finanční situací daného jedince, tak problémy s jeho sociálním statusem. Úkolem naší společnosti, prostřednictvím orgánů státní správy, je tuto nepříznivou situaci řešit. Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila „Analýzu nezaměstnanosti v působení vybraného úřadu práce.“ Jelikoţ bydlím v malebném jihočeském městě Písek, pro svou práci jsem si vybrala právě úřad práce zde. Konkrétně se zabývám analýzou trhu práce v okrese Písek v letech 2008 aţ 2011. Cílem této diplomové práce je tedy analýza trhu práce v okrese Písek v letech 2008 - 2011. V úvodní části se zabývám vymezením základních pojmů z oblasti nezaměstnanosti. Je provedena charakteristika okresu Písek z hlediska demografické, sociální a ekonomické situace. V druhé části je podrobně rozebrána situace na trhu práce v jednotlivých sledovaných letech, se zaměřením na celkovou situaci na trhu práce, uvedením míry nezaměstnanosti daného regionu a následné porovnání s celorepublikovými ukazateli. Dále se v kaţdém roce podrobně zabývám strukturou uchazečů o zaměstnání, jejich počty, délkou evidence, počtem uchazečů připadající na jedno volné místo apod. V kaţdém ze sledovaných let je podrobně rozepsána realizace projektů, podpořených aktivní politikou zaměstnanosti v okrese Písek. Za stěţejní část své diplomové práce povaţuji následnou komparaci jednotlivých ukazatelů v letech 2008 aţ 2011. Zaměřuji se na ukazatele jako je vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaném období, průměrný počet evidovaných osob, průměrný počet uchazečů připadající na jedno pracovní místo, průměrný věk evidovaných uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence apod. Dále se podrobně zabývám komparací aplikované aktivní politiky zaměstnanosti v jednotlivých letech. Jsou vyhodnoceny počty osob podpořených v rámci vybraných činností aktivní politiky zaměstnanosti, ať se jedná o veřejně prospěšné práce, společensky účelová místa či počty osob zapojených do rekvalifikace ve sledovaných letech. Získané výsledky za jednotlivé ukazatele jsou přehledně uspořádány do tabulek, v některý případech i do podoby grafů, které nabízejí rychlejší orientaci v dané problematice. 7

V závěrečné části jsou uvedeny návrhy a doporučení, kterými by se dala situace nezaměstnanosti v okrese Písek řešit, ku prospěchu celé naší společnosti.

Zvolené metody zpracování Při psaní diplomové práce byly zpracovávány poznatky z oblasti teoretické i výzkumné. Podkladem pro mou práci, především v praktické části, je velké mnoţství interních a statistických materiálů poskytnutých Úřadem práce v Písku. Dále jsem čerpala z údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Vycházela jsem i z dat uveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Po shromáţdění teoretických poznatků jsem uplatnila metodu komparační analýzy, při níţ byly srovnávány jednotlivé ukazatele v letech 2008 aţ 2011.

8

1. Nezaměstnanost a trh práce 1.1. Vymezení pojmu zaměstnaný, nezaměstnaný „Fond pracovních sil je počet práceschopného obyvatelstva v produktivním věku, které ukončilo přípravu na budoucí povolání. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří ta část fondu pracovních sil, která je zaměstnána a dále ta část fondu pracovních sil, která sice zaměstnána není, ale aktivně o nalezení práce usiluje (a může to předepsaným způsobem prokázat). Ten, kdo byl z práce propuštěn či sám práci ukončil a dále pracovní uplatnění nehledá, není zahrnován do ekonomicky aktivního obyvatelstva a není započítáván mezi nezaměstnané. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva nejsou dále zahrnováni ti, kteří studují, jsou v domácnosti nebo v důchodu, jsou z důvodu nemoci práce neschopni nebo ti, kdo pracovat mohou, ale nechtějí“.1 „Zaměstnáni jsou ti, kteří vykonávají samostatnou či smluvně placenou práci a také ti, kteří právě práci nevykonávají z důvodu nemoci, stávky či dovolené, např. rodičovské. Nezaměstnaní jsou ti, kteří nejsou zaměstnáni, práci však hledají a mohou to prokázat způsobem, který je předepsán legislativně, např. pravidelnou návštěvou úřadů práce.“2 V knize Společenské souvislosti na trhu práce je pojem osoba nezaměstnaná definována takto: „Nezaměstnaný je ten, kdo je schopen pracovat, je ochoten během určité doby (např. 14 dní) do práce nastoupit, nemá placené zaměstnání ani sebezaměstnání a aktivně ho hledá. Patří sem rovněž ti, kteří byli z práce uvolněni a čekají na výzvu k návratu do práce, nebo čekají na nástup do nového pracovního místa. Podmínkou tzv. registrované nezaměstnanosti je zaregistrování na úřadu práce, jehož prostřednictvím práci hledají.“3 Většina lidí se v postavení nezaměstnaného ocitá nedobrovolně poté, co přišli o původní zaměstnání či jako absolventi bez počáteční pracovní praxe. „Nedobrovolně nezaměstnaní hledají práci a jsou ochotni pracovat za mzdu, která na trhu převládá. Dokonce někteří by byli ochotni pracovat i za mzdu nižší; nemohou však pracovní místo najít. Nedobrovolná nezaměstnanost postihuje zejména takové pracovníky, kteří nemají alternativní příležitosti, 1

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie. První vydání, str. 42, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011, ISBN 978-80-7265-193-1 2 PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie. První vydání, str. 42, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2011, ISBN 978-80-7265-193-1 3 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 77, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4

9

pro které je rekvalifikace a změna profese obtížná“.4 Nedobrovolná nezaměstnanost je někdy vyvolána nastavením uzákoněné minimální mzdy. Zvláště u nekvalifikovaných profesí, u kterých je rovnováţná mzdová sazba nízká, nastane situace, ţe v případě minimální mzdy nastavené výše neţ je doposud vyplácená rovnováţná mzdová sazba, budou zaměstnavatelé nuceni poptávat méně práce. Tudíţ se část doposud zaměstnaných, ochotných pracovat i za nízkých mzdových sazeb, stane nezaměstnanými. K nezaměstnanosti by vůbec nedošlo, pokud by firmy mohly vyplácet mzdy niţší. Tento problém se týká téţ absolventů bez praxe, neboť ti jsou zaměstnávání zpočátku za velmi nízkou nástupní mzdu, po zapracování a dosaţení určité praxe se mzda obvykle zvýší. Problém ale nastává v tom, ţe většina firem není ochotna těmto pracovníkům bez praxe vyplácet ani minimální mzdu. Toto můţe být jeden z důvodu, proč právě mladí uchazeči o zaměstnání nacházejí práci velmi obtíţně. Druhou kategorií nezaměstnanosti je dobrovolná nezaměstnanost. „Kdo je tedy dobrovolně nezaměstnaný? Je to ten, kdo je ochoten přijmout práci pouze za mzdu vyšší, než je ta, která převládá na příslušném odvětvovém trhu. Tito pracovníci jsou subjektivně přesvědčeni, že jejich mezní újma z práce je vyšší, než je na trhu převládající mzdová sazba. Protože hledají mzdu vyšší, nemohou ji najít. Někteří tak činí krátkodobě: když neuspějí ve svém hledání, třeba se rekvalifikují, změní profesi a uplatní se na jiném odvětvovém trhu. Jiní nechtějí pracovat raději vůbec, než aby pracovali za nižší mzdu, než si představují. Pokud nenajdou práci odpovídající jejich představám, mohou dát přednost životu na sociálních dávkách.“5 Délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti je do značné míry i ovlivněna výší a délkou vyplácených dávek. V případě, ţe se výše obdrţené dávky sníţí, dobrovolně nezaměstnaný ve většině případů volí raději nástup do nového zaměstnání. Předpokladem pro získání podpory v nezaměstnanosti je evidence na příslušném úřadu práce. Dalším důvodem, proč se na úřadu práce registrují, je ten, ţe doufají, ţe jim úřad práce zprostředkuje zaměstnání za mzdu, kterou si představují. Nezaměstnaní spolu se zaměstnanými tvoří dohromady ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tedy pracovní sílu. Za ekonomicky neaktivní obyvatelstvo se povaţují studenti, ţeny

4

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 86, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4 5 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 85, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4

10

v domácnosti, důchodci a ti, co mohou, ale nechtějí pracovat. „Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém fondu pracovních sil tvoří tzv. míru participace.“6

1.2. Rozsah a míra nezaměstnanosti Jako kaţdá z ekonomických veličin

je i nezaměstnanost měřitelná.

„K měření

nezaměstnanosti se standardně užívá ukazatel míry nezaměstnanosti, který poměřuje počet nezaměstnaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Vyjadřuje se v % a vyčísluje se podle vzorce

U u = _____________ x 100 L + U

kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných.“7 Míru nezaměstnanosti můţeme sledovat hned několika metodikami, proto výsledky podle pouţitých vstupních údajů bývají odlišné. Vţdy musíme brát v potaz, podle jaké metodiky jsme k vypočtenému ukazateli míry nezaměstnanosti dospěli. Jelikoţ první způsob určování míry nezaměstnanosti vychází z údajů evidence úřadů práce o počtech registrovaných uchazečů o zaměstnání, jedná se o takzvanou registrovanou nezaměstnanost. Tento způsob výpočtu pouţívá Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Výše takto vypočtené registrované nezaměstnanosti se od té skutečné ale liší, neboť mnoho krátkodobě nezaměstnaných se na úřad práce vůbec nenahlásí a zároveň úřady práce vyřazují z evidence dlouhodobě nezaměstnané jedince, kteří nárok na podporu v nezaměstnanosti jiţ 6

PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie. Vydání první, str. 42, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s, 2011, ISBN 978-80-7265-193-1 7 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 78, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4

11

ztratili. Do této evidence se ani nezahrnují pracovníci, kteří v současnosti jsou zaměstnáni na zkrácený úvazek a raději by pracovali na úvazek plný. Výši registrované nezaměstnanosti nadhodnocují ti, kteří jsou registrováni na úřadech práce, ale ve skutečnosti vlastně práci ani nehledají a raději ţijí z vyplácených dávek podpory v nezaměstnanosti. Druhým způsobem je metodika pouţívaná od července 2004, kterou téţ pouţívá Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a díky ní zjišťuje pouze počet dosaţitelných uchazečů o zaměstnání (tedy těch, kteří mohou bezprostředně při nabídce vhodného pracovního místa do zaměstnání nastoupit). Tento způsob je přesnější, neboť zohledňuje pouze dosaţitelné uchazeče. Třetí způsob stanovení míry nezaměstnanosti pouţívá Český statistický úřad a vychází z výběrových šetření prováděných pravidelně v populaci. „Výběrová šetření (Labour Force Surveys) mají za úkol zahrnout celou populaci určitého státu žijící ve vlastních domácnostech (z počtu nezaměstnaných jsou vyloučeny osoby nacházející se v internátech, nemocnicích apod.), přičemž v případě dotazovaných se jedná o jejich situaci v týdnu, v kterém je daná osoba dotazována. Jednotkou měření jsou jedinci a domácnosti, přičemž definice domácnosti není jednotná (tyto rozdíly ovšem nemají významný vliv na výsledky). Porovnání výsledků výběrových šetření zaměstnanosti v jednotlivých zemích je podmíněno sjednocením metodiky zjišťování: zjišťování stejných údajů, používání stejných definic a stejných klasifikací (např. druhu ekonomické aktivity atd.), časovou synchronizací šetření, popřípadě i centrálním zpracováním výsledků, jak je tomu při spolupráci národních statistických úřadů a Eurostatu. Výhodou výběrových šetření je, že zachycují jak nezaměstnané registrované na pracovních úřadech, tak i nezaměstnané neregistrované.“8 Výsledkem tohoto šetření dostaneme takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti. „Dle Mezinárodní organizace práce (ILO - International Labour Organization) míra nezaměstnanosti určuje počet lidí bez práce, kteří chtějí pracovat a jsou k dispozici pro práci a aktivně zaměstnání hledají. Používá se mezinárodně tak, aby výsledky mohly být srovnávány v různých zemích.“9 Od ledna 2013 došlo na základě dohody mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR k přechodu, na základě nově stanovené metodiky výpočtu na nový 8

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 23, 24, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4 9 Financial Glossary: ILO Measure of Unemployment [online] 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.glossary.reuters.com/index.php?title=ILO_Measure_of_Unemployment

12

ukazatel registrované míry nezaměstnanosti nesoucí název „Podíl nezaměstnaných osob“. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věkovém rozmezí 15 aţ 64 let na počtu všech obyvatel stejné věkové kategorie. Tato nová metodika je v platnosti od ledna roku 2013 a údaje o míře nezaměstnanosti v ČR budou po tomto datu zveřejňovány pouze podle této metodiky. Tato nová metodika zásadně mění vypovídající schopnost výsledného ukazatele, neboť je vztaţena nejen k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, ale i k té části práce schopné populace, která vůbec na trh práce nevstupuje. Výsledné číslo o míře nezaměstnanosti počítaný dle této metodiky je podstatně niţší, a to v řádu aţ do 3 procent, ve srovnání s metodikami výpočtu dosud pouţívaným. Jelikoţ se v mé práci zabývám analýzou nezaměstnanosti v okrese Písek v letech 2008 aţ 2011, jsou údaje uváděné v této práci stanoveny na základě metodiky platné v tomto období, tedy druhým způsobem pouţívaný od července 2004 dle vzorce: dosaţitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP u = __________________________________________________ x 100 ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Běţná míra nezaměstnanosti udává pouze ucelený pohled na stav této makroekonomické veličiny uvnitř daného státu. Chceme-li daný problém lépe poznat a hlavně problém zvaný nezaměstnanost určitým způsobem řešit, musíme se zaměřit na určité, společnými znaky specifické skupiny uvnitř populace. Proto se vedou podrobné statistiky o struktuře nezaměstnaných podle pohlaví, o průměrném ročním počtu evidovaných osob, o průměrném počtu uchazečů o zaměstnání připadající na jedno pracovní místo, o průměrné délce evidence uchazeče na úřadu práce apod.

1.3. Typy nezaměstnanosti podle jejich příčin Nezaměstnanost si můţeme rozdělit do několika skupin, které se od sebe liší svou charakteristikou a příčinou, za které vznikly.

13

1.3.1. Nezaměstnanost frikční Tato nezaměstnanost je dobrovolná, většinou bývá dočasná, na trhu se vyskytuje přirozeně a spočívá ve volném pohybu pracovních sil usilujících o nové uplatnění na pracovním trhu. „Mezi pracovními místy totiž dochází běžně k přesunům osob, ať již jsou tyto přesuny motivovány vlastními potřebami těchto osob, nebo potřebami ekonomického vývoje. Jedná se především o normální změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané osoby jen krátkou epizodou, během níž si hledají nové uplatnění. V případě osob nově vstupujících na trh práce jde o dobu, v níž nacházejí své první zaměstnání.“10 Tato frikční nezaměstnanost trvá u jedinců hledajících novou vhodnější práci určitou dobu, neboť nejprve získávají a prověřují informace o nabídce volných míst a následně různé nabídky zvaţují. Většinou nechtějí přijmout hned první nabídku, „co kdyby ta následující byla ještě lepší“, proto čekají a dále hledají a prověřují další příleţitosti. „Úsilí pracovníků hledat lepší pracovní místo dále závisí na podporách v nezaměstnanosti: čím jsou vyšší a doba vyplácení je delší, tím raději bude pracovník pokračovat v hledání pracovního místa, tím raději své místo opustí a bude hledat lepší. Vysoké podpory v nezaměstnanosti tudíž přirozenou míru nezaměstnanosti ještě zvyšují.“11 Frikční nezaměstnanost můţe být z určitého hlediska i ekonomicky prospěšná, neboť se jedná o krátkodobý jev, který nevyvolá přímé ekonomické ztráty a většinou nenese ţádné psychologické následky způsobené ztrátou zaměstnání. Z určitého pohledu můţe být pro jedince i přínosem, neboť nalezením lépe finančně ohodnoceného pracovního místa si můţe dlouhodobě zajistit vyšší příjmy a tím zvýšit své uţitné vlastnosti, lépe uspokojovat své potřeby.

