Analýza mikroregionu. Ždánický les a Politaví

Analýza mikroregionu Ždánický les a Politaví

1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA REGIONU ............................................................................................ 4

2

POLOHA ................................................................................................................................................. 5

3

GEOGRAFIE ........................................................................................................................................... 7

4

SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY........................................................................................... 10

5

4.1

OBYVATELSTVO ..................................................................................................................................... 10

4.2

PRŮMYSL .............................................................................................................................................. 11

4.3

ZEMĚDĚLSTVÍ ........................................................................................................................................ 12

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ................................................................................................................... 13 5.1

SILNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................................................. 13

5.2

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................................ 14

6

SÍDLA .................................................................................................................................................... 15

7

CESTOVNÍ RUCH A REKREACE .......................................................................................................... 35 7.1

PAMÁTKY.............................................................................................................................................. 35

7.2

TURISTICKÉ CÍLE.................................................................................................................................... 52

7.3

PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI .......................................................................................................................... 63

7.4

AKCE.................................................................................................................................................... 72

7.5

INFRASTRUKTURA PRO TURISTICKÝ RUCH ................................................................................................. 76

7.5.1

Silnice ........................................................................................................................................... 76

7.5.2

Železnice ...................................................................................................................................... 76

7.5.3

Cyklotrasy .................................................................................................................................... 76

7.5.4

Značené turistické stezky ......................................................................................................... 77

7.5.5

Lyžařské tratě ............................................................................................................................. 78

7.5.6

Naučné stezky ............................................................................................................................. 78

7.6

8

CYKLOTURISTIKA ................................................................................................................................... 84

7.6.1

Cyklotrasy .................................................................................................................................... 84

7.6.2

Tematické cyklotrasy................................................................................................................. 85

7.6.3

Další tématické cyklotrasy v okolí .......................................................................................... 86

7.7

GASTRONOMIE ...................................................................................................................................... 88

7.8

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................................. 90

STRUČNÁ ANALÝZA OKOLNÍCH MIKROREGIONŮ ............................................................................ 91 8.1

MIKROREGION VĚTRNÍK.......................................................................................................................... 91

8.1.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 91

8.1.2

Propagace mikroregionu ........................................................................................................... 92

2 www.marketingova-kancelar.cz

8.2

MIKROREGION RAKOVEC......................................................................................................................... 92

8.2.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 92

8.2.2


8.3

MIKROREGION ROKYTNICE...................................................................................................................... 93

8.3.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 93

8.3.2


8.4

MIKROREGION MEZIHOŘÍ ........................................................................................................................ 95

8.4.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 95

8.4.2


8.5

MIKROREGION BABÍ LOM ........................................................................................................................ 96

8.5.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 96

8.5.2


8.6

MIKROREGION HUSTOPEČSKO ................................................................................................................. 96

8.6.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 96

8.6.2


8.7

MIKROREGION ŽIDLOCHOVICKO.............................................................................................................. 97

8.7.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 97

8.7.2


8.8

MIKROREGION CEZAVA........................................................................................................................... 99

8.8.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 99

8.8.2


8.9

MIKROREGION MOHYLA MÍRU .................................................................................................................. 99

8.9.1

Stručný popis ............................................................................................................................... 99

8.9.2

Propagace mikroregionu ......................................................................................................... 100

9

SWOT ANALÝZA ................................................................................................................................ 101

10

ZDROJE .............................................................................................................................................. 104


1 Základní charakteristika regionu Mikroregion Ždánický les a Politaví je dobrovolným svazkem obcí na území České republiky s hlavním sídlem v Bučovicích, který funguje již od roku 1995. Za účelem zlepšení stávajících životních podmínek a rozvoje cestovního ruchu se zde střetlo 27 obcí a měst z okresů Vyškov a Hodonín, jejichž spolupráce funguje dodnes. Rozmanitá krajina plná zalesněných pahorků, luk, rybníků, polí a údolí s protékajícími potůčky, kterou mikroregion nabízí, je ideálním prostředím pro každého dobrodruha a zaujme nejen vzhledem, ale také vlídností a pohostinností místních obyvatel. K aktivnímu odpočinku zde můžeme využít především nespočet značených turistických tras a cyklostezek, v zimních obdobích také nedávno zprovozněný lyžařský svah Uhřice.


2 Poloha Mikroregion Ždánický les a Politaví leží v České republice v Jihomoravském kraji zhruba 1o km na východ od moravské metropole Brno. Rozprostírá se směrem na Kyjov a nachází se přímo na přechodu mezi Slováckem a Hanou, což vede k označování této oblasti jako Hanácké Slovácko. Hranice oblasti nejsou kopírovány podle daných okresů, nýbrž jsou vytvořeny v závislosti na reliéfu krajiny. Ždánický les a Politaví tedy spadají jak do okresu Vyškov, tak i do části okresu Hodonín. Nejvýznamnějšími orientačními hraničními body jsou dálnice D1 mezi Tvarožnou a Rousínovem, Bučovice, Ždánice, Bohumilice a Újezd u Brna. Mezi sousední mikroregiony potom patří v severní části mikroregion Větrník, Rakovec a Rokytnice, v západní části mikroregion Mezihoří. Z jihu obklopují hranice Babí lom a Hustopečsko a ze západní stany se rozprostírá Židlochovicko, Cezava a Mohyla míru.

Obr. 1

Zobrazení mikroregionů v Jihomoravském kraji


Obr. 2

Mikroregion Ždánický les a Politaví (číslo 38)

Severozápadně po průjezdu Brnem se dostaneme přibližně po 200 km do hlavního města Prahy. Nejbližšími sousedními státy jsou Slovensko a Rakousko s metropolemi Bratislavou a Vídní. Souřadnicemi mikroregionu jsou 49°8'56.955"N a 17°0'26.900"E.


3 Geografie Námi zkoumaný mikroregion složený z 27 obcí a měst (viz. Tab. 1) z části leží na území Západní vněkarpatské sníženiny a především je součástí jihozápadních Středomoravských Karpat, jejichž součástí je Bučovická pahorkatina a Ždánický les. Tab. 1

Složení mikroregionu

Název obce

Okres

Výměra (ha)

Bošovice Bučovice Dambořice Heršpice Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Hrušky Kojátky Kobeřice u Brna Křenovice Křižanovice Letonice Lovčičky Milešovice Mouřínov Němčany Nížkovice Otnice Rašovice Slavkov u Brna Šaratice Uhřice Vážany nad Litavou Velešovice Zbýšov Ždánice

Vyškov Vyškov Hodonín Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Vyškov Hodonín Vyškov Vyškov Vyškov Hodonín

1 204 4 296 2 321 1 802 2 238 74 467 546 567 1 676 884 479 1 100 404 671 1 154 698 702 860 562 1 495 824 708 702 657 479 2 082

Nadmořská výška (m. n. m) 270 230 224 260 223 228 206 199 249 252 205 209 267 260 245 252 230 260 210 245 211 204 227 211 228 204 226

Území je tvořeno přibližně z 62 % zemědělskými pozemky, které jsou místními obyvateli hojně využívány, a zbývajících 38 % plochy zaujímají z větší části lesy. Jedná se přibližně až o 34 % celkové plochy mikroregionu, což velmi přispívá ke zmalebnění krajiny.


Velkou částí mikroregionu je již zmíněný Ždánický les, který se stal díky iniciativě svazku obcí přírodním parkem. Nalezneme ho na území táhnoucí se od obce Bošovice směrem na východ až k železniční trati vedoucí do Nemotic a dále na Kyjov do Vlárského průsmyku. Rozloha Ždánického lesa činní okolo 11 000 ha a podle reliéfu se dělí na Hustopečskou pahorkatinu, Boleratickou pahorkatinu a Dambořickou vrchovinu s nejvyšším vrcholem U Slepice s nadmořskou výškou 441 metrů. Součástí je také přírodní památka Baračka a Jalový dvůr a přírodní rezervace U Vrby. Celá oblast je odvodňována řekami Svratkou a Dyjí, jejichž největšími přítoky z této oblasti jsou říčky Litava a Trkmanka, které sbírají drobné potoky a potůčky. Řeka Litava, jejíž spodní tok se nazývá Cezava, pramení v Chřibech a protéká údolím nejprve směrem k Bučovicím a dále ke Slavkovu u Brna. Nakonec se u Židlochovic vlévá do Svratky. Délka Litavy je 58, 3 km a k jejím největším přítokům patří potok Rakovec a Milešovický potok. Rybníky a vodní nádrže jsou zde spíše menších rozměrů nebo také vyschlé, jelikož byly v minulosti rušeny kvůli získávání orné půdy. Mezi největší vodní plochy můžeme tedy zařadit například Panské rybníky u Ždánic, Heršpický rybník nebo také Horní a Dolní mouřínovský rybník. Velice známým je také hořký minerální pramen „Šaratica“ vyvěrající poblíž stejnojmenné obce na východě mikroregionu. Podobných pramenů a studní je v okolí přibližně 48 a mnohé dosahují hodnot přírodních léčivých vod.

Obr. 3

Ohraničení oblasti mikroregionu


Co se týče klimatických poměrů, podnebí je mírné jako na celém území České republiky. Vzhledem k nižší nadmořské výšce patří větší část mikroregionu mezi území teplých klimatických oblastí, které se vyznačují dlouhými suššími léty a krátkými mírnými zimami s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Obr. 4

Podrobnější mapa mikroregionu


4 Socioekonomické charakteristiky 4.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel v mikroregionu byl vyčíslen na 34 767. Už od dob minulých zde lidé osídlovali místa s úrodnou půdou, a jelikož nebyl důvod vystěhování, žijí zde generačně stále stejné rodiny. Hustota obyvatelstva je okolo 95,3 ob/km2 a počet obyvatel dokonce díky nižší úmrtnosti oproti minulosti vzrostl. Platí zde však dlouhodobý trend migrace do větších měst a proto mladých lidí v obcích ubývá. Z celkového počtu obyvatel je 50,9 % žen a průměrný věk je na hranici 43,6 let. Nejvíce zde bydlí lidé ve věku mezi 20 a 59 lety. Téměř 49 % obyvatel je bez vyznání a k Církvi římskokatolické, která je zde nejvíce zastoupena se hlásí až 40 % místních. Středoškolského vzdělání s maturitou i bez maturity dosahuje okolo 63,8 % obyvatelstva a vysokoškolského nebo vyššího odborného vzdělání zhruba 10 %.


Tab. 2

Obyvatelstvo

Název obce Bošovice Bučovice Dambořice Heršpice Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Hrušky Kojátky Kobeřice u Brna Křenovice Křižanovice Letonice Lovčičky Milešovice Mouřínov Němčany Nížkovice Otnice Rašovice Slavkov u Brna Šaratice Uhřice Vážany nad Litavou Velešovice Zbýšov Ždánice

Počet obyvatel 1 047 6 427 1 356 745 923 925 782 780 341 595 1849 760 1 420 574 687 451 712 654 1 461 623 6 303 961 700 665 1 051 483 2 603

4.2 Průmysl V průmyslu pracuje okolo 30 % ekonomicky aktivních obyvatel a největší význam zde mají nábytkářský a strojírenský průmysl, který je koncentrován hlavně v okolí dálnice D1 a silnice první třídy E50. V katastru obce Dambořice se provádí těžba ropy a zemního plynu, která svojí produkcí představuje 55 % denní těžby ropy na území ČR. Další větší podniky se však nacházejí až v oblasti Vyškova, které do našeho mikroregionu již nespadá.


4.3 Zemědělství V zemědělství pracuje pouhých 9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a trendem stále zůstává trvalý úbytek. Pro zemědělství jsou zde velmi dobré podmínky, avšak lidský faktor nahradila strojová technika. Nejméně úrodné půdy se nacházejí v oblasti kopců Ždánického lesa, což lze usuzovat z hornatého a kopcovitého terénu. Nejvíce se zde pěstuje řepa, kukuřice, vinná réva, brambory, obilí a slunečnice. V oblasti zvířat se místní věnují nejvíce chovu prasat, krav, slepic a králíků.


5 Dopravní obslužnost 5.1 Silniční doprava Síť silnic zde není příliš bohatě prostoupena, jelikož se nacházíme na území mnoha kopců a údolí. V severní části mikroregionu se táhne ze západu na východ dálnice D1 a napříč oblastí ze severozápadu na východ evropská silnice první třídy E50. Na jih se potom můžeme dostat pomocí silnice první třídy s označením 54. Možnost autobusové dopravy je v závislosti na velikosti obce, do které se chceme dopravit, funguje zde však integrovaná dopravní síť JMK a tudíž je cestování autobusem značně pohodlnější oproti minulosti.

Obr. 5

Mapa sítě silnic v mikroregionu


5.2 Železniční doprava Železničních tratí není na území příliš mnoho. Můžeme zvolit buď cestu z Brna přes Blažovice na Rousínov nebo dále přes Křenovice směrem na Křižanovice a Neslovice. Integrovaná doprava zde funguje stejně jako u autobusových linek v rámci JMK.

Obr. 6

Mapa IDS JMK (železnice)

Obr. 7

Zjednodušená železniční síť


6 Sídla Mikroregion Ždánický les a Politaví je, jak již bylo zmíněno, složen z 27 měst a obcí. Podle katastrální výměry patří mezi největší sídla v oblasti mikroregionu obce Bučovice, Dambořice, Ždánice, Heršpice a Kobeřice u Brna a nejvyšším počtem obyvatel se může kromě Bučovic pochlubit také například Slavkov, kde žije více než šest tisíc obyvatel. Bošovice Obec Bošovice je nejjižnější vesnicí okresu Vyškov a leží v kopcovité krajině Ždánického lesa. Nejvyšší vrcholy v okolí převyšují 360 m. n. m. a v blízkosti se nachází také rozvodí říček Litavy a Trkmanky. Bydlí zde 1 047 obyvatel a rozloha obce představuje 1 204 ha. Obecním znakem se stal červený štít s radlicí, stříbrným nožem a hroznovým vínem.

Bučovice Město Bučovice, které je hlavním sídlem DSO Ždánický les a Politaví leží v údolí říčky Litavy na evropské dálnici E50. Z Brna se sem můžeme také dopravit po železniční trati ve směru Veselí nad Moravou. Příznivá okolní krajina nabízí mnoho tras nejen pro pěší, ale i pro příznivce cyklistiky. Po značených cestách lze projet až do Chřibů k Buchlovskému hradu nebo na druhou stranu až do Moravského krasu. Ve městě bydlí téměř 6 500 obyvatel a výměrou 4 296 ha zaujímá pozici nejrozlehlejšího města mikroregionu.


Obr. 8

Poloha města

Obr. 9

Mapa města Bučovice

Dambořice Dambořice spadají jako jedny z mála do okresu Hodonín. Protéká zde potok Salajka, který je přítokem Spáleného potoka a podle kterého je pojmenován místní folklórní soubor. Z Dambořic se můžeme dostat autobusem přímo do Kyjova či do 16 www.marketingova-kancelar.cz

Ždánic, přičemž můžeme využít integrovaného systému JMK. Na katastru obce byly zaznamenány dosud největší zásoby ropy a zemního plynu na území České republiky a i v současnosti pokračuje jejich těžba. Počet obyvatel byl vyčíslen v roce 2010 na 1 356 a rozlohou zaujímá přibližně 2 321 ha. Znakem obce je bílý štít se třemi černými pruhy v horní polovině.

Obr. 10 Mapa města Dambořice

Heršpice Heršpice, které leží 6 kilometrů jihovýchodně od Slavkova, mají 745 obyvatel. Byly zde objeveny záznamy až ze 13. století a na území leží dokonce zaniklá středověká obec Konůvky. K Heršpicím také náleží přírodní památka jalový dvůr, kde se nachází několik druhů obojživelníků a ponticko-panonské květeny.


Obr. 11 Mapa Heršpice

Hodějice Hodějice leží na levém břehu Litavy východně od Slavkova. Název obce je odvozen od osobního jména Hoďata a původně znamenal ves lidí Hoďatových. Dle archeologických nálezů je dokázáno, že oblast byla osídlena již od dob pravěku. Nyní zde žije na rozloze 2 238 ha 923 obyvatel.