1.3.2. Nezaměstnanost strukturální Strukturální nezaměstnanost je do jisté míry zapříčiněná ukončením činnosti, či změnou výrobního programu u firem či institucí, které jsou dlouhodobě neefektivní. „Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovednostmi, zkušenostmi, jsou rozdílného pohlaví a mají své bydliště. Jak se odvětvově i územně mění struktura ekonomiky, nemusí osobní a zejména kvalifikační charakteristika propouštěných osob odpovídat požadavkům nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese,

10

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 23, 24, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4 11 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 83, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4

14

kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se struktura její nabídky někdy jen obtížně přizpůsobuje. Buď pracovní síla s těmito charakteristikami na trhu práce není vůbec, nebo není zrovna tam, kde je po ní poptávka. Pak se hovoří o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je výskyt vysokého počtu nezaměstnaných a současně výskyt značného počtu volných míst, stejně jako například i růst průměrné délky nezaměstnanosti a současné prodlužování doby, během níž se nedaří obsadit značné množství volných

pracovních

míst.“12

Strukturální

nezaměstnanost

bývá

téţ

spojována

s technologickým a technickým vývojem, v jehoţ důsledku je část stávající pracovní síly nahrazena

automatickými

stroji

a

tím

se

takto

propuštění

zaměstnanci

stávají

nezaměstnanými. Do této strukturální nezaměstnanosti můţou téţ upadnout i vysoce vzdělané a kvalifikované osoby, které se na dosavadní pozici změnou výrobního programu stávají nepotřebnými. Tyto osoby ztrátu svého dosavadního zaměstnání velice často špatně nesou, neboť na obdobné pozici setrvávali řadu let a mají bohaté zkušenosti a znalosti v daném oboru a náhle se stali nepotřebnými. Osoby, které takto přišly o zaměstnání, musí většinou pro vstup do nového zaměstnání dosáhnout vyšší kvalifikace, či absolvovat rekvalifikaci. „Ovšem projít rekvalifikací, změnit profesi a nově si zvykat, není pro člověka nikterak jednoduché. Většinou se změna dotkne celého jeho života i života jeho rodiny. A to platí zejména pro starší pracovníky, pro něž je změna kvalifikace zcela novým prvkem v životě. A vyžaduje určitý čas. Strukturální změny probíhají v ekonomice neustále, neboť opak by vedl k jejímu zaostávání. V důsledku toho se neustále mění struktura poptávky po práci. Rekvalifikace a změna profese je proto přirozený proces, který nějakou dobu trvá, a proto bývá krátkodobá strukturální nezaměstnanost součástí každé životaschopné ekonomiky.“13

1.3.3. Nezaměstnanost cyklická Cyklická nezaměstnanost, jak uţ ze samotného názvu vyplývá, souvisí s hospodářským cyklem dané ekonomiky. „Pokud ekonomika prochází fází celkového hospodářského poklesu, klesá vyrobený produkt ve všech odvětvích a nezaměstnanost postihuje také víceméně všechna odvětví. Proto pracovníci propuštěni v jednom odvětví nemohou najít pracovní místo jinde, 12

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 20, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4 13 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 83, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4

15

neboť poptávka po práci klesá všude.“14 Celkový počet pracovní míst se v důsledku hospodářské poklesu sniţuje, napříč celou ekonomikou. Tímto dochází ke vzniku převisu nabídky práce, nad mnoţstvím poptávaném. Na trhu práce se vyskytují osoby, uchazeči o práci, kteří jsou i při poklesu mzdové sazby ochotni pracovat a nabízejí svou práci, ale vzhledem k velice nízké poptávce po ni, volné pracovní místo nemohou najít. „Nová pracovní místa jsou pak vytvořena růstem agregátní poptávky ve fázi hospodářského vzestupu. Cyklická nezaměstnanost představuje odchylku skutečné nezaměstnanosti od její přirozené míry.“15 „Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. V minulosti byla například dosti rozšířena zimní sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví. Sezónní nezaměstnaností mohou být ovšem postiženy i služby (zejména spojené s turistikou), charakteristická je pro zemědělské oblasti.“16 Tato sezónní cyklická nezaměstnanost je problémem i v dnešní době, neboť některé činnosti i přes dnešní moderní dobu nelze vykonávat celoročně. Osobně se s ní setkávám kaţdoročně, kdy společnost, ve které působím, je nucena, díky svému předmětu podnikání – výstavba komunikací a dopravní značení, veškeré zaměstnance dělnických profesí řízeně posílat na úřad práce, neboť tyto činnosti nelze vykonávat dle technologických předpisů při nevhodných klimatických podmínkách niţších neţ - 5oC. Veškeré takto propuštěné zaměstnance firma opět nabere zpět do pracovního procesu počátkem jarních měsíců, kdy činnosti, které jsou předmětem podnikatelské činnosti lze vykonávat. Tato cyklická sezónní nezaměstnanost je administrativně sloţitá jak pro zaměstnavatele, tak pro touto nezaměstnaností postiţené zaměstnance. Ti jsou navíc vystaveni psychické zátěţi v důsledku ztráty trvalých finančních prostředků plynoucích ze zaměstnání a jsou, byť jen na krátkou dobu, odkázáni na dávky v nezaměstnanosti.

1.3.4. Nezaměstnanost skrytá O tom, zda se nezaměstnaný uchazeč o zaměstnání nabízející svou pracovní sílu na trhu práce registruje na příslušný úřad práce, je jen na rozhodnutí kaţdého jedince. „V této souvislosti se někdy hovoří i o tzv. skryté pracovní síle (hidden labour force), čili o fakticky

14

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 84, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4 15 BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 85, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4 16 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 21, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4

16

nezaměstnaných, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrováni, i když zaměstnání nemají a při dostatečné nabídce by ji přijali. Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou část této skryté nezaměstnanosti tvoří obvykle vdané ženy a mladiství. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly (eventuálně proto, že unikly do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti, studia ap.), nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou sice neumístěny, ale zařazeni do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce ap.).17 O tomto druhu nezaměstnanosti téţ hovoříme v souvislosti s problémovými skupinami uchazečů na pracovním trhu, jako jsou osoby s vyšším věkem, osoby s nízkou kvalifikací či s handicapem jiným. Tyto skupiny zůstávají díky své charakteristice neumístěny a jsou mimo pracovní trh odsouvány. Osoby s vyšším věkem volí například odchod do předčasného důchodu, neţ by pokoušely štěstí s úspěchem na pracovním trhu.

1.3.5. Nezaměstnanost neúplná Tento druh nezaměstnanosti v sobě zahrnuje pracovníky, kteří jsou nuceni akceptovat práci na sníţený pracovní úvazek či při své práci nevyuţívají plně svých schopností, dovedností a kvalifikací. „Nejčastěji jde o zkrácenou pracovní dobu či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo (a příjem z něho) dělí dvě osoby. Specifickou formou (protože zachycuje pracovníky plošně) jsou pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne a snížení počtu pracovních hodin (spolu s proporcionálním poklesem výdělku) tak, aby trh práce absorboval především mladé nezaměstnané.“18 Tento způsob řešení nezaměstnanosti se můţe pro některé jedince jevit jako výhodný, neboť je pro ně lepší míti alespoň zkrácený úvazek, neţ býti nezaměstnaným. Ale ve většině případů je chápána jako vnucení horších pracovních podmínek zaměstnancům ze strany jejich zaměstnavatele, neboť by většina z nich raději vyuţívala plně svých pracovních schopností a dostávala za to i odpovídající vyšší mzdové ohodnocení. Pro zaměstnavatele tento způsob řešení nezaměstnanosti, formou sdíleného pracovního místa, znamená větší flexibilitu při technických a organizačních změnách a

17

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 22, 23, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4 18 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 22, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4

17

ve většině případů téţ finanční úsporu, neboť takto zaměstnané osoby můţe vyloučit například z poskytovaných zaměstnaneckých výhod.

1.3.6. Nezaměstnanost dlouhodobá a opakovaná Doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání evidován jako nezaměstnaný, se případ o případu liší. Někdy se jedná o řády týdnů a jde o běţný jev, kdy se jedinec rozhodne změnit zaměstnání na takové, které by více odpovídalo jeho kvalifikaci a schopnostem. Pohyb na pracovním trhu je dynamický, lidé do nezaměstnanosti vstupují a zase z ní vystupují. Pokud to vše proběhne v poměrně krátkém čase, jedná se o krátkodobou nezaměstnanost, která nepůsobí problémy ekonomice ani zaměstnancům. Pokud však pohyb uchazečů o zaměstnání od jednoho místa k druhému trvá delší dobu, většinou déle neţ jeden rok, hovoříme pak o nezaměstnanosti dlouhodobé. Tento druh nezaměstnanosti jiţ představuje značný problém, proto se také vedou statistiky o délce evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. „Informace o délce nezaměstnanosti je významná pro vytipování problémových regionů či sociálních kategorií. I nízká míra nezaměstnanosti může být nepříznivá, jestliže jde z větší části o nezaměstnanost dlouhodobou. Tam, kde je míra nezaměstnanosti sice vyšší, ale obrat mezi nezaměstnanými je rychlý (nízký podíl dlouhodobě nezaměstnaných), je situace příznivější. A to jak z hlediska samotných nezaměstnaných osob, tak i z hlediska zátěže nezaměstnanosti na státní rozpočet. Je to dáno jednak nižšími požadavky na podpory, jednak faktem, že znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných si vyžaduje nesrovnatelně vyšší náklady než zprostředkování práce osobám, pro kterou je nezaměstnanost jen krátkou životní epizodou.“19 Samotný nezaměstnaný, kterému se dlouhodobě nedaří uspět na pracovním trhu, je vystaven jednak značnému tlaku okolí, tak nepříjemným pocitům uvnitř sama sebe, neboť dlouhodobá nezaměstnanost mu přináší značné problémy. Je připraven o stálý příjem ze zaměstnání a je v prvních měsících odkázán na dávky vyplácené jako podpora v nezaměstnanosti, později jiţ pouze na sociální dávky. To vede k poklesu jeho ţivotní úrovně a někdy aţ k existenčním problémům celé rodiny. Mnohdy bývají spojeny s problémy psychologickými a sociálními, jako jsou ztráta sociálních a společenských vztahů; bývá na ně pohlíţeno jako na někoho méněcenného. Sám v sebe přestává věřit a ztrácí i naději v to, ţe se situace změní a on zaměstnání nalezne. Pracovník, který je dlouhodobě postaven mimo pracovní trh, zvykne si na to a nemá jiţ chuť pracovat. 19

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 26, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4

18

Nejenţe mnohdy ztratí smysl pro povinnost, ale ztrácí i svou odbornost. Firmy jsou proto takovéto uchazeče o zaměstnání ochotny zaměstnat jen minimálně, neboť návrat zpět do plného pracovního procesu můţe určitou dobu trvat. Z toho vyplývá, ţe čím déle období nezaměstnanosti u uchazeče trvá, tím obtíţněji se zpět na pracovní trh vrací. „V případě dlouhodobé nezaměstnanosti je třeba vzít v úvahu, že nejspíše postihuje: -

nepružnou, dlouhodobě nezaměstnanou pracovní sílu (paradoxně mnohdy platí, že čím měli před ztrátou práce lidé stabilnější pracovní místo, tím hůře se na pracovním trhu uplatňují a tím častěji zůstávají mezi dlouhodobě nezaměstnanými);

-

nekvalifikovanou pracovní sílu, osoby s nízkým vzděláním (zejména nekvalifikované ženy);

-

osoby s kumulovanými osobními a sociálními handicapy;

-

příslušníky etnických minorit a imigranty (zejména ve spojení s ostatními handicapy – primárně vzdělanostním a kvalifikačním);

-

obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí;

-

zdravotně postižené;

-

mladistvé, zejména mladé problémové jedince.

Délku trvaní nezaměstnanosti prodlužují krátkodobá nepružnost trhu práce (na straně nezaměstnaných nedostatek informací o možnostech uplatnění na trhu práce), rozdíl mezi strukturou poptávky a nabídky práce (na straně nezaměstnaných absence dovedností a vědomostí, které jsou pro nabízená místa požadovány) a dlouhodobá nepružnost trhu práce (na straně nezaměstnaných neochota k profesní či prostorové mobilitě a překážky, které se této mobilitě staví do cesty).“20 Proto je třeba lidem z těchto skupin věnovat zvýšenou péči v případě, ţe se stanou uchazeči o zaměstnání evidencí na příslušném úřadu práce, neboť návrat na pracovní trh, na odpovídající pracovní pozici, bude sloţitý. To stejné platí v případě opakované nezaměstnanosti. Dalším z činitelů, který podporuje dlouhodobou nezaměstnanost, je vyplácení vysoké podpory v nezaměstnanosti. Čím jsou tyto dávky vyšší a délka vyplácení delší, tím je snaha a motivace najít si nové zaměstnání niţší. 20

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 46, 47, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4

19

1.4. Sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Nejprve musíme rozlišit, zda se jedná o nezaměstnanost krátkodobou (např. frikční), či nezaměstnanost dlouhodobou. V případě krátkodobé nezaměstnanosti jde většinou o jev pozitivní jak pro daného jedince, který se v této situaci ocitl, tak pro celou společnost, která daný problém musí řešit. Pro jedince to znamená krátkodobý pokles příjmů oproti těm, které mu plynuly ze stálého zaměstnání. Krátkodobá nezaměstnanost daného jedince většinou nikterak psychicky nepostihne, ba naopak, někdy vede k posílení sebevědomí a zvýšení si kvalifikace v případě, ţe uspěje na pracovním místě, které je blíţe jeho zájmům a představám o spokojeném si zajištění ţivobytí. Pro celou společnost je krátkodobá nezaměstnanost přínosem v tom, ţe ekonomika se stává dynamičtější a je otevřená novým změnám a pokroku. Naopak dlouhodobá nezaměstnanost je chápána jako jev ekonomicky a sociálně neţádoucí, který představuje obrovský problém jak pro celou společnost, tak pro konkrétního jedince, na kterého má patřičný neţádoucí dopad. Dotyčná osoba se dostává do nepříznivých ţivotních podmínek, zapříčiněných na jedné straně ztrátou trvalých příjmů a odkázání na obdrţenou podporu v nezaměstnanosti, v případě, ţe se zaregistruje jako uchazeč o zaměstnání a splní předepsaná pravidla pro nárok na tyto dávky. Tímto klesne jeho dosavadní ţivotní úroveň a mnohdy to negativně ovlivní i chod celé rodiny, jíţ je členem. Společnost na takovéhoto jedince začíná pohlíţet kriticky a většinou ho to stojí jeho sebevědomí a dosavadní sociální postavení. Toto bývá doprovázeno negativními sociálně patologickými jevy, jako jsou alkoholismus, prostituce, drogová závislost a kriminalita. Tímto se roztáčí kolotoč problémů, z kterého je obtíţné vystoupit. „S délkou nezaměstnanosti také klesá pravděpodobnost návratu do placeného zaměstnání. Bylo zjištěno, že osoby, které zůstaly déle než 15 měsíců nezaměstnanými, ve srovnání s osobami, které byly nezaměstnané jen 3 měsíce, mají při hledání zaměstnání jen třetinovou pravděpodobnost úspěchu. Bývá to vysvětlováno jako společný vliv čtyř faktorů. Dlouhodobá nezaměstnanost u jedinců: -

Láme pracovní etiku a demotivuje člověka hledat dále své místo na trhu práce, což nakonec vede k jeho definitivnímu vyloučení z tohoto trhu.

-

Devastuje lidský kapitál nezaměstnaného, neboť ten nemůže udržovat, natož pak inovovat své pracovní dovednosti a svou kvalifikaci.

20

-

Stigmatizuje nezaměstnané a budí vůči nim nedůvěru potenciálních zaměstnavatelů, kteří mohou instinktivně chápat fakt, že tyto osoby jsou tak dlouho bez práce jako jejich osobní defekt (nepoužitelná kvalifikace, nedostatečné pracovní návyky, nespolehlivost, kverulantství, lenost či jiné problémové charakteristiky).

-

Představuje krizi identity člověka ve světě, který je organizován na principu placené práce, z níž se odvozuje i jeho postavení a význam.“21

Z výše uvedeného výčtu vyplývá, ţe návrat jedince, který byl dlouhodobě nezaměstnaným, do nového zaměstnání je velice sloţitý. Vţdy záleţí téţ na osobnosti a povaze daného jedince, jak se s touto nelehkou situací vyrovná.

1.5. Trh práce Stejně jako jakýkoliv trh, je i trh práce zaloţen na vztahu dvou subjektů. Na straně jedné je ten, kdo svou práci nabízí, a na straně druhé je ten, kdo o tuto práci jeví zájem a je ochoten ji za určitou cenu koupit. Tento trh je zaloţen na svobodném rozhodování obou subjektů. Práce je komoditou, která v sobě obsahuje jak ekonomickou činnost, tak z velké části i činnost sociální. Kaţdý člověk nabízející svou práci na tomto trhu má jiné schopnosti, ţivotní zkušenosti, vzdělání, nadání a talent. Proto i chování a rozhodování kaţdého jedince je jiné. Různé specifické profese, například kuchař, lékař, právník, zajišťují existenci reálné práce a v případě poptávky po práci se můţeme zaměřit přímo na daný profesní pracovní trh. Nabídkovou stranou na trhu práce je domácnost, respektive členové těchto rodin. Jelikoţ domácnosti na straně jedné realizují spotřebu, na straně druhé je potřeba finanční prostředky někde obstarat. Proto jsou postaveny před základní volbu, zda dobrovolně chtějí vstoupit na pracovní trh, a pokud se tak rozhodnou, za jakých podmínek budou ochotni svou práci nabízet. „Jednoduše vyjádřeno, jde o to, zda bude preferována spotřeba, tj. objem peněžních příjmů, a tedy nabízeno větší množství práce (pracovního času), nebo zda bude upřednostněn objem volného času a péče o rodinu.“22 V tomto smyslu hovoříme o vzájemném působení dvou sil, tedy o efektu důchodovém a efektu substitučním. „Substituční efekt vyjadřuje stav, kdy vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, vyzývají k většímu využití disponibilního času a tím 21

MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, str. 75, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998, ISBN 80-901424-9-4 22 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 13, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3

21

omezují objem volného času (neboť ten je „příliš drahý“ na to, aby mohl být věnován zábavě namísto dobře placené práci). Důchodový efekt se projevuje tehdy, když domácnost má stabilizovanou úroveň saturace potřeb a není nucena nabízet větší množství práce, protože stanovené životní úrovně dosáhne při rostoucí úrovni příjmů a daným objemem nabízené práce. Obecně platí, že substituční efekt převažuje nad efektem důchodovým, tj. při růstu mezd roste nabízené množství práce.“23 O tom, pro který efekt se daný subjekt rozhodne, je podmíněno řadou ekonomických a sociálních faktorů. Rozhodující roli při této volbě hraje téţ fáze ţivotného cyklu, ve které se jedinec právě nachází. Jinou strukturu potřeb má jedinec ve věku dvaceti let a jiné potřeby má stejný jedinec o několik let později ve věku padesáti osmi let. Poptávkovou stranu na trhu práce zastupují zaměstnavatelé, podniky, u nichţ je maximalizace zisku hlavním důvodem podnikání. Aby tohoto mohly dosáhnout, je jejich poptávka po práci ovlivněna dvěma hlavními faktory: „a) přijetím nových pracovních sil (rozšíření počtu pracovních hodin) se sice zvýší celková produkce podniku, současně ale se b) zvýší mzdové náklady. Optimální rozsah zaměstnanosti je tedy ten, kdy se toto zvýšení produkce (mezního produktu práce) rovná reálné mzdě. Za předpokladu dokonalého konkurenčního prostředí, fixního objemu kapitálu a plně flexibilních mezd a cen platí, že pokud reálná mzda roste, podnik v zájmu zachování maximálního zisku bude snižovat poptávku po pracovní síle. Naopak pokud reálná mzda klesá, podniku se vyplatí zvyšovat zaměstnanost.“24 Ovšem chování podniků v reálných situacích je ovlivňováno ještě řadou dalších faktorů, jako je míra inflace, úroveň konkurenčního prostředí, legislativa daného státu, intervence ze strany státu do ekonomiky apod. Dalším významným kritériem při poptávce podniků po práci je ten, jaký je místní trh práce, strategie, jakou se chce ubírat, struktura řízení a celková organizace podniku. Můţeme tedy říci, ţe efektivitu podniku sniţuje vše, co narušuje svobodné chování a rozhodování. Optimálním stavem na trhu práce by byla rovnováha na trhu práce, k níţ by došlo v případě, ţe se celková poptávka bude rovnat celkové nabídce práce. Byl by to stav, kdy podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich při dané reálné mzdě najmout chtějí a potřebují, a 23

KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 14, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3 24 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 14, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3

22

domácnosti nabízejí při dané reálné mzdě tolik práce, kolik sami chtějí. Ekonomika by za tohoto stavu fungovala ve stavu plné zaměstnanosti. Avšak tato absolutní rovnováha je jak z ekonomického, tak sociologického hlediska nereálná, oba subjekty (jak podniky, tak domácnosti) se snaţí dosáhnout alespoň určitého stupně blíţícího se rovnováze. Rovnováha na trhu práce je podmíněna nejen jednotlivými subjekty (domácnostmi a podniky), ale působí na ni i společenská makro a mikroúroveň, která ovlivňuje podmínky, za kterých lidé na trh práce vstupují. Mezi institucionální faktory, ovlivňující rovnováhu na trhu práce, hraje nejvýznamnější roli systém sociální politiky. Tento systém vymezuje jakési mantinely jak ve sféře mzdové, tak v otázce zaměstnanosti. Správně nastavený záchranný systém sociální sítě by měl na jedné straně ochraňovat a určitou mírou i zabezpečovat ty, kteří se ocitli bez zaměstnání bez vlastního přičinění. Na straně druhé by tyto lidi měl i motivovat k hledání nového zaměstnání. Stát má specifický nástroj sociální politiky, kterým můţe přímo ovlivňovat rovnováhu na trhu práce a tím jsou intervenční opatření ve mzdové oblasti. Jedná se především o minimální mzdu, jejímţ smyslem je zachování mezd na úrovni, zabezpečující zajištění prostředků k uspokojení základních ţivotních potřeb. Minimální mzda podle toho, v jaké výši je nastavena, do určité míry ovlivňuje i poptávky po práci ze stran zaměstnavatelů, kteří při zvyšující se minimálně mzdě jsou nuceni poptávat niţší mnoţství práce. Rovnováhu na trhu práce ovlivňuje charakteristika sociálních skupin. Dosaţené vzdělání a schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám na trhu práce hraje dominantní roli. Obecně platí, ţe skupiny osob s niţším vzděláním a niţší úrovní kvalifikace mají vţdy více problémů s nalezením vhodného zaměstnání, neboť většinou nejsou ochotni podstoupit rekvalifikaci, či za prací dojíţdět delší vzdálenosti, neţ je tomu u osob s úrovní kvalifikace vyšší. Důleţitým faktorem jak uspět na pracovním trhu je i znalost zákonitostí fungujících na tomto trhu a znalost nástrojů, umoţňujících se na něm prosadit. Tomuto se věnuje teorie asymetrických informací, která je zaloţena na předpokladu o nedokonalé informovanosti jak domácností, tak zaměstnavatelů, přičemţ někteří z nich mají informace horší, druzí lepší. Kvalita informací můţe ovlivnit naše postavení na trhu práce, proto se do nich vyplatí investovat a tím se posunout mezi ty, kteří vědí více a mohou tím pádem i lépe odhadnout stav budoucí. Na tomto principu jsou alespoň částečně vázány některé druhy sociálních podpor či dávek, které jsou podmíněny vstupem uchazeče do vzdělávacích aktivit. Trh práce není homogenní, ale ve skutečnosti existuje tolik trhů, jako je různě geografických oblastí, profesí a odlišných odvětví. Trh práce tedy nechápeme jako jednotný, ale je členěn 23

na řadu autonomních segmentů. Segmentarizace trhu práce je charakteristická pro jednotlivé obory, neboť v některých profesích a pracovních činnostech je vyţadována speciální příprava, pracovní zkušenosti apod., coţ někdy bývá spojováno s diskriminací ţen či etnických minorit. Nejrozšířenější segmentační teorií je teorie duálního trhu, v níţ rozlišujeme trh práce primární a trh práce sekundární. Primární trh práce – na tomto trhu se soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příleţitosti většinou s vyšší prestiţí, poskytující řadu šancí. Dobré moţnosti dalšího profesního růstu a většinou lepší pracovní podmínky při výkonu práce. Před ztrátou zaměstnání v důsledku propouštění bývají tato místa relativně bezpečně chráněna. Pro zaměstnance na těchto pozicích je i snazší zvýšit si kvalifikaci a tím i posílit stabilitu svého zaměstnání. V případě, ţe ke ztrátě zaměstnání přeci jen dojde, osoby působící na primárním trhu mají větší šanci se na tomto trhu udrţet a opětovně býti zaměstnáni na obdobném pracovním postu. Vykonaná práce je zde relativně dobře ohodnocena a jistý růst mezd bývá zajištěn. Sekundární trh práce – charakterizují pracovní místa s niţší prestiţí a niţší mzdové ohodnocení. O růstu kariéry se zde nedá vůbec hovořit, nebo je zde jen velice nízká. Jedná se o trh méně stabilních pracovních příleţitostí. Osoby, které se na tomto trhu pohybují, se často na kratší či delší dobu stávají nezaměstnanými. Získat zde nové zaměstnání bývá zpravidla snaţší neţ na primárním trhu práce, neboť na tomto sekundárním trhu existuje velká fluktuace pracovníků. Mzdová hladina v tomto sektoru bývá ovlivňována úrovní nezaměstnanosti v daném období na daném území.

1.5.1. Problémové skupiny na trhu práce Na trh práce vstupuje jedinec vybaven jistými individuálními dispozicemi. Kaţdý se snaţí uspět s nabídkou své práce a je tedy v zájmu kaţdého nabízet to, co konkrétní trh potřebuje. Svou šanci zvyšuje, pokud nabízí práci kvalifikovanou, specializovanou a zároveň i dosti flexibilní, tak aby svému zaměstnavateli zabezpečil vyšší zhodnocení do něj vloţených investic (v podobě mzdových i nemzdových nákladů). Ne kaţdý však tyto podmínky a poţadavky trhu splňuje. Jednotlivé sociální skupiny mají různé moţnosti a odlišné schopnosti reagovat na změny, které s sebou přináší vývoj trhu práce. Mezi problémové skupiny na trhu práce řadíme osoby s odlišnou barvou pleti, osoby zdravotně postiţené, vybrané věkové skupiny, osoby nekvalifikované a některé skupiny ţen. Těmto osobám by měla být věnována

24

zvýšená péče při výběru jednotlivých vhodných zaměstnání, stejně tak i v případě udrţení se na těchto pracovních pozicích.

Osoby se zdravotním postižením – tato kategorie osob je oproti ostatním znevýhodněným skupinám specifická díky své různorodosti, neboť zahrnuje jedince s různými druhy a stupni mentálního, fyzického či smyslového postiţení. „Zdravotní postižení může být vrozené nebo získané v dětství, v průběhu dospívání nebo v dospělosti. Nezanedbatelný počet osob, se zdravotním postižením tvoří jedinci, u kterých došlo ke vzniku postižení v průběhu zaměstnání. Postižení nelze chápat pouze z medicinského hlediska, neboť faktorem znevýhodňujícím jednotlivce v dané společnosti je jeho fyzické a sociální prostředí. Fyzické prostředí danou osobu znevýhodňuje oproti ostatním, kteří tvoří ve společnosti většinu. Sociální prostředí může jedince znevýhodňovat formou předsudků týkajících se zdravotního postižení obecně nebo některých druhů zdravotních postižení a formou sociálního vylučování.“25 Zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením je upraven zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v části třetí – zaměstnávání osob se zdravotním postiţením (§ 67 aţ § 84). Vymezení osob se zdravotním postiţením dle toho zákona, § 67, odst. 2 zní takto: Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžkým zdravotním postižením“), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“)26 Takto zákonem vymezená fyzická osoba se zdravotním postiţením, má v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu omezenou moţnost pracovního uplatnění, případně jiţ i přípravu na pracovní uplatnění. Základní právní úprava pracovních podmínek a ochrany osob se zdravotním postiţením je zakotvena v Ústavním zákonu č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v článku 29 odst. 1 a odst. 2, který zní takto:

25

KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. Vydání první, str. 7, 8, Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, ISBN 978-80-7418-022-4 26 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 67, odst. 2

25

„(1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě povolání.“27 Podpora zaměstnávání osob takto znevýhodněných je zabezpečena Zákonem o zaměstnanosti, konkrétně § 81, který ukládá zaměstnavatelům zaměstnávající 25 a více zaměstnanců povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu čtyř procent na celkovém počtu všech zaměstnanců. Jak dostát této povinnosti si můţe zaměstnavatel zvolit z několika moţností, či jejich vzájemnou kombinací: a) v pracovním poměru zaměstnat stanovený počet osob zdravotně postiţených b) odebíráním výrobků a sluţeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více neţ 50 % zaměstnanců se zdravotním postiţením nebo zadáváním zakázek těmto subjektům c) moţnost vyuţít odvod do státního rozpočtu ve stanovené výši Stejně tak, jako je v zájmu kaţdého státu udrţení počtu nezaměstnaných OZP v nízkém počtu, tak i v zájmu České republiky je, aby prostřednictvím úřadů práce aplikovala konkrétní nástroje na zvýšení motivace při zaměstnávání osob zdravotně postiţených. Ať se jedná o výše popsanou povinnost zaměstnavatelů majících více neţ 25 zaměstnanců, nebo příspěvek na chráněné pracovní místo, chráněnou pracovní dílnu či na pracovní rehabilitaci. Cílem této pomoci je umoţnit zdravotně postiţeným začlenit se do společnosti a vyuţít tak jejich potencionálu pracovního a sociálního.

Nekvalifikovaná pracovní síla – jedná se o osoby v evidenci úřadu práce, které nemají ţádnou nebo pouze velice nízkou kvalifikaci, většinou ještě spojenou s nedostatečnými zkušenostmi. Tato skupina lidí je postiţena nezaměstnaností nejvíce, neboť změny v odvětvové a profesní struktuře jsou neodmyslitelně spojené s růstem úrovně sloţitosti práce vyţadující stále se zvyšující úroveň kvalifikace. Osoby, které nejsou schopny této úrovně dosáhnout, budou hledat práci velice obtíţně. Velkým problémem této skupiny osob bývá 27

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, článek 29, odst. 1 a 2

26

nechuť ke vstupu do dalšího vzdělávání v podobě rekvalifikací či kurzů. Svoji roli také hraje poměrně benevolentní sociální systém, který umoţňuje těmto skupinám vcelku pohodlný ţivot díky poskytnutým podporám. „Řešení této situace se zdá být poměrně jednoduché – donutit ty, kterých se to týká, k získání takové kvalifikace, která jim umožní nalézt místo na trhu práce. Problém je v tom, že část z nich má tak dalece omezenou intelektuální kapacitu, že toto řešení nepřipadá v úvahu. Další část prostě pracovat nebude, protože současná pozice jim vcelku vyhovuje. Vůči této skupině připadá v úvahu jen použití silně restriktivních prostředků (snížení či odejmutí sociálních podpor), neboť jiná šance, jak je donutit pracovat, patrně neexistuje.“28

Ženy – další problémovou skupiny tvoří uchazeči o zaměstnání ţenského pohlaví. Na tuto skupinu je pohlíţeno jako na rizikovou v důsledku plnění mateřských a následně na to základních výchovných povinností. Věk, kdy ţeny spadají do rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, se liší podle dosaţeného vzdělání. Vysokoškolsky vzdělané ţeny odkládají mateřské povinnosti aţ na pozdější dobu, neboť nejdříve se snaţí vybudovat určitou profesní kariéru a zajistit si odpovídají pracovní pozici, na kterou se budou moci posléze vrátit. Většinou se snaţí zůstat i nadále v kontaktu se svým zaměstnavatelem, vyuţívají moţnost práce na zkrácený pracovní úvazek, či moţnost práce on-line z domova. Řada z nich si i díky vyšším příjmům můţe odvolit zaplatit chůvu ke svým dětem a tím pádem opětovný návrat do zaměstnání urychlit. Další skupinu tvoří ţeny s niţším vzděláním. Ty většinou na mateřskou odcházejí dříve a aţ poté hledají vhodné uplatnění na trhu práce. Jejich hledání bývá většinou méně zdlouhavé, neboť dostupnost pracovních míst s niţšími kvalifikačními předpoklady je vyšší, ale na úkor nízkého mzdového ohodnocení. Co mají obě skupiny společné, je péče o děti v době, kdy jsou nemocné. Toto je rizikový faktor, který většinou brání zaměstnavatelům ţeny v této věkové kategorii zaměstnávat. A jak celou tuto problematiku v nezaměstnanosti ţen řešit? „Fakticky jediné možné řešení jde zevnitř rodiny – změnit dělbu práce v rodině tak, aby žena mohla jednak využít doby, kdy je zcela přirozeně doma s dětmi, k zachování kontaktů se svou profesí, případně ke zvyšování kvalifikace, jednak vrátit se zpět do pracovního procesu v době, kterou považuje za vhodnou. To je ovšem

28

KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 141, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3

27

záležitostí obou partnerů a jejich vzájemné odpovědnosti, ale rozhodně ne státu.“29 V této situaci se ocitám v současné době i já, neboť jsem na rodičovské dovolené. Má rodina mi vychází v tomto ohledu maximálně vstříc, neboť je mi umoţněno zvyšovat si kvalifikaci magisterským studiem. Se svým současným zaměstnavatelem, u kterého jsem působila od ukončení středoškolského vzdělání po dobu 9 let, jsem neustále v kontaktu a začátkem tohoto roku jsem byla oslovena, zda bych od června mohla nastoupit zpět do zaměstnání na částečný pracovní úvazek. Této nabídky jistě vyuţiji. Chci se tak vyhnout situaci, ţe bych rozšířila řady ţen, které jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání v důsledku toho, ţe se rozhodly pro mateřské povinnosti.

Absolventi škol – tuto skupinu nezaměstnaných tvoří mladí lidé po skončení přípravy na povolání v rámci školního vzdělání. Tuto skupinu nelze věkově blíţe specifikovat, neboť ji tvoří lidé v různých věkových kategoriích podle toho, v jaké fázi své vzdělání ukončili. V případě osob se základním vzděláním se jedná o věkovou skupinu kolem 15 let. Tato skupina není v počtu nezaměstnaných naštěstí moc velká. Největší věkovou skupinu nezaměstnaných absolventů škol tvoří osoby s věkem 18 aţ 19 let. Jedná se o absolventy středních škol, z nichţ zhruba polovina dále pokračuje či se alespoň pokouší o další vysokoškolské vzdělání a tím se jejich vstup na trh práce oddaluje. Třetí skupinu tvoří absolventi vysokých škol ve věkovém rozpětí 23 – 24 let. Tato skupina uchazečů o zaměstnání není většinou tak velká, neboť řada z nich se jiţ v průběhu studia do zaměstnaneckého poměru zapojuje ať jiţ formou brigád, či částečných úvazků u zaměstnavatelů, kteří jsou většinou z oboru, který daný jedinec studuje. Všechny zmíněné věkové skupiny bez rozdílu věku mají jedno společné, čím se odlišují od ostatních problematických skupin uchazečů o zaměstnání. „Jejich hlavním specifickým rysem oproti ostatním skupinám na trhu práce je absence praktických zkušeností, zahrnujících nejen zkušenosti vyplývající z aplikace studovaného oboru v praxi, ale také základní pracovní návyky. Problémem se vstupem absolventů škol na trh práce jsou tedy spojeny jak se sníženou možností realizovat získané znalosti a dovednosti (které tím nutně zastarávají), tak s odkladem postupného osvojování si zmíněných návyků.“30 Zaměstnavatelé u nových absolventů nejvíce postrádají širší profesní dovednosti, neboť uchazeči o zaměstnání z řad 29

KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 146, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3 30 KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 147, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3

28

těch, co právě ukončili vzdělání, mají většinou úzce zaměřené znalosti dle studovaného oboru. Jedno však mají všichni zaměstnavatelé společné. „Od všech skupin absolventů také vyžadují ochotu stále se učit a nést odpovědnost za výsledky své práce. Je přitom jasné, že čím vyšší vzdělání absolventi škol mají, tím vyšší jsou požadavky na ně kladené. Většina zaměstnavatelů odmítla obecně zažitý předpoklad o odmítání zaměstnávat nové absolventy škol, neboť si uvědomují výhody, které mají oproti starším zaměstnancům (nezatíženost negativními pracovními návyky, dobré teoretické znalosti jazyků a práce s počítačem).“31 Podmínky zaměstnávání absolventů jsou zakotveny i v zákoníku práce, zákon 262/2006 Sb. v paragrafu 229 Odborná praxe absolventů škol, odstavec 1, který říká: „Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečit absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce; odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.“32 Případný nezájem o zaměstnávání uchazečů o zaměstnání z řad absolventů jsou i přehnané platové poţadavky, které neodpovídají jejich zkušenostem a znalostem. Řešením je určitý kompromis jak ze strany zaměstnavatele v oblasti dosavadních odborných znalostí uchazeče, tak ze strany absolventů v otázce platového ohodnocení za vykonanou práci.

Předdůchodový věk – opačnou skupinu nezaměstnaných oproti absolventům tvoří osoby, jejichţ věk se blíţí k věkové hranici stanovené pro odchod do důchodu. Na tuto věkovou skupinu z řad nezaměstnaných je vyvíjen značný tlak v důsledku neustálé modernizace ve většině odvětví. Ti, kteří nejsou schopni se nové situaci přizpůsobit či nejsou ochotni se zapojit do rekvalifikačních kurzů, se ocitají v řadách dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání. Současný trend v oblasti zaměstnanosti je posílení vědomí celé společnosti o uţitečnosti a potřebnosti zaměstnávání starších lidí. Osoby, kterým je umoţněno ekonomicky aktivně stárnout, jsou přínosem pro všechny generace, neboť jsou ušetřeny negativním psychologickým a sociálním vlivům, které stáří přináší. Do jisté míry určitá ekonomická soběstačnost je i to, co je ţene stále dopředu, a motivace nutící je býti prospěšnými pro celou společnost.