Obr. 12 Mapa Hodějice


Holubice Jedná se o obec ležící 15 kilometrů východně od Brna přímo u dálnice D1 BrnoVyškov. Obcí také vede jednokolejka Brno-Přerov. Žije zde 925 obyvatel a průměrný věk je okolo 40 let.

Obr. 13 Mapa Holubice

Hostěrádky-Rešov Hotěrádky a Rešov fungovaly dříve jako dvě oddělené obce, které se v roce 1913 sloučily a společně existují dodnes. Hostěrádky-Rešov udržují od nepaměti tradici „Václavských hodů“ s průvodem stárek a stárků v bohatých slováckých krojích. K mladším tradicím zde patří také známé Babské hody. Obec dosahuje počtu 782 obyvatel.


Obr. 14 Mapa Hostěrádky-Rešov

Hrušky Tato obec se nachází na soutoku potoků Rakovec a Litava zhruba 20 kilometrů od Brna. V roce 1294 patřila osada pánům z Deblína a z této doby pocházejí také nejstarší dochované písemné záznamy. Severní hranici katastru protíná hranice historického území Slavkovského bojiště a asi 5 km od obce leží památník padlých v napoleonských válkách – Mohyla míru. V současnosti zde žije 780 obyvatel a každoročně se zde konají také již tradiční Hrušecké hody.

Obr. 15 Mapa Hrušky


Kojátky Kojátky leží v nadmořské výšce 249 m. n. m. asi 3 km severovýchodně od Bučovic. První zmínka o obci je z roku 1358 a týká se Divy z Kojátek. Na území se také nachází zaniklá osada Kaštanov. V roce 1986 došlo k administrativnímu spojení s Bučovicemi a od roku 1992 jsou Kojátky opět samostatnou obcí. Protéká zde Kojátecký potok, v okolí se nachází mnoho kopečků a na jihovýchodě se rozprostírá významná lokalita Černecký a Milonický hájek

Obr. 16 Mapa Kojátky Kobeřice u Brna Obec Kobeřice leží asi 8 km jižně od Slavkova u Brna a 29 km jihovýchodně od Brna v kopcovité krajině západního okraje Ždánického lesa. Obec se rozkládá na jižním svahu členitého údolí Milešovického potoka, které se otevírá na severozápad směrem k Brnu. Výškové rozmezí je 260 a 340 m. n. m a součástí obce je i osada u Bílého vlka po pravé straně silnice směrem na Kyjov a Hodonín, kde je také nejvyšší bod - Vlčí hora s výškou 380 m n. m.


Obr. 17 Mapa Kobeřic u Brna

Křenovice Křenovice leží na březích potoka Rakovce v nadmořské výšce 216 m. V současné době v obci žije 1870 obyvatel a vhodná poloha lokality slavkovského bojiště na trase mezi Slavkovem a Mohylou míru, společně s výbornou dopravní dostupností, patří k největším přednostem Křenovic. Křenovice patří z archeologického hlediska k velmi významné lokalitě, jelikož toto místo bylo osídleno již v pravěku. Ve znaku obce je křenový list zasazený do pečetního znaku.

Obr. 18 Mapa Křenovic


Křižanovice Křižanovice se rozprostírají mezi městy Slavkov u Brna a Bučovicemi, obcí protéká Litava a nadmořská výška je 270 m. n. m. K hlavním dopravním tahům protínajícím obec patří především železniční trať Brno-Veselí na Moravě. Dnes tu žije okolo 755 obyvatel, avšak toto místo bylo osídleno již před 45-25 tisíci lety, což dokazují místní archeologické nálezy.

Obr. 19 Mapa Křižanovic

Letonice Letonice jsou velkou jihomoravskou vesnicí, ležící v kotlině pod chráněnou přírodní rezervací Větrník. Nejvyšším bodem je právě kopec větrník, který měří 394 m. n. m. Rozloha obce dosahuje velikosti 1 100 ha a žije zde 1 420 obyvatel. Dochovaná zmínka o založení Letonic pochází z roku 1235.


Obr. 20 Mapa Letonic

Lovčičky Obec Lovčičky se rozkládá 12 km jihozápadně od Slavkova u Brna ve výšce 260 m n. m. Její katastr zaujímá rozlohu 405 ha. Žije zde 560 obyvatel. Padesát chalup a 27 chat v chatové oblasti je využíváno k individuální rekreaci. Hlavní udržovanou tradicí v obci jsou Václavské hody se stavěním máje a průvodem stárků po vesnici. Sbor dobrovolných hasičů také pořádá Masopust – ostatkové veselí s průvodem maškar po vesnici, zakončené pochováváním basy.

Obr. 21 Mapa Lovčiček


Milešovice Milešovice patří k nejstarším písemně doloženým obcím Slavkovska i celého vyškovského okresu. Leží asi 10 km jihozápadně od Slavkova u Brna a 22 km jihovýchodně od Brna. Na severním konci obce se terén pozvolna svažuje do údolí Milešovického potoka a pozvolna sahá k Šaraticím, kde přechází do nížiny řeky Litavy. Rozloha obce je 1676 ha a počet obyvatel v roce 2011 byl spočten na 687. Původ obce lze datovat do doby Velkomoravské říše a jméno pochází od osobního staroslovanského jména Mileš, prvního zakladatele.

Obr. 22 Mapa Milešovice

Mouřínov Mouřínov podle osobního jména Múřín, později Muřínov je vesnice 5 km jižně od Bučovic, v údolí po obou stranách potoka v nadmořské výšce 290 m. Nyní zde žije přibližně 460 obyvatel a první písemná zmínka je z roku 1380, která náležela Mouřínovi Petrovi ze Štemberka. Když byly rozdělovány země na politické okresy, připadl Mouřínov okresu Ždánskému v hejtmanství Kyjovském. Okolo Mouřínovského rybníka nalezneme mnoho turistických cest, které vybízejí k dlouhým procházkám a houbaření. Hned za obcí směrem na Ždánice najdete dva rybníky a požární nádrž, která bývá v létě využívána ke koupání místní mládeží a dětmi.


Obr. 23 Mapa Mouřínov

Němčany Roku 1497 věnoval hrabě z Pezinku své manželce Žofii z Valdštejna hrad a město Slavkov s přilehlými obcemi včetně Němčan. V 16. století v obci sídlili tzv. novokřtěnci a v roce 1570 zde zemřel jejich básník Kryštof Hueter, řečený Schiffmann. V době třicetileté války byla ves určitou dobu pustá a dnes zde žije 712 obyvatel. Zajímavostí také je, že Němčany jsou jediné svého jména na území České republiky.

Obr. 24 Němčany


Nížkovice Nížkovice leží v jihozápadní části okresu Vyškov, poblíž hranice okresu Hodonín. Spádově náleží k městu Slavkov. Na katastru obce byly zaznamenány osamocené nálezy kamenných nástrojů. Přímo v místech vsi bylo zřejmě kdysi keltské sídliště, jak o tom svědčí nálezy kostrových hrobů. Obyvatelé Nížkovic se živili zemědělstvím, v místě pracovali v lese, v pozdější době ve slavkovském cukrovaře a v menších stolařských a průmyslových provozech. Postupem času se orientovali na pracovní místa do Brna a tak je tomu do dnešních dnů.

Obr. 25 Nížkovice

Otnice Obec leží 11 km jihozápadně od Slavkova u Brna, 216 m nad mořem, v jihovýchodním výběžku pahorkatiny Ždánického lesa, v údolí po obou stranách Otnického potoka. Obec leží na hanácko-slováckém pomezí, misí se zde proto kulturní vlivy obou oblastí. Na konci 20. století byla obnovena tradice krojovaných hodů. Kroje byly nejprve kyjovské, později byly na základě historických záznamů rekonstruovány původní otnické kroje. Nejvyšším okolním bodem je kopec Strážka dosahující 266 m. n. m. Rozloha katastru je 860 ha a počet obyvatel je 1461.


Obr. 26 Otnice

Rašovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. Obec leží 6 km jihovýchodně od Slavkova u Brna, na katastrální výměře 562 ha. Vesnicí protéká rašovický potok, který pramení v obecním lese "Rokle" a v prameništi "Hrček". Hrčková voda je známá svojí příjemnou chutí, kterou jí dává zvýšený obsah uhličitanů. Obec Rašovice má v současné době 623 obyvatel.

Obr. 27 Rašovice


Slavkov u Brna Slavkov u Brna (německy Austerlitz) je město v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 20 km východně od Brna na řece Litava. V roce 2011 zde žilo 6 303 obyvatel. Slavkov je známý především bitvou u Slavkova, která se v roce 1805 odehrála několik kilometrů západně od města. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou, přilehlá oblast Slavkovského bojiště je krajinnou památkovou zónou.

Obr. 28 Slavkov u Brna

Šaratice Obec se rozkládá se v jihozápadní části okresu na levém břehu řeky Litavy asi 8 km jihozápadně od Slavkova u Brna. První písemná zmínka o obci je datována v roce 1209. Dominantou Šaratic je kostel svatého Mikuláše, který byl stavitelem Richardem Martinem postaven mezi lety 1902 a 1903 v novorománském slohu na místě zrušeného gotického kostela. Poblíž obce vyvěrá hořký minerální pramen, který se stáčí do lahví jako minerální voda Šaratica. Používá se k léčbě zácpy a dalších poruch zažívání.


Obr. 29 Šaratice

Uhřice Uhřice patřily už za Velkomoravské říše k významným osadám. Z tohoto období se ale zachovaly pouze legendy a pověsti. Jedna z nich praví, že dřevěnou baziliku na místě kostela nad vsí, údajně vysvětil arcibiskup Metoděj (813-885). Nicméně první zmínku o obci lze zaznamenat až v letech 1336-1341 v přídomku Vrška z Uhřic. Obec Uhřice leží v malebném údolí pod svahy přírodního parku Ždánický les, po obou březích potoka Vápenky a nepřehlédnutelným prvkem okolní přírody je kopec Romenov. Rozloha obce byla vyměřena jako 708 ha a nyní zdě žije 700 občanů.


Obr. 30 Uhřice

Vážany nad Litavou Vážany nad Litavou je obec ležící 3 km jihozápadně od Slavkova u Brna v nadmořské výšce 211 m a nachází se na levém břehu říčky Litavy při okresní silnici, která vede od státní silnice ze Slavkova u Brna na Šaratice a do Těšan. Celková výměra pozemků činí 702 ha, z toho zemědělská půda činí 646 ha. Dnes zde žije 665 obyvatel.

Obr. 31 Vážany nad Litavou


Velešovice Obec Velešovice (název pochází od osobního jména Veleš) se nachází v údolí na levém břehu potoka Rakovce v nadmořské výšce 220 m. Leží 20 km východně od Brna v těsné blízkosti dálnice D1 Brno-Vyškov a 4 km severozápadně od Slavkova. Okolí Velešovic náleží ke dvěma horským soustavám: k Drahanské vysočině a ke Chřibům. První písemná zmínka o Velešovicích je již z roku 1131.

Obr. 32 Velešovice

Zbýšov Obec Zbýšov leží na rozmezí Drahanské vrchoviny a Chřibů, v povodí řeky Litavy, 6 km jihozápadně od Slavkova u Brna, 15 km jihovýchodně od Brna, při železniční trati Brno - Přerov, v nadmořské výšce 209 m. Obec byla zemědělská a vinařská. Ve velkých sklepech, které byly po mnoha letech bohužel zasypány při stavbě železnice, zrálo víno v sudech pro klášter. Podle některých dochovaných pramenů se toto víno vozilo až do Vídně a konkurovalo vínu z Mělníka. Pěstoval se zde dokonce chmel. Vzhledem k tomu, že se obec nachází na území “Bitvy tří císařů”, je možno v okolí navštívit památky, jako jsou například: Mohyla míru, slavkovský zámek, Žuráň, Santon a jiné.


Obr. 33 Zbýšov

Ždánice Město Ždánice se rozkládá ve zvlněné krajině na jižním úpatí Ždánického lesa, v nadmořské výšce 226 metrů. Severně od obce přechází les v zemědělskou krajinu se sady a vinicemi, jižně od Ždánic se rozprostírají pole. Ve Ždánicích se stékají dva potoky Trkmanka a Ždánický potok. Katastrální rozloha Ždánic zaujímá 2082 ha, z toho je 977 ha lesů, 652 ha orné půdy, 33 ha zastavěné plochy a zbytek tvoří sady, zahrady, vinice, travní porosty a ostatní plochy. Dnes zde žije 2 603 obyvatel.


Obr. 34 Ždánice


7 Cestovní ruch a rekreace 7.1 Památky Mezi hlavní památky mikroregionu patří bezesporu Památník bitvy tří císařů, Zámecký park a historické jádro Slavkova u Brna či Zámek Bučovice. V mikroregionu Ždánický les a Politaví však nalezneme mnohem více. Tvrz Bošovice Tvrz se nachází v dominantní poloze bezprostředně nad stejnojmenným městečkem. Nedávno byla trochu nešetrně rekonstruována a práce navíc zůstaly nedokončeny. Dnes se proto pomalu mění ve zříceninu, i když do ní má ještě daleko. Tvrz je bohužel zamčená a uzavřená, ale i přes to patří k pozoruhodným objektům svého druhu na jižní Moravě.

Obr. 35 Tvrz Bošovice

Renesanční zámek s parkem v Bučovicích Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího


sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu "palazzo in fortezza" a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů - Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Pozoruhodné je arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě vyzdobeny celkem 540 reliéfy, zobrazujícími válečné motivy, erby, fantastická zvířata a bytosti, maskarony a hudební nástroje. Kamenické práce prováděli Italové usazení v Čechách Elia Canavale a Antonio Silva.

Obr. 36 Zámek Bučovice


Obr. 37 Manýristická kašna z roku 1637

Kostel svatého Václava v Holubicích Chrám svatého Václava stojí nad obcí na jejím jižním konci. Jedná se o stavbu poměrně mladou. Byl dokončen a slavnostně předán věřícím 14. července 1929. Patron chrámu, český kníže sv. Václav, byl zvolen symbolicky. V roce 1929 uplynulo od jeho mučednické smrti rovných tisíc let. Celý chrám byl postaven z darů a sbírek podle návrhu Ing. arch. Stanislava Kučery. Vybavení chrámu bylo pořízeno také ze sbírek a darů, stejně tak i nové varhany instalované v roce 1989. Okolo kostela se rozkládá hřbitov. Před jeho vchodem stojí památník padlých občanů Holubic v 1. světové válce.


Ke kostelu se dostanete z centra obce bezejmennou ulicí jižním směrem, nebo po polní cestě od Blažovic.

Obr. 38 Kostel sv. Václava v Holubicích

Galské hroby v Holubicích V srpnu roku 1930 bylo vykopáno na poli rolníka Antonína Černého, v části zvané "Dílce", 7 galských hrobů. Později objeveno dalších 70 hrobů se zachovanými kostrami a různými předměty, hliněné nádoby z doby asi 200 roků před Kristem. V souvislosti s budováním dálnice bylo v rámci záchranných, archeologickým výzkumů odkryto množství pozůstatků, jednotlivých i větších celků vzácných nálezů. Objeven hrob ze starší doby kamenné, pohřebiště z údobí stěhování národů (několik desítek hrobů Langobardů), nalezeny šperky, keramické nádoby, zbraně a různé náčiní. Mohyla míru Mohyla míru je první mírový památník v Evropě. Historicky je spojena s Bitvou u Slavkova a stojí na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Mohyla míru vznikla mezi lety 1910 a 1912. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a pedagog Alois Slovák. Navrhl a postavil ji významný český architekt Josef Fanta, umělecko-řemeslné prvky realizoval Franta Anýž a skulpturální


výzdobu provedl sochař Čeněk Vosmík. Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli první světové válce, plánovalo se na rok 1914 a proběhlo až roku 1923. Stávající tabule s nápisy, umístěné pod vrcholem památníku však nejsou původní. Původní tabule obsahovaly úryvky z latinského hymnu Dies irae.

Obr. 39

Mohyla míru

Kostel sv. Vavřince v Křenovicích Kostel v Křenovicích je původně pozdně románská stavba. Důkazem toho a historicky nejcennější je doposud zachovalé románské špaletové okno v zadní části kostela, které bylo druhotně osazené do novější gotické stavby. První písemné zprávy a doklady o Křenovicích se nalézají až v r. 1222, kdy se připomíná duchovní právo a působnost zdejšího kněze jménem Adolf. To znamená, že v té době zde již byla fara. Pozdně románská kaple byla v roce 1378 přestavěna v gotickém slohu na kostel, který byl zasvěcen sv. Vavřinci. Z této přestavby se rovněž dochovalo okno s lomeným obloukem. V té době již zde existovala komendy řádu německých rytířů. V 19. století byla ke kostelu přistavěna zákristie a byla prodloužena loď kostela v průčelí hlavního vchodu. V roce 1947 byly na věž umístěny velké hodiny s ciferníky ze všech čtyř stran.


Obr. 40 Kostel svatého Vavřince

Smirčí kříž v Křenovicích Tento kříž se také nazývá "Cyrilometodějský", protože se naklání směrem k Velehradu, odkud přišli Cyril a Metoděj. Nestojí na svém původním místě, ale byl sem přesunut ve 30. letech 20. století. Tento kříž má připomínat smrt dívky, kterou udupal splašený kůň, když žala trávu. Místo je volně přístupné, vhodné jako zastavení pro výlety na kole. Nachází se na cyklotrase č. 5097. Je zde nádherný výhled do kraje s výhledem na Křenovice, Slavkov, Holubice, Pozořice a ostatní obce na úpatí Drahanské vrchoviny. Přes silnici se nachází Hromadné hroby na Zlaté hoře.


Obr. 41 Smirčí kříž Křenovice

Kostel sv. Mikuláše v Letonicích Kostel sv. Mikuláše tvoří dominantu obce. Je připomínaný již roku 1235. Pro jeho středověké stáří svědčí i poloha uprostřed hřbitova. Farní kostel sv. Mikuláše v Letonicích stojí nad jihozápadním okrajem vesnice. Kostel je dominantou a pomyslným středem obce, na který je z každé strany obce velmi pěkný a monumentální pohled. Dnešní barokní kostel stojí na místě původních kostelních staveb, které se postupně rozšiřovaly od věže k oltáři. Jde o orientovanou jednolodní chrámovou stavbu s odsazeným rovným presbytářem, ke kterému z jižní strany přiléhá sakristie. Po severní a jižní straně kostela jsou boční kaple a bývalé boční portály. V ose západního průčelí je hranolová věž se zvonovým patrem a průsvitnými ciferníky ukončená stanovou střechou s bání a křížem. V jihozápadním rohu stavby je pozdější kůrové schodiště. Fasádu kostela člení odstupňované vpadlé výplně bílého a tmavě růžového nátěru a sokl. Okolo kostela je hřbitov. V panoramatu kostela je zřetelně viditelná kaple Panny Marie stojící na východní straně pod kostelem.


Obr. 42 Kostel sv. Mikuláše v Letonicích


Socha sv. Josefa v Letonicích

Obr. 43 Socha sv. Josefa v Letonicích z 19. století

Farní kostel sv. Kunhuty Nížkovice Farní kostel sv. Kunhuty je slohu renesančního, byl postaven v letech 1927 - 1928. Byl vystavěn na původním místě starého kostela. Tento kostel byl mnohokrát opravován pro vadnou konstrukci. Varhany v kostele jsou barokní od Františka Svítila z Nového Města na Moravě z roku 1846. Fara se však připomíná již roku 1497. Farní budova stojí na bývalém hřbitově.


Obr. 44 Kostel sv. Kunhuty Nížkovice

Barokní zámek Slavkov u Brna Slavkovský zámek patří k nejstarším dochovaným panským sídlům na Moravě. Historie dnešního barokního zámku však začíná ve 13. století, kdy zde podle dochovaných písemných záznamů již existovala komenda řádu německých rytířů. Koncem l6. století, zřejmě za Oldřicha III. z Kounic, byl na starších základech vybudován renesanční zámek čtyřkřídlého půdorysu s arkádami a mohutnou hranolovou věží. Starobylý moravský šlechtický rod Kouniců se stal na více než čtyři století majitelem nejen zámku, ale i celého slavkovského panství. Podnět k barokní přestavbě renesančního sídla Kouniců ve Slavkově dal koncem 17. století Dominik Ondřej z Kounic. Úkolem pověřil italského architekta Domenika Martinelliho z Luccy. Fresky v interiérech vytvořil Andrea Lanzani, jenž úzce spolupracoval se štukatérem Šantánem Bussim. Sochařské prvky a skulptury v zámku i v parku vytvořil Giovanni Giuliani. Maxmilián Oldřich se však konečné barokní podoby zámku nedožil. Zásluhy na dokončení celého zámeckého komplexu má až teprve jeho syn, Václav Antonín hrabě Kounic-Rietberg, nejvýznamnější představitel rodu, od roku 1764 říšský kníže, státní ministr, kancléř Marie Terezie, Leopolda II., Josefa II. a Františka II. Po smrti posledního mužského potomka rodu Kouniců hraběte Eugena přechází zámek do vlastnictví rodu Pálffyů. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem československého státu. Dnes je vlastníkem město Slavkov u Brna a zámek byl v roce 2008 vyhlášen národní kulturní památkou. K zámku patří i rozsáhlý zámecký park s několika bazény a sochařskou výzdobou Giovanni Giulianiho. Ve spodní části zahrady se nachází veřejné šestijamkové golfové hřiště. 44 www.marketingova-kancelar.cz

Obr. 45 Slavkovský zámek

Obr. 46 Slavkovský zámek interiér

Zámecká zahrada Slavkov u Brna Zámecký park ve Slavkově u Brna tvoří nedílnou součást celého zámeckého areálu a patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na území Moravy. Jeho rozloha činí 15,5 ha. Původně se kolem zámku rozprostírala renesanční zahrada. Tato byla přetvořena za Václava Antonína knížete z Kounic a Rietbergu do barokní podoby. Hlavní 45 www.marketingova-kancelar.cz

parter zahrady byl změněn na příčnou osu se třemi fontánami. Nově byl vybudován přechod ve svahu mezi horním, napříč disponovaným parterem, a dolní částí zahrady. Dlouhý kanál byl změněn v soustavu tří bazénů. Parter je vyzdoben souborem soch a váz. Vše bylo včleněno do velkorysého zapojení okolní krajiny a města pomocí stromových alejí.

Obr. 47 Zámecký park Slavkov

Synagoga ve Slavkově Synagoga Slavkov u Brna je původní synagoga vybudovaná v 16. století. Nachází se poblíž centra města Slavkov u Brna, asi 150 m na západ od Palackého náměstí. Nynější novorománskou podobu získala přestavbou v roce 1858.


Obr. 48 Synagoga Slavkov u Brna

Židovský hřbitov Slavkov u Brna Nejstarší slavkovské židovské pohřebiště se údajně nacházelo východně od města, při cestě k Němčanům. Starý židovský hřbitov ležel - jak o tom zpravoval i údaj z r. 1549 - jižně od města při silnici na Ždánice, poblíž říčky Litavy. Václav Antonín hrabě Kounic, tehdejší majitel panství, jej nechal nedlouho před svou smrtí r. 1774 zlikvidovat z jediného prostého důvodu, že „vadil“ v pohledu ze zámku. Část náhrobků byla odtud přenesena na nový hřbitov.


Obr. 49 Židovský hřbitov Slavkov u Brna

Archeologická lokalita Kopeček Nachází se za obcí, po pravé straně od obce Šaratice ve směru na Hrušky, jedná se o památku dvou kultur (z doby stěhování národů a slovanské pohřebiště). Kostel sv. Jana Křtitele v Uhřicích Uhřický kostel je krásnou, historicky velmi cennou sakrální stavbou, nejstarší v regionu. Ačkoliv Cyrilometodějská tradice-dosud historickými prameny nedoložená mluví o uhřickém kostele o nějaké to století dříve, publikované archivní prameny se zmiňují o kostele sv. Jana Křtitele v Uhřicích až v roce 1351. Interiér i exteriér kostela má podobu goticko renesanční stavby. Styl lidového baroka se projevil na oltáři a na kůru. Stavba je řazena do l. poloviny l4.století. V l5.století byla ke kostelu přistavena nižší kamenná věž se střílnami, které měly asi obrannou funkci. V l7.století došlo ke zvýšení věže a to cihlovou stavbou. V této podobě beze změny je do dnešní doby. Asi uprostřed kostelní lodi je pohřben majitel uhřického panství Kryštof Jager r. l6O5, jak říká náhrobní deska umístěná ve stěně u kazatelny. Ke kostelu se váže pověst, že zde kázávali sv. Cyril a Metoděj, prý stojíc na velkém kameni, který byl později vložen do kazatelny. Kámen odtud zmizel neznámo kam při některé pozdější stavební úpravě. Cyrilometodějská tradice je ve vesnici silně vžitá, dosud však nebyla žádnými historickými prameny doložena a tak zůstáváme u hezkých pověstí.


Obr. 50 Kostel sv. Jana Křtitele v hřicích

Těžní věž dolu Simson Zbýšov Důl Simson byl otevřen před 160 lety. Do dnešních dnů se zachovala jen těžní věž ocelové konstrukce z počátku 20. století, která se tyčí nad jámovou budovou ve Zbýšově. Těžní věž sloužila vlastně k upevnění zvláštního výtahu pro dopravu uhlí i horníků. Dnes bohužel není přístupná veřejnosti.

Obr. 51 Těžní věž dolu Simson


Tab. 3

Výčet památek v mikroregionu

Název obce Bošovice Bučovice Dambořice Heršpice

Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Hrušky

Kojátky Kobeřice u Brna Křenovice

Křižanovice Letonice Lovčičky Milešovice Mouřínov Němčany

Památky Tvrz, Kostel sv. Stanislava, Evangelická zvonice Renesanční zámek s parkem Bučovice, Židovský hřbitov, Lesopark Kalvárie Římskokatolický, českobratrský evangelický a židovský hřbitov Katolický kostel sv. Matouše, evangelický kostel, pomník padlých v 1. a 2. sv. válce a památník padlých sovětských letců, tvrz Konůvky, terénní náznaky po gotickém hradě Kepkovu na návrší Kostel svatého Bartoloměje, litinový kříž věnovaný prvnímu učiteli Františku Zavadilovi Kostel svatého Václava, Galské hroby Mohyla míru na Prackém kopci, Boží muka Nová kaple, uvnitř s replikou sochy Hrušecké Madony z r. 1340, severní hranici katastru protíná hranice historického území Slavkovského bojiště, asi 5 km od obce leží památník padlých v napoleonských válkách – Mohyla míru. Kojátecký zámek, který byl původně tvrzí z 16. století, kaplička, socha Jana Nepomuckého, pomník padlým obětem I. a II. světové války Restaurovaný pozdně-románský kostel sv. Jiljí, se vzácnou freskou Panny Marie Ochranitelky ze 14. Století, náhrobní pískovcový kámen pánů z Věžní z roku 1577, Jedna z nejbohatších archeologických lokalit v regionu, Kostel sv. Vavřince, bronzová socha vrchního velitele spojeneckých rusko rakouských vojsk, generála M. I. Kutuzova, Smirčí kříž, Boží muka na Široké, Krchůvek Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pomník sv. Isidora, náhrobní kámen Františka Škody, dva pomníky padlým v první sv. válce Kostel sv. Mikuláše, barokní kaple Panny Marie Bolestné z poslední třetiny 18. století, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731 a socha sv. Josefa z 19. století Kostel sv. Václava, kaple sv. Anny z roku 1817 a kaple sv. Floriana postavená v roce 1873. Kaplička panny Marie, kaplička sv. Anny, pomník padlým za první a druhé sv. války Pozůstatky hájenky U Zlatého jelena, Busta T.G.Masaryka, Boží muka Poutní kaple panny Marie Sedmibolestné na Lutršté50 www.marketingova-kancelar.cz

Nížkovice Otnice Rašovice Slavkov u Brna

Šaratice Uhřice Vážany nad Litavou Velešovice Zbýšov

Ždánice

ku, filiální kostel sv. Antonína Farní kostel sv. Kunhuty, socha sv. Jana Nepomuckého Farní kostel svatého Aloise, původně sv. Havla, přestavěn klasicistně, socha svatého Jana Nepomuckého, zbytky tvrze, kaplička srdce panny Marie Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje, Historické jádro (památková zóna), barokní zámek, impozantní a ve francouzském i anglickém stylu, renesanční radnice na náměstí, kostel Vzkříšení Páně, kaple sv. Urbana, židovská čtvrť se zachovalou synagogou, Židovský hřbitov Kostel sv. Mikuláše, socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století, archeologická lokalita Kopeček Kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Floriána, památník padlým v 1. a 2. Sv. válce, socha v Borečkách Farní kostel sv. Bartoloměje, barokní Boží muka z roku 1806, sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739, v obci pomník obětem I. světové války a II. světové války Filiální kostel sv. Barbory z let 1731-32 barokního slohu a kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1904 Kostel sv. Martina, Těžní věž dolu Simson, Těžní věž dolu Jindřich II. (Nejhlubší černouhelný důl v ČR a střední Evropě - 1550 m), Zvonice zasvěcena Panně Marii Sedmibolestné, Pomník ing. Jana Špatného, Kříže připomínající události z historie obce Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Zámek a Vrbasovo muzeum, Boží muka


7.2 Turistické cíle První papouščí ZOO v ČR Zařízení jediné svého druhu v České republice najdete v Bošovicích na Vyškovsku. Jedná se o první papouščí zoo. Na návštěvníky tu čeká více než sto voliér s exotickými ptáky, rozmístěných na pěti stech metrech čtverečních. Na základě zpracované koncepce rozvoje, tak od roku 2005, postupně vznikala nová chovatelská zařízení - jednotlivé expozice pro papoušky. V současné době je možné v zoologické zahradě shlédnout kolekci arating, amazonků, dále pak ary, amazoňany, kakaduy a africké druhy papoušků - papoušky šedé žaky, senegalské a jiné. V provozu je nyní 80 voliér a další jsou ve výstavbě.

Obr. 52 Papouščí ZOO Bošovice

Obr. 53 Papouščí ZOO Bošovice


Ekofarma Jalový dvůr Ekofarma Jalový dvůr byla založena v roce 1992 a specializuje se na chov ovcí a koní. Statek se nachází na úpatí Ždánického lesa. V jeho okolí je několik chráněných území, ať už pro přírodní nebo archeologické památky. Na zatravněných stráních lemujících tento statek je možné spatřit především koně a ovce, ale také oslíky, lamáka nebo kravičku Verunku. Součástí ekofarmy jsou i další druhy zvířat. Kromě výše zmíněných je zde možné spatřit volně pobíhající čínská prasata a ve voliérách pak pávy či husy.

Obr. 54 Ekofarma Jalový dvůr

Obr. 55 Zvířata na ekofarmě


Cesta Těšanka Bývalá stará obchodní cesta Těšanka je jednou z odboček Jantarové stezky a vedla z Těšan severně přes Ždánický les k Buchlovu a Velehradu. Silnička jako podle pravítka a převážně z kopce je ideální pro pěší turistiku i na kolo. Vede tudy od nepaměti a je prošlapána poutníky, kupci, perzekuovanými evangelíky i partyzány.

Obr. 56 Cesta Těšanka

Muzeum Bučovice Expozice muzea Bučovice v dějinách zobrazuje v pěti sálech vývoj města a jeho okolí od pravěkých nálezů do roku 1945. V místnosti věnované archeologickým nálezům kromě paleolitických nástrojů a mamutí stoličky zaujme návštěvníka asi nejvíce ženský hrob z doby laténské a nejstarší slovanský nález z Bučovicka - hrnec pražského typu. V místnosti věnované středověku a ranému novověku lze zhlédnout vykopávky z bučovického hrádku z přelomu 13. a 14. století. Několika exponáty (nápis ze synagógy z roku 1546, šofar, kořenka bešamin) jsou zde připomenuti bučovičtí židé. 54 www.marketingova-kancelar.cz

Pozornost upoutají cechovní postavníky a truhlice, rychtářské právo, popravčí meč, moždíře ke slavnostnímu střílení, ruční požární stříkače a votivní obraz zemřelých čtyřčat z roku 1744. V další místnosti lze spatřit ukázky bučovické fajánse z 18. a 19. století, poličky vykládané slámou a „mořské hady“ - znak obchodu s koloniálním zbožím. Ve čtvrté místnosti expozice vynikne jako památka na přelomový rok 1848 prapor bučovické národní gardy, někdejší bučovický textilní průmysl připomíná tovární tkalcovský stav. Zastoupen je i bučovický spolkový a veřejný život. V závěrečné místnosti připomínají zbraně, nouzové peníze a výrobky z náhradních surovin 1. světovou válku, rozmnožovací přístroj, platidla z terezínského ghetta, osobní věci vězňů z koncentračních táborů, dělostřelecká munice zase okupaci, odboj a osvobození v roce 1945.