31

KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 152, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3 32 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění, § 229, odst. 1

29

Romové – dlouhodobá nezaměstnanost je váţným problémem pro tuto etnickou a kulturní minoritu. Příčiny problémového postavení na trhu práce jsou způsobeny odlišným postojem ke vzdělání, které u této skupiny obyvatelstva zaujímá okrajové místo. Důsledkem je, ţe více neţ 80 % romských dětí vychází ze zvláštních škol. Většina z nich nemá dokončeno ani základní vzdělání. Z tohoto hlediska jsou problémovou skupinou uchazečů o zaměstnání a vzhledem k jejich stále se zvyšujícímu počtu můţeme mluvit o masové nezaměstnanosti. Jako hlavní důvod uváděný ze strany Romů, bránící ve výkonu pracovní činnosti, jsou zdravotní důvody. „Skutečností také je, že romská pracovní síla byla velice rychle vytlačena ze svých tradičních pracovních míst levnější, kvalifikovanější a zejména pracovitější zahraniční pracovní silou, zejména Ukrajinci (zvláště ve stavebnictví). To vše vede k tomu, že se stále více prohlubují problémy uplatnění Romů na trhu práce. Jelikož celkově ubývá pracovní příležitosti pro nekvalifikované pracovníky (kterých je mezi nimi naprostá většina), nelze i přes řadu opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti očekávat výraznější zlepšení. Faktem také je nezájem značné části Romů o práci. Přežívá u nich vědomí vypěstované v minulosti, že se o ně (a jejich děti!) musí postarat stát.“33 Dle mého názoru je uplatnění této problémové skupiny na trhu práce velice obtíţné, neboť pokud nedojde ke změně v systému vyplácení sociálních dávek této etnické skupině, jen stěţí se změní jejich pohled na to, jak by oni sami mohli být přínosem pro celou naši společnost, kdyby své výkony uplatnili na trhu práce.

1.6. Úřady práce a jejich působnost V České republice je úřad práce zřízen s účinností od 1. 4. 2011 zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, kterým je stanovena jeho působnost, organizační členění a úkoly. Do 31. 3. 2011 byla činnost úřadů práce vykonávána na základě Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Úřady práce zřízené podle zákona č. 435/2004 Sb., se v současnosti povaţují za kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce České republiky. Úřad práce má celostátní působnost, je správním úřadem a je téţ samostatnou účetní jednotkou se sídlem v Praze. Jeho nadřízeným správním úřadem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Úřad práce působí na několika úrovních řízení. Nejvýše je generální 33

KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, str. 160, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007, ISBN 978-80-246-1383-3

30

ředitelství, pod které spadají krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Působnost krajských poboček je shodné s územím jednotlivých krajů. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště, dle jednotlivých územních celků. „Úřad práce plní úkoly v oblastech a) zaměstnanosti, b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, c) státní sociální podpory, d) dávek pro osoby se zdravotním postižením, e) příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a f) pomoci v hmotné nouzi, v rozsahu a za podmínek stanovených Zákonem o zaměstnanosti zákon č. 435/2004 Sb., Zákonem č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, Zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, zákonem č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, Zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a Zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi.“34 Pravomoci a výkon jednotlivých činností je rozdělen mezi jednotlivé stupně řízení. Úřad práce - generální ředitelství Úřadu práce zajišťuje pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR podklady ke zpracování koncepcí a programů státní politiky zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu práce a následně přijímá opatření vedoucí k ovlivnění nabídky a poptávky práce. Spolupracuje se správními úřady, orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány státní zdravotní správy, územními samosprávními celky, zaměstnavateli apod. Má za úkol podporovat a dosahovat rovného zacházení s muţi a ţenami, nečinit rozdíly v národnosti, rasovém či etnickém původu, a osobám, které mají ztíţené postavení na trhu práce, umoţnit rovnocenný přístup k zaměstnání, rekvalifikaci a následně přijímání opatření pro zaměstnávání těchto osob. Zřizuje rekvalifikační a školicí střediska a pro osoby zdravotně postiţené střediska pracovně rehabilitační. S Ministerstvem práce a sociálních věcí spolupracuje na rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní 34

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, § 4

31

spolupráce v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce a spolupracuje s Evropskou unií. V rámci investičních pobídek zajišťuje poskytování hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, finanční podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců a související programy schválené vládou a vede evidenci agentur práce apod. Provádí kontrolní činnost včetně ukládání pokut v případě porušení zákona. Krajské pobočky Úřadu práce zpracovávají přehledy vývoje zaměstnanosti v působení svého obvodu, statistiky, rozbory a následně výhledy situace na trhu práce. Přijímají opatření vedoucí k ovlivnění nabídky a poptávky po práci a za tímto účelem mohou poţadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech v oblasti zaměstnanosti. Stejně jako generální ředitelství spolupracují se správními úřady a samosprávními územními celky a zapojují se do mezinárodních programů na podporu rozvoje lidských zdrojů. V rámci svého obvodu přijímají opatření na podporu a dosaţení rovného zacházení s uchazeči o zaměstnání. Zájemcům a uchazečům o zaměstnání zajišťují zprostředkování zaměstnání a poskytují další sluţby v oblasti zaměstnanosti. Poskytují zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání poradenské, informační a další sluţby v oblasti zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů. Zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Vyplácejí podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více neţ 50 % zaměstnanců se zdravotním postiţením, zajišťují příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postiţených. Vedou evidenci volných pracovních míst a evidenci zájemců a uchazečů o zaměstnání, evidenci osob se zdravotním postiţením, evidenci cizinců a dále evidenci povolení k výkonu umělecké, sportovní, kulturní či reklamní činnosti dětí. Údaje o jednotlivých evidencích jsou předávány do centrálních evidencí vedených Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Dostupnost sluţeb úřadů práce jednotlivým občanům je zajištěna v rámci kontaktních pracovišť. „Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, resp. výjezdních pracovišť ÚP, které také budou od 1. 1. 2012 agendu zajišťovat, bude možné vyřídit veškeré služby – jak v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postižením. Úřady práce ČR v současné době působí ve 423 pracovištích, ale 94 z nich zajišťuje pouze agendu zaměstnanosti, 147 pouze agendu státní sociální podpory a 148 obě agendy. Nepojistné sociální dávky (dávky hmotné nouze) jsou nyní vypláceny ve 415 sídlech obecních úřadů.“35 Z výše citovaného vyplývá, ţe od 1. 1. 2012 lze 35

Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR[online]. 2013. [cit. 2013-01-30]. Dostupné z:

32

vyřídit veškeré sluţby v oblasti zaměstnanosti, státní sociální podpory, dávek pro osoby, se zdravotním postiţením a pomoci v hmotné nouzi na jednom místě a to na kontaktním středisku příslušného úřadu práce. Administrace a rozhodování o těchto dávkách je prováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce ČR. Tímto krokem došlo k efektivnějšímu řízení a je umoţněna lepší kontrolovatelnost vynaloţených státních prostředků. Sjednocení výplaty dávek přináší pozitivní změny jak pro správce systému, tak pro samotné klienty.

1.7. Politika zaměstnanosti „Politika zaměstnanosti v České republice se přihlásila k principům politiky zemí EU a usiluje o jejich přiměřenou aplikaci na našich pracovních trzích. Národní plán zaměstnanosti spočívá na čtyřech pilířích:“36 1) podpora zaměstnanosti lidí 2) podpora podnikání 3) podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám 4) podpora rovných příleţitostí všech osob Politika zaměstnanosti tvoří nedílnou součást politiky sociální. Vytváří ji stát a podílejí se na ní i další subjekty činné na trhu práce, jako jsou zaměstnavatelé a odborové organizace. Do procesu státní politiky zaměstnanosti jsou zapojeny územní samosprávní celky, sdruţení osob se zdravotním postiţením, profesní organizace a organizace zaměstnavatelů. Politika zaměstnanosti je v České republice upravena Zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., v platném znění. Hlavním úkolem této státní politiky zaměstnanosti je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Paragraf 2 odstavec 1 tohoto zákona přesně specifikuje, co konkrétního státní politika zaměstnanosti zahrnuje: „a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

36

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 128, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4

33

c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (pasivní politika zaměstnanosti), j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.“37 Prostředky vynaloţené na státní politiku zaměstnanosti rozdělujeme na prostředky pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti.

1.7.1. Pasivní politika zaměstnanosti Forma pasivní politiky zaměstnanosti má následující podobu: „1. systému pojištění v nezaměstnanosti, tzv. podpor v nezaměstnanosti, které mají přispívat k vytváření sociálně přijatelných podmínek pro dočasně nezaměstnané, 2. systému státní pomoci v nezaměstnanosti, zahrnuté do systému dávek sociální pomoci.

37

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 2, odst. 1

34

Vyplácení podpor v nezaměstnanosti je časově omezeno a výše je vázána na výši poslední vyplacené mzdy. Dávky sociální pomoci jsou vázány na tzv. sociální potřebnost, jejich výše nezávisí na dřívějším výdělku, nýbrž garantuje určitou minimální úroveň příjmu, doba poskytování bývá rovněž omezena.“38

1.7.2. Aktivní politika zaměstnanosti Upravena Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 104 - § 120. Dle tohoto zákona je definována v § 104, odst. 1 takto: „Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.“39 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti je uskutečňována pomocí nástrojů, kterými jsou: a) „rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelová pracovní místa e) překlenovací příspěvek f) příspěvek na zapracování g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program“40 Aktivní politika zaměstnanosti rovněţ zahrnuje poradenství, za účelem zjišťování osobních a dalších

kvalifikačních

při zprostředkování

předpokladů

vhodného

pro

volbu

zaměstnání,

budoucího

přípravu

k práci

povolání. a

Poradenství

následnou

podporu

zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. „Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. Z těchto prostředků lze rovněž 38

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, str. 131, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003, ISBN 80-86429-16-4 39 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 104, odst. 1 40 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 104, odst. 2

35

přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.“41

Rekvalifikace „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, které má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání.“42 Rekvalifikace je uskutečňována na základě dohody mezi uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání a Úřadem práce. Zajišťuje ji krajská pobočka ÚP příslušná dle místa bydliště dané osoby. Náklady rekvalifikace hradí za účastníka úřad práce a můţe téţ osobě účastné na rekvalifikaci poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací.

Investiční pobídky „Investiční

pobídky

jsou

nástrojem

aktivní

politiky

zaměstnanosti,

kterým

se

u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu, hmotně podporuje a) vytváření nových pracovních míst b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců“43 Pro účely investičních pobídek se školením rozumí praktické a teoretické vzdělání, získávání dovedností a znalostí pro dané pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají stanoveným

41

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 107, odst. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 108, odst. 1 43 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 111, odst. 1 42

36

poţadavkům zaměstnavatele. Zaměstnavatel si toto školení můţe zajišťovat i sám, v rámci svého podniku. Hmotnou podporu poskytuje příslušný ÚP.

Veřejně prospěšné práce „Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.“44 Zaměstnavateli lze poskytnout příspěvek aţ do výše skutečně vynaloţených finančních prostředků na platy nebo mzdy zaměstnance umístěného na tyto práce. Jsou mu hrazeny i náklady pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které za sebe zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Společensky účelová pracovní místa „Společensky účelovými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.“45 Délka poskytování příspěvku můţe být nejdéle po dobu 12 měsíců. Zaměstnavateli lze poskytnout příspěvek, stejně jako v případě VPP, aţ do výše skutečně vynaloţených finančních prostředků na platy a mzdy tohoto zaměstnance včetně příslušných odvodů, které za sebe zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu daného zaměstnance. 44 45

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 112, odst. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 113, odst. 1

37

Překlenovací příspěvek „Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnout příspěvek podle § 113 odst. 1. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.“46 Překlenovací příspěvek je poskytován nejdéle po dobu pěti měsíců a vyplácí se jednorázově za celé dohodnuté období.

Příspěvek na zapracování „Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči.“47 Délka poskytování příspěvku je maximálně tři měsíce a výše příspěvku na jednu fyzickou osobu můţe činit maximálně polovinu minimální mzdy.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program „Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.“48 Délka poskytování příspěvku je maximálně šest měsíců, měsíční příspěvek připadající na jednoho zaměstnance činní nejvýše polovinu mzdy minimální.

46

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 114, odst. 1 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 115, odst. 1 48 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění, § 117, odst. 1 47

38

Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením AZP je rovněţ zaměřena na osoby se zdravotním postiţením, kterým umoţňuje vstup na pracovní trh. Tato podpora je prostřednictvím chráněných pracovních míst či chráněných pracovních dílen.

39

2. Charakteristika okresu Písek 2.1. Specifikace okresu, základní informace V severní části Jihočeského kraje se nachází okres Písek. V současných hranicích vznikl v roce 1 960 a sousedí s okresy Příbram, Strakonice, České Budějovice a Tábor. Zaujímá rozlohu 1 127 km2 a je druhým nejmenším okresem v Jihočeském kraji. Povrch okresu je mírně zvlněný, kopcovitý sever klesá k rovinatému jihu. Vrch Kozlov (708 m), nacházející se v Povltavské hornatině, je nejvyšším bodem okresu. Hladina Orlické přehrady (cca 330 m nad mořem) je naopak nejníţe poloţeným místem okresu a zároveň téţ celého Jihočeského kraje. Z geologického hlediska jsou zde zastoupeny převáţně horniny ţulového charakteru. Surovinové zdroje jsou v podstatě chudé. Nalézají se zde loţiska lomového kamene, štěrkopísku, ţivce, cihlářských jílů a kaolínu a technicky nevyuţitelná loţiska lignitu. Zemědělská půda zaujímá 56 % z celkové výměry okresu. Lesy zde zaujímají 33 % a mají převáţně jehličnatý charakter. Jsou nejen zdrojem dřeva, ale plní i funkci přirozeného regulátoru vodního reţimu a ovlivňují celkový klimat lokality. Zastavěné a ostatní plochy tvoří 7 % území. Vodní plochy jsou zastoupeny 4 %. Hlavním tokem je řeka Vltava, která protéká okresem od jihu k severu, dále řeka Otava s přítoky Lomnicí a Blanicí. Soutok dvou hlavních řek Vltavy a Otavy je u hradu Zvíkov, v katastru obce Zvíkovské Podhradí. Zde začíná Orlické přehradní jezero dlouhé 68 km s celkovou vodní plochou 2640 ha. Další vodní plochu tvoří cca 300 rybníků. Historické a kulturní památky území okresu Písek jsou velmi bohaté. Mezi nejvýznamnější patří samotné město Písek, jehoţ jméno je odvozeno od rýţování písku na zlatonosné řece Otavě. Historie města sahá aţ do konce 12. století, kdy na pravém břehu řeky stála rýţovnická vesnice. Ze 13. století zde zůstal zachovalý nejstarší kamenný most ve střední Evropě. Střed města, obehnaný částečně zachovalými středověkými hradbami, je prohlášen za památkovou zónu, stejně tak jako zbytky královského hradu, ve kterých je dnes umístěno muzeum. Mezi nejznámější historické stavby patří hrad Zvíkov a zámek Orlík. V přilehlých obcích se zachovaly stavby s prvky lidové architektury. Za povšimnutí téţ stojí kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou se zachovalými freskami z 12. století.

40

2.2. Demografická, sociální a ekonomická situace Okres Písek je rozdělen do 76 obcí s 264 sídelními jednotkami. „Dle údajů ze sčítání lidu provedeného k datu 26. 3. 2011“49 ţilo v celém regionu okresu Písek 69 843 obyvatel s trvalým bydlištěm, z toho 35 620 ţen a 34 223 muţů. Hustota osídlení je zde nerovnoměrná, neboť většina obyvatel se koncentruje do měst. Největším městem je okresní město Písek s 29 706 obyvateli, Milevsko s 8 664 obyvateli, Protivín s 4 811 obyvateli a v Mirovicích bylo k datu 26. 3. 2011 evidováno 1 566 trvale bydlících osob. Ve městech bydlí 64 % obyvatelstva, zbylých 36 % zvolilo trvalé bydliště na venkově. Věková skladba obyvatelstva je k výše uvedenému datu následující: v předproduktivním věku do 15 let zde ţije 14 %, podíl osob v produktivním věku od 15 do 64 let tvoří 68 % a 18 % obyvatelstva je v poproduktivním věku vyšším neţ 65 let. Počet ekonomicky aktivních obyvatel je 33 445 a z toho mnoţství je 30 675 osob zaměstnáno. Vzdělání a školství je v Píseckém okrese zajišťováno 25 základními školami, z nichţ jedna je Waldorfského typu. Vzdělání středoškolské je moţno získat na 8 středních odborných školách, 2 gymnáziích. V okrese jsou 2 hudební, 2 praktické školy, 1 jazyková a 1 střední integrovaná škola. Dále se zde nacházejí 3 odborná učiliště. Vysokoškolské vzdělání je moţno studovat na 2 pobočkách soukromých vysokých škol. Zdravotní péče je zajišťována jak státními tak soukromými zařízeními. V okresním městě Písek je jedna nemocnice, Nemocnice Písek, a.s. jejímţ jediným akcionářem je Jihočeský kraj. Na území okresu jsou dvě polikliniky, čtyřicet samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, dvacet sedm pro děti a mládeţ, čtyřicet dva ordinací stomatologa, třináct ordinací gynekologických a třicet tři ordinací různých specialistů. Zdravotní péče v daném regionu je na vysoké úrovni a dojezdové vzdálenosti jsou zde dobře pokryty. Dopravní dostupnost dané lokality je poměrně dobrá. Okresem prochází hlavní ţelezniční trať Plzeň – České Budějovice, Zdice – Protivín a Tábor – Raţice. Silniční spojení s okolními krajskými městy je zajišťována silnicemi I. tříd. Ve směru Plzeň – České Budějovice vede přes Písek silnice I/20, ve směru na Tábor silnice I/29 a ve směru na Prahu rychlostní komunikace R4 a na ní navazující silnice první třídy I/4. Právě zmiňovaná rychlostní komunikace R4 je velkým přínosem pro daný region, neboť zrychluje dopravní dostupnost do hlavního města a tímto téţ přispívá k zlepšení nezaměstnanosti oblasti. Autobusové 49