Obr. 57 Muzeum Bučovice

Pověsti Milešovice Pověst o pokladu v krajině Za dávných dob byla Krajina pastviskem. Milešovští usedlíci mohli na něm vypásat svůj dobytek. Obyčejně pásli pacholci. V té době sloužil ve vesnici u jednoho sedláka pacholek, odněkud ze světa přišlý. Byl ze všech pacholků nejhodnější. Ze své 55 www.marketingova-kancelar.cz

malé služby posílával ještě své staré matce podporu. Proto se nemohl zúčastniti tanečních zábav, které zdejší chasa ráda pořádala. Místo toho vyhnal dobytek na pastvisko. Chvíle na pastvě si pak krátil posloucháním hudby, která se rozléhala až tam, nebo knihou, kterou si už jako horlivý čtenář dovedl sehnati. Když zase jednou byla muzika a on pásl, byl vyrušen náhlým objevením se neznámého stařečka, který se jej vyptával, proč dnes, když je neděle a ve vsi muzika, sám pase a nejde raději mezi chasu se poveselit? Milý pacholek stařečkovi pověděl, že slouží pro chudobu a že ze služby vypomáhá své matce, která je vdovou a nemůže dobře pracovat. Milejší prý je mu také knížka než darebnosti u muziky. Stařeček jej pozorně vyslechl a potom jej vyzval, aby ho následoval. Pacholek šel za ním. Stařeček ho vedl ke skalce, po které však dnes už není ani památky, a proutkem, který měl v ruce, švihl do skály. Ta se otevřela a oni vešli dovnitř. Dlouhou chodbou přišli do velké síně. Kolem jejich stěn stály truhly plné zlatých a stříbrných peněz a drahého kamení, jehož leskem byla ozářena celá síň. Stařeček vzal z jedné truhly hrst stříbrných a z druhé zlatých peněz a vtiskl je užaslému chasníkovi do dlaní. Potom jej vyvedl ze skály a nařídil mu, aby nikomu neříkal, co viděl. Po tomto napomenutí švihl zase do skály proutkem. Skála se zavřela a stařeček v tom okamžení zmizel zrakům chasníka, jako když mizí ranní pára před sluncem. Chasník se úžasem nemohl dlouho pohnout z místa. Když se však vzpamatoval a dle peněz v hrsti poznal, že to nebyl sen, zahnal dobytek domů a šel se k muzice poveselit s chasou. Všichni znali jeho chudobu, a proto se divili, kde se mezi nimi vzal. Divili se však ještě více, když viděli, jak platil muzikantům a hostinskému zlatým penízem. Hned na něj všichni udeřili, kde vzal tolik peněz. Chasník však pamatoval na stařečkův příkaz a nechtěl říci, odkud má peníze. Až jej začali někteří veřejně podezírati, že peníze někde ukradl, pověděl jim všecko, jak k nim přišel. Po této příhodě se mnozí pokoušeli, aby dosáhli peněz podobným způsobem jako chasník, ale stařeček se už nikdy nikomu neukázal. Skalka se pak během doby účinkem povětrnosti a kopáním, jímž se mnozí pokoušeli dostati do chodby s penězi, rozpadla a dnes není po ní památky. Pověst o vodníkovi v Jezeře V polní trati, které se říká Jezero, býval za dávných dob veliký rybník. Byla v něm hojnost ryb a jeho břehy, porostlé vysokým a hustým rákosím, byly oživeny hejny divokého vodního ptactva. Sídlily tu divoké kachny, vodní slípky, lysky a rackové poletovali nad čirou hladinou jako bílí motýlové. Toto vše však bývá obvyklým zjevem u větších rybníků. Zvláštností tohoto rybníku bylo, že tu sídlil vodník. Byl to menší vyzáblý mužíček v zelených šatech, z nichž mu z levého šosu kabátu stále kapala voda. Na hlavě míval zelený klobouček s


kyticí z vodních travin. Takto oblečen chodíval do Kobeřic k řezníkovi pro maso. V krámě vždy huhňavým hlasem poroučel řezníkovi, jaké maso mu má utíti a rukama ohmatával, jeli dobré. Řezníkovi se to ohmatávání masa nelíbilo. Dlouho nic neříkal, ale když zase jednou vodník maso ohmatával a přitom si ještě všelicos poroučel, rozhněval se a uťal milému vodníkovi prst. Vodník bolestí zavyl, vyběhl z krámu a hroze řezníkovi pomstou ubíhal k Jezeru, kde zmizel v hustém rákosí. Řezníka brzy hněv přešel a litoval svého unáhlení z obavy před pomstou vodníkovou. Vodník se však po této příhodě dlouho neukazoval. Řezník se domníval, že se z Jezera vystěhoval a na jeho hrozbu zapomněl. Za dlouhou dobu po této události zatoulala se jednou jediná dcera řezníkova ještě s jinými dětmi k Jezeru. Trhaly tam květiny. Řezníkově dcerušce se líbily bílé leknínové růže. Nahýbala se pro ně nad vodou. Najednou se s ní utrhlo kus břehu a ona spadla do Jezera. Děti se s křikem rozprchly, a když se za chvíli lidé sběhli k místu, kde spadla do vody, našli ji již utopenou. Vodník svoji hrozbu splnil. Zanedlouho po této události byl však rybník vysušen a proměněn v pole. Vodník bez velikého a hlubokého rybníku v malém potoce, který protéká středem bývalého Jezera, neměl žádné moci. Proto se odstěhoval a od té doby o něm v kraji nikdo neslyšel. Stará hájenka v blízkosti Mouřínova Slavnou hájenku v lesích jižně od Mouřínova dnes už nenajdeme. Na jejím místě vznikl pomník partyzánům z oddílu Olga a nedaleko také Jiřímu Jírovskému, který v těchto místech padl. Ždánický les je bohatý na nejrůznější památná místa. K nejznámějším patří zaniklá ves Konůvky a hrádek Kepkov mezi Mouřínovem a Rašovicemi. Váže se k ní ale hlavně událost z období druhé světové války. Na počátku roku 1945 vznikl v Nemochovicích partyzánský oddíl Olga pojmenovaný po jeho člence Olze Františákové. Skupinka patřila k odštěpkům partyzánské brigády Jana Žižky, která se probíjela po porážce Slovenského národního povstání na území Protektorátu Čechy a Morava. Velel jí kontroverzní Josef „Pepek“ Houfek.


Obr. 58 Pomník Jiřímu Jírovskému

Jezdecký klub Němčany Nově budovaná jezdecká stáj v obci Němčany, je jen 2 km od Slavkova a 15 minut jízdy autem z Brna. Jezdecký klub vznikl rekonstrukcí bývalé budovy odchovny mladého dobytka a dnes zde nalezneme malebné stáje v blízkosti Slavkovského bojiště, kde si můžeme jízdu na koni přímo vyzkoušet. Neustále se zde konají různé akce, jako například víkendové pobyty pro děti nebo putování za vínem.

Obr. 59 Jezdecký klub Němčany

Aquapark Uhřice Aquapark v Uhřicích je to pravé místo, kde trávit s rodinou nebo přáteli horké letní dny! Atrakce: plavecký bazén s dráhou, dětské brouzdaliště, tobogan, skluzavky, masážní lavice, trysky a lůžka, chrliče, vodní clona, hřiště na volejbal.


Obr. 60

Aquapark Uhřice

Studánka na Romenově Studánka na travném svahu kopce Romenova bývala od nepaměti ze tří stran chráněná jednoduchým přístřeškem z kamene, cihel a dřeva, shora zarostlým travnatým drnem. Čtvrtá strana bývala volná, lehce přípustná každému, kdo se chtěl napít. Ani hrnek nepotřeboval, stačilo pokleknout a sklonit hlavu, vždyť vody bývalo až po okraj, a dobré vody, vyhlášené po celém okolí. Později byla studánka uzavřená a voda se svedla samospádem až na úpatí kopce, ukončena kohoutkem, chráněným kamenným přístřeškem. I po tomto zásahu to byla dlouho kojenecká voda. Teprve v současné době ukázaly rozbory vody nápadné snížení kvality. Studánka je snadno přístupná od silnice po zpevněném chodníku. Ke studánce na Romenově se váže tato pověst: V čase své misijní cesty na Brno se sv. Cyril aMetoděj zastavili, učili a kázali také v Uhřicích. U studánky odpočívali a dobrou vodou se osvěžovali. Mezi lidem se pak tradovala víra, že ji také posvětili.


Obr. 61 Studánka na Romeno vě

Muzeum průmyslových železnic Zbýšov Muzeum průmyslových železnic se nachází ve Zbýšově, v samém srdci bývalého Rosicko – Oslavanského uhelného revíru, přímo pod těžní věží bývalého dolu Jindřich II. Ten patřil svou hloubkou 1550m k nejhlubším v Evropě. Revír patřil sice k nejmenším u nás, jeho uhlí ale k nejkvalitnějším. Roku 1992 se zde historie dolování uhlí po 240 letech uzavřela. Vlečka pro přepravu uhlí z dolů ve Zbýšově do Zastávky u Brna z roku 1862 je dnes přestavována z normálního (1435mm) na úzký (600mm) rozchod pro provoz historických vlaků Muzea průmyslových železnic. Vozidla svým vzhledem mnohdy připomínají model či hračku. Přesto však jde o desítky let staré stroje, které prožily svůj život v těžkých provozech dolů, lomů, cihelen a hutí. Zvláštní poezie těchto malých vláčků proto zůstala široké veřejnosti utajena. Proto v uvedených termínech vyjíždí na trať parní lokomotiva BS 80 (ČKD 1951) aby zájemcům připomněla století páry i historii hornictví, dopravy a energetiky Rosicko – Oslavanska. Pro zájemce (školní výlety, turistické spolky, firemní akce… jsou možné exkurze i jízdy zvláštních osobních i nákladních vlaků včetně přepravy jízdních kol a jiné doprovodné služby. Občerstvení je při jízdách pro veřejnost zajištěno. V expozici Muzea lze shlédnout i další zajímavé historické lokomotivy - motorovou O&K z roku 1940 nebo elektrickou (na 220 V =) Siemens z roku 1908, která je po opravě opět plně provozuschopná a drží primát nejstarší lokomotivy ve sbírkách muzea i nejstarší úzkorozchodné provozuschopné lokomotivy v českých zemích. 60 www.marketingova-kancelar.cz

Obr. 62 Muzeum průmyslových železnic Zbýšov

Vrbasovo muzeum Ždánice Ve ždánickém zámku sídlí již více než šedesát let Vrbasovo muzeum, založené učitelem a místním historikem Jakubem Vrbasem. Muzeum obsahuje soubor velmi cenných, zajímavých i kuriózních historických předmětů.

Obr. 63 Vrbasovo muzeum


Tab. 4

Turistické cíle v mikroregionu


Turistické cíle První papouščí ZOO v ČR

Krytý bazén, letní koupaliště, sportovní centrum Hájek, muzeum, expozice zámku, plánované otevření židovského hřbitova Nerostné bohatství (těžba ropy a zemního plynu), tvrziště a habánský sklep, rozhledna Boleradice Naučná stezka Ždánickým lesem, ekofarma Jalový dvůr Koupaliště, sídelní jáma (naleziště dávného sídliště) Naučná stezka Bitva u Slavkova Pracký kopec, přírodní rezervace Špice, povodí řeky Litavy Kulturní akce pořádané obcí Modrá turistická značka, která vede z Bučovic přes Orlovickou vrchovinu až do města Vyškov, přírodní rezervace Větrníky a Hašky, pěstírna hlívy ústřičné Nedaleko leží obchodní cesta Těšanka, opředená řadou pověstí, výhled do okolí, zejména k Brnu, na Mohylu míru a Slavkov u Brna a také k Židlochovicím a k Pálavě Turistická trasa Slavkovským bojištěm, naučná stezka na Šibeniční vrch, umělecké kovářství, výroba keramiky, cyklostezka

Akce, pořádané obcí, evropsky významná oblast Člupy Putování slováckými vinohrady, ochutnávky vín, památná lípa, Památky, cyklostezka Krajina opředená mnohými pověstmi, cyklostezka Pozůstatky hájenky U Zlatého jelena, kde se koná každý rok 8. května lidové setkání,cyklostezka, výstava na Radnici, výstava Židovská škola

Jezdecký klub Němčany, aktivní stavba místního muzea Kino, pořádané akce, Slavkovské bojiště, koupaliště, golf, kino, divadlo, naučná stezka Bitva tří císařů Léčivý pramen „Šaratica“ Aquapark Uhřice, studánka na Romenově Muzeum průmyslových železnic, kino Horník, cyklotrasy Cesty permoníků, pravidelně pořádané akce Vrbasovo muzeum, Hvězdárna, koupaliště,


7.3 Přírodní zajímavosti Zámecký park Bučovice Zámecká zahrada vznikla jako součást areálu zámku v letech 1567 až 1575. Uspořádání zahrady má vzor v antice a vyznačuje se geometrickou pravidelností a vyvážeností struktury a hmoty. V roce 1772 byla zámecká zahrada zrušena a rozparcelována na zahrádky pro vrchnostenské úředníky. Zpět do podoby z doby renesance byla zahrada uvedena v letech 1961 až 1965.

Obr. 64 Zámecký park

Ždánický les Ždánický les - nenápadný kraj skrytých a dobře utajených pokladů. Kromě přírodních pokladů skrývá také poklady nerostné a je místem těžby ropy a zemního plynu. Územím vede také několik značených turistických a cyklistických tras a nachází se zde také naučná stezka Ždánickým lesem, která byla v létě roku 1996 zpřístupněna. Pokračují tak ekologické aktivity zahájené v roce 1990. Cílem tohoto úsilí je ochrana překrásných zdejších lesů, jelikož jejichž skladba a přirozený vývoj vytvářený stovky let, byly neúměrnou těžbou v osmdesátých letech narušeny.


Obr. 65 Ždánický les

Obr. 66 Ždánický les


Přírodní památka Jalový dvůr Jalový dvůr je přírodní památka v lokalitě Heršpice v okrese Vyškov. Přírodní památka byla zřízena vyhláškou Okresního úřadu Vyškov ze dne 28. června 1990. Leží jihovýchodně od města Slavkov u Brna. Důvodem ochrany je výskyt a rozmnožování několika druhů obojživelníků v rybníku a výskyt druhů ponticko-panonské květeny na přilehlé stráni.

Obr. 67 Jalový dvůr

Přírodní rezervace Špice Špice je přírodní rezervace v lokalitě Újezd u Brna v okrese Brno-venkov. Geologickým podkladem jsou zde spodnotortonské písky, proložené vrstvami vápnitých hrubozrnných pískovců a jílů a litavských vápenců a terasovitých štěrků. Důvodem ochrany je cenná lokalita stepní květeny. Která byla zřízena především kvůli ochraně katránu východního (Crambe tataria).


Obr. 68 Přírodní rezervace Špice

Chráněná přírodní rezervace Větrník NPR Větrníky (vyhlášena 1925) je tvořena mozaikou stepních trávníků a mezofilních křovin asi 3 km severovýchodně od Letonic. Rozloha NPR je 27,89 ha, nadmořská výška 350 – 394 m. Důvodem ochrany území je rozsáhlý komplex stanovišť s xerotermní stepní vegetací převážně ponticko – panonského nebo submediteránního typu.

Obr. 69 Chráněná přírodní rezervace větrník


Přírodní památka Hrubá louka Jedná se o území asi 2 km jižně od Mouřínova. Je to suchá zalesněná stráň, uměle vytvořený remízek listnatých porostů, jehož druhová skladba je velmi bohatá. Lokalita o výměře něco málo přes jeden hektar požívá ochrany od roku 1990. Rozkládá se zhruba dva kilometry jižně od obce. Cesta k ní vede podél Mouřínovského potoka, poblíž je zplanělý třešňový sad. Hrubou louku obklopují pole a Ždánický les.Hrubá louka je vlastně zalesněná stráň ve strži, kterou označují čtyři tabule se státním znakem. Zabraňuje erozi půdy. Přírodní památku tvoří vlastně řídký lesík tvořený hlavně borovicemi a břízami, ale také cennějšími listnatými dřevinami, jako je dub nebo habr. Na okrajích rostou i plané švestky, hrušně a jablka, což má velký význam hlavně pro ptactvo i další živočichy. Nejcennější součástí lokality je společenstvo bylin takzvaného ponticko – pannonského typu. Jedná se hlavně o suchomilné členy z čeledi orchidejovitých. Nejvýznamnější je střevíčník pantoflíček, dále tam roste kruštík širolistý, bradáček vejčitý, vstavač vojenský, vemeník zelenavý, pětiprstka žežulník, okrotice bílá a hlístník hnízdák.

Obr. 70 Přírodní památka Hrubá louka


Přírodní památka Šévy Území je označeno osmi tabulemi se státním znakem. Botanický inventarizační průzkum zpracoval Ivan Novotný v roce 1983. Stepní stráň se nachází přibližně 1 km jižně od obce Marefy, nad původním korytem Mouřínovského potoka. Důvodem ochrany je výskyt xerotermních a subxerotermních rostlinných společenstev ponticko - panonského typu s množstvím ohrožených druhů. Geologicky se jedná o miocenní pískovou terasu vodního toku překrytou spraší s vyvinutou černozemí. Přes zapojení travního porostu dochází občas po vydatnějších srážkách k malým sesuvům částí svahu. Území se vyznačuje bohatstvím druhů ponticko - panonské květeny s výskytem cca 40 druhů silně ohrožených a ohrožených rostlin. Nalezneme zde např. několik druhů orchidejovitých, tři druhy omanů, dva druhy kavylů, koulenku vyšší, zárazu bílou, bělozářku větvitou, zvonek sibiřský, modřenec, koniklece a další.

Obr. 71 Přírodní památka Šévy

Slavkovské bojiště Slavkovské bojiště je od roku 1992 chráněnou památkovou zónou (vyhláška MK ČR č. 475/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992), památková zóna zahrnuje například návrší Žuráň, kopec Santon nad Tvarožnou, Starou poštu pozořickou i secesní Mohylu míru architekta Josefa Fanty, jež je památníkem všem obětem bitvy u Slavkova nad obcí Prace. Bojiště zaujímá značnou plochu cca 120 km2 a v jeho rámci leží na 25 měst a obcí, jejichž německé názvy jsou známé po celém světě, neboť právě ty používaly


obě bojující strany ve svých plánech a hlášeních a užívají jich také zahraniční historikové, byť často v různě pokroucených formách

Obr. 72 Slavkovské bojiště

Kopec Žuráň Žuráň (286 m. n. m.) je návrší v katastru obce Podolí v okrese Brno-venkov, z něhož řídil 2. prosince 1805 Napoleon Bonaparte bitvu u Slavkova. Jde také o významné archeologické naleziště doby stěhování národů. Vrchol Žuráně není přírodním jevem, nýbrž uměle navršenou mohylou z hlíny a kamení.

Obr. 73 Vrchol Žuráně s památníkem


Léčivý pramen „Šaratica“ Pramen je využívány v dalších třech obcích jihozápadně od Šaratic: v Nesvačilce, Újezdu u Brna a v Žatčanech. Nyní Šaratici vlastní pražská firma. Minerální voda na úpravy a stáčení byla dříve odvážena do Luhačovic a v současné době je odvážena do Moravského Berouna. Přírodní park Bobrava Přírodní park Bobrava je obecně chráněné území na ploše asi 3100 ha, vyhlášené 1. ledna 1982 v okrese Brno-venkov asi 13 km západně od Brna. Na území parku se nacházejí také přírodní památka Střelický les a přírodní památka Střelická bažinka. Přes park prochází několik turistických a cyklistických stezek (okruh přírodním parkem Bobrava). Park je dobře přístupný díky husté železniční síti - železniční zastávky se nacházejí v obcích Střelice, Omice, Tetčice, Silůvky a Radostice. Do ostatních míst zajíždějí autobusy IDS JMK. Přírodní památka Rybičková skála Rybičková skála je přírodní památka severovýchodně od obce Oslavany, západně od obce Neslovice v okrese Brno-venkov. Oblast spravuje AOPK Havlíčkův Brod. Důvodem ochrany je významná paleontologická lokalita s nálezy svrchnopaleozoických (permských) zkamenělin, především ryb.

Obr. 74 Rybičková skála


Název obce

Přírodní zajímavosti

Bošovice

Chráněná přírodní památka lokalita Wiesgrunty (224 vyšších druhů rostlin z toho 23 druhů chráněných

Bučovice

Dambořice

Heršpice Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov Hrušky Kojátky

Kobeřice u Brna Křenovice Křižanovice Letonice Lovčičky Milešovice Mouřínov Němčany Nížkovice Otnice Rašovice Slavkov u Brna

Zámecký park plný velmi starých obrovských stromů, pávi, Ždánický les, rezervace Větrníky, biocentrum Vícemilice, koryto říčky Litavy, ropná naleziště Mimo faunu, kterou je možné shlédnout v okolních lesích, se na katastru obce vyskytuje bobr evropský, který zde byl v nedávné době vysazen, a kterému se zde nad očekávání velmi daří. Mimo něj lze v místním potoku Salajka zahlédnout ondatru pižmovou. Krásná příroda Ždánického lesa (vrcholová cesta Těšanka) Přírodní památka Jalový dvůr Okolní louky a lesy, Nádavky u Němčan (ostrůvek teplomilné vegetace), Přírodní rezervace-Rašovický zlom-Chobot Pracký kopec, který byl dějištěm slavné bitvy tří císařů, povodí řeky Litavy, přírodní rezervace Špice Biokoridor, tůně Celoevropsky významná lokalita Černecký a Milonický hájek.Kojátecký potok ústící do potoka Žlebového, jenž ústí do řeky Litavy, předhůří Ždánického lesa, rybníček U Šardického remízku, Památné stromy (200 a 400 let), přírodní rezervace Větrníky a Hašky Výhled na předhůří Drahanskou vrchovinu, Pálavu, Dolnosvratecký úval, chladící věže Dukovanské elektrárny a na Mohylu míru Zlatá hora, návrší Na spravedlnosti Evropsky významná lokalita Člupy Chráněná přírodní rezervace Větrník, nejvyšší bod Větrník 394,2 m n. m., památná lípa Koberské rybníky, pramínek a mokřina ve Smradůvce Ždánický les Ždánický les, Mouřínovský rybník, přírodní památka Hrubá louka, přírodní památka Šévy Obec patří do území Karpatské geologické soustavy Kopec Strážka (266 m. n. m.), rybník v Poltni Rašovický potok, obecní les Rokle, v blízkosti Ždánického lesa, přírodní lokalita Rašovický zlom Slavkovské bojiště, kopec Žuráň, Ždánický les, Jalový dvůr, Mrazový klín u Němčan, Rašovický zlom-Chobot, 71 www.marketingova-kancelar.cz

Šaratice Uhřice Vážany nad Litavou Velešovice Zbýšov Ždánice

Visengrunty, Návdavky u Němčan Léčivý pramen „Šaratica“ Ždánický les, potok Vápenka, kopec Romenov Náleží ke dvěma horským soustavám (Drahanská vrchovina, Chřiby) Na rozmezí Drahanské vrchoviny a Chřibů, přírodní park Bobrava a Oslava, přírodní památka Rybičková skála, Neogén karpatské předhlubně Ždánický les, Trkmanka a Ždánický potok

7.4 Akce Každá obec či město v mikroregionu má mnoho tradic, a proto také každoročně pořádá mnoho akcí. Velice populární jsou oslavy vína, hody, ostatky, hudební festivaly, pálení čarodějnic či každoroční stavění vánočního stromečku. Nejvýznamnější akcí jsou však každoroční napoleonské dny, konající se v srpnu, jejichž součástí je oslava výročí narození Napoleona Bonaparte a slavnosti Austerlitz, konající se ke konci listopadu a na začátku prosince, kdy se Slavkovské bojiště stane místem tradiční vzpomínkové akce k připomínce slavné bitvy. Dojde k rekonstrukci bitvy pod Santonem, ukázkám polního ležení a bojových střetů. Slavnostní den bývá zakončen ohňostrojem. V tabulce je zaznamenán seznam nejvýznamnějších akcí pro každou z 27 obcí v mikroregionu.


Obr. 75 Napoleonské dny


Tab. 5

Pořádané akce v obcích mikroregionu

Název obce Bošovice

Bučovice

Dambořice Heršpice Hodějice Holubice Hostěrádky-Rešov

Hrušky

Kojátky Kobeřice u Brna

Křenovice

Křižanovice

Pořádané akce v obci Výstava motýlů (červen), Boškovské dožínky (září), Drakiáda (říjen), Martinské hody (listopad), rozsvěcení vánočního stromu (prosinec), Stanislavský jarmark, Martinský jarmark, přehlídky dechovek a country, plesy, ostatky Velmi rozmanitý výběr pokaždé na jiné téma (výstavy, koncerty, plesy), Sraz přátel historických vozidel, Disco a soutěže krásy na koupališti, letní rocková noc POKROCK, Bučovická padesátka, Moštování, Výstava stavebnice Merkur, babské hody, Švédské slavnosti, bukovské hody, hudební podzim, Hubertova jízda, ochotnický festival Miroslava Doležala Největšími kulturními akcemi jsou tradiční Martinské hody a Soutěžní festival folklórních souborů, který je pořádán jednou za dva roky. Tradiční sběr papíru, pytláctví na heršpicku Turistický podzimní pochod, rozsvícení vánočního stromu, Mistrovství ČR malých koní ve vozatajské soutěži, soutěž v orbě koňmo, Bartolomějské hody, Memoriál L.Kolečka (soutěž v požárním útoku) Cyklovýlety, Čarodějnický den Tradiční Václavské hody, Babské hody, Ostatky, soutěž hasičů, setkání seniorů Hrušecké hody (srpen), jarní výstava a ochutnávka vín s večerním posezením u cimbálu, sportovní a myslivecké plesy, ostatky, dětský karneval, pálení čarodějnic, neckyáda na místním rybníku, podzimní Císařské hody, Vánoce u stromečku a živý betlém, pravidelně se pořádají volejbalové turnaje, rybářské, hasičské a agility závody Košt slivovice, cykloakce-razítka, pálení čarodějnic, dětský karneval, „Slet čarodějnic“, Den dětí, Mikulášská besídka Tradiční slovácké hody, ochutnávka vín (duben), každoroční štědrovečerní koledy, setkání umělců, sportovců a přátel Folklórním festivalu "Pod křenovskó májó", Vavřinecké hody, Ostatky, Kateřinská zábava, festival folkové, country a bluegrassové hudby "Křenovický Rakovec“, Francouzové v Křenovicích, Křenovický Rakovec, Motobál, košt slivovice, Jarní výstava, Řemeslný jarmark, Pálení čarodějnic, Pochod Slavkovským bojištěm, modelářská výstava, výstava betlémů, pletení adventních věnečků, Vánoční program. V roce 2001 obec získala v soutěži "Vesnice roku" Modrou stuhu za kulturní a společenský život a podporu tradic folklóru Putování slováckými vinohrady, drakiáda, cykloakce, Den dětí


Letonice Lovčičky Milešovice Mouřínov Němčany Nížkovice Otnice Rašovice

Slavkov u Brna

Šaratice Uhřice Vážany nad Litavou Velešovice Zbýšov

Ždánice

Výlov rybníka, vycházka na „Větrníky“, slet čarodějnic, soutěž o nejlepší slivovici, rozsvícení vánočního stromu, ostatky, Antonínské hody Václavské hody, mezinárodní turnaj „Veterán klubu“, Babské hody, místní výstava vín s ochutnávkou, ostatky Lampionový průvod, ostatky, „klepání“ na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, Anenské hody, babské hody, Den dětí, Mikulášská, Ochotnické divadlo Mouřínov, Drakiáda, Vánoční oslavy, ostatky, den dětí Běh osvobození, hody, pohádkový pochod, Velikonoční jarmark, Zabíjačka Obecní ples, ostatky, vítaní jara, tradiční hody Dětský den, Kateřinská zábava, Vánoční koncert Krojované hody, myslivecký ples, ochutnávka vín, ukázka řemesel a ručních prací, babské hody, ostatky, vánoční koncert, troubení trubačů Hody, Vánoční akce Napoleonské dny, Dýňobraní, výstavy, koncerty (pocta Paganinimu, Folk, Country, Concentus Moraviae), sportovní akce, v létě koncerty a festivaly na koupališti, venkovní divadlo, motobál, plesy, městská zabijačka, divadelní dny, zahradní dny, Slavkovské memento, Dny Slavkova, Svatourbanské hody, Oldtimer festival, výročí bitvy u Slavkova Voříškyjáda a výstava psů, hody, vánoční obecní akce Ples květů, ostatky, dětský karneval, Velikonoční výstava, výstava vín, babské hody, benátská noc, Martinské hody, recyklační linka Janův dvůr Dětský den, pálení čarodějnic, hody, Tomáš Jetela (výstava obrazů), Vážanský jarmark, lampionový průvod Obecní hody, rozsvěcení vánočního stromu, vánoční koncert, setkání rodáků, ostatky, neckyáda (soutěž plavidel), stárkovské hody, kácení máje Hody, babské hody, ostatky, pálení čarodějnic, zabíjačky, zábavy, plesy, společné zájezdy na burčák, den dětí, plavba lodí po Litavě, setkání pro seniory Ždánice žijí bohatým folklórním a sportovním životem. Působí zde Mužský sbor ze Ždánic, ženský sbor Ženičky, národopisný soubor Ždáničan, dětský národopisný soubor Ždáničánek, cimbálová muzika Hradisko, Mladá cimbálová muzika a Dětská cimbálová muzika


7.5 Infrastruktura pro turistický ruch 7.5.1

Silnice

Síť silnic zde není příliš bohatě prostoupena, jelikož se nacházíme na území mnoha kopců a údolí. V severní části mikroregionu se táhne ze západu na východ dálnice D1 a napříč oblastí ze severozápadu na východ evropská silnice první třídy E50. Na jih se potom můžeme dostat pomocí silnice první třídy s označením 54. Možnost autobusové dopravy je v závislosti na velikosti obce, do které se chceme dopravit, funguje zde však integrovaná dopravní síť JMK a tudíž je cestování autobusem značně pohodlnější oproti minulosti. 7.5.2

Železnice

j Železničních tratí není na území příliš mnoho. Můžeme zvolit buď cestu z Brna přes Blažovice na Rousínov nebo dále přes Křenovice směrem na Křižanovice a Neslovice. Integrovaná doprava zde funguje stejně jako u autobusových linek v rámci JMK. 7.5.3

Cyklotrasy

Mikroregionem vede mnoho cyklistických tras a každoročně je také pořádáno mnoho cyklistických akcí jako například cykloakce Ždánickým lesem a Politavím, při které můžeme projet téměř celým mikroregionem nebo Bošovická šlapka, která se každoročně koná poslední květnovou sobotu.


Obr. 76 Cyklotrasy v mikroregionu

7.5.4

Značené turistické stezky

Mikroregion je propleten nespočtem značených turistických tras, které vedou skrz na skrz celým Ždánickým lesem a Politavím. Během měsíce května se pořádá každoroční událost Bošovická šlapka, při které se můžeme přihlásit buď na pěší dálkový pochod, nebo cyklojízdu a cyklomaraton. Také se můžeme projít po stezce skrz Slavkovské bojiště, kde se odehrávala bitva, a kudy prošly v jeden den tisíce vojáků tří armád. Pěšky se jde od nádraží ke kapličce sv. Antonína Paduánského a potom na Mohylu míru, kde se můžeme občerstvit v místní kavárně či navštívit expozici v muzeu. Dále cesta pokračuje k pomníku nad Zbýšovem a přes hromadné hroby nad obcí do Křenovic.