Veřejná databáze Českého statistického úřadu, sčítání lidu domů a bytů 2011 [online] © 2009-2011, [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30628&th=&v=&vo =null&vseuzemi=null&void=

41

spojení do všech obcí regionu je v současné době díky nízké rentabilitě redukováno, ale i tak nadále zůstávají vhodně pokryty hlavní dopravní trasy a časy navazující na pracovní dobu velkých zaměstnavatelů v regionu. Někteří zaměstnavatelé si pro své zaměstnance zajišťují své svozové autobusy, coţ je jedním z velkých benefitů při výběru zaměstnání. Z hospodářského hlediska je Písecký okres průmyslově-zemědělský. Na venkově převládá zemědělský průmysl a lesnictví, v regionu působí velké mnoţství soukromých zemědělců. Ve městech převládá průmysl zpracovatelský. Cestovní ruch je v dané oblasti značně podporován, neboť se jedná o turisticky zajímavou destinaci na straně jedné a na straně druhé je zde spatřen veliký přínos – zdroj hospodářské prosperity města a jeho obyvatel. Pro zabezpečení vazby a spolupráce mezi návštěvníky a podnikatelskými subjekty byla 1. listopadu 2012 zřízena Kancelář destinačního managementu Písecka. Okres Písek je rozdělen do čtyř regiónů: region Písek, region Milevsko, region Mirovice a region Protivín. Samotné krajské město Písek v současnosti zaţívá velký průmyslový rozkvět. Na sever od města, v těsné blízkosti silnice I/20 (směr České Budějovice – Plzeň) a silnice I/4 (směr Praha – Strakonice) se rozkládá rozsáhlá průmyslová zóna, která svou rozlohou 80 hektarů patří k největší v celém Jihočeském kraji. Pozemky určené k zástavbě průmyslovými podniky jsou ve vlastnictví soukromých majitelů v 52 %, 39 % vlastní město a 9 % vlastní stát. V současnosti je vyuţita více neţ polovina průmyslové zóny. Působí zde řada významných firem, mající zásadní podíl na vývoji zaměstnanosti v daném regionu. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří: francouzská společnost s. n. o. p. cz a. s. Písek (cca 600 zaměstnanců) zabývající se lisováním a svařováním ocelových dílů pro automobilový průmysl, francouzská společnost Schneider Electric (cca 520 zaměstnanců) - výrobce sortimentu elektrosoučástek, pobočka francouzské firmy Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o a Faurecia Components s.r.o. (cca 600 zaměstnanců) - výroba komponentů pro automobilový průmysl, japonská Aisin europe manufacturing Czech s. r. o. (cca 350 zaměstnanců) - výroba olejových čerpadel pro automobilový průmysl, německá HEYCO WERK ČR, s. r. o. (cca 90 zaměstnanců) - termoplasty a kovové součástky pro automobilový průmysl, česká firma BROTEX Z&J s. r. o. (cca 40 zaměstnanců) - textilní průmysl, jako jedna z prvních firem působící v průmyslové zóně je společnost České a moravské obalovny s. r. o. (cca 20 zaměstnanců) - obalovna asfaltových směsí. Průmyslová zóna se stále zaplňuje a na své vyuţití čeká ještě zhruba 44 % určené plochy. Tím dochází k vytváření stále nových a nových míst v tomto regionu, coţ významně přispívá k nízké nezaměstnanosti v dané oblasti. Mezi největší zaměstnavatele v Písku patří Nemocnice Písek, a.s. (cca 810 zaměstnanců) 42

poskytující zdravotní péči. Mezi tradiční písecké podniky patří ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a. s. (cca 320 zaměstnanců) - zpracování masa a firma Agpi, a. s. (cca 120 zaměstnanců) - zemědělská výroba. V posledních letech zaznamenává Písek velký rozmach v soukromém podnikání. Řada menších firmem působí v oblasti informační technologie, potravinářské výroby a nabídky sluţeb. V brzké době vznikne v areálu bývalých píseckých Ţiţkovských

kasáren

technologické

centrum.

Multifunkční

objekt

bude

slouţit

pro vzdělávání, vývoj informačních technologií a zázemí pro administrativu. Je zde záměr vybudovat pokročilé počítačové centrum, které má za úkol přitáhnout budoucí investory z řad firem i vysokých škol. O spolupráci s tímto centrem jiţ projevilo zájem několik vzdělávacích vysokoškolských institucí, například soukromá Vysoká škola podnikání, a.s. Ostrava či Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V regionu Milevsko je největším a téţ světově známým zaměstnavatelem ZVVZ Machinery a. s. (cca 645 zaměstnanců) - výroba vzduchotechnických zařízení a ZVVZ Even Enginiering a. s. (cca 260 zaměstnanců) - dodavatel inţenýrské činnosti v oblasti ekologie. Mezi další velké podniky patří Jednota, spotřební druţstvo v Milevsku (cca 170 zaměstnanců) - obchodní činnost a Poliklinika Milevsko s. r. o. (cca 101 zaměstnanců) zdravotnictví. V regionu Protivín drţí prvenství v počtu zaměstnanců OM Protivín, a. s. (cca 140 zaměstnanců) - výroba převodovek a spojek pro motocykly, druhé místo drţí firma Polanských spol. s r. o. (cca 90 zaměstnanců) - velkoobchod a pekařská výroba a třetí místo mezi největšími zaměstnavateli obsadila firma Městský pivovar Platan s. r. o. (cca 85 zaměstnanců) - výroba piva a sladu. V regionu Mirovice je dominantním zaměstnavatelem Jihočeská drůbeţ Mirovice a.s. (cca 200 zaměstnanců) - zpracování drůbeţího masa.

43

3. Situace na trhu práce od roku 2008 3.1. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2008 Situace na trhu práce ve sledovaném roce byla poměrně stabilizovaná. Ţádný z větších zaměstnavatelů neukončil svoji činnost, z menších jich bylo pouze několik a tím jen mírně ovlivnili situaci na trhu práce. Počátkem jarních a zimních měsíců se na změně zaměstnanosti výrazně podílí sezónní práce, zejména se jedná o stavebnictví, lesnictví a pohostinství. V zimních měsících na úřad práce pravidelně nastupuje určitý počet občanů, kteří se většinou v měsíci únoru aţ dubnu vrátí zpět ke svému původnímu zaměstnavateli. V důsledku toho došlo k růstu nezaměstnanosti, v lednu bylo dosaţeno 5,36 %. Od měsíce dubna docházelo k poklesu nezaměstnanosti z důvodu opětovného nástupu na sezónní práce. V červnu bylo dosaţeno nejniţší míry, a to 3,38 %. Celková míra nezaměstnanosti okresu Písek v roce 2008 činila v průměru 4,2 %, coţ bylo o 0,1 procentního bodu nad průměrem Jihočeského kraje, který byl 4,1 %, ale pod celkovým průměrem daného roku ČR, který byl 5,4 %. Okres Písek se celorepublikově zařadil na 24. místo v pořadí okresů s nejniţší mírou nezaměstnanosti. Do evidence úřadu přišlo celkem 4 302 uchazečů o zaměstnání a vyřazeno z evidence bylo 4 271 osob, z toho 2 922 uchazečů bylo umístěno do zaměstnání. Celkový průměrný počet evidovaných uchazečů pro tento rok byl 1 694, z toho dosaţitelní 1 551. Struktura nezaměstnaných podle pohlaví byla v poměru 56 % ţen a 44 % muţů. Průměrný věk uchazečů byl 40,7 roků. Průměrná délka evidence u osob usilujících o zaměstnání na úřadu práce byla v tomto roce 292 dnů. Problémovými skupinami, z mého pohledu, zůstávají i nadále uchazeči, kteří jsou v evidenci déle neţ 12 měsíců, uchazeči ve věku nad 50 let, osoby se zdravotním postiţením, uchazeči s kombinovanými handicapy, starší uchazeči se zdravotním omezením a základním vzděláním a mladiství s neúplným vzděláním. Průměrný počet volných pracovních míst v tomto roce činil 1 005 nabídek. Největší podíl mají místa pro dělníky, kterých bylo v průměru 879. Pro občany se změněnou pracovní schopností byla nabídka volných pracovních míst nízká, v průměru činila pouze 15 míst. Mezi dlouhodobě neobsazenými místy je nabídka míst pro dělníky v lese, dělníky v dřevovýrobě, montáţní dělníky a téţ kvalifikované profese ve strojírenství. Průměrně na jedno volné místo připadalo 1,9 uchazeče. Koncem roku docházelo k postupnému sniţování nabídky volných pracovních míst, které bylo způsobeno nepříznivým vývojem na celosvětových trzích.

44

To mělo dopad na omezení automobilového průmyslu, který tvoří základ výroby v písecké průmyslové zóně sever. Realizací projektů aktivní politiky zaměstnanosti se podařilo podpořit vznik 136 společensky účelových pracovních míst. Z toho 16 míst pro OSVČ, na 118 míst byla uzavřena dohoda se zaměstnavateli na vyhrazené pracovní místo a ve 2 případech byl zaměstnavateli poskytnut příspěvek na investice. Bylo vytvořeno 40 krátkodobých pracovních příleţitostí na veřejně prospěšné práce, na nichţ se postupně během roku vystřídalo 58 uchazečů o zaměstnání. V rámci poradenské činnosti bylo uzavřeno 6 dohod pro 74 uchazečů. Z projektu byl rovněţ poskytnut příspěvek na provoz 121 míst v chráněných dílnách. V tomto roce bylo zahájeno 46 rekvalifikačních kurzů, do nichţ nastoupilo 163 uchazečů o zaměstnání. Prostřednictvím evropského sociálního fondu získalo rekvalifikaci dalších 72 osob. V roce 2008 ukončilo rekvalifikaci 240 uchazečů, z nichţ v evidenci k 31. 12. 2008 zůstává 84 uchazečů, coţ představuje úspěšnost rekvalifikace 67,2 %. V rámci projektů evropských sociálních fondů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bylo podpořeno 96 společensky účelových pracovních míst a dalších 217 pracovních příleţitostí bylo vytvořeno v rámci veřejně prospěšných prací, kde se postupně vystřídalo 232 uchazečů. Z programu APZ bylo vyčerpáno 11 954 tis.. Příspěvek v částce 32 673 tis. byl vyplacen zaměstnavatelům zaměstnávající více jak 50 % zdravotně postiţených. Z projektů evropského sociálního fondu bylo čerpáno 21 236 tis..

3.2. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2009 Situace na trhu práce se přes celosvětovou hospodářskou krizi vyvíjela ve srovnání s celorepublikovou situací celkem příznivě. V průběhu roku docházelo k postupnému sniţování nabídky volných pracovních míst a tím i k nárůstu počtu evidovaných nezaměstnaných, který byl způsoben omezováním výroby jednotlivých firem, popřípadě reorganizací uvnitř firem. Z důvodu ukončování pracovních poměrů na dobu určitou – sezónní práce – docházelo k nárůstu míry nezaměstnanosti zvláště v oborech stavebnictví a lesnictví, která v prosinci dosáhla 6,44 %. K poklesu začínalo docházet postupně od měsíce května, nejniţší byla v červnu 6,1 %. Nejvyšší nezaměstnanosti bylo dosaţeno v prosinci, a to 8 %. Na takto vysokém čísle, dle mého názoru, měl hlavní podíl počet nezaměstnaných osob, které přišli o zaměstnání díky dopadu celosvětové hospodářské krize. Průměrná roční míra 45

nezaměstnanosti v okrese Písek činila 6,6 %. Tento průměr je stejný jako průměr Jihočeského kraje a o 1,5 procentního bodu niţší neţ v celé ČR, který byl 8,1 %. Tímto se zařadil na 16. místo v pořadí okresů s nejniţší mírou nezaměstnanosti. Do evidence úřadu přišlo celkem 5 661 uchazečů o zaměstnání a z evidence bylo vyřazeno 4 594 osob, z toho bylo umístěno do zaměstnání 2 018 uchazečů. Ročním průměrem bylo v evidenci úřadu práce měsíčně 2 499 uchazečů, z toho dosaţitelní 2 406. Uchazeči o zaměstnání byli na základě ročního průměru v poměru 58 % ţen a 42 % muţů. Průměrný věk uchazečů byl 39,7 roků. Průměrná délka evidence osob na úřadu práce byla v tomto roce 161 dnů. Problémovými skupinami nadále zůstávají uchazeči, kteří jsou v evidenci déle neţ 12 měsíců, uchazeči starší 50-ti let a osoby se zdravotním postiţením. Průměrný počet volných pracovních míst činil 231 nabídek. Největší zastoupení v nabídce mají místa pro dělníky, kterých bylo v průměru 184. Velmi nízká byla nabídka volných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností, kterých bylo v průměru pouze 12. Mezi dlouhodobě neobsazenými místy, stejně jako v minulém roce, je nabídka míst pro dělníky v lese, dělníky dřevovýroby a téţ kvalifikované profese ve strojírenství. Průměrně na jedno volné místo připadalo 12,4 uchazeče. Nabídka počtu volných pracovních míst v roce 2009 odráţí celkový stav hospodářství v České republice. Stejně tak jako v celé ČR, tak i v okrese Písek byla nabídka volných míst poměrně nízká oproti předchozímu roku a v průběhu sledovaného období spíše klesala. V roce 2009 se realizací projektů aktivní politiky zaměstnanosti podařilo podpořit vznik 177 společensky účelových pracovních míst, z toho pro OSVČ 11 míst. Na 165 míst byla uzavřena dohoda se zaměstnavateli na vyhrazené pracovní místo a na 1 místo byl zaměstnavateli poskytnut příspěvek na investice. Bylo vytvořeno 79 krátkodobých pracovních příleţitostí na veřejně prospěšné práce, na nichţ se postupně během roku vystřídalo 90 uchazečů. Z projektu AZP byl rovněţ poskytnut příspěvek na provoz 108 míst v chráněných dílnách. Na poradenskou činnost byly uzavřeny 3 dohody pro 65 zájemců o zaměstnání. Rekvalifikačních kurzů bylo v roce 2009 zahájeno 52, nastoupilo do nich 197 uchazečů o zaměstnání. Prostřednictvím evropského sociálního fondu získalo rekvalifikaci dalších 72 osob. Rekvalifikaci ukončilo 179 uchazečů, z nichţ v evidenci k 31. 12. 2009 zůstává 72 uchazečů, coţ představuje úspěšnost rekvalifikace 60 %. V rámci projektů evropských sociálních fondů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bylo podpořeno

46

104 společensky účelových pracovních míst a v rámci veřejně prospěšných prací bylo vytvořeno dalších 200 pracovních příleţitostí, na nichţ se postupně vystřídalo 223 uchazečů. Od března 2009 v rámci opatření související s hospodářskou krizí začal fungovat projekt „Vzdělávejte se!“, který byl určen firmám postiţenými nastalou situací. Do projektu mohly být zapojeny firmy, které se nacházely v útlumu, ale nebyly podnikem v obtíţích. Podstatou programu bylo umoţnit zaměstnavatelům krátkodobé překlenutí v době, kdy pro své zaměstnance nemají dostatek práce, a nemusely je propustit, tak jim umoţnit v rámci pracovní doby další vzdělávání. Těmto zaměstnanců byla po dobu vzdělávání hrazena mzda. Projekt byl realizován ve dvou fázích. První fáze byla hrazena z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. V okrese Písek bylo sepsáno 17 dohod pro 5 zaměstnavatelů a 103 zaměstnanců. Druhá fáze byla hrazena z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, bylo v ní sepsáno 39 dohod pro 11 zaměstnavatelů a 672 zaměstnanců. V rámci vzdělávání se nejčastěji realizovaly kurzy: Rozvoj jazykových dovedností a Rozvoj počítačových dovedností. Z programu APZ společně s projekty z evropských sociálních fondů bylo vyčerpáno 43 496 tis.. Příspěvek v částce 36 228 tis. byl vyplacen zaměstnavatelům zaměstnávající více jak 50 % zdravotně postiţených.

3.3. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2010 I přes trvající hospodářskou krizi se situace na trhu práce vyvíjela celkem příznivě, ve srovnání s celorepublikovými ukazateli. Stejně jako v roce 2009 docházelo během roku k postupnému sniţování nabídky volných pracovních míst. Opět se projevilo ukončování pracovních poměrů na dobu určitou u sezónních prací, a tím docházelo k nárůstu míry nezaměstnanosti, zvláště v oborech stavebnictví. V lednu a v únoru bylo dosaţeno nejvyšší míry nezaměstnanosti a to 8,9 %. V jarních a letních měsících se projevovalo opětovné přijímání osob zpět do sezónních pracovních míst, a tím docházelo k poklesu nezaměstnanosti celého regionu. Nejniţší hodnoty bylo dosaţeno v říjnu, a to 5,8 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v tomto roce činila 7,1 %, coţ o 0,7 procentního bodu méně neţ hodnota průměru pro Jihočeský kraj a hluboko pod průměrem celé České republiky, která vykazovala hodnotu 9 %. Tím si udrţel 16. místo v pořadí okresů s nejniţší mírou nezaměstnanosti.