Obr. 9

Značené turistické trasy

7.5.5

Lyžařské tratě

Lyžařský svah s vlekem o délce 240 metrů a převýšení 44 metru se nachází přímo u hlavní silnice ze Slavkova do Žarošic. Kapacita vleku je 720 osob za hodinu. Svah je osvětlen a uměle zasněžován. Na vrcholu sjezdovky je k dispozici sociální zázemí s občerstvením a krytým posezením a parkoviště pro 80 aut. 7.5.6

Naučné stezky

Na území mikroregionu Ždánický les a Politaví se nachází mnoho naučných stezek. Mezi nejvýznamnější patří především naučná stezka Ždánickým lesem, naučná stezka Motýlí ráj nebo také stezka na Šibeniční vrch se začátkem u naučné tabule Popravčí, která se podobá dvěma šibenicím. Naučná stezka Ždánickým lesem Celá trasa naučné stezky překonává výškový rozdíl 219 m. Nejníže položeným místem je výchozí bod - autobusové nádraží ve Ždánicích (218 m n. m.), nejvyšším bodem pak hlavní hřeben Ždánického lesa nedaleko kóty u Slepice (437 m n. m.). Naučnou stezku je možné absolvovat buď ze stanoviště č. 1 od autobusového nádraží ve Ždánicích směrem přes jednotlivé stanoviště k Jordánku, a dále do Lovčic ke kostelu a zpět do Ždánic nebo přes Haluzickou hájenku. Celková délka trasy na78 www.marketingova-kancelar.cz

učné stezky je 13 440m a pokud bychom chtěli navštívit i značená místa mimo trasu, tak 14 920 m. Naučná stezka Motýlí ráj Okolí Ždánic má jedinečné přírodní bohatství v údolí mezi osídleným prostorem a okrajem Ždánického lesa. Údolí Šraňky a Habrůvky mají charakter stepí a lesostepí a žije v nich bezmála 80 druhů denních motýlů. Není mnoho míst v České republice, kde najdete pohromadě celou polovinu druhů našich denních motýlů. Nejnápadnější z nich jsou denní motýli – mezi 84 druhy denních motýlů nechybí otakárci, bělásci, žluťásci, ostruháčci, modrásci, ohniváčci, batolci, babočky, perleťovci, hnědásci, okáči, soumračníci a vřetenušky. Vedle motýlů tu žijí kudlanky nábožné či náš největší brouk roháč obecný. Také tu můžete uvidět či uslyšet mnoho ptáků, jako strnada lučního, krutihlava obecného či pěnici vlašskou. Také flóra tu hýří barvami a tvary, nechybí krásné orchideje vstavač vojenský či pětiprstka žežulník, roste tu vzácný hořec křižatý a hořec brvitý, růžově kvete jehlice trnitá či zeměžluč okolíkatá, smetanově bílé květy má velmi vzácná kamejka lékařská. V blízkosti města Ždánice se zachovaly přírodovědně nesmírně cenné plochy, kde si tento zážitek můžete vyzkoušet na vlastní oči. Díky vhodným podmínkám prostředí a rozmanitému hospodaření se zde vytvořila velice pestrá mozaika biotopů. Otevřenou krajinu mezi okrajem města a Ždánickým lesem tvoří bývalé obecní pastviny, staré sady, opuštěné terasy s úhory, drobná políčka a vinice, vše je propojeno zarůstajícími polními cestami. Toto prostředí má stepní až lesostepní charakter a představuje skutečnou pokladnici naší přírody. Zveme Vás do dvou údolí – Šraňky a Habrůvky, které vybíhají přímo ze Ždánic severním směrem. Najdete v nich 4 panely naučné stezky, které Vás seznámí se zajímavostmi Motýlího ráje. V Habrůvkách je umístěn jeden panel, ve Šraňkách stojí panely tři, které jsou s čísly 12, 13 a 14 napojeny na naučnou stezku Ždánický les. Naučná stezka Motýlí ráj je značená od autobusového nádraží, kolem městského úřadu na konec města ulicí Žandrof, kde přechází do údolí Šraňky. Na konci údolí je možné vstoupit do lesa a napojit se na naučnou stezku Ždánický les. Můžete se jen krátce projít Motýlím rájem anebo si udělat pěkný okružní výlet otevřenou krajinou a lesem. Cesty jsou vhodné i pro rodiny s dětmi a pro pozorování motýlů je nejvhodnější začátek léta.


Naučná stezka Bitva tří císařů Naučná stezka slavkovským bojištěm byla vybudována v roce 2003 Obecně prospěšnou společností Mohyla míru-Austerlitz, sdružující obce a města tohoto území. Zavede Vás na pozorovací stanoviště, připomínající významná místa tehdejšího bojiště. Naučná stezka obsahuje 29 mapových panelů se situací bitvy, podobiznami velitelů. schematy hlavních bitevních operací a texty, které popisují situaci 2. 12. 1805. Panely jsou umístěny na vhodných pozorovacích stanovištích při stávajících komunikacích. Na naučnou stezku naváží připravované cyklotrasy,pojmenované dle tří císařů z roku 1805.

Obr. 77 Bitva u Slavkova


Tab. 6

Infrastruktura pro turistický ruch

Název obce

Bošovice

Bučovice

Dambořice

Heršpice

Hodějice

Holubice

Hostěrádky-Rešov

Hrušky

Infrastruktura pro turistický ruch Nevede tudy žádná značená turistická trasa, ke tvrzi se nejlépe dostaneme ulicí Pod tvrzí z hlavní silnice vedoucí přes obec, na okraji Bošovic vede cyklotrasa č. 5094, autem se dá například přijet přímo ke tvrzi a autobusem se do Bošovic dá dostat také pohodlně. Vlakem se dá dostat pouze do Újezdu u Brna, kde můžeme přesednout na autobusový spoj Sokolnice-Dambořice. Zpřístupnění od silnice I/50 prostřednictvím silnice III. třídy - dostupnost cca 0,25 km. Návaznost na dálnici D1 MÚK Holubice (cca 15 km), Zóna v doteku s celostátní železniční tratí č. 340; železniční stanice Bučovice - cca 1,5 km. Dambořicemi vede silnice č. 381, Kolem Dambořic je vyznačeno několik cyklostezek, hřebenem Ždánického lesa navíc vede dálková cyklotrasa č. 473 z Rajhradic do Koryčan. Cyklostezka č. 5095, která vzniká odbočením z trasy č. 473 na Těšance vede přes Dambořice, Uhřice, Silničnou a Zdravou Vodu, nad kterou se napojuje zpět na trasu č. 473, mimo jiné tudy vede také Kyjovská vinařská stezka. Do Heršpic se dostaneme ze Slavkova u Brna po silnici č. 54, kde v obci Nížkovice uhneme doleva na silnici druhé třídy. Heršpice leží přímo na křižovatce tří cest a můžeme jimi dále pokračovat na Rašovice nebo Hodějice. Slavkov u Brna, dále po silnici první třídy č. 50 a odbočka doprava přímo na Hodějice Kolem severního okraje obce vede dálnice D1 a severovýchodní částí obce prochází silnice vedoucí z Brna přes Slavkov do Kyjova, anebo do Uherského Hradiště. Ve východní části obce je důležitá železniční křižovatka a to tratí Brno - Prostějov a Brno – Kyjov, Dostupné autem po celý rok Železniční stanice na trati Brno-Prostějov, z újezdu u Brna dále po silnici č. 416 směrem na Šaratice Obec Hrušky je součástí Integrovaného dopravního systému JMK (IDS JMK). Obcí tedy pojíždějí autobusové linky s přímým napojením na vlakové spoje v 1km vzdálené obci Křenovice, kterou procházejí dvě železniční tratě (Brno - Přerov a Brno - Veselí nad Moravou). Autobusové linky IDS JMK samozřejmě


Kojátky Kobeřice u Brna

Křenovice

Křižanovice Letonice

Lovčičky Milešovice

Mouřínov

Němčany Nížkovice Otnice Rašovice Slavkov u Brna

zajišťují i spojení s okolními obcemi a s 5km vzdáleným městem Slavkov u Brna, které má status "obec s rozšířenou působností" Z Brna po dálnici D1 přes Slavkov u Brna na Bučovice, kde sjedeme ze silnice E50 na silnici č. 431, ze které je sjezd doprava na silnici třetí třídy směrem na Kojátky. V obci je přímé autobusové spojení do Vyškova, do Brna s přestupem ve Slavkově u Brna na vlak nebo autobus Vhodná poloha v lokalitě slavkovského bojiště na trase mezi Slavkovem a Mohylou míru, společně s výbornou dopravní dostupností, Křenovice leží na křižovatce železničních tratí Brno - Přerov a Brno - Veselí nad Moravou, a současně v blízkosti dálnice D1. Z centra Brna se tak turisté sem mohou pohodlně dopravit do půl hodiny. Autobusy: č. 632 Bučovice - Slavkov u Brna, č. 640 Bučovice – Rašovice, Vlak Brno - Bučovice Náves protíná silnice č. 0478- spojnice silnic E 50 a I/430 s napojením na dálnici D1, Nejbližší železniční stanice je v obci Marefy, která je od obce Letonice vzdálena asi 3 km (trať Brno - Veselí nad Moravou). Brno-Újezd u Brna-Otnice a hned za Otnicemi sjezd ze silnice č. 418 na Lovčičky směrem doleva, obcí vede značená cyklistická stezka Hned vedle obce Lovčičky, v Otnicích však sjedeme ze silnice č. 418 na ulici Milešovskou, obcí vede značená cyklistická stezka Z Bučovic se dostaneme po silnici přímo do Mouřínova, možnost také využít vlakového spojení do Bučovic a zbytek dojet autobusem či dojít pěšky. V okolí Mouřínovského rybníka cyklostezka a značené turistické trasy Severovýchodně od Slavkova u Brna, směrem od Brna za Slavkovem odbočení ze silnice E50 na Němčany, IDS JMK Z Brna po dálnici D1 na Slavkov U Brna a dále po silnici č. 54 přímo do Nížkovic Z Brna přes Tuřany po silnici č. 380 na sokolnice, kde uhneme na silnici č. 418, která vede přes Újezd u Brna až do Otnic, železniční stanice v Újezdu u Brna Ze Slavkova u Brna po E50 směrem na západ a dále v Křižanovicích odbočka doprava na Rašovice, nejbližší železniční stanice se nachází v Křižanovicích Nejlepší dostupnost z Brna je po dálnici D1 a dále odbočkou doprava po silnici E50 směrem na jihovýchod,


Šaratice

Uhřice Vážany nad Litavou

Velešovice Zbýšov

Ždánice

nalezneme zde také železniční stanici a mnoho cyklostezek i turisticky značených tras Z Brna se sem dostaneme nejlépe po silnici č. 380 vedoucí do Sokolnice, kde uhneme na silnici č. 418 směrem na Újezd u Brna a dále pak po silnici č. 416 na Šaratice, nejbližší železniční stanice se nachází v obci Hostěrádky-Rešov Uhřice jsou nejlépe dostupné přímo ze Slavkova u brna po silnici č. 54 směrem na jih, kde se nacházejí Uhřice přímo na pravé straně Jihozápadně od Slavkova u Brna při okresní silnici, která vede od státní silnice ze Slavkova u Brna na Šaratice a do Těšan Velešovice jsou velmi dostupné s pomocí železnice, jelikož se zde nachází přímo kousek od obce železniční stanice, nebo také stačí jet z Brna pouze po dálnici D1 směrem na Vyškov 6 km jihozápadně od Slavkova u Brna, 15 km jihovýchodně od Brna, při železniční trati Brno - Přerov IDS JMK, Linka 106 (Brno - Slavkov u Brna - Žarošice Dražůvky – Kyjov), Linka 642 (Bučovice - Ždánice - Lovčice - Bukovany – Kyjov), Linka 655 (Ždánice - Žarošice Násedlovice – Čejč), Linka 660 (Kyjov - Žarošice - Uhřice – Dambořice), vlak R6 (Brno - Slavkov u Brna - Bučovice Veselí nad Moravou)


7.6 Cykloturistika Mikroregionem vede mnoho cyklistických tras a každoročně je také pořádáno mnoho cyklistických akcí jako například cykloakce Ždánickým lesem a Politavím, při které můžeme projet téměř celým mikroregionem nebo Bošovická šlapka, která se každoročně koná poslední květnovou sobotu. 7.6.1

Cyklotrasy

Cyklotrasa č. 5097 Prace - U Kříže Trasa: Prace - Křenovice - Hrušky - Vážany nad Litavou - Slavkov u Brna - Křižanovice Bučovice - Kloboučky - U Kříže (katastrální území města Ždánice) Délka trasy 28,5 km. Navazující trasy: Cyklotrasa č. 5101 Šaratice - Křenovice Stopami bitvy tří císařů Litava (Cézava) Za poutníky na Lutršték Cyklotrasa č. 5096 Křižanovice - U Slepice Cyklotrasa č. 473 Otrokovice - Koryčany - Rajhradice Charakteristika trasy: Obtížnost: střední Značení: dopravní Komunikace: silnice II. a III.tř., účelové komunikace Povrch: asfalt, zpevněný i nezpevněný povrch Vhodné pro MTB a trekingové bicykly Cyklotrasa č. 5101 Šaratice - Křenovice Trasa: Šaratice - Zbýšov - Křenovice Délka trasy: 4 km Navazující trasy: Cyklotrasa č. 5097 Prace - U Kříže Litava (Cézava) Cyklotrasa č. 5100 Újezd u Brna - Nad Uhřicemi Cyklotrasa č. 5114 Těšany - Šaratice Charakteristika trasy: Obtížnost: lehká 84 www.marketingova-kancelar.cz

Značení: silniční Komunikace: silnice II. a III,tř Povrch: asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů 7.6.2

Tematické cyklotrasy

Krajem bitvy tří národů Trasa: Šlapanice - Žuráň - Rohlenka - Vinohrádky - Mariánské údolí - Horákovská myslivna Mokerská myslivna - Hostěnické propadání - Hostěnice - Jelenice - Kalečník - Žalmanův pomník - Pozořice - Kovalovice - Velešovice - Slavkov u Brna - Křenovice Zbýšov - Prace - Ponětovice - Šlapanice Délka trasy: 58,65 km Charakteristika trasy:

Obr. 78

Cyklotrasa Krajem bitvy tří národů

Naučnou stezkou bitvy u Slavkova Trasa: Slavkov u Brna - Křenovice - Prace - Mohyla míru - Prace - Ponětovice - Žuráň - Ro-


hlenka - Velešovice - Slavkov u Brna Délka trasy: 34,7 km Brněnská vinařská Trasa: Brno, žst. Hlavní nádraží - Starý Lískovec - Nebovidy - Želešice, lom - Rajhradice Otmarov - Újezd u Brna - Hostěrádky-Rešov - Šaratice - Zbýšov - Křenovice - Slavkov u Brna - Velešovice - Kovalovice - Pozořice - Sivice - Tvarožná - Podolí - Líšeň, Mariánské údolí - Líšeň Délka trasy: 71 km 7.6.3

Další tématické cyklotrasy v okolí

Dvě strany údolí Litavy Trasa: Slavkov u Brna - Němčany - Pod Lutrštékem - koupaliště Dražovice - Lysovice - Kučerov - Kozlany - Pavlovice u Bohdalic - Chvalkovice - Nemochovice - Snovídky Haluzice, hájenka - U Kříže - U Slepice - partyzánský památník - Těšanka - Lovčičky - Kobeřice - Vážany nad Litavou - Slavkov u Brna Délka trasy: 84,25 km Dostupnost z Křenovic: Vážany nad Litavou (2 km), Slavkov u Brna (3 km) Přejezd Ždánickým lesem Trasa: Kyjov - Bukovany - Vlčí jáma - U Kříže - U Slapice - partyzánský památník - Těšanka - Těšany - Opatovice u Rajhradu - Rajhradice - Rebešovice - Brno, žst. Hlavní nádraží Délka trasy: 74,3 km Dostupnost z Křenovic: křižovatka silnice I/54 a Těšanky (13 km) přes Hrušky, Vážany nad Litavou a Kobeřice


Obr. 79 Cyklotrasy v mikroregionu

Obr. 80 Cyklotrasy v mikroregionu (méně výrazná mapa)


7.7 Gastronomie Gastronomická zařízení zde nejsou příliš bohatě prostoupena. Spíše se zde setkáme s místními hospůdkami nebo menšími restauracemi. Ve větších obcích či městech jako například v Bučovicích či ve Slavkově u Brna však nalezneme mnoho restauračních zařízení, kaváren, cukráren a podobně. Jednotlivé možnosti stravování jsou zaznamenány v tabulce.