47

V evidenci úřadu bylo celkem 5 514 uchazečů o zaměstnání a z evidence bylo vyřazeno 5 341 osob, z toho 3 800 uchazečů našlo zaměstnání. Z celkového průměrného počtu 2 732 evidovaných uchazečů jich dosaţitelných bylo v průměru 2 594. Skladba uchazečů podle pohlaví byla v poměru 51 % ţen a 49 % muţů. Průměrný věk uchazečů byl 40,2 let. Uchazeči byli na úřadu práce evidováni v průměru 267 dnů. Skupinami mající problém najít zaměstnání zůstávají uchazeči, evidováni na úřadu déle neţ 12 měsíců, uchazeči starší 50-ti let a osoby se zdravotním postiţením a uchazeči s kombinací věku a nedostatečného vzdělání, popř. určitým, byť jen malým zdravotním omezením. Počet volných pracovních míst činil průměrně 170. Největší podíl na těchto místech tvoří nabídka pracovních míst pro dělnické profese, kterých bylo v průměru 124. Pro občany se změněnou pracovní schopností je nabídka pracovních míst rok od roku horší, v roce 2010 jich bylo v průměru pouze 9. Nedostatečně obsazenými místy zůstávají kvalifikované profese ve strojírenství, dělníky v lese a dřevovýrobě. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 17,9 uchazeče. Jak v okrese Písek, tak v celé České republice se odrazil celkový stav hospodářství, zatíţen celosvětovou hospodářskou krizí. Tímto docházelo ke sniţování nabídek volných pracovních míst oproti předchozím letům. Realizací projektů aktivní politiky zaměstnanosti se v roce 2010 podařilo podpořit vznik 173 společensky účelových pracovních míst, z toho pro OSVČ 22 míst. Dohoda se zaměstnavateli na vyhrazené pracovní místo byla uzavřena u 150 případů a na 1 místo byl zaměstnavateli poskytnut příspěvek na investice. Krátkodobých pracovních příleţitostí na veřejně prospěšné práce bylo vytvořeno 33 a postupně se na nich během roku vystřídalo 35 uchazečů o zaměstnání. Z projektu AZP bylo vytvořeno 11 nových míst v chráněných dílnách a ve 110 případech byl poskytnut příspěvek na provoz míst v chráněných dílnách. Na poradenskou činnost bylo uzavřeno 10 dohod pro 114 zájemců o zaměstnání. Rekvalifikačních kurzů bylo v tomto roce zahájeno 95, zúčastnilo se jich 391 uchazečů o zaměstnání. Prostřednictvím evropského sociálního fondu získalo rekvalifikaci dalších 9 osob. Rekvalifikaci ukončilo celkem 400 uchazečů, z nichţ v evidenci k 31. 12. 2010 zůstává 148 uchazečů, coţ představuje úspěšnost rekvalifikace 63 %. V rámci projektů evropských sociálních fondů Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bylo podpořeno 136 společensky účelových pracovních míst. Z tohoto fondu ESF bylo vytvořeno dalších 345 pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací, vystřídalo se na nich postupně 392 uchazečů o zaměstnání. Tento rok běţel stále program na podporu překlenutí hospodářské krize podpořen z evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 48

„Vzdělávejte se!“. V rámci tohoto projektu bylo sepsáno 48 dohod se 17 zaměstnavateli a zapojilo se do něj 328 zaměstnanců. Stejně jako v loňském roce se nejčastěji realizovaly kurzy: Rozvoj počítačových dovedností a Rozvoj jazykových dovedností, které jsou u nadnárodních společností, hojně zastoupených v tomto regionu, tak potřebné. V rámci programu aktivní politiky zaměstnanosti společně s projekty z evropského sociálního fondu bylo vyčerpáno 47 232 tis.. Zaměstnavatelům zaměstnávající více jak 50 % zdravotně postiţených byl vyplacen příspěvek v částce 49 357 tis..

3.4. Nezaměstnanost v okrese Písek za rok 2011 Od 1. 4. 2011 došlo ke změně v organizačních strukturách jednotlivých úřadů práce ke změně jejich odpovědností na základě zákona č. 73/2011 Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Důvodem nového organizačního uspořádání je dosaţení úspornosti a efektivnosti na úseku sluţeb zaměstnanosti. Na jedné straně má zabezpečit provázanost na úrovních jednotlivých krajů a na straně druhé má být zachována co nejlepší dostupnost občanům prostřednictvím kontaktních pracovišť, tedy zachování dosavadních úřadů práce v jednotlivých okresních městech. Kontaktním pracovištěm pro daný region zůstává Úřad práce v Písku, který je řízen Správním obvodem krajské pobočky v Českých Budějovicích. Vývoj nezaměstnanosti ve sledovaném okrese byl v tomto roce příznivější, neţ tomu bylo vloni, kdy docházelo k postupné stabilizaci situace na trhu práce a odeznívání dopadů ekonomické a finanční krize, která ovlivňovala celorepublikovou ekonomickou situaci od roku 2008. Stejně jako v předchozích letech se v zimních měsících projevovala vyšší míra nezaměstnanosti z důvodu ukončených pracovních poměrů zřízených na dobu určitou u pracích sezónních. Nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo dosaţeno v měsíci lednu, a to 8,5 %. Díky postupným návratům zpět do sezónních pracovních míst a nabídce několika nových pracovních pozic, vytvořených v průmyslové zóně sever, docházelo k postupnému sniţování nezaměstnanosti. Nejniţší hodnoty bylo dosaţeno v měsíci září, a to 5,6 %. Míra průměrné nezaměstnanosti v regionu Písek dosáhla 6,7 %. Sledovaný okres se opět pohybuje pod celorepublikovou mírou nezaměstnanosti, která pro rok 2011 činila 8,6 %. Stejně tak se pohybuje i pod průměrem Jihočeského kraje, který vykazuje hodnotu 7,3 %. Z dosavadního 16. místa v pořadí okresů s nejniţší mírou nezaměstnanosti se pro tento rok posunul o jednu příčku níţe na 17. místo. 49

Úřad práce v tomto roce celkově evidoval 5 484 uchazečů o zaměstnání, vyřazeno bylo 5 320 osob, z toho umístěno do zaměstnání bylo 3 553 uchazečů. V evidenci úřadu práce bylo v průměru měsíčně 2 601 uchazečů, z toho dosaţitelní 2 433. Skladba uchazečů o zaměstnání rozdělená podle pohlaví byla v poměru 53 % ţen a 47 % muţů. Věk uchazečů o zaměstnání byl v průměru 40,4 roků. Délka evidence na úřadu práce byla v průměru 273 dnů. Na jedno pracovní místo připadalo v průměru 14,5 uchazečů. Realizací projektů aktivní politiky zaměstnanosti se v roce 2011 podařilo podpořit vznik 155 společensky účelových pracovních míst, z toho byl umoţněn vznik 29 osob samostatně výdělečně činných. Se zaměstnavateli byla uzavřena dohoda na vyhrazené pracovní místo pro 125 osob. V jednom případě byla uzavřena dohoda se zaměstnavatelem na investice. Krátkodobých pracovních příleţitostí na veřejně prospěšné práce bylo vytvořeno 129 a na nich se během roku vystřídalo 146 uchazečů. Z projektu AZP byl rovněţ poskytnut příspěvek na provoz v chráněných dílnách ve 129 případech a k tomuto číslu bylo pro dalších 33 zaměstnanců se zdravotním postiţením vytvořeno místo nové. V roce 2011 bylo zahájeno 64 rekvalifikačních kurzů a zúčastnilo se jich 207 uchazečů o zaměstnání. Rekvalifikaci ukončilo 198 uchazečů, z nichţ zůstává 53 uchazečů v evidenci k 31. 12. 2011. Vliv podstoupení rekvalifikace, díky které bylo získáno nové pracovní místo, představuje úspěšnost 73,24 %. Z projektu evropského sociálního fondu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bylo podpořeno 37 společensky účelových pracovních míst a bylo vytvořeno dalších 284 pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací. Na těchto veřejně prospěšných pracích se v průběhu roku postupně vystřídalo 310 osob.

50

4. Komparace let 2008 - 2011 4.1. Vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaném období Údaje o výši míry nezaměstnanosti, v působení Úřadu práce Písek, v období od roku 2008 do roku 2011 jsou shrnuty v následující přehledné tabulce. Do této tabulky jsem uvedla i hodnoty pro celý Jihočeský kraj a samozřejmě příslušné hodnoty pro celou ČR, které jsou výchozím bodem všech statistik, neboť ekonomika se hodnotí globálně za celou republiku.

Tabulka 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Písek

ok

Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Písek

Průměrná míra nezaměstnanosti Jihočeský kraj

Průměrná míra nezaměstnanosti ČR

2008

4,2 %

4,1 %

5,4 %

2009

6,6 %

6,6 %

8,1 %

2010

7,1 %

7,5 %

9,0 %

2011

6,7 %

7,3 %

8,6 %

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

Jak z tabulky vyplývá, míra nezaměstnanosti v okrese Písek se vţdy pohybovala v těsné blízkosti

nebo

pod

průměrem

Jihočeského

kraje

a

tím

pádem

i

hluboko

pod celorepublikovými hodnotami. Z údajů o sledovaném okrese je však patrné, ţe věrně, i kdyţ s podstatně niţšími hodnotami, kopíruje průměrnou míru nezaměstnanosti České republiky a odráţí se v ní celkový stav ekonomiky. Nejniţší hodnoty bylo dosaţeno v roce 2008 a to hodnoty 4,2 %, poté docházelo k postupnému zvyšování. V roce 2009 vzrostla míra nezaměstnanosti v okrese Písek o 2,4 procentního bodu. V roce 2010 to jiţ bylo o 2,9 procentního bodu oproti výchozímu roku 2008. Vývoj nezaměstnanosti v průběhu roku 2011 51

byl příznivější neţ v předchozím roce, průměrná míra nezaměstnanosti oproti roku 2008 se zvýšila o 2,5 %. Tohoto bylo dosaţeno stabilizací situace na trhu práce a postupnému odeznívání dopadů ekonomické a finanční krize, která ovlivňovala ekonomickou situaci v České republice od podzimu roku 2008. Pro přehlednější vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2008 aţ 2011 uvádím následující graf.

Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Písek, Jihočeský kraj, ČR od roku 2008 Zdroj: „vlastní“

Celorepublikově se téţ posuzují okresy s nejniţší mírou nezaměstnanosti. Tyto údaje věrně vypovídají, jak si na tom konkrétní okres stojí, vůči ostatním okresům v celé republice. Mně osobně tyto údaje připadají zajímavé, neboť přehledně znázorňují, jak je v tom či jiném regionu pohlíţeno na nezaměstnanost a jak je podporováno získávání nových pracovních míst. Celkově je posuzováno 77 okresů, v nichţ okres Písek obsadil následující pořadí: rok 2008

24. místo s průměrnou mírou nezaměstnanosti 4,2 %

rok 2009

16. místo s průměrnou mírou nezaměstnanosti 6,6 % 52

rok 2010

16. místo s průměrnou mírou nezaměstnanosti 7,1 %

rok 2011

17. místo s průměrnou mírou nezaměstnanosti 6,7 %

Umístění okresu vţdy do první třetiny všech hodnocených regionů svědčí o tom, ţe situace nezaměstnanosti v dané lokalitě je pod kontrolou a je zde vhodně aplikována aktivní politika zaměstnanosti ze strany příslušného úřadu práce.

4.2. Průměrný počet evidovaných osob Úřad práce během roku eviduje různé počty uchazečů o zaměstnání. Nejvíce uchazečů bývá v měsíci leden, únor a prosinec. Velký nárůst uchazečů je zaznamenáván hlavně díky ukončování pracovních poměrů na dobu určitou u sezónních prací, nebo u prací, které nelze z technologického hlediska provozovat v zimních měsících. Jelikoţ pracuji ve stavební firmě, jejíţ hlavní činností je pokládka komunikací a dopravní značení, tak ze své vlastní zkušenosti vím, ţe právě tato sezónní nezaměstnanost je obrovský problém jak pro zaměstnavatele, tak hlavně pro zaměstnance. Bohuţel tyto práce nelze vykovávat právě v zimních měsících (průměrná denní teplota musí být vyšší neţ 5 oC), všichni pracovníci dělnických profesí odcházejí řízeně na úřady práce a společnost se za ně zaváţe, ţe budou opět přijati zpět do pracovního poměru v měsíci klimaticky příhodném pro výkon těchto prací, coţ bývá většinou koncem března, začátkem dubna. Pro zaměstnavatele je tento úkon náročný hned z několika hledisek. Za prvé musí být se zaměstnancem vyrovnány všechny závazky a on musí mít v pořádku veškeré pohledávky za zaměstnavatelem. Musí být vráceny veškeré klíče, předány vozidla a stroje, které pouţívali pro výkon svého povolání, vráceny ochranné pracovní pomůcky a věci vedené na osobních kartách jednotlivých zaměstnanců. Dále musí být všichni odhlášeni ze sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnavatele. Z pohledu zaměstnance je to náročné hlavně z hlediska psychického, neboť z trvalého pracovního poměru se ocitají na úřadu práce a jsou odkázáni na dávky vyplácené tímto úřadem. Pro většinu hlavně mladých zaměstnanců, majících doma manţelky na mateřské dovolené, je to nelehké období, neboť celá rodina je závislá pouze na výplatách dávek od státu. Největší problém, se kterým jsem se setkávala velice často, nastal v okamţiku, kdy takto zaměstnaný člověk – na dobu určitou, chtěl ţádat o hypotéku či o úvěr. Jelikoţ nemá nepřetrţitý příjem dostatečný počet po sobě jdoucích měsíců a nemá zaručen budoucí trvalý příjem, je obrovský problém na hypotéku dosáhnout. V této situaci se musí zaměstnávající společnost písemně 53

zaručit, ţe tuto osobu, byť zaměstnanou na dobu určitou, vezme příští rok opět do pracovního poměru a tím pádem bude jeho příjem dostatečně zajištěn. Proto právě v zimních měsících zaznamenávají úřady práce největší nápor nově evidovaných osob. V roce 2008 to byl leden s průměrnou mírou nezaměstnanosti 5,36 %, v roce 2009 prosinec se 6,44 %, v roce 2010 leden 8,9 % a v roce 2011 také leden, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 8,5 %. Nepříznivá situace s vysokým počtem evidovaných uchazečů se zmírňuje s blíţícím se teplým počasím a započetím sezónních prací. Proto měsíce s nejniţším počtem evidovaných osob bývají měsíce letní. V roce 2008 bylo nejniţší míry nezaměstnanosti dosaţeno v červnu, a to 3,38 %, v roce 2009 to bylo opět v měsíci červnu, kdy se nejniţší hodnota díky projevené hospodářské krizi pohybovala na 6,1 procentech. V roce 2010 to bylo aţ v říjnu a nejniţší hodnota byla 5,8 % a v roce 2011 bylo nejniţší hodnoty dosaţeno o měsíc dříve, tedy v září, a průměrná míra nezaměstnanosti tvořila 5,6 %. Úřady práce vedou téţ podrobné statistiky o průměrném počtu evidovaných uchazečů v daném roce a počtu okamţitě dosaţitelných osob. Údaje o jednotlivých zkoumaných letech jsou uvedeny v následujícím grafu.

Graf 2: Průměrný počet evidovaných uchazečů na ÚP Písek Zdroj: „vlastní“

54

Z výše uvedeného grafu je patrné, ţe s vývojem celkového průměrného počtu uchazečů o zaměstnání se vyvíjel i počet dosaţitelných uchazečů. Ve srovnání zkoumaných let, jejich průměrný měsíční počet rostl z 1 964 v roce 2008 aţ na hodnotu 2 601 uchazečů v roce 2011. Při srovnání těchto hraničních roků můţu konstatovat, ţe došlo ke značnému nárůstu, a to o 637 osob. Podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání se ale měnil opačným směrem. V roce 2008 bylo průměrně měsíčně evidováno 1 964 uchazečů, z nichţ dosaţitelných bylo 1 551, coţ představuje 78,97 %. V roce 2011 bylo evidováno jiţ 2 601 uchazečů, z nichţ dosaţitelných bylo 2 433, toto představuje 93 %. Z těchto hodnot vyplývá, ţe i přestoţe celkový průměrný počet osob evidovaných na úřadu práce ve sledovaném období rostl, počet okamţitě dosaţitelných uchazečů klesl a to o 14,03 %. Můţeme mluvit o tom, ţe na úřadu práce jsou v současnosti evidováni většinou osoby, které jsou okamţitě dosaţitelné a mohou bezprostředně při nabídce vhodného pracovního místa do zaměstnání nastoupit.

4.3. Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo Dalším celorepublikově sledovaným ukazatelem je průměrný počet evidovaných uchazečů připadající na jedno volné pracovní místo. V následující tabulce uvádím průměrné hodnoty v letech 2008 aţ 2011 v okrese Písek a pro srovnání i celorepublikové průměry.

Tabulka 2: Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo Ukazatel Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo v okrese Písek Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo v ČR

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

1,9

12,4

17,9

14,5

3,9

17,4

17,4

14,2

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo se v okrese Písek pohyboval pod celorepublikovým průměrem nebo těsně o několik setin procenta nad údaji uváděnými pro celou ČR. Ve sledovaném okrese v roce 2008 připadalo na jedno volné pracovní místo 1,9 uchazeče, zatímco celorepublikově to bylo více neţ dvakrát 55

tolik, a to 3,9 uchazeče. V roce 2009 bylo v průměru na jedno pracovní místo 12,4 uchazeče, celorepublikový průměr se pohyboval na 17,4 uchazečích. Při komparaci hraničních let, tedy roku 2008 a roku 2011 došlo v působení Úřadu práce Písek k nárůstu počtu osob připadajících na jedno pracovní místo z hodnoty 1,9 uchazeče, k navýšení o 12,6 osob na hodnotu roku 2011, kdy na jedno volné pracovní místo připadá jiţ 14,5 uchazečů. Z těchto hodnot vyplývá, jak sloţité je pro uchazeče o zaměstnání získat vytouţené pracovní místo, neboť počet uchazečů připadající právě na jedno pracovní místo stoupá. V porovnání s celorepublikovými údaji všech 77 okresů si však Písek drţí dobrou pozici. Jen pro zajímavost uvádím údaje za rok 2011, kdy k 31. 12. 2011 připadalo na jedno volné pracovní místo nejméně 4,4 uchazeče v okrese Praha a nejvyšší hodnoty dosáhl okres Třebíč, kde na jedno volné pracovní místo připadá dokonce aţ 70 uchazečů. Pro přehlednost vývoje průměrného počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo v okres Písek a celorepublikově připojuji následující graf.

Graf 3: Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo v okrese Písek a v ČR Zdroj: „vlastní“

56

4.4. Průměrný věk evidovaných uchazečů o zaměstnání Jako další z ukazatelů v komparaci jednotlivých let jsem si zvolila ukazatel průměrného věku jednotlivých uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce v Písku. Zjištěné údaje za jednotlivé roky uvádím v následující tabulce.

Tabulka 3: Průměrný věk uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce Písek Sledované období

Průměrný věk evidovaných uchazečů o zaměstnání

rok 2008

40,7 let

rok 2009

39,7 let

rok 2010

40,2 let

rok 2011

40,4 let

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

Z tabulky je patrné, ţe věk uchazečů o zaměstnání se pohybuje okolo 40 let. Nejniţšího průměrného věku bylo dosaţeno v roce 2009, uchazeči v evidenci práce měli v průměru 39,7 let, coţ byl pokles oproti předchozímu roku, který vykazuje hodnotu 40,7 let. Z ukazatelů věkových průměrů za sledované čtyři roky vyplývá, ţe věková skladba osob v evidenci úřadu práce zůstává přibliţně stejná. Tím pádem do ní nijak výrazně nepromlouvá kolísání počtu uchazečů z takzvaných problémových skupin, jako jsou absolventi, mladiství a osoby starší 50 let.

57

4.5. Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání Dalším důleţitým ukazatelem při analýze nezaměstnanosti v působení vybraného úřadu práce bylo monitorování průměrné délky ve dnech, po kterou byli uchazeči v evidenci. Na délce, po kterou je osoba v evidenci je závislá i výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti. Průměrnou délku evidence uchazečů o zaměstnání na příslušné pobočce úřadu práce, ve sledovaném období uvádím v následující tabulce.

Tabulka 4: Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce Písek

Sledované období

Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání

rok 2008

292 dnů

rok 2009

161 dnů

rok 2010

267 dnů

rok 2011

273 dnů

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

V roce 2008 byla průměrná délka, po kterou byli uchazeči evidováni, 292 dnů, tj. skoro deset měsíců. V roce 2009 došlo k výraznému zkrácení této doby celkem o 131 dnů, z čehoţ vyplývá, ţe v příslušném roce byla průměrná délka evidence 161 dnů, tj. přes pět měsíců. Tímto došlo ke zkrácení doby, po kterou jsou průměrně osoby evidované skoro o polovinu, coţ představuje značný rozdíl. V roce 2010 opět došlo k razantnímu prodlouţení délky evidence uchazečů o zaměstnání, a to oproti předchozímu roku o 106 dnů, tedy průměrná délka evidence byla 267 dnů, tj. převedeno na měsíce skoro 9 měsíců. V roce 2011 uţ došlo pouze k nepatrnému prodlouţení průměrné délky evidence uchazečů o 6 dnů, coţ je zanedbatelný rozdíl. 58

Délka evidence je téţ základem pro stanovení výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti. Čas, po který je uchazeči vyplácena určitá výše podpory v nezaměstnanosti, se nazývá podpůrčí doba. Délka podpůrčí doby se liší podle věku uchazeče, rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání, který byl dosaţený ke dni podání ţádosti o podporu v nezaměstnanosti. U uchazečů o zaměstnání ve věku do 50 let činí podpůrčí doba 5 měsíců, u osob od 50 do 55 let věku je podpůrčí doba 8 měsíců. Nejdéle je podpora vyplácena osobám starším 55 let, a to v délce 11 měsíců. V tomto rozdělení uchazečů do skupin podle dosaţeného věku je delší podpůrčí doba pro osoby, které se díky své vyšší věkové hranici hůře na trhu práce uplatňují. Tyto měsíce platí od roku 2009. V roce 2008 byla podpůrčí doba pro všechny věkové skupiny ještě o jeden měsíc delší. Ale vzhledem k vládním úsporám na vyplácené podpory v nezaměstnanosti došlo ke zkrácení těchto lhůt. V roce 2009 došlo téţ k úpravám procentuální výše výměry z průměrného čistého výdělku. Úprava dosavadního systému je postavena na tom, ţe pokud si uchazeč rychle obstará novou práci, bude zvýhodněn. V prvních dvou měsících podpůrčí doby, ve kterých se očekává, ţe si aktivní jedinec práci najde, je vyplácena podpora ve výši 65 % průměrného čistého výdělku. Tento průměrný čistý výdělek se zjišťuje z posledního vyměřovacího základu, dosaţeného v posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období. Po další dva měsíce náleţí uchazeči o zaměstnání evidovanému na úřadu práce podpora ve výši 50 % průměrného čistého výdělku. Po zbývající dobu, v závislosti na věkové skupině, se částka vyplacené podpory v nezaměstnanosti rovná 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. V případě, ţe uchazeč evidovaný na úřadu práce ukončil poslední zaměstnání sám, nebo dohodou se zaměstnavatelem bez váţného důvodu, bude mu vyplácena výše peněţní podpory v nezaměstnanosti po celou dobu podpůrčí lhůty, rovnoměrně 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku v rozhodném období. Evidence délky, po kterou jsou osoby evidovány na úřadu práce, je důleţitá i z jiného hlediska. Pokud je uchazeč v evidenci déle neţ 2 měsíce, můţe mu být ze strany úřadu práce nabídnut výkon veřejné sluţby, a to v rozsahu aţ 20 hodin týdně. Na výkon této sluţby musí vybraný uchazeč nastoupit. Pokud se tak tomu nestane a bez váţného důvodu toto místo odmítne, bude následně uchazeč vyřazen z evidence. Přijde tak o podporu v nezaměstnanosti, popřípadě o dávky v hmotné nouzi. Veřejnou sluţbou se v tomto smyslu nerozumí pouze úklid komunikací a veřejného prostranství, ale jde i o práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti sportovní, charitativní a sociální. Výkon této sluţby bude přednostně nabízen osobám, které se nacházejí v situaci hmotné nouze a jsou vedeny v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání déle neţ jeden rok. Následně bude výkon

59

veřejné sluţby nabídnut osobám, které nejsou v hmotné nouzi, ale délka evidence se u nich pohybuje v délce jednoho roku.

4.6. Struktura uchazečů podle pohlaví Ve sledovaném období jsem se zaměřila i na skladbu uchazečů o zaměstnání rozdělených podle pohlaví. Pro přehlednost jsem pouţívala pouze procentuální poměry za jednotlivé roky. Získané hodnoty uvádím v tabulce 5. Tabulka 5: Struktura uchazečů podle pohlaví v evidenci ÚP Písek

Sledované období

Průměrné procentuální zastoupení ţen v evidenci Úřadu práce Písek

Průměrné procentuální zastoupení muţů v evidenci Úřadu práce Písek

rok 2008

56%

44%

rok 2009

58%

42%

rok 2010

51%

49%

rok 2011

53%

47%

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe procentuální poměr ţen ve všech sledových letech převyšoval procentuální poměr muţů. V roce 2008 byla skladba uchazečů o zaměstnání evidovaných na příslušném úřadu práce v poměru 56 % ţen a 44 % procent muţů. V roce 2009 došlo ke vzestupu podílu ţen o 2 % na hodnotu 58 %. V tomto roce je také největší rozdíl v poměru ţen vůči muţům evidovaných na úřadu práce, a to dokonce 16 %. V roce 2010 se struktura uchazečů podle pohlaví téměř vyrovnala, neboť poměr ţen oproti předchozímu roku poklesl o 7 %, a tímto se dostáváme na hodnoty 51 % ţen a 49 % muţů. V roce 2011 opět došlo k nárůstu uchazečů o zaměstnání z řad ţen a jejich procentuální 60

poměr vzrost oproti předchozímu roku o 2 % na hodnotu 53 % a muţů bylo v evidenci úřadu práce 47 %. Ze statistiky těchto ukazatelů můţu vyvodit závěr, ţe uplatnění ţen při získávání volných pracovních míst je vţdy sloţitější. I většina sezónních prací, které ve značné míře ovlivňují počet uchazečů na úřadu práce, jsou nabízeny většinou pro muţské pohlaví, neboť se většinou jedná o dělnické profese ve stavebnictví a lesnictví. Pro přehlednost těchto tvrzení uvádím následující graf.

Graf 4: Sktruktura uchazečů v evidenci Úřadu práce v Písku podle pohlaví Zdroj: „vlastní“

4.7. Počet osob podpořených v rámci APZ V rámci aktivní politiky zaměstnanosti byly ročně podpořeny stovky lidí díky zapojení se do několika

z řady

realizovaných

programů.

Aktivní

politika

zaměstnanosti

byla

ve sledovaných letech 2008 aţ 2011 realizována v souladu s kritérii, které si Úřad práce v Písku stanovil na základě konkrétní situace na trhu práce v tomto regionu. Respektoval cíle politiky zaměstnanosti zadané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jedním z hlavních kritérií bylo, aby nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti byli podporováni zejména uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle neţ pět měsíců. Dále se do programu přednostně zapojovaly skupiny lidí, u kterých úřad práce usoudil, ţe pokud by 61

u nich nebyl aplikován některý z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, zůstali by být nepřetrţitě vedeni v evidenci uchazečů o místo déle neţ pět měsíců. V těchto případech se většinou jednalo o zařazení uchazečů o zaměstnání, kteří vstup na pracovní trh mají komplikovanější, například osoby starší 50 let, nebo naopak mladí bez praxe do 20 let, či osoby se zdravotním postiţením. Podrobně se budu zabývat jednotlivými programy, budu uvádět, kolik pracovních příleţitostí bylo vytvořeno a kolik uchazečů o zaměstnání se jednotlivých účelově řízených činností zúčastnilo.

4.7.1. Veřejně prospěšné práce Program na podporu získání pracovní příleţitosti pro dlouhodobě evidované uchazeče z řad úřadu práce vznikl v roce 2008, tedy v roce, který je výchozím rokem v mé analýze nezaměstnanosti v působení Úřadu práce Písek. Tento program je financován jednak z rozpočtu České republiky, ale hlavně z finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Vytvořená pracovní místa byla především se zaměřením na údrţbu veřejných prostranství, úklidové práce v obcích a dále se jednalo o práce pomocné a úklidové v neziskových organizacích. Údaje o počtech vytvořených pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací včetně osob, které se na nich v průběhu jednotlivých sledovaných let vystřídali, uvádím v následující tabulce. Tabulka 6: Počet pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací Sledované období

Počet pracovních příleţitostí vytvořených v rámci veřejně prospěšných prací

Počet osob vystřídajících se na těchto místech v rámci veřejně prospěšných prací

rok 2008

257

290

rok 2009

279

313

rok 2010

378

427

rok 2011

413

456

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

62

V roce 2008 bylo vytvořeno celkem 257 pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací, na kterých se v průběhu roku postupně vystřídalo 290 uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. V roce 2009 tento počet míst vzrostl o 22 na celkových 279 míst, které v průběhu roku obsadilo 313 osob. Postupný nárůst ve vytváření míst na veřejně prospěšné práce byl zaznamenán i v roce 2010, kdy jejich počet oproti předchozímu roku stoupl o 99 míst. Tím bylo vytvořeno v průběhu tohoto roku celkem 378 míst z oblasti veřejně prospěšných prací. Umístěno na nich bylo celkem 427 uchazečů evidovaných na úřadu práce. Stoupající tendence a popularita vytváření pracovních příleţitostí na veřejně prospěšné práce je zaznamenána i v roce 2011, kdy bylo vytvořeno v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ještě o 35 míst více neţ v roce předchozím. V průběhu roku se na těchto pracovních příleţitostech z oblasti veřejně prospěšných prací vystřídalo celkem 456 uchazečů o zaměstnání z řad evidovaných na Úřadu práce v Písku. Z těchto údajů můţu vyvodit následující závěr, ţe vytváření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací je hojně aplikovaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Osoby v dlouhodobé evidenci úřadu práce alespoň mají příleţitost býti prospěšní celé společnosti. Přínos výkonu této činnosti je i pro samotného zaměstnance, umístěného na tomto místě, neboť je mu umoţněno obnovení či udrţení základních pracovních návyků. Motivací k práci je mu mzda získaná za vykonanou pracovní činnost a není tím pádem odkázán na podporu v nezaměstnanosti či jinou sociální podporu. Zaměstnávání dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání na těchto místech je do určité míry i prevence neţádoucích sociálně patologických jevů jako jsou například frustrace a deprese z toho, ţe dlouhodobě nemohou najít uplatnění na trhu práce a tím pádem i uplatnění ve společnosti. Jelikoţ tento program na podporu veřejně prospěšných prací je aplikován od roku 2008, tedy je zde zachycen úplný počátek a následně stoupající obliba v čerpání takto účelně vynaloţených finančních prostředků. Pro přehlednost vývoje vytváření pracovních příleţitostí v působení Úřadu práce Písek připojuji následující graf.

63

Graf 5: Počet pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací Zdroj: „vlastní“

4.7.2. Společensky účelová pracovní místa Jedná se o pracovní místa, společensky účelová místa, která byla zřízena či vyhrazena zaměstnavatelem na základě dohody s Úřadem práce v Písku. Tyto společensky účelová místa jsou obsazena uchazeči o zaměstnání, pro které nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Toto společensky účelové pracovní místo můţe být zřízeno i jednotlivcem, uchazečem o zaměstnání evidovaném na příslušném úřadu práce, za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Takto vytvořená pracovní místa přispívají k dlouhodobějšímu pracovnímu uplatnění uchazečů o zaměstnání. Nejvíce jsou obsazovány ţenami po skončení rodičovské dovolené, osobami s vyšším věkem, či naopak mladými uchazeči bez dostatečné praxe. Zřízení společensky účelového pracovního místa úřad práce finančně podporuje a můţe přispívat na vynaloţené mzdové náklady za zaměstnance na tomto speciálním místě. Z vlastní zkušenosti mohu popsat případ mého přítele, který byl jedním z 18 OSVČ, který v roce 2008 zahájil svou činnost za podpory Úřadu práce v Písku. Jako vysokoškolsky vzdělaný, v oboru technika a prostředí staveb, byl evidovaný na úřadu práce déle neţ 5 64

měsíců a nemohl nalézt odpovídající zaměstnání dle jeho vzdělání a specializace. Proto po dohodě s Úřadem práce v Písku, sepsané v průběhu července 2008, zahájil činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, projektová kancelář vzduchotechniky a vytápění. Toto společensky účelové místo bylo podpořeno účelovým příspěvkem na pořízení počítače a tiskárny ve výši 23 000,- Kč. Vznik společensky účelových pracovních míst Úřad práce v Písku podporuje formou dohod se zaměstnavateli na vyhrazené pracovní místo, poskytováním příspěvku na investice či podporou zahájení samostatně výdělečné činnosti. Kolika místy aktivní politiku zaměstnanosti v této oblasti podporoval sledovaný úřad práce od roku 2008 do roku 2011, uvádím v tabulce 7.

Tabulka 7: Počet pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací Sledované období

Společensky účelová místa celkem

Z toho dohoda se zaměstnavateli na vyhrazené pracovní místo

Z toho OSVČ

Z toho poskytnut příspěvek na investice

rok 2008

232

214

16

2

rok 2009

281

269

11

1

rok 2010

309

286

22

1

rok 2011

192

162

29

1

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

V roce 2008 bylo vytvořeno celkem 232 společensky účelových míst, z nichţ se ve 214 případech jednalo o dohodu se zaměstnavateli na vyhrazené pracovní místo. V 16 případech byl podpořen vznik samostatně výdělečných osob a ve 2 případech byl poskytnut příspěvek na investice. V roce 2009 bylo vytvořeno ještě o 49 míst více neţ v předchozím roce. Celkově tedy bylo podpořeno 281 společensky účelových míst, z nichţ se ve 269 případech jednalo 65

o dohodu se zaměstnavatelem na vyhrazené pracovní místo, v 11 případech vznikly osoby samostatně výdělečně činné a v jednom případě se jednalo o poskytnutí příspěvku na investici. Největší počet těchto míst ve sledovaném období je zaznamenám v roce 2010, kdy se počet takto účelově vytvořených míst navýšil oproti předchozímu roku o 28 pozic. V tomto roce bylo čerpáno z tohoto programu nejvíce a bylo tím umoţněno vzniku celkem 309 společensky účelových míst, z nichţ se ve 286 případech jednalo o dohodu se zaměstnavatelem na vyhrazené pracovní místo. Bylo podpořeno 22 osob, které v tomto roce zahájily samostatně výdělečnou činnost, a v jednom případě stejně jako v loňském roce se jednalo o příspěvek zaměstnavateli na investice. Pokles o 117 míst byl evidován v roce 2011, kdy z programu na vznik společensky účelových míst bylo vytvořeno celkem 192 pozic. Z toho dohod na vyhrazené pracovním místo bylo se zaměstnavatelem zřízeno u 162 případů. Ve 29 případech se jednalo o vznik samostatně výdělečně činných osob a v 1 případě o příspěvek na investici. Počty takto účelově vytvořených pracovním pozic pro jednotlivé sledované roky jsou znázorněny v grafu 6.

Graf 6: Počet vytvořených společensky účelových míst Zdroj: „vlastní“

66

Z výše uvedené grafu je dobře patrné, jak v jednotlivých rocích byl čerpán příspěvek na vznik společensky účelových pracovních míst. Program vznikl v roce 2008, tedy je zde zaznamenán vývoj od počátku běhu tohoto programu a počty jednotlivých účelově zřízených míst.

4.7.3. Podpora vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením Dalším podporovaným projektem v rámci realizace aktivní politiky zaměstnanosti je zaměstnávání a uplatňování na pracovním trhu osob se zdravotním postiţením. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, je zřízení chráněného pracovního místa. V rámci svého pracoviště můţe jakýkoli zaměstnavatel zřídit tzv. chráněné pracovní místo. Takto vytvořené pracovní místo je vyhrazeno výhradně pro zaměstnávání osob mající určité zdravotní postiţení a zaměstnavatel je povinen toto pracovní místo drţet po dobu dvou let. Zaměstnavatelům se za zřízení a provoz tohoto chráněného pracovního místa poskytuje prostřednictvím úřadu práce příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Počty míst, které byly podpořeny Úřadem práce v Písku ve sledovaném období, tedy od roku 2008 do roku 2011, uvádím v následující tabulce.

Tabulka 8: Počet podporovaných míst v chráněných dílnách Sledované období

Počet podporovaných míst v chráněných dílnách

rok 2008

121

rok 2009

108

rok 2010

121

rok 2011

162

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

67

Úřad práce v Písku během roku 2008 podporoval své zdravotně postiţené uchazeče o zaměstnání vytvořením či částečnou úhradou nákladů na provoz 121 míst v chráněných dílnách. V roce 2010 tomu bylo ve 108 případech. O rok později se počet podporovaných míst v chráněných dílnách dostal na číslo shodné s rokem 2008, tedy na počet 121 míst. Značnější nárůst, a to o dalších 41 míst, je zaznamenán v roce 2011, kdy se dostáváme na číslo 162 míst pro osoby zdravotně postiţené v chráněných dílnách. Z toho můţu vyvodit závěr, ţe podpora osob se zdravotním postiţením se stále rozrůstá. Díky tomuto projektu je moţné zapojit do pracovního procesu i osoby, v jejichţ případě je vstup na pracovní trh značně zkomplikovaný, ať uţ samotnými náklady na uzpůsobení pracovního místa potřebám daného jednotlivce, či náklady na zabezpečení chodu tohoto specifického pracovního místa.