Tab. 7

Gastronomická zařízení v jednotlivých obcích mikroregionu


Gastronomická zařízení Gril Bar restaurace, Pohostinství na návsi, Pohostinství u Žbánků Restaurace Kaťák, restaurace Sportovní areál Hájek Bučovice, Ristorante Sole, vinárna Šembera, sklep zámeckých vinařů, restaurace Šembera, Katolický dům, hotel Arkáda, Inexis Café Pohostinství na Rynku, Pohostinství Dambořice, restaurace s penzionem Katolický dům Ekofarma Jalový dvůr U Kachlíků, Na Sokolovně, motorest U Vlka, Pivní bar Na Plovárně Místní putyka Pohostinství Hostěrádky-Rešov, U Jakešů, vinný sklep p. Martinásek Místní hospoda Místní hospoda Obecní hospoda Restaurace U Frantíka, obecní hospoda, Los tlapos, cukrárna u Bílků Restaurace Křižanovice u Bučovic, Hostinec u Bébarů Obecní hostinec U Čáslavů, soukromé vinné sklepy Restaurace U Školy Místní hospoda, Pohostinství Pohostinství U Krejčířů Místní hospoda Restaurace U Marků, hospoda na Pančavě, cukrárna U Žbánků Restaurace Na Vyhlídce Restaurace Slavkov u Brna, restaurace Bonaparte, vinotéka Austerlitz, Hotel Florián, Restaurace sokolský dům, Restaurace u Jožina, Restaurace Zámecká vinárna Hostinec Šlahora, vinárna Natálie Hostinec u Napoleona Pohostinství Lidový dm Hospoda u Maďara, Pohostinství u Slunce, Zbýšov penzion Pamir Cafe bar Caribic, obecní hospoda,restaurace Mušketýr, hospoda Na Kopáku, CK hostinec Městečko, hostinec U Dorotky, bar Bolero


7.8 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení nalezneme v hojnějším počtu také bohužel jen ve větších městech a obcích. Mnohdy je ubytování provozováno také formou ubytování v soukromí, kde místní obyvatelé pronajímají volné prostory ve vlastním domě. Určitě by však situace mohla být mnohem lepší a kvalita služeb vyšší. V tabulce jsou uvedeny některé hotely, penziony, ubytovny či pohostinství, které v mikroregionu můžeme vyhledat a přespat či strávit dovolenou. Tab. 8

Ubytovací zařízení v jednotlivých obcích mikroregionu


Ubytovací zařízení Hotel Arkáda, motorest Panorama, penzion Horizont, penzion Bučovice, Solé, studentská ubytovna gymnázia Tábořiště Chatky, Pohostinství na Rynku, restaurace s penzionem Katolický dům Ekofarma Jalový dvůr Újezd u Brna - penzion U Kostela, penzion Křesťan u vlakového nádraží Ubytování v soukromí Penzion Martina Křetínská, Ve Vyškově Ubytování v soukromí (chalupáři) Fara v Nížkovicích Golf hotel Austerlitz, ENBRA-vila Austerlitz, Hotel Florian, Hotel Olga, Hotel Sokolský dům, penziony Ubytování v soukromí Penzion Hugo Penzion Welt Penzion Slunce Zbýšov penzion Pamir Hotel Radlovec, ubytování v soukromí


8 Stručná analýza okolních mikroregionů Propagace v okolních mikroregionech je poměrně slabá a nedostačující. Mnohdy jsou internetové portály zastaralé, nebo úplně chybí. Celkově chybí i prezentace pomocí sociálních sítí.

8.1 Mikroregion Větrník 8.1.1

Stručný popis

Mikroregion Větrník je svazek zahrnující sedmero obcí s tradičním jihomoravským rázem a leží přímo na sever od mikroregionu Ždánický les a politaví. Patří sem Rostěnice - Zvonovice, Bohdalice - Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Letonice. Jeho jméno odkazuje k Národní přírodní rezervaci Větrníky, která se nachází v jeho bezprostředním sousedství. V okolí se proto nachází podobně jako v mikroregionu Ždánický les a Politaví mnoho turistických značených tras a cyklotras. Láká nejen nenáročné sportovce, ale také milovníky přírody a botaniky. Nachází se zde také přírodní rezervace Ve Žlebcách poblíž Pavlovic. Důvodem ochrany je smíšený listnatý porost, jehož složení do značné míry odpovídá původním lesů této oblasti. Pavlovice mají dva rozlehlé rybníky a jsou vstupní branou do rozlehlých Litenčických vrchů. Mimo přírodní krásy se mikroregion pyšní jedinečnou lidovou architekturou, spojenou s historií původního německého obyvatelstva. Typickým příkladem jsou žudrové domky ze začátku 19. století, nejčastěji se vstupním otvorem ve tvaru hřibu. Tyto vzácné doklady kulturního dědictví předků dnes uchovávají především památkové zóny Lysovice, Rostěnice a Zvonovice. S řádem jezuitů je spjat vznik zámku v Bohdalicích, později přestavěného do dnešní klasicistní podoby, a oprava kučerovského kostela. Četné jsou i sakrální památky. V rozlehlých polích nad Bohdalicemi se nachází Cyrilometodějský kříž, památka na poutníky Cyrila a Metoděje, kteří zdejším krajem podle pověsti putovali. V místě, kde se poutníci zastavili a občerstvili vodou ze studánky, stojí dnes kaplička sv. Františka, jedna z nejstarších památek v Manerově. Traduje se, že studánka měla léčivou sílu. S obyvateli venkovského regionu je svázán bohatý duchovní i světský život. Lidé nezapomínají na místní tradice a folklór, kulturní a sportovní aktivity, a dotvářejí tak pestrobarevný obraz mikroregionu.


8.1.2

Propagace mikroregionu

Nyní je mikroregion propagován spíše jen pomocí webové prezentace na internetu, která je dle mého názoru vytvořena již trošku staromódním stylem. Mnoho informací ještě chybí a například zde ani nenajdeme informace o předmětu činnosti svazku, což je poměrně nedostačující. Turistické informační centrum je však k dispozici, a pokud bychom se o mikroregionu chtěli dozvědět víc, stačí jen navštívit TIC Větrník v obci RostěniceZvonovice, kde je otevřeno vždy od pondělí do pátku v době od 7.30 - 11.30 a 12.00 - 16.00. Je však velmi zvláštní, že turistické informační centrum není vůbec otevřeno v době největší návštěvnosti a to o víkendech. Údajně zde pracuje pouze jeden pracovník, který vykonává zároveň i průvodcovskou činnost, a tak je možné, že tento jediný pracovník se bude při naší návštěvě TIC pohybovat s turisty v terénu (památkové zóny, muzea aj.) nebo na pracovním semináři. Projekt však do budoucna navrhuje realizaci informačního systému zřízením informačního turistického centra mikroregionu, jehož součástí je vytvoření jednoho pracovního místa. Dále chce mikroregion dosáhnout zviditelnění v podobě rekonstrukce internetových stránek, vydáním prezentačního DVD o mikroregionu Větrník a pořízením velkoplošných map oblasti. V rámci předkládaného projektu dojde k vytvoření letáků, map a brožur obsahujících turisticky zajímavé informace o svazku obcí Větrník (historie, současnost, sport, kultura, aj.). Projekt dále navrhuje vydání známek mikroregionu pro turisty a poštovních známek s logem Větrníku. Dále budou realizovány pohlednice, balené bonbóny, papírové kapesníčky, razítka pro potřeby veletrhů, seminářů, přednášek pro děti apod. Součástí projektu je i aktualizování webové prezentace. Pro potřeby obchodních a partnerských styků budou nakoupeny reklamní a upomínkové předměty předměty s logem mikroregionu " tužky, hrnečky, deštníky, aj. Projekt navrhuje také profesionální vedení Public Relations specializovanou agenturou. Pro propagaci mikroregionu v širším geografickém okruhu bude využita tisková reklama. Všechny formy propagace a komunikace budou vytvořeny podle cílů a závěrů profesionálně zpracované marketingové a komunikační studie.

8.2 Mikroregion Rakovec 8.2.1

Stručný popis

Mikroregion Rakovec leží na území Vyškovské brány, jihozápadně od Vyškova. Jeho název je odvozen od potoka Rakovec, který se vlní zdejší krajinou. Střediskem oblasti je městečko Rousínov a dále ke sdruženým obcím patří Habrovany, Komořany, 92 www.marketingova-kancelar.cz

Olšany, Podbřežice a Tučapy. Rousínov je poprvé písemně zmiňován již v roce 1222 v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava. Také historie dalších obcí sahá do dávných dob, o čemž svědčí četné archeologické nálezy z okolí Rousínova, Habrovan či Podbřežic (bronzové a železné šperky, zlomky keramiky, obilní jámy aj.). Z architektonických památek na území mikroregionu mají převahu barokní sakrální stavby. Mnohé z nich projektoval Domenico Martinelli, který v 18. století působil v kraji jako stavitel slavkovského zámku. Příkladem může být kostel sv. Máří Magdalény v Rousínově z přelomu 17. a 18. století. K dominantám Habrovan patří kostel Nejsvětější Trojice z roku 1523. Zajímavostí novogotického kostelíka v Podbřežicích, zasvěceného sv. Petru a Pavlovi, je čtyřcentový zvon z roku 1603. V Rousínově existovala až do roku 1919 židovská obec. Svědkem této části historie je bývalá židovská synagoga z roku 1591 a působivý židovský hřbitov s mnoha vzácnými náhrobky. K nejstarším světským stavbám patří původně renesanční radnice na rousínovském náměstí z 16. století. K objektům se zajímavým osudem patří klasicistní zámeček v Habrovanech. Jeho poslední majitelé – rod Gomperzů – jej vlastnili až do vydání Benešových dekretů v roce 1945, nyní zámeček slouží jako Ústav sociální péče pro tělesně postižené. Mikroregion Rakovec má velký turistický potenciál, zejména díky turisticky zajímavým lokalitám v sousedství – Moravskému krasu a slavkovskému bojišti. K prozkoumání zdejších přírodních krás lze využít sítě značených turistických cest a cyklotras. Ty zavedou návštěvníky po zelených úbočích Drahanské vrchoviny na řadu zajímavých míst, jako je vrch Kalečník, rozcestník U Tří javorů, případně až k vyhledávané turistické lokalitě, přírodnímu parku v údolí horního toku Říčky. 8.2.2


Propagace mikroregionu jako celku není prozatím vůbec zhotovená. Mikroegion se zviditelňuje pouze pomocí internetového portálu města Rousínov, jež je zakladatelem a nejvýznamnějším prvkem. Mikroregion má však již vypracovanou analytickou část (viz. internetový odkaz http://www.rousinov.cz/soubory/ostatni/mr_analyza.pdf) a několik strategií pro další rozvoj, proto se dá v nejbližší době očekávat rozšíření propagace.

8.3 Mikroregion Rokytnice 8.3.1

Stručný popis

Mikroregion Rokytnice tvořený devíti obcemi se rozkládá východně od města Brna na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjsko - Svrateckého úvalu. Svůj název odvozuje od stejnojmenného potoka, pramenícího v jeho středu. Je zajímavý svoji zeměpisnou polohou, z níž se odvíjí pestrost přírodních podmínek a turistických aktivit. Jeho severní, výrazně lesnatou část zaujímá pří93 www.marketingova-kancelar.cz

rodní park Říčky a chráněná krajinná oblast Moravský kras, jižní, rovinatější část území náleží do památkové zóny bitvy u Slavkova. Na západě hraničí katastrem obce Podolí s krajským městem Brnem, na východě s okresem Vyškov. Územím vedou tři historické dopravní tepny, spojující dvě nejvýznamnější moravská centra - Brno a Olomouc. Nejstarší kupecká stezka, která sledovala jižní okraj Drahanské vrchoviny, je v území již poměrně málo patrná, dochovala se jen v podobě polních cest. Císařská tereziánská silnice lemuje jižní okraj mikroregionu, podobně jako novodobá dálnice D1. Samotné obce, které v historii spojovaly nejrůznější politické a hospodářské vazby, se od sebe značně liší nejen počtem obyvatel a velikostí jednotlivých katastrálních území, ale zejména nabídkou přírodních a historických zajímavostí a krás. Proto společným úsilím mikroregionu a dalších subjektů bylo realizováno značení turistických stezek, naučných stezek a cykloturistických tras. V území je možno podnikat řadu turistických výletů pěšky i na kole do navazující lesnaté krajiny Drahanské vrchoviny nebo naopak do mírně zvlněného terénu úrodné krajiny památkové zóny bitvy u Slavkova, prodtnutého Evropskou historií na každém kroku. Z odlesněných jižních svahů Drahanské vrchoviny, pokrytých zbytky starých vinohradů se můžeme potěšit dalekými výhledy až na Pálavu a Vídeňskou pánev. V zimním období, když napadne sníh, jsou severněji položené obce nástupním místem pro výlety na lyžích v krásném lesním prostředí. Poměrně překvapivé množství sněhu je dáno nadmořskou výškou okraje Drahanské vrchoviny v této části, která zde dosahuje až 500 metrů nad mořem. V letním období jsou místní lesy houbařským rájem. Lesy v severní části jsou protkány nejrůznějšími turistickými trasami. Turistické okruhy prochází romantickými zaříznutými údolími se skalnatými stráněmi. Jižní část mikroregionu akcentuje významné památky bitvy u Slavkova. Pojmy jako Žuráň, Santon či Stará Pošta zná každý milovník válečné historie. Zvláštností celostátního a mezinárodního významu, jsou tradiční rekonstrukce bitevních scén pod Santonem, pořádané každoročně ve výroční dny bitvy tří císařů. Všechny obce se po roce 1990 velmi aktivně zapojili do programu obnovy venkova a vyvinuly úspěšné úsilí za zlepšení svého vzhledu a rozvoj vybavenosti. Svědčí o tom jejich bohatý spolkový život, společenské a sportovní aktivity či péče o životní a obytné prostředí. 8.3.2


Mikroregion provádí propagaci pouze přes internetový portál obce Pozořice, kde však nalezneme pouze stručný popis. Souhrnný popis nalezneme pouze na adrese http://www.podoliubrna.cz/file.php?nid=4624&oid=604708, kde je provedena analýza jednotlivých obcí.