4.7.4. Rekvalifikace Prohlubování, či rozšiřování dosavadní kvalifikace, či získávání nové je podporováno Úřadem práce v Písku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace. Osobě (uchazeči o zaměstnání), která doposud neměla ţádnou pracovní praxi pro uplatnění na trhu práce, je umoţněno prostřednictvím rekvalifikace získat potřebné dovednosti. Při volbě konkrétního rekvalifikačního programu se vţdy přihlíţí k dosavadní kvalifikaci uchazeče o zaměstnání, jeho schopnostem a zkušenostem a k jeho zdravotnímu stavu. Před samotným výběrem jednotlivých uchazečů do rekvalifikačních kurzů dochází k profesně poradenskému pohovoru na Úřadu práce v Písku. Na základě tohoto pohovoru je zájemce zařazen do jednotlivých rekvalifikačních kurzů. Počet osob, které se prostřednictvím Úřadu práce v Písku zúčastnily v průběhu roku 2008, 2009, 2010 a 2011 rekvalifikačních kurzů, uvádím v následující tabulce.

Tabulka 9: Počet zahájených rekvalifikačních kurzů, včetně počtu zúčastněných osob Sledované období

Počet zahájených rekvalifikačních kurzů

Počet osob, zúčastněných se těchto kurzů

rok 2008

46

235

rok 2009

52

269

68

rok 2010

95

400

rok 2011

64

207

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

V roce 2008 bylo prostřednictvím Úřadu práce v Písku zahájeno 46 rekvalifikačních kurzů, kterých se zúčastnilo 235 uchazečů o zaměstnání z řad evidovaných osob. V roce 2009 bylo zahájeno o 6 rekvalifikačních kurzů více, tedy v tomto roce bylo moţno absolvovat některý z 52 kurzů. Celkově do těchto rekvalifikačních programů se v tomto roce zapojilo 269 osob. O rok později se počet rekvalifikačních kurzů značně navýšil aţ na počet 95. V tomto roce se těchto kurzů zúčastnilo celkově 400 uchazečů o zaměstnání, chtějící změnit své dosavadní pracovní dovednosti a zkušenosti. V roce 2011 došlo k poklesu nabídky rekvalifikačních kurzů na počet 64 a v nich bylo 207 uchazečů. Graficky jsou tyto údaje zaneseny v níţe uvedeném grafu 7.

Graf 7: Počet zahájených rekvalifikačních kurzů, včetně počtu zúčastněných osob Zdroj: „vlastní“

69

Z následujícího grafu je na první pohled patrné, ţe nejvíce osob navštěvující rekvalifikační kurzy bylo v roce 2010 a to celkově 400 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce obsazovaným rekvalifikačním programem byl kurz obsluha osobního počítače, účetnictví, pracovník sociální péče – pečovatel. V tomto grafu je přehledně zaznamenán počet osob, kterých se rekvalifikační kurz týkal, ale nemá vypovídající schopnost o úspěšnosti těchto programů. Proto jsem na základě získaných údajů o rekvalifikačních kurzech, podporovaných Úřadem práce v Písku z let 2008 aţ 2011, zpracovala následující tabulku o počtu uchazečů, kteří úspěšně program ukončili. Dále je zde zaznamenán počet lidí, kteří i přes absolvovaný rekvalifikační kurz zůstali v evidenci tohoto úřadu, a následně vypočítaná procentuální úspěšnost této aktivní politiky zaměstnanosti.

Tabulka 10: Počet uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikační kurz Sledované období

Počet uchazečů, kteří ukončili rekvalifikaci

Z uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci, k 31. 12. zůstává i nadále v evidenci tento počet lidí

Procentuální úspěšnost rekvalifikačního programu

rok 2008

240

84

65 %

rok 2009

179

72

60 %

rok 2010

400

184

54 %

rok 2011

198

53

73 %

Zdroj: „vlastní“ výběr z materiálů ÚP: Situace na trhu práce v okrese Písek, r. 2008, 2009, 2010 a Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihočeském kraji za rok 2011

V tabulce 10 uvádím počty lidí, kteří úspěšně zakončili rekvalifikační kurz v jednotlivých rocích. Z tohoto počtu jsou uvedeny osoby, které i přes úspěšné absolvování těchto kurzů i nadále zůstávají v evidenci úřadu práce a na své uplatnění na trhu práce stále čekají. Z těchto údajů je vypočítána procentuální úspěšnost rekvalifikace. V následujícím grafu jsou uvedeny procentuální poměry pro kaţdý ze sledovaných let. V tomto grafu není zohledněno, z jakých finančních prostředků byl rekvalifikační kurz hrazen, neboť je zde zahrnut obecně veškerý 70

počet úspěšně ukončených rekvalifikačních programů hrazených jak ze státního rozpočtu, tak prostřednictvím čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. Celkovou úspěšnost rekvalifikačních programů jsem graficky znázornila v následujícím grafu.

Graf 8: Procentuální úspěšnost rekvalifikačního programu Zdroj: „vlastní“

Ve sledovaných období byla aktivní politika zaměstnanosti realizovaná prostřednictvím rekvalifikačních kurzů zajišťujících Úřadem práce v Písku nejúspěšnější v roce 2011. Procentuálně bylo dosaţeno poměru osob, které se kurzů zúčastily, a těch, které díky rekvalifikaci získaly odpovídající zaměstnání, ve výši 73 %. Z tohoto čísla mohu vyvodit závěr, ţe podstoupení rekvalifikačního kurzu je pro uchazeče velkým přínosem a umoţňuje mu se zapojit do pracovního procesu na pozici, která je nejvhodnější díky jeho znalostem a zkušenostem. Úspěšnost tohoto programu ve sledovaném období byla vţdy více jak padesátiprocentní. V roce 2008 byla úspěšnost rekvalifikačního kurzu 65 %. V roce 2009 došlo k poklesu poměru osob, které kurz podstoupily, a těch, které na základě dokončené rekvalifikace, práci získaly. Proto se dostáváme na hodnotu 60 %. Tento poměr se prohluboval i v následujícím roce 2010, a to na úroveň 54 %. Poté následuje strmý vzestup úspěšnosti aţ na hodnotu 73 % dosaţenou v roce 2011. Z toho vyplývá, ţe pokud je uchazeči o zaměstnání umoţněno se rekvalifikačních kurzů účastnit, měl by vţdy této moţnosti vyuţít, neboť několikanásobně stoupnou jeho moţnosti uplatnit se na trhu práce, právě v oboru který ho baví a zajímá a pro který má vhodné kvalifikační předpoklady. 71

Závěr, návrhy a doporučení Po podrobném rozboru problematiky nezaměstnanosti v působení vybraného Úřadu práce v Písku myslím, ţe by bylo přínosné prohloubení aktivní politiky zaměstnanosti i pro oblasti, které dosud stály stranou pozornosti. Jedná se o vytváření pracovních míst v oblasti sociální péče. Prohloubit kooperaci s Městským úřadem Písek ohledně moţnosti vytváření pracovních příleţitostí i v oblasti sociálních sluţeb. Jednalo by se konkrétně o rozšíření péče o hendikepované osoby, o rodiny s postiţenými dětmi a o seniory. Poslední zmiňovaná skupina osob je v naší populaci hojně zastoupena a v důsledku prodluţování délky ţivota, bude lidí s vyšším věkem stále přibývat. A právě lidé vyššího věku nemají dostatek sil, či jsou limitováni zdravotně. V zajišťování potřeb běţného kaţdodenního ţivota (jako je pomoc při zvládání základních úkonů péče o vlastní osobu, nákupy, vaření, ţehlení prádla či věšení záclon) by jistě uvítali pomoc v této oblasti. Řešením problémové situace, by dle mého názoru, mohlo být prohloubení spolupráce s jiţ existující neziskovou organizací jako je například MESADA, občanské sdruţení centrála Písek. Zvaţovat moţnost financování navýšení počtu míst pro osoby, které jsou ochotny se do podpory seniorů v této oblasti zapojit. Druhým řešením by bylo vytvořit novou organizaci, za podpory Městského úřadu Písek, která by řídila spolupráci a podílela se i na financování. Konkrétní příjemci takto poskytovaných sluţeb z řad seniorů by se určitou poměrnou částí podíleli na finančním zajištění jim provedených sluţeb. Myslím si, ţe toto by bylo velkým přínosem jak pro sníţení počtu nezaměstnaných v regionu Písek, neboť výkon této pozice není předurčen pouze ţenskému pohlaví, ale mohou se do těchto činností zapojit i muţi (přeprava seniorů, rozvoz obědů apod..). Ale hlavní přínos vidím u konkrétních příjemců z řad seniorů, neboť jim bude umoţněno zvládat běţné rutinní činnosti všedního dne bez pomoci své rodiny, která ve většině případů nemá ani čas (díky svému aktivnímu působení na trhu práce), a rádi si určitou peněţní částkou přispějí a budou se cítit do jisté míry trošku nezávisle na svých nejbliţších. Dle mého názoru není ani zanedbatelný fakt, ţe senior, který se do této podpory zapojí, bude v pravidelném kontaktu s osobou, se kterou si bude moci popovídat. Neboť vlídné slovo je pro starší osoby někdy nadevše. Tímto mým doporučením by bylo jedním krokem učiněno pomoci hned dvěma skupinám lidí, na jedné straně poskytovateli osobě z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce, tak na straně druhé příjemci pomoci – seniorům, kterým by společnost měla zabezpečit a umoţnit důstojné stáří. Jednou bude seniorem kaţdý z nás a nikdy neví, kdy bude pomoc jiné osoby potřebovat. 72

Hendikepovaní spoluobčané a rodiny s dětmi, u nichţ se vyskytlo nějaké postiţení, by jistě uvítali téţ rozšíření sociální pomoci o vybudování zařízení, ve kterém by se tyto osoby mohly potkávat a podělovat se o své zkušenosti a poznatky ohledně postiţení. Jistou výhodou by i bylo vybudování denního stacionáře pro takto postiţené spoluobčany, ve kterém by jim byla poskytována odborná kvalifikovaná péče a zároveň by se mohli do určité míry i seberealizovat. Zařízení by mohlo fungovat za podpory a pod záštitou Města Písku a nově vytvořené pracovní pozice by byly obsazovány uchazeči o zaměstnání evidovanými na Úřadu práce v Písku a okolí.

V diplomové práci jsou veškeré tabulky a grafy mnou zpracovány na základě empirického materiálu. Volila jsem tedy pro zpracování tabulek údaje, které jsem vyhodnotila jako důleţité. Učinila jsem tak jistý výběr dat o jejich důleţitosti podle vlastního rozhodnutí. V některých případech jsem takto vybrané údaje převedla do podoby tabulek a grafů, které podle mého názoru umoţňují rychlejší orientaci v dané problematice a snadnější přehled. Chci zdůraznit, ţe v celé práci jsem se snaţila o provedení komparace ukazatelů, které jsem vyhodnotila jako důleţité, např. vývoj míry nezaměstnanosti ve sledovaném období, průměrný počet evidovaných osob, průměrný počet uchazečů připadajících na jedno pracovní místo, průměrný věk evidovaných uchazečů o zaměstnání, průměrná délka evidence, sktruktura uchazečů o zaměstnání. Dále jsem podrobně analyzovala počty osob podpořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, neboť právě aktivní politika zaměstnanosti byla jedním z bodů v zadání mé diplomové práce. Při komparaci aktivní politiky zaměstnanosti ve sledovaném období, tedy v letech 2008 aţ 2011, jsem se podrobně zaměřila na jednotlivé programy podpořené APZ v působnosti Úřadu práce v Písku. Zabývám se tedy počty vytvořených míst v rámci veřejně prospěšných prací a následně i počtem osob umístěných na těchto pracovních příleţitostech, dále podrobně rozebírám počty vytvořených společensky účelových pracovních míst. Zaměřila jsem se i na komparaci podpory uplatňování osob zdravotně postiţených, neboť právě této skupině osob je potřeba věnovat zvýšená péče při vstupu a následně i jejich působení na pracovním trhu. Prohlubování či rozšiřování dosavadní kvalifikace podporováno Úřadem práce v Písku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace je podrobně zmapováno pro jednotlivé sledované roky. Zaměřila jsem se na počty rekvalifikačních kurzů, které byly v jednotlivých letech zahájeny, a následně uvádím počty osob zapojených do těchto programů. Z těchto údajů jsem dále vypočítala procentuální úspěšnost této aktivní politiky zaměstnanosti. A došla jsem 73

k závěru, ţe úspěšnost osob, které se zapojily do tohoto programu a díky rekvalifikaci následně uspěly na trhu práce, se pohybuje nad hranicí 54 % pro rok 2010. V roce 2011 činí procentuální úspěšnost rekvalifikačního programu 73 %. Dle mého názoru, a čísla to potvrzují, je zřejmé, ţe podstoupení rekvalifikačního kurzu je pro uchazeče velkým přínosem a umoţňuje mu zapojit se do pracovního procesu na pozici, která ho zajímá a pro kterou má vhodné kvalifikační předpoklady. Myslím si, ţe peněţní prostředky vynaloţené na aktivní politiku zaměstnanosti, ať jiţ ze státního rozpočtu či čerpáním finančních prostředků z evropského sociálního fondu, jsou velice vhodně vyuţity a je díky nim umoţněno zapojit se do pracovního procesu osobám, které mají ztíţený vstup na pracovní trh či jsou jinak hendikepovány. Jak jiţ výše zmiňuji, přínosné řešení, vedoucí ke sníţení nezaměstnanosti v okrese Písek vidím v prohlubování aktivní politiky zaměstnanosti do oblasti sociálních sluţeb, zvláště pak péče o seniory a osoby s postiţením. Více takto podpořených pracovních míst by bylo přínosem pro celou naši společnost.

74

Seznam použité literatury Bibliografie [1] BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti na trhu práce. Vydání první, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 2003. ISBN 80-86429-16-4. [2] KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. Vydání první, Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7418-022-4. [3] KUCHAŘ, Pavel. Trh práce sociologická analýza. Vydání první, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1383-3. [4] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání druhé, doplněné, Praha: SOCIOLOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1998. ISBN 80-901424-9-4. [5] PAČESOVÁ, Hana. Kapitoly z makroekonomie. První vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s, 2011. ISBN 978-80-7265-193-1.

Legislativa česká [6] ČESKO. Ústavní zákon České národní rady č. 2 ze dne 16. prosince 1992 usnesení

předsednictva České národní rady o vyhlášení ZÁKLADNÍ LISTINY PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. 1993,

částka

1,

s.

17-25.

Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=1993&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=9 [7] ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České

republiky.

2004,

částka

143,

s.

8270-8313.

Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=435/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy [8] ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce. In: Sbírka zákonů České

republiky. 2006, částka 84, s. 3146-3241. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

75

[9] ČESKO. Zákon č. 73 ze dne 9. února 2011 o Úřadu práce České republiky a o změně

souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 29, s. 779-798. Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=73/2011&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

Internetové zdroje [10]

Ministerstvo

práce

a

sociálních

věcí:

[online].

2013.

Dostupné

z: http://www.mpsv.cz/cs/11591 [11] Financial Glossary: ILO Measure of Unemployment [online] 2013. Dostupné z: http://www.glossary.reuters.com/index.php?title=ILO_Measure_of_Unemployment [12] Veřejná databáze Českého statistického úřadu, sčítání lidu domů a bytů 2011 [online] © 2009-2011,

[cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-

tematu&tu=30628&th=&v=&vo =null&vseuzemi=null&void=

Interní materiály Úřadu práce v Písku [13] Úřad práce v Písku, oddělení trhu práce Situace na trhu práce v okrese Písek v roce 2008 [14] Úřad práce v Písku, oddělení trhu práce Situace na trhu práce v okrese Písek v roce 2009 [15] Úřad práce v Písku, oddělení trhu práce Situace na trhu práce v okrese Písek v roce 2011 [16] Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky - Odbor koncepcí trhu práce, 2012 Statistická ročenka trhu práce v České republice v roce 2011. ISBN 978-80-7421-043-3.

76

Seznam zkratek APZ

Aktivní politika zaměstnanosti

ČR

Česká republika

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

ILO

International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce)

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

OZP

Osoba zdravotně postiţená

ÚP

úřad práce

VPP

Veřejně prospěšné práce

77

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Písek………………………………… 51 Tabulka 2: Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo ………………………... 55 Tabulka 3: Průměrný věk uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ………. 57 Tabulka 4: Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce Písek ….. 58 Tabulka 5: Struktura uchazečů podle pohlaví v evidenci ÚP Písek ………………….… 60 Tabulka 6: Počet pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací ……..….. 62 Tabulka 7: Počet pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací …………

65

Tabulka 8: Počet podporovaných míst v chráněných dílnách …………………………. 67 Tabulka 9: Počet zahájených rekvalifikačních kurzů, včetně počtu zúčastněných osob .. 68 Tabulka 10: Počet uchazečů, kteří úspěšně ukončili rekvalifikační kurz ……………… 70

78

Seznam grafů Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Písek, Jihočeský kraj, ČR od roku 2008... 52 Graf 2: Průměrný počet evidovaných uchazečů na ÚP Písek ………………………........ 54 Graf 3: Průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo v okrese Písek a v ČR

….. 56

Graf 4: Sktruktura uchazečů v evidenci Úřadu práce v Písku podle pohlaví ……........... 61 Graf 5: Počet pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací ……………… 64 Graf 6: Počet vytvořených společensky účelových míst ………………………………. 66 Graf 7: Počet zahájených rekvalifikačních kurzů, včetně počtu zúčastněných osob …. 69 Graf 8: Procentuální úspěšnost rekvalifikačního programu ………………………….... 71

79