8.4 Mikroregion Mezihoří 8.4.1

Stručný popis

Svazek obcí Mezihoří byl založen jako dobrovolný svazek obcí v roce 2006. Na rozvoji společného území začaly spolupracovat obce Dobročkovice, Chvalkovice, Kožušice, Malínky, Milonice, Nemochovice, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Snovídky, Uhřice, městysy Brankovice a Hvězdlice a město Bučovice, to však na vlastní žádost ukončilo členství ve Svazku obcí Mezihoří k 31. 12. 2006. Obce začaly spolupracovat již v roce 2003, kdy založily Dobrovolný svazek obcí Mezihoří, avšak k oficiálnímu vzniku Svazku obcí Mezihoří došlo až 9. února 2006, registrací u Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně. Území mikroregionu je díky své poloze ideálním místem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Přes území prochází dálková značená cykloturistická trasa Jihlava – Český Těšín. Velké množství doporučených cykloturistických tras se nachází v nedalekém Ždánickém lese a Chřibech, přičemž tyto lokality jsou snadno dostupné z blízkých obcí mikroregionu. Řada dalších vhodných tras pro cyklisty v terénu zatím vyznačena není, ve fázi přípravy je vybudování cyklostezky „Litava“, která propojí Brno, Slavkov u Brna a Bučovice s Uherským Hradištěm. Území mikroregionu je celkem rovnoměrně pokryto sítí turistického značení, spravovaného Klubem Českých turistů. Město Bučovice je výchozím bodem turistických tras do okolí, zejména do blízkého Ždánického lesa. Společnou snahou svazku obcí je • • • • •

• • • •

8.4.2

péče o životní prostředí obnova a tvorba krajiny úzce spojená se záchranou dochovaného kulturního dědictví obnova dopravní a technické infrastruktury stabilizace migrace obyvatel a standardizace občanské vybavenosti mikroregionu podpora občanských aktivit obyvatel se zaměřením na obnovu zpřetrhaných vazeb lidí k sobě navzájem, ke své krajině a navrácení povědomí sounáležitosti a určité hrdosti k prostoru, kde žijí spolupráce mezi obcemi mikroregionu a sousedními mikroregiony podpora malého a středního podnikání rozvoj cestovního ruchu podpora zemědělství v mikroregionu Propagace mikroregionu

Webová prezentace je velice pěkná a pro uživatele dobře přehledná a jednoduchá. Design není sice nejmodernější, ale kupříkladu tipy na výlety jsou podloženy turistickými mapami, ve kterých můžeme vidět přímo památky nacházející se v oblasti. Fotogalerie bohužel není dokončená a celkově chybí více informací o oblasti. 95 www.marketingova-kancelar.cz

8.5 Mikroregion Babí Lom 8.5.1

Stručný popis

Mikroregion Babí lom je dobrovolný svazek obcí v okresu Hodonín, jeho sídlem je Kyjov a jeho cílem je socio-ekonomický rozvoj obcí a podpora dalších subjektů. Sdružuje celkem 11 obcí a byl založen v roce 2002. Kyjov je centrem slováckého folklóru, což dosvědčují akce Slováckého roku a také aktivity Concentus Moraviae a Kyjovský okruh. Nalezneme zde také mnohé památky jako například areál renesanční radnice a renesančního zámečku. Dále si můžeme užít např. Svatováclavské krojované hody v Ostrovánkách, Sportlandu Babylon ve Strážovicích a mlýn či rozhledny v Bukovanech. Každoročně také dochází k tradiční sešlosti lidu na kopci Babím lomu (417 m. n. m.). 8.5.2


Propagace funguje podobně jako u ostatních mikroregionů pomocí internetového portálu. Webové stránky však nemá samostatně, nýbrž pod internetovou stránkou kompletního průvodce Kyjovskem. Mnoho informací o mikroregionu zde nenajdeme. Celý Kyjovský region však láká stále více turistů k návštěvě prostřednictvím plakátů s přehledem programu v rámci jednotlivých akcí a událostí. Došlo zde k velkému rozmachu cyklistiky a stále častěji se můžeme setkat s půjčovnami kol, novými cyklostezkami a informačními historickými tabulemi.

8.6 Mikroregion Hustopečsko 8.6.1

Stručný popis

Geograficky se jedná o území Dyjskosvrateckého úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraje Ždánického lesa. Krajina se vyznačuje různorodou členitostí využívané ze 78% zemědělsky, 7% tvoří lesní plochy, 4% vodní plochy a 11% zástavba a ostatní plochy. Rovinný charakter v jižní části s nadmořskou výškou 170 - 200 m zahrnuje cca 1/3 území s deseti obcemi. Zde převažují zemědělské a vodní plochy. V severní části je území charakteristické výraznou členitostí od 206 m n. m. obce Bořetice po nejvyšší vrchol „Přední kout“ v nadmořské výšce 410 m převažují svažité zemědělské plochy a lesní plochy zastoupené listnatými a částečně smíšenými dřevinami. Území patří do oblasti nejstaršího osídlení. Stávající struktura osídlení vznikla v rozmezí počátku 13. až 15. století. V současnosti zde žije 36.015 obyvatel na ploše 27.416 ha. 96 www.marketingova-kancelar.cz

Charakter území profiloval způsob života obyvatel, který byl zaměřen především na zemědělskou výrobu, speciálně zaměřenou na vinařství a sadařství. Tato tradice se uchovává do dneška. Velkopavlovická vinařská oblast je obecně produkcí kvalitních vín. Intenzivnímu vinařství se věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě celá pokolení drobných pěstitelů. Výsledky prezentují v každé obci na každoročních „koštech“, které se staly tradiční kulturně společenskou událostí přístupnou pro kteréhokoliv návštěvníka dané obce. 8.6.2


V prvé řadě je mikroregion výborně prezentován pomocí internetových stránek, které jsou moderně zpracované, obsahují veškeré informace o místních atraktivitách i turistických zajímavostech včetně interaktivní mapy. Nalezneme zde možnosti ubytování i stravování a veškeré pořádané akce v jednotlivých obcích. Propagace je také složena z propagačních materiálů (letáčků a brožurek), díky kterým se můžeme dočíst o místních zajímavostech a mikroregion nás láká také pomocí plakátů na pořádané akce a zábavy. S touto propagací se bohužel setkáme většinou jen přímo v mikroregionu, nikoli v okolí. Každoročně se zde pořádá cyklistická akce Regiontour, dny lidových řemesel či cykloakce krajem André. Celá propagace se nese především v duchu vína a dobrého jídla, jelikož zde nalezneme mnoho sklípků i vinařských stezek. Partnery projektu jsou kupříkladu Městské muzeum a galerie, Hustopeče Městská knihovna Velké Pavlovice a jednotlivá kulturní střediska a podniky sdružených obcí.

8.7 Mikroregion Židlochovicko 8.7.1

Stručný popis

Region Židlochovicko je svazek obcí v okresu Brno-venkov, jeho sídlem jsou Židlochovice a jeho cílem je regionální rozvoj obecně. Sdružuje celkem 21 obcí a byl založen v roce 2004. Dobrovolný svazek obcí Region Židlochovicko tvoří členské obce: Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice, Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Přísnotice, Rajhradice, Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žatčany, Židlochovice. K nejvýznamnějším turistickým cílům patří například vinařské stezky, sklípky, rozhledna Akátová Věž, Památník písemnictví na Moravě a Benediktinský klášter, přírodní park Výhon, Židlochovické sklepení či nespočet cyklistických stezek.


8.7.2


Propagace mikroregionu je velmi dobrá, internetové stránky jsou moderní, propracované, plné důležitých informací a opravdu dokáží návštěvníkovi ukázat, proč by měl mikroregion navštívit. Nalezneme zde také spoustu videí a spotů o jednotlivých atrakcích v mikroregionu. Už jen pořádání fotografických soutěží či soutěže o strom roku jsou toho důkazem. Nyní také region hledá produkty (regionální produkty), které by mohli nést značku mikroregionu a tím by dosáhli jeho zviditelnění. Další formou propagace jsou také informační letáky, brožury lákající nejen na historické památky, ale také na cyklotrasy, vinařské stezky, aktivní dovolenou a tradiční krojové hody. Regionální turistické informační centrum s vinotékou se nachází v Židlochovicích a provozuje svou činnost za účelem propagace turistických a vinařských produktů v regionu Židlochovicko. Jsou zde poskytovány informace o zajímavých turistických cílech, kulturních, sportovních a společenských akcích i o možnostech ubytování a stravování v regionu. V letní sezóně slouží informační centrum hlavně cykloturistům, kterými je hojně navštěvováno, neboť se nachází na cyklostezce BrnoVídeň. Židlochovice v posledních letech navázaly také spolupráci se dvěma regiony Evropy: s městem Gbely na sousedním Slovensku a s poněkud vzdálenějším regionem okolo sicilského městečka Montevago. Partnerství s oběma regiony je založeno spíše na vzájemném poznávání a spolupráci v oblasti tradiční kultury a cestovního ruchu. Alespoň prozatím. Město Gbely se již tradičně účastní brněnského veletrhu cestovního ruchu "Regiontour", kde se prezentuje ve společné expozici Židlochovicka jako partnerský region. Dále vzájemně připravují užší spolupráci TIC (turistických informačních středisek) obou regionů, aby napomohli vzájemnému poznávání a propagaci. Také Židlochovický sbor Skřivánek přednesl svůj vánoční koncert v tamním koncertním sále během adventu 2005. Sicilské Montevago je sice vzdálené, nicméně i přes tyto obtíže úspěšně proběhly návštěvní pobyty, jež byly organizovány za účelem vzájemného poznání se především pro mladé lidi těchto dvou regionů Evropy.


8.8 Mikroregion Cezava 8.8.1

Stručný popis

Region Cezava je dobrovolný svazek obcí v okresu Brno-venkov, okresu Břeclav a okresu Vyškov, jeho sídlem je Moutnice a cílem je regionální rozvoj obecně. Sdružuje celkem 15 obcí a byl založen v roce 2003. Mikroregion se rozprostírá na pomezí dvou regionů - hanáckého slovácka a brněnska. Střetávají se zde různá nářečí, lišící se od vesnice k vesnici, folklór, tak důležitý pro identitu obce. Lidé však zůstávají stejní - sví. V okolí naleznete nepřeberné množství ať již kulturních, či historických nebo přírodních památek a zajímavostí, jako jsou například typické vinné sklípky, hody a další. Z historických Mohyla Míru a Slavkovské bojiště (Santon, Žuráň, Slavkovský zámek), na jihu Pálava s pravěkými nálezy a chráněnou krajinnou oblastí. V okolí je také množství příležitostí pro aktivní odpočinek. Najdete zde značené cyklistické stezky, které navazují na cyklostezku Brno - Vídeň, Moravské vinařské stezky a na již vzpomínané Slavkovské bojiště, sportovní areály, koupaliště. Existuje také vcelku široká nabídka stravovacích zařízení a obchodů. 8.8.2


Propagace je uskutečňována pomocí internetových stránek mikroregionu včetně zviditelnění na jednotlivých stránkách sdružených obcí. V mikroregionu se nachází také několik informačních tabulí, turistické trasy a cyklostezky propagované pomocí map. Další propagace není příliš viditelná. Co se týče pořádaných akcí, tak se jedná spíše o místní propagaci mezi jednotlivými obcemi.

8.9 Mikroregion Mohyla míru 8.9.1

Stručný popis

Mohyla míru - Austerlitz o.p.s. je obecně prospěšná společnost v okresu Brnovenkov a okresu Vyškov, jejímž sídlem jsou Šlapanice a jejím cílem je regionální rozvoj obecně. Jejími hlavními obecně prospěšnými činnostmi jsou dokumentace stavu kulturních a uměleckých památek památkové zóny Slavkovského bojiště, vytváření a využívání zdrojů ve prospěch kulturních, krajinných a uměleckých památek ležících na jeho území, pomoc k jejich záchraně, ochraně a udržování. Společnost sdružuje celkem 18 obcí a byla založena v roce 1999. Členskými ocemi jsou Šlapanice, Slavkov u Brna (okr. Vyškov) a Újezd u Brna, Prace, Tvarožná, Ponětovice, Podolí, Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice, Žatčany a z


okresu Vyškov – Holubice a Hostěrádky-Rešov a Velešovice. Mezi významná místa této lokality patří především pahorek Santon, návrší Žuráň a památník Mohyla míru. 8.9.2


V rámci tohoto společenství musíme spíše uvažovat, že se nejedná o mikroregion, nýbrž pouze o sdružení obcí v okolí památky Mohyla míru, jež spadají už do jednotlivých mikroregionů. Propagace památky není tedy konkurencí, ba naopak napomáhá návštěvnosti i námi zkoumaného mikroregionu Ždánický les a Politaví. Propagaci tedy zaznamenáváme jen v rámci této památky, pomocí internetových stránek jednotlivých obcí, průvodců po okolí Brna a také samozřejmě díky projektu Austerlitz.


9 SWOT analýza SWOT analýza je prvním krokem syntézy analytických informací vedoucí k definování strategických cílů, oblastí a opatření. Komplexní SWOT analýza mikroregionu Ždánický les a Politaví byla zpracována na základě detailního poznání podmínek a současného stavu. Matice SWOT je soupisem silných a slabých stránek a dále příležitostí a hrozeb mikroregionu. Jedním z významných výstupů komplexní SWOT analýzy je vymezení základních silných a slabých stránek, které jsou předpokladem pro správné definování problémových okruhů návrhové části, tj. marketingové strategie. S – silné stránky -

Příroda a přírodní zajímavosti Velký územní podíl je zalesněný Blízkost velké aglomerace (Brno) Léčivé prameny Dobrá dopravní obslužnost (železnice, autobus) Významné historické památky Zajímavé turistické cíle (papouščí ZOO, ekofarma atd.) Bohaté kulturní a společenské programy Existující cyklotrasy Existující pověsti z oblasti

W – slabé stránky -

Malá hustota gastronomických zařízení různé kvality Nedostatečné množství a variabilita ubytovacích zařízení Neexistující koncepce turistického ruchu mikroregionu Nedostatečná propagace mikroregionu Nízké povědomí o mikroregionu u klíčových skupin potenciálních turistů Neprovázanost nabídky služeb v mikroregionu Účast některých obcí ve více mikroregionech Odlišnost dvou rozdílných lokalit v mikroregionu Velké zatížení hlavních dopravních tahů Špatný technický stav vedlejších komunikací Nízká míra ekonomické aktivity obyvatel


O – příležitosti -

Využití místních pověstí pro tematický cestovní ruch Lepší využití místních kulturních a společenských akcí pro přitáhnutí pozornosti turistů Ucelená nabídka pro CK a další subjekty (jednodenní výlety s programem) Spolupráce s místními podnikateli Spolupráce se zájmovými organizacemi (klub turistů apod.) Větší využití světoznámých památek Získání dotací z dotačních programů pro rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Scénická hodnota území, zajímavé přírodní památky a lesnicko-zemědělská tradice => rozvoj venkovské turistiky Rozvoj tradičních výrob v mikroregionu Využití a soustředění se na moderní komunikační technologie pro komunikaci s cílovými skupinami Zachycení turistů projíždějících dopravní tepnou E50 Budování nových turistických a cyklistických tras (jejich napojení na současné) Posílení poznávací turistiky Lepší využití regionálních výrobků v propagaci Návazná nabídka programu pro návštěvníky slavkovského bojiště

T – hrozby -

Konkurence (okolní mikroregiony), která již na strategiích pracuje Rozdílná očekávání jednotlivých obcí Ekonomická recese – nižší výdaje na volnočasové aktivity Rezistence místních obyvatel ke zvýšení počtu turistů Snižování počtu obyvatel a jejich migrace do větších měst Účast některých obcí ve více mikroregionech Zanedbání krajinotvorby a péče o přírodu Znečištění životního prostředí Zhoršení komunikace mezi jednotlivými obcemi (osobní spory, politické problémy) Nárůst tzv. živelné turistiky Zvyšování frekvence automobilové dopravy

Dále byla provedena konfrontační matice, která staví proti sobě silné a slabé stránky s příležitostmi a hrozbami. Díky tomuto postupu mohou vyniknout ty nejproblematičtější témata, ale i největší příležitosti.


Obr. 81 Konfrontační matice

Na základě vyhodnocení SWOT analýzy a konfrontační matice je možné formulovat následující doporučení: • • • • • • • • •

vytvořit koncepci cestovního ruchu využít blízkosti velké aglomerace (Brno) využít zajímavých přírodních, kulturních a dalších turistických zajímavostí soustředit se (mimojiné) na použití moderních komunikačních technologií v cestovním ruchu vše vhodně a dostatečně komunikovat místním obyvatelům soustředit se na vzájemnou komunikaci mezi obcemi a vzájemná sladění očekávání nezapomínat na péči o krajinu lépe provázat služby v mikroregionu podpora stávajících ubytovacích zařízení, podpora vzniku nových

Doporučení vyplývající z analytické části jsou dále rozpracována v návrhové části strategie.


10 Zdroje Celkově http://www.politavi.cz/ http://www.jizni-morava.cz/?tpl=26&typ=1&id=3602 http://www.veslavkove.cz/spolecnost/dso-zdanicky-les-a-politavi-oslavil-15let.aspx http://www.veslavkove.cz/zpravy/dobrovolny-svazek-obci-zdanicky-les-a-politavislavi-15-let.aspx http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj/regionalniinformace/mikroregiony/ http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDd%C3%A1nick%C3%BD_les http://zdanickyles.unas.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Vy%C5%A1kov http://www.okres-vyskov.cz/ http://www.czso.cz/ http://www.kr-jihomoravsky.cz/ Geografie a socioekonomické ukazatele Jednotlivé útržky z předchozích zdrojů Komplexní geografická analýza Vyškovska (bakalářská práce) http://www.jizni-morava.cz/?tpl=23 Dopravní obslužnost http://www.idsjmk.cz/ http://www.cd.cz/default.htm http://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl Sídla Webové stránky jednotlivých obcí http://www.politavi.cz/


Analýza mikroregionu. Ždánický les a Politaví

Recommend Documents